Smart Modes - senioři jako chodci a cyklisté v kontextu se vzorem aktivit, typických pro starší lidi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Smart Modes - senioři jako chodci a cyklisté v kontextu se vzorem aktivit, typických pro starší lidi"

Transkript

1 Smart Modes - senioři jako chodci a cyklisté v kontextu se vzorem aktivit, typických pro starší lidi Georg Rudinger, Udo Käser Souhrn: Smart Modes - chůze a jízda na kole - jsou pro seniory obzvláště důležitou formou účasti na provozu na komunikacích. Představují zdroje mobility, s jejichž pomocí se pro seniory zpřístupňují blízké oblasti až do nejvyššího stáří. Na pozadí chování a jednání starších lidí ve volném čase mimo domov se analyzují objektivní znaky a subjektivní význam těchto forem mobility, jsou ukázány možnosti řízení mobility na komunální, regionální a mezinárodní úrovni na základě úspěšných příkladů a diskutují se budoucí úkoly dopravní politiky, uvědomující si trvalou udržitelnost a bezpečnost, s cílem podpořit Smart Modes (Chytré způsoby). Úvod Při chůzi a při jízdě na jízdním kole - tak zvaných Smart Modes 1 - se jedná o formy mobility, které mohou být v průběhu lidského života kdykoliv použity, mají ale mimořádný význam především pro děti a starší lidi. Zatímco děti nemají k dispozici alternativy, protože jim chybějí předpoklady k účasti na motorizované individuální dopravě, nevracejí se starší lidé často již k jiným dopravním prostředkům, jako je automobil, nebo veřejná místní doprava. Je-li pro zaměstnané dospělé lidi právě automobil dominantním dopravním prostředkem (Spolkové ministerstvo dopravy, 2002), realizují starší lidé dvě třetiny všech cest v okolí svého bydliště pěšky a 86 % ze všech starších se účastní provozu na komunikacích jako chodci. Přes 40 % starších využívá jízdní kolo jako dopravní prostředek nejčastěji, asi 10 % starších do 70 let jsou dokonce denně aktivní s jízdním kolem (Rudinger, Holz-Rau & Grotz, 2004). Co tedy činí z tohoto druhu pohybu po silničních komunikacích Smart Modes (Chytré způsoby)? Chůze a jízda na kole jsou levné, čisté a nanejvýš zdravé formy pohybu v silničním provozu. Pohybem je udržováno zdraví, je podporováno a předchází se nemocem. Odpovídají stavbě lidského těla a jsou všeobecně přístupné: podle údajů Světové zdravotnické organizace může 96 % ze všech lidí chodit pěšky a 75 % jezdit na kole (Davis, 2002). Dále se vyznačují vysokou sociální, ekonomickou a ekologickou udržitelností a mají veliký rozvojový potenciál (Gaffron, 2002). Současně se u chodců a cyklistů jedná o mimořádně slabé účastníky silničního provozu, kteří jsou odkázáni na zvláštní ohled a opatrnost ze strany motorizovaných účastníků dopravy a jsou přístupni cílům v poměrně malém okruhu. Přes mnoho pozitivních vlastností chůze a jízdy na kole byl veřejný a odborný zájem na nich po dlouhou dobu spíše malý. A tak zůstaly průzkumy ke způsobům chování a postoji chodců a cyklistů v silničním provozu, které byly prováděny Thomaem v rámci gerontologických průzkumů v 60. a 70. letech (B. Thomae, Knorr & Mathey, 1977) ojedinělými výzkumnými kroky bez velké odezvy. Teprve v posledních letech se Smart Modes dostaly do popředí politiky a výzkumu díky zvyšujícímu se ekologickému uvědomění. V podobných studiích (Steffens, 1999 nebo Gaffron, 2002) se autoři pokusili vyjasnit, kterými aktivitami a kde se starší zabývají, která časová okna využívají, jak se vyhledávají místa pro 11 Původně byla chůze a jízda na kole - tendenčně a spíše negativně - označovány jako "Slow Modes" (Pomalé způsoby). Teprve během jednání o trvalé udržitelnosti se objevilo označení "Sustainable Modes" (Udržitelné způsoby) v souvislosti s výzkumnými projekty, jako např. STELLA. Označení Smart Modes lze nalézt až ve výzkumných projektech jako FRAME. Zdůrazňuje pozitivní postoj k pohybu jako je chůze nebo jízda na kole.

2 činnosti mimo domov a z jakých důvodů se rozhoduje o specifické volbě dopravního prostředku. Cílem jsou, nikoliv v poslední řadě, politická doporučení k jednání o realizaci podmínek pro individuálně trvale udržitelnou a s ohledem na motorizovanou individuální dopravu šetrnou mobilitu, prostřednictvím které právě Smart Modes zvyšuje svoji důležitost a nabývá na významu. Aktivity starších lidí mimo domov Jakým způsobem jsou starší lidé aktivní ve svém volném čase podrobně ukazuje studie AEMEIS. Podle ní lze rozlišit pět životních stylů (Jansen, 2001): - životní styl, při němž starší hledají povzbuzení a jsou aktivní hlavně mimo domov a ve společnosti (např. společenské činnosti, sportovní aktivity), - životní styl intelektuální aktivity, při němž starší se zabývají převážně poznáváním (např. kurzy další vzdělávání, návštěvy muzeí), - životní styl mnohostranné aktivity, při němž jsou starší aktivní doma i mimo domov bez specifických preferencí, - klidný životní styl, při němž starší kladou těžiště činnosti do domácích aktivit, - odmítavý životní styl, při němž se u starších u většiny aktivit setkáváme s nezájmem a odmítnutím. Modelově lze, ve shodě se studií KONTIV (Spolkové ministerstvo dopravy, 2002), rozlišit dva póly: mobilní starší, kteří ve veřejném prostoru aktivně vyhledávají a využívají zdroje mimo domov a nemobilní starší, kteří žijí osaměle v soukromí. Individuálně je volba mezi spíše mimo domovní nebo spíše domácí orientaci často daleko více podmíněna subjektivním vnímáním vlastního tělesného rozpoložení, než rovněž neméně důležitými objektivními omezeními v pohyblivosti nebo funkcích. Starší, kteří se cítí v sociálním porovnání se stejně starými jako výkonní, jsou často, i přes případná uvedená omezení, velmi činorodí. Potud souvisí životní styl často, ale nikoliv nutně, se stářím. Tak se ještě 70 % všech starších ve věku let, ale také 47 % seniorů ve věku let zabývá denně minimálně jednou činností mimo domov. Současně se ale spolu se změnou množství aktivit mimo domov objevuje snížení jejich okruhu. Ve vyšším stáří dochází k soustředění na místa v blízkosti bydliště, která lze dosáhnout pěšky a jsou ve vzdálenosti do jednoho kilometru. Ještě s vyšším rozlišením lze množství a kvalitu aktivit starších lidí mimo domov posoudit ze studie FRAME. Podle ní se starší zabývají v časovém úseku jednoho roku v průměru 439 aktivitami mimo domov, tedy denně jednou až dvěma činnostmi. Rozpětí od méně než 100 do více než aktivit mimo domov za rok je mimořádně velké (viz obr. 1.) Ukazuje se, že relativně málo aktivní starší nejsou zcela pasivní: jsou ve svém volném čase sice vzácněji aktivní mimo domov, zabývají se ale činnostmi mimo domov ve svém volném čase stále ještě pravidelně a nikoliv pouze sporadicky. Dokonce i spodní desetina z 10 % málo aktivních účastníků průzkumu se v průměru zabývá dvěmi až třemi aktivitami týdně v porovnání ke dvěma nebo třem podnikáním denně ve volném čase v horní desetině. Pro popsání aktivního chování starších lidí má rozmanitost nejrůznějších aktivit, které jsou vykonávány, ještě daleko větší důležitost než četnost aktivit. V průměru se senioři ve volném čase zabývají 12 různými činnostmi mimo dům v roce (viz obr.2). Těmi může být různé vyplnění volného času, jako je návštěva muzeí, návštěva příbuzných, sportovní činnost, jednodenní výlety, spolková činnost a podobně. Rozpětí rozmanitostí aktivit je, podobně jako jejich četnost, velmi vysoké a sahá od 7 do 17 různých obsahů volného času ve spodní, příp. horní desetině. Pokud není rozsah aktivit mimo domov u starších, kteří jsou jen velmi málo

3 různorodě aktivní, omezen pouze na jednotlivé obsahy volného času. I když je jejich spektrum aktivit mimo domov menší, zabývají se i tak rozmanitým vyplněním volného času mimo domov. Činnosti mimo domov za rok Počet různých činností Obr. l: Četnost aktivit mimo domov za rok rok Obr. 2: Rozmanitost aktivit mimo domov za Vysoké rozpětí četnosti a rozmanitosti aktivit mimo dům u starších lidí dokládá vysokou vnitřní individuální variabilitu stáří (Lehr, 2007). Podobně rozdílně dopadají pro ně i "vzory aktivity" jako kombinace rozmanitosti a četnosti aktivit. Ukazují se čtyři typické vzory starších lidí (viz obr. 3): - starší první skupiny (17,7 %) jsou, pokud jde o rozmanitost a četnost aktivit, spíše málo aktivní. Většinou jsou starší než 75 let a zdravotně částečně omezováni. Mají jen omezený okruh společenské sítě a omezený finanční rozpočet. V jejich volném čase převládají společenské aktivity v nejbližším okolí, - starší druhé skupiny (50,0 %) vykazují střední rozmanitost a značné rozpětí ročních až 900 aktivit. Jsou v průměru 70 let staří a mají společenské sítě střední velikosti. Jejich schopnost pohybovat se je lehce omezena, ale přesto hodnotí své zdraví dobře a spokojenost se životem a volným časem je vysoká, - starší třetí skupiny (30,5 %) se zabývají různými aktivitami o velké rozmanitosti se střední až vysokou četností. Povětšině se jedná o "mladé staré" s rozsáhlými společenskými sítěmi a velmi dobrým zdravím, - starší čtvrté skupiny (0,5 %) se zabývají jen málo rozdílnými aktivitami, sledují je ale velmi intenzivně. Podobají se seniorům třetí skupiny, přesto se jedná téměř vždy o starší, kteří bydlí ve městě a jejich aktivity ve volném čase se zaměřují na společenské a sportovní vyplnění volného času. Potud vyplývají vzory aktivit z celkové souvislosti individuálních, sociálních a prostorově strukturálních faktorů. Psychologicky souvisejí s vnímanou spokojeností starších lidí. Dále má různá forma aktivit mimo domov bezprostřední důsledky na volbu dopravních prostředků všeobecně a využití Smart Modes zvlášť. Volba dopravního prostředku a Smart Modes V tomto smyslu jsou společenské a prostorově-strukturní rámcové podmínky, individuální situace bydlení a specificky mobilně-relevantní psychologické znaky osobnosti jakož i subjektivní stanovení cílů jednání mimo domov předurčující pro mobilní chování (Rudinger, 2004). Tak lze pro užívání automobilu konstatovat, že v posledních deseti až patnácti letech došlo i ve skupině seniorů ke stále silnější vazbě na osobní automobil. Stále méně starších si nedovede představit vystačit bez automobilu. To vede, vedle intenzivního

4 využívání osobního automobilu seniory, kteří jej vysoce uznávají vzhledem k jeho rychlosti, nákladům a pohodlí, i k častému využívání staršími, kteří by radši dali přednost veřejné místní dopravě. Ti užívají automobil proto, protože jim chybějí alternativy ve veřejné místní dopravě - především na venkově - a protože je vhodný k dosažení cílů, které jsou vzdálené více než dva kilometry. Tím není posuzování veřejné osobní dopravy jako takové nepříznivější než osobního automobilu. Vlak je staršími dokonce lépe hodnocen než automobil, zatímco tramvajová a především autobusová doprava dopadly hůře. Přesto se starší vracejí k veřejným dopravním prostředkům spíše vzácně. Jsou v městském prostoru využívány z cca 16 % ze všech dopravních prostředků pro trasy o délce mezi jedním a dvěma kilometry a z cca 25 % pro trasy o délce přes dva kilometry. Pro krátké trasy v městském prostoru a ve venkovské a příměstské oblasti hraje veřejná osobní místní doprava pro seniory všeobecně jen velmi malou roli. Obr. 3: Model aktivity chování ve volném čase mimo domov Aktivitätshäufigkeit = Četnost činností Naproti tomu jsou chůze a jízda na kole (tedy Smart Modes) klasickým "dopravním prostředkem" blízkého okolí. Pro krátké cesty o délce pod jeden kilometr chodí starší téměř vždy pěšky nebo využívají jízdní kolo. Vzdálenosti střední délky mezi jedním a dvěma kilometry urazí ze 60 % pěšky nebo na kole. Cesty o délce přes dva kilometry naproti tomu překonávají pěšky nebo na kole jen zřídka: využívání Smart Modes je pod 10 %. Přitom starší užívají Smart Modes hlavně pro zvláštní aktivity. Denně pořizuje 36 % ze všech starších své nákupy pěšky nebo na jízdním kole. 34 % takto navštíví lékaře, 30 % pěstuje prostřednictvím Smart Modes společenské kontakty. Pro takovéto aktivity starší dosahují pěšky cíle do střední vzdálenosti až jeden kilometr, zatímco na kole je v průměru zpřístupněno území až do okruhu tří kilometrů. Pro lidi ve vysokém stáří, tj. nad 80 let, jsou tyto průměrné vzdálenosti daleko menší, a to v závislosti na zdravotním stavu, aniž by nevyhnutelně museli přestat chodit pěšky. Rovněž na kole jezdí senioři až do nejvyššího stáří. Tak klesá podíl starších, kteří užívají jízdní kolo denně, u žen teprve po 80 letech zřetelně pod 5 %. Pro muže se snižuje tento podíl teprve při vyšším stáří. Ve studii FRAME se uvádí, že se jízdní kolo přestává užívat až od stáří kolem 90 let. S přibývajícím stářím se projevuje koncentrace na bezprostřední prostor kolem bydlení, aniž by, při dostatečně vhodné

5 infrastruktuře v obytné zóně, nutně klesla četnost využívání chůze a jízdy na kole. Teprve tehdy, když prostředí působí vůči starším chodcům a cyklistům nepřátelsky, přikloňují se více k osobním automobilům jako k alternativnímu zdroji k těmto způsobům přemístitelnosti. To se potvrzuje stejným způsobem jak pro Německo, tak i v mezinárodním porovnání průmyslových zemí (Mollenkopf, 1999). Vedle vzdálenosti k cíli, která primárně ovlivňuje rozhodování o chůzi pěšky nebo jízdě na kole, má sekundárně význam i obytný prostor (viz obr. 4). Ve venkovské oblasti jsou Smart Modes využívány častěji než v městské a příměstské oblasti. Hodnocením jiných dopravních prostředků, jako jsou osobní automobil nebo veřejná osobní místní doprava, zůstává jejich využívání naproti tomu téměř neovlivněno. Do té míry jsou chůze a jízda na kole jako "dopravní prostředek", pomocí něhož se seniorům otevírá vnější svět až do nejvyššího stáří, dalekosáhle nezávislé na individuální situaci bydlení, jakož i na specificky pro mobilitu důležité psychologické osobní znaky. Především závisejí na společenských a prostorově-strukturních rámcových podmínkách a subjektivním stanovení cílů pro konání mimo domov. Obr. 4: Model aktivity chování ve volném čase mimo domov Städtlischer Raum = Městský prostor Suburbaner Raum = Příměstská oblast Ländlicher Raum = Venkovská oblast Starší lidé jako chodci a cyklisté v silničním provozu V jaké pozici jsou starší jako chodci a cyklisté v silničním provozu? Jaká je jejich situace objektivně a jak je subjektivně prožívána? Na jedné straně jsou z dvojího hlediska zranitelní: podobně jako děti jsou starší lidé jako účastníci provozu zranitelnější než ostatní lidé. Nadto jsou Smart Modes jako takové slabšími dopravními prostředky než např. osobní automobil nebo dopravní prostředky veřejné dopravy, neboť chodci a cyklisté jsou v silničním provozu méně chráněni než automobilisté nebo uživatelé osobní veřejné dopravy (Rudinger et al., 1999). Tohoto potenciálního ohrožení jsou si starší jako chodci a cyklisté vědomi, ale pouze v poměrně malém rozsahu. Tak hrají u nich úvahy o dopravní bezpečnosti při rozhodování o dopravním prostředku pouze malou roli a jsou jako důvod ke zrušení uskutečnění plánu pro volný čas nevýznamné. Na druhou stranu jsou starší jako uživatelé Smart Modes v dvojím ohledu znevýhodněni: tak se mohou chodci a cyklisté lehčeji dostat v silničním provozu do střetu se silnějšími, motorizovanými účastníky provozu a obráceně - např. při přecházení silnice. To se

6 projevuje také v tom, že motorizovaní účastníci provozu jsou v daleko větší míře než chodci a cyklisté hlavními původci nehod, zatímco senioři jsou často nadprůměrně jako chodci a cyklisté účastni na nehodách, aniž by byli hlavními původci (Günther, 2004). Současně uzpůsobují plánovači a rozhodovací orgány svět dopravy často podle norem, které se spíše orientují na potřeby motorizované individuální dopravy a veřejné osobní místní dopravy - např. při plánování časových taktů fází světelné signalizace. Využívání chůze a jízdy na kole je jako důsledek subjektivní volby pohybu a individuálního řízení mobility dále vždy vyjádřením prožitků vlastního stáří, které je ovlivněno individuální a společenskou představou stárnutí. Do té míry souvisí chůze a jízda na kole bezprostředně s vlastním a cizím vnímáním staršího člověka a vnímáním stáří ve společnosti. Konečně chůze a jízda na kole mají při omezené hybnosti - např. při zdravotních problémech a omezenými funkcemi - kompenzační potenciál, pokud je infrastruktura v blízkém okolí dostatečně vhodná: i při zdravotních nedostatcích dokáže tak jednotlivec dosáhnout cílů v nejbližším okolí. To je podtrženo tím, že při omezeném zdraví se sice v průměru délky cest zkracují a četnost aktivit zmenšuje, nikoliv ale procentuální četnost cest, které jsou absolvovány pěšky nebo na jízdním kole. Oba jmenované způsoby mohou pomoci k dlouhodobému zajištění psychického zdraví starších. To je o to důležitější, protože se u nich jedná o přirozené formy pohybu, na něž jsou starší zvyklí a s nimiž nemusí být seznamováni, na rozdíl od technických prostředků, u nichž je vždy nutný nějaký návod. Realizace a důsledky - současný stav a výhled Přijme-li se politické rozhodnutí podporovat chůzi a jízdu na kole, tzn. Smart Modes, dostane se do popředí otázka, jakými způsoby realizace v dosahu politických činností bude moci být ovlivněna volba a využívání Smart Modes. Podle Gaffrona (2002) je nutno pro úspěch příslušných opatření vyjasnit, jaké jsou dány externí faktory a podmínky, jakým způsobem lze využít zdrojů národní a místní politiky, jaké procesy existují uvnitř skupiny nositelů jednání a interakce mezi dalšími skupinami a organizacemi, jaká stanoviska zaujímají rozhodovací orgány a plánovači a jaké způsoby jednání existují u cílové skupiny. Současně je třeba nepřetržitě kontrolovat kvalitativní a kvantitativní změny, způsobené přijatými opatřeními. Pro využití jízdního kola je typickým příkladem projekt EU BYPAD. Obr. 5 modelově ukazuje strategické úvahy v tomto projektu k podpoře využívání jízdního kola. Na evropské úrovni jsou projekty jako ADONIS (Analysis and development of new insight into substitution of short car trips by cykling and walking, Analýza a vývoj nového pohledu na nahrazení krátkých cest automobilem jízdou na kole a chůzí) nebo PROMISING (Promotion of mobility and safety of vurneable road users, Podpora mobility a bezpečnosti u zranitelných uživatelů silnic) dalšími příklady pokusů blíže prozkoumat Smart Modes a podpořit jejich využívání. V evropském, případně mezinárodním právu existují naplnění v Evropské chartě o právech chodců (1988), v chartě Světové zdravotnické organizace k přepravě, životnímu prostředí a zdraví (1999) nebo v Bílé knize o přepravě EU (2001). Modely pro regionální prosazení a realizaci představují vůči chodcům a cyklistům příznivě nakloněná města jako Münster (Německo), Odense (Dánsko), Groningen (Norsko) nebo York (Spojené království).

7 Také na komunální úrovni již existuje větší počet snah o přiměřené uspořádání silničního provozu pro chodce a cyklisty a podporu využívání Smart Modes. Příkladem jsou časopisy pro cyklisty jako je "RAD in Pott" pro města Duisburg, Essen, Mülheim a Oberhausen, které ukazují aktuální vývoj v dopravní politice v oblasti rozšíření, případně typy pro volný čas a odkazy na akce nebo projekty, jako je podpůrný projekt "Radl a im Alter - aber sicher" (Jezdit na kole ve stáří - ale bezpečně) spolkového ministerstva dopravy, ve kterém se uskutečňuje výcvik k dopravní bezpečnosti pro cyklisty v prostoru velkého Mnichova (Spolkové ministerstvo dopravy, 2006). Faktory pozadí Uznání Uživatelé - zeměpis - image jízdního kola - struktura prostoru - vnímání výhod a nevýhod - akční skupiny - přepravní možnosti - skupiny soupeřů - vývoj příjmů - národní politika Místní mobilní politika - politické cíle/řízení - personální management Strategie/program Projekty/činnosti Užití jízdního kola Obr. 5: Projekt EU BYPAD (Bicycle Policy Audit) Takové komunální, regionální a mezinárodní projekty poukazují na úkoly, které se v budoucnu budou vytvářet na podporu využívání chůze a jízdy na kole /Smart Modes) ve smyslu trvale udržitelného rozvoje mobility a jejího promyšleného řízení: politika musí postavit výhybky tak, aby pěší chůze a jízda na kole se stala pro starší ještě atraktivnější a překážky a důvody proti byly odstraněny. Důležitými součástmi jsou především opatření, která směřují, ve smyslu rizikového managementu, ke snížení dvojí zranitelnosti a zvýšení bezpečnosti pro chodce a cyklisty. Současně by se mělo zoptimalizovat infrastrukturní uspořádání malých území z pohledu dosažitelnosti a bezbariérového přístupu (Holz-Rau et al., 2004). Na druhou stranu by neměla být nadále rychlost - také z ekologických důvodů - základem moderní dopravní politiky. Konečně Smart Modes jsou formami mobility, které lehčeji než jiné dopravní prostředky mohou žít v sociálním společenství. Právě charakter užitku pěší chůze a jízdy na kole nabízí možnosti zvýšit jejich využívání a zaručit zásadně udržení mobility ve stáří. Výběr z literatury, uváděné v textu: - Spolkové ministerstvo dopravy (2006). Výcvik jízdy a bezpečnosti: Jízda na kole ve stáří - ale bezpečně! - k dispozici na - Davis A. (2002). Fyzicky aktivní život při každodenním pohybu se speciálním zaměřením na děti a starší lidi. Příklady a metody z Evropy. Kodaň: WHO Europe,

8 - Gaffron, P. (2002). Realizace politiky pro chodce a jízdu na kole. STELLA Focus Group 3 Meeting: , Bonn, - Günther, J. (2004). Senioři v silničním provozu. Statistické měsíčníky země Porýní-Falc, 58, , - Holz-Rau, Kasper & Scheiner (2004). Doporučení pro jednání a příklady trvale udržitelné mobility starších lidí. V G. Rudinger, C. Holz-Rau & R. Grotz: Mobilita starších lidí ve volném čase ( ), Dortmund: IRPUD, - Jansen, E. (2001). Mobilita a bezpečnost starších lidí. Určení stanovisek a perspektivy, Bonn & Berlín: PACE, - Lehr, U. (2007). Psychologie stárnutí. 11. vydání, Limpert, Quelle & Mayer, AULA: Wiebelsheim, - Mollenkopf, H. (1999). Mobilita a volba mobility - nebo: Musí to být vždy automobil? H.J. Kaiser, W. D. Oswald: Stárnutí a jízda automobilem ( ), Bern: Huber, - Rudinger, G., Rietz, C., Rietz M. & Zimmermann E. (1999): Závěrečná zpráva k výzkumnému projektu "Bezpečnost seniorů v silničním provozu". Bonn: PACE, - Thomae, H., Knorr, D. & Mathey, F.J. (1977). Postoj a způsoby jednání starších chodců ve velkém městě. Příspěvek výzkumu nehod. Stuttgart : Kohlhammer Název originálu: Smart Modes: Senioren als Fussgänger und Radfahrer im Kontext alterstypischer Aktivitätsmuster Zdroj: Zeitschrift für Verkehrssicherheit 3/2077, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS

Známe vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci

Známe vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci Známe vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci Obsah 1. Udržitelný a sociálně zodpovědný přístup k dopravě. 2. Jakou dopravu využívají

Více

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002 Vývojový index švýcarské silniční dopravy až Daniela Felber Sanchez, Georg Abay Silniční provoz se na švýcarské silniční síti zvýšil mezi roky o 21 %. Nárůst dopravy je se svými 38 % vysoký především na

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Město Hodonín Leden 2010 Cíle průzkumu

Více

Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN

Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN Závěrečná konference CIVITAS ELAN, Brno, 20. září 2012 Studie dělby přepravní práce

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické

Více

Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov

Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov Projekt Zvýšení informovanosti o ekologicky šetrné dopravě a přípravě plánu mobility města Přerov včetně zapojení veřejnosti

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Nejen evropská, ale i česká populace stárne. Podíl seniorů (osob ve věku 64+) na celkové populaci činil v roce 2012 16,2 %, v roce 2030

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY V CHRUDIMI Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Únor 2010 1. Úvod Indikátor ECI B.6 Cesty dětí do školy a zpět hodnotí způsob dopravy

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Prvouka Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 3 hodiny Ročník: třetí

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Prvouka Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 3 hodiny Ročník: třetí ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem a nedostatkům vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště

Více

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Statutární město Olomouc. Město s dobrou adresou

Statutární město Olomouc. Město s dobrou adresou Statutární město Olomouc Město s dobrou adresou RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., náměstek primátora 29.4.2015 Asociace měst pro cyklisty, CIVINET Olomouc je zakládajícím členem asociace Olomouc je zakládajícím

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta)

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Obsah vymezení pojmu udržitelná doprava evropské a národní souvislosti poznatky z projektu QUEST plány udržitelné

Více

ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ

ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ ALARM PREVENCE ÚRAZŮ V DOPRAVĚ Leden 2009 Číslo projektu: 1F44/L/058/050 Zadavatel: Ministerstvo dopravy Styčný pracovník: Ing. Blanka Sunkovská Datum: leden 2009 Zodpovědný řešitel: Mgr. Iva Provalilová

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz

Více

Místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích nejvyšší dovolená rychlost jízdy

Místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích nejvyšší dovolená rychlost jízdy Místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích nejvyšší dovolená rychlost jízdy Definici obecné, místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích stanoví zákon č. 361/2000 Sb.,

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

TP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY

TP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY TP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY ING. LUDĚK BARTOŠ, EDIP s.r.o., www.edip.cz, E-MAIL: bartos@edip.cz; 1 ÚVOD Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému. Posledních několik let

Více

Michaela Valentová. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 110 00 Praha 1, Hradební3 www.ekopolitika.cz

Michaela Valentová. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 110 00 Praha 1, Hradební3 www.ekopolitika.cz Michaela Valentová Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 110 00 Praha 1, Hradební3 www.ekopolitika.cz Pražské matky Projekt Phare-Ochrana životního prostředí po vstupu do EU II.: semináře a exkurze Jak zklidnit

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Projekt QUEST Hlavní obsah stránky

Projekt QUEST Hlavní obsah stránky Projekt QUEST Hlavní obsah stránky Projekt QUEST Zlepšujeme městský dopravní systém, s pomocí fondů EU a projektu QUEST! Statutární město Karviná v současnosti zapojením do projektu QUEST, který je financován

Více

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS coachpage.cz TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování Faktory ovlivňující nákupní chování Hlavní cíl výzkumného projektu Výzkumný projekt si klade za

Více

Hodnocení úspěšnosti cyklistických sítí a předpovídání budoucího využití

Hodnocení úspěšnosti cyklistických sítí a předpovídání budoucího využití Hodnocení úspěšnosti cyklistických sítí a předpovídání budoucího využití Joanne Patterson, Velšská fakulta architektury Cardiffské univerzity Byl proveden průzkum, který se pokusil zjistit, jaký relativní

Více

IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje

IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i. Zkušenosti zvyšující bezpečnost dopravy v obcích Ing. Radim Striegler VLIV UTVÁŘENÍ KOMUNIKACE NA BEZPEČNOST

Více

Od integrované dopravy k integrované mobilitě

Od integrované dopravy k integrované mobilitě INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Od integrované dopravy k integrované mobilitě Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // president www.svazcestujicich.cz 1 Veřejná doprava v ČR je nejlepší v

Více

Jak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný

Jak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný Jak chránit obce před kamiony Zklidňování dopravy Petr Pokorný DEFINICE Zklidňování dopravy je termín označující proces tvorby takových městských komunikací, které svým utvářením podporují snižování rychlosc

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

MĚSTA S DOBROU ADRESOU. Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

MĚSTA S DOBROU ADRESOU. Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. MĚSTA S DOBROU ADRESOU Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Čelákovice, 17. září 2015 Letošní Evropský týden mobility je již 14. v pořadí Jeho sloganem je Vyber. Změň. Zkombinuj. Zaměřen

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Základní pojmy z pravidel silničního provozu Dotazník. Příloha č. 4

SEZNAM PŘÍLOH. Základní pojmy z pravidel silničního provozu Dotazník. Příloha č. 4 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Základní pojmy z pravidel silničního provozu Dotazník Doplňující dotazník k cyklovýletům na Praze-západ Informační leták pro rodiče Příloha

Více

Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských aglomeracích

Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských aglomeracích Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských m aglomeracích ch Seminář Mgr. Robert Spáčil, Ph.D.D. vedoucí oddělen lení životního prostřed edí Úvodem Doprava je jednou z podmínek rozvoje obcí, měst,

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY ZŠ PROSEČ, okr. CHRUDIM Bezpečně mezi školou a školkou obr. 1. Logo projektu Zpracovala: Mgr. Milena Tobiášová Schválil: Mgr. Josef Roušar V Proseči 13. listopadu 2014 1 Obsah: 1.

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VZOROVÉ LISTY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VL 3 KŘIŽOVATKY SCHVÁLENO MD OPK Č.J. 18/2012-120-TN/1 ZE DNE 1. 3. 2012 S ÚČINNOSTÍ OD 1. 4. 2012 SE SOUČASNÝM

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS. 3. 10. 2011 BVV Veletrhy Brno

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS. 3. 10. 2011 BVV Veletrhy Brno Dopravní VaV centrum CDV PLUS Ing. Petr Pokorný Implementace BA a BI na silnice nižších kategorií EU projekt Zdroj:ETSC, 2011 Procentuální změna v počtu usmrcených v letech 2001-2010 Zdroj:ETSC, 2011 Počet

Více

Asociace měst pro cyklisty

Asociace měst pro cyklisty Asociace měst pro cyklisty Jaroslav Martinek O asociaci "Pojďme společně ukázat na fenomén jízdního kola, který se opět stává přirozenou součástí každodenního života. Není to jen o sportu - chytnout řidítka

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Preference veřejné dopravy v intravilánu Ing. Jan Vašíček Ing. Jan Spousta

Preference veřejné dopravy v intravilánu Ing. Jan Vašíček Ing. Jan Spousta Preference veřejné dopravy v intravilánu Ing. Jan Vašíček Ing. Jan Spousta Sdružení dopravních podniků ČR jednání Dopravně provozní skupiny Praha, 05.03.2015 EU: Akce COST TU1103, zkráceně COST Tram Operation

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Metoda QUEST a její vývoj

Metoda QUEST a její vývoj Metoda QUEST a její vývoj Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Projekt QUEST Metodika QUEST Udržitelná doprava Proč QUEST? Mnoho evropských měst stojí před

Více

JÍZDNÍ KOLO A DOPRAVNÍ TERMINÁLY

JÍZDNÍ KOLO A DOPRAVNÍ TERMINÁLY City-HUB / Národní seminář k evropskému výzkumnému projektu 19. 11. 2014, Výstaviště Praha - Holešovice JÍZDNÍ KOLO A DOPRAVNÍ TERMINÁLY Ing. Květoslav Syrový konzultant pro legislativu a infrastrukturu

Více

Řešení přechodů pro chodce. Ing. Bc. Dagmar Kočárková, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní

Řešení přechodů pro chodce. Ing. Bc. Dagmar Kočárková, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Řešení přechodů pro chodce Ing. Bc. Dagmar Kočárková, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní 1. ÚVOD v obcích 70 % dopravních nehod na vládní úrovni Dopravní politika + strategické dokumenty (Národní strategie

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Obavy českých obyvatel související s jadernou

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013

VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013 VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013 Pardubice, 16. 9. 2013 Jaroslav Martinek Jaroslav Vymazal Projekt Central MeetBike (3CE343P2) je realizován prostřednictvím

Více

Cyklistická infrastruktura. Ing. Petr Smítal Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy

Cyklistická infrastruktura. Ing. Petr Smítal Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Cyklistická infrastruktura Ing. Petr Smítal Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Úvod Mění se životní podmínky, posunují se potřeby a požadavky Jízdní kolo se stále více stává součástí každodenního

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyjádření k oponentnímu posudku zpracovanému společností Deloitte Advisory, s.r.o. Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 11. 3. 2014 (verze 1.00)

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného Na rozdíl od předchozích kapitol, kdy součástí vyjížďky byla i vyjížďka do zahraničí, jsou údaje o frekvenci vyjížďky a použitém dopravním prostředku

Více

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se

Více

Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web:

Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web: Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, 140 00 Praha 4 Tel.: (+420) 261 222 914 web: www.agora-ce.cz Obsah: 1. Charakteristika respondentů zapojených do ankety 2. Charakteristika a spokojenost

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Školní plány mobility - součást systému výchovy k mobilitě v Německu Michaela Valentová Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 120 00 Praha 2, Kateřinská 26 www.ekopolitika.cz Pět sloupů rozumné dopravní politiky

Více

Dopravní výchova v učivu základní školy praktické Ročník: 6. Učivo Mezipředmětové vztahy Praktický výstup

Dopravní výchova v učivu základní školy praktické Ročník: 6. Učivo Mezipředmětové vztahy Praktický výstup Dopravní výchova v učivu základní školy praktické Ročník: 6. Učivo Mezipředmětové vztahy Praktický výstup ZÁŘÍ LISTOPAD Povinnosti účastníka silničního provozu. Uvědomělé respektování pravidel silničního

Více

Stav a vývoj prodeje potravin ve vybrané oblasti v závislosti na rozvoji sítě supermarketů

Stav a vývoj prodeje potravin ve vybrané oblasti v závislosti na rozvoji sítě supermarketů Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Specializace: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: kombinované Školní rok: 2002/2003 Teze diplomové práce: Stav a vývoj prodeje

Více

Základní škola Litultovice, příspěvková organizace DOPRAVNÍ VÝCHOVA. Projednáno a schváleno na pedagogické radě dne 1. září 2014. Schválila rada školy

Základní škola Litultovice, příspěvková organizace DOPRAVNÍ VÝCHOVA. Projednáno a schváleno na pedagogické radě dne 1. září 2014. Schválila rada školy DOPRAVNÍ VÝCHOVA Projednáno a schváleno na pedagogické radě dne 1. září 2014. Schválila rada školy PLÁN DOPRAVNÍ VÝCHOVY PRO ZŠ LITULTOVICE. Cílem výuky dopravní výchovy na naší škole je naučit žáky bezpečně

Více

Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TP 169, aktualizace 2012 MINISTERSTVO DOPRAVY Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TECHNICKÉ PODMÍNKY II. VYDÁNÍ Aktualizace 2012 Schváleno Ministerstvem dopravy pod

Více

Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web:

Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web: Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, 140 00 Praha 4 Tel.: (+420) 261 222 914 web: www.agora-ce.cz Obsah: 1. Charakteristika respondentů zapojených do ankety 2. Charakteristika a spokojenost se současným

Více

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET INFORMACE Z VÝZKUM TRENDY 1/23 ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET Zpráva vychází z dat, které sesbírala společnost STEM v říjnu 23. Výzkumný vzorek o velikosti

Více

Představení návrhu GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÝ BROD

Představení návrhu GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÝ BROD Představení návrhu GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA ČESKÝ BROD MOTIVACE cyklostezky nevytváří ucelenou síť integrace cyklodopravy do současného prostoru oddělování všech ode všech se v praxi

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice

Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice Mgr. Věra Záhorová, Ph.D. doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D. Osoby na vozíku a veřejná doprava v ČR on-line celorepublikové šetření 2011 cíl: zjistit

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 2. Témata, v jejichž případě možná není třeba změna legislativy, ale nutno ujednotit výklad (DI Policie ČR apod.) nutno řešit v novele vyhl. č. 30/2001 a odp.

Více

BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY. program hlavního města Prahy, o. s. Pražské matky a Oživení

BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY. program hlavního města Prahy, o. s. Pražské matky a Oživení BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY program hlavního města Prahy, o. s. Pražské matky a Oživení O PROGRAMU určen školám na území Prahy (mimo Prahu realizuje projekty bezpečných cest Nadace Partnerství v rámci programu

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na Prvouka - 1. ročník Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na škola a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná osobní bezpečí občana v rámci

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl. David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3.

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl. David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3. Koncept Smart city Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3.2015, epraha Bohaté město Růst = obchod Obchod = zastavení se, to odvisí od rychlosti

Více

Význam průzkumů dopravního chování pro plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat +...

Význam průzkumů dopravního chování pro plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat +... Význam průzkumů dopravního chování pro plány udržitelné městské mobility Zbyněk Sperat +... Průzkumy dopravního chování a jejich vazba na plány udržitelné městské mobility, Praha, 12.12.2013 Obsah Co čekat

Více

Controlling je většinou podřízen přímo CFO resp. exekutivnímu vedení. n=219

Controlling je většinou podřízen přímo CFO resp. exekutivnímu vedení. n=219 Agenda 0 Hlavní závěry controllingového panelu 2012 1 Údaje ke studii 2 Plánování 3 Reporting / řízení / analýza / kontrola 4 Role a organizace controllingu 5 Softwarová podpora v controllingu 6 Zhodnocení

Více

Program rozvoje města Rychnov u Jablonce nad Nisou. Setkání s občany

Program rozvoje města Rychnov u Jablonce nad Nisou. Setkání s občany Program rozvoje města Rychnov u Jablonce nad Nisou Setkání s občany 26. 10. Co nás čeká? Seznámení s procesem tvorby Programu rozvoje města Seznámení s obsahem Programu rozvoje města Prostor pro náměty

Více

Mobilní tak, abychom neškodili klimatu!

Mobilní tak, abychom neškodili klimatu! Klimabündnis grenzenlos >>> Mobilní tak, abychom neškodili klimatu! Doprava je pro klima problémem číslo 1 Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z programu INTERREG IIIA pro přeshraniční spolupráci.

Více

OPATŘENÍ MOBILITY MANAGEMENTU PRO ŠKOLY

OPATŘENÍ MOBILITY MANAGEMENTU PRO ŠKOLY Informace pro školy, úřady, regionální a národní asociace v oblasti mobility a vzdělávání Informační list 2 OPATŘENÍ MOBILITY MANAGEMENTU PRO ŠKOLY Oblékáme hada Edu (originální název Traffic Snake Game)

Více

Dopravní stavitelství Přednáška 4. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Dopravní stavitelství Přednáška 4. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Dopravní stavitelství Přednáška 4 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 73 6056 - březen 2011

Více

Město sdobrou adresou český kontext. Jaroslav Martinek.

Město sdobrou adresou český kontext. Jaroslav Martinek. Město sdobrou adresou český kontext Jaroslav Martinek Co znamená Město s dobrou adresou? Část 1. Rozum Dánská výstava Příklad: konference SUMP (Brémy, 12.-15.4.2016) Značka je o hledání osobnosti patrona

Více

Obsah. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Obsah. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) Obsah Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ČÁST PRVNÍ Zákon o provozu na pozemních komunikacích 7 HLAVA I Úvodní ustanovení

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

VII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina

VII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina VII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i. Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích Ing. Eva Simonová Centrum dopravního výzkumu Veřejno-výzkumná

Více

Zkušenosti se zaváděním indikátorů udržitelného rozvoje ve městě Vsetíně

Zkušenosti se zaváděním indikátorů udržitelného rozvoje ve městě Vsetíně Zkušenosti se zaváděním indikátorů udržitelného rozvoje ve městě Vsetíně Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. Jiří Trezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.) 1 Co je

Více

Návrh modelu sociální služby DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Návrh modelu sociální služby DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Návrh modelu sociální služby DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 10 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ Libušská PRAHA 4 - LIBUŠ

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ Libušská PRAHA 4 - LIBUŠ ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha-Libuš Akční Plán zlepšování procesu MÍSTNÍ AGENDY 21 Plán zlepšování je nástrojem, pomocí něhož je Komisí pro udržitelný rozvoj MČ Praha-Libuš stanoveno, jakého zlepšení

Více