Senioři a jejich vnímání životních období, zvláště stáří 12

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Senioři a jejich vnímání životních období, zvláště stáří 12"

Milan Bárta
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 1 Senioři a jejich vnímání životních období, zvláště stáří 12 Jiří Hon Článek se zabývá postoji respondentů k životním cyklům, k odchodu do důchodu a k pocitům, které život v penzi vyvolává. Klíčová slova: období dětství, mládí, střední věk, před důchodem, současnost, pocity při odchodu do důchodu. Malá bilance životních cyklů Seniorům jsme položili otázku: Když se zamyslíte nad dosavadními léty celého svého života, jak byste hodnotil /hodnotila/ jeho jednotlivá období? Životní cykly jsme vymezili pěti kategoriemi a u každé z ní mohli dotazovaní použít tři stupně hodnocení. Základní informace o názorech obyvatel ostravsko-karvinského regionu, starších 60 let: Hodnocení období % dětství (do 1 let) mládí (1-30) střední věk (31-0) před důchodem (1-60) současnost dobré ani dobré, ani špatné špatné Po hodnocení všech etap života dětství, mládí, středního věku, věku předdůchodového a současného období jsme se zeptali: A které z těchto období bylo pro Vás nejlepší? Aniž 1 V ýňate k ze závěrečné zprávy o v ýz ku mu veřejného mí nění o b yva te l, k terá j e v soukro mé m archi v u a utora. P ro zveřej nění na webu neb yl speciálně up ravo ván, b yl vša k zkrácen. Hon, J. a ko l.: S enioři v regionu n a po čátku třetího tisícile tí. Zá věrečná zpráva o v ýz k u mu veřejného mí nění vě ko vé sociální s kup i n y o b yvatel star šíc h 6 0 let, b yd lících v Ostravě a na Kar vi ns ku, na ně ko lik p roblé m ů j ejich živo ta k o ncem ro ku Marketingo vá laboratoř Ostrava a Slezská dia k o nie Český T ěšín, Ostr ava, 0. 2 Jako základní pracovní metoda terénního šetření byla použita metoda statistická, ve variantě výběrového šetření, a metoda studia dokumenta Pokud jde o volbu techniky terénního sběru dat, byla použita technika standardizovaných rozhovorů. Terénní sběr dat byl proveden ve dnech. 18. listopadu tazateli laboratoře.

Malá bilance životních cyklů Seniorům jsme položili otázku: Když se zamyslíte nad dosavadními léty celého svého života, jak byste hodnotil /hodnotila/ jeho jednotlivá období?

2 2 bychom se mohli tomuto tématu příliš věnovat, uveďme aspoň rozbor odpovědí podle lokalit trvalého bydliště seniorů (údaje v %, zaokrouhleně, odpovědi neví nebyly pro malé četnosti reflektovány): Struktura nejlepších období v životě seniorů má tuto orientační podobu: v Ostravě-městě v býv. okrese Karviná % dětství mládí střední věk předdůchodový věk současnost v Karviné v Havířově v ost. územích 3 30 % dětství mládí střední věk předdůchodový věk současnost Odchod do penze jako vytoužená situace? Je logické, že demografické stárnutí české populace vyvolává celou řadu debat na téma seniorských důchodů. Tématika života v důchodu má

okrese Karviná 3 30 2 % 2 3 29 31 32 18 1 11 0 dětství mládí střední věk předdůchodový věk současnost v Karviné v Havířově v ost.

3 zřetelný časový rozměr. Být důchodcem je sociální status 3, jehož výrazným atributem je, že člověk pobírá pravidelný měsíční příjem, aniž by musel pracovat.

3 3 zřetelný časový rozměr. Být důchodcem je sociální status 3, jehož výrazným atributem je, že člověk pobírá pravidelný měsíční příjem, aniž by musel pracovat. Tento status je člověku připsán náhle, ze dne na den, v okamžiku, kdy opouští své zaměstnání, aby se stal důchodcem. V tento den se také člověk stává seniorem, tedy starým, neboť věk odchodu do důchodu také (víceméně mimovolně) definuje stáří (Rabušic, L., 1998). Odchod do důchodu nemusí být odchodem dobrovolným. Proto jsme v našem průzkumu seniorům položili otázku: Když jste odcházel/odcházela do důchodu Dotazovaným bylo nabídnuto pět variant odpovědí. Základní informaci uvádíme v grafické podobě (údaje v %, zaokrouhleně): Pocity při odchodu: (1) = Do d ůcho d u j se m o d cházel(a) rád(a) (2) = Odešel(a) j sem, ale váhal(a) jse m (3) = Nechtělo se mi odejít, ale musel(a) jse m ze zdravo tních důvo d ů () = Nechtělo se mi odejít, ale musel(a) jse m z rodinn ýc h důvo d ů () = Nechtělo se mi odejít, ale po d nik mě už nepotřeboval ) % 3) 16% ) 22% 2) 2% 1) 33% Image života v důchodu Imago (lat.: obraz, socha, také představa, vidina) je v sociologii označení obecně sdílené představy objektu, člověka, instituce, role apod. V této souvislosti se používá i anglického ekvivalentu image (VSS I, 1996). Image 3 Termín sociální status má mnoho významových užití. Obvykle zahrnuje: 1. různé druhy a stupně autority, podle místa sociální pozice v hierarchické struktuře, 2. různá práva, 3. privilegia a výsady,. určitou moc,. určitý stupeň prestiže, symbolizovaný výsadami (Geist, B., 1992). Ještě přehlednější výklad si čtenář může najít ve VSS II (Keller, J., 1996). Otázka a škála pocitů seniorů byla převzata ze zkoumání na začátku listopadu 1996, realizovaného CVVM pod názvem 0+. Výběrový soubor sestával z 1302 respondentů ve věku padesáti let a starších. Pro informaci čtenářů uveďme, že alternativu (1) uvedlo % dotázaných, (2) 2 %, (3) 21 %) a () 1 %. Alternativa nechtělo se mi odejít, ale musel jsem z rodinných důvodů zařazena nebyla. (Rabušic, L., 1998)

V tento den se také člověk stává seniorem, tedy starým, neboť věk odchodu do důchodu také (víceméně mimovolně) definuje stáří (Rabušic, L., 1998). Odchod do důchodu nemusí být odchodem dobrovolným.

4 vyjadřujeme bipolárními adjektivy, např. dobré špatné. Do průzkumu jsme zařadili 13 expertně vybraných faktorů, které respondenti hodnotili na 7stupňové škále, přičemž střední stupeň představoval neutrální hodnotu. Zeptali jsme se takto: Když se zamyslíte nad výrazem VÁŠ ŽIVOT V DŮCHODU, jak byste ho popsal/popsala? Jaké pocity ve vás současnost vyvolává? Seniorům byla předložena karta se seznamem vybraných adjektiv a byli požádáni, aby k popisu použili naše pojmy s tím, že u každého označí místo mezi jednotlivými výrazy na škále od +3 (pocit je v následující tabulce nejblíže stavu v levém sloupci), přes 0 (představující hodnocení neutrální, uprostřed škály popisu obou krajních pocitů) až po -3 (pocit je nejblíže popisu stavu na pravé straně). Základní údaje o image života v důchodu mezi seniory (údaje v %, zaokrouhleně) ŽIVOT JE INTENZITA POCITU ŽIVOT JE dobrý špatný plný prázdný rušný poklidný veselý smutný činný nečinný zajímavý nudný krásný ošklivý bohatý chudý důstojný nedůstojný družný samotářský vyhledávaný opuštěný užitečný neužitečný respektovaný nerespektovaný

Zeptali jsme se takto: Když se zamyslíte nad výrazem VÁŠ ŽIVOT V DŮCHODU, jak byste ho popsal/popsala? Jaké pocity ve vás současnost vyvolává?

5 Následuj ící sloup cové grafy, i nfo r muj ící o p o řad í ho d no tících b ipolárních adjektiv, b yl y ko ns truo vány p o mo cí rozdílné v áhy j ejich p o řadí na škále o d +3 p o +1 a od -1 p o -3 b o d ů. Střed škály neb yl refle ktován. Od ná sobků b o d o vého ho d no cení a p o čtu hla sů + j s me o d ečetli násobky b o d o vého ho d no cení a p o čty hla sů - a v ýsledek jsme dělil i počte m všech respond ent ů. Pořadí pocitů, kterými hodnotí senioři život v důchodu 0 0,1 0,2 0,3 0, 0, 0,6 0,7 0,8 0, užitečný 2. respektovaný 3. plný. důstojný. činný 6. dobrý 0,90 0,90 0,87 0,8 0,81 0,80 7. družný 0,7 8. krásný 9. zajímavý. vyhledávaný 0, 0,2 0,7 11. veselý 0, 12. rušný 0, bohatý 0, Reakce seniorů jsou zřejmě cennými kaménky do mozaiky tak komplexního jevu, jakým je život v důchodu. Jejich podrobná analýza však není v souvislosti s touto studií možná a snad se k ní ještě budeme moci vrátit. Nalezení očekávaných i neočekávaných vazeb a souvislostí je nepochybné. Literatura Geist, B., 1992: Sociologický slovník. Praha. Victoria Publishing. 7 s. Hannagan, T. J., 1996: Marketing pro neziskový sektor. Praha. Management Press. Hekrdla, M., 03: Psí myšlenky. Deník Právo s. 7.

Od ná sobků b o d o vého ho d no cení a p o čtu hla sů + j s me o d ečetli násobky b o d o vého ho d no cení a p o čty hla sů - a v ýsledek jsme dělil i počte m všech respond ent ů.

6 Hon, J., 02: Proměny struktury volného času Ostravanů a jejich vztahu k percepci umění. Ostrava. Marketingová laboratoř a statutární město Ostrava. Závěrečná zpráva. Hraba, J., Mullick, R., Lorenz, F. O., Večerník, J., 01: Postoje české populace k reformám a transformacím z hlediska věku. Praha. Sociologický časopis. č. 3, s Hudeček, J., 1967: Výzkum volný čas Ostrava. Praha. Sociologický ústav ČSAV. díl IV. závěrečné zprávy. Kotler, P., 1992: Marketing, management. Praha. Victoria Publishing. Mareš, P., 1998: Senioři a politika. Praha. Sociologický časopis. č. 3, s Musil, J., 1971: Sociologie bydlení. Praha. Nakladatelství Svoboda. Potůček, M., 1997: Nejen trh. Praha. Sociologické nakladatelství. Rabušic, L., 1998: Jsou čeští senioři chudí? Praha. Sociologický časopis. č. 3, s Rabušic, L., 199: Česká společnost stárne. Brno. Masarykova univerzita a Georgetown. Rabušic, L., Časové aspekty důchodového věku. Praha. Sociologický časopis. č. 3, s Schneiderová, A., Solanský, O., Pobořil, M., 02: Sociálně demografická analýza města Ostravy v návaznosti na rozvoj sociálních služeb. Ostrava: Ostravská univerzita, FF, Katedra psychologie a sociální práce. Velký sociologický slovník (VSS) Praha. Univerzita Karlova. Vydavatelství Karolinum. heslo status; II. 1226, Keller, J. heslo volný čas; I. 16, Pácl, P. heslo imago; I. 18, Černoušek, M. 6

díl IV. závěrečné zprávy. Kotler, P., 1992: Marketing, management. Praha. Victoria Publishing. Mareš, P., 1998: Senioři a politika. Praha. Sociologický časopis. č. 3, s. 321-337. Musil, J.

Podobné dokumenty

Spokojenost s životem červen 2015

ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické