Plán péče. PP Ondříkovický pseudokrasový systém. 1.7 Parcelní vymezení ZCHÚ podle aktuálního stavu katastru nemovitostí a pozemkového katastru:

Transkript

1 Plán péče pro: na období: PP Ondříkovický pseudokrasový systém Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 1.1 Kód ZCHÚ: Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: vydal: OÚ Jablonec nad Nisou číslo a datum: Nař. č. 6/2000, ZCHÚ se nalézá v okrese: Jablonec nad Nisou 1.4 Katastrální území: Frýdštejn, Ondříkovice 1.5 Obec: 1.6 CHKO (NP): Frýdštejn Český ráj 1.7 Parcelní vymezení ZCHÚ podle aktuálního stavu katastru nemovitostí a pozemkového katastru: vlastní ZCHÚ (tabulka): Viz tabulka přílohy k bodu 1.7 vyhlášené ochranné pásmo: Viz tabulka přílohy k bodu 1.7 k ochrannému pásmu 1.8 Nedostatky parcelního vymezení: V Ústředním seznamu je chybně uváděna celková výměra PP 13,40 ha. Správně má být uvedeno 0,8621 ha. Ochranné pásmo má výměru 12,5257 ha. 1.9 Základní údaje o lese v ZCHÚ: Přírodní lesní oblast: Lesní hospodářský celek: Platnost LHP (LHO): Porostní vymezení: Odborný lesní hospodář: Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: 13 - Český ráj Jablonec n. N - jih, Podkrkonoší , Bl10, 845Ad8 LČR s. p. Lesní správa Dvůr Králové nad Labem Revír Turnov, revírník Josef Brunclík

2 1.10 Výměra ZCHÚ a vyhlášeného ochranného pásma (0,0000ha): Celková výměra ZCHÚ (0,0000 ha) 0,8621 z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení: 0,25 výměra lesní půdy podle LHP: 0,25 ní půda: 0,25 bezlesí: 0,00 les hospodářský: 0,25 les ochranný: 0,00 les zvláštního určení: 0,00 z toho výměra všech nelesních pozemků podle parcelního vymezení: 0,6110 výměra zemědělských pozemků podle parcelního vymezení: 0,4122 výměra vodních ploch a toků podle parcelního vymezení: 0,0521 výměra ostatních ploch (svah, skála) podle parcelního vymezení: 0,1467 výměra zastavěných pozemků včetně komunikací podle parcelního vymezení: Celková výměra vyhlášeného ochranného pásma (0,0000 ha): 12,4404 z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení: 6,28 výměra zemědělských pozemků podle parcelního vymezení: 6,1427 výměra vodních ploch a toků podle parcelního vymezení: 0,0177 výměra ostatních ploch (svah, skála) podle parcelního vymezení: výměra zastavěných pozemků včetně komunikací podle parcelního vymezení:

3 2. Odborné a věcné odůvodnění cílů a způsobů péče 2.1 Současné předměty ochrany v pořadí podle významu: Systém krasové jeskyně, ponory, vyvěračka, závrty. 2.2 Stručná charakteristika ZCHÚ jako celku a jeho přírodních podmínek: Lokalizace Území PP Ondříkovický pseudokrasový systém se nachází asi 5 km severně od Turnova v údolí Vazoveckého potoka. Skládá ze 4 částí: 1. Vývěrová jeskyně Bartošova pec - nachází se asi 300 m jižně od obce Roudný, cca 50 m od pezionu Bartošova pec ve Vazoveckém údolí. 2. Ondříkovický ponor (nazývaný též Podhorčí) - nachází se asi 600 m severně od Bartošovy pece. V ponorovém závrtu se ztrácí do podzemí potůček, který pramení na jižním okraji Voděrad. Za čelní stěnou závrtu pokračuje trvale suché poloslepé údolí, které vyúsťuje do údolí potoka Vazovce v těsném sousedství Bartošovy pece. 3. Ponor u Roudného - nachází se na jižním okraji obce Roudný. 4. Ondříkovické propadání - nachází se jižně od obce Ondříkovice, je tvořeno údolíčkem s ponorem, v němž mizí slabý potůček. Údolíčko je zakončeno závrtem. Geologie (převzato z článku Bruthanse et al. 2001) Území je tvořeno k jihu se mírně uklánějící plošinou, která je přehloubena několik desítek metrů hlubokými kaňonovitými údolími Vazoveckého potoka a jeho přítoků. Povrch plošiny zhruba odpovídá šikmo ukloněné svrchní hranici jizerského souvrství. Nad tuto plošinu se místy vypínají denudační relikty kvádrových pískovců (Drábovna). Oblast je budována jizerským a teplickým souvrstvím (střední a svrchní turon) a patří do České křídové pánve. Jizerské souvrství je budováno přes 100 m mocným sledem křemenných pískovců a vápnitých pískovců. Směrem do nadloží dochází k postupnému narůstání písčité složky na úkor prachovité (Petrů 1987). Asi m pod svrchní hranicí jizerského souvrství se nachází polohy velmi odolných masivních vápenců a jemnozrnných pískovců, které vystupují v údolí Vazoveckého potoka i jeho pravobřežního přítoku od Kaškovic a tvoří skalní stupně s kaskádami a vodopády. V těchto horninách se nachází Bartošova pec a pravděpodobně i další významné prameny Vazoveckého údolí a okolí (prameny pod zámkem v Hrubém Rohozci, Bezednice atd.) Silně propustné polohy však zasahují nejméně do hloubek 70 m pod svrchní hranici jizerského souvrství, jak je zřejmé z geofyziky a čerpacích zkoušek na vrtu J2 (Petrů 1978). Pro zjištění obsahu karbonátů bylo v okolí Bartošovy pece odebráno 8 vzorků z hornin jizerského souvrství. Vzorky byly po rozdrcení na frakci pod 0,1 mm a vysušení zváženy a poté louženy po dobu 24 hod. v 3% HCl. Po odstranění vzniklých chloridů a opětovném vysušení vzorků byl zjištěn váhový úbytek odpovídající úbytku karbonátu. Ukázalo se, že obsah karbonátu kolísá u nězvětralých vzorků mezi 15 až 80%, u navětralých drobivých vzorků dosahuje pouze 5%. V nadloží jizerského souvrství se nachází okolo 10 m mocné souvrství nepropustných vápnitých jílů tvořících nadložní izolátor. Na ně nasedají denudační relikty kvádrových pískovců teplického souvrství, které jsou dobře propustné a tvoří kolektor s hladinou vody zavěšenou díky podložním jílům vysoko nad hladinou v podložním jizerském souvrství (Macák 1956). Toky z pramenů drénující kvádrové pískovce se proto často po dosažení podložního jizerského souvrství ztrácí v ponorech. 1. Bartošova pec První mapu jeskyně uvádí Kukla (1950), genezí jeskyně se však nezabývá. Ve světle nových objevů se jako kuriózní jeví názor Vítka (1981), který tuto jeskyni označil jako prototyp pseudokrasové vrstevní jeskyně, vzniklé odrolováním vrstevních lavic, vyvětráním a vyplavováním

4 méně odolných partií. Další autoři tuto jeskyni a okolní jevy řadí rovněž pod pseudokras, ačkoliv někdy zcela formálně: Žitný a kol. (1964a) např. uvádí, že "v oblasti dochází prouděním vody v puklinách k vyluhování karbonátového tmelu a jejich rozšiřování", což je víceméně definice krasovění. Na rozdíl od vrstevních ploch se pukliny uplatňují v jeskyni pouze skrytě (predisponují rovné úseky chodeb), ve stropech chodeb nebyly pozorovány ani drobné pukliny. Pro prostory nepostižené řícením je typický poměrně malý příčný profil (do 1 m čtverečního), který se s výjimkou úseků druhotně rozšířených řícením mění jen málo. To je obvyklý rys pro jeskyně vázané na soustředěné ponory (Klimchuk et al. 2000). Jedná se o ideální horizontální jeskyni (sensu Ford a Ewers 1978), sifony zabírají pouze nepatrnou část jeskyně a jejich maximální hloubka je menší než 2 m. Při hodnocení těchto částí jeskyně je nutné si uvědomit, že před vybudováním rybníčku před jeskyní se vývěr vod z jeskyně nacházel pravděpodobně o 2 m níže, než v současnosti. Jeskyně je proto zanesana sedimenty o mocnosti min. 1-2 m, (v jeskyni nebylo nikde zastiženo průkazné skalní dno). Stropní část jeskyně je většinou půlkruhovitě vyklenutá, směrem do boků vybíhají do mezivrstevních ploch zužující se výklenky (freatický čočkovitý profil podle vrstevní plochy se zasedimentovaným dnem?). Z některých fotografií a indicií se však přístupné jeskynní prostory jeví spíše jako výsledek parageneze (dovrchního vzniku jeskyně). Původní protokanál se původně zřejmě nacházel níže a prostory jsou v současnosti vyplněny sedimenty. Krátké spojky ssz - jjv směru mají obvykle menší příčný profil než chodby založené na puklinách druhého směru a jejich stěny jsou často rozčleněny drobnými freatickými kapsami a kulisami. Malá slepá zakončení rovných úseků chodeb vznikla zřejmě vtlačováním vod za povodní do puklin. Všechny větší prostory jsou druhotně rozšířeny řícením. Skutečnost, že jeskyně vznikla korozním rozšířením původně nepatrně malých puklin a vrstevních spár jasně ukazuje, že se jedná o krasový a nikoli o pseudokrasový jev. Skutečnost, že během procesu docházelo k odnosu nerozpustných křemenných písčitých zrn, není s tímto v nesouladu. Za krasový proces je v současnosti považováno většinou zahraničních autorů i krasovění křemenců, kde se odnos nerozpustného rezidua odehrává v mnohem větším měřítku (Klimchuck et al. 2000). Další skutečností svědčící pro převažující vliv krasovění při vzniku jeskyně je to, že stěny jsou obvykle nezvětralé, tj. většinou chybí zvětralinová zóna mezi nezvětralým vápencem a stěnou jeskyně. Jeskynní systém je pravděpodobně vůbec nejrozvinutějším podzemním krasovým jevem v Čechách, protože se jedná o jediný případ jeskynního systému, na který je vázán vznik slepých a poloslepých údolí. Jeskyně je zřejmě kvartérního stáří, je vázána svým vznikem na kaňonovité zahloubení Vazoveckého potoka a jeho přítoků. Vzhledem k tomu, že jeskyně sleduje zejména vrstevní plochy, které jsou uloženy téměř subhorizontálně a zejména vzhledem k poměrně hrubým frakcím transportovaným skrz jeskynní systém, lze očekávat, že ani v dalších částech jeskynního systému mezi ponorem Podhorčí a Bartošovou pecí se nebudou nacházet hlubší sifony. Zcela jiný charakter však může mít vlastní přítok vody, který do tohoto systému vstupuje. 2. Ondříkovický ponor (Podhorčí) Nachází se 0,5 km sz od Ondříkovic. Původní, poměrně strmé boční údolí bylo ve své svrchní části přehloubeno rýhou se strmými svahy o délce mnoha set metrů. Rýha je zakončena cca 6 m vysokou závěrovou stěnou, před níž se nachází několik ponorů. Po většinu času je údolí suché, jen po táních sněhu a výrazných srážkách je protékáno periodickým tokem, který se ztácí v ponorech pod závěrovou stěnou aniž by výrazně zaplavoval dno rýhy. Během posledních několika let došlo pouze jednou k přelití závěrové stěny (místní obyvatelé, ústní sdělení). Celkový objem údolíčka je min m krychlových. Množství sedimentů, které byly transpotovány skrz navazující jeskynní systém je pravděpodobně řádově větší. 3. Ponor u Roudného Závrt leží ve dně mělkého údolí, vedoucího od kóty 468,3 j od Frýdštejna. Závrt s několika hltači je zahlouben do hlín vyplňujících dno údolí. Maximální hloubka dosahuje okolo 3 m pod dno údolí. Celkový objem činí okolo 50 m krychlových.

5 4. Ondříkovické propadání Jedná se o 150 m dlouhý zářez do okolní mírně ukloněné plošiny 170 m jz od obce Ondříkovice (Balatka a Sládek 1975). Nevýrazná sníženina postupně přechází až do 4 m hlubokého zářezu se strmými svahy. Na spodním konci je zářez ukončen závěrovou stěnou, bez jakéhokoli dalšího pokračování. Celkový objem údolíčka (minimální odhad objemu sedimentů transportovaných navazujícím jeskynním systémem) je 500 až 1000 m krychlových. Údolíčko je vyvinuto v nejvyšších polohách jizerského souvrství. V současnosti je údolíčko protékáno do vzdálenosti 100 m před závěrovou stěnou, kde se voda ztrácí do ponorů, dále je údolíčko již suché. Mimo území PP Ondříkovický pseudokrasový systém byly nalezeny závrty u osady Mokřiny, propadání vodního toku a jeskyně u osady Borek, rozsedlinové ponory pod Drábovnou. V širším okolí se nalézají další závrty a ponory (viz např. Žitný et al. 1964a). Hydrologie (převzato z článku Bruthanse et al. 2001) Vydatnost Bartošovy pece podle měření ČHMÚ ( ) kolísá mezi 5-92 l. s. Skutečná maximální vydatnost je však ještě vyšší, neboť při vysokých průtocích nedostačoval měrný profil. Také minimální vydatnost je zřejmě podceněná, nicméně je pravděpodobné, že v minimech vydatnost pod 10 l. s. Průměrná vydatnost dosahuje 28 l. s. Při průměrném specifickém podzemním odtoku 5-7 l. s. km čtvereční ze zájmové oblasti (Krásný et al. 1981) vychází povodí Bartošovy pece na 4-5,5 km čtverečních. Povrchová povodí jednotlivých ponorů tvoří jen 20-30% plochy celého povodí. Naprostá většina vody se infiltruje ze srážek přes půdní pokryv, soustředěné přítoky z ponorů se objevují jen po táních a výraznějších srážkách a i pak tvoří jen malý podíl vydatnosti pramene (s výjimkou extrémních srážkových událostí). Nelze vyloučit ani vcezování malé části vody z Vazoveckého potoka nebo toku od Kaškovic do horninového prostředí a dotaci Bartošovy pece. Povodí pramene Bartošova pec zřemě zahrnuje území ohraničené na východě údolím Vazoveckého potoka, na severu ukončením jizerského souvrství u Frýdštejna a na západě velmi zhruba obcí Jenišovice. Zajímavostí je citace tvrzení Hynieho (in Kamberský et Žitný 1961), který uvádí "znečišťování Bartošovy pece je patrně způsobováno odpadem ze skláren ve Frýdštejně". Teplota pramene podle měření ČHMÚ kolísá mezi 4-11 st. C, údaje však nejsou příliš věrohodné. Skutečné kolísání teploty bude zřejmě nižší. Průměrná teplota vody podle vlastních měření dosahuje 8,9 st.c. Po srážkách dochází k zakalování pramene mléčným zákalem (místní obyvatelé, ústní sdělení). Může jít mj. i o zvířený jemný písek. Při extrémních průtocích dochází k transportu štěrčíků. V Tubusu byly nalezeny štěrčíky složené z plochých pískovcových valounků o průměru do 2 cm a z menších valounků křemene a vzácných fylitů. Naprostou většinu objemu jeskyně tvoří jemný písek, který je pomalu saltací transportován jeskyní i za průměrných vodních stavů, povodňové hlíny s hojnými organickými zbytky a také ostrohranné sutě. Bahno uložené v nitru jeskyně až 2 m nad tokem ukazuje na zaplavování jeskyně při extrémních průtocích. Stopovací zkoušky prokázaly, že všechna voda z Ondříkovického ponoru (Podhorčí) proudí do Bartošovy pece. Naopak z celkového množství stopovače injektovaného Žitným (1964b) do závrtu u Roudného vyteklo z Bartošovy pece pouze 10-40%. Zbylých 60-90% stopovače mohlo být rozloženo nebo zachyceno během proudění, nelze však vyloučit ani možnost proudění části vod do pramenů pod Hrubým Rohozcem. V nich byla vyšší koncentrace stopovače, během stopovací zkoušky zjištěna, pouze však při jediném odběru (Žitný et al b). V lednu 2001 byl při tání a aktivitě ponorů opakován stopovací pokus v Podhorčí a ve spolupráci s potápěči byl pro srovnání proveden i stopovací pokus ve známých prostorách Bartošovy pece. Výsledky stopovacích zkoušek ukázaly, že tok propadající se v závrtu u Onříkovic (Podhorčí) proudí po značnou část cesty podzemím samostatně. Za suchých období je tato cesta protékána pouze nepatrným množstvím vody, pouze pomalu postupující zatopenými úseky chodeb. Naopak po extrémních srážkách, kdy se v závrtu u Ondříkovic (Podhorčí) propadá tok o několika desítkách l/s může doba proudění mezi ponorem a Barotšovou pecí trvat pouhých několik hodin i méně.

6 Vodní tok protékající poloslepé údolíčko Ondříkovické propadání je stálý, s průtokem okolo 0,5 až 1 l. s. Tok je dotován vodou z pramenů odvodňujících nadložní kolektor kvádrových pískovců v oblasti Ondříkovice. Prameny jsou z části zachyceny do skupinového vodovodu pro okolní obce a je proto pravděpodobné, že při původní vodnosti mohl tok zasahovat až na konec údolíčka pod závěrovou stěnu (1,7 l. s podle Macáka 1956). Plocha povrchového povodí slepého údolíčka je zcela minimální (0,03 km čtvereční), proto se v tomto údolíčku neuplatňuje vliv přívalových srážek. Stopovací zkoušku provedl Žitný et al. (1964b) z ponoru pod závěrovou stěnou. Sledována byla Bartošova pec a nejvyšší a nejnižší jímka Pivovarských pramenů. Stopovač nebyl během desetidenní stopovací zkoušky indikován v žádném z objektů. Díky velmi malé vzdálenosti k Pivovarským pramenům nelze vyloučit, že stopovač mohl uniknout již před začátkem sledování (Žitný, ústní sdělení). Jinou eventualitou je proudění do pramene cca 0,5 km j. od Ondříkovic, který sledován nebyl, případně proudění do Bezednice, či Rohozeckých pramenů. Ponor u Roudného podle sdělení místních obyvatel hltá všechnu vodu tekoucí hlavním údolím (povodí 0,9 km čtverečních) po extrémních srážkách a táních sněhu. Za obvyklých podmínek je závrt suchý. Voda ze závrtu proudí do Bartošovy pece (Žitný et al. 1964b). Klima Klima mírně teplé (MT7): Počet letních dnů: Počet dnů s průměrnou teplotou 10 st. C. a více: Počet mrazových dnů: Počet ledových dnů: Průměrná teplota v lednu: st. C Průměrná teplota v červenci: st. C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: Srážkový úhrn ve vegetačním období: mm Srážkový úhrn v zimním období: mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou: (Smejkal 2001). Geomorfologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Oblast: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Turnovská stupňovina (Demek 1987) Pedologie V údolích fluvizemě glejové, na svahovinách pískovců se vytvořila silně kyselá kambizem arenická, místy i ranker typický (Mackovčin 2002). 2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti: Pozitivní vlivy 1. zatravnění zemědělských pozemků 2. zachování předmětu ochrany - pozměnění antropogenní modelací terénu mírné

7 Negativní vlivy 1. výstavba rybníčku pod Bartošovou pecí - efekt zanešení jeskyně sedimenty 2. antropogení modelace území PP a jejího ochraného pásma (meze, násyp místní komunikace) - mírné pozměnění 3. skládkování v prostoru poloslepých údolí, ponorů a závrtů 4. svedení dešťové kanalizace do prostoru PP (ponor u Roudného) 5. odběry vody z pramenných oblastí - ovlivněno je zejména Ondříkovické propadání 6. pozměnění dřevinné skladby lesních ů PP a jejího ochranného pásma oproti přirozené dřevinné skladbě 7. upuštění od obhospodařování některých luk PP a jejího ochranného pásma 2.4 Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení, předpokládaná ohrožení v budoucnosti: 1. vyústění dešťové kanalizace do PP (ponor u Roudného) 2. skládkování v prostoru PP pod obcí roudný (stavební odpad, organický odpad, komunální odpad) 3. neobhospodařování některých luk 4. ničení dochovaného georeliéfu pastvou skotu (ponor u Roudného - rozšlapání půdy, eroze) 2.5 Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch: K lesním ům viz tabulky I., II., III. a IV. - přílohy k bodu 2.5 Dílčí plochy mimo lesní y Dílčí plocha číslo Stručný popis 1435/5 lesní lem, luční a ekotonální společenstvo 472/5 lesní lem, luční a ekotonální společenstvo 512/3 rybníček 496 louka 472/1 louka v ochranném pásmu 1315 zanedbaný sad

8 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup: 1. Zanesení jeskyně sedimenty Výstavbou rybníčku a měrného profilu pod vyústěním jeskyně došlo pravděpodobně k zanesení jeskynního systému sedimenty. Rybníček je esteticky hodnotnou součástí území. Navrhované řešení Neměnit dochovaný stav. 2. Antropogenní modelace území Antropogenní tvary vznikly zemědělskou činností (meze, násyp místní komunikace). Navrhované řešení Neměnit dochovaný stav. 3. Skládkování v prostoru poloslepých údolí, ponorů a závrtů Terénní deprese (závrty, strže, údolí) byly v minulosti (ponor u Roudného i v současnosti) využívány jako černé skládky Navrhované řešení Odstranění skládek 4. Svedení dešťové kanalizace do prostoru PP (ponor u Roudného) Bezprostředně pod obcí Roudný vyúsťuje na pozemkovou parcelu náležející k území PP kanalizační potrubí, z něhož vytéká voda. Předmět ochrany není přímo ohrožen. Navrhované řešení Zachovat stav. 5. Odběry vody z pramenných oblastí - ovlivněno je zejména Ondříkovické propadání Navrhované řešení Zachovat stav 6. Pozměnění dřevinné skladby lesních ů Navrhované řešení Změnit kategorii lesa z lesa hospodářského na les zvláštního určení, zajistit vyšší podíl MZD v ech 7. Upuštění od obhospodařování některých luk Navrhované řešení Zajistit sečení neudržovaných luk ve vlastním území PP 4. Ničení dochovaného georeliéfu pastvou skotu Navrhované řešení Zastavit pastevní využívání parcely 1315 v k.ú. Frýdštejn, zajistit sečení. 2.7 Dlouhodobý cíl péče o ZCHÚ: Dlouhodobé cíle podle dílčích ploch mimo lesní y Dílčí plocha číslo Dlouhodobý cíl péče 1435/5 sečení, likvidace skupiny akátu u okraje lesa 472/5 sečení 512/3 bez zásahu 496 sečení 472/1 sečení 1315 sečení

9 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů: Zásahy a opatření v lesních ech: Viz tabulky I. a II. - přílohy k bodu Zásahy a opatření na pozemcích mimo lesní y a na rybnících: Viz tabulka přílohy k bodu Ostatní zásahy a opatření v ZCHÚ: Nejsou Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu: Pruhové značení hranice PP je zčásti chybné. Chybně umístěné značky je nutno odstranit - nově přeznačit. Umístit 3 nové tabule se státním znakem. 3.2 Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků: Zásahy v lesích - evidence LHE, ostatní zásahy správa CHKO Český ráj (fotodokumentace), zhodnocení při obnově plánu péče. 3.3 Řešení kolizí mezi zájmy ochrany přírody ve prospěch prioritních zájmů definovaných v bodě 2.8: Není. 3.4 Návrhy na změnu druhu nebo využívání pozemků, změnu majetkových či nájemních vztahů, na uzavření smluv o smlouvách budoucích a jiných vztahů, na omezení obvyklého obhospodařování, provozu nebo používání objektů: Není. 3.5 Návrh na přehlášení (nové vyhlášení) ZCHÚ: Není. 3.6 Návrhy na zabezpečení přemětu ochrany proti poškozování: Viz navrhované zásahy dle dílčích ploch (přímé ohrožení v souvislosti se skládkováním a pastvou skotu na parcele 1315 v k.ú. Frýdštejn) 3.7 Návrhy na zpřístupnění nebo vzdělávací využití ZCHÚ: Je nutno odstranit stávající informační tabuli Bartošovy pece a nahradit ji novou informační tabulí s aktualizovanými poznatky krasovém fenoménu. 3.8 Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ: Pokračovat v geospeleologickém průzkumu území PP a jejího okolí.

10 4. Realizace a kontrola 4.1 Péči o ZCHÚ po odborné stránce garantuje, zajišťuje finanční prostředky, uzavírá smlouvy na realizaci, dohlíží na provedení a hotové práce protokolárně přejímá: Správa CHKO Český ráj 4.2 Práce odborně dokumentuje a jejich výsledky vyhodnocuje: Správa CHKO Český ráj 4.3 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody nebo AOPK ČR podle druhů prací (zásahů): Viz tabulka přílohy bodu Harmonogram prací a kalkulace předpokládaných ročních nákladů pro roky: Viz tabulka přilohy bodu 4.4

11 5. Závěrečné údaje 5.1 Použité podklady a zdroje informací: Bruthans, J., Zeman, O., Vysoká, H Geologie a hydrogeologie Bartošovy pece a okolí. Demek, J Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia. Praha. pp. 584 Hejný, S.,Slavík, B Květena 1. Academia. Praha. pp. 557 Mackovčin, P., et al Chráněná území ČR. Liberecko, svazek III. AOPK ČR a EkoCentrum Brno. Praha. pp. 331 Smejkal, J., et al. OPRL, Severočeská plošina a Český ráj, ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Jablonec nad Nisou 5.2 Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ (navázání, současná platnost jiných plánů péče, zrušení dosud platných plánů péče): Plán péče PP Ondříkovický pseudokrasový systém Plán péče zpracoval: jméno: Mgr. Aleš Hoření Datum: podpis: 5.4 Odborné posouzení AOPK ČR: Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V dne podpis razítko 5.5 Schválení orgánem ochrany přírody: Potvrzení o schválení plánu péče pro: Na období vydáno pod číslem jednacím: V dne podpis razítko

12 A. Povinné přílohy všech plánů péče Příloha č.: 1 Orientační mapa ZCHÚ Příloha č.: 2 Příloha č.: 3 Příloha č.: 4 Parcelní vymezení ZCHÚ a parcelní vymezení vyhlášeného OP Mapa parcelního vymezení ZCHÚ Protokoly o projednání plánu péče B. Přílohy povinné pro ZCHÚ s lesy Příloha č.: 5 Příloha č.: 6 Příloha č.: 7 Příloha č.: 8 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ Mapa stupňů přirozenosti lesních ů v ZCHÚ Rámcové způsoby řízení vývoje lesa v ZCHÚ podle vymezených hospodářských souborů Podrobný plán opatření v lesích ZCHÚ podle ních skupin C. Přílohy povinné pro ZCHÚ se zemědělskou půdou Příloha č.: 9 Výčet, popis a odůvodnění zásahů mimo lesní y D. Nepovinné přílohy Příloha č.: 10 Příloha č.: 11 Lesnická mapa obrysová pro ZCHÚ Lesnická mapa ní pro ZCHÚ Příloha č.: 12 Botanická inventarizace

13 Příloha k bodu 1.7 Příloha č.: 2 Přehled parcelního vymezení území Parcela číslo dle KN Parcela číslo dle PK Druh pozemku Katastrální území: Frýdštejn 1315 trvalý travní Výměra celková (m2) Výměra v ZCHÚ (m2) Vlastník / Nájemce 2823 Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p. 614, Liberec XIV - Ruprechtice, , Liberec 1435/5 orná půda 657 Karel Hanuš, Roudný č. p. 38, , Frýdštejn 1437/1 lesní pozemek 262 Alena Szorádová, Roudný č.p. 7, , Frýdštějn, Petr Hanuš, Roudnýč.p. 7, , Frýdštějn 1445/9 lesní pozemek 574 Alena Szorádová, Roudný č.p. 7, , Frýdštějn, Petr Hanuš, Roudnýč.p. 7, , Frýdštějn Katastrální území: Ondříkovice 471/2 lesní pozemek 1675 Věra Richtrová, Budovalelů 20, č.p. 3147, , Jablonec nad Nisou Jana Prokorátová, Močítka, č.p. 15, /5 trvalý travní 642 František Král, Horská 18, č. p. 116, , Krupka, Jana Králová, Horská 18, č. p. 116, , Krupka, 496 ostatní plocha 1467 AOPK ČR, Kališnická 4, č.p. 970 Žižkov, , Praha 512/3 vodní plocha 521 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o, Ondříkovice 8, , Frýdštejn Celkem Číslo u (dle platného LHP)

14 Příloha k bodu 1.7 Podpříloha k příloze: 2 Přehled parcelního vymezení vyhlášeného ochranného pásma Parcela číslo dle KN Parcela číslo dle PK Druh pozemku Výměra celková (m2) Výměra v ZCHÚ (m2) Vlastník / Nájemce Katastrální území: Frýdštejn 1484 lesní pozemek 4658 Michal Sedláček Stavební 40, č.p.3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou, 46606, Jana Sedláčková a Josef Sedláček, Stavební 40, č. p 3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou Sedláček Tomáš a Sedláčková Simona Ing., Na Vyhlídce 26, č. p. 2979, , Jablonec nad Nisou Číslo u (dle platného LHP) 1486 trvalý travní 813 Michal Sedláček Stavební 40, č.p.3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou, 46606, Jana Sedláčková a Josef Sedláček, Stavební 40, č. p 3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou Sedláček Tomáš a Sedláčková Simona Ing., Na Vyhlídce 26, č. p. 2979, , Jablonec nad Nisou

15 1312/2 trvalý travní 3623 Michal Sedláček Stavební 40, č.p.3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou, 46606, Jana Sedláčková a Josef Sedláček, Stavební 40, č. p 3828, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou Sedláček Tomáš a Sedláčková Simona Ing., Na Vyhlídce 26, č. p. 2979, , Jablonec nad Nisou 1318 trvalý travní 723 Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p.614, Liberec XIV-Ruprechtice, Liberec, /3 orná půda 1578 Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p.614, Liberec XIV-Ruprechtice, Liberec, trvalý travní 1345 trvalý travní 1343/2 trvalý travní 590 Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p.614, Liberec XIV-Ruprechtice, Liberec, Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p.614, Liberec XIV-Ruprechtice, Liberec, Jiří Richtr, Rychtářská 23, č.p.614, Liberec XIV-Ruprechtice, Liberec, 46001

16 1425/2 trvalý travní 2930 Česká republika, AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Kališnická 4, č.p.970, Žižkov, Praha, trvalý travní 1436 trvalý travní Josef Nejedlo č.p.54, Ohrazenice, 51101, Jaroslav Havel č.p.35, Husa, Paceřice, Karel Hanuš č.p.38, ROUDNÝ, FRÝDŠTEJN, /3 orná půda 4278 Karel Hanuš č.p.38, ROUDNÝ, FRÝDŠTEJN, Katastrální území: Ondříkovice 520 lesní pozemek Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 19, č.p.1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, lesní pozemek 9581 Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 19, č.p.1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, /1 vodní plocha 177 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, /2 trvalý travní 303 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, 46832

17 503/1 lesní pozemek Božena Strnadová č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, 46342, Jaroslav Strnad č.p.131, Ohrazenice, 51101, Zdeněk Strnad č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, /2 lesní pozemek 324 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, /3 trvalý travní 506/2 trvalý travní 506/3 trvalý travní 244 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, /2 lesní pozemek 95 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, /1 lesní pozemek 9311 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, 46832

18 506/4 trvalý travní 504 trvalý travní 506/1 trvalý travní 505/1 trvalý travní 3073 Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, Český ráj - Bartošova pec, s.r.o. Ondříkovice 8, Frýdštejn, /4 ostatní plocha 196 Božena Strnadová č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, 46342, Jaroslav Strnad č.p.131, Ohrazenice, 51101, Zdeněk Strnad č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, /2 lesní pozemek 1321 Božena Strnadová č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, 46342, Jaroslav Strnad č.p.131, Ohrazenice, 51101, Zdeněk Strnad č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, 46342

19 501/3 ostatní plocha 498 Božena Strnadová č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, 46342, Jaroslav Strnad č.p.131, Ohrazenice, 51101, Zdeněk Strnad č.p.10, Ondříkovice, Frýdštejn, /2 trvalý travní 473 trvalý travní 477/4 trvalý travní 472/2 trvalý travní 1014 Zdeňka Vavřichová č.p.388, Vranové 1.díl, Malá Skála, Česká republika, AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Kališnická 4, č.p.970, Žižkov, Praha, Česká republika, AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Kališnická 4, č.p.970, Žižkov, Praha, Česká republika, AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Kališnická 4, č.p.970, Žižkov, Praha, 13000

20 476 trvalý travní 472/4 trvalý travní 472/3 trvalý travní 472/1 trvalý travní 521 trvalý travní 1607 Sameš Ivan a Samešová Marie, Ondříkovice č.p. 15, Frýdštejn 71 Česká republika, AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Kališnická 4, č.p.970, Žižkov, Praha, Plossová Marlena, Pod Vlachovkou č.p. 5, Praha František Král a Jana Králová, Horská 18, č.p. 116, , Krupka 147 Marie Dědečková č.p.4, CHLOUMEK, MÍROVÁ POD KOZÁKOVEM, Celkem

21 Tabulka I. Příloha č.: Tabulka I. Přehled výměr a zastoupení SLT SLT ha % 3V 0,15 60,00 3L 0,10 40,00 Celkem 0,25 100,00