Regionální operační program NUTS II. Moravskoslezsko

Transkript

1 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Předkladatel: Moravskoslezský kraj Zpracovatel oznámení: ENVI TRADE, s.r.o. Ostrava Výtisk: 5

2 Seznam zkratek: AKČR Asociace krajů České republiky Al hliník ČEZ České energetické závody ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav CO oxid uhelnatý ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika EK Evropská komise EU Evropská unie HDP hrubý domácí produkt CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod k.ú. katastrální území MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MSK Moravskoslezský kraj MSP malé a střední podniky NH 3, NH 4 amonné ionty NO x, NO 2 oxidy dusíku NRP národní rozvojový plán NUTS nomenklatura územních statistických jednotek OKD Ostravsko-karvinské doly OKK Ostravsko-karvinské koksovny OOV Ostravský oblastní vodovod OP VVI operační program věda, výzkum, inovace REZZO registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší ROP regionální operační program ŘKV řídící a koordinační výbor SO2 oxidy síry SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik VOC těkavý organický uhlík ZÚ zdravotní ústav ŽP životní prostředí 2

3 A. Údaje o předkladateli 1. Název organizace Moravskoslezský kraj 2. IČ, bylo-li přiděleno Sídlo 28. října 117, Ostrava 4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a oprávněného zástupce předkladatele JUDr. Eva Kafková Ředitelka krajského úřadu B. Údaje o koncepci 1. Název Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Obsahové zaměření (osnova) Obsahové zaměření strategie Regionálního operačního programu lze členit následovně: 1. Analytická část (SWOT analýza) 2. Návrhová část 3. Realizační část 4. Monitorovací část Analytická část Obsahuje analýzu ekonomického a sociálního kontextu územní jednotky, prezentovanou ve formě SWOT analýzy. Tato analýza tvoří východisko pro formulování rozvojových cílů a strategie rozvoje regionu a musí být provázána s budoucími prioritními oblastmi a opatřeními programu. Obsahuje zhodnocení silných a slabých stránek potenciálu regionu a příležitostí a ohrožení regionu z hlediska stavu a vývoje jeho okolí se zvýrazněním regionálních disparit jednotlivých prioritních oblastí. Výsledkem je identifikace klíčových problémů pro návrh strategie ROP. 3

4 Návrhová část Tato část obsahuje: 1. Strategie a priority vytýčení globálního a specifických cílů, návrh strategie rozvoje regionu pro dosažení těchto cílů a definování priorit pro podporu ze strukturálních fondů které jsou formulovány tak, aby odpovídaly problémům identifikovaným v rámci SWOT analýzy 2. Přehled opatření každá priorita bude realizována prostřednictvím opatření, která mohou být financována z různých strukturálních fondů, výstupem jsou stručné charakteristiky opatření pro všechny priority ROP 3. Finanční plán rozdělení disponibilní finanční zdroje na priority a časové úseky Realizační část V regionálním operačním programu bude pro jednotlivé priority rámcově uvedeno, jak budou tyto priority implementovány, tj. jaká bude forma podpory, kdo jsou předpokládanými příjemci podpory, jaké budou implementační orgány, vztahy mezi těmito orgány a jak budou probíhat finanční toky programu. Po schválení ROP Evropskou komisí budou jednotlivé priority ROP Regionální radou rozpracovány do dílčích programů, pro které budou detailně stanoveni příjemci podpory, podmínky přijatelnosti projektů, financovatelné aktivity, forma a výše podpory, způsob výběru projektů, subjekty zodpovědné za realizaci dílčích programů. Monitorovací část Systémy pro monitorování a hodnocení definují hlavní úkoly každého orgánu zodpovědného za monitorování a hodnocení. Obsahují opatření pro periodickou kontrolu postupu operačního programu a pro organizaci průběžného hodnocení, tj. umožní sledovat, zda všechny projekty probíhají podle časového a finančního plánu.a že finanční toky jsou transparentní. V souladu s Metodikou ROP AKČR je ROP NUTS II Moravskoslezsko členěn do následujících čtyř prioritních oblastí: 1. Regionální infrastruktura a dostupnost 2. Rozvoj cestovního ruchu 3. Regionální podpora podnikání 4. Rozvoj městského a venkovského prostředí 3. Charakter Návrh strategie Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko a stanovení jeho tématického zaměření vychází z následujících dokumentů : návrhy nařízení Evropské komise k politice soudržnosti Strategické obecné zásady Společenství (vydané EK ) návrh Národního rozvojového plánu pro období , návrh aktualizace Programu rozvoje Moravskoslezského kraje a jeho další koncepční a rozvojové dokumenty přijaté na regionální i místní úrovni. Strategie vychází ze současných rozvojových trendů uplatňovaných především v oblasti regionální politiky, které zdůrazňují posilování konkurenceschopnosti jednotlivých subjektů i území, ve kterém působí. Role veřejného sektoru reprezentovaného úrovněmi od 4

5 nadnárodního uskupení EU, členského státu ČR, regiony soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko, samosprávnými jednotkami (kraji, obcemi), je zaměřena ve spolupráci s dalšími aktéry na stimulaci rozvojového potenciálu, odstraňování bariér, posilování sociální soudržnosti, podporu progresivních a inovativních postupů a to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP respektuje zásady, které byly definovány při formulování strategie NRP i stanovení tří pilířů politiky regionálního rozvoje: nezbytnost posílení konkurenceschopnosti ČR, regionů a jednotlivých aktérů, posílení sociální soudržnosti, posílení vyváženého a harmonického rozvoje regionů. V souladu s návrhy nařízení Evropské komise upravujícími zaměření politiky soudržnosti v programovacím období , interpretací těchto nařízení ve Strategických obecných zásadách Společenství a základními rozvojovými strategiemi na úrovni ČR a regionu je kladen primární důraz na posilování konkurenceschopnosti klíčových aktérů, regionů a tím i ČR jako celku. Konkurenceschopná česká ekonomika přispěje pak k celkové konkurenceschopnosti Evropské unie. Udržitelný ekonomický růst je nezbytným předpokladem postupného snižování výkonnostní mezi regiony v ČR i EU. Pouze rychlejší růst ekonomiky regionu i ČR než je průměrný růst EU umožní odstranit dlouhodobé zaostávání a dosáhnout tak primárních cílů politiky soudržnosti. Zvyšování konkurenceschopnosti regionu bude podporováno intervencemi také z operačních programů, které jsou připravovány na národní úrovni podle tématického zaměření definovaných cílů a priorit NRP a NSRR. ROP NUTS II Moravskoslezsko respektuje zaměření ROP podle návrhu NRP a současně přijatý návrh rámcových priorit ROP pro regiony soudržnosti v ČR Priority byly posouzeny pomocí SWOT analýzy. 4. Zdůvodnění potřeby Operační programy jsou jedny z důležitých programových dokumentů, zpracovávaných v České republice v souvislosti se strategií jejího rozvoje, s integrací České republiky do Evropské unie a se zajišťováním finanční pomoci Evropské unie České republice prostřednictvím jejích strukturálních fondů. Příprava operačních programů je novým atributem v tvorbě strategických a programových dokumentů ekonomického a sociálního rozvoje České republiky. Svou povahou vyvolávají potřebu interdisciplinárního přístupu a vytvářejí tlak na jednotné systémové pojetí, provázanost a koordinovanost tvorby programových dokumentů. Významnost operačních programů je dána také tím, že tyto dokumenty jsou v podstatě formou žádosti o asistenci Evropské unie a je na ně kladena řada požadavků, souvisejících se schválením zařazení příslušného operačního programu do asistence. Hlavním cílem zpracování ROP je navrhnout promyšlený soubor aktivit zaměřený na podporu ekonomického a sociálního rozvoje regionů v rámci možností využití strukturálních fondů EU. Území NUTS II Moravskoslezsko splňuje podmínky k podpoře z cíle Konvergence strukturální politiky EU pro období , vzhledem k tomu že hrubý domácí produkt regionu měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za období je nižší než 75 % průměru HDP EU 25 na obyvatele. Tato podpora bude realizována prostřednictvím tématických operačních programů, které jsou připravovány na národní úrovni 5

6 a regionálního operačního programu, který je specifický pro region soudržnosti Moravskoslezsko. Regionální operační program je dokument, který stanovuje strategii rozvoje regionu pro období let , jejíž realizace bude podpořena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a je zaměřen na základě principu subsidiarity na podporu ekonomického rozvoje regionu v oblastech ve kterých jsou zákonem o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.) a zákonem o podpoře regionálního rozvoje (zákon č. 248/2000 Sb.) svěřeny krajům kompetence. Strategie usiluje o takovou kvalitativní přeměnu sociálního a ekonomického prostředí v regionu, které umožní využít dlouhodobé komparativní výhody určující místní rozvojový potenciál. Není však omezena na stimulaci endogenního růstu, neboť reflektuje otevřenost české ekonomiky a její zapojení do společenského trhu EU. Strategie usiluje o zvyšování atraktivity regionu a také ČR, jak pro vlastní obyvatele a podnikatele, tak i pro zahraniční subjekty, kteří mohou poskytnout dodatečné rozvojové impulsy a přispět ke zvýšení zaměstnanosti a rozvoji místních lidských zdrojů. 5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Regionální operační program není izolovaným programovým dokumentem, nýbrž je součástí soustavy strategických a programových dokumentů. Návrh ROP a stanovení jeho tématického zaměření vychází z následujících dokumentů : návrhy nařízení Evropské komise k politice soudržnosti Strategické obecné zásady Společenství (vydané EK ) návrh Národního rozvojového plánu pro období , návrh aktualizace Programu rozvoje Moravskoslezského kraje a jeho další koncepční a rozvojové dokumenty přijaté na regionální i místní úrovni. Důležitým vstupem je návrh priorit ROP přijatý všemi regiony soudržnosti (i kraji) v ČR, který slouží jako podklad pro vyjednávání obsahového zaměření ROP zástupců regionu v pracovních skupinách v rámci ŘKV při MMR ČR. Regionální operační program NUTS II je připravován v následujících etapách : Tabulka 1: Etapy přípravy ROP NUTS II Dokument Termín Analýza SWOT 10/2005 Návrh strategie a priorit 11/2005 Veřejná prezentace prvého návrhu priorit ROP Identifikace velkých projektů 2/2006 Návrh finančního rámce procentní 3/2006 vyjádření Návrh implementace seznam subjektů 3/2006 zajišťujících implementaci Pracovní verze ROP 3/2006 Projednání ROP v pracovní skupině a vedení 3/2006 Moravskoslezského kraje Indikátory, seznam velkých projektů 4/2006 Implementační struktura vazby mezi 4/2006 subjekty, řídící a kontrolní činnost 6

7 Nastavení finančních toků, Evaluační 4/2006 postupy, principy monitorování Druhá veřejná prezentace ROP 4/2006 Hodnocení Ex-ante 5/2006 Konečná verze ROP pro předložení EK 5/2006 Projednání ROP zastupitelstvem 5/2006 Moravskoslezského kraje Schválení dokumentu EK 3Q/2006 V průběhu zpracování budou jednotlivé dokumenty veřejnosti k dispozici na www stránkách zpracovatele ( Jednotlivé priority budou konzultovány s odbornou veřejností a s obcemi v rámci kulatých stolů. Je ustavena pracovní skupina pro ROP složená z představitelů Moravskoslezského kraje, sociálních a ekonomických partnerů a relevantních ministerstev, která bude projednávat 6. Hlavní cíle Pro jednotlivé prioritní oblasti byly definovány následující dlouhodobé hlavní cíle: 1. Regionální infrastruktura a dostupnost zlepšit dopravní dostupnost jednotlivých částí regionu, rozvoj intermodality v dopravě, zlepšit infrastrukturu pro cestovní ruch, vše s respektováním principů udržitelného rozvoje. dobudovat informační a komunikační infrastrukturu a dostupných služeb informační společnosti. řešení ČOV v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel, tam kde to přispěje k rozvoji podnikání, nebo zlepšení životního prostředí. 2. Rozvoj cestovního ruchu zvýšit konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu a lázeňství podporou využití potenciálu, který v Moravskoslezském regionu existuje a jeho další rozvoj zejména v oblastech infrastruktury, služeb, tvorby nových produktů a propagace ČR 3. Regionální podpora podnikání zvýšení konkurenceschopnosti regionu při zvýšení efektivnosti podniků (zejména MSP) a při efektivním využití zdrojů EU pro rozvoj výzkumu vývoje a inovací v regionu Moravskoslezsko. V rámci priority bude společně s OP VVI směřována podpora v regionu zejména regionálních inovačních strategií a dále na infrastrukturu pro rozvoj podnikání. 4. Rozvoj městského a venkovského prostředí vyvážený a harmonický rozvoj regionu vedoucí ke snižování disparit v socioekonomické oblasti uvnitř Moravskoslezského regionu. Priorita je zaměřena na podporu vyváženého rozvoje regionu, na snižování disparit v socioekonomické úrovni i uvnitř regionu soudržnosti. bude zaměřena na rozvoj regionální ekonomiky, podporu budování regionálních a místních dopravních a komunikačních systémů, zlepšování dostupnosti mikroregionů, odstraňování environmentálních zátěží a péči o životní prostředí, řešení sociálních aktivit na místní a regionální úrovni. Priorita je propojena a úzce svázána v podstatě se všemi ostatními prioritami, které také v různé míře přispívají k vyváženému rozvoji regionů v ČR: důležitou roli hraje infrastruktura, její dobudování a zkvalitnění nejen z pohledu dostupnosti, ale také z hlediska ochrany životního prostředí, dále podpora podnikatelských aktivit v území, zaměstnanosti, boj 7

8 s nezaměstnaností a také opatření na podporu sociální soudržnosti, především v otázkách boje proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení 7. Přehled uvažovaných variant řešení Regionální operační program NUTS II je zpracována jako jednovariantní. Varianty mohou nastat při zpracovávání návazných strategických dokumentů. 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Návrh strategie Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko vychází zejména z následujících koncepčních a rozvojových dokumentů : Strategie udržitelného rozvoje ČR Národní rozvojový plánu ČR pro období Strategie hospodářského růstu ČR Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období Strategie regionálního rozvoje ČR pro období Dopravní politika ČR na léta Program rozvoje Moravskoslezského kraje pro období Z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví má pak návrh strategie ROP vztah k následujícím koncepcím: Státní politika životního prostředí České republiky Akční program zdraví a životního prostředí České republiky Program Natura 2000 Integrovaný národní program snižování emisí v ČR Národní program čistší produkce V průběhu přípravy ROP byly brány do úvahy i další koncepční a rozvojové dokumenty přijaté na místní, regionální a nadregionální úrovni.vazby k těmto dokumentům budou posouzeny v průběhu SEA posouzení. 9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín ukončení, tj. projednání a schválení dokumentu zastupitelstvem Moravskoslezského kraje se předpokládá k 5/ Návrhové období Způsob schvalování Pro řízení operačního programu byly ustaveny Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě a její orgány - výbor Regionální rady a úřad Regionální rady, které budou zodpovědné za realizaci operačního programu. 8

9 C. Údaje o dotčeném území 1. Vymezení dotčeného území Strategie regionálního rozvoje je zpracovávána pro celé území Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky, sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem v rámci celorepublikového uspořádání, s polským Slezským a Opolským vojvodstvím a se slovenským Žilinským krajem. Rozloha celého kraje činí 5 554,2 km 2, což představuje 7 % plochy celé České republiky. Moravskoslezský kraj je rozlohou šestým největším regionem v republice. Na území Moravskoslezského kraje se nachází 299 obcí a 39 sídelních oblastí se statutem města. Největšími městy jsou Ostrava, Havířov, Karviná, Opava, Frýdek - Místek, Třinec, Orlová, Nový Jičín, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín, Bruntál a Hlučín. 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územně samosprávné celky Moravskoslezského kraje zahrnují obvody obcí s rozšířenou působností s příslušnými sídly pověřených obecních úřadů a jejich příslušné obce. Od 1. ledna 2005 počet obcí v Moravskoslezském kraji činí 299, z toho je 22 obcí s rozšířenou působností (obce 3). Vzhledem k jejich velkému výčtu je níže uveden pouze přehled obcí s rozšířenou působností: 1. Bílovec 2. Bohumín 3. Bruntál 4. Český Těšín 5. Frenštát pod Radhoštěm 6. Frýdek-Místek 7. Frýdlant nad Ostravicí 8. Havířov 9. Hlučín 10. Jablunkov 11. Karviná 12. Kopřivnice 13. Kravaře 14. Krnov 15. Nový Jičín 16. Odry 17. Opava 18. Orlová 19. Ostrava 20. Rýmařov 21. Třinec 22. Vítkov 9

10 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území stav k roku Ovzduší Emise Mezi významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší ovlivňující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji patří VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Mittal Steel Ostrava, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., OKD, OKK, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s.r.o., BIOCEL, a.s., ENERGETI- KA TŘINEC, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s. Podstatným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí významně právě v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Mobilní zdroje produkují z celkové bilance kraje přibližně polovinu emisí NOx a organických látek. V roce 2004 byl ze zdrojů znečišťování ovzduší zaznamenán mírný nárůst emisí. Celkově došlo oproti roku 2003 k poklesu emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší u NH 3 o 0,65 kt, v ostatních případech došlo k nárůstu emisí tuhých látek o 2,14 kt, u SO 2 o 1,53 kt, u NOx o 4,52 kt, u CO o 13,78 kt. Tabulka 2: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis. t. rok-1) za rok 2004 Znečišťující látky REZZO Tuhé látky SO 2 NOx CO VOC NH 3 Emise celkem 1-4 9,95 2,55 41,53 179,47 18,02 3,97 Velké zdroje 1 4,78 26,68 24,36 143,55-1,26 Střední zdroje 2 0,46 0,55 0,38 0,70-0,80 Malé zdroje 3 2,15 1,81 0,99 6,54-1,72 Mobilní zdroje 4 2,55 0,52 1,79 28,67-0, Imise V roce 2004 bylo prováděno měření kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji na 30 stanicích, z nichž 22 stanic provozuje ČHMÚ, 3 stanice zdravotní ústav, 2 stanice energetické a průmyslové podniky, 2 stanice Ekotoxa a jedna stanice je komunálním monitoringem. Měření a posuzování kvality ovzduší se provádí podle zákona č Sb., o ochran ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů podle nařízení vlády č. 350/2002 sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. V Moravskoslezském kraji i nadále zůstává stálým problémem plošné překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM10 a lokálně jsou překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a benzen. Největší překročení suspendovaných částic PM10 bylo naměřeno u ročního průměru a 24 hod. koncentrací na stanici v Bohumíně. Všechny monitorovací stanice, kromě stanice Bílý Kříž, Červená, které provozovaly monitoring suspendovaných částic PM10, vykazovaly překročení limitních hodnot této znečišťující látky. Z šesti monitorovacích stanic, vybavených analyzátory na měření imisních 10

11 koncentrací benzo(a)pyrenu a benzenu, vykazovaly čtyři překročení imisních hodnot (Ostrava-Přívoz ZÚ, Karviná-ZÚ, Ostrava-Poruba ČHMÚ a Ostrava-Přívoz ČHMÚ). Limitní hodnoty pro O3 byly překročeny na pěti stanicích z sedmi, které provádějí jejich sledování (Bílý Kříž, Karviná, Studénka, Ostrava-Fifejdy, Karviná-Červená). Překročen byl rovněž limit pro ozon AOT40 na jedné ze dvou stanic, která provádí měření (Bílý Kříž). Stabilizovaná situace je u SO 2, CO a NO 2, kde nedošlo k překročení LV na žádné měřící stanici. Přesto Moravskoslezský kraj patří k největším emitentům emisí CO v ČR. Celkové hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji vyznívá nepříznivě. Nejpostiženějšími lokalitami jsou průmyslové oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší MSK V roce 2004 neprobíhala v kraji žádná akce zásadního významu, která by přinesla snížení emisí do ovzduší ze zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Jednotliví provozovatelé nejvýznamnějších stacionárních zdrojů znečišťování provádějí generální opravy a neustále s trendem v Evropské unii vylepšují svá technologická zařízení. Tím dochází k postupnému mírnému snižování emisí z těchto významných zdrojů. V roce 2004 vyšlo nařízení kraje č. 1/2004, kterým se vydal Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program je třeba chápat jako koncepční dokument, který bude sloužit k naplňování cílů kraje ochrana ŽP ovzduší při běžném výkonu veřejné správy, tzn. Že jejich závěry budou promítnuty do územního rozhodování a povolování staveb jejich změn, při posuzování nových záměrů majících vliv na čistotu ovzduší. U středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší se aktivity směřující ke snížení emisí do ovzduší týkají přebudování zdrojů k využití ušlechtilého paliva (plynofikace), které při současném zdražování plynu není jednoduché prosadit. Také vzrostl počet využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie (solární kotelny, kotle na biomasu, tepelná čerpadla). 3.2 Voda Jakost podzemních vod Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v kraji v roce 2004 sledováno 23 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 46 vzorků. Lokální překročení normativu B bylo zjištěno u ukazatele NH 4+ u 5 vzorků ve 4 lokalitách, u ukazatele NO 2 u 2 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele Cl - u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele B u 2 vzorků v 1 lokalitě, u ukazatele Ni u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Zn u 1 vzorku v 1 lokalitě a u ukazatele chrysenu u 1 vzorku v 1 lokalitě. Normativ C byl překročen u ukazatele NO2 u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Cl- u 3 vzorků ve 2 lokalitách a u ukazatele Al u 1 vzorku v 1 lokalitě. Koncentrace NO3- přesahující limit pro pitnou vodu byla naměřena u 8 vzorků v 5 lokalitách Zásobování pitnou vodou Z hlediska potřeby vody a stávající bilance nedochází k nárůstu spotřeby, provozovatelé spíše udávají její snižování nebo stagnaci. Největší producent pitné vody Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., provozující systém Ostravského oblastního vodovodu (OOV), vykazuje v současné době přebytek 1500 l.s -1. Mezi hlavní provozovatele vodovodů pro veřejnou potřebu v kraji patří Severomoravské vodovody a 11

12 kanalizace Ostrava, a.s., Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., BRVOS Bruntál s.r.o., Krnovské vodovody a kanalizace s.r.o., OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., AQUAstop, v.o.s., Městské inženýrské sítě Studénka, a.s., VODA svazek obcí. Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejné vodovodní sítě se pohybuje kolem 95 %. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN I v roce 2004 docházelo vlivem modernizace vodovodních řádů ke snižování ztrát na vodovodních potrubí. Tabulka 3: Výroba a využití pitné vody v roce Objem vyrobené pitné vody (mil. m3 ) 91,927 Počet obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů (tis. obyvatel) 1 203, 747 Ztráty vody ve vodovodních sítích (%) 15, Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod, vyhlašuje vláda podle 28 Zákona č. 254/2001 Sb., nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území MSK jsou vyhlášeny celkem 3 tyto oblasti. Tabulka 4: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Název CHOPAV Plocha km 2 Podíl na ploše kraje (%) Beskydy 576,0 10,4 Jeseníky 276,6 5,0 Jablunkovsko 147,3 2, Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů V kraji bylo sledováno 41 profilů na řekách Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvězdnice, Jičínka, Lubina, Olešná, Stonávka, Zlatá Opavice, Podolský potok a Černý potok. Ve IV. a V. třídě byly ze skupiny A nejčastěji zařazeny AOX, celkový fosfor a NL o 105 C, těchto tříd dosáhlo okolo 50 % měřených profilů. Na dolním toku Olše a Stonávky byly v V. třídě zařazeny chloridy. Látkami skupiny A jsou v tomto kraji znečištěny profily Hvězdnice ústí, Jičínka Kunín, Olše Věřňovice a Ostravice Ostrava. Na těchto profilech byly 2/3 ukazatelů ze skupiny A zařazeny do IV. a V. třídy. Přibližně polovinu ukazatelů měly v těchto třídách profily Lučina Slezská Ostrava, Odra Svinov a Petřkovice, Olše Český Těšín a Olše ústí. Naopak velmi málo znečištěny byly všechny tři profily na Moravici, Lučina Žermanice, horní tok Ostravice, Odra Jakubčovice, Olešná ústí, Stonávka Stonava, Opava, Krnov a Podolský potok Jarmartice. Ve skupině B bylo sledováno 14 profilů a pouze u jediné látky dosáhly hodnoty II. třídy. Na všech ostatních profilech všechny sledované látky splnily limity pro I. třídu. Ve skupině C byl na profilu Olše Věřňovice ve IV. třídě hodnocen veškerý mangan, olovo, kadmium, zinek, v V. třídě pak veškeré železo. Veškeré železo dosáhlo V. třídy i na profilu Odra Polanka, na profilu Olše Český Těšín, zinek dosáhl hranice této třídy. 12

13 Skupina D: chlorofyl ve IV. a V. třídě byl na Odře mezi Polankou a Petřkovicemi a na profilech Hvězdnice ústí a Ostravice Ostrava. Enterekoky byly sledovány na 5 komplexních profilech, pouze na profilu Odra Jakubčovice splnily limit odpovídající II. třídě. Na ostatních čtyřech profilech překročily jejich C90 hodnotu 46 KZJ/ml a zařadily se tím do V. třídy. Tabulka 5: Procentní zastoupení profilů státní jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelův roce 2004 Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů Třída jakosti % I II III IV V Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A - Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C - Kovy a metaloidy, D - Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I - Neznečištěná voda, II - Mírně znečištěná voda, III - Znečištěná voda, IV - Silně znečištěná voda, V - Velmi silně znečištěná voda Odpadní vody K dodržení požadavků daných platnou legislativou na úseku vodního hospodářství jsou limitujícími ukazateli především nutrienty obsažené v odpadních vodách. Hlavními provozovateli kanalizací pro veřejnou potřebu v kraji jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., BRVOS Bruntál s.r.o., Krnovské vodovody a kanalizace s.r.o., OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., AQUAstop, v.o.s., Městské inženýrské sítě Studénka, a.s., MOS s.r.o., JAST - Jan Strádal. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 78 % obyvatel a na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV 67 % obyvatel. Převážná část obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad ekvivalentních obyvatel mají vybudovanou veřejnou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické bázi a ČOV. Se změnou legislativy v roce 2003 byly zahájeny akce vedoucí k intenzifikaci čistícího procesu. Tabulka 6: Vypouštěné odpadní vody (mil. m 3 ) 2004 Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových (mil. m3 ) 104,042 Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací (mil. m3 ) 72,603 z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) (mil. m3 ) 67,629 Odpadní vody čištěné na ČOV (vč. srážkových vod) (mil. m3 ) 98,229 Tabulka 7: Obyvatelé bydlící v domech napojených na veřejnou kanalizaci (tis. obyvatel) 2004 Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 927,633 z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV 798,382 13

14 3.2.6 Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v roce 2004 V návaznosti na zpřísňování limitů kvality vypouštěné vody se provádějí rekonstrukce ČOV a pokračuje se v přepojování kanalizačních sběračů včetně budování nových sítí. V roce 2004 byla v kraji dokončena a uvedena do provozu jedna nejvýznamnější stavba ke snížení znečištění vypouštěného v odpadních vodách: rekonstrukce ČOV Kopřivnice s kapacitou ekvivalentních obyvatel, trvale uvedena do provozu v listopadu Havárie V roce 2004 bylo zaevidováno na území kraje celkem 30 havárií, při nichž došlo k ohrožení či znečištění vod, což je o 32 havárie méně než v roce Z toho bylo zaznamenáno 22 havárií se znečištěním vod povrchových a 1 havárie se znečištěním vod podzemních. Úniky ropných látek byly zjištěny v 9 případech do vod povrchových a v 1 případě do vod podzemních.. Únik látek s obsahem těžkých kovů, chlorovaných uhlovodíků aj. nebyl zaznamenán. Tabulka 8: Havarijní úniky závadných látek 2004 Počet havarijních úniků celkem 30 - do vod podzemních 0 - do vod povrchových 21 z toho úniky: - ropných látek 9 - těžkých kovů 0 - chlorovaných uhlovodíků Půda Územní plánovací činnost a důsledné posuzování požadavků pořizovatelů územních plánů a následných změn, patří nadále k významným nástrojům ochrany zemědělského půdního fondu. Požadavky investorů prosadit své zájmy při pořizování územní plánovací dokumentace se nemění (nesnižují) a zábory zemědělské půdy jsou požadovány zejména pro účely realizace podnikatelských areálů, dopravních liniových staveb i bytové výstavby. Významným cílem snahy vlastníků nemovitostí o prosazení svých zájmů při procesu schvalování územních plánů a jejich změn, je docílit sjednocení pozemků.v tomto směru, ne vždy úspěšně, sehrává svoji roli sám pořizovatel (obec), který mnohdy přejímá požadavky zájemců o změnu funkčního využití území (fyzických i právnických osob), aniž půdy jsou zpravidla požadovány by se na změně (tvorbě) svého sídelního útvaru sám aktivně podílel. Zábory zemědělské půdy jsou zpravidla požadovány mimo zastavěná území obcí, a to v návaznosti na volnou zemědělsko krajinu. Jen velmi obtížně se z hlediska státní správy daří uplatnit základní zásadu ochrany zemědělské půdy umísťovat stavby do stavebních proluk a na nezemědělských pozemcích. Významnou úlohu v tomto směru sehrávají majetkoprávní vztahy, kdy pozemky vhodné z hlediska ochrany zemědělské půdy pro zástavbu, jsou těmito vztahy blokovány. Co se týče rozsáhlých a opuštěných ploch, vzniklých v sídelních útvarech po předchozí průmyslové (důlní) činnosti nejsou z hlediska nákladů, které je nutno vynaložit na případnou sanaci, v popředí zájmu investorů. 14

15 Tabulka 9: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k ) Druh Rok 2004 % Zemědělská půda celkem 51,4 Z toho: - orná půda 32,2 - trvalé travní porosty 15,9 Nezemědělská půda celkem 48,6 Z toho: - lesní půda 35,5 - vodní plochy 2,0 Celková výměra 100 Poznámka: % - uvádí se procentuální podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji Kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, oddělení agrochemie, půdy a výživy rostlin Opava, průběžně provádí podrobný, plošný monitoring zemědělských půd z hlediska obsahu cizorodých látek anorganického i organického původu. K výrazným změnám v roce 2004 nedošlo a postup rozšiřuje poznatky z minulých let. V okrese Karviná nadále pokračuje proces rekultivační činnosti jako nápravy negativních důsledků hlubinného dobývání a dochází ke změnám rekultivačních cílů, především ve prospěch lesnické rekultivace. V podhorských oblastech, ale i svažitých územích (okr. Bruntál, Frýdek-Místek), ale i ve svažitých územích, byly nadále z důvodů protierozní ochrany převáděny orné plochy do trvalých travních porostů a rovněž na základě požadavků vlastníků pozemků, posuzovány a vyjímány pozemky ze zemědělského půdního fondu pro účely zalesnění a následného převodu do pozemků určených k plnění funkcí lesa. Při postupu převodu zemědělských ploch za účelem zalesnění je kromě kvality zemědělské půdy posuzována návaznost na stávající lesní celky. 3.4 Příroda Na území kraje se nachází tři velkoplošná zvláště chráněná území, všechny v kategorii CHKO: Beskydy, Jeseníky (část) a Poodří. Maloplošných zvláště chráněných území v kategoriích národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka je evidováno celkem 141. Ze soustavy NATURA se na území kraje nachází 3 ptačí oblasti, evidované pod názvy jako CHKO (Beskydy, Jeseníky, Poodří) a 45 evropsky významných lokalit. V roce 2004 byly dokončeny práce na Koncepci strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje. Koncepce byla zpřístupněna veřejnosti k připomínkám, proběhlo projednání podaných připomínek a následně byla koncepce připravena k projednání a schválení krajským zastupitelstvem. Současně byly v roce 2004 zahájeny práce na Koncepci pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje. Koncepce je zaměřena na plochu dílčích povodí s cílem vymezení prioritních oblastí a návrhu opatření ke zvýšení retence krajiny, omezení erozních smyvů a revitalizaci koryt drobných vodních toků. 15

16 Tabulka 10: Zvláště chráněná území (stav k ) podle Ústředního seznamu ochrany přírody Kategorie Rozloha (ha) % rozlohy MSK Národní park (NP) 0 0 Chráněná krajinná oblast (CHKO) ,3 Národní přírodní rezervace (NPR) 815 0,2 Národní přírodní památka (NPP) 286 0,1 Přírodní rezervace (PR) ,6 Přírodní památka (PP) 414 0,1 Ptačí oblast (PO) ,6 Přírodní park ,8 3.5 Les Rozloha lesů v Moravskoslezském kraji činí ha, což odpovídá cca 34 % výměry kraje. Lesnatost v kraji je velmi nerovnoměrně rozložená, na ostravsko - karvinsku je nejnižší činí přibližně 9%, nejvyšší lesnatost je v horské oblasti Beskyd a Hrubém Jeseníku, kde činí 85,7%. V roce 2004 zůstává z hlediska lesů nejvýznamnějším biotickým škodlivým činitelem v MSK vítr, dále opět sníh, námraza, sucho a škody mrazem. Z biotických činitelů způsobuje největší škody podkorní hmyz na smrku, hlavně lýkožrout smrkový a lýkožrout severský, ale i další kůrovci. Škody způsobené listožravým hmyzem, zejména obalečem dubovým jsou minimální. V roce 2004 se již neprojevují tolik škody pilatkami na smrku. V průběhu oproti roku 2003 s zdravotní stav lesních porostů nemění, dochází pouze k lokálnímu kolísání vlivem klimatickým faktorům (srážky). V oblasti nižších pahorkatin (Opavsko, Vítkovsko, Ostravsko) stále dochází ke zvýšenému poškození smrku parazitickou houbou václavkou s následnou sekundární aktivizací podkorního hmyzu. Škody na lesních porostech způsobuje i lesní zvěř. Co se týká těženého dříví v MSK, výše těžeb s pohybuje okolo 1 mil. M3 bez kůry, celkový průměrný přírůst s oproti roku 2003 nemění a pohybuje se mezi 1,5 1,6 mil. M3. Těžby tak nedosahuje celkového průměrného přírůstu a dochází ke kumulaci dřevní zásoby. Tabulka 11: Kategorizace lesů (ha) Kategorie lesů 2004 Hospodářské Ochranné Zvláštního určení Celkem

17 Tabulka 12: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) Plochy porostů v jednotlivých stupních 2004 poškození a mortality % Jehličnaté porosty 0. 9,5 0./I. 27,4 I. 30,1 II. 17,1 III.a 8,2 III.b - IV. 7,7 Listnaté porosty 0. 2,6 0./I. 17,1 I. 35,4 II. 27,7 III.a - IV. 17,3 Vysvětlivky: 0. - Zdravé porosty Stupně poškození: 0./I. - První známky poškození, I. - Mírné, II. - Střední, III.a - Silné, III.b - Velmi silné, IV. - Odumírající porosty 3.6 Odpady V roce 2004 stoupla v Moravskoslezském kraji celková produkce odpadů v porovnání s rokem 2003 o cca 600 kt. Ke zvýšení došlo v oblasti produkce ostatních odpadů. Struktura produkce odpadů odpovídá struktuře průmyslové výroby, převládajícími oblastmi jsou výroba železa a oceli, výroba elektrické a tepelné energie a související výroba koksu. Moravskoslezský kraj, zejména jeho Ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace je charakteristická řadou probíhajících asanačně rekultivačních staveb (rekultivace starých odvalů a odkališť), kde jsou využívány především odpady a materiály z těžby uhlí, stavební odpady a vybrané druhy odpadů z energetiky. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů tak i pro odstraňování komunálních odpadů. K největším provozovatelům skládek patří např. společnosti OZO Ostrava s.r.o., SOMA Markvartovice a.s., ELIO Slezsko a.s., EKO Chlebičov, a.s., Frýdecká skládka, a.s., Depos Horní Suchá, a.s. Uvedené společnosti provozují skládky na základě pravomocných integrovaných povolení. Kromě skládek jsou na území MSK provozována zařízení v využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svou kapacitou a charakterem významná pro systém nakládání s odpady, např. spalovna nebezpečných odpadů (10 kt/rok) provozovaná společností SPOVO, s.r.o. v Ostravě, zařízení pro sběr, výkup a využívání autogramů provozované ŽDB, a.s. v Bohumíně, dotříďovaní linky společnosti Nehlsen Třinec, s.r.o. a Frýdecká skládka a.s. a další. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na 17

18 výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, jejímž provozovatelem je OZO Ostrava s.r.o. Mnohé obce a města, které mají zavedený systém tříděného sběru komunálního odpadu, jsou zapojeny do systému smluv uzavřených společností EKO-KOM a.s. a využívají jeho finanční podpory. MSK patří mezi kraje s průměrným počtem zapojených obcí. Předmětem systému je sběr papírových, skleněných a plastových obalů a odpadů z obalů, přičemž využitelné vyseparované složky jsou dále materiálově využívány. Tabulka 13: Produkce a nakládání s odpadem (tis.t) 2004 O N Produkce odpadu celkem 6 316,7 445,7 Úprava nebo využití odpadu 5 379,0 297,4 Odstranění skládkováním 737,1 44,2 Materiálové využití 0,6 14,9 Poznámka: O ostatní odpad N nebezpečný odpad Tabulka 14: Provozované skládky odpadů 2004 Počet provozovaných skládek celkem 30 V tom: Skládky skupiny S-IO 6 Skládky skupiny S-OO 15 Skládky skupiny S-NO 5 Skládky skupiny S-OO + S-NO 2 Skládky skupiny S-IO+ S-NO 1 Skládky skupiny S-IO+ S-OO 1 Poznámka: S-IO inertní odpad S-OO ostatní odpad S-NO nebezpečný odpad Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 2004 Kromě pokračování provozu stávajících zařízení byl v roce 2004 zahájen provoz nových zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů (např. recyklační dvůr stavebních odpadů v k.ú. Kravaře, kompostárna v Čeladné, autovrakoviště v k.ú. Klímkovice, v k.ú. Prostřední Suchá a v k.ú. Karviná-Město, zařízení na využívání elektroodpadu v k.ú. Petřkovice u Ostravy). U skládek odpadů provozovaných právnickými osobami SOMA Markvartovice a.s. a OZO Otrava s.r.o. byly v průběhu roku budovány další etapy skládek skupiny S-OO. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství, který byl schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje, usiluje o vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci 18

19 vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství je zpracován na dobu 10ti let a bude upravován při každé zásadní změně podmínek, z nichž jeho příprava vycházela. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č. 2/2004 zveřejněnou ve věstníku právních předpisů Moravskoslezského kraje (částka 7), rozeslaném 29. října Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území V Moravskoslezském kraji i nadále zůstává stálým problémem plošné překračování limitních hodnot (LV) u suspendovaných částic velikostní frakce PM 10. Nejpostiženějšími lokalitami zhoršeným stavem ovzduší jsou průmyslové oblasti Ostravska, Karvinska, Třinecka. Stále dochází k záborům zemědělské půdy, a to zejména pro účely zřízení podnikatelských areálů, realizaci dopravních staveb i bytové zástavby. Významné prioritní problémy ochrany životního prostředí v kraji: rekonstrukce a doplnění dopravní infrastruktury silniční dopravy; neobhospodařované pozemky s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu; přetrvávající znečištění ovzduší způsobené koncentrací zdrojů (hutě a koksovny, chemický průmysl, energetika); nárůst intenzity dopravy s dopadem na kvalitu ovzduší; zajištění ekologické stability zemědělské krajiny; napadení lesních porostů kůrovcem; zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovaného výstupu důlních plynů; devastace poddolovaných území a nedostatečné možnosti těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod; expanze invazních druhů rostlin, zejména podél vodních toků, na navážkách a okolí sídlišť (křídlatka, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý); staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení, např. Ostramo; rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů. D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území Vzhledem k tomu, že v současné fázi rozpracovanosti ROP NUTS II nejsou ještě stanovena opatření, lze vlivy na životní prostředí a na veřejné zdraví odhadovat jen z povahy dokumentu. Míra vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví bude tedy záviset na stanovených opatřeních a jejich lokalizaci do konkrétního území. E. Doplňující údaje 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Vzhledem k lokalizaci Moravskoslezska v těsné blízkosti s Polskem a Slovenskem se může především jednat o vlivy, jež budu spojeny se záměry celostátního, resp. evropského významu. 19

20 Kvantifikace těchto vlivů bude předmětem strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA posouzení). 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Viz příloha č. 1. tohoto oznámení 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Neuvádíme. Datum zpracování oznámení koncepce: Jméno, příjmení, adresa, telefon a osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: Ing. Jitka Vavrečková (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j /2454/OHRV/93 vydáno dne ) ENVI TRADE s.r.o. Sídlo: Novoveská 1139/22, Ostrava Mariánské Hory Kontaktní adresa: Sabinova 713, Ostrava - Svinov tel.: mobil: vavreckova@envitrade.cz Podpis oprávněného zástupce předkladatele: JUDr. Eva Kafková Ředitelka krajského úřadu Použitá literatura: Internetové stránky Ministerstva životního prostředí: : 1. Zpráva o životním prostředí v České republiky v roce 2003, 2. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2003, Internetové stránky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: kr-moravskoslezsky.cz: 1. Stav životního prostředí Moravskoslezského kraje Mapový server Moravskoslezského kraje 20