Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí 2013"

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí 2013 Uplatňování funkce přírodních prvků ve strukturách rekultivované krajiny Application of natural elements function in reclaimed landscape structure Disertační práce Ing. Hana Hrajnohová Gillarová, DiS. Obor: Aplikovaná a krajinná ekologie Katedra: Aplikované ekologie Školitel: doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc.

2 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Uplatňování funkce přírodních prvků ve strukturách rekultivované krajiny zpracovala samostaně, na základě vlastní práce, vlastních zjištění a za použití odborné literatury a materiálů uvedených v práci. Duben 2013 Hana Hrajnohová Gillarová

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala především své školitelce doc. RNDr. Emilii Pecharové, CSc., která mě metodicky vedla a součaně i všem, kteří mi v průběhu doktorského studia byli nápomocni. Poděkování patří i mé rodině a blízkým za podporu, kterou mi v průběhu doktorského studia poskytovali.

4 Souhrn Posttěžební krajina je jedním z krajinných experimentů, kde lze zkoumat a zkoušet nové metody rekultivací či jejích doprovodných činností. Především znalost historických souvislostí krajiny a její začlenění do krajiny okolní tak, aby se stala opět plně funkční, je hlavním cílem rekultivací. Tato práce má za úkol ukázat metody začlenění posttěžební krajiny na základě analýzy historických podkladů a preventivních nástrojů ochrany životního prostředí zahrnující posuzování vlivů na životní prostředí a interpretace místního dědictví. Na příkladu okolí jezera Medard na Sokolovsku je ukázáno, jak lze tyto metody využít a současně je vysvětlena jejich provázanost. Popsané metody lze explicitně použít jako jednu z dílčích složek i v jiných posttěžebních územích při krajinném plánování a obnově území. Klíčová slova posttěžební krajina, rekultivace, historická analýza, landuse, posouzení vlivů na životní prostředí, interpretace Summary The postmining landscape is one of the landscape experiments on which is possible to scope and prove new reclamation methods within their connected actvities. Especially the knowledge of the historical landscape connections and its integration into adjacent landscape in a fully functional way is the target of reclamation. The main aim of this disertation is to show how to integrate the postmining landscape on the basis of historical analysis and preventive tools of nature conservation such as environmental impact assessment and interpretation of the local heritage. On the case study of Medard lake in the Sokolov region has been shown the possibility of effective use of these methods and their coherence. The desribed methods can be explicitly used in other postmining areas as one of the parts of the landscaping and rehabilitation of the area issues. Keywords Postmining landscape, reclamation, historical analysis, landuse, environmental impact assessment, interpretation

5 Obsah 1 Předmluva Cíle práce Metodika Analýza historických dat Posuzování vlivů na životní prostředí Interpretace území Postup řešení práce Všeobecný úvod do problematiky Vymezení a popis zájmového území Teoretická východiska problematiky Proměny krajiny způsobené těžbou Plánování nové krajiny Rekultivace Průřez historií těžby a rekultivací na Sokolovsku Historie těžby Historie rekultivací Východiska pro trvale udržitelný rozvoj území Volba studijních ploch Analýza historických podkladů Historické podklady - Stabilní katastr Vlivy těžby na životní prostředí Potenciál území narušeného těžbou Interpretace místního dědictví Přínosy řešení Komentář k souboru prací Analýza historického vývoje území Publikované výstupy Komentář k výstupům Posouzení vlivů studie území na životní prostředí Publikované výstupy Komentář k výstupům Potenciál území z hlediska jeho interpretace Publikované výstupy... 29

6 6.3.2 Komentář k výstupům Závěr a diskuze Plné znění článků souboru prací Seznam použité literatury Přehled všech publikovaných článků Přehled řešených projektů Přehled vedených bakalářských prací Přehled účasti na konferencích Příloha č

7 1 Předmluva Rekultivovaná krajina se stává v oblastech postižených těžbou obzvláště v posledních letech pojmem, který je používán především v souvislosti s dalším rozvojem a zatraktivněním regionu. Při snaze o začlenění krajiny narušené těžbou do krajiny okolní musí být brány v úvahu sociální, politické, ekonomické, ale v neposlední řadě i ekologické aspekty její tvorby; provázanost těchto aspektů ve správném poměru je pak úkolem odborníků z jednotlivých odvětví, kteří posuzují vhodné strategie rozvoje regionu. Pozměněná krajina nelze již bezesporu navrátit do stavu před započetím těžby, lze však navázat na okolní krajinnou, socioekonomickou a politickou strukturu regionu, která se vyvíjela (i když pod vlivem těžebního průmyslu) dále. Tyto nezvratné změny je třeba vnímat jako výzvu k zamyšlení, jakým směrem by měla tvorba nové krajiny směřovat. 2 Cíle práce Cílem práce je zmapování území z hlediska přítomnosti přírodních prvků a jejich potencionálního uplatnění v rekultivované krajině. Pro zpracování disertační práce je zvolena lokalita Medard na Sokolovsku. Na základě analýzy území, historického vývoje a vazeb na okolí je zpracovávána disertační práce formou komentovaných vědeckých prací s tématy: 1) historický vývoj území a jeho analýza, 2) posouzení plánovaný studií území z hlediska životního prostředí, 3) možnosti interpretace lokality. V rámci řešené disertační práce byly zpracovávány další dílčí analýzy: výskyt a základní charakteristika přírodních prvků s využitím historických mapových podkladů včetně analýzy historických dat, jedinečnost jednotlivých přírodních prvků specifických pro zkoumanou lokalitu, mapové výstupy (zpracování získaných dat) v GIS: 1. analýza dat v GIS pro jednotlivé přírodní prvky se shodnými charakteristikami v různých časových obdobích, 2. analýza vývoje post-rekultivační krajiny a zapojení přírodních prvků při funkční stabilizaci území v návaznosti na jezero Medard s ohledem na historickou podobu krajiny. 1

8 Vytvoření metodiky pro stanovení vhodného managementu post-rekultivační krajiny s důrazem na funkci přírodních prvků v rekultivované krajině vztaženou k interpretaci zvoleného místa. Výsledky práce byly průběžně publikovány tak, aby odpovídaly zvoleným cílům, a jejich logická provázanost následně okomentována v souboru prací. 3 Metodika 3.1 Analýza historických dat Základem práce je charakteristika rekultivované krajiny v historickém sledu, zahrnující popis jejích hlavních rysů, možnosti rekultivací a postupný vývoj. Historická analýza lokality spočívá ve studiu map stabilního katastru z let a map současných, včetně dostupných dat z katastru nemovitostí pro zvolené zemí, přičemž cílem analýzy je detekce jednotlivých krajinných struktur a způsobů využití krajiny pro zvolená období. Cílovým ukazatelem historické krajiny byl zvolen na základě porovnání stabilních a nestabilních krajinných prvků koeficient ekologické stability. K jednotlivým katastrům zvoleného území je počítán koeficient ekologické stability dle Míchala et al. (1985). Metodika výpočtu a jeho hodnocení je následující: K es = S kde S = výměra ploch relativně stabilních L L = výměra ploch relativně nestabilních Vypočtené hodnoty K es jsou zařazeny dle metodiky Míchala in Lipský (1999a) (tab. 1). Hodnota K es Slovní hodnocení stavu krajiny 1,00 < K es < 3,0 vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami 0,30 < K es < 1,00 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou 0,10 < K es < 0,30 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy K es < 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Tab. 1: Klasifikace hodnocení K es (Míchal in Lipský, 1999a) 2

9 Nestabilní plochy Stabilní plochy Pro srovnání historických dat s daty současnými jsou data s ohledem na jejich funkční využití upravena tak, aby byla totožná pro obě srovnávaná období (tab. 2). Metodika výpočtu a zařazení jednotlivých landuse byla obdobně použita v práci Gillarové et al. (2008). Funkční využití území louky + pastviny lesy vodní plocha pole zahrady Data z roku louky čisté louky s ovocnými stromy louky s užitkovým dřevem pastviny čisté louky s ovocnými stromy louky s užitkovým dřevem lesy vysoké jehličnaté lesy vysoké listnaté lesy vysoké smíšené nízké lesy houštiny (porostliny) bažiny bez rákosu rybníky bez rákosu řeky, potoky pole čisté pole s ovocnými stromy pole střídající se s pastvinou zahrady zeleninové zahrady ovocné - sady okrasné zahrady půda Tab. 2: Funkční využití území (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno) 3 Data z roku 2010 trvalý travní porost lesní pozemek les jiný než hospodářský vodní plocha koryta vodních toků vodní plochy zamokřené plochy orná půda zahrada chmelnice stavby stavby zastavěná plocha a nádvoří (stavby, společný dvůr, zbořeniště) neplodná půda nevyužívaná půda cesty, kamenolomy, pískovny, hliníky, štěrkovny ostatní plocha dopravní stavby (dráha, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha), zeleň, sportoviště a rekreační plocha, hřbitov, urnový háj, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná

10 Při porovnání byl kladen důraz na správné zařazení jednotlivých ploch funkčního využití mezi plochy ekologicky stabilní a nestabilní, jejichž poměr je výsledkem koeficientu ekologické stability. S ohledem na velkou rozsáhlost zpracovaných dat stabilního katastru z let Pecharovou et al. (2008) a Trpákovou et al. (2009) byly rozlohy vodních ploch a neplodné půdy dopočítány tak, aby bylo možné jejich porovnání. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že neplodná půda ve stabilním katastru zahrnovala vodní plochy. Vodní plochy jsou tedy počítány součtem ploch bažin bez rákosu, rybníků bez rákosu a řek a potoků; tato suma je pak odečtena od ploch neplodné půdy, čímž lze získat srovnatelnou plochu neplodné půdy s porovnávaným rokem 2010, ve kterém jsou vodní plochy a neplodná půda uvedeny samostatně. Dle metodiky výpočtu K es je neplodná půda zařazena do ploch nestabilních a vodní plochy naopak do stabilních ploch. 3.2 Posuzování vlivů na životní prostředí Pro posouzení vlivů je hodnocena existující studie Medard na životní prostředí (Poláčková, 2006) (příloha č. 1). Základní informace o studované lokalitě pocházejí především z územních plánů (na úrovni regionu, ale i lokálních), současných ortofotomap, ze studie budoucího jezera Medard, posouzení vlivu plánu likvidace lomu Medard Libík a ze statistických dat (především statistických dat o stavu životního prostředí Karlovarského kraje (MŽP, 2008)). Na základě územních plánů, ortofotomap a studie Medard (Poláčková, 2006) jsou sledovány potencionální složky územního systému ekologické stability, které budou sloužit jako jeden z klíčových indikátorů pro další výzkum sledující vývoj území ve vztahu k ekologické stabilitě, funkčnosti krajiny a využívání člověkem. Pro posouzení vlivu na životní prostředí jsou vybrány a upraveny reprezentativní indikátory, které využívá IUCN (Holtz, 1991): znečištění životního prostředí ekosystémy a jejich zranitelnost vliv na lidské zdraví vliv na pohodu obyvatel Výzkumem pohody obyvatel se na dotčeném území zabývá studie Lickové et al. (2008). Výše zmíněné indikátory lze zařadit do dvou základních skupin indikátorů, které jsou využívány OECD (Dalal-Clayton, 1992): 4

11 sociologické environmentální Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly vybrány indikátory na lokální a regionální úrovni. Na základě posouzení dílčích indikátorů lze získat objektivní posouzení vlivu budoucího jezera Medard na životní prostředí. Vzhledem k problematickému využití unifikovaných metod hodnocení, je tomto případě použito slovní hodnocení. Tato metoda posuzování je považována za kreativní a je rovněž často využívána (Říha, 2001). 3.3 Interpretace území Mapování jednotlivých přírodních prvků ve zvolené lokalitě s ohledem na jejich charakteristiku, výskyt a vazbu na okolí je založeno na vyhledávání zajímavých míst, která by se v budoucnu mohla nabídnout různým cílovým skupinám navštěvujícím tuto lokalitu. Na mapování navazuje i celkový popis jedinečnosti jednotlivých lokalit a navržení potenciálních tras naučných stezek a vzdělávacích okruhů, které v regionu prakticky chybí. Práce probíhají ve dvou základních etapách: v 1. etapě jsou shromažďována historická i současná data o lokalitě; hlavními zdroji jsou publikace a archiválie z badatelny společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. a další relevantní publikace o lokalitě, v 2. etapě probíhá podrobný terénní průzkum včetně šikmého leteckého snímkování, případně doplňování informací o lokalitě v návaznosti na zjištěných skutečnostech během terénního výzkumu. Základním podkladem pro terénní mapování byly ortofotomapy celého území v měřítku 1: rozdělené na díly o velikosti A3, do kterých jsou v během terénního průzkumu lokality zaznamenávána zajímavá místa; jedná se především o taková místa, která mohou mít významný osvětový a vzdělávací potenciál pro návštěvníky budoucího jezera Medard, tzn. že mohou sloužit pro interpretaci dané lokality a zaměřují se na ekologické a socio-ekonomické aspekty post-těžební krajiny. Pro doplnění terénních průzkumů, které měly mimo jiné za cíl zhodnotit, zda jsou vytipovaná místa dostupná pro pěší, popř. jestli je možnost taková místa v budoucnu zpřístupnit, proběhlo šikmé letecké snímkování. Šikmé letecké snímkování slouží jako podklad pro osvětovou infrastrukturu; na snímcích je patrná návaznost rekultivované plochy na okolní 5

12 krajinu, včetně historických a kulturních památek, které dodávají místu jeho jedinečnost. Získaná data jsou zpracovávána v prostředí GIS a mohou sloužit jako podklad pro rekultivace. Současně závěry jednotlivých publikací mohou být metodickou pomocí při začleňování rekultivovaných ploch do okolní krajiny. 3.4 Postup řešení práce 1) Podrobná kritická literární rešerše problematiky (výsledky projektů a studií v dané oblasti zejména z databází MŽP, MZe, MMR, podniku Sokolovská uhelná právní nástupce a.s., vysokých škol a vědeckých institucí, dále literární rešerše zahraničních pramenů). 2) Zpracování historických podkladů: Analýza map stabilního katastru s cílem srovnání historického a současného stavu krajiny, včetně odůvodnění vývoje krajiny (byly zpracovány mapové výstupy v prostředí GIS). 3) Na základě vlastního terénního a leteckého průzkumu a zpracování vyhodnocení současného stavu krajiny s důrazem na potenciál území byly vytvořeny mapové výstupy s vyznačením zajímavých míst z hlediska interpretace území. 4) Návrh metodického přístupu vedoucího k zachování potenciálu post-těžební krajiny. Dílčí výsledky disertační práce byly publikovány kromě recenzovaných a impaktovaných odborných periodik i na zahraničních a tuzemských konferencích. 4 Všeobecný úvod do problematiky 4.1 Vymezení a popis zájmového území Zájmové území (obr. 1) se nachází v Karlovarském kraji, západně od města Sokolov v Sokolovské hnědouhelné pánvi (obr. 2) a čítá 15 katastrálních území o celkové rozloze 5737 ha (tab. 3). Celková plocha Sokolovské hnědouhelné pánve zabírá přibližně 219 km 2, přičemž krajina dotčená bezprostředně těžbou zabírá asi 89 km 2. Jezero Medard, které je napouštěno od roku 2008 se rozkládá mezi městy Sokolov - na západě, obcí Bukovany - na jihu, Lítovskou výsypkou - na východě a městem Habartov - na severu. 6

13 Obr. 1: Pohled na jezero Medard ze západu (Hrajnohová Gillarová, 2010) Celková plocha hydrické rekultivace má být 501,15 ha. V okolí jezera Medard byly rovněž realizovány či započaty četné zemědělské či lesnické rekultivace. Bývalý lom Boden a výsypka Lítov se nachází jihozápadně od města Habartov a severovýchodně od obce Chlum Sv. Maří. V místě bývalého lomu Boden byla provedena hydrická rekultivace se dvěma vodními nádržemi, zbytek plochy byl rekultivován převážně lesnicky a zemědělsky. V jižní části lokality je rovněž vodní nádrž, která však vzhledem k nízkému ph vody není vhodná k rekreaci. Nízké ph je přičítáno přítomnosti tufitických jílů, které sem byly nasypány při těžbě v lomu Medard Libík. V roce 2009 byly plochy s těmito extrémními podmínkami převrstveny dle Plánu sanace a rekultivace cyprisovými jíly z deponie Medard Libík a bude následovat zatravnění a zalesnění těchto ploch (Hrajnohová Gillarová, 2009). Přístup do této jižní části lokality je z obce Chlum Svaté Maří a odsud je přístupná i naučná stezka nacházející se v této části Lítovské výsypky. Obě dílčí lokality (Medard Libík a Boden Lítov) jsou řešeny v projektu Medard, kde je ve zpracované studii komplexně řešeno využití území o celkové ploše 4382 ha s návazností na okolní infrastrukturu (příloha č. 1) (Svoboda, 2008; Hrajnohová Gillarová, 2009). 7

14 Obr. 2: Vymezení zájmového území na základě ortofotomapy z portálu (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno) Katastrální území Výměra [ha] Bukovany 309,92 Citice 315,82 Čistá u Svatavy 687,17 Dasnice 403,64 Dolní Částkov 338,71 Habartov 1293,27 Horní Částkov 347,81 Hrádek u Krajkové 401,32 Chlum Svaté Maří 470,37 Kaceřov u Kynšperka nad Ohří 560,94 Lítov 506,35 Markvarec u Krajkové 217,13 Radvanov 365,86 Sokolov 947,68 Svatava 471,63 Plocha celkem 5736,47 Tab. 3: Katastrální území zájmové plochy (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno) 8

15 Zájmová lokalita spadá do Chebsko-Sokolovského regionu (1.26). Tato individuální jednotka charakteristická svým postglaciálním vývojem a polohou lze charakterizovat vegetačním stupněm suprakolinním s relativně oceánickým klimatem, které je způsobeno srážkově nadprůměrným úhrnem. Fytogeograficky lze tedy sledovanou oblast zařadit do mezofytika, pro které je vzhledem k jeho poloze charakteristická oblast opadavého listnatého lesa. Pro šíření biotických druhů je významná návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory (Culek et al., 2005; Hejný et Slavík, 1988). Území lze zařadit do antropogenních reliéfů dolů a výsypek v suché oblasti bukového vegetačního stupně. Většina plochy bioregionu byla odlesněna. Území, které je nyní dotčeno těžbou bylo využíváno dle historických podkladů především zemědělsky (Culek, 1995; Trpák et Trpáková, 2008). Celý Chebsko Sokolovský bioregion leží v mírně teplé oblasti MT 4, pouze jihovýchodní okraj leží v oblasti teplejší MT 7. Podnebí lze charakterizovat jako mírně teplé a poměrně suché, což je způsobeno mírným srážkovým stínem. Sokolovská pánev je srážkově bohatší na rozdíl od pánve Chebské a je současně i teplejší. Podnebí je v zimních měsících ovlivněno silnými regionálními teplotními inverzemi, přičemž výraznější údolní inverze jsou v údolí řeky Ohře (Tolasz et al., 2007; Quitt, 1971). 4.2 Teoretická východiska problematiky Proměny krajiny způsobené těžbou Jedním z mnoha negativních důsledků důlní činnosti je zánik původních ekosystémů; jejich zničení zpravidla vznikne buď odtěžením, či překrytím výsypkovými substráty. V důsledku takového zásahu je pak i narušení toku energií a živin, které vede k samotnému zániku ekosystému. Důsledkem rozsáhlých změn krajiny je pak zcela nefunkční územní systém ekologické stability (Bejček et Sklenička, 2006; Frouz et al., 2007; Lipský, 2005; Zahn, 2003; Pecharová et al., 2011). V souvislosti s tokem energií a živin je důležité zmínit hydrologické poměry, které jsou v důsledku těžby dosti silně ovlivněny a úzce souvisí s ostatními vlastnostmi krajiny nejen v mikrostrukturálním měřítku. Ulehlý materiál výsypek má zpravidla minimální propustnost a tím i negativní vliv na okolí (Novotná et Kovář, 2007). Antropogenní činnost jako je těžba dřeva, nerostných surovin, ale i hospodaření na zemědělsky využívaných půdách ovlivňují více či méně krajinu. V případě těžby nerostných 9

16 surovin se jedná o dlouhodobou záležitost v řádu stovek let, a tedy znamená pro krajinu nezvratné devastující změny, při kterých mnohdy dochází ke změně krajinné matrice. Pro stanovení vývoje krajiny v čase, zkoumáme změny jednotlivých krajinných složek, jejich dynamiky, zastoupení či rozmístění (Lipský, 1999b). V souvislosti s těžbou nerostných surovin je třeba zmínit i vývoj kulturní krajiny. Člověk mění krajinu dle současných potřeb a trendů, které jsou v průběhu času variabilní. Podoba sekundární krajiny se pak mění v souvislosti s životní úrovní a je současně i odrazem kultury a sociální vyspělosti společnosti. Od druhé poloviny 20. století vzrostl zájem o změny v krajině a začaly vznikat mnohé ekologické a krajinářské studie (Lipský, 2005) Plánování nové krajiny Z krajinářského hlediska lze chápat hodnocení krajiny jako nástroj péče o ni. Při péči o krajinu je nutné brát především zřetel na to, jak je krajina využívána člověkem (Löw et Míchal, 2003). Polemikou nad únosností krajiny vůči plánovaným záměrům se zabývá ve své práci Sklenička (2001). Názor na rekultivace se u mnohých autorů může lišit (Sklenička et Bejček, 2002, Pecharová et al., 2011; Sierka et al., 2012). Krajina, která byla dotčena povrchovou těžbou je ekologicky velmi nestabilní. Z krajinářského hlediska je důležité zhodnotit viditelnost rekultivované krajiny vůči krajině okolní a rovněž zhodnotit viditelnost dominant vůči rekultivované krajině a okolí (Sklenička, 2003; Sklenička et Kašparová, 2008). Sklenička et al. (2004) dále poukazuje na nutnost znalosti území a respektování historického vývoje krajiny, přičemž se předpokládá rovněž dodržování základních ekologických a krajinotvorných principů, jež jsou při tvorbě nové krajiny neopomenutelné. Vodítkem pro rekultivace mohou být analýzy viditelnosti krajiny či analýzy propojení stanovišť se stanovišti okolními vycházející z historických podkladů stabilního katastru. Za vhodnou krajinnou matrix jsou považovány lesy a louky, přestože v zájmovém území byly dle stabilního katastru pole a pastviny (Sklenička et al., 2002; Hrajnohová Gillarová, 2009). Tvorba nové krajiny s sebou nese spoustu úkolů, které vedou k dosažení funkční krajiny. Za jeden ze základních předpokladů obnovení plnohodnotných ekosystémů na výsypkách považuje Frouz et al. (2007) obnovu půd. Nově utvářená rekultivovaná krajina má pak zajistit zhruba stejný potenciál možností využívání území, jaký byl před devastací krajiny těžbou 10

17 (Šiřina in Pecharová, 2004). Strategií rekonstrukce ekologických a estetických hodnot krajiny se zabývá Martiš et al. (2008). Míchal (1992) se zabývá rozsáhlou rešerší tématiky ekologické stability; znalost této tématiky je klíčová pro obnovení funkce krajiny. Autor ve své publikaci mimo jiné uvádí, že předpokladem stability je hromadění energie v ekosystému ve vztahu k její spotřebě z rezerv. Nahromaděná energie pak v případě narušení umožňuje ekosystému reagovat na stresové situace. V souvislosti s rekultivacemi je nutné zmínit mokřady, jako ohromnou zásobárnu energie (Šálek et al., 2005; Míchal, 1992). Pecharová et Hanák (1997) se zabývají výzkumem vodních nádrží a mokřadů na výsypkách a ve svých výsledcích poukazují na význam mokřadů tvořených v patách výsypek; tyto mokřady zvyšují nejen biodiverzitu, ale plní i estetickou funkci krajiny. Při rekultivacích je třeba dbát na zachování těchto podmáčených ploch, které jsou již v raných stádiích osidlovány faunou a flórou. Při plánování nové krajiny je třeba dbát na návaznost biogeografických charakteristik regionu (Pecharová, 2001a). Pecharová et al. (2001b) dále poukazuje na nezbytnost rychlého navrácení vegetačního krytu na rekultivované plochy s důrazem na použití potencionální přirozené vegetace. Zástupci odborné veřejnosti však správnost využití přirozené vegetace zkoumají formou mnohaletých experimentů i s druhy nepůvodními (Dimitrovský in Sklenička et Charvátová 2003). Všeobecně považují Přikryl et al. (2001), Přikryl et al. (2002), Pecharová et al. (2004) Pecharová et al a Hrajnohová et Pecharová (2009) za cíle obnovy funkční kulturní krajiny zejména: obnovu vodního režimu v krajině dříve výrazně zamokřené s řadou vodních ploch různých velikostí a vytváření příznivých podmínek pro krátký uzavřený koloběh vody; založení dlouhodobě funkčních ekosystémů na plochách přímo ovlivněných těžbou (výsypky, zbytkové jámy) a obnovení historické kontinuity cenných ekosystémů typických pro pánevní oblasti (vodní plochy, mokřady, slaniska, stepní plochy, lesy); podporu a budování významných vazeb mezi jednotlivými ekosystémy, zejména vazby mezi ekologicky cennými ekosystémy a ekosystémy lidmi intenzivně využívanými (v současnosti i v perspektivní budoucnosti); podporu systému ekologické stability (ÚSES) v post-těžebních oblastech a jejich okolí, podpora stávajících a vytváření nových migračních tras pro různé skupiny živých organismů, omezení existujících bariér šíření a migrace živých organismů a posílení 11

18 ekologické stability krajiny vzhledem k možným klimatickým změnám ve výhledovém horizontu; podporu ekologické hodnoty ekosystémů lidmi intenzivně využívaných (produkční, obytné, výrobní, rekreační, sportovní a jiné plochy) a navržení nových, komplexních způsobů využívání krajiny lidmi (rekreace, sport, turistika, naučné stezky včetně doplňující infrastruktury); vytvoření podmínek pro postupný návrat osídlení (trvalého i sezónního) do území dlouhodobě využívané pro těžbu uhlí při respektování celkových ekologických hodnot území Rekultivace Destrukci původní krajiny provází celá řada negativních faktorů, jako je změna reliéfu, změna horninového prostředí způsobeného převrstvením na výsypkách a v neposlední řadě i změna hydrologických poměrů, a právě proto by mělo výsledkem rekultivace být plnohodnotné začlenění do okolní krajiny (Bejček et Sklenička, 2006). Dle Jonáše et Peroutkové (1997) při povrchové těžbě nerostných surovin dochází k totální devastaci, při které se mění uložení nadložních hornin nad uhelnou slojí, tyto se pak ukládají na výsypky. Po těžbě nerostných surovin lze najít stopy nejen v přímo těžbou dotčené krajině, ale i v krajině okolní (Sklenička in Trpák et al., 2006). Proto je po ukončení těžby nezbytné obnovit krajinu tak, aby plnila funkci nejen estetickou, ale především ekologickou (Seelemann, 2003). Způsoby obnovy krajiny narušené těžbou lze v zásadě rozdělit na dva hlavní směry, a to na: ponechání posttěžební krajiny přirozené sukcesi, rekultivace krajiny. Rekultivace samozřejmě využívají i kombinaci rekultivací a sukcese, případně se používá sukcese řízená. Boršiová (in Sklenička, 2003) například uvádí, že je vhodné využití ekologické sukcese na ne zcela urovnaném povrchu a v blízkosti zdroje bioty, který sukcesi zajistí; takto ponechané plochy se dají kombinovat s rekultivací. Obdobně Vaňková et Kovář (2004) označují vznik nových plošek na deponiích jako umělé ostrovy, na nichž probíhá sukcese, při které se vytváří vegetační kryt složený z rostlin nacházejících se v jejich bezprostředním okolí. Využívání přirozené sukcese však není v dnešní době oblíbenou formou obnovy krajiny, jedná se spíše o výzkumy a přednost se 12

19 dává rekultivacím, a to i v případě, že plocha určená k rekultivaci byla již sukcesí stabilizována (Sklenička, 2003). Sklenička (2003) uvádí základní rozdělení druhů rekultivací, které je často popisováno v odborné literatuře: zemědělská rekultivace (pole, louky, pastviny, vinice, chmelnice, ovocné sady atd.), lesnická rekultivace, hydrická rekultivace, ostatní rekultivace (sportoviště, manipulační plochy, parkoviště, parky atd.). Rekultivacemi studované oblasti se podrobněji zabývá Štýs (1981), Dimitrovský (1989, 1999), Svoboda et al. (2008). V souvislosti s rekultivacemi je často zmiňováno obnovení vodního cyklu, který byl v územích narušených těžbou silně narušen (Bejček et al., 2006; Gorziano et Afusio, 2004; Pecharová et Hanák, 1997; Ripl, 1995; Wechsung et al., 2000, Skaloš et al., 2012). Plochy bez vegetačního krytu a přítomnosti vody se zvláště v letních měsících vyznačují vysokými teplotami, což lze vidět na satelitních snímcích z termokamery. V rámci rekultivací je proto vhodné uvažovat mimo jiné obnovu malého vodního cyklu návratem vodních prvků do krajiny a to nejen v podobě malých vodních toků či vodních nádrží, ale rovněž v podobě mikrostruktur, které napomáhají zachytávání dešťové vody v terénu (Kravčík et al., 2007) Průřez historií těžby a rekultivací na Sokolovsku Historie těžby První zmínka o těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku je z roku 1760, kdy byla poprvé zaevidována v Horní knize panství Sokolovského (Jiskra, 1993). Těžba v lomu Medard byla zahájena již v roce 1918 a trvala až do roku V lomu Medard se těžila sloj Antonín, jejíž mocnost se pohybovala mezi 14 a 28 metry. Způsob těžby byl v počátcích ruční, z roku 1942 se již objevují zmínky o těžbě parním korečkovým rypadlem a parním lopatovým rypadlem. Lom Libík se těžil již v roce 1874 a i zde se těžila sloj Antonín. V roce 1943 byl lom již téměř vyuhlen. Zásoby uhlí byly pod Habartovem, který byl v důsledku těžby zničen, a celá obec 13

20 byla přesunuta severněji. Těžba i na lomu Libík byla ukončena v roce 2000; v této době byl již lom z důvodu jeho propojení nazýván Medard-Libík. V lokalitě Boden Lítov se těžilo již dříve než od 1. poloviny 19. století a byla zde celá řada soukromých lomů a dolů menší velikosti (Jiskra, 1993). Hornická činnost zde byla ukončena v roce 1995 (Svoboda, 2008). Krajina Sokolovska byla do 90. let 20. století systematicky devastována nejen těžbou, ale i rozvinutým průmyslem, který ve velké míře znečišťoval ovzduší v tomto regionu. Historických lomů, které se nacházely v dotčeném území, bylo celkem 8 a jednalo se o tyto: Rudolf, Adolf Žofie, Gustav, Felícián, Fischer, Antonín, Josef a Anežka (Sokolovská uhelná, 2007) Historie rekultivací První zmínky o rekultivacích v sokolovské hnědouhelné pánvi jsou již z roku 1910 z oblasti Pochlovic a Lítova (Pöpperl, 2003). Rekultivace se staly stále častějšími již ve 20. letech 20. století; z počátku se jednalo zejména o rekultivaci lesnickou. Obr. č. 3: Lom Antonín v Dolním Rychnově a elektrárna Dolní Rychnov (Sokolovská uhelná, a.s. 2003) Později začátkem let 70. se stále častěji využívalo zemědělské rekultivace a jen v mizivém množství byly využívány rekultivace hydrické (Štýs, 1981). V souvislosti s útlumem těžby po 14

21 roce 1990 byla u některých zbytkových jam zvolena dříve málo využívaná hydrická rekultivace. V současné době jsou zatopeny mimo jiné bývalé lomy Michal a Boden a začalo napouštění jezera Medard po lomu Medard - Libík. Poslední vodní plochou, která by mohla vzniknout na územní sokolovské hnědouhelné pánve po lomech Jiří a Družba by měla objem cca 515 m 3 a plochu vodní hladiny 1322 ha (Pöpperl, 2003). V současné době jsou již obě lokality rekultivovány podle plánu sanací a rekultivací, který pro Sokolovskou uhelnou, právní nástupce, a.s. zpracovává společnost R-PRINCIP Most, s.r.o. Tyto plány jsou zpravidla vypracovávány na dva roky a jsou průběžně aktualizovány Východiska pro trvale udržitelný rozvoj území Ghose (2008) chápe trvale udržitelný rozvoj ve vztahu k těžbě nerostných surovin jako nástroj, který je mimo jiné založen na odpovědnosti a etice těžebních společností. V oblasti dotčené těžbou je velmi často vliv na přírodní a sociální situaci vlivem dlouhodobým. Tyto vlivy úzce souvisí se sociální úrovní společnosti (Drebenstedt, 2008). V rámci obnovy krajiny je třeba respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. Mezi nejdůležitější základní kritéria strategického plánování řadíme především: dlouhodobý výhled, respektování 3 základních pilířů (ekonomického, sociálního a environmentálního). Především v rámci propojení zmíněných tří pilířů lze dospět k trvale udržitelnému rozvoji regionu. Tyto pilíře jsou zakotveny i v současné legislativě upravující územní plánování (zákon č. 183/2006 Sb., o zemním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). Rozvoj jednotlivých regionů je pak posuzován komplexně a účinně s cílem zachovat a prohloubit jejich bohatství (Hřebík et al., 2006). Vývojové stavy tendence biodiverzity zpravidla jeví opačnou tendenci ve vztahu k ekonomice. Základními nástroji, které umožňují ovlivňovat biodiverzitu, jsou územní plánování a dotační politika (MŽP, 2005). Finance ze strukturálních fondů Evropské unie je možné využít pro plánování ve všech možných oblastech. Právě strukturální fondy umožňují realizaci velkých projektů, mezi které lze zařadit i obnovu krajiny dotčené těžbou (Varjú, 2006). 15

22 4.2.6 Volba studijních ploch Volba studijních ploch úzce souvisí s rozlohou plochy, kterou chceme zkoumat. Na základě rozlohy zkoumané plochy a účelu výzkumu volíme měřítko, ve kterém následně mapujeme krajinné prvky. Při mapování krajinných prvků je však rovněž velmi důležité, aby mapovaná plocha byla reprezentativní (Sklenička, 2003). Z hlediska velikosti sledovaných ploch lze v zásadě sledovat makrostrukturu krajiny, kde se zabýváme způsobem využití krajiny (tzv. landuse) a mikrostrukturu, která sleduje energetické toky, biologickou rozmanitost a další podobné charakteristiky prostředí (Lipský, 2002) Analýza historických podkladů Analýzou historických map stabilního katastru se zabývá celá řada autorů (např. Brůna et Křováková, 2005; Gillarová et al., 2008; Lipský, 2002; Semotanová, 2002; Skaloš et al., 2012; Skaloš, 2006; Trpák et Trpáková, 2001a, 2001b, 2002a, 2002b, 2005, 2006a, 2006b; Uhlířová, 2002); tato metoda poskytuje srovnání krajiny dnešní s krajinou před 160 lety. Lze tedy zkoumat například vývoj koryt řek, či změnu krajinné matrice. Sklenička (2003) doporučuje pro sledování vývoje krajin pánevních oblastí následující atributy: krajinnou matrix (definování, podíl, vnitřní diferenciaci matrix, počet pozemků a průměrná velikost pozemku), enklávy a koridory (typová pestrost zastoupení jednotlivých land-use typů, počet prvků, průměrná velikost prvku, charakteristiky tvarů), interakce matrix a krajinných elementů (krajinná heterogenita, délka ekotonů a konektivita). Plocha srovnávacího územní při historické analýze by neměla být menší než cca 10 km 2. Obnovou funkce ekologické stability krajiny rekonstrukcí za pomoci map stabilního katastru se zabývá Trpák et al. (2001, 2002). Na Sokolovsku byla na základě srovnání map stabilního katastru, současných leteckých a topografických map zjištěna změna krajinné matrice, která byla v roce 1840 tvořena ornou půdou a v roce 1998 byla tvořena plochami dotčenými těžbou (Charvátová et Sklenička, 2005). 16

23 Gojda (2002) se podrobněji zabývá krajinnou archeologií; v porovnání s historickými mapami je patrné mimo jiné i středověké členění prostoru, které je zkoumáno na dipozicích měst, na poloze poutních míst, plužin apod. Sádlo et Karlík (2002) se netradičně zabývají krajině-ekologickou interpretací historických map prostřednictvím geobotaniky. Tímto způsobem lze hypoteticky určit rostlinné společenstvo, které se v danou dobu na daném místě nacházelo Historické podklady - Stabilní katastr Využitím map stabilního katastru se nám nabízí možnost srovnání v řádu stovek let, což je u vývoje krajiny dotčené těžbou velmi vhodné. Vznik stabilního katastru je datován mezi lety 1824 a 1843 a byl spojen s potřebou zvýšení příjmů plynoucích z daní, právě proto jsou jeho součástí i rozsáhlé statistické údaje. Stabilní katastr je tvořen třemi dílčími částmi, kterými jsou: 1) mapový operát, 2) písemný operát, 3) vceňovací operát. Mapový operát byl vyhotoven v měřítku 1:2880 či měřítkách podrobnějších. Nejvhodnějšími a nejčastěji používanými mapami pro historickou analýzu jsou císařské otisky. Písemný operát obsahuje celou řadu hodnotných statistických dat, mezi které patří mimo jiné výpis jednotlivých kultur a jejich výměry. Vceňovací operát pak představuje velké množství údajů, na základě kterých byly parcely oceněny (tj. např. rozdělení dle kultury, bonity a výnosu) (Brůna et Křováková, 2005). Trpák et Trpáková (2008) zpracovali území o rozloze 278,14 km 2, zabírající 63 katastrů; toto zahrnuje současně i území řešené v rámci této disertační práce. Všeobecně lze říci, že v první polovině 19. století se celé území jevilo jako vyrovnané, kde byly přírodní prvky v poměrné rovnováze s prvky hospodářskými. Převažovala zemědělská krajina, která byla výsledkem osídlení kolem řeky Ohře, které zde probíhalo tisíce let. Podíl lesů byl téměř 24 % a převažoval les jehličnatý. Hojná byla rovněž prameniště, bažiny, mokřady a nivy vodních toků. Zpracované podklady ze stabilního katastru lze využít pro hodnocení historické krajiny a v neposlední řadě jsou východiskem pro rekonstrukci krajiny současné (Skaloš et al., 2012). 17

24 4.2.8 Vlivy těžby na životní prostředí Těžba nerostných surovin znamená pro krajinu nezvratné devastující změny v průběhu stovek let, při kterých mnohdy dochází ke změně krajinné matrice. Při péči o krajinu je nutné brát především zřetel na to, jak je krajina využívána člověkem (Löw et Míchal, 2003). Rekultivace by se měla tedy řídit základními ekologickými pravidly, která vycházejí ze zásad uplatňovaných nástroji ochrany přírody. Již relativně malá část krajiny může fungovat jako zdravý ekosystém, a to v případě jsou-li společenstva propojena ekologickou sítí (Hampson et al., 2003). V oblasti dotčené těžbou je velmi často negativní vliv na přírodní a sociální stabilitu vlivem dlouhodobým. Tyto vlivy úzce souvisí se sociální úrovní společnosti. Indikátory životního prostředí, které je možno využít v souvislosti s posuzováním potencionálního vlivu záměru na životní prostředí popisuje např. Říha (2001) a Pecharová et Hrabánková (2006). Při posuzování vlivů na životní prostředí lze dle charakteru posuzování využít reprezentativní indikátory IUCN, a to zejména (Říha, 2001; Pecharová et al., 2011): znečištění životního prostředí, ekosystémy a jejich zranitelnost, vliv na lidské zdraví, vliv na pohodu obyvatel. Výzkumem pohody obyvatel se na dotčeném území zabývá studie Lickové et al. (2008). Posuzování vlivů na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zásady posuzování kromě Říhy (2001) popisuje i Obluk (2011). Existují však i metodiky, které se zabývají kromě všeobecného posuzování i problematikami dílčími (specifickými) jako např. posuzování vlivů na veřejné zdraví (Rychlíková, 2006), krajinný ráz (Sklenička, 2002), fragmentaci krajiny (Anděl, 2009; Anděl et al., 2005) Potenciál území narušeného těžbou Těžba a s ní spojené činnosti jsou významným potenciálem, který přispívá k udržitelnému rozvoji regionu. Základním předpokladem využití tohoto potenciálu je důmyslné promyšlení činností spojených s uzavíráním lomu. V okamžiku, když se lom uzavírá a místní ekonomika je postavena před potenciálně velkou environmentální zátěž a možný socioekonomický kolaps, 18

25 znamená pro dané území současně i výzvu k novému využití území, které pramení z jeho využití minulého (Digbyová, 2008). Prostřednictvím důmyslnému designu a usměrňujícím popisům lze návštěvníkům oblasti, kde probíhala těžba uhlí, zprostředkovat vývoj místní ekonomiky a scelování jizev v krajině. Ukazovat lze též lokální ekologii vytvářením míst, kde lze monitorovat a nabývat praktické a reálné zkušenosti (Comp, 2008) Interpretace místního dědictví Při interpretaci místního dědictví je třeba vycházet z jedinečnosti a souvislostí daného místa (Carter 2004). Carter (2004) popisuje interpretaci jako cestu, jak pomoci ostatním lidem ocenit něco, o čem jste přesvědčeni, že si zaslouží jejich pozornost. Interpretace vypráví lidem o tom, co je na místě zajímavé a snaží se je přesvědčit o hodnotě daného místa a podnítit je k tomu, aby tuto hodnotu chtěli chránit. Interpretace může mít různé formy může zahrnovat túry s průvodcem, publikace, naučné stezky či jednotlivé panely u zajímavých fenoménů. Významné lokality nebo rozsáhlé sbírky mohou vyžadovat vlastní budovu jako návštěvnické centrum apod. Interpretace musí být vždy přiměřená místu, lidem, kteří je navštěvují a organizacím a jednotlivců, kteří se jí účastní. Dobrá interpretace pomáhá návštěvníkům objevovat a trochu lépe chápat místa, která poznávají. Někdy je interpretace rozhodující pro to, aby místo nebo jeho příběh ožily. Za hlavní předpoklad interpretace považuje Tilden (1977) základní znalosti krajiny, které napomáhají pochopení jejích souvislostí, ocenění a nakonec i péči o ni. Rovněž Simmons et al. (2004) tvrdí, že základní znalost jakékoliv krajiny je klíčem k pochopení jejích souvislostí. Podle Uzzela (1998) hraje interpretace hlavní roli při obnově krajiny lze tedy tvrdit, že plánování vzdělávací infrastruktury v post-těžební krajině je jedním z nejlepších nástrojů interpretace místního dědictví v takto postižené krajině. Plánování a vytváření vzdělávací a osvětové infrastruktury by mělo vycházet z preferencí jednotlivých cílových skupin. Většina autorů zkoumajících preference rozličných míst se zabývá především estetickým vnímáním zvolených cílových skupin (např. Kalivoda et al., 2010; Sklenička et Molnárová, 2010; Kupka et al., 2010; Williams et McCroie, 1990). Na rozdíl od všech ostatních autorských kolektivů se Sklenička et Molnarová (2010) zabývá zkoumáním vizuálního vnímání rekultivovaných 19

26 ploch v post-těžební krajině, avšak cílové skupiny jsou rozděleny dle věku respondentů, stejně jako tomu je i u většiny ostatních dotazníkových šetření. Preference konkrétních cílových skupin z hlediska vzdělávacího či vědeckého potenciálu post-těžební krajiny nejsou zpravidla zjišťovány a žádné konkrétní metodiky pro jejich zjišťování nejsou známy. 5 Přínosy řešení Zpracování disertační práce by mělo být přínosem v oblasti rekultivací, které budou vzhledem k rozsáhlým plochám těžby probíhat i v dalších letech. Vzhledem k tomu, že v rámci práce je předloženo 8 prací ve vědeckých a odborných časopisech a ve sbornících z mezinárodních konferencí, zabývajících se zdánlivě rozdílnou problematikou, je nutné vysvětlit jejich souvislosti. Historický vývoj krajiny je vhodné znát pro pochopení procesů, které probíhaly a probíhají. Znalost území před těžbou je základním předpokladem pro zvolení správné rekultivace; krajina, ve které vlivem těžby zmizely vodní plochy, lesy, louky či jiné ekostabilizační prvky, mohou být na základě historických znalostí navrženy v optimálním rozsahu, ovšem s ohledem na vývoj krajiny okolní. Po zpracování návrhu rekultivací je nutné ověřit jejich vhodnost. Pro vhodnost rekultivací je optimálním preventivním nástrojem posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Všechny navržené rekultivace by měly být prověřeny ve studiích zohledňujících jejich dopady na životní prostředí, zahrnující především jejich integraci do okolní krajiny tak, aby byly splněny všechny požadavky z hlediska ekologického a socioekonomického. V rámci přípravných rekultivačních prací, ale i v průběhu rekultivací by měly být mapovány vhodné lokality reprezentující přírodní či krajinné hodnoty, které budou sloužit pro interpretaci krajiny, při jejím opětovném začlenění do krajiny okolní a následném zpřístupnění široké veřejnosti. Edukativní a osvětový účel post-těžební krajiny je zcela zřejmý a plánování infrastruktury v podobě naučných stezek by se měl stát při rekultivacích samozřejmostí. V rámci rekultivací by měl být kladen důraz na důležitost jednotlivých zjištěných přírodních prvků, které tvoří základ rekultivované krajiny. Získaná data budou sloužit pro vytvoření metodiky při rekultivacích v dané lokalitě a jí podobných. 20

27 6 Komentář k souboru prací Krajina ovlivněná těžbou nabízí celou řadu možností, jakým způsobem ji zkoumat a jak na ni nahlížet. Ucelený pohled na tento druh krajiny neexistuje, a proto je post-těžební krajina stále předmětem četných výzkumů orientovaných na různé aspekty. Samotná post-těžební krajina představuje neuvěřitelný vědecký potenciál, a proto je odborníky často oprávněně označována za krajinný experiment, který umožňuje sledování krajinných procesů vedoucích k její rekonvalescenci a následnému začlenění do krajiny okolní. Předmětem této práce bylo zhodnocení historického vývoje zvolené studijní plochy Medard (obr. 4) a posouzení vlivů studie Medard na životní prostředí v návaznosti na interpretaci území. Protože se mohou zvolená témata prací zdánlivě jevit, že nemají žádnou souvislost, je nutné jejich logickou provázanost vysvětlit. Obr. 4: Jihovýchodní podled na lokalitu Medard (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2010) Historický vývoj krajiny je nutné znát především pro pochopení procesů, které probíhaly a probíhají. Srovnání historické a současné krajiny je východiskem pro plánování rekultivací, které budou respektovat historický vývoj krajiny s ohledem na segmenty krajiny, které se během těžby zachovaly. Krajina, ze které vlivem těžby zmizely vodní plochy, lesy, louky či jiné 21

28 ekostabilizační prvky, může být na základě jejích historických znalostí rekultivována s ohledem na optimální rozsah jednotlivých krajinných složek, což se musí samozřejmě dít s ohledem na vývoj krajiny okolní. Pro vhodnost rekultivací je optimálním preventivním nástrojem posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Všechny navržené rekultivace by měly být prověřeny ve studiích zohledňujících jejich dopady na životní prostředí, zahrnující především jejich integraci do okolní krajiny tak, aby byly splněny všechny požadavky z hlediska ekologického a socioekonomického. Bezesporu již samotné ustávání těžby znamená pro krajinu pozitivní změnu, která je současně spojena se zlepšováním životního prostředí v daném místě. V rámci přípravných rekultivačních prací, ale i v průběhu rekultivací by měly být mapovány vhodná místa reprezentující přírodní či krajinné hodnoty, které budou sloužit pro budoucí interpretaci území při jeho opětovném začlenění do krajiny okolní a následném zpřístupnění široké veřejnosti. Přírodní prvky a možnost ukázky jejich vývoje v rekultivované krajině jsou jedním z výborných podkladů pro interpretaci post-těžební krajiny. Po identifikaci jednotlivých přírodních prvků, případně i krajinných prvků této krajiny lze tyto využít k edukativním a osvětovým účelům, které v post-těžební krajině doposud stále velmi často chybí. Současně je velmi důležité znát historické a logické souvislosti jejich vzniku tak, aby byly návštěvníkům správně interpretovány. Edukativní a osvětový účel post-těžební krajiny je tedy zcela zřejmý a plánování infrastruktury v podobě naučných stezek by se měl stát při rekultivacích samozřejmostí. Dílčí výsledky disertační práce byly publikovány v případě témat interpretace a posouzení vlivů na životní prostředí v pracích Hrajnohová Gillarová et Kažmierski (2011) a Hrajnohová Gillarová et Pecharová (2009). Analýza historického vývoje území byla publikována ve třech článcích, a to Gillarová et al. (2008), Kašparová et al. (2012) a Hrajnohová Gillarová (2013 in press), který byl přijat k publikaci na konci roku Analýza historického vývoje území Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová, H.: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. In Environmental Engineering and Management Journal, in press (přijato k publikaci dne ) 22

29 Kašparová I., Pecharová E., Justová H., Hrajnohová Gillarová H., 2012: Unique approach to Land reclamation After Brown Coal Mining, 12th International GeoConference SGEM 2012, proceedings, held June, 2012 in Albena, Romania, Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Landscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, Komentář k výstupům Historický vývoj krajiny poskytuje pochopení některých procesů vývoje krajiny. Pro srovnání současné krajiny a krajiny před započetím těžby byly zvoleny údaje ze stabilního katastru z let a data současná (rok 2010), pocházející z katastru nemovitostí. Lokalita výzkumu zahrnuje 15 katastrálních území v okolí jezera Medard na Sokolovku. Data stabilního katastru byla pro území Sokolovska zpracována podrobně Pecharovou et al. (2008) a Trpákovou et al. (2009), podrobnější analýza území kolem jezera Medard však publikována doposud nebyla, práce obsahovaly především celkové zhodnocení území Sokolovska a byly orientovány spíše na oblast Velké podkrušnohorské výsypky a území lomů Družba a Marie- Jiří. Vzhledem k rozsáhlosti dat z katastru nemovitostí byla data ze stabilního katastru sloučena tak, aby bylo možné provést srovnání adekvátních landuse, stejnou metodou bylo postupováno při srovnání území Velké podkrušnohorské výsypky a lomů Družba a Marie-Jiří v práci Gillarové et al. (2008). Shodně byl v obou pracích porovnáván koeficient ekologické stability dle metodiky Míchala et al. (1985) založený na poměru ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ploch počítaný vždy pro jednotlivé katastrální území. Současně byly počítány procentuální poměry zastoupení jednotlivých landuse. V letech 1842 a 1843 převažovalo ve zkoumaném území zemědělství, což uvádějí v závěrech svých prací mimo jiné i Skaloš et al. (2012) a Trpáková et al. (2009). Srovnáním jednotlivých katastrálních území ve vztahu k vývoji koeficientu ekologické stability lze konstatovat, že u katastrálních území, které nebyly bezprostředně dotčeny těžbou, došlo patrně vzhledem ke změně hospodaření ke zlepšení hodnot ekologické stability. Velmi pravděpodobným důvodem této změny byl přechod od zemědělství k těžbě, kdy se veškeré pracovní síly regionu začaly orientovat na těžbu a pole v důsledku neobhospodařování byly ponechány ladem, což vedlo v průběhu několika desítek let k jejich zalesnění. 23

30 Katastrální území, která se nacházejí v jádru těžební oblasti nebo v její bezprostřední blízkosti disponují nižšími hodnotami koeficientu ekologické stability, což logicky vyplývá z předchozího landuse území. V průběhu těžby zanikly četné obce, které stály těžbě v cestě, některé byly přestěhovány. Při promítnutí historického landuse na ortofotomapu jsou zřejmé návaznosti jednotlivých landuse prvků (obr. 5). Obr. 5: Spojitost mezi současným a historickým landuse (Hrajnohová Gillarová, 2013 in press; na podkladu ortofotomapy z potálu www. cenia.cz) Výsledky historické analýzy území lze využít při plánování rekultivace. Přibližné procento výměry plánovaných rekultivovaných ploch, které bylo vyčísleno jako rozdíl mezi historickým a současným poměrem ekologicky stabilních typů landuse (louky a pastviny, lesy a vodní plochy), lze použít při obnově post-těžební krajiny. Rekultivace založené na zachování poměru ekologicky stabilních prvků krajiny lze chápat jako kompromis mezi umělou a přírodní krajinou, protože utváření krajiny (změny v krajině) je nezvratným dějem spojeným s celkovým vývojem světa kolem nás, který koexisuje spolu s člověkem. Současně je nutné při obnově funkce krajiny vedle klasických rekultivací vytvářet i prvky ekologické 24

31 stability, jako jsou malé vodní nádrže, mokřady, aleje a remízky, které zlepšují funkci ÚSES a celkovou funkci krajiny. Již dříve se touto problematikou zaobíral Trpák et al. (2006). Na základě historických dat stabilního katastru se snažil najít spojitosti mezi současným a historickým územním systémem ekologické stability v Mostecké hnědouhelné pánvi. Tato práce a současně i závěry práce Skleničky et Charvátové (2003), kteří se zaobírali spojitostí stanovišť shodně poukazuje na nutnost respektování návazností mezi současnými a historickými krajinnými prvky. Sklenička (2003) a Beneš and Brůna (1994), označují post-těžební krajinu za krajinu bez paměti. Na základě historických dat však mohou rekultivace probíhat tak, že budou brány v potaz historické segmenty krajiny, které nebyly těžbou dotčeny a současně je nutné, aby rekultivované plochy navazovaly na krajinu, která se během těžby utvářela v okolí lomů a výsypek. Na základě znalostí historických a současných dat lze rovněž identifikovat přetrvávající krajinné struktury. Překrytím polygonů historických a současných dat lze získat za předpokladu, že srovnávané landuse typy jsou pro obě srovnávaná období stejné, požadované překryvy přetrvávajících krajinných struktur (obr. 7). Obr. 7: Přetrvávající krajinné struktury v širším území napouštěného jezera Medard (Kašparová et al., 2012) 25

32 Na sledovaném území bylo porovnáváno 11 typů landuse zahrnujících: intravilán, louky a pastviny, lesy, mokřady, orná půda, silnice, rekultivace, sukcesní stádia, lomy a jiné využití. Pouze méně než desetina krajinných struktur zkoumaného území se dochovala do dnešní doby, přičemž největší a nejhodnotnější části z hlediska utváření nové krajiny tvoří lesy, vodní plochy a louky a pastviny. V budoucnu lze tedy uvažovat, že tyto zachovalé krajinné struktury budou zdrojem pro obnovu místní krajiny. Výsledky historických analýz by se měly stát součástí plánování rekultivací, protože bezesporu poskytují výborný podklad a tím i předpoklad pro efektivní obnovu funkce krajiny. Jakkoli je tato metoda vědecky zkoumána a doporučována, informace o jejím využití zatím scházejí. Metoda využití návaznosti na historické segmenty (prvky) krajiny by měla sloužit jako podpůrný nástroj při plánování rekultivací. Základním předpokladem pro využití této metody je především dostupnost a existence dostatečných historických podkladů, na základě kterých lze provádět podrobné analýzy, což je v případě České republiky zajištěno. Při jejím praktickém využití by následně mohlo být ověřeno, zda se jedná opravdu o efektivní způsob rekultivace. 6.2 Posouzení vlivů studie území na životní prostředí Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E.: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies,vol. 2. Issue 2, Centrum pro krajinu, Praha, Komentář k výstupům Posuzování vlivů na životní prostředí je jedním z preventivních nástrojů ochrany životního prostředí (EC, 2013), který je nejen v České republice využíván před realizací vyjmenovaných záměrů. Tento nástroj je v České republice legislativně ukotven v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivlů na životní prostředí, v platném znění. Přestože je samotný proces posuzování vlivů na životní prostředí jasně definován zákonem, lze všechny analýzy explicitně aplikovat na kterýkoliv projekt bez ohledu na to, zda by ve skutečnosti byl předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí či nikoliv. Jako preventivní nástroj tedy může složit pro posouzení jakéhokoliv záměru s přihlédnutím k adekvátním analýzám, zohledňujícím především charakter záměru (Cornaro et al., 2013; Baker et Wood, 1999). Pro zvolené území a jeho plánovanou studii jezera Medard, která zamýšlí vybudování celé řady 26

33 záměrů zahrnujících například: přístavy, inline dráhy, letiště, golf, výzkumné ústavy, restaurace a mnoho dalších, byly zvoleny a hodnoceny skupiny indikátorů životního prostředí používané IUCN (Holtz, 1991). Jednalo se o znečištění životní prostředí, ekosystémy a jejich zranitelnost a vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Vzhledem k tomu, že celé území, kde došlo k ukončení těžební činnosti až v roce 2000 (Pöpperl, 2003), bylo po více než polovinu století narušováno těžbou, byl brán v potaz i stav životního prostředí a jeho důsledky na přírodu a krajinu a obyvatelstva v průběhu aktivní těžby. Znečištění životního prostředí: Životní prostředí bylo znečišťováno především důsledkem těžby a zpracovatelským průmyslem; v osmdesátých letech dvacátého století byl stav životního prostředí v Sokolovské hnědouhelné pánvi alarmující. Po roce 1990 se začalo usilovně pracovat především na zlepšování ovzduší. V současné době se usilovně pracuje na odsiřování a snižování podílu NO x, které je v souladu s Evropskou legislativou. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší zůstane především doprava a četná lokální topeniště, která jsou v poslední době v souvislosti s nárůstem cen energií opět hojně využívaná. Hlukové znečištění je způsobeno především dopravou a provozem těžební techniky. Po uzavření lomu byla veškerá těžební technika převezena a v současné době se pracuje především na úpravě povrchu, která je součástí rekultivace. V průběhu technické části rekultivace bude ještě zdroj hluku v důsledku používání těžké mechanizace přetrvávat, ale bude nesrovnatelně nižší oproti těžební technice. Po ukončení rekultivace a vybudování plánované infrastruktury bude hlavním zdrojem hluku doprava, rekreace a různé kulturní či jiné akce. Znečištění půdy bylo způsobeno především ropnými deriváty a mazivy z těžké mechanizace. Tento druh znečištění se může objevovat i v průběhu dalších let, avšak vzhledem k nízkému výskytu těžké techniky bude v daleko nižším rozsahu. Na základě získaných informací o okolí lokality pro studii Medard lze zhodnotit případný vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Při srovnání současné a budoucí funkce krajiny v okolí Medardu je třeba brát v úvahu předpokládaný vliv nejen na krajinu a její složky, ale rovněž na životní prostor a požadavky obyvatel. Celková úroveň znečištění se v oblasti Sokolovska v posledních desetiletích rapidně snížila (MŽP, 2008). V souvislosti se zlepšením stavu životního prostředí byly zaznamenány i změny 27

34 zdravotního stavu obyvatelstva, které lze pozorovat například na poklesu obyvatel s onemocněním dýchacích cest v průběhu posledních dvaceti let. Nejvýznamnějšími znečišťovateli z nejbližšího okolí budoucího jezera Medard bude zřejmě provozovatel elektrárny Tisová popř. Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. (MŽP, 2008) Ekosystémy a jejich zranitelnost: Povrchová těžba vede k totální devastaci krajiny, kdy jsou zničeny veškeré funkční prvky krajiny, narušená biodiverzita, ekologická stabilita a vodní režim, včetně likvidace půdního povrchu. Vše, co se se utvářelo po celá staletí je zničeno během několika desetiletí. Hlavním cílem moderně pojímaných rekultivací je znovuzaložení fungující krajiny. Plánované lesy, louky, vodní plochy či mokřady jsou základem pro obnovení územního systému ekologické stability. Rovněž zlepšování půdních podmínek je důležité, stěží založíme lesní rekultivaci na půdách s nízkým ph. Při vytváření nového ÚSES je třeba brát v úvahu všechny přítomné druhy živočichů či rostlin, které v období mezi ukončenou těžbou a rekultivací obsadily volné plochy a vytvořily nová, přirozeně vzniklá společenstva. Současně s plánováním nové infrastruktury je třeba brát v úvahu všechny podmínky, které v lokalitě panují a neméně důležitá je i návaznost na okolní krajinu. V okolí budoucího jezera Medard jsou významné prvky nadregionální regionální i lokální úrovně územního systému ekologické stability (dále ÚSES). V rámci studie Medard byl navržen relativně propracovaný ÚSES na lokální úrovni navazující na stávající ekologickou síť. Vliv na zdraví a pohodu obyvatel: Spolu s lidským zdravím a životními podmínkami úzce souvisí stav znečištění ovzduší, narušení krajinného rázu a vymizení některých částí krajiny. Rekultivace by měla být vždy prováděna komplexně a neměla by být opomenuta žádná důležitá funkce krajiny. Nebude-li fungovat krajina jako celek, nemůžeme očekávat ani pohodu obyvatel. Studie Medard bude mít relativně pozitivní vliv na místní obyvatele (Licková et al., 2008). Problémem může být možný sezónní nárůst počtu rekreantů atraktivní vodní plochy, se kterým bude souviset nárůst dopravy a hluku. Na druhou stranu zde vznikne celá řada nových pracovních příležitostí a lokalita jezera Medard nabídne i místním obyvatelům rekreační vyžití. Nový územní systém ekologické stability bude napojen na stávající nadregionální, regionální, ale i lokální úroveň okolních systémů. Zdevastované krajina těžbou dostane svou druhou šanci stát se opět fungující krajinou, která poskytne útočiště nejen 28

35 složkám fauny a flóry, ale rovněž lidem z okolních měst a vesnic. Louky, mokřady, jezera, rozličné vodní nádrže a lesy zlepší stav ekologické stability území. Vzhled krajiny ovlivňuje pohodu obyvatel a často je i dobře vypadající krajina výsledkem jejího dobrého fungování. V rámci hodnocení EIA byly vybrány tři základní indikátory, u nichž byl posouzen stav minulý, současný a požadovaný. Vzhledem ke vzájemné souvislosti indikátorů vlivu na zdraví a na pohodu obyvatel byly tyto indikátory v závěrečném hodnocení sloučeny (tab. 4). Znečištění životního prostředí minulost současnost požadovaný stav znečištění ovzduší * vysoké zlepšující se stabilní hlukové znečištění * vysoké zlepšující se stabilní pro život znečištění půdy* střední zlepšující se sukcesní Ekosystémy a jejich zranitelnost nízká biodiverzita vysoká zlepšující se sukcesní devastace územního systému ekologické stability absolutní zlepšující se funkční devastace fungující krajiny absolutní zlepšující se funkční narušení vodního režimu vysoké zlepšující se funkční neplodná zem s nízkým ph vysoké přetrvávající zlepšující se Vliv na lidské zdraví a pohodu obyvatel *špatné životní podmínky způsobující onemocnění vysoké zlepšující se dobré podmínky znemožnění užívání krajiny lidmi vysoké zlepšující se funkční narušení estetických hodnot krajiny vysoké zlepšující se estetické zánik obcí vysoké nezvratné nezvratné zánik infrastruktury vysoké zlepšující se nová infrastruktura zakládání nových obcí a měst na místo hitorických vysoké zlepšující se zlepšující se Tab. 4: Posouzení vlivů na životní prostředí (Hrajnohová Gillarová et Pecharová, 2009) 6.3 Potenciál území z hlediska jeho interpretace Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T.: Post-mining landscape interpretation: Medard locality as a case study. Journal of Landscape Studies, vol. 4, issue 2, Centrum pro krajinu, Praha,

36 6.3.2 Komentář k výstupům Post-těžební krajina nabízí celou řadu míst, které jsou vhodné k interpretaci tohoto druhu krajiny. Identifikace míst charakteristických pro tento typ krajiny s návazností na krajinu okolní, která je v tomto regionu ceněná nejen z hlediska přírodního, ale i z hlediska kulturněhistorického, byla základním podkladem tohoto výzkumu. Mapování jednotlivých míst na základě terénního a doplňkového leteckého průzkumu bylo tedy nezbytné. Interpretace post-těžební krajiny, která by měla široké veřejnosti objasnit procesy probíhající od vzniku ložisek hnědého uhlí po jejich vyuhlení, není dosud v ČR tématem příliš známým. Ačkoliv je snahou rekultivací spíše navrátit krajinu do přírodě blízké podoby, zpřístupnění posttěžební krajiny spolu s jejími zvláštnostmi a zajímavostmi a zpracování tohoto tématu především lze z hlediska všeobecné environmentální gramotnosti, ale i z vědeckého hlediska považovat za velmi přínosné. Při samotném mapování jsme se zaměřili především na místa charakteristická pro dané území a následně i na místa, která s post-těžební krajinou úzce souvisí - tedy především na vznik uhlí a těžbu samotnou, ale i na současnou hydrickou rekultivaci a v neposlední radě na blízké kulturní památky, které těžbu ve sledovaném území přežily. Po identifikaci jednotlivých míst (obr. 8) bylo pro efektivní interpretaci nezbytné znát souvislosti vzniku míst tak, aby moly být popsány pro zvolené cílové skupiny, mezi které v našem případě patřili turisté (rodiny s dětmi), školní děti, studenti, vědci a místní obyvatelé. Při interpretaci jednotlivých míst je vždy třeba vycházet ze skutečnosti, že každá cílová skupina potřebuje jiný způsob interpretace tak, aby byla správně pochopena a současně podávána záživnou a pochopitelnou formou. V rámci této práce bylo identifikováno více cílových skupin, přestože někteří autoři doporučují zaměření pouze na skupinu jednu (Carter, 2004). V současné době v území jezera Medard žádná naučná stezka není a ani není zatím plánována. Některá místa byla identifikována v práci Hrajnohové Gillarová et al. (2010a), a to: jezero Medard a dřívější lom Medard-Libík, výhled na Slavkovský les, poutní místo Chlum Svaté Maří, výhled na město Sokolov, zkamenělé kmeny a dědičná štola. Na základě dalších terénních šetření a leteckého průzkumu byla identifikována další místa zájmu: místa naleziště otisků v jílových usazeninách, nápustní objekt, ze kterého je jezero Medard napouštěno, arboretum na výsypce Antonín které bylo založeno v letech 1969 and 1978 a je zde 200 druhů dřevin and 42 rozdílných variet (Dimitrovský et al. 2010). Dále byla indentifikována místa, kde probíhají různé výzkumy: hydrobilogický (Čadková 2010), 30

37 entomologický (Chochel 2009, Chochel 2010) a kontinuální měření teplot (Hrajnohová Gillarová et al. 2010b). Všechna identifikovaná místa byla využita jako podklad pro budoucí interpretaci území, přičemž klíčovým kritériem pro výběr míst byl charakteristický znak, který činí potencionální zastávku naučné stezky pro zvolené cílové skupiny zajímavou. V rámci této práce byl dán dohromady popis jednotlivých míst včetně jejich fotodokumentace tak, aby mohli být později využity při budování naučné stezky v daném území. Současně byla jednotlivá místa zanesena do prostředí GIS, aby s nimi mohlo být následně pracováno na mapových podkladech území. Při posuzování výběru jednotlivých zastávek (míst) byla brána v potaz i jejich udržitelnost z hlediska jednotlivých cílových skupin. Výsledkem je vyznačení a identifikace míst, která jsou vhodná pro interpretaci jednotlivým cílovým skupinám. Nejdůležitějším pro všechny cílové skupiny je počáteční seznámení s lokalitou, což se musí stát obligatorní součástí tras všech stezek. Při zvažování vhodnosti potencionálních zastávek naučné stezky zejména pro školní děti a rodiny a turisty je nutné brát v potaz 2 základní zásady, a to bezpečí a úroveň vzdělání dětí. Z tohoto důvodu je tedy třeba se vyvarovat území, kde by mohlo dojít k nějaké nehodě. Konečná podoba naučné stezky může být vybrána na základě všech vhodných kritérií (obr. 9). Je nutné podotknout, že je více než vhodné vycházet rovněž ze vzdálenosti jednotlivých míst, proto je třeba zvážit například samostatné tématické okruhy, a to v případě, že by na sebe zastávky nenavazovaly. Západně od jezera Medard se nachází Lítovská výsypka, kde byla naučná stezka již vybudována (Drábek, 2008) a obsahuje poměrně hodně textu a její zaměření je spíše na odbornou veřejnost, což vzhledem k názorům odborníků není přiliš vhodným řešením (Uzzel, 1998). Tato naučná stezka však navazuje na historické poutní místo Chlum Svaté Maří, což umožňuje jedinečné srovnání krajiny narušené težbou a krajiny, která po století přetrvávala doslova jen pár metrů od výsypek. Naučné stezky v post-těžební krajině jsou vhodným nástrojem pro ukázku a interpretaci místního dědictví. Podle Uzzela (1998) hraje interpretace klíčovou roli při regeneraci městských, průmyslových a venkovských území. Ne jinak tomu je v případě post-těžební krajiny, což potvzuje i práce Dygbiové (2008). Naučné stezky jsou adekvátním prostředkem pro interpretaci místa a mají za úkol nastolit emoční a intelektuální vazby s bezprostředním okolím, které je interpretováno. Povědomí o životním prostředí je potřebné k pochopení širších souvislostí a příčin, které formovaly interpretovanou krajinu (Simmons et al., in Hrajnohová Gillarová et al., 2010). 31

38 Obr. 8: Severozápadní pohled na lokalitu Medard (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2011) 1 vstup, 2 zkamenělé kmeny, 3 dědičná štola, 4a výhled na Slavkovský les, Sokolov and Chlum Svaté Maří, 4b výhled na Slavkovský les, Sokolov and Doupovské hory, 5 paleontolologická lokalita, 6 nápustní objekt, 7a lokalita entomologického průkumu, 7b lokalita měření teplot, 7c lokalita hydrobiologického výzkumu, 8 arboretum na výsypce Antonín V současné době je ekologická výchova v České republice velmi oblíbeným tématem, ale stále nemá kvalitní infrastrukturu, která by mohla být efektivně využívána. Z tohoto důvodu je nezbytné podporovat rozvoj těchto vzdělávacích nástrojů, a to zejména v těch regionech, kde je jich nedostatek. Tilden (1977) udádí, že existuje mnoho způsobů, jak zaujmout, vysvětlit a zasvětit do věcí kolem nás tak, abychom pochopili souvislosti, cenu území a dokázali jsme se o něj starat. Takto je chápána podstata interpretace i v případě našeho výzkumu. Při navrhování plánu interpretace lze v zásadě vycházet z metodiky, která se zaměřuje především na pokládání otázek typu: Za jakým účelem interpretaci provádíme? Co můžeme v rámci interpretace nabídnout? Proč by toto místo mělo být interpretováno? Na koho bychom měli interpretaci zacílit? A kde, kdy a jak by mělo být místo interpretováno a jaký management bude nezbytný pro jeho provoz (Brochu, 2003)? Tato metodika plně odpovídá zvolené metodě zpracování této práce. Uzzel (1998) poukazuje na skutečnost, že lidé si neodnesou příliš informací čtením dlouhých informačních tabulí, protože jejich čtení považují za ztrátu času, proto je nezbytné text a podobu panelů upravit tak, aby na jejich nastudování nebylo potřeba příliš mnoho času. 32

39 Obr. 9: Místa zájmu a jejich vhodnost z hlediska cílových skupin (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2011) doporučené zastávky volitelné zastávky nevhodné zastávky 1 vstup, 2 zkamenělé kmeny, 3 dědičná štola, 4 výhledy, 5 paleontologická lokalita, 6 nápustní objekt, 7 lokality výzkumu, 8 arboretum na výsypce Antonín Z tohoto důvodu v práci navrhujeme zaměření se na více cílových skupin tak, aby každá cílová skupina měla informační tabuli či její část specielně vyhrazenou pro své potřeby. Tato studie měla za úkol ukázat, jakým způsobem používat interpretaci v posttěžební krajině. Je důležité, aby se kladl důraz na přírodní a historické aspekty území tak, aby mohla 33

40 vzniknout naučná stezka, která seznámí prostřednictvím vhodně zvolených tematických zastávek různé cílové skupiny. Environmentální a osvětová infrastruktura by měla nejen v posttěžební krajině být ušitá na míru konkrétním požadavkům jejích návštěvníků. Lze doufat, že tato studie bude vodítkem pro interpretaci posttěžební krajiny, nejen na regionální a národní úrovni. 7 Závěr a diskuze Soubor prací měl za úkol především komplexně zhodnotit a analyzovat zvolené území, přičemž výstupy jednotlivých tematicky zaměřených analýz mohou sloužit při budoucích rekultivacích nejen ve zkoumaném území. Prvním a velmi podstatným bodem pro pochopení vývoje území je znalost historického vývoje území. Krajina narušená těžbou byla kompletně přeměněna a na první pohled lze jen stěží poznat, kde navazuje na krajinu původní. Návaznost na původní krajinu, tedy lépe na krajinu, která v průběhu minimálně posledních 100 let nebyla dotčena těžbou, lze lépe posoudit na základě leteckého průzkumu území, který proběhnul v rámci zpracování disertační práce, ovšem jako podklad zejména pro interpretaci území. V případě návaznosti na okolí není třeba provádět podrobné archeologické průzkumy, kterými se zabývá např. Gojda (2002), pro tento případ by měla postačovat znalost historické krajiny z map stabilního katastru. Znalost krajinných návazností je velmi důležitá pro obnovu funkčnosti krajiny, kdy jsou původní funkční prvky krajiny nepostradatelnými součástmi nově utvářené přírodní rovnováhy. Význam návaznosti na okolní krajinu spatřuje i Sklenička et Charvátová (2003) a McGlone et al. (2001). Znalost krajiny z historického hlediska je tedy velmi důležitá a žádoucí a v rámci přípravy rekultivací, kdy lze vycházet z původní podoby krajiny. Přestože v případě jezera Medard jsou již původně plánované rekultivace (Svoboda, 2008) z velké části realizovány, lze v nich z historického hlediska rovněž spatřovat jistou logiku. V době před stovkami milionů let, kdy se utvářelo hnědé uhlí v tomto území, zde byla rovněž krajina s jezery a jinými vodními plochami (Pecharová et al., 2011). Ještě ve 12. století byla na území dnešní Sokolovské hnědouhelné pánve vodní plocha obklopená lesními porosty (Hrnčiarová et al, 2009). Vzhledem k dochovaným historickým podkladům ze stabilního katastru z let lze srovnávat krajinu současnou s krajinou před 160 lety. Těžba v lomu Medard byla zahájena v roce 1918 (Jiskra, 1993), a proto jsou údaje stabilního katastru ideálním podkladem pro srovnání a analyzování vývoje krajiny. Poměrně často využívanou metodou při analyzování 34

41 vývoje krajiny je srovnání koeficientu ekologické stability pro sledovaná období; tato metoda poskytuje přehled o tom, jakým směrem se dané území vyvíjelo. Základním předpokladem pro tuto metodu je možnost srovnání katastrálních území a jejích ekologicky stabilních a nestabilních ploch. Stabilní katastr disponuje daleko širší škálou funkčního využití území než je tomu v katastru současném, proto je srovnání z historického hlediska poměrně přesné. Současně lze data ze stabilního katastru analyzovat mnoha jinými způsoby, zahrnujícími například rekonstrukci ÚSES (Trpák et al., 2002) s čímž poměrně úzce souvisí identifikace přírodních prvků (Trpák et al, 2006). V rámci této práce byl však zkoumán vývoj koeficientu ekologické stability a hlavního využití krajiny (landuse) pro jednotlivá sledovaná období. Hlavní historické landuse zkoumaného území z let zahrnovalo především pole, louky, pastviny a lesy. Zemědělské využití krajiny v tomto období bylo v rámci možností území obdobné i v jiných zkoumaných částech České země (Skaloš, 2006). Současná podoba krajiny ve srovnávaném roce 2010 byla již výrazně ovlivněna těžbou a původní ekosystémy byly v této době již kompletně zničeny. Převážná část krajiny byla odlesněna a velký podíl na landuse měla neplodná půda, jejíž nárůst byl způsoben v důsledku těžby a s ní spojeným průmyslem. Naopak plochy zemědělsky využívané krajiny zahrnující pole, louky a pastviny rapidně poklesly. Obdobné výsledky historických analýz lze samozřejmě pozorovat i v jiných částech České republiky, kde docházelo k intenzivní těžbě (Pecharová et al., 2011; Trpáková et al., 2009). Využití historických dat o území lze uplatnit především při plánování nových způsobů rekultivací. Nicméně data nemohou být využita samostatně, ale musí být začleněna mezi ostatní podklady, které jsou v rámci rekultivací využívány. Současně je nezbytné, aby rekultivace probíhaly v souladu s návazností na okolní krajinu a její vlastnosti. V tomto kontextu lze chápat znalosti o historickém landuse jako podpůrný nástroj rekultivací, v případě, že jsou krajinné struktury úplně zničeny, což je v jádrových oblastech těžebních území. Navržená metoda, která je založena na výpočtu procentuálního rozdílu ekologicky stabilních a nestabilních ploch, s tím, že jsou následně vybírány a doplňovány adekvátní landuse vycházející z historických podkladů, nebyla zatím nikým popsána. Při plánování rekultivací tímto způsobem je však nezbytné vycházet ze základních pravidel funkce krajiny a snažit se navázat nové krajinné prvky na okolní krajinu, která nebyla dotčena těžbou. Všechna tato zjištění lze vedle jiných informací a faktů využít rovněž při interpretaci území. 35

42 Při interpretaci je důležité znát souvislosti vzniku území tak, aby bylo možné je korektně představit (interpretovat) jednotlivým cílovým skupinám, které budou toto území v budoucnu navštěvovat. Pro začlenění posttěžební krajiny do běžného života je interpretace nepostradatelným nástrojem ochrany životního prostředí, který napomůže návštěvníkům si získat k tomuto druhu krajiny vztah a vidět věci v souvislostech, o kterých dříve neměli ani ponětí (Phillips, 2005). Rovněž Comp (2008) popisuje integraci postěžební krajiny pomocí důmyslného designu a usměrňujících popisů. Interpretaci definuje Carter (2004) jako způsob, který napomáhá vysvětlit populární formou vznik a zvláštnosti území a v neposlední řadě, proč stojí za to se o území zajímat. Interpretace vlastně úzce souvisí s geniem loci, které je však v rámci interpretace území návštěvníkům nenásilnou formou podsouváno, přičemž forma vždy závisí na cílové skupině. Skutečnost, že těžební a posttěžební krajina genius loci má potvrzuje i práce Cílka (2010). Mapováním posttěžební krajiny před započetím rekultivací by se mělo stát samozřejmostí, protože jen tak docílíme toho, že budou zachována místa vhodná pro interpretaci území. Pokud přeci jen dojde ke zničení některých míst, vhodných k interpretaci, je více než žádoucí během mapování pořizovat fotodokumentaci, která později bude svědkem toho, jak krajina vypadala v průběhu, ale i po ukončení těžby před započetím rekultivací či v jejím průběhu. Tato data budou nepostradatelným podkladem pro infrastrukturní prvky, které budou v rámci interpretace používány (naučné tabule, letáky, brožury apod.). V souvistoti se snahami začlenění posttěžební krajiny do území vznikají vedle rekultivačních plánů i územní studie. Jednou z takových studií je studie jezera Medard, která byla v letech pod názvem Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve zpracována Ing. Arch. Vlastou Poláčkovou pro Krajský úřad Karlovarského kraje a zahrnuje komplexní využití území kolem jezera Medard (příloha č. 1). Tato studie měla za úkol začlenit a využít území okolo napouštěného jezera Medard. Vzhledem k tomu, že toto území bylo téměř 100 let nepřístupné veřejnosti, jsou zde snahy, aby bylo v budoucnu veřejností hojně využíváno. Posouzením studie z hlediska jejího vlivu na životní prostředí lze získat přehled, zda je tato studie vhodná pro dané území či nikoliv. Vzhledem k tomu, že posuzování vlivů na životní prostředí patří k jednomu z celé řady nástrojů ochrany životního prostředí, je velmi žádoucí posuzovat všechny potencionální záměry na území nehledě na to, zda by ve skutečnosti podléhali procesu posuzování vlivů dle platných legislativních předpisů. Bezesporu již samotné ustávání těžby a souvisejícího průmyslu znamená pro přírodu a krajinu rapidní 36

43 zlepšení, respektive přestává být v tomto případě kontinuálně disturbovaná. Navrhované rekultivace území by tedy měly být komplexně posouzeny, stejně tak, jako případné začlenění interpretace v podobě vzdělávací a osvětové infrastruktury. Závěry všech třech dílčích témat spolu tedy dosti úzce souvisejí, všechna témata se promítají v následné péči o území, přičemž historická data jsou důležitým podkladem pro provedení efektivní rekultivace umožňující začlenění území dotčeného těžbou do okolní krajiny tak, aby mohla být využívána především místními obyvateli, kterým byla po bezmála celé století nepřístupná. Interpretace území napomůže pochopit změny v krajině, které probíhala v průběhu těžby a tím učiní toto území do jisté míry atraktivnějším. Postup při mapování, analýzách a interpretaci zvoleného území posttěžební krajiny na Sokolovsku, může být explicitně použit jako součást obnovy území narušeného těžbou i na jiných místech v České republice i mimo ni. 8 Plné znění článků souboru prací Hrajnohová Gillarová, H.: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. Environmental Engineering and Management Journal, in press (přijato k publikaci dne ) Kašparová I., Pecharová E., Justová H., Hrajnohová Gillarová H., 2012: Unique approach to Land reclamation After Brown Coal Mining, 12th International GeoConference SGEM 2012, proceedings, held June, 2012 in Albena, Romania, Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Landscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E.: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies,vol. 2. Issue 2, Centrum pro krajinu, Praha, Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T.: Post-mining landscape interpretation: Medard locality as a case study. Journal of Landscape Studies, vol. 4, issue 2, Centrum pro krajinu, Praha,

44 38

45 39

46 40

47 41

48 42

49 43

50 44

51 45

52 46

53 47

54 48

55 49

56 50

57 51

58 52

59 53

60 54

61 55

62 56

63 57

64 58

65 59

66 60

67 61

68 62

69 63

70 64

71 65

72 66

73 67

74 68

75 69

76 70

77 71

78 72

79 73

80 74

81 75

82 76

83 77

84 78

85 79

86 80

87 81

88 82

89 83

90 84

91 85

92 86

93 87

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z ČESKY 10 Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z 1 Na Sokolovsku se již desítky let intenzivně těží hnědé Z uhlí, vyhlídky které se u Lomnice nejen ve (parkoviště zdejších elektrárnách u silnice 2 km proměňuje

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Katedra ekologie krajiny Název práce Potenciální význam (zvoleného) venkovského mikroregionu svazku měst a obcí na ochraně přírody a krajiny Mgr. Karel Houdek houdek@knc.czu.cz

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Seznam mapových značek mapy SM5

Seznam mapových značek mapy SM5 Seznam mapových značek mapy SM5 MAPOVÉ ZNAČKY KATASTRÁLNÍ SLOŢKY Číslo Mapová značka Předmět 1 BODY BODOVÝCH POLÍ Specifikace barvy Poznámka 1.1 Bod polohového bodového pole (včetně přidruţeného bodu),

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Vedoucí práce: Ing. Jitka Elznicová, PhD. CÍLE PRÁCE rešerše odborné literatury týkající se řešené

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

ČESKY. Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ

ČESKY. Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ ČESKY 17 Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ 1 Panenské koupání V letních měsících se můžeme osvěžit v rozmanitém množství Komáří rybníky přírodních 2 se nachází a umělých na žluté koupališť.

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 241-2981 / 10. o obvyklé ceně pozemků parc.č. 252, 654, 655 a 753 v k.ú. Hovězí, obec Hovězí, okr. Vsetín.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 241-2981 / 10. o obvyklé ceně pozemků parc.č. 252, 654, 655 a 753 v k.ú. Hovězí, obec Hovězí, okr. Vsetín. ZNALECKÝ POSUDEK č. 241-2981 / 10 o obvyklé ceně pozemků parc.č. 252, 654, 655 a 753 v k.ú. Hovězí, obec Hovězí, okr. Vsetín. Objednatel posudku: Exekutorský úřad Ostrava Mgr. Pavla Fučíková - soudní exekutor

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

učebnice MATEMATIKA a JEJÍ APLIKACE zpracoval Jiří Karas

učebnice MATEMATIKA a JEJÍ APLIKACE zpracoval Jiří Karas MATEMATIKA učebnice a JEJÍ APLIKACE zpracoval Jiří Karas OBSAH Úvod...................................................... 2 1. Výpočet plochy, obvodu, objemu 6., 7. ročník....................... 5 2. Výpočet

Více

Multifunkční centrum na Březové uvítalo ve svých prostorách v minulém týdnu představitele mikroregionů a krajských úřadů nejen z blízkého okolí, ale i z celé ČR. Pozval je sem Ústav územního rozvoje ČR,

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7

CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7 CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7 Část č. 2 TEXTOVÁ ČÁST Znění účinné od 01. 04. 2006 OBSAH 1. ÚVOD 3 1.1. Základní údaje o cenové mapě 3 1.2. Vztah cenové mapy k Územnímu plánu

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové EMPLA AG spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví Posouzení Územního plánu Prosečné z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE Akce: Pořizovatel: Zhotovitel: Projektant: Změna č. 3 územního plánu obce Jamolice Městský úřad Moravský Krumlov, Odbor výstavby a územního plánování

Více

Změny ve struktuře využití území obce Libverda. mezi lety 1845 a 2010

Změny ve struktuře využití území obce Libverda. mezi lety 1845 a 2010 Změny ve struktuře využití území obce Libverda mezi lety 1845 a 2010 Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování 2011 Anotace:

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více