Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech , sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století

Transkript

1 Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech , sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století Drahomíra Zajíčková Jan Vlach Simona Severová VÚPSV, v.v.i. Praha 2010

2 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 425. publikaci Vyšlo v roce 2010, 1. vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 84 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Mgr. Martin Štěpánek (MPSV) Ing. Diana Bílková, Dr. (VŠE) Ing. Pavel Širmer (ČSÚ) ISBN

3 Abstrakt Cílem studie je zhodnotit informace a popsat vztahy o spotřebních vydáních domácností důchodců ve srovnání s domácnostmi zaměstnanců v České republice na mikroúrovni, tj. na základě dat poskytovaných ČSÚ v rámci Statistiky rodinných účtů za období let , zejména: a) trendy a tendence vývoje vydání domácností důchodců a zaměstnanců, b) trendy a tendence s bližším pohledem na vývoj spotřebních vydání dle zadaných věkových kohort, c) vztahy mezi rozložením příjmů do výdajových položek k uspokojení potřeb pro život člověka zbytných a nezbytných. Ve sledovaném období ( ) došlo k růstu vydání (reálné spotřeby) jak domácností důchodců, tak zaměstnanců. Analýza pro dané časové období ukázala na pokles podílu výdajů na nezbytné statky v domácnostech důchodců, což vytváří prostor v rozpočtech domácností pro další spotřební kategorie. S ohledem na projekci demografického vývoje se studie zabývá rovněž podmínkami zaměstnanosti starších osob v příštích 50 letech. Mapuje klíčové makroekonomické problémy vyššího podílu méně výkonných seniorů na pracovních silách a dopady změn ve struktuře spotřeby na ekonomický vývoj a zajištění sociálního a zdravotního zabezpečení. Klíčová slova: domácnosti důchodců, domácnosti zaměstnanců, vydání, výdajová kapacita, spotřeba, věk Abstract The study aims to evaluate the information and to describe the relations of the consumption expenditures of households of pensioners, compared with households of workers in the Czech Republic at the micro level, i.e. on the basis of data provided by the Czech Statistics Office Household Budget Survey for the period , in particular: a) trends and tendencies of development of expenditures of households of pensioners and workers, b) trends and tendencies with a closer look at the evolution of consumption expenditures according to the specified age cohorts, c) the relationship between the distribution of income to expenditure items to meet the needs of non-essential for human life and necessary. During the reporting period, there was no significant decrease in expenditures of households of pensioners. It deepens the divide, however, the standard issue among households of pensioners in households of employees. The analysis for the period showed a slight decrease in the proportion of expenditure on essential goods in households of pensioners and the growing share of the discretionary objects. With regard to the projection of demographic development, the study also deals with conditions of employment of older people in the next 50 years. It is mapping the key macroeconomic issues of higher proportion of older less efficient seniors and the impacts of changes in consumption patterns on the economic development and ensuring of social security and health insurance. Key words: households of pensioners and employees, expenditures, consumption, age

4

5 Obsah 1. Úvod Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat Definice základních pojmů analýzy spotřebních vydání domácnosti Vymezení (definování) souboru a zdroj dat Kritéria analýzy struktury spotřeby domácností Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období Základní charakteristiky ekonomického vývoje v letech Vývoj míry inflace a spotřebitelských cen v letech Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců Struktura příjmů domácností důchodců Struktura příjmů domácností zaměstnanců Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců - absolutně a relativně Struktura spotřebních vydání v jednotlivých fázích životního cyklu Reálný vývoj spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců Sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí populace na začátku 21. století Základní charakteristiky demografické a sociální situace obyvatelstva Klíčové sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí obyvatelstva do roku Závěry a doporučení...49 Literatura...52 Poznámky a vysvětlivky...54 Přehled tabulek a grafů...55 Přílohy Příloha č Příloha č

6

7 1. Úvod 1. Úvod Lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnější zdravotní péče a sociální ochrana vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Současně se zvyšující se nadějí na dožití při narození se mění životní styl, možnosti i očekávání starších osob. Senioři jsou významnou sociální skupinou české populace, která s narůstajícím počtem a zejména svými výdaji 1 podstatně ovlivňuje výkonnost ekonomiky, příjmy a výdaje státního rozpočtu. Struktura a dynamika jejich spotřeby - reakce spotřebitelů na odchod do důchodu a mechanismy jejich výdajů ve stáří - jsou tak stále více předmětem analýz, ekonomických a politických debat. Faktorů ovlivňujících spotřebu a změny ve spotřebním chování nejen seniorů je celá řada, mnohé z nich působí neoddělitelně a vzájemně propojeně. Mezi nejvýznamnější patří narůstající příjmy, nové technologie, zmenšující se počet členů domácností, stárnutí obyvatelstva a další. Problematiku spotřebních vydání seniorů, resp. obecněji kvalitního života a aktivního stárnutí seniorů není možné analyzovat odděleně, je nutné ji posuzovat v celé šíři působících jevů. Studie o spotřebě domácností je součástí komplexního projektu národního programu výzkumu II MŠMT: Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita, jehož cílem je vytvoření databáze pro analýzu demografických trendů, sociálně-ekonomických souvislostí stárnutí a připravenosti na aktivní stáří prostřednictvím propojení široce zaměřeného empirického výzkumu demografického chování s analýzami vybraných kontextů životní situace seniorů a rodin, včetně mezigeneračních a genderových vztahů, na základě veřejných dat a výsledků národního a mezinárodního šetření. Cílem studie o struktuře spotřeby domácností seniorů ve srovnání s domácnostmi zaměstnanců je - prostřednictvím porovnání spotřebních výdajů domácností - popsat vztahy: - mezi strukturou spotřeby a věkem, - mezi dynamikou spotřeby a věkem, - vztahy mezi rozložením příjmů do výdajových položek k uspokojení potřeb pro život člověka zbytných a nezbytných. Analýzu provádíme na mikroúrovni, tj. využíváme data statistiky rodinných účtů ČSÚ sledující hospodaření domácností prostřednictvím struktury a výše výdajů jednotlivých typů domácností pro období let Zároveň touto cestou autoři děkují dr. Zdeňkovi Pernesovi, který ve spolupráci s RNDr. Jaromírem Kalmusem z ČSÚ provedl propočet dat o struktuře příjmů a výdajů domácností zaměstnanců a o struktuře příjmů a výdajů domácností důchodců dle zadaných věkových kohort. 1 Ve většině rozvinutých zemí tvoří výdaje na spotřebu více než 2/3 HDP, v ČR v roce 2004 činily výdaje na konečnou spotřebu 52,3 % HDP. 7

8 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat 2.1 Definice základních pojmů analýzy spotřebních vydání domácnosti Významným aspektem vypovídajícím o životní úrovni domácností je mimo jiné struktura a dynamika spotřeby (v reálných hodnotách). Studie analyzuje životní úroveň českých seniorů v korelaci ke spotřebním výdajům ekonomicky aktivní části populace, tj. k zaměstnancům, na základě jednoho z nejvýznamnějších aspektů, tj. na základě spotřebních výdajů. V následujícím informativním přehledu podáváme základní výklad pojmů, které v textu budeme dále používat. Životní úroveň je definována jako úroveň materiálního blahobytu jednotlivce nebo domácnosti. V ekonomické analýze se životní úroveň poměřuje množstvím spotřebovávaných statků a služeb (včetně volného času). 2 Nicméně neexistuje jedna obecně přijatá ustálená definice s přesně stanoveným obsahem; pohled na životní úroveň se může odlišovat podle ekonomických a sociologických hledisek a oba tyto přístupy se mohou v různé míře prolínat. Přístupy k životní úrovni se mohou v jednotlivých zemích lišit. Obecně se však dají vymezit nejčastěji uváděná hlediska a měřítka: Ekonomická: - spotřeba, kvalita a dostupnost zboží a služeb, které jsou v daném čase a místě k dispozici a jejich rozdělení v populaci, - přístup k určitému zboží a službám, úsilí o ně, poměřování příjmů a výdajů, reálné příjmy, - volný čas. Sociologická hlediska k těmto faktorům přidávají: - existenci veřejných služeb a jejich dostupnost, - faktory sociálně-psychologické: sociální jistoty, spravedlnost, solidarita, bezpečí, sociální kontakty, seberealizace a možnosti uplatnění, tolerance ve společnosti atd. Spotřebními výdaji domácnosti rozumíme hodnotu spotřebního zboží a služeb, které domácnost získává (užívá nebo za ně platí) pro přímé uspokojení potřeb a požadavků svých členů: - prostřednictvím přímých nákupů na trhu (za peníze), - prostřednictvím nákupů na trhu, ale bez peněz jako prostředku směny (barter, naturální příjem), 2 Dle Pearce, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, 1994, ISBN:

9 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat - nebo z vlastní produkce domácnosti. 3 Nezbytné statky jsou výrobky (a služby) nezbytné pro uspokojení nejnaléhavějších, životně důležitých potřeb (podle teorie potřeb), zvl. biologických (voda, potraviny, bydlení, zdravotní péče). Z ekonomického hlediska je nezbytný statek vymezován, mimo jiné, těmito charakteristikami: - statek, jehož nakupované množství roste pomaleji než příjem (důchod) spotřebitele, - statek, po němž je poptávka necitlivá na změnu ceny, tj. neelastická a pro nějž existuje hladina nasycenosti, - statek má nízkou hodnotu, protože cena není odrazem celkového užitku statku, ale jen jeho mezního užitku. Zbytné statky nejsou jednoznačně definovány. Obecně jsou charakterizovány jako předměty existenčně postradatelné a předměty luxusní. Totéž se týká určitých služeb. Poptávka po nich je na rozdíl od poptávky po nezbytných statcích elastická. 2.2 Vymezení (definování) souboru a zdroj dat Soubor, se kterým pracujeme, vychází ze statistiky rodinných účtů, vedené ČSÚ, která je v podstatě jediným uceleným zdrojem informací o výdajích domácností ve vazbě na jejich příjmy. Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření podle ekonomické aktivity a postavení osoby v čele domácnosti a poskytuje ojedinělé informace o výši jejich vydání a o struktuře spotřeby (příp. vlivech dalších faktorů). Soubor tvoří soukromých domácností vybraných záměrným kvótním výběrem. Do roku 2005 byly kvótními znaky: sociální příslušnost osoby stojící v čele domácnosti, čistý peněžní příjem na osobu, počet nezaopatřených dětí. Od roku 2006 byly znaky rozšířeny o velikost obce, případně druh domu - v souboru se tak zvýšilo zastoupení domácností bydlících v malých obcích a v rodinných domcích, struktura souboru se více přiblížila skutečnosti. Výhody SRÚ lze spatřovat ve třech základních rovinách: (a) pravidelném a průběžném zápisu příjmů a vydání domácnosti do zpravodajského deníku založeného na bilanční metodě, (b) dobrovolném vstupu domácností do zpravodajského souboru a (c) propracovanosti metodiky. Nevýhody šetření spočívají v následujících atributech: (a) reprezentativnost souboru podle kvótních znaků vede k nivelizaci různých extrémů; v šetření se nevyskytují extrémně bohaté domácnosti, které zpravodajství odmítají, či extrémně chudé domácnosti, které zpravodajství často ani nejsou schopny; stejně tak nejsou v šetření zahrnuti lidé žijící např. v domovech důchodců či obdobných typech zařízení; (b) typy domácností nejsou stanoveny proporcionálně k jejich podílu v celé populaci; (c) pracnosti a nákladnosti šetření. Současně někteří odborníci deklarují, že i samotné vedení zpravodajského deníku (pravidelné zaznamenávání příjmů a výdajů domácnosti) vede k hospodárnějšímu chování domácnosti oproti situacím, kdy deník veden není. Z výše uvedených důvodů je při využití údajů ze SRÚ třeba mít na paměti, že zobecnění údajů na celou populaci je omezené. 3 ILO: Report II, Household income and expenditure statistics (ICLS/17/2003/2, závěry konference statistiků práce), Geneve,

10 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat V tomto výzkumu pracujeme se dvěma vybranými skupinami domácností, domácnostmi zaměstnanců a domácnostmi důchodců, které jsou vymezeny následujícím způsobem: Domácnosti zaměstnanců jsou definovány jako domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Domácnosti důchodců (seniorů) bez ekonomicky aktivních členů jsou domácnosti s osobou v čele, která pobírá jakýkoliv druh důchodu a nepracuje buď vůbec nebo v omezeném rozsahu (tj. do Kč ročně). Podmínka omezené pracovní aktivity se vztahuje i na ostatní členy domácnosti. V rámci jednotlivých kategorií domácností bylo provedeno ještě další členění dle věku. Sledování domácností důchodců se zaměřilo na věkovou skupinu starších 56 let rozdělenou do desetiletého a následných 5letých věkových intervalů až do věku 76 let a více. Srovnatelné údaje za zaměstnance (od 36 let) jsou v dělení na 10leté intervaly. Tento postup by měl zohlednit případnou heterogennost skupiny seniorů starších 56 let z hlediska příjmů a peněžních vydání (struktury spotřeby), kde se desetiletý interval může jevit hrubým. ČSÚ přepočetl celkové příjmy a výdaje na domácnost na průměrné příjmy a průměrné výdaje na osobu za kalendářní rok. Vzhledem k rozdílnému počtu členů, které jednotlivé domácnosti, resp. věkové skupiny mají, dochází přepočtem k ovlivnění úhrnných výdajů. Z tohoto důvodu budeme současně s analýzou spotřebních výdajů brát v potaz i aktuální postavení jedince v konkrétní fázi životního cyklu. Přehlednou charakteristiku používaného souboru podává následující tabulka: Tabulka č. 1 Struktura výběrového souboru SRÚ rok domácnosti důchodců počet respondentů domácnosti zaměstnanců průměrný počet osob v domácnosti domácnosti důchodců domácnosti zaměstnanců ,48 2, ,48 2, ,49 2, ,49 2, ,52 2,57 Pramen: SRÚ ČSÚ S ohledem na potřebu porovnatelnosti příjmů s výdaji pracuje výzkum s čistými příjmy, tj. s příjmy očištěnými o odvody na zdravotní a sociální pojištění a o daň z příjmů. Celkové příjmy jsou rozčleněny: - na příjmy pracovní, tj. na příjmy ze závislé činnosti (z hlavního a z vedlejšího zaměstnání) a na příjmy z podnikání, - na sociální příjmy (důchody, dávky nemocenského pojištění, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, dávky státní sociální podpory, jiné sociální příjmy), 10

11 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat - na ostatní příjmy (kapitálové příjmy, prodej nemovitostí, prodej movitých věcí, dary od příbuzných atd.). U příjmů získaných ze souboru SRÚ narážíme na několik metodologických omezení pro další analýzu: 1. Provedený přepočet údajů znamená, že roční výše průměrného příjmu na osobu vypočtená ze zpravodajské jednotky jako celku je zjm. u zaměstnanců zatížena chybou 37 až 38 p.b. a 0,7 až 1,3 p.b. u důchodce. Ve skutečnosti jsou příjmy příjmově aktivního zaměstnance nebo důchodce, tedy zaměstnance nebo důchodce bez vyživovacích povinností, o výše uvedenou částku vyšší. 2. Do příjmů nejsou započteny vybrané úspory ani přijaté bezhotovostní půjčky a úvěry. 3. V podsouborech ostatních příjmů vypočtených zadaným vícestupňovým tříděním SRÚ do věkových kohort se mohou objevit výkyvy u položek s nízkou četností výskytu a s extrémně vysokými hodnotami (např. prodej domu). Z výše uvedených důvodů budeme propočtené absolutní částky roční výše příjmů na osobu chápat jako hodnoty orientační, obdobně též hodnoty ostatních příjmů v jednotlivých věkových kohortách. Spotřebu domácností budeme analyzovat prostřednictvím jednotlivých položek spotřebních vydání a příjmů domácností se dotkneme pouze okrajově. Pro třídění výdajů používá SRÚ klasifikaci individuální spotřeby (CZ-COICOP), kde všechny druhy individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) jsou zatříděny podle účelu použití spadající do některého z následujících oddílů (podrobné členění v tabulkách v příloze č. 2). Kromě klasifikace individuální spotřeby je ČSÚ sledován i oddíl nespotřebních vydání, který zahrnuje investiční výdaje na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu, dary příbuzným apod. Roční údaje o výdajích na jednoho člena domácnosti (zaměstnanců nebo důchodců) byly získány součtem podrobných měsíčních výdajových položek za celou domácnost a propočítány jako průměr na jednoho člena domácnosti a zaokrouhleny na celé Kč. Vypovídací hodnota výzkumu je založena na aktuálních datech pětiletého období, tj. roků 2004 až Kritéria analýzy struktury spotřeby domácností Sledované údaje umožnily průřezovou analýzu spotřebních vydání domácností v závislosti na následujících kritériích: - ekonomická aktivita (domácnost zaměstnanců vs. domácnosti důchodců), - věk (věkové intervaly od 36 let až do 76 a více let). Pro analýzu byly vybrány následující typy vztahů: - porovnání spotřebních vydání kategorie domácností zaměstnanců a důchodců (absolutní i relativní), - porovnání spotřebních vydání kategorie domácností zaměstnanců a důchodců v rámci jednotlivých věkových kategorií (absolutní i relativní), 11

12 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat - porovnání spotřebních vydání prolínající se věkové kategorie let v rámci domácností zaměstnanců a důchodců, - dynamika spotřebních vydání v jednotlivých fázích životního cyklu. Pro lepší orientaci o členění dat, na kterých provádíme analýzu, uvádíme následující přehledovou tabulku: Tabulka č. 2 Struktura sledovaného souboru typ domácnosti domácnosti zaměstnanců domácnosti důchodců věk let let let let let let 76 a více let Pramen: SRÚ ČSÚ 12

13 3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období Základní charakteristiky ekonomického vývoje v letech Ekonomické rozhodování domácností prostřednictvím přizpůsobení výše spotřebních vydání, realizací úspor či investic, je výrazně ovlivňováno aktuální ekonomickou situací i očekáváním jejího budoucího vývoje. Období let můžeme považovat ve vývoji české ekonomiky za období vrcholu ekonomického růstu, vyznačující se vysokou růstovou dynamikou a relativní makroekonomickou stabilitou, které můžeme rozdělit do několika etap: 1. Období r se vyznačovalo stabilním ekonomickým růstem podporovaným vysokými tempy růstu výroby, růstem spotřeby domácností i vládních institucí; postupným zlepšováním zahraničněobchodních vztahů včetně směnných relací, posilováním koruny, stabilizací nezaměstnanosti, nižší mírou inflace, poklesem cen průmyslových výrobců. 2. Období let patří zatím k ekonomicky nejpříznivějším v historii České republiky, hospodářský růst dosahuje průměrně ročně 6,4 %, ale mění se hlavní faktory růstu, koruna dále posiluje, stabilizuje se výše veřejného (vládního) dluhu, snižuje se veřejný (vládní) deficit. V roce 2007 je ekonomika stabilní, dosažený růst je nejvyšší v historii ČR, roste produktivita práce i zaměstnanost, která dosahuje desetiletého maxima. Relativně rychlý růst zaměstnanosti přispívá nejen k růstu soukromé spotřeby a HDP, ale i k výraznému poklesu nezaměstnanosti. Souhrnně je období let ve znamení výrazného růstu české ekonomiky, které se promítlo do růstu příjmů domácností (disponibilního důchodu) a ovlivnilo chování českých domácností na straně spotřeby. 3. Rok 2008 je rokem přelomovým, zaměstnanost v průměru ještě roste, což se pozitivně odráží na celkové míře nezaměstnanosti (4,4 %), ale od 2. poloviny roku 2008 se do ČR začínají promítat důsledky celosvětové ekonomické krize. Dochází postupně ke zhoršování podmínek hospodářského vývoje; růst HDP během roku postupně zpomaluje, rovněž tak intenzita růstu zaměstnanosti, souběžně začíná klesat i počet volných pracovních míst. Průměrná výše hrubé měsíční mzdy dosahuje Kč, oproti roku 2007 se nominálně zvýšila o 8,5 %, v roce 2008 však byla vysoká míra inflace, reálná mzda se zvýšila jen o 1,9 %. Jednalo se o nejmenší zvýšení za posledních 10 let. 13

14 3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období Tabulka č. 3 Vybrané makroekonomické indikátory situace v ČR (k předchozímu roku) rok HDP v % stálé ceny průměrné reálné mzdy v % výdaje na spotřebu domácností v % (reálně) počty zaměstnaných v % míra nezaměstnanosti v % (průměr) ,5 3,4 2,9-0,6 8, ,3 3,0 2,5 1,2 7, ,8 4,0 5,0 1,3 7, ,1 4,3 4,9 1,9 5, ,5 1,4 3,6 1,6 4,4 Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, ČSÚ, Vývoj míry inflace a spotřebitelských cen v letech Spotřebitelské ceny vzrostly v letech 2004 až 2008 o 14,3 % což představuje průměrné meziroční tempo růstu 2,9 %. Ve většině let sledovaného období se přírůstky indexu spotřebitelských cen pohybovaly v rozmezí 1,9-2,8 %, došlo však i k výrazným výkyvům. V roce 2008 byla zaznamenána nejvyšší míra inflace (6,3 %) od roku Mimořádnost roku 2008 spočívala v kumulaci řady vlivů (zvyšování DPH, spotřební daně, cen energií, nájemného, potravin, zavedení zdravotnických regulačních poplatků), které se v předchozích letech neuplatnily nebo jen v omezené míře. Nejvíce se na nárůstu inflace podílely ceny bydlení (růst čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným), vody, energie a paliv (nárůst snížené sazby DPH z 5 na 9 %). V oblasti zdraví (léčiva a zdravotní péče) se výrazně promítlo zavedení regulačních poplatků a zvýšení snížené sazby DPH. Vývoj v letech 2004 až 2008 (rok 2005=100) pro jednotlivé typy domácností se projevil zvýšením indexů spotřebitelských cen (dále ISC), tj. životních nákladů u domácností zaměstnanců o 14,6 % a u domácností důchodců o 19,3 %. Ve všech letech sledovaného období rostly ISC u domácností důchodců rychleji než u domácností zaměstnanců, což je způsobeno jinou vnitřní strukturou spotřeby v domácnostech důchodců, která zahrnuje zejména zboží a služby s rychlejším růstem cen. Tento vývoj ovlivnily zejména ceny v oddíle bydlení, kde výrazné zvýšení cen bylo umocněno vyšší vahou ve spotřebním koši domácností důchodců. Na vyšší růst ISC důchodců působily i ceny v oddíle zdraví, kde se projevil zejména vyšší dopad zavedení regulačních zdravotnických poplatků v roce Naopak, na zmírnění růstu ISC důchodců působil vývoj cen potravin, které patřily v letech 2004 až 2008 k cenově podprůměrně rostoucím oddílům spotřebního koše a jejich váha je v domácnostech důchodců výrazně vyšší než v domácnostech zaměstnanců. 14

15 3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období Tabulka č. 4 Indexy spotřebitelských cen domácností důchodců indexy spotřebitelských cen domácností důchodců index 08/04 97,4 100,0 103,6 107,5 116,2 119,3 potraviny, nealkoholické nápoje 100,5 100,0 100,9 105,5 113,9 113,4 alkoholické nápoje, tabák 99,3 100,0 101,0 108,7 117,5 118,3 odívání a obuv 104,4 100,0 95,2 95,1 94,4 90,4 bydlení, voda, energie, paliva 96,8 100,0 106,8 110,9 125,2 129,3 byt. vybavení, zařízení, opravy 101,9 100,0 99,1 99,0 99,5 97,7 zdraví 89,6 100,0 105,7 111,1 148,3 165,5 doprava 95,4 100,0 102,7 103,3 107,0 112,2 pošty a telekomunikace 91,3 100,0 110,2 111,7 111,8 122,5 rekreace a kultura 97,2 100,0 103,6 106,5 110,2 113,4 vzdělání 95,0 100,0 103,0 105,2 108,1 113,8 stravování a ubytování 96,1 100,0 102,3 105,3 112,5 117,0 ostatní zboží a služby 96,6 100,0 102,9 108,1 117,0 121,1 Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění, ČSÚ, roky Tabulka č. 5 Indexy spotřebitelských cen domácností zaměstnanců indexy spotřebitelských cen domácností zaměstnanců * index 08/04 97,8 100,0 102,4 105,2 112,1 114,6 potraviny, nealkoholické nápoje 100,1 100,0 100,9 105,7 114,2 114,1 alkoholické nápoje, tabák 99,0 100,0 101,3 112,3 122,5 123,7 odívání a obuv 106,5 100,0 94,0 93,2 92,3 86,7 bydlení, voda, energie, paliva 96,7 100,0 106,4 110,8 121,2 125,4 byt. vybavení, zařízení, opravy 102,4 100,0 98,6 98,4 99,0 96,7 zdraví 93,1 100,0 104,6 107,9 142,8 153,3 doprava 98,6 100,0 101, ,4 105,9 pošty a telekomunikace 91,3 100,0 106,7 106,5 103,9 113,9 rekreace a kultura 97,5 100,0 101,2 100,7 102,3 105,0 vzdělání 97,4 100,0 103,7 106,2 108,9 111,8 stravování a ubytování 96,0 100,0 102,6 105, ,7 ostatní zboží a služby 98,5 100,0 101,6 102,7 108,9 110,5 Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění, ČSÚ, roky Vysvětlivky: *- ISC za domácnosti celkem, domácnosti zaměstnanců se přestaly samostatně sledovat 15

16 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců 4.1 Struktura příjmů domácností důchodců Východiskem úvah o ekonomickém (spotřebitelském) chování českých domácností je analýza vývoje struktury spotřeby a zdrojů úhrady této spotřeby, tj. disponibilního důchodu. Příjmy seniorů jsou tvořeny ze tří základních zdrojů: sociální příjmy (tj. starobní důchody) tvoří ve struktuře příjmů nejpodstatnější a nejstabilnější část. Životní úroveň českých seniorů je tak v převážné míře závislá na aktuální výši jejich starobní penze, neboť 95 % disponibilního důchodu seniorů tvoří příjmy plynoucí z důchodového zabezpečení. Jelikož komerční penzijní připojištění zatím nevyplácí doplňkové penze, je tak jejich důchod, způsob jeho stanovení a podmínky jeho výplaty řízen zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (s účinností od 1. ledna 1996). Ostatní příjmy - pracovní a kapitálové - tvoří marginální částí celkových příjmů důchodců (5-6 %). Existence pracovních příjmů důchodců byla zaznamenána dle SRÚ u všech věkových kohort důchodců a je proměnlivá v čase: do roku 2005 převažují u seniorů příjmy pracovní nad kapitálovými; po tomto období dochází k plynulému růstu ve prospěch kapitálových a nůžky se postupně rozevírají (kontinuální pokles pracovních příjmů byl shodně zaznamenán v rámci všech věkových kategorií). Celkové proporce příjmové struktury seniorů se zatím mění zvolna, než se k důchodcovské penzi přidruží příjmy z dodatečného důchodového připojištění (zavedeno v roce 1995) nebo příjmy z kapitálových výnosů. Tabulka č. 6 Struktura příjmů seniorů v letech absolutně a v % struktura příjmů seniorů v období (%) abs. (Kč) pracovní 2,9 2,6 2,2 2,1 2,0 - sociální 95,1 94,8 95,0 94,4 94,0 - ostatní 2,0 2,6 2,8 3,5 3,9 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Peněžní příjmy důchodců podle jednotlivých věkových kohort nejsou odlišné výrazně (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším příjmem činil Kč), odlišuje se však jejich struktura: váha pracovních příjmů je ve všech věkových kohortách stabilní (2 %), tj. ekonomická aktivita starobních důchodců se v souvislosti s narůstajícím věkem výrazně nemění. Lze předpokládat, že přístup k výdělečné aktivitě nebude jen zdrojem přilepšení ke stálému zdroji příjmu, ale má spojitost s mnohostrannými společenskými i individuálně psychologickými faktory (užitečnost pro jiné, sociální kontakty). Nejvyšší váha sociálních příjmů důchodů - byla prokázána u nejstarších důchodců (kategorie 76+: 96 %), tj. těch, kteří měli nejméně příležitostí využívat nejrůznějších strategií objevujících se v rámci tržní ekonomiky (penzijní připojištění, soukromé vlastnictví bytů, kapitálové investice apod.), nejnižší u druhé věkové kategorie důchodců (kategorie: let: 92 %), kde zaznamenáváme nejvyšší podíl kapitálových příjmů (6 %) a z toho plynoucí i nejvyšší celkové příjmy ze všech věkových kohort. 16

17 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců Tabulka č. 7 Struktura příjmů seniorů dle věkových kohort v roce absolutně a v % struktura příjmů seniorů dle věku rok 2008 (%) celkem let let let 76+ let abs pracovní 2,0 2,0 1,9 2,0 2,0 - sociální 94,0 94,4 91,9 94,0 96,2 - ostatní 3,9 3,6 6,2 4,0 1,8 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Graf č. 1 Vývoj struktury pracovních a ostatních příjmů důchodců v letech v % 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 pracovní ostatní 1,5 1,0 0,5 0, Pramen: SRÚ ČSÚ Meziroční index růstu příjmů důchodců je u jednotlivých věkových kohort rozdílný a proměnlivý v čase. Nejnižší růst nominálních peněžních příjmů důchodců byl v roce 2005 (5,2 %) a nejvyšší v roce 2007 (8,4 %). Záporný růst, tj. pokles peněžních příjmů důchodců, byl v roce 2008, což platilo pro všechny věkové kohorty důchodců. Významným aspektem analýzy hospodaření domácností je poměr výdajů na spotřebu a disponibilního důchodu, resp. poměr úspory a disponibilního příjmu. Hodnota tohoto ukazatele by z hlediska dlouhodobého měla být spíše stabilní a neměla by přesáhnout hodnotu 1, resp. 100 %. Příznivý vývoj v domácnostech seniorů je zaznamenán v celém období, senioři nečerpají na spotřebu celý disponibilní důchod, zůstává zde prostor pro úspory, resp. investice, který v čase roste. Konkrétní výše úspor je však ještě ovlivněna hodnotou úspor, které si domácnosti za dané období vytvořily u penzijních fondů. Jedná se o částku, kterou si domácnosti skutečně uspořily, ale nemohou ji použít. 17

18 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců Tabulka č. 8 Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců v letech 2004 až podíl spotřebních vydání a celkového příjmu 0,89 0,88 0,88 0,86 0,87 podíl celkových vydání (spotřebních a investičních) a celkového příjmu 0,98 0,96 0,97 0,95 0,96 míra úspor v % 11,1 12,1 12,0 14,5 13,2 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Vysvětlivky: *míra úspor=čisté celkové příjmy-spotřební vydání/čisté celkové příjmy V rámci jednotlivých věkových kategorií důchodců se podíl spotřeby na příjmech projevil diferencovaně. Základním zjištěním je, že s růstem věku důchodců se zvyšuje míra úspor domácností; nejstarší důchodci žijí nejúsporněji. Nicméně souvislost věku a míry úspor není jednoznačná. Dle výsledků některých analýz 4 je průměrný sklon ke spotřebě vyšší v mladších (do 24 roků) a starších (nad 55 roků) věkových skupinách domácností. Domácnosti s členy v aktivním věku (25-54 roků) vykazují výraznější tendenci k růstu příjmů a nižší sklon ke spotřebě a vyšší sklon k úsporám. Naopak, podle novějších analýz 5 také starší věkové skupiny obyvatelstva vykazují tendenci k úsporám v souvislosti se zajištěním před nepředvídatelnými okolnostmi (v důsledku prodlužování života). Z těchto důvodů nelze jednoznačně identifikovat vliv věku na vývoj míry úspor. Tabulka č. 9 Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců dle věkových skupin v letech 2004 a let let let 76+ let podíl spotřebních vydání a celkového příjmu r ,95 0,89 0,90 0,81 podíl spotřebních vydání a celkového příjmu r ,87 0,91 0,89 0,85 míra úspor r v % 9,1 11,1 15,1 18,0 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty 4.2 Struktura příjmů domácností zaměstnanců Podle postavení osoby v čele zaměstnanců se základní součástí příjmů stávají příjmy pracovní (vč. příjmů z podnikání), které se v průběhu let udržují na úrovni v rozmezí % příjmu. Ve struktuře disponibilního důchodu domácností zaměstnanců nedošlo ve sledovaném období k výrazným změnám sice klesal podíl mezd a platů, svědčící o snížení závislosti na ekonomické aktivitě, ale jelikož příjmy sociální zůstávají víceméně stabilní (11-12 % celkového příjmu v celém sledovaném období), změna se uskutečnila především ve prospěch ostatních (kapitálových) příjmů mezi lety Ando, A. - Modigliani, F. The Life Cycle Hypothesis of Savings: Aggregate Implication and Tests, American Economic Review 1963, No. 53 in Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace, NEWTON College, a.s., Praha, 2007 Farugee, H. Population ageing and its macroeconomic implications: a framework for analysis. Working paper, No. 16, IMF, January 2002 in Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace, NEWTON College, a.s., Praha,

19 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců 2006 (rok 2004: 5 %, rok 2006: 8 %). Ovšem v posledních letech podíl ostatních příjmů stagnuje a struktura celkových příjmů se mění pouze změnami proporcí mezi pracovními a sociálními příjmy (kolísání v rozsahu 1 p.b). Uvedená tendence není úplně typická pro vyspělé země, kde vlastnické důchody jsou zpravidla nejdynamičtěji rostoucí složkou disponibilního důchodu. Tabulka č. 10 Struktura příjmů domácností zaměstnanců v letech absolutně a v % struktura příjmů domácností zaměstnanců v letech (%) abs pracovní 83,0 82,0 81,0 80,0 81,0 - sociální 12,0 12,0 11,0 12,0 11,0 - ostatní 5,0 6,0 8,0 8,0 8,0 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Podíl pracovních příjmů na celkových příjmech zaměstnanců podle věkových kohort je diferencovaný (78-87 %), rovněž podíl sociálních příjmů se pohybuje od 6 do 18 %. Věk zaměstnance je hlavní determinantou váhy příjmů pracovních a sociálních; s narůstajícím věkem zaměstnanců klesá ve struktuře příjmů výrazně váha příjmů pracovních (o 6 p.b.) a narůstá váha příjmů sociálních (11 p.b.). Nejnižší váha sociálních příjmů byla u zaměstnanců ve středním věku (46 až 55 let), tj. u věkové kohorty s nižší nezaměstnaností a staršími, respektive příjmově nezávislými dětmi, hlavními příjemci sociálních dávek jsou předdůchodoví zaměstnanci. Starší zaměstnanci mají sice menší pravděpodobnost, že ztratí zaměstnání, ale stane-li se to, daleko obtížněji nacházejí nové. 6 Tabulka č. 11 Struktura příjmů domácností zaměstnanců dle věkových kohort v roce absolutně a v % struktura příjmů domácností zaměstnanců dle věku (%) rok 2008 celkem let let let abs pracovní 81,0 83,5 87,4 77,5 - sociální 11,0 6,9 6,0 17,8 - ostatní 8,0 9,6 6,7 4,7 Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Dynamika růstu peněžních příjmů domácností zaměstnanců je u jednotlivých věkových kohort rozdílná a proměnlivá v čase. Nejnižší růst nominálních peněžních příjmů domácností zaměstnanců byl v roce 2005 (6,7 %) a nejvyšší v roce 2008 (8,8 %). Záporný růst, tj. pokles reálných peněžních příjmů, nebyl zaznamenán u žádné věkové skupiny. Čisté peněžní příjmy domácností zaměstnanců rostly dle SRÚ nominálně rychleji než čisté peněžní příjmy domácností důchodců. 6 Baštýř, I., Krebs, V. a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Praha: VÚPSV, v.v.i.,

20 5. Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců 5. Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců Obsahem této části je charakteristika hlavních tendencí ve vývoji spotřebních vydání v daném období společně s hlavními faktory a determinantami tohoto vývoje. Cílem bude formulovat závěry, zda a jakým způsobem došlo ke změnám v objemu a struktuře spotřeby dvou odlišných skupin domácností - zaměstnanců a důchodců. Sociální postavení a životní úroveň zaměstnanců i důchodců jsou determinovány nejen množstvím spotřebovávaných statků a služeb, ale také majetkovými poměry, příjmy, zdravotním stavem, rodinnými vztahy, sociálními kontakty a v neposlední řadě též charakterem sociálního a zdravotního systému státu. V případě námi prováděné analýzy se omezíme na poměřování ekonomických faktorů životní úrovně prostřednictvím množství spotřebovávaných statků a služeb. Sledované období (zjm. roky ) je dostatečně homogenní, tzn. že konkrétní spotřební (výdajové) chování domácností není determinováno působením jednorázových ekonomických vlivů, což činí jednotlivé etapy ve vývoji spotřebitelské poptávky víceméně srovnatelné a umožňuje tak formulování obecně platného vzoru spotřebitelského chování jednotlivých typů domácností. 5.1 Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců - absolutně a relativně Strukturu peněžních vydání důchodců a zaměstnanců budeme analyzovat prostřednictvím jejich spotřebních vydání, která tvoří 90 % celkových peněžních vydání domácností, zbývajících cca 10 % tvoří vydání investiční (pořízení a rekonstrukce domu a bytu, nákupy cenných papírů, dary příbuzným aj.). Ekonomický růst v letech a podstatné zlepšení situace na trhu práce umožnil růst peněžních vydání a spotřeby domácností obou sociálních skupin. V roce 2008 byla roční spotřební vydání v domácnostech důchodců Kč a zaměstnanců Kč. Oproti roku 2004 zjišťujeme nominální růst čistých výdajů v domácnostech zaměstnanců o 32 %, v domácnostech důchodců o 25 %. Po zohlednění růstu cen (index spotřebitelských cen 2008/2004 činil v domácnostech důchodců 119,3 a zaměstnanců 114,6) se průměrná čistá peněžní vydání v reálném vyjádření zvýšila o 16 % a 5 %. Analýza jednotlivých položek spotřeby podle ekonomické aktivity osob z údajů SRÚ naznačuje následující základní charakteristiky a změny spotřebních výdajů jednotlivých typů domácností za poslední roky: 1. Pro domácnosti zaměstnanců a důchodců je odlišná absolutní výše spotřebních vydání, kategorie zaměstnanců vykazuje pro téměř všechny reprezentanty vyšší spotřební vydání než kategorie důchodců, výjimky představují ze specifických důvodů tři kategorie položek: potraviny a nápoje, bydlení a výdaje na zdraví, což je ovlivněno odlišným složením domácností (jedno- nebo dvoučlenné domácnosti důchodců oproti vícečlenným domácnostem zaměstnanců), rozdílným stylem hospodaření (detailní analýza příčin bude provedena dále v textu). Ve sledovaném období se mezi oběma skupinami domácností zvýšila diferenciace vyjádřená poklesem podílu výdajů domácností důchodců na domácnostech zaměstnanců z 93 % (r. 2004) na 88 % (r. 2008), což vede ke zvětšování rozdílu mezi sociálním postavením 20