Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2017

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 217 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 217 Praha 218

2 Kontaktní pracoviště FADN CZ pod vedením Ing. J. Hanibala Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

3 OBSAH Použité zkratky Summary Úvod Metodika zpracování publikace Metodika zpracování výsledků šetření FADN v tabulkové části Změny v šetření počínaje rokem Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok Hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce Souhrnné hodnocení výsledků Výsledky zemědělských podniků podle výrobního zaměření Výrobní zaměření smíšená výroba Výrobní zaměření polní výroba Výrobní zaměření produkce mléka Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci Výsledky ekologického zemědělství v roce Extrapolované výsledky českého zemědělství v roce 217 včetně odhadu roku Internetový přístup do databáze FADN Závěr Grafická část - Ukazatele hospodářského výsledku - Provozní dotace a podpory Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Tabulková část B - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Tabulková část C - Výsledky souboru FADN ekologického zemědělství Příloha č Metodické postupy EK při zpracování dat FADN Standardní výstup FADN Klasifikační systém zemědělských podniků EU Systém vážení dat FADN

4 Použité zkratky AWU ČPH ČSÚ DG AGRI DJ DZČ EHS EK ES EU EV EZ FADN FFI FSS FWU HPH KZ LFA MZe Annual Work Unit (roční pracovní jednotka) čistá přidaná hodnota Český statistický úřad Directorate General for Agriculture and Rural Development (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) dobytčí jednotka důchod ze zemědělské činnosti Evropské hospodářské společenství Evropská komise Evropské společenství Evropská unie ekonomická velikost o. p. orná půda OGA OZE PFO PGRLF POR PPO PRV PVP RV SAPS SO ekologické zemědělství Farm Accountancy Data Network (Zemědělská účetní datová síť) Family Farm Income (důchod ze zemědělské činnosti) Farm Structure Survey (Strukturální šetření v zemědělství) Family Work Unit (plně zaměstnaní neplacení pracovníci) hrubá přidaná hodnota konvenční zemědělství Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Ministerstvo zemědělství ČR Other Gainful Activities (ostatní výdělečné činnosti) obnovitelné zdroje energie podniky fyzických osob Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond prostředky ochrany rostlin podniky právnických osob Program rozvoje venkova přechodné vnitrostátní podpory rostlinná výroba Single Area Payment Scheme (Jednotná platba na plochu) Standard Output (standardní produkce) 4

5 SZIF Státní zemědělský intervenční fond UAA Utilised Agricultural Area (využívaná zemědělská půda) ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací VCS Voluntary Coupled Support (dobrovolná podpora vázaná na produkci) VZ výrobní zaměření z. p. zemědělská půda ZOP zkrmující objemnou píci ŽV živočišná výroba 5

6 Summary The Liaison Agency FADN CZ at the Institute of Agricultural Economics and Information has been commissioned by the Ministry of Agriculture of the CR to operate the Farm Accountancy Data Network (FADN), which, since its establishment in 1965 by Council Regulation EEC No. 79/65, has been the main information source of the European Commission about a real economic situation of the farms. The sample survey of economic results of farms within the FADN network included 1 47 respondents in 217. In total, 816 individual farms and 591 farms of legal entities participated in the survey. The whole sample of FADN farms in 217 provides an initial base for creating of an official FADN sample that is forwarded to DG Agri. For 217, farms were forwarded into the EU database from the FADN CZ survey. The results presented in the report were processed using only the data forwarded to the European Commission. The main part of the processed results of the survey is presented in the submitted publication, published as a separate attachment of the Report of the state of agriculture in the Czech Republic in 217. The purpose of this publication is to provide the agricultural public with detailed results of the survey assorted from different points of view, enabling comparison of the economic results of agricultural holdings according to legal form, size or various types of farming. The basis for assessment of management of the farms divided into given groups is constituted by selected indicators of the so-called Standard EU results (see table in the annex), which expresses the results of the FADN survey through the weighted averages per hectare of agricultural land. In 217, the Czech agriculture achieved one of the best economic results in the last few years, however compared to the previous year the economic results more or less stagnated. Prices of agricultural producers rose, nevertheless, due to frequent occurrences of abiotic damage caused by unfavourable climatic conditions (spring frost, high temperature, lack of rainfall or on the contrary torrential rainfalls) yields of most of the major crops (cereals, oil seed crops and potatoes) decreased. Total expended costs stayed roughly constant in comparison with 216. Value of current subsidies slightly decreased, while an amount of investment subsidies paid increased, which positively influenced the farm income. List of translated Standard results indicators is given in Appendix. 6

7 Úvod Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je pověřeno Ministerstvem zemědělství ČR provozovat v České republice tzv. Zemědělskou účetní datovou síť FADN, která od svého založení v roce 1965 nařízením Rady EHS č. 79/65 sehrává roli hlavního informačního zdroje Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za rok 217 v síti FADN zahrnovalo celkem 1 47 zemědělských podniků. Hlavní část zpracovaných výsledků tohoto šetření je prezentována v předkládané publikaci, vydávané jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 217. Účelem této publikace je poskytnout odborné a podnikatelské veřejnosti detailní údaje a výsledky tohoto šetření uspořádané z různých hledisek, umožňujících komparace hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství v odlišných přírodních podmínkách, u podniků různé právní formy, velikosti a různého výrobního zaměření. Těžiště zprávy představují výsledky šetření v tabulkové části uspořádané podle metodiky tzv. Standardního výstupu FADN EU, to jest ve formě, v jaké jsou prezentovány oficiální výsledky zemědělských podniků sítě FADN za členské státy EU. Podstatná část zprávy prezentuje výsledky šetření v podobě tzv. vážených dat, to znamená, že se nejedná o průměrné hodnoty výběrového souboru FADN, ale o hodnoty váženého průměru, který je zpracován oficiální procedurou EK pro vážení dat FADN (viz příloha 1.3). V tabulkové části C jsou prezentovány výsledky ekologického zemědělství, jehož hodnocení je v rámci Kontaktního pracoviště FADN řešeno jako samostatný tematický úkol MZe. Šetření FADN za účetní rok 217 proběhlo podle metodiky a dotazníku, který vychází ze schváleného nařízení komise (EU) č. 215/22. Součástí zprávy je analytická část, která kromě souhrnného hodnocení prezentovaných výsledků šetření FADN obsahuje i hodnocení a interpretaci výsledků podniků právnických a fyzických osob základních výrobních zaměření a ekologických zemědělců. Rovněž v této publikaci prezentujeme i některé další výstupy, které umožňuje databáze šetření FADN, zejména odhad celorepublikových hodnot hospodářského výsledku zemědělských podniků. Stručně je popsán systém internetového přístupu do databáze FADN, který nabízí další možnosti využití těchto dat. V průběhu roku 218 byly zprovozněny i stránky na sociální síti Facebook ( Tato zpráva je k dispozici také v elektronické podobě na Kontaktním pracovišti FADN ČR - ÚZEI a na inovovaných webových stránkách Na webových stránkách je rovněž možné získat informace o řízení Kontaktního pracoviště FADN, právní úpravě, metodice šetření FADN či základních výstupech. Je zde i odkaz na interaktivní databázi FADN nebo odkaz na aplikaci pro sběr dat v systému FADN. 7

8 1 Metodika zpracování publikace 1.1 Metodika zpracování výsledků šetření FADN v tabulkové části Těžiště publikace představují výsledky šetření FADN, prezentované v tabulkové části publikace ve formě tzv. Standardního výstupu FADN EU. Standardní výstup FADN je soubor nejdůležitějších ukazatelů šetření FADN a je základním výstupem šetření FADN, který je veřejně publikován orgány EU. Další zásadní metodický rámec pro prezentované údaje tvoří tzv. Klasifikace (typologie) zemědělských podniků EU, tj. třídění zemědělských podniků podle jejich výrobního zaměření a ekonomické velikosti. V tomto třídění jsou oficiální data FADN zpravidla zveřejňována. Neméně významná je i metodika vážení dat uplatňovaná při zpracování dat FADN v orgánech EU a také v prezentovaných výsledcích. Pro zpracování dat za účetní rok 217 byl v souladu s metodikou Evropské komise použit systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 216, které provádí Český statistický úřad. Vzhledem k porovnání výsledků šetření roku 217 s účetním rokem 216 byl systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 216 použit i na data roku 216. Tyto tři hlavní metodické koncepty využívané EK je nutné znát pro správnou orientaci v prezentovaných údajích i pro přesnou interpretaci výsledků. Stručný popis těchto metodických postupů je uveden v příloze č. 1 této publikace. Pro výsledky uvedené v tabulkové části zprávy platí několik obecných charakteristik, které je nutné při práci s těmito daty brát v úvahu: y s ohledem na srovnatelnost údajů jsou uváděny hodnoty především v podobě relativních ukazatelů přepočtených na 1 ha z. p., y v prezentovaných výsledcích, které jsou na 1 ha z. p., nejsou zahrnuty podniky bez zemědělské půdy, y ze statistického hlediska je nutné uváděné hodnoty chápat jako průměrné hodnoty s kladným i záporným rozptylem hodnot kolem tohoto průměru. Zpráva prezentuje v jednotlivých tabulkových částech výsledky šetření zpracované a uspořádané podle různých kritérií a hledisek umožňujících komparaci ekonomické výkonnosti zemědělských subjektů. 8

9 Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Obsahuje celkové výsledky šetření FADN především ve formě Standardního výstupu FADN. Základní členění publikovaných údajů je provedeno z hlediska právní formy podnikatelských subjektů, to znamená za podniky právnických osob (PPO) a podniky fyzických osob (PFO). V této části publikace jsou prezentovány údaje i za předchozí rok a indexy meziročních změn. Výsledky za subjekty PPO a PFO jsou dále roztříděny podle různých kritérií v následujícím členění. Roztřídění podniků podle výrobního zaměření Třídění podle výrobního zaměření je členěno podle výrobních specializací podniků, které v ČR hrají nejdůležitější roli: y Polní výroba y Produkce mléka y Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci y Smíšená výroba y Chov prasat a drůbeže Výsledky zpracované za podniky výrobního zaměření Chov prasat a drůbeže jsou prezentovány v přepočtu na 1 podnik, nikoliv na 1 ha, neboť většina těchto podniků nemá zemědělskou půdu. Roztřídění podniků podle ekonomické velikosti Třídění podniků s využitím typologie EU je dle EV pro účely této publikace vymezeno do čtyř kategorií velikosti podniků: y malá (třída ekonomické velikosti IV.-VI.) y střední (třída VII.-IX.) y velká (třída X.-XI.) y největší (třída XII.-XIV.) Roztřídění podniků podle výrobních oblastí Třídění podle výrobních oblastí reflektuje výsledky zemědělských podniků z hlediska vlivu přírodních podmínek v členění klasických výrobních oblastí: y kukuřičná y řepařská y bramborářská y bramborářsko-ovesná y horská 9

10 Roztřídění podniků podle méně příznivých oblastí (LFA) Pro účely zpracování dat byly definovány tři kategorie oblastí, které odpovídají oficiální klasifikaci podniků z hlediska hospodaření v méně příznivých oblastech uplatňované v síti FADN: y mimo LFA (převažující část obhospodařované půdy mimo LFA) y ostatní LFA (převažující část obhospodařované půdy v ostatních LFA a specifických LFA) y horská LFA (převažující část obhospodařované půdy v horské LFA) Tabulková část B - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Základním kritériem zpracování výsledků této části je detailní využití typologie EU pro klasifikaci zemědělských podniků. Výsledky jsou prezentovány ve formě Standardního výstupu FADN v členění podle ekonomické velikosti uvnitř jednotlivých typů výrobního zaměření. Toto třídění zemědělských subjektů, které koresponduje s oficiální formou publikování výsledků FADN v orgánech EU, poskytuje detailní pohled na ekonomické výsledky podniků různé velikosti a specializace. Tabulková část C - Výsledky souboru FADN ekologického zemědělství Část C obsahuje srovnání výsledků konvenčního a ekologického zemědělství ve formě Standardního výstupu FADN. Výsledky jsou prezentovány v členění podle výrobního zaměření a méně příznivých oblastí. Výsledky poskytují srovnání s předchozím účetním rokem prostřednictvím meziročních indexů. 1

11 1.2 Změny v šetření počínaje rokem 214 Od účetního roku 214 vstoupil v platnost nový dotazník FADN EU vycházející ze schváleného nařízení komise (EU) č. 385/212 o podobě podnikového výkazu používaného pro stanovení příjmů zemědělských podniků a analýzu hospodářské činnosti těchto podniků. Počínaje účetním rokem 215 je závazné nové prováděcí nařízení komise (EU) č. 215/22, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/29 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii, a tím nahrazuje několik předchozích nařízení. Od roku 214 jsou v dotazníku EU definovány ostatní výdělečné činnosti (OGA - Other Gainful Activities), jejich produkce, ale i specifické náklady na ostatní výdělečné činnosti. OGA podniku jsou všechny ostatní činnosti propojené se zemědělskou výrobou, které se přímo vztahují k podniku a mají na něj ekonomický dopad. Tyto činnosti využívají buď zdroje podniku (půdu, stavby, stroje atd.) nebo produkty podniku. Do ostatních výdělečných činností podniku patří zpracování výrobků ŽV, zpracování výrobků RV, lesní výroba, zemědělské služby pro cizí, agroturistika, výroba elektrické energie z OZE a jiná výroba přímo související s podnikem. Nová metodika v šetření FADN se výrazně projevuje i do metodiky zpracování výsledků šetření, zejména tzv. Standardního výstupu FADN. Seznam položek ve Standardním výstupu prezentovaný v tabulkové části se rozšířil o několik ukazatelů. Jedná se především o podrobnější rozlišení ostatní produkce, kde jsou uvedeny hodnoty nejdůležitějších položek OGA (zpracování produktů RV, zpracování produktů ŽV, služby pro cizí, agroturistika a výroba elektrické energie z OZE). Rovněž na straně nákladů byla přidána položka Specifické náklady OGA celkem, ve které jsou nasčítány náklady na ostatní výdělečné činnosti, jež nejsou v jiných nákladových položkách uvedeny. Rovněž došlo i k podrobnějšímu rozdělení ostatních dotací, vedle ukazatele podpory OZE se z ostatních dotací vyzdvihly i celkové podpory na plodiny a celkové podpory na zvířata. Od roku 215 jsou do ukazatele podpory Jednotná platba na plochu připočteny další dvě související podpory, a to Greening a Mladý zemědělec, aby mohla být hodnocena meziroční srovnatelnost tohoto ukazatele. Uvedené metodické změny související s činnostmi OGA mohou vést k dílčímu navýšení hodnot produkce a nákladů započtením meziproduktu na OGA do produkce i do nákladů, což je nutné brát v úvahu při meziročním srovnání těchto ukazatelů. K další metodické změně došlo v oblasti oceňování majetku. Podle nové metodiky FADN EU od roku 214 je majetek oceněn v zůstatkové ceně, která nahrazuje dříve používanou hodnotu stanovenou na základě reprodukční ceny (teoretická pořizovací cena majetku v době ocenění). Tato změna se projevila snížením hodnoty stálých aktiv u zemědělských podniků právnických osob pouze v roce 214. Při srovnání hodnoty stálých aktiv roku 216 s rokem 217 již stálá aktiva v podniku většinou rostou. Velice důležitá změna byla provedena v účetních výkazech u PPO. Týkala se především změny názvů a jiných náplní položek dle platné účetní rozvahy a výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu počínaje rokem 216. Nicméně ve výsledcích, které jsou v publikaci prezentovány ve formě Standardního výstupu dle metodiky EU, se změny účtování téměř neprojevily. 11

12 2 Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok 217 Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za účetní rok 217 zahrnovalo celkem 1 47 respondentů. Šetření se zúčastnilo 816 zemědělských podniků fyzických osob a 591 zemědělských podniků právnických osob. Výměra obhospodařované zemědělské půdy souboru FADN 217 činila celkem ha, což představuje přibližně 22,8 % výměry zemědělského půdního fondu České republiky. Soubor FADN obsahuje v rámci skupiny právnických osob 194 zemědělských družstev s 41,9 % celkové výměry zemědělské půdy družstev a 388 obchodních společností s 27,7 % celkové výměry zemědělské půdy obchodních společností. Do skupiny podniků právnických osob bylo dále v rámci šetření FADN 217 zařazeno 9 podniků fyzických osob, které vedou účetnictví. Fyzické osoby jsou zastoupeny 321 subjekty ve velikosti do 5 ha z. p., 26 subjekty o velikosti 51-1 ha, 215 subjekty o velikosti 11-3 ha a 74 subjekty nad 3 ha, přičemž výměra fyzických osob v souboru FADN představuje 9, % celkové výměry fyzických osob v zemědělství. Strukturu souboru FADN CZ 217 z hlediska počtu podniků dle právní formy znázorňuje graf č. 1. Další graf č. 2 zachycuje podíl výměry jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů v síti FADN z celkové výměry obhospodařované půdy dané skupiny v ČR. Graf č. 1: Struktura souboru FADN CZ v roce zemědělská družstva obchodní společnosti FO s účetnictvím fyzické osoby do 5 ha fyzické osoby 51-1 ha fyzické osoby 11-3 ha fyzické osoby nad 3 ha Celý soubor podniků FADN 217 poskytuje výchozí základnu pro vytvoření oficiálního souboru FADN, který je předáván pracovišti DG AGRI. V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 215/22 je ČR povinna předat soubor podniků ve skladbě tzv. plánu výběru podniků FADN, který je každoročně schvalován Národní komisí FADN. 12

13 Graf č. 2: Podíl respondentů FADN CZ dle právní formy na celkové výměře zemědělské půdy ČR v roce 217 pro danou skupinu zemědělská družstva 41,9 % obchodní společnosti 27,7 % fyzické osoby 9, %, ČSÚ Za účetní rok 217 bylo do databáze EU předáno z šetření FADN CZ podniků. Výsledky prezentované v této zprávě jsou zpracovány pouze z těchto údajů předaných Evropské komisi. Strukturu oficiálního souboru FADN předávaného EK ve srovnání s plánem výběru znázorňuje níže uvedený graf č. 3. Třídy ekonomické velikosti Počet podniků IV.-V. VI.-VII. VIII.-IX X.-XIV plán soubor plán soubor plán soubor plán soubor plán soubor plán soubor plán soubor Polní výroba Graf č. 3: Porovnání plánu výběru podniků se souborem FADN CZ 217 Zahradnictví a ostatní trvalé kultury Vinohradnictví Produkce mléka Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP Chov prasat a drůbeže Smíšená výroba 13

14 3 Hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce Souhrnné hodnocení výsledků České zemědělství dosáhlo v roce 217 jednoho z nejlepších hospodářských výsledků posledních let, avšak oproti předchozímu roku ekonomické výsledky víceméně stagnovaly. Ceny zemědělských výrobců sice vzrostly, nicméně kvůli častým výskytům abiotických poškození porostů způsobených nepříznivými klimatickými podmínkami (jarní mrazy na značné části území ČR, nadprůměrné teploty a nedostatek srážek nebo naopak lokální přívalové deště) došlo k poklesu výnosů většiny hlavních plodin (obilovin, olejnin i brambor). Celkové vynaložené náklady zůstaly v roce 217 přibližně na stejné úrovni, hodnota provozních dotací a podpor přepočtená na hektar zemědělské půdy se meziročně mírně snížila, zatímco objem vyplacených investičních dotací vzrostl, což pozitivně ovlivnilo důchod ze zemědělské činnosti. Hodnocení ekonomických výsledků zemědělských podniků, které jsou rozděleny podle struktury produkce do výrobních zaměření, je založeno zejména na ukazatelích tzv. Standardního výstupu, což je oficiální výstup šetření FADN v EU. Jednotlivé ukazatele jsou ve formě vážených průměrů přepočtených na hektar zemědělské půdy. Produkce Celková zemědělská produkce zůstala zhruba na stejné úrovni 37,1 tis. Kč/ha jako v předchozím roce (99,7 %), a to při snížení produkce rostlinné, mírném poklesu produkce ostatní a růstu živočišné výroby. Graf č. 4: Hodnota zemědělské produkce - soubor FADN celkem Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO 14

15 U podniků právnických osob se celková zemědělská produkce nepatrně zvýšila o,3 % na hodnotu 41,3 tis. Kč/ha, zatímco u podniků fyzických osob došlo k poklesu o 3,4 % na 26,6 tis. Kč/ha. Z pohledu jednotlivých sledovaných výrobních zaměření celková zemědělská produkce poklesla ve výrobním zaměření polní výroba o 8,9 %, a naopak mírně vzrostla v chovu skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP o,9 %, ve smíšené výrobě o 4,6 % a nejvíce pak ve výrobním zaměření produkce mléka o 14,9 %. Rostlinná výroba jakožto nejvýznamnější část celkové zemědělské produkce se na souhrnné hodnotě produkce v roce 217 podílela 54,6 %. Oproti předchozímu roku došlo k poklesu o 8,4 %. Produkce nejvýznamnějších komodit, což byly tradičně obiloviny a olejniny, se i přes nárůst cen (viz tabulka č. 1) meziročně snížila kvůli poklesu hektarových výnosů, a to u obilovin o 6,1 % na hodnotu 8,5 tis. Kč/ha a u olejnin dokonce o 1,8 % na 4, tis. Kč/ha. V roce 217 činila produkce obilovin 42, % z celkové produkce RV, produkce olejnin pak 19,9 %. Produkce dalších významných komodit jako krmných plodin, cukrovky, brambor nebo zeleniny se oproti roku 216 rovněž snížila. Rostlinná výroba poklesla ve všech sledovaných výrobních zaměřeních, nejvíce pak v polní a smíšené výrobě. V rámci souboru podniků fyzických osob se rostlinná produkce snížila o 5,4 % na 18, tis. Kč/ha, u podniků právnických osob byl pokles výraznější o 9,5 % na hodnotu 21,1 tis. Kč/ha. Tabulka č. 1: Vývoj cen zemědělských výrobců podle FADN Jedn. Fyzické osoby Právnické osoby Celkem Pšenice ozimá Kč/t Pšenice jarní Kč/t Žito Kč/t Ječmen ozimý Kč/t Ječmen jarní Kč/t Kukuřice na zrno Kč/t Brambory pozdní konzumní Kč/t Cukrovka Kč/t Řepka Kč/t Kravské mléko Kč/l 7,8 7,1 8,1 7,8 6,8 8,6 7,8 6,8 8,6 Hovězí maso Kč/kg 46,2 46,3 51, 45,6 45,8 47, 45,6 45,9 47,3 Vepřové maso Kč/kg 33, 32,7 32,2 29, 29,6 31,3 29,3 29,8 31,4 Hodnota živočišné výroby v roce 217 činila 32,6 % z hodnoty celkové zemědělské produkce. Oproti roku 216 se zvýšila o 18,7 % na hodnotu 12,1 tis. Kč/ha. Došlo k mírnému nárůstu počtu kusů chovaného skotu i ke zvýšení cen hovězího masa. I když stavy dojnic zůstaly téměř na úrovni předchozího roku, produkce mléka se výrazně zvýšila díky nárůstu 15

16 cen mléka (o zhruba 25 %) i užitkovosti (o zhruba 5 %). Díky nárůstu cen se rovněž zvýšila i produkce vepřového masa, a to i přes oslabení stavů prasat. Z pohledu jednotlivých výrobních zaměření došlo k poklesu produkce ŽV jenom v polní výrobě, kde však je pouze okrajovou záležitostí. Produkce živočišné výroby se u podniků právnických osob zvýšila o 21,1 % na 14,5 tis. Kč. K nejvyššímu nárůstu došlo ve výrobních zaměřeních produkce mléka a smíšená výroba. U podniků fyzických osob byl trend stejný, došlo ke zvýšení hodnoty produkce ŽV, a to o necelá 4 % na 5,9 tis. Kč/ha také zejména díky zvýšení cen mléka. Ostatní produkce meziročně mírně poklesla o 3,6 %. Na celkové zemědělské produkci se s hodnotou 4,8 tis. Kč/ha podílela 12,8 %. Největší položkou ostatní produkce byly zemědělské služby pro cizí (28,8 %). Zpracování produktů rostlinné výroby činilo 19,2 % a např. výroba energie z obnovitelných zdrojů necelých 12 %. Ostatní produkce podniků fyzických osob dosahovala s hodnotou 2,6 tis. Kč/ha zhruba jen 46,2 % ostatní produkce podniků právnických osob. Náklady zůstaly v roce 217 téměř na stejné úrovni jako v předchozím roce (99,6 %) a dosáhly hodnoty 43,6 tis. Kč/ha, ukazatel podílu nákladů na produkci bez započtení mzdových nákladů se tedy meziročně taktéž příliš nezměnil, poklesl o 1,1 %. Náklady za celý výběrový soubor podniků (bez započtení mzdových nákladů) dosáhly 95,8 % celkové produkce. Z hlediska právních forem celkové náklady PPO oproti předchozímu roku poklesly pouze o,2 % na 5,2 tis. Kč/ha. Stejná tendence byla i u PFO, kde se celkové náklady meziročně snížily o 2,4 % na hodnotu 27,2 tis. Kč/ha. Výrobní spotřeba sestávající z přímých nákladů a ostatních věcných nákladů se oproti předchozímu roku snížila o 2,1 % na hodnotu 27,8 tis. Kč/ha. Přímé náklady s hodnotou 17,1 tis. Kč/ha činily 61,4 % z výrobní spotřeby a ostatní věcné náklady ve výši 1,7 tis. Kč/ha zbývajících 38,6 %. Z nejvýznamnějších položek přímých nákladů nejvíce poklesla hnojiva nakupovaná (2,5 tis. Kč/ha), osiva nakupovaná (1,9 tis. Kč/ha) a specifické náklady ostatních výdělečných činností (2,2 tis. Kč/ha). Naopak nejvíce vzrostly náklady na krmiva vlastní (o 5, %) a ostatní přímé náklady živočišné výroby (o 7,8 %). Ostatní věcné náklady, tedy především náklady budov a strojů, energie a služby, zůstaly téměř na úrovni předchozího roku, nepatrně poklesly o,3 % na 1,7 tis. Kč/ha. Další významnou položkou celkových nákladů jsou externí faktory, jejichž hodnota meziročně vzrostla o 3,8 % na 1,9 tis. Kč/ha. Podstatnou součástí externích faktorů jsou mzdové náklady, které s hodnotou 8,1 tis. Kč/ha tvořily 74,5 % jejich celkové hodnoty a meziročně se zvýšily o 4,4 %. Placená pracovní síla se vyskytuje především u podniků právnických osob, u nichž v roce 217 dosáhly mzdové náklady hodnoty 1,7 tis. Kč/ha, placená práce podniků fyzických osob činila jen 15, % hodnoty podniků právnických osob. Hodnota mzdových nákladů přepočtených na placeného pracovníka v roce 217 činila 422,58 tis. Kč/AWU. U podniků právnických osob dosáhly mzdové náklady na roční pracovní jednotku výše 432,26 tis. Kč/AWU, zatímco u podniků fyzických osob jen 38,3 tis. Kč/AWU, u těch však převládá práce neplacená. 16

17 Pachtovné za celý soubor podniků vzrostlo o 8,9 % na téměř 3 tis. Kč/ha s tím, že u podniků právnických osob byl nárůst větší (9,1 %) na 3,1 tis. Kč/ha než u podniků fyzických osob (3, %) na 2,1 tis. Kč/ha. Podíl připachtované půdy se meziročně téměř nezměnil. U podniků právnických osob, které obhospodařují převážně půdu pronajatou činil 82,1 % a u podniků fyzických osob 58,4 %. Hodnota nákladových úroků poklesla o 5,8 % i přes nárůst úrokové sazby v roce 217. Hodnota odpisů ve výši 4,9 tis. Kč/ha zůstala víceméně na stejné úrovni jako v roce 216. Kč/ha Graf č. 5: Náklady zemědělské produkce - soubor FADN celkem Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov,97,96,96,96,97, Úroky bez mzdových na jednotku produkce 1,,8,6,4,2, bez mzdových/produkce Celkem PFO PPO Pracovníci Mírný úbytek pracovních sil pokračoval i v roce 217, počet pracovníků v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy meziročně poklesl o 3,6 %. Nicméně k poklesu došlo především u podniků právnických osob, zatímco u podniků fyzických osob zůstal počet pracovníků téměř nezměněn (99,4 %). Placená pracovní síla dosáhla 73,8 % celkového vstupu práce a u podniků právnických osob činila 99,6 % celkové pracovní síly. U podniků fyzických osob bylo naopak 81,9 % pracovního vstupu zastoupeno neplacenou pracovní sílou. Snížení pracovního vstupu a téměř nezměněná úroveň celkové zemědělské produkce vedly ke zvýšení hodnoty ukazatele celková zemědělská produkce přepočtená na pracovníka o 3,4 % na 1,43 mil. Kč/AWU. U podniků fyzických osob však došlo k mírnému poklesu vzhledem k tomu, že vstup pracovní síly meziročně stagnoval a celková produkce mírně poklesla. 17

18 Dotace a podpory Největší podíl vyplácených finančních prostředků, které jsou určeny na dotace v zemědělství, tvoří přímé platby, které jsou vypláceny podle pravidel SZP. V roce 217 došlo ke snížení jednotkových sazeb podpor v rámci přímých plateb, a to především díky posílení kurzu koruny ve sledovaném roce. Největší část přímých plateb představuje i nadále Jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS), která dle metodiky standardního výstupu FADN zahrnuje také dotační tituly Greening a Mladý zemědělec. Přechodné vnitrostátní podpory tvoří doplňkové platby k Jednotné platbě na plochu a jsou plně hrazeny ze zdrojů ČR, z těch jsou hrazeny i národní dotace, které by měly přispívat k udržování výrobního potenciálu zemědělství. Další dotace a podpory jsou poskytovány v rámci Programu rozvoje venkova , jehož cílem je obnova, zachování a zlepšování ekosystémů, podpora konkurenceschopnosti a inovace zemědělských podniků. Hodnota provozních dotací a podpor celkem sledovaná dle metodiky FADN se meziročně snížila o 3,3 % na 11,4 tis. Kč/ha, naopak hodnota dotací investičních meziročně vzrostla na necelých 6 Kč/ha. Průměrná částka provozních dotací a podpor v přepočtu na hektar byla v roce 217 u podniků právnických osob zhruba o 2 tis. Kč/ha vyšší než u podniků fyzických osob a dosáhla hodnoty 12, tis. Kč/ha. Jednotná platba na plochu se v roce 217 na celkové hodnotě provozních podpor podílela 44,7 % a dosáhla hodnoty 5,1 tis. Kč/ha, oproti předchozímu roku se tedy snížila o 4,2 % a to mj. vlivem snížení sazeb. Meziroční pokles hodnoty položky ostatní dotace na 3,1 tis. Kč byl způsoben především zrušením mimořádných podpor pro rok 217 (Dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby, Mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby). Tato položka je tvořena z přibližně 5 % podporami na obnovitelné zdroje energie, jejich výše se meziročně téměř nezměnila a činila 1,6 tis. Kč/ha. Dále jsou v ostatních dotacích zahrnuty dobrovolné podpory vázané na produkci a přechodné vnitrostátní podpory. Environmentální dotace se oproti předchozímu roku zvýšily o 4,2 % a dosáhly částky 1,5 tis. Kč/ha, zatímco dotace na LFA zůstaly přibližně na stejné úrovni. Dotace na výrobní spotřebu vzrostly o 33,5 %, a to díky tomu, že vratka spotřební daně z minerálních olejů začala být v roce 217 poskytována i na živočišnou výrobu. Z hlediska výrobních specializací došlo k největšímu poklesu celkových provozních podpor ve VZ polní výroba o 4,4 % na hodnotu 7,9 tis. Kč/ha, naopak nejméně se snížily v rámci VZ smíšená výroba o 2,8 % na hodnotu 12,3 tis. Kč/ha. Nejvyšší průměrná hodnota provozních podpor na hektar zemědělské půdy byla v roce 217 v rámci výrobní specializace produkce mléka 16,1 tis. Kč/ha. V rámci tohoto VZ je nejvyšší zastoupení PPO s bioplynovými stanicemi. 18

19 Graf č. 6: Provozní dotace - soubor FADN celkem Jednotná platba na plochu * Enviromentální dotace Dotace na LFA Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na výrobní spotřebu Dotace na externí faktory Ostatní dotace Kč/ha Celkem PFO PPO * včetně Greeningu a Mladého zemědělce Přidaná hodnota a důchod ze zemědělské činnosti (zisk, ztráta) V rámci Standardního výstupu jsou přidaná hodnota a důchod jedněmi z nejdůležitějších ukazatelů ekonomické situace podniků. Ekonomické výsledky byly ve sledovaném roce ovlivněny především nepřízní počasí, což mělo za následek nízké hektarové výnosy nejvýznamnějších plodin a pokles rostlinné produkce. Tento pokles byl však kompenzován nárůstem cen živočišných komodit. Hrubá přidaná hodnota zůstane po odečtení výrobní spotřeby a daní od celkové produkce a provozních dotací. Meziročně zůstala téměř na stejné úrovni jako v předchozím roce, dosáhla hodnoty 2,4 tis. Kč/ha. Z pohledu právních forem došlo u podniků fyzických osob k mírnému poklesu (o 3,8 %), z důvodu poklesu celkové zemědělské produkce, naopak u podniků právnických osob se hrubá přidaná hodnota mírně zvýšila (o 1,7 %). je ukazatel náhrady všech produkčních faktorů (půda, kapitál a práce) vlastních i externích. Rovná se celkové zemědělské produkci s přičtením provozních dotací a odečtením výrobní spotřeby (přímé náklady a ostatní věcné náklady) a odpisů. Je to tedy ukazatel ekonomické výkonnosti podniku, musí pokrýt mzdy, nájmy a úroky a vyrovnat vlastní faktory produkce. Vzhledem k tomu, že celková zemědělská produkce, výrobní spotřeba i provozní podpory a dotace za celý soubor sledovaných subjektů mírně poklesly a odpisy zůstaly téměř nezměněny, zůstala i čistá přidaná hodnota meziročně téměř na stejné úrovni, zvýšila se o,4 % na hodnotu 15,5 tis. Kč/ha. V rámci právních forem byl trend stejný jako u hrubé přidané hodnoty, tedy pokles na hodnotu 12,4 tis. Kč/ha u podniků fyzických osob a mírné zvýšení na hodnotu 16,7 tis. Kč/ha u podniků právnických osob. Mezi sledovanými výrobními specializacemi na tom byly nejlépe podniky VZ produkce mléka (nárůst o 26,9 %) a smíšená výroba (nárůst o 7,8 %). U podniků VZ polní výroba a chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP došlo k poklesu čisté přidané hodnoty. 19

20 přepočtená na roční pracovní jednotku (jednoho pracovníka) za celý soubor sledovaných podniků se vůči předchozímu roku mírně zvýšila o 4,1 % na 597,1 tis. Kč/AWU, a to také díky mírnému meziročnímu snížení pracovní síly (počtu AWU) při téměř stejné úrovni celkové zemědělské produkce. Z hlediska výrobních zaměření byla nejvyšší hodnota ČPH/AWU v rámci VZ produkce mléka 641,65 tis. Kč/AWU, a naopak nejnižší ve VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP 487,77 tis. Kč/AWU. Kč/ha Graf č. 7:, provozní dotace - soubor FADN celkem /ha Provozní dotace/ha /AWU Kč/AWU Celkem PFO PPO Důchod ze zemědělské činnosti získáme po odečtení mzdových nákladů, nájemného a placených úroků od čisté přidané hodnoty a po přičtení investičních dotací. Vyjadřuje kompenzaci fixních faktorů produkce podniku (práce, půda, kapitál) a vyvážení podnikatelského risku (zisk/ztráta). U podniků fyzických osob je v důchodu zahrnuta také odměna neplacených pracovníků. Meziročně došlo v souboru podniků celkem k nárůstu důchodu o 4,1 % na hodnotu 5,2 tis. Kč/ha. Z hlediska právní formy podniků došlo k nárůstu u podniků právnických osob o 14,6 % na 3,5 tis. Kč/ha, zatímco u podniků fyzických osob se hodnota důchodu snížila o 2,7 % na 9,6 tis. Kč/ha, a to kvůli poklesu čisté přidané hodnoty. Z pohledu výrobních zaměření došlo k největšímu nárůstu hodnoty důchodu u podniků zaměřených na produkci mléka, a to na 9,3 tis. Kč/ha. Nejhůře na tom z hlediska důchodu ze zemědělské činnosti byly podniky z VZ polní výroba s průměrnou hodnotou 4, tis. Kč/ha. 2

21 3.2 Výsledky zemědělských podniků podle výrobního zaměření Výrobní zaměření smíšená výroba Zemědělské podniky se smíšenou výrobou spadají do produkčně nejsilnější skupiny v ČR. Tato kategorie podniků využívá 39,4 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy v ČR. Podniky smíšené výroby se na celkové produkci zemědělského odvětví ČR podílejí 43,3 %, na produkci živočišné výroby ČR téměř přesně polovinou (5,1 %). Z celkového počtu 377 podniků v souboru FADN, které celkově reprezentují 489 zemědělských subjektů zaměřených na smíšenou výrobu v ČR, tvoří 71,9 % podniky se smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobou s významným podílem chovu krav s tržní produkcí mléka a s chovem skotu, ovcí a koz. Více než polovina podniků (56,5 %) hospodaří v méně příznivých oblastech LFA. Zastoupení ekologicky hospodařících podniků je v rámci tohoto VZ marginální (7,4 %) s výraznou převahou PFO. Podniky smíšené výroby v roce 217 mají druhou největší průměrnou výměru zemědělské půdy (336,4 ha/podnik) po podnicích s výrobním zaměřením produkce mléka. Soubor podniků smíšené výroby tvoří ze 2/3 velké podniky právnických osob s průměrnou výměrou 1 572,9 ha/podnik a z 1/3 malé podniky fyzických osob s průměrnou výměrou pouhých 52, ha/podnik. V rámci výrobního zaměření smíšená výroba se meziročně snížil vstup pracovní síly (AWU) na 1 ha z. p. o 2,1 % na úroveň 2,82 AWU, a to zejména díky poklesu placené pracovní síly u PPO. V průměru připadalo u PFO 3,49 AWU/1 ha a u PPO 2,72 AWU/1 ha. Intenzita živočišné výroby meziročně u PFO klesla na 46,43 DJ na 1 ha, u PPO naopak vzrostla na 5,43 DJ na 1 ha. Graf č. 8: Hodnota zemědělské produkce - Smíšená výroba Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO 21

22 Hodnota celkové produkce podniků zaměřených na smíšenou výrobu se meziročně v přepočtu na hektar z. p. zvýšila o 4,6 %. se skládá z produkce rostlinné výroby, produkce živočišné výroby a ostatní produkce (zpracování produktů rostlinné a živočišné výroby, lesnictví a zpracování dřeva, služby pro cizí, agroturistika, výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů a ostatní jiné výdělečné činnosti OGA). K nárůstu celkové produkce došlo jak u podniků právnických osob (4,1 %), tak u podniků fyzických osob (9,4 %). Vyšší nárůst u PFO je způsoben zvýšením ostatní produkce ve srovnání s rokem 216. Na celkové produkci tohoto VZ se podílela v roce 217 produkce ŽV (44,5 %), produkce RV (44,2 %) a ostatní produkce (11,3 %). Podniky fyzických osob jsou ve srovnání s právnickými osobami charakteristické nižší intenzitou zemědělské výroby a nižším podílem živočišné produkce. V roce 217 vzrostla hodnota produkce živočišné výroby o 22,4 % na Kč/ha z. p vlivem podniků právnických osob. Na zvýšení produkce ŽV se nejvýznamněji podílela mléčná produkce (64,1 %), následovaná produkcí hovězího masa (18,5 %) a produkcí vepřového masa (8,6 %). V podnicích smíšené výroby je soustředěn největší objem produkce mléka v ČR. Zlepšení živočišné produkce v těchto podnicích bylo způsobeno výrazným zvýšením výkupních cen kravského mléka o 26,4 % na 8,57 Kč/l při současném zlepšení užitkovosti dojnic. Tržby za mléko představují nejvýznamnější rozdíl mezi produkcí ŽV u podniků právnických osob a podniků fyzických osob (intenzita chovu dojnic je u PPO 19,99 DJ/1 ha, kdežto u PFO jen 3,13 DJ/1 ha). U podniků fyzických osob nebyl meziroční nárůst produkce ŽV tak výrazný (+2,8 %), protože 83 % celkového počtu zvířat u nich představuje ostatní skot (tj. skot včetně krav bez tržní produkce mléka) a prasata. Zatímco u PPO dosáhla hodnota mléčné produkce výše Kč/ha, u PFO činí pouze 1 76 Kč/ha. Výsledky zemědělských podniků meziročně kolísají vlivem vývoje cen zemědělských výrobců a v rostlinné výrobě navíc vlivem výkyvů výnosů plodin. Méně příznivý průběh počasí v roce 217 (zejména výrazné sucho v květnu a červnu) neumožnil dosažení nadprůměrných výnosů zemědělských plodin jako v roce 216. Snížení produkce RV v přepočtu na hektar z. p. o 6,6 % na Kč bylo způsobeno poklesem výnosů obilovin, olejnin a krmných plodin. Výnos pšenice dosáhl úrovně 6, t/ha při meziročním snížení o 12,4 %, výnos řepky 3, t/ha (-13,4 %), výnos kukuřice na zeleno a siláž 42,5 t/ha (-7,1 %). Hodnota ostatní produkce oproti roku 216 klesla o 5,3 % na 5 75 Kč/ha. Nejvýznamnější položku ostatní produkce s podílem necelých 3 % představuje prodej služeb pro cizí. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se na ostatní produkci podílí 17,8 %, a to zejména díky podnikům právnických osob, které vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů (nejčastěji v bioplynových stanicích). Nárůst celkové produkce se v roce 217 projevil i v přepočtu na pracovníka. Hodnota celkové produkce vztažená na přepočteného pracovníka se meziročně zvýšila o 6,8 % a činila 1 59 tis. Kč/AWU. Vyšší úrovně produkce na pracovníka dosáhly podniky právnických osob (1 739 tis. Kč/AWU), podniky fyzických osob vykázaly hodnotu tohoto ukazatele ve výši 778 tis. Kč/AWU. U PPO stoupala hodnota produkce ve vyjádření na pracovníka rychlejším tempem (+7,2 %) než u PFO (+6,6 %), což souvisí s poklesem vstupu pracovní síly u PPO o 2,9 %. 22

23 v roce 217 kopírují trend celkové produkce a mírně vzrostly (+2,4 %), a to jak u PPO, tak u PFO. V roce 217 dosahují celkové výše Kč/ha. Koeficient vyjadřující poměr nákladů a produkce je kalkulován bez započtených mzdových nákladů. V tomto vyjádření dosahuje v roce 217 výše,95, přičemž je jeho hodnota shodná u PPO i PFO. V předchozím roce byla úroveň ukazatele horší (,98), protože u PFO přesáhla hodnotu 1 (1,3). Letošní pokles hodnoty koeficientu vypovídá o tom, že ve VZ smíšená výroba došlo k výraznějšímu zvýšení hodnoty produkce při minimálním růstu nákladů. Výrobní spotřeba je nejvýznamnější položkou celkových nákladů. Náklady na výrobní spotřebu v roce 217 činí Kč/ha a celkově se výrazně nezměnily (+,7 %), přičemž u PPO byl zaznamenán nárůst o,6 %, u PFO o,9 %. Zatímco přímé náklady u PPO i PFO se nepatrně snížily (celkem o,9 %), ostatní věcné náklady u obou skupin podniků mírně rostou (o 3,8 %). Nejdůležitějšími položkami přímých nákladů jsou stejně jako v loňském roce krmiva nakupovaná i vlastní, nakupovaná hnojiva a prostředky ochrany rostlin. U PPO náklady na vlastní i nakoupená krmiva rostou (+1,1 % a +3,7 %) podobně jako v předchozím roce, zatímco u PFO pokračuje trend snižování těchto nákladů (-13,3 % a -1,8 %). Obdobně náklady na prostředky ochrany rostlin jsou u PPO v roce 217 vyšší (o,5 %), zatímco u PFO klesly o 3,9 %. Samostatně jsou vyčíslovány specifické náklady OGA, tj. ostatních výdělečných činností (2 594 Kč/ha), které proti loňským zaznamenaly pokles o 14,7 % díky jejich snížení u PPO. Z této částky tvoří 31,9 % náklady na další zpracování produktů RV a ŽV v podniku. Většinu (1 763 Kč/ha) pak představují náklady na ostatní OGA, zahrnující jak různé přidružené nezemědělské výroby, tak náklady na provoz bioplynových stanic a dalších provozů na výrobu elektřiny a tepla z OZE. Výše těchto nákladů odpovídá faktu, že 66 podniků ze 116 podniků s výrobou z OZE ve výběrovém souboru FADN je v tomto výrobním zaměření. Kč/ha Graf č. 9: Náklady zemědělské produkce - Smíšená výroba Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov ,3 5,95,98, Úroky bez mzdových na jednotku produkce ,2,97, Celkem PFO PPO 1,,8,6,4,2, bez mzdových/produkce 23

24 Ostatní věcné náklady, které se v letech 215 a 216 celkově snížily o 3,6 %, v roce 217 o 3,8 % rostou, a to tentokrát jak u PPO (+3,6 %), tak u PFO (+4,8 %). Předchozí dvouletý pokles nákladů na energie, způsobený poklesem cen pohonných hmot v ČR, se v roce 217 u PPO zastavuje. Naproti tomu v podnicích fyzických osob dochází k nárůstu nákladů na energie o 5,5 %, jedná se u nich o nejvýznamnější položku ostatních věcných nákladů. Nejvyšší položka ostatních věcných nákladů u PPO, náklady budov a strojů, vykazuje po loňském poklesu (-6,1 %) v roce 217 nárůst o 1, %. V PFO v obou letech pokračuje mírný růst těchto nákladů, v roce 217 o 5, %. Po loňském výrazném růstu nákladů na služby (+11,1 %) se tento trend v roce 217 u PPO zastavuje (+1,4 %) a u PFO náklady na služby klesají (-5,7 %). Výše odpisů celkově mírně roste (+2,2 %). Obdobně jako v předchozím roce i letos PPO zaznamenaly nárůst (+2,9 %), zatímco PFO pokles hodnoty (-3,5 %), což naznačuje stagnaci investiční aktivity PFO v roce 217. Náklady na externí faktory se v průměru zvýšily o 7, %. Na rozdíl od PFO se u PPO mzdové náklady významně podílí na celkových nákladech. U PPO mzdové náklady ve výši Kč/ha představují 21,3 % celkových nákladů, u PFO s hodnotou 1 93 Kč/ha pouze 6,9 %. Při meziročním snížení počtu placených pracovníků AWU/1 ha došlo u PPO ke zvýšení mzdových nákladů na placené pracovníky (o 9,3 %) na Kč/AWU. Trend růstu nájemného za pronajatou půdu pokračuje v roce 217 u podniků fyzických i právnických osob. Celková částka pachtovného vzrostla o 9,6 % na 3 49 Kč/ha. Tento nárůst pachtovného byl ovlivněn především PPO, u nichž se jeho hodnota zvýšila o 9,7 % na 3 78 Kč/ha. Pachtovné u PFO rostlo pomaleji (+5,2 %) a jeho hodnota činila 2 87 Kč/ha. V roce 217 došlo k poklesu hodnoty provozních podpor o 2,8 %. Celková hodnota provozních dotací a podpor činila v roce 217 u podniků smíšené výroby Kč/ha. Meziroční pokles provozních dotací byl ve srovnání s PPO (-1,9 %) u podniků fyzických osob znatelnější, jejich hodnota se snížila o 1,7 %. Nejvýznamnějším dotačním titulem pro podniky fyzických i právnických osob zůstává Jednotná platba na plochu. Od roku 215 je doplněna o dotační tituly Greening (platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí) a Mladý zemědělec, dohromady s 41,% podílem na celkových provozních podporách. V roce 217 došlo k jejímu poklesu o 4,9 % vlivem snížení sazeb u všech těchto dotačních titulů. Rozhodujícím faktorem, který u této skupiny podniků ovlivnil výši provozních dotací a podpor, byly ostatní dotace v průměrné výši Kč/ha (34,7 %). Meziročně se snížily v průměru o 13,7 %, protože na rozdíl od roku 216 nebyly v roce 217 poskytnuty finanční prostředky na mimořádná opatření pro chovatele dojnic a prasnic a na zmírnění škod způsobených extrémním suchem. Zatímco u PFO bylo snížení ostatních dotací výraznější (o 44, % na Kč/ha), u PPO byl zaznamenán pokles jen o 12,1 % na Kč/ha. Nejvíce k této příznivější meziroční změně u podniků právnických osob přispěl meziroční nárůst podpor obnovitelných zdrojů energie o 6,9 % na 2 861Kč/ha (tvoří 6,6 % ostatních dotací). Dotace na výrobní spotřebu, které zahrnují vratku spotřební daně při nákupu nafty a bionafty, podporu pojištění z PGRLF a národní podpory, vzrostly u PPO o 48,8 % na Kč/ha. Zatímco do roku 216 měly nárok na vratku spotřební daně za pohonné hmoty pouze 24

25 podniky, které naftu spotřebovaly v rostlinné výrobě, s účinností od došlo k rozšíření vratky spotřební daně za pohonné hmoty spotřebované v živočišné prvovýrobě. Snahou bylo co nejvíce podpořit chovatele skotu, prasat a drůbeže. Zemědělské podniky mohly žádat v roce 217 o vratku spotřební daně za pohonné hmoty zpětně za celý rok 216. Meziroční nárůst o 25,8 % na 1 92 Kč/ha byl zaznamenán u PPO také u environmentálních dotací, poskytovaných z Programu rozvoje venkova (zahrnujících agroenvironmentální opatření, agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství, dobré životní podmínky zvířat a opatření Natura 2 na zemědělské půdě). Dalším pozitivním faktorem bylo v roce 217 zvýšení národních podpor určených chovatelům dojnic ze zdrojů MZe. Průměrná hodnota vyplacených investičních dotací rapidně stoupla z pouhých 4 Kč/ha na 612 Kč/ha, protože se realizovaly, a tudíž i proplácely projekty podle nového PRV , a to až od druhé poloviny roku 216. V roce 217 byl ekonomický vývoj výrazně ovlivněn nárůstem hodnoty zemědělské produkce způsobeným zejména vysokou hodnotou produkce mléka. Tento faktor se při srovnatelné úrovni výrobní spotřeby a pouze mírném růstu odpisů (o 2,2 %) projevil ve zvýšení ukazatele čisté přidané hodnoty v přepočtu na hektar z. p. o 7,8 %. Průměrná úroveň čisté přidané hodnoty dosáhla Kč/ha, přičemž ji z velké části tvoří provozní dotace, a to ze 76,5 % u podniků fyzických osob, z 69,6 % u podniků právnických osob. Kč/ha Graf č. 1:, provozní dotace - Smíšená výroba /ha Provozní dotace/ha /AWU Celkem PFO PPO Ekonomická situace měřená ukazatelem čisté přidané hodnoty v přepočtu na AWU (roční pracovní jednotku) zaznamenala v roce 217 také zlepšení. Průměrná čistá přidaná hodnota u podniků smíšené výroby vzrostla o 1,1 % a dosáhla úrovně 622 tis. Kč/AWU. Obdobně jako v předchozím roce je u podniků zaměřených na smíšenou výrobu významný rozdíl v hodnotách ČPH/AWU u podniků fyzických a právnických osob, kdy je tento ukazatel u PPO téměř dvakrát vyšší než u podniků fyzických osob. U PPO došlo k meziročnímu nárůstu hodnoty ČPH/AWU o 1,7 % na 673 tis. Kč/AWU, u PFO o 8,1 % Kč/AWU 25

26 na 348 tis. Kč/AWU. Dosažený výraznější růst ukazatele ČPH/AWU u podniků právnických osob je ovlivněn i hodnotou AWU, která u PFO meziročně mírně vzrostla (+2,6 %) na 3,49 AWU/1 ha, kdežto u PPO klesla (-2,9 %) na 2,72 AWU/1 ha. Naopak z hlediska ukazatele ČPH/ha z.p. dosáhly lepší dynamiky růstu podniky fyzických osob (+1,9 %) než PPO (+7,4 %), a to zejména díky vyššímu růstu zemědělské produkce u PFO (+9,4 %) při nezměněné výrobní spotřebě a poklesu odpisů (-3,5 %) i dotací. ve výrobním zaměření smíšená výroba pokryla vynaložené průměrné náklady externích faktorů (osobní náklady, nájemné půdy a budov, nákladové úroky). Hodnota celkové produkce podniků smíšené výroby dokáže pokrýt výrobní spotřebu a odpisy, k pokrytí celkových nákladů jsou však potřeba provozní dotace. Důchod ze zemědělské činnosti dosáhl v roce 217 úrovně Kč/ha. Meziroční růst o 29,5 % je ovlivněn výrazným navýšením ukazatele u PPO (+41, %), k mírnějšímu růstu došlo i u PFO (+6,1 %). Příznivý výsledek souvisí s nárůstem celkové produkce při nižším růstu nákladů a mírném poklesu celkových dotací. Příznivého meziročního vývoje ekonomické úrovně podniků smíšené výroby bylo dosaženo díky zvýšení celkové produkce, ale také díky snížení podílu výrobní spotřeby na celkové produkci (o 2,9 %) Výrobní zaměření polní výroba Skupina podniků specializovaných na polní výrobu představuje v šetření FADN nejpočetněji zastoupené výrobní zaměření. Výběrový soubor FADN zahrnoval pro šetření roku 217 celkem 456 takto orientovaných podniků (34, % farem v souboru), které celkově reprezentují 6 65 subjektů specializovaných na polní výrobu v ČR. Celorepublikově tvoří podniky polní výroby 37,1 % všech subjektů s celkovým podílem 36,5 % zemědělské půdy. V šetření FADN zastupují toto VZ ze dvou třetin podniky fyzických osob (278 subjektů), zbytek tvoří podniky právnických osob (178 subjektů). Nejvíce podniků (celkem 54,4 %) se vyskytuje ve skupině střední ekonomické velikosti (EV VII.-IX.). Většina podniků výrobního zaměření polní výroba (78,1 %) se nachází v oblastech mimo LFA, pouze 21,9 % podniků hospodaří v oblastech LFA. Soubor FADN zahrnoval v rámci tohoto VZ v roce 217 pouze 11 podniků, které aplikují ekologický způsob hospodaření bez souběžné konvenční produkce. Jednalo se převážně o ekologické podniky fyzických osob. Ve výrobním zaměření polní výroba se vyskytuje 1 podniků s bioplynovou stanicí a 1 podniků s provozem fotovoltaické elektrárny a jeden podnik, který provozuje obojí. Průměrná výměra obhospodařované zemědělské půdy PPO výrobního zaměření polní výroba je 784,9 ha, zatímco PFO využívají v průměru 84, ha. Meziročně se výměra z. p. zvýšila v průměru o 3,6 %. Hodnota vstupu pracovní síly u podniků fyzických osob 2,12 AWU/1 ha mírně převyšuje hodnotu podniků právnických osob (1,84 AWU/1 ha). V souboru podniků celkem došlo ke snížení hodnoty vstupu pracovní síly v průměru o 4,8 %. Z nápočtu dat FADN vyplývá, že skupina podniků zaměřená na polní výrobu se podílí na produkci zemědělského odvětví ČR 28,2 %. Význam výrobního zaměření polní výroba je zřejmý z podílu na celkové produkci RV, která je tvořena téměř z jedné poloviny (47,3 %) podniky polní výroby. 26

27 Výsledky hospodaření farem v roce 217 ukazují významné snížení celkové produkce podniků o téměř 9 % (na Kč/ha) ve srovnání s předchozím rokem. Nižší produkci vykazují jak podniky právnických osob (snížení o 8,1 % na Kč/ha), tak podniky fyzických osob (pokles o 11,6 % na Kč/ha). Dominantní složkou produkce je u podniků polní výroby rostlinná produkce. Její podíl na celkové produkci podniků činil v roce 217 u PFO 92,6 %, tedy o 1,3 % méně než v roce 216. Ve skupině PPO tvoří rostlinná produkce 79,1 % z celkové produkce, což představuje snížení podílu o 1,9 %. V rámci celého souboru podniků polní výroby je podíl rostlinné produkce 83,2 % a je na srovnatelné úrovni jako v předchozím roce. Výrobní struktura rostlinné produkce podniků specializovaných na polní výrobu je u PPO a PFO obdobná. Nejvýznamnější skupinou plodin s přibližně 5% podílem na produkci RV jsou obiloviny (45,7 % u PPO a 48,7 % u PFO). Druhou nejvýznamnější rostlinnou komoditu představují dlouhodobě olejniny (23,5 % u PPO, 27,6 % u PFO). Podíl obou skupin plodin na produkci zůstává v meziročním srovnání stabilní. Z ostatních významných plodin podniky polní výroby dále pěstují cukrovku (6,9 % z produkce RV PFO, 8,3 % u PPO), brambory (2,5 % u PPO, 7,4 % u PFO) a podniky právnických osob také zeleninu (7, %), průmyslové plodiny (6, %) a krmné plodiny (4,4 %). U PFO doplňuje sortiment zelenina (3,3 %) a krmné plodiny (3,2 %). Ostatní druhy plodin jsou pěstovány jen okrajově. U skupiny PFO se projevila také změna pěstování na části pozemků z obilnin na krmné plodiny a luskoviny. Tento posun se odráží nejen na hodnotě produkce, ale i na nákladech na pěstování. Rok 217 byl poměrně teplý s mírnou zimou a kolísavými srážkami během vegetace. Častá období sucha se promítla do snížení výnosů většiny plodin. Počasí obecně prospívalo pouze okopaninám. Projevily se i výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami v rámci celého území republiky. Snížení výnosů způsobilo u velké části komodit mírný nárůst cen na úrovni 2-1 %. U okopanin naopak došlo k dalšímu poklesu ceny až o 1, %. Graf č. 11: Hodnota zemědělské produkce - Polní výroba Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Kč/ha Celkem PFO PPO Kč/AWU 27

28 Cena silážní kukuřice se snížila v průměru o 5,6 %. Pokles výnosu měl na výslednou produkci podniků větší vliv než změny cen a vyústil ve snížení produkce RV v roce 217 v průměru o 9,4 % oproti roku 216. Podniky právnických osob vykázaly pro rok 217 výnos pšenice ozimé 6,1 t/ha, což představuje snížení o 13,8 % oproti roku 216. Cena však vzrostla pouze o 3,5 % na Kč/ha. U podniků fyzických osob bylo dosaženo výnosu 5,9 t/ha, tedy o 7, % méně než v předchozím roce, a cena vzrostla pouze o 2,1 % na Kč/t. S výjimkou žita došlo ke snížení výnosu také u všech ostatních sledovaných obilovin u podniků PFO o 2-8 % a u podniků PPO o %. Cena ječmene zůstala na obdobné úrovni jako v předchozím roce, zatímco ceny ostatních obilnin se zvýšily o 2-13 %. Výnos žita se zvýšil v průměru o 12, % a cena stoupla o 1,5 %. Výnos kukuřice na zrno poklesl oproti minulému roku u podniků PPO o 2,3 % na 7,5 t/ha, zatímco cena stoupla o 1,2 % na Kč/ha. V podnicích PFO došlo ke snížení výnosu pouze o 6,8 % na 6,6 t/ha a cena zůstala meziročně stálá (3 777 Kč/t). Obdobný vývoj se objevuje u obou forem podniků také u kukuřice na siláž. Výnos cukrovky zůstal v průměru výběrového souboru meziročně stálý (69,1 t/ha) a cena poklesla o 6,1 % na 799 Kč/t. Z okopanin se dařilo především raným bramborám, jejichž výnos stoupl o 37,1 % na 17,8 t/ha a cena zůstala obdobná jako v před chozím roce. Výnos pozdních konzumních brambor se zvýšil v průměru o 8,7 % na 28,7 t/ha, avšak na úkor ceny, která poklesla o 1, % (na 4 39 Kč/t). Výnos řepky byl v roce 217 o 13,8 % nižší než v roce 216 (3,1 t/ha), což napomohlo mírnému zvýšení ceny o 2,7 % na Kč/t. Podíl živočišné výroby je u podniků zaměřených na polní výrobu nevýznamný, tvoří pouze 4,7 % z celkové produkce podniků, a tento podíl se i přes meziroční pokles počtu dobytčích jednotek nemění. Podniky PFO mají v této oblasti největší příjmy z chovu skotu, doplněné příjmy z výkrmu prasat. Podniky PPO rozšiřují svou činnost produkcí mléka, chovem skotu a výkrmem prasat. Přesto se jedná o velmi malý podíl z celkové produkce. Hodnota ostatní produkce tvoří u podniků specializovaných na polní výrobu 12,1 %. U podniků právnických osob se podílí na celkové produkci 15,9 %, což představuje zvýšení o 2, %. Třetinu tvoří příjmy z poskytování zemědělských služeb, druhou třetinu tvoří příjmy ze zpracování produkce OGA rostlinné a živočišné výroby. Množství a cena poskytovaných služeb se odvíjí od průběhu vegetace v daném roce, vývoje porostů a výsledného množství sklízené biomasy. Celkem 8,3 % se podílí příjmy z produkce elektrické energie z alternativních zdrojů. U PFO poklesl podíl ostatní produkce z 6,8 % na 3,3 % z celkové produkce podniků. Nejvýznamnější položkou je opět poskytování zemědělských služeb. Z pohledu ekonomiky se však jedná o velmi malé částky. Stejně jako u průměrné hodnoty zemědělské produkce přepočtené na jednotku plochy (snížení o 8,9 %), také u produkce vyjádřené na přepočteného pracovníka došlo k meziročnímu poklesu v průměru o 4,3 % na hodnotu tis. Kč/AWU. V podnicích PFO se hodnota produkce snížila o 11, % na 1 26 tis. Kč. Hodnota produkce podniků PPO zůstala v meziročně srovnatelná (1 915 tis. Kč). Výrobní zaměření polní výroba dosahuje v rámci srovnávaných VZ společně s podniky smíšené výroby jedné z nejvyšších hodnot produkce na pracovníka. Hodnota celkových nákladů se v podnicích specializovaných na polní výrobu oproti minulému roku mírně snížila, avšak jedná se o pokles v průměru pouze o 4,5 % 28

29 (na Kč/ha). U PPO se mírný pokles nákladů téměř shoduje s poklesem průměrným (o 4,3 % na Kč/ha). U PFO je pokles výraznější (o 6,9 % na Kč/ha). Výrobní spotřeba, která sestává z přímých nákladů a ostatních věcných nákladů, představuje v případě polní výroby 64,7 % z celkových nákladů. Vývoj tohoto ukazatele měl meziročně klesající tendenci, která byla ze dvou srovnávaných právních forem výraznější u PFO, u nichž došlo k poklesu o 8,6 %, zatímco u PPO poklesla hodnota pouze o 6,4 %. Hodnota přímých nákladů poklesla u podniků tohoto výrobního zaměření o 7,1 %, což v reálném vyjádření představuje pokles ze Kč/ha na Kč/ha. Opět byl výraznější pokles u PFO (o 1,2 %). Ke snížení došlo u všech položek významných pro polní výrobu, nejvíce u nákladů na nakupovaná hnojiva (o 1, %). Náklady na nákup osiv a prostředků ochrany rostlin zůstaly na srovnatelné úrovni. Hodnota specifických nákladů spojených s ostatními výdělečnými činnostmi poklesla o 1,9 %. K mírnému poklesu došlo i u ostatních věcných nákladů, mezi které se řadí náklady budov a strojů, energie, služby a ostatní náklady. V souhrnu došlo k meziročnímu rozdílu o 4,9 %. Při srovnání podniků podle právní formy byl znatelnější pokles zaznamenán u PFO (6,3 %), který byl ovlivněn zejména výrazným poklesem nákladů na služby. Hodnota odpisů přepočtená na jednotku plochy zaznamenala u výrobního zaměření polní výroby meziroční pokles o 3,9 %. U PFO byl pokles opět výraznější, a to o 6,2 %, zatímco u PPO se hodnota odpisů snížila jen o 2,7 %. Náklady na externí faktory (mzdy, nájemné půdy a budov, úroky) vyjádřené na hektar zemědělské půdy zůstaly v roce 217 na stejné úrovni jako v roce 216. Při zaměření se na jednotlivé právní formy došlo u PFO k meziročnímu nárůstu o 2,1 % a u PPO k poklesu o 1,6 %. Mzdové náklady, které jsou významnou položkou u PPO, se u této skupiny v roce 217 ve vyjádření na placeného pracovníka zvýšily na 425 tis. Kč/AWU (o 4,9 %). Ve vyjádření na hektar došlo vlivem poklesu počtu placených pracovníků k poklesu Kč/ha Graf č. 12: Náklady zemědělské produkce - Polní výroba Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy Úroky bez mzdových a budov na jednotku produkce 5,91,95,9,94,92,96 1, , , , , ,5 2,4 15,3 1,2 5,1, Celkem PFO PPO bez mzdových/produkce 29

30 mzdových nákladů PPO o 2,9 %. Výměra půdy, za kterou se platí pachtovné, se v roce 217 v průměru zvýšila o 4,9 %. U PPO vzrostlo pachtovné ve vyjádření na hektar o 6,1 % a u PFO o 4, %. Průměrná cena pachtovného v roce 217 byla Kč/ha připachtované půdy. Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci u podniků polní výroby dosáhl hodnoty,95, což představuje mírný meziroční nárůst. Stejný trend se objevuje u podniků fyzických osob (nárůst na,94), i podniků právnických osob (nárůst na,96). Průměrná hodnota celkových provozních dotací a podpor vyjádřených na jednotku plochy se u podniků polní výroby v roce 217 oproti předchozímu roku snížila o 4,4 % na Kč/ha. Nejvýznamnější položkou dotací je Jednotná platba na plochu (platby SAPS + Greening, popř. Mladý zemědělec) ve výši Kč/ha, která představuje 64,2 % z celkových provozních podpor (6,3 % u PPO a 72,1 % u PFO). Hodnota této dotace se oproti úrovni předchozího roku mírně snížila o 3,3 %. Druhou nejvýznamnější položku představují ostatní dotace (v celkovém průměru Kč/ha), které u PFO tvoří 1,4 % a u PPO 26,5 % všech poskytnutých dotací a podpor. Kč/ha Graf č. 13:, provozní dotace - Polní výroba /ha Provozní dotace/ha /AWU Celkem PFO PPO 2 1 Ukazatel čisté přidané hodnoty byl u podniků specializovaných na polní výrobu ovlivněn snížením produkce i provozních podpor. Ve vyjádření na ha z. p. dosáhl v roce 217 hodnoty Kč/ha, což představuje meziroční pokles o 12,6 %. ČPH u PPO dosahovala výše Kč/ha (snížení o 11,8 %), u PFO činila její výše Kč/ha (snížení o 14,8 %). je u podniků polní výroby z 66, % tvořena provozními dotacemi a podporami. Podniky fyzických osob dosáhly čisté přidané hodnoty ve vyjádření na přepočteného pracovníka 493 tis. Kč/AWU, což je meziroční snížení o 14,2 %. U PPO vzhledem k výraznému meziročnímu snížení hodnoty AWU poklesla hodnota ČPH/AWU pouze o 4,9 % na 713 tis. Kč/AWU. Kvůli výraznému snížení tohoto indikátoru z pohledu dosažené ČPH/AWU se v rámci efektivnosti výrobních zaměření řadí polní výroba až za produkci mléka a je na stejné úrovni jako podniky smíšené výroby. Kč/AWU 3

31 3.2.3 Výrobní zaměření produkce mléka Podniky specializované na produkci mléka jsou z hlediska počtu zastoupených podniků čtvrtým nejvýznamnějším výrobním zaměřením v ČR a v souboru FADN představují celkem 9,2 % subjektů ze všech zemědělských podniků. Naproti tomu jejich podíl na celkové zemědělské produkci převyšuje hodnotu 1 % a na tvorbě hodnoty mléčné produkce se podílejí 28,7 %. Více než 2/3 hodnoty produkce mléka a mléčných výrobků je u podniků výběrového souboru FADN produkováno ve VZ smíšená výroba (67,6 %), ve VZ polní výroba 2,2 % a ve VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP pouze 1,5 %. Podniky VZ produkce mléka obhospodařují 7,9 % zemědělské půdy a na celkovém počtu chovaných zvířat v přepočtu na dobytčí jednotku (DJ) se podílejí 12,6 %. Výběrový soubor FADN v roce 217 zahrnoval celkem 123 podniků výrobního zaměření produkce mléka, které reprezentují celkem 752 zemědělských subjektů specializovaných na produkci mléka. Podniky tohoto VZ se významně podílejí na obhospodařování zemědělské půdy v méně příznivých oblastech, většina podniků (89,4 %) tohoto VZ hospodařila v oblastech LFA. Podíl ekologicky hospodařících podniků byl 14,6 % s převahou podniků fyzických osob. Výběrový soubor podniků tohoto VZ tvoří 48, % podniků fyzických osob s průměrnou výměrou 91,6 ha a 52, % podniků právnických osob s výměrou 972,1 ha/podnik. V roce 217 došlo u obou právních forem k meziročnímu nárůstu vstupu pracovní síly o 3,8 %. Podniky fyzických osob zaznamenaly oproti roku 216 zvýšení počtu pracovníků o 5,3 % na hodnotu 3,69 AWU/1 ha. U PPO připadalo na 1 ha zemědělské půdy 3,88 AWU, což představovalo meziroční zvýšení o 3,6 %. Vyšší nároky na vstup pracovní síly souvisí s nárůstem intenzity živočišné výroby měřené ukazatelem počtu dobytčích jednotek na jednotku plochy (DJ/1 ha), konkrétně u PPO došlo k navýšení počtu DJ o 5,3 % na 7,42 DJ/1 ha a u PFO došlo k mírnému nárůstu o,3 % na 77,52 DJ/1 ha. Graf č. 14: Hodnota zemědělské produkce - Produkce mléka Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO 31

32 Vysoká intenzita živočišné výroby má za následek zvýšené požadavky na počet pracovníků, podniky tohoto výrobního zaměření vykazují ze všech hodnocených VZ nejvyšší hodnoty ukazatele DJ/1 ha a s tím související nejvyšší hodnoty ukazatele AWU/1 ha. podniků zaměřených na produkci mléka se meziročně zvýšila o 14,9 % na hodnotu Kč/ha. Na tvorbě hodnoty celkové produkce se nejvíce podílí živočišná produkce (62,6 %), dále rostlinná produkce (26,8 %) a ostatní produkce (1,6 %). Produkce meziročně vzrostla u obou právních forem, u PFO o Kč/ha (nárůst o 1,6 % na Kč/ha) a u PPO dokonce o Kč/ha (nárůst o 15,9 % na Kč/ha). Zvýšení hodnoty celkové produkce bylo shodně u obou právních forem zapříčiněno nárůstem hodnoty živočišné produkce vlivem výrazného zvýšení realizační ceny mléka. přepočtená na jednoho pracovníka se oproti roku 216 meziročně zvýšila o 1,7 % na hodnotu tis. Kč/AWU, a to i při současném zvýšení vstupu pracovní síly o 3,8 %, které koresponduje s navýšením počtu DJ na jednotku plochy. Dlouhodobě vyšších hodnot celkové produkce vyjádřené na přepočteného pracovníka dosahují podniky právnických osob (1 425 tis. Kč/AWU), u podniků fyzických osob činila hodnota tohoto ukazatele tis. Kč/AWU. U PFO hodnota produkce ve vyjádření na pracovníka meziročně vzrostla o 5, %, zatímco u PPO byl zaznamenán nárůst dokonce o 11,9 %. Živočišná výroba je v rámci této výrobní specializace nejdůležitější složkou pro tvorbu zemědělské produkce. V roce 217 se na celkové produkci podílela 62,6 %, u podniků právnických osob šlo o 6,4% podíl. U podniků fyzických osob byla hodnota podílu produkce ŽV dokonce 75,5 %, což je způsobeno menším podílem ostatní produkce a o 1/3 nižší hodnotou produkce rostlinné výroby. Nejvýznamněji se na tvorbě produkce ŽV podílela produkce kravského mléka a mléčných výrobků (81,8 %) následována produkcí hovězího a telecího masa (17,7 %). Hodnota živočišné produkce se meziročně výrazně zvýšila u obou právních forem. U PFO došlo k nárůstu živočišné produkce o 5 89 Kč/DJ na hodnotu Kč/DJ/rok, což představovalo zvýšení o 15,8 %. U PPO byl nárůst živočišné produkce ještě výraznější, došlo ke zvýšení o 9 47 Kč/DJ na hodnotu Kč/DJ/rok (nárůst o 24,9 %). Tento výrazný meziroční vzestup byl způsoben zvýšením průměrné realizační ceny kravského mléka, jejíž výše je pro tvorbu hodnoty živočišné produkce zásadní především u podniků zabývajících se produkcí mléka. Realizační cena kravského mléka u podniků VZ produkce mléka v roce 217 byla 8,48 Kč/l, zatímco v roce 216 dosahovala 7,2 Kč/l. Meziročně tedy cena mléka vzrostla o 1,46 Kč/l, což představovalo zvýšení výkupní ceny o 2,8 %. Nadále dochází ke zvyšování mléčné užitkovosti, v roce 217 došlo ke zvýšení dojivosti na hodnotu l/dojnici/rok. Dlouhodobě vyšší dojivost vykazují podniky právnických osob, konkrétně 8 28 l/dojnici/rok, zatímco podniky fyzických osob dosáhly l/dojnici/rok, což je o 22,6 % méně než PPO. Zvyšující se dojivost je pozitivně ovlivňována posunem v plemenné struktuře dojnic směrem k holštýnskému plemeni. Rostlinná produkce se v roce 217 na celkové produkci tohoto VZ podílela 26,8 % a meziročně došlo pouze k jejímu mírnému poklesu. U PFO se rostlinná produkce snížila na hodnotu 1 21 Kč/ha (pokles o 5,4 %), zatímco u PPO se výše produkce téměř nezměnila a činila Kč/ha. 32

33 Podíl ostatní produkce na celkové produkci PPO byl 12,2 %, zatímco u PFO byl její podíl minimální (1,2 %). U podniků právnických osob byl zaznamenán pokles ostatní produkce o 5,8 % na hodnotu Kč/ha. Na tvorbě této hodnoty se u PPO nejvýznamněji podílely příjmy za služby zemědělské a lesní výroby (37,9 %), dále tržby z prodeje energie z obnovitelných zdrojů (18,1 %) a zpracování výrobků RV (9,3 %). Ve VZ produkce mléka provozuje bioplynové stanice 26,6 % podniků právnických osob (17 podniků), zatímco z celkového počtu PPO ve srovnávaných výrobních zaměřeních výběrového souboru FADN vykazuje provoz BPS 15,7 % podniků (86 podniků). Podniky specializované na produkci mléka zaznamenaly nárůst celkových nákladů meziročně o 4,5 % na hodnotu Kč/ha. U právnických osob se náklady zvýšily na Kč/ha (o 5,2 %). Hodnota nákladů podniků fyzických osob byla výrazně nižší ( Kč/ha), i tak zde byl zaznamenán nárůst o 3, % oproti roku 216. PFO dosahovaly úrovně necelých 58 % hodnoty nákladů PPO. Na celkových nákladech se rozhodující měrou podílela výrobní spotřeba (62,7 %). Meziročně se její hodnota zvýšila o 3,1 %, nárůst byl zaznamenán u obou právních forem. U podniků fyzických osob se z důvodu navýšení přímých nákladů o 772 Kč/ha zvýšila výrobní spotřeba o 2, % na hodnotu Kč/ha. U podniků právnických osob došlo k nárůstu na Kč/ha (o 3,6 %). Náklady na krmiva tvořily téměř 56 % přímých nákladů. Hodnota nakupovaných krmiv se v přepočtu na 1 DJ meziročně u PPO snížila o 6, % (na Kč/DJ), náklady na vlastní krmiva naopak vzrostly o 7,6 % na hodnotu Kč/DJ. V součtu nakupovaných a vlastních krmiv se tak náklady u PPO meziročně zvýšily o 1,2 % na hodnotu 2 32 Kč/DJ. Podniky fyzických osob oproti roku 216 více krmiv nakupovaly (nárůst o 17,2 % na Kč/DJ), hodnota vlastních krmiv naopak poklesla o 6, % na 9 13 Kč/DJ. Celkově se tak hodnota krmiv u PFO zvýšila pouze o,5 % na Kč/DJ. Náklady na krmiva u PPO dosáhly o Kč/DJ vyšší hodnoty než podniky FO. Poměr nakupovaných a vlastních krmiv je u podniků PO a FO rozdílný, v roce 217 byl však rozdíl Kč/ha Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov 7 6, ,89,87 5, Graf č. 15: Náklady zemědělské produkce - Produkce mléka Úroky bez mzdových na jednotku produkce , , 1,1,9, Celkem PFO PPO,6,4,2, bez mzdových/produkce 33

34 mezi poměrem nakupovaných a vlastních krmiv mezi oběma právními formami nižší. U podniků fyzických osob tvořila vlastní krmiva 67,2 % z celkové hodnoty krmiv na 1 DJ, u podniků právnických osob 56,5 %. Vzhledem k meziročnímu nárůstu všech položek ostatních věcných nákladů (náklady na budovy, stroje, energie, služby a ostatní náklady) došlo u podniků právnických osob k jejich zvýšení o 11,9 % na Kč/ha. Na tomto navýšení měl nejvyšší hodnotový podíl nárůst nákladů budov a strojů (o 743 Kč/ha) a ostatních nákladů (o 645 Kč/ha). U podniků fyzických osob naopak náklady na budovy a stroje poklesly (o 13,7 %), což bylo hlavním důvodem snížení ostatních věcných nákladů o 2,4 % na Kč/ha. Odpisy u PFO meziročně vzrostly o 2,1 % na hodnotu Kč/ha. Tento výsledek je důsledkem zlepšující se technické vybavenosti podniků související s nákupem kvalitních a výkonných strojů. Naopak u PPO byl zaznamenán pokles o 1,1 % na hodnotu Kč/ha. Odpisy podniků fyzických osob tvoří 86,7 % hodnoty odpisů podniků právnických osob. Náklady na externí faktory zaznamenaly meziročně zvýšení hodnoty na Kč/ha (nárůst o 1,2 %), na čemž se významně podílely vyšší mzdové náklady. U PPO mzdové náklady přepočtené na placeného pracovníka vzrostly o 9,3 % na hodnotu 412 tis. Kč/AWU, u PFO o 1,4 % na částku 262 tis. Kč/AWU. Mzdové náklady se zvýšily rovněž po přepočtu na jednotku plochy. U PPO došlo ke zvýšení o 13,3 % na Kč/ha a u PFO došlo k nárůstu o 21,1 % na 3 16 Kč/ha. Pachtovné v roce 217 zaznamenalo u obou právních forem mírný nárůst. U PPO se pachtovné zvýšilo o 5,2 % na Kč/ha připachtované půdy. U podniků fyzických osob pachtovné vzrostlo o 4,9 % na Kč/ha připachtované půdy. Čerpané provozní dotace a podpory činily u podniků specializovaných na produkci mléka Kč/ha. V porovnání s předchozím rokem poklesly o 582 Kč/ha (o 3,5 %). Toto meziroční snížení podpor bylo způsobeno především 17,3% poklesem ostatních dotací na výrobu (o Kč/ha), a to v důsledku zrušení Mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby a Dočasné mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby. Tyto podpory poskytované chovatelům dojnic a prasnic byly poskytovány pouze v roce 216 s cílem zmírnit ztráty způsobené celoevropskou krizí v sektoru mléka a kompenzovat nízké ceny vepřového masa. Nově zavedená Mimořádná podpora na snížení produkce mléka zrušené tituly nekompenzovala. Zachována byla přímá podpora producentům mléka přiznávaná na dojnici (3 597,2 Kč) diferencovaná podle podílu příjmů za mléko na celkových příjmech podniku. Hodnota celkových dotací ve VZ produkce mléka byla o 41,2 % vyšší než průměrná hodnota podpor v celém souboru FADN ( Kč/ha). Dotace podniků fyzických osob poklesly o 6,5 % na hodnotu Kč/ha. U podniků právnických osob se meziroční podpory snížily o 2,7 % a jejich hodnota byla v přepočtu na hektar z. p. o Kč vyšší ( Kč/ha) než u podniků fyzických osob. Ostatní dotace již třetím rokem představovaly nejvýznamnější skupinu dotací, která ve VZ produkce mléka tvořila téměř 4 % (6 43 Kč/ha) z celkových podpor. Hlavní podíl na ostatních dotacích měla i nadále podpora na obnovitelné zdroje energie, jejíž hodnota Kč/ha byla nejvyšší ze všech výrobních zaměření a dosáhla téměř 2,4násobku hodnoty podpor OZE celého souboru FADN (1 58 Kč/ha). Meziročně tato podpora poklesla u podniků PO o 3,1 % na 4 58 Kč/ha. 34

35 Druhou nejvýznamnější skupinou dotací ve VZ produkce mléka je Jednotná platba na plochu, od roku 215 včetně Greeningu a Mladého zemědělce, jejichž podíl činil v součtu 31,7 % z celkových provozních dotací. V důsledku poklesu sazby u všech tří dotačních titulů o 3,9 % hodnota těchto podpor v součtu poklesla o 4,1 % na Kč/ha (větší snížení hodnoty, než byl pokles sazeb, bylo způsobeno uplatněním finanční kázně pro součet přímých plateb a degresí u plateb SAPS). Environmentální dotace zahrnující agroenvironmentální opatření, dotace Natura 2 na zemědělské půdě, Dobré životní podmínky zvířat a Ekologické zemědělství představovaly s 12,8% podílem třetí nejvýznamnější položku provozních podpor. Hodnota zaplacených environmentálních dotací meziročně vzrostla o 27,6 % na 2 68 Kč/ha. U podniků fyzických osob dosáhly tyto podpory hodnotu 2 45 Kč/ha, u podniků právnických osob Kč/ha. Dotace na výrobní spotřebu zaznamenaly v roce 217 výrazné zvýšení (o 78,3 %) na hodnotu 1 5 Kč/ha. Jejich nárůst byl způsoben změnou pravidel v poskytování vratky spotřební daně při nákupu nafty a bionafty. V roce 217 žádali nově o vratku i zemědělci v živočišné výrobě, kteří dostali zpět až 9 % ze spotřební daně z vratky v závislosti na intenzitě chovu zvířat. U podniků právnických osob činily dotace na výrobní spotřebu zahrnující vratku zelené nafty Kč/ha, u podniků fyzických osob 471 Kč/ha. V roce 217 došlo k prudkému nárůstu hodnoty vyplacených investičních dotací. Zatímco v roce 216 nebyly ve VZ produkce mléka vyplaceny žádné investiční dotace z důvodu ukončení sedmiletého programového období, v roce 217 byly již investiční dotace vypláceny podle nového PRV , a to u podniků PO v hodnotě Kč/ha a u podniků FO 574 Kč/ha. Graf č. 16:, provozní dotace - Produkce mléka /ha Provozní dotace/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO Ekonomické výsledky byly ve VZ produkce mléka ovlivněny především vyšší cenou mléka. Při mírném zvýšení nákladů (o 4,5 %) a poklesu provozních dotací (o 3,5 %) tak ve výsledku přesto došlo ke zlepšení všech hlavních ukazatelů hospodářského výsledku 35

36 zemědělských podniků. Hodnota čisté přidané hodnoty se v přepočtu na hektar zvýšila o 26,9 % (o Kč). Tento ukazatel byl ve VZ produkce mléka nejvyšší ( Kč/ha) ze všech hodnocených zaměření a převyšoval průměrnou ČPH/ha celého souboru FADN téměř o 6 %. Rychlejším tempem rostla ČPH u PPO při zvýšení o 29,8 % na hodnotu Kč/ha. U PFO byl nárůst pomalejší (o 13,4 % na Kč/ha), hodnota ČPH/ha byla o Kč/ha nižší než u podniků právnických osob. Ukazatel ČPH ve vyjádření na přepočteného pracovníka je významný indikátor hodnocení ekonomické životaschopnosti podniku. Tento ukazatel se u producentů mléka v roce 217 zvýšil o 22,3 % na 642 tis. Kč/AWU, z toho u PPO o 25,3 % na hodnotu 648 tis. Kč/AWU a u PFO o 7,6 % na 69 tis. Kč. I přes vysoké nároky na vstup pracovní síly dosáhlo vlivem vyšší ceny mléka v roce 217 toto výrobní zaměření o 7,5 % vyšší ČPH/AWU, než byla v celém souboru FADN (597 tis. Kč/AWU). V minulých letech dosahovaly dlouhodobě nejvyšší hodnoty ČPH/AWU podniky zaměřené na polní výrobu, které patřily z tohoto hlediska k nejefektivnějšímu výrobnímu zaměření. V důsledku navýšení hodnoty zemědělské produkce se i při snížení provozních dotací a nárůstu nákladů zvýšil důchod ze zemědělské činnosti. Důchod, který je finálním ukazatelem hospodářského výsledku, se meziročně zvýšil o 14,8 % na hodnotu Kč/ha. Mezi podniky právnických a fyzických osob je v hodnotách důchodu významný rozdíl. U podniků FO zahrnuje i hodnotu práce neplacených pracovníků a dosáhl výše Kč/ha (nárůst o 17,9 %). Podniky právnických osob zemědělský důchod více než ztrojnásobily na hodnotu Kč/ha. Z hlediska dosaženého důchodu ze zemědělské činnosti dosáhly podniky VZ produkce mléka nejvyššího zisku ze všech hodnocených výrobních zaměření a lze je tedy označit za nejefektivnější. I přes pokles celkové hodnoty provozních dotací a při mírném nárůstu nákladů se vlivem vyšší realizační ceny mléka a při zvyšující se dojivosti ekonomika výroby mléka výrazně zlepšila Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP patří k nejvíce extenzivním VZ. Podniky tohoto VZ hospodaří převážně v méně příznivých oblastech (LFA), stále více se u nich rozšiřuje ekologický způsob hospodaření s převahou chovu zvířat na pastvinách horských a podhorských oblastí. V šetření FADN bylo v roce 217 celkem 238 podniků, z toho 49 podniků právnických osob a 189 podniků fyzických osob. V méně příznivých oblastech LFA hospodařilo v roce 217 v rámci výběrového souboru FADN celkem 216 podniků, což představuje podíl ve výši 9,8 %. Z toho 111 podniků hospodaří v LFA horské oblasti (podíl ve výši 46,6 %). Výhradně ekologickým způsobem hospodaření (bez souběhu konvenční produkce) se zabývá 172 podniků, což představuje 72,3 %. Podniky VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP reprezentují v síti FADN podle závěrů Strukturálního šetření celkem subjektů, což činí toto VZ druhým nejpočetnějším VZ s podílem na celkovém počtu DJ v ČR ve výši 16,5 %. Při podrobnější analýze podniků podle typu výrobního zaměření lze dojít k závěru, že v souboru FADN jsou nejvíce zastoupeny podniky zaměřené na výkrm a chov masného skotu. Toto zaměření představuje 192 podniků, s podílem ve výši 8,7 %. Chovem 36

37 ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP se zabývá 32 podniků, což představuje 13,4 %. Nejméně zastoupeným zaměřením je kombinovaný chov skotu, tzn. smíšený chov dojnic a krav bez tržní produkce mléka, v počtu 14 podniků (jen 5,9 %). Průměrná výměra z. p. za rok 217 je u podniků právnických osob tohoto výrobního zaměření ve výši 574,7 ha. Podniky fyzických osob hospodařily na průměrné výměře výrazně menší, a to 76, ha. Intenzita ŽV je vyšší u PFO (52, DJ/1 ha), PPO vykazovaly nižší intenzitu (43,24 DJ/1 ha). Ukazatel intenzity ŽV ve vyjádření DJ/1 ha vykázal meziročně u PPO nárůst o 4,8 %, u PFO byl zaznamenán mírný pokles (-1,4 %). Na intenzitu ŽV má velký vliv počet DJ na ha, s čímž úzce souvisí i produkce na ha. Vstup pracovní síly vyjádřený v přepočtených pracovnících na jednotku plochy u podniků fyzických osob za rok 217 dosahuje hodnoty 2,49 AWU/1 ha, u podniků právnických osob 1,63 AWU/1 ha. Meziročně tento parametr u obou typů podniků poklesl. Vyšší pokles zaznamenaly podniky právnických osob (-11,6 %). Podniky FO mají vyšší zastoupení neplacené práce, která ve sledovaném roce 217 představovala 88, % z celkového vstupu pracovní síly. Jedná se totiž převážně o práci rodinných příslušníků na farmách FO. U podniků PO je podíl neplacené pracovní síly zanedbatelný. Podniky VZ chovu skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP vytvářely v roce 217 pouze 5, % celkové zemědělské produkce v ČR a na produkci ŽV se podílely ve výši 6,5 %. U podniků fyzických osob byla v roce 217 dosažena celková produkce Kč/ha, což představuje meziroční pokles o 5,2 %, Podniky právnických osob vykázaly hodnotu produkce Kč/ha, přičemž došlo na rozdíl od PFO k nárůstu o 8,3 %. Produkce celkově vykázala nárůst ve výši,9 % a dosáhla hodnoty Kč/ha. Živočišná výroba uvedeného výrobního zaměření představuje 49,3 % celkové produkce, konkrétně Kč/ha (meziročně vzrostla o 4,5 %). U podniků právnických osob je tento podíl ve výši 42,1 % (5 876 Kč/ha) a u podniků fyzických osob činí 56,1 % (7 27 Kč/ha). Kč/ha Graf č. 17: Hodnota zemědělské produkce - Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Kč/AWU Celkem PFO PPO 2 37

38 Nejvýznamnějším produktem tohoto VZ je hovězí a telecí maso s podílem 72,7 % na celkové produkci ŽV. Dalšími důležitými komoditami jsou kravské mléko a mléčné výrobky (11,2 % produkce ŽV) a také kozí a ovčí mléko a mléčné výrobky (7,8 % produkce ŽV). Meziročně v porovnání s rokem 216 došlo u jatečného skotu ke zvýšení produkce hovězího a telecího masa jak u podniků právnických osob (+6,4 %), tak i u podniků fyzických osob (+6,7 %). Produkce rostlinné výroby se na celkové produkci VZ podílí ve výši 33,5 %. Jde zejména o výrobu krmiv, která se většinou spotřebují přímo v podnicích, tzn. krmné plodiny a pícniny. Krmné plodiny tvoří 77,6 % celkové produkce RV uvedeného výrobního zaměření. Další významnou plodinou jsou obiloviny, které se podílí na produkci RV ve výši 16,7 %. Hodnota produkce rostlinné výroby vykázala oproti předchozímu roku u podniků právnických osob nárůst o 3,2 % na Kč/ha. Podniky fyzických osob dosáhly hodnoty produkce Kč/ha při meziročním poklesu o 2,9 %. Ostatní zemědělská produkce tvoří podíl ve výši 17,1 % z celkové zemědělské produkce. Jedná se zejména o prodej zemědělských služeb, které jsou vyšší u podniků právnických osob. U PPO hodnota ostatní produkce meziročně vzrostla o 3,3 % na Kč/ha, PFO vykazují výrazný meziroční pokles o 22,7 % na Kč/ha. Hodnota celkové produkce za rok 217 ve vyjádření na roční pracovní jednotku AWU oproti předchozímu roku vzrostla o 9,3 % na 641 tis. Kč/AWU. Vyšší hodnoty, konkrétně 854 tis. Kč/AWU, dosahují podniky právnických osob, u kterých se produkce na pracovníka meziročně zvýšila o 22,5 %. U podniků fyzických osob se produkce na pracovníka zvýšila jen o,3 % na hodnotu 52 tis. Kč/AWU. V případě výrobního zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP došlo v roce 217 k mírnému meziročnímu zvýšení celkových nákladů na hektar plochy zemědělské půdy. Hodnota celkových nákladů vzrostla u PPO o 5,8 % na Kč/ha a u PFO poklesla o 4,5 % na Kč/ha. Vývoj tohoto ukazatele byl způsoben zejména nárůstem přímých nákladů u podniků právnických osob o 15, %. Na tom se podílelo zvýšení hodnoty nákladů na nakupovaná krmiva o 26,2 % a nákladů na nakupovaná hnojiva o 24,6 % u PPO. Výrobní spotřeba tvořená přímými a ostatními věcnými náklady se podílí na celkových nákladech výrobního zaměření 61, %. V roce 217 došlo ke zvýšení hodnoty výrobní spotřeby u PPO o 11,6 %. U PFO byl zaznamenán pokles, a to o 2,3 %. Nejvýznamnější položku přímých nákladů tvoří náklady na vlastní krmiva (49,9 % přímých nákladů). Naproti tomu nakupovaná krmiva se podílí na přímých nákladech pouze 11,9 %. Mzdové náklady na ha se ve srovnání s rokem 216 snížily u PFO, u PPO byl jejich pokles menší pouze o 4,6 %, celkově se tedy projevilo snížení o 9,3 %, zejména vlivem úbytku podílu placených pracovníků. Z hlediska hodnocení na placeného pracovníka došlo k nárůstu mzdových nákladů meziročně o 7,7 % na 386 tis. Kč/AWU na placeného pracovníka, což bylo způsobeno nárůstem mzdových nákladů PPO o 8,1 % na 42 tis. Kč/AWU placeného pracovníka. Mzdové náklady u PFO byly také vyšší (o 1,1 %) a dosáhly hodnoty 315 tis. Kč/AWU placeného pracovníka. Pachtovné za placenou připachtovanou půdu celkově vzrostlo o 9,6 % na 1 78 Kč/ha, u PPO se tato hodnota zvýšila o 13,4 %, přičemž u PFO bylo toto navýšení pouze nepatrné, a to o,4 %. 38

39 Sledováním dat u podniků právnických osob je zřejmé zvýšení odpisů o 2,3 %, naproti tomu u podniků fyzických osob došlo k poklesu odpisů o 3,9 %. To napovídá o rozdílné investiční aktivitě hodnocených právních forem. Ukazatel celkových nákladů bez nákladů mzdových na jednotku produkce se zvýšil celkově ve srovnání s předchozím rokem o 2, %, z toho vzrostl u podniků právnických osob o 1,5 % a u podniků fyzických osob o 2,6 %. Toto bylo způsobeno vlivem růstu výrobní spotřeby. Kč/ha Graf č. 18: Náklady zemědělské produkce - Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov 3 1,37 1,4 1,39 1, Úroky bez mzdových na jednotku produkce 1,6 1,36 1, ,4 1, Celkem PFO PPO Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP je v rámci zemědělství ČR vzhledem k výši plateb na LFA a environmentálních dotací jedním z výrobních zaměření s nejvyšším objemem čerpaných podpor. Ve srovnání s předchozím rokem došlo v roce 217 k celkovému poklesu provozních dotací a podpor vztažených na hektar zemědělské půdy o 4,2 % na hodnotu Kč/ha. U PPO došlo ke snížení o 7, % na Kč/ha, u PFO byl zaznamenán rovněž pokles hodnoty provozních dotací, a to o 1,7 % na Kč/ha. Největší podíl na provozních dotacích (36,4 %) má u hodnoceného VZ Jednotná platba na plochu (včetně dotace na Greening a Mladý zemědělec), jejíž hodnota ve vyjádření na hektar meziročně klesla o 4,2 %. Environmentální dotace, tzn. v tomto případě zejména podpory v rámci skupiny Agroenvironmentálně - klimatická opatření a Ekologické zemědělství, v roce 217 tvořily více než třetinu celkových provozních dotací (34, %). Hodnota environmentálních dotací ve srovnání s předchozím rokem klesla o 3,8 % na 4 81 Kč/ha. Dotace na LFA se v roce 217 podílely na celkových provozních dotacích 15,1 %. Ve sledovaném roce jejich hodnota mírně poklesla (o 2,2 % na Kč/ha). V roce 217 tvořily ostatní dotace 11,3 % provozních dotací, jejich hodnota činila Kč/ha u PFO a Kč/ha u PPO. Podpory OZE dosahují u zkoumaného VZ pouze 89 Kč/ha a podílí se tak na ostatních dotacích 5,5 %. Investiční dotace tvořily v roce 217 více než dvacetinásobek hodnoty roku 216 (571 Kč/ha). 1,,8,6,4,2, bez mzdových/produkce 39

40 je jedním z klíčových ukazatelů ekonomické efektivnosti podniků. U VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP převyšuje výrobní spotřeba společně s odpisy dosaženou hodnotu produkce a čistá přidaná hodnota je tak tvořena výhradně z provozních dotací a podpor. Za výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP došlo meziročně celkově k poklesu tohoto indikátoru o 8,6 % na Kč/ha, zejména vlivem poklesu provozních dotací. Pokud hodnotíme podniky podle právní formy, zaznamenaly podniky právnických osob meziročně pokles o 12,3 % na Kč/ha. U podniků fyzických osob došlo k poklesu ukazatele čisté přidané hodnoty o 4,6 % na hodnotu Kč/ha. Graf č. 19:, provozní dotace - Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP /ha Provozní dotace/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO Podniky VZ chov skotu ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP dosahují nejnižší hodnoty ČPH/AWU ve srovnání s ostatními zkoumanými VZ. vztažená na pracovníka u uvedeného výrobního zaměření klesla oproti předchozímu roku o,9 % na 488 tis. Kč/AWU. U podniků právnických osob došlo k poklesu ČPH/AWU o,9 % na hodnotu 661 tis. Kč/AWU, u podniků fyzických osob byl naopak zaznamenán nárůst o,9 % na hodnotu 39 tis. Kč/AWU. Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP je charakteristické nižší intenzitou produkce. Dlouhodobá vysoká úroveň čerpaných podpor uvedeného výrobního zaměření má vliv na ziskovost u PPO, zatímco PFO (zejména menší ekonomické velikosti) jsou na hranici rentability. Význam tohoto VZ však spočívá také v mimoprodukčních funkcích zemědělství, zejména u ekologických podniků. 4

41 3.3 Výsledky ekologického zemědělství v roce 217 V rámci vyhodnocení výběrového souboru ekologického zemědělství FADN pro účetní rok 217 bylo zpracováno celkem 266 podniků reprezentujících 3 27 plně ekologických podniků (bez souběžné konvenční produkce) ekonomické velikosti IV.-XIV., tj. 8,3 % z celkového počtu podniků v dané skupině v ČR. Soubor nezahrnuje velmi malé podniky třídy ekonomické velikosti I.-III. Soubor analyzovaných podniků je o 21 subjektů větší než v předchozím roce a představuje výměru ha zemědělské půdy. Výsledky ekologických zemědělců jsou prezentovány v tabulkové části C této zprávy za podniky ekologického zemědělství celkem a v podrobném členění podle právních forem, výrobních zaměření polní výroby, produkce mléka, chovu skotu a ostatních zvířat ZOP, smíšené výroby a podle oblastí LFA. V rámci těchto výstupů jsou porovnávány ukazatele za odpovídající skupiny ekologických a konvenčních zemědělců. V souboru ekologických zemědělců FADN je reprezentativně zastoupena nejvýznamnější specializace ekologického zemědělství v ČR chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (chov zvířat ZOP) v počtu 191 subjektů, které reprezentují zemědělců tohoto výrobního zaměření. Ostatní výrobní zaměření EZ jsou ve sledovaném souboru zastoupena relativně nízkým počtem, což do určité míry omezuje reprezentativnost výsledků za tyto typy podniků. V celkovém počtu ekologických zemědělců ČR představují tato VZ málo významnou skupinu. Výjimku z hlediska zastoupení tvoří skupina zemědělců výrobního zaměření produkce mléka, která je specifická svojí orientací na intenzivnější výrobu. Tato skupina je v souboru FADN zastoupena 18 subjekty, což představuje cca 28 % z celkového počtu ekologických producentů mléka. Výsledky EZ v ČR jsou výrazně ovlivněny hospodařením v méně příznivých oblastech (LFA), kde hospodaří 83,1 % ekologických podniků zahrnutých do výběrového souboru FADN 217 (41,4 % v oblasti LFA horská a 41,7 % v oblastech LFA ostatní). Naopak většina podniků aplikujících konvenční zemědělství hospodaří mimo LFA (58,5 %) s převažujícím VZ polní výroba (56,6 %). V oblastech ostatní LFA jsou nejvíce zastoupeny podniky VZ smíšená výroba (47,4 %) a v LFA horské VZ produkce mléka (35,5 %). V meziročním srovnání došlo k mírnému poklesu průměrné výměry obhospodařované půdy v podniku o 6,3 ha (tj. o 4,2 %), což souvisí se změnou základního souboru EZ 217 a nárůstem počtu podniků v šetření FADN EZ. Hodnoty vstupu pracovní síly a počtu chovaných zvířat zůstávají v průměru celého souboru na obdobné úrovni jako v minulém roce. Produkce podniků EZ vyjádřená na jednotku plochy (1 ha z.p.) zůstala v roce 217 na srovnatelné úrovni jako v roce 216 (tj Kč/ha). Došlo k mírnému poklesu produkce rostlinné výroby (o 3,4 %), který byl kompenzován nárůstem produkce živočišné výroby (o 5,6 %). Hodnota tržeb z ostatní produkce dosažených v roce 217 se rovnala tržbám z roku 216. Produkce RV se podílí na celkové produkci podniků 35,7 %. Dominantní položkou je u podniků ekologického zemědělství produkce krmných plodin, která tvoří 61,3 % 41

42 produkce RV. Druhou nejvýznamnější částí je produkce obilovin (2,5 % produkce RV). Tržby z rostlinné produkce představují 17,7 % z celkových prodejů podniku. Produkce ŽV zaujímá obecně 48,8 % z celkové produkce podniků, z toho 58,9 % je tvořeno výkrmem skotu, 17,6 % produkcí mléka a mléčných výrobků a 14,1 % produkcí ovčího a kozího mléka. Tržby pak představují 93,1 % z hodnoty živočišné produkce. U většiny sledovaných VZ se hodnota produkce ŽV meziročně zvýšila, nevíce u podniků smíšené výroby (o 33, %). Došlo k výraznému navýšení produkce z chovu skotu (o 36,6 %) a produkce mléka. U podniků specializovaných na produkci mléka se zvýšila celková produkce ze ŽV o 7,3 % a produkce mléka o 12,7 %. V nejpočetněji zastoupeném VZ chov zvířat ZOP došlo také ke zvýšení produkce ŽV o 6,7 %, a to především díky vyšším příjmům z kravského mléka. Naproti tomu nastal mírný propad v produkci ovčího a kozího mléka (o 4,5 %). Hlavními zdroji zvýšení produkce byly mírný nárůst prodejních cen (9,91 Kč/l kravského mléka) společně s růstem užitkovosti (5 974 l/ks/rok; nárůst o 4,8 %). Ostatní produkce představuje 15,4 % z celkové produkce podniků a je tvořena především zisky z poskytování služeb cizím subjektům. Příjmy z agroturistiky tvoří zhruba 1 % ostatní produkce, podobně jako příjmy ze zpracování živočišných produktů. Výrobky z kravského mléka jsou podle metodiky započteny přímo do produkce ŽV. Nejvyšší úroveň celkové produkce ekologických podniků ze sledovaných výrobních zaměření vykazují již tradičně podniky specializované na produkci mléka ( Kč/ha). Následují podniky polní výroby ( Kč/ha), podniky smíšené výroby (16 67 Kč/ha) a podniky chovu zvířat ZOP (12 64 Kč/ha). Paralelně jsou řazeny i výsledky produkce po přepočtení na pracovní jednotku AWU. Nejvyšších hodnot dosahují podniky producentů mléka ( Kč/AWU), polní výroby ( Kč/AWU), smíšené výroby ( Kč/AWU) a chovu zvířat ZOP ( Kč/AWU). Kč/ha Produkce RV/ha Produkce ŽV/ha Ostatní produkce/ha /AWU Celkem Graf č. 2: Hodnota zemědělské produkce - podniky EZ a KZ 217 Polní výroba Smíšená výroba Produkce mléka Ekologické podniky Chov zvířat ZOP Celkem Polní výroba Smíšená výroba Konvenční podniky Produkce mléka Chov zvířat ZOP Kč/AWU 42

43 Srovnání produkce ekologických a konvenčních zemědělců zachycuje graf č. 2. Při srovnávání produkce EZ/KZ je nutné vzít v úvahu faktory, které rozhodujícím způsobem odlišují tuto výrobu, zejména technologická omezení ekologické výroby, převažující lokalizaci výroby do LFA a výrazně odlišnou výrobní strukturu ekologických a konvenčních podniků ČR. EZ podniků přepočtená na jednotku plochy se pohybuje na úrovni 35,6 % produkce konvenčních podniků. Největší rozdíl je v produkci RV, kde představuje pouze 22,9 % výše produkce KZ. Živočišná bioprodukce odpovídá 54,8 % konvenční produkce. Náklady Hodnota celkových nákladů zůstala u podniků hospodařících v režimu ekologického zemědělství v roce 217 na srovnatelné úrovni jako v roce 216 v průměru 23 7 Kč/ha. Relativně stabilní zůstávají hodnoty ve všech hodnocených kategoriích vstupů výrobní spotřebě, ostatních věcných nákladech i nákladech na externí faktory. Největší částí přímých nákladů jsou náklady na krmiva, které tvoří 28,6 % nákladů na výrobní spotřebu, a další náklady spojené s chovem zvířat a zpracováním ŽV, které představují 1,7 % nákladů výrobní spotřeby. Hodnota obou dominantních složek se meziročně významným způsobem nezměnila. Náklady na nákup osiv zůstávají v rámci celéhou souboru EZ také relativně stabilní. Došlo k poklesu nákupu hnojiv a prostředků ochrany rostlin, který podporuje základní princip přirozeného pěstování plodin v systému ekologického hospodaření. Stejně srovnatelné s minulým rokem jsou v rámci celého souboru EZ i další náklady na provoz podniku (náklady na provoz budov a strojů, energie, služby, odpisy a další) přepočtené na jednotku plochy. Společným znakem všech sledovaných VZ je meziroční pokles nákladů na mzdy (v průměru o 4,1 %) a nárůst placeného pachtovného (v průměru o 7,6 %). Nákladovost produkce EZ měřena celkovými náklady na jednotku produkce zůstává také v průměru na vysoké úrovni (1,57) vzhledem k orientaci na málo intenzivní výrobu a nízké úrovni cen produkce EZ. Podniky nejvýznamnějšího výrobního zaměření ekologického zemědělství, chovu zvířat ZOP, dosáhly hodnoty celkových nákladů Kč/ha. Nejvyšší úrovně vynaložených nákladů dosahují v rámci srovnávaných skupin ekologické podniky výrobního zaměření produkce mléka (4 711 Kč/ha). Při srovnávání nákladovosti EZ a KZ (graf č. 21) je poměr celkových nákladů EZ/KZ nejvyrovnanější u podniků polní výroby, kde představují 74,9 % nákladů KZ. U rozhodujícího odvětví ekologického zemědělství, chovu zvířat ZOP, tvoří náklady EZ 71, % nákladů KZ, u podniků produkce mléka 64,4 % a u podniků smíšené výroby tvoří pouze 45,7 %. Nižší nákladovost souvisí především s nižší hodnotou vstupů při nákupu hnojiv a prostředků ochrany rostlin. Vzájemná srovnatelnost úrovně nákladů ekologického a konvenčního zemědělství je částečně ztížená tím, že podniky EZ mají větší podíl neplacené práce nezapočítávané do celkových nákladů. Úroveň nákladovosti výroby měřená poměrem nákladů bez mzdových na jednotku produkce je u EZ výrazně vyšší oproti konvenčním zemědělcům. Srovnatelnou hodnotu vykazují pouze podniky zaměřené na produkci mléka (hodnota koeficientu,9). 43

44 Graf č. 21: Náklady zemědělské produkce - podniky EZ a KZ 217 Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov Úroky bez mzdových na jednotku produkce Kč/ha ,3 1, 1, Celkem Polní výroba Smíšená výroba 4 711,9 Produkce mléka 1, Chov zvířat ZOP, Celkem ,95,94 Polní výroba Smíšená výroba ,89 Produkce mléka 1, Chov zvířat ZOP 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, bez mzdových/produkce Ekologické podniky Konvenční podniky Podniky EZ mají větší podíl vstupů, které mají povahu fixních nákladů, tj. odpisy, náklady budov a strojů, energie atp., což souvisí s extenzivním charakterem výroby a s menší velikostí ekologických podniků. Spotřeba vlastních krmiv v přepočtu na hektar je srovnatelná, spotřeba nakoupených krmiv je u podniků EZ podstatně nižší (24,9 % KZ) a spotřeba nakoupených hnojiv a prostředků ochrany rostlin je zanedbatelná, což je dáno povahou tohoto způsobu hospodaření. a provozní podpory Nejvýznamnější ukazatel ekonomické situace podniku, čistá přidaná hodnota, je u EZ více než u ostatních skupin zemědělců závislá na úrovni podpor. Je patrné, že kladná hodnota ČPH je u ekologických podniků podmíněna dostatečnou výší provozních podpor. Souhrnná částka dotací vyjádřená na jednotku plochy se v rámci celého souboru meziročně snížila o 3,3 %. Ke zvýšení došlo pouze u plateb na pěstování plodin a na podporu zelené nafty, která byla nově vyplácena nejen na rostlinnou, ale také na živočišnou výrobu. Obě tyto dotace však představují poměrně malé částky z celkových plateb dotací. Nejvýznamnějšími položkami jsou tradičně jednotná platba na plochu (35, % z celkových provozních dotací a podpor) a environmentální dotace (36,3 %), z nichž každá tvoří zhruba třetinu získaných provozních dotací a podpor. Hodnota environmentálních dotací zůstala na obdobné úrovni jako v předchozím roce (snížení pouze o 3,2 %), pouze u podniků polní výroby došlo k jejímu snížení o 26,5 %. U podniků orientovaných na živočišnou nebo smíšenou produkci nastalo mírné snížení hodnoty podpor na chov zvířat (do 8 %). Minimální meziroční změny v produkci, nákladech, pracovním zatížení i množství získaných podpor se projevily jen velmi malou změnou v úrovni ukazatelů čisté přidané 44

45 hodnoty ekologických podniků. Dosažená čistá přidaná hodnota na jednotku plochy se v průměru celého výběrového souboru EZ snížila o 2,9 % na Kč/ha. Paralelně se snížila i úroveň čisté přidané hodnoty vyjádřené na přepočteného pracovníka, ale pouze o 1,9 % na Kč/AWU. Je tedy možné konstatovat, že úroveň hospodaření podniků EZ byla v těchto dvou letech vyrovnaná. Nejvyšší hodnoty sledovaných ukazatelů ČPH vykazují tradičně podniky produkce mléka (2 615 Kč/ha), s odstupem následované podniky polní výroby ( Kč/ha). Podniky smíšené výroby a chovu zvířat ZOP jsou na srovnatelné hodnotě ( Kč/ha a Kč/ha). Relativně vysoká hodnota AWU však odsouvá podniky polní výroby na poslední místo v rentabilitě výroby (pouze Kč/AWU). Podniky VZ produkce mléka dokážou srovnatelně vysokou pracovní náročnost kompenzovat vysokou produkcí a jsou ve výsledku nejúspěšnějším výrobním zaměřením ( Kč/AWU). Úroveň podniků chovu zvířat ZOP a smíšené výroby je opět srovnatelná ( Kč/AWU a Kč/AWU). Provozní dotace a podpory, směřované k podnikům ekologického zemědělství, o 35, % převyšují podpory konvenčních podniků (graf č. 22). Zásadní rozdíl je, pochopitelně, v části environmentálních dotací a v dotacích na LFA. Ekologické podniky také získávají téměř dvojnásobné podpory na zvířata, ale z celkového pohledu se jedná o relativně malé částky. Konvenční podniky získávají výrazně vyšší dotace na produkci energie z obnovitelných zdrojů a vratku spotřební daně. Vyšší míra dotací umožňuje ekologickým podnikům dosahovat čisté přidané hodnoty přepočtené na jednotku plochy pouze o 27,1 % nižší, než jaké dosahují konvenční podniky, a díky nižšímu počtu pracovních sil je ČPH přepočtená na AWU u ekologických podniků pouze o necelých 11 % nižší než u konvenčních. Graf č. 22:, provozní dotace - podniky EZ a KZ /ha Provozní dotace/ha /AWU 8 Kč/ha Kč/AWU Celkem Polní výroba Smíšená výroba Produkce mléka Chov zvířat ZOP Celkem Polní výroba Smíšená výroba Produkce mléka Chov zvířat ZOP Ekologické podniky Konvenční podniky 45

46 Hodnota ČPH vyjádřená na jednotku plochy dosahuje v průměru u EZ 72,9 % úrovně konvenčních podniků, což představuje mírné zhoršení oproti předchozímu období o 3,4 %. vyjádřená na jednoho pracovníka (AWU) za odvětví ekologického zemědělství představuje 89,4 % úrovně KZ, tedy opět mírné zhoršení oproti roku 216, kdy tento podíl činil 96, %. Odhad hospodářského výsledku EZ za rok 217 S využitím systému vážení dat FADN umožňujícím extrapolovat data výběrového souboru EZ na celé odvětví lze provést odhad produkce odvětví EZ v ČR. ekologických podniků v ČR byla na základě dat FADN EZ odhadnuta na mil. Kč. Jedná se o meziroční nárůst produkce o 8,3 % související s nárůstem počtu ekofarem základního souboru EZ 217 (3 27 farem v porovnání s podniky základního souboru EZ 216). Tato celková produkce mil. Kč představuje 4,5 % z celkové odhadované zemědělské produkce roku 217. Celkové tržby EZ jsou odhadovány ve výši 5 29 mil. Kč, což představuje 74,3 % z celkové odhadované ekologické produkce roku 217. Z celkového objemu tržeb tvoří 17,7 % tržby z rostlinné výroby, 61,2 % tržby ze živočišné výroby a 2,7 % jsou tržby z ostatní produkce, včetně zpracování výrobků RV a ŽV. 46

47 3.4 Extrapolované výsledky českého zemědělství v roce 217 včetně odhadu roku 218 Kontaktní pracoviště FADN uplatňuje metodický postup, který umožňuje extrapolaci údajů reprezentativního vzorku zemědělských podniků FADN. Extrapolace dat slouží k absolutnímu vyjádření ekonomických výsledků zemědělství za celou Českou republiku. Nápočtu je dosaženo tak, že se údaj každého podniku vynásobí tzv. váhovým faktorem, tj. počtem podniků, které jednotlivý podnik zastupuje ve skupině příslušného výrobního zaměření a ekonomické velikosti. Podrobný metodický popis systému vážení uvádí příloha 1.3 Systém vážení dat FADN v závěru této publikace. Výpočet extrapolovaných výsledků zahrnuje podniky všech výrobních zaměření včetně zemědělských podniků bez půdy. Výsledky vybraných ukazatelů za rok 217 s porovnáním k předchozímu období zachycuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Vybrané ukazatele extrapolovaných výsledků za ČR v mld. Kč Jednotka % Počet podniků v souboru FADN počet ,4 Počet reprezentovaných podniků ČR počet , mld. Kč 138,6 142,6 12,9 Produkce RV mld. Kč 75,6 7,7 93,5 Obiloviny mld. Kč 31, 29,8 96, Olejniny mld. Kč 15,4 14, 9,7 Krmné plodiny mld. Kč 1,8 1,6 98,2 Produkce ŽV mld. Kč 45,8 54,8 119,6 Mléko a mléčné výrobky mld. Kč 19,6 26, 132,9 Hovězí a telecí maso mld. Kč 9,7 1, 13,7 Vepřové maso mld. Kč 8,6 9,3 17,4 Ostatní produkce mld. Kč 17,2 17,1 99,5 mld. Kč 161,9 165,4 12,2 Výrobní spotřeba mld. Kč 17,2 17,9 1,6 Přímé náklady mld. Kč 68,7 68, 98,9 Ostatní věcné náklady mld. Kč 38,5 39,9 13,7 Odpisy mld. Kč 17,6 18, 12,4 Externí faktory mld. Kč 37,1 39,5 16,4 Mzdové náklady mld. Kč 27,7 29,7 17,1 Pachtovné mld. Kč 7,3 7,8 16,6 Daně a poplatky mld. Kč,9,9 99,9 Provozní dotace a podpory celkem mld. Kč 41,8 41, 98,2 Investiční dotace mld. Kč,1 2,4 1765,6 Hrubá přidaná hodnota mld. Kč 72,3 74,8 13,5 mld. Kč 54,7 56,8 13,9 Důchod ze zemědělské činnosti mld. Kč 17,8 19,7 111,2 /AWU Kč/AWU ,5 47

48 Celková zemědělská produkce v absolutním vyjádření zaznamenala v roce 217 nárůst o 2,9 % na úroveň 142,6 mld. Kč. Produkce rostlinné výroby výrazně klesla o 6,5 % na hodnotu 7,7 mld. Kč. Nejvýznamnějším poklesem hodnotové produkce utrpěly olejniny, obiloviny, brambory a zelenina. Nárůst produkce lze sledovat pouze u proteinových plodin. Hodnota živočišné výroby vzrostla o 19,6 % na hodnotu 54,8 mld. Kč, což bylo nejvýznamněji ovlivněno nárůstem produkce mléka a mléčných výrobků. Také produkce hovězího masa a vepřového masa vykazuje růst o 3,7 %, resp. 7,4 %. Ostatní produkce, zejména vlivem snížení hodnoty ostatní produkce RV, meziročně poklesla o,5 % na hodnotu 17,1 mld. Kč. Vývoj celkových nákladů vykazuje rostoucí tendenci, a to zvýšení o 2,2 % na hodnotu 165,4 mld. Kč. Ukazatel výrobní spotřeby vzrostl pouze o,6 % oproti předchozímu roku, přičemž největší podíl na tomto zvýšení měly ostatní věcné náklady, zejména pak náklady budov a strojů. Přímé náklady poklesly o 1,1 % vlivem snížených nákladů na osiva a hnojiva. Náklady na prostředky ochrany rostlin a vlastní krmiva naopak vzrostly. Náklady na externí faktory se meziročně zvýšily o 6,4 % především vlivem vyšších nákladů na pachtovné a mzdy. Provozní dotace v roce 217 poklesly o 1,8 % na úroveň 41, mld. Kč. Součástí provozních dotací jsou také podpory OZE ve výši 5,5 mld. Kč, které se meziročně zvýšily o 2,3 %. Ukazatele hospodářského výsledku českého zemědělství v absolutní hodnotě vykazují u výchozího ukazatele hrubé přidané hodnoty růst o 3,5 % na hodnotu 74,8 mld. Kč, u čisté přidané hodnoty je shledán obdobný vývoj s nárůstem o 3,9 % na hodnotu 56,8 mld. Kč. Vývoj ukazatele čisté přidané hodnoty na přepočteného pracovníka vykazuje také rostoucí tendenci. Výše ČPH/AWU zemědělského sektoru, včetně podniků bez zemědělské půdy, se meziročně zvýšila o 31,6 tis. Kč na hodnotu 65,3 tis. Kč. Finální ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti vykazuje meziroční nárůst o 11,2 % na hodnotu 19,7 mld. Kč. Čtrnáctiletý vývoj důchodu ze zemědělské činnosti spolu s odhadem pro rok 218 předkládá graf č. 23. Datová základna FADN s využitím vlastních vyvinutých nástrojů umožnuje odhad ekonomických výsledků na úrovni zemědělských podniků. Aplikováním metody extrapolace lze také následně předložit odhad výsledků zemědělství ČR. První odhady jsou k dispozici již na přelomu září a října produkčního roku a jsou s přibývajícími informacemi o sledovaném období upřesňovány. K odhadu hospodářských výsledků roku 217 byla využita datová základna FADN CZ s údaji za účetní rok 217. Data byla přepočtena pomocí složených indexů zpracovaných na základě vstupních informací z ČSÚ, MZe, SZIF, ÚZEI a FADN. Základní struktury zemědělství zůstávají pro tento typ výpočtu zachovány na úrovni roku 217. To znamená, že odhady ukazatelů obhospodařované výměry, počtů dobytčích jednotek a počtů pracovníků nejsou metodikou predikce ekonomických výsledků uvažovány. Informace o změnách osevních ploch, sklizně či porážkách zvířat vstupujících do výpočtů odhadu produkce jsou však při sestavování složených indexů vzaty v úvahu. Extrapolace dat byla provedena pomocí systému vážení dat FADN s využitím váhových faktorů roku

49 DZČ Graf č. 23: Důchod ze zemědělské činnosti a produkce v mld. Kč Produkce RV Produkce ŽV Ostatní produkce DZČ Produkce f Pozn.: 218f - odhad roku 218 Tento příspěvek představuje výsledky odhadů, které byly zjištěny na základě dat FADN 216 a dalších vstupních informací k 8. listopadu 218, a proto mohou vykazovat určité odchylky od finálních výsledků FADN pro účetní rok 218, které budou uveřejněny v příštím vydání této publikace. Celková zemědělská produkce je v roce 218 odhadována na 136,5 mld. Kč, což představuje 4,3% pokles. Předpokládá se pokles rostlinné produkce o 7,3 % a obdobná hodnota živočišné produkce odpovídající výsledku předchozího roku s minimálním zvýšením o,1 %. Dosažený výsledek hospodaření v roce 218 je ovlivněn extrémně suchým rokem s výrazně nižšími výnosy u většiny plodin, kromě jarních odrůd obilovin, ovoce a některých druhů zeleniny. Predikce průměrných realizačních cen obilovin a pozdních brambor předpokládá mírný meziroční nárůst, naopak u průměrné ceny řepky, cukrovky a jablek se očekává pokles. V živočišné výrobě se uvažuje pouze o nepatrném navýšení počtu zvířat i ceny prodejů, kromě vepřového masa, kde ceny výrazně klesají. Od počátku roku 218 dochází, na rozdíl od minulého roku, k postupnému snižování ceny mléka. Pokračující zvyšování objemu má však za důsledek meziroční zvyšování hodnotové produkce mléka. jsou pro rok 218 odhadovány s 1,9% zvýšením na úroveň 168,5 mld. Kč. Výrobní spotřeba zahrnující přímé a ostatní věcné náklady předpokládá mírný,4% růst. Výraznější zvýšení je očekáváno u externích nákladů (6,8 %). V rámci tohoto odhadu se uvažuje s 8% zvýšením provozních podpor na částku 44,3 mld. Kč oproti hodnotě 41, mld. Kč v roce 217 vzhledem k novému programovému období PRV a očekávanému vypořádání podpor za sucho. Odhad provozních podpor vychází z aktuálně zjištěných informací o alokaci prostředků v roce 218, přičemž výpočet celkové částky se opírá o metodiku FADN. V roce 218 se předpokládá pro účely tohoto odhadu navýšení investičních dotací z 2,4 mld. Kč na 4,5 mld. Kč. 49