Informace o kvalitě života seniorů. materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informace o kvalitě života seniorů. materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne 16. 12. 2011"

Transkript

1 Informace o kvalitě života seniorů materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne

2 Zpracovalo: Zdeněk Pernes předseda Rady seniorů ČR ve spolupráci s oddělením pro odborné zázemí a vztahy k občanskému sektoru ÚV KSČM a sekcí sociální politiky Informace o kvalitě života seniorů I. Úvod Česká společnost stárne, zatímco v roce 1989 žilo v České republice příjemců starobních a kombinovaných 1 penzí, v roce 2000 to bylo a v roce 2009 již Za dvacet roků tedy počet příjemců starobních a kombinovaných penzí v České republice vzrostl o , tj. v průměru o ročně. Rok 2010 byl rokem specifickým, v platnost vstoupila tzv. Topolánkova penzijní reforma a její institut automatického překlopení invalidních penzí na penze starobní u příjemců starších 65 let. Administrativní cestou tak počet příjemců starobních a kombinovaných penzí meziročně vzrostl o a přirozenou cestou o K žilo v České republice příjemců starobních a kombinovaných penzí, tj. 21,5 % populace. V letošním roce se důsledkem tzv. Nečasovy penzijní reformy očekává meziroční nárůst vyšší (počet předčasných penzí jako obrana proti degresivnímu výpočtu starobních penzí je údajně trojnásobně vyšší než loni), počet příjemců starobních a kombinovaných penzí tak přesáhne S narůstajícím počtem seniorů, i když zatím nijak dramatickým, se samozřejmě zvyšují náklady společnosti na uspokojování seniorských potřeb. Také rychlejší dynamika výdajů na uspokojování základních životních potřeb seniorů oproti dynamice valorizace penzí vyvolává řadu významných sociálních, ekonomických a politických otázek. KSČM, jako parlamentní politická strana, se samozřejmě snaží na tyto otázky nalézat odpovědi. II. Postavení seniorů ve společnosti Sociální postavení a životní úroveň každé lidské bytosti, tj. také seniorů, je determinováno majetkovými poměry, příjmy, zdravotním stavem, rodinnými vztahy, sociálními kontakty a v neposlední řadě též charakterem sociálního a zdravotního systému státu. Významným aspektem vypovídajícím o životní úrovni je také struktura a dynamika spotřeby, a to zejména v reálných hodnotách. a) Úroveň sociálního zabezpečení zdravotní stav, sociální dávky, příspěvky a sociální služby Český penzijní systém je průběžně financovaný, příjmy z penzijního připojištění se státním příspěvkem 2, do kterého je sice zapojeno cca 4,5 milionu lidí, ale pouze s průměrnou naspořenou částkou cca Kč, jsou zanedbatelné. Dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ 3 za rok 2010 utváří 94,3 % příjmů důchody, 0,8 % ostatní sociální dávky, 1,9 % příjmy ze závislé činnosti, 0,1 % příjmy z podnikání a 2,9 % příjmy ostatní (kapitálové příjmy, prodej nemovitých a movitých věcí, dary od příbuzných). Ze sociálních dávek má seniorská populace možnost využívat (pokud nevychovávají závislé děti) příspěvek na bydlení, starobní + vdovský nebo vdovecký důchod. K pobíralo starobní důchod příjemců a penze kombinované příjemců. Z toho mužů a žen. Průměrná starobní penze činila Kč, průměrná kombinovaná penze Kč u mužů a Kč u žen 2 zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 3 Český statistický úřad 2

3 seniorů s nízkými důchody (oscilujícími okolo Kč) má možnost žádat o dávky hmotné nouze. Starší senioři, závislí na pomoci jiné osoby pobírají příspěvek na péči. Příspěvek na bydlení pobíralo v roce 2009 celkem příjemců, doplatek na bydlení příjemců, příspěvek na péči příjemců a okamžitá mimořádná pomoc byla jednorázově poskytnuta příjemcům. Podrobnější data o příjemcích výše uvedených sociálních dávek dle sociálních a věkových skupin populace k dispozici nejsou. Dle výzkumu Rady seniorů ČR z roku 2008 z celkového počtu příjemců příspěvku na bydlení bylo v roce ,1 % starobních důchodců a příspěvku na péči 60,5 % starobních důchodců. Systém sociálních služeb je uspokojivě rozvinut ve větších městech, ve venkovském osídlení nikoliv. Pro seniorskou populaci jsou provozovány zejména: - Domovy pro seniory poskytují pobytové, stravovací, ošetřovatelské služby a pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovů pro seniory bylo v roce 2009 provozováno 453 s kapacitou lůžek a s průměrným počtem klientů Z celkového počtu příjemců starobních penzí bylo v Domovech pro seniory umístěno 1,7 %. Počet žadatelů o umístění byl Z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji (12 711), v Jihomoravském kraji (9 591), v Praze (8 512) a v kraji Středočeském (6 172). - Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové, stravovací a ošetřovatelské služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou Alzhejmerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodů těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovů se zvláštním režimem bylo v roce 2009 provozováno 165, s kapacitou lůžek a s počtem klientů k 31. prosinci Počet žadatelů o umístění byl , z toho nejvíce v Jihomoravském kraji (2 816), v Moravskoslezském kraji (2 773) a v Ústeckém kraji (1 126). - Pečovatelská služba je poskytována ambulantně nebo terénně osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Počet klientů pečovatelské služby byl v roce Ze služeb byly poskytovány dovážka obědů, praní prádla, donáška nákupů, doprovod k lékaři, atd. Rozsah dohodnutých služeb byl různý, v průměru bylo zaplaceno 422 Kč na jednoho klienta měsíčně. - Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Celostátní data o počtu uživatelů služby k dispozici nejsou. - Denní stacionáře v denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Denních stacionářů bylo v roce 2009 provozováno 246 s kapacitou lůžek a počtem klientů k 31. prosinci Počet neuspokojených žadatelů o umístění bylo 293, z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji (96). - Týdenní stacionáře mají stejnou funkci jako stacionáře denní, rozdíl je pouze v délce pobytu klienta. Týdenních stacionářů bylo v roce 2009 provozováno 71 3

4 s kapacitou 956 lůžek a s počtem klientů k 31. prosinci 816. Celostátní data o počtu neuspokojených žadatelů k dispozici nejsou. - Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Celostátní data o centrech odlehčovacích služeb k dispozici nejsou. - Sociální poradny poskytují základní a odborné sociální poradenství, tj. informace o sociálně terapeutické činnosti k řešení nepříznivé sociální situace klienta. Dále je poskytována pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí klienta. Sociálních poraden bylo v roce 2009 provozováno 609, počet neuspokojených žadatelů o pomoc Z toho nejvíce v Praze (3 609) a ve Zlínském kraji (881). Rada seniorů České republiky provozuje 5 bezplatných poraden pro seniory, každoročně je obslouženo cca klientů. Pobytových služeb tedy využívá pouze 2,5 % seniorské populace, o řád výše je využívána služba pečovatelská a o další řád výše služby poradenské. Z hodnot o zdravotním stavu české populace možno použít data o střední délce života, která vzrostla u mužů ze 71,1 let v roce 1998 na 74,4 let v roce 2010, a u žen ze 78,1 let v roce 1998 na 80,6 let v roce Doba dožití mužů v důchodovém věku tedy zdaleka nedosahuje deklarovaných 20 let! b) Ekonomické postavení seniorů výše příjmů, možnosti přivýdělku, úroveň bydlení a dostupnost základních životních potřeb Sociální postavení seniorů je dle standardů Mezinárodní organizace práce měřeno tzv. náhradovým poměrem, tj. relací průměrné starobní penze sólo k průměrné nominální mzdě. A to k buď ke mzdě hrubé nebo ke mzdě čisté. Jde o měření nominální. Reálně lze sociální postavení seniorů poměřit poměrem reálné kupní síly penzí k reálné kupní síle mezd. Makroekonomicky lze ve vztahu k ostatním evropským zemím sociální postavení českých seniorů kromě výše uvedených metod vysledovat též na základě podílu výdajů na starobní, invalidní a pozůstalostní penze na hrubém domácím produktu (HDP). Obecný náhradový poměr penze/mzda brutto v % ,4 51,6 55,3 52,0 47,0 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45, ,2 43,4 43,5 42,2 40,6 40,6 40,4 40,2 39,8 42,4 4 42, ,8 6 41,1 7 V porovnání s rokem 1989 tedy sociální postavení českých seniorů pokleslo o pětinu. Vývoj reálné kupní síly průměrného starobního důchodu (dle ŽN důchodců) 4 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 5 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 6 Odhad MPSV 7 Odhad MPSV 4

5 ,0 98,4 81,6 79,8 75,6 76,3 80,9 87,0 91,0 88,9 92, ,1 92,5 97,1 100,1 99,6 103,5 105,7 108,9 107,7 113,7 112,2 Vývoj reálné kupní síly průměrné mzdy ,0 94,4 75,1 85,1 78,7 84,7 93,4 101,8 102,8 104,7 111, ,6 118,8 127,4 134,7 140,0 143,8 151,3 154,5 158,3 154, ,6 9 Hodnot roku 1989 dosáhla reálná kupní síla průměrné mzdy v roce 1996, průměrný starobní důchod ale až v roce 2005, tj. o 9 roků později! Z výše uvedených dat je zřejmé, že sociální postavení českých seniorů se zhoršuje nejen nominálně, ale i reálně. Nůžky mezi sociálním postavením seniorské a ekonomicky aktivní části populace se tedy od počátku transformace rozevřely téměř o polovinu (41,4 %). Nejvyšší meziroční propad sociálního postavení českých seniorů byl na konci minulého tisíciletí v roce 1993 a na začátku tisíciletí současného v roce Sociální postavení českých seniorů měřené obecným náhradovým poměrem (průměrná penze k průměrné nominální mzdě hrubé) je také podstatně horší než v ostatních zemích Evropské unie. Např. ve Francii dosahuje tento ukazatel 45 %, v Rakousku 53 %, ve Velké Británii 49 %, ve Španělsku 44 %, v Německu 45 %, v Polsku 47 % a na Slovensku 47 %. Výše uvedená data o skromném sociálním postavení českých seniorů potvrzují též statistické údaje z Eurostatu, kdy evropská 27 vynakládala v roce 2007 na starobní, invalidní a pozůstalostní penze 10,1 % HDP, zatímco Česká republika jen 7,8 % HDP. V roce 2010 vynakládala evropská 27 na penze 10,2 % HDP a Česká republika 7,1 % HDP. Čeští důchodci jsou tedy cca o jednu třetinu chudší než průměrný evropský důchodce! V roce 2009 byl realizován výzkum O spotřebě domácností dle věkových skupin, který prokázal kvalitu života seniorů na úrovni jejich reálné spotřeby. Senioři byli rozčleněni do čtyř věkových skupin (55 65 let; 66 70; 71 75; 76+) a jejich reálná spotřeba byla propočítávána na úrovni 41 spotřebních položek spotřebního koše důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSU. A to za léta 2004 až Výsledky výzkumu byly následující: 2005 u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 16; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 20; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 17 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 27. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních 8 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 9 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 5

6 položek u 20 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 27 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 28. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 20; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 21; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby. Reálná spotřeba důchodců tedy v uvedeném období rostla pouze u cca poloviny položek spotřeby (39 % až 56 %, průměr 56 %). Na stabilní růst životní úrovně tedy příjmy důchodců nepostačují! Nejvýraznější nárůst reálné spotřeby důchodců byl v letech 2006 a Nejvýraznější pokles naopak v letech 2005 a (v roce 2008 již působila daňová reforma vlády premiéra Topolánka a penze byly valorizovány pouze na úrovni zákonného minima). Starobní důchodci a výše starobních penzí dle krajů příjemci starobních a kombinovaných penzí 10 průměrná měsíční výše starobní penze v Kč 11 penze kraj/čr v % Česká republika Moravskoslezský kraj ,71 Zlínský kraj ,79 Olomoucký kraj ,09 Jihomoravský kraj ,81 Kraj Vysočina ,26 Pardubický kraj ,88 Královéhradecký ,81 kraj Liberecký kraj ,34 Ústecký kraj ,25 Karlovarský kraj ,04 Plzeňský kraj ,55 Jihočeský kraj ,92 Středočeský kraj ,61 Hl.m.Praha ,87 Teritoriální rozčlenění počtu starobních důchodců ukazuje, že nejvyšší počet seniorů žije v krajích Praha, Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském. Nejvyšší penze pobírají senioři v Praze, Moravskoslezském a ve Středočeském kraji. Nejnižší naopak v Olomouckém kraji a v kraji Vysočina. 10 Stav k Stav k

7 Struktura starobních penzí v České republice Výše důchodu v Kč Počet Index % z celkového od do /210 počtu Do ,79 0, ,54 0, ,96 0, ,88 0, ,77 1, ,72 5, ,78 13, ,95 19, ,58 18, ,67 15, ,82 10, ,04 6, ,72 1, a více ,44 4,33 Celkem: ,60 Nízké penze, tj. do Kč, pobíralo k 1. lednu letošního roku 4,18 % (69 028) seniorů, střední penze, tj. od Kč do Kč, 83,72 % ( ) seniorů a vysoké penze, tj. nad Kč, pobíralo 12,11 % (96 562) seniorů. Z toho penze od Kč do Kč pobíralo 28 seniorů a penze od Kč do Kč 2 senioři. K dosahovala průměrná starobní penze Kč. c) Dopady vládních reforem na seniorskou populaci Penzijní reforma omezuje seniorům dynamiku příjmů. Daňová, sociální, zdravotní a bytová reforma naopak zvyšuje seniorům dynamiku výdajů. Rozevírání nůžek mezi příjmy a náklady na uspokojování základních životních potřeb urychluje diferenciaci sociální struktury seniorské populace. Nejohroženější jsou osamělé starší seniorky, které nejsou příjemkyněmi kombinovaných penzí, žijící ve velkých městech v nájemních bytech. Sociální ochrana je u této sociální skupiny nedokonalá a nedostatečná! Valorizace penzí 2012 Dle Malé penzijní reformy jde prvně v historii ČR o valorizaci technickou, nikoli o valorizaci politickou. Tj. o valorizaci penzí nerozhoduje vláda nýbrž je vypočítávána ministerskými úředníky. A to dle zákonem stanovené metodiky. Právním předpisem o valorizaci penzí již není Nařízení vlády ale Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV rozhodlo penze k navýšit o 1,6 %, tj. o 174 Kč u průměrné penze. Rada seniorů ČR vypočítala zákonnou valorizaci penzí 2012 o 0,3 procentního bodu vyšší (1,9 %), tj. navýšení o 201 Kč u průměrné penze. V této souvislosti byl ministr práce a sociálních věcí vyzván k jednání. Pokud nedojde ke smíru podá Rada seniorů ČR správní žalobu na český stát. 7

8 Důsledkem navýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % vzrostou spotřebitelské ceny o 1,2% a životní náklady důchodců o 1,8 %. Celková inflace 2012 je odhadována v rozpětí ČNB 3,1 %, MF 3,5 %, tj. index růstu životních nákladů důchodců 4,1 % až 4,7 %. Propočítáno v Kč jde o 406 Kč až 465 Kč měsíčně. Rozdíl mezi valorizací penzí a růstem životních nákladů je tedy Kč měsíčně u průměrné penze dle výpočtu MPSV a Kč měsíčně dle výpočtu Rady seniorů ČR. K tomu je nezbytné připočítat dalších cca 200 Kč měsíčně na zvýšenou spoluúčast ve zdravotnictví (růst cen léků, zvýšené poplatky v nemocnici) a skokový růst nákladů na bydlení. Např. v Praze v průměrném nájemním seniorském bytě vzrostou měsíční náklady na bydlení (byt o velikosti 55,6 m 2 podlahové plochy) o Kč. III. Lékařská, lázeňská péče a rehabilitační pracoviště pro seniory a zdravotně handicapované spoluobčany Z medicínského hlediska je lidský organismus schopen do 50 až 60 let věku existovat bez vážnějších zdravotních problémů. V dalších 10ti letech se začínají projevovat krátkodobé poruchy a v podzimu života již dlouhodobější porušení zdravotní způsobilosti. Závislost na dlouhodobé zdravotní péči se stává dominantní. Situace je samozřejmě u každého jiná, rozhodují genová výbava, způsob života, stravovací návyky, pracovní profese, životní prostředí, atd. U jednotlivých pohlaví se dlouhodobé zdravotní problémy projevují spíše u mužů než u žen, také střední délka života žen (80,6) je v České republice o 6 roků delší než u mužů (74,4). Zavedené zdravotní poplatky a stále narůstající platby za léky tedy nejvíce zatěžují právě seniory a zdravotně handicapované. Biologické poznatky potvrdil též realizovaný výzkum o spotřebě domácností dle 7 věkových skupin (od 35 let až do podzimu života), při kterém bylo prokázáno, že spotřeba léčiv lineárně narůstá úměrně s věkem. Vrcholové hodnoty pak dosahuje až v posledním stádiu života. Obdobný trend je také u ústavní péče. U placené lázeňské péče je vrchol spotřeby v 70 až 75 letech věku, poté nastává ostrý zlom. Lidé v podzimu života na placenou lázeňskou péči již nemají prostředky. Dle statistik světové zdravotnické organizace vzrůstá se stárnoucí populací počet civilizačních chorob. Tj. zejména onemocnění onkologická, kardiovaskulární a degenerativní. Postižených Alzheimerovou chorobou žije v České republice cca Očekává se, že jejich počet do roku 2050 vzroste více než dvojnásobně. Lidé s demencí vyžadují náročnou a nákladnou péči. Současná kapacita domovů pro seniory a domů se zvláštním režimem je v tomto směru nedostatečná, zátěž nejvyšší měrou spočívá na bedrech rodinných pečujících. V České republice také chybí ucelený systém následné péče. Situace má být napravena prostřednictvím zákona o dlouhodobé péči, který připravují společně ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Navrhuje se převod lůžek z LDN a hospiců na zařízení dlouhodobé péče, tj. přeměna části akutních nemocničních lůžek na lůžka sociální. A to jak z hlediska institucionálního, tak i forem financování. Se stárnutím populace vzrůstá také význam medicínských oborů gerontologie a geriatrie, které se zdravotními problémy stáří zabývají. Na rozdíl od zahraničí jsou ale výrazně podceněny. Připravovaná zdravotnická reforma, tj. nárůst přímých plateb pacientů za léčiva, za hospitalizace v nemocnici, dále placené nadstandardy, snížení hrazené doby lázeňského pobytu, atd. bude mít nejvyšší dopady právě na seniorskou populaci a zdravotně postižené. Například osamocené seniorky z nájemních bytů v Praze a dalších velkých měst nebudou mít při delším pobytu v nemocnici na zaplacení nájemného. Průměrná starobní penze na úrovni Kč také neumožňuje realizovat uvažované zdravotní připojištění pro nadstandardní péči, atd. atd. Řešením je přiměřená sociální ochrana seniorské populace, kterou ale současná vládní koalice ve Sněmovně odmítla. 8

9 IV. Styl života, charakteristika a možnosti trávení volného času (vzdělávání univerzita třetího věku) Odchodem do penze nastává další etapa života, kterou senioři chtějí prožít aktivně. Styl jejich života je ale předurčen řadou determinant, mezi které náleží věk, zdravotní stav, pohlaví, materiální podmínky, rodinná situace, kvalifikace a v neposlední řadě také místo bydliště. Jinak se žije ve městě a jinak na vesnici. Dle výzkumu ČSÚ cca 10 % příjemců starobních penzí z různých důvodů de iure pracuje, dle výzkumu Rady seniorů České republiky (2008) v Praze pracuje 31 % seniorů. Z toho v závislé činnosti pravidelně 16 %, v závislé činnosti občas 11 % a 2 % pražské seniorské populace podniká. Se zvyšujícím věkem se pracovní aktivita snižuje, rozdíly jsou patrné rovněž podle vzdělání. Čím vyšší mají senioři vzdělání, tím více jich pracuje. Za hlavní důvody pracovní aktivity byl uváděn nedostatek peněz (23 % respondentů), udržení životní úrovně (27 % respondentů) a zachování sociálních kontaktů (21 % respondentů). Dále 38 % seniorských respondentů uvedlo, že pomáhá svým rodinám při hlídání a výchově dětí. Polovina pražských seniorů tráví většinu volného času v jarních, letních a podzimních měsících v rekreačních objektech mimo Prahu. Z toho 27 % ve vlastní chatě nebo chalupě a 18 % v chatě nebo chalupě příbuzných a známých. Úměrně s rostoucím věkem a horším zdravotním stavem seniorů četnost jejich pobytu v rekreačních objektech mimo Prahu klesá. Úroveň kulturního a sportovního života pražských seniorů měřená frekvencí jejich návštěv kulturních a sportovních podniků je sotva průměrná. Celá jedna třetina se jich nezúčastňuje. A pokud se těchto akcí zúčastňuje, pak jednou za čtvrt nebo půl roku. S věkem a horším zdravím frekvence návštěv kulturních a sportovních akcí klesá. Podobně klesá u seniorů s nižším materiálním zabezpečením. Na domácí nebo zahraniční rekreaci jezdí zhruba 40 % pražských seniorů, z toho pravidelně jen 29 % seniorů. Většina, asi tři pětiny pražských seniorů na rekreaci nejezdí, a největší část, jedna třetina, proto, že na ni nemá peníze. Také zde hraje svoji úlohu věk, zdraví a finanční situace. Téměř všichni dotázaní senioři se zabývají nějakými koníčky a zálibami. Jen 3 % respondentů uvedlo, že vzhledem k vysokému věku nebo špatnému zdraví již žádné koníčky nemá. Rozsah zálib a koníčků je rozmanitý, s velkým náskokem před ostatními (39 %) jde o četbu knih, časopisů a novin. Následuje zahrádkaření (21 %), sledování televize (17 %), kulturní aktivity (16 %), turistika (15 %), sportovní aktivity (plavání, jízda na kole, tenis, střelba, aj. 10 %), hudba, zpěv, tanec (9 %), ruční práce, pletení šití (8 %) a cestování, zájezdy, výlety (7 %). U mužů jsou více zastoupeny záliby vyžadující určitou fyzickou a pohybovou zdatnost. U žen dominuje četba, více jsou zastoupeny kulturní aktivity a záliby spojené s domácností a rodinou. S přibývajícím věkem seniorů rostou spíše pasivní záliby a klesá obliba aktivních, fyzicky a pohybově náročnějších koníčků. Prokázala se také určitá souvislost mezi skladbou či preferencí zálib a koníčků seniorů s jejich vzděláním, rodinným stavem, sociální a ekonomickou situací. Více než polovina pražských seniorů se svým zálibám věnuje téměř denně, další více jak čtvrtina minimálně jednou za dva týdny. Obdobnou situaci jako v Praze lze očekávat také v Brně, Ostravě, v Plzni a v dalších velkých městech. V životním stylu na vesnici lze očekávat vyšší podíl zahradničení a také péče o společnou vícegenerační domácnost. Samozřejmě také nižší podíl na kulturních, turistických a sportovních aktivitách. Univerzity třetího věku jsou z 26 veřejných vysokých škol zavedeny u 21. Počet zde zapsaných studentů dosahoval v roce 2010 více než Na univerzitách volného času obohacuje svoje poznání cca seniorů a v centrech 9

10 celoživotního vzdělávání dalších cca seniorů. Řada neziskových společností a nadací nabízí seniorské populaci jazykové kurzy, kurzy počítačové gramotnosti, kurzy trénování paměti, atd. V cca 850 městských a místních klubech důchodců se pravidelně schází až cca seniorů. Pořádány jsou přednášky a besedy se zajímavými lidmi, umělecká vystoupení a kulturní produkce. Dále turistické vycházky a poznávací zájezdy. Volnočasové aktivity pro seniory organizují též seniorské organizace, odbory a ženské organizace. Z výše uvedených dat je ale zřejmé, že převážná část seniorské populace tráví svůj volný čas neorganizovaně. Výzkum o spotřebě domácností prokázal, že senioři ve věku od 55 do 65 let vynakládají na uspokojení svých základních životních potřeb 67 % spotřebních výdajů. Senioři od 66 do 70 let 68 % spotřebních výdajů, od 71 do 75 let 70 % spotřebních výdajů a senioři ve věku starším 75 let vynakládají na uspokojení svých základních životních potřeb 74 % celkových spotřebních výdajů. Nejvíce ohroženi chudobou jsou tedy důchodci nejstarší. Výzkum byl realizován v období 2004 až 2008, v době krize a penzijní reformy bude podíl výdajů na uspokojování základních životních potřeb seniorské populace ještě vyšší. Na uspokojování potřeb zbytných mezi které náležejí kultura, cestování, rekreace, sport, vzdělávání, ale také obnova opotřebených předmětů dlouhodobé spotřeby osobní a domácnosti jim tedy zbývá 26 až 33 % spotřebních výdajů. V roce 2010 to bylo dle jednotlivých věkových skupin seniorů až Kč měsíčně. Po určitém váhání a hledání optimálního přístupu se dnes tzv. univerzity třetího věku rozšířily pravděpodobně na všechny VŠ a je snaha toto vzdělání poskytovat v maximálním dosažitelném rozsahu. Hlavním motivem je snaha vysokých škol získat finanční prostředky, jelikož jde o placenou službu zájemcům o další vzdělávání. Výše těchto poplatků se mění podle fakult, vzdělávacích programů, času a počtu zájemců. Co do rozsahu studia existují formy víceleté, jednoleté, půlroční i kratší včetně jednorázových přednášek, jejichž zařazení je dáno jen potřebou vykázat tuto formu vzdělávání do nějaké organizační formy. Organizační jednotkou poskytující vzdělání je zpravidla fakulta, výjimečně ústav či katedra tehdy, jde-li o úzce specializovaný kurz (o příliš úzké specializace není mezi staršími lidmi zájem). Většinou jde o cykly přednášek, jen ojediněle jsou zařazovány semináře nebo praktika. Bere se ohled i na skutečnost, že část seniorů se chce stále zdokonalovat v poznatcích a touží znát něco, co v dobách jejich mládí nebylo známo nebo poznatky nebyly dostupné. V. Péče regionální a místní samosprávy o seniory Za kvalitu života seniorské populace významně odpovídá krajská, městská a místní samospráva. Kraje jsou odpovědny za dostupnost kvalitní zdravotní péče a dopravní obslužnost území. Ta je pro seniory důležitá při vyřizování sociálních dávek, návštěv zdravotnických zařízení a také při nákupu léků a prostředků zdravotnické techniky. Města a obce odpovídají za dostupnost bydlení seniorů, za dostupnost městské dopravy, za dostupnost městské kultury, za dostupnost sportovního vyžití seniorů v městských sportovních zařízeních. Městská a místní samospráva podporuje též zřizování a provoz městských a místních klubů důchodců a v některých městech též činnost seniorských a proseniorských organizací. Kraje a obce jsou také největšími provozovateli pobytových a dalších služeb pro seniory. Ze 453 domovů pro seniory je 189 krajských a 161 obecních, tj. 77 % z celkového počtu. Ze 165 domovů se zvláštním režimem je 90 krajských a 41 obecních, tj. 79 % z celkového počtu. Z 246 denních stacionářů je 42 krajských a 74 obecních, tj. 47 % z celkového počtu. Ze 71 týdenních stacionářů je 36 krajských a 10 obecních, tj. 65 % z celkového počtu. A konečně z 91 center denních služeb, která poskytují zejména služby pečovatelské, je 5 krajských a 23 obecních, tj. 31 % z celkového počtu. Sociálních poraden provozují kraje 53 a obce 27, tj. 13 % z celkového počtu. Celostátní 10

11 data o počtu domů a bytů s pečovatelskou službou, které zřizují a provozují obce, k dispozici nejsou. V Praze městské části provozují bytů s pečovatelskou službou a magistrát Kraje jsou ze zákona odpovědny za regionální dostupnost sociálních služeb, k čemuž zpracovávají střednědobé plány jejich rozvoje. Komunitní plány rozvoje sociálních služeb zpracovávají též statutární a další města. V některých městech se již stalo tradicí organizovat pro seniorskou populaci oslavy Mezinárodního dne seniorů, sportovní soutěže a kulturní vystoupení. V cca 35 městech pracují poradní orgány samosprávy (Rady seniorů, v Českých Budějovicích Senát seniorů) a téměř ve všech obcích představitelé samosprávy navštěvují seniory u příležitosti významných životních jubileí. Řada městských center sociálních služeb nabízí seniorům rehabilitační cvičení, bezplatné využívání internetu v městských knihovnách, bezplatnou nabídku výuky počítačové a internetové gramotnosti, zlevněné vstupné do divadel, zoologických zahrad, atd. V září 2009 uzavřela Rada seniorů České republiky s Asociací krajů České republiky Memorandum o spolupráci, dle kterého jsou zakládány krajské rady seniorů jako poradní, konzultativní a iniciativní orgány krajských samospráv. Krajské rady seniorů provozují bezplatné sociální, právní a bytové poradenství, organizují krajská setkání obecních klubů důchodců, prostřednictvím spoluúčasti na činnosti odborného aktivu krajských samospráv participují na rozhodování věcí veřejných. A to zejména těch otázek a koncepcí, které v rámci kraje ovlivňují kvalitu života seniorů. Krajské rady seniorů jsou ustaveny v 9 krajích, v 7 krajích již mají vybavené kanceláře. Velmi dobrá spolupráce krajských rad seniorů s krajskou samosprávou je v kraji Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském. Slibně se spolupráce začíná rozvíjet v krajích Jihočeském a v Kraji Vysočina. V Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a v Kraji Vysočina jsou provozovány tzv. Senior pasy jako karty pro zlevněný nákup zboží a služeb pro osoby starší 55 let věku. Do projektu je zapojeno 118 obchodů, 397 provozovatelů služeb, rekreačních zařízení, cestovních kanceláří a regeneračních studií. Dále 41 lékáren, 8 nemocnic, 9 lázní a 71 kulturních památek, muzeí, knihoven a galérií. U seniorské populace je projekt velmi populární a rychle se rozšiřuje. Jen v Jihomoravském kraji Senior pasy využívá cca osob. V Jihomoravském kraji je také zřizována síť kontaktních míst pro seniory tzv. Senior Pointy jako bezplatné poradny. Pracují v Brně, Blansku, Znojmě a v Tišnově. Cílem je Senior Pointy rozšířit do všech okresů kraje. Velkým tématem současnosti, kde Praha, Brno a další velká města selhaly, je dostupnost nájemního bydlení osamělým seniorkám a seniorům. Státní bytový fond, který byl v 90. letech obcím bezúplatně převeden, rozprodaly, a nyní jim chybí desetitisíce malometrážních bytů a bytů s pečovatelskou službou. Sektor sociálního bydlení v podstatě neexistuje a ochota samospráv zastavit navyšování nájmů u věkově starších seniorů je zanedbatelná. Je také prokázáno, že velká míra stresu provázející stěhování z větších bytů do menších a adaptace na život v novém prostředí má u starších seniorů významné zdravotní důsledky. Velkým problémem je ochrana seniorů bydlících v nájemních bytech soukromých pronajímatelů. Dalšími problémy jsou kapacitně podhodnocená sociální práce v terénu, nedostatečná individuální pomoc starším seniorkám a seniorům při vyřizování sociálních dávek, obstarávání služeb, při vyhledávání sociálně potřebných a jejich umísťování do Domů s pečovatelskou službou a Domovů pro seniory. Naopak ocenění zaslouží bezplatná městská hromadná doprava pro seniory starší 70 let a výrazné slevy u osob starších 60, respektive 65 let. U seniorů, kterým příjmy nepostačují, jde o významnou pomoc při vyhledávání levnějších potravin, léků, hygienického zboží a dalších komodit pro přežití. VI. Závěr 11

12 Senioři jsou tou sociální skupinou české populace, za jejíž kvalitu života nejvíce odpovídají politici. Věkově starším seniorům vysoká inflace v roce 1991 znehodnotila úspory na stáří, věkově mladší senioři si v posledních dvaceti letech mnoho nenaspořili, navíc se stále snaží podporovat děti a vnoučata. Tato generace neměla ani dostatek času si na stáří naspořit. Pravicové vlády, počínaje premiérem Topolánkem, vzaly seniorům pohřebné, automatickou indexaci příspěvku na péči, prodloužily důchodový věk ze 63 na 67 let a od října 2011 zavedly pro 70 % důchodců také nižší penze. Pravicové vlády zavedly poplatky ve zdravotnictví, placenou zdravotní péči a permanentně zvyšují ceny potravin a dalších základních životních potřeb. Skokový nárůst nájemného a dalších nákladů bydlení, při nedokonalé sociální kompenzaci, uvrhl desetitisíce osamělých seniorů a seniorek v Praze a v Brně do bídy. Po zaplacení nákladů na bydlení jim na uspokojení dalších základních životních potřeb zbývá velmi málo. Pravicové vlády penze valorizují pouze na úrovni zákonného minima. Zvláště nebezpečné je systémové snižování příjmů průběžného penzijního systému, které bylo odstartováno v roce 2008 a stále se stupňuje. Každá restriktivní opatření na straně penzí a dalších sociálních dávek, respektive na straně výdajů na uspokojení základních životních potřeb nejvýrazněji dolehnou na seniory. Důsledek všech těchto opatření je urychlování diferenciace sociální struktury příjemců starobních penzí. S narůstajícím věkem vzrůstá v městském osídlení počet jednočlenných domácností osamocených seniorů, ve kterých se alokuje řada problémů. Největším z nich je finanční dostupnost nájemního bydlení. V Praze takových domácnosti žije téměř polovina (44 %) a v nájemních bytech více než polovina (56 %). Dalšími aktuálními problémy seniorské populace jsou ageismus, tj. násilí na seniorech, ekonomické vydírání, útisk, zanedbávání, opuštění křehkého seniora rodinou. Dále mezigenerační vztahy, šíření demografické paniky která někdy přerůstá až v mezigenerační nenávist ( pobíráním penze zadlužuji vnuky ). Hanbou české politické scény je, že demografickou paniku cíleně, zejména před volbami rozšiřují politici. Senioři jsou také věkovou skupinou důvěřivou, často zneužívanou různými podvodníky, domovními prodejci a zloději. K vykázala ČSSZ exekucí na penze v celkové výši 514 milionů Kč. Tj. v průměru 722 Kč měsíčně na jednoho důchodce. Více je potřeba udělat pro bezpečí hlavně osamělých seniorů. VII. Východiska pro KSČM KSČM je významnou politickou stranou, která má zastoupení v obou komorách Českého parlamentu, v Evropském parlamentu, která koaličně vládne v některých krajích a také v řadě měst a obcí. Za kvalitu života seniorské populace má tedy přímou a nepřímou odpovědnost. V této souvislosti je nezbytné: Na parlamentní úrovni podporovat přijetí poslaneckých, respektive senátních návrhů zákonů o mimořádné valorizaci penzí 2012, o minimálním starobním důchodu, o sociálním bydlení seniorů, o osvobození seniorské populace starší 70 let od placení tzv. nadstandardu ve zdravotnictví, o osvobození osamělých seniorů bydlících v nájemních bytech od plateb nemocničních poplatků a v neposlední řadě podpořit též poslanecký návrh zákona o postavení, funkcích a financování Rady seniorů České republiky. Výhledově je nezbytné odstranit stropy u sociálního a zdravotního pojištění, ve zdravotnictví zrušit regulační poplatky, doplatky na léky a navýšit platby státu za své pojištěnce. Se stárnoucí populací je nezbytné řešit financování sociálních služeb, kde stát každoročně snižuje platby. V sousedním Rakousku zavedli specielní majetkovou daň, možné je nově zřídit speciální zaměstnanecké pojištění. Z dalších koncepčních záležitostí je nezbytné trvat na důsledné realizaci národní 12

13 koncepce boje proti chudobě a sociálního vyloučení, národní koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění a v neposlední řadě také na důsledném plnění Národního programu přípravy na stárnutí. V Evropském parlamentu je nezbytné otevřít a podporovat využití Evropských fondů pro vzdělávací, informační, poradenské, kulturní a společenské aktivity seniorských organizací, pro zvyšování kvality života ve stáří, pro rozvoj zaměstnanosti a využívání ekonomického potenciálu seniorů. Senioři chtějí aby se s nimi počítalo, chtějí být společnosti prospěšní. Je na politickém a ekonomickém systému, zda obrovský potenciál využije. Na úrovni krajských samospráv podporovat rozvoj Senior pasů, Senior Pointů, zakládání a činnost krajských rad seniorů jako konzultativních a poradních orgánů krajské samosprávy. Na úrovni městských samospráv podporovat sektor sociálního bydlení pro seniory, výstavbu malometrážních bytů a Domů s pečovatelskou službou, seniorské slevy na nájemném v obecních bytech, přestěhování seniorů ze soukromých do městských bytů, rozvoj terénních služeb a také zakládání a činnost městských rad seniorů a klubů důchodců. KSČM ve svém volebním programu prosazuje tyto cíle: - zastavení růstu věkové hranice pro odchod do důchodu u mužů na věku 63 let a u žen níže podle počtu dětí. - zachování průběžného, státem garantovaného důchodu jako základu důchodového systému. Odmítá pokusy o privatizaci důchodového pojištění; penzijní připojištění umožnit nadále na dobrovolném základě s možným příspěvkem zaměstnavatele - uzákonit kategorii minimálního důchodu s jeho postupným zvyšováním - pravidelnou valorizaci důchodů podle růstu životních nákladů domácností důchodců, inflace a vývoje mezd a platů - státní regulaci cen plynu, elektrické energie, užitkové a pitné vody, tepla a paliv, boj proti jejich nadměrnému zvyšování - státní regulaci nákladů na bydlení a tzv. věcně usměrňované nájemné (stanovit tak, aby nájemné činilo maximálně 45 korun z metru čtverečního měsíčně), posílit právní ochranu nájemníků - výstavbu domovů a zařízení pro seniory, včetně stacionářů pro seniory vyžadující celodenní péči a dohled, a zachování současných sociálních zařízení pro seniory 13

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

Rada seniorů České republiky, o.s.

Rada seniorů České republiky, o.s. Rada seniorů České republiky, o.s. Návrh na přijetí zákona o minimálním starobním důchodu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů a statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Brno, září 2015 Kvalita života českých

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Fakulta stavební VŠB TUO

Fakulta stavební VŠB TUO Fakulta stavební VŠB TUO Hodnocení existujících nástrojů státu, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Renata Zdařilová

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Důvodová zpráva. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči)

Důvodová zpráva. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA I. (k úpravě zvýšení příspěvku na péči) SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI 2. ČINNOST SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI OD 1.1. 2012 DO 31.12.

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6

Více

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD 1. Zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9 200 Kč 15. 9. 2014 vláda schválila návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2012

Zpráva o hospodaření v roce 2012 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2012 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím...

Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím... ůchody 1 of 8 1.213 2:17 Důchody Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím...) Počet důchodců v ČR:

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více