Informace o kvalitě života seniorů. materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informace o kvalitě života seniorů. materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne 16. 12. 2011"

Transkript

1 Informace o kvalitě života seniorů materiál projednaný na 47. schůzi VV ÚV KSČM dne

2 Zpracovalo: Zdeněk Pernes předseda Rady seniorů ČR ve spolupráci s oddělením pro odborné zázemí a vztahy k občanskému sektoru ÚV KSČM a sekcí sociální politiky Informace o kvalitě života seniorů I. Úvod Česká společnost stárne, zatímco v roce 1989 žilo v České republice příjemců starobních a kombinovaných 1 penzí, v roce 2000 to bylo a v roce 2009 již Za dvacet roků tedy počet příjemců starobních a kombinovaných penzí v České republice vzrostl o , tj. v průměru o ročně. Rok 2010 byl rokem specifickým, v platnost vstoupila tzv. Topolánkova penzijní reforma a její institut automatického překlopení invalidních penzí na penze starobní u příjemců starších 65 let. Administrativní cestou tak počet příjemců starobních a kombinovaných penzí meziročně vzrostl o a přirozenou cestou o K žilo v České republice příjemců starobních a kombinovaných penzí, tj. 21,5 % populace. V letošním roce se důsledkem tzv. Nečasovy penzijní reformy očekává meziroční nárůst vyšší (počet předčasných penzí jako obrana proti degresivnímu výpočtu starobních penzí je údajně trojnásobně vyšší než loni), počet příjemců starobních a kombinovaných penzí tak přesáhne S narůstajícím počtem seniorů, i když zatím nijak dramatickým, se samozřejmě zvyšují náklady společnosti na uspokojování seniorských potřeb. Také rychlejší dynamika výdajů na uspokojování základních životních potřeb seniorů oproti dynamice valorizace penzí vyvolává řadu významných sociálních, ekonomických a politických otázek. KSČM, jako parlamentní politická strana, se samozřejmě snaží na tyto otázky nalézat odpovědi. II. Postavení seniorů ve společnosti Sociální postavení a životní úroveň každé lidské bytosti, tj. také seniorů, je determinováno majetkovými poměry, příjmy, zdravotním stavem, rodinnými vztahy, sociálními kontakty a v neposlední řadě též charakterem sociálního a zdravotního systému státu. Významným aspektem vypovídajícím o životní úrovni je také struktura a dynamika spotřeby, a to zejména v reálných hodnotách. a) Úroveň sociálního zabezpečení zdravotní stav, sociální dávky, příspěvky a sociální služby Český penzijní systém je průběžně financovaný, příjmy z penzijního připojištění se státním příspěvkem 2, do kterého je sice zapojeno cca 4,5 milionu lidí, ale pouze s průměrnou naspořenou částkou cca Kč, jsou zanedbatelné. Dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ 3 za rok 2010 utváří 94,3 % příjmů důchody, 0,8 % ostatní sociální dávky, 1,9 % příjmy ze závislé činnosti, 0,1 % příjmy z podnikání a 2,9 % příjmy ostatní (kapitálové příjmy, prodej nemovitých a movitých věcí, dary od příbuzných). Ze sociálních dávek má seniorská populace možnost využívat (pokud nevychovávají závislé děti) příspěvek na bydlení, starobní + vdovský nebo vdovecký důchod. K pobíralo starobní důchod příjemců a penze kombinované příjemců. Z toho mužů a žen. Průměrná starobní penze činila Kč, průměrná kombinovaná penze Kč u mužů a Kč u žen 2 zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 3 Český statistický úřad 2

3 seniorů s nízkými důchody (oscilujícími okolo Kč) má možnost žádat o dávky hmotné nouze. Starší senioři, závislí na pomoci jiné osoby pobírají příspěvek na péči. Příspěvek na bydlení pobíralo v roce 2009 celkem příjemců, doplatek na bydlení příjemců, příspěvek na péči příjemců a okamžitá mimořádná pomoc byla jednorázově poskytnuta příjemcům. Podrobnější data o příjemcích výše uvedených sociálních dávek dle sociálních a věkových skupin populace k dispozici nejsou. Dle výzkumu Rady seniorů ČR z roku 2008 z celkového počtu příjemců příspěvku na bydlení bylo v roce ,1 % starobních důchodců a příspěvku na péči 60,5 % starobních důchodců. Systém sociálních služeb je uspokojivě rozvinut ve větších městech, ve venkovském osídlení nikoliv. Pro seniorskou populaci jsou provozovány zejména: - Domovy pro seniory poskytují pobytové, stravovací, ošetřovatelské služby a pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovů pro seniory bylo v roce 2009 provozováno 453 s kapacitou lůžek a s průměrným počtem klientů Z celkového počtu příjemců starobních penzí bylo v Domovech pro seniory umístěno 1,7 %. Počet žadatelů o umístění byl Z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji (12 711), v Jihomoravském kraji (9 591), v Praze (8 512) a v kraji Středočeském (6 172). - Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové, stravovací a ošetřovatelské služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou Alzhejmerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodů těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovů se zvláštním režimem bylo v roce 2009 provozováno 165, s kapacitou lůžek a s počtem klientů k 31. prosinci Počet žadatelů o umístění byl , z toho nejvíce v Jihomoravském kraji (2 816), v Moravskoslezském kraji (2 773) a v Ústeckém kraji (1 126). - Pečovatelská služba je poskytována ambulantně nebo terénně osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Počet klientů pečovatelské služby byl v roce Ze služeb byly poskytovány dovážka obědů, praní prádla, donáška nákupů, doprovod k lékaři, atd. Rozsah dohodnutých služeb byl různý, v průměru bylo zaplaceno 422 Kč na jednoho klienta měsíčně. - Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Celostátní data o počtu uživatelů služby k dispozici nejsou. - Denní stacionáře v denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Denních stacionářů bylo v roce 2009 provozováno 246 s kapacitou lůžek a počtem klientů k 31. prosinci Počet neuspokojených žadatelů o umístění bylo 293, z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji (96). - Týdenní stacionáře mají stejnou funkci jako stacionáře denní, rozdíl je pouze v délce pobytu klienta. Týdenních stacionářů bylo v roce 2009 provozováno 71 3

4 s kapacitou 956 lůžek a s počtem klientů k 31. prosinci 816. Celostátní data o počtu neuspokojených žadatelů k dispozici nejsou. - Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Celostátní data o centrech odlehčovacích služeb k dispozici nejsou. - Sociální poradny poskytují základní a odborné sociální poradenství, tj. informace o sociálně terapeutické činnosti k řešení nepříznivé sociální situace klienta. Dále je poskytována pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí klienta. Sociálních poraden bylo v roce 2009 provozováno 609, počet neuspokojených žadatelů o pomoc Z toho nejvíce v Praze (3 609) a ve Zlínském kraji (881). Rada seniorů České republiky provozuje 5 bezplatných poraden pro seniory, každoročně je obslouženo cca klientů. Pobytových služeb tedy využívá pouze 2,5 % seniorské populace, o řád výše je využívána služba pečovatelská a o další řád výše služby poradenské. Z hodnot o zdravotním stavu české populace možno použít data o střední délce života, která vzrostla u mužů ze 71,1 let v roce 1998 na 74,4 let v roce 2010, a u žen ze 78,1 let v roce 1998 na 80,6 let v roce Doba dožití mužů v důchodovém věku tedy zdaleka nedosahuje deklarovaných 20 let! b) Ekonomické postavení seniorů výše příjmů, možnosti přivýdělku, úroveň bydlení a dostupnost základních životních potřeb Sociální postavení seniorů je dle standardů Mezinárodní organizace práce měřeno tzv. náhradovým poměrem, tj. relací průměrné starobní penze sólo k průměrné nominální mzdě. A to k buď ke mzdě hrubé nebo ke mzdě čisté. Jde o měření nominální. Reálně lze sociální postavení seniorů poměřit poměrem reálné kupní síly penzí k reálné kupní síle mezd. Makroekonomicky lze ve vztahu k ostatním evropským zemím sociální postavení českých seniorů kromě výše uvedených metod vysledovat též na základě podílu výdajů na starobní, invalidní a pozůstalostní penze na hrubém domácím produktu (HDP). Obecný náhradový poměr penze/mzda brutto v % ,4 51,6 55,3 52,0 47,0 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45, ,2 43,4 43,5 42,2 40,6 40,6 40,4 40,2 39,8 42,4 4 42, ,8 6 41,1 7 V porovnání s rokem 1989 tedy sociální postavení českých seniorů pokleslo o pětinu. Vývoj reálné kupní síly průměrného starobního důchodu (dle ŽN důchodců) 4 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 5 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 6 Odhad MPSV 7 Odhad MPSV 4

5 ,0 98,4 81,6 79,8 75,6 76,3 80,9 87,0 91,0 88,9 92, ,1 92,5 97,1 100,1 99,6 103,5 105,7 108,9 107,7 113,7 112,2 Vývoj reálné kupní síly průměrné mzdy ,0 94,4 75,1 85,1 78,7 84,7 93,4 101,8 102,8 104,7 111, ,6 118,8 127,4 134,7 140,0 143,8 151,3 154,5 158,3 154, ,6 9 Hodnot roku 1989 dosáhla reálná kupní síla průměrné mzdy v roce 1996, průměrný starobní důchod ale až v roce 2005, tj. o 9 roků později! Z výše uvedených dat je zřejmé, že sociální postavení českých seniorů se zhoršuje nejen nominálně, ale i reálně. Nůžky mezi sociálním postavením seniorské a ekonomicky aktivní části populace se tedy od počátku transformace rozevřely téměř o polovinu (41,4 %). Nejvyšší meziroční propad sociálního postavení českých seniorů byl na konci minulého tisíciletí v roce 1993 a na začátku tisíciletí současného v roce Sociální postavení českých seniorů měřené obecným náhradovým poměrem (průměrná penze k průměrné nominální mzdě hrubé) je také podstatně horší než v ostatních zemích Evropské unie. Např. ve Francii dosahuje tento ukazatel 45 %, v Rakousku 53 %, ve Velké Británii 49 %, ve Španělsku 44 %, v Německu 45 %, v Polsku 47 % a na Slovensku 47 %. Výše uvedená data o skromném sociálním postavení českých seniorů potvrzují též statistické údaje z Eurostatu, kdy evropská 27 vynakládala v roce 2007 na starobní, invalidní a pozůstalostní penze 10,1 % HDP, zatímco Česká republika jen 7,8 % HDP. V roce 2010 vynakládala evropská 27 na penze 10,2 % HDP a Česká republika 7,1 % HDP. Čeští důchodci jsou tedy cca o jednu třetinu chudší než průměrný evropský důchodce! V roce 2009 byl realizován výzkum O spotřebě domácností dle věkových skupin, který prokázal kvalitu života seniorů na úrovni jejich reálné spotřeby. Senioři byli rozčleněni do čtyř věkových skupin (55 65 let; 66 70; 71 75; 76+) a jejich reálná spotřeba byla propočítávána na úrovni 41 spotřebních položek spotřebního koše důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSU. A to za léta 2004 až Výsledky výzkumu byly následující: 2005 u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 16; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 20; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 17 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 27. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních 8 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 9 V roce 2009 byla změněna metodika ČSU pro měření průměrné mzdy v národním hospodářství. Dle původní metodiky dosahoval náhradový poměr v roce ,2 % a v roce ,8 %. Dle výpočtu MPSV dosahoval náhradový poměr v roce ,6 % a v roce ,2 %. 5

6 položek u 20 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 27 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 28. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby u věkové skupiny 55 až 65 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 20; u věkové skupiny 66 až 70 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 21; u věkové skupiny 71 až 75 let vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 26 a u věkové skupiny 76+ vzrostla reálná spotřeba ze 41 spotřebních položek u 23. U zbývajících výrobků a služeb došlo k meziročnímu poklesu reálné spotřeby. Reálná spotřeba důchodců tedy v uvedeném období rostla pouze u cca poloviny položek spotřeby (39 % až 56 %, průměr 56 %). Na stabilní růst životní úrovně tedy příjmy důchodců nepostačují! Nejvýraznější nárůst reálné spotřeby důchodců byl v letech 2006 a Nejvýraznější pokles naopak v letech 2005 a (v roce 2008 již působila daňová reforma vlády premiéra Topolánka a penze byly valorizovány pouze na úrovni zákonného minima). Starobní důchodci a výše starobních penzí dle krajů příjemci starobních a kombinovaných penzí 10 průměrná měsíční výše starobní penze v Kč 11 penze kraj/čr v % Česká republika Moravskoslezský kraj ,71 Zlínský kraj ,79 Olomoucký kraj ,09 Jihomoravský kraj ,81 Kraj Vysočina ,26 Pardubický kraj ,88 Královéhradecký ,81 kraj Liberecký kraj ,34 Ústecký kraj ,25 Karlovarský kraj ,04 Plzeňský kraj ,55 Jihočeský kraj ,92 Středočeský kraj ,61 Hl.m.Praha ,87 Teritoriální rozčlenění počtu starobních důchodců ukazuje, že nejvyšší počet seniorů žije v krajích Praha, Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském. Nejvyšší penze pobírají senioři v Praze, Moravskoslezském a ve Středočeském kraji. Nejnižší naopak v Olomouckém kraji a v kraji Vysočina. 10 Stav k Stav k

7 Struktura starobních penzí v České republice Výše důchodu v Kč Počet Index % z celkového od do /210 počtu Do ,79 0, ,54 0, ,96 0, ,88 0, ,77 1, ,72 5, ,78 13, ,95 19, ,58 18, ,67 15, ,82 10, ,04 6, ,72 1, a více ,44 4,33 Celkem: ,60 Nízké penze, tj. do Kč, pobíralo k 1. lednu letošního roku 4,18 % (69 028) seniorů, střední penze, tj. od Kč do Kč, 83,72 % ( ) seniorů a vysoké penze, tj. nad Kč, pobíralo 12,11 % (96 562) seniorů. Z toho penze od Kč do Kč pobíralo 28 seniorů a penze od Kč do Kč 2 senioři. K dosahovala průměrná starobní penze Kč. c) Dopady vládních reforem na seniorskou populaci Penzijní reforma omezuje seniorům dynamiku příjmů. Daňová, sociální, zdravotní a bytová reforma naopak zvyšuje seniorům dynamiku výdajů. Rozevírání nůžek mezi příjmy a náklady na uspokojování základních životních potřeb urychluje diferenciaci sociální struktury seniorské populace. Nejohroženější jsou osamělé starší seniorky, které nejsou příjemkyněmi kombinovaných penzí, žijící ve velkých městech v nájemních bytech. Sociální ochrana je u této sociální skupiny nedokonalá a nedostatečná! Valorizace penzí 2012 Dle Malé penzijní reformy jde prvně v historii ČR o valorizaci technickou, nikoli o valorizaci politickou. Tj. o valorizaci penzí nerozhoduje vláda nýbrž je vypočítávána ministerskými úředníky. A to dle zákonem stanovené metodiky. Právním předpisem o valorizaci penzí již není Nařízení vlády ale Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV rozhodlo penze k navýšit o 1,6 %, tj. o 174 Kč u průměrné penze. Rada seniorů ČR vypočítala zákonnou valorizaci penzí 2012 o 0,3 procentního bodu vyšší (1,9 %), tj. navýšení o 201 Kč u průměrné penze. V této souvislosti byl ministr práce a sociálních věcí vyzván k jednání. Pokud nedojde ke smíru podá Rada seniorů ČR správní žalobu na český stát. 7

8 Důsledkem navýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % vzrostou spotřebitelské ceny o 1,2% a životní náklady důchodců o 1,8 %. Celková inflace 2012 je odhadována v rozpětí ČNB 3,1 %, MF 3,5 %, tj. index růstu životních nákladů důchodců 4,1 % až 4,7 %. Propočítáno v Kč jde o 406 Kč až 465 Kč měsíčně. Rozdíl mezi valorizací penzí a růstem životních nákladů je tedy Kč měsíčně u průměrné penze dle výpočtu MPSV a Kč měsíčně dle výpočtu Rady seniorů ČR. K tomu je nezbytné připočítat dalších cca 200 Kč měsíčně na zvýšenou spoluúčast ve zdravotnictví (růst cen léků, zvýšené poplatky v nemocnici) a skokový růst nákladů na bydlení. Např. v Praze v průměrném nájemním seniorském bytě vzrostou měsíční náklady na bydlení (byt o velikosti 55,6 m 2 podlahové plochy) o Kč. III. Lékařská, lázeňská péče a rehabilitační pracoviště pro seniory a zdravotně handicapované spoluobčany Z medicínského hlediska je lidský organismus schopen do 50 až 60 let věku existovat bez vážnějších zdravotních problémů. V dalších 10ti letech se začínají projevovat krátkodobé poruchy a v podzimu života již dlouhodobější porušení zdravotní způsobilosti. Závislost na dlouhodobé zdravotní péči se stává dominantní. Situace je samozřejmě u každého jiná, rozhodují genová výbava, způsob života, stravovací návyky, pracovní profese, životní prostředí, atd. U jednotlivých pohlaví se dlouhodobé zdravotní problémy projevují spíše u mužů než u žen, také střední délka života žen (80,6) je v České republice o 6 roků delší než u mužů (74,4). Zavedené zdravotní poplatky a stále narůstající platby za léky tedy nejvíce zatěžují právě seniory a zdravotně handicapované. Biologické poznatky potvrdil též realizovaný výzkum o spotřebě domácností dle 7 věkových skupin (od 35 let až do podzimu života), při kterém bylo prokázáno, že spotřeba léčiv lineárně narůstá úměrně s věkem. Vrcholové hodnoty pak dosahuje až v posledním stádiu života. Obdobný trend je také u ústavní péče. U placené lázeňské péče je vrchol spotřeby v 70 až 75 letech věku, poté nastává ostrý zlom. Lidé v podzimu života na placenou lázeňskou péči již nemají prostředky. Dle statistik světové zdravotnické organizace vzrůstá se stárnoucí populací počet civilizačních chorob. Tj. zejména onemocnění onkologická, kardiovaskulární a degenerativní. Postižených Alzheimerovou chorobou žije v České republice cca Očekává se, že jejich počet do roku 2050 vzroste více než dvojnásobně. Lidé s demencí vyžadují náročnou a nákladnou péči. Současná kapacita domovů pro seniory a domů se zvláštním režimem je v tomto směru nedostatečná, zátěž nejvyšší měrou spočívá na bedrech rodinných pečujících. V České republice také chybí ucelený systém následné péče. Situace má být napravena prostřednictvím zákona o dlouhodobé péči, který připravují společně ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Navrhuje se převod lůžek z LDN a hospiců na zařízení dlouhodobé péče, tj. přeměna části akutních nemocničních lůžek na lůžka sociální. A to jak z hlediska institucionálního, tak i forem financování. Se stárnutím populace vzrůstá také význam medicínských oborů gerontologie a geriatrie, které se zdravotními problémy stáří zabývají. Na rozdíl od zahraničí jsou ale výrazně podceněny. Připravovaná zdravotnická reforma, tj. nárůst přímých plateb pacientů za léčiva, za hospitalizace v nemocnici, dále placené nadstandardy, snížení hrazené doby lázeňského pobytu, atd. bude mít nejvyšší dopady právě na seniorskou populaci a zdravotně postižené. Například osamocené seniorky z nájemních bytů v Praze a dalších velkých měst nebudou mít při delším pobytu v nemocnici na zaplacení nájemného. Průměrná starobní penze na úrovni Kč také neumožňuje realizovat uvažované zdravotní připojištění pro nadstandardní péči, atd. atd. Řešením je přiměřená sociální ochrana seniorské populace, kterou ale současná vládní koalice ve Sněmovně odmítla. 8

9 IV. Styl života, charakteristika a možnosti trávení volného času (vzdělávání univerzita třetího věku) Odchodem do penze nastává další etapa života, kterou senioři chtějí prožít aktivně. Styl jejich života je ale předurčen řadou determinant, mezi které náleží věk, zdravotní stav, pohlaví, materiální podmínky, rodinná situace, kvalifikace a v neposlední řadě také místo bydliště. Jinak se žije ve městě a jinak na vesnici. Dle výzkumu ČSÚ cca 10 % příjemců starobních penzí z různých důvodů de iure pracuje, dle výzkumu Rady seniorů České republiky (2008) v Praze pracuje 31 % seniorů. Z toho v závislé činnosti pravidelně 16 %, v závislé činnosti občas 11 % a 2 % pražské seniorské populace podniká. Se zvyšujícím věkem se pracovní aktivita snižuje, rozdíly jsou patrné rovněž podle vzdělání. Čím vyšší mají senioři vzdělání, tím více jich pracuje. Za hlavní důvody pracovní aktivity byl uváděn nedostatek peněz (23 % respondentů), udržení životní úrovně (27 % respondentů) a zachování sociálních kontaktů (21 % respondentů). Dále 38 % seniorských respondentů uvedlo, že pomáhá svým rodinám při hlídání a výchově dětí. Polovina pražských seniorů tráví většinu volného času v jarních, letních a podzimních měsících v rekreačních objektech mimo Prahu. Z toho 27 % ve vlastní chatě nebo chalupě a 18 % v chatě nebo chalupě příbuzných a známých. Úměrně s rostoucím věkem a horším zdravotním stavem seniorů četnost jejich pobytu v rekreačních objektech mimo Prahu klesá. Úroveň kulturního a sportovního života pražských seniorů měřená frekvencí jejich návštěv kulturních a sportovních podniků je sotva průměrná. Celá jedna třetina se jich nezúčastňuje. A pokud se těchto akcí zúčastňuje, pak jednou za čtvrt nebo půl roku. S věkem a horším zdravím frekvence návštěv kulturních a sportovních akcí klesá. Podobně klesá u seniorů s nižším materiálním zabezpečením. Na domácí nebo zahraniční rekreaci jezdí zhruba 40 % pražských seniorů, z toho pravidelně jen 29 % seniorů. Většina, asi tři pětiny pražských seniorů na rekreaci nejezdí, a největší část, jedna třetina, proto, že na ni nemá peníze. Také zde hraje svoji úlohu věk, zdraví a finanční situace. Téměř všichni dotázaní senioři se zabývají nějakými koníčky a zálibami. Jen 3 % respondentů uvedlo, že vzhledem k vysokému věku nebo špatnému zdraví již žádné koníčky nemá. Rozsah zálib a koníčků je rozmanitý, s velkým náskokem před ostatními (39 %) jde o četbu knih, časopisů a novin. Následuje zahrádkaření (21 %), sledování televize (17 %), kulturní aktivity (16 %), turistika (15 %), sportovní aktivity (plavání, jízda na kole, tenis, střelba, aj. 10 %), hudba, zpěv, tanec (9 %), ruční práce, pletení šití (8 %) a cestování, zájezdy, výlety (7 %). U mužů jsou více zastoupeny záliby vyžadující určitou fyzickou a pohybovou zdatnost. U žen dominuje četba, více jsou zastoupeny kulturní aktivity a záliby spojené s domácností a rodinou. S přibývajícím věkem seniorů rostou spíše pasivní záliby a klesá obliba aktivních, fyzicky a pohybově náročnějších koníčků. Prokázala se také určitá souvislost mezi skladbou či preferencí zálib a koníčků seniorů s jejich vzděláním, rodinným stavem, sociální a ekonomickou situací. Více než polovina pražských seniorů se svým zálibám věnuje téměř denně, další více jak čtvrtina minimálně jednou za dva týdny. Obdobnou situaci jako v Praze lze očekávat také v Brně, Ostravě, v Plzni a v dalších velkých městech. V životním stylu na vesnici lze očekávat vyšší podíl zahradničení a také péče o společnou vícegenerační domácnost. Samozřejmě také nižší podíl na kulturních, turistických a sportovních aktivitách. Univerzity třetího věku jsou z 26 veřejných vysokých škol zavedeny u 21. Počet zde zapsaných studentů dosahoval v roce 2010 více než Na univerzitách volného času obohacuje svoje poznání cca seniorů a v centrech 9

10 celoživotního vzdělávání dalších cca seniorů. Řada neziskových společností a nadací nabízí seniorské populaci jazykové kurzy, kurzy počítačové gramotnosti, kurzy trénování paměti, atd. V cca 850 městských a místních klubech důchodců se pravidelně schází až cca seniorů. Pořádány jsou přednášky a besedy se zajímavými lidmi, umělecká vystoupení a kulturní produkce. Dále turistické vycházky a poznávací zájezdy. Volnočasové aktivity pro seniory organizují též seniorské organizace, odbory a ženské organizace. Z výše uvedených dat je ale zřejmé, že převážná část seniorské populace tráví svůj volný čas neorganizovaně. Výzkum o spotřebě domácností prokázal, že senioři ve věku od 55 do 65 let vynakládají na uspokojení svých základních životních potřeb 67 % spotřebních výdajů. Senioři od 66 do 70 let 68 % spotřebních výdajů, od 71 do 75 let 70 % spotřebních výdajů a senioři ve věku starším 75 let vynakládají na uspokojení svých základních životních potřeb 74 % celkových spotřebních výdajů. Nejvíce ohroženi chudobou jsou tedy důchodci nejstarší. Výzkum byl realizován v období 2004 až 2008, v době krize a penzijní reformy bude podíl výdajů na uspokojování základních životních potřeb seniorské populace ještě vyšší. Na uspokojování potřeb zbytných mezi které náležejí kultura, cestování, rekreace, sport, vzdělávání, ale také obnova opotřebených předmětů dlouhodobé spotřeby osobní a domácnosti jim tedy zbývá 26 až 33 % spotřebních výdajů. V roce 2010 to bylo dle jednotlivých věkových skupin seniorů až Kč měsíčně. Po určitém váhání a hledání optimálního přístupu se dnes tzv. univerzity třetího věku rozšířily pravděpodobně na všechny VŠ a je snaha toto vzdělání poskytovat v maximálním dosažitelném rozsahu. Hlavním motivem je snaha vysokých škol získat finanční prostředky, jelikož jde o placenou službu zájemcům o další vzdělávání. Výše těchto poplatků se mění podle fakult, vzdělávacích programů, času a počtu zájemců. Co do rozsahu studia existují formy víceleté, jednoleté, půlroční i kratší včetně jednorázových přednášek, jejichž zařazení je dáno jen potřebou vykázat tuto formu vzdělávání do nějaké organizační formy. Organizační jednotkou poskytující vzdělání je zpravidla fakulta, výjimečně ústav či katedra tehdy, jde-li o úzce specializovaný kurz (o příliš úzké specializace není mezi staršími lidmi zájem). Většinou jde o cykly přednášek, jen ojediněle jsou zařazovány semináře nebo praktika. Bere se ohled i na skutečnost, že část seniorů se chce stále zdokonalovat v poznatcích a touží znát něco, co v dobách jejich mládí nebylo známo nebo poznatky nebyly dostupné. V. Péče regionální a místní samosprávy o seniory Za kvalitu života seniorské populace významně odpovídá krajská, městská a místní samospráva. Kraje jsou odpovědny za dostupnost kvalitní zdravotní péče a dopravní obslužnost území. Ta je pro seniory důležitá při vyřizování sociálních dávek, návštěv zdravotnických zařízení a také při nákupu léků a prostředků zdravotnické techniky. Města a obce odpovídají za dostupnost bydlení seniorů, za dostupnost městské dopravy, za dostupnost městské kultury, za dostupnost sportovního vyžití seniorů v městských sportovních zařízeních. Městská a místní samospráva podporuje též zřizování a provoz městských a místních klubů důchodců a v některých městech též činnost seniorských a proseniorských organizací. Kraje a obce jsou také největšími provozovateli pobytových a dalších služeb pro seniory. Ze 453 domovů pro seniory je 189 krajských a 161 obecních, tj. 77 % z celkového počtu. Ze 165 domovů se zvláštním režimem je 90 krajských a 41 obecních, tj. 79 % z celkového počtu. Z 246 denních stacionářů je 42 krajských a 74 obecních, tj. 47 % z celkového počtu. Ze 71 týdenních stacionářů je 36 krajských a 10 obecních, tj. 65 % z celkového počtu. A konečně z 91 center denních služeb, která poskytují zejména služby pečovatelské, je 5 krajských a 23 obecních, tj. 31 % z celkového počtu. Sociálních poraden provozují kraje 53 a obce 27, tj. 13 % z celkového počtu. Celostátní 10

11 data o počtu domů a bytů s pečovatelskou službou, které zřizují a provozují obce, k dispozici nejsou. V Praze městské části provozují bytů s pečovatelskou službou a magistrát Kraje jsou ze zákona odpovědny za regionální dostupnost sociálních služeb, k čemuž zpracovávají střednědobé plány jejich rozvoje. Komunitní plány rozvoje sociálních služeb zpracovávají též statutární a další města. V některých městech se již stalo tradicí organizovat pro seniorskou populaci oslavy Mezinárodního dne seniorů, sportovní soutěže a kulturní vystoupení. V cca 35 městech pracují poradní orgány samosprávy (Rady seniorů, v Českých Budějovicích Senát seniorů) a téměř ve všech obcích představitelé samosprávy navštěvují seniory u příležitosti významných životních jubileí. Řada městských center sociálních služeb nabízí seniorům rehabilitační cvičení, bezplatné využívání internetu v městských knihovnách, bezplatnou nabídku výuky počítačové a internetové gramotnosti, zlevněné vstupné do divadel, zoologických zahrad, atd. V září 2009 uzavřela Rada seniorů České republiky s Asociací krajů České republiky Memorandum o spolupráci, dle kterého jsou zakládány krajské rady seniorů jako poradní, konzultativní a iniciativní orgány krajských samospráv. Krajské rady seniorů provozují bezplatné sociální, právní a bytové poradenství, organizují krajská setkání obecních klubů důchodců, prostřednictvím spoluúčasti na činnosti odborného aktivu krajských samospráv participují na rozhodování věcí veřejných. A to zejména těch otázek a koncepcí, které v rámci kraje ovlivňují kvalitu života seniorů. Krajské rady seniorů jsou ustaveny v 9 krajích, v 7 krajích již mají vybavené kanceláře. Velmi dobrá spolupráce krajských rad seniorů s krajskou samosprávou je v kraji Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském. Slibně se spolupráce začíná rozvíjet v krajích Jihočeském a v Kraji Vysočina. V Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a v Kraji Vysočina jsou provozovány tzv. Senior pasy jako karty pro zlevněný nákup zboží a služeb pro osoby starší 55 let věku. Do projektu je zapojeno 118 obchodů, 397 provozovatelů služeb, rekreačních zařízení, cestovních kanceláří a regeneračních studií. Dále 41 lékáren, 8 nemocnic, 9 lázní a 71 kulturních památek, muzeí, knihoven a galérií. U seniorské populace je projekt velmi populární a rychle se rozšiřuje. Jen v Jihomoravském kraji Senior pasy využívá cca osob. V Jihomoravském kraji je také zřizována síť kontaktních míst pro seniory tzv. Senior Pointy jako bezplatné poradny. Pracují v Brně, Blansku, Znojmě a v Tišnově. Cílem je Senior Pointy rozšířit do všech okresů kraje. Velkým tématem současnosti, kde Praha, Brno a další velká města selhaly, je dostupnost nájemního bydlení osamělým seniorkám a seniorům. Státní bytový fond, který byl v 90. letech obcím bezúplatně převeden, rozprodaly, a nyní jim chybí desetitisíce malometrážních bytů a bytů s pečovatelskou službou. Sektor sociálního bydlení v podstatě neexistuje a ochota samospráv zastavit navyšování nájmů u věkově starších seniorů je zanedbatelná. Je také prokázáno, že velká míra stresu provázející stěhování z větších bytů do menších a adaptace na život v novém prostředí má u starších seniorů významné zdravotní důsledky. Velkým problémem je ochrana seniorů bydlících v nájemních bytech soukromých pronajímatelů. Dalšími problémy jsou kapacitně podhodnocená sociální práce v terénu, nedostatečná individuální pomoc starším seniorkám a seniorům při vyřizování sociálních dávek, obstarávání služeb, při vyhledávání sociálně potřebných a jejich umísťování do Domů s pečovatelskou službou a Domovů pro seniory. Naopak ocenění zaslouží bezplatná městská hromadná doprava pro seniory starší 70 let a výrazné slevy u osob starších 60, respektive 65 let. U seniorů, kterým příjmy nepostačují, jde o významnou pomoc při vyhledávání levnějších potravin, léků, hygienického zboží a dalších komodit pro přežití. VI. Závěr 11

12 Senioři jsou tou sociální skupinou české populace, za jejíž kvalitu života nejvíce odpovídají politici. Věkově starším seniorům vysoká inflace v roce 1991 znehodnotila úspory na stáří, věkově mladší senioři si v posledních dvaceti letech mnoho nenaspořili, navíc se stále snaží podporovat děti a vnoučata. Tato generace neměla ani dostatek času si na stáří naspořit. Pravicové vlády, počínaje premiérem Topolánkem, vzaly seniorům pohřebné, automatickou indexaci příspěvku na péči, prodloužily důchodový věk ze 63 na 67 let a od října 2011 zavedly pro 70 % důchodců také nižší penze. Pravicové vlády zavedly poplatky ve zdravotnictví, placenou zdravotní péči a permanentně zvyšují ceny potravin a dalších základních životních potřeb. Skokový nárůst nájemného a dalších nákladů bydlení, při nedokonalé sociální kompenzaci, uvrhl desetitisíce osamělých seniorů a seniorek v Praze a v Brně do bídy. Po zaplacení nákladů na bydlení jim na uspokojení dalších základních životních potřeb zbývá velmi málo. Pravicové vlády penze valorizují pouze na úrovni zákonného minima. Zvláště nebezpečné je systémové snižování příjmů průběžného penzijního systému, které bylo odstartováno v roce 2008 a stále se stupňuje. Každá restriktivní opatření na straně penzí a dalších sociálních dávek, respektive na straně výdajů na uspokojení základních životních potřeb nejvýrazněji dolehnou na seniory. Důsledek všech těchto opatření je urychlování diferenciace sociální struktury příjemců starobních penzí. S narůstajícím věkem vzrůstá v městském osídlení počet jednočlenných domácností osamocených seniorů, ve kterých se alokuje řada problémů. Největším z nich je finanční dostupnost nájemního bydlení. V Praze takových domácnosti žije téměř polovina (44 %) a v nájemních bytech více než polovina (56 %). Dalšími aktuálními problémy seniorské populace jsou ageismus, tj. násilí na seniorech, ekonomické vydírání, útisk, zanedbávání, opuštění křehkého seniora rodinou. Dále mezigenerační vztahy, šíření demografické paniky která někdy přerůstá až v mezigenerační nenávist ( pobíráním penze zadlužuji vnuky ). Hanbou české politické scény je, že demografickou paniku cíleně, zejména před volbami rozšiřují politici. Senioři jsou také věkovou skupinou důvěřivou, často zneužívanou různými podvodníky, domovními prodejci a zloději. K vykázala ČSSZ exekucí na penze v celkové výši 514 milionů Kč. Tj. v průměru 722 Kč měsíčně na jednoho důchodce. Více je potřeba udělat pro bezpečí hlavně osamělých seniorů. VII. Východiska pro KSČM KSČM je významnou politickou stranou, která má zastoupení v obou komorách Českého parlamentu, v Evropském parlamentu, která koaličně vládne v některých krajích a také v řadě měst a obcí. Za kvalitu života seniorské populace má tedy přímou a nepřímou odpovědnost. V této souvislosti je nezbytné: Na parlamentní úrovni podporovat přijetí poslaneckých, respektive senátních návrhů zákonů o mimořádné valorizaci penzí 2012, o minimálním starobním důchodu, o sociálním bydlení seniorů, o osvobození seniorské populace starší 70 let od placení tzv. nadstandardu ve zdravotnictví, o osvobození osamělých seniorů bydlících v nájemních bytech od plateb nemocničních poplatků a v neposlední řadě podpořit též poslanecký návrh zákona o postavení, funkcích a financování Rady seniorů České republiky. Výhledově je nezbytné odstranit stropy u sociálního a zdravotního pojištění, ve zdravotnictví zrušit regulační poplatky, doplatky na léky a navýšit platby státu za své pojištěnce. Se stárnoucí populací je nezbytné řešit financování sociálních služeb, kde stát každoročně snižuje platby. V sousedním Rakousku zavedli specielní majetkovou daň, možné je nově zřídit speciální zaměstnanecké pojištění. Z dalších koncepčních záležitostí je nezbytné trvat na důsledné realizaci národní 12

13 koncepce boje proti chudobě a sociálního vyloučení, národní koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění a v neposlední řadě také na důsledném plnění Národního programu přípravy na stárnutí. V Evropském parlamentu je nezbytné otevřít a podporovat využití Evropských fondů pro vzdělávací, informační, poradenské, kulturní a společenské aktivity seniorských organizací, pro zvyšování kvality života ve stáří, pro rozvoj zaměstnanosti a využívání ekonomického potenciálu seniorů. Senioři chtějí aby se s nimi počítalo, chtějí být společnosti prospěšní. Je na politickém a ekonomickém systému, zda obrovský potenciál využije. Na úrovni krajských samospráv podporovat rozvoj Senior pasů, Senior Pointů, zakládání a činnost krajských rad seniorů jako konzultativních a poradních orgánů krajské samosprávy. Na úrovni městských samospráv podporovat sektor sociálního bydlení pro seniory, výstavbu malometrážních bytů a Domů s pečovatelskou službou, seniorské slevy na nájemném v obecních bytech, přestěhování seniorů ze soukromých do městských bytů, rozvoj terénních služeb a také zakládání a činnost městských rad seniorů a klubů důchodců. KSČM ve svém volebním programu prosazuje tyto cíle: - zastavení růstu věkové hranice pro odchod do důchodu u mužů na věku 63 let a u žen níže podle počtu dětí. - zachování průběžného, státem garantovaného důchodu jako základu důchodového systému. Odmítá pokusy o privatizaci důchodového pojištění; penzijní připojištění umožnit nadále na dobrovolném základě s možným příspěvkem zaměstnavatele - uzákonit kategorii minimálního důchodu s jeho postupným zvyšováním - pravidelnou valorizaci důchodů podle růstu životních nákladů domácností důchodců, inflace a vývoje mezd a platů - státní regulaci cen plynu, elektrické energie, užitkové a pitné vody, tepla a paliv, boj proti jejich nadměrnému zvyšování - státní regulaci nákladů na bydlení a tzv. věcně usměrňované nájemné (stanovit tak, aby nájemné činilo maximálně 45 korun z metru čtverečního měsíčně), posílit právní ochranu nájemníků - výstavbu domovů a zařízení pro seniory, včetně stacionářů pro seniory vyžadující celodenní péči a dohled, a zachování současných sociálních zařízení pro seniory 13

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

Rada seniorů České republiky, o.s.

Rada seniorů České republiky, o.s. Rada seniorů České republiky, o.s. Návrh na přijetí zákona o minimálním starobním důchodu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém

Více

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013 Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU. Brno, 3. a 4. října 2016

PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU. Brno, 3. a 4. října 2016 PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU Brno, 3. a 4. října 2016 PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU Materiál RS ČR Přednášející: Dr. Zdeněk

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Rada seniorů České republiky. NÁVRHY na posílení sociální ochrany seniorů s nízkými příjmy a osamělých seniorů z nájemních bytů

Rada seniorů České republiky. NÁVRHY na posílení sociální ochrany seniorů s nízkými příjmy a osamělých seniorů z nájemních bytů Rada seniorů České republiky NÁVRHY na posílení sociální ochrany seniorů s nízkými příjmy a osamělých seniorů z nájemních bytů Prosinec 2012 I. Úvod Zpracoval: Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR Zejména

Více

LNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ RODNÍM KONTEXTU. Brno, 3. a 4. října 2016

LNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ RODNÍM KONTEXTU. Brno, 3. a 4. října 2016 PŘÍJMY A SOCIÁLN LNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODN RODNÍM KONTEXTU Brno, 3. a 4. října 2016 PŘÍJMY A SOCIÁLN LNÍ POSTAVENÍ ČESKÝCH SENIORŮ V MEZINÁRODN RODNÍM KONTEXTU SENIOR Materiál RS ČR Přednášející:

Více

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů a statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Brno, září 2015 Kvalita života českých

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální služby upravuje zákon o sociálních službách, který nabyl účinnosti k 1. lednu 27 (zákon č. 18/26 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tento zákon byl naposledy vyhlášen

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV)

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) DĚTSKÉ SKUPINY Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002266 Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) PROJEKT PODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN Operační program

Více

ZASTUPITELSKÁ FUNKCE KRAJSKÝCH RAD SENIORŮ DLE NASTAVENÝCH KOMPETENCÍ KRAJSKÝCH A MĚSTSKÝCH SAMOSPRÁV

ZASTUPITELSKÁ FUNKCE KRAJSKÝCH RAD SENIORŮ DLE NASTAVENÝCH KOMPETENCÍ KRAJSKÝCH A MĚSTSKÝCH SAMOSPRÁV ZASTUPITELSKÁ FUNKCE KRAJSKÝCH RAD SENIORŮ DLE NASTAVENÝCH KOMPETENCÍ KRAJSKÝCH A MĚSTSKÝCH SAMOSPRÁV Dvoudenní seminář předsedů krajských rad seniorů a krajských kontrolních a revizních komisí (Praha

Více

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

1. Důchodové pojištění

1. Důchodové pojištění Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 1. Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody V Karlovarském kraji v roce 2014 pobíralo starobní důchod (bez souběhu) celkem 49 943 osob, což představuje nárůst oproti roku 2010 o 5,8 %. Žen pobírajících

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Strategické cíle Strategický cíl č.1 Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Cílová skupina lidé se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění, duševního

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Charakteristika bydlení Nejedná se o registrovanou sociální službu, je to forma nájemního bydlení. Domy jsou ve vlastnictví

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

STÁRNUTÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA JINDŘICHOHRADECKU SOUČASNOST A PERSPEKTIVY

STÁRNUTÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA JINDŘICHOHRADECKU SOUČASNOST A PERSPEKTIVY STÁRNUTÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA JINDŘICHOHRADECKU SOUČASNOST A PERSPEKTIVY Jindřichohradecko Bývalý okres Jindřichův Hradec Nyní správní území obcí Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice Oblast s málo rozvinutým

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2013 2012 2011 A. Zahraniční

Více

1. Důchodové pojištění 1

1. Důchodové pojištění 1 1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření

Více

Fakulta stavební VŠB TUO

Fakulta stavební VŠB TUO Fakulta stavební VŠB TUO Hodnocení existujících nástrojů státu, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Renata Zdařilová

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby 5.1 Důchodci, důchody Důchodový systém České republiky je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchod ze

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 David Šátek Ministerstvo financí 19. listopadu 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (včetně

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Datovým zdrojem pro tuto kapitolu byla v oblasti důchodů Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a v oblasti sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí. Oba

Více

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016 Příjezdový cestovní ruch 205 Prezentace výsledků výzkumu březen 206 Obsah prezentace Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich výdajů Charakteristiky zahraničních návštěvníků Ověřování výdajů Ověřování

Více

Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617)

Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617) Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne. 2015 o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617) 1. Vládní návrh Zákona ze dne... 2015 o státním rozpočtu České republiky

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Květen 2013 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 1Q 2013 1Q 2012 A. Zahraniční turista 39,1 % 39,8 % B. Jednodenní

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Záznam z kontroly kontrolního výboru

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Záznam z kontroly kontrolního výboru MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 23. 2. 2017 Bod programu: 20 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Bc. Lenka Kopřivová Kontrolní výbor Kontrolní výbor Název bodu:

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

Sociální bydlení a senioři

Sociální bydlení a senioři Sociální bydlení a senioři Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestorem

Více

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 67 odst.

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2012

Zpráva o hospodaření v roce 2012 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2012 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Strategie Královéhradeckého kraje

Strategie Královéhradeckého kraje Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd

Více

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok ze dne č.

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok ze dne č. Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2005 ze dne 29. 6. 2005 č. 8/05 1 Čl. 1 Vymezení působnosti Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

www.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI 2. ČINNOST SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI OD 1.1. 2012 DO 31.12.

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více