TOPIGS. Journal 01/2014

Transkript

1 Journal Firemní informace pro partnery a zákazníky 01/2014 Společnosti a Norsvin se slučují do Topigs Norsvin Nejinovativnější společnost v oblasti genetiky prasat na světě Společnosti International a Norsvin International AS spojily své mezinárodní aktivity do nové společnosti s názvem Topigs Norsvin. Sloučením těchto dvou společností vzniká přední světová společnost pro chov prasat s ročními příjmy více než 130 milionů eur. Sídlo bude v nizozemském městě Vught. Společnosti Nederland, Varkens K.I. Nederland a Norsvin SA nejsou součástí fúze. Společnosti a Norsvin jsou ve vlastnictví zemědělců a mají identickou filosofii výplaty dividend prostřednictvím pokroku v oblasti genetiky díky aplikovanému výzkumu a vývoji (V&V). Menšinovými vlastníky jsou zpracovatelé masa také ve vlastnictví zemědělců a dodavatel krmiva. a Norsvin spojují své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje s cílem dalších a chytřejších investic, rychlejšího genetického pokroku a vývoje nových produktů. Obě společnosti již úspěšně spolupracují řadu let na vybraných projektech z oblasti výzkumu a vývoje a nyní zcela sjednocují veškeré své aktivity v těchto oblastech. Společný rozpočet pro výzkum a vývoj dosahuje přibližně 18 milionů eur (tedy zhruba 490 milionů korun), což představuje 14 % tržeb. Díky kombinaci fenotypizace s vysokou propustností, rozsáhlé počítačové tomografie kanců, globálnímu šlechtění, masivnímu sběru produkčních dat a genomické selekci dojde k urychlení genetického pokroku a zvýšení přidané hodnoty v celém výrobním řetězci. Topigs Norsvin má komplementární portfolio produktů se zvýšenou hodnotou pro zákazníky. Současné produkty obou fúzujících společností zůstanou k dispozici. Výsledky z nových, společně vyvíjených produktů jsou natolik slibné, že lze předvídat globální prospěch. Součástí strategie Topigs Norsvin je vynikající podpora prostřednictvím přítomnosti na místním trhu dle individuálních potřeb zákazníka. Společně máme lidi, produkty a znalosti, díky kterým nabízíme více než kdokoli jiný, říká Bjarne Holm, ředitel vývoje společnosti Topigs Norsvin. a Norsvin se k sobě bezvadně hodí, říká generální ředitel Topigs Norsvin Martin Bijl. Obě firmy táhne především výzkum a vývoj a máme vzájemně se doplňující portfolia. nabízí robustní linie se snadnou obsluhou, díky kterým lze dosáhnout nejlepší celkovou efektivitu krmiva. Norsvin přináší extrémně produktivní, zmasilé a efektivní linie. Pozice na trhu se také vzájemně doplňují, a to díky celosvětové působnosti a solidnímu postavení společnosti Norsvin ve Skandinávii, USA a Pobaltí. Díky produkci více než 1,55 milionů rodičovských prasniček a více než 8 milionů dávek spermatu ročně je společnost Topigs Norsvin jedním z největších dodavatelů genetiky prasat na světě. Pomocí genetiky Topigs Norsvin se každoročně vyprodukuje více než 90 milionů jatečních prasat. Obě společnosti a Norsvin jsou proslulé svým inovativním přístupem k realizaci nových technologií a kontinuálním zaměřením na nákladově efektivní produkci prasat. Výzkum, inovace a šíření genetického pokroku budou základními kameny nové společnosti. Díky průběžnému a výraznému zlepšování produktů budou naši zákazníci schopni dosahovat výrazné přidané hodnoty ve své produkci.

2 Jak krmit prasnice v létě Léto se blíží a již brzy bychom měli začít provádět opatření, která omezí nepříznivý dopad tepelného stresu na příjem krmiva. Tepelný stres může výrazně ovlivnit užitkovost prasnic. Jakmile teploty ve stáji překročí 27 C, začnou se u prasnic projevovat negativní účinky tepelného stresu. Snížení příjmu krmiva, nižší mléčnost, větší ztráty živé hmotnosti prasnic, nižší hmotnost selat při odstavu a horší výsledky reprodukce to všechno jsou důsledky tepelného stresu. Účelem tohoto krátkého sdělení je pomoci zákazníkům připravit se s předstihem na nadcházející léto. Výživářský tým společnosti si klade za cíl pomáhat svým klientům, aby si jejich prasnice udržely optimální příjem krmiva a dobrou kondici po celé léto. Abychom zabránili zhoršení výsledků užitkovosti prasnic v létě, můžeme provést dvě základní opatření: 1) stimulovat příjem krmiva u kojících prasnic 2) zabránit nadměrné ztrátě tělesné kondice prasnic během laktace 1) Jak stimulovat příjem krmiva u kojících prasnic V létě je důležité podporovat vyrovnaný příjem krmiva, protože to může mít příznivý dopad na zabřezávání prasnic, laktaci i dlouhodobou užitkovost. Změny ve složení krmné směsi umožní prasnicím přijímat i v létě dostatečné množství živin, které potřebují k udržení úrovně užitkovosti a tělesné kondice. Níže uvádíme několik tipů, jak dosáhnout maximálního příjmu krmiva u prasnic v létě: Omezit produkci tělesného tepla z krmiva - Při procesech trávení vlákniny a deaminace bílkovin se uvolňuje více tepla než u sacharidů. Proto je vhodné snížit podíl vlákniny v krmné dávce o 1 2 % (v závislosti na původním obsahu vlákniny). Snížení podílu vlákniny v krmivu kompenzujte doplňkem účinného laxativa (obvykle ve formě soli). Také zvažte snížení hladiny dusíkatých látek zhruba o 2 % zařazením syntetických aminokyselin tak, aby se nezměnil poměr lysinu proti dalším aminokyselinám. Zvýšit koncentraci živin v krmné směsi - Jde především o zvýšení koncentrace živin ve směsi pro kojící prasnice s ohledem na očekávané snížení příjmu krmiva. Zvyšte hladiny vitamínů, makroprvků a mikroprvků vzhledem k očekávanému poklesu příjmu. Příjem krmiva v létě může snadno poklesnout o 5 10 %. - Krmné směsi pro kojící prasnice s vyšším obsahem tuku se téměř vždy doporučují v podmínkách tepelného stresu. I když je zvýšení tuku na 5 6 % vhodnou strategií, může představovat určité riziko. Letní krmné směsi s vyšším obsahem tuku jsou náchylnější k oxidaci a rychleji dochází k jejich znehodnocení v korytech, což dále zhoršuje příjem krmiva. Konzultujte s dodavatelem krmiv, jaká je nejvhodnější strategie zařazení tuku do směsí pro zvýšení koncentrace energie. Zvýšit frekvenci krmení - Podávejte menší dávky krmiva víckrát denně, aby se snížila tvorba tělesného tepla při trávení. Když jsou dávky příliš velké, krmivo se může rychleji kazit, protože prasnice pijí více vody. Zbytky krmiva + voda + teplo = pokles příjmu krmiva u prasnice. Vhodnější je podávat krmivo častěji, v meších dávkách. - Posuňte časy krmení na časné ráno a pozdní odpoledne. - Snažte se v létě krmit alespoň třikrát denně. Před podáváním nového krmiva by vždy mělo být prázdné koryto. - Nepodávejte více než 2,5 kg na jedno krmení. Co nejméně volné vody v krmné směsi - Volná voda v krmné směsi může být vyjádřena jako využitelná voda (AW). Její obsah by měl být pod 0,5 %. - Vysoký obsah volné vody v krmivu může způsobit rozvoj plísní a zvýšení kontaminace mykotoxiny a také nadměrné vypařování vody v zásobnících krmiva (což může způsobit ucpávání krmných linek). Doplňkové látky pro letní krmné směsi - Obsahy nebo zastoupení některých doplňkových látek se nemůže měnit v důsledku legislativních předpisů platných v dané zemi. Níže uvádíme seznam doplňkových látek, které podle výsledků výzkumů pomáhají omezit tepelný stres a zvýšit příjem krmiva u kojících prasnic. Proberte s dodavatelem krmiv, jaké jsou možnosti a vhodné hladiny takových látek v krmivu. - Doplňkové látky, které lze použít v létě pro zvýšení mléčnosti prasnic: propionát chromitý / pikolinát chromitý L-karnitin betain nebo cholin chlorid hydrogenuhličitan sodný (nezapomeňte na elektrolytovou rovnováhu) antioxidanty (také vitamín E, selen a vitamín C) ochrana jater (vitamíny skupiny B, niacin, kyselina citrónová a kyselina mravenčí) oxid hořečnatý (jako laxativum) Voda, voda, voda - Výzkumy ukázaly, že chladná napájecí voda zvyšuje příjem krmiva u kojících prasnic v letních měsících. Je vhodné zkontrolovat umístění nádrží na vodu. Jestliže jsou deset metrů nad zemí v přímém slunci, bude pravděpodobně lepší je umístit pod zem a vodu čerpat. - Voda by vždy měla být k dispozici ad libitum. Doporučuje se testovat kvalitu vody před začátkem léta, protože v letních měsících vypijí prasnice o 10 až 20 % více vody. Nezapomeňte, že při každé změně komponentového a živinového složení krmné směsi je potřeba zachovat rovnováhu mezi aminokyselinami a energií. Proto postupujte při úpravách krmné dávky opatrně, abyste nenarušili rovnováhu živin. 2) Jak zabránit nadměrné ztrátě tělesné kondice u kojících prasnic Zachování optimální tělesné kondice je významnou strategií pro dosažení maximální celoživotní produktivity prasnic. Nízký příjem krmiva v laktaci může vést k nadměrné ztrátě živé hmotnosti prasnice, zejména v mladším věku, což způsobuje prodloužení intervalu mezi odstavem a říjí a zhoršení budoucí reprodukční užitkovosti. Když nedojde ke ztrátě tělesné bílkovinné hmoty v průběhu laktace, minimalizuje se interval mezi odstavem a říjí a následující vrh je početnější. Zde je několik tipů pro chovatele s genetikou jak udržet tělesnou kondici kojících prasnic: Zabránit nadměrnému ztučnění prasnic před porodem - Březí prasnice krmené tak, aby dosáhly optimální tělesné kondice, jsou připraveny úspěšně zvládat reprodukci po celý svůj život. Je prokázáno, že prasnice s nadměrnou kondicí na počátku laktace žerou méně krmiva než prasnice s nižší kondicí. - Je vhodné měřit výšku hřbetního tuku u prasnic. Cílem je, aby nejméně 85 % prasnic před porodem bylo v rozmezí doporučovaném pro 20 (16 19 mm) a 40 (15 17 mm). - Aby bylo zajištěné, že prasnice jsou ve správné kondici, měli by chovatelé hodnotit kondici prasnic pravidelně. Zaměřit se na selata (včasný odstav a program krmení selat) - Různé studie ukazují, že dřívější odstav v kombinaci s podáváním mléčné krmné směsi přispívá k udržení kondice prasnice a dosažení optimální odstavové hmotnosti selat v podmínkách tepelného stresu. - Je vhodné odstavit selata o 2 až 5 dnů dříve, samozřejmě s ohledem na systém používaný v chovu a legislativu dané země. - Ulehčete prasnici podáváním doplňkové mléčné krmné směsi selatům nebo alespoň vhodně nastaveným programem krmení selat pod prasnicí. Začněte přikrmovat selata již třetí den po narození. Prasnice, které příliš ztrácejí na váze během kojení, potřebují více aminokyselin - Zvyšte hladiny aminokyselin v krmné směsi pro kojící prasnice. Je vhodné použít syntetické aminokyseliny - až 3 kg syntetického lysinu na tunu krmné směsi. Porovnejte aktuální obsahy aminokyselin v KS s doporučenými hladinami, které jsou uvedeny v krmných manuálech pro prasnice. - Výzkumy ukázaly, že může být také potřeba upravit profil aminokyselin u prasnic s nadměrnou ztrátou živé hmotnosti. Prasnice s nadměrnou ztrátou hmotnosti mají zvýšenou potřebu argininu a také threoninu. Poznámky na závěr Než přijdou letní vedra, je potřeba prověřit správné fungování chladících systémů. Zkontrolujte termostaty, ventilátory, vstupní vzduchové klapky, zvlhčovače a trysky. Buďte připraveni na léto roku V případě potřeby další asistence se obraťte na výživáře firmy. Výživářský tým

3 Ohlédnutí se za Workshopem V prosinci loňského roku jsme uspořádali první velký Workshop. Pro seminář jsme záměrně vybrali velice pěkné místo, Hotel Sladovna v Černé Hoře. Potěšila nás vysoká účast na semináři. Přijelo 76 pozvaných hostů z České republiky (majitelé farem, zootechnici, ošetřovatelé, výživáři, veterinární lékaři včetně zástupců SVS ČR, přítomna byla i média), a 10 hostů z Maďarských farem. Úvodem hosty přivítal a program zahájil jednatel společnosti CZ Ing. Gyula Simon. Hlavními dvěma myšlenkami jeho prezentace byly rychlejší genetický pokrok a více školení a podpory pro chovatele. Ing. Simon hostům vysvětlil, že společnost chce dosáhnout rychlejšího genetického pokroku centralizací mateřských kanců na jednu inseminační stanici, a současně i rychlejší obnovy všech linií mateřských kanců. Také zdůraznil, že CZ bude pokračovat v úzké spolupráci s inseminačními stanicemi. Ing. Simon také uvedl, že pro podporu farem zlepší společnost monitoring šlechtění a krmení. Proškolí zaměstnance farem v oblasti šlechtění, inseminace, reprodukce a krmení a vydá manuály pro jednotlivé části provozu farmy (např. reprodukční manuál, krmný manuál ). První prezentaci přednesla ředitelka firmy PLEBO CZ s.r.o. Ing. Dagmar Burianová, která seznámila přítomné hosty s inseminační stanicí kanců PLEBO CZ v Němčičkách u Znojma. PLEBO CZ s.r.o. je tradiční plemenářská společnost, která se specializuje na chov prasat. Tým školených specialistů působí v rámci celé České republiky a spolupracuje i se zahraničními partnery. Získává tak nejnovější poznatky a technologie v chovu prasat. Na inseminační stanici jsou k dispozici jak kanci, tak i kanci české genetiky. PLEBO CZ nabízí inseminační dávky kanců ze stanice Němčičky a jejich rozvoz, odbornou pomoc farmám v oblasti šlechtění, ustájení kanců majitelů a veškeré chovatelské potřeby. Firma dále nabízí PC program PLEMSOFT pro řízení chovu prasat a analýzu reprodukce dle programu PIGSIS. Ing. Burianová vyzvedla certifikaci provozu inseminační stanice udělenou společností AIM Worldwide, která zajišťuje kontrolu inseminačních stanic kanců po celém světě. A právě zástupce AIM Worldwide Peter Berkvens předal certifikát a ocenil tak přímo na semináři ISK v Němčičkách a ISK Kout na Šumavě. Společnost CHOVSERVIS a.s. představil její zástupce Ing. Miroslav Kolář. Vysvětlil strukturu celé firmy, která se specializuje jak na plemenářské služby v oblasti skotu i prasat a na prodej chovatelských potřeb firmou PROFARM, tak na produkci a prodej masa a výrobků firmou TORO Hlavečník a na síť prodejen Rynek a Regiopro, které se specializují na prodej českých (popř. regionálních) potravin. Co se týče divize šlechtění prasat, představil ing. Kolář dvě inseminační stanice kanců, které společnost CHOVSERVIS provozuje. Jsou to ISK Kout na Šumavě a ISK Brná. Office manažerka společnosti CZ paní Jana Krupicová obeznámila přítomné chovatele se změnou objednávání inseminačních dávek mateřských kanců, v závislosti na zmiňované centralizaci mateřských kanců na ISK v Němčičkách. Hlavní výhodou centralizace kanců je větší výběr a možnost využití nejlepších kanců, a to i v rámci Evropy, pro všechny farmy stejně. Zástupce společnosti Danubia pan Attila Kun představil ve své prezentaci špičkový nukleový šlechtitelský chov N-linie, který sídlí v maďarském městě Molnártag. Cílem tohoto chovu je produkce kanců a prasniček N-linie s vysokou genetickou hodnotou, rychlejší genetický pokrok a produkce kvalitních F1 zvířat s vysokou genetickou hodnotou. Dosáhnout těchto cílů chtějí pomocí využívání nejlepších vlastních kanců N-linie a především využitím protokolů a testací. Svou prezentaci doprovázel spoustou fotografií z testací prasat přímo z farmy. Tradičně velmi pěknou a praktickou přednášku o Biosekuritě na farmách přednesl MVDr. Jiří Malášek, veterinární lékař společnosti CZ. Zdůraznil často opomíjenou otázku biosekurity na farmách prasat. Upozornil na časté nedostatky, informoval farmáře o nejčastějších a aktuálních nákazách prasat v ČR i ve světě a v obecné míře seznámil účastníky i s vakcinací na farmách. Dalším přednášejícím hostem byl Peter Berkvens z holandské společnosti AIM Worldwide, která se specializuje na kontrolu kvality výroby inseminačních dávek a tedy kontrolu celého provozu inseminačních stanic. Přestavil výhody a cíle celosvětové skupiny AIM Worldwide jako prostředek ke zvýšení kvality a efektivity inseminačních dávek kanců a snížení rizik. Vysvětlil rozdíl mezi běžnými inseminačními stanicemi a inseminačními stanicemi, kontrolovanými společností AIM Worldwide. Na závěr vyzvedl finanční i praktický přínos pro farmy spolupracující s AIM inseminačními stanicemi. Šlechtění a šlechtitelské cíle společnosti obsáhl ve své prezentaci pan Simon Amstutz, odborný poradce firmy CZ. Přítomné seznámil s produkty společnosti CZ (prasničkami, kanci) a dále s monitoringem šlechtění, odhadem plemenné hodnoty a výsledky šlechtění v uplynulém roce. Efektivní produkce selat v podání Ing. Jany Geršiové, odborné poradkyně CZ a Úspěch skrze repopulaci v podání pana Zdeňka Luskače, zástupce společnosti PLEBO CZ, byly prezentacemi nejlepších farem a jejich výsledků. V prezentacích bylo zdůrazněno, co všechno farmy dělají pro to, aby měly výborné výsledky. Prezentace byly ukončeny vyhlášením tří českých farem s nejlepšími výsledky, které byly odměněny speciální skleněnou trofejí. Otázkou je: Které farmy získají tuto nádhernou trofej v roce 2014? Nechme se překvapit na druhém Workshopu, který se bude konat letos na podzim. Úplný závěr pak patřil opět Ing. Gyulovi Simonovi, který poděkoval všem účastníkům za pozornost a pozval je na prohlídku pivovaru Černá Hora s odborným výkladem místního sládka a s ochutnávkou piva. Poté následoval večerní raut s možností využití nočního koupání či bowlingu. Celý program byl protkán spoustou přestávek s výborným občerstvením, při kterých měli chovatelé možnost se nejen navzájem poznat, ale také prodiskutovali spoustu faremních témat. Celý den skvěle moderoval pan Simon Amstutz. Z Maďarského jazyka překládaly simultánně tlumočnice. Všechny prezentace jsou k dispozici na v sekci informace/ke stažení. CZ děkuje všem zúčastněným za velký zájem o Workshop a doufáme, že se na podzim tohoto roku opět shledáme. Ing. Jana Geršiová, CZ zahajuje činnost ve Spojeném království Společnost zahájila svoji činnost ve Spojeném království. Z inseminační stanice kanců nedaleko Birminghamu budou dodávány inseminační dávky zákazníkům v celé Velké Británii. Kromě kanců linie Talent a Tempo má stanice ve svém chovu také kance z mateřských linií. Stanici provozuje distributor společnosti, firma AIM-UK, která zároveň odpovídá za dodávky spermatu v Irsku a Severním Irsku. Díky zahájení činnosti ve Spojeném království je nyní aktivní v zemi, která byla donedávna uzavřena pro zahraniční genetiku. Specifické vlastnosti genetiky, jako například snadná produkce vysokého počtu selat a dobré reprodukční i výkrmové vlastnosti, odpovídají poptávce na trhu ve Spojeném království. Z tohoto důvodu si mnoho chovatelů prasat přeje využívat genetiku a zlepšovat tak své výsledky. Po mnoha letech krize se průmysl chovu prasat ve Spojeném království zotavuje a začíná se znovu rozvíjet.

4 Zrozeni k vítězství! Silná selata od dobrých matek jsou základem zisku nejen u producentů selat, ale ve všech součástech řetězce výroby vepřového masa, řekl Jascha Leenhouwers ze společnosti Benu Cadrosovi Ben Cardosa: V roce 2014 slaví vaše společnost významné výročí. Bude to přesně dvacet let od okamžiku, kdy zahájil intenzívní šlechtitelské výzkumy s cílem zlepšit vitalitu selat. Vy sám se těmto studiím věnujete již více než 10 let. Jak informace získané z těchto výzkumů pomohly vaší společnosti v plemenářské práci? Jascha Leenhouwers: V první řadě nyní klademe důraz na specifickou vlastnost, kterou nazýváme vitalita selat. Tento přístup je přímým výsledkem mnohaletých výzkumů a našeho šlechtitelského programu. Pro nás znamená velkou výhodu oproti našim konkurentům, neboť na jeho základech jsme vybudovali vysoce efektivní šlechtitelskou strategii pro produkci silných a životaschopných selat. Genetický materiál vyšlechtěný pomocí této strategie má nejnižší mortalitu v rámci odvětví chovu prasat, nejen od narození do odstavu, ale také v předvýkrmu a ve výkrmu. Cardosa: Jaký je dopad na výkonnost chovu? Leenhouwers: Jako příklad může sloužit porovnání výsledků užitkových chovů prasat v různých zemích na základě údajů z roku V Brazílii výsledky od přibližně půl milionu prasnic na 850 farmách ukázaly, že chovy s genetikou měly o 3,2 odstavená selata na prasnici za rok více, zejména díky větším vrhům při narození a mortalitě do odstavu pouze 7,7 %. V Nizozemí byl do porovnání zahrnut podobný počet prasnic a chovů. Srovnávali jsme 20 nejlepších zákazníků a další chovy vyhodnocené podle národních kritérií Agrovision. Naši nejlepší zákazníci odstavovali 29,1 selat na prasnici za rok, kdežto jiné vyhodnocené chovy pouze 28,2 selat. Opět bylo lepšího výsledku dosaženo díky vyššímu počtu živě narozených selat a nižší mortalitě do odstavu. Porovnání provedené ve Spojených státech v roce 2012 zahrnovalo celkem 1,5 milionů prasnic na 800 farmách. V chovech s naší genetikou bylo odstaveno o 3,5 selat na zapuštěnou prasnici za rok více, narodily se větší vrhy a selata lépe přežívala. Americké hodnocení je také fascinujícím důkazem toho, jak šlechtění zaměřené na životaschopnost selat může omezit pokles počtu selat mezi narozením a porážkou. Stáda s prasnicemi měla na začátku o 11 % vyšší celkový počet selat ve vrhu. Živě narozených selat ve vrhu bylo dokonce o 12 % více. Počty odstavených selat od prasnic byly o 15 % vyšší. Rozdíl vzrostl na 17 % v době zástavu do výkrmu. Při dosažení porážkové hmotnosti žilo o 21 % prasat více! Tyto výsledky naprosto jasně ukazují, že naše šlechtění zaměřené na vitalitu selat vede také k nižší mortalitě ve výkrmu. Šlechtění na vysoké a uniformní porodní hmotnosti přináší jak lepší životaschopnost selat, tak spolehlivý zdroj selat s vyššími denními přírůstky také vede k lepší uniformitě ve výkrmu, díky níž maximum prasat dosáhne plného využití své hodnoty optimálním zatříděním při jatečné klasifikaci. Cardosa: Objasnily vaše výzkumy, proč některá selata uhynou a některá přežijí a jak to souvisí s jejich genetikou? Leenhouwers: Ano, určitě. Dlouholeté zkušenosti s posilováním vitality selat nám poskytly bohatý zdroj poznatků a odpovědí na tuto otázku, více než má k dispozici kterákoliv jiná šlechtitelská organizace. V první řadě jsou šance selete na přežití ovlivněny faktory prostředí, jako je například konstrukce porodního boxu. Také je však ovlivňují genetické předpoklady selete a jeho matky. V genech jsou zakódovány předpoklady vitality selete, které nesouvisejí s jeho porodní hmotností. Je třeba zdůraznit, že šlechtění selat na vitalitu NEVEDE ke zvýšení hmotnosti při narození. Naše genetická selekce na vitalitu má za následek narození selat, která jsou fyziologicky vyzrálejší a tudíž lépe připravena na život mimo dělohu. Porodní hmotnost je samostatný šlechtitelský cíl, ačkoli bezpochyby svým způsobem důležitý. Cardosa: Změnil se za ta léta zkoumání váš pohled na význam porodní hmotnosti? Leenhouwer: Ano - zjistili jsme, že je ještě důležitější, než jsme si mysleli! Zatímco jsme prokazovali význam našeho šlechtění na lepší geneticky ovlivněnou vitalitu, zlepšovali jsme perspektivy selete souběžným šlechtěním na vyšší porodní hmotnost a uniformitu vrhu při narození. Individuální porodní hmotnost selete nemá až takový význam. Co jsme však pozorovali od počátku našich výzkumů, byla velká prospěšnost uniformních porodních hmotností v rámci vrhu. Uniformní vrhy jsou výhodné jak pro provozovatele výkrmu, tak pro producenty selat. Prokázali jsme, že selekce na zvýšení uniformity porodní hmotnosti má pozitivní dopad na uniformitu přírůstků ve výkrmu až do dosažení porážkové hmotnosti. Nyní rutinně zaznamenáváme individuální porodní hmotnosti více než milionu selat ročně. Tyto informace jsou součástí souboru dat, která zadáváme do našeho systému Pigbase, jenž se rozrostl do světové největší databáze užitkovosti prasat. Údaje o hmotnosti selat jsou nezbytné pro selekci na vitalitu. Také nám však poskytují informace, které můžeme použít pro zlepšení uniformity porodních hmotností selat v rámci vrhu. Zaměření na lepší uniformitu porodních hmotností nám pomohlo snížit úhyn selat před odstavem, ačkoliv se počet živě narozených selat rok od roku zvyšuje. A co víc, naše výzkumy ukázaly, že růstový potenciál prasete je dán již při jeho narození. Zvýšením porodní hmotnosti selat tak přirozeně zlepšujeme i jejich užitkovost ve výkrmu. Když říkáme, že šlechtí na vysoké a uniformní hmotnosti při narození, znamená to pro naše zákazníky jak lepší životaschopnost selat, tak spolehlivý zdroj prasat s vyššími denními přírůstky hmotnosti. Také to vede k lepší uniformitě ve výkrmu, díky níž maximum prasat dosáhne plného využití své hodnoty optimálním zatříděním při jatečné klasifikaci. Cardosa: Jak geny prasnice ovlivňují přežití selat? Růstový potenciál prasete je určen již v době jeho narození. zvyšováním porodní hmotnosti selat přirozeně zlepšujeme jejich užitkovost ve výkrmu. Leenhouwers: Každý, kdo produkuje selata, ví, že dalším významným faktorem pro přežití selat jsou mateřské vlastnosti prasnice. Tento faktor začne působit již v okamžiku porodu. Platí, že snadnější porod zlepšuje vitalitu selat. Selata mají lepší start do života, který pro ně bude výhodou stále, až do okamžiku zpeněžení. My šlechtitelé pevně věříme, že má velkou hodnotu vyšlechtit takové prasnice, o které se snadno pečuje v tom smyslu, že se dokáží oprasit bez výrazné pomoci. Ušetří se tak čas ošetřovatelů a tím i peníze našich zákazníků, a také se dosáhne lepší startovní pozice pro silná, životaschopná selata. Porod, který probíhá rychle a hladce, přináší snížení počtu mrtvě narozených selat. Proto máme vždy vynikající výsledky ve srovnávacích testech v různých zemích ve smyslu nízkého počtu mrtvě narozených selat. Příkladem je americký srovnávací test, ze kterého vyplývá, že na každých 100 selat narozených v chovech našich zákazníků v roce 2012 připadalo pouze šest mrtvých selat, kdežto v jiných chovech to bylo více než sedm mrtvě narozených selat. Cardosa: Jak se promítá požadavek na dobré mateřské schopnosti do genomické selekce? Leenhouwers: My se snažíme zlepšit takzvanou odstavovou schopnost prasnic, a to tak, že vybíráme ty, které dokáží přivést k odstavu všechna narozená selata. Zároveň se zaměřujeme na počet kvalitních struků, aby prasnice dokázala kojit větší vrhy. Jsme přesvědčeni, že narozená selata by měla být pod prasnicí až do odstavu. Je to mnohem nákladově efektivnější a méně pracovně náročné pro naše zákazníky, než kdyby museli řešit situaci, kdy jsou selata držena naživu pouze díky neustálému dohledu na porodně. Dnes se rodí mnohem více selat než před dvaceti lety. Prasnice musejí být vybaveny tak, aby je dokázaly odchovat. Naštěstí dnes máme genomiku, která nám pomůže dosáhnout požadované šlechtitelské odezvy. Genomická selekce nám již pomáhá ve zlepšování vlastností, jako je velikost vrhu a mateřské vlastnosti prasnic mateřských linií. Jsou i náznaky, že díky genomice bude možné dosáhnout rychlejšího genetického pokroku ve zvyšování počtu struků a tedy i schopnosti prasnic uživit více selat. Cardosa: Tohle bude zajímat zejména producenty selat. Leenhouwers: Nejen je - je častou chybou myslet si, že genetické zlepšování reprodukčních parametrů a vitality selat ovlivňuje pouze jednu část řetězce výroby vepřového masa. Přidaná hodnota se odrazí v celém řetězci. Samozřejmě je naším cílem zajistit, aby všichni zákazníci profitovali z naší šlechtitelské práce, ať produkují selata, jsou součástí integrací, mají běžný produkční chov (od prasnic po výkrm) nebo se specializují jen na výkrm. Pro všechny je přínosné, že se rodí silná a zdravá selata, která s vysokou pravděpodobností zůstanou naživu a mají velký potenciál pro rychlý růst svaloviny. Společnost může oprávněně prohlašovat, že její šlechtitelská strategie zaměřená na vitalitu selat poskytuje přidanou hodnotu nejen v době mezi narozením a odstavem, ale také v předvýkrmu a ve výkrmu. My šlechtitelé pevně věříme ve velký význam produkce takových prasnic, které jsou schopny porodit bez velké pomoci ušetří se tím čas personálu a snadnější průběh porodu znamená lepší vitalitu selat.

5 01/2014 Journal Aktuální informace pro partnery a zákazníky CZ s.r.o. Datum vydání: 15. června 2014 Vydává: CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, Brno Redakce: Jana Krupicová, tel.: , info@topigs.cz Šlechtění na vitalitu vede k získání kvalitnějších selat a snížení mortality prasat ve výkrmu. Také můžete vidět, že příznivé dopady vyšší porodní hmotnosti a uniformity vrhu se projevují mnohem déle, než jen do doby odstavu, protože těžší novorozená selata nakonec dosáhnou porážkové hmotnosti o několik dnů dříve při stejně dobré kvalitě jatečně upraveného těla. Lepší uniformita vrhu při narození selat znamená i lepší uniformitu až do porážky. To vysvětluje, proč má za cíl svého programu zachovat nebo zvýšit průměrnou hmotnost selat při narození a stále zlepšovat uniformitu porodní hmotnosti selat v rámci vrhu. Geny životaschopnosti Genetické rozdíly ve vitalitě selat mají fyziologickou podstatu, uvádí Jascha Leenhouwers ve své disertační práci. Čistý efekt spočívá v tom, že pokud šlechtíte na lepší přežití selat do odstavu, dosáhnete i narození vyzrálejších selat. Důkazem jsou mnohem vyšší hladiny fetálního kortizolu ke konci březosti. Je známo, že kortizol má stimulující účinek na dozrávání fyziologických funkcí a orgánů, což ovlivňuje životaschopnost mláďat po narození. Kortizol například aktivuje energetické zásoby v játrech a svalovině selat v době porodu. Mají pak k dispozici více energie pro přežití kritického období prvních hodin života. Studiem orgánů novorozených selat s vysokými genetickými předpoklady pro přežití se zjistilo, že taková selata mají větší nadledviny a také těžší játra a střeva. Větší nadledviny byly v korelaci s mnohem vyššími hladinami kortizolu v krvi, souvisejícími s vyzrálostí selat. Dalšími fyziologickými indikátory genetických rozdílů ve vitalitě selat byl zvýšený placentální krevní oběh související s vyšší efektivitou placenty a také vyšší zásoby glykogenu. Cardosa: Jak s tím jde dohromady velikost vrhu? Leenhouwers: Přirozeně jedním z našich ústředních témat zůstává zvyšování geneticky podmíněné schopnosti prasnic mít početnější vrhy. Ale cílem naší strategie není získat maximální počet selat ve vrhu. Místo toho se soustředíme na vitalitu selat a současně na velikost vrhu, schopnost prasnice přivést selata k odstavu, a získání co nejvyššího počtu odstavených selat na prasnici za rok. Výsledky, jichž dosahují naši zákazníci, neustále prokazují, že je mnohem důležitější zaměřit se na počet odstavených selat, než na počet narozených. I když je zvýšení početnosti vrhu při narození velmi žádoucí, neznamená to mnoho, pokud selata nepřežijí do doby, kdy je možné je se ziskem zpeněžit. To je věc, kterou by měli častěji brát v úvahu chovatelé, kteří nakupují genetiku jen podle početnosti vrhu při narození. Všichni bychom si měli čas od času připomenout, že jakoukoli změnu v procesu produkce prasat od narození do porážky je třeba posoudit v širším kontextu tržeb, nákladů a zisku. směřuje své šlechtitelské aktivity tak, aby vedly k neustálému zlepšování efektivity procesu přeměny krmiva spotřebovaného prasaty všech produkčních kategorií ve vepřové maso dodávané na trh. Naše úsilí dále zlepšovat celkovou efektivitu využití krmiva v chovech zákazníků má mnoho rovin, ale můžete si být jisti, že silná a životaschopná novorozená selata zůstanou z našich šlechtitelských cílů tím hlavním. Poznatky nasbírané v našich výzkumech za poslední dvě desetiletí nás naučily, že taková selata jsou zrozena k vítězství!