LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH"

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslava Pochmonová Autor: Terezie Nováková obor Fyzioterapie Brno 2010

2 Jméno a příjmení autora: Terezie Nováková Název bakalářské práce: Léčebně-rehabilitační plán a postup u vertebrogenních poruch Pracoviště: Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslava Pochmonová Rok obhajoby bakalářské práce: 2010 Souhrn: Tato práce se zabývá problematikou vertebrogenních poruch. Obecná část obsahuje údaje o definici, etiopatogenezi onemocnění a o anatomii a biomechanice páteře. Dále popisuje jednotlivé typy poruch, jejich klinické projevy, postupy ke stanovení diagnózy a moţnosti farmakologické léčby. Ve speciální části jsou popsány prostředky fyzioterapie k léčbě a následné prevenci recidiv. Poslední část této práce je věnována kazuistice. Summary: This thesis deals with problems of vertebrogenic diseases. General part includes indications about the definition, etiopathogenesis and about anatomy and biomechanics of a spine. It also describes particular sorts of diseases, their clinics, process of diagnostics and possibilities of pharmacological therapy. Special part describes the contribution of physiotherapy to the therapy and the prevention of the recurrence. Last part of this thesis is dedicated to the case report. Klíčová slova: vertebrogenní onemocnění, páteř, bolesti zad, léčebná rehabilitace. Key words: vertebrogenic diseases, spine, back pains, medical rehabilitation. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jaroslavy Pochmonové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne. Děkuji Mgr. Jaroslavě Pochmonové za odborné vedení a ochotnou spolupráci při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat MUDr. Martině Mastíkové za podporu a ochotu a trpělivost při konzultacích.

4 Obsah: 1 ÚVOD PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ OBECNÁ ČÁST Definice onemocnění Etiopatogeneze Anatomie Biomechanika páteře Rozdělení vertebrogenních poruch Klinické projevy vertebrogenního onemocnění Klasifikace vertebrogenních onemocnění Diagnostické postupy Farmakoterapie vertebrogenních poruch SPECIÁLNÍ ČÁST Komplexní léčebná rehabilitace onemocnění Léčebná tělesná výchova (kinezioterapie) Fyzikální terapie Ergoterapie Psychologická a sociální problematika onemocnění Návrh uceleného rehabilitačního plánu KAZUISTIKA ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PACIENTOVI POPIS VYŠETŘENÍ AUTOREM Anamnéza Diagnóza při přijetí a lékařská zpráva Indikace léčebné rahabilitace ZAPOJENÍ AUTORA DO PROCESU LÉČEBNÉ REHABILITACE... 51

5 3.3.1 Kineziologický rozbor v den převzetí pacienta do rehabilitační péče Krátkodobý rehabilitační plán Realizace léčebně rehabilitačních postupů Kineziologický rozbor a zhodnocení pacienta při ukončení léčebné rehabilitace Dlouhodobý rehabilitační plán ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PŘÍLOHY... 66

6 Pouţité symboly a zkratky: AEK agisticko excentrické kontrakční AGR antigravitační relaxace BMI body mass index C cervikální (krční) CNS centrální nervová soustava CT počítačová tomografie DF diphasé fixe (dvojitý impulzní proud) DK dolní končetina DKK dolní končetiny DM diabetes mellitus EMG elektromyografie GIT gastrointestinální trakt HAZ hyperalgická koţní zóna HKK horní končetiny L lumbální (bederní) LTV léčebná tělesná výchova m. musculus MF monophasé fixe (jednoduchý impulzní proud) mm. musculi MRI magnetická rezonance n. nervus NSA nesteroidní antirevmatika PFI postfacilitační inhibice PIR postizometrická relaxace PNF proprioceptivní neuromuskulární facilitace RTG rentgen S sakrální (kříţová) sf. středofrekvenční

7 TENS Th TP TrP UKVD UZ transkutánní elektroneurostimulace thorakální (hrudní) tender point trigger point ultrakrátkovlnná diatermie ultrazvuk

8 1 ÚVOD Bolesti zad, hlavní projev vertebrogenních poruch, jsou nejčastější příčinou návštěvy u lékaře a jejich léčba představuje vysoké ekonomické zatíţení zdravotnictví. Vertebrogenní onemocnění je nejčastěji diagnostikováno u pracujících v produktivním věku a jeho léčba je často dlouhodobá a nákladná. Obsazuje první místo v počtu dnů pracovní neschopnosti a rok od roku dochází k nárůstu pacientů s touto diagnózou. Vertebrogenní poruchy se řadí k civilizačním chorobám, proto je důleţité se zaměřit na prevenci jejich vzniku a v léčbě klást důraz na změnu ţivotního stylu a zabránit tak jejich recidivám (Hnízdil, Beránková 2000, Lewit 2003). 8

9 2 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ 2.1 Obecná část Definice onemocnění Vertebrogenní porucha je soubor funkčních a degenerativních onemocnění páteře projevující se bolestí některé oblasti páteře nebo bolestí vyzařující z páteře do jiných částí těla. Udává se, ţe vertebrogenní onemocnění patří mezi nejčastější postiţení v současnosti a to u 67 % populace (Tyrlíková 2005) Etiopatogeneze Vertebrogenní poruchy vznikají v důsledku multifaktoriálního procesu působením anatomických, patofyziologických a psychosociálních faktorů. Porucha funkce trvající delší dobu spolu s dlouhodobým přetěţováním vede k trvalým strukturálním změnám. Nejvíce postiţená bývá oblast bederní, krční a hrudní páteře, v poměru 4 : 2 : 1. Nejdříve dochází k degenerativním změnám v meziobratlové ploténce, poté i na intervertebrálních kloubech a v konečném důsledku dochází k hernii disku, stenóze páteřního kanálu eventuelně vzniku degenerativní spondylolistézy ( Anatomie Kosterní systém Lidská páteř je tvořena obratli: 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 kříţových a 4 5 kostrčních (viz. příloha č. 1 / A). Obratel je krátká kost. Kaţdý obratel se skládá ze 3 částí: těla (corpus), oblouku (arcus), výběţků (processus) a to tak, ţe tělo směřuje dopředu a oblouk, z něhoţ vystupují výběţky, dozadu. Spojením těla s obloukem vzniká velký otvor foramen 9

10 vertebrale, který spolu s ostatními obratli leţících nad sebou tvoří páteřní kanál pro uloţení míchy a jejich obalů (Dokládal, Páč 1991). Na povrchu těla je kost kompaktní, uvnitř spongiosa obsahující červenou kostní dřeň. Na horní a dolní straně těla se nacházejí styčné plošky facies superior et inferior. Oblouk obratle mající tvar podkovy a to tak, ţe jeho konvexivita směřuje směrem dorsálním, je v místě odstupu sníţen a zúţen. Přes zářez incisura vertebrae nacházející se jak na horní tak i na dolní straně tohoto zúţení prochází míšní nerv. Z oblouku vystupuje 7 výběţků: 1 trnový (processus spinosus), 2 příčné (processus transversi) a 4 kloubní (2 processus articulares superiores a 2 processus articulares inferiores). Trnový výběţek (processus spinosus) směřuje dorzálně a upínají se k němu zádové svaly. Příčné výběţky (processus transversi) jdoucí směrem laterálním jsou místem úponu zádových svalů a spojení ţeber s páteří. Kloubní výběţky (processus articulares) se nacházejí na začátku oblouku a dva z nich odstupují dolů a dva nahoru. Svými styčnými ploškami se spojují s obratli s nimiţ sousedí (Dokládal, Páč 1991) Obratle krční (vertebrae cervicales) Pro krční obratle je typická malá velikost, nízké tělo, velký oválný otvor zaobleně trojúhelníkového tvaru, na konci rozštěpený trnový výběţek (processus spinosus), šikmo skloněné styčné plošky kloubních výběţků (processus articulares) tak, ţe horní výběţky směřují dozadu a dolní dopředu a dále krátké a široké příčné výběţky (processus transversi) s foramen processus transversi uprostřed, kterým proniká a. vertebralis. Tuberculum posterius a tuberculum anterius se nacházejí na rozbíhajících se koncích příčných výběţků a vytváří mezi sebou sulcus nervi spinalis, kterým prochází n. spinalis. Svou stavbou se výrazně liší první a druhý krční obratel (Dokládal, Páč 1991). První obratel krční atlas (viz. příloha č. 1 / B) je charakterizován chybějícím tělem a zesílenými postranními částmi - massea lateralis, které se vpředu 10

11 i vzadu sbíhají v oblouky (arcus anterior et posterior). Na zadní straně arcus anterior najdeme fovea dentis, která tvoří plošku pro spojení se zubem druhého krčního obratle (dens axis). Tuberculum posterius, rudimentární trnový výběţek, se nachází na zadní ploše arcus posterior. Foveae articulares superior na horní straně massea lateralis slouţí pro spojení s hrboly kosti týlní, foveae articulares inferiores na její spodní straně se spojují s čepovcem (Dokládal, Páč 1991). Druhý obratel krční axis (viz. příloha č. 1 / C) má válcovitý dens axis, na němţ jsou facies articularis anterior, která představují spojení s fovea dentis na atlasu a facies articularis posterior, který se opírá o ligamentum transversum atlantis. Facies articulares superiores mají konkávní tvar a jdou šikmo laterálně a dolů (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Obratle hrudní (vertebrae thoracicae) Hrudní obratle (viz. příloha č. 1 / D) se vyznačují větší velikostí (v porovnání s krčními obratli), dlouhým dorzokaudálně jdoucím trnovým výběţkem, kruhovitým aţ trojúhelníkovým tvarem obratlového otvoru a tělem kruhovitého aţ trojúhelníkového tvaru, na jehoţ laterálních stranách, na horním i dolním okraji, se nacházejí foveae costales. Tyto jamky slouţí ke spojení s hlavičkami ţeber. Další spojení s hrbolky ţeber na přední straně příčných výběţků představuje facies costales transversales. Kloubní výběţky jsou v rovině frontální a to tak, ţe facies articulares inferiores jsou nakloněny ventrálně a facies articulares superiores dorsálně (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Obratle bederní (vertebrae lumbales) Bederní obratle (viz. příloha č. 1 / E) jsou svou velikostí největší ze všech ostatních skupin obratlů. Výrazně velké tělo ledvinovitého tvaru má poměrně malé výběţky. Processus costarii představují zakrnělá bederní ţebra, styčné plošky výběţků kloubních směřují sagitálně, horní mediálně a dolní laterálně. Původní příčné výběţky bederních obratlů zanikly a zbyly z nich jen 2 malé 11

12 hrbolky po obou stranách: processus mammillares na zadní straně processus articulares superiores a processus accessorii mezi processus costarius a processus mammilaris (Dokládal, Páč 1991, Čihák, 2001) Kost křížová (os sacrum) Kost kříţová (os sacrum) vzniká v dospělosti srůstem kříţových obratlů. Hlavní funkcí je přenos váhy trupu na pánev. Tvarem připomíná čtyřboký jehlan. Základna (basis osis sacri) je spojena meziobratlovou destičkou (discus intervertebralis) s pátým bederním obratlem. Hrot (apex ossis sacri) s facies terminalis inferior představuje chrupavčitý spoj s kostí kostrční. Na konkávní přední ploše kosti kříţové (facies pelvina) jsou patrné příčné linie (lineae transversae) a čtyři páry otvorů (foramina sacralia pelvina), z kterých vystupují přední větve kříţových nervů. Zadní konvexní plocha kříţové kosti (facies dorsalis) je tvořena podélnými hranami (crista mediana, crista sacrales intermediae, crista sacrales laterales), představující místa srůstu trnových, kloubních a laterálních výběţků a čtyřmi páry otvorů (foramina sacralia dorsalia), pro výstup zadní větve míšních nervů. Na laterální straně je facies auricularis pro spojení s kostí pánevní. Canalis sacralis, navazující na canalis vertebralis, ústí v hiatus sacralis, z něhoţ vyčnívají dva cornua ossis sacri. Promontorium označuje místo styku horní a přední strany kosti kříţové (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Kostrč (os coccygis) Kost kostrční zahrnuje 4 5 kostrčních obratlů navzájem spolu srostlých. Tvarem se podobá rovnoramennému trojúhelníku se základnou nahoře (facies terminalis sacralis) a vrcholem dole (apex coccygis). Cornua ossis coccygis jsou zbytky oblouku a kloubních výběţků, prominují kraniálně z horní části kosti a mohou se spojit s cornua ossis sacri (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001). 12

13 Spojení na páteři Sousední těla obratlů jsou spojeny třemi způsoby: a) synchondroses columnae vertebralis chrupavčité spoje mezi jednotlivými obratli tvořící symphysis intervertebralis, která obsahuje meziobratlovou destičku (discus intervertebralis), b) syndesmoses columnae vertebralis spojení pomocí vazů (ligament): dlouhé vazy páteře spojují těla obratlů, krátké vazy páteře oblouky a výběţky obratlů, c) articulationes columnae vertebralis meziobratlové klouby (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Spoje sousedních obratlů a) Articulationes intervertebrales kloubní plošky (facies articulares) leţí na processus articulares sousedních obratlů. V krční páteři směřují dorzokaudálně, v hrudní páteři jsou v rovině frontální a v bederní páteři v rovině sagitální. b) Disci inrervertebralis v počtu 23 (není mezi atlasem a axis) představují chrupavčité spojení mezi terminálními plochami sousedních obratlů. Tloušťka jednotlivých destiček roste ve směru kraniokaudálním. Jejich celková výška tvoří pětinu aţ čtvrtinu délky páteře. Anulus fibrosus na obvodu disku je sloţen z vazivové chrupavky, uvnitř disku je vodnaté řídké kulaté jádro nucleus pulposus, tvořené velkým mnoţstvím vody, kolem kterého se obratle při vzájemných pohybech posunují. Meziobratlové destičky tvoří systém pruţných nárazníků mezi obratli. c) Systém syndesmóz ligamenta flava spojují sousední oblouky obratlů a jsou tvořena elastickým vazivem. Ligamenta intertransversaria se nacházejí mezi processus transversi sousedních obratlů. Ligamenta interspinalia představují spojení sousedních trnových výběţků (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001). 13

14 Spoje společné všem obratlům a) Ligamentum longitudinale anterius probíhá po přední straně atlasu po kost kříţovou, spojuje obratlová těla tak, ţe s nimi srůstá, spojení s disci intervertebrales je volnější. b) Ligamentum longitudinale posterius jde po přední straně páteřního kanálu (na zadních plochách obratlových těl). Spojuje se pevněji s disci intervertebrales neţ s těly obratlů. c) Ligamentum supraspinale začíná na crista sacralis mediana, jde směrem kraniálním po zadní straně páteře, spojuje trnové výběţky a upíná se na crista occipitalis externa. Jeho pokračování vzniklé srůstem povrchové fascie šíjové krajiny se označuje jako ligamentum nuchae (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Synchondrosis sacrococcygea Ligamenta sacrococygea představuje zesílené spojení facies terminalis inferior ossis sacri a facies terminalis kostrče (Dokládal, Páč 1991) Svalový systém a inervace svalů Dle původu rozdělujeme svaly zádové (musculi dorsi) na svaly heterochtonní a autochtonní (Dokládal, Páč 1991) Heterochtonní svaly Svaly leţící v povrchové vrstvě patří vývojově ke svalům horní končetiny a mají inervaci z rami ventrales nervi spinalium. Do této skupiny patří svaly spinohumerální a spinokostální. a) Spinohumerální svaly (m. trapezius, m. latissimus dorsi, m. levator scapulae, m. rhomboideus minor et major) představují nejpovrchnější vrstvu, jdou od páteře k pletenci ramennímu, jsou inervovány z plexus brachialis s výjimkou m. trapezius, který je inervován z n. accesorius. 14

15 b) Spinokostální svaly (m. serratus posterior superior a m. serratus posterior inferior) začínají na páteři, upínají se na ţebrech a jsou inervovány z nn. intercostales (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Autochtonní svaly Jsou to svaly hluboké se zachovaným původním segmentárním uspořádáním a mají inervaci z rami dorsales nervi spinalium. Rozkládají se ve čtyřech vrstvách, směrem od povrchu do hloubky to je: systém spinotransverzální, systém sakrospinální, systém spinospinální a systém transverzospinální. Do skupiny autochtonních svalů patří také krátké svaly hřbetní a hluboké svaly šíjové. (Dokládal, Páč 1991, Číhák 2001) a) Spinotransverzální systém (m. splenius capitis, m. splenius cervicis) při oboustranné kontrakci vzpřimují páteř a zaklání hlavu, při jednostranné kontrakci uklánějí a rotují páteř na svou stranu. b) Sakrospinální systém (m. longissimus dorsi et cervicis, m. longissimus capitis, m. iliocostalis) tento systém bývá téţ označován jako m. erector spinae. Tento sval zaklání hlavu při oboustranné kontrakci a uklání páteř na svou stranu při kontrakci jednostranné. c) Spinospinální systém (m. spinalis thoracis) při jednostranné kontrakci provádí úklon páteře, při oboustranné záklon páteře. d) Transverzospinální systém (m. semispinalis thoracis et cervicis, m. semispinalis capitis, mm. multifidi) zaklání páteř (popř. hlavu) při oboustranné kontrakci a uklání páteř (popř. hlavu) na svou stranu a otáčí ji na opačnou při kontrakci jednostranné. e) Krátké svaly hřbetní (mm. interspinales cervicis provádí záklon krční páteře, mm. intertransversarii posteriores cervicis uklání krční páteř). f) Hluboké svaly šíjové (m. rectus capitis posterior minor, m. rectus capitis posterior major, m. obliquus capitis superior při jednostranné kontrakci uklání hlavu na svou stranu, při oboustranné kontrakci zaklání hlavu, 15

16 m. obliquus capitis inferior otáčí hlavu na stranu kontrahovaného svalu) také nazývané mm. nuchae profundi (Dokládal, Páč 1991, Čihák 2001) Fascie Tenká povrchová fascie kryje m. trapezius a m. latissimus dorsi. Fascia nuchae nacházející se v šíjové oblasti se vsouvá mezi m. trapezius a svaly šíjové. Fascia thoracolumbalis v bederní oblasti tvoří aponeurózu m. latissimus dorsi. Aponeurosis lumbalis, tvořící hluboký list, je mezi crista iliaca, processus costarii bederních obratlů a 12. ţebrem, srůstá s lig. lumbocostale a lig. iliolumbale a odděluje m. erector spinae od m. quadratus lumborum. Povrchový a hluboký list se spojují laterálně od m. erector spinae (Dokládal, Páč 1991) Biomechanika páteře Funkce páteře jako celku Páteř má funkci: - nosnou umoţňující vzpřímené drţení těla, - ochrannou pro míchu a nervové kořeny, - pohybovou páteř je spolutvůrcem pohybu. Výše zmíněné funkce jsou vzájemně spjaty a vzájemně se ovlivňují, coţ platí i pro poruchy těchto funkcí páteře (Rychlíková 2008) Základní pojmy Páteř je základní sloţkou osového systému. Tvoří asi 35 % výšky lidského těla. Při analýze stavby páteře vycházíme z pojetí tzv. pohybového segmentu, který představuje základní funkční jednotku páteře. Z anatomické stránky je tvořen sousedními polovinami obratlových těl, párem meziobratlových kloubů, meziobratlovou destičkou, vazivem a svaly. Funkčně se skládá z pěti stavebních a funkčních sloţek: nosné (obratle), fixační (meziobratlové vazy), 16

17 hydrodynamické (meziobratlové destičky a cévní systém páteře), kinematické (klouby) a kinetické (svaly) (Dylevský 2009). Páteřní sektory jsou vyššími funkčními jednotkami a vytváří je skupina segmentů. Jejich anatomické a funkční členění se navzájem nekryjí. Některé sektory jsou namáhané více neţ jiné, zejména v oblasti styku větších pevných kostěných struktur s malými a pohyblivějšími útvary (např. atlantookcipitální spojení nebo lumbosakrální spojení), coţ je příčinou častějšího výskytu funkčních vertebrogenních poruch v těchto lokalitách. (Véle 1995). Páteř se z funkčního hlediska dělí na: a) Horní krční sektor (kraniocervikální) od atlantookcipitálního spojení po C 3 4, je dominantním a řídícím článkem celého axiálního systému. b) Dolní krční sektor (cervikobrachiální) od C 3 4 po Th 4 5, má vztah k inervaci dýchacích svalů a horní končetiny, k cévnímu zásobení míchy a k autonomní inervaci orgánů. c) Horní hrudní sektor (cervikotorakální) od C 7 Th 1 po Th 6 7, můţe se podílet na symptomatologii tzv. thoracic inlet syndrom, který je způsoben cirkulačním omezením ve větvích podklíčkové tepny a inervační poruchou v plexus brachialis. Do tohoto sektoru se také promítají orgánové poruchy (např. srdce, plic, ţaludku). d) Dolní hrudní sektor od Th 6 7 po L 1 2, má vztah k dýchacím funkcím. e) Horní bederní sektor (torakolumbální) od Th 12 po L 3, souvisí s břišním dýcháním. f) Dolní bederní sektor od L 4 po S 1, dochází zde k přenosu sil z páteře do oblasti pánve. Horní a dolní bederní sektor inervací i cirkulací ovlivňují dolní končetiny, především při tzv. lumboischiadickém syndromu (Dylevský 2009). 17

18 Zakřivení páteře Pro dospělého člověka je typické zakřivení páteře v rovině sagitální (střídání lordóz a kyfóz) a mírně i v rovině frontální (fyziologická skolióza). Lordózy, vyklenutí páteře dopředu, najdeme na páteři dvě: krční s vrcholem v C 4 5 a bederní s vrcholem v L 3 4. Kyfózy, vyklenutí páteře směrem dopředu, jsou taktéţ dvě: hrudní s vrcholem v Th 6 7 a v oblasti nasedání kříţové kosti na L 5 (tzv. promontorium), která dále pokračuje obloukem směřujícím dozadu. Hlavní funkcí zakřivení páteře je zajištění pruţnosti a pevnosti kostěného sloupce. Pevnost je vyjádřena vzorcem C 2 + 1, kde C je počet zakřivení. Z čehoţ vyplývá, ţe lidská páteř se střídajícími se dvěmi lordózami a dvěmi kyfózami, je sedmnáctkrát pevnější, neţ kdyby byla pouze jednoobloukovitě prohnutá (Dylevský 2009). Fyziologická skolióza je mírné vybočení ve frontální rovině bez rotace obratlů, nejvýraznější bývá v úseku Th 3 5 a to v 85 % směrem doprava. Vzniká v důsledku reakce páteře na tzv. zkříţenou asymetrii končetin, která způsobí zešikmení pánve s následnou kompenzací (Dylevský 2009) Stabilita osového systému Vyznačuje se schopností fixovat tzv. klidovou konfiguraci páteře (je daná tvarem obratlů a zakřivením páteře) a udrţet ji i při pohybu ve fyziologickém rozsahu. Stabilitu dělíme na statickou a dynamickou (Dylevský 2009). a) Statická stabilita osového systému je udrţení klidové konfigurace páteře pomocí tří stabilizačních pilířů: jednoho předního (těla obratlů s meziobratlovými destičkami) a dvou postranních (kloubní výběţky, pouzdra intervertebrálních kloubů a vazy mezi sousedními obratli). Dále sem patří těţ pletence horní i dolní končetiny a kostra hrudníku. Z funkčního pohledu tento systém zajišťuje ochranu míšních struktur a tlumení nárazů na struktury CNS. b) Dynamická stabilita osového systému je fixace změn vznikajících při pohybu vyuţívající pruţnost vaziva a sílu svalů. Ve vazivu dochází 18

19 k akumulaci části energie vzniklé při aktivaci svalů, tlumení nárazů, které vznikají při náhlých pohybech a k přenosu svalové síly (i na velké vzdálenosti) a je sídlem proprioceptivních receptorů (Dylevský 2009, Véle 1995) Pohyblivost páteře Páteř provádí čtyři základní druhy pohybů: předklon a záklon (anteflexe a retroflexe), úklon (lateroflexe), otáčení (rotace, torze) a pérovací pohyby (Dylevský, Druga, Mrázková 2000). a) Anteflexe a retroflexe celkový rozsah můţe nabývat hodnot aţ 270. Největší rozsahy těchto pohybů jsou v oblasti krční páteře (aţ 90 oběma směry), v hrudní páteři jsou oba pohyby omezeny přítomností ţeber a sklonem trnových výběţků. Dolní hrudní obratle, které nejsou spojeny s hrudní kostí, vytváří pohybovou jednotku s obratli bederními a proto je zde moţná výrazná retroflexe. Retroflexe v bederním úseku páteře dosahuje hodnot jako u krční páteře, anteflexe je menší (25 30 ). Nejzranitelnější místa na páteři při retroflexi jsou oblasti C 6 Th 3, Th 11 L 2 a L 4 S 1. b) Lateroflexe od os sacrum po lebku činí celkový rozsah pohybu kolem V krční a bederní oblasti vykazují stejné hodnoty (25 30 ), v hrudní páteři je opět omezená ţebry a proto je zde minimální. Lateroflexe páteře je spojena s rotací obratlů (1 rotace na 1 lateroflexe). c) Rotace, torze celkový rozsah tohoto pohybu je asi 90. Největší pohyblivost je v krční páteři (aţ 70 ), z čehoţ připadá na atlantoaxiální skloubení. První tři hrudní obratle rotují o 45 50, ostatní o V oblasti bederní páteře je pohyb do rotace minimální z důvodu nestejného zakřivení kloubních plošek, můţeme zde pozorovat tzv. rotaci trnů při lateroflexi způsobenou nestejnými 19

20 výchylkami zadní a přední části obratle, nejde ale o pohyby v meziobratlových kloubech. d) Pérovací pohyby jsou takové pohyby, které mění zakřivení páteře (Véle 1995, Dylevský, Druga, Mrázková 2000) Osový orgán a dechové pohyby Funkce posturálních svalů pohybového aparátu má význam i pro dýchání. Při trvalém flekčním postavení páteře a výrazné hrudní kyfóze dochází ke ztíţení dýchání a k přetěţování meziobratlové ploténky, coţ má za následek vznik strukturálních změn v segmentu. Při flektovaném trupu je podporovaná expirace a inspirace je ztíţená, při extendovaném trupu je inspirace podporovaná. Z toho vyplývá, ţe napřímená páteř jak při vdechu tak i při výdechu brání vzniku deformujícího flekčního drţení trupu.,,dýchací pohyby ovlivňují pohyb obratlů sice v malém rozsahu, avšak trvale (Véle 2006). Střídáním dechových fází s extenzí v inspiriu a flexí v expiriu, dochází ke stálé a nepatrné mobilizaci celé páteře. Přidáním torzních pohybů obratlů během chůze lze tuto mobilizaci ještě zvětšit. K facilitaci nervové a svalové aktivity se vyuţívá zadrţení inspiria před expiriem. Naopak zadrţení expiria před inspiriem vede k útlumu nervové a svalové činnosti (Véle 2006) Rozdělení vertebrogenních poruch Strukturální poruchy Degenerativní Je pro ně typický rentgenový nález, ač nemusí být přímo úměrný klinickému obrazu. Příčinou vzniku je postupná ztráta vody v meziobratlových ploténkách vedoucí k chondróze (zúţení meziobratlových prostor) a rozvláknění anulus fibrosus s protruzí, popřípadě herniací ploténky. Tyto diskopatie jsou nejčastěji 20

21 lokalizované v oblasti bederní páteře. Samotné postiţení meziobratlové ploténky způsobuje proliferační změny okolních struktur a tvorbu osteofytů ve většině případů na ventrální a laterální straně těl obratlů. Osteofyty (především zadní) tlačí na struktury v páteřním kanálu, cévy i tkáně s nervovým zakončením pro bolest. V tomto případě mluvíme o spondylóze. Pokud dojde k degenerativnímu postiţení meziobratlových chrupavek vyskytující se nejvíce v krční oblasti jde o spondylartrózu. Dochází zde ke stlačení processus uncinatus distálním směrem vedoucí k zúţení intervertebrálního otvoru a kompresi v něm uloţených struktur (Tyrlíková a kol. 2005) Nedegenerativní Jedná se o závaţnější, ale méně časté onemocnění. Do této skupiny patří úrazy páteře, vrozené vady, nádory kdekoli v páteři, osteoporózy a jiné Funkční poruchy Funkční vertebrogenní porucha je taková porucha funkce páteře, která není způsobena patomorfologickými změnami v kloubu a proto je reverzibilní (Rychlíková 2008). Projevuje se bolestí, spazmy paravertebralního svalstva, výskytem hyperalgetické kožní zóny (HAZ) nad postiţeným páteřním segmentem a přítomností myogelóz. Vznikají v důsledku dlouhodobého přetěţování páteře nevhodným pohybovým reţimem a mají tendenci recidivovat, fixovat se a přecházet do změn organických (Tyrlíková a kol. 2005). Rozdělení funkčních poruch páteře: a) poruchy statiky: aplanace, hyperlordóza, hyperkyfóza a skolióza, b) poruchy dynamiky: funkční blokády, hypermobilita (Tyrlíková a kol. 2005). 21

22 Funkční kloubní blokáda Je charakterizovaná jako omezení pohybu bez patomorfologických změn. Po odstranění dojde k obnovení pohybu (Rychlíková 2008). Teorie vzniku funkční kloubní blokády: a) Teorie subluxační omezení pohybu je důsledkem subluxací kloubních plošek. K obnovení kloubního pohybu se vyuţívá repozice. Termín subluxace není v tomto případě vhodný, protoţe takovou kloubní blokádu bychom nemohli odstranit pouhou repozicí. b) Teorie meziobratlové ploténky kloubní blokády vznikají změnou polohy meziobratlové ploténky a její manipulací se vrací zpět. Opět nevyhovující teorie, protoţe blokáda vzniká i v místech, kde meziobratlová ploténka není a navíc nelze určit místo vyhřeznutí bez pouţití zobrazovacích metod. c) Teorie uskřinutí meniskoidů nejnovější teorie vycházející z předpokladu, ţe ke kloubním blokádám dochází uskřinutím měkkých částí kloubního pouzdra. Tato teorie má jak zastánce tak i odpůrce. Předpokládá se ţe pro blokády je rozhodující: velikost a plocha meniskoidu, místo uskřinutí meniskoidu, reakce intraartikulárních tkání a stav povrchu kloubní chrupavky a okraje kloubu (Rychlíková 2008). Klinické projevy Mezi subjektivní projevy patří omezení pohybu a bolest, z objektivních příznaků to je omezení hybnosti kloubu v různých směrech kloubní vůle a hypermobilita (Rychlíková 2008). 22

23 2.1.6 Klinické projevy vertebrogenního onemocnění Vertebrogenní poruchy vznikají pozvolna a mívají chronicko-intermitentní průběh s občasným zhoršením projevů. Akutní obtíţe jsou méně časté a mají určité společné provokační momenty: a) náhlý nekoordinovaný pohyb někdy v kombinaci s rotační sloţkou, který způsobí nerovnoměrné rozloţení sil v pohybovém segmentu a má za následek uskřitnutí meniskoidu a eventuelně i poškození meziobratlové ploténky, b) nezvyklé jednonárazové fyzické zatíţení, c) nezvyklá fyzická práce, d) nezvyklá poloha trvající delší dobu. Mezi nejčastější akutní poruchy patří akutní lumbago a akutní ústřel krční páteře projevující se bolestí a reflexními změnami (Rychlíková 2008) Bolest Pohybový systém je jedním z nejčastějším původců bolesti, na druhou stranu bolest ovlivňuje zpětně jeho činnost (Rychlíková 2008). Akutní bolest nás informuje o onemocnění nebo ohroţení, její význam je pozitivní (ve smyslu varování či ochrany) i negativní (např. šok). Chronická bolest působí strach z návratu bolesti v období remise a vyřazení postiţeného z pracovního a rodinného ţivota, coţ vede k rozvoji psychických poruch ( Dobeš, Michková 1997) Reflexní změny Reflexní změny jsou změny vznikající v důsledku nocicepční aferentace, jejich rozsah a intenzita je závislá na reakci vegetativního systému a pro jejich vznik není rozhodující, ze které struktury v segmentu bolestivý podnět vychází. Reflexní změny proto nacházíme jak při funkčních poruchách, tak i při onemocnění vnitřních orgánů nebo postiţení některé struktury v segmentu. 23

24 Nejčastější příčinou vzniku jsou funkční vertebrogenní poruchy. Reflexní změny a jejich kvalitativní hodnocení provádíme převáţně palpací, a to od povrchu kůţe směrem do hloubky. U reflexních změn a funkčních poruch můţe docházet k řetězení (Rychlíková 2008) Hyperalgická kožní zóna (HAZ) HAZ je oblast kůţe se zvýšenou palpační citlivostí, projevující se nepříjemným pocitem nebo štiplavou bolestí. Při vyšetření dle Kiblera se utvořená koţní řasa hůře posunuje proti spodině a je tlustší, při velkém prosáknutí se ani vytvořit nedá a tvoří tzv. reliéf pomerančové kůry. HAZ se můţe vyskytovat v jednom nebo více segmentech (Rychlíková 2008) Svalové spasmy Klidový svalový tonus je napětí ve svalu, který je bez volní aktivace. Palpací zjišťujeme volně průhmatný, nebolestivý a měkký sval. Svalový spasmus se projevuje jako zvýšený klidový tonus vznikající reflexním mechanismem v důsledku funkční kloubní blokády, při onemocnění či poranění kloubu a jiných částí pohybového systému. U funkčních vertebrogenních poruch se u % nemocných vyskytuje spasmus paravertebrálních svalů. Palpačním vyšetřením nacházíme zvětšené svalové bříško tuţší konzistence a palpační bolestivost svalu v oblasti úponu, v určité jeho části anebo v celém jeho průběhu. Myogelózy jsou bolestivá místa ve svalu buď vymezené určitou lokalizací ve svalových vláknech anebo s provazcovitým průběhem. K ošetření se vyuţívá ischemické komprese (Rychlíková 2008) Bolestivé body (Tender point, TP) Bolestivé body jsou místa na povrchu nebo hlouběji v tkáni, kde je bolest vyvolaná jiţ lehkým tlakem. Nejčastěji jsou to úpony svalů, kloubních pouzder 24

25 a ligament. Vyskytují se jak v segmentu s funkční poruchou tak i v místech vzdálených (Rychlíková 2008) Myofasciální bolestivý syndrom a spoušťové body Myofasciální bolestivý syndrom je muskuloskeletová bolest, která se šíří z jedné nebo více zvýšeně citlivých oblastí (tj. trigger pointů, TrP) v blízkosti svalového bříška. Trigger point je ohraničený bolestivý bod ve svalu vyvolávající bolest, která propaguje v průběhu svalu anebo do různých oblastí na povrchu těla. Bolest je buď spontánní nebo se objevuje při palpací svalu. Tlakem na aktivní trigger point se bolest objeví v přenesené oblasti. Subjektivně je vnímán jako stále bolestivé místo, z něhoţ se bolest šíří do okolí. Bolest v latentním trigger pointu je aktivovaná zvýšeným tlakem nebo podráţděním jehlou. Pokud trigger point spontánně nevymizí a je špatně léčen, můţe dojít k tvorbě dalších trigger pointů v týchţ nebo okolních svalech, čímţ vznikne komplexní bolestivý myofasciální syndrom (Rychlíková 2008) Přenesená bolest (reffered pain) Reflexní změny a kloubní funkční blokády se mohou klinicky projevovat daleko od místa poruchy, vyvolávat příznaky, které na první pohled s příčinou nesouvisí a být zdrojem přenesené bolesti. Přenesená bolest (reffered pain) se můţe projevit i opačně při onemocnění vnitřních orgánů, kdy bolest propaguje do různých segmentů a oblastí páteře. Zdrojem mohou být palpačně bolestivé jizvy po operacích nebo poranění. Léčba přenesené bolesti spočívá v infiltraci lokálním anestetikem (Rychlíková 2008). 25

26 Diagnostické hodnocení reflexních změn a) Kvantitativní hodnocení hodnotí rosáhlost reflexních změn na jednotlivých strukturách, výskyt na jedné nebo více strukturách a zda jsou monosegmentové či plurisegmentové. b) Kvalitativní hodnocení hodnotí palpací i subjektivní intenzitou bolesti na jaké struktuře v segmentu je reflexní odpověd nejvýraznější (Rychlíková 2008) Klasifikace vertebrogenních onemocnění Bolest v křízi Lumbago Lumbago je akutně vzniklá bolest v bederní krajině, nejčastěji se projevující po prudkém pohybu, ohnutí nebo zvedání břemene. Bolest propaguje neurčitě do břicha, hýţdí či mezi lopatky, ne do dolních končetin. Příčinou je vţdy vertebrogenní porucha nejčastěji funkční blokáda v některém segmentu bederní páteře či sakroiliakálním skloubení, méně často protruze nebo hernie disku. Při klinickém vyšetření nacházíme aplanaci bederní páteře, poruchu pohyblivosti a spasmy paravertebrálního svalstva v postiţeném úseku. Často bývá přítomná antalgická skolióza. Lumbago ve většině případu brzy odeznívá. Léčí se klidem na lůţku, manipulací, obstřiky a podáváním analgetik a myorelaxancií (Tyrlíková 2005) Lumbalgie Oproti lumbagu jde o chroničtější bolest v bederní oblasti, není zde tak výrazná vazba na předchozí zátěţ či prochlazení. Ani v tomto případě bolest nevyzařuje do dolních končetin, ale bývá lokalizovaná v bederní oblasti. V klinickém obraze není tolik zřejmá porucha statiky a dynamiky v postiţeném 26

27 segmentu páteře. Nejčastější příčinou vzniku lumbalgií je vertebrogenní porucha blokády sakroiliakálního skloubení či některého segmentu bederní páteře, diskopatie, deformativní změny obratlů a meziobratlových kloubů, spondylolistéza, primární a sekundární nádory a záněty obratlů a poruchy funkce kyčelních kloubů. Přesto vţdy musíme vyloučit sekundární postiţení při onemocnění břišních a pánevních orgánů (Tyrlíková 2005) Lumboischiadický syndrom (ischias) Patří mezi jedno z nejčastějších neurologických onemocnění u pacientů ve věku mezi lety, avšak není výjimečné ani v rané dospělosti. Často vzniká na podkladě opakujících se lumbag či lumbalgií, vzácněji je první atakou vertebrogenního onemocnění. Pro lumboischiadický syndrom je typická postupně či náhle vzniklá bolest, která vyzařuje většinou do jedné dolní končetiny. Příčinou často bývá hernie disku (nejčastěji v segmentu L 4 L 5 a L 5 S 1 ), která můţe mít za následek kompresi blízkého kořene, coţ vede nejen k bolesti v kříţi a dermatomu příslušného kořene (iritační příznak), ale i k dalším kořenovým příznakům (zánikové) sníţení cítivosti v odpovídajícím dermatomu, svalové hypertrofie a oslabení odpovídajících svalů. Dále nacházíme poruchu statiky a dynamiky bederní páteře, antalgické drţení těla a pozitivitu Déjerine-Frazierova příznaku a Laségueova manévru. Bolest vyvolává fyzická zátěţ, sed, delší chůze a stání a prochlazení, naopak v klidu v leţe odeznívá. Neurogenní klaudikace dochází k provokaci bolestí a slabostí v dolních končetinách při delším stání a chůzi, s mírněním potíţí při flexi bederní páteře. Příčinou bývá kongenitálně úzký páteřní kanál. Pseudoradikulární lumboischiadický syndrom příčinou jsou degenerativní změny s tvorbou vícečetných osteofytů, protruze disku a fukční změny v lumbosakrálním úseku páteře. Algie či dysestezie nejsou lokalizované v konkrétním dermatomu, nejsou zde přítomny objektivní příznaky postiţení 27

28 některého z kořenů a Laségueův manévr je negativní nebo jen slabě pozitivní (nad st.) (Tyrlíková 2005). Lumboischiadický syndrom v distribuci kořene S 1 Příčinou bývá laterální výhřez ploténky L 5 / S 1 komprimující kořen S 1 na postiţené straně. Projevuje se poruchou cítivosti na zadní straně stehna a bérce, někdy i zevním okraji nohy, malíku a na plantě. Bolest vyzařuje od kříţové kosti do stejných míst. Dalšími příznaky jsou sníţené aţ vyhaslé reflexy medioplantární a šlachy Achillovy, hypotonie, hypotrofie a oslabení gluteálního svalstva, flexorů kolena a lýtkových svalů (oslabená plantární flexe a chůze po špičce) a pozitivní Laségueův manévr (Tyrlíková 2005). Lumboischiadický syndrom v distribuci kořene L 5 Bývá způsoben laterálním výhřezem disku L 4 / L 5. porucha cítivosti je na zevní straně stehna, anterolaterální straně bérce, dorzu nohy a v oblasti I. IV. prstu. Bývají sníţené reflexy L 5 S 2. Mezi další příznaky patří hypotrofie m. tibialis anterior a pozitivní,,fenomén palce (oslabená dorzální flexe palce, v těţších případech také dorzální flexe nohy) oslabená chůze po patě (Tyrlíková 2005). Lumboischiadický syndrom v distribuci kořenů L 5 a S 1 Nejčastější příčinou vzniku je paramediální výhřez ploténky L 4 / L 5 s kompresí dvou sousedních kořenů L 5 a S 1. Objevující se symptomy jsou kombinací obou předcházejících (Tyrlíková 2005). Lumboischiadický syndrom v distribuci kořene L 4 Příčinou bývá laterální herniace ploténky L 3 / L 4 a metabolické postiţení kořene L 4 (například pří DM). Typické jsou algie a poruchy cítivosti na přední 28

29 ploše stehna, výjimečně i vnitřní straně bérce, hypotonie, hypotrofie a často i oslabení m. quadriceps femoris (obtíţná chůze po schodech), zvýšený patelární reflex a pozitivní obrácený Laségueův manévr (Tyrlíková 2005). Syndrom kaudy (syndroma caudae equinae) Vzniká útiskem lumbosakrálních kořenů distálně od míšního konu (cauda equina) z důvodu nádorového postiţení kaudy nebo mediální herniací dolních bederních plotének. Při výhřezu disků nacházíme v klinickém obraze prudké bolesti vyzařující z bederní oblasti do jedné nebo obou dolních končetin v příslušných dermatomech, s asymetrickými motorickými (chabá paréza) a senzitivními (porušené čití pro všechny kvality) poruchami v distribuci stlačených kořenů a poruchu perianogenitálního čití (distribuce S 3 S 5 ), která vede k poruše sfinkterových funkcí (inkontinence nebo retence moči a stolice). Pro závaţnost tohoto onemocnění a moţnost nevratného ischemického postiţení stlačených kořenů je nezbytné urgentní neurologické vyšetření s operačním řešením (Tyrlíková 2005) Bolest v hrudní páteři (torakodorzalgie) Méně častá vertebrogenní porucha s lokalizací bolestí v úrovni lopatek vyzařující jednostranně či oboustranně do meziţebří. Bolesti se zvýrazňují při hlubokém dýchání nebo kašli. Mezi hlavní příznaky patří palpační bolestivost v postiţeném segmentu, funkční kloubní blokády a spasmus paravertebrálního svalstva s hyperkyfózou hrudní páteře. Příčinou bývá funkční kloubní blokáda v oblasti hrudní páteře nebo kostotransverzálního skloubení, vzácně dorzální herniace hrudní ploténky, která při dostatečné velikosti vede ke kompresi s odpovídající míšní symptomatologií (paraparéza dolních končetin s postiţením sfinkterů) (Tyrlíková 2005). 29

30 Bolest v šíji (cervikalgie) Krční páteř patří spolu s bederní páteří k nejvíce zatěţovaným částem páteře, proto i její postiţení bývá velmi časté. Nejčastěji jsou způsobeny funkčními poruchami nebo spondylartrotickými změnami. Oproti bederní páteři zde výrazně méně dochází k diskopatiím (Tyrlíková 2005) Akutní segmentový syndrom krční (ústřel) Vzniká náhle v průběhu několika sekund aţ hodin v důsledku prochlazení, prudkého nekontrolovaného pohybu nebo dlouhotrvající neměnné polohy hlavy. Nacházíme bolestivou blokádu v krčním páteřním úseku, spasmy paravertebrálních svalů, palpační bolestivost v postiţeném segmentu a antalgické drţení hlavy v inklinaci a mírné rotaci. Příznaky odeznívají do několika dnů aţ týdnů (Tyrlíková 2005) Chronicky segmentový syndrom krční Rozvoj je plíţivý s dlouhodobě (v řádu týdnů aţ měsíců) přetrvávající symptomatologií. Bolest je lokalizovaná v krčním segmentu a zhoršuje se pohybem krční páteře. Funkční poruchy nejsou výrazné oproti akutnímu krčnímu ústřelu (Tyrlíková 2005) Cervikokraniální syndrom Projevuje se bolestí krční páteře vyzařující do záhlaví, spánků, temene, do čelní krajiny a za oční bulby. Dominující bolesti hlavy jsou bezprostředně provokovány některou polohou nebo pohybem v krční páteři, prochladnutím, dlouhodobě neměnnou polohou hlavy a krční páteře například ve spánku či práci a po úrazu hlavy (tzv. posttraumatický cervikokraniální syndrom). V klinickém obraze jsou funkční poruchy a degenerativní změny na krční páteři (Tyrlíková 2005). 30

31 Cervikobrachiální syndrom Příčinou vzniku je nejčastěji degenerativní zúţení intervertebrálních foramin, méně často diskopatie. Radikulární cervikobrachiální syndrom kromě funkčních a organických změn jsou přítomny i příznaky léze příslušných kořenů: - komprese kořene C 5 (herniace ploténky C 4 / C 5 ) bolest vyzařuje na anterolaterální stranu paţe, - komprese kořene C 6 (herniace ploténky C 5 / C 6 ) bolest jde na zevní plochu paţe a předloktí do palce. Radikulární zánikové postiţení C 5 a C 6 je provázeno sníţením aţ vyhasnutím bicipitálního reflexu. - komprese kořene C 7 (herniace ploténky C 6 / C 7 ) propagace bolesti po zadní straně paţe, dorzální straně předloktí do II. III. prstu, - komprese kořene C 8 (herniace ploténky C 7 / Th 1 ) vyzařování bolesti na vnitřní plochu paţe, ulnární stranu předloktí a do IV. V. prstu. Léze kořenů C 7 a C 8 vede ke sníţenému aţ vyhaslému tricipitálního reflexu. Často dochází k vícekořenovému postiţení s vegetativními a trofickými příznaky. Pro cervikobrachiální syndrom s pseudoradikulární symptomatologií je typické, ţe projekční zóna bolesti není ostřeji ohraničená, bolesti jsou difúznější a nekryjí se s kořenovými dermatomy a chybí známky radikulárního postiţení. Cervikobrachialgie mohou být provázeny humeroskapulární periartritidou aţ syndromem zmrzlého ramene, radialní epikondylitidou a syndromem karpálního tunelu (Tyrlíková 2005). 31

32 2.1.8 Diagnostické postupy Anamnesa Získání anamnestických údajů je nezbytnou součástí klinického vyšetření. Snaţíme se získat co nejvíce informací o obtíţích současných i minulých. Ptáme se na vznik a průběh obtíží, při akutním začátku zjišťujeme, co vedlo k vyvolání bolesti. Pokud obtíţe trvají delší dobu, ptáme se, zda vznikly pozvolně s postupným zhoršením, nebo zda byly neměnné, či zda byly chronicko-intermitentního charakteru. Dále zjišťujeme závislost obtíží, tj. co je vyvolává (jaká poloha nebo pohyb). U chronických vertebrogenních poruch je častá zvýšená reakce vegetativního systému, která se projevuje zhoršením příznaků při změně počasí (prochladnutí, průvan) nebo v závislosti na hormonálních změnách (menstruace, těhotenství, klimakterium). Důleţité je se zeptat, jaká úlevová poloha pomáhá zmírnit obtíţe. Dalším významným anamnestickým údajem je bolest, především její charakter (ostrá, tupá, difúzní, lokalizovaná, bodavá, vystřelující nebo trvale vyzařující v určitém dermatomu), lokalizace (ohraničená do malé oblasti nebo vyzařující do širokého okolí, na jednom nebo více místech, zda je přesně lokalizovatelná, spouštěcí body a šíření bolesti), závislost na pohybu (na začátku, po skončení nebo během celého pohybu, bolestivost všemi směry pohybu, omezení pohybu), její iradiace (kam a kdy vyzařuje, difúzní nebo ohraničená, zhoršení se změnou polohy, trvalá nebo jen krátké vyšlehnutí) a její přítomnost v ostatních úsecích páteře. Ptáme se na poruchy citlivosti ve smyslu hypestezie nebo hyperestezie (difúzní nebo radikulární charakter, akroparestezie). Vyptáme se na dosavadní léčbu a její efekt (analgetika a jiná medikamentózní léčba, fyzikální terapie), na délku trvání a zda došlo ke zlepšení, jak četné jsou recidivy a zda a jak dlouho byl nebo je pacient v pracovní neschopnosti. 32

33 Do anamnézy zahrneme také dotaz na sportovní aktivity (rekreační nebo závodní), prodělaná traumata, která mohou být spouštěcím mechanismem pro vznik vertebrogenních obtíţí a operace. U ţen se ptáme na menstruaci a počet porodů. Anamnézu doplníme dotazem na ostatní onemocnění, ať uţ vrozená (např. kongenitální postiţení kyčlí) nebo získaná, a na léky, které nemocný trvale uţívá (Rychlíková 2008) Objektivní vyšetření Objektivní vyšetření musí být komplexní, proto by měl být pacient svlečen do spodního prádla, ač za námi přichází s přesně lokalizovanými obtíţemi (např. bolest hlavy), a měl by být při něm zachováván určitý postup: - aspekce stoje a konfigurace končetin, - aktivní pohyby, - pasivní pohyby, - reflexní změny, - vyšetření hlavních svalů nebo jejich skupin, - vyšetření citlivosti a reflexů, - vyšetření kloubní vůle (Rychlíková 2008) Vyšetření stoje Pacienta vyšetřujeme v poloze zády, čelem i bokem k nám. Všímáme si celkového stoje, zda je antalgický nebo zda má chabé drţení těla, a dále pokračujeme podrobnějším popisem, od plosek nohou směrem vzhůru (Rychlíková 2008). 33

34 Vyšetření dolních končetin Vyšetřujeme symetričnost noţní klenby (podélná a příčná klenba), přítomnost halluces valgi a postavení pat. Jednostranně sníţená noţní klenba se můţe funkčně projevit jako zkratek dolní končetiny. Posuzujeme konfiguraci lýtka a lýtkových svalů (určení odrazové dolní končetiny) a osu bérce vůči stehnu (např. desaxace u těţkých forem gonartrózy), která ovlivňuje statiku v kyčelních kloubech, pánvi a následně v celé páteři. Všímáme si postavení kolenních kloubů (valgozita, varozita, genua recurvata), výškové symetričnosti podkolenních jamek, tvaru a objemu stehen a tonu stehenních svalů. (Rychlíková 2008, Haladová, Nechvátalová 2005). Vyšetření pánve Aspekcí zjišťujeme postavení pánve (sklon, rotace, vybočení a zešikmení), lokalizaci gluteálních rýh a tvar boků, palpací tonus gluteálního svalstva mírným poklepem na sval. Gluteální rýha je níţe na straně hypotonického svalu (Rychlíková 2008, Haladová, Nechvátalová 2005). Vyšetření páteře, lopatek a hlavy Sledujeme průběh jednotlivých úseků páteře (odchylky od normy, asymetrie): a) Bederní páteř: průběh, tonus paravertebrálního svalstva (symetričnost a lokalizace), bederní lordóza (zvětšená, oploštělá, posun do Th / L přechodu). Oploštění bederní páteře má za následek menší zakřivení celé páteře, hyperlordóza bederní páteře hyperkyfózu hrudní páteře a předsunuté drţení hlavy. b) Hrudní páteř: hrudní kyfóza (oploštělá, zvýrazněná) a skolióza. Zvětšená hrudní kyfóza se projeví předsunutým drţením hlavy. c) Lopatky: symetričnost postavení, jednostranná (např. u radikulárního syndrom C 6 ) či oboustranná scapula alata. 34

35 d) Ramena: symetričnost, postavení, oblost ramene, úhel svírající rameno s šíjí. e) Hlava: drţení hlavy vůči trupu (předsunutí, uklonění, rotace) (Rychlíková 2008) Vyšetření stoje na dvou vahách Vyuţíváme při zjišťování poruch statiky páteře a při vyšetření individuálního odhadu rovnováhy. Při funkčních poruchách páteře můţeme nalézt i velké nerovnoměrnosti zatěţování (Rychlíková 2008) Vyšetření chůze Při vyšetřování chůze sledujeme: a) souhyb trupu, pánve a horních končetin, b) antalgickou chůzi při vyzařování bolesti do dolních končetin, c) parézy svalů DKK (při kořenových syndromech) schopnost chodit po špičkách, po patách a do schodů a ze schodů, d) patologie chůze (např. kachní chůze při koxartózách), e) jistotu chůze (Rychlíková 2008) Vyšetření aktivních pohybů Sledujeme provedení, rozsah (jednotlivých úseků páteře nebo jako celku), omezení pohybu nebo naopak hypermobilitu (celkovou nebo jen v určitých částech páteře) a jeho bolestivost. Pacient aktivně provádí předklon (Thomayerova zkouška), záklon, úklon a rotaci páteře, a to plynule od krční páteře spolu s hlavou aţ po bederní úsek (Rychlíková 2008). 35

36 Vyšetření pasivních pohybů Provádíme s vyloučením svalové sloţky. Prvním způsobem je vyšetření pasivních funkčních pohybů, především kloubních rozsahů ve smyslu omezení nebo hypermobility. Pokud je bolestivý či omezený aktivní pohyb, ale pasivně provedeme pohyb bezbolestně v celém rozsahu, jde o poruchu extraartikulární, omezený pasivní pohyb signalizuje poruchu intraartikulární (pouze v určitém směru, rozsahu a posloupnosti). Druhým způsobem je vyšetření kloubní vůle. Kloubní vůle (joint play) je pohyb, který můţeme provést pouze pasivně a můţe být omezená ač funkční pohyb je ještě zachován v plném rozsahu. Je ale nezbytná pro normální funkci kloubu (Dobeš, Michková 1997) Vyšetření reflexních změn Vyšetření provádíme palpací, kterou zjišťujeme teplotu a hladkost kůţe, její potivost, napětí a přítomnost hyperalgických koţních zón. V podkoţí vyšetřujeme přítomnost bariér vytvořením koţní řasy, u fascií posuzujeme posunlivost kůţe a podkoţí proti svalu, hluboko uloţených tkání proti sobě a svalů proti kosti. Palpační vyšetření svalů provádíme přebrnknutím kolmým na průběh svalových vláken nebo klešťovým hmatem. Přítomnost trigger pointu se projeví lokalizovaným záškubem. Také můţeme jemnou palpací nacházet bolestivé body na okostici (Dobeš, Michková 1997) Pomocná vyšetření Vyuţívá se prostý rentgen, dynamické RTG snímky, transorální rtg snímek, perimyeloelografie, radikulosakografie, CT, myeloct, MRI a EMG (Tyrlíková 2005). 36

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

6 Přílohy Seznam příloh

6 Přílohy Seznam příloh 6 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 Návrh informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 Seznam vložených obrázků

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Páteř pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové ploténky obratle paravertebrální svaly ochrana

Více

Osový skelet, spojení na páteři

Osový skelet, spojení na páteři Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: bakalářské obory společný kmen Kostru trupu představuje osový skelet, ke kterému

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Autor: Mgr. Simona Šrubařová, Ph.D. Martina

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Epidemiologie bolestí páteře

Epidemiologie bolestí páteře Epidemiologie bolestí páteře Roční prevalence 15-45% Celoživotní prevalence 60-90% 2. nejčastější důvod návštěvy lékaře 5. nejčastější důvod hospitalizace 1/3 všech pracovních neschopností Chronické bolesti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

Více

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh 6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Informovaného souhlasu pacienta, vzor Seznam použitých zkratek

Více

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů 8. Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Základy funkční anatomie bederní páteře Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur Fotodokumentace pacientů Vyplněné vstupní

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK 6 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č. 2 - Návrh informovaného souhlasu Příloha č. 3 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 - Seznam tabulek Příloha č. 5 - Seznam

Více

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13 Obsah Předm luva... 11 Ú v o d... 13 Základní anatomie a fyziologie páteře... 14 Základní tvar obratlů... 15 Spojení obratlů... 16 Pohybový segment... 18 Páteř jako c e le k... 20 Pohyblivost páteře jako

Více

(columna vertebralis)

(columna vertebralis) PÁTEŘ Páteř (columna vertebralis) Páteř je tvořena z obratlů a je charakteristická pro celý nejvyšší kmen živočichů pro obratlovce Páteř (columna vertebralis) je pohyblivou oporou pro ostatní měkčí tkáně

Více

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta 6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh 6 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek Ilustrace

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Jiří Brynda FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Jiří Brynda Studijní

Více

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č.

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č. 6 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č.3 seznam zkratek Příloha č.4 seznam tabulek Příloha č.5 seznam obrázků

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu . CERVIKOKRANIÁLNÍ PŘECHOD POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu POHYB: bradu tlačí ke krku, tím provádí vyrovnání extenčního postavení CC přechodu a flekčního

Více

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann Lumbální stenóza MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann Lumbální stenóza Anatomický pojem Různé klinické projevy Minimální rozměry p.k. Sagitální průměr 11 mm Šířka laterálního recesu 3 mm Plocha durálního

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie VEDOUCÍ PRÁCE Mgr. Leona Placarová AUTOR PRÁCE Veronika Tereza

Více

Měkké a mobil.techniky pánve I. Mgr. Vojtěch Šenkýř

Měkké a mobil.techniky pánve I. Mgr. Vojtěch Šenkýř Měkké a mobil.techniky pánve I Mgr. Vojtěch Šenkýř Harmonogram 1. M. quadratus lumborum 2. fascie pánve 3. Vazy pánve 4. S- reflex 5. PNF- vzory pánve Příště- Vyšetření a terapie pánve + SI 1. m. quadratus

Více

Přílohy. Příloha 1. Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) Útvary vymezené na os sacrum (Čihák, 2008)

Přílohy. Příloha 1. Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) Útvary vymezené na os sacrum (Čihák, 2008) Přílohy Příloha 1 Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) párová uţší oblá patka (pedikl) oblouku připojuje Pediculus arcus vertebrae oblouk vpravo a vlevo k zadní ploše obratlového

Více

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému

Více

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice 1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Ležíme na podložce, dolní končetiny pokrčíme, chodila máme opřené o zem. Paže jsou volně podél těla. Vyšetřovaná osoba provede pomalu a plynule flexi (předklon) hlavy

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Vertebrogenní algický syndrom?

Vertebrogenní algický syndrom? Vertebrogenní algický syndrom? Machartová V. Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační číslo projektu CZ.01.07/3.2.02/01.0026 10.11.

Více

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky 6 PŘÍLOHY Č. 1 Souhlas etické komise Č. 2 Vzor informovaného souhlasu Č. 3 Seznam tabulek Č. 4 Seznam zkratek Č. 5 Obrázky Příloha č. 2 - Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS Vážená paní, vážený

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná 11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného

Více

Obratel vertebra je kostěný článek páteře. Základem obratle je tělo. Dorsálně nad tělem se klene obratlový oblouk, z něhož vystupují výběžky.

Obratel vertebra je kostěný článek páteře. Základem obratle je tělo. Dorsálně nad tělem se klene obratlový oblouk, z něhož vystupují výběžky. Páteř Páteř columna vertebralis tvoří pevnou oporu trupu, ale poskytuje současně, dík svému zvláštnímu spojení mezi jednotlivými obratli, tělu dostatek pohyblivosti. Kromě ocasního úseku je nejpohyblivější

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře. Výzkumný úkol grant IGA MZ

Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře. Výzkumný úkol grant IGA MZ Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře Výzkumný úkol grant IGA MZ Praha, leden 2003 Výzkumný úkol grant IGA MZ CR NJ/7386-3 Rizikové faktory vzniku vadného

Více

Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková

Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková Bakalářská práce 2013 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně.

Více

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 A. anamnéza (bolest, farmakologická tp., ) B. funkční parametry transportního systému (TK, SF, f B ), m, výška, BMI C. stereotyp chůze,

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr.

Více

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů Bonusový indikační seznam - SENIOŘI nad 60 let - 2019 - léčebné čtrnáctidenní lázeňské pobyty Číslo indikace Indikace ZÁKLADNÍ léčebný pobyt Zvláštní podmínky Vyžadovaná vyšetření/ doklady VI VI/1 - Chabé

Více

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013 Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV - vedoucí příčinou omezení aktivity lidí do 45 let - 5. nejčastější příčina hospitalizace u nás - téměř každý se setká s atakou bolestí

Více

Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku

Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku KOSTNÍ SPOJE (juncturae ossium) Spojení kostí 1. SYNARTHROSIS: pojivovou tkání vazivem: articulatio fibrosa- syndesmosis chrupavkou: articulatio cartilaginea-

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny

Více

Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S ALGICKÝM VERTEBROGENNÍM SYNDROMEM

Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S ALGICKÝM VERTEBROGENNÍM SYNDROMEM Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S ALGICKÝM VERTEBROGENNÍM SYNDROMEM Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Mrkvicová

Více

Kraniocervikální přechod

Kraniocervikální přechod Kraniocervikální přechod anatomie zobrazení Bušková J., Šprláková-Puková A., Keřkovský M. Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA obsah anatomie kraniocervikálního

Více

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Brabencová Svalová soustava - svaly hladké - příčně pruhované - srdeční - do svalové soustavy řadíme jen svaly příčně pruhované - orgány jsou svaly

Více

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,

Více

6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH

6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH 6 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 - vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 - seznam obrázků Příloha č. 4 - seznam tabulek Příloha č. 5 - seznam

Více

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy

Více

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta 6. Přílohy Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3: Fotodokumentace terapie cvičení na Redcordu cvik č. 1 Příloha č. 4: Fotodokumentace terapie

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Více

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu Příloha č.1 Příloha č. 2 Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA S DIAGNÓZOU ONEMOCNĚNÍ LUMBÁLNÍCH A JINÝCH MEZIOBRATLOVÝCH

Více

Hodnocení držení těla

Hodnocení držení těla Hodnocení držení těla Vzpřímená postava je jedním z charakteristických znaků člověka. Je to jev dynamický, měnící se v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách, vyvíjí se od narození po celou dobu

Více

Biodermální nitě BIO-MEYISUN. Léčba pohybového aparátu pomocí vstřebatelných intradermálních bionití zaváděných s pomocí jehlového nosiče.

Biodermální nitě BIO-MEYISUN. Léčba pohybového aparátu pomocí vstřebatelných intradermálních bionití zaváděných s pomocí jehlového nosiče. Biodermální nitě BIO-MEYISUN Léčba pohybového aparátu pomocí vstřebatelných intradermálních bionití zaváděných s pomocí jehlového nosiče. BIODERMÁLNÍ NITĚ BIO-MEYISUN Biodermální nitě Moderní doplňková

Více

Běžné denní aktivity hráče

Běžné denní aktivity hráče Běžné denní aktivity hráče Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS

6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6 Přílohy 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6.2 Návrh informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval 6 Svalstvo ramene a paže Horní končetina nám slouží k manipulaci a obratnosti, zatímco dolní končetina umožňuje pohyb. Funkce horní končetiny obětovala stabilitu za cenu pohyblivosti. Pohyblivost horní

Více

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu...

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... Funkční poruchy pohybové soustavy 1 / 8 Obsah FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 HYBNÝ STEREOTYP... 2 POSTURÁLNÍ STEREOTYP... 3 Fyziologická postura ve vzpřímeném stoji... 3 Vybrané patologie posturálních

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5 Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5 Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr.

Více

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS.

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS. Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace Chyby při polohování Markéta Stošková DiS. Zásady, které se často porušují Polohovat po 2 hodinách, podle potřeb pacienta i častěji, mikropolohování, v noci

Více

Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH V OBLASTI LS PÁTEŘE

Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH V OBLASTI LS PÁTEŘE Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH V OBLASTI LS PÁTEŘE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslava Pochmonová

Více

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické) Příloha I: Plexus brachialis, rozdělení p. supraclavicularis a infraclavicularis P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1: Oswestry Disability Index. ODI verze 2.1a. Index pracovní neschopnosti Oswestry

PŘÍLOHY. Příloha 1: Oswestry Disability Index. ODI verze 2.1a. Index pracovní neschopnosti Oswestry PŘÍLOHY Příloha 1: Oswestry Disability Index ODI verze 2.1a Index pracovní neschopnosti Oswestry Účelem tohoto dotazníku je poskytnout nám informace o tom, jak Vaše problémy se zády (nebo s nohou) ovlivňují

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Příčin je celá řada, jednak funkčních, ale i strukturálních na kostech, kloubech, vazech, svalech, nervech.

Příčin je celá řada, jednak funkčních, ale i strukturálních na kostech, kloubech, vazech, svalech, nervech. VAS - VERTEBROGENNÍ ALGICKÝ SYNDROM Téměř každý z nás má v průběhu života zkušenosti s bolestí v zádech. Tyto obtíže často člověka omezují v běžných denních činnostech, vedou často k pracovní neschopnosti.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Břečková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Břečková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Lucie Břečková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA FYZIOTERAPIE U VERTEBROGENNÍHO

Více

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu.

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Sosna 1990 Syndom familiární kloubní hyperlaicity - hypermobilita kůže - hypermobilita kloubů - svalová hypotonie!

Více

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE Masáže 1. Kosmetická masáž. 2. Klasická masáž zad. 3. Klasická masáž šíje. 4. Klasická masáž hrudníku a břicha. 5. Klasická masáž dolní končetiny zepředu. 6. Klasická

Více

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB KOLENNÍ KLOUB (ARTICULATIO( GENU) Složený kloub, největší a nejsložitější v lidském těle. 3 kosti - femur, tibie, patela 3 oddíly - mediální, laterální, patelofemorální 4 ligamenta

Více

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S ALGICKÝM VERTEBROGENNÍM SYNDROMEM V OBLASTI BEDERNÍ PÁTEŘE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise 9. Seznam příloh Příloha č.1 Vyjádření etické komise Příloha č.2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas a poučení probanda Souhlasím s provedením diagnostického vyšetření a měření v laboratoři BEZ (biomechaniky

Více

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Boskovické medicínské dny Zdeněk Kadaňka

Boskovické medicínské dny Zdeněk Kadaňka Boskovické medicínské dny 2018 Zdeněk Kadaňka Epidemiologie bolestí páteře Roční prevalence v populaci 15-45% Celoživotní prevalence 60-90% 2. nejčastější důvod návštěvy lékaře 5. nejčastější důvod hospitalizace

Více