U Domoviny 491/1, Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: Číslo zakázky objednatele:

Transkript

1

2

3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Stupeň - fáze: Návrh Objednatel Město Lázně Bělohrad náměstí K. V. Raise 35, Lázně Bělohrad Pořizovatel: Městský úřad Lázně Bělohrad náměstí K. V. Raise 35, Lázně Bělohrad zastoupené: Ing. Vratislav Šedivý, G-business U Domoviny 491/1, 46 1 Liberec 4 Zhotovitel: U Domoviny 491/1, 46 1 Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: 8/211 Číslo zakázky objednatele: Datum zpracování: září 213 AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant Ing. arch. Jiří Plašil Zodpovědný projektant, urbanismus Ing. arch. Zdeněk Bičík Demografie RNDr. Zdeněk Kadlas Občanská vybavenost Ing. Lucie Ježková Historický vývoj obce, památky Ing. Lucie Ježková Výroba, výrobní služby Ing. Lucie Ježková Doprava a dopravní zařízení Ing. Ladislav Křenek Vodní hospodářství Ing. Zdeněk Pilař Energetika, informační systémy Ing. Boleslav Jagiello Přírodní podmínky, nerostné suroviny Mgr. Pavel Kučírek Životní prostředí, nakládání s odpady Mgr. Pavel Kučírek Ochrana přírody, ZPF, PÚPFL Ing. Jan Hromek Nelesní zeleň, ÚSES Ing. Jan Hromek Limity využití území Ing. arch. Zdeněk Bičík Civilní ochrana Ing. Oldřich Lubojacký Terénní průzkumy Ing. arch. Zdeněk Bičík, Ing. Lucie Ježková, Helena Brandová, Zuzana Němcová, Romana Svobodová Grafické práce Romana Svobodová, Zuzana Němcová

4 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh OBSAH TETOVÉ ČÁSTI kapitola A A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B B.1 B.2 B.3 C D D.1 D.2 E E.1 E.2 E.3 E.4 E.5 E.6 E.7 E.8 E.9 E.1 F F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 G G.1 G.2 H I J K L M N O strana Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 8 Vymezení a vnitřní členění území 8 Poloha a postavení města 8 Přírodní vztahy a vazby 1 Socioekonomické vztahy a vazby 1 Dopravní vztahy a vazby 11 Technická infrastruktura 11 Vyhodnocení splnění požadavků zadání 12 Údaje o zadání 12 Vyhodnocení splnění požadavků zadání 12 Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání 15 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK 21 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 22 Odůvodnění vymezení zastavěného území 22 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 22 Komplexní zdůvodnění Urbanistického řešení 23 Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území 23 Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv 31 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 44 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 68 Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 94 Odůvodnění vymezení VPS a VPO 17 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření 18 Odůvodnění ploch, ve kterých je podmínkou pro rozhodování dohoda o parcelaci 18 Odůvodnění Vymezení ploch a koridorů územních rezerv 18 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů k prověření územní studií 18 Vyhodnocení důsledků řešení na složky půdního fondu (ZPF, PUPFL) 19 Souhrnné statistické údaje, způsob hodnocení 19 zařazení ploch s rozdílným způsobem využití 11 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF 11 Souhrnné a statistické údaje plošných požadavků návrhů urbanistického řešení na pozemky ZPF 115 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na PUPFL 115 Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem 116 Vyhodnocení souladu ÚP s PÚR ČR 116 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky ÚPD vydané krajem 117 Vyhodnocení souladu ÚP s cíli a úkoly územního plánování 122 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 123 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních předpisů, popř. výsledkem řešení rozporů 124 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 125 Stanovisko krajského úřadu dle 5 odst. 5 včetně sdělení, jak bylo zohledněno 127 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 128 Vyhodnocení připomínek 129 Údaje o počtu listů a výkresů Odůvodnění ÚP 13 Kapitoly A K zpracoval zhotovitel ÚP Kapitoly L O zpracoval pořizovatel ÚP 4

5 - OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI číslo název výkresu měřítko 5 Koordinační výkres 1 : 5 6 Výkres širších vztahů 1 : 5 7 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 5

6 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BC - biocentrum (skladebná část ÚSES) BK - biokoridor (skladebná část ÚSES) BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CO - civilní ochrana CR - cestovní ruch CUP - celková užitková plocha ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí ČOV - Čistírna odpadních vod ČS - čerpací stanice ČSÚ - Český statistický úřad ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální EVL - Evropsky významná lokalita HZS - hasičský záchranný sbor CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod IÚ - improvizované ukrytí KES - koeficient ekologické stability KN - katastr nemovitostí KOP - Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny k.ú. - katastrální území KÚ - Krajský úřad LČR, s.p. - Lesy České republiky, státní podnik LHP/LHO - Lesní hospodářský plán/osnova KHK - Královéhradecký kraj lvs - lesní vegetační stupeň MMR ČR - Ministerstvo místního rozvoje ČR MZe ČR - Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP ČR - Ministerstvo životního prostředí České republiky MTK - multifunkční turistický koridor NN - nízké napětí NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace NZP - nezemědělská půda OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů PHO - pásmo hygienické ochrany PLO - přírodní lesní oblast 6

7 - PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa RC - biocentrum regionálního významu (skladebná část ÚSES) RK - biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES) RS - regulační stanice RÚSES - regionální územní systém ekologické stability ŘÚ - řešené území ř.ú. - řešené území ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic SZÚ - současně zastavěné území obce SLT - soubor lesních typů TTP - trvalé travní porosty luk a pastvin ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesa ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPNSÚ - územní plán návrh sídelního útvaru ÚPN VÚC - územní plán velkého územního celku ÚR - územní rozhodnutí ÚSES - územní systém ekologické stability ÚP - Ústřední seznam ochrany přírody ÚTP - územně technické podklady VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké napětí VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké napětí ZCHÚ - zvláště chráněné území ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje ZD - zemědělské družstvo 7

8 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh A VYHODNOCENÍ KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ A.1 VYMEZENÍ A VNITŘNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Řešeným územím je správní území města Lázně Bělohrad (53794) tvořené 9 katastrálními územími. Tab.: Názvy a číselné kódy katastrálních území. katastrální území číslo k.ú. Brtev Dolní Javoří Dolní Nová Ves Horní Nová Ves Hřídelec Lány u Lázní Bělohradu Lázně Bělohrad Prostřední Nová Ves Uhlíře Zdroj: ČUZK. A.2 POLOHA A POSTAVENÍ MĚSTA POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI KRAJE Královéhradecký kraj je rozdělen do 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov), které se dále člení na 448 obcí nejrůznější velikosti. V rámci nového uspořádání veřejné správy (vyhláška MV ČR č.388/22 Sb.) je území Královéhradeckého kraje rozčleněno na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP, obce III. stupně) a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU, obce II. stupně). Lázně Bělohrad leží ve východní části Královéhradeckého kraje, v severovýchodní části okresu Jičín, takřka uprostřed na severojižní spojnici měst Hořice, Nová Paka a východo-západní spojnici měst Dvůr Králové nad Labem, Jičín. V rámci územního členění veřejné správy je Město Lázně Bělohrad obcí s pověřeným obecním úřadem (POU, II. stupeň) náležející do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP, III. stupeň) Jičín. POSTAVENÍ MĚSTA V KONTETU OKOLNÍCH OBCÍ Město Lázně Bělohrad sousedí svými hranicemi na severu až severozápadě s městem Nová Paka, na severovýchodě s Peckou, na východě s obcemi Vřesník, Tetín, na jihu s obcemi Lukavec u Hořic a Šárovcova Lhota, na západě s obcemi Svatojánský Újezd, Choteč. Některé z okolních obcí k městu přirozeně spádují (Svatojánský Újezd, Choteč, Tetín, Mlázovice, Šárovcova Lhota). Vlastní správní území města je tvořené devíti katastrálními územími vycházející z historického rozmístění sídel na území města. Některá sídla s městem fakticky splynula (Dolní Nová Ves, Horní Nová Ves a Prostřední Nová Ves), další jsou dosud prostorově oddělená a k městu přiřazena administrativně (Brtev, Dolní Javoří, Hřídelec, Lány, Uhlíře). Velkou část území obce (2839 ha) zaujímají neobydlená území, zejména zemědělská (1728 ha = 6,9 %) a lesní půda (763 ha = 26,9%). Zastavěné území tvoří jen zlomek celkové rozlohy území (68 ha = 2,4 %). 8

9 A.2 - Poloha a postavení města Obr: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje. Obr.: Mapa správního obvodu ORP Jičín. Zdroj: obě mapy ÚAP ORP Jičín, dle ČSÚ. 9

10 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh A.3 PŘÍRODNÍ VZTAHY A VAZBY GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE Celé řešené území leží v geomorfologické provincii Česká vysočina. Jižní část území leží v soustavě Česká tabule, část území podél severovýchodní hranice pak spadá do soustavy Krkonošsko-jesenické. Území leží v oblasti české křídové tabule tvořené zejména mezozoickými pískovci a jílovci často překryté kvartérními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). Podél severovýchodní hranice sousedí území s oblastí starších permokarbonských a paleozoických zčásti metamorfovaných vulkanických hornin. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE Území náleží k povodí Labe, kam jsou odváděny vody Javorky a Heřmanky řekou Cidlinou. Do území zasahuje CHOPAV Východočeská křída. Většina území spadá do hydrogeologického rajonu Hořicko-miletínská křída, severní okrajsasahuje rajón Podkrkonošský permokarbon. Dle Quittovy klasifikace z roku 1971 se území nachází v mírně teplé oblasti MT9. Tzn. převážně dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Severně pak přechází do okrsku MT2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území města je v širším kontextu součástí tzv. běžných krajinných typů. Dle ZÚR KHK je zařazeno do oblasti krajinného rázu (OKR) 3 Podkrkonoší a 6 Cidlinsko. Území náleží bioregionu 1.37 Podkrkonošskému a 1.9 Cidlinsko-Chrudimskému (Cidlinská část). Přes řešené území je vymezena část nadregionálního biokoridoru K35MB a biokoridorů regionálního významu RK735/1, RK H21, RK H 22. Biokoridory místního biogeografického významu je území Lázní Bělohrad propojeno s územím okolních obcí. V území se vyskytuje řada území s vyšší ochranou, ze kterých mají přesah do širšího okolí EVL CZ Lukavecký potok a EVL CZ52448 Byšičky (dotýká se území). A.4 CIOEKONOMICKÉ VZTAHY A VAZBY HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA Poloha mezi Hořicemi, Novou Pakou a vcelku dobré spojení s okresním městem umožňuje obyvatelům města využívat hlavní funkce všech tří největších spádových středisek okresu Jičín. Město Lázně Bělohrad plní funkci přirozeného střediska venkovského mikroregionu v oblasti mezi Novou Pakou a Hořicemi. Spádový obvod města Lázně Bělohrad tak tvoří několik okolních obci - Svatojánský Újezd, Choteč, Tetín, Mlázovice, Šárovcova Lhota. Funkční význam města je přes trvalý mírný pokles obyvatelstva poměrně stabilní. Pracovní funkce přes pokles pracovních příležitostí, změnu vlastnických vztahů v podnicích a změnu výroby, nedoznala výrazného poklesu. Z hlediska stále se měnících pracovních vazeb se výrazně převažující vazba na Novou Paku přesouvá k vyjížďce do Jičína, význam Hořic je stabilní. Město má příznivé předpoklady pro cestovní ruch (lázeňství, pěší a cykloturistika). VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Z hlediska širší veřejného občanského vybavení jsou nejvýznamnější vazby na Jičín, který plní správní funkci obce s rozšířenou působností (obec III. stupně) s umístěním úřadů a služeb vyššího významu. Jsou zde také sportovní a kulturní zařízení, zdravotnictví (včetně zdravotnické pohotovosti a rychlé záchranné služby), sociální péče, střední školství, policie aj. 1

11 A.4 - Socioekonomické vztahy a vazby BEZPEČNOST V širším okolí mohou vzniknout mimořádné události působením přírodních sil (požáry, přívalové deště, vichřice, lokální povodně, ) a antropogenní činností (rizika havárií na silnicích a železnici, přerušení komunikace a zásobení energiemi, ), která mohou mít dopad na vlastní řešené území. Město leží v blízkosti větších sídel (Nová Paka, Hořice) s více rozvinutou bezpečnostní infrastrukturou (profesionální požární stanice HZS, složky PČR aj.), která slouží i obyvatelům Lázní Bělohrad. V řešeném území ani širším okolí se nenacházejí objekty významné pro obranu státu. A.5 DOPRAVNÍ VZTAHY A VAZBY Lázně Bělohrad jsou na širší strukturu osídlení napojeny sítí silnic II. a III. třídy tvořenou silnicemi II/284, II/51 a III/28422, III/28423, III/28425, III/28427, III/28428, III/ Silnice II/284, Nová Paka - Lázně Bělohrad Miletín, umožňuje dopravní vazby v severovýchodním směru z Nové Paky (silnice I/16) na Miletín (Dvůr Králové). Silnice II/51, křižovatka silnice I/16 Lázně Bělohrad Hořice (silnice I/35), v západojižním směru propojuje město Lázně Bělohrad ve směru na Jičín a správní centrum kraje Hradec Králové. Trasy silnic III. třídy doplňují síť silnic vyšší třídy a mají dopravně-obslužný význam pro spádové obce. Dopravně významnější je silnice III/28425 ve směru na Novou Paku. Napojení na železniční síť je zajištěno celostátní železniční tratí Chlumec nad Cidlinou - Trutnov (traťový úsek 4), která prochází řešeným územím a má zde stanice a zastávky. Nejbližší veřejné vnitrostátní letiště leží v Hořicích (LKHC), nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Pardubicích (LKPD). Tab.: Dopravní vzdálenosti a orientační časy z města Lázně Bělohrad do dalších středisek osídlení. místo km min místo km min Miletín 8 9 Dvůr Králové n. L Hořice 1 11 Hradec Králové Nová Paka Pardubice 6 52 Jičín 2 18 Praha Zdroj: kilometrická vzdálenost z centra do centra, časová vzdálenost je pro jízdu automobilem. Širší vazby v Podkrkonoší z hlediska turistiky zajišťují regionální cyklotrasy procházející řešeným územím přibližně v severojižním a západovýchodním směru i značené turistické stezky. A.6 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V řešeném území jsou zdroje pitné vody sloužící i pro zásobení vodou okolního území. Pro zásobování pitnou vodou jsou využívány západně zastavěného území dva vrty J-1, J-2 a vrt NL-5. Vzhledem k vysokým obsahům minerálů ve vodě je u vrtů J-1 a J-2 vybudována úpravna vody o celkové kapacitě 35 l/s. Voda z úpravny je čerpána do vodojemu Nová Ves a do Jičína. Území je napájeno v napěťové hladině 35 kv vrchním vedením č. 54 z transformovny TR 11/35 kv Nová Paka s možností zálohování vedením č. 39 z transformovny TR 11/35 kv Staré Místo a vedením č. 382 z transformovny TR 11/35 kv Dvůr Králové n. L. Katastrální území Dolní Nová Ves protíná vrchní vedení ZVN 4 kv, které propojuje transformovny TR 4/11 kv Neznášov a Bezděčín. Severozápadní částí řešeného území prochází VTL plynovod Konecchlumí Bělá u Pecky. Z plynovodu je provedena odbočka pro zásobování dvou regulačních stanic na území města. Plynofikace je provedena STL a NTL plynovody. 11

12 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh B VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ B.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ Zpracování územního plánu (dále ÚP) pro město Lázně Bělohrad bylo zadáno projekční kanceláři Liberec smlouvou o dílo č. 8/211 s termínem dokončení první etapy (Doplňkové průzkumy a rozbory pro ÚP) Na základě Zadání ÚP Lázně Bělohrad schváleného Zastupitelstvem města usnesením č. 9/144/212/ZM je zpracován návrh ÚP s termínem dokončení Předmětem díla je vypracování Územního plánu Lázně Bělohrad s podrobnostmi a náležitostmi stanovenými stavebním zákonem č. 183/26 Sb. a vyhláškami č. 5/26 Sb. a 51/26 Sb. Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj města při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech. Cílem územního řešení je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení. B.2 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM A Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ splněno byly zohledněny požadavky plynoucí z aktualizované PÚR ČR 21, zejména obecné republikové priority územního plánování byly zohledněny požadavky plynoucí ze schválených ZÚR KHK, zejm. jsou vytvořeny podmínky pro zajištění kvalitního bydlení, zajištění dodávek pitné vody a zpracování odpadních vod, ochrana prvků ÚSES, vymezeny koridory DS14 a DS51, zajištěn rozvoj cyklodopravy,... při stanovování podmínek pro změny v území v ÚP byly zohledněny v souladu s charakterem území strategické rozvojové dokumentace Královéhradeckého kraje zejména Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje a Program rozvoje Královéhradeckého kraje , byly respektovány další požadavky plynoucí z širších vztahů, zejm. ochrana a koordinace koridorů zásobení pitnou vodou, odvádění odpadních vod, elektrického vedení, VTL plynovodů, ÚSES, ochrana před povodněmi, rozvoj bezmotorové dopravy atd. B POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ splněno ÚP vychází z doplňkových průzkumů a rozborů (P+R) pro ÚP (12/211, ), které přímo vycházejí ze zpracovaných ÚAP ORP Jičín (11/28, aktualizace 1/21, MěÚ Jičín ve spolupráci DHV ČR spol s.r.o.), avšak jsou doplněny o nově zjištěné nebo aktualizované limity využití území (ÚSES, hranice mzchú, platná ÚR aj.). v ÚP jsou zohledněny aktualizované limity využití území zjištěné v doplňkových průzkumech a rozborech (P+R) pro ÚP. C POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE splněno koncepční řešení ÚP Liberec vychází z globálních a strategických cílů stanovených v Zadání, jako podklad byl vzat v úvahu platný územní plán ÚPO Lázně Bělohrad, včetně jeho schválených Změn, za základ pro stanovení výhledové potřeby bytů byl použit údaj 4 trvale bydlících obyvatel. D POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ splněno 12

13 B.2 - Vyhodnocení splnění požadavků zadání jsou stanoveny podmínky pro využití území vymezením ploch s rozdílným způsobem využití rozdělené na plochy zastavitelné a nezastavitelné včetně stanovení regulativů pro využití území v těchto plochách jako podklad pro zpracování návrhu ÚP Lázně Bělohrad byl vzat schválený územní plán ÚPO Lázně Bělohrad, včetně jeho schválených Změn,přehodnocen a prověřena možnost dalšího využití již stanovených ploch v ÚPO (zejména ploch pro výrobu, bydlení, rekreaci) E POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY splněno je navržena klasifikace komunikační sítě na území města včetně vymístění silnic II. třídy mimo lázeňskou zónu, v rámci regulativů jsou vytvořeny podmínky pro bezpečnost provozu a zlepšení kvality dopravní obsluhy města z hlediska inženýrských sítí byly posouzeny potřeby rozvoje jednotlivých systémů včetně napojení a zásobení návrhových ploch v rámci města vždy s ohledem na ekonomickou návratnost případné investice byla posouzena potřeba rozvoje sítě zařízení občanského vybavení s ohledem na měnící se věkovou strukturu obyvatel, zajištění nových ploch pro lázeňství, sport, rekreaci a cestovní ruch F POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ splněno návrhem ploch a jejich regulativy je zabezpečena ochrana kulturních památek i dalších stavebně-kulturních hodnot, jsou navrženy územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot území, je navržena úprava hranic PP Bělohradská bažantnice odpovídající aktuálnímu stavu využívání území, je vymezen aktualizovaný ÚSES vycházející ze schválených ZÚR a stavu v území, základní podmínky ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny jako součást podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, jsou vztaženy k vymezeným místům krajinného rázu G POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE splněno je provedeno jmenovité vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací H DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ I splněno je respektováno záplavové území Javorky, případné využití pozemků v tomto území je regulováno bylo koordinováno upřesnění prvků ÚSES včetně návaznosti na okolní obce Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů splněno regulativy pro stavební činnosti v záplavových územích nejsou v ÚP upřesněny - jsou dostatečně stanoveny platnou legislativou, je navržen suchý poldr pro minimalizaci rizika záplav, jsou provedeny úpravy ve vymezení prvků ÚSES je minimalizován dopad řešení návrhu ÚP na půdy s I. a II. třídou ochrany, jsou řešeny dílčí přeložky VTL plynovodu v souvislosti s vedením přeložek silnic II/284 a spojky II/248 x II/51, variantní řešení hlavních dopravních tras není s ohledem na dobře územně prověřené invariantní řešení navrženo je navržena minimalizace či odstranění hlavních uvedených závad a problémů v území 13

14 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh J POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE splněno v návrhu ÚP je provedena korekce ploch vymezených v platném ÚPO, jsou vytvořeny předpoklady pro intenzifikaci stabilizovaných ploch a rozvoj cestovního ruchu, není připuštěn spontánní přístup k urbanizaci, není navrhován vznik nových sídel a samot K POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ splněno v návrhu jsou vymezeny plochy, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií L POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM nebylo požadováno M POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ splněno Je zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území N PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT nebylo požadováno O POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU 14 splněno ÚP je zpracován v rozsahu a podrobnosti dle Zákona č. 183/26 Sb. a vyhlášky č. 5/26 Sb

15 B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání B.3 VYHODNOCENÍ ULADU S POŽADAVKY NA ÚPRAVU NÁVRHU ÚP PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ MĚÚ JIČÍN, ODDĚLENÍ STÁTNÍ PAMÁTKOVÁ PÉČE Z návrhu vyloučeny plochy N5, N6. MĚÚ JIČÍN, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pro plochy Z2,Z3, Z4, Z5, Z16, Z17, Z28, Z29, Z39, Z4 byly doplněny podmínky pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byl omezen počet staveb hlavního využití na ploše nebo velikost pozemku Pro plochu Z15 byly doplněny podmínky pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byl zajištěn přístup ze stávajících komunikací. Plochy Z3, Z9, Z1, Z13, Z14, Z28, Z37, Z38, Z4 byly zmenšeny. Plochy Z11, N5, N6 byly z návrhu ÚP vypuštěny. Pro plochy Z32, Z33, Z34, Z35 byla do výroku ÚP doplněna podmínka zpracování územní studie. Plochy N1 N3 byly ponechány vzhledem k jejich existenci již v platné ÚPD. Opraveny překlepy (Brtník > Brtev, Lázně Bohdaneč > Lázně Bělohrad) i faktické nesrovnalosti v kapitole vodní hospodářství Výroku i Odůvodnění ÚP. KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Pro plochy, které mohou být ohroženy hlukem a vibracemi ze silniční dopravy (Z71, Z72, Z84, Z85, Z89, Z9) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěno splnění hlukových limitů. Pro plochy, které mohou být ohroženy hlukem a vibracemi ze sousedních ploch výroby (Z2, Z26, Z43) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěno splnění hlukových limitů. KÚÚK, ODBOR DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Pro navrhované přeložky silnic byl změněn způsob vyznačení jejich ochranných koridorů v grafické části ÚP. KÚÚK, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Ochrana zemědělského půdního fondu Na základě stanoviska z návrhu vypuštěny plochy Z3, Z57, Z45, Z47, Z48, N5, N6. Redukována plocha Z83. Ponechány a doplněna etapizace u Z91 Z92, Z69, Z7, Z71, Z72, N7-N21. V rozporu se stanoviskem ponechány a odůvodněny (kap. B.2.1 Odůvodnění) plochy: Z41, Z66. Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na půdní fond byla doplněna o údaje o záborech BPEJ, byly doplněny všechny plochy i v zastavěném území, byl doplněno vyhodnocení záborů ÚSES. Regulativy ploch zeleně krajinné, lesních a přírodních doplněny o vyloučení trvalého oplocení. Ochrana přírody a krajiny Na základě stanoviska z návrhu vypuštěny plochy Z54, Z55, Z56, N5, N6. Změna hranice PP Bělohradská bažantnice je vzhledem k charakteru využívání části území této PP uvedeno jako doporučení pro další kroky dotčených orgánů. Není přímo navržena změna hranice. Posuzování vlivů na životní prostředí Doplněno vyhodnocení vlivů ÚP Lázně Bělohrad na životní prostředí o chybějící kapitoly dle přílohy stavebního zákona 1 a 11 a doplněno hodnocení záměrů z hlediska vlivů kumulativních a synergických. 15

16 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh KÚÚK, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Opraven nesoulad mezi Výkresem veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a ostatními částmi dokumentace sjednoceno pojetí koridorů dopravních staveb v grafické části ÚP. Prověřeno, případně odstraněno překrytí stabilizovaných ploch a ploch změn v grafické části dokumentace. Opraveny chyby v tabulkách Odůvodnění, kap. E2.6. PŘIPOMÍNKY A NÁMITKY OBYVATEL p. Munzar - plocha Z6 ponechána v současném rozsahu. Šulc, Šulcová plocha Z3 nerozšířena, naopak vypuštěna na základě požadavků DOSS. ing. Vik, pí Viková, Šulc, Šulcová pozemky 246/118, 246/116 v k.ú. Lázně Bělohrad vyjmuty z ploch veřejných prostranství. BotySid s.r.o plocha P4 zvětšena o potenciální parkování osobních vozidel. p. Imlauf průběh ploch obchvatové komunikace P7 a Z73 upraven mimo budovu na p.p.č. 238/3 a pozemek 124/15. POVODÍ LABE Pro plochy, které jsou dotčeny ochrannými pásmy podél toků (Z6, Z29, Z32-Z35, Z59, Z79) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěna ochrana toků. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, OZD/2 ČIL Po dohodě se zástupci lázeňství byly provedeny dílčí úpravy průběhu vnitřního lázeňského území ve prospěch rozvoje ochrany a rozvoje lázní. 16

17 B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání Tab.: Souhrnný přehled návrhových ploch. Vysvětlivky: plocha vypuštěna plocha nově navržena plocha úprava po společném jednání Z1 Z2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z3 redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z4 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z5 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z6 Z7 Z8 Z9 redukována Z1 redukována Z11 vypuštěna Z12 Z13 redukována Z14 redukována Z15 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, dohoda o parcelaci Z16 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z17 redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, dohoda o parcelaci Z18 Z19 Z2 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z28 redukce, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z29 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z3 vypuštěna Z31 Z32 redukována (část již využita), doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS Z33 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS Z34 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS Z35 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS Z36 Z37 redukována Z38 redukována Z39 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z4 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 17

18 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh plocha úprava po společném jednání Z41 redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z5 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z6 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z7 Z71 Z72 Z73 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z8 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 Z9 Z91 Z92 Z93 Z94 18 vypuštěna vypuštěna vypuštěna vypuštěna vypuštěna vypuštěna (nahražena N25) přidána podmínka etapizace C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 drobná úprava průběhu doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 redukována, přidána podmínka etapizace C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka etapizace v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka etapizace v tabulce kapitoly C.2

19 B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání plocha úprava po společném jednání Z95 P2 P3 P4 P5 P6 P7 N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N1 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18 N19 N2 N21 N22 N23 N24 N25 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 mírně zvětšena vypuštěna vypuštěna doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 nově navržena místo Z56 19

20 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh B.3.1 ODŮVODNĚNÍ PLOCH NERESPEKTUJÍCÍCH DOTČENÝCH ORGÁNŮ A DOPORUČENÍ SEA STANOVISKA Z13 (NEUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního rozsahu této plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, od volné krajiny oddělena elektrickým vedením, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek. Z14 (NEUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního rozsahu této plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, od volné krajiny oddělena elektrickým vedením, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek. Z38 (NEUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního této rozsahu plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vyplňuje úzkou proluku v zastavěném území, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek Z41 (NEUHLAS KÚ KHK OŽP) Ponechání odůvodněno redukcí původního rozsahu plochy. Plocha vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, s předpokládaným napojením na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury přes stabilizované plochy smíšené obytné. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek N1-N4, Z66 (NEUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Jedná se o dlouhodobě sledované, strategické plochy pro rozvoj sportovně-rekreačních aktivit (včetně účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny), představují posílení hospodářského pilíře města (lázeňská a rekreační funkce), vymezeny jako nezastavitelné v krajinném zázemí města přímo navázané na komunikační kostru. Plochy jsou součástí platného ÚPO (schváleny Změnou č.3). Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek 2

21 C - Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK C VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO NEJU ŘEŠENY V ZÚR KHK VÝZNAMU, KTERÉ Koncepce ÚP Lázně Bělohrad je v souladu se ZÚR KHK, nenavrhují se záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK. 21

22 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh D VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH D.1 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území pro Lázně Bělohrad bylo vymezeno v souladu se zákonem č. 183/26 Sb. a vyhlášky č. 5/26 Sb k dle hranic intravilánu upřesněných nad DKM a doplněných o další plochy splňující podmínky k zařazení do zastavěného území terénním šetřením. Zastavěné území je zakresleno v Základním výkresu (1), Hlavním výkresu (2) Návrhu ÚP a Koordinačním výkresu (5) a Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu (7) Odůvodnění ÚP. D.2 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Využití zastavěného území pro město Lázně Bělohrad bylo vypočteno poměrem zastavěných ploch s rozdílným způsobem ku ploše zastavěného území. Využití činí dle jednotlivých sídel: Brtev: 91% Dolní Javoří: 97% Hřídelec: 98% Lány u Lázní Bělohradu: 95% Lázně Bělohrad + Dolní Nová Ves + Prostřední Nová Ves + Horní Nová Ves: 9% (75%)* Uhlíře: 8% Pozn.: * Do zastavěného území jsou zahrnuty i nezastavěné plochy v PP Bělohradská bažantnice zahrnuté v intravilánu. Využití zastavěného území je v tomto případě hodnoceno bez těchto ploch (původní vyhodnocení uvedeno v závorce). Využití vymezeného zastavěného území města Lázně Bělohrad činí průměrně 92%, kdy je třeba počítat s nutnými plochami sídelní zeleně, příp. plochami vodními. Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využito a pro další rozvoj je třeba navrhnout plochy mimo zastavěné území. Územní plán vychází z dosud platného ÚPO Lázně Bělohrad. Navrhuje plochy pro výstavbu především v prolukách stávajících zastavěných ploch, využívá opuštěných areálů (tzv. brownfields, které jsou součástí vymezeného zastavěného území), případně navrhuje plochy v těsné návaznosti na zastavěné území a stávající či navrženou dopravní síť v území. Cílem tohoto postupu je vytvoření kompaktních urbanizovaných celků v území. Podrobnější stanovení potřeb vymezení zastavitelných ploch s ohledem na rozvoj bydlení a ostatních funkcí města je uvedeno v kapitole E.2. 22

23 E - Komplexní zdůvodnění Urbanistického řešení E KOMPLENÍ ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ E.1 VYHODNOCENÍ ULADU ŘEŠENÍ S POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT V ÚZEMÍ E.1.1 KULTURNÍ A CIVILIZAČNÍ HODNOTY PAMÁTKOVÁ OCHRANA Na území města Lázně Bělohrad se nachází 19 historicky cenných objektů, které byly dle Zákona o státní památkové péči č. 2/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Výpis ze seznamu je dále uveden v tabulce. Ochranné pásmo má vymezen roubený dům čp.11. (1138/6-5946). Tab.: Nemovité kulturní památky na území obce zapsané do státního seznamu. číslo rejstříku část obce památka poznámka 353 / Brtev kostel sv. Petra a Pavla Byšičky kaplička s kamenným sloupem se Brtev sochou sv. Jana Nepomuckého 1138 / Brtev venkovský dům čp. 11, horní část osady, vymezeno OP 1936 / Dolní Javoří venkovská usedlost čp. 13, severní okraj osady, naproti mlýnu 1713 / Dolní Javoří vodní mlýn čp. 17, severní okraj osady / Dolní Nová Ves krucifix v poli, cesta do Šárovcovy Lhoty / Dolní Nová Ves venkovská usedlost čp. 2, u kostela 2597 / Horní Nová Ves krucifix / Horní Nová Ves socha Fauna u domu čp / Hřídelec kostel sv. Jiří JV od návsi 4594 / Hřídelec krucifix při domě čp / Lázně Bělohrad kostel Všech svatých s farou / Lázně Bělohrad / Lázně Bělohrad 1319 / Lázně Bělohrad Raisovo nám. T. G. Masaryka čp. 1, 2, 5, Barákova čp. 3 čp. 191, Komenského ul / čp. 21, U Bažantnice / / / sloup zámek muzeum Fričovo venkovský dům - Wagnerova Lázně Bělohrad chalupa městský dům - tzv. Vojtíškova tislázně Bělohrad kárna Prostřední Nová Ves smírčí kříž sloup se sochou P. Marie Uhlíře Immaculaty areál kostela Všech svatých: kostel na st.p. 73, fara na st.p. 72/1, pilíř se sochou sv. Václava na p.p. 16, pilíř se sochou sv. Blažeje na p.p. 15/1 čp. 26, Vojtíškova ul. přes silnici naproti domu čp. 1 okraj vsi pod lesem Zdroj: ÚAP ORP Jičín, aktualizace dle databáze Národního památkového ústavu ( Z urbanistického hlediska jsou v nejvyšší možné míře chráněny kulturní hodnoty historického vývoje území a věnována odpovídající pozornost původním objektům lidové architektury, které spolu s přírodními prvky hrají důležitou roli v celkovém obraze krajiny. Při eventuálních zásazích a stavebních úpravách na památkově chráněných objektech je vždy nutný předchozí souhlas nadřízeného orgánu státní památkové péče. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ Celé řešené území leží na ÚAN III s výskytem lokalit ÚAN II a ÚAN I. Na kategorie území s archeologickými nálezy ÚAN I - III se vztahuje povinnost vyplývající z zákona č. 2/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění - respektovat 22 tohoto zákona, tj. stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeolo gický nález ve smyslu 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Případné narušení archeologické situace při zemních pracích si vyžádá provedení záchranného archeologického výzkumu na náklad investora budou 23

24 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh cích staveb. Jako území s předpokladem pravděpodobného výskytu archeologických nálezů jsou klasifikována zejména území stávajících i zaniklých sídel a zřícenin hradů. Tab.: Území archeologických nálezů (ÚAN). poř. č. SAS název ÚAN typ ÚAN /9 Uhlíře - intravilán II /5 Dolní Javoří - intravilán II /5 Kulatý vrch I / / / / / /1 I II I II II I / /1 Hřídelec - intravilán Horní Nová Ves - intravilán Malá Horka Malá Horka Lány - intravilán tvrziště v poloze "Drážná", "Na drahách" tvrziště v poloze "Drážná", "Na drahách" Brtev - intravilán Lázně Bělohrad - intravilán / /1 Koštofrank Intravilán. I II / / / /5 Hrádek Z Byšičky. Dvůr Ratenský. poloha "Rusko" I I II I /1 II I I katastrální území Uhlíře Dolní Javoří Horní Nová Ves Hřídelec Horní Nová Ves Hřídelec Hřídelec Lány u Lázní Bělohradu Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves Brtev Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves Dolní Nová Ves Brtev Dolní Nová Ves Dolní Nová Ves popis intravilán obce intravilán obce jižní úpatí Kulatého vrchu - lom na výrobu žernovů intravilán obce intravilán obce údolí kopce Malá Horka údolí kopce Malá Horka intravilán obce jihovýchodní konec vsi, severně od čp. 92 na zahradě, u hranic k.ú. jihovýchodní konec vsi, severně od čp. 92 na zahradě, u hranic k.ú. intravilán obce intravilán obce budova zámku písková ostrožna u Šárovcovy Lhoty okolí kostela sv. Petra a Pavla okolí hospodářského dvora severně od osady Tikovy, částečně zasahuje do ř. ú. Zdroj: ÚAP ORP Jičín. VÁLEČNÉ PAMÁTNÍKY, HROBY A PIETNÍ MÍSTA Péči o válečné hroby upravuje Zákon č. 122/24 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Pietním místem se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti. Na území města Lázní Bělohrad se nachází 12 pietních míst a 1 válečný hrob s ostatky uvedených v Seznamu válečných památníků, hrobů a pietních míst evidovaných dle zákona č. 122/24 Sb. Tab.: Válečné památníky, hroby a pietní místa. identifikační popis číslo CZE Pietní místo objekt 15 osob českého původu - padli v boji (Jindřich Bartoníček, Josef Horák, František Hrnčíř, Josef Hrnčíř, Josef Jerie, Rudolf Kulhánek, Rudolf Mánek, Antonín Marek, Václav Merta, František Munzar, Josef Rejmont, Jan Sehnal, Václav Sehnal, František Tějásko, Bohumil Vagenknecht) CZE Pietní místo objekt osoby českého původu - 17 jmen (Jindřich Čeřovský, Jan Hátle, Josef Hátle, Josef Kraus, František Mádle, Filip Mitlener, Josef Muhl, Jan Nosek, Josef Peer, Ferdinand Pilař, Josef Pilař, Karel Pilař, Josef Špáta, Josef Štefan, Antonín Šubrt, Josef Vágenknecht, Antonín Vais) CZE Pietní místo objekt padlým hrdinům - počty padlých, jména neuvedeno 24 zeměpisná katastrální poloha území 5 25'22,18"N Dolní Nová Ves 15 35'1,45"E 5 26'6,15"N Brtev 15 36'12,12"E 5 27'56,7"N Uhlíře 15 33'43,63"E

25 E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území identifikační popis číslo CZE Válečný hrob s ostatky obětem I. sv. války - jména neuvedena CZE Pietní místo deska deska na objektu Fričova muzea - 28 jmen osob českého původu - padli v boji (Hynek Lukeš, František Malý, Vilém Malý, Pavel Marweldl, František Mašek, Josef Materna, Josef Mindl, František Munzar, Josef Obešlo, Karel Paickr, Josef Pech, Karel Poner, Josef Sehnal, Ludvík Sehnal, Antonín Stuchlík, Jan Štefan, František Šulc, Josef Šulc, Antonín Vacek, Jan Vacek, Josef Vacek, Karel Vích, Oldřich Vích, Václav Vích, Josef Vinčálek, František Vokrouhlecký, Josef Vrba) CZE Pietní místo deska na objektu Fričova muzea - 28 jmen osob českého původu padli v boji (Emil Antoš, Augustin Bechlold, Augustin Bernard, Václav Blíma, František Bubák, Antonín Cerman, František Cerman, František Čeřovský, Otakar Elrich, Oldřich Fejfar, Antonín Forman, Josef Forman, Václav Forman, Miloslav Hlaváč, František Houžvík, Josef Hrnčík, Antonín Kadavý, Adolf Kašpar, Václav Kitler, Jan Kodym, Věnceslav Koch, František Kracík, František Kulhánek, Karel Kuntoš, Odřich Kurka, Stanislav Lánský, Karel Lasík, Václav Lonér) CZE Pietní místo deska deska na objektu sokolovny PAMÁTCE BRATŘÍ A SESTER UMUČENÝCH NĚMCI V LETECH osob českého původu jiná úmrtí (Karel Drahokoupil, Karel Leverer, Oskar Schutz, Šimon Schutz, Pavlína Schutzová, František Šulc, Josef Varvařovský, Adolf Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Božena Vojtíšková, Krista Vojtíšková, Richard Wierer, Jana Wiererová) CZE Pietní místo ostatní (jména neuvedena) CZE Pietní místo - deska Z tohoto domu byli 17. června 1942 německými násilníky odvlečení a v koncentračních táborech umučeni - 7 osob českého původu (Jaroslav Trojánek, Adolf Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Božena Vojtíšková, Božena Vojtíšková, Krystýna Vojtíšková) CZE Pietní místo - objekt na památku posádky bombardéru B-17G, jehož trosky dopadly v okolí obce Hřídelec (jména neuvedena) CZE Pietní místo - deska deska na Fričově muzeu legionář padl v boji (Jan Beneš) CZE Pietní místo deska na památku plk. Bohumila Lišky, pilota RAF (Bohumil Liška) CZE Pietní místo - deska Deska na objektu České Spořitelny, jiné úmrtí (Jiří Sehnal) zeměpisná poloha 5 26'4,76"N 15 34'52,63"E 5 25'39,35"N 15 34'58,29"E katastrální území Horní Nová Ves Lázně Bělohrad 5 25'39,35"N Lázně Bělohrad 15 34'58,29"E 5 25'45,18"N Lázně Bělohrad 15 35'14,81"E 5 26'34,81"N Horní Nová Ves 15 34'55,96"E 5 25'36,73"N Lázně Bělohrad 15 35'2,6"E 5 26'46,36"N Hřídelec 15 32'26,4"E 5 25'45,18"N 15 35'14,81"E 5 26'19,4"N 15 34'58,7"E 5 25'43,78"N 15 34'56,93"E Lázně Bělohrad Prostřední Nová Ves Lázně Bělohrad Zdroj: Centrální evidence válečných hrobů vedená Ministerstvem obrany. E.1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Vymezení ploch přírodních (lesních i nelesních) v návrzích ÚP respektuje zájmy obecné ochrany přírody tvořené v území následujícími složkami: Územní systém ekologické stability tvořený jednotlivými vymezenými prvky nadregionálního, regionálního i místního významu blíže viz kap. ÚSES. Krajinný ráz blíže viz kap. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. Systému sídelní a krajinné nelesní zeleně viz dále samostatná kapitola. Významné krajinné prvky (v pojetí zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V řešeném území jsou vymezeny významné krajinné prvky ze zákona ( 3 zákona - nutnost ochrany těchto VKP vyplývá z legislativních ustanovení) v pojetí zákona jsou jimi obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Vodítkem pro lokalizaci 25

26 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh těchto VKP je mj. druh konkrétního pozemku, k čemuž obecně slouží jeho zatřídění v evidenci katastru nemovitostí (druh pozemku, příp. způsob využívání) v případě nejasností či sporů rozhoduje místně příslušný orgán ochrany přírody. Pro posuzování příslušnosti konkrétních pozemků k tomuto limitujícímu aspektu slouží údaje KN, resp. zatřídění ploch v druzích (dle přílohy k vyhlášce č. 26/27 Sb.), VKP ze zákona v podmínkách řešeného území je dle výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP územní množina sestávající: v případě lesů obecně lesními pozemky (kód druhu pozemku dle vyhlášky 1), detailně dle plochového členění v LHP/LHO pouze tzv. porostní plochou (bezlesí nenaplňují tuto definici), v případě vodních toků obecně vodními plochami (kód vyhlášky 11), detailně vodními toky přirozenými, v případě rybníků, jezer obecně vodními plochami (kód vyhlášky 11), detailně rybníky a vodními nádržemi přírodními - do tohoto VKP jsou zde zařazeny pouze prvky přírodní nebo přírodě blízkého charakteru (z množiny vodních ploch evidovaných v KN jsou vyřazeny zdejší pozemky charakteru otevřených příkopů odvodňovací svodné sítě, vodoteče v intravilánu města a sídel postrádající břehová společenstva, požární nádrže apod.), v případě údolních niv se jedná o spojitá území obecně sestávající z vodních ploch (kód vyhlášky 11) - zamokřená plocha, zemědělských i nezemědělských pozemků diferencovaně tvořených v kódu BPEJ hlavními půdními jednotkami 56 až 59, 61, 67 a 68, tento druh VKP je tvořen většinou pozemky TTP, nárosty dřevin, dřevinnými doprovody vodotečí a na březích vodních ploch apod. (z lokalizace byla vyloučena orná půda a intenzivně využívané zemědělské pozemky v intravilánu města). Pro účely územního plánování, resp. pro posuzování případných změn druhů pozemků, jsou detailní údaje katastru nemovitostí vodítkem, avšak v případě posuzování některých konkrétních záměrů je nutné volit terénní šetření potvrzující příslušnost k VKP. v území obce se nevyskytují rašeliniště (dle údajů typologických map serveru ÚHÚL), některé vymezené VKP ze zákona jsou v územním překryvu s prvky zvláštní ochrany přírody (m-zchú), v řešeném území nejsou aktuálně vymezené registrované VKP, ani při terénním šetření zpracovatele ÚP nebyl vytipován prvek vhodný pro tento stupeň vyšší ochrany. ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území obce se nachází následující maloplošná zvláště chráněná území: Přírodní rezervace (PR) v části území obce je dle zákona č. 114/92 sb. o ochraně přírody a krajiny, části třetí, hlavy první, 14, písm. d) je vyhlášena přírodní rezervace: Název: Kamenná Hůra Kód AOPK: 157 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 45,234 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín, MK ČSR, MŽP ČR Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.: 26 Katastrální území: Horní Nová Ves Vyhlášeno (účinnost): , Předpis: nařízení č. 4/1998 a 1/1999, výnos č, 14.2/88-SÚOP, vyhláška č. 395/1992 Sb. a 96/27 Sb. KÚ Královéhradeckého kraje Ochrana zbytku bukového porostu na minerálně chudém podkladě pískovcových slepenců. řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 56b Jilemnické Podkrkonoší VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT2 mírně teplá 2 23 Podkrkonoší AOPK ČR (ÚP). dle ÚP AOPK není vymezeno ochranné pásmo *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚP chybný!

27 E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území Přírodní památky (PP) v části území obce je dle zákona č. 114/92 sb. o ochraně přírody a krajiny, části třetí, hlavy první, 14, písm. f) jsou vyhlášeny přírodní památky: Název: Bělohradská bažantnice Kód AOPK: 1987 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 51,1937 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.: Katastrální území: Lázně Bělohrad Vyhlášeno (účinnost): , Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Účelem zřízení PP je ochrana lázeňského parku se smíšeným lesem, vlhkými loukami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, řízená rezervace 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší Nařízení OkÚ Jičín o zřízení přírodních památek č. 3/1999, AOPK ČR (ÚP) Dle ÚP AOPK ČR zde není vymezeno ochranné pásmo, dle poskytnutého podkladu ORP Jičín (vyhlašovací dokumentace z roku 1999) se zde ochranné pásmo nachází v rámci aktuálního vymezení PP, Na ploše PP se aktuálně nalézá část lázeňského lesoparku s důsledně odstraňovaným spodním patrem, intenzivně využívané louky a v ochranném pásmu PP i oplocený areál minigolfu - současné využívání části PP je v rozporu se stanoveným ochranným režimem! *) údaj převzat z Nařízení OkÚ Jičín o zřízení Přírodních památek č. 3/1999 i dle ÚP AOPK ČR ÚP navrhuje iniciaci změny hranic této přírodní památky respektující aktuální a dlouhodobý stav využívání lokality, tzn. vyčlenění intenzivně využívaných pozemků v SZ okraji PP neslučitelných způsobů využívání s ochranným režimem m-zchú (pobytové louky podél obvodové cesty, areál minigolfu, část lázeňského lesoparku ). Název: Byšičky (v řešeném území část) Kód AOPK: 1986 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec, Vřesník) Celková výměra: 89,9693 ha, v ř.ú. 71,7995 ha Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany: Překryv s jiným objektem ústředního seznamu: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.: Katastrální území: Brtev (Lukavec u Hořic, Vřesník u Tetína) Vyhlášeno (účinnost): , Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Ochrana příkladné ekologické diverzity krajiny s výskytem řady ohrožených druhů flóry a ochrana území jako důležité ornitologické lokality. Účelem zřízení PP je ochrana příkladné ekologické diverzity krajiny s výskytem řady ohrožených druhů flóry a ochrana území jako důležité ornitologické lokality. EVL Byšičky řízená rezervace 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší AOPK ČR (ÚP). Dle ÚP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. 27

28 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh Název: Hřídelecká Hůra Kód AOPK: 817 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: ha* Vyhlásil: ONV Jičín, OkÚ Jičín, KÚ KHK Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany: Katastrální území: Hřídelec Vyhlášeno (účinnost): , , Předpis: usnesení č. 158/8, nařízení č. 2/1999, 2/27 KÚ Královéhradeckého kraje Geologická lokalita s výskytem vzácnějších nerostů a přilehlých stepních luk s charakteristickou vegetací (zbytek třetihorní sopky s pseudokrasovými jeskyňkami). řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 57a Bělohradsko VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚP). Pozn.: Dle ÚP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚP chybný! Název: Údolí Javorky Kód AOPK: 1991 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 7,5651 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany: Katastrální území: Dolní Javoří, Horní Nová Ves, Uhlíře Vyhlášeno (účinnost): , Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Účelem zřízení PP je ochrana slatinných luk u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 57a Bělohradsko VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT2 mírně teplá 2 23 Podkrkonoší Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚP). Pozn.: Dle ÚP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚP chybný! Název: Lukavecký potok (v řešeném území část) Kód AOPK: 5695 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra v části ř.ú.:,16 ha Vyhlásil: ONV Jičín, OkÚ Jičín, KÚ Královéhradeckého kraje Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany: Katastrální území: Dolní Nová Ves Vyhlášeno (účinnost): , Předpis: nařízení KÚ Královéhradeckého kraje KÚ Královéhradeckého kraje Podpora a stabilizace populace evropsky významného a silně ohroženého živočišného druhu - velevruba tupého, včetně aktivní ochrany jeho biotopu; vhodnými formami ochrany vodního toku zajistit stabilitu biotopu a podpořit jeho další šíření na lokalitě. III přírodní památka 1.6 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2B Bělohradská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚP). Pozn.: Dle ÚP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. 28

29 E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území Památný strom: Na území obce se aktuálně vyskytují následující vyhlášené památné stromy. Dle ÚP nejsou pro tyto stromy vyhlášeny ochranná pásma, takže platí obecné ustanovení odst. 3, 46 zákona č. 114/92 Sb., že každý strom má základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 13 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Název: Dub letní Kód AOPK: 1496 Obec: Lázně Bělohrad Typ objektu: Vyhlásil: OkÚ Jičín Popis: Katastrální území: Brtev jednotlivý strom, buk lesní, Fagus sylvatica L. Předpis: rozhodnutí z Na hrázi rybníka Byšičky, cca 2,5 km východně od Lázní Bělohrad. Zdroj: AOPK ČR (ÚP). Název: Bělohradský buk Kód AOPK: 1515 Obec: Lázně Bělohrad Typ objektu: Vyhlásil: OkÚ Jičín Popis: Katastrální území: Lázně Bělohrad jednotlivý strom, dub letní, Quercus robur L. Předpis: rozhodnutí z Na okraji zámeckého parku mimo hlavní areál, mezi mateřskou školkou a zámkem. Výška 28 m, obvod 47 cm. Zdroj: AOPK ČR (ÚP). Na základě výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP byl vytipován prvek vhodný k vyhlášení v kategorii památné stromořadí: Název: Stromořadí na hrázi rybníka Pardoubek Obec: Lázně Bělohrad Katastrální území: Brtev Typ objektu: stromořadí - 9 ks dub letního, výčetního obvodu cca cm, Popis: - 2 ks jilm habrolistý, středního výčetního obvodu cca 155 cm. Dominantní letitá alej podél cesty na hrázi rybníka Pardoubek. Zdroj: Zpracovatel ÚP. MEZINÁRODNÍ OCHRANA PŘÍRODY Na území obce se nachází části Evropsky významných lokalit (EVL) soustavy NATURA 2: Název: EVL CZ52448 Byšičky (v řešeném území část) Kód AOPK: 291 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec u Hořic) Výměra v ř.ú.:.1823 ha Vyhlásil: Vláda ČR Předmět ochrany: Překryv s jiným objektem ústředního seznamu: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Katastrální území: Brtev (Lukavec u Hořic) Vyhlášeno (účinnost): Předpis: nařízení vlády č.132/25 Sb. lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova PP Byšičky PS Dub letní nezadaná 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší Zdroj: ÚAP ORP, ÚP AOPK ČR (ÚP). 29

30 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh Název: EVL CZ Lukavecký potok (v řešeném území část) Kód AOPK: 219 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec u Hořic, Šárovcova Lhota) Výměra v ř.ú.:,16 ha Vyhlásil: Vláda ČR Předmět ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Katastrální území: Dolní Nová Ves (Černín u Lukavce, Šárovcova Lhota) Vyhlášeno (účinnost): Předpis: nařízení vlády č.132/25 Sb. lokalita velevruba tupého nezadaná 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší Zdroj: ÚAP ORP, ÚP AOPK ČR (ÚP). Obr.: Orientační znázornění diferencovaných zájmů ochrany přírody. Zdroj: Zpracovatel ÚP na podkladech ÚAP ORP Jičín. 3

31 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv E.2 ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE VČ. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV E.2.1 ODŮVODNĚNÍ CELKOVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO Koncepce uspořádání území územním plánem vychází z následujícího uspořádání města a je odůvodněna následujícími skutečnostmi: Město Lázně Bělohrad představuje sídlo tvořené 4 sídelními jednotkami vzájemně propojenými Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad a Dolní Nová Ves. Tato sídla tvoří jeden celek protažený ve směru sever - jih podél toku říčky Javorky a komunikace Hořice - Nová Paka. V místě křížení silnic II/284 a II/51 je zástavba protažena i ve směru západ východ, ohraničuje ji ne zcela železniční trať a zcela park Bažantnice. Západně podél zástavby ve směru sever - jih prochází železniční trať s nádražím. Horní Nová Ves vstupující ze severních vyvýšených a zalesněných poloh do vcelku rovinaté krajiny města je tvořena zástavbou převážně rodinných domů. Jejím středem prochází silnice II. třídy od Nové Paky a říčka Javorka. Zástavba je souvislá bez větších proluk avšak s členitými okraji přecházejícími do zanedbaných ovocných sadů. Většina zástavby je rozložena západně od komunikace s tím, že volný prostor k železniční trati nelze považovat za do budoucna zastavitelnou proluku. Ve střední části Horní Nové Vsi jsou mezi komunikací a Javorkou umístěny provozovny podnikatelských aktivit rozdělené plochami občanského vybavení, které jsou rytmicky rozptýleny v obytné zástavbě podél komunikace dále k centru města. Na západním okraji navazuje fotbalové hřiště a dále u železniční trati hřbitov, na východním okraji zástavby je v mírně odsunuté poloze stagnující areál zemědělské výroby. Podél Javorky se směrem k centru uplatňuje nezastavěný parkový pás. Prostřední Nová Ves zaujímající krátký úsek podél obou stran komunikace a Javorky je tvořená rovněž zástavbou převážně rodinných domů. Na východní straně je areál provozoven podnikatelských aktivit, technického dvora města, západně od zástavby se v mírně odsunuté poloze nachází stagnující areál zemědělské výroby. V jižní části se železniční trať natolik přibližuje k zástavbě, že lze v souvislosti s potenciální přeložkou silnice II. třídy uvažovat o dostavbě proluky. Lázně Bělohrad jako jádrové sídlo rozprostírající se již zcela na rovině je tvořeno zástavbou izolovaných rodinných domů a vil v zahradách, řadových bytových i rodinných domů vytvářejících souvislé uliční fronty kompaktního centra i nízkopodlažními městskými formami sídlištní zástavby obytné domy do 4.NP. Kvalitní vilová zástavba je charakteristická zejména v lázeňském území, kde si západně od areálu lázní zachovala do značné míry původní charakter bez rušivých objektů drobné výroby, řemeslnických provozoven, objektů občanského vybavení náročných na dopravní obslužnost a skladovací plochy. V místě křížení hlavních komunikací se nachází hlavní městské náměstí ulicové formy s autobusovým nádražím na západní straně. Převážně obytná zástavba po obou stranách náměstí je doplňována občanským vybavením v přízemí objektů, část objektů je čistě nebytových využívaných plně pro občanské vybavení. Dominantním veřejným prostorem ve městě je zámecký park navazující na hlavní stavební solitéry centra města - zámek a lázeňský hotel, který odděluje park od náměstí. Dominantní aktivitou města je areál slatinných lázní, který se nachází na východním okraji města a navazuje na přírodní park Bažantnice. Areál zahrnuje historický kampus s novou lávkou provizorně řešící jeho předělení silnicí II. třídy, rozvojové území podél silnice na Miletín s novým lázeňským domem pod hrází rybníka Pardoubku, pobytovou louku pro rekreační aktivity na přechodu do parku Bažantnice a vlastní postupně revitalizovaný park Bažantnice se zachovanými tenisovými kurty, koncertním altánem a odstraněnou tradiční výletní restaurací. Na jihozápadní okraj parku navazuje sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty, hernou stolního tenisu a novou tenisovou halou. Mezi nádražím a komunikací na Hořice navazuje na novodobé sídliště bytových domů na mírně vyvýšeném ostrohu nad nivou Javorky areál hřbitova a zóna škol s novým sportovním zázemím a 31

32 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh dominantními objekty kostela a základní školy. Nezastavěný parkový pás podél Javorky se daří udržet přiměřeně možnostem husté zástavby centra města. Západně nádraží je na severním úbočí vrchu Zhoř chaoticky promíšena zástavba rodinných, ubytovna s chatovým táborem, menší areály podnikatelských aktivit a přírodní naleziště léčivých zdrojů. Východně severního zhlaví nádraží se nachází nosný historický průmyslový areál města (DEPRAG CZ a. s.). V severní části se železniční trať natolik přibližuje k zástavbě, že lze v souvislosti s potenciální přeložkou silnice II. třídy uvažovat o celkové dostavbě proluky, v níž se v současnosti odehrává největší stavební aktivita města. Na druhé východní straně je rozvoj centrální části města značně limitován areálem lázní a jeho přírodním zázemím a to včetně rozsáhlých mikroklimaticky příznivých jihozápadním směrem mírně nakloněných ploch zemědělské půdy, které po odříznutí přeložkou silnice II. třídy vytvoří rozsáhlou proluku. Dolní Nová Ves pokračuje jižním směrem podél komunikace na Hořice a Javorky zástavbou výhradně rodinných domů respektující více či méně nezastavěný parkový pás podél Javorky. Východně jižního zhlaví nádraží se rozprostírá výrobní areál soustřeďující spíše mimoměstské výrobní aktivity (Agropodnik a.s., ZEPO Bělohrad) a další menší provozovny. Zástavbu Dolní Nové Vsi uzavírá na jihu po obou stranách komunikace středisko zemědělské výroby, ČOV a rozvojový výrobní areál (ALUCON).Na tomto katastru se nachází také unikátní krajinářsko-architektonický útvar areálu Byšička s historickým statkem, rybníkem a kostelem v široce dominantní poloze na vysokém ostrohu s historickými sady na pozadí lesních masivů. Brtev je venkovské sídlo nacházející se východně od Lázní Bělohrad ve vzdálenosti cca 1 km ve velmi příznivé mikroklimatické poloze jihozápadního úbočí zalesněných svahů. Zástavba sídla tvořená výhradně rodinnými domy a rekreačními chalupami je protažena podél silnice III. třídy, která je zde ukončena. Na jižním okraji sídla se nachází rozvojové proluky a bývalé zemědělské středisko transformované na areál nezemědělských podnikatelských aktivit. V sídle není žádné občanské vybavení či jiná výroba, ačkoliv historické objekty bývalé školy, hostince a požární zbrojnice dokládají potenciál prosperity. Část je v území s doporučenou prostorovou ochranou. Lány jsou venkovské sídlo v rovinatém terénu západně od Lázní Bělohrad ve vzdálenosti cca 2 km. Středem obce prochází říčka Heřmanka a silnice III/ Zástavba rodinných domů, rekreačních chalup a usedlostí tvoří kompaktní celek s dílčími rozvojovými prolukami soustředěný kolem těžko čitelné návsi s prodejnou smíšeného zboží, požární zbrojnicí a kapličkou. Na křižovatce silnic III. třídy těsně navazuje na jižní okraj zástavby zemědělské středisko (ZEPO Lázně Bělohrad), ve kterém je dosud provozována rostlinná i živočišná výroba. Na severním okraji se nachází v mírně odsunuté poloze lesní hřiště. Hřídelec je venkovské sídlo nacházející se západně od Lán cca 4 km od Lázní Bělohrad. Hustá zástavba výhradně obytného a rekreačního charakteru je rozložena v členitém terénu při napojení silnic III. třídy. Střed sídla je tvořen nezřetelnou návsí s hostincem, navazujícím veřejným sportovně rekreačním prostranstvím a opraveným kostelem sv. Jiří v okrajové avšak lokálně dominantní poloze. Na západním okraj zástavby navazuje stagnující zemědělský areál (ZEPO Lázně Bělohrad). Dominantním prvkem členitého reliéfu sídla i obklopující krajiny je romantický přírodní útvar Hřídelecké horky přístupný přímo z okraje zástavby. Uhlíře jsou venkovské sídlo nacházející se při severní hranici správního území města v členité krajině stoupajícího údolí s potokem, který vtéká do Javorky. Zástavba převáženě rekreačních chalup a původních stavení je řídce rozložena podél silnice III. třídy od jejího napojení na II/284 v údolí Javorky až po lesní okraj na západě, odkud jsou výhledy na hrad Pecku. Podél silnice je řada proluk a to i v místě špatně čitelného středu s požární zbrojnicí, další rozvoj sídla je však těžko odůvodnitelný. V sídle nejsou žádné objekty občanského vybavení, zemědělské či jiné drobné výroby. Podél silnice prochází hranice CHOPAV. Dolní Javoří je venkovské sídlo s podobným charakterem jako Uhlíře, řídká zástavba rekreačních chalup (některé památkově chráněné) je rozmístěna v členitém terénu amfiteatrálně uspořádaného údolí. Sídlo je dopravně přístupné silnicí III. třídy, která zde končí na veřejném prostranství s požární nádrží. Kromě živořící malé zemědělské farmy a penzionu ve starém mlýně v odtržené poloze v sídle nejsou žádné objekty občanského vybavení, zemědělské či jiné drobné výroby, masivnější rozvoj sídla je s ohledem na památkovou ochranu těžko odůvodnitelný. 32

33 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv E.2.2 ROZVOJ BYDLENÍ Výpočet potřeby ploch pro bydlení byl proveden na základě bilančních charakteristik území (odhad populačního vývoje, vývoj standardů bydlení,...). Tab.: Historický vývoj počtu obyvatel (přepočet na územní strukturu 21). počet obyvatel ze sčítání v roce obec 1869 Lázně Bělohrad 4262 Zdroj: Pozn.: ČSÚ, Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku obyvatelstvo přítomné civilní, 188 až obyvatelstvo přítomné 1961 až obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 21 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) Z přehledu historických sčítání obyvatel je do poloviny minulého století patrná rostoucí křivka počtu obyvatel výrazně přerušená zejména 2. světovou válkou. Populačního vrcholu (z hlediska počtu bydlících obyvatel) dosáhla obec na počátku 2. století. Od sedmdesátých let 2. století je počet obyvatel relativně stabilní, mírně pod čtyři tisíce. Tab.: Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva (TBO) v letech rok SLBD 21 Lázně 3796 Bělohrad Zdroj: rozdíl 2121 index 21/ ,99 SLBD21; ostatní údaje ČSÚ (vdb.czso.cz). Počet obyvatel k , u SLBD stavy ke dni provedení SLDB. Přírůstek obyvatelstva byl ve sledovaném období (211 21) mírně záporný (-45 obyvatel). Vývoj počtu obyvatel ovlivňuje jednak přirozená měna, jednak migrace. Do vývoje přirozené měny se promítá jednak negativní trend poklesu porodnosti v 9. letech a na přelomu století, jednak pozitivní vliv tzv. odložené porodnosti silných populačních ročníků z poloviny 7. let minulého století. V posledních letech převažuje nad přirozeným přírůstkem záporná migrace zejména odchodem mladých obyvatel do větších měst. Věková struktura obyvatelstva měřena indexem stáří vykazuje mírně negativní tendence (kopíruje vývoj za celou ČR). Počet obyvatel v produktivním věku (15 64 let) je zhruba stabilní s mírnými meziročními výkyvy, věková skupina do 14 let však dlouhodobě slábne na úkor skupiny nad 65 let. Tab.: Charakteristiky úrovně bydlení bytového fondu. průměrný počet v bytech celkem územní jednotka Lázně Bělohrad okres Jičín kraj Královéhradecký osob na osob na byt obytnou místnost 2,74,93 2,7,93 2,66,98 celkové plochy na byt 84,2 83,25 78,42 obytné plochy na byt 55,53 54,54 51,18 obytné plochy na osobu 19,99 2,7 19,3 obytných místností na byt 2,98 2,93 2,75 Zdroj: SLDB 21. Ve srovnání s průměrem Královéhradeckého kraje jsou byty v obci Lázně Bělohrad větší co do plochy i počtu místností, vyšší je však i průměrná velikost bytové domácnosti (2,74 osob na byt). Na základě odborného odhadu vycházejícího z demografického hodnocení a z prorůstové strategie města byl do Zadání zapracován výhled populačního vývoje 4 trvale bydlících obyvatel. Pro stanovení potřeby obytných ploch je dalším uvažovaným parametrem vývoj standardu bydlení. V úvahu je vzato, že bude zcela odstraněno tzv. nechtěné soužití a každá censovní domácnost (CD) bude mít vlastní byt (BJ), tedy 1 bytová domácnost = 1 CD, což je dosažení v tomto směru ideálního stavu a zároveň vytváří určitou rezervu v kapacitách bytového fondu. S vývojem bydlení úzce souvisí i stanovení budoucí velikosti censovní domácnosti (CD). Celkově lze očekávat další pokles velikosti CD na velikost 2,5 osob na CD (nyní v obci 2,74 osob/cd). 33

34 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh Rozvoj zastavitelných ploch pro bydlení je odůvodněn následujícími předpoklady: výhledová velikost: 4 trvale bydlících obyvatel, tj. nárůst o cca 25 obyvatel. odstranění nechtěného soužití: 1 BJ = 1 CD snižování průměrné velikosti domácností (zvýšení standardu bydlení): ze současných 2,74 na 2,5 obyvatel na domácnost (BJ) Ze splnění uvedených předpokladů vyplynou následující potřeby realizace bytové výstavby: potřeba bytů pro dosažení výhledové velikosti 4 obyvatel (nárůst o 25 ob.) = 1 BJ K uvedeném hodnocení je třeba vzhledem k určitému podílu bytových domů na území města započítat tzv. odpad bytového fondu spočívající ve zvyšování plochy bytů a přestavby bytů v kategoriích se sníženou kvalitou na vyšší kategorii bez zvyšování objemu domů (spojování bytů). potřeba bytů pro korekci tzv. odpadu bytového fondu = 2 BJ Celková potřeba bytového fondu, pro kterou by měl být ÚP dimenzován tak činí 12 bytů (BJ). Pro porovnání s touto hodnotou byla vypočtena teoretická maximální kapacita ploch navržených k bytové výstavbě v Návrhu ÚP. teoretická maximální kapacita navržených ploch pro bydlení v ÚP = 47 BJ Pro stanovení reálné kapacity byla tato hodnota ponížena korekčními koeficienty: koeficient realizace navržených ploch pro bydlení bude 7% (ne všechny plochy bude možné využít pro zástavbu např. z hlediska majetkových vztahů, investic do inž. sítí, apod.) koeficient plošného využití navržených ploch pro bydlení bude 7% (v plochách je nutno počítat s pozemky pro veřejná prostranství, doprovodnou zeleň, apod.) koeficient velikosti výpočtového pozemku je 7% (někteří stavebníci využijí větší než odhadovaný výpočtový pozemek) Po započítání korekčních koeficientů činí kapacita ploch v ÚP pro bytovou výstavbou 16 BJ (47BJ x,7 x,7x,7). Návrh ÚP počítá s mírným nadhodnocením návrhových ploch pro bydlení (odhadovaná rezerva pro 4 BJ). E.2.3 ROZVOJ EKONOMICKÝCH AKTIVIT Rozhodujícím předpokladem hospodářského vzestupu obce a všech jejích funkcí je rozvoj a úspěšnost podnikatelských aktivit jako zdroj příjmů obce, investičního kapitálu a nových pracovních příležitostí. Tyto zdroje pak mohou zabezpečit prostředky pro bytovou výstavbu, rozvoj a obnovu technické infrastruktury, rozvoj vybavenosti a souběžně i péči o zdravé životní prostředí. Rozvoj hospodářské základny je podmiňován vytvořením příznivého podnikatelského prostředí pro investory včetně přípravy ploch pro podnikatelské aktivity. Z vnějších vlivů je pro obec důležitá dynamika růstu HDP a reálných příjmů obyvatelstva. Dle SLDB 21 je v Lázních Bělohrad evidováno 1951 ekonomicky aktivních obyvatel (EA, EAO). Podíl ekonomicky aktivních v priméru činil 6,2% a v sekundéru 45,2 %. Z hlediska převažující činnosti je nejvíce podnikatelských subjektů v odvětví služeb (obchod, prodej a opravy vozidel, spotřeb. zboží a pohostinství), dále pak v průmyslu a stavebnictví. Z pohledu právní formy převažují (stejně jako u většiny měst a obcí) fyzické osoby podnikatelé (875 subjektů). Podle počtu zaměstnanců se jedná především o živnostníky fyzické osoby bez zaměstnanců, drobné a malé podniky. Pouze 7 subjektů se řadí mezi střední podniky (mají více než 5 zaměstnanců), z nich 2 mezi 1 2 zaměstnanců. Tab.: Počet podnikatelských subjektů dle převažující činnosti. Podle převažující činnosti Počet Obchod, podnika- Zemědělopravy Ostatní tel. sub- ství Stavebnic Doprava Průmysl vozidel a obchod-ní jektů lesnictví, tví a spoje pohostin- služby celkem rybolov ství 875 Zdroj: Správa, obrana, povinné sociální pojištění 8 Ostatní Školství a veřejné, zdravot- sociální a nictví osobní služby 26 8 ČSÚ MOS (data k ).

35 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv Z hlediska nabídky pracovních příležitostí nejsou Lázně Bělohrad soběstačné, denní saldo dojížďky za prací je záporné (dojížďka do obce: vyjížďka mimo obec: 531 = saldo -149). Tab.: Bilance dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a škol. Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce Zdroj: SLDB 21, Stav k Saldo denní dojížďky do škol a učilišť je s ohledem na velikost města, nabídku vzdělávacích institucí a polohu a význam města v sídelní struktuře vyrovnané. K datu sčítání v roce 21 z města denně vyjíždělo 179 žáků, studentů a učňů, do města dojíždělo 25 žáků, studentů a učňů. Vzdělanostní struktura obyvatelstva města je uvedena v následující tabulce. Tab.: Vzdělanost obyvatelstva. Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Zdroj: SLDB 21, Stav k ,6 4,8 V evidenci Úřadu práce bylo k registrováno celkem 146 dosažitelných uchazečů o práci, míra nezaměstnanosti dosáhla úrovně 7,5 %. Vývoj nezaměstnanosti kopíruje vývoj v celé ČR, město je však stále lehce podprůměrné (lepší). Změny v nabídce pracovních příležitostí v minulých letech (transformace a rušení některých zaměstnavatelů, hospodářská krize) se město dokázalo vyrovnat. Přestože vývoj nezaměstnanosti kopíruje republikové trendy, má město stále podprůměrné (lepší) hodnoty. Po propadu v letech na úroveň atakující 1 % se v současné době stabilizuje na relativně přijatelných 7%. Předmět činnosti podnikatelských subjektů ve městě je různorodý od rodinné pekárny, strojírenství, elektro, spediční mezinárodní dopravu, zpracovávání dřeva, stavební firmy, opravy strojů až po dceřinné společnosti zahraničních subjektů, ve městě působí i jedna chráněná dílna. Mezi největší zaměstnavatelé ve městě patří Lázně Bělohrad a.s. s cca 3 pracovními místy, Filipa, s.r.o. (23 pracovních míst), DEPRAG CZ, a.s. (cca 14 pracovních míst), školství (MŠ, ZŠ, U - cca 13 pracovních míst), ALUCON s.r.o. (cca 7 míst) a ZEPO Bělohrad a.s. (cca 4 míst). V pohybu za prací mimo město převažuje vyjíždění do Jičína (Continental Teves, Ronal, AEG), Bakova nad Jizerou (Faurecia), Nové Paky (Lohmann & Rauscher, SQS), Hořic (Swell, Karbox, Hořické strojírny) a Hradce Králové. Plochy výroby jsou v řešeném území rozmístěny v celém řešeném území, kromě katastrálního území Uhlíře, Hřídelec (pouze budovy zemědělské výroby, které jsou často v havarijním stavu), jsou lokalizovány většinou podél komunikační kostry území. Na území města se vyskytuje několik funkčních provozů zemědělské výroby v Lánech, Horní i Dolní Nové Vsi. Některé původní provozy jsou nevyužité či přeměněné na jiné způsoby využívání (Hřídelec, Dolní Javoří,...). Hlavním zemědělským hospodářem v území je ZEPO Bělohrad a.s. Menší část lesů vlastnicky náleží Městu Lázní Bělohrad a obci Šárovcova Lhota, plošně nepatrnou část vlastní fyzické osoby. Hlavním lesním hospodářem je zde majoritní vlastník lesních pozemků LČR s.p., který rovněž jako město a obec praktickou činnost provádí dodavatelsky. Provozy pro lesnickou výrobu (pily, dřevosklady apod.) se vyskytují mimo území města. Nabídka komerčního občanského vybavení ve městě zahrnuje plochy obchodů přes řadu služeb, pohostinství, zařízení pro cestovní ruch (ubytování) a lázeňství. Většina těchto zařízení je lokalizována v centrální části obce. Kromě uvedených činností je území obce vzhledem ke struktuře půdního fondu diferencovaným prostorem pro lesnickou činnost a zpracovatelství (vč. myslivosti - volný chov zvěře i rybníkářství a rybářství), a pro zemědělskou prvovýrobu rostlinnou i živočišnou. Ve městě existuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (cyklotrasy, blízkost atraktivního přírodního území aj.). Město i podnikatelé mají vytipované pozemky pro záměry na změny využití území pro výrobu, obchod a služby. Jejich možné využití bude nutno řešit v souladu s omezujícími limity využití území. 35

36 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh E.2.4 ROZVOJ REKREAČNÍCH AKTIVIT CESTOVNÍ RUCH V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Celosvětově generuje nejvíce pracovních příležitosti, které vytváří "ekonomika cestovního ruchu", tj. včetně efektů vyvolanými CR ve všech dalších odvětvích ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Lázní Bělohrad. V současné době je území České republiky Českou centrálou cestovního ruchu rozděleno dle přírodních podmínek na 14 Marketingových turistických regionů. Základní územní jednotkou pro organizaci cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji jsou zastupitelstvem schválená (červen 27) "turisticky významná území" (TVÚ), která se částečně kryjí s turistickými oblastmi, které byly vymezeny ČCCR. Oddělení cestovního ruchu KÚ KHK rozlišuje pět TVÚ, mezi něž patří Krkonoše a Podkrkonoší, Český Ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko. Na každém území působí organizace cestovního ruchu (OCR), jejímž úkolem je propagace, stimulace a koordinace rozvoje cestovního ruchu na daném území. Tab.: Organizace cestovního ruchu Královéhradeckého kraje identifikační údaje. území destinační členové datum společnost sdružení založení/působnosti jako OCR Krkonoše a Svazek měst a obcí 38 obcí Podkrkonoší Krkonoše Sdružení Podzvičínsko, 29 obcí zájmové sdružení právnických osob sídlo Vrchlabí Lázně Bělohrad Zdroj: Informační server českého soudnictví Na rozvoji cestovního ruchu dále podílejí především informační centra, poskytovatelé služeb a Klub českých turistů. E.2.5 ROZVOJ SYSTÉMU SÍDELNÍ A KRAJINNÉ NELESNÍ ZELENĚ Území obce disponuje velkým množstvím prvků nelesní zeleně (dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, 3, písm. g - dřeviny rostoucí mimo les). Dřeviny rostoucí mimo les zahrnují jednotlivě rostoucí stromy, skupiny i stromořadí stromů, které rostou na nelesních pozemcích, tedy těch, které v katastru nemovitostí nemají uveden druh pozemku lesní pozemek. Nelesní zeleň je následně členěna na jednotlivé základní kategorie: VEŘEJNÁ ZELEŇ PARKŮ A UDRŽOVANÝCH PLOCH: Prvky této kategorie se v území vyskytují velmi často v mnoha různě velkých i významných lokalitách v centru města i v okrajových sídlech, což je dáno i historií lázeňského města, v neposlední řadě i ukázkovou péčí městských a lázeňských institucí. Tyto lokality jsou pečlivě udržované, jsou tvořeny cíleně založenou parkovou vzrostlou zelení na udržovaných trávnících. K nejvýznamnějším lokalitám patří: Městský park v okolí památníku K. V. Raise (Raisovo muzeum): udržované travnaté plochy s chodníky a lavičkami, s množstvím kvalitní vzrostlé zeleně (DB, LP, BK, SM, ZV, KŠ, JS, SMP, JV, KL, HB, BŘ, DB cer, DBČ, JV bab, CYP, tis ), keřů (pěnišníky, svídy, rakytník ) a se záhony sezónních květin. Lázeňský lesopark, Bažantnice (m-zchú) - východně od Dolní Nové Vsi: neudržovaná část charakteru živelných nárostů, využívaná a udržovaná část s chodníky, altány, tenisovými kurty, minigolfem, sociálním zařízením, a trávníky s množstvím vzrostlé kvalitní zeleně JS, LP, STŘ, DB, SM, HB, JV, KL, ZV, BK, OS, TPB, OL Okolí lázeňských budov v prostoru ulic Lázeňské, Nerudovy a Jínovy: parkové úpravy enkláv historické zástavby města a lázní - travnaté plochy se vzrostlou kvalitní zelení LP, KŠ, SM, ZV, BOČ, DB, OŘ, JS, KL, BK, BKČ, jedlovec, kleč, s výsadbami jinanů dvoulaločných a metasekvojí čínských 36

37 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv Okolí kostela Sv. Petra a Pavla v Byšičkách: lokalita vyhlídkového bodu, začleněná do systému naučné stezky, na ploše SM, LP, ZV, OŘ Prostory podél potoka Javorka v zástavbě Dolní Nové Vsi, Lázní Bělohrad, Prostřední a Horní Nové Vsi: udržované enklávy mezi potokem a místními komunikacemi - travnaté plochy s chodníky, lavičkami, s kvalitní vzrostlou zelení OL, TP, LP, BŘ, JS Prostor u požární nádrže v Brtvi: trávník s LP, BŘ, JS, TŘ, HR. Množství drobných ploch a enkláv v zástavbě města: odpočinkové lokality s chodníky nebo v přímém sousedství silničních komunikací, s lavičkami, s udržovanou zelení SM, SMP, ZV, CYP, DG, tis, kleč, živé ploty z HB Kromě uvedených lokalit patří do této kategorie i zeleň hřbitovů (konifery, LP ) a zejména sídlištní zeleň okolí bytových domů (většinou mladší jehličnany, keře a travnaté plochy se záhony). LINIOVÁ ZELEŇ ALEJÍ A STROMOŘADÍ Tato subkategorie cíleně založené vzrostlé nelesní zeleně (z hlediska strukturového uspořádání) se v řešeném území vyskytuje poměrně často, nejčastěji podél silničních komunikací (veřejných i podél účelových), v několika případech se vyskytuje i podél hranic některých pozemků i v zástavbě. Podél silnic se často jedná o lesní dřeviny (DB, JS, KL, LP, JV, BŘ, JŘ, TP), podél hranic pozemků SM, BO, MD, BŘ Podél hlavních silničních komunikací se často jedná o pouhé fragmenty původních silničních doprovodů, které byly časem likvidovány, a z nichž často zbyly pouhé solitérní stromy. V centru města podél komunikací a náměstí jsou časté aleje kulovitých javorů. Podél některých účelových cest a silnic ve volné krajině tvoří jejich doprovody i ovocné dřeviny (nejčastěji JB a ŠV), které jsou většinou nepěstěné a přestárlé. K nejvýznamnější linii patří stromořadí na hrázi rybníka Pardoubek, které je vhodné k vyšší ochraně v kategorii památné stromořadí. Břehové porosty, doprovody vodních toků a ploch: Jedná se většinou o oboustranné i jednostranné linie břehových porostů druhově odpovídající daným stanovištím a věkově v různých fázích, avšak většinou o vzrostlé a letité struktury, které jsou ve volné krajině významným krajinotvorným prvkem. Vyskytují se zde nejčastěji podél místních vodotečí ve volné krajině i v zástavbě, i při březích vodních ploch, místy nárosty tvoří údolní nivy. Podél toků se většinou se jedná o OL, TP, JS a VR s různými příměsemi (STŘ), u vodních ploch se vyskytují OL, JS, HB, DB NÁROSTY STROMŮ A KEŘŮ: Tato zdejší nejčastější kategorie zahrnuje prvky zeleně bez ohledu na vlastnické vztahy, tzn. jak zeleň veřejnou, vyhrazenou i soukromou (v řešeném území však lze tyto prvky v naprosté většině výskytu považovat za zeleň veřejnosti přístupnou). Vyskytuje se zde v podobě různých struktur méně od cíleně založených po většinou živelně vzniklé (v podmínkách řešeného území i jako výsledek probíhající sukcese na nevyužívaných pozemcích), je tvořena nárosty lesních dřevin a křovin, v druzích dle disponibilních stanovištních podmínek. Vyskytuje se zde v podobě hloučků, linií i ploch (místy i větších výměr) mozaikovitě v celém řešeném území, a to jak na tzv. ostatních plochách, podél některých komunikací a hranic pozemků, místy i na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích či i na vodou ovlivněných stanovištích. Prvky této kategorie přispívají ke krajinářské atraktivitě území, navyšují její ekologickou stabilitu, jsou přirozeným refugiem zde závislých organismů. Některé prvky této kategorie svým aktuálním stavem naplňují definici lesa, jsou tvořeny homogenními nárosty lesních dřevin náletového i cíleného charakteru, jejich dřevinné složení cca respektuje místní stanovištní podmínky - v budoucnosti bude možné místy jejich začlenění do lesních pozemků (předmět návrhů následného stupně ÚP). Výběr a lokalizace těchto prvků byl proveden na základě hustoty či sponu vyskytujících se dřevin v případě plošných struktur od zakmenění cca 5, v případě hloučkovitého uspořádání byla směrodatná ucelenost plošně vymezitelné lokality. Prvky a lokality této kategorie jsou zde tvořeny zejména JS, JŘ, BŘ, OS, SM, OL, DB, méně BK, LP, STŘ, ale i trnkou, hlohy, růží šípkovou, ostružiníky, bezy, místy sem zasahují fragmenty ostatních zplanělých ovocných dřevin (ŠV, TŘ ). VÝZNAMNÉ LITÉRY, JEJICH SKUPINY Prvky této kategorie jsou v podmínkách řešeného území velmi dominantní součástí zdejší krajiny, vyskytující se zde ve velkém množství i poměrně vysoké kvalitě. Vyskytují se zde jak v zástavbě města a sídel i ve volné krajině, často jsou pozůstatkem původních alejí. Do této kategorie náleží i oba zdejší památné stromy. Tyto krajinně dominantní prvky jsou tvořeny lesními dřevinami nejčastěji LP, OL, JS, KŠ, BŘ, KL, BO, TP, VR, OŘ, DG, HR, PLAT, DB, BK, SM, MD aj. 37

38 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh URBANIZOVANÁ ZELEŇ V ZÁSTAVBĚ Prvky této kategorie jsou tvořeny skupinami, liniemi, hloučky, jsou zde i v podobě solitér (kromě prvků níže vymezené kategorie), jsou vesměs původu cíleně založené zeleně. Jsou sem řazeny struktury s výraznou ochrannou, hygienickou i rekreační funkcí vyskytující se v zástavbě i v jejím okolí na veřejnosti většinou. Jsou lokalizovány bez ohledu na vlastnické vztahy, vyskytují se zde jak na obecních a veřejnosti přístupných pozemcích, i na pozemcích zjevně soukromých, jsou i charakteru vyhrazené a veřejnosti nepřístupné zeleně v oplocených areálech (průmyslových, skladových a výrobních ploch, v okolí zdejších škol, institucí, zdravotnických zařízení apod.). Tuto kategorii místy doplňují i krajinářsky hodnotné lokality ploch zahrad a sadů s užitkovými ovocnými dřevinami i s okrasnými výsadbami ostatních druhů dřevin a keřů v obytné a rekreační zástavbě. K nejčastějším druhům této kategorie patří LP, KL, JV, BŘ, AK, MD, DG, BK, BO, SM, SMP Obr.: Orientační znázornění výskytu nelesní zeleně. Zdroj: Zpracovatel ÚP na základě terénního šetření v /

39 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv E.2.6 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou v návrhu ÚP navrženy na základě následujících podkladů: Dosud nevyužité plochy platného ÚPO a jeho schválených Změn minimální podíl těchto ploch nebyl do ÚP zařazen ze závažných koncepčních důvodů, v případech, kdy za posledních deset let od zařazení do platného ÚPO se na nich neprojevila investiční aktivita, dostaly se do střetu s novými limity využití území nebo zájmy DO, pokud pořizovatel ze své znalosti souvislostí neprojevil zájem na jejich zachování. Začlenění do původního ÚPO není primárním odůvodněním. Plochy identifikované jako záměry jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch v Doplňkových průzkumech a rozborech vybrané záměry byly zařazeny do ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch. Plochy dalších záměrů jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch shromažďované pořizovatelem ÚP - pouze omezeně zařazeny do konceptu ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch. Plochy vyplývající z vlastní urbanistické koncepce města zpracované dle Zadání. plocha popis pozn. Z1 Hřídelec, doplnění stávajícího areálu pro výrobu a služby převzata z ÚPO (ozn. B-H) Z2 Hřídelec, doplnění zástavby na západním okraji pro bydlení - Z3 Hřídelec, doplnění severozápadního cípu mezi lesem a zástavby pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. A-H) Z4 Hřídelec, plocha pro bydlení na severním okraji zástavby - Z5 Hřídelec, plocha pro bydlení na jižním okraji zástavby - Z6 Hřídelec, plocha pro bydlení na jižním okraji zástavby v mírném údolí Hřídeleckého potoka - Z7 Hřídelec, pohledově exponovanější plocha pro bydlení v blízkosti Hřídelecké horky - Z8 Lány, plocha pro rozšíření sportovního areálu na severním okraji Lán převzata z ÚPO (ozn. Z2/1) Z9 Lány, rozsáhlejší plocha pro bydlení na západním okraji Lán převzata z ÚP (ozn. D-L a Z2/2) Z1 Lány, rozsáhlejší plocha pro bydlení na západním okraji Lán část převzata z ÚPO (ozn. B-L) Z12 Lány, zarovnání okrajů výrobního areálu na jižním okraji zástavby převzata z ÚPO (ozn. C-L) Z13 Lány, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. F-L, E-L-1) Z14 Lány, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení část převzata z ÚPO (ozn. E-L-2) Z15 Lány, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. A-L) Z16 Uhlíře, doplnění proluk pro bydlení na jižních svazích nad silnicí na Valdov převzata z ÚPO (ozn. A-U) Z17 Uhlíře, doplnění proluk pro bydlení na jižních svazích nad silnicí na Valdov převzata z ÚPO (ozn. B-U) Z18 Dolní Javoří, doplnění proluky pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. A-DJ) Z19 Horní Nová Ves, doplnění západního okraje zástavby k bydlení - Z2 Horní Nová Ves, doplnění západního okraje zástavby k bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/2) Z21 Horní Nová Ves, rozšíření hřiště na západního okraji zástavby převzata z ÚPO (ozn. Z1/1) Z22 Horní Nová Ves, doplnění západního okraje zástavby k bydlení převzata z ÚPO (ozn. A-LB) Z23 Horní Nová Ves, doplnění rozsáhlejší proluky uvnitř zástavby pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. B-LB) Z24 Horní Nová Ves, doplnění západního okraje zástavby k bydlení - Z25 Horní Nová Ves, doplnění proluky v zástavbě východního okraje k bydlení (poblíž E. M. Manufakturing) - 39

40 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh plocha popis pozn. Z26 Horní Nová Ves, doplnění proluky na východním okraji zástavby pro bydlení - Z28 Brtev, rozsáhlejší plocha pro bydlení na mírně svažitém severním okraji sídla část převzata z ÚPO (ozn. Z2/23) Z29 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení část převzata z ÚPO (ozn. Z2/22) Z31 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. C-B) Z32 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z2/2) Z33 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z2/2) Z34 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z2/2, F-B) Z35 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z2/2) Z36 Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/7a) Z37 Brtev, dokomponování jihovýchodního okraje zástavby plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/8) Z38 Brtev, dokomponování jihovýchodního okraje zástavby plochami pro bydlení část převzata z ÚPO (ozn. D-B) Z39 Brtev, dokomponování jihovýchodního okraje zástavby plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/7) Z4 Brtev, dokomponování jihovýchodního okraje zástavby plochami pro bydlení - Z41 Prostřední Nová Ves, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení Z42 Prostřední Nová Ves, doplnění rozsáhlejší proluky uvnitř zástavby pro byd- převzata z ÚPO (ozn. Z2/13) lení Z43 Prostřední Nová Ves, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení Z44 Prostřední Nová Ves, rozšíření výrobního areálu (CZ Wood) na východním převzata z ÚPO (ozn. Z2/14b) okraji zástavby Z46 Lázně Bělohrad, rozsáhlá plocha pro bydlení na severovýchodě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/248 převzata z ÚPO (ozn. Z2/24) Z49 Lázně Bělohrad, rozsáhlá plocha pro bydlení na severovýchodě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/248 převzata z ÚPO (ozn. F2-LB-1) Z5 Lázně Bělohrad, rozsáhlá plocha pro bydlení na severovýchodě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/248 převzata z ÚPO (ozn. F2-LB-2) Z51 Lázně Bělohrad, rozsáhlá plocha pro bydlení na severovýchodě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/248 převzata z ÚPO (ozn. F4-LB) Z52 Lázně Bělohrad, plocha pro bydlení na východě území při rybníku Pardoubek převzata z ÚPO (ozn. S-LB) Z53 Lázně Bělohrad, plocha pro sportovní zázemí u rybníku Pardoubek převzata z ÚPO (ozn. N-LB) Z57 Lázně Bělohrad, plocha pro rozšíření funkcí souvisejících s lázeňstvím - Z58 Lázně Bělohrad, rozšíření stávajícího sportovního areálu převzata z ÚPO (ozn. Z2/18) Z59 Lázně Bělohrad, rozšíření stávajícího sportovního areálu převzata z ÚPO (ozn. CH-LB) Z6 Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. M-LB) Z61 Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. I-LB-1) Z62 Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení - Z63 Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení část převzata z ÚPO (ozn. J-LB) Z64 Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/12) 4 převzata z ÚPO (ozn. Z2/14a)

41 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv plocha popis pozn. Z65 Lázně Bělohrad, zpřístupnění návrhových ploch kolem sportovního areálu převzata z ÚPO (ozn. I-LB-2) Z66 Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jižním okraji zástavby mezi železniční tratí a silnicí II/51 Z67 Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jižním okraji zástavby při silni- převzata z ÚPO (ozn. L-LB) cí II/51 Z68 Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/51 - Z69 Dolní Nová Ves, plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/51 část převzata z ÚPO (ozn. K-LB) Z7 Dolní Nová Ves, plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/51 - Z71 Dolní Nová Ves, rozsáhlá plocha pro bydlení na jihozápadě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/51 - Z72 Dolní Nová Ves, rozsáhlá plocha pro bydlení na jihozápadě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/51 část převzata z ÚPO (ozn. Z1/13 a C-LB) Z73 Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves, část přeložky silnice II/51 - Z75 Lázně Bělohrad, doplnění proluk a okrajů zástavby za nádražím pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. H-LB) Z76 Lázně Bělohrad, doplnění proluk a okrajů zástavby za nádražím pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. G-LB) Z77 Lázně Bělohrad, doplnění proluk a okrajů zástavby za nádražím pro bydlení - Z78 Lázně Bělohrad, doplnění proluk a okrajů zástavby za nádražím pro bydlení část převzata z ÚPO (ozn. T-LB) Z79 Lázně Bělohrad, plocha pro autokemp na příjezdu od Jičína převzata z ÚPO (ozn. Z2/12) Z8 Lázně Bělohrad, rozšíření a dokomponování výrobního areálu Deprag CZ převzata z ÚPO (ozn. R-LB) Z81 Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky spojky silnic II/284 x II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) Z82 Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky silnice II/284 převzata z ÚPO (ozn. V-LB-2) Z83 Lázně Bělohrad, rozšíření a dokomponování výrobního areálu pily a zahradnictví - Z84 Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 část převzata z ÚPO (ozn. E1-LB) Z85 Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z1/1) Z86 Lázně Bělohrad, doplnění ploch s výrobní funkcí na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 část převzata z ÚPO (ozn. D-LB) Z87 Lázně Bělohrad, doplnění ploch s výrobní funkcí na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z2/9a) Z88 Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z2/1) Z89 Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z2/8) Z9 Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Z1/4, Z1/5, Z1/6) Z91 Prostřední Nová Ves, napojení území na severozápadní spojku II/284xII/51 - Z92 Prostřední Nová Ves, úprava napojení místní komunikace na severozápadní obchvat - Z93 Lázně Bělohrad, kostra místních komunikací převzata z ÚPO (ozn. F4-LB) Z94 Lázně Bělohrad, kostra místních komunikací převzata z ÚPO (ozn. F4-LB) 41

42 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh plocha popis pozn. Z95 Dolní Nová Ves, plocha pro rozšíření ČOV - E.2.7 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH PŘESTAVBY Plochy přestavby vyplývají z vlastní celkové urbanistické koncepce obce zpracované na základě Zadání ÚP, přičemž pouhá obnova charakteru využití ploch a změna způsobu zástavby není považována za přestavbu. plocha P2 P3 P4 P5 P6 popis možnost využití ploch zahrádek při Javorce pro trvalé bydlení Lázně Bělohrad, zlepšení dopravní obsluhy ulice V Lukách Nový Dvůr, přestavba statku na obslužnou funkci golfového areálu Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky spojky silnic II/284 a II/51 Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky silnice II/284 P7 Dolní Nová Ves, část přeložky silnice II/51 převzata z ÚPO (ozn. Q-LB) převzata z ÚPO (ozn. Z3/4) převzata z ÚPO (ozn. V-LB-1 převzata z ÚPO (ozn. V-LB-2, Z2/11c) - E.2.8 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NEZASTAVITELNÝCH PLOCH Plochy nezastavitelné jsou v návrhu ÚP navrženy na základě následujících podkladů: Dosud nevyužité plochy platného ÚPO a jeho schválených Změn minimální podíl těchto ploch nebyl do ÚP zařazen ze závažných koncepčních důvodů, v případech, kdy za posledních deset let od zařazení do platného ÚPO se na nich neprojevila investiční aktivita, dostaly se do střetu s novými limity využití území nebo zájmy DO, pokud pořizovatel ze své znalosti souvislostí neprojevil zájem na jejich zachování. Začlenění do původního ÚPO není primárním odůvodněním. Plochy identifikované jako záměry jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch v Doplňkových průzkumech a rozborech vybrané záměry byly zařazeny do ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch. Plochy dalších záměrů jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch shromažďované pořizovatelem ÚP - pouze omezeně zařazeny do konceptu ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch. Plochy vyplývající z vlastní urbanistické koncepce města zpracované dle Zadání. plocha popis N1 N2 N3 N4 N7 N8 N9 N1 N11 Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/51 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/51 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/51 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/51 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/51 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/51 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/51 N12 N13 42 převzata z ÚPO (ozn. Z3/1) převzata z ÚPO (ozn. Z3/1) převzata z ÚPO (ozn. Z3/2) převzata z ÚPO (ozn. Z3/3) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a)

43 E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv plocha popis N14 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/51 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Lázně Bělohrad, plocha pro rozšíření funkcí souvisejících s lázeňstvím N15 N16 N17 N18 N19 N2 N21 N22 N23 N24 N25 převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/17-1) 43

44 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh E.3 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY E.3.1 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Návrh koncepce dopravní infrastruktury je odůvodněn existencí následujících podmínek vztahujících se k této problematice: SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Řešeným územím města Lázně Bělohrad procházejí silnice II/284 a II/51. Silnice II/284, Nová Paka - Lázně Bělohrad Miletín, umožňuje dopravní vazby v severovýchodním směru z Nové Paky (silnice I/16) na Miletín (Dvůr Králové). Kategorie silnice S 7,5/6 (Nová Paka) a S 6,5/6 (Miletín). Silnice II/51, křižovatka silnice I/16 Lázně Bělohrad Hořice (silnice I/35), v západojižním směru propojuje město Lázně Bělohrad ve směru na Jičín a správní centrum kraje Hradec Králové. Kategorie silnice S 7,5/6, v řadě úseků bez zpevněné čísti krajnice. Oba silniční tahy procházejí zastavěnou částí města a působí značné dopravní problémy především v centru a při průchodu lázeňským územím. Celostátní sčítání silniční dopravy, zajišťované Ředitelstvím silnic a dálnic Praha, se uskutečnilo v roce 21. Sčítací stanoviště byla situována na extravilánových úsecích silnic II284 a II/51. Ve srovnání s rokem 25 byl zaznamenán pokles intenzit dopravy o 5 % (úsek Lázně Bělohrad Miletín) až 4 % (úsek Jičín Lázně Bělohrad). Tab.: Silnice II. tříd - celodenní intenzity dopravy. silnice úsek silnice II/284 N. Paka L. Bělohrad L. Bělohrad Miletín silnice II/51 Jičín L. Bělohrad L. Bělohrad Hořice 25 celkem/podíl NA 2 29/ / / /34 21 celkem/podíl NA 1 77/ / / /275 Zdroj: ŘSD Praha, 21. Z přehledu je zřejmé, že podíly nákladní dopravy se pohybují mezi 14 18%. Silněji zatížené směry jsou v západovýchodním směru (Jičín Miletín), nejvyšší četnost dopravy je zaznamenána ve směru na Miletín a nejmenší intenzity dopravy jsou ve směru na Hořice. V řešeném území je situována jediná čerpací stanice pohonných hmot firmy EUROOIL a to ve vzdálenosti 1,5 km od náměstí K. V. Raise ve směru na Novou Paku v části Prostřední Nová Ves. V nabídce jsou dva druhy benzínů a motorová nafta. Dále jsou ve městě poskytovány drobné motoristické služby. Ochranné pásmo silnic II. třídy - 15 m od osy vozovky. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Do základní silniční sítě jsou zařazeny silnice II/284, II/51 a silnice III. třídy, jejichž trasy doplňují síť silnic vyšší třídy a mají dopravně-obslužný význam pro přidružené části obce. Dopravně významnější je silnice III/28425 ve směru na Novou Paku. Silnice III/28422 je vedena z křižovatky se silnicí II/284 západním směre přes část Uhlíře do obce Valdov. Kategorie silnice S 5/4. Silnice III/28423 dopravně zpřístupňuje, z křižovatky se silnicí II/284, místní část Dolní Javoří, kategorie silnice S 4/3. Silnice III/28425 tvoří, s trasou silnice II/284, duplicitní spojení měst Lázně Bělohrad a Nová Paka přes obec Valdov a místně dopravně zpřístupňuje části Lány a Hřídelec. Kategorie silnice S 6/5 Silnice III/28427 umožňuje dopravní propojení mezi obcemi Valdov a Choteč (silnice II/51) přes část Hřídelec. Kategorie silnice S 5/4. Silnice III/28428 tvoří místní spojení mezi částmi Lány a Hřídelec, kategorie silnice S 5/4. Silnice III/28439 zpřístupňuje z Lázní Bělohrad místní část Brtev. Kategorie silnice S 5/4. 44

45 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury Z hlediska celostátního sčítání silniční dopravy v roce 21 nebylo na těchto silnicích lokalizováno žádné sčítací stanoviště a denní intenzity dopravy se pohybují okolo do 3 vozidel. Ochranné pásmo silnic III. třídy - 15 m od osy vozovky. Tab.: silnice III. tříd - uspořádání silniční sítě. číslo silnice směr III/28422 Uhlíře Valdov III/28423 Dolní Javoří III/28425 L. Bělohrad Valdov III/28427 Valdov Choteč III/28428 Lány Hřídelec III/28439 L. Bělohrad Brtev délka v km 1,85,65 3,3 1,9 1,8 2, Zdroj: ŘSD Praha, 21. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE V rozsahu městského území Lázní Bělohrad mají vybrané komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný význam podle dopravních vazeb, přenášených intenzit dopravy nebo šířkového uspořádání. Funkci sběrných komunikací plní ve městě ulice T. G. Masaryka, Komenského, Harantova a Lázeňská, které jsou průtahy silnic II/51 a II/284. Jejich dopravní zatížení je vyšší, maximální intenzity okol 4 vozidel/24 hodin jsou dosahovány v kontaktu s náměstím K. V. Raise. Kategorie komunikací jsou v rozsahu MS2 14/8/5 až MS2 1/7/5. V ulicích T. G. Masaryka a Lázeňská jsou omezeny jízdní rychlosti na 3 km/hod. z důvodů školního zařízení a lázeňského území. Význam obslužných komunikací je v obsluze vymezené lokality s omezeným počtem vozidel, která jen projíždějí. V Lázních Bělohrad Boru jsou mezi hlavní obslužné komunikace zařazeny ulice Nádražní, Zámecká, Štefánikova, Karla Moora, III:strana. Macharova, Tyršova, Jínova, Husova, Jiráskovo nábřeží a Vachkova. V Horní Nové Vsi je to ulice Družstevní a komunikace zpřístupňující železniční zastávku. Dopravně významné jsou ulice Nádražní, III. strana, Jiráskovo nábřeží Vachkova v obsluze železniční stanice, zastavěného území na východním břehu říčky Javorky a sportovního areálu. Kategorie komunikací MO2 12/7/5 MO2k -/5,5/4. Obslužnou funkci pro okolní zastavěné části Lány, Hřídelec, Uhlíře nebo Brtev plní silnice III. třídy. Zbylé místní komunikace mají charakter účelových spojek, které přímo navazují na přístupy k objektům ze silnic nebo místních komunikací. Jejich povrch je zpevněný nebo upravený rostlý terén. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Železniční trať (traťový úsek 4) Chlumec nad Cidlinou - Trutnov vstupuje do řešeného území od obce Šárovcova Lhota a tvoří západní tangentu ve vztahu k zastavěnému území města Lázně Bělohrad. Trať, v celkové délce 12 km a dobou jízdy 15 minut mezi koncovými stanicemi, je zařazena do sítě celostátních drah. Železniční stanice má v rámci města celkem výhodnou polohu, dojížďkové doby do Nové Paky nebo Ostroměře jsou 12 minut. Ve vymezeném území je ještě situována železniční zastávka Horní Nová Ves ve vzdálenosti 3 km od železniční stanice Lázně Bělohrad ve směru na Novou Paku. Návrhová rychlost tratě v kontaktním úseku je 75 km/hod.,denní průměrný počet 32 vlaků. Železniční stanice Lázně Bělohrad je vzdálena 55 m z centra města, jedná se stanici průjezdnou se smíšenou povahou práce, s následným počtem 2 kolejí dopravních, 2 kolejí manipulačních a 2 kolejí vlečkových. Pěší spojení z centra města zprostředkovávají ulice T. G. Masaryka a Zámecká. Přednádražní prostor je částečně stavebně upraven pro možnost odstavování osobních vozidel. Výpravní budova je ze začátku minulého století s omezenou vybaveností pro cestující veřejnost (čekárna, WC) a v době hod. se uzavírá. Rozhodujícím směrem v dojížďce je Nová Paka. Celkově projíždí železniční stanicí okolo 32 vlaků denně, z toho 3 osobních. Z hlediska nakládky a vykládky dominují dřevo a hnojiva s měsíčním obratem cca 3 vagónů. Dopravní závadou je úrovňový železniční přejezdem na průtahu silnice II/51 (ulice Kotykova alej T. G. Masaryka) s průjezdem cca 2 vlakové soupravy za 6 minut (špičková hodina). Ochranné pásmo dráhy 6 m od osy koleje. 45

46 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh LETIŠTĚ Jižní část území je zasaženo ochrannými pásmy letiště Hořice. Jev je zakreslen v grafické části dokumentace. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA Regionální cyklotrasy i značené turistické stezky procházejí řešeným územím v rozsahu vazeb v Podkrkonoší. V dnešní době nejsou ještě vybudovány značené segregované cyklostezky v takové míře jaké si toto dynamicky se rozvíjející sportovní odvětví zasluhuje. Cyklistická doprava je ve velké míře součástí běžného silničního provozu. Vymezeným územím procházejí regionální cyklotrasy v propojeních : č.496, Šárovcova Lhota Lázně Bělohrad Nová Paka Horní Brusnice č.4135, Boháňka Byšičky Lázně Bělohrad Pecka - Mostek Pro cyklotrasy jsou většinou využity trasy silnic III. třídy a spojení místních a účelových komunikací s nízkou intenzitou provozu. Problematické je částečné vyznačení v trasách silnic II/284 a II/51 v centrální zóně města. Z pohledu pěší turistiky je řešené území protkáno relativně hustou sítí značených tras, které mají vazbu na město Lázně Bělohrad a okolní přírodní i historické zajímavosti. Nejvýznamnější jsou: červená, Cesta K. J. Erbena (Miletín Hřídelec) žlutá, Raisova cesta (Hořice Zvičina) Ve vztahu k počtu obyvatel Lázní Bělohrad dosahuje ve městě pěší doprava vyšších intenzit. Hlavní pěší tahy jsou vedeny radiálně v souběhu s hlavními městskými komunikacemi (průtahy silnic II/284 a II/51), ulicemi T. G. Masaryka, Harantova, Lázeňská a Komenského. Těžištěm pěších tahů je centrální náměstí K. V. Raise. Nejvýznamnější je západní propojení centra s vlakovým a autobusovým nádražím, výrobními i ostatními aktivitami v této zóně a východní propojení do lázeňského komplexu a sportovně-rekreačních areálů. Pěší trasy v ostatních místních částech jsou vedeny v souběhu s průtahy silnic III. třídy nebo využívají spojovací funkce místních a účelových komunikacích. Jsou tak zpřístupněny vzdálenější lokality obytné zástavby, autobusové stanice a centra se službami. Jinak je pěší doprava součástí silničního provozu a chodec si musí počínat v souladu s platnými pravidly silničního provozu. AUTOBUVÁ DOPRAVA Lázně Bělohrad jsou, také ve vztahu k Anenským slatinným lázním, velmi výhodně obsluhovány dálkovými autobusovými linkami, které jsou vedeny po silnicích II/284 a II/51 ze směrů Jičín, Nová Paka, Dvůr Králové a Hořice s dojížďkovými dobami do těchto měst 17 3 minut. Spojení na Prahu je zajištěno linkami z Trutnova nebo Špindlerova Mlýna za cca 75 minut. Místní regionální linky obsluhují přilehlé obce a jsou vedeny po silnicích III. třídy ve směrech na Lány a Hřídelec. Nejzatíženějšími linkami (3 denních spojů) jsou místní spojení na Novou Paku a Hořice s dojížďkovou dobou do 2 minut, což odpovídá spádové oblasti. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. Hlavní autobusové stanoviště je situováno na náměstí K. V. Raise má dobrou polohu i ve vazbě na vlakové nádraží vzdálené 55 m. Plocha je rozdělena na 4 podélná nástupní stanoviště a 2 odstavná stanoviště část. Ve vazbě na souběžný chodník je situován krytý přístřešek pro cestující veřejnost. Celkové uspořádání, včetně režimu pohybu vozidel ve vazbě na průtah silnice II/284 a pěší přístupnost, je kolizní z hlediska bezpečnosti silničního provozu. V řešeném území jsou situované autobusové zastávky většinou s přístřešky pro cestující veřejnost. U řady zastávek chybí základní vybavenost a přístřešky mají rozdílnou architektonickou i technickou úroveň. Autobusové zastávky na silnici II/284 (směr Nová Paka) nemají dostatečně dimenzované zálivy pro vozidla. Převážná část zástavby ve městě i přidružených obcí se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti 4 m (5 minut). 46

47 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ODSTAVNÉ PLOCHY Nabídka v možnosti odstavování vozidel v blízkosti centra města nebo jednotlivých aktivit na jeho území, zásadním způsobem ovlivňuje jejich atraktivitu. Hlavní veřejné odstavné plochy jsou situovány v centrální části města převážně a v prostoru areálu Anenských slatinných lázní v dopravní vazbě na průtahy silnic II/284 a II/51 (městské sběrné komunikace). V kontaktu se zástavbou vícepodlažních bytových objektů jsou vozidla odstavována na přilehlých komunikacích i v případech, kdy to šířkové uspořádání neumožňuje a dochází tam obecně k ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Tab.: Kapacity hlavních parkovacích a odstavných stání. lokalita náměstí K. V. Raise areál lázní nádraží ČD sportovní areál počet stání 9 1 (obsluha) 15 4 Zdroj: terénní průzkum zpracovatele, 211. Kapacitní odstavné plochy jsou situovány v západním sektoru a jsou součástí výrobních ploch. Okrajová zástavba rodinných domů vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování vozidel obyvatel města a přilehlých částí. Garáže jsou součástí objektů nebo samostatné na přilehlých pozemcích. Větší komplexy řadových garáží jsou při ulicích Kostelní 81 boxů, Karla Moora 22 boxů a Barákova 11 boxů. VYMEZENÍ HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Metodika stanovení úrovně hluku je dána Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy a Metodickými pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy. Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/211 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro zástavbu podél silnic II. třídy lze použít korekci : základní hladina hluku 4 db (A) korekce +1 db (A) max. přípustná hladina Laeq 5 db (A), noc Z výpočtu a vynesení izofony 5 db (A) do situace je zřejmé, že hladinou vyšší je případně ohrožena zástavba v území podél tras silnic II/284 a II/51 a v souběhu se železniční tratí Chlumec nad Cidlinou - Trutnov. Podél průtahů silnic III. třídy se negativní účinky hluku projeví jen u bezprostřední zástavby podél komunikací. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA INFRASTRUKTURY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ Silnice II/284 a II/51 procházejí vymezeným územím v severo-východním a západo-jižním směru. Umožňují dobré dopravní vazby města Lázně Bělohrad na správní a obchodní centra Královéhradeckého kraje. Vyšší dopravní zatížení vykazuje silnice II/284v úseku Lázně Bělohrad Miletín a silnice II/51 v úseku Lázně Bělohrad Jičín. Trasa silnice II/284 prochází centrální částí města přes náměstí K. V. Raise a vymezeným lázeňským územím. Síť silnic III. třídy je poměrně hustá. Trasy silnic dopravně zpřístupňují vzdálenější sídla Uhlíře, Hřídelec, Lány nebo Brtev, které jsou mimo dosah tras silnic II. třídy. Dopravně nejvýznamnější je jako duplicitní propojení na Novou Paku s obslužnou funkcí pro Lány a Hřídelec. Komunikační závady jsou v šířkovém a směrovém uspořádání. Místní obslužné komunikace zpřístupňují okrajové části města nebo přidružených sídlech, vzdálenější lokality obytné nebo smíšené zástavby a sportovní areál v územních segmentech mimo dosah průtahů silnic II. a III. třídy. Jejich šířkové uspořádání je většinou dostatečné a jen výjimečně se jedná o obousměrné jednopruhové komunikace. 47

48 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh Celostátní železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov (traťový úsek 4) má stabilizovanou územní polohu při průchodu sídelní útvarem Lázně Bělohrad. Železniční stanice je situována ve smíšené zóně (výrobní plochy, dopravní plochy, služby) v docházkové vzdálenosti,55 km z centra města (atraktivnost železničního spojení). Regionální cyklotrasy procházejí řešeným územím v západo-východním směru a využívají především, mimo vedení cyklotrasy 496 v trase silnice II/51, méně dopravně zatížené trasy silnic III. tříd nebo trasy místních a účelových komunikací. Propojují místní rekreačně-krajinářsky zajímavá území a prvky, z pohledu širších vazeb také Lázně Bělohrad s městy Hořice, Nová Paka a Dvůr Králové. Obr.: Schéma návrhu dopravní sítě. Zdroj: Zpracovatel ÚP na podkladech ÚAP ORP Jičín. 48

49 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury E.3.2 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Návrh koncepce technické infrastruktury a nakládání s odpady je odůvodněn existencí následujících podmínek vztahujících se k této problematice: ENERGETIKA Řešené území je závislé na přívodu energií, zejména elektrické energie a plynu. Pouze velmi malou část spotřeby elektrické energie lze pokrýt z místní kogenerační jednotky a fotovoltaických zdrojů. Systém zásobování elektrickou energií umožňuje napájení rozvodů 35 kv ze tří transformoven. Stávající síť trafostanic VN/NN je stabilizovaná a odpovídá současným požadavkům. Společnost ČEZ distribuce, a.s. nepřipravuje investice do rozvodů VN a stavby transformoven. Plošná plynofikace je provedena pouze v centrální části řešeného území v Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, v Lázních Bělohrad a v Dolní Nové Vsi. Pro Hřídelec, Lány u Lázní Bělohrad a Brtev se nově navrhuje plynofikace. Uhlíře a Dolní Javoří nebudou plynofikovány. Zde se nová výstavba neobejde využití elektrické energie, případně tepelných čerpadel, využití biomasy, pelet a pod. ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE V řešeném území se vyskytují menší zdroje elektrické energie. Jedná se o kogenerační jednotku 15kWe v Lázních Bělohrad a malé fotovoltaické zdroje s celkovým příkonem do 85 kw. Tab.: Přehled stávajících zdrojů elektrické energie. č. katastrální území pozemek typ jednotky 1 Lázně Bělohrad p.č. 163/1 kogenerační plynová 2 Brtev st. 93/1,4,5 fotovoltaická 3 Dolní Nová Ves st. 31 fotovoltaická 4 Brtev p.č. 38 fotovoltaická 5 Prostřední Nová Ves st.198 fotovoltaická 6 Dolní Nová Ves st.227 fotovoltaická el. výkon (kw) provozovatel Anenské slatinné lázně a.s. Ing. Jiří Wagenknecht Petr Kněžourek Libor Suchý Stanislav Balihar Radko Hanzl OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Rozvoj obnovitelných zdrojů bude závislý na politice dotačních programů a vývoji cen energií ze stávajících zdrojů. V případě zastavení výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách, o kterém uvažují některé země EU, lze očekávat zvýšení poptávky a následný růst cen. Za těchto předpokladů se využití energie z obnovitelných zdrojů může stát více ekonomickým. Možnosti využití solární energie: pasivní využití prosklených architektonických prvků (prosklené fasády, zimní zahrady zejména u novostaveb), orientace staveb na jižní stranu výroba tepla solárními kolektory (sezónní ohřev TUV a bazénové vody) výroba elektrické energie ke stavbě fotovoltaických zdrojů elektrické energie docházelo v posledním období na základě vytvoření ekonomicky výhodných podmínek z hlediska výkupu vyrobené energie. V současné době je stavba fotovoltaických zdrojů značně omezena. Instalace fotovoltaických panelů na budovách se považuje za technické zařízení budov. Biomasou se rozumí dřevo, složky rostlin, odpadní produkty živočišného původu vč. čistírenských kalů, a pod. Energii biomasy lze využívat různými technologiemi - spalováním, zplynováním, fermentací s produkcí etanolu nebo vyhníváním, při kterém vzniká bioplyn. MOŽNOSTI ÚSPOR ENERGIE Opatření ke snížení spotřeby energie ve stávajících budovách zvýšení provozní účinnosti vytápěcích soustav, využití tepelných zisků, zateplení objektů, utěsnění, repase a výměna oken. U novostaveb podporovat výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů. V objektech používat osvětlovací soustavy s vysokou účinnosti a energeticky úsporné spořebiče. 49

50 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh ELEKTRICKÁ ENERGIE Katastrální území Dolní Nová Ves protíná vrchní vedení ZVN 4 kv, které propojuje transformovny TR 4/11 kv Neznášov a Bezděčín. Provozovatelem vedení ZVN 4 kv je společnost ČEPS, a.s. Distribuci elektrické energie v řešeném území zajišťuje společnost ČEZ distribuce, a.s. Elektrická energie je přiváděna vrchním vedením č. 54 z transformovny TR 11/35 kv v Nové Pace s možností zálohování vedením č. 39 z transformovny TR 11/35 kv ve Starém Místě nebo vedením č.382 z transformovny TR 11/35 kv ve Dvoře Králové nad Labem. Stávající rozvody VN 35 kv jsou řešeny převážně vrchním vedením, v menším rozsahu podzemními kabely. V řešeném území je 39 trafostanic VN/NN. Tab.: Přehled stávajících trafostanic. č. katastrální území označení T1 Lány u Lázní Bělohradu TS 264 T2 Lány u Lázní Bělohradu TS 433 T3 Hřídelec TS 26 T4 Uhlíře TS 241 T5 Dolní Javoří TS 62 T6 Horní Nová Ves TS 242 T7 Horní Nová Ves TS 243 T8 Horní Nová Ves TS 244 T9 Horní Nová Ves TS 56 T1 Horní Nová Ves TS 528 T11 Prostřední Nová Ves TS 756 T12 Prostřední Nová Ves TS 245 T13 Prostřední Nová Ves TS 844 T14 Prostřední Nová Ves TS 246 T15 Brtev TS 69 T16 Brtev TS 248 T17 Brtev TS 48 T18 Brtev TS 596 T19 Lázně Bělohrad TS 239 T2 Lázně Bělohrad TS 573 T21 Lázně Bělohrad TS 518 T22 Lázně Bělohrad TS 687 T23 Lázně Bělohrad TS 263 T24 Lázně Bělohrad TS 261 T25 Lázně Bělohrad TS 564 T26 Lázně Bělohrad TS 262 T27 Lázně Bělohrad TS 246 T28 Lázně Bělohrad TS 247 T29 Lázně Bělohrad TS 238 T3 Lázně Bělohrad TS 448 T31 Lázně Bělohrad TS 579 T32 Dolní Nová Ves TS 477 T33 Dolní Nová Ves TS 514 T34 Dolní Nová Ves TS 73 T35 Dolní Nová Ves TS 267 T36 Dolní Nová Ves TS 745 T37 Dolní Nová Ves TS 49 T38 Dolní Nová Ves TS 285 T39 Dolní Nová Ves název Lány JZD Hřídelec-obec Uhlíře Dolní Javoří U Šolců Kremlička Lázně Bělohrad-Horní Nová Ves JZD Horní Nová Ves I Horní Nová Ves-u bytových jednotek Prostřední Nová Ves-penzion Prostřední Nová Ves Lázně Bělohrad Strom života Lázně Bělohrad-Bohumila Brtev-horní II Brtev-dolní Brdík Nový Dvůr ZEPO Lázně Bělohrad-u sálů Lázně Bělohrad-učiliště ZOU Vodárna Lázně Bělohrad-zahradnictví Lesy Lázně Bělohrad-na lepším Lázně Bělohrad-u ČSAD DEPRAG CZ Lázně Bělohrad-hotel Pardoubek Lázně Bělohrad-II-u lázní Lázně Bělohrad-u hřiště Lázně Bělohrad-u kostela Lázně Bělohrad-sídliště Lázně Bělohrad-u nádraží-jzd ACHP Dolní Nová Ves-v lukách Dolní Nová Ves-obec HOLTAB Dolní Nová Ves-bývalá Mileta ZEPO+ČOV ALUCON provedení DTS věžová VO stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS věžová VO betonová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS věžová DTS kabelová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO betonová DTS stožárová VO betonová DTS věžová DTS stožárová VO zděná DTS stožárová DTS věžová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO stožárová DTS stožárová DTS věžová VO VO VO betonová VO Zdroj: ÚAP ORP Jičín, 21. 5

51 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury Realizací navržených zastavitelných ploch dojde k navýšení odběru elektrické energie celkem o 5,85 MW za předpokladu, že bude provedena navržená plynofikace. Pro jednu bytovou jednotku s plynofikací se odhaduje požadovaný příkon 3 kw, pro neplynofikovanou 1 kw. V případě průmyslových areálů je odhad požadovaného příkonu velmi obtížný. Vypočtený příkon odpovídá plnému využití zástavbových ploch. Navýšení odběru elektrické energie dle jednotlivých katastrálních území: Hřídelec 186 kw Lány u Lázní Bělohrad 153 kw Uhlíře 5 kw Dolní Javoří 1 kw Horní Nová Ves 118 kw Brtev 189 kw Prostřední Nová Ves 247 kw Lázně Bělohrad 2769 kw Dolní Nová Ves 2128 kw Nové lokality budou připojeny ze stávajících rozvodů NN po jejich posílení a z nově navržených trafostanic. Rozmístění nových trafostanic a jejich napojení na rozvody VN bude upřesněno v časový harmonogram probíhající zástavby. Nové rozvody VN a NN v zastavěné části území budou provedeny podzemními kabely. Nově se navrhuje 13 nových trafostanic v Hřídelci - 1, v Prostřední Nové Vsi - 1, v Lázních Bělohrad 4 a v Dolní Nové Vsi 7. Ochranná pásma Energetický zákon č. 458/2 Sb. stanoví v 46 ochranná pásma následovně: u nadzemního vedení s napětím nad 1 kv do 35 kv včetně - pro vodiče bez izolace je ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče na obě strany u nadzemního vedení s napětím nad 35 kv do 11 kv včetně je ochranné pásmo 12 m od krajního vodiče na obě strany u nadzemního vedení s napětím nad 22 kv do 4 kv včetně je ochranné pásmo 2 m od krajního vodiče na obě strany u podzemního vedení s napětím do 11 kv včetně je ochranné pásmo 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami: u stožárových stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 7 m u kompaktních zděných stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 2 m u vestavných elektrických stanic je ochranné pásmo 1 m od obestavění. U zařízení vybudovaných před účinností zákona č.458/2 Sb. zůstávají zachována ochranná pásma podle dříve platných předpisů (Vládní nařízení č. 8/1957 a Vyhláška MPE č.153/1961): u nadzemního vedení VN je ochranné pásmo 1 m (v lesních průsecích 7 m) na každou stranu od krajního vodiče u stožárových trafostanic VN/NN se stanoví šířka ochranného pásma jako u vedení VN u nadzemního vedení od 6 do 11 kv včetně je ochranné pásmo 15 m na každou stranu od krajního vodiče u nadzemního vedení od 22 do 4 kv včetně je ochranné pásmo 25 m na každou stranu od krajního vodiče u kabelového vedení všech napětí je ochranné pásmo 1 m na každou stranu. 51

52 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh PLYN Severozápadní části řešeného území prochází VTL plynovod Konecchlumí Bělá u Pecky. Z plynovodu je provedena odbočka pro zásobování dvou regulačních stanic na území města. Plynofikace je provedena STL a NTL plynovody. NTL plynovody jsou postupně nahrazovány středotlakými. Plynovody provozuje distribuční společnost VCP Net, s.r.o. Seznam VTL regulačních stanic plynu: Lázně Bělohrad I, Kokytova alej 12/2/2 využita ze 7% Lázně Bělohrad II, Mašínové 3/2/1 využita ze 2%. Tab.:Plynofikace dle katastrálních území. č. katastrální území plynofikace 1 Lány u Lázní Bělohradu Není plynofikace, prochází VTL, ÚP navrhuje plynofikaci. 2 Hřídelec Není plynofikace, prochází VTL, ÚP navrhuje plynofikaci 3 Uhlíře Není plynofikace, prochází VTL. 4 Dolní Javoří Není plynofikace, prochází VTL. 5 Horní Nová Ves V centrální části STL plynovody. 6 Prostřední Nová Ves V centrální části STL a NTL plynovody. 7 Brtev Není plynofikace, ÚP navrhuje plynofikaci. 8 Lázně Bělohrad V centrální části STL a NTL plynovody. 9 Dolní Nová Ves V centrální části STL plynovody. Zdroj: ÚAP ORP Jičín, 21. Realizací nově navržených zastavitelných ploch dojde k navýšení odběru plynu o 8,62 MW. Navýšení odběru bylo vypočteno pro plné využití ploch navržených k zástavbě, požadavek pro plynofikovanou bytovou jednotku 1 kw. Navýšení odběru plynu dle jednotlivých katastrálních území: Hřídelec 22 kw Lány u Lázní Bělohrad 42 kw Horní Nová Ves 38 kw Brtev 63 kw Prostřední Nová Ves 51 kw Lázně Bělohrad 38 kw Dolní Nová Ves 266 kw Nově je navržena plynofikace pomocí STL plynovodů v lokalitách Hřídelec, Lány u Lázní Bělohrad a Brtev. Uhlíře a Dolní Javoří nebudou plynofikovány. Na území Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, Lázní Bělohrad a Dolní Nové Vsi budou rozšířeny stávající plynovody k nově navrženým lokalitám. V návaznosti na průběh přeložky spojky silnic II/284 x II/51 jsou navrženy dvě menší přeložky VTL plynovodu. Ochranná a bezpečnostní pásma Podle Energetického zákona č.458/2 Sb. 68 jsou ochranná pásma: u středotlakých s nízkotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma: regulační stanice vysokotlaké - 1 m vysokotlaké plynovody do DN 1-15 m vysokotlaké plynovody do DN 25-2 m vysokotlaké plynovody nad DN 25-4 m. 52

53 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury Tab.: plocha Návrh řešení zásobování energiemi. výměra kapacita odhad potřeby náplň [m²] RD elektřiny (kw) odhad potřeby plynu (kw) způsob zásobení Z1 V TN1, rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z6 ] rozšíření STL Z rozšíření STL Z8 OS Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z12 V rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z Z Z Z Z Z21 OS Z Z Z Z Z Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z rozšíření STL Z Z44 V Z Z49 B Z5 B Z51 B Z52 B Z53 OS Z57 OL rozšíření STL rozšíření STL TN2, rozšíření STL TN2, rozšíření STL TN4, rozšíření STL 53

54 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh výměra kapacita odhad potřeby [m²] RD elektřiny (kw) odhad potřeby plynu (kw) způsob zásobení 24 8 rozšíření STL 15 5 rozšíření STL rozšíření STL rozšíření STL 3 1 rozšíření STL TN5, rozšíření STL TN6, rozšíření STL TN7, rozšíření STL V TN8, rozšíření STL V TN9, rozšíření STL TN1, rozšíření STL TN1, rozšíření STL rozšíření STL rozšíření STL plocha náplň Z61 OS 2569 Z6 OS 258 Z62 Z63 Z Z Z58 Z59 P Z66 P 5754 Z67 V Z68 V Z69 Z7 Z71 Z72 Z73 DS Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 OS Z8 V Z81 DS Z82 DS 1562 Z83 V 147 Z Z85 Z86 Z V rozšíření STL V TN12, rozšíření STL Z88 V Z rozšíření STL Z TN13, rozšíření STL Z91 P 271 Z92 P 579 Z93 P 2126 Z94 P 1499 Z95 I CELKEM Pozn.: TN11 Kapacita RD je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí.

55 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁBOVÁNÍ TEPLEM V řešeném území se nevyskytuje soustava centralizovaného zásobování teplem. Tab.: Seznam středních zdrojů tepla. č. provozovatel 1 ALUCON s.r.o. 2 Anenské slatinné lázně 3 kotel výkon (kw) palivo 575 ZP Buderus 2x ZP Anenské slatinné lázně VC INT 8x ZP 4 Anenské slatinné lázně Vitoplex ZP 5 Anenské slatinné lázně VK 156/7-2E (2x154) 38 ZP 6 Anenské slatinné lázně Tedom Cento T15 CPE 226 ZP 7 Anenské slatinné lázně THP 15 IN 392 ZP 8 DEPRAG Malá kotelna Viadrus G1L 15 ZP 9 DEPRAG Malá kotelna Viadrus G1L 15 ZP 1 DEPRAG Velká kotelna Viadrus G5 K1 55 ZP 11 DEPRAG Velká kotelna Viadrus G5 K2 47 ZP 12 DEPRAG Velká kotelna Viadrus G5 K3 47 ZP Zdroj: ČHMÚ. Podle Energetického zákona č. 458/2 Sb. jsou zařízení pro výrobu tepelné energie chráněná ochranným pásmem do vzdálenosti 2,5 m. SPOJE V řešeném území se vyskytují elektronická komunikační zařízení dle následující tabulky. Jejich poloha je zakreslena na výkrese technické infrastruktury. ÚAP neobsahují informace o ochranných pásmech elektronických komunikačních zařízení. č. provozovatel katastrální území pozemek ZS1 Telefónica O2 Lázně Bělohrad st. 793 ZS2 Telefónica O2 Lázně Bělohrad st. 67 ZS3 Telefónica O2 Lázně Bělohrad st. 137/1 ZS4 T-mobile Lázně Bělohrad st. 289/1 ZS5 Vodafone Lázně Bělohrad p.č. 313/25 ZS6 České Radiokomunikace Lázně Bělohrad st. 748 Zdroj: ÚAP ORP Jičín, 21. Provozovatelem veřejné telekomunikační sítě v řešeném území je Telefónica O2 a.s. Tato společnost neumožnila rozlišení hlavních dálkových optických kabelů od místních méně významných metalických kabelů. Územně analytické podklady neobsahují informace o dalších provozovatelích podzemních komunikačních vedení. V území jsou radioreléové trasy, které provozuje společnost České radiokomunikace a T-Mobile. Územně analytické podklady neobsahují informace o ochranných pásmech uvedených tras. V řešeném území se vyskytuje ochranný prostor VUSS Pardubice. Územně analytické podklady neobsahují informace o radioreléových trasách a MW spojích společností Telefónica O2 a Vodafone. Jsou respektovány radioreléové trasy, MW spoje a sdělovací kabely vč. ochranných pásem. Ochranná pásma Zákon o telekomunikacích č.151/2 Sb. v 92 stanoví ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení do vzdálenosti 1,5 m po stranách krajního vedení. Podle Zákona o telekomunikacích č.151/2 Sb. 92 platí ochranná pásma pro ostatní telekomunikační zařízení (kromě podzemních telekomunikačních vedení), pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. 55

56 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VODNÍ TOKY A VODNÍ NÁDRŽE Řešené území leží v povodí Labe a v CHOPAV Východočeská křída. Významným prvkem povrchové vody je řeka Javorka, protékající Lázněmi Bělohrad a říčka Heřmanka protékající lokalitou Lány. Nalézá se zde také několik vodních ploch (rybníky, rybníčky), z nichž nejvýznamnější jsou rybníky Pardoubek, Byšička a Hluboký rybník. Na správu vodních toků a nádrží se vztahují ustanovení zákona č. 254/21 Sb. o vodách (vodní zákon). Je nutno respektovat stávající recipienty a nádrže a provádět jejich správu v souladu s platnou legislativou. Dále je nutno respektovat vyhlášené záplavové území (vyhlášeno Krajským úřadem dne , č.j. 5373/ZP/26) a veškeré činnosti v tomto území je nutno přizpůsobit podmínkám stanoveným ve vyhlášce. ZÁBOVÁNÍ PITNOU VODOU Zásobování pitnou vodou je u nových lokalit navrženo napojením na stávající nebo navržené vodovodní řady, v případě lokalit vzdálených od vodovodu je navrženo zásobování vodou z individuálních zdrojů v souladu s platným PRVKÚK. Zajištění zásobování pitnou vodou u navržených lokalit vyvolává nárůst potřeby vody v rámci skupinového vodovodu Jičín Lázně Bělohrad a v rámci vodovodu Hřídelec. Hodnota tohoto nárůstu je závislá na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé, nebo dojde k přesunu již napojených obyvatel. Nárůst potřeby vody je vyčíslen hodnotou potřeby vody 15 l/os.den s tím, že uvažované počty RD v lokalitách bydlení jsou převzaty z urbanistického návrhu a u ostatních ploch jsou potřeby vody stanoveny odhadem. Nárůstem potřeby vody nedojde ke změně koncepce zásobení obce pitnou vodou. Celkové navýšení potřeby vody (za předpokladu, že v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé) je vyčísleno na cca 29 m3/den, což je 3,35 l/s, z toho individuální zdroje představují cca 2,6 m3/den. Na vodovodu Hřídelec je předpokládané navýšení o 4,65 m3/den (což je,5 l/s), ostatní navýšení pak je na skupinovém vodovodu Jičín Lázně Bělohrad. Není nutno uvažovat se změnou celkové koncepce zásobování vodou. Zvýšené nároky na potřebu vody budou projednávány s vlastníkem a provozovatelem vodovodu postupně s časovou posloupností dle rozvoje lokalit. Tlakové poměry bude nutno individuálně přepočítat k nově řešeným, zvláště výše položeným a okrajovým lokalitám, kde budou případně navrženy automatické tlakové stanice pro zvýšení tlaku. Do grafické části jsou zakresleny stávající vodovodní řady včetně uvažované výstavby (propojení na lokalitu Brtev, v současnosti vydáno stavební povolení) a dále je místně navrženo nové rozšíření uliční vodovodní sítě. V místech, kde lze předpokládat na základě konfigurace terénu nízký tlak ve vodovodní síti jsou navrženy automatické tlakové stanice. U návrhu vodovodu je respektována zpracovaná projektová dokumentace na rozšíření vodovodní sítě do lokality Brtev, prodloužení vodovodních řadů se pak dotýká jak vodovodu Lázně Bělohrad (součást skupinového vodovodu Jičín Lázně Bělohrad), tak vodovodu Hřídelec. Návrh řešení zásobování vodou jednotlivých lokalit a nárůst potřeby vody je uveden v následující tabulce. Předpoklad jsou 2,5 EO na 1 RD. Tab.: plocha Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z1 56 Návrh řešení zásobování pitnou vodou. ná- výměra kapacita počet potřeba vody plň [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod V ,15 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,5,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,5,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh ,5,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec návrh OS ,3 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 5,63 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh

57 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury plocha Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z2 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z28 Z29 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z4 Z41 Z42 Z43 Z44 Z46 Z49 Z5 Z51 Z52 Z53 Z57 Z58 Z59 Z6 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z7 Z71 Z72 náplň V OS V B B B B OS OL OS OS P P V V V V výměra kapacita počet potřeba vody [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod 177 1,15 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,13 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5,38 individuální zásobování vodou ,5 1,13 individuální zásobování vodou ,5,38 individuální zásobování vodou ,5 2,63 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5,38 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,15 napojení na stávající vodovodní řad ,75 napojení na stávající vodovodní řad , napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5,38 individuální zásobování vodou ,5 napojení na stávající vodovodní řad ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 3,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev , napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,13 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,75 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,25 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,25 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5 1,13 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,75 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh , napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh 289 3,45 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh , napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,88 napojení na stávající vodovodní řad ,5 2,63 napojení na stávající vodovodní řad ,75 napojení na stávající vodovodní řad ,5 1,88 napojení na stávající vodovodní řad ,15 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,15 napojení na stávající vodovodní řad 258 5,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh , napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,25 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 napojení na stávající vodovodní řad ,5,38 napojení na stávající vodovodní řad 5246, bez nároku na zásobování vodou 5754, bez nároku na zásobování vodou ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,3 napojení na stávající vodovodní řad ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 3,38 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh 57

58 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh plocha Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z8 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 Z9 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 P2 P3 P4 P5 P6 P7 CELKEM Pozn.: náplň DS OS V DS DS V V V V P P P P I P SC DS DS DS výměra kapacita počet potřeba vody [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod 1525, bez nároku na zásobování vodou ,5 1,13 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad 388 2,3 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,15 napojení na stávající vodovodní řad 13138, bez nároku na zásobování vodou 1562, bez nároku na zásobování vodou 147 3,45 napojení na stávající vodovodní řad ,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad ,25 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,3 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,15 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,5 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh ,25 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh 271, bez nároku na zásobování vodou 579, bez nároku na zásobování vodou 2126, bez nároku na zásobování vodou 1499, bez nároku na zásobování vodou 1664, bez nároku na zásobování vodou ,5 napojení na stávající vodovodní řad 388, bez nároku na zásobování vodou ,75 napojení na prodloužený vodovodní řad návrh 1862, bez nároku na zásobování vodou 2354, bez nároku na zásobování vodou 9222, bez nároku na zásobování vodou 23,78 Kapacita RD a počet EO (ekvivalentních obyvatel) je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí. DOPORUČENÍ ÚP řeší pouze způsob zásobení navržených lokalit pitnou vodou, jednotlivé lokality je třeba podrobně řešit z hlediska kapacit, tlakových poměrů a dimenze sítě v dalších stupních projektové dokumentace. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Lokality navržené v ÚP nebudou a nesmí mít negativní vliv na stávající ochranná pásma vodních zdrojů. Jedná se především o zajištění režimu hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů dle podmínek zapracovaných v jejich vyhlášení. ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Návrh obsažený v ÚP nevyvolává požadavek na změnu základní koncepce odvádění a čištění odpadních vod na území obce. V Lázních Bělohrad je vybudována jednotná stoková síť, jedná se o lokality Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves, Prostřední Nová Ves a Horní Nová Ves. V Lánech je vybudována splašková kanalizace s přečerpáváním do stokové sítě města Lázně Bělohrad. V lokalitě Brtev je připravována výstavba splaškové kanalizace, taktéž s napojením do kanalizace Lázní Bělohrad. Kanalizace je ve vlastnictví Vodohospodářské a obchodní společnosti a.s. Jičín a Města Lázně Bělohrad. Provozovatelem je Vodohospodářská a obchodní společnost a.s. Jičín. Páteřní stoka jednotné kanalizace je položena v souběhu s řekou Javorkou, jež protéká severojižním směrem městem. Do páteřní stoky o dimenzi 25 až 1 mm jsou zaústěny ostatní stoky (převážně dimenze 25 5 mm), 58

59 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury délka jednotné kanalizace celkem je téměř 23 km. Na jednotné kanalizaci je vybudováno 13 odlehčovacích komor s vyústěním odlehčovacích stok do Javorky. Kanalizace je zakončena ČOV, která byla uvedena do provozu v roce Jedná se o čistírnu Hydrovit-5S (2ks), která byla dvakrát intenzifikována. První intenzifikace proběhla v letech 25/26 a zahrnovala úpravu vstupní čerpací stanice, úpravu aktivačních nádrží, vybudování nového objektu pro zahušťování a odvodňování kalů a zrušení kalových polí. Druhá intenzifikace proběhla v letech 28/29 v rámci projektu Cidlina a zahrnovala zrušení upravené čerpací stanice, výstavbu nového objektu mechanického předčištění a čerpací stanice, vybaveného lapákem štěrku, samočistícími česlemi s ostřikem shrabků a lisem, dešťovou zdrží s oddělením přebytečných dešťových vod a zařízením na skladování a dávkování síranu železitého do procesu čištění Dále byla provedena výměna technologického zařízení dosazovacích nádrží, zrušení funkce kalojemů v obou linkách a jejich přestavba na denitrifikaci I a denitrifikaci II a instalace nového lapáku písku včetně pračky písku. Provedené intenzifikace navýšily kapacity stávající ČOV až na 4 EO. Množství odpadních vod Qd = 839,6 m3/den, QV, max, denní = 1133, m3/den. Nátok na ČOV v současnosti odpovídá cca 35 EO. Mechanicko-biologická ČOV je s mechanickým čistěním vč. lapáku písku, následně denitrifikací I a II, aktivací v prstencových nádržích, dosazovacích nádržích se stíraným dnem a odtokem vyčištěných vod do recipientu. Kalové hospodářství je tvořeno strojním nebo gravitačním zahuštěním kalů ve venkovní zahušťovací a uskladňovací nádrži a jejich odvodněním na sítopásovém lisu. V rámci rozvoje kanalizační sítě je v současnosti vydáno stavební povolení na splaškovou kanalizaci do lokality Brtev, která napojí Brtev na kanalizační síť Města Lázně Bělohrad a umožní čistění odpadních vod na městské ČOV. Navržená kanalizace je znázorněna v grafické části ÚP. Odkanalizování je u nových lokalit navrženo napojením na stávající nebo navržené stoky jednotné či splaškové kanalizace, v případě lokalit vzdálených od kanalizační sítě je navrženo odkanalizování a likvidace odpadních vod individuálně v souladu s platným PRVKÚK. V souladu s platným PRVKÚK je také rezervován koridor pro budoucí výstavbu splaškové kanalizační sítě v lokalitě Hřídelec a její napojení na kanalizační síť v Lázních Bělohrad. U návrhu kanalizace je respektováno navržené prodloužení kanalizačních řadů na základě zpracované projektové dokumentace (zejména napojení lokality Brtev). Zajištění odkanalizování splaškových odpadních vod u navržených lokalit vyvolává nárůst produkce splašků kanalizace Lázně Bělohrad. Hodnota tohoto nárůstu je závislá na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé, nebo dojde k přesunu již napojených obyvatel. Nárůst je vyčíslen hodnotou produkce splašků 15 l/os.den s tím, že uvažované počty RD v lokalitách bydlení jsou převzaty z urbanistického návrhu a u ostatních ploch jsou potřeby vody stanoveny odhadem. Nárůstem produkce splaškových vod nedojde ke změně koncepce odkanalizování obce, s částí lokalit a nárůstu odkanalizovaných EO již bylo počítáno v projektech výstavby dalších částí kanalizace i v intenzifikacích ČOV. Celkové navýšení produkce splašků (za předpokladu, že v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé a firmy) je vyčísleno na cca 29 m3/den, což je 3,35 l/s, přitom na ČOV by přitékalo o cca 29 m3/den víc než v současnosti (ostatní jsou lokality s individuální likvidací odpadních vod). Při stávající kapacitě ČOV jsou rezervy v množství nátoku 293 m3/den a v zatížení cca 5 EO. Navýšení zatížení je o 1884 EO, z toho 67 EO je předpokládáno z rozvoje Anenských slatinných lázní. Stávající ČOV tak při postupném zastavění a rozvoji navržených lokalit nebude kapacitně vyhovovat a bude nutné provést její rozšíření nebo intenzifikaci. Postupné napojování lokalit na kanalizační síť bude projednáváno s vlastníkem a provozovatelem kanalizace postupně s časovou posloupností dle rozvoje lokalit. U některých lokalit se dle místních podmínek předpokládá čerpání splašků do navržených stok. Do grafické části jsou zakresleny stávající stoky kanalizace splaškové, dešťové i jednotné, vyprojektovaná kanalizace do lokality Brtev a místní navržené nové rozšíření splaškových stok. Individuální likvidace odpadních vod bude v lokalitách Dolní Javoří a Uhlíře a do doby výstavby splaškové kanalizace též v lokalitě Hřídelec a Brtev. Individuální likvidace odpadních vod bude v čistících zařízeních odpadních vod nebo budou odpadní vody jímány v bezodtokých jímkách s od 59

60 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh vozem odpadních vod na ČOV Lázně Bělohrad (viz tabulka Návrh napojení na kanalizaci a likvidace odpadních vod). Výstavba na ostatních plochách je podmíněna zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch a čištění odpadních vod na centrální ČOV Lázně Bělohrad. Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu se zákonem č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 274/21 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody budou z důvodu zajištění obecné ochrany podzemních vod (viz návrh pásem hygienické ochrany) likvidovány následujícím způsobem: v sídle Hřídelec do doby vybudování splaškové kanalizace budou odpadní vody z navržených ploch čištěny v čistících zařízeních s vypouéténím do vod povrchovch nebo jímány v bezodtokovch jímkách s vvozem na cov Lázné Bélohrad. v sídle Brtev do doby vybudování splaškové kanalizace budou odpadní vody z navržených ploch (lokalit) jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad. v sídle Lány budou odpadní vody z navržené plochy (lokality) Z8 jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad. Z ostatních ploch (lokalit) budou odpadní vody odváděny kanalizací a čištěny v ČOV Lázně Bělohrad. Výstavba v těchto plochách (lokalitách) je podmíněná zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch (lokalit). v sídlech Uhlíře a Dolní Javoří budou odpadní vody v navržených plochách (lokalitách) čištěny v čistících zařízeních a vypouštěny v souladu s platnou legislativou nebo jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad. v sídlech Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad a Dolní Nová Ves budou odpadní vody z navržených ploch (lokalit) odváděny kanalizací a čištěny v ČOV Lázně Bělohrad. Výstavba na těchto plochách (lokalitách) je podmíněna zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch (lokalit). Odpadní vody z navržené plochy (lokality) P4 budou jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad nebo čištěny v čistících zařízeních a vypouštěny do vod povrchových. Tab.: plocha Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z1 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z2 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 6 Návrh napojení na kanalizaci a likvidace odpadních vod. výměra kapacita počet produkce splašků napojení na kanalizaci náplň [m²] RD EO Q (m3/den) likvidace odpadních vod V ,15 individuální likvidace odpadních vod ,75 individuální likvidace odpadních vod ,75 individuální likvidace odpadních vod ,5,38 individuální likvidace odpadních vod ,75 individuální likvidace odpadních vod ,5,38 individuální likvidace odpadních vod ,5,38 individuální likvidace odpadních vod OS ,3 individuální likvidace odpadních vod ,5 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh ,5 5,63 napojení na stávající kanalizaci V 177 1,15 napojení na stávající kanalizaci ,5 1,88 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh ,5 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh ,5 1,13 napojení na stávající kanalizaci ,5,38 individuální likvidace odpadních vod ,5 1,13 individuální likvidace odpadních vod ,5,38 individuální likvidace odpadních vod ,5 2,63 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh ,5,38 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh OS ,15 napojení na stávající kanalizaci ,75 napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci ,5,38 napojení na stávající / prodlouženou kanalizaci ,5 napojení na stávající kanalizaci ,5 napojení na prodlouženou kanalizaci návrh

61 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury plocha Z28 Z29 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z4 Z41 Z42 Z43 Z44 Z46 Z49 Z5 Z51 Z52 Z53 Z57 Z58 Z59 Z6 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z7 Z71 Z72 Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z8 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 výměra kapacita počet produkce splašků náplň [m²] RD EO Q (m3/den) ,5 3, ,5, ,5 1, ,5 1, , ,5, ,5, , , ,5 1, , , ,75 V 289 3, B ,5 1,88 B ,5 2,63 B ,75 B ,5 1,88 OS ,15 OL ,5 OS ,15 OS 258 5, ,5 1, , , ,5,38 P 5246 P 5754 V ,75 V ,3 V ,75 V , ,5 3, ,75 DS ,5 1, , ,5 1, , ,5 1,13 OS 388 2,3 V ,15 DS DS 1562 V 147 3, ,5 1, ,25 V ,3 V ,75 napojení na kanalizaci likvidace odpadních vod napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na stávající kanalizaci bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh 61

62 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh plocha Z88 Z89 Z9 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 P2 P3 náplň V P P P P I P P4 P5 P6 P7 CELKEM SC DS DS DS Pozn.: výměra kapacita počet produkce splašků [m²] RD EO Q (m3/den) , , , , ,75 23,78 napojení na kanalizaci likvidace odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh napojení na prodlouženou kanalizaci návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod ČOV napojení na stávající kanalizaci bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci návrh nebo individuální likvidace odpadních vod s vypouštěním přečištěných odpadních vod do vod povrchových bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod Kapacita RD a počet EO (ekvivalentních obyvatel) je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí. Nárůst počtu připojených obyvatel a nárůst produkce splaškových vod koresponduje s vyčísleným nárůstem potřeby vody tedy maximálně cca 29 m3/den. Přitom lokality s napojením na stávající nebo rozšířenou kanalizaci a tedy na stávající ČOV představují cca 28 m 3/den. Na tento nárůst by bylo třeba počítat i s kapacitou ČOV. Hodnota nárůstu bude záviset na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé (subjekty, provozy) nebo zda dojde k přesunu již napojených obyvatel (subjektů, provozů). Po realizaci kanalizační sítě v navržených lokalitách budou stavby, ve kterých vznikají odpadní vody napojeny na kanalizaci napřímo (budou vyřazeny čistící zařízení a bezodtokové jímky na vyvážení). DOPORUČENÍ Při zastavování navržených lokalit sledovat nárůst zatížení na ČOV a zavčas zajistit její rozšíření či intenzifikaci, při plném využití navrhovaných ploch (včetně lázeňských) by bylo vhodné uvažovat s navýšením kapacity o cca 15 2 EO. ODPADY Nakládání s odpady je v řešeném území stanoveno Obecně závaznou vyhláškou města č. 3/21 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Lázně Bělohrad. V obci je odpad tříděn na sběrový papír, sběrové sklo, kovový odpad, objemný odpad, plasty, textil, nebezpečný odpad, směsný odpad a stavební odpad. Papír, sklo a plasty jsou shromažďovány do zvláštních sběrných nádob umístěných na určených stanovištích v obci, kovový odpad je shromažďován 1x ročně v předem oznámeném termínu na určených místech. Objemný odpad, textil a nebezpečný odpad je shromažďován ve sběrném dvoře. Stavební odpad je odstraňován objednáním kontejneru nebo odvozem na řízenou skládku vlastními prostředky. Sběrný dvůr je v Prostřední Nové Vsi, kde lze uložit uvedené odpady v souladu s provozním řádem sběrného dvora. Pro nakládání se směsným odpadem jsou k dispozici sběrné nádoby o objemu 11-12, 24, 11 litrů, igelitové pytle a odpadkové koše (pro drobný směsný odpad). V místech těžko přístupných svozové technice je odpad ukládán do společných kontejnerů. Oprávněná osoba provádí svoz odpadu 1 x za týden, 1 x za 14 dní či 1x za měsíc dle počtu obyvatel v nemovitosti. Svoz odpadů ze sběrného dvora provádí oprávněná osoba dle provozního řádu sběrného dvora. 62

63 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Celé řešené území leží v geomorfologické provincii Česká vysočina. Jižní část území leží v soustavě Česká tabule, část území podél severovýchodní hranice pak spadá do soustavy Krkonošsko-jesenické. V území se vyskytuje jediné nevýhradní ložisko nerostů v Horní Nové Vsi, CHLÚ nejsou vymezena. Je evidováno několik poddolovaných a sesuvných území, základové podmínky jsou dobré. Tab.: Ložiska nevyhrazených nerostů. SubČíslo Název Identifikační Organizace registr ložiska číslo D 5231 Horní Nová 5231 Kamenolom Ves - Javorka Javorka s.r.o., Lázně Bělohrad Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (pískovec) Způsob Signatury těžby současná povrchová Zdroj: ÚAP ORP Jičín. Tab.: Poddolovaná území Klíč Název 3214 Brtev 3196 Horní Nová Ves Surovina neznámá neznámá Rozsah ojedinělá ojedinělá Rok záznamu Stáří do 19. století před r Signatury Rok záznamu Aktualizace Signatury Zdroj: ÚAP ORP Jičín. Tab.: Sesuvná území. Klíč Lokalita 1664 Hřídelec 1663 Hřídelec 4217 Uhlíře 166 Valdov 1659 Valdov 1658 Valdov Klasifikace sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv Stupeň aktivity aktivní potenciální potenciální aktivní aktivní aktivní Zdroj: ÚAP ORP Jičín. 63

64 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh E.3.3 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU INFRASTRUKTURY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Součástí veřejného sektoru občanské vybavenosti s významným vztahem k územním nárokům - z hlediska plošných nároků a také umístění v území - jsou především zařízení pro předškolní a školní výchovu, pro přípravu na povolání a pro sociální péči a zdravotnictví, sloužící také převážně určitým věkovým skupinám obyvatel. Pro potřebu a kapacitu těchto zařízení bude potřeba určovat vývoj věkové a sociální struktury obyvatel. SPRÁVA Městský úřad se nachází na náměstí K. V. Raise. Lázně Bělohrad jsou sídlem matriky, stavebního úřadu, úřadu práce (SSP Lázně Bělohrad), pošty, jsou zde objekty kulturního života (např. Fričovo muzeum, barokní zámek, knihovna) a další sálové prostory vhodné pro kulturní účely. Tato zařízení dodávají území jeho význam a městský charakter a zároveň představují stále významnější zdroj zaměstnanosti. Většina těchto zařízení je lokalizována na katastrálním území Lázně Bělohrad. Nejbližší obvodní oddělení Policie České republiky se nachází v Nové Pace, v Lázních Bělohrad je zřízena pouze služební místnost. VZDĚLÁVÁNÍ Vývoj počtu, ale zejména vývoj věkové struktury obyvatelstva se stále výrazněji promítá do využití, resp. využitelnosti a tím také i kapacit zařízení pro předškolní a školní výchovu. Zařízení pro předškolní výchovu V současné době je na území obce jedna mateřská škola - Bělohradská mateřská škola, která vznikla sloučením Mateřské školy Lázně Bělohrad s Mateřskou školou Horní Nová Ves. Mateřská škola se sídlem v Horní Nové Vsi má odloučené pracoviště na katastrálním území Lázně Bělohrad. Pracoviště MŠ v Horní Nové Vsi (T. G. Masaryka) má dvě třídy s celkovou kapacitou 4 míst. Pracoviště MŠ v Lázních Bělohrad má 5 heterogenních tříd s celkovou kapacitou 12 míst. K dispozici je i jedna speciální třída, která má speciální zaměření (logopedické) a umožňuje speciálně pedagogický přístup. Do třídy bývají zařazovány i děti vyžadující zvláštní péči, tedy i s jinými druhy vývojových obtíží. Tato třída je naplňována maximálně do počtu 15 dětí. Školka neuvádí žádné rozvojové záměry. Na obou pracovištích je vlastní moderní školní kuchyň. V Horní Nové Vsi s kapacitou 65 jídel, v Lázních Bělohrad cca 165 jídel. Dle možností vaří i pro seniory a cizí strávníky. Mateřskou školu navštěvují děti od tří do šesti let. Převážná většina dětí je místních tzn. z Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, Dolní Nové Vsi a Lázní Bělohrad. Menší část dojíždí z okolních sídel Brtve, Lán, Hřídelce, Šárovcovy Lhoty, Černína, Lukavce, Vřesníku, Tetína, Hořic. Současná kapacita mateřských škol zřizovaných Městem Lázně Bělohrad je vyhovující. Soukromé mateřské školky, na základě dostupných informací, se v řešeném území nenacházejí. Základní školy Na území města se nachází základní škola K. V. Raise a základní škola při dětské léčebně. ZŠ K. V. Raise se nachází v ulici Komenského, jejím zřizovatelem je město Lázně Bělohrad. Jedná se o úplnou základní školu, kterou v současné době navštěvuje 362 žáků. Celková kapacita školy je 5 žáků. Tab.: Základní údaje o základní škole školní rok 211 / 212. ZŠ K.V. Raise počet žáků celkem 362 počet tříd (1. 5. třída) 1 počet tříd (6. 9. třída) 7 žáků na třídu (prům.) 21 celková kapacita 5 využití kapacity (%) 72,4 Zdroj : ZŠ K.V.Raise,

65 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury V ZŠ je k dispozici herna pro žáky a žákovská klubovna pro volný čas žáků. Škola má k dispozici vlastní tělocvičnu, pro žáky druhého stupně je pronajímána sportovní hala sousedního U. V jarních a podzimních měsících škola využívá školní atletický stadion v prostoru za školou. Dle dostupných informací do základní školy ve městě dojíždí cca 5 žáků, převážně ze spádového okolí a okolních obcí (Mlázovice, Černín, Choteč, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Miletín) Základní škola při dětské léčebně je součástí společnosti Lázně Bělohrad a.s. Jedná se o příspěvkovou organizaci, zřizovatelem je Královéhradecký kraj. Škola vzdělává výhradně žáky z Léčebny dětí a dorostu v Lázních Bělohradu, žáci navštěvují tuto školu během pobytu v lázeňském zařízení několik týdnů. Úkolem této školy je mimo jiné i co nejvíce pomáhat dětem překonat odloučení od svých rodin, kamarádů a známého prostředí. Kapacita této školy je maximálně 66 žáků, rozdělení do tříd je závislé na momentálních potřebách dětí v lázních. V současné době tato základní škola neuvádí žádné rozvojové záměry. Specifikum této školy je, že obě budovy školy se nacházejí v areálu lázní a zároveň jsou v majetku města. Žádné záměry ohledně školství nejsou známy. Zájmové kroužky Základní škola pronajímá v budově školy místnosti pro ZUŠ Nová Paka a ZUŠ Hořice, dále jsou k dispozici zájmové kroužky: flétna, keramika, atletika, ruční práce, rybářský, šachový kroužek... Zařízení pro přípravu na povolání Mezi tato zařízení patří v Lázních Bělohrad pouze Střední odborné učiliště Lázně Bělohrad, které se nachází na katastrálním území Lázně Bělohrad. Učební obory jsou: Kuchař - číšník, Obráběč kovů, Opravář zemědělských strojů, Ošetřovatel, Provoz služeb, Zedník a nástavbové studium obor Podnikání. Od roku 21 je zřizovatelem středních odborných škol Krajský úřad v Hradci Králové a další vývoj bude ovlivňovat populační vývoj a situace na trhu práce. Současná kapacita učiliště je, dle údajů vedení školy, cca 32 žáků, ve školním roce 211/212 je zapsáno 25 studentů, z čehož vyplývá, že kapacita je využita z 78%. U Lázně Bělohrad poskytuje ubytování pro své studenty ze vzdálenějších částí v Domově mládeže, jehož kapacita činí 37 studentů, v současné je zde ubytováno 36 studentů. Dále na území města má Střední škola gastronomie a služeb z Nové Paky k dispozici budovu, ve které probíhá odborný výcvik v oboru truhlář. Zařízení pro sociální péči a zdravotnictví Stále rostoucí a důležitější součástí veřejného sektoru je péče o okrajové, handicapované a sociálně slabé skupiny obyvatel. Vedle výstavby malometrážních bytů a poskytování specializovaných informačních a poradenských služeb těmto skupinám bude potřebné se mnohem více zaměřit na podporu a vytváření podmínek pro aktivní využívání jejich volného času. S tím by také měla souviset činnost a nabídka kulturních, sportovních, vzdělávacích, zdravotnických a dalších institucí / subjektů s využitím finanční a jiné podpory ze strany města. Nabídka - rozsah a dostupnost - základních zdravotnických služeb je na uspokojivé úrovni. Ze zdravotnických zařízení je na území města k dispozici lékař pro děti a dorost, dvě ordinace praktických lékařů, dvě ordinace stomatologie a 2x týdně je k dispozici interní ordinace. K dispozici 1x týdně je i gynekologická ambulance. Lékařská služba první pomoci je k dispozici v Nové Pace a v Jičíně. Nejbližší nemocnice a vyšší odborná péče je v Jičíně (bližší Městská nemocnice Hořice má pouze omezený provoz). Na území města Lázně Bělohrad poskytuje sociální služby Pečovatelská služba Lázně Bělohrad a k dispozici je Dům s pečovatelskou službou. V současné době je v Domě s pečovatelskou službou (dva objekty, z toho jeden objekt bez výtahu) k dispozici 21 lůžek, což je vyhovující. Klienti jsou přijímáni na základě současného zdravotního stavu a většina postupně odchází do Domova důchodců. Celkově lze říci, že sociální péče poskytovaná na území města Lázní Bělohrad a okolních obcí je na dobré úrovni a kapacity jsou dostatečné. V souvislosti se změnou životního stylu narůstá zájem o rehabilitační, masážní, kondiční a podobné služby, které jsou nebo mohou být také vhodným doplňkem nabídky území pro využití volného času, sport, rekreaci a cestovní ruch. 65

66 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh LÁZNĚ Bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku slatinných lázní. Lázně Bělohrad a.s. s více než stodvacetiletou tradicí, jsou dnes zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny. Další indikací je léčba deformujících jizev po úrazech a popáleninách a dětská gynekologie. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Lázně mají skvělé renomé doma i za hranicemi naší vlasti. Lázně disponují třemi lázeňskými hotely, dvěma depandanci a penzionem Lázeňský hotel Grand - postaven v roce 1936 a později propojen s rehabilitační klinikou, jejíž součástí jsou ordinace lékařů a komplexní lázeňský provoz. Bezbariérový přístup je výhodou pro hůře pohyblivé pacienty. V hotelu Grand se nachází jídelna. Hosté zde mohou navštívit také dvě kavárny a venkovní terasu. Na hotel Grand přímo navazuje 2timetrový krytý, vyhřívaný bazén. Celková kapacita hotelu Grand činí 87 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje). Hotel Anna Marie - uveden do provozu v roce Je pojmenován po zakladatelce lázní, pruské šlechtičně Anně z Assenburgu. Celková kapacita hotelu Anna Marie: 11 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje, prostorné apartmány). Hotel Janeček - kompletně zrekonstruován v roce 22. Celková kapacita je 65 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje). Depandance Vila Karluška - v původním stylu zrekonstruovaná vila na okraji parku Bažantnice, 5 metrů od léčebného pavilonu. Celková kapacita vily činí 8 lůžek (jedno a dvoulůžkové pokoje). Depandance Vila Stefanie - vila, která svým vybavením a zázemím plně odpovídá těm nejvyšším požadavkům. Je situována přímo proti hotelu Grand. Celková kapacita vily Stefanie je 14 lůžek Penzion Věžička penzion vzdálený cca 2 m od lázní směrem do centra Lázní Bělohrad. Celková kapacita je 21 lůžek (jedno a dvoulůžkové pokoje). V lázních je dále dětská léčebna s 5 lůžky s vlastní jídelnou, kuchyní, učebnami ZŠ, rehabilitací. Spa resort Tree of Life - lázeňský resort s 5-ti hvězdičkovým ubytováním, který je převážně zaměřen na welness pobyty. Celková kapacita Spa resortu Tree of Life činí 146 lůžek. Sportovně zaměřeným hostům lázně nabízejí tenis (park Bažantnice), minigolf, pétanque, bazén, saunu, půjčovnu horských kol a další. KULTURA Na území města Lázní Bělohrad se nalézají další významná zařízení občanské vybavenosti sloužící jak obyvatelům města, tak i obyvatelům jiných obcí a návštěvníkům území. Především tato zařízení dodávají území jeho význam a městský charakter a zároveň představují stále významnější zdroj zaměstnanosti. Níže jsou uvedena jen některá zařízení, která by měla zůstat v území zachována: památník K. V. Raise knihovna Fričovo muzeum, Městské informační středisko, kino lázeňský areál Většina těchto zařízení je umístěna na katastrálním území Lázní Bělohrad. V ostatních částech města je tento druh vybavenosti zastoupena zcela výjimečně, popř. vůbec. Ve městě je činných několik spolků Dechová hudba Javorka, Národopisný folklórní soubor písní a tanců Hořeňák, dětský soubor Hořeňáček a Hořeníček, Spolek Frič, SDH Lány, SDH Lázně Bělohrad, SDH Horní Nová Ves, SDH Hřídelec, SDH Dolní Nová Ves, ZO českého svazu včelařů, Klub důchodců, Český zahrádkářský svaz Lázně Bělohrad. Ze sportovních klubů je zde činná tělovýchovná jednota (fotbal, tenis, házená), Sokol a skautský oddíl. 66

67 E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury TĚLOVÝCHOVA A SPORT Významnou součástí veřejného sektoru občanské vybavenosti jsou plochy, zařízení a aktivity pro sport a tělovýchovu. V současné době roste význam sportovních a tělovýchovných aktivit, a jedním z důležitých úkolů územně plánovací dokumentace je prověřit a zajistit na území města dostatek tomu odpovídajících vhodných ploch a zařízení. Zvláštní význam přitom zasluhují veřejně přístupné plochy a zařízení určená především pro tzv. neorganizované aktivity. Významnou úlohu zde mohou a mají sehrát školy a jejich zázemí pro sport a tělovýchovu, ale i tě lovýchovné jednoty a sportovní kluby se svou nabídkou zařízení, kapacit a aktivit. Pro sportovní vyžití ve městě je k dispozici například sportovní hala při U, krytá tenisová hala, víceúčelové hřiště (volejbal, fotbal, atletický okruh), sokolovna. Pro základní školu a organizované skupiny je k dispozici tělocvična při ZŠ. Většina těchto ploch je přístupná i široké veřejnosti. V Lázních Bělohrad se nachází nejmodernější minigolfové hřiště v ČR, které umožňuje pořádání významných turnajů. Plochy sportu jsou lokalizovány převážně na katastrálním území Lázní Bělohrad, popř. v Horní Nové Vsi. V ostatních částech města jsou plochy sportu zastoupeny zcela výjimečně, popř. nejsou vůbec k dispozici (na k.ú. Lány se nachází menší hřiště, na k.ú. Brtev se např. jedná o využívání rybníku Pardoubek s pláží, hřiště s dětskými prolézačkami se nachází za restaurací v části Hřídelec). Plochy sportu jsou zakresleny v grafické části dokumentace. E.3.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Za veřejná prostranství jsou v souladu s 34 zákona č. 128/2 Sb., o obcích považována všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V ÚP je kostra veřejných prostranství tvořena zejména plochami veřejných prostranství (VP), které v sobě zahrnují komunikace místní obslužné, komunikace ostatní i komunikace pěší, dále pak plochami zeleně sídelní, které kromě ochranné a doprovodné zeleně obsahují i plochy vhodné pro parkové úpravy. Veřejná prostranství již existují a mohou i v budoucnu vznikat dle místních podmínek i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s regulativy jednotlivých ploch, neboť vznik veřejných prostranství je pro obec žádoucí. E.3.5 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY V ÚP jsou respektovány požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a ochrany obyvatelstva dle zákona č. 222/1999 Sb., zákona č. 239/2 Sb. a vyhlášky MV č. 38/22 Sb. v platném znění. Pro správní území města Lázně Bělohrad není v současné době žádné omezení, vyplývající z obecně právních předpisů nebo z pravomocných správních rozhodnutí na úseku civilní ochrany. 67

68 Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad Návrh E.4 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY E.4.1 KRAJINÁŘSKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ KRAJINNÁ TYPOLOGIE Dle Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o., MŽP) jsou ve zdejší krajině zastoupeny základní krajinné typy 3M2, 3M5 a 3Z2: z hlediska osídlení (1. místo kódu): 3 vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica z hlediska způsobů využití (2. místo kódu): M lesozemědělské krajiny Z zemědělské krajiny z hlediska reliéfu (3. místo kódu): 2 krajiny vrchovin Hercynica 5 krajiny rozřezaných tabulí Krajina obce patří k běžným krajinným typům, nejsou zde zastoupené typy význačné ani unikátní. Hlavní charakteristiky jednotek krajinářského členění Základní krajinné typy dle způsobů využití: Lesozemědělské krajiny (M) Základní V území obce plošně významný krajinný typ (heterogenní, přechodový), tvořený mozaikou lesních pocharakteristiky zemků drobných až středně velkých komplexů lesa, zemědělské půdy a ostatní druhy pozemků (vč. sídel zde netvořících plošně významná homogenní urbanizovaná území do tohoto typu jsou zařazena i zastavěná území města a sídel). Typ je pro řešené území charakteristický, je vymezený bez ohledu na reliéf terénu. Vymezený prostor poskytuje obyvatelstvu (návštěvníkům) velmi široké spektrum využití - ryze výnosové (hospodářské činnosti využívající ZPF a PUPFL, výroba a služby v sídlech ), bydlení i rekreaci a oddech. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména reliéf terénu s dominantními prvky, existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídání a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky (zástavba historická, sakrální, i novodobá). Cílem veškerých činností ve vymezeném prostoru je vytvoření územně i fakticky vyváženého poměru mezi zájmy uživatelů krajiny specifikovanými mimoprodukčními funkcemi, a hospodářskými činnostmi specifikovanými produkčními funkcemi složek půdního fondu. Možná ohrožení zástavba mimo zastavěná a zastavitelná území vyžadující plošné požadavky na ZPF a PUPFL, necitlivé způsoby zástavby vč. krajinně cizorodých, nadměrných a architektonicky nevhodných prvků vč. vnášení nových krajinných dominant, zanedbávání ploch a probíhající sukcese na pozemcích nevyužívaných a opuštěných, nerespektování zájmů ochrany přírody a krajiny Zemědělské krajiny (Z) Základní Základní matricí krajinného typu jsou ucelené kulturní partie s převahou zemědělských pozemků charakteristiky často s nejúrodnějšími půdami o nejvyšší ochraně ZPF, z převážné části tvořené orně využívanou půdou. Součástí krajinného typu je zástavba města a sídel (bydlení, výroba vč. zemědělskovýrobní infrastruktury, lázeňství, soustava komunikací silničních i železničních ) historická i novodobá. Z krajinářského hlediska se jedná o nejfádnější výraz krajiny se značným výskytem nadměrných scelených honů zemědělských pozemků, s vysokým stupněm zainvestovanosti provedených melioračních opatření. Reliéf terénu je tvořen krajinami plošin, rovin a rovinatých depresí. Ke kladným aspektům patří výskyt prvků nelesní zeleně a pohledové rozčleňovací linie dřevinných doprovodů zdejších vodotečí a komunikací. Prostor patří k výrazně kulturním aspektům, poskytuje zejména obživu obyvatel v místním i širším územním měřítku. Možná ohrožení Přetrvávající velkoplošná druhová unifikace zemědělských pozemků, setrvávání na velkoplošných způsobech hospodaření, likvidace nelesní zeleně. Zábory zemědělských pozemků pro investiční i obytnou výstavbu, umísťování velkoobjemových staveb a zařízení necitlivých k místnímu krajinnému rázu, narušení charakteru lázeňského areálu, případně opouštění zemědělského hospodaření. E.4.2 KRAJINÁŘSKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BIOREGIONÁLNÍ Krajina v území je dle Typologie České krajiny (Löw a spol.) součástí následujících bioregionů: bioregion 1.37 Podkrkonošský: Je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou odpovídající v převažující míře 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny, na jižním okraji též acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Aktuálně převažuje orná půda a kulturní smrčiny. Bioregion je na území obce tvořen biochorami: biochora 3BW 4BS 4BL 4VW 68 vegetační stupeň dubobukový (dubojehličnatý) bukový bukový bukový typ reliéfu, skupiny půdotvorných substrátů pahorkatiny s plošinami, (kyselé kvádrové) pískovce pahorkatiny s plošinami, kyselé metamorfity pahorkatiny s plošinami, neutrální perm (a permské sedimenty) vrchoviny, (kyselé kvádrové) pískovce

69 E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny bioregion 1.9 Cidlinsko-Chrudimský (Cidlinská část): Je tvořen křídovou tabulí a je typickým přechodem 2. bukodubového vegetačního stupně do 3. dubobukového stupně. Dominuje zde teplejší varianta hájové bioty. V depresích se vyskytují acidofilní druhy doubrav a lipové březiny. Netypické části bioregionu jsou bučiny, které tvoří přechod do okolních vrchovin. V současné době zde převažuje orná půda a lesy s velkým zastoupením dubů a kulturních smrčin. Bioregion je na území obce tvořen biochorami: biochora 3RE 3RB 3PB 3Db vegetační stupeň dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý) typ reliéfu, skupiny půdotvorných substrátů plošiny (roviny), spraše (a sprašové hlíny) plošiny (roviny), erodované plošiny na slínech (a vápnitých jílech) pahorkatiny, erodované plošiny na slínech (a vápnitých jílech) rovinné deprese (sníženiny), bazické podmáčené sedimenty Obr.: Orientační znázornění krajinářského členění. Zdroj: Typologie České krajiny - Löw a spol. 69