příloha 5-6/2015 Horizont 2020 Daniel Frank, Vladimír Albrecht Účast ČR v H2020 leden 2014 červenec 2015

Transkript

1 příloha 5-6/2015 Horizont Daniel Frank, Vladimír Albrecht Účast ČR v H2020 a v programu EURATOM v období leden 2014 červenec

2

3 Účast ČR v H2020 a v programu EURATOM v období leden 2014 červenec 2015 V roce 2014 zahájila Evropská unie (EU) program HORIZONT 2020 (H2020). Jde o osmý program v řadě rámcových programů EU pro výzkum, technologický vývoj a inovace (RP). Program H2020 poběží do r a s rozpočtem 77 mld. E se řadí mezi celosvětově největší programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu. ČR se účastní RP v celé šíři jejich témat a typů projektů od počátku 5. RP. H2020 je tedy čtvrtým RP, ve kterém mohou česká pracoviště působit bez výraznějších omezení. RP znamenaly naprosto bezprecedentní nárůst mezinárodní spolupráce českých pracovišť v oblasti výzkumu, vývoje a v inovacích. Českým pracovištím se tak otevřela možnost spolupracovat s týmy z nejvýznamnějších evropských vědeckých institucí a stejně tak průmysl se mohl podílet na činnosti mezinárodních konsorcií, jejichž členy byli výrobci, kteří zaujímají významné místo na globálním trhu. Kromě zintenzivnění mezinárodní spolupráce tyto programy umožnily českým pracovištím získat nové zkušenosti s cílově orientovaným výzkumem, který dodnes ve zdejším prostředí nemá patřičné rozšíření. STRUKTURA H2020 Program H2020 je členěn do 3 priorit Excelentní věda, Vedoucí postavení průmyslu, Společenské výzvy, přičemž každá z nich reflektuje jiné cíle EU. Každá z jich se dále dělí na podskupiny, které se soustředí na konkrétní priority strategie EU2020 a její vlajkové iniciativy Inovace v Unii. Struktura H2020 není určena jen tematicky, nýbrž k ní patří celá řada nástrojů, které mají vzhledem k programu H2020 jistou autonomii a které vyhlašují vlastní výzvy (např. ERA-NET, Společné technologické iniciativy (JTI) nebo Iniciativy společného programování (JPI) atd.). Rozpočet programu H2020 byl schválen ve výši 77,028 mld. E a jeho rozdělení je uvedeno v tabulce 1. (viz str. 4) Program H2020 doplňuje též program EURATOM, jehož celkový rozpočet činí na období ,603 mld. E. Program H2020 se soustředí na naplňování svých tří klíčových priorit: I. EXCELENTNÍ VĚDA má podpořit formování vědecké excelence EU a Evropského výzkumného prostoru a zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Cílem je podpora badatelského výzkumu prováděného nejlepšími výzkumníky z celého světa na pracovištích EU, rozvoj talentů a lidského kapitálu v Evropě, zajištění a zpřístupnění vynikajících výzkumných infrastruktur a zatraktivnění Evropy pro přední světové výzkumné pracovníky a špičkové vědce. Priorita Excelentní věda je rozdělena do čtyř základních oblastí: Evropská výzkumná rada (ERC) podpora talentů a kreativity, výzkum posouvající hranice současného poznání Budoucí a vznikající technologie (FET) podpora vizí, které mají vést k radikálně novým technologiím prostřednictvím dosud neuvažovaných spoluprací napříč vědeckými obory Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) posílení odborné přípravy a mobility výzkumníků Evropské výzkumné infrastruktury včetně e-infrastruktur (INFRA) budování výzkumných infrastruktur světové úrovně II. VEDOUCÍ POSTAVENÍ PRŮMYSLU tato priorita umožňuje zlepšování a podporu konkurenceschopnosti a postavení evropského průmyslu na globálním trhu. Cílem je podpora přelomových technologií napříč existujícími i nově vznikajícími odvětvími. Prostřednictvím této priority je podporován růst evropských firem a výzkum v inovativních malých a středních podnicích. Snahou je vytvořit z Evropy přitažlivější místo z hlediska investic do výzkumu, vývoje a inovací. Priorita je rozdělena na tři oblasti: Vedoucí postavení v průlomových a průmyslových technologiích (LEIT) rozvoj celosvětově vedoucího postavení EU v průlomových a průmyslových technologiích v šesti směrech: informační a komunikační technologie (ICT), nanotechnologie (NMP), pokročilé materiály (ADVMAT), biotechnologie (BIOTECH), pokročilá výroba a zpracování (ADVMANU), vesmírné aplikace (SPACE) Přístup k rizikovému financování (RISKFINANCE) podpora pro vznikající podniky ve všech fázích jejich rozvoje prostřednictvím dluhového a kapitálového financování Inovace v malých a středních podnicích (SME) podpora růstu a konkurenceschopnosti EU prostřednictvím zvýšení úrovně inovací v malých a středních podnicích v celém inovačním cyklu. Inovace v MSP zahrnují řadu akcí přímé (SME Instrument) i nepřímé podpory (rozvoj a budování inovačního managementu, ochranu práv duševního vlastnictví, poradenství, rozvoj sítí a aktivit pro poskytovatele služeb a politiky v oblasti inovačního podnikání) MSP s cílem zvýšit jejich inovační kapacitu III. SPOLEČENSKÉ VÝZVY největší část navrhovaného rozpočtu pro program H2020 je alokována na řešení sedmi identifikovaných společenských výzev (Societal Chalenges SC): SC1 Zdraví, demografické změny a životní pohoda (HEALTH) SC2 Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský výzkum a bioekonomika (FOOD) SC3 Zajištěná, čistá a účinná energie (ENERGY) SC4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava (TPT) SC5 Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (ENV) 3

4 SC6 Evropa v měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti (SOCIETY) SC7 Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů (SECURITY) V těchto společenských výzvách jde o cílově orientovaný výzkum, tj. o nalezení řešení přesně zadaných problémů. Výzkum, vývoj a inovace jsou podporovány s velkým důrazem na multidisciplinaritu. Priorita Společenské výzvy zahrnuje celý inovační cyklus (od výzkumu Horizon 2020 ( ) Zkratka Rozpočet odhadovaná částka (mil. E) I EXCELENTNÍ VĚDA Evropská výzkumná rada ERC Budoucí a vznikající technologie FET Akce Marie Sklodowska-Curie MSCA Výzkumné infrastruktury INFRA II VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU Vedoucí postavení v průlomových a průmyslových technologiích LEIT Informační a komunikační technologie ICT Nanotechnologie NMP Pokročilé materiály ADVMAT Pokročilá výroba a zpracování ADVMANU Biotechnologie BIOTECH Vesmírné aplikace SPACE Přístup k rizikovému financování RISKFINANCE Inovace v malých a středních podnicích SME 616 III SPOLEČENSKÉ VÝZVY Zdraví, demografické změny a životní pohoda HEALTH Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika FOOD Zajištěná, čistá a účinná energie ENERGY Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava TPT Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny ENV Evropa v měnícím se světě inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti SOCIETY Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů SECURITY IV ŠÍŘENÍ EXCELENCE A PODPORA ÚČASTI V VĚDA VE SPOLEČNOSTI A PRO SPOLEČNOST VI NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO CENTRA JRC VII EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT EIT celkem H EUR ATOM Jaderná fúze nepřímé akce 728 Jaderné štěpení nepřímé akce 316 Přímé akce Společného výzkumného centra 560 celkem EURATOM Tabulka 1 Struktura a rozpočet H2020 (v mil. E) pro období a programu EURATOM pro období Zdroj: 1 Horizontální aktivita Šíření excelence a podpora účasti je dále rozdělena do dalších nástrojů: WIDESPREAD (Teaming) Vytváření evropských center excelence prostřednictvím spojovaní vynikajících výzkumných institucí a regionů s nízkou výkoností VaVaI, TWINING Partnerství výzkumných institucí, ERA CHAIRS, PSF Nástroj pro podporu politiky, IPNET Podpora přístupu k mezinárodním sítím, NCPNET Nadnárodní sítě národních kontaktních bodů. 2 Horizontální aktivita Věda se společností a pro společnost je rozdělena na: CAREER Zatraktivnění vědecké a technologické kariéry mladým lidem, GENDEREQ Podpora rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, INEGSOC Integrace společnosti v oblasti vědy a inovací, SCIENCE Podpora zapojení občanů do vědy, RESACCESS Rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků, GOV Odpovědný výzkum a inovace, IMPACT Předvídání a posuzování možných dopadů na životní prostředí, zdraví a bezpečnost, KNOWLEDGE Zlepšování znalostí ve vědecké komunikaci 3 Financování projektu ITER není součástí víceletého finančního rámce a není zahrnuto v tomto rozpočtu. 4

5 až po trh) s důrazem na činnosti související s inovacemi, jako jsou např. pilotní projekty, demonstrace, testování a podpora pro veřejné zakázky a tržní využití. Z rozpočtu programu H2020 jsou ještě hrazeny tzv. horizontální aktivity Šíření excelence a podpora účasti a Věda se společností a pro společnost a dále nejaderné aktivity Společného výzkumného centra EK (JRC) a Evropský inovační a technologický institut (EIT). ŠÍŘENÍ EXCELENCE A ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI (Widening) Cílem navrhovaných opatření v této oblasti je napomoci překonání rozdílů mezi členskými státy či regiony při rozvoji a využití výzkumného a inovačního potenciálu, podpořit účast v programu H2020 a přispět k rovnoměrnějšímu šíření excelentního výzkumu v Evropském výzkumném prostoru. Šíření excelence a rozšiřování účasti je v H2020 podporováno několika opatřeními: WIDESPREAD (TEAMING) podpora budování nových nebo modernizace stávajících center excelence na bázi partnerství s renomovanými výzkumnými institucemi v zahraničí Twinning transfer poznatků a výměna nejlepších praxí mezi výzkumnými institucemi a vedoucími zahraničními partnery ERA chairs (ERA) přijímání vynikajících vědců na univerzity a výzkumné instituce, které mají vysoký potenciál pro rozvoj výzkumné excelence Policy Support Facility (PSF) formulace a optimalizace výzkumných a inovačních politik ve členských státech a regionech s nižší výkonností ve výzkumu a inovacích INTNET podpora přístupu k mezinárodním sítím NCPNET nadnárodní sítě národních kontaktních bodů (NCP) VĚDA SE SPOLEČNOSTÍ A PRO SPOLEČNOST Cílem této aktivity, která přímo navazuje na prioritu 7. RP Věda ve společnosti, je budovat efektivní spolupráci mezi vědou a společností, získávat nové talenty pro vědu a spojovat vědeckou excelenci se sociální odpovědností. Věda se společností a pro společnost sestává z následujících částí: CAREER zatraktivnění vědecké a technologické kariéry mladým lidem GENDEREQ podpora rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací INEGSOC integrace společnosti v oblasti vědy a inovací SCIENCE podpora zapojení občanů do vědy RESACCESS rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků GOV odpovědný výzkum a inovace IMPACT předvídání a posuzování možných dopadů na životní prostředí, zdraví a bezpečnost KNOWLEDGE zlepšování znalostí ve vědecké komunikaci V rozpočtu H2020 je vyčleněno mil. E na tzv. nejaderné přímé akce (tj. přímo institucionálně financovaný výzkum v nejaderné oblasti) Společného výzkumného centra (Joint Research Centre, JRC). JRC je generálním ředitelstvím EK, které spravuje sedm vědeckých ústavů (včetně unikátních výzkumných infrastruktur) umístěných v 5 členských zemích EU. Dlouhodobým strategickým cílem JRC je poskytovat neutrální a objektivní vědeckou a technickou podporu jednotlivým generálním ředitelstvím Evropské komise při tvorbě, implementaci a monitorování politik. Klíčové kompetence JRC v nejaderné oblasti jsou energetika, doprava, životní prostředí a klimatické změny, zemědělství a potravinové zabezpečení, zdraví a ochrana spotřebitele, informační a komunikační technologie, referenční materiály a měření, ochrana a bezpečnost občanů a výhledové studie. Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology EIT) je zaměřený na podporu excelentní vědy hlavně prostřednictvím podpory vytváření znalostních a inovačních společenství KICs (Knowledge and Innovation Communities). EIT nefinancuje žádné projekty, nýbrž vytváří, a tedy i spolufinancuje KICs, která propojují činnost univerzitních pracovišť s činností výzkumnou a podnikatelskou. V současnosti probíhají aktivity znalostních a inovační společenství spuštěných v roce 2010 se zaměřením na: změnu klimatu (Climate KIC), udržitelnou energii (KIC InnoEnergy), informační a komunikační technologie (KIC EIT ICT Labs). V průběhu Horizontu 2020 bude dále na základě vyhlášených výzev financováno pět nových KIC zacílených na: zdravý život a aktivní stárnutí (Innovation for healthy living and active ageing), suroviny (Raw materials sustainable exploration, extraction, processing, recycling and substitution), potraviny pro budoucnost (Food4Future sustainable supply chain from resources to consumers), výrobu (Added-value manufacturing) a městskou mobilitu (Urban mobility). Program EURATOM (Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu) byl vyhlášen pro období a doplňuje program Horizont 2020, jehož je nedílnou součástí, a jeho celkový rozpočet je mil. E. Jde o výzkum a odbornou přípravu pro průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany a úsilí o bezpečnou dekarbonizaci energetického systému. Specifické cíle nepřímých akcí jsou zaměřeny na osm oblastí: podpora bezpečnosti jaderných systémů, oblast nakládání s konečným jaderným odpadem včetně geologického ukládání, separace a transmutace, podpora rozvoje a udržování odborných 5

6 znalostí v jaderné oblasti v EU na špičkové úrovni, radiační ochrana a rozvoj lékařského využití záření, přiblížení se demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy, vývoj materiálů, technologií a koncepčního návrhu pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze, podpora inovací a průmyslové konkurenceschopnosti, zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu. ZDROJE DAT V této zprávě předkládá Technologické centrum AV ČR (TC) vlastní analýzu účasti ČR v H2020 v období leden 2014 až červenec TC tak pokračuje v řadě každoročních zpráv o účasti ČR v RP, které předkládá od počátku 6. RP. Jde vždy o mezinárodní komparativní analýzy, kdy jsou hodnoty vybraných indexů účasti ČR porovnávány s hodnotami ostatních členských států EU. Komparativní statistiky jsou většinou v této zprávě uváděny explicitně buď pro všech 28 členských států EU, nebo je ČR porovnávána s agregovanými údaji pro EU-15 (staré členské státy SČS) a EU-12 (nové členské státy NČS vyjma ČR). Zprávy a analýzy o účasti členských států EU vycházejí z údajů neveřejné databáze ecorda (External COmmon Research DAta Warehouse), spravované Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace EK (DG RTD). Databáze ecorda je analogem denně aktualizované databáze CORDA (COmmon Research DAta Warehouse). Jedná se de facto o snímek nebo výřez z CORDY extrahovaný (od roku 2011) 3 x ročně. Data z databáze ecorda jsou poskytována pouze vybraným skupinám expertů (zaměstnancům EK, členům programových výborů a pověřeným národně nominovaným uživatelům ecorda) a jejich zveřejňování podléhá platným Pravidlům důvěrnosti pro údaje rámcového programu uložených v CORDA a ecor- DA (Confidentiality rules for Framework Programme data stored in CORDA and ecorda). Databáze ecorda pro H2020 existuje ve dvou formách databáze grantových dohod a účastníků (ecorda H2020 grant agreements and participants) a databáze návrhů projektů a žadatelů (ecorda H2020 proposals and applicants). Podkladem pro kvantitativní analýzy účasti ČR (příp. ostatních států EU) uvedené v této zprávě je poslední aktualizace databáze ecorda (verze 2.0), kterou EK váže k datu , a údaje zpřístupnila dne Z hlediska aktuálnosti dat je třeba vzít v úvahu, že data jsou do databáze vkládána s jistým zpožděním, které je způsobené řadou okolností, např. lhůtou mlčenlivosti mezi uzavřením výzvy a publikováním dat, časově náročnými interními validačními a kontrolními postupy odpovědných útvarů EK za účelem získání lepší kvality a integrity dat apod. Aktuální verze databáze ecorda explicitně neobsahuje data Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, data pro EURATOM jaderná fúze (vyjma projektu EUROfusion), data o znalostních a inovačních komunitách: výzva EIT-KICS-2014, a data z výzev H2020-CS2-CPW a H2020-Prize-Innovation- SOFT Kvůli internímu validačnímu procesu při správě databáze nebyly do zmiňované verze databáze ecorda zařazeny taktéž následující tři výzvy: H2020-WASTE-2014-two-stage, H2020-WATER-2014-two-stage a H2020-SC two-stage. Tyto výzvy budou zařazeny do následující verze databáze. Současná verze databáze ecorda také neobsahuje žádné informace o první etapě dvoukolových výzev k předkládání návrhů projektů. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ÚČASTI ČR V H2020 RP vyvolávají již tradičně poměrně silnou reakci výzkumných a vývojových týmů, což lze doložit několika základními údaji. Databáze návrhů projektů a žadatelů o účast v H2020 zveřejněná v červenci 2015 obsahuje výsledky 107 výzev a návrhů projektů, na jejichž přípravě se podílelo týmů, z nichž (91 %) bylo z EU. Velký zájem výzkumné sféry dokládá i celkový rozpočet podaných návrhů projektů, který dosáhl 68,6 mld. E. Řešitelské týmy celkově požadovaly podporu od EK ve výši 63,2 mld. E, což je částka, která překračuje celkový rozpočet 7. RP a dosahuje 82 % plánovaného rozpočtu H2020. Procesem peer review hodnocení však bylo navrženo k financování jen projektů, což odpovídá úspěšnosti asi 13 %. Aktuální verze databáze grantových dohod obsahuje projektů s podepsanou grantovou dohodou, které již definitivně obdržely finanční podporu z rozpočtu H2020. Tyto úspěšné projekty mají celkový rozpočet 9,1 mld. E a ucházejí se o celkovou podporu ve výši 7,4 mld. E. Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v H týmů ze 104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28. Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. E a průměrná nárokovaná podpora z rozpočtu H2020 dosahuje 228 tis. E. Pro porovnání uveďme, že průměrná podpora pro státy EU-13 činí 205 tis. E a pro státy EU-15 pak 439 tis. E. To znamená, že staré členské státy (SČS) získávají z rozpočtu H2020 v průměru dvojnásobnou podporu na 1 tým než nové členské státy (NČS). Z výše zmíněných základních údajů plyne, že tyto základní charakteristiky účasti ČR v H2020 (tj. např. poměr českých účastníků v H2020 ke všem účastníkům H2020) jsou téměř shodné s těmi, které platily pro 7. RP (viz Frank, Albrecht: Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP). Dosavadní účast ČR v H2020 je možné posoudit počtem účastníků připadajících na 1 mil. obyvatel. Tuto charakteristiku, tj. počet účastí přepočítaný na jednotkovou populaci v úspěšných realizovaných projektech, prezentuje sloupcová část grafu 1. Toto mezinárodní porovnání ukazuje, že ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28. Velmi vysokou hodnotu tohoto ukazatele mají DK, FI, NL, BE a IE, vysokou hodnotu pak AT, SE a také EL. S výjimkou IE a EL jde o státy, které investují do VaV více než 2 % HDP, a severské státy s AT dokonce 3 % HDP. Zatímco u AT vyplývá vyšší hodnota z poměrně vysoké úspěšnosti rakouských týmů, hodnota pro EL naopak plyne z vysoké reakce řeckých týmů při předkládání návrhů projektů. Pro ČR je přes všechny nevýhody výpočtu této relativní účasti v H2020 rozhodující její postavení vůči populačně porovnatelným státům, mezi něž můžeme zařadit BE, EL, HU, AT, PT a SE. V tomto pohledu předstihuje ČR těsně pouze HU, za ostatními 6

7 státy výrazně zaostává. Ze sloupcové části grafu vyplývá, že se ČR ocitá mezi 10 posledními státy (tj. IT, FR, HR, LT, HU, SK, BG, RO, PL), které s výjimkou FR investují do VaV výrazně nižší procento svých HDP než ČR (1,91 % HDP). ČR tedy předstihuje s výjimkou HU pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP. To vede k závěru, že účast ČR je v dosavadním průběhu H2020 nižší, než by po et ú astí na 1 mil. obyvatel po et ú astí 0 LU CY SI EE DK FI NL BE IE MT AT SE EL ES UK PT LV DE IT FR CZ HR LT HU SK BG RO PL 0 po et ú astí na 1. mil. obyv. - S S po et ú astí na 1. mil. obyv. - N S celkov po et ú astí Graf 1 Počet účastí na 1 mil. obyvatel (sloupcový graf) a absolutní počet účastí (bodový graf) v realizovaných projektech H2020 v jednotlivých státech EU-28. Státy jsou řazeny podle sloupcového grafu. Šedé sloupce představují NČS, modré sloupce SČS. Kartodiagram 1 Počty realizovaných projektů H2020 v členských státech EU 7

8 po et ú astí UK DE ES 1750 IT 1500 FR 1250 NL 1000 SE BE 750 DK 500 CZ AT EL PL HU IE SK PT 250 FI RO HR LV Sl 0 LT BG po et ú astí na 1. tis. FTE Graf 2 Bublinový graf představuje aktivitu států EU v H2020. Svislá osa prezentuje počet účastí daného členského státu v projektech H2020, vodorovná osa představuje počet účastí na 1000 vědeckých a akademických pracovníků daného státu EU. Velikost bubliny symbolizuje počet vědeckých a akademických pracovníků daného státu EU. SČS jsou označeny modrou barvou, NČS šedou barvou, ČR je zvýrazněna červeně. V grafu chybí velmi malé evropské státy, CY a MT, které mají specifickou strukturu systému VaV. odpovídalo síle a významu zdejšího sektoru VaV. V H2020 se tedy opakuje pořadí, které ČR zaujímala stabilně v průběhu předchozích dvou RP. Sloupcová část grafu 1 též ukazuje, že velké členské státy (UK, DE, FR, IT) mají podle tohoto ukazatele poměrně nižší účast na řešení projektů. Zdá se, že národní výzkum představuje pro týmy těchto států vyšší prioritu než H2020. Z bodové části grafu 1, který udává absolutní počty účastí, je zcela zřejmé, že nejvíce týmů podílejících se na řešení projektů H2020 pochází z velkých zemí, tj. z UK, DE, ES, IT a FR. Graf 1 současně ukazuje, že malé státy (CY, LU, MT, EE) mají sice podle absolutního počtu týmů velmi malou účast, podle zmíněného relativního ukazatele jsou však v mezinárodním porovnání na předních místech. Pro doplnění informací o účasti jednotlivých států EU v dosavadním průběhu H2020 uvádíme ještě absolutní počty projektů, ve kterých se týmy z těchto států uplatňují. Tyto počty prezentuje kartodiagram 1 (viz str. 7). Mezi počtem obyvatel a počtem účastí existuje velmi silná korelace. Jakkoli tedy velikost populace silně ovlivňuje počet účastí daného státu v projektech H2020, je jasné, že významný vliv na účast má velikost (kapacita) systému VaV dané země. Proto je přiměřenější celkovou účast vztahovat nikoliv k jednotkové populaci, nýbrž k jednotkové kapacitě systému VaV, tedy na plných úvazků výzkumníků (dále na 1000 FTE ). Státy EU-28 (nebo EU-26, protože z analýzy byly vyloučeny velmi malé státy (MT a CY) s extrémně nízkým počtem FTE) jsou v bublinovém grafu 2 seřazeny právě podle počtu účastí připadajících na 1 tis. FTE (počet FTE se vztahuje k údajům z roku 2013). V ČR připadá 6 účastí na 1 tis. FTE. Je tedy vidět, že nižší účast připadající na 1 tis. FTE než ČR mají už jen PL a SK. ČR tedy výrazně zaostává jak za státy s podobnou výzkumnou kapacitou, jako jsou AT, FI, DK a EL, tak za většinou NČS. Opět se ukazuje, že i podle tohoto indexu mají malé státy (EE, SI, LU) vesměs vyšší účast než velké technologicky pokročilé státy (DE, FR, UK). Stejně nebo obdobně nízký počet účastí DE, FR a CZ na 1 tis. FTE v H2020 nelze vysvětlovat stejnými důvody. DE a FR jsou velké evropské země s velmi silným národním systém výzkumu a vývoje, který pokrývá širší tematické spektrum než RP, a zapojení do RP má pro ně jiný význam, než je tomu u menších států, jejichž národní systémy VaV nemohou pokrývat tak široké tematické spektrum jako program H2020. V případě ČR lze nízkou hodnotu tohoto indikátoru přičítat spíše výraznější orientaci jejích výzkumníků na jiné a snadněji dosažitelné finanční zdroje v oblasti VaV. REAKCE ČESKÝCH INSTITUCÍ NA VÝZVY H2020 A JEJICH ÚSPĚŠNOST Reakce českých institucí na výzvy k podávání návrhů projektů v RP a úspěšnost českých výzkumných týmů je vždy jednou z hlavních otázek kladených v souvislosti s hodnocením dopadů RP v ČR. Na počátku prosince 2013 vyhlásila EK první výzvy v novém RP H2020. Aktuální verze databáze návrhů projektů a žadatelů ecorda eviduje 107 výzev, které byly uzavřeny převážně v roce 2014, tj. v prvním roce existence H2020. České výzkumné týmy se v počtu výzkumných a pracovních týmů podílely na přípravě návrhů projektů a reagovaly tak na 97 vyhlášených výzev. Základní otázku, zda je aktivita ČR v dosavadním průběhu dostatečná, lze ovšem objektivně zodpovědět, jen pokud porovnáme údaje ČR s ostatními zeměmi EU. Při komparaci odhlédneme od toho, že v různých prioritách a společenských výzvách H2020 měly výzvy různou strukturu nebo specifický charakter. Zopakujme také, že současná verze databáze ecorda neobsahuje rovněž žádné informace o první etapě uzavřených dvoukolových výzev k předkládání návrhů projektů. Graf 3 ukazuje reakci států EU-28 (nebo EU-26, protože z analýzy byly vyloučeny malé státy CY a MT, pro které jsou tyto poměrové statistiky nevhodné, neboť mají velmi specifický národní systém výzkumu a vývoje, a proto i velmi specifickou reakci na výzvy k předkládání projektů do H2020 ) na výzvy H2020. Svislá osa grafu 3 představuje počet účastí (týmů) přepočtený na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků dané členské země, vodorovná osa udává počty týmů připadající na jednotkovou populaci dané členské země (tj. počet účastí na 1 mil. obyvatel). Z grafu 3 je patrné, že se ČR nachází mezi státy s nejnižšími hodnotami obou indikátorů tj. její reakce na výzvy H2020 je 8

9 jedna z nejnižších v celé EU. Za ČR se v počtech účastí na 1 mil. obyvatel nacházejí pouze PL, RO, BG a SK. V počtu účastí na 1. tis. FTE je z NČS horší pouze PL. Graf 3 rovněž ukazuje, že reakce NČS byla až na výjimky (EE, SL) výrazně nižší než reakce SČS. Ze SČS mají relativně nízké hodnoty obou indikátorů FR a DE, což jsou, jak již bylo řečeno, státy se silným potenciálem vlastního národního výzkumu. Českou reakci na výzvy H2020 a aktivitu výzkumníků směrem k H2020 je nutné porovnávat zejména s přibližně stejně velkými státy, jako je ČR, nebo nejlépe se státy s podobnou strukturou systému VaVaI a výdaji na výzkum. Stále bohužel platí skutečnost, že aktuální pozice ČR v RP neodpovídá jejímu potenciálu, a aby mohla být prohlášena za uspokojivou, muselo by se na přípravě projektů podílet několikanásobně více českých týmů, než tomu bylo a je dosud. EE LU Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a byly již mnohokráte diskutovány a v mnoha příspěvcích a článcích TC AV ČR analyzovány. Obvykle se hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod. 200 po et ú astí na 1. tis. FTE PL RO HR BG SK CZ IT LV HU LT DE FR UK ES PT EL BE AT SE EE IE NL DK FI SL LU po et ú astí na 1 mil. obyv. Graf 3 Počet účastí na 1 mil. obyvatel a 1 tis. FTE států EU-28. NČS jsou značeny šedou barvou, SČS modrou barvou, ČR zvýrazněna červeně. V grafu chybí CY a MT pro svůj specifický národní systém VaV. Dosažená úroveň účasti v projektech H2020 je silně ovlivněna kvalitou předkládaných návrhů projektů, která ve velmi konkurenčním prostředí tohoto programu rozhoduje o jejich úspěšnosti, tedy o tom, zda EK podpoří jejich řešení z rozpočtu H2020. Úspěšnost ČR budeme posuzovat opět na základě mezinárodní komparace států EU-28, a to prostřednictvím dvou indikátorů: jednak půjde o účastnickou úspěšnost, jednak o finanční úspěšnost. Účastnickou úspěšností daného státu rozumíme poměr všech jeho týmů v úspěšných (tj. financovaných nebo k financování doporučených) návrzích projektů vůči celkovému počtu jeho týmů, které se podílely na přípravě všech (formálně správných) návrhů projektů. Nebereme v úvahu tedy návrhy projektů s takovými formálními závadami, v jejichž důsledku návrhy vůbec nevstoupily do odborného (peer review) hodnocení. Finanční úspěšnost je pak poměr souhrnu podpor požadovaných úspěšnými týmy daného státu vůči souhrnu podpor požadovaných jeho týmy ve všech (formálně správných) návrzích projektů. Graf 4 (viz str. 10) zobrazuje přístup států EU-28 k H2020 vyjádřený jako vztah mezi účastnickou úspěšností daného státu a aktivitou jeho výzkumníků definovanou jako počet účastí (týmů) na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků. Účastnická úspěšnost ČR dosáhla hodnoty 14,9 %, což je hodnota, která je nejen výrazně vyšší než průměrná úspěšnost NČS (13 %), ale je zároveň rovna průměrné úspěšnosti celé EU a jen nepatrně nižší než průměrná účastnická úspěšnost SČS. ČR tak předstihuje i šest SČS (IT, EL, PT, FI, DK). Vysokou účastnickou úspěšnost převyšující průměr EU i EU-15 mají velké státy (FR, DE, UK), ale i středně velké technologicky velmi vyspělé státy (SE, AT, NL, BE). Z tohoto grafu je tedy zřejmé, že ČR je zemí s úspěšností porovnatelnou s mnohými státy EU-15 (např. DK, IE, SE), ale zároveň zemí s velmi nízkou aktivitou výzkumníků, která zaostává i za průměrem EU-28 (nebo EU-26). Jistým protikladem ČR v tomto hodnocení může být SL, které má na rozdíl od ČR poměrně nízkou úspěšnost, ale naopak vykazuje značnou aktivitu svých výzkumníků směrem k H2020. To při relativně vysokých výdajích vynakládaných na výzkum v obou zemích může indikovat zcela odlišnou výzkumnou politiku ve vztahu k RP. Vztah finanční a účastnické úspěšnosti ukazuje bodový graf 5 (viz str. 10). Vzhledem k tomu, že mezi finanční a účastnickou úspěšností existuje poměrně silná korelace, mají státy s vysokou účastnickou úspěšností zpravidla i vysokou finanční úspěšnost. Celková souhrnná účastnická úspěšnost i celková souhrnná finanční úspěšnost států EU-28 dosahují v počátku H2020 velmi podobných hodnot 14,9 %, příp. 14,3 %. Rozdíl je ve variabilitě hodnot obou úspěšností pro jednotlivé státy. Zatímco účastnická úspěšnost se u všech států EU-28 pohybuje v rozmezí %, finanční úspěšnost kolísá v rozmezí 5-20 %. Navíc u 10 NČS nepřekračuje finanční úspěšnost ani hodnotu 10 %. To, že je finanční úspěšnost u všech NČS výrazně nižší než jejich účastnická úspěšnost a zároveň finanční úspěšnost většiny NČS je 9

10 ú astnická úsp nost - % 19 FR 18 BE LV DE 17 AT UK NL EE LU 16 IE EU-15: 15,16% SE CZ DK PL 14 ES FI EU-13: 13,03% SK 13 IT BG RO LT 12 PT EL HU HR SL po et ú astí na 1 tis. FTE Graf 4 Vztah mezi účastnickou úspěšností a počtem účastí na 1 tis. FTE. Průsečík os grafu je určen celkovou souhrnnou účastnickou úspěšností a souhrnným počtem účastí na 1. tis. FTE výzkumných pracovníků porovnávaných států EU DE finan ní úsp nost - % 18 BE 16 NL SE AT FR DK PT ES IE UK 12 EE LU LV IT CY EL FI 10 CZ SL PL HU HR 8 RO LT 6 MT BG SK 4 ú astnická úsp nost - % Graf 5 Vztah mezi účastnickou úspěšností a finanční úspěšností. Průsečík os grafu je určen celkovou souhrnnou účastnickou úspěšností a celkovou souhrnnou finanční úspěšností posuzovaných států EU. výrazně nižší než finanční úspěšnost SČS, naznačuje, že týmy z NČS nejsou úspěšné právě s těmi návrhy projektů, v nichž požadují vyšší podporu než v ostatních projektech. K tomu dochází tam, kde se týmy státu nejen účastní odborného řešení projektu, ale též se pokoušejí o koordinaci. Pak totiž požadují nejen příspěvek na náklady odborného řešení, ale i koordinační náklady. Naopak státy s vysokou finanční úspěšností (DE, BE, FR, NL, AT, SE) jsou zároveň státy s vysokou úspěšností svých koordinátorů. V případě ČR dosahuje celková finanční úspěšnost českých týmů 10,7 %. Finanční úspěšnost českých koordinátorů, tj. návrhů projektů, které hodlali koordinovat koordinátoři z ČR, je 8,8 % a finanční úspěšnost v návrzích s účastí ČR, ale předložených koordinátory mimo ČR, činí 11,6 %. Lze tedy konstatovat, že nižší úspěšnost českých koordinátorů snižuje celkovou finanční úspěšnost ČR. Obdobnou situaci, kdy neúspěch koordinátorů negativně ovlivňuje celkovou finanční úspěšnost, a to i v mnohem větší míře než u ČR, nacházíme u většiny NČS. Slabší reakce na výzvy k předkládání návrhů projektů a s tím spojená nízká aktivita a účast ČR v RP není tedy zřejmě důsledkem malé konkurenceschopnosti českých výzkumných týmů, neboť se ČR účastnickou i finanční úspěšností řadí do středu členských států EU-28. Problémem je, že se česká vědecká komunita podílí na přípravě mnohem menšího počtu projektů, než je v Evropě obvyklé. ÚSPĚŠNOST ČR V JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH H2020 Tabulka 1 (viz str. 4) ukazuje, že H2020 má široké spektrum prioritních oblastí a společenských výzev. V této kapitole porovnáme účast (reakci) ČR v jednotlivých částech H2020 s účastí (reakcí) ostatních NČS (označujeme je jako EU-12) a SČS (EU-15). Sloupcový graf 6 porovnává procentuální rozdělení návrhů projektů v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách ve třech skupinách států CZ, EU-12 a EU-15, přičemž platí, že součet procentuálních podílů předložených návrhů projektů v jednotlivých částech H2020, je v každé skupině států roven 100 %. Graf 6 ukazuje, že velké množství návrhů projektů bylo podáno ve všech třech skupinách států do prioritních oblastí MSCA a ICT. V případě MSCA je u všech třech skupin států překročena hranice 15 %, v případě ICT jde o hranici 10 %. Procentuální rozdělení návrhů projektů s českými účastníky se příliš neliší od rozdělení EU-12. Výraznější rozdíly (rozdíl nad 2 %) nacházíme pouze u ICT, MSCA, IFNFRA, ve společenské výzvě ENERGY a v programu EURATOM. Současně graf 6 naznačuje, že rozdíl mezi reakcí EU-12 10

11 30 CZ EU-12 EU % p edlo en ch návrh projekt CROSST ERC FET MSCA INFRA INDLEAD-CROSST ICT NMP ADVMAT BIOTECH ADVMANU SPACE RISKFINANCE SME HEALTH FOOD ENERGY TPT ENV SOCIETY SECURITY WIDESPREAD ERA NCPNET SWAFS-CROSST CAREER GENDEREQ INEGSOC GOV EURATOM Graf 6 Porovnání procentuálního rozdělení návrhů projektů s účastníky z CZ, EU-12 a EU-15 v jednotlivých částech H2020 a EU-15 je u poloviny oblastí větší než rozdíl mezi CZ a EU-15 a u poloviny oblastí menší. Největší rozdíl mezi EU-15 a CZ je v prioritní oblasti ERC, do které patřilo jen 6 % všech českých návrhů, zatímco u EU-15 šlo o 23 % návrhy, a dále v prioritní oblasti MSCA, kde návrhy projektů představovaly přibližně 21 % všech návrhů s účastí ČR, zatímco u EU-15 to bylo více než 30 %. V případě ERC lze poukázat na velmi nízkou aktivitu české vědecké komunity v oblasti hraničního výzkumu. Nízká aktivita ve výzkumu posunující hranice poznání se však týká i ostatních NČS. Naopak ČR je v porovnání s ostatními skupinami států velmi aktivní v prioritě INFRA a zejména v programu EURATOM, kdy se z dosud podaných 67 návrhů projektů pokoušela účastnit 39 z nich. Závěrem lze konstatovat, že v dosavadním průběhu H2020 nepředstavuje pro ČR žádná prioritní oblast či společenská výzva H2020 zásadní překážku pro podávání návrhů projektů. O účasti v úspěšných konsorciích ovšem rozhoduje nejen počet zaslaných návrhů projektů, nýbrž i jejich úspěšnost. V tabulce 2 (viz str. 12) je uvedena účastnická a finanční úspěšnost pro tři skupiny států CZ, EU-12 a EU-15. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě je vždy vyznačena šedým podbarvením. Je vidět, že SČS (EU-15) mají vyjma oblasti INFRA (kde dominuje ČR) v porovnání se SČS včetně ČR vyšší účastnickou i finanční úspěšnost v celé prioritě Excelentní věda (Excellent Science). Nadějný vstup špičkových českých výzkumníků do oblasti ERC je zde doložen výrazně lepší účastnickou a finanční úspěšností, než mají zbylé NČS, tj. státy EU-12. Státy EU-15 mají rovněž nejvyšší účastnickou a finanční úspěšnost v prioritě Vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership). V prioritě Společenské výzvy (Societal Challenges) mají státy EU-15 opět ve většině společenských výzev nejvyšší finanční úspěšnost vyjma SOCIETY, ale účastnická úspěšnost je ve čtyřech případech (FOOD, ENERGY, ENV, SOCIETY) nejvyšší u ČR, což naznačuje dobrou konkurenceschopnost českých týmů v těchto oblastech na mezinárodním poli. Navíc účastnická úspěšnost ČR se ve společenské výzvě HEALTH výrazně přibližuje úspěšnosti států EU-15. ČR má v programu EURATOM nejvyšší účastnickou úspěšnost, ale zároveň nejnižší úspěšnost finanční. Porovnávání úspěšnosti v horizontálních aktivitách (Šíření excelence a Věda ve společnosti) je třeba brát s jistou opatrností, neboť se většinou jedná, zejména na počátku H2020, o porovnávání a poměřování malého počtu týmů i projektů, což vychyluje vypočtené hodnoty s každým úspěšným či neúspěšným projektem na tu či onu stranu. V úvahu je nutné brát i specifika a omezený rozpočet těchto horizontálních aktivit. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o 1 /10 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je prioritní oblast nebo společenská výzva označena modře. V případě účastnické úspěšnosti je ČR z 27 oblastí, kterých se účastní, úspěšnější než státy EU-12 ve 20 oblastech H2020, z toho o více než 1 /10 v 16 oblastech. Tedy ve většině oblastí 2. priority, ale také ve čtyřech společenských výzvách. Finanční úspěšnost ČR je větší než u států EU x, z toho o více než 1 /10 12x. Toto rovněž potvrzuje, že i v porovnání s NČS je ČR velmi dobře konkurenceschopná. Červeně jsou v tabulce 2 označeny ty oblasti H2020, ve kterých měla ČR v porovnání se státy EU-15 extrémně nízkou úspěšnost, tj. nedosáhla ani 50 % úspěšnosti EU-15. Tento negativní jev se dotýká v účastnické úspěšnosti pouze nízkorozpočtové prioritní oblasti ADVMAT a společenské výzvy SECURITY, ve finanční úspěšnosti pak TPT a opět společenské výzvy SECURITY. Zeleně jsou označeny hodnoty úspěšnosti českých týmů v H2020 v těch oblastech H2020, kde je úspěšnost téměř totožná s úspěšností států EU-15. Z hlediska účastnické úspěšnosti je ČR tedy dosud plně porovnatelná se SČS ve společenských výzvách HEALTH, FOOD, ENERGY, ENV a SOCIETY a rovněž v oblasti GENDERQ. Vyjma HEALTH je ve všech zmíněných oblastech H2020 účastnická úspěšnost ČR dokonce vyšší než u států EU-15. Finanční úspěšnosti ČR a EU-15 jsou téměř shodné v oblastech INFRA, CAREER, GENDERQ a ve společenské výzvě SOCIETY. ČR A KOORDINACE PROJEKTŮ H2020 Většina projektů RP je založena na spolupráci partnerů v řešitelském konsorciu projektu. Každý projekt RP má jednoho hlavního koordinátora, ostatní účastníci projektu mohou v řešitelském konsorciu zastávat další role (např. vedoucí pracovního balíku Work Package leader, vedoucí výzkumného úkolu Task leader, prostý člen výzkumného konsorcia apod.). Velikost a rozsah projektů RP je obvykle mnohem větší, než jak je tomu u projektů řešených na národní úrovni. Proto je koordinace velkých konsorcií složených z mnoha různých týmů z různých národních prostředí velmi náročná a vyžaduje profesionální manažerské schopnosti řídit projektové činnosti k dosažení všech 11

12 Účastnická úspěšnost (%) Finanční úspěšnost (%) Téma H2020 Oblast H2020 Oblast H2020 CZ EU-12 EU-15 CZ EU-12 EU-15 EC EU.0. CROSST 100,0 100,0 100,0 CROSST 100,0 100,0 100,0 EU.1.1. ERC 7,7 4,0 11,8 ERC 10,7 3,9 12,0 EXCELENTNÍ VĚDA EU.1.2. FET 7,1 6,8 13,0 FET 7,0 4,5 10,9 EU.1.3. MSCA 9,2 12,4 12,7 MSCA 9,7 9,6 10,7 EU.1.4. INFRA 37,8 26,4 26,0 INFRA 26,8 17,1 26,6 EU.2.0. INDLEAD-CROSST 9,5 13,8 14,9 INDLEAD-CROSST 7,2 10,9 12,3 EU ICT 11,3 8,5 14,2 ICT 8,4 8,4 15,4 EU NMP 8,6 7,7 13,5 NMP 8,6 9,2 13,6 EU ADVMAT 9,1 7,3 24,3 ADVMAT 15,3 13,9 24,5 VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU EU BIOTECH 10,5 6,9 14,1 BIOTECH 13,6 21,3 16,5 EU ADVMANU 9,8 7,7 12,3 ADVMANU 8,1 6,4 11,5 EU SPACE 21,3 19,1 22,7 SPACE 14,0 10,3 21,0 EU.2.2. RISKFINANCE N N 9,4 RISKFINANCE N N 9,6 EU.2.3. SME 62,5 95,4 88,7 SME 65,8 89,8 85,2 EU.3.1. HEALTH 11,9 11,8 12,7 HEALTH 7,8 6,7 11,7 EU.3.2. FOOD 21,2 15,6 20,8 FOOD 10,7 9,9 20,4 EU.3.3. ENERGY 15,9 10,0 15,2 ENERGY 10,7 6,4 16,0 SPOLEČENSKÉ VÝZVY EU.3.4. TPT 17,4 16,0 29,0 TPT 13,3 15,2 31,7 EU.3.5. ENV 25,9 15,9 20,6 ENV 9,7 9,5 19,1 EU.3.6. SOCIETY 11,5 8,0 9,8 SOCIETY 10,8 5,9 10,3 EU.3.7. SECURITY 3,9 10,9 10,2 SECURITY 2,2 7,1 9,9 EU.4.a. WIDESPREAD 21,1 14,8 17,8 WIDESPREAD 26,3 14,5 18,0 ŠÍŘENÍ EXCELENCE A PODPORA ÚČASTI EU.4.c. ERA N 16,1 33,3 ERA N 16,5 33,6 EU.4.f. NCPNET 100,0 100,0 100,0 NCPNET 100,0 100,0 100,0 EU.5.0. SWAFS-CROSST N 22,2 17,8 SWAFS-CROSST N 51,5 18,2 EU.5.a. CAREER 13,6 9,8 8,3 CAREER 6,5 6,4 7,1 VĚDA VE SPOLEČNOSTI A PRO SPOLEČNOST EU.5.b. GENDEREQ 14,3 4,0 13,7 GENDEREQ 15,5 3,7 15,1 EU.5.c. INEGSOC 16,7 20,8 15,3 INEGSOC 16,6 10,5 12,5 EU.5.f. GOV 100,0 41,2 23,5 GOV 100,0 38,8 21,6 EURATOM Euratom EURATOM 43,3 41,7 41,4 EURATOM 27,7 21,4 41,3 Tabulka 2 Komparace účastnické a finanční úspěšnosti českých žadatelů o projekty H2020 s žadateli z EU-12 a EU-15 v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě je vždy vyznačena šedým podbarvením. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o 1 /10 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je název prioritní oblasti nebo společenské výzvy včetně hodnoty úspěšnosti označen modře. Červeně jsou označeny prioritní oblasti nebo společenské výzvy včetně hodnot, v nichž česká úspěšnost nedosahuje ani ½ úspěšnosti týmů EU-15. Zeleně jsou označeny hodnoty úspěšnosti českých týmů v H2020 v těch oblastech H2020, kde je úspěšnost ČR téměř totožná s úspěšností států EU-15, tj. není menší a ani větší než 10 %.V případech, kdy by mohla být stejná hodnota zvýrazněna více barvami (dle pravidel uvedených výše), je dána přednost zvýraznění, které je pro danou hodnotu z pohledu autorů více signifikantnější. 12

13 900 60% po et koordinátor UK DE ES FR IT NL DK BE AT IE SE FI EL PT PL EE HU SI CY CZ RO LU SK BG HR LT LV MT 19 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% podíl koordinátor na po tu projekt S S - po et koordinátor N S - po et koordinátor podíl koordinátor v projektech H2020 Graf 7 Počty koordinátorů projektů H2020 a podíl koordinátorů dané země v celkovém počtu projektů s účastí dané země EU cílů projektu. Role koordinátora v projektu kromě zvýšeného příspěvku ze strany EK přináší také takzvaný pull effect. Ze statistik účasti v 7. RP vyplývalo, že v průměru každý koordinátor přitáhl do projektu dalších 1,6 partnerů z vlastní země. To také poukazuje na to, že propojení mezi výzkumnými institucemi na národní úrovni jsou silnější než na úrovni mezinárodní. Pull effect má také určitě pozitivní vliv na zapojení výzkumných týmů, které ještě nemají zkušenosti s RP. Sloupcová část grafu 7 řadí sestupně státy EU-28 dle počtu koordinátorů projektů H2020. V databázi grantových dohod je v současné době uvedeno projektů H2020, z nichž (89,9 %) koordinují státy EU-15. Z grafu 7 jasně vyplývá, že koordinace projektů je všeobecný problém všech NČS. Podobně jako při jiných porovnáních jsou všechny země EU-13 na konci žebříčku a dohromady koordinují jen 211 projektů, tedy necelých 5 % dosud financovaných projektů. Zbylých 227 projektů připadá na státy mimo EU-28 (z 90 % na IL, NO, CH a TR). Velké státy EU UK, DE, ES, FR a IT koordinují 63 % projektů H2020. Anglicky mluvící země (UK a IE) koordinují téměř 1 /4 všech projektů H2020, což indikuje jazykovou výhodu koordinátorů, kteří jako mateřský jazyk používají angličtinu. Bodová část grafu 7 znázorňuje podíl koordinátorů dané země na celkovém počtu projektů s účastí dané země. Největší podíly, nad 40 %, mají UK, ES, DK, IE, FR, NL a DE. Naopak nejnižší podíly koordinátorů vůči celkovému počtu projektů mají CZ, BG a RO. Tabulka 3 ukazuje rozdělení koordinátorů z CZ, EU-12 a EU-15 podle typů projektů. Je vidět, že NČS koordinují pouze 1,7 % výzkumných a inovačních projektů (RIA), což jsou projekty základního, aplikovaného a experimentálního výzkumu založené na mezinárodní spolupráci partnerů v řešitelském konsorciu. Na druhé straně NČS koordinují 18 % všech koordinačních a podpůrných akcí (CSA), které nejsou primárně určeny pro vědecký výzkum, a téměř 8 % projektů SMEINST, které podporují inovace v MSP a jejich komercionalizaci. Typ projektu CZ EU-12 EU-15 Ostatní Celkem MSCA ERC SMEINST RIA CSA IA ERA-NET-Cofund COFUND (European Joint Programme) 2 2 Celkem Tabulka 3 Porovnání počtu koordinátorů z ČR, EU-12, EU-15 a ostatních zemí dle typů projektů Čeští výzkumníci dosud koordinují pouze 19 projektů H2020, tedy téměř šestkrát méně než AT. Velmi nízký podíl českých koordinátorů vůči počtu projektů, kterých se ČR účastní, naznačuje, že se české týmy raději uplatňují v projektech H2020 jako partneři a zřejmě nemají příliš velký úspěch a ambice k vedení mezinárodních projektů. Ze zmíněných 19 koordinovaných projektů jich má 10 pouze jednoho 13

14 účastníka (tzv. monokontraktor) a v těchto případech tedy nelze vlastně hovořit o koordinaci při vedení mezinárodního výzkumného týmu. To se týká zejména 4 grantů ERC, 2 projektů SMEINST a 4 projektů MSCA (individuálních mobilitních grantů). Jak ukazuje tabulka 3, ČR dosud nekoordinuje žádný projekt typu RIA (byť projekty RIA tvoří více než 40 % realizovaných projektů s českou účastí poměr 68/169). ČR je koordinátorem pouze jednoho projekt IA, tj. typ projektu zahrnující aktivity související s uvedením produktů, procesů a služeb na trh. Dodejme, že se ČR v dosavadním průběhu H2020 pokoušela koordinovat 258 projektů (ERC 71, SMEINST- 65, MSCA 55, CSA 30, RIA 27, IA 10). Většina z nich tedy nepatřila do kategorie projektů s převahou ryze výzkumných a vývojových aktivit s velkým počtem účastníků. Z pouhých 27 návrhů projektů typu RIA, které předložili čeští koordinátoři, bylo 24 po odborném hodnocení zamítnuto a 3 jsou na rezervním listu. Zopakujme, že celkově malý počet českých koordinátorů a jejich malá aktivita a úspěšnost v čistě vědeckých projektech naznačuje malou schopnost českých týmů aktivně ovlivňovat průběh projektů H2020. České týmy raději uplatňují v projektech svou profesní dovednost a přispívají k řešení projektu spíše jako autoři dílčích vědeckých myšlenek. Tato situace není nová a ani překvapivá a kopíruje pouze stav v minulých RP. ÚČAST ČR V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH H2020 Počet úspěšných projektů (tj. projektů financovaných z rozpočtu H2020) s účastí ČR v dané prioritní oblasti H2020 náleží mezi základní ukazatele rozsahu české účasti v H2020. Dle údajů, které jsou v tuto chvíli k dispozici (databáze grantových dohod), jde o 169 projektů. O velikosti účasti českých týmů v jednotlivých prioritních oblastech H2020 rozhoduje řada faktorů. Mezi ty základní uveďme celkový rozpočet alokovaný pro danou prioritní oblast, počet výzev k podání návrhů projektů, výzkumný potenciál a předpoklady českých pracovišť a potenciálních účastníků H2020, úspěšnost návrhů projektů s českými týmy apod. Graf 8 uvádí počty úspěšných projektů, na jejichž řešení se podílejí české týmy v jednotlivých prioritních oblastech H2020. V grafu 8 je uvedena také celková získaná podpora v jednotlivých částech H2020 v mil. E. Pokud jde o účast v prioritě Excelentní věda, je patrné, že nejvíce úspěšných projektů (18) má ČR v oblasti MSCA, která se věnuje zvyšování odborné kvalifikace výzkumných pracovníků. Téměř 2 /3, tj. 11 doposud úspěšných projektů v této prioritní oblasti, umožňuje prostřednictvím nástroje inovativních školicích sítí (ITN) organizacím nábor, školení a odbornou přípravu začínajících výzkumných pracovníků. Ostatní projekty slouží k získání individuálních postgraduálních stipendií (IF) a výměně pracovníků v oblasti výzkumu a inovací (RISE). Jeden projekt se týká spolufinancování regionálních programů, které podporují vědecko-výzkumné pobyty výzkumných pracovníků. Poměrně velmi úspěšná je ČR také v prioritní oblasti INFRA, jejímž cílem je budování výzkumných infrastruktur světové úrovně, k nimž mají mít dobrý přístup nejenom výzkumná pracoviště, ale i firmy. ČR se spolupodílí v této oblasti na řešení 18 projektů. Dobrý start zaznamenává ČR také v části H2020, která podporuje hraniční výzkum (ERC). V současné době je zajištěno z rozpočtu H2020 financování 5 grantů. V prvních výzvách oblasti FET Budoucí a nově vznikající technologie se ČR zapojila do 3 projektů. Stojí za povšimnutí, že ERC granty a projekty na podporu vědecké mobility (MSCA) přinesly ČR téměř 1 /3 doposud získané finanční podpory. Dodejme však, že obě tyto části H2020 patří společně s ICT, HEALTH a TPT k nejdotovanějším částem H2020. V prioritě Vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership), která je určena k podpoře inovací a konkurenceschopnosti průmyslu, vykazuje ČR největší aktivitu, v oblasti ICT, kde ze 124 návrhů projektů podaných v dosud vyhlášených výzvách je realizováno 12 projektů. ČR prozatím nebyla příliš úspěšná v oblastech nanotechnologií (NMP) 2 získané projekty a biotechnologií (BIOTECH) 2 získané projekty. Nutno však dodat, že rozpočet pro biotechnologie patří v H2020 k těm nejmenším. ČR dosud získala 4 granty v oblasti určené k přenosu výzkumu a inovací do výrobních technologií a zpracování (ADVMANU), 5 grantů ve vesmírném výzkumu (SPACE) a 1 grant zaměřený na pokročilé materiály (ADVMAT). Největší část rozpočtu programu H2020 připadá na prioritu Společenské výzvy (Societal Challenges). ČR se úspěšně zapojila 20 8,0 po et financovan ch projekt ,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 podpora EK - mil. 0 0,0 ERC FET MSCA INFRA INDLEAD-CROSST ICT NMP ADVMAT BIOTECH ADVMANU SPACE RISKFINANCE SME HEALTH FOOD ENERGY TPT ENV SOCIETY SECURITY WIDESPREAD ERA NCPNET SWAFS-CROSST CAREER GENDEREQ INEGSOC GOV EURATOM EXCELENTNÍ VĚDA VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PR MYSLU SPOLE ENSKÉ V ZVY EXCEL. a Ú AST V DA VE SPOL. EURATOM financované projekty podpora EK - mil. Graf 8 Počet financovaných projektů s účastí ČR a získaná finanční podpora v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Sloupcový graf (škála na levé vertikální ose): počty financovaných projektů (modré sloupce) v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách, bodový graf (škála na pravé vertikální ose): získaná podpora z rozpočtu H2020. Položka EURATOM v tomto grafu obsahuje také projekt EUROfusion, ve kterém ČR kontrahuje částku ve výši 3,124 mil. E. 14