2 HISTORICKÝ VÝVOJ RYBNÍKŮ V ČR

Transkript

1 OBSAH PŘEDMLUVA ÚVODEM Hydrosféra HISTORICKÝ VÝVOJ RYBNÍKŮ V ČR Počátky budování rybníků Rozvoj rybnikářství Úpadek rybnikářství Renesance chovu kapra PŘEHRADY RYBNÍKY A OSTATNÍ NÁDRŽE Rozdělení rybníků a jejich třídění ZAKLÁDÁNÍ A OBNOVA RYBNÍKŮ A MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ Klimatické údaje Hydrologické podklady Geomorfologické údaje Geologické a pedologické údaje Hydropedologické údaje Geodetické podklady Zajištění bezpečnosti a ochrany povodí ZDROJ VODY PRO RYBNÍKY A MALÉ VODNÍ NÁDRŽE Dešťová voda Pramenitá voda Povrchová voda soustředěná a rozdělení rybníků Průtočné rybníky a nádrže Boční, obtokové a náhonové nádrže Nebeské rybníky Odpadní voda

2 7 VODOHOSPODÁŘSKÁ ŘEŠENÍ RYBNÍKŮ Ztráty vody v nádržích Řešení zásobního prostoru Užitkový (provozní) prostor Stálý prostor Půdní prostor nádrže Funkce rybničních soustav PLÁNOVACÍ PŘÍPRAVA A PROJEKTOVÁ ČINNOST Krajinotvorné programy Studie a podklady pro územní rozhodnutí Vypracování projektové dokumentace VÝSTAVBA RYBNÍKŮ A OSTATNÍCH VODNÍCH DĚL Realizace stavby, vedoucí stavby a stavební dozor Stavební deník a kontrolní dny Dokončení stavby, zkušební provoz a kolaudace STAVEBNÍ USPOŘÁDÁNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ RYBNÍKŮ A MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ Hráze Materiál pro stavbu zemních hrází Odvodnění staveniště MVN Konstrukce a druhy hrází Zakládání hráze Homogenní (stejnorodé) hráze Heterogenní (nestejnorodé) hráze Těsnění hrází Výška a šířka hráze Osazení potrubí Naplavované hráze Druhy hrází Ochrana svahů a hrází Vzdušná strana hrází Úprava dna a břehů rybníků Vypouštěcí zařízení Stavidlové (otevřené) výpusti Trubní výpusti BEZPEČNOSTNÍ PŘEPADY TECHNICKÉ VYBAVENÍ RYBNÍKŮ K CHOVU RYB Zařízení k vysazování ryb Objekty k výlovu ryb Objekty k přívodu vody Vodoměry a vodočty OSTATNÍ VODNÍ NÁDRŽE Rybníky a nádrže k sportovnímu rybolovu Nádrže a rybníky k chovu vodní drůbeže Okrasné nádrže Revitalizační nádrže a nádrže na ochranu biotopů Umělé mokřady Dočišťovací nádrže Ochranné protipovodňové nádrže Poldry Hospodářské nádrže Další typy nádrží Rekreační nádrže BEZPEČNOSTNÍ DOHLED NA RYBNÍCÍCH MANIPULAČNÍ ŘÁD PROVOZNÍ ŘÁD OPRAVY, ÚDRŽBA A REKONSTRUKCE RYBNÍKŮ A MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ MELIORACE A REKULTIVACE MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ Zanášení recipientů Odstraňování nánosů z nádrží Vyhrnování a čištění rybničních okrajů Drenážování dna a okrajů rybníků ÚLOHA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ V OCHRANĚ KRAJINY REVITALIZACE MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ A RYBNÍKŮ

3 21 OBJEKTY K CHOVU RYB Rybnikářství s chovem kapra Sádky Experimentální nádrže Objekty k chovu lososovitých ryb Speciální rybochovné objekty Plovoucí klecové odchovny ZPRACOVNY RYB RYBÁŘSKÉ A REVITALIZAČNÍ STAVBY NA VOLNÝCH VODÁCH Úpravy toků Úpravy toků v podélném profilu Tvrdé opevnění koryta Vegetační opevnění břehů Úpravy v příčném profilu Jezy Rybářské stavby na tekoucích vodách Nízké stupně (jízky) Stupně trvanlivého charakteru Rybí přechody Rybí zábrany Revitalizace toků a ostatních volných vod Rybí útulky a úkryty Revitalizační úpravy malých toků DOSLOV ZKRATKY A ZNAKY UŽÍVANÉ VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ A RYBÁŘSTVÍ ZÁKONY, VYHLÁŠKY, NORMY, PŘEDPISY LITERATURA A PRAMENY ILUSTRACÍ PŘÍLOHY REJSTŘÍK PŘEDMLUVA Specializovaná učebnice pro výuku rybářských staveb v rámci předmětu Vodní hospodářství v SRŠ Vodňany dosud vydána nebyla. Studenti středních škol a učilišť s rybářským zaměřením používali do současné doby odbornou literaturu a skripta určená pro vysoká učení technická, popř. pro průmyslové školy příslušného směru. Tato literatura je zaměřena převážně na stavbu malých vodních nádrží. Popisy objektů pro chov lososovitých ryb, rybochovných staveb s oteplovanou vodou a rybářských zařízení na volných vodách téměř chybí. Proto byla připravena tato publikace, která svým zaměřením a rozsahem umožňuje získat základní přehled o stavbách v rybářství a rámcově i o jejich technickém vybavení. Je doplněna o výběr nejdůležitějších souvisejících zákonů a nařízení. Část učebnice je věnována problematice rybářských staveb na tekoucích vodách, ekologii a revitalizaci volných vod. Uvádí přehled jednoduchých vodních staveb (prahů, ramp, jízků), rybích přechodů a zábran a různých typů úkrytů k ochraně vodních živočichů. Pozornost veřejnosti vzbudil návrh budování nádrží Ministerstva zemědělství ČR, který upřesňuje Plán hlavních povodí ČR, tj. budoucí místa pro případnou výstavbu nových přehrad. K tomuto výhledu budování údolních nádrží, malých vodních nádrží a poldrů se musí společnost stále vracet, protože bilance obnovitelných zdrojů, odtoky a retence vyžadují nová řešení. Pro rozvoj společnosti je nezbytné zajistit dostatek kvalitní vody, zejména v obdobích sucha. Bez nových nádrží by to nebylo možné. Pozorný čtenář najde v této publikaci i návod k prevenci a snížení povodňových škod, jakož i metody k zvýšení retenční schopnosti krajiny a posílení akumulačních prostor stávajících i budoucích nádrží včetně poldrů. doc. Ing. Ladislav Kálal, CSc. hlavní lektor učebnice 8 9

4 3 PŘEHRADY Přehrady jsou nepřehlédnutelným prvkem v krajině. Veřejnost a rybáři je také vnímají převážně jako údolní nádrže. Přehrady jsou mohutné stavby vybudované napříč údolím. V historii lidstva sehrály významnou roli, mají a budou mít rozhodující vliv na další vývoj civilizace (např. přehrady v USA Hoover Dam, v Egyptě Asuán a nejnověji v Číně Tři soutěsky). Některé z těchto staveb ovlivnily nepříznivě okolí, celé povodí a byly nebo jsou stále příčinou negativních dopadů na celý region. Z celospolečenského a národohospodářského hlediska jsou převážně hodnoceny kladně, např. i na Slovensku. Převážná část velkých ÚN byla budována v období Československa s posláním energetickým a protipovodňovým (např. Vltavská kaskáda), vodárenským (např. Švihov, Hubenov, Vír, Mostiště, Přísečnice) a nádrže zavlažovací i ochranné (např. Mušovská, Věstonická a Novomlýnská) budované v poslední čtvrtině 20. století. Rozmístění přehrad na území ČR je patrné z obr. 17. Základní typy hrází přehrad jsou uvedeny na obr. 18. Převážná většina přehrad byla budována jako betonové tížné hráze, obr. 19. Popis 136 přehrad včetně 11 velkých rybníků a jejich technických údajů je uveden v publikaci Přehrady v Čechách, na Moravě a Slezsku (Broža a kol., 2005). V českých zemích se budovaly první velké nádrže (rybníky) již od 13. století (Máchovo jezero) a zejména po husitských válkách, např. Staňkovský, Rožmberk, Jordán, Žehuň a další, všechny s vysokými zemními hrázemi. Od konce 19. století se prosadily u přehrad kamenné hráze. Později od první třetiny 20. století se téměř celé půlstoletí stavěly betonové tížné hráze, např. na Vltavské kaskádě. Zcela vzácně byly v Čechách budovány klenbové betonové hráze (Vrchlice) a betonové pilířové hráze (Fláje), které jsou běžné ve Francii a Itálii. Od poslední třetiny 20. století byly převážně z finančních důvodů upřednostňovány nehomogenní sypané hráze o výškách i nad 60 m (obr. 20). Přehrady lze rozdělit z několika hledisek: 1. Podle hlavní stavební hmoty: a) přehrady z místních materiálů: zemní, kamenité, zonální; Obr. 17. Rozmístění přehrad v ČR 32 33

5 a b c d e f g h i j k l m n 333,40 335,10 Obr. 18. Schematické řezy betonových přehrad a tížná, b tížná pilířová, c tížná vylehčená, d tížná s klenbovým účinkem, e klenbová, f kupolová, g klenbová s tížným účinkem, h členěná desková, i členěná klenbová, j členěná kupolová, k komorová, l kotvená, m předpjatá, n z dílců 303,00 315,50 1 : 1,3 1 : 1,3 317,00 303,00 maximální hladina osa hráze koruna Obr. 20. Opatovická přehrada pohled a řez zemní hrází b) přehrady z umělých materiálů: H 1 : 0,01 0,05 drenáž revizní štola 1 : 0,7 0,8 injekční štola z kamenného zdiva, z betonu, z ostatních materiálů. 2. Podle konstrukce a statického působení: přehrady s tížným účinkem, přehrady s klenbovým účinkem, přehrady členěné, přehrady zvláštní konstrukce. 0,01 0,05H základová spára 0,7 0,8H injekční clona Obr. 19. Profil gravitační hráze 3. Podle objemu zadržené vody a výměry atd