Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
|
|
- Jiří Mareš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POROVNÁNÍ ZMĚN DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚSÍ VYSETÝCH NA RŮZNÝCH EXPERIMENTÁLNÍCH LOKALITÁCH Comparison of the species composition changes in mixtures sown at different experimental localities Vymyslický T. 1,2, Semanová I. 3, Janků L. 4, Špačková P. 3 1 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. 2 Zemědělský výzkum, spol. s r. o. 3 OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. 4 Agrostis Trávníky, s.r.o. Abstrakt Tři typy směsí složených z trav, bylin a jetelovin byly zkoušeny na čtyřech lokalitách, nacházejících se v různých agroekologických podmínkách. Dvakrát ročně v květnu a v srpnu byly zapisovány fytocenologické snímky na trvalých plochách. Na základě tříletého monitoringu lze konstatovat, že během času dochází k výrazným změnám v druhovém složení zkoušených směsí. V průběhu času byl zejména pozorován ústup jetelovin a nárůst pokryvnosti trav. Klíčová slova: směsi, botanické složení, agroekologické podmínky, fytocenologické snímky, trvalé plochy, sukcese. Abstract Three types of mixtures composed of grasses, herbs and clovers were tested at four localities in different agro ecological regions. Two times a year, in May and in August, phytosociological relevés were recorded at permanent plots. Basing on three years long monitoring it can be concluded, that during the time substantial changes of species composition were observed, especially decline of clovers and increase of grasses. Keywords: mixtures, botanical composition, agro ecological conditions, phytosociological relevés, permanent plots, succession. Úvod Principy ekologické obnovy mohou být v krajině široce používány. Simmons, Venhaus et Windhager (2007) doporučili prostudovat vlastnosti a použít původní rostlinné druhy pocházející z místa, které chceme obnovovat. Ekologie obnovy je vědecká disciplína, poprvé zmíněna autory Hobbs et Harris (2001), studující obnovu člověkem narušených míst, jejím hlavním cílem jsou zvyšování biodiverzity, zvýšení vodní retenční kapacity, obrana před erozí a zakládání nových ekosystémů. Nejstarším způsobem obnovy narušených stanovišť je spontánní sukcese, což je proces z časového hlediska velice náročný (Jongepierová et al., 2006). Spontánní sukcese je používána velmi často, protože je to velmi levná metoda obnovy rostlinného krytu na lokalitě. Její význam je na místech obklopených polopřirozenou vegetací. Prach (2003) nastínil různé aspekty spontánní sukcese a jejího budoucího potenciálu. Konkrétní srovnání 16 lokalit v ČR bylo publikováno Prachem a Pyškem (2001). Možnou alternativou spontánní sukcese je sukcese řízená s využitím zdrojů semenného nebo rostlinného materiálu autochtonních druhů. Výběr těchto druhů je potřeba pečlivě zvážit, zvláště pokud se jedná o extrémní a nepříznivé půdní a klimatické podmínky. Rekultivace je 668
2 lepší na místech, která nejsou integrována do přirozené vegetace anebo v případě, že jsou příliš velká. Nejprve je potřeba udělat technickou rekultivaci, připravit lokalitu pro biologickou rekultivaci a poté vysít vhodnou směs semen rostlin (a)nebo zasadit na rekultivovanou plochu dřeviny. V roce 2008 byl zahájen Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu. Cílem tohoto projektu je snaha o eliminaci nepříznivých vlivů změny klimatu na půdy a vegetaci v suchých oblastech ČR. Jeden z dílčích cílů projektu se zabývá změnou druhového složení vegetace vysévaných směsí bylin, jetelovin a trav na aridním stanovišti Jižní Moravy a na třech dalších již méně suchých a teplých stanovištích (Troubsko, Rousínov, Zubří). Výsledkem tohoto dílčího cíle je stanovit nejvhodnější druhové složení rekultivačních směsí (regionální, krajinná a jednoletá), které by v budoucnu mohly být použity ve vybraných agroekologických podmínkách ČR na stanovištích s projevy desertifikace. Materiál a metodika Byly navrženy a sestaveny tři druhy jetelotravních směsí: a) krajinná směs (výsevek 200 kg.ha -1 ), b) regionální směs (100 kg.ha -1 ) a c) jednoletá směs (70 kg.ha -1 ). Krajinná směs byla složena z trav a jetelovin používaných jako komponenty lučních směsí; regionální směs se skládala z trav, jetelovin a bylin vybraných na základě studia druhového složení okolní vegetace; jednoletá směs trav, jetelovin a bylin byla zvolena tak, aby rychle a efektivně vytvořila pokryv půdy na lokalitě. Složení směsí je uvedeno v Tabulce 1. Tyto směsi byly vysety na čtyřech agroekologicky odlišných pokusných lokalitách v Hodoníně, Troubsku, Rousínově a Zubří. Kontrolní variantou byla plocha ponechána bez výsevu. Na extrémní lokalitě Hodonín (půda regozem arenická s nízkým obsahem živin a ph 4,5; oblast s průměrnou roční teplotou 9,5 C a úhrnem srážek za rok ca 550 mm) byly do půdy zapraveny pomocné půdní látky (Agrisorb 200 kg.ha -1, Lignit 10 t.ha -1, Zeolit 30m 3.ha -1 ), které udržují v půdě vlhkost a pomáhají vylepšovat její fyzikální a chemické vlastnosti. Na lokalitách Troubsko, Rousínov a Zubří nebyly pomocné půdní látky aplikovány. Na konci května a srpna byly na vytyčených trvalých plochách o velikosti 1m 2 zaznamenávány fytocenologické snímky. Pokryvnosti byly zaznamenávány v procentech. Poté byly fytocenologické snímky převedeny do databáze v programu TURBOVEG (Hennekens et Schaminee 2001) a poté byly podrobeny ordinační analýze v programu CANOCO (ter Braak et Šmilauer 1998). Byla zvolena analýza druhů metodou DCA, a hodnoty pokryvnosti byly podrobeny logaritmické transformaci. 669
3 Tabulka 1 - Složení vysetých směsí Jednoletá Krajinná Regionální Druh % Druh % Druh % Bromus sp. 10 Agrostis tenuis 0,9 Agrostis capillaris 2 Lolium multiflorum 19 Festuca ovina 12,8 Anthoxanthum odoratum 6,5 Panicum miliaceum 6 Festuca rubra - trsnatá 25,5 Arrhenatherum elatius 5 Phalaris canariensis 15 Festuca rubra - výběžkatá 38,3 Cynodon dactylon 6 Poa pratensis 7,7 Festuca ovina 19,9 Festuca rubra 6 Festuca rupicola 4,8 Festuca valesiaca 2,1 Koeleria macrantha 9,4 Phleum phleoides 1,9 Poa angustifolia 0,2 Poa pratensis 6 Trávy celkem 50 85,2 69,8 Carthamus tinctorius 8 Anthyllis vulneraria 3 Achilea millefolium 0,5 Cicer arietinum 1 Lotus corniculatus 2,9 Anthyllis vulneraria 4,6 Lupinus albus 7 Onobrychis viciifolia 3 Artemisia vulgaris 0,5 Medicago lupulina 23 Securigera varia 3 Astragalus cicer 0,2 Melilotus albus 4 Trifolium repens 2,9 Astragalus lasiopetalus 1,4 Phacelia 1 Dianthus carthusianorum 0,1 tanacetifolia Trifolium campestre 6 Hypericum perforatum 0,5 Lathyrus sylvestris 1,2 Lotus cornicullatus 0,5 Lupinus polyphyllus 0,4 Medicago falcata 0 Onobrychis viciifolia 7,4 Plantago lanceolata 1,9 Plantago media 0,1 Securigera varia 6 Silene vulgaris 0,2 Trifolium alpestre 0,2 Trifolium medium 0 Trifolium repens 3,2 Trifolium rubens 0,4 Veronica teucrium 0,1 Vicia pisiformis 0,7 Vicia villosa 0,1 Byliny celkem 50 14,8 30,2 Směsi celkem
4 Výsledky a diskuse Do analýz bylo zařazeno celkem 386 fytocenologických snímků, ve kterých bylo zaznamenáno celkem 165 druhů rostlin. Pro svou značnou velikost není tabulka fytocenologických snímků prezentována. Průměrný počet druhů zaznamenaných na jedné ploše je 9,9. Druhy nejčastěji vyskytující se ve fytocenologických snímcích jsou Festuca rubra, Trifolium repens, Conyza canadensis, Lolium multiflorum, Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Echinochloa crus-gallii, Agrostis capillaris a Stellaria media. Kromě druhů Conyza canadensis a Stellaria media to jsou všechno druhy vyseté jako komponenty směsí, a z tohoto hlediska lze směsi považovat za úspěšné. Na základě analýzy druhového souboru získaného během tří let monitoringu trvalých ploch lze konstatovat, že datový soubor je poměrně heterogenní a že nelze nalézt dominantní a jednoznačný gradient v datech. Procento vysvětlené variability naším modelem v programu CANOCO je poměrně nízké. Gradient vyjádřený první ordinační osou lze popsat následovně. V levé části diagramu jsou původní jednoleté druhy, jako např. Myosotis arvensis, Erophilla verna, Holosteum umbellatum, Descurainia sophia, Viola arvensis, Arabidopsis thaliana, Trifolium arvense. Na druhé straně vpravo jsou naopak druhy jednoleté, ale vyseté jakožto komponenty jednoleté směsi: Carthamus tinctorius, Melilotus albus (jednoletá forma), Trifolium arvense, Panicum miliaceum, Medicago lupulina, Phacelia tanacetifolia. Z tohoto můžeme vyvodit závěr, že hlavní gradient v datech je přítomnost původních nebo vysetých jednoletých druhů. Jinak řečeno, vpravo se soustředily snímky zapsané v jednoleté směsi, kde se už původní jednoleté druhy vyskytovaly jen velmi zřídka, protože volná místa byla obsazena jednoletými vysetými druhy. Zatímco vlevo jsou jednoleté druhy, vyskytující se jako příměs regionální nebo krajinné směsi, a vyskytující se rovněž v sukcesní variantě. Na druhé ordinační ose jsou nahoře soustředěné druhy vytrvalé, ale nevyseté, tvořící příměs lučních porostů (Plantago major, Taraxacum officinale agg., Lolium perenne). Dole jsou druhy vytrvalé přítomné ve směsích (Cynodon dactylon, Onobrychis viciifolia, Plantago lanceolata, Securigera varia). Z hlediska uplatnění jednotlivých směsí je patrné, že vysévané druhy se ve vegetaci uplatňují postupně. V prvním roce byla nejúspěšnější jednoletá směs, což je logické, ale bohužel se nám nepotvrdil předpoklad toho, že se tato směs bude udržovat samovysemeňováním po dobu více let. V následujících letech se z vysetých druhů hojněji vyskytoval pouze druh Lolium multiflorum, i ten však s postupujícím časem z ploch mizí. Obecně, kvůli suchému počasí na jaře v roce zásevu (2008), došlo k masivnějšímu klíčení vysetých druhů až na podzim a následující rok na jaře. Od druhého roku se uplatňují dobře jak krajinná, tak i regionální směs s tím, že pokryvnost bylinného patra rok od roku stoupá. Průměrné hodnoty pokryvností získané analýzou celého souboru dat jsou následující: ,9%, ,8% a ,8%. Postupně se v porostu významně uplatňují trávy, zatímco nežádoucí druhy jsou již na ústupu. Z hlediska druhové diverzity směsí je určitě lepší směs regionální, kterou lze doporučit pro rekultivaci aridních území. Je složena z většího počtu druhů, které se tak vhodně mohou doplňovat na základě různých podmínek v rámci mikrostanoviště. Vliv půdních pomocných látek na druhové složení vegetace se během doby sledování neprojevil, a z důvodu vysoké pořizovací ceny je pro tento typ rekultivací nedoporučujeme. Zejména v prvním roce rozvoji vegetace bránily nepůvodní a invazní druhy rostlin. Významné rozdíly mezi jednotlivými variantami pokusu a lokalitami však zaznamenány nebyly. V prvním roce to byly především trávy s C4 fotosyntézou (Digitaria sanquinalis, Echinochloa crus-gallii, Setaria viridis aj.), které klíčí na plochách s obnaženou minerální půdou. V dalších letech jejich zastoupení významně kleslo. Od druhého roku problém způsobuje především druh Conyza canadensis, který vytváří vysoké porosty odčerpávající vysetým druhům především vodu, a to zejména jejich semenáčkům. 671
5 Obrázek 1: Ordinační diagram rostlinných druhů zaznamenaných ve fytocenologických snímcích na všech lokalitách během tří let. 0 6 MYOSARV6 TARASEO6 VEROARV6 CAPSBUR6 VIOLARV6 STELMED6 ARABTHA6 LACTSER6 EROPVER6 TRIPINO6 HOLOUMB6 APERSPI6 FESTRUB6 CONYCAN6 FESTOVI6 DESUSOP6 FILAARV6 GERAPUS6 CIRSARV6 LOLIMUL6 PLAAMAJ6 TRIFPRA6 POA TRI6 ACERNEG7 EQUIARV6 ANTXODO6 POA PRA6 LOTUCOR6 ELYMREP6 AGRTCAP6 ACHIMIL6 TRIFREP6 ARRHELA6 ANTYVUL6 TRIFARV6 CONAARV6 DIGTSAN6 SETAVIR6 PLAALAN6 FESTVAL6 CYNODAC6 ONOBVIC6 SECUVAR6 MEDILUP6 LOLIPER6 PHACTAN6 ECHICRU6 CHEN-SP6 CHENALB6 AMARRET6 SETAPUM6 AMARPOW6 CIRS-SP6 TRIFCAM6 PANIMIL6 CARTTIN6 MELLALB6-1 7 Souhrnná tabulka DCA: Osy Celková variance souboru Charakteristické číslo Délka gradientu Kumulativní % vysvětlené variance Závěr Na základě analýzy druhového souboru získaného během monitoringu lze konstatovat, že datový soubor je poměrně heterogenní. Hlavní gradient v datech je přítomnost původních nebo vysetých jednoletých druhů, druhý nejvýznamnější gradient je pak přítomnost vytrvalých druhů, ať už vysetých nebo nevysetých. Pokud se podíváme na uplatnění jednotlivých směsí, tak zjistíme, že vysévané druhy se ve vegetaci uplatňují postupně. V prvním roce byla nejúspěšnější jednoletá směs, což je logické, ale bohužel se nám nepotvrdil předpoklad toho, že se tato směs bude udržovat samovysemeňováním po dobu více let. Obecně, kvůli suchému počasí na jaře v roce zásevu (2008), došlo k masivnějšímu klíčení vysetých druhů až na podzim a následující rok na jaře. Od druhého roku se uplatňují dobře jak krajinná, tak i regionální směs s tím, že pokryvnost bylinného patra rok od roku stoupá. Postupně se v porostu významně uplatňují trávy, zatímco nežádoucí druhy jsou již na ústupu. 672
6 Z výsledků studia vegetace vyplývá, že nejlepší uplatnění měla regionální směs, dále pak krajinná směs a nejhůře se uplatnila jednoletá směs. Z hlediska druhové diverzity směsí je nejlepší směs regionální, kterou lze doporučit pro rekultivaci aridních území. Je složena z většího počtu druhů, které se tak mohou vhodně doplňovat na základě různých podmínek v rámci jednoho mikrostanoviště. Vliv půdních pomocných látek na druhové složení vegetace se během doby sledování neprojevil, a z důvodu vysoké pořizovací ceny je pro tento typ rekultivací nedoporučujeme. Dedikace: Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného MŠMT ČR č. 2B08020 Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu a za částečné institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Zemědělský výzkum, spol. s r. o.. Použitá literatura: Hennekens S. M. et Schaminee J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive database management system for vegetation data. Journal of Vegetation Science 12: Hobbs R. J. et Harris J. A. (2001): Restoration Ecology: Repairing the Earth's Ecosystems in the New Millennium. Restoration Ecology 9 (2): Jongepierová I. et Poková H. [eds.] (2006): Obnova travních porostů regionální směsí. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 102 s. Prach K. (2003): Spontaneous succession in Central-European man-made habitats: What information can be used in restoration practice? Applied vegetation science 6 (2): Prach K. et Pyšek P. (2001): Using spontaneous succession for restoration of human-disturbed habitats: Experience from Central Europe. Ecological Engineering 17 (1): Simmons M. T., Venhaus H. C. et Windhager S. (2007): Exploiting the attributes of regional ecosystems for landscape design: The role of ecological restoration in ecological engineering. Ecological Engineering, 30 (3): ter Braak C. J. F. et Šmilauer P. (1998): CANOCO Reference Manual and User s Guide to Canoco for Windows: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Microcomputer Power, Ithaca. Kontaktní adresa: Mgr. Tomáš Vymyslický: Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. a Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Zahradní 1, , Troubsko, Česká republika. vymyslicky@vupt.cz 673
Vliv pomocných půdních látek na produkci biomasy jetelotravních směsí v aridních podmínkách. Daniela Knotová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.
Vliv pomocných půdních látek na produkci biomasy jetelotravních směsí v aridních podmínkách Daniela Knotová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v
VíceVLIV POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK NA PRODUKCI JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ. The effect of soil conditioners for production of legume-grass mixtures
VLIV POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK NA PRODUKCI JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ The effect of soil conditioners for production of legume-grass mixtures Knotová D. 1, Lošák M. 2, Straková M. 3, Pelikán J. 4, Raab S. 4, Lošák
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures
VíceVLIV TYPU JETELOTRAVNÍ SMĚSI A LOKALITY NA VELIKOST INDEXU LISTOVÉ PLOCHY The effect of grass-legume mixture type and location on the leaf area index
VLIV TYPU JETELOTRAVNÍ SMĚSI A LOKALITY NA VELIKOST INDEXU LISTOVÉ PLOCHY The effect of grass-legume mixture type and location on the leaf area index Lošák M. 1, Straková M. 2, Raab S. 3, Lošák T. 4 1
VíceUplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR
Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Zubří Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav pícninářský,
VíceRacionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině
Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie
VíceHODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU
HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Evaluation of the generative stages of plant species represented in the mixture grown in
VíceMÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU
MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S.
VíceNázev příspěvku: Autor:
Posílení spolupráce p mezi MZLU v Brně a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Název příspěvku: Autor: aminokyselin, hnojiv, krmiv, osiv, půdy, rostlin, tuku a vody
VíceVliv aplikace pomocných půdních látek na vývoj botanického složení extenzivního trávníku na výsušném stanovišti
Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň 21. 22. 6. 2018, ISBN 978-80-87361-83-2 Vliv aplikace pomocných půdních látek na vývoj botanického složení extenzivního trávníku
VíceÚroda 12/2011, vědecká příloha
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pícninářská komise ORV ČAZV, Odbor rostlinolékařství ČAZV a mediální partner Profi Press, s.r.o. Praha AKTUÁLNÍ
VíceOpatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR. Certifikovaná metodika
Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR Certifikovaná metodika Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých
VíceSMĚRNICE. (Text s významem pro EHP)
2.12.2016 CS L 327/59 SMĚRNICE PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium
VíceObnova lučních porostů
Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk
VíceObnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském
VíceÚspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby
- XVIII. rocník PÍCNINÁŘSKÉ LISTY 2012 Úspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby Ing. Ivana Semanová, Ing. Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s. r. o., o. z. Výzkumná stanice travinářská
VíceRealizace štěrkových trávníků v ČR. Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov
Realizace štěrkových trávníků v ČR Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov Štěrkové trávníky Definice štěrkového trávníku pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30
Vícedílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.
dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz
VíceCHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE
CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,
VíceMEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE
Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS
VíceTabulka 2 Zaplevelení pokusných variant ve třetím roce od založení (včetně statistické
dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří byl sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz
VíceREVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU
REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:
Více1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť
Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN 2009-2012 Náměšť 21. 3. 2013 Ing. Milan Hluchý, PhD. Dr. Wilfried Hartl 1) Faktory degradující půdu vodní eroze debazifikace Ozelenění vinic
VíceArtenreiche Begruenung. Směs Green mix multi. und Bodenverdichtung. Ing. Milan Hluchý, PhD. Biocont Laboratory Ltd.
27.7.7 Artenreiche Begruenung Směs Green mix multi und Bodenverdichtung Onobrychis viciaefolia 7 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia Hořčice bílá Sinapis alba,5
VíceObnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VíceTravobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:
Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací
VíceŠlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko. Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství
Šlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství Jan Pelikán Daniela Knotová Simona Raab Carthamus tinctorius L. SABINA Netradiční
VíceSortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...
VíceObnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty
IVANA JONGEPIEROVÁ Obnova luk v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jongepierová, I.: Grassland Restoration in the White Carpathians Protected Landscape Area. Životné prostredie, 2012, 46, 3, p. 119
VíceSortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2013 1 Obsah: Úvod...1 Bylinné směsi...3 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 4 KLASIK travobylinná louka klasická.... 5 PAPRSEK travobylinná směs do sucha... 6 POTŮČEK travobylinná
VíceMožnosti revitalizace zemědělské půdy ohrožené suchem Possibilities of revitalisation of agricultural land endangered by drought
Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň 13. 14. 6. 2019, vydal ČHMÚ Praha, ISBN 978-80-87577-88-2 Možnosti revitalizace zemědělské půdy ohrožené suchem Possibilities of
VíceZměny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceSortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2014 1 Obsah: Úvod...1 Travobylinné směsi...3 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 4 RSM 2.4. bylinný trávník... 5 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 6 KLASIK travobylinná louka
VíceAlej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES
Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění
VíceVyužití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti
Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti Barbora Badalíková, Jaroslava Bartlová Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko V roce 2008 byl založen poloprovozní pokus na
VícePokryvnost (%) dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.
Pokryvnost (%) dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav,
VíceVyužitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
VíceČeleď Fabaceae. Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o. Zemědělský výzkum, s.r.o. Troubsko
Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o. Zemědělský výzkum, s.r.o. Troubsko www.vupt.cz vupt@vupt.cz hofbauer@vupt.cz Čeleď Fabaceae Čeleď Fabaceae LINDL. (Leguminosae JUSS. p.p. Papilionaceae GISEKE. Syn.:
VíceRevitalizace Staré Ponávky
Revitalizace Staré Ponávky Dokumentace pro územní řízení a stavební povolení D.1.1 Technická zpráva Brno, únor 2018 KONCEPT GEOtest, a.s. tel.: 548 125 111 Šmahova 1244/112, 627 00 Brno fax: 545 217 979
VíceZahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA
Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika
VícePortál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269
Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla
VíceStanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, DLF Hladké Životice) Jan Mládek (Katedra Ekologie a životního prostředí, Universita Palackého Olomouc) 6. 10. 2017, Pardubice
VíceMožnosti uplatnění intenzivních jílkových směsí
Možnosti uplatnění intenzivních jílkových směsí doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D. je docentem Katedry pícninářství a trávníkářství na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, České zemědělské
VíceLolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů
BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny
VíceDiverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné
VícePlán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)
Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství
VíceOmezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty
Omezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pro šetření půdní vláhou
VíceVýzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství
Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a
VíceBOT/UCCA 2013
BOT/UCCA 2013 http://flora.upol.cz/vyuka.html vyučující 2013: R.J. Vašut. V. Dvořák, a kol. Harmonogram zimní semestr 2013 26.9. R. J. Vašut úvod, organizace výuky 3.10. R. J. Vašut Stipa, Koeleria, Trisetum,
VíceNARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky. zo 7. apríla 2010,
Strana 1450 Zbierka zákonov č. 184/2010 Čiastka 76 184 NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky zo 7. apríla 2010, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 52/2007 Z. z., ktorým sa
VíceVybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009
Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou
1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního
VíceMapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceEkologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VíceZdrojové plochy diaspor lučních rostlin
BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceMendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici
Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Problematika travních směsí v zahradní a krajinářské tvorbě Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Vilím, Ph.D. Vypracoval: Ing.
VíceKLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains
MÁLKOVÁ J. & MATĚJKA K. 2004: Klíčivost vybraných travních dominant Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad
VícePřírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA
Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.
VíceÚřední věstník Evropské unie 66/2298 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. SMĚRNICE RADY ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh
03/sv. 1 55 31966L0401 66/2298 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 11.7.1966 SMĚRNICE RADY ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (66/401/EHS) RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
VíceBílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %
Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených
VícePřírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA
Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Únor 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby... 3 1.1. Přehled výchozích podkladů... 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku (současný
VíceMANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ
MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape
VíceMožnosti využití herbicidů Pixxaro a Zypar v trávnících (předběžné sdělení) doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Seminář SPTJS, Zubří
Možnosti využití herbicidů Pixxaro a Zypar v trávnících (předběžné sdělení) doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Seminář SPTJS, Zubří 21. 2.2019 Trávníky (nedostatečně zavlažované) 2018 silné poškození nedostatkem
VíceZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2015
ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2015 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou
VícePEVNÝ JAKO OCEL. Regenerující jílek vytrvalý
PEVNÝ JAKO OCEL Regenerující jílek vytrvalý Revoluční technologie: regenerující a vysoce odolný vůči zátěži, dokonce i při pravidelné nízké seči Obsahuje RPR technologii! RPR je jílek vytrvalý regenerující
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK14_louka_ZZ-01110_2014-00-www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy:
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceKolekce genetických zdrojů trav Výzkumné stanice travinářské v Zubří
Kolekce genetických zdrojů trav Výzkumné stanice travinářské v Zubří Magdalena Ševčíková, Pavel Šrámek OSEVA PRO, s.r.o., o. z. Výzkumná stanice travinářská, 756 54 Zubří Společenský význam práce s genetickými
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled
VíceJsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech?
Jsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech? doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., SPJTS Zubří doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova univerzita Brno 2014 Šťovík (Rumex spp.)
VíceDatabáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR
Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala
VíceCvičení botanické - vegetační
Praktikum z ekologie Cvičení botanické - vegetační Charakteristika složení společenstva (na příkladu rostlinného společenstva) a jeho využití pro bioindikaci Společenstvo charakterizujeme jeho druhovým
VíceHistorie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří
Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří Martin Lošák, Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov - Zubří
VíceTŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD
TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD Řád:Trifolio arvensis-festucetalia ovinae - Primitivní travinno-bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd
VíceVLIV HNOJENÍ A INTENZITY VYUŽITÍ NA DRUHOVOU SKLADBU, DIVERZITU A KVALITU TRAVNÍHO POROSTU
Agriculture (Poľnohospodárstvo, 54, 2008 (1: 1-13 VLIV HNOJENÍ A INTENZITY VYUŽITÍ NA DRUHOVOU SKLADBU, DIVERZITU A KVALITU TRAVNÍHO POROSTU EFFECT OF FERTILIZATION AND CUTTING FREQUENCY ON BOTANICAL COMPOSITION,
VíceNové poznatky k problematice běloklasosti trav
projekt NAZV č.: QI111C016 Nové poznatky k problematice běloklasosti trav Zdeněk BOTH, Miroslava STREJČKOVÁ Zemědělský výzkum, s. r. o. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
VíceVLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions
VLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions Winkler, J. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav agrosystémů
VíceText části článku 12 Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro zemědělství a výživu (autorizovaný překlad)
Dokumenty vztahující se k Dohodě o poskytování vzorků genetických zdrojů rostlin pro výživu a zemědělství Text části článku 12 Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro zemědělství a výživu
VícePastevní biotopy pro rizikové koně.
Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení
VíceKomentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad Druhý milník vytvoření geodatabáze
Komentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad 2018. Druhý milník vytvoření geodatabáze Hlavním cílem této části projektu je vybudování geodatabáze informací,
VíceJarní aspekt suchomilných trávníků na Plumlovsku (po zavátých stopách Václava Spitznera)
16 Jarní aspekt suchomilných trávníků na Plumlovsku (po zavátých stopách Václava Spitznera) Jana Tkáčiková, Martin Dančák datum: 13. 4. 2012 vedoucí: Martin Dančák, Bob Trávníček Pod vedením Boba Trávníčka
VíceSO 801 Vegetační úpravy. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dopravoprojekt Brno a.s
1. Identifikační údaje stavba Název stavby: I/44 BLUDOV - OBCHVAT SO 801 Vegetační úpravy Stavebník: Ředitelství silnic a dálnic ČR se sídlem Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 projektant Zhotovitel PD: SDRUŽENÍ
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014
ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou
VícePůda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)
VíceSledování změn infiltrační schopnosti půdy při různém ozelenění hrází rybníků
Sledování změn infiltrační schopnosti půdy při různém ozelenění hrází rybníků Monitoring of soil infiltration changes by different way of greening the pond dykes Barbora Badalíková, Jaroslava Bartlová,
Vícevápencových oblasti majoris Tx. et PREISING in Tx. 1950, i když se v některých starších Emil Hadač a Hana Rambousková
Preslia, Praha, 52 : 347-351, 1980 Dvě nová rostlinná společenstva sešlapávaných půd vápencových oblasti Two new plant communities on trampled soils of limestone regions Emil Hadač a Hana Rambousková HADAČE.
VíceINDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceVLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ
VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ Spring Poppy Seed Properties from Autumn and Spring Sowing Petr Pšenička, Hana Honsová, Pavel Cihlář Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Abstract
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceVYUŽITÍ JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ PRO KONZERVACI PŮDY V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH. Metodika
VYUŽITÍ JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ PRO KONZERVACI PŮDY V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH OBLASTECH USING A CLOVER MIXTURE FOR SOIL CONSERVATION IN MOUNTAINUOS AND FOOTHILL AREAS Abstract J. Frydrych 1), D. Andert 2)
VíceProgram CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu
Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech
VíceZdrojové plochy diaspor lučních rostlin
BIOD_louka_1303_ZZ_161302-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161302 1. Údaje o
Více