SYSTÉM VNITŘNÍCH ZÁSAD PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU (AML)

Transkript

1 SYSTÉM VNITŘNÍCH ZÁSAD PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU (AML) verze červen 2017 Společnost finančních poradců, a.s. Vnitřní předpis Společnosti závazný pro centrálu i poradce Společnosti. Obsah Článek I. Úvodní ustanovení... 2 Článek II. Osobní působnost... 2 Článek III. Věcná působnost... 2 Článek IV. Definice používaných pojmů... 2 Článek V. Provádění identifikace... 6 Článek VI. Kontrola klienta (účastníka obchodu)... 9 Článek VII. Kategorizace rizikových účastníků obchodu, Pravidla přijatelnosti klienta Článek VIII. Uchovávání údajů Článek IX. Oznamovací povinnost Článek X. Náležitosti oznámení podezřelého obchodu Článek XI. Určení pověřeného zaměstnance Článek XII. Možné znaky podezřelého obchodu Článek XIII. Oznámení podezřelého obchodu pověřenému zaměstnanci Článek XIV. Neuskutečnění obchodu nebo navázání vztahu a odklad splnění příkazu klienta Článek XV. Školení a přezkušování zaměstnanců a poradců Společnosti Článek XVI. Mlčenlivost Článek XVII. Řízení rizik a vnitřní kontrola, hodnotící zpráva Článek XVIII. Správní delikty Článek XIX. Závěrečná ustanovení FORMULÁŘ INTERNÍ HLÁŠENÍ PODEZŘELÉHO OBCHODU... 23

2 Článek I. Úvodní ustanovení Předpis Systém vnitřních zásad proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Společnosti finančních poradců, a.s. jako investičního zprostředkovatele a pojišťovacího agenta je jedním z jejích vnitřních předpisů. Vnitřní předpis stanoví povinnosti zaměstnanců Společnosti finančních poradců, a.s. (dále jen Společnost ) a osob činných pro Společnost na základě mandátní smlouvy nebo smlouvy o obchodní spolupráci (dále jen poradci ), které vyplývají z požadavků kladených na Společnost zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen AML zákon ) a vyhlášky č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento vnitřní předpis byl vytvořen na základě vypracovaného hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dle AML zákona. Tento vnitřní předpis je závazný pro všechny poradce a zaměstnance Společnosti. Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je součástí interních předpisů společnosti. Směrnice stanovuje systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem. Článek II. Osobní působnost 1) Povinnou osobou dle AML zákona se rozumí jak centrála Společnosti, tak její poradci. V případě, že povinnost identifikace splnil poradce, má se za to, že tuto povinnost splnila i Společnost a naopak vzhledem ke skutečnosti, že poradce jedná při výkonu své činnosti jménem a na účet Společnosti. 2) Za splnění jednotlivých povinností Společnosti odpovídají dotčení zaměstnanci Společnosti, kteří při výkonu pracovní činnosti vstupují do vztahu s klienty či potencionálními klienty a odpovídají tak za plnění povinností dle AML zákona. 3) Odpovědnost za plnění povinností dle AML zákona dotčenými zaměstnanci přebírají vedoucí jednotlivých organizačních útvarů Společnosti, do kterých tito zaměstnanci spadají. Článek III. Věcná působnost 1) Rozsah činností Společnosti, na které se vztahuje povinnost dle 2 AML zákona je následující: a) osoba s povolením k poskytování investičních služeb; b) osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, leasingu, úvěrů nebo peněžních půjček; c) pojišťovací zprostředkovatel; d) v jiných případech je rovněž povinnou osobou: podnikatel při obchodu v hotovosti v hodnotě EUR nebo vyšší; Článek IV. Definice používaných pojmů Pro účely tohoto vnitřního předpisu, není-li dále stanoveno jinak, se rozumí: a) Společností - Společnost finančních poradců,a.s. se sídlem Kodaňská 1441/46, Vršovice, Praha 10, IČ: , DIČ: CZ , zapsaná v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 7246, která vykonává činnost investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a pojišťovacího agenta podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů; b) Pověřeným zaměstnancem zaměstnanec Společnosti pověřený k výkonu určitých činností plynoucích z AML zákona, jako zejm. přijímání oznámení o podezřelém obchodu, oznamovací povinnost vůči FAÚ, komunikace s FAÚ, udělování souhlasu k provedení obchodu s politicky exponovanou osobou, školení zaměstnanců Společnosti a poradců.

3 c) Legalizací výnosu z trestné činnosti jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá zejména: i) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, ii) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, iii) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo iv) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod i), ii), nebo iii). d) Financováním terorismu: i) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo ii) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění iii) Financování šíření zbraní hromadného ničení e) Financováním šíření zbraní hromadného ničení shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva. f) Obchodem jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. g) Za obchod v pojišťovnictví se považuje: uzavření smlouvy o životním pojištění, má-li účastník obchodu právo jednostranně hradit další pojistné nad sjednaný rámec plateb jednorázového nebo běžně placeného pojistného, uzavření jiné smlouvy, než je uvedena výše a která souvisí s předmětem podnikání pojišťovny, kde částka poskytovaná na základě takové smlouvy (bez ohledu na to, zda jej poskytuje pojišťovna nebo je poskytována pojišťovně) přesahuje částku EUR. Výplata pojistného plnění jednomu příjemci (účastníkovi obchodu) přesahujícího částku EUR (odpovídající částka v Kč). h) Za účastníka obchodu se považuje každá osoba (právnická i fyzická), která má, z hlediska pojišťovny, vztah k uzavíranému obchodu, tj. pojistník při sjednávání pojistné smlouvy a pojištěný či oprávněná, obmyšlená osoba mající nárok na plnění při výplatě pojistného plnění. i) Obchodním vztahem je smluvní vztah mezi povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. Konkrétní případy obchodních vztahů a povinností s nimi spojených jsou vymezeny níže v tomto vnitřním předpise (Provádění identifikace a Kontrola klienta). j) Příkazem klienta je každý úkon, na jehož základě má povinná osoba nakládat s majetkem. k) Povinnou osobou např. pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel, úvěrové a finanční instituce, auditoři, daňoví poradci, účetní, soudní exekutoři, notáři nebo advokáti v rámci vyjmenovaných činností atd.

4 l) Povinností identifikace - Povinná osoba je ve smyslu AML zákona povinna identifikovat klienta před uskutečněním obchodu, pokud je zřejmé, že uskutečněný obchod překročí částku EUR (ekvivalent v CZK či jiné měně). Pokud uskutečněný obchod nepřevyšuje částku EUR, je nutné identifikovat klienta vždy, pokud se jedná o: i) podezřelý obchod, ii) vznik obchodního vztahu, Současně je nutné, aby povinná osoba identifikovala osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění. Dále je nutné, aby povinná osoba identifikovala osobu, pokud se jedná o obchod nepřevyšující 1000 EUR a současně se nejedná o podezřelý obchod nebo vznik obchodního vztahu ale jedná se o obchod, který byl povinnou osobou stanoven vlastní analýzou rizik jako rizikový. m) Povinností kontroly Povinná osoba je ve smyslu AML zákona povinna provést kontrolu, a to v následujících případech: i) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah a) nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty EUR nebo vyšší, b) s politicky exponovanou osobou, nebo c) s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou ii) před uskutečněním transakce, pokud se jedná o podezřelý obchod či navázání nového obchodního vztahu iii) v době trvání obchodního vztahu iv) při obchodu v hodnotě EUR nebo vyšší. n) Záznamem z jednání se rozumí interní dokument Společnosti, do kterého je poradce povinen zaznamenat základní údaje o klientovi a údaje nezbytné pro tvorbu finančního plánu nebo jiný obdobný dokument, který slouží ke splnění povinnosti identifikace a kontroly klienta dle AML zákona. o) Skutečným majitelem fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je: i) u obchodní korporace fyzická osoba, a) která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, b) která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v písm. a), c) která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo d) která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, ii) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba, a) která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv, b) která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo c) která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2, iii) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení a) zakladatele b) svěřenského správce c) obmyšleného d) osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a

5 e) osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti. p) Politicky exponovanou osobou (PEP) se rozumí: i) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy (starosta, primátor, hejtman), soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil (Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž) nebo sboru (Policie ČR, Vězeňská služba ČR, Celní správa ČR), člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci, ii) fyzická osoba, která: a) je osobou blízkou k osobě uvedené v i) (Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.), b) je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo c) je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a) Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní povinnosti a omezení vztahující se k PEP také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je PEP, a vůči osobě, o níž je Společnosti známo, že jedná ve prospěch PEP. q) Průkazem totožnosti se rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele (např. občanský průkaz, cestovní pas). r) Podezřelým obchodem se rozumí obchod, uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to, pokud například: i) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, ii) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, iii) počet účtů či jiných produktů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům anebo nemá ekonomické opodstatnění, iv) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody, v) množství prostředků, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, vi) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, vii) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, viii) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

6 ix) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi Podezřelým je obchod vždy, pokud: i) klientem nebo skutečným majitelem je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, ii) předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, nebo iii) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. V oblasti pojišťovnictví půjde především o obchody, které vzbuzují podezření, že prostřednictvím pojišťovny má dojít k zakrytí nezákonného původu finančních prostředků, které druhý účastník do obchodu vkládá a o nichž předpokládá, že po určité době je získá od pojišťovny zpět (jako pojistné plnění či vrácené pojistné apod.), tj. např.: a) placení nezvykle vysoké částky pojistného (zejména jednorázového) na životní pojištění v hotovosti nebo převodem z několika různých účtů; za nezvykle vysokou částku lze považovat například takovou, kterou si účastník obchodu (pojistník) zjevně nemůže dovolit a jsou ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, b) návrhy pojistníka na výrazné zvýšení pojistné částky (a tomu odpovídající zvýšení pojistného) v životním pojištění opakovaně v průběhu kalendářního roku, c) vypovězení pojistné smlouvy do dvou měsíců po jejím uzavření, a to v případech, že pojišťovna je povinna vracet nespotřebované pojistné ve vysoké částce, d) požadavek, aby pojistné plnění bylo vyplaceno na jiný účet, než je účet oprávněné osoby, s výjimkou případů, kdy jde o účet člena rodiny oprávněné osoby nebo jejího právního zástupce, či o účet osoby, v jejíž prospěch bylo pojistné plnění vinkulováno apod., e) jakékoliv jiné jednání účastníka obchodu, které svou povahou, obsahem nebo výjimečností zjevně vybočuje z běžného rozsahu nebo charakteru určitého druhu pojištění nebo jiného obchodu určitého druhu, f) účastník obchodu vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele účtu, g) výplata plnění do země, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů (to neplatí pro členské státy EU a dále Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, USA, Kanadu a Japonsko). h) objevují se problémy při identifikaci účastníka obchodu i) účastník obchodu jedná jako prostředník j) účastník obchodu je subjekt z tzv. rizikových teritorií či daňových rájů nebo je na seznamu sankcionovaných subjektů (viz. Článek XI), nebo je se sankcionovaným subjektem nějakým způsobem propojen k) účastník obchodu sdělil nepravdivé nebo zavádějící údaje l) uzavřené pojistné smlouvy jsou rušeny po úhradě prvního lhůtního pojistného nebo lhůtní pojistné není uhrazeno vůbec m) pojistné smlouvy jsou uzavřeny na vysokou částku pojistného krytí n) lhůtní pojistné neodpovídá majetkovým poměrům účastníka o) nákupy podílových listů jsou následované okamžitými odkupy p) je snaha uzavřít více Smluv o podmínkách nákupu a odkupu podílových listů jednou osobou q) nákupy podílových listů jsou ve výši, která zjevně neodpovídá povaze nebo rozsahu podnikatelské činnosti nebo majetkovým poměrům účastníka obchodu r) transakce směřují do země, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů s) opakovaný obchod těsně pod hranicí EUR se stejnou protistranou. Článek V. Provádění identifikace Poradce je povinen provést identifikaci klienta před vznikem nebo změnou obchodního vztahu s klientem a dále v případě dalších obchodů postupuje dle tohoto vnitřního předpisu. Povinná osoba obecně je ve smyslu AML zákona povinna identifikovat klienta před uskutečněním obchodu nejpozději tehdy, pokud je zřejmé, že uskutečněný obchod překročí částku EUR

7 (ekvivalent v CZK či jiné měně). Pokud uskutečněný obchod nepřevyšuje částku EUR, je nutné identifikovat klienta vždy, pokud se jedná o: a) podezřelý obchod, b) vznik obchodního vztahu. Současně je nutné, aby povinná osoba identifikovala osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění. Dále je nutné, aby povinná osoba identifikovala osobu, pokud se jedná o obchod nepřevyšující 1000 EUR a současně se nejedná o podezřelý obchod nebo vznik obchodního vztahu ale jedná se o obchod, který byl povinnou osobou stanoven vlastní analýzou rizik jako rizikový. Pro účely plnění povinnosti identifikace klienta Společnost rozlišuje vznik obchodního vztahu mezi Společností (jako povinnou osobou) a klientem, a dále vznik obchodního vztahu mezi konkrétní finanční institucí (jako povinnou osobu) a klientem (tj. uzavření konkrétní produktové smlouvy). Povinnost identifikace je poradci Společnosti plněna před vznikem nebo změnou jakéhokoliv obchodního vztahu. 1) První identifikace klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného (tváří v tvář). 2) Případy identifikace klienta: a) Poradce, který sjednává podmínky a obsah obchodu, je vždy povinen identifikovat jeho účastníky nebo věrohodným a doložitelným způsobem ověřit, že účastníkem obchodu je klient Společnosti, který již byl identifikován, a žádná okolnost nenasvědčuje, že došlo ke změně jeho identifikačních údajů, popř. že účastníkem obchodu je jiná osoba. b) V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech průběžně poradce ověřuje platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, a zaznamenává jejich změny. Poradce zaznamenává změny do interního informačního systému Společnosti. Tyto záznamy se automaticky propisují do tzv. editace Osoby, která shromažďuje základní informace o klientech potřebné z hlediska AML zákona. c) Pokud je účastníkem obchodu právnická osoba, identifikuje poradce právnickou osobu jako takovou a současně provede identifikaci u fyzické osoby, která v daném obchodě jedná jménem právnické osoby. Subjekty, které podléhají identifikaci, jsou: - Fyzická osoba - Fyzická osoba podnikající - Právnická osoba Identifikace je prováděna následovně: a) fyzická osoba - povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti a rovněž od klienta zjistí a zaznamená, zda je politicky exponovanou osobou, nebo zda není osobou, vůči níž ČR uplatňuje mezinárodní sankce. b) právnická osoba povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby (výpis z obchodního rejstříku, nebo jiné evidence, ve které je právnická osoba vedena) a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzických osob, které jsou jejím jménem oprávněny v daném obchodu jednat; jsou členy statutárního orgánu nebo fyzické osoby, která je skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje. Identifikačními údaji klienta jsou: a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství, údaj o tom, zdali je politicky exponovaná osoba nebo zda není osobou, vůči níž ČR uplatňuje mezinárodní sankce; jde-li o

8 podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a). c) u svěřenského fondu nebo u jiného právního uspořádání bez právní osobnosti označení a identifikační údaje jeho správce, zakladatele, beneficienta a obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu identifikace fyzické a právnické osoby. Odůvodňuje-li to hodnocení rizik vypracované Společností, mohou být kromě identifikačních údajů uvedených v písm. a) a b) získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli. Doklady k provedení identifikace: a) fyzická osoba u této je pro identifikaci nezbytný platný průkaz totožnosti (občanský průkaz, pas, či povolení pobytu pokud splňují požadavky na průkaz totožnosti; řidičský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti mohou sloužit jako podpůrné doklady k provedení identifikace) b) fyzická osoba podnikající průkaz totožnosti a dále doklad o přidělení IČ či doklad prokazující podnikatelskou činnost (živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku, koncesní listina) c) ostatní podnikatelé (jako např. lékaři, advokáti, architekti atd.) průkaz totožnosti a dále doklad o přidělení IČ, listina prokazující podnikatelskou činnost, oprávnění příslušné komory d) právnické osoby výpis z veřejného rejstříku (obchodní společnosti, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek), 3) Specifické způsoby identifikace: a) Zástupce na základě plné moci Je-li účastník obchodu zastoupen na základě plné moci, poradce identifikuje zmocněnce a dále zaznamená identifikační údaje zastoupeného na základě předložené plné moci s úředně ověřeným podpisem, resp. sepsané formou notářského zápisu. Plná moc musí obsahovat všechny identifikační údaje zastoupeného nezbytné k provedení identifikace. b) Zastoupení zákonným zástupcem (např. rodičem) nebo opatrovníkem Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provede poradce identifikaci zákonného zástupce nebo opatrovníka. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného (např. nezletilého), opatrovník předloží příslušné rozhodnutí soudu. c) Zastřené jednání za třetí osobu Má-li poradce důvodnou pochybnost o tom, že účastník nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, potom identifikuje tohoto účastníka obchodu výše uvedeným způsobem a dále jej vyzve, aby písemně potvrdil, za koho jedná a doložil plnou moc s identifikačními údaji této třetí osoby. V případě, že účastník odmítne sdělit, za koho v daném obchodě jedná, jedná se vždy o podezřelý obchod s veškerými konsekvencemi z toho vyplývajícími. Poradce je povinen odložit tento podezřelý obchod a oznámit tuto skutečnost pověřenému zaměstnanci. 4) Zaměstnanci centrály Společnosti zjišťují nedostatky při provedení identifikace na produktové smlouvě. Odpovědnost za tuto činnost má pověřený zaměstnanec. Pokud není identifikace poradcem provedena řádně dle tohoto vnitřního předpisu, zaměstnanec centrály vrátí produktovou smlouvu poradci ke zjednání nápravy. 5) Následné obchody s klientem: V případě dalších obchodů s klientem je možné provést identifikaci i bez přítomnosti identifikované osoby, přičemž totožnost identifikované osoby je nutno ověřit vhodným způsobem (při telefonické komunikaci např. sdělením rodného čísla, předem smluveného hesla či unikátního kódu, nebo na základě přidělených identifikátorů např. klientské číslo, heslo atd.) V případě převodu klienta, který byl již identifikován na jiného poradce, je poradce, na kterého byl klient převeden, povinen provést identifikaci tváří v tvář.

9 6) Odmítnutí identifikace: Pokud se účastník obchodu odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne doložit plnou moc, anebo má-li osoba provádějící identifikaci pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů ( 15 AML zákona),poradce je povinen odmítnout uskutečnění obchodního vztahu, navázání obchodního vztahu nebo je povinen obchodní vztah ukončit. Poradce, který obchod sjednával, je povinen upozornit účastníky obchodu, kteří identifikaci odmítají, na tento důsledek jejich odmítnutí. Zároveň je povinen ihned informovat o této skutečnosti pověřeného zaměstnance. 7) Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, a to, pokud je klient: a. úvěrovou nebo finanční institucí, b. zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí působící na území státu, který ukládá této instituci v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled, c. společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie, d. skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta, soudního exekutora nebo soudu, e. ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším územním samosprávným celkem, nebo f. klientem i. kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů Evropské unie, ii. jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich správnosti, iii. jehož činnosti jsou průhledné, iv. jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace a v. který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti. 8) Identifikace prováděná centrálou Společnosti: Pokud jde o uzavření obchodního vztahu či obchodu, který je prováděn zaměstnancem centrály Společnosti, provádí identifikaci zaměstnanec Společnosti, který daný obchodní vztah či obchod zprostředkovává. 9) Zaznamenávání identifikačních údajů, pořizování a ověřování shody kopií dokladů Získané identifikační údaje jsou vždy zaznamenány poradcem, a to do příslušného formuláře (Záznam z jednání) a následně do každé produktové smlouvy, (poradce se vždy ujistí, že používá aktuální verzi formuláře). Na formuláři, resp. produktové smlouvě, jsou vždy rovněž uvedeny údaje o poradci, který identifikaci provedl. Poradce může být pověřen příslušnou společností (obchodním partnerem) k ověřování shody originálů listin a jejich kopií, nebo pořizování kopií, které mají být přiloženy k příslušné smlouvě (např. průkazu totožnosti). V takovém případě postupuje poradce vždy dle pokynů příslušného obchodního partnera. Kopie průkazu totožnosti může být provedena vždy pouze se souhlasem účastníka obchodu. Poradce není oprávněn uchovávat kopie průkazů totožnosti, ledaže je s obchodním partnerem domluveno jinak. V případě jakýchkoliv pochybností je poradce povinen odmítnout ověřit shodu originálu listiny a její kopie. Článek VI. Kontrola klienta (účastníka obchodu) 1) Poradce je povinen provádět kontrolu klienta: - před vznikem obchodního vztahu - v průběhu trvání obchodního vztahu - a dále v případech předpokládaných AML zákonem (zejména v rámci obchodů na základě stávající produktové smlouvy, které nebyly dříve předpokládány, jako jsou např. mimořádné investice).

10 2) Pro účely plnění povinnosti kontroly klienta Společnost opět rozlišuje vznik obchodního vztahu mezi Společností (jako povinnou osobou) a klientem, a dále vznik obchodního vztahu mezi konkrétní finanční institucí (jako povinnou osobu) a klientem (tj. uzavření konkrétní produktové smlouvy). Povinnost kontroly je poradci plněna před vznikem jakéhokoliv obchodního vztahu. 3) Povinná osoba obecně je ve smyslu AML zákona povinna provést kontrolu, a to v následujících případech: a) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah 1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty EUR nebo vyšší, 2. s politicky exponovanou osobou, nebo 3. s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou b) před uskutečněním transakce, pokud se jedná o podezřelý obchod či navázání nového obchodního vztahu c) v době trvání obchodního vztahu d) při obchodu v hodnotě EUR nebo vyšší. 4) V případě kontroly prováděné v průběhu trvání obchodního vztahu, kterou primárně provádí konkrétní finanční instituce na základě uzavřené produktové smlouvy, je poradce povinen poskytnout potřebnou součinnost, pokud si tuto příslušná finanční instituce, jako povinná osoba, od poradce vyžádá. Klient je povinen poskytnout Společnosti informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Kontrola klienta probíhá prostřednictvím vyplnění příslušných dotazníků. Poradce je povinen uchovávat příslušné dotazníky, jejichž prostřednictvím byla kontrola provedena. 5) Poradce zjišťuje informace nezbytné k provedení kontroly v rámci jednání s klientem, jehož smyslem je získání základních informací o životní a majetkové situaci klienta pro sestavení finančního plánu. Poradce nesděluje klientovi, že v rámci tohoto jednání provádí kontrolu ve smyslu AML zákona. 6) Kontrola klienta zahrnuje: a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, b) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, c) v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku, d) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, e) zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele a oprávněné osoby ze životního pojištění. Ad a) Informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu zaznamenává poradce do Záznamu z jednání, v jejímž rámci zjišťuje životní cíle a potřeby klienta, které s ním budou následně řešeny prostřednictvím finančního plánu. Ad b) Přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, provádí poradce tak, že s klientem provede finanční bilanci a současně do Záznamu z jednání zaznamená, jaký je původ příjmů klienta (zaměstnání, podnikání apod.), případně uvede informaci o stávající či očekávané finanční a majetkové situaci klienta (např. naspořená rezerva, prostředky z dědictví, prodej nemovitosti apod.) Přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká u právnické osoby, provádí poradce tak, že zjišťuje obrat, zisk, popř. další relevantní finanční ukazatele příslušné právnické osoby a zaznamená tyto údaje do Záznamu z jednání pro

11 právnické osoby a současně uvede, zda je původem prostředků klienta podnikání nebo jiný obor činnosti. Ad c) Poradce provede kontrolu původu majetku politicky exponované osoby obdobně, jako u fyzické osoby uvedené v písm. b) s tím, rozdílem, že u politicky exponované osoby provede přiměřená opatření ke zjištění původu majetku této politicky exponované osoby tak, že k jednotlivým zdrojům příjmu ve finanční bilanci uvede jejich konkrétní původ a v případě jednorázových obchodů konkrétní původ prostředků použitých v obchodu. Konkrétním původem se rozumí např. označení kupní smlouvy k prodeji nemovitosti nebo usnesení o nabytí dědictví apod. Ad d) Po předání produktové smlouvy na obchodního partnera přebírá povinnost provádět kontrolu v průběhu obchodního vztahu příslušný obchodní partner s ohledem na skutečnost, že Společnost nemá k dispozici informace o pohybech na účtech finančních produktů. V případě, že u klienta poradce dojde k podezřelému obchodu, nebo jiné neobvyklé transakci, je poradce povinen na výzvu obchodního partnera poskytnout potřebnou součinnost a prověřit příslušnou situaci u klienta. Ad e) Pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond, jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, je poradce povinen ověřit, kdo je jejím skutečným majitelem. Tuto povinnost plní poradce ověřením v obchodním rejstříku, nebo jiné evidenci, ve které je právnická osoba vedena, a v případě, že skutečný majitel není z dané evidence zřejmý, je povinen nechat si potvrdit, kdo je skutečným majitelem, osobou jednající v daném obchodě jménem právnické osoby. U obmyšleného svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, je poradce povinen zaznamenat informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva. 7) U oprávněné osoby ze životního pojištění, která je: a) určena jako konkrétní osoba nebo právní uspořádání bez právní osobnosti, poradce zaznamená její jméno a příjmení nebo název, b) určena na základě jejího vztahu k pojištěnému anebo jinak, poradce zaznamená informace dostatečné ke ztotožnění konkrétní oprávněné osoby v okamžiku výplaty plnění, c) politicky exponovanou osobou, poradce zaznamená všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu. 8) V případě, že poradce zjistí nesoulad mezi informacemi zjištěnými v rámci kontroly klienta a požadovaným nastavením produktové smlouvy či finančního plánu (např. požadovaná pravidelná investice převyšuje výslednou finanční bilanci klienta) a klient nesoulad přesvědčivě neobjasní, má poradce povinnost příslušný obchod odložit a nahlásit jej pověřenému zaměstnanci Společnosti. 9) Povinná osoba provádí kontrolu klienta v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech průběžně ověřuje poradce platnost a úplnost informací získaných v rámci kontroly klienta, a zaznamenává jejich změny. Poradce zaznamenává změny do interního informačního systému Společnosti. Tyto záznamy se automaticky propisují do tzv. editace Osoby, která shromažďuje základní informace o klientech potřebné z hlediska AML zákona. Poradce rovněž průběžně ověřuje a zaznamenává změny ohledně důvodů k provedení zjednodušené kontroly nebo výjimky z kontroly klienta. 10) Povinná osoba může pro účely zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu AML zákona. 11) Odmítnutí kontroly: Pokud účastník neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, nebo z jiného důvodu nelze kontrolu provést, anebo má-li osoba provádějící kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem, poradce odmítne navázání obchodního vztahu nebo obchodní vztah ukončí. Odmítnutí součinnosti při kontrole je považováno za podezřelý obchod, který je nutno oznámit pověřenému zaměstnanci.

12 Článek VII. Kategorizace rizikových účastníků obchodu, Pravidla přijatelnosti klienta 1) Povinná osoba v rámci systému řízení rizik souvisejících s legalizací výnosu z trestné činnosti a financování terorismu zavede a uplatňuje pravidla přijatelnosti klienta, podle kterých s ohledem na rizikový profil klienta provádí kategorizaci klientů a stanoví podmínky, při jejichž splnění neuzavře s klientem obchod nebo již existující obchodní vztah s klientem ukončí. Kategorizace klienta: Klient přijatelný Klient vyžadující zvýšené sledování Klient nepřijatelně rizikový, s nímž Společnost nenaváže, resp. zruší obchodní vztah 2) Před uskutečněním obchodu nebo uzavřením obchodního vztahu s klientem provede poradce zhodnocení přijatelnosti klienta dle zásady znej svého klienta a posoudí zejména: a) skutečnost, že některá ze zemí původu klienta, osoby, která jedná jménem klienta, nebo některá ze zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo rizikovým státem nebo je klient subjektem, vůči které jsou uplatňovány mezinárodní sankce b) skutečnost, že podle dostupných informací, předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo ze státu, který na základě hodnocení rizik lze považovat za rizikový, nebo že předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu, c) že vůči klientovi, osobě, která jedná jménem klienta, skutečnému majiteli klienta, osobě, se kterou klient uskutečňuje obchod, nebo vůči osobě konečného příjemce předmětu obchodu nebo vůči skutečnému majiteli osoby (pokud je znám), se kterou klient uskutečňuje obchod, jsou uplatňovány mezinárodní sankce d) skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý obchod e) neobvyklý způsob realizace obchodu, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel obchodního vztahu a předmět činnosti klienta, f) skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet, nebo že plní pokyny třetí osoby g) nejasný původ peněžních prostředků klienta h) neprůhlednou vlastnickou strukturu klienta, který je právnickou osobou i) je-li klient politicky exponovanou osobou j) skutečnost, že podle informací, které jsou k dispozici, je s předmětem činnosti klienta spojeno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. 3) Na základě přiřazení rizikového faktoru je klient zařazen do jedné z kategorií 1 až 3. 4) Klient, u kterého poradce neuvede žádnou rizikovou poznámku, tedy nespecifikuje žádný rizikový profil klienta, se automaticky považuje za klienta přijatelného (kategorie 1). 5) Klient, u kterého poradce uvede rizikovou poznámku, tedy specifikuje rizikový profil klienta, je označen jako klient vyžadující zvýšené sledování (kategorie 2). 6) Pokud je klient zařazen do kategorie 2, je mu přidělen příznak zvýšené pozornosti a současně je informace o této skutečnosti zaslána pověřenému zaměstnanci, který prověří, jaké jsou důvody uvedeného rizikového profilu klienta a zda důvody pro zařazení do této kategorie přetrvávají. Na základě provedených zjištění pověřený zaměstnanec může změnit kategorizaci klienta nebo učiní kroky podle systému vnitřních zásad stanovené pro případ podezřelého obchodu. 7) Klient pocházející z rizikové země, klient, který má status politicky exponované osoby, nebo klienti u kterých je poradci známo, že skutečným majitelem klienta je politicky exponovaná osoba nebo že se jich politicky exponovaná osoba účastní jinak, rovněž automaticky spadá do kategorie 2 a je u něj vyžadováno pravidelné (minimálně roční) prověření přijatelnosti klienta. 8) Společnost věnuje zvýšenou pozornost všem obchodům, u nichž se vyskytuje některý z rizikových faktorů uvedených v odst. 2 tohoto Čl., dále obchodům prováděným s fyzickými osobami v rámci služeb založených na individuálním přístupu ke klientovi, přičemž tyto služby Společnosti poskytuje pouze takovým klientům, kteří splňují zvláštní, Společností stanovené podmínky, dále obchodům

13 velkého objemu nebo vysoké úrovně složitosti, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel obchodního vztahu a předmět činnosti. 9) V případě, že poradce Společnosti vyhodnotí klienta jako klienta nepřiměřeně rizikového, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat pověřeného zaměstnance a současně je povinen odložit zamýšlený obchod. Pověřený zaměstnanec bezodkladně prověří rizikový profil klienta a rozhodne, zda klient může být přeřazen do nižší kategorie, nebo učiní kroky podle systému vnitřních zásad stanovené pro případ podezřelého obchodu a následně informuje poradce, jak dále v daném případě postupovat. Žádný klient nemůže být dlouhodobě veden v kategorii 3. Článek VIII. Uchovávání údajů 1) Poradce provádějící identifikaci a kontrolu je povinen provedení identifikace a kontroly doložit záznamem, který podepíše, včetně doložení dokladů, resp. jejich kopií (vyžaduje-li to obchodní partner), na základě, kterých identifikaci a kontrolu provedl, a tento záznam či doklady učinit součástí dokumentace, která je o uzavřeném obchodě ve Společnosti vedena. Veškerá dokumentace se uchovává 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem. Lhůta počíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon obchodu známý Společnosti. 2) V případě, že se na konkrétním obchodu s týmž klientem podílí více povinných osob, mohou být veškeré údaje o identifikaci a kontrole uchovávány pouze u některé z povinných osob za předpokladu, že ostatní zúčastněné povinné osoby mají zajištěno poskytování potřebných informací včetně kopií příslušných dokladů. 3) Uchovávání údajů o provedené identifikaci a kontrole v Záznamu z jednání a na produktových smlouvách probíhá jejich skenováním a uložením na datovém nosiči umožňující okamžité zobrazení dokladu o provedené identifikaci a některé dokumenty, které jsou vytvářeny Společnosti, jsou taktéž uchovávány ve fyzické podobě v archivu Společnosti. Kopie dokumentace související s identifikací a kontrolou, včetně kopií produktových smluv, jsou taktéž uloženy u konkrétního poradce, který identifikaci a kontrolu provedl, nebo jiného poradce, který má konkrétního klienta v současné době ve správě. 4) Pověřený zaměstnanec vede a uchovává evidenci podezřelých obchodů oznámených finančnímu analytickému úřadu (včetně všech podkladů vztahujících se k podezřelému obchodu) a podezřelých obchodů, jejichž provedení bylo odloženo (včetně uvedení, kdo ve věci rozhodl, kdy a z jakých důvodů o těchto obchodech rozhodl). Pověřený zaměstnanec rovněž vede a uchovává evidenci obchodů, které poradci nebo zaměstnanci Společnosti hlásily jako podezřelé, ale které nebyly pověřeným zaměstnancem vyhodnoceny jako podezřelé (včetně uvedení, kdo ve věci rozhodl, kdy a z jakých důvodů o těchto obchodech rozhodl), a to s využitím dostupných prostředků zabraňujících v následné manipulaci s uchovávanými údaji. Evidence podezřelých obchodů a podklady k nim se vztahující mohou být zpřístupněny pouze pověřenému zaměstnanci, dalším pověřeným osobám a osobám stanoveným právními předpisy. Pověřený zaměstnanec je povinen uchovávat evidence podezřelých obchodů a doklady k nim se vztahující tak, aby se eliminovalo nebezpečí jejich vyzrazení třetím osobám, v zájmu zachování mlčenlivosti a ochrany účastníků obchodu a Společnosti. Článek IX. Oznamovací povinnost 1) Oznamovací povinnost vůči pověřenému zaměstnanci - Pokud finanční poradce nebo zaměstnanec Společnosti při své činnosti zjistí podezřelý obchod, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit pověřenému zaměstnanci. Toto oznámení musí být provedeno písemně elektronickou poštou a musí mít náležitosti uvedené v příloze tohoto předpisu. 2) Oznamovací povinnost vůči Finančnímu analytickému úřadu - Pověřený zaměstnanec oznámí neprodleně Finančnímu analytickému úřadu (dále jen FAÚ) každý obchod, který byl vyhodnocen jako podezřelý, a každou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat.

14 - Za tím účelem pověřený zaměstnanec neprodleně posoudí v součinnosti s věcně příslušnými zaměstnanci Společnosti, zda obchod, který mu byl oznámen nebo který sám zjistil, je jednáním, které je předmětem oznamovací povinnosti vůči FAÚ. - Náležitosti oznámení a postup provedení oznámení podezřelého obchodu jsou uvedeny v příloze tohoto předpisu. Toto oznámení musí pověřený zaměstnanec učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 dnů po zjištění podezřelého obchodu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí pověřený zaměstnanec upozornit FAÚ ihned po zjištění podezřelého obchodu telefonicky či zasláním zprávy elektronické pošty. 3) Komunikace s FAÚ - Oznamovací povinnost vůči FAÚ se plní písemně doporučeným dopisem nebo ústně či písemně do protokolu v závislosti na povaze případu. Spojení s FAÚ je možná následujícími způsoby: a) Poštovní adresa: Ministerstvo financí ČR, Finanční analytický úřad, P.O.BOX 675, Jindřišská 14, Praha 1, b) Telefonní číslo: (Telefonní číslo mimo pracovní dobu) c) Telefonní číslo po skončení pracovní doby, tj. v době od 16:15 do 7:45 v pracovní dny a během dnů pracovního klidu a svátků: d) Faxové číslo: Článek X. Náležitosti oznámení podezřelého obchodu Kontaktní údaje Společnosti jako oznamovatele podezřelého obchodu: Obchodní jméno: Společnost finančních poradců, a.s. Sídlo: Praha 10, Kodaňská 46 IČ: Předmět podnikání: - investiční zprostředkovatel - pojišťovací agent - poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona - zprostředkování služeb 1) Identifikační údaje toho, koho se oznámení týká: A) Fyzická osoba: Jméno a příjmení včetně případných dalších užívaných jmen a příjmení (ve sporných případech jednoznačně rozlišit jméno a příjmení); adresa místa pobytu v ČR, příp. mimo ČR a další adresy, které používá, rodné číslo nebo datum narození, místo narození, druh a číslo průkazu totožnosti, kdy a kým byl vystaven a údaje o době jeho platnosti, státní příslušnost, pohlaví (není-li z dalších údajů zřejmé), popřípadě další identifikační údaje uvedené v průkazu totožnosti. B) Fyzická osoba - podnikatel: Kromě údajů podle bodu A) dodatky používané v podnikání, případně obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku a identifikační číslo, předmět podnikání dle průkazu živnostenského oprávnění nebo dle zápisu v obchodním rejstříku a místo podnikání. C) Právnická osoba: Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, jméno, příjmení, rodné číslo nebo data narození a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, pak i její obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, místo podnikání a identifikační číslo a identifikační údaje osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, dále identifikační údaje většinového společníka nebo ovládající osoby a skutečného majitele. Dále v rozsahu bodu A) identifikační údaje fyzických osob, které jsou oprávněni jednat jménem toho, koho se oznámení týká, pokud je v oznamovaném podezřelém obchodu fyzická osoba zastoupena, a vždy v případě právnické osoby.

15 2) Popis předmětu a podstatných okolností podezřelého obchodu Společnost uvede předmět a podstatné okolnosti podezřelého obchodu, zejména - důvod transakce, který účastník obchodu uvádí; - popis použité hotovosti či jiných platebních prostředků a další okolnosti hotovostní platby; - časové údaje; - čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává a všech účtů, na které nebo z nichž byly či mají být převáděny, včetně identifikace jejich majitelů a disponentů, má-li k této informaci oznamovatel přístup; - měnu; - čím je obchod podezřelý; - zjištěná telefonní a faxová čísla; - popis a evidenční čísla dopravních prostředků; - popis chování účastníka obchodu i jeho společníků a další informace, které by mohly mít informační význam k zúčastněným osobám či předmětné transakci (informace o dalších obchodech a osobách, které mají vztah k podezřelému obchodu, nebo o osobách, které by mohly poskytnout další informace o něm); - upozornění, zda se oznámení týká rovněž majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce vyhlášené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv anebo boje proti terorismu, včetně náležitosti tohoto oznámení Součástí popisu jsou kopie všech v oznámení uváděných a s předmětem oznámení souvisejících dokladů, které má Společnost k dispozici. 3) Informace o provedení či odložení obchodu Společnost uvede, zda a kdy byl obchod proveden či zda byl odložen, případně důvod, proč obchod byl nebo nebyl proveden. 4) Kontaktní informace - jméno, příjmení a pracovní zařazení pověřeného zaměstnance, který za Společnost podává oznámení podezřelého obchodu (lze nahradit kódem, přiděleným registrované kontaktní osobě Finančním analytickým úřadem), - možnosti spojení k přijetí pokynů od FAÚ, včetně možnosti spojení i mimo obvyklou pracovní dobu (telefon, fax, ). Kontaktní informace lze uvést odděleně od vlastního textu oznámení; musí však z nich být zřejmé, ke kterému oznámení se vztahují. - datum, čas a místo podání oznámení - podpis osoby plnící oznamovací povinnost, která je současně odpovědná za správnost uvedených údajů. 5) Oprávnění pověřeného zaměstnance Pověřený zaměstnanec je oprávněn: - přijímat oznámení o podezřelém obchodu - oznamovací povinnost vůči FAÚ - komunikace s FAÚ - posouzení podezřelého obchodu v součinnosti s věcně příslušnými zaměstnanci Společnosti - udělovat souhlas k provedení obchodu s politicky exponovanou osobou Článek XI. Určení pověřeného zaměstnance Zaměstnancem Společnosti, který je podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pověřen k zajišťování průběžného styku a výměně informací s FAÚ a k oznamování podezřelých obchodů je: Jméno a příjmení, pracovní zařazení: Ing. Zdeňka Hobzová, místopředseda představenstva Adresa pracoviště: Veverkova 1657, Moravské Budějovice Tel: ; Mobil: ; hobzova@sfp.cz Zástupce: Jméno a příjmení, pracovní zařazení: Ladislava Hartmanová, místopředseda představenstva Adresa pracoviště: Jiráskova 181, Jaroměřice nad Rokytnou Tel: ; Mobil: ; hartmanova@sfp.cz

16 Článek XII. Možné znaky podezřelého obchodu Níže uvedený výčet možných znaků podezřelého obchodu je pouze demonstrativní a nevylučuje možnost označení i jiného obchodu jako podezřelého, ačkoli nevykazuje žádný z uvedených znaků. Současně platí, že vykazuje-li obchod, resp. jednání klienta znaky podezřelého obchodu uvedené níže nebo jiné, je při posuzování jeho podezřelosti nutné přihlédnout ke všem jeho souvislostem, přičemž samotný obchod, resp. jednání, nemusí být nutně považováno za podezřelé a nemusí tak zakládat oznamovací povinnost společnosti vůči FAÚ. Možné znaky podezřelého obchodu: - Vyskytnou se problémy při identifikaci klienta nebo oprávněných zástupců těchto osob (odmítnutí identifikace, zdráhání předložit požadované identifikační doklady, sdělení nepravdivých nebo zavádějících údajů nebo takových údajů, které lze jen těžko ověřit a působí nedůvěryhodně). - Existuje podezření, že Klient zastírá své jednání ve prospěch třetí osoby, resp. klient odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná; - klient vykazuje znaky nervozity ve vztahu k informacím relevantním pro účely AML zákona; - Klient je doprovázen a sledován; - Peněžní prostředky jsou přenášeny nezvyklým způsobem (igelitové tašky, kapsy apod.); - Klient poptává a nabízí neobvyklé podmínky provedení obchodu; - Klient požaduje sjednání finančních produktu či jeho nastavení bez reálného ekonomického opodstatnění a nedokáže důvody jeho požadavku objasnit; - Počet a/nebo hodnota transakcí prováděných nebo požadovaných klientem jsou ve zjevném nepoměru k jeho majetkovým poměrům, popřípadě jeho podnikatelským činnostem, které jsou společnosti známy, popř. klient provede nebo požaduje provést nezvyklé množství transakcí ve velmi krátkém časovém horizontu); - Transakce, při nichž jsou finanční prostředky krátce po jejich složení klientem na účet Společnosti opět vyzvednuty, pokud z obchodních aktivit klienta není pro takové jednání žádný logický důvod; - Klient obchodů s investičními nástroji je subjekt z tzv. rizikových zemí. Článek XIII. Oznámení podezřelého obchodu pověřenému zaměstnanci Poradce nebo zaměstnanec Společnosti, který zjistí podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí toto bezodkladně pověřenému zaměstnanci. Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny poradce a zaměstnance Společnosti bez ohledu na jejich pracovní zařazení, tzn. i na ty, kteří nejsou v přímém kontaktu s klientem nebo se nezúčastní realizace daného obchodu. Poradce nebo zaměstnanec Společnosti, který v dobré víře oznámí podezřelý obchod, nesmí být ze strany společnosti nijak postihován. Pověřený zaměstnanec zjistí neprodleně po obdržení oznámení vhodným způsobem podstatné okolnosti daného obchodu; je přitom v maximální míře povinen dbát ochrany důvěrných informací daných obecně závaznými právními předpisy a ochrany práv poradce a zaměstnance Společnosti, který podezření o podezřelém obchodu oznámil. Pověřený zaměstnanec zkontroluje, zda došlo k identifikaci účastníků obchodu. Pověřený zaměstnanec, podle svého uvážení a na základě analýzy podstatných okolností daného obchodu, postupuje jedním z následujících způsobů: a) Sdělí poradci či zaměstnanci Společnosti, že obchod podle jeho názoru není podezřelý, a tento svůj názor zdůvodní. Pokud poradce nebo zaměstnanec Společnosti se zdůvodněním nesouhlasí, oznámí to svému nadřízenému. b) pověřený zaměstnanec učiní oznámení FAÚ Pokud je daný obchod posouzen jako podezřelý, pověřený zaměstnanec toto bezodkladně oznámí poradci nebo zaměstnanci Společnosti, která přišla jako první do styku s podezřelým obchodem a příslušné nadřízené osobě (je-li to možné), a bude je informovat o dalším postupu ve věci, zejména o případném rozhodnutí odložení příkazu. Pověřený zaměstnanec Společnosti je v případě zjištění podezřelého obchodu povinen tuto skutečnost oznámit formou doporučeného dopisu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu Finančnímu analytickému úřadu, kopii

17 takového oznámení doručí neprodleně představenstvu Společnosti. Oznámení lze také učinit ústně do protokolu v místě určeném dle telefonické domluvy. Pověřený zaměstnanec vždy telefonicky ověří doručení oznámení podezřelého obchodu na FAÚ. V oznámení podezřelého obchodu se neuvádí údaje poradce nebo zaměstnanci Společnosti, který podezřelý obchod zjistil. V případě, že došlo k překročení max. lhůty 5 kalendářních dní pro odeslání oznámení podezřelého obchodu FAÚ, zaznamená pověřený zaměstnanec ve složce, vztahující se k danému obchodu, důvod zdržení (např. vyjasňování okolností obchodu, eventuálně prověřování případu, kdy se podezřelý obchodu může odhalit až zpětně ve vztahu k dalším následně provedeným transakcím). Vyžadují-li to okolnosti, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je nutno oznámit podezřelý obchod FAÚ neprodleně po zjištění podezřelého obchodu. V tomto případě je možné FAÚ upozornit i telefonicky či zasláním faxové zprávy. Při oznámení podezřelého obchodu je pověřený zaměstnanec povinen dbát na utajení informací obsažených v takovém oznámení před nepovolanou osobou. Oznámení podezřelého obchodu (poznámka o této skutečnosti) je vždy evidováno ve složce klienta (v informačním systému). Oznámení podezřelého obchodu nezbavuje Společnost, resp. pověřeného zaměstnance povinnosti oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu představenstvu Společnosti, které po posouzení situace rozhodne o podání trestního oznámení Policii ČR. Článek XIV. Neuskutečnění obchodu nebo navázání vztahu a odklad splnění příkazu klienta 1) Poradce nesmí navázat obchodní vztah uskutečnit obchod s klientem nebo je povinen obchodní vztah ukončit: a) pokud se účastník obchodu odmítne podrobit identifikaci b) odmítne doložit plnou moc c) neposkytne potřebnou součinnost pro provedení kontroly d) z jiných důvodů nelze identifikaci a kontrolu klienta provést e) pokud má osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti poskytnutých informací nebo pravosti předložených dokladů f) pokud se jedná o podezřelý obchod g) pokud u politicky exponované osoby není znám původ jejího majetku h) pokud nebyl poradci dán souhlas k obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou pověřeným zaměstnancem Společnosti nebo pokud nebyl dán souhlas pověřeného zaměstnance, byť i jen částečnému postoupení plnění ze životního pojištění, je-li u oprávněné osoby ze životního pojištění, která je politicky exponovanou osobou, zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. 2) Souhlas či nesouhlas k obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou podle odst. 1 písm. h) uděluje pověřený zaměstnanec. Pověřený zaměstnanec prověří a vyhodnotí veškeré nezbytné informace a podklady k uzavíranému obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou a na základě jejich vyhodnocení udělí souhlas či nesouhlas s uskutečněním obchodního vztahu s PEP. O udělení souhlasu či nesouhlasu je neprodleně informován příslušný poradce, který daný obchodní vztah uzavírá. Do doby udělení souhlasu pověřeným zaměstnancem nedojde k navázání obchodního vztahu s PEP. 3) Splnění příkazu klienta musí být odloženo, hrozí-li nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta, který se týká podezřelého obchodu, by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k financování terorismu. 4) Odklad z podnětu poradce - Posouzení hrozby výše popsaného nebezpečí (dle odst. 1 tohoto článku) provede poradce při identifikaci a kontrole klienta. Pokud poradce shledá, že takové nebezpečí hrozí, sdělí pověřenému zaměstnanci, aby informoval o podezřelém obchodu FAÚ a odloží splnění příkazu účastníka obchodu o 24 hodin, přičemž lhůta je počítána od přijetí oznámení podezřelého obchodu FAÚ, případně poradce nepředá příkaz klienta na centrálu Společnosti.

18 - V případě, kdy odložení splnění příkazu klienta není možné, nebo kdy je poradci známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu může poradce splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu; o splnění příkazu klienta poradce ihned informuje pověřeného zaměstnance. - Jestliže hrozí nebezpečí podle výše zmíněného a šetření podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu, FAÚ rozhodne: a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o další 2 pracovní dny nebo b) o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 pracovních dnů. 5) Jestliže FAÚ do konce lhůty stanovené v odst. 4 Společnosti nesdělí, že podal trestní oznámení, poradce příkaz klienta provede. Podá-li FAÚ ve lhůtě stanovené v odst. 4 oznámení orgánu činnému v trestním řízení, odklad splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku podle odst. 4 se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání trestního oznámení informuje FAÚ Společnost před uplynutím lhůty podle odstavce 4. 6) Odklad z podnětu zaměstnance Společnosti Neuskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu a odklad splnění příkazu klienta dle tohoto čl. se pro zaměstnance Společnosti použije obdobně. Článek XV. Školení a přezkušování zaměstnanců a poradců Společnosti 1) Školení zaměstnanců pro zajištění řádného postupu zaměstnanců Společnosti, kteří se při výkonu své činnosti mohou setkat s podezřelými obchody (jednají s klienty a sjednávají podmínky a obsah obchodů), zajistí pověřený zaměstnanec jejich proškolení před zařazením na pracovní místa a rovněž každoroční proškolení ohledně uplatňování postupů podle tohoto předpisu a AML zákona. 2) Školení poradců - Společnost zabezpečuje školení také pro poradce, každý nový poradce prochází prezenčním školením na oblast AML, zajišťovaným pověřeným zaměstnancem. - Následně probíhají školení poradců, Společnost prověřuje znalosti poradců ohledně problematiky AML získané prostřednictvím školení a výukových materiálů pravidelně každých 12 kalendářních měsíců formou znalostního testu, jehož splnění je předpokladem výkonu další zprostředkovatelské činnosti. Poradce, který není ve znalostním testu úspěšný, je povinen se podrobit ústnímu přezkoušení pověřeného zaměstnance, který vyhodnotí, zda jsou znalosti poradce dostatečné 3) Poradci a zaměstnanci Společnosti jsou v rámci školení seznámeni s jednotlivými znaky podezřelých obchodů, postupem pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy při zjišťování podezřelého obchodu a postupem pro zjišťování rizikových faktorů klienta. 4) Společnost obsah školení průběžně doplňuje a aktualizuje. 5) Společnost archivuje záznamy o provedených školeních a výsledcích znalostních testů zaměstnanců a poradců Společnosti nejméně po dobu 5 let od jejich konání.

19 Článek XVI. Mlčenlivost 1) Zaměstnanci a poradci Společnosti jsou povinni zachovávat mlčenlivost o oznámení a šetření podezřelého obchodu a o další součinnosti Společnosti s FAÚ, jakož i o všech úkonech FAÚ, a to i vůči osobám, jichž se sdělované informace a další úkony týkají (tj. i vůči účastníkům obchodu). Tato povinnost trvá i po skončení smluvního vztahu zaměstnance nebo poradce ke Společnosti. 2) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat vůči: a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu, b) specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané celním úřadem, c) zahraničnímu orgánu nebo mezinárodní organizaci se kterými FAÚ spolupracuje na základě mezinárodní smlouvy při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného AML zákonem, pokud to jiný právní předpis nezakazuje, d) Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti významné pro tyto orgány. e) FAÚ, ČNB, správním úřadům s působností nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u držitelů povolení k umístění herního prostoru, České obchodní inspekci a příslušným orgánům profesních komor advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců, f) správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle právních předpisů, g) správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést sankční správní řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, h) orgánu oprávněnému podle právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění, i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci, j) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody dle AML zákona v platném znění, jdeli o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; Společnost může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu, nebo ve kterém skončila lhůta; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu FAÚ, k) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle AML zákona, l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení, m) příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby. 3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nevztahuje při sdělování informací mezi: a) úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné

20 činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech, b) povinnými osobami uvedenými v 2 odst. 1 písm. e) a f) AML zákona nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo v obdobném pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo c) úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami, nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajů Článek XVII. Řízení rizik a vnitřní kontrola, hodnotící zpráva 1) Pověřený zaměstnanec je oprávněn zjišťovat dodržování pravidel při provádění činností u zaměstnanců a poradců Společnosti dle AML zákona a tohoto předpisu). 2) Pověřený zaměstnanec za tímto účelem může: - provádět nezávislé ověřování, zda jsou dodržovány povinnosti stanovené AML zákonem a tímto vnitřním předpisem ze strany zaměstnanců společnosti a poradců, - vyžadovat od zaměstnanců a poradců prokázání splnění povinností dle AML zákona, včetně doložení potřebných podkladů, - žádat po zaměstnancích Společnosti a poradcích vysvětlení nedostatků v plnění povinností dle AML zákona, včetně návrhu odpovídajících opatření k nápravě závadného stavu. 3) Společnost je oprávněna udělit poradci smluvní pokutu za nedodržení povinností dle tohoto vnitřního předpisu. 4) Vedoucí jednotlivých organizačních úseků průběžně ověřují důsledné dodržování povinností stanovených AML zákonem a tímto vnitřním předpisem. 5) Pověřený zaměstnanec, ve spolupráci s organizačními úseky a dalších odpovědných osob, v rámci svých vnitřních kontrolních činností jednou ročně vypracuje zprávu hodnotící činnost Společnosti v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v níž zhodnotí: a) zda postupy a opatření, které společnost uplatňuje v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou dostatečně účinné, b) a zda byl v systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření Společnosti v uplynulém období zjištěn nedostatky, a jaká rizika z toho mohou pro Společnost plynout. V hodnotící zprávě se uvedou statistické údaje o oznámeních o podezřelých obchodech za uplynulé období. Představenstvo Společnosti hodnotící zprávu projedná a vyjádří se ke zjištěným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým. Hodnotící zprávu vyhodnotí představenstvo a dozorčí rada Společnosti do 4 měsíců od jejího vyhotovení. Společnost uchovává hodnotící zprávu nejméně po dobu 10 let. 6) Společnost vypracuje písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahů, a to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti AML zákona. 7) Společnost v tomto hodnocení rizik zohlední rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah, typ produktu,

21 hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují. 8) Společnost hodnocení rizik pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením zprostředkování nových produktů. Článek XVIII. Správní delikty 1) Správní delikty a) porušení povinnosti mlčenlivosti povinnou osobou se podle AML zákona považuje za správní delikt, za který mu může být ve správním řízení uložena pokuta do výše Kč, příp Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu. V případech stanovených trestním zákonem může být porušení mlčenlivosti kvalifikováno jako trestný čin. b) v případě, že povinná osoba nesplní povinnost identifikace klienta či opakovaně nesplní povinnost kontroly klienta, lze uložit pokutu až Kč c) v případě, že povinná osoba uskuteční obchod, uzavře obchod nebo naváže obchodní vztah v rozporu se zákazem stanovený AML zákonem či nesplní povinnost uchovávat údaje, lze uložit pokutu do výše Kč. d) v případě, že povinná osoba nesplní informační povinnosti či nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru lze uložit pokutu až Kč. e) při nesplnění oznamovací povinnosti vůči FAÚ lze uložit pokutu do Kč. f) v případě, že povinná osoba poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta lze uložit pokutu do výše do Kč. V případě, že povinná osoba nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného FAÚ lze uložit pokutu do Kč. g) při nesplnění povinnosti k prevenci (pravidelné proškolení zaměstnanců, vytvoření systému vnitřních zásad, povinnost doručit FAÚ systém vnitřních zásad) lze uložit pokutu do Kč. 2) Trestně právní odpovědnost Legalizace výnosu z trestné činnosti z nedbalosti, podílnictví z nedbalosti až 5 let odnětí svobody, zákaz činnosti, propadnutí věci či majetkové hodnoty. Legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví až 8 let odnětí svobody, zákaz činnosti, propadnutí věci či majetkové hodnoty.

22 Článek XIX. Závěrečná ustanovení Tento vnitřní předpis nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení představenstvem a bude uveřejněn v interním informačním systému Společnosti (webové stránky Společnosti v chráněné sekci Vstup pro poradce, menu Služby, odkaz Tiskopisy s novinky. V případě, že poradce nebo zaměstnanec Společnosti má podezření na podezřelý obchod, je povinen bezodkladně tuto skutečnost nahlásit pověřenému zaměstnanci. V případě pochybností je poradce nebo zaměstnanec Společnosti povinen tyto zkonzultovat opět s pověřeným zaměstnancem. V případě, že by poradce nedodržoval povinnosti stanovené mu AML zákonem, nebo tímto vnitřním předpisem, vystavuje se riziku postihu ze strany Společnosti a veřejných orgánů, a to včetně trestního postihu. Podpisy a den přijetí vnitřního předpisu: V Praze, dne předseda představenstva Libor Kochrda místopředseda představenstva Zdeňka Hobzová místopředseda představenstva Ladislava Hartmanová