PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB"

Transkript

1 DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ING. LADISLAV MINÁŘ, CSc STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ

2 Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Vypracoval:. Ladislav Minář, Ing. CSc.., Brno, září 2011 Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ, reg. č. projektu CZ.1.07/3.2.13/ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2

3 PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB Zákony, normy a vzorové listy zákon č.266 / 1994 Sb. o drahách ČSN Průjezdné průřezy na drahách celostátních, regionálních a vlečkách ČSN Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah ČSN Navrhování železničních stanic ČSN Projektování tramvajových tratí ČSN Železniční přejezdy a přechody ČSN Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách ČSN Navrhování železničních stanic Předpis SŽDC S 3 Železniční svršek Předpis SŽDC S 4 Železniční spodek TKP staveb státních drah vzorové listy Ž1 až Ž10 Průvodce po železnici NADAS 1977 Železniční stavby Železniční spodek a svršek CERM 2004 Plášek, Zvěřina Železniční stavitelství I SNTL / ALFA - Klimeš Železniční stavitelství II SNTL / ALFA Klimeš 3

4 CELOSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Železniční sít se na území dnešní České republiky začala budovat v první polovině 19. století. Nejvýznamnější stavbou bylo vybudování koněspřežní železnice mezi Českými Budějovicemi a hornorakouským Linzem. (stavba ). Druhá koněspřežní dráha vznikla v roce mezi Prahou a Lány. Vývoj parního stroje přinesl na železnici parní lokomotivy, které velice urychlily dopravu a zvýšily její výkonnost. V červenci roku 1839 je zahájen provoz první parostrojní železnice na území naší republiky mezi Vídní a Brnem. Tato trať je součástí stavby Severní dráhy císaře Ferdinanda, v trase Vídeň Břeclav Přerov Bohumín Bochnic (Halič). Z ní se postupně budovaly odbočné trasy do Olomouce a Opavy. V roce 1845 došlo k propojení Olomouce s Prahou, v roce 1849 Brna s Českou Třebovou a v roce 1850 byla Praha spojena s Drážďany. Tak byla postupně do roku 1870 vytvořena základní páteř železničních tratí. Železniční sít na území České republiky měří v současné době km (stavební délka kolejí je km, celkem je v síti uloženo výhybek). Jedná se jednu z nejhustších železničních sítí na světě. K dalšímu výraznému rozvoji železniční infrastruktury došlo v období 1. republiky, kdy byly modernizovány (zdvokolejňovány) a budovány nové spoje trasy. Například Brno Trenčianská Teplá, Trenčín Opava apod.. Poslední významné období výstavby nových tratí bylo v 50. letech 20. století, kdy se budovala nap. železniční trať Brno Havlíčkův Brod, později přeložky tratí severočeském hnědouhelném revíru. 4

5 Železniční tratě na území ČR jsou elektrifikovány stejnosměrnou proudovou soustavou o napětí 3 kv (sever republiky) a střídavou jednofázovou proudovou soustavou o napětí 25 kv s kmitočtem 50 Hz. Po společenských změnách v 90. letech minulého století bylo započato s optimalizací a modernizací vybraných železničních tras, které jsou v rámci mezinárodních dohod AGTC a ATC součásti evropských železničních magistrál. V současnosti jsou stanoveny 4. koridorové trasy o celkové délce km (stavební délka kolejí je km). Mezinárodní tranzitní koridory jsou: 1. koridor st. hranice BRD / ČR Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav st. hranice ČR / A 2. koridor st. hranice A / ČR Břeclav Přerov Ostrava Bohumín Petroviče u Karviné st. hranice ČR / PL 3. koridor st. hranice BRD / ČR Cheb Plzeň Praha Česká Třebová Olomouc Přerov Ostrava Bohumín Mosty st. hranice ČR / SK 4. koridor st. hranice BRD / ČR Děčín Praha Benešov Tábor České Budějovice Dolní Dvořiště st. hranice ČR / A Koridorové tratě jsou optimalizovány a modernizovány na normové parametry stanovené předpisy UIC. Základními parametry je traťová rychlost do 160 kmh -1, prostorová průchodnost UIC GC a zatížitelnost UIC D4 do 225 kn. Parametr rychlosti je lokálně omezen ekonomickou náročností modernizace tratí. 5

6 NÁZVOSLOVÍ ZÁKLADNÍCH TERMÍNŮ KOLEJNICE Kolejnice je základním prvkem kolejové jízdní dráhy. Jejím úkolem je zajistit přenesení kolové síly do kolejových podpor, dále je jejím úkolem směrové vedení kola v příčném směru (pomocí okolku). Současně tvoří hladkou jízdní dráhu, na níž prostřednictvím adhezních sil přenáší od kol rozjezdové a brzdné síly. Kolejnice na elektrifikováných tratích plní funkci zpětného vodiče napájení a pro zabezpečovací zařízení je součástí kolejových obvodů. Kolejnice se podle tvaru dělí na širokopatní, žlábkové, blokové, jeřábové a speciální. 6

7 Profil kolejnice se postupně vyvíjel v závislosti na zatížení a rychlosti pojíždění. V současné době jsou nejpoužívanější profily kolejnic v síti tvaru Xa, A, T, S 49, R 65 a UIC 60. KOLEJ (hlavní průběžná, staniční, manipulační, vlečková, mateční, bezstyková Kolej je z konstrukčního hlediska základním prvkem kolejové jízdní dráhy. Je tvořena kolejnicemi, kolejovými podporami (např. příčnými pražci, betonovou deskou ) a upevňovacím materiálem (drobné kolejivo). Dále je možné kolej dělit z hlediska dopravní funkčnosti na kolej: - traťová kolej v mezistaničním úseku, která ve železniční stanici přechází v hlavní průběžnou kolej, - hlavní průběžná je kolej která bezprostředně navazuje na traťovou kolej a zpravidla zajišťuje průjezdnost železniční stanice traťovou rychlostí, - staniční kolej (dopravní) jsou koleje na které přijíždějí a odjíždějí vlaky, - manipulační koleje koleje určené pro manipulaci s vlaky, vozy, - předákové koleje koleje které slouží k odjezdu a příjezdu vlaků na vlečku, - vlečková kolej koleje na vlečkách (tovární, důlní ), - matečná kolej je prvek kolej která vychází zpravidla z hlavní koleje a vytváří kolejové rozvětvení do staničních, manipulačních a dalších kolejí, - stykovaná kolej kolej na níž jsou jednotlivé kolejnice spojeny spojkami s dilatačnímí spárami, - bezstyková kolej kolej na níž jsou jednotlivé kolejnice průběžně svařeny a kolej je bez dilatačních spár. OBRYS VOZIDLA Obrys vozidla je obrys obrazce v rovině kolmé na osu koleje, do něhož je vlastní příčný průřez vozidla vepsán nebo jej smí za určitých, přesně stanovených podmínek přesahovat. PRŮJEZDNÝ PRŮŘEZ Průjezdný průřez je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, který vymezuje vzdálenosti staveb, zařízení a předmětů (návestidla, stožáry, nástupiště, zábradlí, rampy ) od osy koleje a nad temenem kolejnic tak, aby vedel koleje vznikl volný prostor pro bezpečný průjezd kolejových vozidel. 7

8 LOŽNÁ MÍRA Ložná míra je vymezení prostoru, který může zaujímat náklad na otevřených nákladních vozech, zpravidla se shoduje s obrysem vozidla. V jasně specifikovaných případech dle předpisů může být tato podmínka porušena, pak se hovoří o překročené ložné míře. VOLNÝ SCHŮDNÝ PROSTOR Průjezdný průřez je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, který vymezuje vzdálenosti staveb, zařízení a předmětů (návestidla, stožáry, nástupiště, zábradlí, rampy ) od osy koleje a nad temenem kolejnic tak, aby vedle koleje vznikl volný schůdný prostor pro bezpečný průchod osob. ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Je jednou ze základních částí trati. Úkolem nést a vést kolejová vozidla za současného přenesení statického a dynamického zatížení do železničního spodku. Železniční svršek je z pravidla složen z kolejového roštu a štěrkového lože. Moderní konstrukce nahrazují kolejové lože např. betonovou deskou. 8

9 ŽELEZNIČNÍ SPODEK Je jednou ze základních částí trati. Úkolem je přenést zatížení od železniční dopravy přes železniční svršek do železničního spodku. Obsahuje zemní těleso, stavby železničního spodku (mosty, propustky), dopravní plochy (např.nástupiště a komunikační plochy), komunikace a drobné stavby železničního spodku (např. čistící a revizní jámy, zarážedla, oplocení, zábradlí). UMÍSTĚNÍ ŽELEZNIČNÍHO TĚLESE Z hlediska umístění železničního tělesa v terénu, kdy je nutné počítat s výrazně náročnějšími prostorovými poměry (cca 10x oproti pozemním komunikacím), je železniční těleso umístěno v terénu ve čtyřech základních uspořádáních násyp, zářez, odřez a tunel. 9

10 PRAŽCOVÉ PODKLOŽÍ Je část železničního svršku a spodku pod ložnou plochou pražce, o kterého se bezprostředně přenáší veškeré zatížení od kolejové dopravy. je to vícevrstvý systém, který se skládá z konstrukčních vrstev a různých tloušťkách a parametrech dimenzování. KOLEJ Je konstrukce vytvářející jízdní dráhu s kolejnicovými pasy vzdálenými od sebe o předepsané vzdálenosti. ROZCHOD KOLEJE Je vzájemná poloha kolejnicových pasů, měřená 14 mm pod temenem kolejnice. Normální rozchod je mm. OSA KOLEJE Osa koleje je základní vytyčovací prvek. Osa je v přímé koleji je umístěna v poloviční vzdálenosti pojížděných hran kolejnicových pásů. Osa koleje udává základní směrové parametry koleje. Základním vytyčovacím prvkem koleje je přímá, oblouk a přechodnice. PŘEVÝŠENÍ KOLEJE Z důvodů snížení resp. odstranění účinků odstředivých sil se v obloucích zřizuje převýšení vzájemné polohy kolejnicových pásů. Zpravidla se zvyšuje vnější kolejnicový pas nad vnitřní. Maximální hodnota převýšení je p = 150 mm. V zahraničí v případě nevyrovnaného převýšení lze uvažovat i s hodnotami do 180 mm. 10

11 UPEVŇOVADLA a DROBNÉ KOLEJIVO Je část železničního svršku. Kolejnice se upevňují ke kolejnicovým podporám pomocí upevňovadel a drobného kolejiva. Jejich cílem je zajistit stálý rozchod a polohu koleje. S nárůstem zatížení od železniční dopravy bylo současně vyvíjen a zdokonalován systém upevnění kolejnice k podkladnici a pražci. Nejstarší systém upevnění hřeby postupně vystřídal tuhé upevnění s podkladnicí a svěrkou. Tato konstrukce se průběžně zpružňovala pružnými podložkami apod. V současné době zůstává v síti tuhé upevnění typu TR 5 a K pro svršky T, S 49 a R 65. Moderní pružné bezpodkladnicové upevnění využívá systém upevnění firem Vossloh a Pandrhol. Nejrozšířenější systém v síti je Viselo Skl 12, 14, 24 a řady

12 NIVELETA KOLEJE Niveleta koleje je dána spojnicí vzájemných výškových poloh úložných ploch pražců. V oblouku je nositelem nivelety koleje zpravidla vnitřní kolejnicový pás. BOD ODBOČENÍ, KOLEJOVÁ VÝHYBKA Je bod, v němž je umožněno odbočení z jedné do druhé koleje. Prostřednictví konstrukce výměny se vytváří odbočný směr do dvou kolejí. Celá konstrukce umožňující plynulo změnu směru jízdy tvoří výhybková konstrukce. SRDCOVKA Srdcovka součást je konstrukce výhybky, kde dochází ke křížení kolejnicových pasů. Srdcovka může být jednoduchá, dvojitá příp. i trojitá. 12

13 KŘÍŽENÍ, KOLEJOVÁ KŘIŽOVATKA Je bod, kde dochází ke křížení os dvou kolejí. Konstrukce kolejí umožňuje pouze křížení jízdní dráhy, neumožňuje vzájemný přechod z jednoho směru do druhého. KŘIŽOVATKOVÁ VÝHYBKA (angličan) Je konstrukce, která kromě křížení zajišťuje i přechod mezi jednotlivými směry křížení. 13

14 KOLEJOVÁ SPOJKA Konstrukce koleje, které tvoří vzájemný průnik. Používá se u souběžných kolejí apod.. KOLEJOVÁ SPLÍTKA Konstrukce zajišťující přechod mezi souběžnými kolejemi. Zpravidla je tvořena PŘEJEZD K úrovňovému křížení železničních tratí s pozemními komunikacemi dochází v místě 14

15 železničních přejezdů. Provoz na železničních přejezdech řídí železniční předpisy. NÁSTUPIŠTĚ Je zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v železniční stanici a zastávce u koleje, určené k nastupování a vystupování cestujících a pro manipulaci se zavazadly a zásilkami. Výška nástupiště resp. nástupištní hrany je definována jako výška nad spojnicí temen kolejnic koleje určené k nastupování a vystupování. Výška nástupní hrany h se pohybuje v rozmezí 100 až 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. 15

16 PŘÍČNÝ ŘEZ Základní šířkové uspořádání železniční tratě je stanoveno ČSN a vzorovými listy příčných řezů. Příčný řez definuje přesnou polohu konstrukčních prvků vzhledem k ose a niveletě koleje. Železniční těleso musí splňovat předepsaný tvar a rozměry. Základním odměry jsou: - šířka pláně tělesa železničního spodku, - osová vzdálenost kolejí, 16

17 - vzdálenost horní a dolní hrany štěrkového lože, - tloušťka štěrkového lože a typ svršku. 17

18 DIAGNOSTIKA ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ Průzkumné resp. diagnostické práce se na železničních tratích řídí platnými ČSN resp. předpisem SŽDC S 4 Železniční spodek. Průzkumné práce se dělí na: - předběžný pro investiční záměr, - podrobný pro zadání stavby (přípravnou dokumentaci), - doplňkový pro projekt stavby resp. během zpracování realizační dokumentace. Metody průzkumu se dělí na: - nedestruktivní geofyzikální metody, - destruktivní kopané sondy, penetrace, vrty, ztužovací zkoušky apod. KONNTROLA KVALITY Veškeré materiály a výrobky používané pro stavby a rekonstrukce železničních tratí musí splňovat podmínky stanovené SŽDC, s.o.. Každý výrobek zabudovaný do železniční infrastruktury musí splňovat Technické podmínky dodací (TPD resp. TP). Vlastní technologické postupy a kontrola kvality prováděných prací je stanovena v předpisové základně SŽDC resp. v Technických a kvalitativních podmínkách staveb státních drah (TKP). KOLEJOVÁ DOPRAVA VE MĚSTECH DRÁHY VE MĚSTĚ Městskou drážní dopravu lze rozdělit do několika kategorií - pouliční dráha (tramvaj) cestovní rychlost kmh -1, 18

19 - příměstská dráha (rychlá tramvaj) cestovní rychlost kmh -1, - podzemní dráha (metro) cestovní rychlost kmh -1, - příměstská dráha (železnice) cestovní rychlost do 50 kmh -1, - trolejbus. Kvalita drážní dopravy ve městech záleží především na preferencích městské drážní dopravy resp. na její segregaci od ostatních druhů doprav. V neposlední řad hraje významnou úlohu i kvalita obslužnost zájmového území, hustota zastávek vzhledem k docházkovým vzdálenostem apod.. POULIČNÍ DRÁHA (tramvaj) Je drážní doprava která využívá stávající komunikační systém města. Většinou není segregována od ostatních druhů dopravy. Ve větších městských aglomeracích je v okrajových částech pouliční dráha trasována s parametry jako rychlé tramvaje. Trasování je omezeno městskou zástavbou a zpravidla je navrhováno pro rychlost do 60 kmh -1 se sklonovými poměry do 70 (90 ). Minimální poloměr směrových oblouků je stanoven na R MIN 25 (20) m. Optimální interval dopravy je do 8 minut. Pouliční dráha je pravidla na závislou trakci, s elektrickým napájením z troleje o stejnosměrném jmenovitém napětí 600 resp. 750 V. Konstrukce vlastní dráhy je založena na relativně nízkých rychlostech pojíždění a nízkých nápravových tlacích cca do 7,5 t na nápravu. Dříve byly na dráze používány konstrukce bez kolejnicových podpor, později s podélnými prahy, které postupně vystřídaly příčné pražce s větším rozdělením jak na železnici resp. velkoplošné prvky. Zastávky pro obsluhu území jsou většinou umístěny na chodnících resp. nástupních ostrůvcích umístěných v komunikaci. Vzdálenost zastávek je zpravidla do m. RYCHLÁ TRAMVAJ Je drážní doprava která využívá ze % segregaci od ostatních druhů dopravy. Ve větších městských aglomeracích je budována na samostatných drážních tělesech v prostorově vyhovujícím uličním profilu. Trasování je navrhováno s výrazným důrazem na dosažení vyšší rychlosti než u pouliční dráhy. Zpravidla je navrhováno pro rychlost do 60 kmh -1 se sklonovými poměry do 70. Minimální poloměr směrových oblouků je stanoven na R MIN 90 (75) m. Optimální interval dopravy je do 10 minut. Pouliční dráha je pravidla na závislou trakci, s elektrickým napájením z troleje o stejnosměrném jmenovitém napětí do 750 V. Konstrukce vlastní dráhy je založena na rychlostech pojíždění a nízkých nápravových tlacích cca do 12,5 t na nápravu. Pro konstrukci kolejové jízdní dráhy se používají výhradně konstrukce s příčnými pražci resp. velkoplošné prvky. Zastávky pro obsluhu území jsou většinou umístěny na plně segregovaných nástupištích s řízeným úrovňovým resp. mimoúrovňovým přístupem. Vzdálenost zastávek je zpravidla do m. 19

20 PODZEMNÍ DRÁHA (metro U Bahn) Je drážní doprava která plně využívá 100 % segregaci od ostatních druhů dopravy. V centrálních částí městských aglomerací (historické centra apod.) je budována výhradně pod povrchem země s drážním tělesem v tunelové troubě. Tunely jsou ražené nebo hloubené z povrchu obdobně jako stanice. Trasování je navrhováno s výrazným důrazem na dosažení vyšší cestovní rychlosti až 40 kmh -1. Zpravidla je navrhováno pro rychlost do 80 kmh -1 se sklonovými poměry do 40 (60). Minimální poloměr směrových oblouků je stanoven na R MIN 500 (350) m. Optimální interval dopravy je do 5 12 minut. Pouliční dráha je pravidla na závislou trakci, s elektrickým napájením ze třetí kolejnice umístěné z boku podvozkových skupin soupravy (výjimečně z troleje) o stejnosměrném jmenovitém napětí do V. Konstrukce vlastní dráhy je zohledněna k rychlostech pojíždění a značným adhezním silám ři rozjíždění a brzdění a nápravových tlacích cca do 20,0 t na nápravu. Pro konstrukci kolejové jízdní dráhy se používají výhradně konstrukce pevné jízdní drhy se zabetonovanými příčnými pražci resp. prefabrikovanými velkoplošnými prvky nebo s kontinuální betonáží. Zastávky pro obsluhu území jsou většinou umístěny na plně segregovaných podpovrchových nástupištích s přístupem eskalátory. Vzdálenost zastávek je zpravidla do m. PŘÍMĚSTSKÁ DRÁHA - ŽELEZNICE ( S Bahn) Je drážní doprava která většinou využívá stávající trasy železničních tratí ve městě resp. obnovuje kolejovou dopravu na opuštěných drážních tělesech. Principem je plná 100 % segregace od ostatních druhů dopravy s výraznou preferencí před ostatními kolejovými dopravami, aby nedošlo k narušení intervalové dopravy.. V centrálních částí městských aglomerací (historické centra apod.) využívá stávající výrazně zmodernizovanou železniční infrastrukturu, výjímečně je budována nová výhradně podpovrchová trasa. Trasování je navrhováno s výrazným důrazem na dosažení vyšší cestovní rychlosti až 40 kmh -1. Zpravidla je navrhováno pro rychlost do 120 (140) kmh -1 se sklonovými poměry do 20 (40). Minimální poloměr směrových oblouků je stanoven na R MIN 500 (350) m. Optimální interval dopravy je minut. Pouliční dráha je pravidla na závislou trakci, s elektrickým napájením ze třetí kolejnice 20

21 umístěné z boku podvozkových skupin soupravy případně z troleje (v souběhu se železnicí). Napájena je o jmenovitém napětí do V ss resp. 25 kv 50 Hz.. Konstrukce vlastní dráhy je prakticky shodná se železničními konstrukcemi, vzhledem na provozní a dopravní souběhy tratí. Pro konstrukci kolejové jízdní dráhy se používají výhradně konstrukce pevné jízdní dráhy se zabetonovanými příčnými pražci resp. prefabrikovanými velkoplošnými prvky nebo s kontinuální betonáží. Zastávky pro obsluhu území jsou většinou umístěny na plně segregovaných podpovrchových nástupištích s přístupem eskalátory. Vzdálenost zastávek je zpravidla do nad m resp. dle požadavku obsluhy zájmového území.. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA (omnibus) Je svým způsobem zvláštní druh drážní dopravy, která využívá stávající síť pozemních komunikací města. Většinou není segregována od ostatních druhů dopravy, v některých městských aglomeracích má segregaci a preference jako rychlá tramvaj. Trasování je omezeno městskou zástavbou a zpravidla je navrhováno pro rychlost do 80 kmh -1 se sklonovými poměry do 12 (10) %.. Minimální poloměr směrových oblouků není stanove, ale doporučuje se dodržet R MIN 25 (20) m. Optimální interval dopravy je do 15 minut. Trolejbusová dráha je zpravidla na závislou trakci, s elektrickým napájením výhradně z troleje o stejnosměrném jmenovitém napětí 600 resp. 750 V. V okrajových částech městských aglomerací se začíná využívat hybridní pohon s naftovým motorem a malém výkonu (Plzeň, Hradec Králové apod.). Trolejbusová dráha je vedena po pozemních komunikacích jejichž konstrukce by měla být nadimenzována na zvýšené specifické zatížení komunikace od trolejbusu. Zastávky pro obsluhu území jsou většinou umístěny na chodnících resp. nástupních ostrůvcích umístěných v komunikaci. Vzdálenost zastávek je zpravidla do m. SPECIÁLNÍ DRÁHY Samostatnou kapitolou drážní dopravy jsou lanové dráhy, vysuté a zavěšen dráhy, případně vysokorychlostní železnice. 21

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické

Více

a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem

a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem pokryvné vrstvy vegetační vrstva původní terén skrývka ornice pokryvná vrstva vegetační vrstva min.1,50 5% min.1,50 Nezvětrávající hornina 3:1-5:1 a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem ochranný a

Více

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ

Více

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com

Více

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha CESTI Workshop 2013 KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2 WT 2 Drážní svršek 2_3 Pevná jízdní dráha Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické agentury České republiky

Více

Konstrukce železničního svršku

Konstrukce železničního svršku Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce

Více

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362 2 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jedná se o jednokolejný železniční přejezd v obci Babice, nezabezpečený. Celkové délka 5,00m a stávající šířka 5,00 m na trati Olomouc - Krnov, přes účelovou komunikaci. Osa silniční

Více

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati

Více

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o.

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o. Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28

Více

ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVKA OSTRAVA ZÁBŘEH S NÁVRHEM PŘESTUPU NA MHD

ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVKA OSTRAVA ZÁBŘEH S NÁVRHEM PŘESTUPU NA MHD VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Studentská vědecká odborná činnost Akademický rok 2009/2010 ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVKA OSTRAVA ZÁBŘEH S NÁVRHEM PŘESTUPU NA MHD RAILWAY STOP OSTRAVA ZÁBŘEH WITH

Více

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních 1. Přechodová kolejnice Délka: - v hlavní koleji dl. 12,5 m - v ostatních kolejích 10,0 m - ve staničním zhlaví nejméně 4,0 m Vzdálenost přechodového

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Rozchod a rozšíření rozchodu koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku

Více

PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU 2012 27. 29. března 2012 PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Ing. Ladislav Minář, CSc. a kolektiv KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o. 1. ÚVOD V současné době uplynulo 19

Více

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU Ing. Radovan KOVAŘÍK, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín Z důvodů stanovení

Více

Workshop 2014 VUT FAST Brno 02. 12. 2014

Workshop 2014 VUT FAST Brno 02. 12. 2014 Workshop 2014 VUT FAST Brno 02. 12. 2014 KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2 2_3 Pevná jízdní dráha Budování pevné jízdní dráhy při rekonstrukci tunelu Příspěvek byl zpracován za podpory programu

Více

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED

Více

1. Vozidlo a kolej... 3

1. Vozidlo a kolej... 3 Obsah 1. Vozidlo a kolej... 3 1 1.1. Kolej a dvoukolí... 3 1.2. Adhese a odpory... 3 1.2.1. Traťové odpory... 4 1.2.2. Vozidlové odpory... 4 2. Geometrické parametry koleje a průjezdný průřez... 4 2.1.

Více

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Investor: Správa železniční dopravní cesty s. o., Stavební správa Plzeň Generální projektant: SUDOP Praha a. s. Celkové investiční

Více

Vysokorychlostní železnice v ČR

Vysokorychlostní železnice v ČR Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy

MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VRAT NAD KOLEJEMI ROZCHODU 1435 mm a 1520 (1524) mm TNŽ 73 6388 Tato norma platí pro prostorové uspořádání

Více

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky Ostrava, 2013 Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Osnova

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída

Více

SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI

SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI DIPRO, spols.r.o. s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28 0337 OBRYSY PRO TRAMVAJOVÁ VOZIDLA 10/2013 schváleno zařazení do plánu přípravy

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation 19.06.2013 Jednopodlažní soupravy RegioPanter výroba, zkoušky a provoz SKUPINA ŠKODA TRANSPORTATION TRANSPORTATION GROUP ŠKODA TRANSPORTATION a.s. ŠKODA

Více

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského

Více

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3)

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) Nástupiště jsou zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v obvodu dráhy, která slouží pro výstup a nástup

Více

Železniční svršek na mostech

Železniční svršek na mostech Železniční svršek na mostech Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí

Více

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í České vysoké uče í te h i ké v Praze Fakulta stave í Diplo ová prá e Želez ič í ost přes dál i i v Hodějovi í h Te h i ká zpráva 2014 Bc. Martin Macho Obsah 1. Umístění objektu a popis železniční tratě...

Více

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce

Více

"Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice"

Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice 18. KONFERENCE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 "Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice" Ing. Stanislav Vávra Úvod V roce 2013 vypracovala naše společnost

Více

TPM 00 02/15 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ

TPM 00 02/15 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ TPM 00 02/15 2. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ Datum vydání: květen 2015 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky

Více

Kolejová křížení a rozvětvení Část 2

Kolejová křížení a rozvětvení Část 2 Část 2 Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita k žádným

Více

177/1995 Sb. Vyhláška, kterou se vydává stavební... http://www.codexisonline.cz/print.php?page=law...

177/1995 Sb. Vyhláška, kterou se vydává stavební... http://www.codexisonline.cz/print.php?page=law... 177/1995 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah ve znění vyhlášek č. 243/1996 Sb., č. 346/2000 Sb., č. 413/2001 Sb., č. 577/2004 Sb., č.

Více

KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY. 1. Úvod. 2. Stav techniky, definice a zadání

KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY. 1. Úvod. 2. Stav techniky, definice a zadání KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY Jan Eisenreich ředitel společnosti a předseda představenstva PROKOP RAIL, a.s. 1. Úvod Hluk a vibrace - civilizační produkt, který svojí každodenní přítomností

Více

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004

Více

trvání automobilovou (dny) od - do železniční provoz tramvaj

trvání automobilovou (dny) od - do železniční provoz tramvaj Přípravné práce Uzel Plzeň, 2. stavba: časový harmonogram činností Mikulášská, první rok stavby termín doprovodná činnost železniční provoz tramvaj trolejbus chodce Přeložka NTL plynu v Mikulášské ulici

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI 1. Železniční spodek Patří sem: - těleso železničního spodku - zářez - násyp - odřez - kombinace zářezu a násypu - odvodnění a odvodňovaci stavby (např. propustky)

Více

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU STAVBY KOLEJOVÉ DOPRAVY (SKG) Příčný řez železniční tratí zachycuje základní prostorové uspořádání železničního svršku a spodku.

Více

KaBeDeX spol. s r.o., Březová 616/9, 734 01 Karviná-Ráj tel. +420 596 515 202, fax + 420 516 755, e-mail: info@kabedex.cz www.kabedex.

KaBeDeX spol. s r.o., Březová 616/9, 734 01 Karviná-Ráj tel. +420 596 515 202, fax + 420 516 755, e-mail: info@kabedex.cz www.kabedex. 1 Obsah Profil společnosti 3 Kolejnice 4 Výhybky 5 Drobné kolejivo 6 Kolejový spojovací materiál 8 Pražce 9 Kontakt 12 2 Profil společnosti Firma KaBeDeX spol. s r. o. je obchodní organizace založena v

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země

Více

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009

Více

Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY

Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY 1. Pojmy a definice Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY Zastávka předepsaným způsobem označené a vybavené místo, určené k nástupu, výstupu nebo přestupu cestujících. Třídění zastávek se provádí

Více

NOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU

NOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 8. - 10. dubna 2014 2014 NOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ing. Petr Sychrovský SŽDC, Technická ústředna dopravní cesty, Praha 1. ÚVOD Správa železniční dopravní

Více

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje... 2 2. Stručný popis návrhu stavby, její funkce, význam a umístění... 2 3. Situační a výškové řešení... 3 4. Navržená konstrukce komunikace... 4 5. Odvodnění komunikace... 5 6.

Více

6.29. Dopravní stavby - DOS

6.29. Dopravní stavby - DOS 6.29. Dopravní stavby - DOS Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 7 pro zaměření inženýrské stavby - dopravní stavby 1 pro zaměření inženýrské stavby

Více

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ

Více

VRT Praha - Brno OBSAH

VRT Praha - Brno OBSAH OBSAH 1. Zadání dokumentace... 4 2. Výchozí podmínky... 6 3. Popis tras... 7 3.1 Varianta V7... 7 3.2 Varianta H4... 10 3.2.1 Vztah varianty H4 a ZÚR... 11 4. Parametry tras... 13 4.1 Směrové poměry...

Více

Konstrukce železničního svršku

Konstrukce železničního svršku Konstrukce železničního svršku Základní konstrukční prvky. Kolejnice Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku

Více

PŘEDEPJATÉ BETONOVÉ PRAŽCE TRAMVAJOVÉ PANELY. www.zpsv.cz

PŘEDEPJATÉ BETONOVÉ PRAŽCE TRAMVAJOVÉ PANELY. www.zpsv.cz PŘEDEPJATÉ BETONOVÉ PRAŽCE TRAMVAJOVÉ PANELY www.zpsv.cz PRAŽEC B 03 značka Pražec B 03 APP 80-19 Výroba a dodávka betonových předepjatých pražců typu B 03 s pružným bezpodkladnicovým upevněním kolejnic

Více

Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej

Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej Ing. Petr Szabó Železniční dopravní cesta 2012, Děčín, 29.2.2012 Obsah Úvod Vývoj konstrukce Vývoj předpisové základny Požadavky

Více

F. 1. zhotovitele (DVZ) Synthesia, a.s. Tractebel Engineering a.s. Pernerova 168, Pardubice. METROPROJEKT Praha a.s.

F. 1. zhotovitele (DVZ) Synthesia, a.s. Tractebel Engineering a.s. Pernerova 168, Pardubice. METROPROJEKT Praha a.s. Synthesia, a.s. Semtín čp. 103, 532 17 Pardubice METROPROJEKT Praha a.s. nám. I. P. Pavlova 2/1786 120 00 Praha 2 generální ředitel: Ing. David Krása tel.: +420 296 154 105 www.metroprojekt.cz info@metroprojekt.cz

Více

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy říjen 2010 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst. Praha hlavní

Více

Doprava těžkých komponent v ČR po železnici

Doprava těžkých komponent v ČR po železnici Doprava těžkých komponent v ČR po železnici Ing. Ivan ČERVENKA Konference Strojírenství a doprava 10.5.2012 VŠB Technická univerzita Ostrava Základní informace o SŽDC Na základě zákona č. 77/2002 Sb. vznikly

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_386 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída

Více

Základní pojmy Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu Železniční svršek - část tra

Základní pojmy Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu Železniční svršek - část tra ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB pokryvná vrstva pokryvné vrstvy vegetační vrstva původní terén skrývka ornice vegetační vrstva min.1,50 5% min.1,50 Nezvětrávající hornina 3:1-5:1 a) zářez s ochranným a udržovacím

Více

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train

Více

Výhybky pro rychlá spojení

Výhybky pro rychlá spojení DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013

Více

ŽD S5. Předpis. Organizace a provádění kontrol na Železnici Desná. Účinnost od 1.6.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 20.2.

ŽD S5. Předpis. Organizace a provádění kontrol na Železnici Desná. Účinnost od 1.6.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 20.2. Předpis Organizace a provádění kontrol na Železnici Desná Účinnost od 1.6.2012 Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 20.2.2012 Podpis: Schválil / dne: Ing. Pavel Čechák / 1.3.2012 Podpis: 2 ŽD S5 Obsah ŽD

Více

L J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13

L J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13 OBSAH L J Kompendium informací o LCS...12 1.1 Úvod... 1.2 Součásti LCS... 12 1.3 Lesní cesty... 1.4 Dělení lesních cest... 13 1.4.1 Dělení podle probíhající části dopravního procesu...13 1.4.2 Dělení dle

Více

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel Článek Technické požadavky Vozidla určená k plnění zakázky musí splňovat alespoň následující požadavky: Vozidlo musí být ke dni zahájení provozu

Více

ŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD)

ŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD) ŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD) Kód prvku Součást trasy GPS souřadnice '. '' N '. '' E Měření provedl D.. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ Seminář Možnosti řešení hlukové zátěže na železniční infrastruktuře prostřednictvím kolejnicových absorbérů hluku Poděbrady 25. února 2010 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

2 Podmínky pro zřízení zkušebního úseku

2 Podmínky pro zřízení zkušebního úseku PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍHO ÚSEKU PARDUBICE UHERSKO PRO RYCHLOSTNÍ ZKOUŠKY JEDNOTKY 680 Jaroslav GRIM Ing., České dráhy, a.s. Technická ústředna Českých drah, Bělehradská 22, Praha 2 1 Úvod Na základě vyhodnocení

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

Nové trendy v oblasti betonových konstrukcí a prvků pro železniční infrastrukturu

Nové trendy v oblasti betonových konstrukcí a prvků pro železniční infrastrukturu Nové trendy v oblasti betonových konstrukcí a prvků pro železniční infrastrukturu Ing. Mojmír Nejezchleb, technický ředitel, ŽPSV a.s. Společnost ŽPSV a.s. je výrobcem betonových výrobků s více než padesátiletou

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v

Více

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 1/2011 IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 1/2011 IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR TUNELÁŘSK SKÉODPOLEDNE 1/2011 IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR Miloš Krameš 1 ČESKÉ NÁRODNÍ KORIDORY NAVAZUJÍ NA SÍŤS EVROPSKÝCH KORIDORŮ 2 ŽELEZNIČNÍ TRANZITNÍ KORIDORY ČESKÉ REPUBLIKY 3 NÁVAZNOST NA UZEL PRAHA

Více

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Návěst Traťová rychlost Návěst Traťová rychlost přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou

Více

Napojení komunikace Bílina Kostomlaty na dopravní síť v Bílině

Napojení komunikace Bílina Kostomlaty na dopravní síť v Bílině Napojení komunikace Bílina Kostomlaty na dopravní síť v Bílině Technická pomoc TECHNICKÁ ZPRÁVA Zak. č. 4527/TP Arch. č. DO-6-12701 Březen 2016 Zpracovatel: Báňské projekty Teplice a. s. Kollárova 11,

Více

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech Název akce: Datum zpracování: Objednatel: Zhotovitel: Vedoucí projektu: Zpracovali: Externí spolupráce: Hlavní cíl: Studie VRT Analýza přepravních vztahů Prosinec 2006 Ministerstvo dopravy České republiky

Více

Praha - Beroun, nové železniční spojení

Praha - Beroun, nové železniční spojení Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí

Více

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením

Více

Vysokorychlostní tratě

Vysokorychlostní tratě ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Vysokorychlostní tratě seminární práce David Pöschl Praha 2007/2008 Železniční doprava Nizozemska Železniční síť v Nizozemsku je relativně rozsáhlá,

Více

CENÍK DRÁHY KOLEJOVÉ-NORMÁLNÍ A ŠIROKOROZCHODNÉ

CENÍK DRÁHY KOLEJOVÉ-NORMÁLNÍ A ŠIROKOROZCHODNÉ CENOVÉ PODMÍNKY 2012/ II. CENÍK 824-1 DRÁHY KOLEJOVÉ-NORMÁLNÍ A ŠIROKOROZCHODNÉ OBSAH I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU... 2 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU... 2 11. Členění... 2 12. Platnost... 2 13. Náplň položek...

Více

C.1.4 INVESTIČNÍ A UDRŽOVACÍ NÁKLADY. Územní studie prověření variant Křenovické spojky. 2.etapa, Návrhová část. Technická část - Severní varianty

C.1.4 INVESTIČNÍ A UDRŽOVACÍ NÁKLADY. Územní studie prověření variant Křenovické spojky. 2.etapa, Návrhová část. Technická část - Severní varianty Objednatel: Souprava: Zhotovitel: Projekt: Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jankovcova 1037/49, Classic 7 budova C, CZ-170 00 Praha 7 tel: +420 255

Více

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického okruhu 1 (Dopravní cesty a zařízení)

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického okruhu 1 (Dopravní cesty a zařízení) POŽADAVKY K PÍSEMNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE pro uchazeče o studium v navazujícím magisterském studijním v oboru DS Dopravní systémy a technika Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického okruhu 1 (Dopravní

Více

PROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD

PROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD PROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD AKTUALIZACE PRO SDP ČR - DPS BRNO, ŘÍJEN 2013 SOUVISLOSTI EFEKTIVITY MHD SOUVISLOSTI

Více

CENÍK 824-2 DRÁHY KOLEJOVÉ-MĚSTSKÉ

CENÍK 824-2 DRÁHY KOLEJOVÉ-MĚSTSKÉ CENOVÉ PODMÍNKY 2016/ I. CENÍK 824-2 DRÁHY KOLEJOVÉ-MĚSTSKÉ I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění 111. Ceník obsahuje položky stavebních prací (dále jen položky ) pro: Část

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

SKUPINA PŘÍLOH VI. Stroje pro práci s upevňovadly a stroje pro výměnu pražců

SKUPINA PŘÍLOH VI. Stroje pro práci s upevňovadly a stroje pro výměnu pražců SKUPINA PŘÍLOH VI Stroje pro práci s upevňovadly a stroje pro výměnu pražců Příloha VI k ČD S 8/3 - Účinnost od 1.1.2005 Společná ustanovení 1. Všechny v této skupině uvedené stroje jsou SHV - pracovními

Více

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Ing. arch. Pavel Andršt ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 České Budějovice, 8.-10. dubna 2014 Základní legislativa Zákon č. 266/1994

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.100 Březen 2015 ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí a obrysy pro vozidla provozovaná na tramvajových dráhách Track gauge and contour lines for tramways Nahrazení

Více

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů Výkonový polovodičový měnič Konstrukce polovodičových měničů Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace Výkonový polovodičový měnič. Přehled norem pro rozvaděče a polovodičové měniče.. Výběr z výkonových

Více

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014 autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera Koncem dubna 1869 začala vlastní stavba na území okresu Sedlec, odkud zakrátko postoupila do

Více

UMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

UMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.4.101 UMÍSTĚNÍ

Více