HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

Transkript

1 8 STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I 15. SRPNA 2013 STUDIJN I CL ANKY 30. Z A R I 6. R IJNA Byli jste posveceni STRANA 3 P ISN E: 125, R IJNA Nikdy se nerozvztekli proti Jehovovi STRANA 10 P ISN E: 119, R IJNA Dbejme jedni odruh e anavz ajem se povzbuzujme STRANA 18 P ISN E: 124, R IJNA Prem y slej, jak ym clov ekem bys mel b yt STRANA 23 P ISN E: 61, 43

2 STUDIJNI CL ANKY Byli jste posveceni PAPUA-NOVA GUINEA TITULNI STRANA: Zvestovatele vydavajı svedectvı dum od domu ve vesnici Erap. Je to jedna z mnoha odlehlych vesnic nachazejıcıch se v horskych udolıch v provincii Morobe. Pocet obyvatel: Prumerny pocet zvestovatelu: Prumerny pocet pravidelnych prukopnıku: 367 Prumerny pocet biblickych studiı: Ucast na Pamatne slavnosti v roce 2012: Pocet jazyku, do kter ych se preklada: 14 Jako Jehovovi ctitele jsme byli posveceni neboli vycleneni pro posvatnou sluzbu. V tomto studijnım clanku se zamyslı me nad 13. kapitolou knihy Nehemjas. Prozkoumame ctyri zasady, ktere nam pomohou, abychom zustali svatı. Nikdy se nerozvztekli proti Jehovovi V tomto clanku si rozebereme pet moznych prıcin toho, ze by se kres an rozvzteklil proti Jehovovi. (Prısl. 19:3) Zaro ven budeme uvazovat o peti zasadach, ktere nam pomohou, abychom Jehovu nezacali obvinovat ze svych problemu. Dbejme jedni o druhe a navzajem se povzbuzujme Premyslej, jakym clovekem bys mel byt V prvnım z techto clanku se zamyslıme nad tım, jak si mu zeme vzajemne pomahat, abychom navzdory tezkostem dal verne slouzili Bohu. V druhem clanku si ukazeme, jak mu zeme odolavat pokusenım Satana, kter y se nas snazı pri pravit o pratelstvı s Bohem. DALSI CL ANKY Na Pamatnou slavnost privede kazdy zvestovatel v prumeru sest zajemcu 8 Otazky ctenaru 9 Jehova za me denne nosı naklad 15 Rodice, zacnete s vychovou vcas 28 Elisa videl ohnive dvoukole vozy Vidıs je i ty? 31 Z naseho archivu 8 STRAZNAVEZ H L ASAJIC I August 15, 2013 JEHOVOVO KR ALOVSTV I Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytova na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma Prekladu noveho sveta (se stu dijnımi poznamkami). Vol. 134, No. 16 Semimonthly CZECH Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tau nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany.

3 BYLI JSTE POSV ECENI Byli jste cist e umyti,... byli jste posveceni. (1. KOR. 6:11) JAK BYS ODPOV ED EL? Procsemus ıme vyh ybat spatn e spolecnosti? Jak mu zeme podporovat teokratick e uspor ad an ı? Co n am pomu ze d avat duchovn ıv ecinaprvn ım ısto ast rezit svou kres anskou totoznost? OBYVATEL EJeruzal ema znepokojenemluv ıotom, co se ve mest ed eje. V jedn ezchr amov ych m ıstnost ıpob yv a cizinec. Levit eopou st ısv epov eren ı. Izra- elst ıstar s ımu zi, kter ımaj ıb yt pro druh evuct ıv an ı Jehovy pr ıkladem, behem sabatu obchoduj ı. A mnoz ı Zid e vstupuj ıdoman zelstv ı s Neizraelitkami. To je pouze zlomek z toho, co Nehemj a svid el, kdyzse po roce 443 pr. n. l. vr atil do Jeruzal ema. (Neh. 13:6) 2 Izraelit ebylin arodem zasvecen ym Bohu. V roce 1513 pr. n. l. ze srdce souhlasili s t ım, ze budou Jehovu poslouchat. Sl ıbili: Vsechna slova, kter ajehova mluvil, jsme ochotni delat. (2. Mojz. 24:3) Buh je tedy posvetil neboli vyclenil jako svuj vyvolen ylid at ım jim prok azal opravdu velkou cest. O cty ricet let pozdeji jim Mojz ı sp ripomnel: Jsi... svat ylid pro Jehovu, sv eho Boha. Tebe Jehova, tvuj Buh, vyvolil, aby ses stal jeho lidem, zvl a stn ım majetkem, ze vsech n arod u, kter ejsounapovrchuzemsk ep udy. (5. Mojz. 7:6) 3 Prvotn ınad sen ıv sak Izraelitum dlouho nevydrzelo. Ackoli nekte r ı jednotlivci Jehovovi vern e slouzili, vet sin e Zid u slo sp ı soto,abyjakosvat ıneboli zbozn ı vypadali, nez o to, aby Boha opravdu poslouchali. Kdyz Nehemj a spodruh ep risel do Jeruzal ema, bylo to asi sto let pot e, co se vern yostatek vr atil z Babyl onu, aby obnovil prav euct ıv an ı. Svou touhu slouzit Jehovovi vsak izraelsk yn arod postupneztratil. 4 Podobne jako Izraelit ejsoudnessv edkov ejehovovi jako celek Bohem posveceni. Pomazan ık res- an e i ti, kdo tvor ıvelk yz astup, jsou svat ı, tedy 1. Co Nehemj a svid el, kdyzsevr atil do Jeruzal ema? (Viz uvodn ıobr azek.) 2. Jak se Izraelit estaliposv ecen ym n arodem? 3. Jak ybylduchovn ıstavzid u, kdyz Nehemj a spodruh ep risel do Jeruzal ema? 4. Kter e cty ri z asady n am pomohou, abychom v Boz ıch oc ıch zustali svat ı? 3

4 vyclen en ıproposv atnou sluzbu. (1. Kor. 6:11; Zjev. 7:9, 14, 15) Nikdo z n as sv e posvecen epostaven ıp red Bohem nechce ztratit, jak se to nakonec stalo Izraelitum. Co n am pomu ze, abychom zusta- li svat ıaabyn as Jehova mohl ve sluzb e d al pouz ıvat? V tomto cl anku se zamysl ıme nad cty rmi z asadami, kter e lze vyvodit z 13. kapitoly Nehemj a se. Budeme uvazovat o tom, procjed ulezit e (1) vyh ybat se spatn espole cnosti; (2) podporovat teokratick euspo r ad an ı; (3) d avat duchovn ıv eci na prvn ım ısto a (4) stre- zit svou kres anskou totoznost. VYH YBEJ SE SPATN ESPOLE CNOSTI 5 Pre cti Nehemj a se 13:4 9. Kolem n as je mnoho zneci s uj ıc ıch vlivu, kter eby n as mohly o svatost pripravit. Zamysleme se nad t ım, co cteme o veleknezi Eljasibovi a otobi a sovi. Tobi a s, kter yz rejme pusobil jako niz s ı uredn ık persk evl ady v Judeji, byl Ammonita. On a jeho spolecn ıci br anili Nehemj a sov ym snah am obnovit jeruzal emsk ehradby.(neh. 2:10) Vstupovat do chr amov eho are alu meli Ammonit ezak az ano. (5. Mojz. 23:3) Proc tedy veleknez Tobi a sovi vyhradil v chr amu j ıdeln ıs al? 6 Duvod umohlob yt v ıc. Za prv e, Tobi a saelja sib byli pr atel e. Za druh e, Tobi a s a jeho syn Jehochanan si vzali zidovsk eman zelky a mnoho Zid uotobi- asovi mluvilo pochvalne. (Neh. 6:17 19) Azat ret ı, jeden z Eljasibov ych vnuku se ozenil s dcerou Sanballata, m ıstodr zitele Samar ı, kter ybyltobi asov ym bl ız- k ym pr ıtelem. (Neh. 13:28) Tyto vztahy mozn ap rispely k tomu, ze veleknez Eljasib dovolil, aby ho ovlivnoval nekdo, kdo nebyl Izraelita a kdo se Boz ımu lidu stavel na odpor. Nehemj a sv sak dal na- 5., 6. Kdo byli Eljasib a Tobi a sacomo zn ap rispelo k tomu, ze se pr atelili? jevo svou vernost Jehovovi t ım, ze z j ı- deln ıho s alu vsechen Tobi a s uv n abytek vyh azel. 7 Patr ıme k zasvecen emu lidu, a proto mus ıme b yt vern ıvprvn ı rad e Jehovovi. Pokud bychom se nedrzeli jeho spravedliv ych me r ıtek, nepohl ı zel by na n as jako na svat e. Nesm ıme tedy dovolit, aby pro n as rodinn apoutabylad ulezit ej s ı nezbiblick ez asady. Kdyzsborov ıstar s ı on ecem rozhoduj ı, nech avaj ısev est Jehovov ym sm y slen ım, a ne sv ymi n azory nebo sympatiemi. (1. Tim. 5:21) D ava- j ısitak e pozor, aby nedelali nic, co by ohrozilo jejich postaven ıp red Bohem. (1. Tim. 2:8) 8 Vsichni bychom meli pamatovat na to, ze spatn aspole censtv ıkaz ıu zitecn e n avyky. (1. Kor. 15:33) Nekte r ına si pr ı- buzn ınan as nemus ım ıt dobr yvliv.eljasib zpoc atku d aval Zidum dobr yp r ı- klad t ım, ze podporoval Nehemj a se pri obnovejeruzal emsk ych hradeb. (Neh. 3:1) Casem vsak nepr ızniv yvlivtobi- ase a dals ıch lid ız rejmedovedlelja siba kjedn an ı, kter ehovjehovov ych oc ıch znecistilo. Meli bychom vyhled avat spolecnost lid ı, kter ın as povzbuzuj ıkdobr ym vecem, napr ıklad k tomu, abychom cetli Bibli a chodili na shrom a zd en ıado sluzby. Pokud n as clenov erodinyvtakov ych cinnostech podporuj ı, urcit esito- ho velmi v a z ıme. PODPORUJ TEOKRATICK E USPOR AD AN I 9 Pre cti Nehemj a se 13: Zd ase, ze v dobe, kdy se Nehemj a svr atil do 7. Co mus ısborov ıstar s ıidal s ıbo z ıslu zebn ıci delat, aby zustali svat ı? 8. Jakou spolecnost bychom meli vyhled avat apro c? 9. Jak a situace panovala v jeruzal emsk em chr amu a kdo za ni mohl? 4 STR A ZN AV EZ

5 Jeruzal ema, lid ened avali t em e r z adn e pr ısp evky na chr am. Levit ekv uli tomu opoust eli sv epov eren ı muselitoti zpracovat na pol ıch, aby se postarali o sv e rodiny. Nehemj a sjasn euk azal, ze za to mohou zastupuj ıc ıvl adci, kter ıneplnili sv e ukoly. Meli totizodlid ıvyb ırat des atky a odevzd avat je do chr amu, coz nedelali. (Neh. 12:44) Nehemj a ssetedy postaral o to, aby se des atky znovu zaca- ly vyb ırat, a pove ril duv eryhodn emu ze, aby dohl ı zeli na chr amov ez asoby a jejich rozdelov an ı. 10 Co se z toho mu zeme naucit? Kaz- d yzn as m av ysadu ct ıt Jehovu ymi hodnotn ymi vecmi. (Pr ısl. 3:9) Kdyzsv y- mi pr ısp evky podporujeme uct ıv an ıjehovy, v podstatemut ım jenom vrac ıme to, co je jeho. (1. Par. 29:14 16) Pokud opravdu chceme, vsichni mu zeme Jehovovi neco d at i kdyzmo zn am ame pocit, ze je toho jen velmi m alo. (2. Kor. 8:12) 11 Jist avelk a rodina mnoho let zvala kazd yt yden na j ıdlo jedny stars ıman zele, kter ıslou zili jako zvl a stn ıpr ukopn ı- ci. V rodinebylosiceosmd et ı, ale jejich maminka r ık avala: Kdyzu zstejn evar ım pro deset lid ı, co jsou to dva tal ı re nav ıc? Pozv an ınaj ıdlo se mu ze zd at jako malickost, ale tito prukopn ıcibyliza projevenou pohostinnost velmi vde cn ı. A oni zase byli velk ym pr ınosem pro sv e hostitele vypr av eli jim povzbudiv ez a- zitky a pom ahali detem delat duchovn ı pokroky. Pozdeji vsech osm det ıvstoupilo do celodob eslu zby. 12 Ze zpr avy o Nehemj a sovi vypl yv a jest edal s ıpou cen ı. Jmenovan ımu zi by Jak Nehemj a sd aval najevo svou vernost Jehovovi? (5. a 6. odstavec) 10., 11. Jak mu zeme podporovat prav euct ı- v an ı? 12. V cem by jmenovan ımu zi meli j ıt pr ıkladem? podobne jako Nehemj a sm eli j ıt pr ıkladem v tom, ze podporuj ıteokratick e uspor ad an ı. Clenov esboruztohomaj ı velk yu zitek. Stars ıvtomtosm eru napodobuj ıtak eapo stola Pavla. I on podporoval prav euct ıv an ıaposkytoval sv ym spolukres an um potrebn e veden ı. Dal jim mimo jin en ekolik praktick ych n avrh uohledn edar u. (1. Kor. 16:1 3; 2. Kor. 9:5 7) D AVEJ DUCHOVN IV ECI NA PRVN IM ISTO 13 Pre cti Nehemj a se 13: Pokud se nech ame pr ıli szam estnat hmotn ymi 13. Jak nekte r ıizraelit epohl ızeli na sabat? 15. SRPNA

6 vecmi, nase duchovn ısm yslen ıbudepostupnesl abnout. Podle 2. Mojz ı sovy 31:13 mel b yt sabat pro Izraelity pri- pom ınkou toho, ze jsou posvecen ym li- dem. Ten den se rodina mela venovat uct ıv an ıjehovy,modlitb earozj ım an ı obo z ım z akon e. Nehemj a sovi soucasn ı- ci se ale v sabatu, stejnejakovkter ykoli jin yden,v enovali obchodov an ı. Uct ıv a- n ıjehovypron ebylon ec ım druhora- d ym. Kdyz to Nehemj a svid el, sest yden pri setmen ı, tedy jest ep red zac atkem sabatu, zavrel mestsk ebr any a obchodn ı- ky odehnal. 14 Co se z Nehemj a sova pr ıkladu mu- zeme naucit? Melibychomsid avat pozor na to, kolik casu venujeme vydel av a- n ıpen ez. Nase pr ace by n as totizmohla zac ıt pohlcovat, zvl a s pokud n as bav ı. Pamatujme na to, co rekl Jez ı s nem u- zeme slouzit dvema p an um. (Pre cti Matouse 6:24.) Nehemj a sm el pr ıstup k urcit ym financn ım prostredk um, a mohl se tedy venovat obchodov an ısty rany adal s ımi kupci. (Neh. 5:14 18) Svuj cas ale vyuz ıval jinak. Pom ahal sv ym bratrum a zab yval se vecmi, kter ep risp ıvaly k posvecen ı Jehovova jm ena. Podobneidnesk res anst ıstar s ıaslu zebn ı pomocn ıci svuj cas a energii vyuz ıvaj ı k tomu, aby pom ahali sboru. Spoluve r ı- c ı si jich za to velmi v a z ı. D ıky tomu je ve sboru l aska, pokoj a bezpec ı. (Ezek. 34:25, 28) 15 Presto ze kres an enemus ızachov a- vat doslovn y sabat, apostol Pavel rekl, ze pro Boz ılid...z ust av a sabatn ıodpo- cinek. A dodal: Kdo totizvstoupildo Boz ıho odpocinku, s am odpocinul i od sv ych vlastn ıch del, pr av ejakob uh odpocinul od sv ych vlastn ıch. (Hebr. 14., 15. (a) K cemu by mohlo v est to, kdybychom venovali pr ıli s casu vydel av an ıpen ez? (b) Jak mu zeme vstoupit do Boz ıho odpocinku? 4:9, 10) Jako kres an em uzeme vstoupit do Boz ıho odpocinku t ım, ze Jehovu poslouch ame a ze se podrizujeme jeho z a- meru. Jak je to s tebou a tvoj ı rodinou? D av ate spolecn euct ıv an ıjehovy,shrom a zd en ı a kazatelskou sluzbu na prvn ı m ısto? N a szam estnavatel nebo spolupracovn ıci tyto veci mozn apova zuj ıza nepodstatn e. Mus ıme jim proto d at jasnenajevo, ze pro n as je sluzba Jehovovi t ım nejdule zit ej s ım. Je mozn e, ze budeme muset obrazne re ceno zavr ıt mest- sk ebr any a odehnat tyrsk eobchodn ıky, aby n am nic nebr anilo d avat duchovn ı veci na prvn ım ısto. Vzhledem k tomu, ze patr ıme k posvecen emu n arodu, mel by si kazd yzn as polozit ot azku: D av am sv ym zpusobem zivota najevo, ze uct ıv a- n ıjehovyjeprom et ım nejdule zit ej s ım? (Mat. 6:33) STRE ZSVOUK RESTANSKOU TOTOZNOST 16 Pre cti Nehemj a se 13: Pri sv e prvn ın avst ev ejeruzal ema Nehemj a s zjistil, ze si Izraelit eberouzaman zelky cizinky. Vsichni stars ımu zi tehdy uzavreli p ısemnou umluvu, ze Izraelit eu z nic takov eho delat nebudou. (Neh. 9:38; 10:30) O nekolik let pozdeji vsak Nehemj a svid el, ze Zid etuto umluvu porusuj ı, a tud ı zhrozilo, ze prijdou o svou totoznost clen ubo z ıho posvecen eho lidu. Deti techto cizinek neumely c ıst ani mluvit hebrejsky. Vznikaly tedy ot azky: Aztytod eti vyrostou, budou se povazo- vat za Izraelity? Nebo se budou sp ı sc ıtit jako Asdo an e, Ammonit e ci Moabci? Kdyzneznaj ıhebrej stinu, budou rozumet Boz ımu z akonu? Jak budou moci poznat Jehovu a rozhodnout se, zda mu chtej ıslou zit? Nebudou sp ı suct ıvat fa- 16. Vjak em nebezpec ıbyliizraelit evnehemj a sov edob e? 6 STR A ZN AV EZ

7 lesn ebohysv ych matek? Tuto situaci bylo nutn erychlear azne re sit, a pr av eto Nehemj a sud elal. (Neh. 13:28) 17 M ame-li sv ym detem pomoci z ıskat kres anskou totoznost, vyzaduje to od n as usil ı. Rodice, zeptejte se sami sebe: Jak dobre moje d ıt emluv ı cist ym jazykem neboli jak rozum ıbiblick ym pravd am? (Sef. 3:9) Je z toho, o cem mluv ı, videt, ze na nej pusob ısp ısbo z ıduch, nebo duch sveta? Pokud zjist ıte, ze vase d ıt em acozlep sovat, nenechte se t ım odradit. Kdyzsen ekdo uc ıciz ı jazyk, vyzaduje to cas, zvl a s jestlize ho por ad ne- co rozptyluje. Vase d ıt ejezestranysv e- ta vystaveno ohromn emu tlaku. Bu te proto trpeliv ıadob re vyuz ıvejte cas pro rodinn euct ıv an ıatak ejin ep r ıle zitosti k tomu, abyste sv emu d ıt eti pomohli z ıskat bl ızk y vztah k Jehovovi. (5. Mojz. 6:6 9) Pripom ınejte mu, procjedobr e se od Satanova sveta lisit. (Jan 17:15 17) Asna ztesep usobit na jeho srdce. 18 Kazd ed ıtesenakonecmus ırozhodnout samo, zda chce Jehovovi slouzit. Jako rodice vsak toho pro nej mu zete hodneud elat. Bu te dobr ym pr ıkladem, stanovte mu jasn ehraniceamluv- te s n ım o n asledc ıch jeho rozhodnut ı. Ktomu,abyseva se d ıt ezasv etilo Jehovovi, mu nikdo nepomu ze l epe nez vy. Potrebuje vasi pomoc, aby z ıskalo a uchovalo si kres anskou totoznost. Svou kres anskou totoznost vsak mus ı stre zit kazd yzn as. Mus ıme si d avat pozor, abychom nepri sli o sv eobrazn e svrchn ıod evy tedy abychom si udrzeli vlastnosti a me r ıtka, z nichzjepatr- n e, ze jsme Kristovi n asledovn ıci. (Zjev. 3:4, 5; 16:15) 17. Jak mohou rodice sv ym detem pom ahat, aby si vytvorily osobn ı vztah k Jehovovi? 18. Jak mohou rodice sv emu d ıt eti pomoci, aby se zasvetilo Jehovovi? Pom ahej sv emu d ıt eti rozv ıjet vztah k Jehovovi (17. a 18. odstavec) JEHOVA NA N AS NEZAPOMENE 19 Jedn ım z Nehemj a sov ych soucasn ı- kubylprorokmalachi as, kter y rekl, ze se zacala... ps at pametn ıkniha pro ty, kdo maj ıb azenp red Jehovou, aproty,kdomysl ınajehojm eno. (Mal. 3:16, 17) Na kazd eho, kdo pred n ım m a zdravou b aze n a miluje jeho jm eno, Buh st ale pamatuje. (Hebr. 6:10) 20 Nehemj a s se modlil: Pamatuj pre- ce na mne, om uj Boze, pro dobr e. (Neh. 13:31) Pokud se budeme i nad ale vyh ybat spatn espole cnosti, podporovat teokratick euspo r ad an ı, d avat duchovn ı veci na prvn ım ısto a stre zit svou kres- anskou totoznost, nase jm eno bude podobne jako to Nehemj a sovo v Boz ıpametn ı knize. Jednejme tedy v souladu svyb ıdkou: Zkousejte,zdajstevev ıre. (2. Kor. 13:5) Pokud i nad ale zustaneme souc ast ıbo z ıho posvecen eho lidu, Jehova na n as nezapomene. 19., 20. Vjak em pr ıpad enan as Jehova bude pamatovat? 15. SRPNA

8 OT AZKY CTEN A R U Je vhodn e, aby kres an st ırodi ce sedeli na shrom a zd en ı se sv ym vyloucen ym d ıt etem? Nen ıd uvod se pr ıli szab yvat t ım, kde by v s ale Kr alovstv ım eli sedet vyloucen ı. Tento casopis se snaz ıpovzbuzovat kres ansk erodi ce, aby vduchovn ım ohledu pom ahali sv e- mu vyloucen emu d ıt eti, kter esnimi zije, pokud to povazuj ızavhodn e. Jak bylo uk az ano ve Str a zn ev ezi z1.prosince 1989 na stran ach 31 a 32, rodice mohou s nezletil ym vyloucen ym d ıt e- tem, kter esnimibydl ı, dokonce studovat. Mu ze tak dost avat povzbuzen ınezbytn ektomu,abyzm enilo sv e sm y slen ıajedn an ı. Pokud jde o to, kde by vyloucen e d ıt em elo sedet v s ale Kr alovstv ı, zd a se rozumn e, aby sedelo se sv ymi rodici a nerusilo tak ostatn ı. Jelikozse od vyloucen ych nevyzaduje, aby sedeli vzadu, nikdo by nemel m ıt nic proti tomu, aby vyloucen ed ıtesed elo vedle rodic u, a to bude kdekoli. Rodice se o sv ed ıtestaraj ıpoduchovn ıstr ance, a tak urcit echt ej ı, aby ze shrom a zd en ım eloconejv ets ıu zitek. Vtommum uze pomoci, kdyzbude sedet s nimi, a ne bez dozoru nekde jinde. Acokdy zvylou cen ed ıtesesv ymi rodici nezije? V tomto casopise bylo dr ıve jasneuvedeno,jak ypostojby mel kres an zaujmout v ot azce kontaktu s vyloucen ym pr ıbuzn ym, kter y sn ım nebydl ı. Jedna vec je, kdyzvy- loucen ysed ıti se vedle sv ych pr ıbuz- n ych na shrom a zd en ı, ale neco upln e jin eho je, kdyzp r ıbuzn ızbyte cnevy- hled avaj ıjehospole cnost. Pokud ma- j ıv ern ı clenov erodinyspr avn ypostoj k vyloucen emu pr ıbuzn emuaze vsech sil se snaz ıdodr zovat biblick e rady, kter eset ykaj ıkontaktusn ım, zrejm enen ıd uvod se znepokojovat. (1.Kor.5:11,13;2.Jana11) A uzvylou cen ysed ıvedlen ekoho ze sv ych pr ıbuzn ych, nebo vedle jin e- ho clena sboru, nemelobytob yt du- vodem ke znepokojen ı, pokud se pri- tom chov aspr avne. Pravidla ohledne sezen ıvs ale Kr alovstv ıbymohlavz a- vislosti na okolnostech vyvolat ruzn e probl emy. Pokud se vsichni pr ıtomn ı, vcetn ev ern ych pr ıbuzn ych, snaz ı dodrzovat biblick ez asady t ykaj ıc ıse vyloucen ych a pokud to, ze vylouce- n ysed ısp r ıbuzn ymi, nen ı kamenem klop yt an ıprospoluv er ıc ı, nen ıpot reba delat probl em z toho, kde kdo na shrom a zd en ısed ı. Viz Str a znou ve z z1. cervna 1982, stranu STR A ZN AV EZ

9 Narodila jsem se v roce 1956 s rozst epem p ate re. Protoze se mi uplneneuzav rela neur aln ıtrubice,m am poskozen enervy,avd u- sledku toho pot ıze s chuz ıaradu dals ıch v a zn ych zdravotn ıch probl em u. Nezjsemp rislanasv et, jeden mision a rsk yp ar svedk u Jehovov ych zacal s m ymi rodici studovat Bibli. Kdyzjsembylamal a, zilo v m em rodn em mest eusakosvnamibiijenp ar zvestovatel u, a tak jsme si l atku urcenou na shrom a zd en ı studovali jako rodina sami. V sedmi letech jsem podstoupila operaci, pri kter emiud elali umel yv yvod mocovodu, takzvanou urostomii. Ve ctrn acti se u me rozvinula epilepsie. Krome toho jsem nemohla dokoncit stredn ı skolu, protoze jsem to do n ım ela hodnedalekoapot rebovala jsem zvl a stn ıp eci rodic u. Itakjsemserozhodla, ze budu posilovat svuj vztah k Jehovovi. Hodnena sich publikac ıtehdynevy slo v m em rodn em jazyce, kter ym je afrik an stina, a proto jsem se zacala ucit anglicky. Stala jsem se zvestovatelkou a v devaten acti jsem se dala pokrt ıt. Be- hem dals ıch cty rletjsemm ela hodnezdravotn ıch a citov ych probl em u. V nasem mest esenav ıc vsichni dobre znali, takze jsem mela strach ze sluzby a moc jsem do n ı nechodila. Kdyzmibylon eco pres dvacet, odstehovali jsme se z Namibie do Jizn ıafrikyaj ajsemsekone cnemohlasch azet se sborem. Bylo to u zasn e! Musela jsem ale znovu j ıt na operaci, tentokr at na kolostomii. Po case jsem slysela predn a sku krajsk eho dozorce o prukopnic- k eslu zbe.jehoslovanam ehlubocezap usobila. Ved ela jsem, ze nem am zrovna ide aln ızdrav ı, ale Jehova meu zp renesl pres spoustu te zkost ı, a tak jsem si dala prihl a sku. Stars ıalem eli pochybnosti, jestli to zdravotnezvl adnu, a neschv alili me. Presto jsem se rozhodla slouzit co nejv ıc. S pomoc ı maminky a jin ych kres an ujsemp ul roku str avila ve sluzb etolikhodinjakopr u- kopn ıci. To pos ılilo m eodhodl an ısv eho c ıle dos ahnout a taky se uk azalo, ze sv ezdravotn ıprobl emy dok a zu zvl adnout. Znovu jsem si dala prihl a sku a tentokr at mebrat ri schv alili. Prvn ıho z a r ı 1988 jsem zacala slouzit jako pravideln apr ukopnice. Vpr ukopnick eslu zbeneust ale c ıt ım Jehovovu podporu. To, ze uc ım z ajemce biblickou pravdu a nezame ruji se na svou situaci, me chr an ıaz arovenmitopom ah a posilovat vztah k Jehovovi. M am obrovskou radost, ze jsem hodnelidempomohlazasv etit se Bohu ad at se pokrt ıt. Zdrav ım am por ad spatn e, ale Jehova za me denn enos ın a- klad. ( Zalm 68:19) D ıky nemu je muj zivot nejen snesiteln y, ale tak emip rin a s ıradost. Maretha du Raanov a Jehova za me dennenos ı n aklad Jsem hodnenemocn a an ekdy si r ık am, ze uzto nezvl adnu. Cel y zivot ale c ıt ım, ze men asmiluj ıc ı nebesk yotecpodporuje. Posledn ıch v ıce nez20let m am zvl a s velkou radost z toho, ze slouz ım jako prukopnice. 15. SRPNA

10 NIKDY SE NEROZVZTEKLI PROTI JEHOVOVI Je to posetilost pozemsk eho clov eka, jezp rekrucuje jeho cestu, a tak se jeho srdce rozvztekl ı pr ımo proti Jehovovi. (P R ISL. 19:3) JAK BYS ODPOV ED EL? Jak by se mohlo st at, ze bychom se rozvzteklili proti Jehovovi? Kter ych pet z asad n am pomu ze, abychom se proti Bohu nerozvzteklili? Na co bychom meli pamatovat, kdyzsepot yk ame s n aro cn ymi probl emy? DEJME tomu, ze jsi uzmnoholet s astn e zenat y. Jednou ale prijde sdom uav sechno je vzhuru nohama. N abytek je rozbit y, z n adob ızbylyjenst repy a koberec je na vyhozen ı. Vypad atotamjakopo v ybuchu.cobyt evtuchv ıli napadlo? Zeptal by ses: Co to ta moje zena udelala? Nebo sp ı s: Kdo to udelal? Svou milovanou manzelku bys z ne ceho takov eho urcit e nepodezr ıval. 2 V podobne zalostn em stavu je i nase planeta, domov lidstva. Je zneci s ov anaapln an asil ı anemravnosti.d ıky studiu Bible v ıme, ze pr ı cinou techto probl em unen ıjehova.na si zemi stvoril tak, aby byla n adhern ym r ajem. (1. Mojz. 2:8, 15) Jehova je Bohem l asky. (1. Jana 4:8) Bible jasneukazuje, ze skutecnou pr ı cinou mnoha probl em u je Satan D abel, panovn ık sveta. (Jan 14:30; 2. Kor. 4:4) 3 Satan vsak nezpusobuje vsechny nase te zkosti. Nekter esivlastn ımi chybami zpusobujeme sami. (Pre cti 5. Mojz ı sovu 32:4 6.) St ım pravdepodobn e souhlas ıme. Vlivem nedokonalosti by se ale mohl n a s pohled pokrivit, cozbymohlob yt duchovne nebezpecn e. (Pr ısl. 14:12) V jak em smyslu by se mohl pokrivit? Kdyzbojujemesn ejak ymi te zkostmi, mohli bychom z nich m ısto sebe nebo Satana zac ıt obvinovat Jehovu. Dokonce bychom se proti nemu mohli rozvzteklit. (Pr ısl. 19:3) 4 Je vubec mozn e, ze bychom se rozvzteklili proti Jehovovi? Asi si uvedomujeme, ze hnevat se na Bo- 1., 2. Proc bychom z probl em uvesv etenem eli obvinovat Jehovu? Zn azorni to. 3. Vjak em smyslu by se n a spohlednat ezkosti mohl pokri- vit? 4., 5. Jak by se kres an mohl rozvzteklit proti Jehovovi? 10 STR A ZN AV EZ

11 ha by bylo naprosto zbytecn e. (Iz. 41:11) Mohli bychom t ım snad neco z ıskat? Jeden b asn ık kdysi rekl: M a sp r ı- liskr atkou pazi, nezabysude ril Boha. Mozn a bychom nikdy nezasli tak daleko, ze bychom si na Jehovu nahlas ste- zovali. V Pr ıslov ıch 19:3 je ale re ceno, ze posetilost cloveka prekrucuje jeho cestu, a tak se jeho srdce rozvztekl ıp r ımo proti Jehovovi. Z techto slov je videt, ze clov ek se proti Bohu mu ze rozvzteklit ve sv em srdci, tedyc ıtit vu ci nemu urcitou z a s. Tento postoj mu ze m ıt vliv i na jeho jedn an ı. Mozn aza cne ztr acet horlivost ve sluzb enebop restane chodit na shrom a zd en ı. 5 Co by mohlo v est k tomu, ze bychom se rozvzteklili proti Jehovovi? Ajaktomum uzeme predej ıt? Zn at odpove na tyto ot azky je velmi dule zit e. Vs azce je totizn asvztahsjehovoubo- hem. JAK BY SE MOHLO ST AT, ZE BYCHOM SE ROZVZTEKLILI PROTI JEHOVOVI? 6 Co by mohlo v est k tomu, ze by si vern yjehov uv sluzebn ık zacal v srdci na Boha ste zovat? Zamysleme se nad peti mozn ymi pr ı cinami a z arove nnad biblick ymi pr ıklady lid ı, kter ısedot eto pasti chytili. (1. Kor. 10:11, 12) 7 Negativn ıvyj adren ıdruh ych. (Pre- cti 5. Mojz ı sovu 1:26 28.) Izraelit ebyli osvobozeni z egyptsk eho otroctv ı. N a- rod, kter yjeutla coval, Jehova postihl deseti ranami a faraona a jeho vojsko potom zahubil v Rud em mori. (2. Mojz. 12:29 32, 51; 14:29 31; Zalm 136:15) Ve chv ıli, kdy meli Izraelit evstoupitdo 6., 7. ProcsiIzraelit evmoj z ı sov edob eza cali na Jehovu ste zovat? Zasl ıben ezem e, si vsak zacali na Jehovu ste zovat. Procztratiliv ıru? Jejich srdce rozt ala kvuli nepr ızniv ezpr ave nekter ych zved u. (4. Mojz. 14:1 4) K cemu to vedlo? Pr ıslu sn ık um cel egenerace Jehova nedovolil vej ıt do Zasl ı- ben ezem e. (5. Mojz. 1:34, 35) Mohlo by se i n am st at, ze by v dusledku negativn ıch vyj ad ren ıdruh ych sl abla nase v ıraamybychomsiza cali ste zovat na to, jak s n ami Jehova jedn a? 8 Sklicuj ıc ıt ezkosti. (Pre cti Izaj a se 8:21, 22.) VIzaj asov edob ebyliobyvatel e Judy v mimor adn esv ızeln esituaci. Ze vsech stran je ohrozovali nepr atel e. V zemi byl nedostatek j ıdla a mno- z ıhladov eli. A jest ez avazn ej s ıbylo, ze hladoveli duchovne. (Amos 8:11) Obyvatel ejudyv sak nehledali pomoc u Jehovy. M ısto toho zacali na sv eho kr ale inaboha svol avat zlo. Ze sv ych probl em uobvi novali Jehovu. Pokud n as postihla nejak atrag edie nebo n as tr ap ı osobn ıt ezkosti, mozn abychomsiimy mohli pomyslet: Kde byl Jehova, kdyz jsem ho potreboval? 9 Neznalost vsech skutecnost ı. Izraelit evdob e Ezekiela neznali vsechny skutecnosti, a proto dospeli k z av eru, ze Jehovova cesta nen ıspr avneurov- nan a. (Ezek. 18:29) Ackoli jejich po- chopen ıbyloomezen e, v podstatesi prisvojovali pr avo soudit Boha a hodnotit jeho zpusob jedn an ı. Do podobn esituacesem uzeme dostat i my. Mozn a nekdy plnenerozum ıme urcit ebiblick e zpr av e nebo nech apeme, procsen am neco prihodilo. Dojdeme v tu chv ıli 8. Co vedlo k tomu, ze obyvatel ejudyvizaj a- sovedob ejehovuobvi novali? 9. ProcIzraelit evdob e Ezekiela nespr avn eposuzovali Jehovovo jedn an ı? 15. SRPNA

12 Pokud budes naslouchat negativn ım re cem druh ych, mu ze tetonep r ızniv eovlivnit (7. odstavec) kz averu, ze Jehova jedn a nespravedlive, tedy ze jeho cesta nen ıspr avne urovnan a? (Job 35:2) 10 Sklon svalovat vinu na druh e. Na poc atku lidsk ehistorieadamzesv e- ho hr ıchu obvinil Boha. (1. Mojz. 3:12) Udelal to i presto, ze Boz ız akon porusil umysln easpln ym vedom ım n asledku. V podstate rekl, ze mu Jehova dal spatnou manzelku. Od t edobyjednaj ı mnoz ılid estejn e jako Adam i oni svaluj ıvinuzasv echybynaboha.zeptejme se tedy sami sebe: Mohlo by zklam an ızvlastn ıch chyb v est k tomu, ze Jehovova me r ıtka zacnu povazovat za pr ıli somezuj ıc ı? 11 Pr ıli sn ezam eren ı na sebe sama. Prorok Jon a ssenemohlsm ırit s t ım, ze Jehova obyvatelum Ninive projevil milosrdenstv ı. (Jon. 4:1 3) Proc? Ocivid- nem el pocit, ze kdyz se jeho proroc- 10. Vjak em smyslu bychom mohli jednat podobnejakoadam? 11. Jak epou cen ısim uzeme vz ıt od Jon a se? tv ıozni cen ınenaplnilo,ztratilt ım tv a r. Obava o vlastn ıpov est v nem potlacila vesker ysoucit,kter yskaj ıcn ymi Ninivany mel m ıt. Mohlo by se n am st at ne- co podobn eho? Mohli bychom b yt natolik zame ren ısaminasebe, ze bychom se proti Jehovovi rozvzteklili, protoze konec tohoto syst emu jest enep risel? To, ze Jehovuv den je bl ızko, mozn ak a- zeme uzcel a desetilet ı, a nekte r ılid ese n am kvuli tomu posm ıvaj ı. Mohlo by to zpusobit, ze zacneme b yt netrpeliv ı? (2. Petra 3:3, 4, 9) CO MU ZEME DELAT PRO TO, ABYCHOMSEPROTIJEHOVOVI NEROZVZTEKLILI? 12 Vn ekter ych situac ıch bychom si mohli r ıkat, procjehovan eco takov e- ho zpusobil nebo pripustil.cobychom vt echv ıli meli delat? Pamatujme na to, ze takov euva zov an ınen ımoudr e. Zamysleme se nad peti z asadami, kter e 12., 13. Co n am pomu ze, abychom se nerozvzteklili proti Jehovovi? 12 STR A ZN AV EZ

13 n am pomohou, abychom ze sv ych te z- kost ıanezdar uneza cali obvinovat Jehovu. 13 Nezanedb avej svuj vztah k Jehovovi. K tomu, abychom se nerozvzteklili proti Bohu, n am pom ah a, kdyzsi kn emu udrzujeme bl ızk yvztah.(p re cti Pr ıslov ı3:5,6.) Mus ıme Jehovovi du- ve rovat. Z arove njepot reba, abychom nebyli moudr ıvesv ych vlastn ıch oc ıch ap r ıli ssenezam erovali sami na sebe. (Pr ısl. 3:7; Kaz. 7:16) Kdyzsen am pak stane neco spatn eho, nebudeme m ıt sklon obvinovat z toho Jehovu. 14 Nedovol, aby teovliv novala negativn ıvyj adren ıdruh ych. Izraelit e vmoj z ı sov edob em eli mnoho duvod u ve rit, ze Jehova je dovede do Zasl ıben e zeme. ( Zalm 78:43 53) Kdyzalesly seli nepr ıznivou zpr avu deseti nevern ych zved u, zapomneli na to, co vsechno pro nevykonal.bible r ık a, ze nevzpom ı- nali na jeho ruku. ( Zalm 78:42) Pokud prem y sl ıme o tom, co dobr eho uzpro n as Jehova udelal, prohlubujeme t ım svuj vztah k nemu. Negativn ıvyj adre- n ıdruh ych pak mezi n as a Jehovu ne- vraz ıkl ın. ( Zalm 77:11, 12) 15 Narusit n a s vztah k Jehovovi by mohlo i to, kdybychom meli negativn ıpostojkespoluv er ıc ım. (1. Jana 4:20) Kdyznap r ıklad Izraelit ezpochyb novali Aronovo jmenov an ıapostaven ı, Jehova to vn ımal tak, jako by reptali proti nemu samotn emu. (4. Mojz. 17:10) Podobne pokud bychom si zacali ste zovat na ty, jejichzprost rednictv ım Jehova vede pozemskou c ast sv e organizace, vpodstat ebychomsit ım ste zovali na Jehovu. (Hebr. 13:7, 17) 14., 15. Co mu zeme delat pro to, aby n as neovlivnovala negativn ıvyj adren ıdruh ych? 16 Pamatuj na to, ze pr ı cinou tv ych probl em unen ı Jehova. Presto ze se Izraelit evizaj asov edob eodjehovyodvr atili, on jim st ale nab ızel svou pomoc. (Iz. 1:16 19) A uzsepot yk ame s jak ymikoli probl emy, mu ze n as ute sovat vedo- m ı, ze Jehovovi na n as z ale z ıachcen am pom ahat. (1. Petra 5:7) Slibuje n am, ze n as pos ıl ı, abychom dok azali vytrvat. (1. Kor. 10:13) 17 Pokud jsme v nejak em ohledu obe- t ı nespravedlnosti podobnejakov ern y Job, pamatujme na to, ze Jehova tu situaci nezpusobil. Jehova bezpr av ınen a- vid ı, naopak miluje spravedlnost. ( Zalm 33:5) Snazmesem ıt stejn ypostojjako Jobuv pr ıtel Elihu, kter y rekl: A je vzd aleno od prav eho Boha, ze by jednal nicemn e, a od Vsemohouc ıho, ze by jednal protipr avn e. (Job 34:10) Jehovovi naopak vde c ıme za kazd ydobr y dar a kazd e dokonal eobdarov an ı. (Jak. 1:13, 17) 18 Vzdycky Jehovovi duv e ruj. Buh je dokonal yajehomy slenky jsou vys s ıne z nase. (Iz. 55:8, 9) Meli bychom tedy pokorneaskromn euzn avat, ze nekter ym vecem plnenerozum ıme. ( R ım. 9:20) Jen m alokdy v ıme o urcit esituaci uplnev sechno. Nepochybnesiss am ove- ril pravdivost tohoto pr ıslov ı: Pri kazd e rozepri se zd a, ze pr avo je na straneto- ho, kdo mluv ıprvn ı, odpurce vsak pro- k a ze, jestli m apravdu. (P r ısl. 18:17, Slovo na cestu) 19 Predstav si, ze by nekdo z tv ych dobr ych pr atel jednal zpusobem, kter yjenezvykl ynebokter emu upln e 16., 17. Na co mus ıme pamatovat, kdyzsepo- t yk ame s probl emy? 18., 19. Proc bychom Jehovovi meli vzdycky duv e rovat? Zn azorni to. 15. SRPNA

14 Jozue a Kaleb duv e rovali Jehovovi, atenjezatoodm enil (22. odstavec) nerozum ı s. Obvinil bys ho bez v ah an ı z toho, ze se zachoval spatn e? Nebo bys dosel k z av eru, ze zkr atka nezn a sv sechny skutecnosti? Pokud m ame takovou duv eru ke sv ym nedokonal ym pr atelum, ocv ıc bychom meli duv e rovat sv e- mu nebesk emu Otci, jehozcestyamy s- lenky jsou nesrovnatelnevy ss ıne zna se! 20 Mej na mysli skutecn ep r ı ciny. Mus ıme pamatovat na to, ze za nekter e probl emy si mu zeme sami. (Gal. 6:7) Nemeli bychom z nich tedy obvinovat Jehovu. Uve me si pr ıklad: Dnesn ıauta dok a zou jet velmi rychle. Predstavme si, ze nejak y ridi cp ri prujezdu ostr ezat ac- ky v yrazn ep rekroc ı doporucenou rychlost a havaruje. Je snad za nehodu zodpovedn yv yrobce auta? Samozrejm e ze ne. Podobn yprincipm uzeme uplatnit ivna sem pr ıpad e. Jehova n as vytvoril 20., 21. Co je d ule zit em ıt na mysli? se svobodnou vul ı. Z arove nn am ale dal pokyny, abychom se dok azali rozhodovat moudre. Meli bychom ho tedy obvinovat ze sv ych chyb? 21 Je pravda, ze ne vsechny probl emy si pusob ıme sami sv ymi chybami nebo nespr avn ym jedn an ım. Pr ı cinou ne- kter ych te zkost ım uze b yt cas a nepredv ıdan aud alost. (Kaz. 9:11) Nikdy ale nezapom ınejme, ze hlavn ıp r ı cinou spatnosti je Satan D abel. (1. Jana 5:19; Zjev. 12:9) On je nas ım nepr ıtelem ne Jehova. (1. Petra 5:8) STRE ZME SVUJ DRAHOCENN Y VZTAHSJEHOVOU 22 Kdyzsepot yk a ssprobl emy, pri- pom ınej si pr ıklad Jozua a Kaleba. Na rozd ıl od ostatn ıch deseti zved up rinesli tito vern ımu zi dobrou zpr avu. (4. Mojz. 14:6 9) Dali najevo v ıru v Jehovu. Pres- to museli spolu s dals ımi Izraelity 40 let putovat pustinou. Ste zovali si snad na svuj ud el? Byli zahorkl ıam eli pocit, ze je to nespravedliv e? Ne. Duv e rovali v Jehovu a ten jim za to bohatepo zehnal. Presto ze cel a jejich generace zemrela vpustin e, Jozue i Kaleb nakonec do Zasl ıben ezem evstoupili.(4.moj z. 14:30) Pokud v kon an ıbo z ıv ule neochabneme, Jehova pozehn ain am. (Gal. 6:9; Hebr. 6:10) 23 Co bys mel delat, kdyzt eskli cuj ınejr uznej s ıprobl emy, nedokonalost druh ych nebo tv evlastn ıchyby?p rem y slej o Jehovov ych u zasn ych vlastnostech. Predstavuj si n adhernou budoucnost, kterou m a sp red sebou. Ptej se s am sebe: Kde bych byl bez Jehovy? St a- le mu zust avej nabl ızku a nikdy se proti nemu ve sv em srdci nerozvztekli. 22., 23. Na co bychom meli pamatovat, kdyz n as sklicuj ıprobl emy? 14 STR A ZN AV EZ

15 VBIBLIjenaps ano: Pohle, synov ejsoud edictv ıodjehovy; plod bricha je odmena. ( Zalm 127:3) Nen ıtedy prekvapiv e, ze pro vet sinu kres ansk ych rodic ujenarozen ıd e atka zdrojem velk eradosti. Ruku v ruce s t ım vsak prich az ıtak evelk aodpov ednost. M a-li z d ıt ete vyrust zdrav ydosp el y clov ek, potre- buje pravideln eav yzivn ej ıdlo. Neco podobn eho pla- t ıivduchovn ım ohledu. M a-li d ıt ep rijmout pravdu za svou, potrebuje, aby mu rodice poskytovali duchovn ıv yzi- vu a veden ıav stepovali mu biblick ez asady. (Pr ısl. 1:8) Kdy by meli rodice s takovou v ychovou zac ıt a jak by meli postupovat? Rodice, zacn ete sv ychovou vcas

16 PROSTE JEHOVU O VEDEN I Zamyslemesenadp r ıkladem Manoacha z kmene Dan. Zil ve mest ecoravestarov ek em Izraeli. Jehovuv andel rekl jeho neplodn eman- zelce, ze se j ınarod ı syn. (Soud. 13:2, 3) Manoach i jeho manzelka meli z t ezpr avy bezpochyby velkou radost. Meli ale tak ev azn e obavy. Manoach se proto modlil: Omluv me, Jehovo. Ten muzprav eho Boha, kter eho jsi pr av e poslal, a k n am, pros ım, prijde znovu a pouc ın as o tom, co m ame udelat s d ıtetem, kter esenarod ı. (Soud. 13:8) Manoach ani jeho manzelka nebrali v ychovu na lehkou v ahu. Sv eho syna Samsona nepochybneu cili zn at Boz ız akon a jejich usil ı se vyplatilo. V Bibli je uvedeno, ze casem [Samsona] Jehovuv duch zacal pob ızet. Stal se zn ej jeden z izraelsk ych soudcu, kter yvykonal mnoho mocn ych skutku. (Soud. 13:25; 14:5, 6; 15:14, 15) Kdybym eli rodice s v ychovou zac ıt? Timotea ucily jeho maminka Eunik e a babicka Lois zn at svat espisy od utl eho detstv ı. (2. Tim. 1:5; 3:15) S duchovn ım poucov an ım tedy zacaly uz vdob e, kdy byl Timoteus mal y. Pokud rodice chtej ıza c ıt s v ychovou od utl e- ho detstv ı, je moudr e, kdyzsemodl ıoveden ı adob re pl anuj ı. V Pr ıslov ıch 21:5 cteme: Pl any piln eho jistevedoukv yhode. Predt ım nezsemi- minko narod ı, rodice pecliv ep riprav ıv sechno, co je potreba mozn a si dokonce udelaj ıseznam. Nem en ed ulezit ejenapl anovat tak educhovn ı cinnosti. Rodice by s poucov an ım meli zac ıt co nejdr ıv po narozen ıd e atka. Vjedn e knize bylo uvedeno: Prvn ım es ıce zivota d ıt ete jsou z asadn ıprov yvoj jeho mozku. Pocet synaps ı spojen ı, kter ajsounezbytn aproprocesu cen ı se v tomto obdob ızv y- s ıdvacetin asobne. (Early Childhood Counts A Programming Guide on Early Childhood Care for Development) Moud r ırodi ce tedy urcit ebudou cht ıt toto kr atk eobdob ıvyu z ıt k tomu, aby d ıteti pred avali duchovn ımy slenky a hodnoty. Jedna pravideln apr ukopnice rekla: Svou dceru jsem brala do sluzby, uz kdyzj ıbyljeden mes ıc. Presto ze nemohla ch apat, co se kolem n ı deje, ve r ım, ze to na ni melo dobr yvliv.u zve dvou letech lidem ve sluzb eodv azn enab ızela trakt aty. Pokud rodice sv ed ıtevychov avaj ıu zodmali c- ka, prin a s ıtodobr ev ysledky. Mnoz ıv sak mohou potvrdit, ze to nen ıv zdycky jednoduch e. VYKUPUJTE PR IHODN Y CAS Pro rodice mu ze b yt n aro cn enap r ıklad to, ze mal ed eti b yvaj ıneposedn eanedok azou se dlouho soustredit. To, ze se snadno nechaj ın e- c ım rozpt ylit, je pochopiteln e, protoze jsou zv ıdav eacht ej ıpozn avat svet kolem sebe. Jak mohou rodice sv emu d ıteti pomoci, aby se soustredilo nato,cosehosna z ınau cit? Zamyslemesenadt ım, co rekl Mojz ı s. V5.Moj z ısov e6:6,7 cteme: Tato slova, kter ati dnes prikazuji, se prok a zou b yt na tv em srdci; abude sjev stepovat sv emu synovi a mluvit o nich, kdyzbude ssed et ve sv em dome a kdyz pujde spocest e a kdyzbude sul ehat a kdyzbu- desvst avat. V yraz vst epovat v sobenesemy s- lenku ucen ı za pomoci cast eho opakov an ı. Mal e d ıt ejejakostromek,kter ypot rebuje pravidelne zal evat. I dospel ym pom ah aopakov an ıktomu, aby si dule zit ev eci sn aze zapamatovali. Urcit eje tedy uzite cn eiprod eti. Pokud maj ırodi ce vst epovat sv ym detem do srdce pravdy z Boz ıho Slova, mus ısnimitr avit cas. V dnesn ıhektick edob etov sak mu ze b yt n a- rocn y ukol. Apostol Pavel proto radil, abychom si na dule zit ek res ansk e cinnosti cas vykupovali. (Ef. 5:15, 16) Jak to mu zeme delat? Pro jednoho kres ansk eho stars ıho, jehozman zelka m ajako pravideln apr ukopnice nabit yprogram,nebyloze zac atku snadn eskloubitv ychovu d ıt ete, teokratick e povinnosti a zamestn an ı. Jak tedy tito rodice vykupuj ı cas? Bratr r ık a: Predt ım nez jdu do pr ace, cteme s manzelkou kazd er ano nas ıdce- 16 STR A ZN AV EZ

17 Manoach se modlil oradykv ychove d ıtete, kter esejim melo narodit ri z Moj ı knihy biblick ych pr ıb eh u nebo z brozury DennezkoumejmeP ısmo. Cteme j ıtak eka zd y vecer, nezjdesp at, a kdyz jdeme do sluzby, bereme ji s sebou. Chceme prvn ırokyjej ıho zivota dobre vyuz ıt. SYNOV E JSOU JAKO S IPY Vsichni kres an st ırodi ce si urcit ep rej ı, aby zjejichd et ı vyrostli zodpovedn ılid e. Jejich hlavn ım c ılem vsak je vst ıpit jim do srdce l asku k Bohu. (Mar. 12:28 30) V Zalmu 127:4 je naps ano: Jako s ıpy v ruce siln eho muze, takov ıjsousynov eml ad ı. Deti jsou tedy prirovn any k s ıpum, kter ejepot reba pres- nezam erit na c ıl. Kdyzlu cistn ık vystrel ı, nemu ze uzsm er s ıpu nijak ovlivnit. Podobnerodi ce maj ı pomern ekr atkou dobu na to, aby sv ed eti mohli vychovat. Toto obdob ıbyprotom eli dobre vyuz ıt adomysliasrdcesv eho d ıtete vst epovat biblick ez asady. Apostol Jan o sv ych duchovn ıch detech napsal: Nem am vet s ıd uvod k vde cnosti nezto,kdy zslys ım, ze moje deti nad ale chod ıvpravd e. (3. Jana 4) Kdyzk res anst ırodi ce vid ı, ze i jejich de- ti nad ale chod ıvpravd e, urcit emaj ı podobn e pocity. 15. SRPNA

18 Dbejme jedni odruh e, abychom se podnecovali k l asce a znamenit ym skutk um. (HEBR. 10:24) JAK BYS ODPOV ED EL? Co to znamen a, ze db ame jedniodruh e? Co to znamen apodn ecovat druh e kl asce a znamenit ym skutkum? Jak se mu zeme vz ajemn e povzbuzovat? DBEJME JEDNI ODRUH E ANAVZ AJEM SE POVZBUZUJME DRUH Asv etov av alka se ch ylila ke konci a Hitlerova vojska ustupovala. Nacistick avl ada tehdy vydala rozkaz zlikvidovat tis ıce zb yvaj ıc ıch vez n uvkoncentracn ıch t aborech. Vezni z nekter ych t abor um eli pochodovat do pr ıstav uab yt nahn ani na lode, kter epakvypluj ınamo re a budou potopeny. Temto presun um se pozdeji zacalo r ıkat pochody smrti. 2 Asi vez n uzkoncentra cn ıho t abora Sachsenhausen melopochodovatdon emeck eho pr ıstavu Lubeck, kter ybylasi250kilometr udaleko.mezi vezni bylo 230 svedk u Jehovov ych ze sesti zem ı, kter ym nacist ena r ıdili, aby sli spolecn e. Vsichni byli zesl abl ı hladem a nemocemi. D ıky cemu bratri tento pochod pre zili? Por ad jsme jeden druh eho povzbuzovali, abychom sli d al, vzpom ınal jeden z nich. T ım, co jim pomohlo pochod pre z ıt, byla jejich vz a- jemn al askaa moc,kter ajenadto,cojenorm aln ı. (2. Kor. 4:7) 3 My dnes nejsme ve stejn esituacijakona si bratri za v alky, ale presto se mus ıme vyrovn avat s mnoha te zkostmi. Potom co bylo v roce 1914 zr ızeno Boz ıkr alovstv ı, byl Satan svrzen z nebe do bl ızkosti zemeam a velk yhn ev, nebo v ı, ze m akr atk e casov eobdob ı. (Zjev. 12:7 9, 12) S bl ı z ıc ım se Arma- gedonem se n as Satan snaz ı pomoc ır uzn ych zkousek a tlakuduchovn eoslabit.ktomuje stemus ıme zvl adat stres spojen yska zdodenn ımi starostmi. (Job 14:1; Kaz. 2:23) Nekdy se to vsechno nahromad ıavy cerp an as to natolik, ze i kdyz sebereme svou 1., 2. Co pomohlo 230 svedk um Jehovov ym pre z ıt pochod smrti na konci druh esv etov ev alky? 3. Procjed ulezit e, abychom jeden druh eho povzbuzovali? 18 STR A ZN AV EZ

19 veskerou citovou a duchovn ıs ılu, pre- padne n as skl ı cenost. Jist ybratrna- pr ıklad nekolik des ıtek let mnoha spolukres an um pom ahal, aby Jehovovi zustali vern ı. Kdyzv sak zest arl a on i jeho manzelka onemocneli, zacal b yt velmi skl ı cen y. Potreboval proto od Jehovy moc, kter ajenadto,cojenorm aln ı atak epovzbuzen ıodspoluv er ıc ıch. Tot e zpot rebuje kazd yzn as. 4 Pokud chceme b yt pro ostatn ızdrojem povzbuzen ı, mus ıme si vz ıt k srdci radu, kterou dal apostol Pavel hebrejsk ym kres an um. Rekl: Dbejme jedni odruh e, abychom se podnecovali k l asce a znamenit ym skutkum, a neopous- tejme sv eshroma z ov an ı, jak nekte r ı maj ı ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druh eho, a to t ım v ıce, kdyzvid ıte, ze se ten den bl ı z ı. (Hebr. 10:24, 25) Jak mu- zeme tuto dule zitou vyb ıdku uplatno- vat? DBEJME JEDNI O DRUH E 5 V yraz db at jedni o druh e znamen a m ıt na pameti potreby druh ych, prem y slet o nich. Mohli bychom snad odruh edb at, kdyby vesker ana se komunikace spoc ıvala v tom, ze se s nimi pri- v ıt ame v s ale Kr alovstv ınebosisnimi obcas popov ıd ame o nepodstatn ych ve- cech? Urcit ene.samoz rejmesechceme starat se o sv evlastn ız alezitosti a neb yt temi, kdo se pletou... do z ale zitost ı jin ych lid ı. (1. Tes. 4:11; 1. Tim. 5:13) Pokud vsak m ame o sv espoluv er ıc ıdb at, mus ıme o nich neco ved et zn at jejich zivotn ı situaci, vlastnosti, postoj k duchovn ım vecem, siln estr anky, ale i sla- 4. Jakouradusimus ıme vz ıt k srdci, pokud chceme druh e povzbuzovat? 5. Co znamen avyb ıdka dbejme jedni o druh e a jak ji mu zeme uplatnovat? bosti. Mus ıc ıtit, ze jsme jejich opravdov ı pr atel ea ze je m ame r adi. K tomu je potreba, abychom s nimi tr avili cas, a to nejen v dobe, kdy se pot ykaj ısprobl emy ajsouskl ıcen ı. ( R ım. 12:13) 6 Sborov ıstar s ıdostaliza ukol ochotneadychtiv ep ast Boz ıst ado, kter eje vjejichp eci. (1. Petra 5:1 3) Mohli by tento ukol dobre plnit, kdyby jednotliv e ovecky neznali? (Pre cti Pr ıslov ı 27:23.) Pokud jsou stars ıspoluv er ıc ım k dispozici a je na nich videt, ze s nimi r adi tr av ı cas, bratri a sestry se nebudou b at poz a- dat je o pomoc. Bude pro netak esnaz s ı mluvit se stars ımi o sv ych pocitech a obav ach. Ti pak o ne budou moci skutecn e db at a pom ahat jim. 7 Pavel sboru v Tesalonice napsal: Podp ırejte slab e. (Pre cti 1. Tesalonica- num 5:14.) Mezi slab epat r ıiti,kdojsou skl ı cen ı. Pr ıslov ı24:10 r ıkaj ı: Jsi-li sklesl yvdensou zen ı, tv as ıla je mal a. (Kurziva v origin ale, Cesk ystudijn ıp reklad) Clovek, kter yjehluboceskl ıcen y, mu- ze mluvit neuv a zen e. (Job 6:2, 3) Mus ı- me tedy pamatovat na to, ze jeho slova nemus ıb yt odrazem toho, co m avsrdci. Takovou zkusenost m a i Rachelle, jej ı z maminka trpela te zk ymi depresemi. Vypr av ı: Maminka casto rekla neco velmi nehezk eho. Kdyzsetostalo,v etsi- nou jsem se snazila uvedomit si, jak a maminka opravdu je miluj ıc ı, laskav aa st edr a. Zjistila jsem, ze lid eposti- zen ıdepres ı casto r ıkaj ıv eci, kter etak vubec nemysl ı. Nejhors ı, co clov ek mu- ze udelat, je reagovat nelaskav ymi slovy nebo ciny. V Pr ıslov ıch 19:11 cteme: 6. Co mus ıstar s ıd elat pro to, aby mohli db at osv espoluv er ıc ı? 7. Jak bychom meli pohl ı zet na neuv a zen aslova nekoho skl ı cen eho? 15. SRPNA

20 Spolupracuj s druh ymi ve slu zb e Podn ecuj druh ekl asce a znamenit ym skutk um Pochopen ı cloveka jistezvol nuje jeho hnev, a je z jeho strany kr asn e, jestlize prejde prestupek. 8 Nekdo se v minulosti mozn adopustil v a zn echyby,ap restoze podnikl kro- ky k n aprav e, st ale ho tr ap ıpocitystudu a zoufalstv ı. Jak o takov eho clov eka mu zeme db at? Zamysleme se nad radou, kterou v souvislosti s jedn ım kaj ıcn ym provinilcem dal apostol Pavel kres a- num v Korintu. Napsal: [Meli byste mu] laskave odpustit a ute sit ho, aby takov y clovek nebyl nejak pohlcen sv ym pr ıli s- n ym smutkem. Vyb ız ım v as tedy, abyste mu potvrdili svou l asku. (2. Kor. 2:7, 8) Podle Slovn ıku soucasn e ce stiny v yraz potvrdit znamen a dosv edcit spr avnost, pravdivost ne ceho. Nemu zeme si myslet, ze ten, kdo je skl ı cen y, zkr atka v ı, ze ho m ame r adi a z ale z ın am na nem. Potrebuje nasi l asku videt z nasich slov askutk u. 8. Zejm ena komu bychom meli potvrdit svou l asku a proc? PODNECUJME SE K L ASCE A ZNAMENIT YM SKUTKUM 9 Apostol Pavel napsal: Dbejme jedniodruh e, abychom se podnecovali kl asce a znamenit ym skutkum. Jestlize chceme ozivit uhas ınaj ıc ıohe n, mus ıme pro to neco udelat mozn aprohr abnout uhl ıky a plamen rozfoukat. (2. Tim. 1:6) Apokudchcemepodn ecovat spoluve r ı- c ı, aby projevovali l askukbohuasv ym blizn ım, tak eprotomus ıme neco ude- lat. Jedn ım z nejleps ıch zpusob ujepochvala. 10 Pochvalu potrebujeme vsichni, a uzjsmeskl ıcen ı, nebo ne. Jeden stars ı napsal: Muj otec mi nikdy nerekl, ze se mi neco povedlo. Vyrustal jsem bez sebe ucty.... Nyn ıjemipades at, a presto jsem dodnes velmi r ad, kdyzm ep r atel eujist ı, ze jako sborov ystar s ıodv ad ım 9. Jak mu zeme druh epodn ecovat k l asce a znamenit ym skutkum? 10., 11. (a) Kdo potrebuje pochvalu? (b) Jak mu ze pochvala pomoci tomu, kdo udelal chybn ykrok?uve p r ıklad. 20 STR A ZN AV EZ

21 Bu r ad ve spole cnosti sv ych bratr u a sester dobrou pr aci.... Z vlastn ızku senosti jsem poznal, jak dule zit ejepovzbuzen ı, a s am se proto velmi snaz ım druh e povzbuzovat. Pochvala mu ze povzbudit kohokoli prukopn ıky, vekem stars ıiskl ıcen e. ( R ım. 12:10) 11 Kdyz duchovnezp usobil ımu zi usmer nuj ın ekoho, kdo udelal chybn y krok, l askypln aradaadob re zvolen apochvala mohou provinilce podn ıtit, aby zmenil sv esm yslen ıaza cal jednat spr avne. (Gal. 6:1) Sestra, kter asejmenuje Miriam, napsala: Proz ıvala jsem velmi n aro cn eobdob ı n ekter ızm ych bl ızk ych pr atel opustili sbor a m eho otce v t e dobepostihlokrv acen ı do mozku. Dostala jsem se do te zk edeprese.vesnaze ji prekonat jsem zacala chodit s klukem ze sveta. To v n ıv sak vyvolalo pocit, ze ji Jehova nemu ze milovat, a uvazovala otom, ze odejde od pravdy. Kdyzj ıjeden stars ıp ripomnel, jak vern e Jehovovi slouzila, zapusobilo to na jej ısrdce.p rijala pomoc stars ıch, kter ı ji ujistili, ze ji Jehova miluje. Jej ıl aska k nemu se d ıky tomu znovu rozhorela. Se sv ym pr ıtelem se rozesla a Jehovovi d al vern eslou z ı. 12 Jestlize chceme spolukres any podnecovat ke sluzb ebohu,mus ıme si d a- vat pozor na to, jak to del ame. Nikdy bychom druh enem eli srovn avat, kritizovat je za to, ze se nedrz ıpravidel,kter a jsme sami stanovili, ani v nich vzbuzovat pocit viny, ze toho delaj ım alo. T ımto zpusobem bychom je sice mohli po urcitoudobu motivovat kv ets ı aktivite, ale dlouhodob ev ysledky by to neprines- lo. Mnohem leps ıje,kdy zdruh echv al ı- me a pom ah ame jim prohlubovat l asku kbohu.tabytoti zm ela b yt tou hlavn ı pohnutkou, proc Jehovovi slouz ıme. (Pre cti Filipanum 2:1 4.) POVZBUZUJME JEDEN DRUH EHO 13 Povzbuzovat jeden druh eho je opravdu dule zit e, a to t ım v ıce, kdyz [vid ıme], ze se ten den bl ı z ı. Mimo jin eto znamen adruh ym pom ahat, aby vytrv a- vali ve sluzb ebohu.vra mesekezn a- zornen ıouhas ınaj ıc ım ohni. Podnecov a- n ıkl asce a znamenit ym skutkum bylo prirovn ano k rozfouk av an ıplamene.povzbuzov an ızasem uzeme prirovnat kp rikl ad an ı, d ıky kter emu mu ze ohen horet d al nebo s vet s ıintenzitou.povzbuzovat druh ekrom ejin eho znamen a posilovat a ute sovat ty, kdo jsou skl ı cen ı. Kdyzsesna z ıme takov ym lidem po- moci, mus ıme s nimi mluvit s l askou ajemn e. (Pr ısl. 12:18) Nav ıc je zapotreb ı b yt rychl yksly sen ı a pomal ykmluven ı. (Jak. 1:19) Pokud totizsez ajmem na- slouch ame, mu zeme porozumet situaci 12. K cemu by to mohlo v est, kdybychom druh esrovn avali, kritizovali nebo v nich vzbuzovali pocit viny? 13. Co to znamen a povzbuzovat druh e? (Viz uvodn ıobr azek.) 15. SRPNA

22 Tomu, kdo pot rebuje povzbuzen ı, trp eliv enaslouchej (14. a 15. odstavec) toho druh eho a r ıct mu neco, co ho skutecn epovzbud ı. 14 Zamyslemesenadt ım, jak jeden laskav ystar s ı pomohl bratrovi, kter ybyl nekolik let necinn y. Kdyz si spolu pov ı- dali, stars ı pochopil, ze bratr Jehovu st a- le miluje. Pecliv esitoti zstudovalka z- d evyd an ı Str a zn ev eze asna zil se b yt na vsech shrom a zd en ıch. V minulosti se ho ale dotklo jedn an ın ekter ych kres an u. Stars ı mu pozorne naslouchal, anizby ho odsuzoval, a ujistil ho, ze spolukres- anum na nem a na jeho rodinez alez ı. Bratr si uvedomil, ze mu negativn ız azit- ky z minulosti vlastnezabr anily slouzit Bohu, kter eho miluje. Stars ıtak ebratra vzal do kazatelsk eslu zby. Bratr tak zacal s jeho pomoc ı znovu chodit do sluz- by a casem byl opet jmenov an stars ım. 15 Skl ı cen y clov ek se asi nezacne hned c ıtit l epe a na nasi pomoc nemus ıreago- 14. Jak jeden stars ı pomohl sv emu spolukres- anovi? 15. Jak Jehova jedn asesv ymi skl ı cen ymi sluzebn ıky a co se z toho uc ıme? vat okamzit e. Je tedy nezbytn e, abychom ve sv em usil ı nepolevovali a pom ahali mu dlouhodobe. Pavel rekl: Podp ırej- te slab e, bu te ke vsem trpeliv ı. (1. Tes. 5:14) Z biblick ych zpr av vid ıme, ze se skl ı cen ymi jedn atrp eliveijehova.byl napr ıklad velmi laskav ykelij asovi a nezlehcovaljehopocity.poskytlmuv se, co potreboval, aby ve sv eslu zbe mohl pokracovat. (1. Kr al. 19:1 18) Dals ım pr ı- kladem je David. Velmi litoval toho, co udelal, a Jehova mu laskaveodpustil. ( Zalm 51:7, 17) Tak epos ılil pisatele 73. zalmu, kter yp rem y slel o tom, ze Bohu slouzit prestane. ( Zalm 73:13, 16, 17) Jehova jedn alaskav eatrp eliveisn ami, atozvl as pokud jsme skl ı cen ı. (2. Mojz. 34:6) Projevy jeho milosrdenstv ıjsou nov eka zd er ano a jistekekoncine- dospej ı. (N a r. 3:22, 23) Jehova od n as ocek av a, ze budeme jeho pr ıklad napodobovat a se skl ı cen ymi kres any jednat l askypln e. POVZBUZUJME JEDEN DRUH EHO, ABYCHOM ZUSTALI NA CESTEK ZIVOTU 16 Z vez n u, kter ıode sli z koncentracn ıho t abora v Sachsenhausenu, jich tis ıce zemrely. Z 230 svedk u Jehovov ych vsak vsichni pre zili. Velkou merou ktomup rispelo pr av eto, ze se vz ajemn e povzbuzovali a podporovali. D ıky tomu se pro ne tento pochod nestal pochodem smrti. 17 Dnes jdeme po ceste, kter a vede do zivota. (Mat. 7:14) Uz brzy Jehovovi sluzebn ıci spolecn edojdoudospravedliv eho nov eho sveta. (2. Petra 3:13) Vz a- jemnesitedypom ahejme zustat na ceste, kter avedekv ecn emu zivotu. 16., 17. Co mus ıme delat vzhledem k tomu, ze se bl ı z ı konec tohoto syst emu? 22 STR A ZN AV EZ