DAŇ Z NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku DAŇ Z NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Jiří Kapinus Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík Znojmo, duben 2009

2 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Jiří Kapinus Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: Daň z nemovitostí v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3.V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit budoucí vývoj.

3 Rozsah práce: 40 Seznam odborné literatury: 1. HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN MARKOVÁ, H., Daňové zákony Grada Publishing, s. ISBS RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Datum zadání bakalářské práce: září 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S. Jiří Kapinus autor Ing. Břetislav Andrlík vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

4 Poděkování Poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi, za jeho odborné rady a cenné připomínky a také za trpělivost, ochotu a přívětivé jednání, které při konzultacích projevil.

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. Dostupné prameny uvádím v přiloženém seznamu literatury. Ve Moravských Budějovicích dne Podpis

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou majetkových daní, zejména pak daně z nemovitostí v České republice a vybraných zemí EU. V teoretické části jsou zpracovány poznatky týkající se historického vývoje daně z nemovitostí, změny jejích právních úprav a podrobně je rozpracovaná část o současné zákonné úpravě majetkových daní daně z nemovitosti, daně z převodu nemovitostí, daně dědické a daně darovací. V praktické části je charakterizována výše inkasa jednotlivých majetkových daní v České republice a vybraných státech EU. Každá zmíněná majetková v České republice je graficky znázorněna a okomentována. Sledován je především vývoj inkasa jednotlivých daní od roku 1993 až do posledních dostupných dat z roku Je provedena jejich komparace a procentuelní porovnání s celkovým daňovým inkasem země, potažmo hrubým domácím produktem. V závěru praktické části jsou doporučení a aktuální úvahy zaměřené na zachování či zrušení výběru zmíněných daní. ABSTRACT This bachelor's thesis deals with questions liked to property taxes with a focus on real estate taxes in the Czech Republic and some of EU countries. The knowledge liked to the historical development of property tax, changes of its legal regulations are elaborated in the theoretical part, with a part analyzed in details dedicated to the current legal regulation of property taxes - real estate taxes, real estate-transfer taxes, succession duty and gift tax. In the practical part the level of collection of each property taxes in the Czech Republic and selected EU countries are described. All the Czech Republic's property taxes mentioned are graphically demonstrated and described. The progress of each tax collection is mainly analyzed, with a focus on period from 1993 to 2008, the last year of available data. Their matching and percentage comparison with the total tax collection of the country or gross national product is also done here. In the end of the practical part there are recommendations and current questions focused on keeping or cancellation of the collection of mentioned taxes.

7 Obsah Obsah Úvod Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika práce Teoretický kontext Daně, jejich význam, členění Mezinárodní klasifikace daní Historický pohled na daně z nemovitostí Historie daně z nemovitostí Právní úprava při vzniku Československé republiky Úprava po únoru Současná právní úprava daně z nemovitostí v České republice Zákony upravující daň z nemovitosti Novely zákona o dani z nemovitostí v období Daň z pozemků Daň ze staveb Společná ustanovení Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech Další zdanění nemovitostí v České republice Současný stav Daň z příjmů Daň z převodu nemovitostí Daň darovací Daň dědická Společná ustanovení Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní Srovnání s právní úpravou v jiných evropských státech Evropská unie Slovensko Polsko Německo Nizozemí Varianty výnosu daně z nemovitostí pro Karlovarský kraj Závěr Použité zdroje...63 Literatura...63 Odborné práce...63 Internetové zdroje...63 Legislativa...64 Seznam obrázků...66 Seznam schémat...67 Seznam tabulek Přílohy...68

8 1 Úvod Uplatňování majetkových daní se v současných daňových systémech považuje za podmínku spravedlivého zdanění založeného na principu platební schopnosti v němž majetek doplňuje důchody a spotřebu. Velikostí výnosu se však majetkové daně s přímými daněmi z důchodu a ze zisku a ze spotřeby nemohou srovnávat. To je právě hlavní argument, proč se tyto daně většinou dostávají na okraj pozornosti zákonodárců. V daňové soustavě České republiky jsou majetkové daně zastoupeny daní z nemovitostí, jež je hlavním obsahem bakalářské práce, dále daní dědickou, daní darovací a daní z převodu nemovitostí. K majetkovým daní je řazena také daň silniční. Pro zpracování analýzy daně z nemovitostí je nejprve nezbytné definování samotného pojmu daň, jejího zařazení do systému daní a seznámení se s ním. Historie daně z nemovitostí je velmi zajímavá a svým způsobem trápí povědomí všech lidí již tisíce let. Na území našeho státu se soustředím na analýzu této daně v období vzniku samostatného českého státu, potažmo republiky Československé v roce 1918, zásadními změnami po politickém převratu v roce 1948 a novodobou úpravou, jež se začala formulovat po vzniku samostatné České republiky v roce Daň z nemovitostí se dělí na daň z pozemků a daň se staveb a s nimi se podrobně seznámíme. V práci s tímto tématem je velice jemný přechod z teoretické části do části praktické. Tu zahajuje vývoj inkasa daně z nemovitostí a to faktickým inkasem daně od roku 1993 do posledních známých dat z roku 2008, je zde provedena analýza s celkovým daňovým inkasem země a také je porovnám procentuelní podíl přijmu z výběru daně z nemovitostí na celkovém HDP země. V další části se práce věnuje podrobné analýze ostatních majetkových daní, které s daní z nemovitostí úzce souvisí. Konkrétně dani z převodu nemovitostí, dani darovací a dani dědické. Daň z přijmu je zmíněna jen krátce, neboť s daní z nemovitostí souvisí jen okrajově. Každá z vyjmenovaných daní je analyzována samostatně a to jak faktickým inkasem tak i procentuelním podílem na celkovém daňovém inkasu země. Dále je provedeno grafické srovnání všech zmíněných majetkových daní. 8

9 Komparace se státy EU se zabývá právní úpravou majetkových daní ve Slovensku, Polsku, Německu a Nizozemí. Předposlední kapitolou bakalářské práce je praktická ukázka fungování koeficientu velikosti obce v praxi. S využitím výzkumu provedeného v Karlovarském kraji je názorně ukázáno, jaké mají obce v současné době pravomoci a jak mohou navyšovat své obecní rozpočty. Je právě pouze v jejich pravomoci jaký koeficient si zvolí a tím pádem mohou až několikanásobně zvýšit svůj příjem z výběru daně z nemovitostí. Závěrem se v práci zamýšlím nad budoucností výběru daně z nemovitostí, její efektivitou. Uvádím zde otázka na její neférovost spočívající ve dvojím zdanění, otázky směřující ekologickým směrem, popřípadě jejího úplného zrušení. 9

10 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit jejich budoucí vývoj. Přes teoretické vymezení daně z nemovitostí a jejím historickým vývojem bych se chtěl propracovat k současné právní úpravě a jejím konkrétním inkasům. V práci bych se chtěl dále zabývat dalšími majetkovými daněmi a to konkrétně dani z příjmu, dani z převodu nemovitostí, daní dědickou a daní darovací. U všech zmíněných daní bych chtěl provést jejich podrobnou analýzu, zmínit se o jejich právních úpravách analyzovat jejich vývoj v posledních letech. U všech zmíněných majetkových daní bych chtěl v praktické části ukázat jejich vývoj v posledních letech. Chtěl bych zjistit jejich konkrétní inkaso za jednotlivé roky a porovnat je se sebou navzájem, dála pak s celkovým daňovým inkasem země a jelikož předpokládám, že jejich podíl je velice malý, tak provedu i procentuelní srovnání výběru jednotlivých majetkových daní, jednak na daňovém inkasu země, tak na celkovém hrubém domácím produktu. Pro srovnání jsem si ze států Evropské unie vybral tři státy, které s Českou republikou bezprostředně sousedí a to Slovensko, Polsko a Německo. Čtvrtým státem, který použiji ke komparaci je Holandsko. Dále se pokusím zjistit, kam v jednotlivých zemích samotné peníze z výběru daní proudí a do kterých rozpočtů se tedy dostanou, zda do obecních jak předpokládám, či státním, potažmo jiným sektorům na regionální úrovni. V praktické části bych se dále chtěl zamyslet nad současnými pravomocemi obcí v České republice, jež mají nyní ve své kompetenci stanovení koeficientu pro výběr daně z nemovitostí pro svoje území. Zajímá mě, jak moc se může výběr daně lišit podle rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev. Jestli je rozdíl tak veliký, že by mohl znepokojit řadu občanů a také mě zajímá jak moc by mohl navýšit jednotlivé rozpočty. 10

11 V závěru práce bych se chtěl zamyslet nad efektivitou výběru daně z nemovitostí a její budoucností. 2.2 Metodika práce Bakalářská práce se dělí na dvě části. Začíná teoretickou a plynule přechází do části praktické. Podklady pro část teoretickou jsem získal z odborné literatury zaměřenou na problematiku zdaňování majetku v České republice. Podklady pro zpracování vybraných evropských států jsem získal převážně ze statistických zdrojů na internetu, zejména pak dat z OECD. Odbornou literaturu jsem si nejprve prostudoval a poté jsem do teoretické části uvedl ty oblasti zdanění majetku, které vystihují jeho pojetí a právní úpravu.. V praktické části jsem převážně čerpal z internetu. Z dat, které poskytují mezinárodní statistické organizace, naše statistické úřady, jako je Český statistický úřad, či Ministerstvo financí České republiky. V bakalářské práci byly použity základní vědecké metody, jejíchž úkolem bylo dosáhnout stanoveného cíle práce. Z tohoto pohledu jsou v práci využity zejména základní matematické a statistické metody. V teoretické části práce byla využita metoda deskripce problematiky majetkových daní. V praktické části bakalářské práce jsou využita zejména metoda analýzy s jejímž využitím jsou konstatovány závěry dosažené v rámci bakalářské práce. Díky získaným datům jsem provedl pomocí kvantitativní analýzy grafické srovnání inkasa jednotlivých daní. 11

12 3 Teoretický kontext 3.1 Daně, jejich význam, členění K tomu, abychom mohli analyzovat daň z nemovitostí je třeba definovat několik základních pojmů, které nám přiblíží tuto problematiku. Prvním a zásadním pojmem je daň samotná. Jedná se o finančně-právní institut, který je v české legislativě upraven pouze ve smyslu legislativní zkratky v zákoně o správě daní a poplatků 1. V 1 v tomto zákoně je uvedeno, že zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen daně ), které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávních celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu. Na daň se také můžeme dívat pouze jako na určitý transfer finančních prostředků od soukromého sektoru k veřejnému. Pro daně je také charakteristická jejich neúčelovost. Dala by se definovat tím, že daně nejsou vybírány na úhradu konkrétních potřeb, ale jsou součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu. Potom se používají k financování konkrétních potřeb veřejného sektoru a to je vždy účelové. Daně mají dále rys neekvivalentnosti. Tedy poplatník daně nemůže očekávat za jejich odvod ekvivalentní protihodnotu ze strany veřejného rozpočtu, resp. Veřejného sektoru. S neekvivalentní úzce souvisí princip nenávratnosti daně. Ten znamená, že stát stanovuje zákonem povinnost platit daň, přičemž tyto finanční prostředky jsou stanoveným subjektům odňaty nenávratně bez příslušného protiplnění ze strany státu. 2 Daně jsou pravidelně se opakující a vždy se u nich jedná o nenávratnou platbu ve prospěch státu. 1 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 2 BAKEŠ, M.a kol., Finanční právo čtvrté vydání. Praha: 2007, s.96. ISBN

13 Daně plní čtyři funkce. Alokační, nedistribuční, stabilizační a fiskální ta se prolíná se všemi vyjmenovanými, neboť daně jsou důležitým nástrojem fiskální politiky státu. Obecně vzato tvoří daně tzv. daňovou soustavu každého státu. Ta je tvořena všemi druhy daní, jejichž konkrétní úpravy jsou uvedeny v daňových zákonech každé země. Základní členění daní je na daně přímé a nepřímé. U přímých daní se předpokládá, že poplatník nepřenáší svou daňovou povinnost na jiný subjekt a zároveň, že daň krátí jeho důchod. U nepřímých daní existuje možnost přesunu daňové povinnosti na jiný subjekt. Dalším členěním daní je podle předmětu, který je zdaňován. Rozlišujeme zde daně důchodové, daně majetkové, daně ze spotřeby a daně z hlavy. 3 3 Daň z hlavy je z dnešního pohledu už spíše historickou kategorií, v podstatě jde o daň, která může být uložena každému poplatníkovi bez ohledu na jeho příjem. Zajímavé je, že je pro všechny poplatníky stejná přibližuje se tím spíše dani paušální. 13

14 Schéma 1: Daňová soustava ČR Daně přímé Daně důchodové Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z nemovitostí Daň z převodu nemovitostí Daně majetkové Daň dědická Daň darovací Daň silniční Daňová soustava ČR Daně univerzální Daň z přidané hodnoty Daně nepřímé Daně spotřební Daně selektivní Daň z uhlovodíkových paliv a maziv Daň z lihu a lihovin, vína a piva Daň z tabáku a tabákových výrobků Zdroj: Autor na základě Ekonomického slovníku Mezinárodní klasifikace daní Národní a mezinárodní instituce si vytvořily vlastní systém třídění daní. Na jeho základě mohou provádět mezinárodní komparace i sledovat daňový vývoj v jednotlivých zemích. K nejznámějším takovým organizacím patří Organizace pro ekonomickou spolupráci 4 HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol., Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, ,487. s. ISBN

15 a rozvoj (OECD). Mezinárodní měnový fond (MMF), popřípadě Organizace spojených národů (OSN). Schéma 2: Klasifikace majetkových daní podle OECD 4000 Daně majetkové 4100 pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 domácnosti 4120 ostatní 4200 pravidelné daně z čistého jmění 4300 daně z nemovitostí dědické a darovací 4310 daně z nemovitostí a dědické 4320 daně darovací 4400 daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 ostatní nepravidelné daně z majetku 4600 ostatní pravidelné daně z majetku Zdroj: Autor na základě OECD 5 Podrobnou klasifikaci daní podle metodiky OECD uvádím v příloze číslo 1. 5 OECD organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit ]. Dostupné z: ttp:// 15

16 4 Historický pohled na daně z nemovitostí 4.1 Historie daně z nemovitostí Daň z nemovitostí, je nejstarším typem daně v lidské historii. Za rané Římské republiky se platila daň z půdy, domů, otroků, zvířat i movitého majetku. Sazby však byly velmi mírné (základní sazba 0,01 %). Později daně rostly, až v konečné podobě vedly k opouštění pozemků. Drobní rolníci se vzdávali římského občanství a raději se dobrovolně hlásili do otroctví, aby unikli povinnosti platit daně vznikaly tak zárodky feudálního systému. Roku 368 n.l. císař Valens tuto praxi zakázal. Tou dobou však již byla Římská říše v pokročilém stádiu úpadku. Invaze barbarů pak byla mnohými vítána jako osvobození od daňového břemene. Ve staré Anglii vybírali v letech 868 a 871 dánští Vikingové tzv. danegeld plošnou daň z rozsahu pozemků. Dnes bychom takovouto daň pokládali spíše za mafiánské "výpalné". Anglosaský král Ethelred ( ) z ní nicméně učinil regulérní, každoročně placenou daň. Později byla "danegeld" nahrazena daní s názvem "carucate", která měla podobný princip, avšak zahrnovala pouze ornou půdu. Vilém Dobyvatel později nechal pořídit kompletní a velmi detailní katastr nemovitostí a majetku, včetně hospodářského zvířectva Domesday Book v roce V anglosaském světě daň z majetku zdomácněla, což platí i pro nynější Severní Ameriku. Nikdy neměla zhoubné následky jako ve starém Římě, protože její výše zpravidla nepřekročila únosné meze. Výjimkou představují některá města, například New York City, kde majitelé ponechávali své nájemní domy napospas osudu, jelikož regulované nájemné jim neumožnilo vydělat ani na daně z nemovitostí. Takto vznikly chudinské čtvrti v Bronxu, Harlemu a v některých dalších místech. V prostředí, kdy státní správa neměla přehled o ziscích rolníků a obchodníků, sloužila majetková daň jako přibližná náhrada daně z příjmu. Teprve vyspělá civilizace, ve které existuje gramotnost a podvojné účetnictví, může daň z příjmu efektivně vybírat. V podmínkách zaostalé státní správy je však majetková daň administrativně mnohem 16

17 jednodušší. Proto Světová banka i v současnosti doporučuje daň z pozemků jako alternativu daně z příjmů pro málo rozvinuté země. Teprve v novověku se objevilo jiné pojetí daně z majetku, které je založeno na filosofii daně z luxusu. Učebnicovým příkladem je daň z oken, která se platila v Anglii během let 1694 až Tato daň se vztahovala jen na domy se šesti a více okny a byla navíc progresivní, podobně jako daň z počtu krbů, která jí v 17. století předcházela (a která byla velmi nepopulární). Během 19. století však význam daně z oken postupně upadal, protože byla nahrazena "finanční inovací" daní z příjmů. V zemích bývalého Rakouska-Uherska neměly daně z nemovitostí nikdy velkou tradici ani fiskální význam. Jak vyplývá z prací vídeňského ekonomického historika G. Otruby (Staatshaushalt und Staatsschuld unter Maria Theresia und Joseph II., Wien, 1985), například v roce 1790 představovaly daně z nemovitostí jen 5,5 % příjmů rakouské monarchie, přičemž šlo vlastně o výnosy z feudálních panství a zemědělských usedlostí. Ani v současnosti nemají daně z nemovitostí v Rakousku, ČR, Slovensku a Maďarsku velkou váhu Právní úprava při vzniku Československé republiky V období, kdy vznikala Československá republika upravoval zdanění nemovitostí na území současné České republiky především zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě daně pozemkové a také patent ze dne 23. února 1820 o domovní dani. Zákonné předpisy platné při vzniku Československé republiky a přejaté z právního řádu Rakousko-Uherska byly zrušeny zákonem č. 76/1927 Sb. o přímých daních. Tento zákon byl i přes částečné zrušení po únoru 1948 účinný až do roku Upravoval všechny přímé daně, otázky zdaňování nemovitostí v hlavě IV., věnované pozemkové dani a v hlavě V., která řeší domovní daň. Přímé daně se dělily na daně důchodové a daně výnosové, kam se řadila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, daň pozemková, daň domovní, daň rentová, daň z tantiém a vyššího služného. 6 Autor na základě: KOHOUT, P., Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2005 [cit ]. Dostupné z: 17

18 Pozemková daň platil vlastník zapsaný v pozemkovém katastru. Ve srovnání se současnou úpravou byla podstatně skromnější. Nebyly do ní zahrnuty neplodné půdy, zastavěné plochy a nádvoří, silnice a cesty. Součástí zákona byl též nárok na trvalé a na dočasné osvobození pozemků od pozemkové daně. Podle výše uvedeného ustanovení rozhodoval finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku. Proti rozhodnutí finančního úřadu II. stolice bylo možné odvolání k ministerstvu financí. Domovní daň se dělila na daň činžovní, která se platila v Praze, Brně, Bratislavě, lázeňských městech a obcích, kde byla více než třetina domů pronajata a na daň třídní. U činžovní daně byla daň stanovena dle výše nájemného, popřípadě nájemní hodnoty, zatímco u daně třídní dle vnějších a vnitřních znaků budov. Daň domovní odpovídala přibližně současné dani ze staveb. Od daně domovní byly osvobozeny budovy sloužící jako provozovny a skladiště k výrobním účelům. V případě novostaveb domů, definovaných zákonem jako domy s malými byty a malými provozovnami se jednalo pouze o dočasné osvobození. Z daně domovní byly vyňaty: budovy (samostatně použivatelná křídla budov, celá podlaží) sloužící výhradně a trvale jako provozovny a skladiště k účelům výroby; součásti sloužící za naturální byty osob obstarávajících správu a ostrahu těchto budov, dále pak součásti sloužící ke kancelářským účelům a manipulacím v budově podniku. Pro účely daně domovní bylo tedy možno dělit stavby podle křídel a pater, přičemž část těchto staveb mohla být z domovní daně zcela vyňata. O spravování daně se staraly finanční úřady, v I. Stolici nazývané vyměřovací úřady, územní příslušnost se řídila stejně jako nyní místem, kde se nacházela nemovitost. 4.3 Úprava po únoru 1948 Po únoru 1948 došlo k daňové reformě, která zákonem 49/1948 Sb. o zemědělské dani v 7, odst. 2 stanovila část zemědělské daně podle výměry pozemků, která částečně nahradila daň z pozemků, především zemědělských. 18

19 Zákon o dani domovní 76/1927 Sb. byl zrušen s účinností od novým zákonem č. 80/1952 Sb. o domovní dani. Podle ustanovení 1 tohoto zákona je daň domovní příjmem místních národních výborů. Podle 2 je spravována okresními národními výbory, přičemž tyto mohly správou daně pověřit místní národní výbory. 7 Oproti předchozí právní úpravě se nově platila daň i z výrobních budov. Naopak daň z pozemků předmětem daně domovní již nebyla. Následující právní úpravou je zákon č. 143/1961 Sb. o domovní dani, který ponechává daň vázanou na nemovitost. Daň z pozemků však stále neřeší. U daní stanovených podle nájemného byla zachována vysoká sazba daně ve výši 45% ze základu daně, u vyšších příjmů pak dokonce 50% z daňového základu. O správu této daně se staral místní národní výbor a příjem z ní náležel výhradně jemu. 7 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.11. ISBN

20 5 Současná právní úprava daně z nemovitostí v České republice 5.1 Zákony upravující daň z nemovitosti Zákon o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb., je součástí daňové soustavy České republiky, která byla vyhlášena zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní. Tento víceméně deklaratorní zákon, účinný od 1. ledna 1993 do byl zrušen zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. Zákon o dani z nemovitostí byl již vícekrát novelizován, tak jako všechny daňové zákony. Pro stanovení daně ze zemědělských pozemků je nutno použít prováděcí vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků. Procesním předpisem pro tuto daň je zákon č. 337/1992 o správě daní a poplatků, přičemž některá procesně právní ustanovení jsou uvedena přímo v třetí části zákona o dani z nemovitostí. Daň z nemovitosti je podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) příjmem rozpočtu obcí. V této souvislosti je rozporuplné, že ačkoli plní pouze a jedině obecní rozpočty, je spravována finančními úřady. Zmocnění k ukládání daní je v České republice obsaženo v Listině základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která je součástí ústavního pořádku České republiky, konkrétně pak v čl. 11, odstavec (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. 8 8 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s

21 5.2 Novely zákona o dani z nemovitostí v období Právní úprava této daně byla schválena Českou národní radou 4. května 1992 jako zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Již po vstoupení zákona v účinnost, po podání prvních daňových přiznání, se ukázaly některé nedostatky zákona (různé možnosti osvobození, podávání dodatečného daňového přiznání, problematika obecně prospěšných společností). Mnohá ustanovení bylo proto nutné doplnit a zpřesnit. Navíc musela právní úprava reagovat na společenské i politické požadavky. Z těchto důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona. Do dnešního dne jich vstoupilo v platnost celkem osmnáct. Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 65/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů. 21

22 Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 576/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů. 9 9 RADVAN, Z., Zdanění majetku v Evropě, Disertační práce obcí. Brno: M.U., 2007, s.23,24. ISBN

23 Zákon č. 112/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů 10 Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím V současnosti platí zákon č. 1/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon, který mění dosavadní text zákona o dani z nemovitostí, přijatý v závěru roku 2008, přináší změny v osvobození staveb od daně z nemovitostí, tj. zejména v 9. Dosavadní úprava týkající se osvobození od daně ze staveb u novostaveb a při zateplení staveb se ukázala již jako neadekvátní současnému stavu. V mnoha případech, zejména v obcích, kde je nová výstavba realizována ve velkém rozsahu, je osvobození považováno za daňovou nespravedlnost vzhledem k ostatním poplatníkům daně, neboť poplatníci, kteří bydlí v nových obytných domech nebo bytech a dosud jsou osvobozeni od daně ze staveb, na rozdíl od ostatních osob, nepřispívají k úhradě veřejných služeb zajišťovaných obcemi, třebaže jich plně využívají. Novelou zákona proto dochází ke zrušení osvobození novostaveb od daně ze staveb s tím, že nově nelze žádné osvobození poskytnout. Změna zákona umožňuje poskytnout u již vzniklých osvobození novostaveb ještě jedno osvobozené zdaňovací období, tzn. osvobození končí dnem Toto ustanovení 10 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, přinesl do textu zákona o dani z nemovitostí určité možnosti obcím, jak tuto daň dle místních podmínek upravit. Jde o zavedení nového fakultativního místního koeficientu ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se vynásobí celková daňová povinnost poplatníka. Využití tohoto koeficientu je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou vyhláškou. Tento místní koeficient mohou obce využít k získání příjmů do svých rozpočtů v souladu s místními podmínkami nebo ke zmírnění dopadů osvobození nemístní rozpočty, pokud obec přistoupí k osvobození jednotlivých druhů zemědělských pozemků. Zavedení či změna koeficientů stávajících nezpůsobuje povinnost poplatníka podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. 23

24 se vztahuje na všechny poplatníky, kterým bude přímo zákonem zkrácena již běžící 15letá lhůta. Daň z nemovitostí se vyměřuje na každé zdaňovací období samostatně, je proto možné, aby veškerá osvobození novostaveb skončila ve zdaňovacím období Ke krácení práv poplatníků tím nedochází, každé zdaňovací období se z hlediska uplatněného nároku posuzuje samostatně. Nově dále nelze poskytnout osvobození ve vztahu k zateplení staveb. Novela zákona ruší část osvobození od daně ze staveb podle 9 odst. 1 písmeno r) zákona o dani z nemovitostí (pět let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení). Podmínkou osvobození je snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení. Poplatníci často předpokládali, že stavební úprava nebo udržovací práce na stavbě jakéhokoliv rozsahu jim umožní uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb (postupné opravy po uplynutí doby osvobození a požadavky na další osvobození), což po této změně již bude bezpředmětné a odstraní se nejasnosti při řešení sporných žádostí o osvobození. Dosavadní část 9 odst. 1 písmeno r), týkající se osvobození od daně ze staveb při změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné zdroje energie, zůstane i nadále zachována. V zákoně byl ještě doplněn text 12, upravující výjimku z uplatnění místního koeficientu obcí, pokud se jedná o zemědělské pozemky uvedené v 5 odst Daň z pozemků Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. 11 MARKOVÁ, H., Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN

25 Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu stavby a to i v případě,že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle 7 odst. 2 tohoto zákona, lesní pozemky na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb a pozemky určené pro obranu státu. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, popřípadě právnická osoba, která má právo trvalého užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu. Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvu financí. Osvobozením od daně z pozemků se zabývá 4 zákona. Ve výčtu osvobození jsou osvobození logická a jednoduše pochopitelná, mezi ně patří - pozemky církví a náboženských společností, obecně prospěšných společností, škol, hřbitovů a další veřejně prospěšných a nevýdělečných institucí. Dále osvobození pozemků ve vlastnictví obce na vlastním katastru. Problematické je však osvobození pozemků ve vlastnictví státu nebo kraje, neboť v určitých případech mohou být tím příjmy obce zkráceny na úkor státu nebo kraje. Základ daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v 17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovím chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. 25

26 Sazba daně je odlišná pro pozemky zemědělské a ostatní. Sazba daně činí u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75%, trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25%. Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč, stavebních pozemků 1,00 Kč, ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč. Souhrnný podíl jednotlivých pozemků na výnosu daně z pozemků ilustruje následující obrázek, z něhož je zřejmý zcela dominantní podíl zemědělských pozemků. Obrázek 1: Podíl jednotlivých typů pozemků na výnosu daně z pozemků v ČR v roce % 8% 4% 3% rybníky 9% lesy louky a pastviny stavební pozemky ostatní plochy 76% orná půlda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady Zdroj: Autor 12 V roce 2003 činil tento podíl celých 76 %.Výnos ze zdanění rybníků, lesů, luk a pastvin, stavebních pozemků a ostatních ploch nepřevýšil ani v jedné zmíněné oblasti hranici 10 %. Základní sazba daně u stavebních pozemků se násobí koeficientem podle počtu obyvatel jednotlivých měst a obcí, přičemž pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení. Nejvyšší koeficient platný pro 12 na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.6 26

27 Prahu s hodnotou 4,5 lze zvýšit na maximální hodnotu 5,0. Tuto situaci přehledně ukazuje tabulka č. 1. Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel obce koeficient počet obyvatel - kategorie obce 1 v obcích do 1000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do obyvatel 2 v obcích nad obyvatel do obyvatel 2,5 v obcích nad obyvatel do obyvatel v obcích nad obyvatel a ve Františkových 3,5 Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a v Poděbradech 4,5 v Praze Zdroj: Autor 5.4 Daň ze staveb Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky stavby pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby před vydáním kolaudačního souhlasu, stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané, stavby pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řádů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, stavby rozvodů energií a stavby sloužící veřejné dopravě. 27

28 Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, popřípadě je poplatníkem daně právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního ustanovení. Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby e vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity a to za předpokladu že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky, stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně se pohybuje mezi jednou Kč až pěti Kč. Tato základní sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Obdobně jako u daně z pozemků zde existuje koeficient, který je závislý počtu obyvatel obce a jeho hodnota se samozřejmě zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel. U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám s výjimkou garáží, se základní sazba násobí koeficientem 2. Vyšší zdanění se používá u nemovitostí, které slouží k podnikatelské činnosti. 28

29 Obrázek 2: Struktura daňových příjmů obcí v ČR v roce 2003, 2006 a Zdroj: Autor 13 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Daň z nemovitostí Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Ostatní DPH V České republice podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech municipalit v roce 2004 představoval 4,2 %. V roce 2005 vlivem nárůstu ostatních daňových příjmů tento podíl poklesl na 3,85 %. Vzhledem k dalšímu růstu celkových daňových výnosů se dá očekávat další pokles tohoto podílu. Přitom hodnota výnosu z daní z nemovitostí je ve svém souhrnu poměrně stabilní a od roku 1995 stále mírně roste (jak dále ilustruje obrázek vývoje inkasa daně z nemovitostí) v jednotlivých obcích však může docházet k výkyvům. Zejména u malých obcí má nezanedbatelný vliv rozloha jejich katastrálních území, skladba nemovitostí a změny průměrné ceny půdy v katastrálním území. V roce 2008 inkaso daně z nemovitostí činilo 5195 mil. Kč. 13 Na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.4, Kolektiv autorů, Příloha k návrhu státního rozpočtu na rok 2007 [online]. Poslední revize 2008 [cit ] Dostupné na: financí 29

30 5.5 Společná ustanovení Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, rozhodujícím okamžikem je 1. leden. Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří vy výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat. Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daň z nemovitostí je splatná u poplatníka daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. U ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31, května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce. Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč tak se daň vyměří, ale nepředepíše se. Dále se platí daň ze spoluvlastnického podílu. Pokud je vyměřena pod 50 Kč pak je daňová povinnost poplatníka u daně z pozemků 50 Kč. 30

31 6 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech Obrázek 3: Výnos inkasa daně z nemovitostí v letech v mil. Kč Zdroj: Autor 14 Inkaso daně z nemovitostí mírným tempem stoupá od roku 1993 až do posledního roku, ze kterého jsou známy údaje rok Nedochází k žádným výrazným změnám, spíše se jedná o stagnaci a mírný nárůst z hodnoty necelé 3,5 miliardy Kč v roce Již v letech 1996 a 1997 se výběr inkasa velice těsně blížil čtyřem miliardám Kč. Hranici čtyřech miliardy korun však dosáhla poprvé v roce 1998, poté se již stabilně drží mezi čtyřmi až pěti miliardami až do roku V roce 2006 inkaso daně z nemovitostí poprvé přesáhlo 5 miliard Kč a jen velmi pozvolným tempem se inkaso daně zvyšovalo až do současnosti. V roce 2008 činilo inkaso daně z nemovitostí 5,195 miliardy korun. V následující tabulce číslo 2 je vidět výnos daně z nemovitostí v letech kumulativně v celé České republice. Je z ní dobře patrné, že výnos této daně je v podstatě stabilní, resp. mírně rostoucí v nominálních hodnotách. Výtěžnost je velice dobrá, z čehož lze odhadnout, že u této daně dochází jen k nízkým daňovým nedoplatkům. Tato situace je 14 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 31

32 však logická, protože je velmi těžké vyhnout se placení daně. Nemovitost je z pohledu správce daně velmi snadno dohledatelná, respektive daňová povinnost poplatníka je velmi dobře prokazatelná. Vzhledem k relativně nízké výši placené daně by zřejmě také náklady vyhýbání se daňové povinnosti u většiny poplatníků převýšily hodnotu placené daně. Tabulka 2: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech v ČR v mil.kč Rok Daňové inkaso Předepsáno Výtěžnost (%) 98,6 99,9 101,7 101,4 100,8 Zdroj: Autor 15 K vysoké výtěžnosti dochází díky tomu,že se vyinkasuje více peněz daňových nedoplatků. 6.2 Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech Obrázek 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech v % 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Zdroj: Autor Na základě: Informace o činnosti daňové správy ČR v roce 2006 [online]., s. 10 Poslední revize 2008 [cit ] 16 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 32

33 Podíl na celkovém daňovém inkasu České republiky od roku 1993 neustále klesá. Z původní hodnoty téměř 1,5 % v roce 1993 každoročně výše inkasa mírně klesá, místy stagnuje, jediným rokem, ve kterém došlo k velice malému zvýšení inkasa byl rok V roce 2008 výše inkasa činila pouze necelých 0,8 procent celkového daňového inkasa země, což je téměř dvakrát méně, než na začátku sledovaného období. Tyto změny vysvětluje nejlépe zvětšující se podíl ostatních daní na inkasu země, neb samotná hodnota výběru daně je stabilní a mírně roste. 6.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech Obrázek 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech v % 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0, Zdroj: Autor 17 Podíl daně z nemovitostí na hrubého domácího produktu (HDP) stabilně klesá po celé sledované období, místi se dá uvažovat o stagnaci. V roce 1995 činil podíl daně z nemovitostí na HDP více než 0,25 %. Po roce 2000 klesl pod 0,20 % a dále se snižoval. Hodnota podílu činila v roce 2007 o trochu více než 0,15 % a dá se předpokládat její další pokles se zvyšující se hodnotou HDP. 17 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit ]. Dostupné z: 33

34 7 Další zdanění nemovitostí v České republice 7.1 Současný stav Významné změny v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zejména rozsáhlé osvobození od daně dědické a darovací přinesl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tyto změny se uplatnily již v průběhu roku Ačkoliv jsou přímé daně záležitostí jednotlivých členských států Evropské unie, tyto mohou svá práva ohledně přímých daní vykonávat v souladu s komunitárním právem. S problematikou majetkových daní souvisí právo usazování a volný pohyb kapitálu, které vyplívají ze Smlouvy o Evropském společenství. Podmínky pro osvobození od majetkových daní, pokud jsou vázány na trvalý pobyt fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby, mají být z tohoto pohledu pro subjekty všech členských států shodné. Bylo proto třeba upravit shodně osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné účely, dědictví, jakož i úplatné převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států Evropské unie nebo Norska a Islandu jako smluvních států Evropského hospodářského prostoru. Odlišný přístup je vymezen pouze k Lichtenštejnsku. V důvodové zprávě k návrhu zákona je odůvodněn tento postup skutečnosti, že Lichtenštejnsko v současné době není ochotno k administrativní spolupráci, zejména k výměně informací v intencích mezinárodně uznávaných standardů (Směrnice 77/799/EHS), která by České republice zajistila odpovídající daňový dohled, což je dostatečným důvodem pro odmítnutí mu této daňové výhody. V rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části, která se týká této daně, byla mimo jiné řešena problematika zdanění převodu nemovitostí na základě smluv o zajišťování převodu práva. Tento institut je upraven v jediném ustanovení 553 občanského zákoníku. Kusá právní úprava měla, dle textu důvodové zprávy k návrhu změny zákona, negativní dopad na jasnost daňových aspektů zajišťovacího převodu vlastnictví k nemovitostem a mohla vést k obcházení zákona. K zamezení daňových úniků byla proto provedena určitá změna zákona, podle které převod vlastnického práva 34

35 k nemovitostem, na základě smlouvy uzavřené podle 533 o. z., je předmětem daně z převodu nemovitostí s tím, že pokud dojde k úhradě dluhu dlužníkem, který převedl vlastnické právo k nemovitosti ve prospěch věřitele, a nemovitost bude vrácena převodci (dlužníkovi), daňový subjekt bude moci požádat o prominutí daně z převodu nemovitostí podle 25 odst. 4 zákona. Obdobně se bude nyní daňově řešit postup v případech, kdy s postoupenou pohledávkou přecházejí na základě zákona všechna práva s ní spojená, včetně vlastnického práva k nemovitosti, převedené na postupitele k zajištění splnění závazku, kdy je tento přechod zapisován do katastru nemovitostí záznamem. Přechod nemovitostí bude zdaněn daní z převodu nemovitostí, poplatníkem daně bude nabyvatel nemovitosti. Sjednocení podmínek pro osvobození od daně dědické a daně darovací v souladu s komunitárním právem znamená dále mimo jiné osvobození bezúplatného nabytí majetku do vlastnictví nebo z vlastnictví jiných členských států Evropské unie, Norska a Islandu, jakož i do vlastnictví právnických osob, jejichž předmět činnosti je obdobný činnostem právnických osob se sídlem na území České republiky, pro které dosud platilo osvobození. Stejně tak osvobození od daně dědické a daně darovací bude moci uplatnit právnická osoba, která bude zabezpečovat veřejně prospěšné účely, včetně církví, náboženských společností, obecně prospěšných společností, politických stran a hnutí, nadací, nadačních fondů a zdravotních pojišťoven, pokud bude mít sídlo na území členského státu EU, Norska a Islandu. Ustanovení 20 odst. 4 a 10 se zpřesňuje a výslovně se stanoví, že pokud bezúplatně nabytý majetek bude použit na jiný než zákonem stanovený účel, nárok na osvobození od daně darovací nebo daně dědické zanikne. V případě daně z převodu nemovitostí bude osvobození rozšířeno i na případy, kdy vlastnické právo k nemovitosti, která se nachází na území České republiky, bude převáděno nebo bude přecházet do vlastnictví nebo z vlastnictví jiného členského státu EU, Norska a Islandu, s výjimkou případů, kdy s majetkem státu hospodařil nebo vykonával jeho správu podnikatelský subjekt. Nemovitosti na území České republiky mohou nabývat mimo jiné cizozemci právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat. Osvobození, které se dosud vztahovalo na vklady do obchodních 35

36 společností a družstev se sídlem na území ČR, se bude uplatňovat i na vklady do obchodních společností a družstev se sídlem v členském státě EU, Norsku a Islandu. Z dalších drobnějších změn je možné uvést to, že se při bezúplatném nabytí majetku určeného na veřejně prospěšné účely bude daňové přiznání u osvobozeného majetku podávat ročně, dále že se doplnila lhůta pro vracení spisů vedených v řízení o dědictví soudům, není-li daň dědická správcem daně vyměřována, nebo to, že se zpřesnila úprava pro předkládání znaleckého posudku ve vymezených případech Daň z příjmů Dani z příjmů podléhá i prodej nemovitosti. Pokud jde o prodej majetku, který byl zařazen v obchodním majetku poplatníka řídí se daň z příjmů podle 7 zákona o dani z přijmu. Ostatní příjem se řídí 10 zákona o dani z přijmu. Příjmy z prodeje nemovitostí, které nejsou zařazeny v obchodním majetku fyzické osoby jsou od daně z přijmu osvobozené, pouze však v případě, že prodávající splnil časový test pro osvobození od daně z příjmů. V tomto případě jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitostí po 5 letech od jejich nabytí. V případě, že jejich majitel poplatník v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydlel minimálně dva roky a více, tak je délka časového testu pro osvobození stanovena na dva roky. 7.3 Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce prodávající. Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí 18 MARKOVÁ, H., Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN

37 rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání. Předmětem je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo přechod vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky. Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší. Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná, rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % ze základu daně a je jednou z nejnižších v Evropě. Obrázek 6: Výnos daně z převodu nemovitostí v ČR v letech v mil. Kč Zdroj: Autor Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 37

38 Nejvýraznější změna nastala v tomto období v roce 2004, kdy došlo ke snížení daně z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta. Mezi těmito roky došlo k výraznému poklesu výběru daně a její nižší inkaso bylo způsobeno právě změnou sazby daně. Obrázek 7: Daň z převodu nemovitostí podíl na celkovém inkasu země v letech v % 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Zdroj: Autor Daň darovací Poplatníkem daně darovací je nabyvatel. Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. 21 Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Majetkem pro účely daně darovací jsou nemovitosti a movitý majetek a jiný majetkový prospěch. 20 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 21 MARKOVÁ, H., Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN

39 Předmětem daně darovací nejsou plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu, bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické, dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávních celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty. Dále předmětem daně nejsou prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci, prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu. Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací, clo a daň placená při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů od bezúplatného nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, při nabytí nemovitostí do 30 dnů od doručení smlouvy opatřené doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo u nemovitostí neevidovaných v katastru nemovitostí do 30 dnů od účinnosti smlouvy. Daň je splatná ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos daně je určen do státního rozpočtu MARKOVÁ, H. Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN

40 Obrázek 8: Výnos daně darovací v ČR v mil. Kč Zdroj: Autor 23 Výnos daně darovací je v České republice velice nízký, je to dáno zejména rozsáhlým osvobozením z placení této daně. Roční výše inkasa do roku 2000 nepřevýšila 0,5 miliardy Kč. Nejvyššího výběru bylo dosaženo v roce 2004, kdy inkaso daně činilo téměř 0,9 miliardy Kč. Obrázek 9: Podíl daně darovací na celkovém daňovém příjmu ČR v letech v % 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0, Zdroj: Autor Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 24 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 40

41 Podíl daně darovací na celkovém daňovém inkasu země je velice nízký. V celém sledovaném období nepřevyšuje 0,16 % z celkového daňového inkasa země. 7.5 Daň dědická Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. 25 Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické jsou věci nemovité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se daň nevybírá. Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o dědictví. Daň je splatná do 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos daně je určen do státního rozpočtu. 25 MARKOVÁ, H. Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN

42 Obrázek 10: Výnos daně dědické v ČR v letech v mil. Kč Zdroj: Autor 26 Výnos daně dědické v žádném ze sledovaných let nepřevyšuje 160 milionů Kč. V posledních letech jeho roční inkaso kolísá kolem 120 milionů Kč. Obrázek 11: Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu ČR v letech v % 0,045 0,04 0,035 0,03 0,025 0,02 0,015 0,01 0, Zdroj: Autor Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 27 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 42

43 Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém přijmu země do konce devadesátých let stoupá. Maxima dosáhl v roce 1998 to činil pouhá 0,04. V roce 2008 činil podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu země 0,15 %. 7.6 Společná ustanovení Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci nebo nabyvateli. Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Do první skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Systém výpočtu hodnot daně je nastaven tak, aby se se zvětšujícím se základem daně narůstala i míra zdanění. U částek do jednoho milionu korun se jedná o jedno procento z částky, u vyšších základů daně je stanovena pevná částka a procento ze základu daně, které se zvyšuje, a to až na hodnotu 5,0 % u základu daně vyššího padesáti milionům korun. Podrobně zpracováno v příloze číslo dvě. Do druhé skupiny patří příbuzní v řadě pobočné a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Dále manželé dětí(zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele. Princip výpočtu je stejný jako u první skupiny. Stále se jedná a velice těsné příbuzenské vztahy, ale již dochází ke větší míře zdanění. Jsou zde nastaveny vyšší pevné částky a vyšší procenta ze základu daně. Nejnižší hodnotou jsou tři procenta u částky do jednoho 43

44 milionů korun. Vrcholem je 12 % u částek převyšujících padesát milionů plus pevná částka Kč. Podrobně zpracováno v příloze číslo tři. Do třetí skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby. 28 Novelou zákona platnou od roku 2008 došlo k daňovému osvobození u první a druhé skupiny. Daňová povinnost u darovací a dědické daně se tak týká pouze skupiny třetí, kdy nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do korun) a nejvyšší sazba daně činí 40 % (pro majetek nad korun). Podrobně zpracováno v příloze číslo čtyři. Daňový subjekt je povinen v přiznáni k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy k 31. březnu. 7.7 Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní Inkaso majetkových daní kopíruje dva směry. Směr legislativního vývoje, který reguluje sazby podle kterých jsou jednotlivé daně vyměřovány a posléze inkasovány. Druhým směrem je zvyšující se frekvence na trhu s nemovitostmi. Dochází k převádění, předprodávání, nemovitosti mění majitele. Pokles u daně z převodu nemovitostí je z převodu z převodu nemovitosti v roce 2004 je právě dán změnou sazby z původních 5 %, na 3%. Zároveň se však u daně z převodu nemovitosti se zvyšuje její inkaso díky dynamicky rostoucímu trhu. Inkaso daně z nemovitostí stabilní. Malá výše inkasa daně dědické a darovací, je dána tím,že vesměs jsou všechny nemovitosti, které do nich náleží od placení daně osvobozeny. 28 MARKOVÁ, H. Daňové zákony Praha: Grada, 2009, s.92. ISBN

45 Obrázek 12: Inkaso daní v ČR v letech v mil. Kč Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Zdroj: Autor Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 45

46 Obrázek 13: Podíl z příjmů jednotlivých daní na celkovém daňovém inkasu země v letech v % 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Zdroj: Autor 30 Obrázek 14: Podíl jednotlivých daní na celkovém HDP země v letech v % 0,4000 0,3500 0,3000 0,2500 0,2000 0,1500 0,1000 0,0500 0, Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Zdroj: Autor Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 31 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit ]. Dostupné z: 46

47 Ve všech třech obrázcích je jasně patrné dominantní postavení daně z nemovitostí na začátku sledovaného období, které již v roce 1997 zaujímá výběr daně z převodu nemovitostí. To má výši inkasa stabilně vyšší a její výběr také díky zrychlujícímu se tempu prodeje a nákupu nemovitostí do značné míry kolísá oproti stabilně mírně rostoucímu výběru inkasa daně z nemovitostí. Podíváme-li se na podíl na HNP země, mají majetkové daně zcela marginální význam. 47

48 8 Srovnání s právní úpravou v jiných evropských státech 8.1 Evropská unie Není pochyb, že mezi příjmy obcí by měl plynout výnos z daní, které jsou spojeny s daným místem. Právě daň z nemovitostí je jednou z takových plateb. Daně spojené s konkrétním místem doplňují obecní rozpočet a dávají zastupitelstvům k dispozici prostředky, o jejichž užití mohou samostatně rozhodovat, a jsou to prostředky bez účelového určení. Otázkou zůstává, zda současná podoba daně z nemovitosti odpovídá našim podmínkám. V rámci harmonizace práva zemí EU neexistuje žádná směrnice, která by upravovala daně z nemovitostí. Také proto se tato daň v jednotlivých zemích velmi liší. Je však považována za důležitý prvek soběstačnosti místních rozpočtů, zejména vzhledem ke stabilnosti jejího výnosu. Tyto daně jsou ve vyspělých státech stanoveny velmi rozdílně. Obecně však platí, že výměra daně vychází z hodnoty nemovitosti v dané lokalitě a výnosy z daně plynou do místních rozpočtů. Tabulka 3: Podíl pravidelné daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů a na hrubém domácím produktu ve vybraných evropských zemích a v České republice v % Země Podíl daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu Velká Británie 99,13 1,36 Nizozemí 62,21 0,77 Španělsko 12,43 1,89 Itálie 32,58 0,89 Německo 15,46 0,59 Francie 23,76 1,49 Dánsko 6,53 1,00 Lucembursko 4,77 0,16 Česká republika 5,18 0,24 Zdroj: Autor Na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 27. ISBN

49 Z uvedeného přehledu je zřejmé, že daň z nemovitostí má na národní úrovni zcela marginální úlohu a její význam se přesouvá na nižší úrovně. Zde se naopak stává důležitým prvkem soběstačnosti místních rozpočtů jako zdroj jejich příjmů. Díky stabilnosti vede tato daň k posílení nezávislosti municipalit a k fiskální decentralizaci. Místní zdanění nemovitostí je opodstatněné také z důvodu jednodušší možnosti kontroly z úrovně obcí a zabránění daňovým únikům. To ovšem neznamená, že si obce mohou v této oblasti rozhodovat tak, jak uznají za vhodné. Propojenost s centrální úrovní je nezbytná s ohledem na delegaci souvisejících pravomocí. Obecně se dá říci, že v téměř každé evropské zemi mohou obce jakožto jednotky územní samosprávy určitým způsobem zasahovat do konstrukce daně z nemovitostí. 33 Nejčastějším způsobem regulace daně z nemovitostí obcemi jsou pak různé varianty dispozice se sazbami. Tabulka 4: Rozpočtové určení daní z nemovitostí v zemích EU a v ČR Stát Rozpočtové určení daní z nemovitostí Belgie státní rozpočet Dánsko místní rozpočty Finsko místní rozpočty Francie státní rozpočet, místní rozpočty Irsko státní rozpočet, místní rozpočty Itálie místní rozpočty Lucembursko místní rozpočty Maďarsko místní rozpočty Německo místní rozpočty Nizozemí místní rozpočty Polsko místní rozpočty Portugalsko místní rozpočty Rakousko místní rozpočty, federální rozpočet, zemské rozpočty Řecko státní rozpočet Slovensko místní rozpočty Slovinsko místní rozpočty Španělsko místní rozpočty Švédsko státní rozpočet Velká Británie státní rozpočet, místní rozpočty Česká republika místní rozpočty 34 Zdroj: Autor 33 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25,26,27. ISBN Autor na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25. ISBN

50 Následující obrázek ilustruje procentuelní podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu zemí v roce Z uvedených zemí má nejvyšší podíl Španělsko, téměř dvě procenta, podílu většího než jedno procento dosahuješ ještě Francie a Velká Británie. Naopak k nejnižším procentnímu podílu na HDP má ze sledovaných zemí Lucembursko a Česká republika, kde můžeme hovořit o desetinách procenta. Obrázek 15: Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu vybraných zemí v roce 1999 v % 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Velká Británie Nizozemí Portugalsko Španělsko Itálie Německo Francie Rakousko Dánsko Lucembursko Česká republika Finsko Zdroj: OECD 35 Následující obrázek ukazuje výnosy majetkových daní ve vybraných státech OECD jako podíl na celkových daňových příjmech zemí. Výnosy majetkových daní jsou očištěny od výnosy z inkasa daně silniční, neb ta se podle metodiky OECD do majetkových daní nezahrnuje. Jasné dominantní postavení nemá žádná z uvedených zemí. Nejvyšších výnosů v této kategorii dosahují v USA, dále pak v Koreji, Velké Británii, Japonsku. Jedná se o hodnoty vyšší než deset procent. USA dokonce 12%. Nejmenší hodnoty podílu jsou Mexiku, Rakousku a České republice. Pohybují se okolo 2%. 35 OECD. Revenue statistics [online]. Poslední revize 2005 [cit ]. Dostupné z: 50

51 Obrázek 16: Výnosy majetkových daní ve státech OECD jako podíl na celkových daňových příjmech zemí v roce USA Korea Velká Británie Japonsko Kanada Austrálie Švýcarsko Itálie Lucembursko Španělsko Francie Irská republika Island Nový Zélnad Nizozemí Řecko Portugalsko Polsko Dánsko Belgie Turecko Švédsko Norsko Německo Finsko Maďarsko Slovensko Mexiko Česká republika Rakousko Zdroj: OECD 36 Pozn. Do skupiny majetkových daní není podle OECD v Revenue Statistics zahrnována daň silniční. Daň darovací a dědická je ve většině zemí definována v jednom zákoně a sazba dědické i darovací daně je ve většině zemí stejná. Pro účely dědické a darovací daně bývají občané téměř ve všech evropských zemích přiřazení do některé skupiny - sazba daně se potom výrazně liší dle výše majetku a příbuzenského vztahu. U daně dědické je předmětem daně ve všech zemích nabytí majetku (nemovitosti či movitého majetku) děděním. Poplatníkem dědické daně je ve všech zemích dědic. U daně darovací je předmětem daně ve všech 36 OECD, Revenue statistics [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 51

52 zemích bezúplatné nabytí majetku na základě darovací smlouvy a poplatníkem daně je nabyvatel. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemí (horní sazba daně činí 63 %!), v Rakousku (60 %), v Německu (50 %) a ve Finsku (48 %). Mimo země, kde nejsou tyto daně zákonem stanoveny, jsou nízké sazby: ve Švýcarsku (horní sazba daně činí 2,5 %), Rumunsku (3 %), na Maltě (5 %), Islandu (5 %), v Chorvatsku (5 %), Bulharsku (5 %). Mimo Slovensko není daň dědická či darovací zavedena ještě např. ve Švédsku či Andoře. Princip daně z převodu nemovitostí je ve všech zemích obdobný a dani podléhá úplatný převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem (tj. pozemky, stavby, byty...). Ve většině zemí je sazba daně odlišná v jednotlivých regionech a záleží na místní samosprávě, jak vysoká sazba daně je. Např. v Německu činí daň z převodu nemovitostí 3,5 %, v Rakousku 3,5 % (v některých případech 2 %), v Nizozemí 6 %, ve Španělsku 3 %, na Kypru od 3 % do 8 %, ve Velké Británii 1 % až 4 %. 8.2 Slovensko Poněkud zvláštně upravují problematiku výnosu daně z nemovitostí na Slovensku. Ačkoliv až do konce roku 2004 to byla jediná daň, kterou spravovaly obce, zákon o státním rozpočtu každoročně duplicitně určoval výnos z této daně. Přitom samotná skutečnost, že beneficiářem daně byla obec, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází, vyplývala jednak ze zákona č. 317/1992 Sb., o dani z nehnuteľností, ve znění pozdějších předpisů, jednak i ze skutečnosti, že o přerozdělování výnosu daně z nemovitostí rozhodovalo obecní zastupitelstvo při přijímání obecního rozpočtu. V současné době platí na Slovensku zcela nový zákon týkající se místních daní, který pod místní daně zahrnul i daň z nemovitostí. Rovněž i tento zákon stanoví, že správu daně z nemovitostí vykonává obec, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází, a výnos daně připisuje příslušné obci. 37 Ve srovnání s českým zákonem o dani z nemovitostí je třeba připustit, že slovenský zákon přináší modernější úpravu daně z nemovitostí srovnatelnou s právními úpravami vyspělých 37 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 59,60. ISBN

53 evropských států. Rozdíl mezi českou a slovenskou úpravou je dále v tom, jaké dílčí daně daň z nemovitostí zahrnuje. Jak už bylo zmíněno, daň z nemovitostí je v České republice tvořena dvěmi relativně samostatnými daněmi (daň z pozemků,daň ze staveb), zatímco na Slovensku třemi daněmi (daň z pozemků, daň ze staveb, daň z bytů). Někteří autoři se domnívají, že by bylo vhodné i v České republice vydělit daň z bytů z daně ze staveb a zohlednit tak odlišný způsob výpočtu daně. 38 Následující obrázek ilustruje vývoj výnosu daně z nemovitostí v letech Na počátku sledovaného období činil výnos inkasa daně z nemovitosti necelé tři miliardy SK. V roce 2002 činilo inkaso daně již téměř dvojnásobek. Obrázek 17: Výnos daně z nemovitostí na Slovensku v letech v mil. SK. Zdroj: 39 V Evropské unii má nejnižší majetkové daně Slovensko. Reformou z roku 2004 byla zrušena daň dědická a darovací a v roce 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitostí. Navíc výše daně z nemovitostí je na evropské poměry velmi nízká. Zrušení uvedených majetkových daní výrazně přispělo ke zjednodušení daňového systému a snížení nutné státní administrativy, dopad na státní rozpočet byl přitom nízký. Dalším pozitivem bylo zavedení nízké rovné daně. Tyto kroky byly většinou světových analytických společností hodnoceny kladně a slovenský daňový systém je nyní považován za jeden 38 RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Autor na základě: Výnos daně z nehnutelnosti [online]. Poslední revize 2008 [cit ]. Dostupné z: 53