Bezpecnostni zai'izeni se rozdeluji podle sveho ucelu na: a) zachytna; b) vodici Silnicni zachytne systemy

Transkript

1 Bezpecnostni zai'izeni se rozdeluji podle sveho ucelu na: a) zachytna; b) vodici Silnicni zachytne systemy Vseobecne Silnicni zachytne systemy se navrhuji jako: a) svodidla nebo zabradelni svodidla; b) tlumice narazu; c) zabradli. Navrhovani svodidel na silnicich a dalnicich se provadi podle az , tlumicu narazu podle a zabradli pod Ie a Navrhovani svodidel je nutne dale posoudit s ohledem na hospodarnost a mistni podminky, napi'. na nevhodnou trasu: - s vlozenym nelogickym obloukem maleho polomeru; - s kritickym pi'irustkem ki'ivosti u stejnosmernych oblouku pi'i polomeru R 1 /R 2 ~ 1,5 pro R = ~ 500 m nebo R 1 /R 2 ~ 2,0 pro R = > 500 m; - popi'. s velkym rozdilem polomeru protismernych naslednych oblouku. Silnicni zachytne systemy se umisti tak, aby nebranily pozadovanemu rozhledu podle az Ve smerovych obloucich se postupuje ve shode s az Na ki'izovatkach silnic a dalnic se postupuje podle CSN Svodidla Pouzivat se smi pouze konstrukce svodidel, ktere byly schvaleny a/nebo povoleny k pouzivani usti'ednim ui'adem statni spravy ve vecech dopravy Svodidlo na vnejsi strane silnic a dalnic se navrhuje podle zvlastnich pi'edpis( 33 ),az 40) tak, aby jeho funkce byla zabezpecena pi'i sii'ce krajnice podle Do prostoru pi'edpokladane deformace za svodidlem (pracovni sii'ka svodidla) se nesmi ani dodatecne umisfovat zadne pevne pi'ekazky, pokud to zvlastni pi'edpis 39 ) neumozrluje Zmena druhu a typu svodidla se ma s pi'ihlednutim k zvlastnim pi'edpisum 35 ) az 40) navrhovat na ucelenych usecich silnic a dalnic. Toto omezeni se nevztahuje na mosty, podjezdy, operne zdi a propustky Pokud svodidlo vymezuje volnou sii'ku smerove nerozdelene silnice, opati'i se odrazkami ve funkcnim uspoi'adani stanovenem pro smerove sloupky (viz az ). K zajisteni plynuleho vyskoveho optickeho vedeni se odrazky umisti u ocelovych svodidel bud' v prolisu svodnice nebo na smerovem nastavci, u betonovych svodidel podle jejich konstrukcnich moznosti a u lanovych svodidel na vickach sloupku. U dalnic a smerove rozdelenych silnic (krome kategorijniho typu S 20,75) se odrazky nebo smerove nastavce umisfuji na svodidlo na jejich vnejsi strane a v postrannim delicim pasu obdobne jako v pi'edchozim odstavci. Na svodidle ve sti'ednim delicim pasu se odrazky umisfuji na lanove svodidlo vzdy ana ostatni svodidla tehdy, pokud neni vniti'ni vodici prouzek vyznacen vodorovnym dopravnim znacenim nebo dopravnimi knofliky podle cl ) TP ) TP ) TP 63 36) TP ) TP ) TP ) TP ) TP 140

2 Siouzi-li svodidlo take k ochrane chodclj (pri oddeleni provozu vozidel od provozu chodclj) a jedna-ii se 0 svodidlo svodnicoveho typu (napi'. ocelove svodidlo se svodnici na sloupcich), doplnf se na strane pi'i1ehajici pruhu pro pesi alespon jednim vodorovnym prvkem, ktery slou.zi k vedeni chodcu podel svodidla, do vysky zavisejici na druhu svodidla (podle zvlastnich pi'edpisu 35 ) az40»);ma-li svodidlo plnit rovnez funkci zabradli a je-li jeho vyska mensi nez 1,10 m, resp 1,3Q m pro cyklisty, doplni se zabradelnim nastavcem do pozadovane vysky podle zvlastnich pi'edpisu,35)az40) nebo se pouzije zabradelni svodidlo (viz ) Svodidlo nesmi zadnou svou casti zasahovat do volne (popi'. dilci volne) sii'ky silnice nebo dalnice, krome dolni casti betonoveho svodidla, ktere muze zasahovat nejvice 180 mm do volne sii'ky pod Ie CSN , a to jak ve volne krajine, tak na mostnich a jim podobnych objektech a nesmi v zadnem miste snizovat delku rozhledu pro zastaveni (viz 8.5.3, tabulka 10 a pi'iloha L) V prostoru krajnice se svodidlo osazuje na hranici volne sii'ky silnice nebo dalnice, pokud bezpecnost silnicniho provozu (napi'. rozhled) nevyzaduji vetsi vzdalenost od okraje zpevneni nez 0,5 m. V prostoru sti'edniho deliciho pasu se svodidlo umist'uje v tech to polohach: - v ose; - v krajnich polohach (tj. lic svodidla na hranici dilci volne sii'ky ve vzdalenosti nejmene 0,50 mod okraje zpevneni, viz zvlastni pi'edpis 18»). Svodidlo umistene v ose sti'edniho (popi'ipade postranniho) deliciho pasu se muze z duvodu zajisteni rozhledu ve smerovem oblouku osadit v krajni poloze. Mezi stejnosmernymi oblouky Ize svodidlo ponechat v krajni poloze. Je-li zi'izen postranni delici pas, osazuje se svodidlo s ohledem na sii'ku tohoto pasu, druh oddelovane dopravy apod., nejblize vsak na hranici volnych sii'ek oddelovanych dopravnich pasu. Pi'itom je ti'eba dbat na zachovani plynulosti optickeho vedeni V pi'ipade navrieni nadobrubnikoveho oceloveho svodidla (viz ) Iicuje svodnice s podstupnici obruby chodniku nebo odrazneho prouzku Vyska horni hrany svodnice ocelovych svodidel a vyska ostatnich svodidel nad pi'i1ehlym zeevnenym povrchem silnice, rychlostni silnice nebo dalnice je stanovena ve zvlastnich pi'edpisech 35),37), 3 ),39)a40).Svodnice musi mit plynuly vyskovy prubeh, s vyjimkou zacatecnich, pi'echodovych a koncovych useku svodidel Svodidlo se osazuje v nejkratsi nutne deice, nejmene vsak v minimalni spolupusobici deice sve konstrukce a pi'itom musi by! zajisteno pi'edsazel1i svodidla pi'ed pi'ekazkou nebo nebezpecnym ci chranenym mistem, stanovene zvlastnimi pi'edpisy.35) az40) (1~2.11 Svodidlo se osazuje v prostoru nezpevnene casti krajnice silnice nebo dalnice, popi'. ki'izoj vatkove vetve, s vyjimkou pi'i padu podle : a) na nasypechsilnic, rychlostnich silnic a dalnic ureenych sti'ednim sklonem a vyiikou svahu podle obrazku 1~ +-- POZNAMKA Na obrazku 17 se vyskou svahu rozumi rozdil mezi vyskou hrany silnicni koruny a vyskou teremu u paty svahu, resp. dna pi'ikopu pod svahem nasypu. Sti'edni sklon svahu se rovna harmonickemu prumeru jednotlivych sklonu podle rovnice: kde Ss je sti'edni sklon svahu; h celkova vyska svahu v m; h S =-- S m h- I-' j=1 1 n j hi vyska svahu stejneho sklonu na dflcim useku iv m; 1 nj sklon dilci casti svahu; m pocet useku s dilcim sklonem;

3 b) podel vsech prikopu, jejichz tvar je navrzen podle a) a b), avsak jejich hloubka presahuje 1,5 m~hranu kq[uny i pod IJroven terenu v pripade nejvyssi dovolene rychlosti vyssi nez 60 km/h; ~ c) podel vsech prikopu, jejichz tvar neodpovida a) a b) a to v urovni terenu i v zarezu; d) podel vsech vodnich toku a nadrzi, pokud je vzdalenost horni hrany brehu od hrany koruny silnice nebo dalnice mensi nez 10 m pro kategorijni typy 0 a R a 7,5 m pro kategorijni typy S - s normalni hloubkou vody vetsi nez 1,00 m a soucasne s vyskovym rozdilem dna vetsim nez 2,00 m, merenym od hrany koruny silnice nebo dalnice; - s nebezpecnym tvarem koryta; e) podel soubeznych pozemnich komunikaci nebo zeleznicnich trati, je-li vzdalenost od hrany koruny soubezne pozemni komunikace nebo prilehle horni hrany plane zeleznicniho spodku mensi nez 10 m pro kategorijni typy 0 a R a 7,5 m pro kategorijni typy S a lezi nize nez 1,50 m nad hranou koruny silnice nebo dalnice (u soubezne silnice kategorijniho typu S 7,5; S 6,0; S 4,0 a mistnich komunikacich - Krome rychlostnich - a ucel0vych komunikaci se vzdalenost stanovi podle mistnich podminek); f)... podel vsech pe~ch prekazek (stromu 0 prumeru vetsim nez 0,10 m, sloupu~udov, zdi, slou u portalovych konstrukci podle , nosnych stojek velkoplosnych dopravnich znacek - Krome prihradovych podle CSN EN , nosnych konstrukci reklamnich zarizeni apod.) vzdalenych od okraje zpevneni mene nez nejvetsi rozhodujici vzdalenost Z1max resp. Z2max, stanovena podle ; u tunelu a zarubnich zdi se povazuje za pevnou prekazku pouze jejich zacatek (u smerove nerozdelenych silnic i konec); za pevne prekazky se nepovazuji ohrady, ploty a hlasky pro tisnove volani bez podezdivky nebo s podezdivkou nizsi nez 0,20 m, obrubniky, mericke znacky, smerove sloupky, sloupky dopravnich znacek, kere, stohy, zemni svahy nebo zemni steny a jine nizke a poddajne nebo snadno destruovatelne predmety; g) pri pruchodu ochrannym pasmem vodniho zdroje (podle zvlastniho predpisu a projednani s prislusnym vodopravnim uradem a na zaklade posouzeni mistnich podminek). Na usecich silnic s nejvyse dovolenou (trvale predpokladanou) rychlosti 60 km/h a nizsi Ize od osazeni svodidel upustit v pripadech podle bodu c) a f) a v pripadech d) a e) Ize vzdalenost prekazky od hrany koruny snizit az na 50 % Nejvetsi rozhodujici vzdalenost pevne prekazky, kdy je nutno osadit svodidlo, se stanovi pod Ie obrazku 18 v zavislosti na skutecne vzdalenosti prekazky U od okraje zpevneni a vyskove poloze prekazky vzhledem k nivelete.

4 Dalnice, rychlostnf silnice Silnice 1:1 t:j 1:2,5..c ('0 ~ c 0 32 Ul 'c "0 Ql 1:1,75 1:2 1:3 1:4.~ 1ii 1:5 Obrazek 17 - Pouziti svodidel u svahu nasypu U dalnic a rychlostnich silnic se uvazuje rozhodujicf vzdalenost Z2max. a je jf mozne redukovat az na 50 % pi'i nizke intenzite provozu. U silnic je rozhodujfci vzdalenost Z1 max him] +4 u skutecna vzdalenost pevne prekazky z, max. rozhodujici vzdalenost prekazky pro silnice Z max max. rozhodujici vzdalenost prekazky pro dalnice a 2max. rychlostnl silnlce t 0 ~ - 2 >N '<0 -.><: >~ li <0 -.><: -6 >en.:-, > -8 J~ -h Svodidlo se osazuje: a) na vsech mostech a opernych zdech bez pi'esypavky a v podjezdech pozemnich komunikaci podle CSN ; b) nad mosty, opernymi zdmi a propustky s pi'esypavkou a na propustcfch bez pi'esypavky, jejichz i'imsy lezi vfce nez 1,50 m nad terenem, dnem vodniho toku nebo povrchem pi'emosfovane komunikace Svodidlo se osazuje v krajnfch polohach sti'ednfho (popi'. postranniho) deliciho pasu. V pi'fpadech vyskytu pevnych pi'ekazek musf byt Iic svodidl~ vzdalen zpravidla nejmene na pracovni sfi'ku od lice pi'ekazky, neuvadi-li jinak zvlastnf pi'edpisy.35) az 40) Na mostech se provede uprava podle CSN a pi'islusnych zvlastnfch pi'edpisu.

5 Svodidlo se prubezne osazuje do sti'edniho deliciho pasu u dalnic a rychlostnich silnic vzdy a u silnic smerove rozdelenych pi'i roenim prumeru dennich intenzit silnicniho provozu vetsim nez voz/24h Zabradelni svodidla se navrhnou na mostech, opernych zdech a propustcich bez pi'esypavky podle CSN Nejmensi vyska horni hrany zabradelniho svodidla je 1,10 m nad pi'ilehlym povrchem; k ochrane cyklistu se doporucuje nejmeme 1,30 m. U.svodidel, ktera jsou vysoka nejmene 1,10 m (resp. 1,30 m) se postupuje podle zvlastnich pi'edpisu. 35 )az40) Zabradli Zabradli typu schvalenych a povolenych k pouzivani usti'ednim ui'adem statni spravy ve vecech dopravy, se navrhuje v mistech, kde je ho ti'eba k ochrane chodcu pi'ed pad em z telesa silnice nebo dalnice nebo k zabraneni jejich vstupu do jizdniho pasu. Ochranne (mostni) zabradli se navrhuje na mostech, lavkach pro chodce nebo cyklisty, opernych zdech a propustcich bez pi'esypavky v souladu s CSN Nejmensi vyska zabradli nad pi'ilehlym povrchem je 1,10 m. Pozadavky na konstrukci a Vyph1 pro ochranne zabradli a vysku horni hrany zabradelniho madla stanovuje CSN Dopravne-bezpecnostni (silnicni) zabradli se navrhuje: - na i'imsy mostu, lavek pro chodce nebo cyklisty, opernych zdi a propustku s pi'esypavkou, je-li vyska i'imsy nad terenem, nade dnem vodniho toku nebo povrchem pi'emosfovane komunikace nebo pi'ekazky vyse nez 1,50 m. Nema-li takovy objekt i'imsu (napi'. Tubosider), umisti se zabradli do svahu co nejblize vrcholu mostniho otvoru; - na vnejsi okraje vei'ejnych chodniku silnic a stezek pro chodce a cyklisty, s nasypem, popi'. bi'ehem vodniho recipientu ve sklonu 1 : 1 a strmejsim, je-li vyskovy rozdil mezi patou nasypu, popi'. dnem vodniho recipientu a chodnikem nebo stezkou, nebo v pi'ipade operne zdi mezi i'imsou a chodnikem nebo stezkou vetsi nebo rovny 2,00 m; - na vnejsi okraje vei'ejnych chodniku a stezek pro chodce a cyklisty podel vodnich toku a nadrii s normalni hloubkou vody vetsi nez 1 m a vyskovym rozdilem dna vetsim nez 2,00 m mei'enym od hrany koruny, se sklonem svahu nasypu nebo bi'ehu strmejsim nez 1 : 2,5 a pokud je pata nasypu blize nez 2,00 m od hrany bi'ehu; - do mist, kde je nutne zabranit vstupu chodcu do jizdniho pasu nebo k usmerneni chodcu (napi'. na urovnovy pi'echod apod.). Nejmensi vyska dopravne-bezpecnostniho zabradli nad pi'ilehlym povrchem je 1,10 m. V oduvodnenych pi'ipadech (podle intenzity cyklistu a mistnich podminek) se pro ochranu cyklistu navrhuje vyska ochranneho zabradli vetsi nez 1,10 m, Ri'icemz se doporucuje nejmene 1,30 m. Pozadavky na konstrukci a vypln stanovuje zvlastni pi'edpis. 4 ) Pi'i sii'ce zabradli (zidka, betonovy prvek madla) nejmene 0,35 m Ize vysku zabradli snizit az na 1,00 m, resp. pi'i sii'ce zabradli nejmene 0,50 m Ize vysku zabradli snizit az na 0,90 m Pokud zabradli vymezuje volnou (popi'. dilci volnou) sii'ku silnice nebo dalnice a nahrazuje smerove sloupky, musi byt opati'eno odrazkami tak, aby spolu se svodidly a smerovymi sloupky tvoi'ilo funkcne jednotny vodici system na silnici nebo dalnici Tlumice narazu Tlumice narazu se navrhnou v mistech, kde je ti'eba zamezit narazu osobniho automobilu do pevne pi'ekazky. Jejich funkci je zadrzeni a/nebo pi'esmerovani vozidla. Pozadavky na funkcnost tlumicu narazu pi'i narazech vozidel a funkcni ti'idy a kriteria pi'ijatelnosti narazovych zkousek stanovi CSN EN Pro navrhovani tlumicu narazu plati zvlastni pi'edpis. 42 ) 41) Sbornik technickych Feseni staveb - cast ) TP 158

6 Funkci vedeni vozidel plni podelne cary vodorovneho dopravniho znaceni umisteme na vodicich prouzcich (viz az 9.6.4) a smerove sloupky (viz az ), kterymi se vybavuji silnice nebo dalnice Smerove sloupky se osazuji v nezpevnene casti krajnice, popi'ipade ve sti'ednim nebo postrannim delicim pasu na hranici volne sii'ky. Pokud volnou sii'ku vymezuje svodidlo nebo zabradli, postupuje se podle a V pi'ipadech, kde se zi'izuje k odvodneni silnice a dalnice rigol na ukor nezpevnene casti krajnice podle ab), osazuji se smerove sloupky v pi'icnem i'ezu tesne za hranu odvodnovaciho zai'izeni. Pokud je na vniti'nim vodicim prouzku u sti'edniho deliciho pasu dalnic, rychlostnich silnic a smerove rozdelenych silnic (krome kategorie S 20,75) provedeno profilovane retrorefjexni vodorovne znaceni s vibracnim a akustickym ucinkem, nebo jsou podel vniti'ni hrany tohoto vodiciho prouzku osazeny dopravni knofjiky ve vzajemnych vzdalenostech cca 9 m, nemusi by! vyznacena volna sii'ka pomoci smerovych sloupku, smerovych nastavcu nebo odrazek na svodidle. Na kategorijnim typu S 4,0 se obvykle smerove sloupky neosazuji Vzajemna vzdalenost smerovych sloupku je - v pi'ime a ve smerovem oblouku 0 polomeru - ve smerovych obloucich s hodnotami polomeru m > Ro~ 1250 m 50 m R o ~ 850 m 40 m R o ~ 450 m 30 m 450 m > R o ~ 250 m 20 m 250 m > R o ~ 50 m 10 m R o < 50 m 5 m Vzajemne vzdalenosti smerovych sloupku, nastavcu a odrazek Ize v oduvodnenych pi'ipadech (upozorneni na dopravne nebezpecna mista, nahle zmeny navrhovych prvku, oblouky malych polomeru, vytvoi'eni souvisleho optickeho plotu na ochranu proti zvei'i podle apod.) zmensit. Z duvodu spravne orientace i'idice se smerove sloupky osazuji vsti'icne, tj. v temze pi'icnem i'ezu. Obdobne se postupuje i pi'i osazeni odrazek na svodidlech nebo na zabradlich (viz a ). Vzajemna vzdalenost smerovych sloupku se mei'i vzdy v ose jizdniho pasu. Na smerove sloupky se mohou umist'ovat odrazky proti zvei'i (viz ).