Přehled zpráv. Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika

Transkript

1 Přehled zpráv Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika Protiruské sankce a vliv na české firmy ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika Obchodní ředitelka Vladislava Cisarzová a Lada Kičmerová Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz -rkp- Nad (zatím) posledním románem Milana Kundery: Lidskost v bezvýznamnosti novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON Petr Drulák, SALON Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, ţe bez Západu se neobejde, soudí český politolog parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory Oldřich Szaban Spojené státy nemají zapotřebí vyrábět důkazy Lidové noviny ~ str. 06 ~ Svět msl Co vám uniklo: smlouva o jaderných zbraních se drolí i kritika Šarapovové lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidovky.cz Satelitní snímky jako důkaz ruské agrese obstojí, soudí analytik lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět Lidovky.cz, Magdalena Slezáková FSV UK otevírá magisterský obor Ţurnalistika mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Martina Vojtěchovská Vládce Kremlu zariskoval. Ustojí tuhle partii šachu? Mladá fronta DNES ~ str. 08 ~ Ze světa Iveta Polochová Ukrajinská krize nekončí, spíše se prohlubuje ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Do senátu chce vědec Malý, miliardář Hlavatý i generál Škácha hradec.idnes.cz ~ str. 00 ~ Hradec / Hradec - zprávy MF DNES, Petr Záleský Jaceňukova rezignace? Dění na Ukrajině je tragikomické, říká analytik lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět Lidovky.cz, Hana Mazancová Plné znění zpráv 1

2 Do Senátu chtějí vědec, miliardář i generál Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký Petr Záleský Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií? Respekt ~ str. 06 ~ Co vám o víkendu uniklo: stát porazil Diag Human i Königova skvělá Tour lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidovky.cz Rakousko chce změnit státní hymnu. V Česku by to rozhodně neprošlo, říká politolog lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidovky.cz, Hana Mazancová Anketa: Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií? respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt Policie odposlouchávala Janka Kroupu kvůli Pandurům zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Černá kronika idnes.cz, Jakub Pokorný Svět na prahu studené války II Dotyk ~ str. 00 ~ Téma Michael Romancov Výročí Nixonova pádu ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře ANO chce zakázat kouření v restauracích. Zákon přitom poškodí podnikatele, diví se politolog ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Petr Veličko JE PITAVAL KOMOUŠSKÝ SERIÁL? Magazín Mladé fronty DNES ~ str. 18 ~ Téma JAN MALINDA PERSONÁLIE Moderní řízení ~ str. 89 ~ Krátce Pro oba manţele STEJNY DUCHOD Blesk ~ str. 02 ~ Politika Vladimír Barák Pro oba manţele stejný důchod! Šéf vládní důchodové komise o revoluci v penzích blesk.cz ~ str. 00 ~ Události Rusko musí posílit svou vojenskou moc Plné znění zpráv 2

3 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:05 Stalo se dnes Martina Harantová posiluje agenturu Konektor Social Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz -rkp- Čechová a Švehlová ve Focus Agency mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Konektor Social přijal Harantovou mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Tempus medicorum očima svých čtenářů TEMPUS Medicorum ~ str. 10 ~ Bc. Karolína Pelikánová Válka Západ vs. Rusko? Nepředstavitelné, míní pedagog tyden.cz ~ str. 00 ~ Rusko a okolí Jan Škoda Martin Bezouška: Reklamní svět je světem sám pro sebe markething.cz ~ str. 00 ~ Reklama, Rozhovory Redakce Raketu na letadlo malajsijských aerolinií vypálili proruští separatisté Prima ~ str. 03 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima 298 obětí ze sestřeleného letadla můţe změnit běh světa ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Ţoldnéři znovu dobývají svět Dotyk ~ str. 00 ~ Fokus Jan Štětka Sestřelení letadla? Chybující separatisté a sofistikovaná ruská pomoc, míní politolog lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět Lidovky.cz, Šárka Kabátová Expert Romancov ví, jaké důsledky můţe mít sestřelení letadla. Není to nic hezkého parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Alena Hechtová Letecká tragédie ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře Plné znění zpráv 3

4 Jak to udělat, aby Jourová šla do Bruselu a Sobotka neprohrál Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Z domova Václav Dolejší Heger (TOP 09): Máme zdravotnický systém, kde je objem poskytovaných sluţeb stále zbytečně vysoký a poplatky to regulovaly parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm PSP ČR Stenografický zápis 12. schůze, 17. července psp.cz ~ str. 00 ~ Nizozemsko by mělo přiznat díl viny za smrt víc neţ 3000 muţů a chlapců ČRo Radioţurnál ~ str. 04 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz Karel Hlaváček Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz Karel Hlaváček Bezpečnostní situace v Afghánistánu a smysl mezinárodní vojenské mise ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Nikola Čechová a Barbora Švehlová posílily tým PR agentury Focus Agency Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz -rkp- Kvitová jen chrání svůj majetek, vlády trestají úspěšné, míní ekonom novinky.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika tov Profesor Potůček: Země, které nejsou daňovými ráji, přicházejí odchodem bohatých o obrovské peníze parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor vam Putin je zlosyn. Vystřílet ty zatracený Rusáky. A Ukrajinská armáda vraţdí ţeny, děti a pacienty nemocnic euportal.cz ~ str. 00 ~ Zamyšlení Břetislav Olšer Putin udělal na Ukrajině chybu, a ztratil tak partnera Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Názory Jan Šír Putin je zlosyn; zodpovědný za mír, štěstí a pohodu obyvatel Krymu (Břetislav Olšer) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Plné znění zpráv 4

5 Nejvyšší představitelé České republiky vzdali hold padlým vojákům v Afghánistánu ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes Kdo zajistí bezpečnost v Afghánistánu? ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont Nejistý vývoj v zemi zmítané konflikty ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont David Marek od srpna rozšíří poradenský tým Deloitte Bankovnictví (newsletter) ~ str. 01 ~ Titulní strana Separatisté vyklízejí pozice ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont Co vám o víkendu uniklo: dluh za Soči, Pospíšil škodící ODS i mučící odposlechy lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov Lidovky.cz Putin zařadil zpátečku. Došlo mu, ţe zašel příliš daleko, myslí si politolog lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět Lidovky.cz, Hana Mazancová Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice vasevec.cz Proč móda potřebuje film Dotyk ~ str. 00 ~ Inspirace MFF KV Anit Nono Vladimír Dlouhý: Komora.cz ~ str. 12 ~ Podnikání - rozhovor MIROSLAV HONSŮ Vláda schválila na dnešním jednání zavedení druhé sníţené sazby DPH ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes Koaliční spory ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Smrtící epidemie eboly ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře David Marek rozšíří poradenský tým Deloitte Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz Plné znění zpráv 5

6 -rkp- To bývávaly na fakultě časy Lidové noviny ~ str. 08 ~ Kultura JIŘÍ PEŇÁS Šéfem poradenství Deloitte bude Marek Právo ~ str. 15 ~ Trhy & ekonomika (ČTK) Debata o podpisu Asociačních dohod EU s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte e15.cz ~ str. 00 ~ Personálie Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte metropol.cz ~ str. 00 ~ Personálie Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice vasevec.cz Poţádat o pomoc není ţádná hanba, REGION OPAVSKO ~ str. 08 ~ Rozhovor Ivo Mludek Vzdělávací reforma v Ontariu: co se z ní můţeme naučit? Řízení školy ~ str. 11 ~ Pohled do zahraničí doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D. Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny vasevec.cz ~ str. 00 ~ Plné znění zpráv 6

7 Plné znění zpráv Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert aktualne.cz str. 00 Ekonomika Rozhovor s Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy o ekonomických následcích sankcí proti Rusku. Praha - Ekonomické sankce proti Rusku se Praha - Ekonomické sankce proti Rusku se dotknou i evropských firem, podobný krok totiţ nikdy není bezbolestný. "Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. To je v tomto případě slabší partner," říká Karel Svoboda z Karlovy univerzity, který se zaměřuje na současný ekonomický vývoj Ruska. Vyměnit dovoz z Evropy za zboţí odjinud se Rusku podle něj hned tak nepodaří. Pokud by to bylo moţné, tak uţ by to dávno udělalo, zdŧrazňuje expert. Na sektorových sankcích se zástupci Evropské unie dohodli v úterý večer. Vedle embarga na obchod s vojenským materiálem mají evropské firmy také zákaz vyváţet do Ruska takzvané zboţí dvojího uţití - tedy výrobky, které slouţí jak pro civilní, tak pro vojenskou spotřebu. Kromě toho investoři nesmí kupovat od ruských státních bank dluhopisy se splatností delší neţ devadesát dní. (Více o sankcích proti Rusku čtěte zde.) Aktuálně.cz: Jak se mohou uvalené sankce projevit na celkovém vývozu do Ruska? Karel Svoboda: Odhaduje se, ţe mají přijít zhruba na 40 miliard eur letos a 50 miliard příští rok. Například zboţí duálního účelu je ale poměrně široký pojem. Nevíte úplně přesně, co se do toho dá zahrnout, takţe je tak trochu politickým rozhodnutím, co se do toho vlastně bude počítat. A.cz: Očekáváte, ţe sankce zasáhnou českou ekonomiku? Dopad by neměl být gigantický. Sankce ale samozřejmě budou mít vliv na jednotlivé firmy. Dŧleţité je, jestli si politici troufnou přijít k šéfŧm firem a říct: "Přijali jsme tyto sankce a vy holt za to budete něco platit." Hodně postiţená bude například Škoda jaderné strojírenství, která vystupuje ve spolupráci s ruským Atomstrojexportem. Tendr na dostavbu Temelína byl sice zrušen, ale pravděpodobně bude zase obnoven a toto konsorcium bude mít těţko ještě někdy šanci. Spolupráce s Čínou není ideální A.cz: Někteří ekonomové varují, ţe více neţ omezení vývozu mŧţe Evropské unii i Česku uškodit případné reciproční opatření. Tedy pokud se Rusko rozhodne sankce Unii "vrátit" a začne také omezovat obchod. Co si myslíte o této hrozbě? Rusko něco podobného určitě přijme, ale bude to spíše odpověď ve smyslu: "Podívejte se, my se vám dokáţeme postavit." Četl jsem například, ţe se má přijmout zákon o agresorských zemích, tedy zemích, které vŧči Rusku přijímají nespravedlivá opatření, a některé firmy z těchto zemí pak nebudou moct podnikat na ruském trhu. Ale to by ve výsledku více poškodilo Rusko. A.cz: Z jakého dŧvodu? Rusko je v tomto případě slabší partner. Samozřejmě ţe hrozí nějaké embargo na evropské výrobky - sankce nikdy nejsou bezbolestné ani pro vás, kdyţ je přijímáte. Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. Samozřejmě je to velká karikatura, ten poměr není tak brutální, ale dá se to přirovnat k situaci, kdy americký prezident Barack Obama nařídil zmrazit účet čečenského politika Ramzana Kadyrova, který zároveň dostal zákaz cestovat do Spojených státŧ, a Kadyrov to samé přijal vŧči Obamovi v Čečensku. Jestliţe nebudou moct Rusové získávat nové technologie ze Spojených státŧ a Evropy, tak mají velký problém, protoţe ty technologie jinde nejsou. A.cz: Na to panují rŧzné názory. Například prezident Asociace obranného prŧmyslu Jindřich Hynek varuje, ţe si Rusko podobného výpadku ani nevšimne. Plné znění zpráv 7

8 Já si nemyslím, ţe dovoz z Evropy hravě nahradí. Kdyby jej hravě nahradilo, tak to dávno udělalo. Tomuto problému čelil uţ Sovětský svaz, tehdy také byla snaha nahradit dovozové zboţí domácím a nikdy to úplně nefungovalo. A.cz: A co například Čína, ta evropské výrobce nemŧţe nahradit? Rusko určitě touţí po spolupráci, ta ale v tomto případě probíhá zase trochu jinak. Máme například zkušenosti, ţe Číňani měli v Rusku velkou objednávku letadel. Rusové jim dodali jedno, zbytek si v Číně okopírovali a ostatní si uţ nevzali. Koza zŧstane celá A.cz: Kromě toho Unie zakáţe pŧjčovat ruským bankám na delší dobu neţ na devadesát dní. Toto omezení by se ale mělo týkat pouze dluhopisŧ, které Sberbank a VTB Bank v jednotlivých zemích Unie k financování zase aţ tolik nevyuţívají. Bude mít tedy zákaz nějaký efekt? Ten návrh není příliš brutální, protoţe omezení se dokonce nevztahuje ani na dceřiné společnosti v Evropě. Takţe je to podobně jako u zákazu exportu, který nemá mít vliv na rozjednané kontrakty, a který tedy nezasáhne například francouzskou dodávku lodí Mistral do Ruska - takový drobný trik. Dáme sankce tak, aby se "vlk naţral a koza zŧstala celá". A.cz: Takţe problém se sháněním peněz bude mít jen Sberbank v Moskvě, ale ta česká ne? Přesně tak. Klienty evropských poboček to vŧbec nemá zasáhnout. A.cz: Mohly by se sankce rozšířit i na zákaz poskytovat bankovní úvěry nad devadesát dní? Mŧţe se to stát. Ruská ekonomika je financovaná hlavně evropskými a americkými bankami, a pokud by tomu byl učiněn stop, tak by se Rusko uţ moc nemělo kam obrátit. Nabízí se Hongkong nebo opět Čína. Rusko musí zŧstat ve strachu A.cz: Napadá mne ještě poměrně banální otázka. Čeho plánuje EU zavedením sankcí přesně docílit? Podle mého to stále není jasné. Jestli chtějí svrhnout prezidenta Vladimira Putina a co bude případně poté, nebo zda chtějí zamezit tomu, aby podporoval takzvané separatisty. Co je motivací těch sankcí. Je vlastně otázka, v který moment bude moţné sankce zrušit, nejsou tam pevně dané podmínky. A.cz: Pomohou nějak změnit situaci na Ukrajině? Já mám obavy, ţe budou mít spíše opačný efekt. Moje zkušenosti s Ruskem jsou takové, ţe pokud existuje vnější tlak, tak to celé primárně vnímá jako útok, vŧči kterému se musí o to víc obrnit. Problémem je to, ţe samotné Rusko uţ mířilo k recesi a oni ji teď budou na sankce svádět. Budou říkat: "Všechny naše problémy jsou zpŧsobené tím, ţe Západ na nás uvalil sankce a my s tím nemŧţeme nic dělat." A.cz: Dá se současný vztah Evropské unie a Ruska označit za obchodní válku? To ne, obchodní válka by vypadala vcelku jinak - jde při ní o obchod, zatímco tady se bavíme o politice. Je zde pouze snaha donutit Rusko skrz ten obchod k něčemu jinému. A.cz: Je podle vás současná podoba sankcí konečná, nebo je bude Unie nadále rozšiřovat? Dokonce ani nemŧţe být konečná. Jakmile by to někdo řekl, tak si tím vyplácá veškerý efekt. Já jsem teď třeba sledoval ruské trhy, které poměrně plošně rostly. A to z toho dŧvodu, ţe uţ vstřebaly to negativní očekávání a přizpŧsobily se. Pokud chcete ale někoho postihnout, musí tam zŧstávat efekt té hrozby, aby se dál bál. URL Plné znění zpráv 8

9 Protiruské sankce a vliv na české firmy ČT 24 str :05 Ekonomika Michala HERGETOVÁ, moderátorka Ekonomika se bude věnovat na velké své části právě sankcím uvaleným Evropskou unií a Spojenými státy na Rusko. Ty začnou platit uţ zítra. A firmy stále přesně neví, kterých výrobkŧ se budou týkat, detailní prostudování materiálu, který byl dnes zveřejněn, byl zveřejněn odpoledne, jim zabere nejméně několik dní. Podle předběţných odhadŧ by ale sankce mohly v Česku ohrozit stovky pracovních míst. S dalšími informacemi přichází Hana Vorlíčková. Hanko, hezký večer, tak přibliţ nám, jak to se sankcemi vypadá. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka Některé české podniky mají v současné době velký strach. Pokud se totiţ ruský prŧmysl skutečně dostane do problémŧ, mohlo by to ohrozit desítky tuzemských firem. Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Od roku 2008 si čeští exportéři uvědomují,ţe musí hledat alternativní trhy mimo Evropskou unii právě kvŧli velmi nepříjemné hospodářské situaci, která od roku 2008 v Evropě panuje a tím alternativním třetím trhem číslo jedna pro mnoho českých exportérŧ bylo právě Rusko. Jan MLÁDEK, ministr prŧmyslu a obchodu /ČSSD/ V tuto chvíli my se budeme snaţit, aby ten dopad těch sankcí byl co nejmenší a co se týče Ruska a budeme hledat alternativy na jiných trzích, podpoříme ty firmy, ať uţ v jiných zemích bývalého Sovětského svazu nebo mimo bývalý Sovětský svaz, kde mohou vyváţet své produkty. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka Oborŧ, kterých se sankce proti Rusku dotknou, je celá řada. Ohroţen je například ropný nebo zbrojní prŧmysl. Na seznamu je i takzvané zboţí dvojího uţití. Tedy takové, které se pouţívá jak v civilním, tak i vojenském prŧmyslu. Seznam má 269 hustě popsaných stran a škála výrobkŧ je opravdu široká. Jiří HYNEK, prezident, Asociace obranného a bezpečnostního prŧmyslu ČR Tam najdete od obráběcích center přes rŧzné chemikálie, software aţ třeba pro motory pro malé letecké modely. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka Sankce mohou ublíţit hlavně firmám, pro které je Ruská federace klíčovým obchodním partnerem, i kdyţ je tato země aţ sedmým nejdŧleţitějším obchodním partnerem Česka, v posledních letech vzájemný obchod výrazně stoupl. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Jak sankce dopadnou na české podniky, ale i na celou Evropu, to probereme s Jaroslavem Hanákem prezidentem Svazu prŧmyslu a dopravy České republiky, vítám vás v Ekonomice a také s Michalem Mejstříkem, profesorem ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I vám hezký večer. Pánové, od premiéra Bohuslava Sobotky jsme slyšeli, ţe nás sankce nesmí bolet. Je to tedy moţné, aby sankce, které zavede celá Unie, Česko nebolely? Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Tak určitě bolet budou, protoţe z toho výčtu, co tady říkala vaše kolegyně je velká, velká část portfolia našich firem a správně bylo řečeno, ţe my jsme Rusko pro Rusko diverzifikovali export do Evropské unie, změnili o dvě aţ tři procenta a ten export šel především do Ruska a do Číny. Takţe velký problém budou mít především firmy, Plné znění zpráv 9

10 které vyrábí stroje, zařízení nebo to speciální zařízení pro to dvojí určení. To si myslím, ţe celý svaz strojírenské technologie správně uţ dneska jedná s ministrem mládkem, a tam to bude asi nejzávaţnější, takţe bolet to bude. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Já bych ještě k tomu přidal, jelikoţ také jako předseda Mezinárodní obchodní komory trvale propaguji specifickou situaci, to jest takzvané globální hodnotové řetězce. Nezapomínejme, ţe třetina exportu jde do Německa a velká část tohoto exportu pokračuje právě na ty třetí trhy a pro Německo je právě ten ruský trh velmi významný. Michala HERGETOVÁ, moderátorka To znamená, ţe i kdyby naše firmy nebo naši politici se řekněme nezapojili, tak prostě pokud nebudeme mít komu dodávat v Německu, protoţe nebudeme mít odbyt. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Přesně tak, takţe nás to postihne i sekundárně, právě tou účastí v těchto globálních hodnotových řetězcích. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Vy jste změnili strojírenství jakoţto sektor, který to zřejmě pocítí nejcitelněji. Předpokládám, ţe zejména to bude zajímat onen seznam 269 stran se jmenovanými výrobky a my teď máme na telefonu Milana Macholána, generálního ředitele První brněnské strojírny. Hezký večer. Pane řediteli, jak teď počítáte dopady na vaše irmy? Milan MACHOLÁN, generální ředitel, První brněnská strojírna, Velká Bíteš Samozřejmě rozhodující bude, co všechno studujeme v těch sankcích, ale očekávám, ţe se nás to samozřejmě dotkne. Očekáváme řádově, ţe by to mohlo být ročně, odhadujeme v desítkách aţ stamilionech korun, ale tady je jedna zásadní věc. Samozřejmě ty sekundární dopady, o kterých tady kolegové mluvili. Samozřejmě to bude také velice nepříjemné, ale my třeba děláme do leteckého prŧmyslu a v leteckém prŧmyslu, pokud přijdete o nějaký obchod, nějaký byznys, vypadnete z nějakého projektu, tak pak trvá řekněme třeba aţ i 10 let, neţ se dostanete na nový projekt, protoţe v tom letectví, nejenţe musíte prokázat své technické schopnosti, ale musíte prokázat veškeré certifikace, zkoušky, pozemní, letové a podobně. Takţe to není otázka třeba jednoho dvou let, ale opravdu ztratíte byznys třeba na 10 let a to uţ jde potom řádově do miliard korun. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Vy jste zmiňoval deseti, stamilionové ztráty. Co lidi, do kdy je dokáţete udrţet, pokud ty sankce budou trvat delší dobu? Milan MACHOLÁN, generální ředitel, První brněnská strojírna, Velká Bíteš Samozřejmě budeme se snaţit hledat nové výroby. Samozřejmě máme zkušenosti z 90. let, kdy jsme museli něco obdobného zaţít, v krizi v roce , takţe určitě máme zkušenosti a věřím, ţe to na lidi nedopadne. Samozřejmě určitý odsun bude. Lidi si budou muset zvyknout třeba na menší platy, budeme méně investovat, menší rozvoj firmy, ale tohle je opravdu, jak jste mluvili, toto dopadne na desítky firem a pak tam budou i změny sekundární dopady, čili tam to potom mŧţe dojít i například do automobilového prŧmyslu, který je vlastně číslo jedna u nás, takţe ty dopady potom opravdu mohou být následně velmi velmi citlivé. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Generální ředitel První brněnské strojírny, děkujeme za váš názor. Pan Hanák přikyvuje. Předpokládám, ţe automobilový prŧmysl mŧţe být dotčen i tím, ţe sankce přeci jen by měly vést k tomu, ţe Rusko na tom bude finančně hŧř, jeho firmy na tom budou finančně hŧře. Budou na tom také? Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Plné znění zpráv 10

11 Uvědomme si, ţe automobilový prŧmysl vlastně drţí naší ekonomiku. Je to skvělé číslo za první čtvrtletí 2,7 procentního bodu rŧstu. Drţí právě ty obory a odvětví, které jsou nejvíc ohroţeny, to znamená, automobilový prŧmysl, strojírenství, elektrotechnika, čili to co táhne českou ekonomiku. Já bych upozornil na dvě věci, které jsou v této fázi strašně dŧleţité a to je bohuţel nezodpovědnost předchozí vlády, ţe jsme nezavedli princip kurzarbeitu, protoţe Německo, Rakousko ho má a ty firmy samozřejmě jsou. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Nebudou muset propouštět, stát jim pomŧţe. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Nebudou muset propouštět a stát jim pomŧţe. My tento mechanismus nemáme. To je první další velmi váţný faktor a ten další faktor je v tom, ţe já mám velké obavy, ţe jestliţe naše firmy nebudou moc exportovat v těch svých klíčových výrobcích, kde jsme opravdu světovou špičkou do Ruska, tak místo nás tam vtrhnou dravci z Číny, Koreje, Tchaj-wanu a dalších pruţných ekonomik a my se těţko budeme na ty trhy vracet. Čili to je další velký vykřičník, který mŧţe mít mnohamiliardové dopady. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Já jen v této souvislosti skutečně se vracím k té tezi, pan kolega vlastně to zopakoval. Právě ta účast v těch mnohých subdodavatelŧ, v těch subdodavatelských řetězcích, vlastně v tom. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Myslíte si, ţe i tříměsíční sankce, které zatím jsou na stole mŧţou znamenat výpadek z těchhle kontraktŧ, ţe okamţitě budou v Rusku hledat náhradu a najdou ji? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Upřímně řečeno, v Rusku teď jenom připomínám, ta situace není ekonomicky zase tak rŧţová. Uţ poslední rok samo o sobě zpomaluje, to znamená, ţe rubl vlastně de facto devalvoval, takţe jestliţe se znehodnocuje rubl, tak i ochota lidí kupovat nejen zboţí, ale i například cesty do zahraničí je významná, takţe my jsme viděli nejen u leteckých společností, ale i u celé řady dalších segmentŧ vlastně té domácí poptávky, ţe ty efekty jsou skutečně bolestné. To znamená, v tomto směru známe ty příklady. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Počkejte, ale tady mě navádíte na otázku, kdyţ se podíváme na Německo, ještě před pádem, sestřelením malajsijského letadla na Ukrajině bylo, i jeho prŧmyslníci zásadně proti sankcím, teď mluví. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Zásadně změnili stanovisko. Zásadně změnili stanovisko. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Ano, zásadně změnili stanovisko. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Zásadně změnili stanovisko a řekli, ţe samozřejmě politická a bezpečnostní opatření jsou tak zásadní, ţe i oţelí pokles. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Budou trpět. Přijali vlastně tu ochotu trpět, ale na druhé straně. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Plné znění zpráv 11

12 Ale to i Německo, to je /nesrozumitelné/ síla. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Ale neřekneme i to, ţe by dlouho trvající konflikt na Ukrajině s Ruskem také přeci omezoval zakázky českých firem i v Rusku, zhoršoval by finanční situaci v Rusku. Není tedy lepší pohled moţná krátkodobějších sankcí s rychlejším výraznějším dopadem, ale zlepšením situace? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Ono připomeňme, ţe nejde jen o sankce. V tuto chvíli Rusko utrpělo i ty dvě zásadní rozhodnutí, týkající se Jukosu, kdy jednak Mezinárodní arbitráţ. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Mŧţe to spolu souviset? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastně rozhodla o platbě 50 miliard a dneska k tomu přibyl Soud pro lidská práva. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Soud pro lidská práva ve Štrasburku 52 miliard. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Ne, ten přidal 1,9 miliardy, takţe trošku mírnější, ale nicméně dohromady to jsou opravdu velké částky. V situaci, kdy vlastně tato ekonomika, která zpomaluje, tak současně kdy mají být odčerpány významné zdroje jim nezbývá asi nic jiného, neţ se odříznout, ale pro ně to bude znamenat. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Jak dlouho to Rusko vydrţí? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy To je otázka, skutečně. To není v tuto chvíli vŧbec evidentní, jestli ten dopad bude bezprostředně nejen na nás, ale i pro to Rusko. Ono to mŧţe ohrozit vŧbec dodávky do Ruska v tom smyslu, ţe ta ochota kupovat, investovat v Rusku významně poklesne. Připomeňme si, ţe ty významné ruské banky, které jsou právě postiţeny tím odříznutím od dlouhodobých úvěrŧ na mezinárodních trzích, jsou ty, které měly urychlit, zvrátit ten trend. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Bojí se i EGAP, který kryje 60 miliard v Rusku. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Já bych chtěl říct, ţe právě pro EGAP i Českou exportní banku, které mají nové dozorčí rady, to je výzva i politikŧm a vládě, aby velice bedlivě ty orgány dozorčích rad začaly pracovat a hlídaly ty proexportní opatření našich firem a proexportní financování. Uvědomme si, ţe v Rusku máme desítky a desítky miliard, my jsme opravdu změnili, proexportní strategii ve prospěch Ruska a teď je potřeba tyhle věci pohlídat. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy A naštěstí ještě k té diverzifikaci přidejme, ţe máme ještě celou řadu jiných trhŧ. Já bych připomněl arabské trhy, korejské trhy, tam já bych viděl tu příleţitost. Plné znění zpráv 12

13 Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Ale to obrácení není tak rychlé. Uvědomme si, ţe to nejde za měsíc, co říkal pan kolega ředitel. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Koneckoncŧ slyšeli jsme. Pánové, díky. My se k dalším tématŧm dostaneme uţ za chvíli. Obchodní ředitelka Vladislava Cisarzová a Lada Kičmerová Kariera.iHNed.cz str. 00 Kariera.iHNed.cz -rkp- ředitelka marketingu a PR, členkami představenstva Partners, Vít Mikolášek a Petr Bartoš jeho místopředsedy Představenstvo společnosti Partners Financial Services bylo od 1. července 2014 rozšířeno o dva další členy, nyní je tedy sedmičlenné. Novými členkami představenstva se staly Vladislava Cisarzová, obchodní ředitelka, a Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR. Novými členkami představenstva se staly Vladislava Cisarzová, obchodní ředitelka, a Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR. Změny schválila valná hromada společnosti konaná 17. června Na valné hromadě byly téţ schváleny změny ve struktuře představenstva. Dalšími dvěma místopředsedy představenstva se, také od 1. července 2014, stali Vít Mikolášek, ředitel právních sluţeb a compliance, a Petr Bartoš, ředitel Operations. Oba jiţ v představenstvu byli jako členové. Vladislava Cisarzová (40) v Partners pŧsobí od roku 2008, na pozici obchodní ředitelka. Věnuje spolupráci s obchodními partnery, produktovému portfoliu a vede tým analytikŧ. V letech 2012 aţ 2013 pŧsobila také jako CEO Partners Polska. Od poloviny roku 2014 je také členkou představenstva Partners Financial Services. Pracovala ve společnosti IPB Real Investment, kde pŧsobila na pozici vedoucí oddělení pronájmŧ. Bohaté obchodní zkušenosti získala jako marketingová ředitelka a vedoucí oddělení pronájmŧ v aukční síni Naxos. Je absolventkou Vyšší odborné školy obchodně právní. V roce 2001 se zúčastnila roční studijní stáţe v USA. Hovoří plynně polsky a anglicky a mezi její hlavní zájmy patří tanec. Je několikanásobnou mistryní České republiky v Show dance a disponuje tituly z evropských a světových tanečních soutěţí, které sbírala mezi lety 1993 aţ Lada Kičmerová (31) pŧsobí v Partners jako ředitelka marketingu a PR od prosince Na starosti má řízení reklamní kampaně společnosti, interní i mediální komunikaci a rozvoj marketingových a webových aktivit Od roku 2005 pracovala v deníku Lidové noviny, nejprve jako redaktorka a následně vedoucí rubriky o osobních financích. Do Partners přišla v roce 2009 na pozici tiskové mluvčí společnosti, kde se věnovala rozvoji interní komunikace Partners, webovým projektŧm společnosti, marketingovým aktivitám i samostatným projektŧm v rámci marketingu a PR. Od poloviny roku je také člnekou představenstva Partners. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické, Fakulty mezinárodního obchodu, a Univerzity Karlovy, Fakulty sociálních věd, obor ţurnalistika a mediální studia. Mluví anglicky, německy a francouzsky a ve volném čase se věnuje zejména cestování, sportu (squash, běhání) a filmŧm. Vít Mikolášek (42) pŧsobí v Partners jako ředitel právního oddělení od roku Zároveň je garantem funkce Compliance zajišťující soulad výkonu společnosti s právními předpisy. V Partners pŧsobí od jeho zaloţení v roce 2007 na pozici vedoucího právního oddělení a compliance a zajišťuje tak veškerou právní agendu Partners Plné znění zpráv 13

14 a dceřiných společností. Od roku 2011 je jeho ředitelem. Od roku 2012 je také v představenstvu společnosti, od poloviny roku 2014 na pozici místopředsedy představenstva. V roce 2006 úspěšně absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. O roku 2005 pŧsobil na Ministerstvu financí v odboru Legislativy finančního trhu v oddělení kapitálového trhu a poté v oddělení bankovnictví. Podílel se na přípravě a implementaci evropské legislativy a úpravě zákona o bankách, podnikání na kapitálovém trhu, o spořitelnách a dalších. Ve volném čase hraje tenis, rád připravuje pro své kolegy rŧzné mimopracovní aktivity jako je sjíţdění řeky či grilování a nejlépe se odreaguje při rychlé jízdě autem. Petr Bartoš pŧsobí ve společnosti Partners od počátku firmy. Začínal jako řadový vývojář a podílel se na iniciálním nastavení všech procesŧ Operations a byl odpovědný za jejich realizaci v oblasti IT. Od roku 2008 pak pŧsobil na pozici vedoucího IT, od roku poloviny roku 2009 pak jako ředitel úseku Operations. Mezi jeho hlavní kompetence patří zajištění procesŧ zpracování produktových smluv a rozvoj IT systémŧ a infrastruktury. Vystudoval obor Matematická Informatika na Fakultě Informatiky Masarykovy Univerzity v Brně. Na škole dále pŧsobil do roku 2007 jako vývojář geografického informačního systému pro správu univerzitní páteřní sítě. Během studia a zaměstnání na fakultě se věnoval analýze, návrhu a implementaci informačních systémŧ, zejména se věnoval tvorbě webových aplikací s velmi širokým rozsahem funkčností, letech 2005 a 2006 pak vývoji software pro manaţery německé finančněporadenské společnosti. Ve volném čase se věnuje hraní počítačových her, četbě fantasy a sci-fi literatury a historickému šermu. Předešlé personální změny v Partners Financial Services: Gabriela Kudrnová novou ředitelkou HR a vzdělávání v Partners - čtěte ZDE Petr Borkovec předsedou představenstva Partners Financial Services, Michal Špaňár místopředsedou; Kateřina Volínová a Pavel Kohout zamířili do dozorčí rady - čtěte ZDE Valná hromada téţ schválila čistý zisk za rok 2013 ve výši 97,724 milion korun. Zisk bude poukázán na účet nerozděleného zisku minulých let a dividenda z akcií společnosti Partners Financial Services v letošním roce vyplacena nebude. Dŧvodem k tomuto rozhodnutí je, ţe jako akcionáři chceme dále investovat do rozvoje společnosti, do projektŧ a aktivit, které nás v dalších letech posunou zase o pořádný kus vpřed, uvádí Petr Borkovec, předseda představenstva Partners. Celkový obrat společnosti v roce 2013 činil 1,3 miliardy korun. Nejvíce rostoucí byla oblast úvěrŧ na bydlení, kde Partners opět potvrdili pozici jedničky na trhu s desetinovým podílem. Celkově sjednali úvěry na bydlení ve výši 16,5 miliardy korun. Podrobnější informace k hospodářským výsledkŧm v roce 2013 najdete ZDE. Poslední významnou změnou vyplývající z konané valné hromady jsou noví akcionáři společnosti Partners. Stali se jimi Partneři společnosti a vybraní členové představenstva, kteří drţí dohromady 7,75 procent akcií Partners. URL Nad (zatím) posledním románem Milana Kundery: Lidskost v bezvýznamnosti novinky.cz str. 00 Kultura - SALON Petr Drulák, SALON Plné znění zpráv 14

15 Ve svém prvním románu Ţert (1967) líčí Milan Kundera, jak bezvýznamná událost studentského vtípku svým politickým zvýznamněním přeroste do nelidské podoby ničící své aktéry. V této perspektivě jeho (zatím) poslední kniha La f?te de l'insignifiance (Svátek bezvýznamnosti, Gallimard 2014) jako by nabízela radikální domyšlení tématu nastoleného Ţertem. Zatímco zvýznamnění bezvýznamného vedlo k teroru, zbezvýznamnění významného má otevírat cestu k lidskosti. Kundera oslavuje bezvýznamné ve dvou rovinách, které se prolínají podstatnou částí jeho celoţivotního díla v erotice a v politice. Román začíná erotickou úvahou nad pramenem ţenské svŧdnosti. Jedna z postav románu vybavuje adoraci rŧzných části ţenského těla dalekosáhlými kulturními a psychologickými významy: stehna odkazují k romantickému kouzlu nepřístupného, hýţdě k brutální přímočarosti a ňadra k posvátnému ţenství. Je však s rozumem v koncích, kdyţ se rozhlédne kolem sebe a pozoruje dívky svádějící odhalenými bříšky. Pupíku, který se mu stává symbolem nové epochy, ţádný podobný význam dát nedokáţe. Bezvýznamnost zde triumfuje i v muţském svádění. V románu se objevují dva svŧdci s odlišnými strategiemi, říkejme jim Narcis a Tlachal. Narcis je středem pozornosti, oslovuje společnost brilantními vtipy, jimiţ současně dává najevo, ţe je vţdy alespoň o krok napřed před svými posluchači a posluchačkami. Tlachala si naopak nikdo téměř nevšimne, pronáší banality, které nic neznamenají, ale příjemně se poslouchají. Svým nezávazným tlacháním slaví úspěch. Ţeny se necítí nuceny soutěţit s ním ve vtipu, necítí se nuceny vŧbec k ničemu, a právě proto se mu vzdávají. Významné svazuje, bezvýznamné osvobozuje. Pupík a Tlachal vyjadřují triumf erotické bezvýznamnosti. obálka Milan Kundera: La fete de l insignifiance FOTO: ČTK Ústřední postavou politické roviny románu je Stalin. Vstupuje do něj nejprve nepřímo jako historická postava, o níţ si Kunderovi hrdinové povídají. Rozebírají Stalinovu historku o lovu na koroptve a jeho trýznění Kalinina. Oba příběhy ukazují jinou tvář bezvýznamnosti. Během pitek se svými nejvěrnějšími dával Stalin k dobrému příhodu o tom, jak se kdysi vypravil na lov. Kdyţ po delší cestě narazil na strom obsazený koroptvemi, zjistil, ţe ptákŧ je více, neţ má nábojŧ. Proto nejprve postřílel, nač mu náboje stačily, pak se vydal domŧ doplnit munici, aby se vrátil a dostřílel zbývající koroptve, které se mezitím ani nehnuly. Stalinovi kumpáni se neodváţili odporovat, ale kdyţ se domnívali, ţe jsou sami, rozčilovali se, proč jim vŧdce nutí podobné výmysly. Stalin jim tajně naslouchal a bavil se. Kunderovi hrdinové si kladou otázku, jak je moţné, ţe Stalinovi kumpáni nepochopili, ţe vŧdce s nimi prostě ţertuje a ţe se jednoduše nezasmáli. Nepochopení podstaty ţertu, spočívající v hledání významu i tam, kde má místo jen smích, se pak Kunderovým hrdinŧm jeví jako charakteristika krutého historického období bez smíchu. Okolí Stalina se nemohlo oddat jeho osvobozující bezvýznamnosti, protoţe přikládalo váţný význam úplně všemu. Na druhou stranu román nerozvíjí jinou moţnou interpretaci. Kumpáni se mohli rozčílit, právě proto ţe význam Stalinova ţertu našli a pochopili. Příběh z lovu je poměrně výstiţná metafora zpŧsobu, jakým se generalissimus vypořádával s členy svého politbyra. Tou historkou se mohl docela dobře vysmívat svým kumpánŧm, kdyţ je srovnával s koroptvemi trpělivě čekajícími na popravu. Jejich utajovaný hněv lze vykládat jako odmítnutí role koroptví, k níţ byli tak jako tak odsouzeni. Úvahy a pocity kumpánŧ však mohou být vedlejší, hlavní postavou je sám Stalin velký mistr bezvýznamnosti. Jako by se mu z vrcholu mocenské hierarchie svět stával nicotným a on si s ním prostě jen tak hrál. Stejně jako si hrál s Kalininem, vysokým ústavním představitelem, ale současně asi nejméně politicky významným členem svého krouţku. Stalin trýznil Kalininovu zvětšenou prostatu. Bavil se tím, ţe mu během pitek nedovoloval odcházet od stolu a nešťastný Kalinin se pomočoval. Kalininovo utrpení však neuspokojovalo pouze Stalinovu škodolibost. Jedna z Kunderových postav v něm odhaluje jiskřičky soucitu a lidskosti, jichţ se diktátorovi jinak příliš nedostávalo. Krutý pŧvodce ohromných útrap desítek miliónŧ vnímal drobné lidské utrpení svého nohsleda, byť byl tohoto utrpení sám strŧjcem. A právě proto prý pojmenoval po jinak bezvýznamném Kalininovi Kantovo město Königsberg. Město největšího německého filosofa se stalo městem bezvýznamného a týraného prostatika. Přejmenovat Königsberg na Kaliningrad znamená přemazat Kanta Kalininem a dát vyniknout bezvýznamnému nad významným. Plné znění zpráv 15

16 Lidskost této bezvýznamnosti je vrtošivou lidskostí Stalinova soucitu s obětí jeho hrátek srovnatelnou s lidskostí císaře Caliguly hledajícího pro svého oblíbeného koně úřad konzula. Tak jako Stalin ţertuje na účet kumpánŧ a Kalinina, tak i Kundera moţná ţertuje se čtenářem, kdyţ mu navrhuje, aby se podíval na Stalinovy vtípky jako na výraz jeho lidskosti. Pokud by ho čtenář chtěl vzít za slovo, mŧţe se Kundera usmát a připomenout mu, ţe by neměl přetěţovat Svátek bezvýznamnosti nějakými dalekosáhlými významy. Lidskost bezvýznamnosti ve Stalinově podání však nezŧstává jenom ţertem. Nabývá na významu, kdyţ se v románu Stalin mění v jednající postavu, která vstupuje přímo do děje. Objevuje se nejprve v jakémsi metafyzickém kontextu, v němţ vysvětluje svým kumpánŧm Schopenhauera. Poučuje je, ţe svět stojí pouze na představě podloţené vŧlí, coţ v jeho pojetí znamená napnout všechny síly a prostředky k tomu, aby světu vtiskl svou vlastní představu a své vlastní významy. Konstatuje však, ţe neuspěl, a ostatním okolo vyčte, ţe jsou nevděční pitomci, kteří svou omezeností a laxností podkopávali jeho vŧli. Stáváme se svědky krachu Stalinova významotvorného pokusu a následného pádu do bezvýznamnosti. Zatímco Stalin coby historická postava se jeví jako cynický mistr, který si mŧţe krutě pohrávat, s čím se mu zachce a s kým se mu zachce, jako jednající postava románu se ukazuje ve své slabosti a omylnosti a tím i ve své lidskosti. Korunu tomu nasazuje závěrečná pasáţ, v níţ se Stalin s Kalininem zpřítomňují v příběhu ostatních postav Kunderova románu a jako dva komičtí staříci pobíhají po paříţském parku. Stalin s puškou v ruce pronásleduje Kalinina s pokřikem V parku je močit zakázáno!, coţ oceňují kolemjdoucí, kteří vše povaţují za zdařilý happening. Generalissimus se tak stává tvŧrcem dobré nálady jednoho paříţského odpoledne. Na vývoji postavy Stalina ukazuje Kundera jednu z moţných genealogií bezvýznamnosti. Stalin, kterého čtenář zná jako jednoho z největších tyranŧ minulého století, se v románu nejprve přeměňuje na krutého vtipálka, následně na neúspěšného a zklamaného tvŧrce vlastního světa a nakonec na anonymního baviče zpestřujícího den návštěvníkŧm parku. Postava významná svými zločiny se rozplývá do bezvýznamnosti. Milan Kundera. FOTO: Gallimard Při porovnání politické a erotické roviny Kunderova románu si všimněme analogie mezi Narcisem a Stalinem. Oba se snaţí získat svět na základě přesvědčení o své domnělé nadřazenosti. Nejprve se vymezí vŧči nedokonalostem světa, které dávají do kontrastu s vlastní dokonalostí, a hlásáním své domnělé dokonalosti se pak snaţí svést ostatní k obdivu, lásce či loajalitě. Tato strategie přecenění vlastního významu a podcenění všech významŧ ostatních však nemŧţe být úspěšná. Jedná se o pokusy zaujmout místo Boha, ty však nutně ztroskotávají na slabostech a nedokonalostech těch, kdo takové pokusy podnikají. Nedostatečná sebereflexe Narcise mu neumoţňuje vidět pravé příčiny jeho krachu, které jsou uvnitř něho samého, a nutí ho hledat příčiny v domněle mnohem méně dokonalém okolí. Narcisismus proto často vede k násilí. Kunderŧv Stalin laje svým kumpánŧm, Hitler ve své závěti káţe zničit Německo, narcističtí milenci se mstí ţenám, které je odvrhly. Stalinŧv příklad také ukazuje, ţe narcistní stratég nemusí sám usilovat přímo o místo Boha. Stačí, kdyţ toto místo mŧţe obsadit někým, za jehoţ pozemského zástupce se mŧţe prohlásit a jehoţ autoritou se mŧţe kdykoliv zaštítit. Stalin takto vyuţil Lenina, jeho odkazu dal jednoznačný význam a své vlastní pŧsobení s tímto významem spojil. Nebyl první ani poslední. Svět se hemţí zástupci významných postav minulosti, kteří si příklonem k jejich zjednodušeným a zboţštěným obrazŧm zajišťují pocit vlastní morální nadřazenosti a zdroj legitimity pro politické jednání. Podobnému kýči se Kundera vysmívá jiţ ve svých předchozích dílech. Politická rovina Kunderova románu je natolik zaplněna Stalinem, ţe zde nenajdeme postavu, která by odpovídala Tlachalovi, byť z historického hlediska by k ní měl blízko v knize několikrát zmiňovaný Nikita Chruščov. Tlachal je bytostným nositelem politiky imanence. Nepouţívá transcendentní strategie, která by ho stavěla proti světu či proti davu. Naopak s davem splývá. Nezatěţuje se velkými myšlenkami, coţ však neznamená, ţe by ţádné myšlenky neměl. Má celkem jasnou představu o vlastních cílech. Veden touto představou se ponořuje do davu, kde si jako jeden z mnoha vytváří vazby a sítě, jeţ mu jednoho dne pomohou vyšplhat nahoru. Nikoho neuráţí, nad nikoho se nevyvyšuje, ideovým sporŧm se vyhýbá. Namísto toho trpělivě Plné znění zpráv 16

17 opečovává své kontakty tak, aby se v pravý okamţik rozhodnutí v jeho prospěch jevilo všem zúčastněným jako přirozené a téměř nevyhnutelné. Zatímco Narcis bude charismatickým miláčkem revolučních davŧ, který dokáţe oslovit svou výjimečností jako ručitel světlých zítřkŧ, Tlachal bude spíše bezbarvým produktem stranické byrokracie, kterého si ostatní všimnou aţ ve chvíli, kdy se objeví na vrcholu mocenské hierarchie. V lidské a erotické rovině vyznívá Kunderŧv román pro Tlachala. Poloţme si otázku, co z toho vyplývá v rovině politické. S varováním před Narcisem by jedním dechem mělo jít i varování před Tlachalem před jeho neprŧhledností, intrikami a nepředvídatelností. Vrátíme-li se ke Stalinovi jako historické osobnosti, vidíme, ţe vzestup k moci uskutečňuje jako Tlachal. Šlo o nevýrazného aparátčíka, kterého zastiňoval přirozený Narcis Trocký. Potom, co ho Stalin v byrokratickém aparátu obklíčil, izoloval a nakonec odstranil, se sám přeměňuje v Narcise. Petr Drulák je profesorem FSV UK, bývalým ředitelem Ústavu mezinárodních vztahŧ, dnes prvním náměstkem ministra zahraničí ČR. FOTO: Archív Petra Druláka Kundera nás pozval k oslavě bezvýznamnosti. Máme dost dobrých dŧvodŧ pozvání přijmout a oddat se osvobozující atmosféře lidskosti, kterou neruší diktát významného. Ujasněme si však, ţe jako kaţdá oslava i tento svátek jednou končí. Pokud budeme mít štěstí, vyhneme se odvrácené tváři této osvobozené lidskosti a včas poznáme, kdy nás hostitel svým humorem posílá zpět domŧ. Shledáme se tam opět s věcmi pro nás významnými a třeba i s nadějí, ţe nemáme na výběr pouze mezi Tlachaly a Narcisi. URL Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, ţe bez Západu se neobejde, soudí český politolog parlamentnilisty.cz str. 00 Rozhovory Oldřich Szaban Nad budoucností nyní notně pošramocených vztahŧ Ruska a Západu si ParlamentniListy.cz povídaly s politologem Josefem Mlejnkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je pro Rusko výhodné spolupracovat se Západem. Hrozbou pro něj mŧţe být spíše Čína pošilhávající po Sibiři a také islámský fundamentalismus. Putin se mŧţe dostat do závislosti na armádních kruzích. A oni mohou z ekonomických dŧvodŧ osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, neţ je současný prezident," konstatoval politolog. Samozřejmě se mŧţe i stát, ţe vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, ţe uţ je nepŧjde napravit jinak neţ výměnou toho vládce. Ale to uţ hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - mŧţou převáţit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země," doplnil v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Josef Mlejnek. EU zavedla sankce proti Rusku. Vede se debata, zda jsou dostatečné. Co vy si o nich myslíte? Uvidí se v budoucnu, jestli jsou účinné, či nikoliv. Kaţdopádně uţ teď Rusové začínají ztrácet. Dlouhodobě není pro Rusko tato politika výhodná - odtrhávat se od vazeb s vyspělými zeměmi a dobývat si zpět území, které kdysi patřilo k bývalému Sovětského svazu či ruskému impériu. Samozřejmě, ţe na těch sankcích budou tratit i země, které je zavedly. Vypadá to, ţe si Rusové začínají uvědomovat, ţe to pro ně výhodné není. Takţe by sankce mohly být úspěšné ve střednědobém pohledu. Plné znění zpráv 17

18 Nezpŧsobí současný stav rozkol v ruském vedení? Podle komentáře na ČR Plus od Libora Dvořáka jsou v něm dva proudy. Tvrdý kurz zastává poradce Putina Sergej Glazjev, který údajně pohrdá Evropskou unií a USA povaţuje za nepřítele. Propaguje orientaci na Čínu. Ale stojí Čína o nějakou výraznější spolupráci s Ruskem? Pokud bude Čína spolupracovat s Ruskem, tak z jejího hlediska pŧjde o naprosto pragmatickou záleţitost. Ostatně Čína pošilhává po Sibiři a expanzi severním směrem. Pro Rusko je výhodné manévrovat mezi Západem a Čínou. Nedávná dohoda mezi Čínou a Ruskem o dodávkách plynu je mnohem méně výhodná pro Rusy, neţ si pŧvodně mysleli. A bylo to právě díky nastalé situaci, kterou Číňané vyuţili. Kdy Rusové neměli jinou moţnost. Mohou se dostat dokonce na závislosti na Číně. Tato politika a sankce mŧţou vyvolat rozkol v ruské vládnoucí elitě. Pro řadu lidí bylo doposud ekonomicky výhodné být s Putinem. Mohli jezdit na Západ a uzavírat zde obchody. Pokud budou moci obchodovat jenom v Rusku, kde se navíc zhorší ekonomická situace, tak se jim to přestane líbit. A poloţí si otázku, jestli případné dobytí východní Ukrajiny a její připojení k Rusku má vŧbec smysl. Putin se také mŧţe dostat do závislosti na armádních kruzích. A oni mohou z ekonomických dŧvodŧ osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, neţ je současný ruský prezident. Samozřejmě se mŧţe i stát, ţe vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, ţe uţ je nepŧjde napravit jinak neţ výměnou toho vládce. Ale to uţ hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - mŧţou převáţit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země. Vaše slova potvrzuje výrok ruského národohospodáře Alexeje Kudrina, který prohlásil, ţe pokud sankce zasáhnou celý ruský finanční sektor, hospodářství země se rozloţí do šesti týdnŧ... Nedokáţi posoudit jak rychle by se ruské hospodářství rozloţilo. Lidé v ekonomické oblasti mohou podnikat a býti bohatí díky tomu, ţe jsou spojení s Putinem. Ale kdyţ to bohatství nemají kde uplatnit, kvŧli sankcím v bankovních sektoru, tak to pro ně ztrácí smysl. Obecně ruská ekonomika je velmi zranitelná. Poněvadţ úspěch Ruska byl postaven na exportu surovin - plynu, ropy. Rusko nemá jiné oblasti, kterými by bylo na západních trzích konkurenceschopné. Jakmile je zasáhnou sankce, mŧţe to pro ně být zásadní problém. Roli ale jistě hraje i emocionální rovina. Kdy prezident Putin tím jak zabral Krym, ukázal, ţe je silným vládcem, a je na vrcholu popularity u ruské veřejnosti. A teď by měl ustoupit. To pro něj asi bude těţké vzhledem k ruskému veřejnému mínění? Ruské pohlcení Krymu a i ta politika vŧči Ukrajině v něčem připomíná situaci v 17. či 18. století, nebo obecně by se dalo říci, ţe je to jako velmocenská politika v 19. století. Zajímavé bude, jak se vše bude vyvíjet dále. V moderním světě ztrácí smysl dobývání území, protoţe co z toho máte. Kromě emocí. Uţ samotné připojení Krymu k Rusku vyvolává ekonomicky strašlivé problémy. Musí financovat provoz těch struktur. Potom, Krym byl hodně závislý na turistickém ruchu. Teď mŧţe být jen z Ruska, zcela odpadne z Ukrajiny. A jakékoliv snahy udělat z Krymu atraktivní destinaci pro západní turisty je nyní zcela mimo realitu. Nalákat západní klientelu chtěli Rusové do Soči, kde uspořádali zimní olympiádu. Kdo tam teďka bude jezdit. Zvláště po tom sestřeleném letadle... Navíc jsou Rusové kvŧli tomu terčem sankcí. Co z toho Rusové mají? Kdyby aspoň byly na Krymu nějaké dŧleţité suroviny, třeba ropa. Ale ty tam nejsou. Kdyţ jste mluvil o zastaralé koncepci dobývání území, napadla mě Čína. Ta silou nezískává cizí území, ale chytře si je podmaňuje ekonomicky, třeba má velký vliv v Africe? Oni potřebují suroviny, aby je získávali levně. Pokud jde o území, postupují systematicky. Mají velký problém, protoţe jsou přelidnění a pošilhávají po nějakém jiném území. Jsou ale opatrní. Dokáţí si poradit bez velkých komplikací. Vědí, ţe je lepší rozhýbat ekonomiku a postavit mrakodrapy, kam lidi umístí. Neţ na někoho útočit. Číňané se chovají mnohem pragmatičtěji a nehodlají nějakým útokem na cizí území vyvolat rozsáhlý konflikt. Mají spočítáno, ţe by to pro ně bylo nevýhodné. Tyto myšlenky moţná odkládají na pozdější období, aţ budou ekonomicky a mocensky ještě silnější. Coţ je v kontrastu s Ruskem, které není tak ekonomicky silné, aby si mohlo dovolit takhle rozpoutat velmocenskou politiku. Jaká je podle vás budoucnost vztahŧ Ruska se Západem? Hrozí nám nějaká obdoba studené války? Plné znění zpráv 18

19 Obnova studené války mezi Ruskem a Západem podle mě nehrozí. Rusko není tak silný hráč ekonomicky ani politicky. Studená válka byla ideologicky vymezená, konflikt Západu s komunismem. Současné Rusko takovouto silnou internacionální ideu nemá. Je budované na základě ruského nacionalismu, a to není exportní idea. Pokouší se restaurovat nějakou imperiální politiku. Ta se však odkazuje na minulost bývalého carského impéria a je geograficky limitovaná. I tady časem podle mě Rusko zhodnotí své reálné moţnosti. Nemyslím si, ţe by nastal nějaký dlouhodobější rozsáhlejší mezinárodní konflikt. Navíc, pokud se Čína bude snaţit o nějakou expanzi severním směrem, bude tím tlačit Rusko ke spolupráci se Západem. Stejně jako islámský terorismus. Takţe Rusové moţná zjistí, ţe je pro ně nebezpečím právě Čína a islámský fundamentalismus. Muslimové v Rusku demograficky sílí, ruská populace vymírá. Tohle by si měli rychle spočítat. Ţe je pro ně vlastně výhodné se Západem spolupracovat. Musím vám dát za pravdu, ţe postavit se proti Západu je pro Rusko vlastně nevýhodné. Ale bohuţel nyní hrají prvořadou roli asi emoce... Samozřejmě, ten vládce hraje na emoce. Kvŧli popularitě u obyvatelstva provozuje zahraniční politiku, která je pro zájmy země kontraproduktivní, a je výhodná jen krátkodobě. Mŧţe se i stát, ţe bude v této politice pokračovat i kdyţ je pro Rusko z dlouhodobějšího hlediska nevýhodná. Ale pro něj osobně výhodná je. Takovýto kontrast se odehrál v řadě případŧ v rŧzných zemích. URL Spojené státy nemají zapotřebí vyrábět důkazy Lidové noviny str. 06 Svět msl Na Ukrajině probíhá regulérní ozbrojený konflikt, do něhoţ je zapojena řada aktérŧ. Boj o veřejné mínění je samozřejmě jeho nesmírně dŧleţitou součástí, říká LN Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. * LN USA zveřejnily satelitní snímky, jeţ mají dokazovat, ţe ruská armáda ostřeluje ukrajinské teritorium. Jaké konkrétní informace z nich lze vyčíst? Snímky zachycují přesné rozmístění ozbrojených jednotek a míst dislokace na obou stranách ruskoukrajinské hranice, a to jak před onou inkriminovanou střelbou, tak po ní. Mŧţeme na nich rovněţ rozpoznat krátery, které ostřelováním vznikly. Ovšem k váze samotných snímkŧ: všechny strany konfliktu v tomto ohledu zveřejňují pouze nezbytné minimum, aby ochránily své zdroje a zpŧsob, jak informace získaly. * LN Moskva však snímky odmítla jako padělek. Představují satelitní snímky skutečně spolehlivý dŧkaz ruského vojenského angaţmá na Ukrajině? Rusko zřejmě naráţelo mimo jiné na činnost amerického ambasadora v Kyjevě George Pyatta, který tvrzení o ruské účasti v ukrajinském konfliktu veřejně podporuje. Nicméně silně pochybuji o tom, ţe by Spojené státy fabrikovaly dŧkazy, domnívám se, ţe to nyní nemají zapotřebí. Více čtěte na serveru Co vám uniklo: smlouva o jaderných zbraních se drolí i kritika Šarapovové lidovky.cz str. 00 Lidovky / Domov Lidovky.cz Neměli jste čas sledovat přes den zprávy? Přinášíme pro vás přehled nejdŧleţitějších událostí dne. 3 HLAVNÍ UDÁLOSTI USA: Rusko porušilo dohodu o jaderných zbraních. Testovalo rakety Plné znění zpráv 19

20 Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných raketách středního a kratšího doletu. Moskva údajně testovala řízenou střelu, kvŧli čemuţ v pondělí vyzval Rusy v dopise k okamţitému dvoustrannému jednání prezident Barack Obama. Pátý šéf během roku. Kubiše střídá v čele ŘSD manaţerka z Agrofertu Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kubiš po čtyřech měsících ve funkci končí. Ředitelství dočasně povede šéfka správního úseku Soňa Křítková, dokud se ve výběrovém řízení nepodaří najít nového generálního ředitele. Oznámil to řekl ministr dopravy Antonín Prachař. Europolitice nerozumí, nemá názor a jen opakuje, pustil se Zahradil do Sobotky Je premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) eurohujer, který kvŧli konzultaci výběru eurokomisaře poníţil Česko, jak tvrdí prezident Miloš Zeman? Server Lidovky.cz s tímto dotazem oslovil politiky. Ti opoziční vidí za jeho krokem snahu ospravedlnit prohru s Andrejem Babišem (ANO), část povaţuje prezidentŧv výpad proti Sobotkovi za další z hradních políčkŧ. 3 ČLÁNKY, KTERÉ JSME PŘINESLI JAKO PRVNÍ Satelitní snímky jako dŧkaz ruské agrese obstojí, soudí analytik Rusko zaútočilo na ukrajinské území, prohlásily v neděli Spojené státy. Na dŧkaz zveřejnily satelitní snímky, jeţ zachycují pohyb ruských jednotek a krátery zpŧsobené údajným ostřelováním ukrajinského pohraničí. Jsou záběry ze satelitŧ prŧkazným potvrzením, ţe Moskva stojí po boku proruských separatistŧ? Jednotky ukrajinské armády, zejména pohraničníkŧ, jsou systematicky ostřelovány i z území Ruské federace, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Policistka mohla ţít, vězení pro zfetovaného řidiče se nabízelo, míní právník Ministerstvo spravedlnosti se ohradilo proti pochybám, které server Lidovky.cz vznesl k soudní historii případu zfetovaného řidiče, jenţ letos v květnu zabil policistku. Protichŧdné jsou i názory právníkŧ. Jedni postup soudŧ posvětili, druzí si myslí, ţe tragickému vyústění případu šlo předejít. Ať je to jako na výletě, přeje si před premiérou první strojvŧdkyně Leo Expressu Úterý je pro Helenu Záleskou dvojnásobně výjimečným dnem. Vedle toho, ţe slaví pětadvacáté narozeniny, vŧbec poprvé vyjede na ţelezniční trať jako strojvŧdkyně vlaku Leo Express. Ráno vyrazí z Prahy směr Bohumín jako vŧbec první ţena za volantem u této soukromé společnosti. V České republice jsou aktuálně uţ jen čtyři další ţeny, které si do kolonky zaměstnání píší: Strojvŧdce. Přála bych si, aby šlo o jednu z jízd, kdy si v práci připadám, jako kdyţ jsem vyrazila na výlet, řekla před svou premiérou serveru Lidovky.cz. 4 ČLÁNKY PRO VOLNÝ ČAS Šarapovová podporuje svými bonbony konzumaci cukru, zlobil se poslanec Tenistka Maria Šarapovová úspěšně rozjela svŧj byznys se sladkostmi Sugarpova. Nedávno otevřela nový obchod v Londýně, coţ kromě zvědavosti vyvolalo i negativní reakce. Britský poslanec Keith Vaz zkritizoval ruskou tenistku za to, ţe propaguje nezdravé jídlo, coţ by podle něj jako sportovkyně dělat neměla. Hradílek se zotavuje po zranění: Pomohl mi klid, uţ se probouzím bez bolesti Kdyţ se loni v Praze stal mistrem světa, říkal: Tuhle trofej nechci nikomu předávat. Aby měl kajakář Vavřinec Hradilek šanci na letošním šampionátu slib dodrţet, musel překonat vleklé zdravotní potíţe. Dobré dva měsíce jsem byl mimo, ale uţ zase trénuju, raduje se Hradilek po bolestivých problémech s krkem. A věří, ţe zářijové MS v USA stihne. Američané si vybaví Terezín a Hitlera, knedlíkem bych je udusila, říká Češka Monika Kvěchová se do Ameriky přestěhovala, protoţe chtěla získat nové zkušenosti. Odjela za oceán s tím, ţe bude dělat au-pair. O své práci říká: "Práce s dítětem je lehká - do té doby neţ si uvědomíte, ţe české zvyky jsou absolutně jiné." Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině. Jsem feťák workoholismu, říká Vladimír 518 S Vladimírem 518 jsme se potkali na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde prezentoval nový dokumentární cyklus KMENY. K dalšímu letnímu festivalu - Letní filmové škole v Uherském Hradišti, která probíhá od 25. července, vytvořil Vladimír vizuál a znělku. Kromě filmŧ a kmenŧ jsme si ale povídali třeba i o novém klipu PSH a hlavně o hořícím ohni, o středobodu jeho osobnosti i jeho práce, který snad nevytěká. InsertSingleVideo URL /zpravy-domov.aspx?c=a140729_195851_ln_domov_mpr Plné znění zpráv 20