Publikace. Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE. OPET Czech Republic OPET CR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Publikace. Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE. OPET Czech Republic OPET CR"

Transkript

1 OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií Publikace Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn ENERGIE Brno 2001

2 OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií ENERGIE V roce 1990 Evropská komise vyhlásila program THERMIE zamìøený na demonstraci nových nejaderných energetických technologií. Souèasnì byla založena sí OPET (Organisation for the Promotion of Energy Technologies) center, jejímž cílem je pomáhat Komisi s šíøením informací o výsledcích projektù a s podporou nových technologií v oblasti nejaderné energetiky. Tato sí byla od konce roku 1996 øízena direktoriáty DG XVII a DG XIII. V roce 2000 byla sí OPET center rozšíøena o obdobnì orientované organizace pùsobící v zemích støední a východní Evropy, v kandidátských zemích a v øadì dalších zemí, které uzavøely s EU dohody o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje technologií. V souèasné dobì OPET centra sdružují 108 organizací v rámci 45 konsorcií v Evropì a v Asii. Èlenem OPET sítì je také Èeská republika prostøednictvím centra OPET Czech Republic. Sí OPET center je jedineènou organizací spojující demonstraèní a inovaèní èást døívìjších evropských programù JOULE-THERMIE, INNOVATION a souèasného programu ENERGIE, který je souèástí 5. Rámcového programu pro rozvoj technologií a demonstrací ( ). Tato vazba umožòuje pokrýt jak výzkumné, tak realizaèní aktivity, navíc spojené s podporou technologického transferu a podporou uplatnìní výsledkù výzkumu v praxi v oblasti energetických technologií a inovací. Zásadním cílem OPET sítì je spolupracovat s organizacemi, institucemi, spoleènostmi a podniky a pomáhat jim v hledání a ve využívání èistých a energeticky efektivních technologií, a to zejména tìch, které jsou výsledkem projektù podporovaných Evropskou komisí. Cílem všech vyvíjených aktivit je posilovat dialog mezi zemìmi, klienty, snaha porozumìt problémùm a potøebám a pomáhat nalézat inovaèní technologická øešení. Základní myšlenka sítì OPET zahrnuje také diskuzi o budoucnosti evropského technologického vývoje a výzkumu realizovanou v tìsné spolupráci s praktickými potøebami klientù zejména v rámci 5. rámcového programu EU, ale i dalších energeticky orientovaných programù. Pomáhat pøejímání nových technologických postupù je èasovì velmi nároèný proces, který má dlouhodobou pùsobnost a nemùže být završen v prùbìhu mìsíce. Sí OPET center vchází do pátého roku své aktivity. Jsme rádi, že mùžeme prostøednictvím projektu OPET Czech Republic podpoøit vydání této publikace, jejímž cílem je poskytnout zájemcùm informace o možnostech snižování tepelných ztrát v bytových jednotkách postavených v Èeské republice v minulých letech. OPET Czech Republic je èlenem sítì založené Evropskou komisí na podporu efektivních a inovativních energetických technologií Koordinátor projektu Partner projektu Partner projektu Technologické centrum AV ÈR DEA Energetická agentura EGÚ PRAHA Engineering, a.s. Rozvojová 135 Lozíbky Praha Brno Praha 9-Bìchovice tel. (02) (05) (02) fax. (02) (05) (02)

3 Milan Machatka, Jiří Šála Snížení spotřeby tepla na vytápění obytných budov při zateplení neprůsvitných obvodových stěn Brno 2001 Zpracovali: Kapitoly 1, 3.1, 4.1 Ing. Milan Machatka, CSc. Kapitoly 2, 3.2, 3.3, 4.3, 4.4 Ing. Jiøí Šála, CSc. Úvod, kapitola 4.2, závìr Ing. Milan Machatka, CSc., Ing. Jiøí Šála, CSc. Grafika obálky: grafické studio Klassic, s.r.o., V. P. Èkalova 503/12, Praha 6-Dejvice Publikace je vydana v ramci projektu Evropske Unie - OPET Czech Republic - OPET CR (Organization for the Promotion of Energy Technologies, Czech Republic) Text Grafika Publikace Milan Machatka, Jiøí Šála grafické studio Klassic, s.r.o., V. P. Èkalova 503/12, Praha 6-Dejvice DEA Energetická agentura, spol. s r.o., Brno, Technologické centrum AV ÈR, Praha

4 OBSAH Úvod 3 1. Vývoj bytové výstavby v ÈR Výstavba do roku Výstavba od roku 1921 do roku Výstavba od roku 1946 do roku Výstavba od roku 1961 do roku Výstavba od roku 1981 do roku Výstavba po roce Vývoj tepelnì technických a energetických požadavkù Požadavky pøed rokem Požadavky v letech 1963 až Požadavky v letech 1979 až Požadavky v letech 1992 až Požadavky po roce Vývoj obvodových stìn obytných budov v ÈR Konstrukèní a materiálové øešení obvodových stìn Tepelnì technické vlastnosti obvodových stìn Zhodnocení tepelnì izolaèních vlastností obvodových stìn Zateplování obvodových stìn obytných budov Vývoj zateplování obvodových stìn v Èeské republice Druhy zateplovacích systémù Dimenzování tepelné izolace v zateplovacích systémech Vliv tepelných mostù a tepelných vazeb pøi zateplování 29 Závìr 32 Literatura 33 5

5 ÚVOD Snižování energetické nároènosti ekonomiky patøí k základním cílùm národního hospodáøství. Koneèná spotøeba vyrobené tepelné energie v Èeské republice v roce 1999 èinila 213 PJ, což pøedstavuje pøibližnì jednu pìtinu celkové koneèné spotøeby paliv a energie. Na spotøebì vyrobené tepelné energie se podílí spotøeba tepla pro bydlení. Zatímco koneèná spotøeba pro výrobu a provoz se omezuje index koneèné spotøeby vyrobené tepelné energie pro výrobu a provoz 99/96 je 71,2 koneèná spotøeba tepelné energie pro domácnosti vykazuje nárùst index 99/96 je 124. Zvýšení spotøeby neodpovídá nárùstu dokonèených bytù, který byl za uvedené období pouze cca 6 %. Trend spotøeby tepelné energie v bytových domech má tedy mírnì rostoucí tendenci. Potøebu úspor energie vyžadují mezinárodní dohody Èeské republiky jako pøidruženého èlena Evropského spoleèenství a plnoprávného èlena øady evropských orgánù a organizací. Tím jsou vymezeny podmínky pro národní programy v této oblasti. Opatøení v oblasti úspor energie, které pøináší výsledky, je základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu podle smìrnice Rady Evropy è. 89/106/EHS, pøenesený do èeské legislativy. Základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu je formulován ve smìrnici: Stavba a její zaøízení pro vytápìní, chlazení a vìtrání musí být navržena a postavena tak, aby objem energie spotøebovaný pøi provozu byl nízký s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelù. Èeským zákonem zavádìjícím uvedený požadavek v oblasti staveb je stavební zákon a jeho provádìcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj è. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu. V souladu s ustanovením vyhlášky pøitom trvá jednoznaèná a závazná povinnost zajištìní normových hodnot tepelnì technických vlastností ve výstavbì podle ÈSN :1994. Normové hodnoty pro obvodové pláštì již postavených staveb je pøitom možné docílit pouze dodateèným zateplením. Další dùležitou legislativní oporou pro realizaci požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu v oblasti stavebních výrobkù je zákon è. 22/1997 Sb., který byl novelizován zákonem è. 71/2000 Sb. Provádìcí pøedpisy k tomuto zákonu, které se týkají stavebních výrobkù, jsou naøízení vlády è.178/1997 Sb. ve znìní naøízení vlády è. 81/1999 Sb. Ve vztahu ke stavbám zdùraznil význam úèinnìjšího využívání energie nový zákon è. 406/2000 Sb., o hospodaøení energií. V pøipravované provádìcí vyhlášce Ministerstva prùmyslu a obchodu k tomuto zákonu, kterou se stanoví podrobnosti úèinnosti užití energie pøi spotøebì tepla v budovách, se poèítá se zpøísnìním požadavkù, a to jak na hodnoty souèinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (návrh má požadavky pøísnìjší o cca 25 %), tak požadovanou smluvní mìrnou spotøebou tepla na vytápìní. Poèítá se také s tím, že parametry, které budou schváleny v této vyhlášce, bude respektovat probíhající revize èásti 2. tepelnìtechnické normy ÈSN Tepelná ochrana budov Funkèní požadavky. Ve vyhlášce je novì definován energetický prùkaz budovy, kterým se završuje energetické hodnocení. Uvedené zákony, vyhlášky a normy byly dosud pøevážnì orientovány na úspory energie pøi vytápìní novostaveb. Požadovaných parametrù spotøeby tepla v novostavbách pøitom nebylo v praxi díky technologickým tolerancím a nekázni docilováno. Nárùst spotøeby proti normovým pøedpokladùm byl èasto 35 až 70 %. Snižování energetické nároènosti témìø úplnì minulo rozhodující objem bytového fondu, který tvoøily stávající budovy. Tam se postupovalo cestou ojedinìlých rekonstrukcí a modernizací. Plošné a razantní zahájení energetické rekonstrukce starších bytových domù, které zaèalo v zahranièí po roce 1973, v Èeské republice nenastalo. Potøebný rozvoj plošného snižování energetické nároènosti bytového fondu také brzdí nedostatek motivace. Zatímco v pøípadì výrobních budov a vlastních výrobních technologií je hnací silou úspory tepelné energie obecná snaha o snižování jakýchkoliv možných nákladù, je dosud motivace majitelù a uživatelù bytových staveb k zajištìní úspor tepelné energie velmi nízká. Prùmìrné vydání jednoho èlena domácnosti na ústøední topení vèetnì teplé vody èinilo podle statistických údajù v roce 1999 jen 3,8 % z jeho celkového spotøebního vydání. Cena energie na vytápìní, která se dosud pohybuje obvykle od 170 do 350 Kè/GJ (podle zpùsobu výroby tepla, s výjimkou elektrické energie, která je cenovì vyšší), je významnì nižší, než se pohybují ceny v zemích EU, kde lze hovoøit o obvyklé cenì v rozmezí 400 až 550 Kè/GJ (opìt s výjimkou elektrické energie, která se pohybuje v cenách od 1200 do 1800 Kè/GJ). Dùvodem nízkých cen energie u nás jsou rùzné formy nepøímé regulace ze strany státu. Pøedpokládá se, že tyto intervence z rozpoètových prostøedkù státu pøi zajiš ování palivovì energetické potøeby budou døíve èi pozdìji omezeny nebo zrušeny. Souèástí makroekonomických zmìn v Èeské republice bude tedy postupné pøibližování cen energetických pro- 6

6 duktù a surovin cenám bìžným v zemích Evropské unie. To znamená zvýšení cen energie o 60 % a více. Logicky lze potom oèekávat vìtší snahy ze strany koneèných uživatelù o snižování nákladù na tepelnou energii, a to pøedevším úsporným chováním a hledáním rezerv v hospodaøení. Zvyšování cen energie již nyní zvyšuje aktivitu nìkterých spotøebitelù v jejich snahách o úspory tepelné energie. Zahranièní zkušenosti pøitom ukazují, že pøevedení uvedené aktuální tendence v trvalé chování celé veøejnosti vyžaduje kromì cenových impulsù i stálý informaèní tlak a vytvoøení pøíznivého legislativního a spoleèenského prostøedí pro úsporné aktivity. Nereálná cena tepelné energie nemusí být jedinou brzdou pro zvyšování úspor tepelné energie na vytápìní. Stávající legislativa napøíklad zatím nedovoluje obcím èi jiným majitelùm bytových domù po zateplení pronajímaného objektu zvýšit nájemné o èástku, která pøedstavuje uspoøenou energii. Motivace k úsporám energie formou státních dotací, daòových úlev èi bankovních produktù (úèelové spoøení, úrokové sazby, garance státu apod.) se u nás zatím uplatòuje pouze výbìrovì a v malém rozsahu, nikoliv plošnì jako v zahranièí. V daòové oblasti brzdí energeticky úsporná opatøení daòové pøedpisy, které dovolují zateplování uplatòovat jen jako zhodnocení nemovitosti a odepisovat je tedy v nejdéle trvající odpisové skupinì. Pøíklady motivaèních opatøení v Evropì již existují. Je to napøíklad : taxativní zaøazení nákladù na zateplení mezi pøímé daòové výdaje odeèitatelné od daòového základu alternativnì èlenìní nákladù na zateplení na dvì èásti náklady na opravy, což je zanedbaná údržba spolu s náklady na zvýšení tepelnì izolaèních vlastností požadovaných zákonem, a náklady na zhodnocení, což jsou náklady na zvýšení tepelnì izolaèních vlastností nad rámec zákona; prvá èást nákladù se zapoèítává do pøímých výdajù a druhá èást se potom odepisuje v režimu rychlých odpisù promítnutí energetické nároènosti budovy do vyhláškové ceny nemovitosti Technický stav obvodových stavebních konstrukcí témìø celého stávajícího bytového fondu vyžaduje opravy v takovém rozsahu, který by mìl sanovat škody zpùsobené zanedbanou údržbou. Tuto regeneraci lze provést s využitím zateplování obvodových stìn, tedy se soubìžným energeticky úsporným úèinkem, To potom pomùže ekonomické návratnosti provádìných oprav. Bytové stavby se vyznaèují pomìrnì malou rozmanitostí konstrukèního øešení a jejich provozování je z hlediska spotøeby energie pøedvídatelné. To umožòuje zobecnit podmínky pro zateplování neprùsvitných obvodových stìn a stanovit vliv tohoto zateplení na snížení spotøeby tepla na vytápìní. 7

7 1. VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V ČR Z pøedposledního sèítání lidu, domù a bytù z bøezna 1991 vyplývá: Poèet obyvatel bydlících v trvale obydlených bytech Poèet trvale obydlených domù Poèet trvale obydlených bytù z toho v rodinných domech ,5 % z toho v bytových domech ,5 % Poèty bytù podle doby výstavby do roku ,9 % ,5 % ,3 % ,7 % ,7 % bøezen ,9 % (dokonèené byty) Výbìrové šetøení o struktuøe bytového fondu, provedené v období bøezen až kvìten 1994 ÈSÚ, naznaèuje nárùst bytù v rodinných domech: Poèet trvale obydlených bytù z toho v rodinných domech ,3 % z toho v bytových domech ,8 % Pro vyèíslení celkového množství svislých neprùsvitných konstrukcí je rozhodující rok Dùvody jsou následující: Zaèátkem devadesátých let konèila výroba a výstavba panelových obytných budov, která tvoøila podstatnou èást dokonèovaných bytù od konce šedesátých let (viz tabulka 1) a která v sobì nesla rizika vad panelové výstavby. Vady se projevovaly mimo jiné ve zvýšené spotøebì energie na vytápìní, dále v tom, že celková výstavba bytù po roce 1994 je v útlumu, od kvìtna roku 1994 zaèala platit pøísnìjší èeská technická norma ÈSN Tepelná ochrana budov Funkèní požadavky, jejíž dodržování dávalo lepší pøedpoklad k tomu, že pøi vytápìní nebude docházet k plýtvání s tepelnou energií. Z poètù bytù v trvalém užívání v èlenìní k roku 1994 vyplývá, že celková plocha neprùsvitných obvodových stìn, s jejímž zateplením se dá potenciálnì uvažovat, je pøibližnì 150 mil. m 2 (viz tabulka 2). Množství pøedstavuje souèet ploch obvodových stìn vhodných k zateplení po odeètení 8 mil. m 2 na plochy zateplené za posledních 10 let. Používané stavební materiály a výrobky pro obvodové neprùsvitné stìny jsou logicky dány podmínkami v Èeské republice, za kterých obytné budovy vznikaly. Tyto podmínky urèovaly materiálové zdroje a spojení technických, technologických, ekonomických a politických vlivù. Zmìny tìchto podmínek lze charakterizovat rozdìlením výstavby do tìchto hlavních èasových etap: do roku až až až až 1994 od roku 1995 dodnes Pøehled nejrozšíøenìjších druhù neprùsvitných obvodových stìn a jejich tepelnì technické vlastnosti jsou pro tyto èasové etapy uvedeny v kapitole 3. Tabulka 1 Struktura bytù v bytových domech podle materiálu nosných zdí Rok cihly, tvárnice, panelové bloky celomontované ostatní celkem bloky poèet % poèet % poèet % poèet % poèet % bytù bytù bytù bytù bytù , , , , , , , , , , ,

8 Tabulka 2 Orientaèní velikost plochy obvodových stìn bytù v ÈR, které je možné zateplovat Poèet trvale obydlených bytù v bytových domech Poèet trvale obydlených bytù v rodinných domech Plocha neprùsvitných obvodových stìn [m 2 ] na 1 bytovou jednotku v bytových domech v rodinných domech Plocha neprùsvitných obvodových stìn [mil. m 2 ] celkem v bytových domech v rodinných domech ,8 104, Výstavba do roku 1920 Typická je výstavba rodinných domù z maloformátových zdících prvkù, jako jsou cihly, kámen, vepøovice. Pøevaha výstavby rodinných domù je patrná z tabulky 3. Tabulka 3 Množství bytù podle druhu výstavby domu do roku 1920 Etapa Rodinné domy Bytové domy Celkem do roku Celkem do roku Výstavba od roku 1921 do roku 1945 Nastává rozvoj výstavby v novém státì. Rozvoj je podporován nejen novým zpùsobem jejího financování, ale i zjednodušením stavebních pøedpisù. Úlevy v pøedpisech se týkaly také minimální tlouš ky zdiva, které mohly, ale nemusely být využívány. Nejvíce úlev bylo využito pøi výstavbì levných bytù, které jsou v této etapì nositelem nejvìtší produkce dokonèených bytù obzvláštì v druhé polovinì dvacátých let a polovinì tøicátých let viz tabulka 4. Na Zlínsku se objevují první náznaky využití obvodových stìnových panelù na silikátové bázi. Tabulka 4 Množství bytù podle druhu výstavby od roku 1921 do roku 1945 Rok Rodinné domy Bytové domy Celkem 1921 až Výstavba od roku 1946 do roku 1960 Na poèátku této èasové etapy navazovala bytová výstavba na podmínky první republiky. V celostátním mìøítku se bytovou výstavbou zabýval dvouletý plán. Vznikly tzv. dvouletkové byty, kde vnìjší neprùsvitné stìny byly realizovány pøedevším z cihel a škvárobetonových prvkù. Snaha o zprùmyslnìní stavebnictví po roce 1948 vedla k postupnému zavádìní nejprve prvkové a pozdìji objemové typizace. Zaèaly se realizovat vyzdívané bytové domy typu T (T 01, T 02, T 03, T 11, T 12, T13). Pro omezení zdìní byly ve speciálních výrobnách vyrábìny 9

9 celé èásti zdiva (kvádry) z plných cihel nebo cihel pøíènì dìrovaných. Stavby z cihelných kvádrù pøecházely na bloky z lehkých betonù (škvárobeton, struskobeton). Kvádry a bloky potom ustupovaly kvádropanelùm a paneloblokùm. Kvádropanely a panelobloky jsou dílce na výšku podlaží, ale s omezenou délkou. Panelové domy stavební soustavy G pøedstavují zaèátek výstavby bytových domù z celostìnových panelù v Èeskoslovenské republice. První montovaný pøíèný stìnový (panelový) systém typu G byl vyvinut v Gottwaldovì (Zlínì) v roce 1953 jako výsledek snahy o maximálnì zprùmyslnìnou, rychlou a relativnì levnou výstavbu bytových domù. Od jednotlivých oblastních realizací objektù typu G40 a jejich variant se v roce 1957 zahájila výstavba celostátního typového panelového domu G 57. Ta se do roku 1960 realizovala ve výchozích vývojových modifikacích s minimálními rozdíly. Obvodové stìny byly jednovrstvé z lehkých betonù (struskopemzobeton, škvárobeton), nebo vrstvené s použitím vnitøní tepelnì izolaèní vrstvy silikorku (obdoba souèasných velmi lehkých pórobetonù) a pazderobetonu. Nejvìtší podíl na výstavbì bytù mìla stavební soustava G až v roce 1964, kdy v ní byla postavena více než tøetina všech bytù viz obrázek 1. Obrázek 1 Podíl stavební soustavy G (%) na celkové výstavbì bytù v letech Výstavba od roku 1961 do roku 1980 Pokraèovala výstavba panelových bytových domù typu G 57. V jednotlivých krajích zaèaly vznikat další vývojové modifikace celostátního typu, které se lišily zejména skladbou obvodových stìn, øešením støech, podlažností a použitím výtahu. Vnìjší neprùsvitné stìny byly jak jednovrstvé, tak vrstvené s tepelnì izolaèní vrstvou již ve støední èásti panelu. Pro jednovrstvé stìny byly využívány v pøevážné míøe lehké betony, jako byl struskopemzobeton, expanditbeton, keramzitbeton, škvárobeton apod. Používaly se také panely z keramických kvádrù. Po roce 1965 se zaèaly objevovat již typické vrstvené panely s rùznými tepelnými izolanty z moèovinoformaldehydové pryskyøice, pìnového skla a nakonec i z pìnového polystyrenu mezi dvìma železobetonovými vrstvami. Výstavba rodinných domù byla realizována s vnìjšími neprùsvitnými stìnami z cihel, novìji z pøíènì dìrovaných cihel. V oblastech s nedostatkem keramických výrobkù se používaly škvárobetonové nebo struskobetonové prvky. Realizace panelových bytových domù øady G byla výrazným krokem k požadovanému zprùmyslnìní stavebnictví. Tohoto cíle bylo dosahováno pøedevším zamìøením všech aktivit ve prospìch výroby. Jednostranné zamìøení však s sebou pøinášelo zhoršení dispozièní, architektonické a urbanistické kvality. Objevilo se volání po zlepšení a odstranìní pøíèin vzniku závad. Velkým tlakem na nárùst výstavby panelových domù byl neustále se prohlubující nedostatek bytù. Vláda stanovila v roce 1959 jako prvoøadý úkol zpracování nových typových podkladù bytových domù. Již v roce 1959 se zaèaly projektovat experimentální stavby, na nichž se mìly ovìøit nové tendence v oblasti architektonické a dispozièní a tendence v oblasti nových technologických a konstrukèních øešení. Bylo vyprojektováno celkem 20 variant experimentálních objektù. Zároveò se zaèaly výraznìji uplatòovat nové druhy vrstvených obvodových pláš ù. V letech 1960 až 1962 se v Praze, Brnì, Ostravì, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Bratislavì realizovaly experimentální bytové výstavby. Na základì jejich výsledkù byly rozpracovány dva nové celostátní konstrukèní systémy, a to T 06 B a T 08 B. Konstrukèní systémy se zaèaly hromadnì užívat od roku Jmenované systémy se staly nejrozšíøenìjšími panelovými systémy v Èeské republice (tabulka 5). V dobì zpracování typových podkladù se zmìnil názor na metody typizace a v nových podkladech se pøechází z objemové typizace na typizaci otevøenou, prvkovou. 10

10 Tabulka 5 Struktura výstavby bytù v ÈSSR v soustavì T 06 B, T 08 B v letech 1963 až 1973 Panelová soustava T 06 B T 08 B Celostátní soustavy celkem poèet bytù % poèet bytù % poèet bytù % 268 0, , , , , , , ,5 Pøedsazený obvodový pláš nových soustav nebyl souèástí závazných typových podkladù a umožòoval materiálovou zamìnitelnost. Vznikaly krajské konstrukèní varianty (celostìnové panely, parapetní panely a meziokenní vložky) a materiálové varianty jednovrstvé panely z lehkých betonù, porobetonové panely, keramické panely, vrstvené panely. V roce 1972 byly schváleny typové podklady nových panelových soustav (pøedevším B 70, BANKS, HKS 70, PS 69, LARSEN-NIELSEN, VVÚ-ETA, NKS). Svislé vnìjší neprùsvitné konstrukce se realizují ve velkém množství vrstvené s tepelným izolantem z pìnového polystyrenu v tlouš kách 40, 50 a 60 mm. Zásadní zmìnu v navrhování a v realizaci neprùsvitných vnìjších stìn vyvolala revize tepelnì technické normy ÈSN , která zaèala platit v roce Na jejím základì pøešla vìtšina stavebních soustav na tlouš ku pìnového polystyrenu 80 mm. Nepanelová bytová výstavba má v této èasové etapì klesající tendenci. Je orientována pøedevším na porobetonové tvárnice a cihelné kvádry. Pokraèuje využívání pøíènì dìrovaných cihel a podle místních podmínek se využívají tvarovky z lehkého betonu. V sedmdesátých letech se rodinné domy zaèaly také realizovat jako døevostavby. Koncem šedesátých let výstavba z panelù již výraznì pøevládá nad ostatní výstavbou. Tento stav se prakticky až do roku 1990 nemìní (tabulka 6). Tabulka 6 Podíl panelové výstavby v celkovém poètu bytových domù (bez výstavby bytù v rodinných domech ) Rok Podíl panelových domù na 90,1 90,3 94,8 výstavbì bytových domù [%] 1.5. Výstavba od roku 1981 do roku 1994 Dominuje výstavba panelových bytových domù (tabulky 7, 8), a to až do poèátku devadesátých let, kdy konèí. Realizuje se vìtšina hlavních panelových konstrukèních soustav vzniklých na poèátku šedesátých let, doplnìných zaèátkem osmdesátých let o nové stavební soustavy P a P1.21. Po zahájení platnosti revidované tepelnì technické normy ÈSN v roce 1979 se postupnì zvyšují tlouš ky tepelného izolantu na 80, výjimeènì až na 100 mm. Po roce 1982 zaèíná vrcholit snaha o praktické eliminování tepelných mostù (tepelných vazeb), zejména ve stycích obvodových panelù. Tím se reálnì a postupnì upravují nevyhovující tepelnì technické a energetické vlastnosti panelových domù. Tabulka 7 Byty podle druhu výstavby domù Èasová etapa Rodinné domy Bytové domy Celkem poèet % poèet % poèet % , , ,0 Zvìtšuje se celková tlouš ka vnìjších neprùsvitných stìn, a už v dùsledku zvìtšení tlouš ky tepelnì izolaèní vrstvy u vrstvených panelù nebo zvìtšením celé pùvodní tlouš ky. Pøevládají vícevrstvé panely ve složení železobeton + pìnový polystyren + železobeton. 11

11 Tabulka 8 Podíl panelové výstavby v celkovém poètu bytových domù (bez výstavby bytù v rodinných domech ) Rok Podíl panelových domù na výstavbì bytových domù [%] 98,8 98,2 Stále klesá nepanelová bytová výstavba. Po roce 1990 konèí panelová výstavba a celková výstavba bytù má výraznì klesající tendenci (tabulka 9). Po roce 1992 se zaèínají projevovat nové pøísnìjší tepelnì technické parametry dané zmìnou è. 4 k ÈSN Tabulka 9 Dokonèené byty v období 1990 až 1994 Rok Poèty dokonèených bytù Výstavba po roce 1995 Výraznou zmìnu v navrhování neprùsvitných obvodových stìn pøinesla nová revize tepelnì technické normy ÈSN v kvìtnu S ohledem na pøísnìjší normové požadavky se využívají nové stavební materiály, které mají lepší tepelnì technické vlastnosti. Používají se pøedevším porobetonové tvárnice a porovinové cihelné tvarovky. V roce 1995 dochází po pìti letech ke zvýšení absolutního poètu dokonèených bytù tabulka 10. Realizuje se však pøibližnì jen 30 % z poètu bytù dokonèených v roce Tabulka 10 Dokonèené byty v období 1995 až 1998 Rok Poèet dokonèených bytù z toho v rodinných domech v bytových domech v nástavbách, vestavbách, pøístavbách Pøevažuje výstavba rodinných domù. Narùstá využívání plochých støech pro byty v nástavbách a šikmých støech pro byty ve vestavbách. 12

12 2. VÝVOJ TEPELNĚ TECHNICKÝCH A ENERGETICKÝCH POŽADAVKŮ Vývoj tepelnì technických požadavkù na vnìjší stìny a energetických požadavkù na celé budovy je zachycen ve zmìnách závazných technických pøedpisù, kterými pøevážnì byly ÈSN. Termíny revizí tepelnì technických norem tedy byly i dobou zmìn požadavkù, na které více èi ménì správnì reagovalo projektové øešení konstrukcí a budov Požadavky před rokem 1963 Až do roku 1961 platila ÈSN 1450 pro výpoèet tepelných ztrát a s tím související èást navrhování tepelnì technických vlastností. Od roku 1955 se pro navrhování tepelnì technických vlastností stavebních konstrukcí používala také ÈSN Obytné budovy (èl ). Tepelnì izolaèní kvalita stavebních konstrukcí se vyjadøovala rovnocennou (ekvivalentní) tlouš kou cihelného zdiva. Pro vnìjší stìny byl požadován souèinitel prostupu tepla kn = 1,2 kcal/(m 2.h. C) = 1,396 W/(m 2.K), èemuž odpovídá požadovaný tepelný odpor konstrukce RN = 0,55 m 2.K/W. Tepelný odpor konstrukce se poèítal z prosté skladby (bez zahrnutí vlivu tepelných mostù, tedy vlastnost v ideálním výseku konstrukce). Výše uvedený požadavek byl definován a užíván pro celou konstrukci (ne pro její každou, i nejménì pøíznivou èást). Analogicky byl sledován požadavek na tepelnou akumulaci konstrukcí. Pro vnìjší konstrukce se požadovalo dosažení tepelnì akumulaèní schopnosti na úrovni alespoò 60 % tepelnì akumulaèního ekvivalentu normového zdiva z plných pálených cihel tlouš ky 45 cm. Pro vnitøní konstrukce potom alespoò 40 % této hodnoty. Tepelná akumulace se v uvedené dobì hodnotila porovnáváním doby prochladnutí s cihelným zdivem nebo dalšími metodami posuzujícími chladnutí, jako byly napø. stanovení poloèasu chladnutí, prùtoèného èasu, specifické akumulaèní schopnosti konstrukce, souèinitele masivnosti a další. Požadavky na spotøebu energie nebyly èíselnì vyjádøeny Požadavky v letech 1963 až 1978 V prosinci roku 1962 byla schválena nová ÈSN Navrhování stavebních konstrukcí z hlediska stavební tepelné techniky, s uvedenou platností od dubna Zanedlouho poté byla tato norma nahrazena novým znìním ÈSN Tepelnì technické vlastnosti stavebních konstrukcí stejné koncepce, doplnìným o vstupní velièiny, výpoètové metody a s rozlišením údajù pro vnitøní konstrukce. Schválena byla již v prosinci roku 1964, s úèinností od øíjna Tato norma platila až do roku 1979 témìø beze zmìn pouze v roce 1965 byly doplnìny hodnoty pro oblasti s teplotou nižší než -18 C a v roce 1975 byl upøesnìn zpùsob výpoètu kondenzace vodní páry. Norma byla nadále zamìøena na jednotlivé stavební konstrukce. Tepelnì izolaèní kvalita stavebních konstrukcí se vyjadøovala tepelným odporem konstrukce RN. V normì z roku 1962 je ještì soubìžnì uvádìn nejvýše pøípustný souèinitel prostupu tepla kn. Vnìjší stìny musely vykazovat na všech místech nejménì normovou hodnotu tepelného odporu ve výši RN = 0,60 m 2.h. C/kcal = 0,516 m 2.K/W pro teplotní oblast I s nejnižší teplotou vnìjšího vzduchu -15 C, èemuž odpovídá kn = 1,467 W/(m 2.K). Pro teplotní oblast II s nejnižší teplotou vnìjšího vzduchu -18 C se požadoval RN = 0,65 m 2.h. C/kcal = 0,559 m 2.K/W, èemuž odpovídá kn = 1,380 W/(m 2.K). Požadavek tehdy znìl na kritické místo v konstrukci, v nìmž tepelný odpor dosahuje nejnižší hodnoty, což je prakticky vždy v oblasti tepelných mostù. Pro tepelné mosty se však požadavek snižoval, protože v jejich pøípadì se požadovalo pouze zajištìní vnitøní povrchové teploty nad rosným bodem. Kromì toho však byl v normì popsán zpùsob stanovení velikosti požadovaných normových hodnot tepelných odporù ve vazbì na prùmìrné vnitøní povrchové teploty. To navozovalo vnímání normových požadovaných hodnot te- 13

13 pelných odporù jako hodnot prùmìrných. Také metody výpoètu tepelného odporu konstrukce nikoho nenechávají na pochybách, že se hodnotí prùmìrný tepelný odpor celé konstrukce vèetnì tepelných mostù (je uvedena Fokinova metoda pøibližného výpoètu, která je oprávnìnì souèástí ÈSN dosud). K poslední verzi se proto pøiklání souèasný výklad uvedených ustanovení požadavkù na tepelný odpor konstrukce. Ani jeden z uvedených výkladù normových ustanovení však nepøipouští hodnocení konstrukce prostøednictvím jejího nejpøíznivìjšího tepelného odporu, který je v místì nenarušené skladby. Jedná se o tzv. ideální hodnotu tepelného odporu, stanovenou pouze ze skladby nenarušených vrstev. Takové hodnocení je zavádìjící, nebo dává pøíliš optimistické výsledky. Pøesto bylo toto chybné hodnocení v té dobì nejbìžnìjší. Novì byly v normì stanoveny požadavky na tepelný odpor vnìjších konstrukcí z hlediska neustáleného teplotního stavu (tj. z hlediska tepelné akumulace), které je nutno uplatnit, jsou-li pøísnìjší, než požadavky z hlediska teplené izolace. Požadavky byly stanoveny v závislosti na tepelné jímavosti konstrukce odlišnì pro budovy s nepøetržitým vytápìním (liší se od nepøerušovaného vytápìní dle ÈSN , pohybuje se od hodnoty pøes 20 h/den u masivních budov až k hodnotì 24 h/den u tzv. lehkých budov) a pro budovy s pøerušovaným vytápìním. Kromì vnìjších stìn s vnitøní vrstvou z pazderobetonu a silikorku se požadavky na vnìjší konstrukce z hlediska tepelné akumulace nelišily od požadavkù na tytéž konstrukce z hlediska tepelné izolace. Požadavek na konstrukce s pazderobetonem, popø. se silikorkem, na vnitøním povrchu se pøi nepøetržitém vytápìní zvyšoval o nejvýše 32 % a pøi pøerušovaném vytápìní až o 130 %. Požadavky pro pøerušované vytápìní èasto pøevyšovaly úroveò, kterou požadovala budoucí revize normy v roce Požadavek na spotøebu energie nebyl v tìchto normách formulován. Od roku 1973 se nìkteré typové projekty a s nimi související vývojové práce provádìly podle nezávazné Smìrnice pro navrhování a posuzování panelových budov z hlediska stavební tepelné techniky, která byla vypracována ve VÚPS Praha v letech 1971 až 1972 pro Ministerstvo stavebnictví ÈSR. Tato Smìrnice byla prakticky bez podstatných zmìn promítnuta do souboru tepelnì technických norem, schválených v roce 1977, s úèinností po druhé ropné krizi od roku Byl v ní formulován požadavek na spotøebu energie na vytápìní prostøednictvím jejího výpoètu denostupòovou metodou (tato výpoètová metoda byla v následné normì zjednodušena) Požadavky v letech 1979 až 1992 V bøeznu roku 1977 byla schválena revize ÈSN Tepelnì technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria, úèinná od ledna 1979, jejíž závazné normové hodnoty tepelných odporù a souèinitelù prostupu tepla platily do roku Pro stavební konstrukce byla novì zavedena kritéria pro hodnocení teplotního útlumu (tepelnì akumulaèní schopnost konstrukce), tepelné jímavosti podlahových konstrukcí, vzduchové propustnosti stavebních konstrukcí a tepelnì ekonomického hodnocení vnìjších stavebních konstrukcí. Norma již nebyla zamìøena pouze na jednotlivé stavební konstrukce. Novì byla zavedena kritéria pro hodnocení místností z hlediska tepelné stability v zimním a letním období a hodnocení spotøeby energie na vytápìní budovy. Požadavky byly stanoveny obecnì pro budovy s požadovaným stavem vnitøního prostøedí s tím, že pro budovy, jejichž tepelnì technické vlastnosti stanovily jiné technické normy, platila tato norma v rozsahu, ve kterém se na ni odvolávaly. Podle oficiálního komentáøe k celému souboru tepelnì technických norem byly takovými normami mínìny speciální tepelnì technické normy ÈSN pro výrobní prùmyslové budovy a ÈSN pro stájové objekty, schválené v kvìtnu 1978 a závaznì úèinné od bøezna Nepøímo lze usuzovat, že požadavky ÈSN byly odvozeny pro obytné a obèanské budovy, aèkoliv to v normì není pøímo øeèeno. Tepelnì izolaèní kvalita stavebních konstrukcí se vyjadøovala tepelným odporem konstrukce, s obdobným pojetím jako v pøedchozí normì. Požadavky však byly zhruba dvojnásobné. Tento nebývalý skok byl zpùsoben kumulací nových energetických podmínek po první a druhé ropné krizi (byl to výrazný šok pro projektanty a zejména pro výrobce). Vnìjší stìny musely vykazovat na všech místech nejménì normovou hodnotu tepelného odporu, a to ve výši RN,15 = 0,95 m 2.K/W pro teplotní oblast I s nejnižší teplotou vnìjšího vzduchu -15 C, èemuž odpovídá kn,15 = 0,894 W/(m 2.K). Pro teplotní oblast II s nejnižší teplotou vnìjšího vzduchu - 18 C se požadoval RN,18 = 1,00 m 2.K/W, èemuž odpovídá k N,18 = 0,856 W/(m 2.K). Pro novì zavedenou teplotní oblast s nejnižší teplotou vnìjšího vzduchu -21 C se požadoval RN,21 = 1,10 m 2.K/W, èemuž odpovídá kn,21 = 0,788 W/(m 2.K). 14

14 Až do roku 1985 však existovaly výjimky, jejichž hodnoty byly blízké požadavkùm pøedchozí normy. Pro vnìjší stìny byl výjimeènì pøipuštìn tepelný odpor RN,15 = 0,55 m 2.K/W, RN,18 = 0,61 m 2.K/W a RN,21 = 0,67 m 2.K/W, èemuž odpovídá kn,15 = 0,894 W/(m 2.K), kn,18 = 0,856 W/(m 2.K) a kn,21 = 0,788 W/(m 2.K). Tyto výjimky se mohly použít nejvýše u jedné vnìjší obvodové konstrukce do konce roku 1983 a pro cihelné zdivo provedené tradièním zpùsobem až do konce roku Výjimky se mohly také použít pro modernizace a pøi stavebních úpravách prostorù budov, které byly projektovány do konce roku Pro vnìjší stìny rodinných domkù v místech s intenzivními vìtry a polohou velmi nepøíznivou bylo naopak doporuèeno zvýšit nejmenší požadovaný tepelný odpor o 0,05 m 2.K/W. Hodnocení tepelného odporu konstrukce v této normì jako hodnoty støední (prùmìrné) kromì již uvedených argumentù dále podpoøila pøedevším poznámka k požadavkovému èl. 3. V nìm se konstatuje, že požadovaný tepelný odpor konstrukcí je stanoven tak, aby prùmìrná teplota na vnitøním povrchu tìchto konstrukcí byla nad hodnotami dále v normì uvedenými. To podporuje vnímání normových požadovaných hodnot tepelných odporù jako hodnot prùmìrných, tedy hodnot zahrnujících v sobì pùsobení vlivu pøípadných tepelných mostù v rámci stavební konstrukce. Tím je zároveò vymezen rozsah (intenzita i množství) tepelných mostù v konstrukcích. I v této revizi norma nepøipouštìla hodnocení konstrukce prostøednictvím jejího nejpøíznivìjšího tepelného odporu, stanoveného pouze ze skladby nenarušených vrstev pro bìžné nestejnorodé konstrukce. Takový tepelný odpor je vždy pøíliš vysoký a neodpovídá realitì. Takovéto chybné hodnocení nadále patøilo mezi èasté postupy. K tomu napomohlo i širší uplatnìní výpoèetní techniky, nebo nìkteré nedokonalé komerèní programy, urèené k tepelnì technickému hodnocení stavebních konstrukcí, nepøímo navádìly k nesprávnému výpoètu tepelného odporu. Nabídkové menu tìchto programù nabízelo uživateli hodnocení prostøednictvím pouhé skladby vrstev jednotlivých konstrukcí bez upozornìní na pøípadnou nutnost odlišného hodnocení u nestejnorodých konstrukcí, kterých je v praxi vìtšina. Kromì požadavku na prùmìrný tepelný odpor konstrukce byla zároveò v normì samostatnì uvedena podmínka pro intenzitu místního pùsobení tepelných mostù v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi požadavkem na nejnižší vnitøní povrchovou teplotu, která nesmí klesnout pod teplotu rosného bodu. Energetická nároènost budov byla od ledna roku 1979 podle normy ÈSN hodnocena pro dva druhy budov pro bytové domy a pro obèanské budovy. Bez požadavku zùstaly rodinné domy. U bytových domù se hodnotila mìrná spotøeba energie na vytápìní E, což byla velièina smluvnì definovaná pro: mìrný byt jednotného objemu 200 m 3 (v panelových domech o jednotné konstrukèní výšce 2,8 m je to byt s užitnou plochou 71,4 m 2, tedy vìtší než 2+1 nebo menší než 3+1), tepelné ztráty stanovené podle normy ÈSN (tedy prostupem a vìtráním, bez vlivu solární energie a vnitøních zdrojù tepla), teplotu vnìjšího vzduchu te = -15 C (resp. spotøeba energie na tuto úroveò pøepoètená korekèním souèinitelem), nerozlišené dennostupnì a opravné souèinitele s výjimkou souèinitele na zkrácení doby provozu vytápìní u budov s nízkou tepelnou akumulací (tato korekce stanovovaná výpoètem tepelné stability se však pro složitost témìø neužívala), dva typy vytápìní nepøerušované a pøerušované (pro které vycházela mìrná spotøeba energie ve výši cca 86 % hodnot pro vytápìní nepøerušované). Z posledního bodu vyplývá, že pro splnìní jednotného požadavku na spotøebu energie muselo být stavební øešení u budov s nepøerušovaným vytápìním kvalitnìjší. Pro bytové domy byla od ledna 1979 požadována mìrná spotøeba energie nejvýše EN = 9,3 MWh/byt,rok. Pro obèanské budovy se doporuèovalo hodnotit tepelnou charakteristiku q0, tedy obecnou mìrnou hodnotu vztaženou na 1 m 3 obestavìného prostoru a na teplotní rozdíl 1 K. Doporuèované normové hodnoty tepelné charakteristiky pøitom byly uvedeny v závislosti na obestavìném prostoru s rostoucím objemem tyto hodnoty výraznì klesaly. Napøíklad pro obestavìný prostor V = m 3 se požadovala tepelná charakteristika q0,n = 0,802 W/(m 3.K), pro objem V = 5000 m 3 klesla požadovaná tepelná charakteristika na q0,n = 0,534 W/(m 3.K) a pro objem nad V = m 3 byla již tepelná charakteristika q0,n = 0,802 W/(m 3.K). Doporuèený charakter tepelných charakteristik byl v poznámce zdùvodnìn tím, že urèující parametr pro obestavìný prostor není vyèerpávající. Jako další parametry se uvádìly pomìr šíøky a délky budovy, pomìr zasklené plochy vnìjších konstrukcí k nezasklené apod. Pro výrobní prùmyslové budovy byla v kvìtnu 1978 schválena speciální tepelnì technická norma ÈSN , která vstoupila v závaznou úèinnost od bøezna V normì není energetický požadavek uveden. Pro stájové objekty byla v týchž termínech schválena a zavedena speciální tepelnì technická norma ÈSN , která hodnotila energetickou nároènost budovy nepøímo prostøednictvím souèinitele prostupu tepla stanoveného z prùmìrné hodnoty souèinitele prostupu tepla vnìjších konstrukcí ke,pr, který odpovídal tepelné bilanci stájového prostoru podle ON

15 Pro elektrické vytápìní stanovily odchylné hodnocení stavebních konstrukcí a budov smìrnice Federálního ministerstva paliv a energetiky. Jednalo se o smìrnice è. 22/1977 z listopadu 1977 (úèinná datem vydání) a smìrnice è. 24/1981 z prosince 1981 (úèinná lednem 1982), podrobnìji rozvedené v provádìcích pokynech z dubna Elektrické vytápìní podle smìrnice è. 22/1977 smìlo být u jednotlivých objektù realizováno pouze tehdy, nebyla-li pøekroèena pøípustná mìrná tepelná ztráta (tepelná charakteristika) qv,max vytápìných prostorù, pøi soubìžném respektování energetické nároènosti podle požadavkù platné ÈSN (viz výše). Pro rodinné domky a objekty do 500 m 3 vytápìného prostoru byla qv,max = 1,0 W/(m 3.K), pro objekty nad 500 m 3 vytápìného prostoru qv,max = 0,9 W/(m 3.K). Pøi výpoètu se neuvažovala pøirážka na zátop, nejnižší venkovní teplota se pøi výpoètu tepelné ztráty uvažovala podle ÈSN Smìrnice è. 24/1981 novelizovala smìrnici è. 22/1977 nahrazením hodnot pro pøípustné maximální mìrné tepelné ztráty qv,max vytápìných prostorù s platností od ledna Zvláštní na uvedeném pøedpisu byl skokový charakter pøedepsaných hodnot (tedy bez interpolace hodnot mezilehlých). Napøíklad pro objem vytápìného prostoru Vvyt od 501 do 1000 m 3 byla požadována mìrná tepelná ztráta tohoto vytápìného prostoru qv,max = 0,8 W/(m 3.K), pro Vvyt od 5001 do m 3 byl požadavek qv,max = 0,5 W/(m 3.K) a nad tento objem byl požadavek qv,max = 0,4 W/(m 3.K). U objektù v nadmoøské výšce nad 600 m n. m. bylo pøedepsáno snížení výše uvedených hodnot qv,max o 0,1 W/(m 3.K). Pøi výpoètu se opìt neuvažuje pøirážka na zátop, nejnižší venkovní teplota se pøi výpoètu tepelné ztráty uvažuje podle ÈSN Hodnocení elektricky vytápìných budov bylo vyžadováno Státní energetickou inspekcí (SEI). Se zmìnou kompetencí SEI se tento požadavek pøestal kontrolovat i dodržovat. Rozsáhlá státní podpora rozvoje elektrického vytápìní spolu se zaplavením trhu elektrickými pøímotopnými otopnými tìlesy pøipojitelnými do zástrèek pak zpùsobily neøízený rozvoj pøímotopù ve zcela nevhodných budovách. Nadmìrná spotøeba energie v tìchto nevhodných budovách se projevila nepøijatelným ekonomickým zatížením provozovatelù pøi pozdìjším výrazném zdražení elektrické energie Požadavky v letech 1992 až 1994 V kvìtnu roku 1992 vstoupila v úèinnost zmìna 4 k platné ÈSN , kterou se významnì zmìnily normové požadavky na úroveò, která byla pøedepsána usnesením vlády ÈSFR è.132/1990 Sb. Došlo zde k zásadnímu posunu v pojetí tvorby požadavkù. Od kriteriálních hodnot odvozených z požadavkù na pohodu vnitøního prostøedí se pøešlo k pøísnìjším hodnotám stanoveným z energetického hlediska. V požadavku na nejnižší vnitøní povrchovou teplotu se zavedla bezpeènostní pøirážka nad teplotou rosného bodu. Zvýšenou bezpeèností návrhu se tak reagovalo na praktickou zkušenost se zvyšováním poètu bytù s výskytem plísní pøi energeticky úsporném chování uživatelù. Tepelné odpory konstrukcí byly jednoznaènì definovány jako prùmìrná vlastnost konstrukce, tedy vèetnì vlivu v nich obsažených tepelných mostù. Požadované normové hodnoty tepelných odporù konstrukcí byly zvýšeny o cca 50 %, bez závislosti na teplotní oblasti. Pro vnìjší stìny byl požadován tepelný odpor RN = 2,0 m 2.K/W, èemuž odpovídá souèinitel prostupu tepla kn = 0,461 W/(m 2.K). Pro vnìjší stìny bylo pøípustné použít v odùvodnìných pøípadech pøi rekonstrukcích výjimky RN = 1,2 m 2.K/W, èemuž odpovídá kn = 0,731 W/(m2.K). Bylo uvedeno, že požadované hodnoty tepelných odporù jsou nepodkroèitelná minima, a doporuèeno navrhovat konstrukce s tepelnými odpory vyššími. Zmìnil se požadavek na energetickou nároènost budov. Požadavky se rozšíøily na obytné budovy (nejen na bytové domy). Pro nové bytové domy se požadavek zpøísnil o cca 21 % na EN = 7,3 MWh/(mìrný byt, rok). Pro novì uvedené rekonstrukce se ponechal pùvodní požadavek EN = 9,3 MWh/(mìrný byt, rok). Pro rodinné domy byly pøitom uvedeny diferencované požadavky. Pro novostavby se požaduje EN od 9,0 do 10,5 MWh/(mìrný byt, rok), pro rekonstrukce EN od 10,0 do 11,5 MWh/(mìrný byt, rok). Požadované hodnoty spotøeby energie jsou opìt výslovnì uvedeny jako nepøekroèitelná maxima s doporuèením navrhovat obytné domy se spotøebou energie o 15 % nižší. Ostatní požadavky zùstaly beze zmìny. 16

16 2.5. Požadavky po roce 1994 V roce 1994 byla schválena nová ÈSN Tepelná ochrana budov Funkèní požadavky, jejíž normové hodnoty (požadované a doporuèené) platí dosud. Do konce roku 1999 byly požadavky normy závazné s ohledem na platnou preambuli v této normì. Od roku 1998 byla závaznost normových hodnot posílena provádìcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu è. 1327/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Od poèátku roku 2000 jsou všechny ÈSN nezávaznými, nicménì plnì platnými dokumenty. Znamená to, že pøípadná závaznost urèité normy a její ustanovení nejsou zakotveny pøímo v normì, ale jsou urèovány jinými pøedpisy s vyšší úrovní právní závaznosti prostøednictvím zákonù, vyhlášek a naøízení vlády. Ve stavebnictví je takto urèena závaznost normových požadavkù na úsporu energie a tepelnou ochranu. Závaznost normových hodnot tepelnì technických vlastností podle ÈSN je urèena vyhláškou MMR è. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, která je provádìcí vyhláškou stavebního zákona. Podle normových hodnot se v souèasné dobì urèují dimenze dodateèných tepelných izolací pøi navrhovaném zateplování. Na rozdíl od døívìjších norem jsou uvedeny doporuèené hodnoty (ve výši cca 146 % hodnot požadovaných). Pro rekonstrukce jsou urèeny ménì pøísné pøípustné hodnoty (ve výši 63 % hodnot požadovaných). Pøípustné hodnoty jsou energeticky neefektivní, proto je jejich použití nesluèitelné s energeticky cílenými rekonstrukcemi. Pro lehké konstrukce (bez tepelné akumulace) jsou požadavky o 15 % pøísnìjší. Pod pojmem lehká se rozumí konstrukce s plošnou hmotností vrstev od vnitøního líce k tepelnì izolaèní vrstvì vèetnì do 100 kg/m 2. Konstrukce tìžké mají tuto hmotnost vyšší. Pro stanovení normové hodnoty tepelného odporu je v normì definován analytický vztah, který umožòuje parametrické navrhování i pro jiné než normou pøedjímané teplotní rozdíly. Pro tìžké vnìjší stìny a teplotní oblast s te = -15 C je požadovaná normová hodnota tepelného odporu RN = 1,85 m 2.K/W a doporuèená normová hodnota RN = 2,70 m 2.K/W. Pro tìžké vnìjší stìny a teplotní oblast s te = -18 C je požadovaná normová hodnota tepelného odporu RN = 2,00 m 2.K/W a doporuèená normová hodnota RN = 2,90 m 2.K/W. Pro lehké vnìjší stìny a teplotní oblast s te = -15 C je požadovaná normová hodnota tepelného odporu RN = 2,10 m 2.K/W a doporuèená normová hodnota RN = 3,10 m 2.K/W. Pro lehké vnìjší stìny a teplotní oblast s te = -18 C je požadovaná normová hodnota tepelného odporu RN = 2,30 m 2.K/W a doporuèená normová hodnota RN = 3,35 m 2.K/W. Energetický požadavek na budovy je zobecnìn pro všechny typy budov a hodnotí se v závislosti na geometrické charakteristice An/Vn prostøednictvím celkové teplené charakteristiky budovy qc,n. Opìt se rozlišují požadované a doporuèené hodnoty (ve výši 80 % hodnot požadovaných). Pro rekonstrukce jsou zvláš uvedeny ménì pøísné pøípustné hodnoty (ve výši 140 % hodnot požadovaných). Napøíklad pro budovy s geometrickou charakteristikou An/Vn = 0,2 m 2 /m 3 je normová požadovaná hodnota celkové tepelné charakteristiky budovy qc,n = 0,35W/(m 3.K), normová doporuèená hodnota qc,n = 0,28 W/(m 3.K). Pro budovy s An/Vn = 0,6 m 2 /m 3 je normová požadovaná hodnota qc,n = 0,62 W/(m 3.K), normová doporuèená hodnota qc,n = 0,49 W/(m 3.K). Pro budovy s An/Vn = 1,0 m 2 /m 3 je normová požadovaná hodnota qc,n = 0,79 W/(m 3.K), normová doporuèená hodnota qc,n = 0,63 W/(m 3.K). Pro normové hodnoty celkové tepelné charakteristiky je opìt definován analytický vztah, který umožòuje snadnou interpolaci mezilehlých hodnot pro jiné než uvedené geometrické charakteristiky An/Vn. Pro budovy s možností dynamické regulace otopného systému a jeho èástí se pøipouští hodnocení spotøeby energie s uvažováním vlivu pasivních solárních ziskù a vnitøních zdrojù tepla pomocí redukované teplené charakteristiky budovy qred. V souèasné dobì se pøipravuje zpøísnìní všech výše uvedených požadavkù vyhláškou k zákonu è. 406/2000 Sb, o hospodaøení energií, a následnì v revizi èeské technické normy ÈSN Pøedpokládaná platnost pøísnìjších hodnot je v 1. pololetí roku

17 3. VÝVOJ OBVODOVÝCH STĚN OBYTNÝCH BUDOV V ČR Vývoj obvodových stìn obytných budov charakterizuje jejich konstrukèní a materiálové øešení, kterému pak odpovídají v urèité toleranci tepelnì technické vlastnosti. Zmínìná tolerance je dána nevyvážeností výroby stavebních hmot (zejména rùzné objemové hmotnosti a složení lehkých betonù) a rùznou úrovní technologických tolerancí a technologické káznì pøi výrobì obvodových panelù, resp. pøi zdìní obvodových stìn Konstrukční a materiálové řešení obvodových stěn V jednotlivých èasových etapách výstavby, uvedených v kapitole 1, se používaly neprùsvitné obvodové stìny charakteristické svým materiálovým a konstrukèním øešením. Pøehled nejrozšíøenìjších druhù neprùsvitných obvodových stìn je pro tyto èasové etapy uveden v tabulce 11. Tabulka 11 - Nejrozšíøenìjší druhy neprùsvitných obvodových stìn (skladby uvádìny zevnitø ven) Èasová etapa Nejrozšíøenìjší druhy neprùsvitných obvodových stìn do roku nepanelová výstavba 1920 zdivo z plných pálených cihel 0,30/0,45/0,60 m smíšené zdivo (kámen,cihla) 0,60 m vepøovice panelová výstavba nepanelová výstavba zdivo z plných pálených cihel - 0,30/0,45/0,60 m panelová výstavba nepanelová výstavba zdivo z plných pálených cihel 0,30/0,45/0,60 m zdivo z pøíènì dìrovaných cihel CDm 0,375 m zdivo z cihelných kvádrù 0,45/0,375 m zdivo ze škvárobetonových prvkù ( blokù ) 0,375 m zdivo ze struskobetonových prvkù (blokù ) 0,375 m panelová výstavba jednovrstvé panely struskopemzobeton 0,17/0,21 m keramický panel 0,21 m plynosilikát 0,24 m vrstvené panely silikork+škvárobeton+železobeton 0,06+0,10+0,02 m pazderobeton+škvárobeton+železobeton 0,06+0,10+0,02 m 0,06+0,14+0,02 m pazderobeton+železobeton+škvárobeton+železobeton 0,06+0,03+0,07+0,02 m pazderobeton+železobeton 0,085+0,14 m železobeton+moèovinoformaldehydová pryskyøice+železobeton 0,13+0,06+0,05 m železobeton+pìnové sklo+železobeton 0,13+0,07+0,04 m nepanelová výstavba zdivo z porobetonových tvárnic 0,30 m 18

18 zdivo z pøíènì dìrovaných cihel CDm 0,375 m zdivo z plných pálených cihel 0,45/0,60 m zdivo z tvarovek z lehkého betonu 0,375 m zdivo z tvarovek z køemeliny 0,25 m zdivo z pøíènì dìrovaných cihelných kvádrù CDK 0,375 m, CD TÝN 0,30 m panelová výstavba jednovrstvé panely køemelina 0,20 m keramický panel 0,27/0,29/0,35 m (tvarovky Thermo, CDK, CDKL, ochranné lícní vrstvy z betonu) keramzitbeton 0,27/0,30 m struskokeramzitbeton 0,30/0,34 m struskopemzobeton 0,30 mm expandokeramzitbeton 0,26 m expanditbeton 0,29 mm porobeton 0,25/0,30 m vrstvené panely keramický panel dvouvrstvý 0,30 m (tvarovky CPDK, vnitøní betonová vrstva) keramický panel dvouvrstvý 0,30 m (tvarovky CPDK, vnitøní betonová vrstva) železobeton + pìnový polystyren + železobeton 0,10 až 0,20 + 0,04 + 0,05 až 0,06 0,10 až 0,15 + 0,05 + 0,06 0,08 až 0,15 + 0,06 + 0,06 až 0,9 0,15 + 0,07 + 0,07 0,15 až 0,16 + 0,08 + 0,06 železobeton + miner. vlákna + železobeton 0,15 + 0,07 + 0,07 m železobeton + plynosilikát + železobeton 0,04 + 0,150 až 0, ,025 m železobeton + vzduchová mezera + keramzitbeton 0,15 + 0, ,23m železobeton + vzduchová mezera + køemelina 0,15 + 0, ,20m železobeton + vzduchová mezera + porobeton 0,15 + 0, ,25 m døevotøíska + vláknitý izolant(rotaflex) /døevo + DVDT + vzduchová vrstva + sklo nebo plech 0, ,043 až 0, ,0035až0, , ,004 m nepanelová výstavba zdivo z porobetonových tvárnic 0,30 m zdivo z pøíènì dìrovaných cihel (INA) 0,375 m (IVA) 0,450 m porovinové cihelné tvarovky typu THERM 0,375 m panelová výstavba jednovrstvé panely keramzitbeton 0,32 m keramické panely 0,35 m vrstvené panely železobeton + pìnový polystyren + železobeton 0,09 až 0,16 + 0,08 + 0,05 až 0,10 0,15 + 0,09 + 0,06 m 0,12 + 0,10 + 0,05 m døevotøíska + PE folie + vláknitý izolant (Rotaflex)/døevo + DVDT + vzduchová vrstva + sklo/døevo 0, , ,080až0,10 + 0,0035až0, , ,004až0,02 m železobeton + vzduchová mezera + keramzitbeton 0,15 + 0, ,32 m Po roce 1994 zdivo z porovinových cihelných tvarovek typu THERM 0,375 m zdivo z porobetonových tvárnic 0,30 m 19

19 3.2. Tepelně technické vlastnosti obvodových stěn Pøehled tepelnì technických vlastností nejrozšíøenìjších druhù neprùsvitných obvodových stìn z pøehledu v pøedchozí kapitole je uveden v tabulce 12. Tabulka 12 Tepelnì technické vlastnosti nejrozšíøenìjších druhù neprùsvitných obvodových stìn Konstrukce Zdivo CP bez železobet. prvkù- se železobet. prvky Zdivo CP bez železobet. prvkù- se železobet. prvky Zdivo CP bez železobet. prvkù- se železobet. prvky Zdivo smíšené 600 Zdivo škvárobeton. 375 Zdivo porobet. leh. 300 Zdivo køemelina 250 Zdivo CDm 375 Zdivo CDK 375 Zdivo CDK 450 Zdivo CD TÝN 300 Zdivo CD INA 375 Zdivo CD IVA 450 Zdivo -THERM 375 Panel struskobet Speciální složení- Nespecifikované slož. Panel struskobet Speciální složení- Nespecifikované slož. Panel škvárobeton. 300 Panel expanditbet. 270 Panel expanditbet. 300 Panel keramzitbet. 270 Panel keramzitbet. 300 Panel keramzitbet. 320 Panel køemelina 200 Panel keramický jedn.300 Panel keramický dvou.300 Panel pórobeton. 250 Panel pórobeton. 300 Panel žb. s PPS 40 Panel žb. s PPS 60 Panel žb. s PPS 80 Panel žb. s PPS 100 Tepelný odpor R [m 2.K/W] Min. / Max. 0,39 / 0,41 0,37 / 0,39 0,56 / 0,60 0,54 / 0,56 0,74 / 0,78 0,71 / 0,74 0,47 / 0,53 0,62 / 0,80 0,82 / 0,99 0,61 / 0,79 0,57 / 0,66 0,53 / 0,62 0,63 / 0,73 0,55 / 0,63 0,87 / 1,01 0,94 / 1,10 1,65 / 2,00 0,34 / 0,39 0,28 / 0,36 0,43 / 0,51 0,35 / 0,46 0,30 / 0,36 0,42 / 0,52 0,47 / 0,58 0,44 / 0,76 0,49 / 0,85 0,53 / 0,91 0,41 / 0,54 0,50 / 0,57 0,52 / 0,59 0,93 / 1,39 1,11 / 1,66 0,54 / 0,76 0,76 / 1,09 0,98 / 1,42 1,20 / 1,75 Souèinitel (k) prostupu tepla U [W/(m 2.K)] Max. / Min. 1,80 / 1,74 1,86 / 1,80 1,36 / 1,31 1,42 / 1,36 1,10 / 1,05 1,14 / 1,10 1,57 / 1,43 1,27 / 1,03 1,01 / 0,86 1,29 / 1,05 1,35 / 1,21 1,43 / 1,28 1,25 / 1,11 1,39 / 1,25 0,96 / 0,85 0,91 / 0,79 0,55 / 0,46 1,96 / 1,78 2,24 / 1,89 1,67 / 1,47 1,94 / 1,60 2,16 / 1,91 1,70 / 1,46 1,56 / 1,34 1,64 / 1,08 1,51 / 0,99 1,44 / 0,93 1,72 / 1,42 1,49 / 1,35 1,46 / 1,31 0,91 / 0,64 0,78 / 0,55 1,42 / 1,08 1,08 / 0,78 0,87 / 0,63 0,73 / 0,52 Zkondenzované množství vodní páry GK [kg/m 2.rok] PK / 0,16 PK / PK 0,05 / 0,06 0,05 / 0,05 0,03 / 0,04 0,03 / 0,03 0,04 / 0,03 0,26 / 0,31 0,23 / 0,37 0,18 / 0,20 0,13 / 0,14 0,13 / 0,26 0,09 / 0,20 0,21 / 0,47 0,16 / 0,37 0,11 / 0,23 0,45 / 0,48 PK / 0,05 PK / PK 0,04 / 0,03 PK / 0,04 PK / PK 0,11 / 0,25 0,09 / 0,21 0,06 / 0,06 0,05 / 0,05 0,04 / 0,05 0,15 / 0,16 0,06 / 0,06 0,06 / 0,06 0,10 / 0,11 0,08 / 0,09 0,11 / 0,15 0,09 / 0,12 0,07 / 0,09 0,06 / 0,07 Celoroèní bilance GV-GK [kg/m 2.rok] PK / 2,72 PK / PK 2,00 / 2,10 1,99 / 2,00 1,95 / 2,12 1,92 / 1,95 1,57 / 1,43 4,01 / 3,82 3,91 / 3,68 4,17 / 3,98 3,46 / 3,94 3,30 / 4,02 2,87 / 4,01 4,18 / 3,82 3,99 / 3,68 3,84 / 3,77 3,44 / 3,38 PK / 2,43 PK / PK 1,98 / 2,07 PK / 2,01 PK / PK 6,26 / 9,57 5,78 / 9,50 3,44 / 4,80 3,17 / 4,37 3,01 / 4,12 4,60 / 5,85 3,96 / 4,18 4,02 / 4,27 7,27 / 9,13 6,06 / 7,07 1,14 / 1,04 1,08 / 1,00 1,06 / 1,00 1,05 / 0,99 20

20 Poznámky 1. Objemové hmotnosti, vlastnosti materiálù a detailní øešení konstrukcí byly pøi výpoètech uvažovány podle technologických zvyklostí a platných ÈSN. 2. Minimální tepelné odpory konstrukcí R a maximální souèinitele prostupu tepla U (k) odpovídají výraznému vlivu tepelných mostù v konstrukcích s nedokonale øešenými detaily a pro bìžnou úroveò technologické káznì a technologických tolerancí pøi jejich provedení. Tyto hodnoty nejsou v praxi neobvyklé. Existují však i konstrukce s významnì horšími hodnotami charakteristik tepelnì izolaèní kvality, které pak svìdèí o vadách èi poruchách tìchto konstrukcí. 3. Maximální tepelné odpory konstrukcí R a minimální souèinitele prostupu tepla U (k) odpovídají reálnému vlivu tepelných mostù v konstrukcích s bìžnì øešenými detaily a slouží pro lepší úroveò technologické káznì a technologických tolerancí. Jsou v praxi èasté. Lze však provádìt konstrukce s pøíznivìjšími hodnotami uvedených charakteristik tepelnì izolaèní kvality, podmínkou je však optimalizace konstrukèního øešení detailù a øemeslnì bezchybná úroveò provádìní, což nebývá bìžné. 4. Pøi stanovení tepelnì izolaèních charakteristik konstrukcí ze skladby v ideálním výseku vycházejí hodnoty výraznì pøíznivìjší, jsou to však hodnoty nereálnì idealizované, tedy chybné pro charakterizování celé konstrukce. Obdobnì bývají pro ideální výseky konstrukcí stanoveny i hodnoty pøi mìøení. 5. Znaèka PK (povrchová kondenzace) je užita pro stav, kdy vnitøní povrchová teplota není bezpeènì nad teplotou rosného bodu ve smyslu ÈSN : Zhodnocení tepelně izolačních vlastností obvodových stěn Tepelnì izolaèní kvalitu obvodových stìn charakterizuje jejich tepelný odpor R, resp. souèinitel prostupu tepla U (døíve znaèeno k). Starší typy zdiv mìly tepelný odpor obvykle mezi 0,5 až 0,6 m 2.K/W, zdiva z lehèených keramických tvarovek již dosahovala hodnot okolo 0,7 až 1,1 m 2.K/W, pórovinová zdiva se pohybují okolo 2,0 m 2.K/W. Lehèené betony ve formì zdících tvarovek jsou obvykle mírnì znehodnoceny maltou v ložných i styèných spárách. U panelù z lehèených betonù je zase jejich degradujícím èinitelem menší tlouš ka a pláš ování pevnìjším a tepelnì vodivìjším hutným betonem. Tepelný odpor obvykle nepøekroèí 1,0 m 2.K/W. Obdobné konstatování platí i pro keramické panely, a již jednovrstvé nebo dvouvrstvé, kde tepelný odpor bývá okolo 0,6 m 2.K/W. Vrstvené panely s tepelnì izolaèní vrstvou z pìnového polystyrenu vykazují technologickou degradaci tepelnì izolaèní vrstvy (likvidace okrajových oblastí i tlouš ky izolantu pøi proteplování, tepelné mosty vlivem zátekù betonu, procházející spojovací výztuže i navržené zeslabení èi pøerušení tepelné izolace v konstrukci). Tepelný odpor vrstvené konstrukce se pøi tlouš ce PPS 40 mm nelišil pøíliš od ekvivalentu cihelného zdiva 450 mm. Poslední generace tìchto panelù s 80 mm PPS mìla tepelný odpor v rozmezí od 1,2 do 1,6 m 2.K/W. Lehké konstrukce s døevìným rámem mìly promìnlivý tepelný odpor v prùbìhu životnosti. Tepelný odpor této konstrukce, výraznì snížený vlivem masivního døevìného rámu, po èase dále snížilo setøesení tepelné izolace. Takto vytvoøená vzduchová kapsa byla z hlediska izolace nedostaèující. Obecnì lze konstatovat, že tepelné odpory obvodových stìn byly ve skuteènosti témìø vždy nižší, nìkdy i velmi výraznì, než byly hodnoty prezentované v projektové dokumentaci. Bylo to zpùsobeno jednak nerespektováním tepelných mostù pøi výpoètovém stanovení této hodnoty (tj. neregulérním výpoètem), jednak neuvažováním technologických tolerancí používaných materiálù a výrobkù i nezahrnutím vlivu pravdìpodobné technologické nekáznì. Horší výchozí tepelnì izolaèní vlastnosti obvodových stìn umožòují pøi zateplování získat relativnì vyšší úsporu energie pøi stejné dimenzi zateplovacího systému. 21

Tepelnì technické vady a poruchy

Tepelnì technické vady a poruchy OPET Czech Republic OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií Publikace Tepelnì technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace ENERGIE Praha/Brno 2002 OPET Czech Republic OPET

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN V rámci pøípravy projektu byla provedena analýza budov rozsáhlého areálu chemického závodu a na základì výbìrových kritérií vyhodnoceno 5 objektù jako nejvhodnìjší

Více

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

ELASTICKÝ. odolné OTEVØENÝ. pøírodní SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY ELASTICKÝ odolné OTEVØENÝ pøírodní SAMOÈISTICÍ lotosový efekt Zateplovací systémy Tytan EOS ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY Vnìjší kontaktní tepelnì izolaèní systémy ETICS Tytan EOS Certifikované vnìjší tepelnì izolaèní

Více

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1 HOBRA HOFATEX návody na použití døevovláknitých desek pøednosti desek hofatex: pøírodní materiál z døevního vlákna tepelná izolace a akumulace tepla zvukovì izolaèní vlastnosti propustnost pro vodní páru

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém

STÌNOVÉ TOPENÍ registrový systém UNI Energie OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. VŠEOBECNÌ SYSTÉM FORMÁTY REGISTRU SYSTÉMOVÉ KOMPONENTY ZPRACOVÁNÍ A MONTÁŽ PØIPOJOVACÍ SCHÉMA VYSVÌTLENÍ UNI Energie 1. VŠEOBECNĚ Universa stìnové vytápìní

Více

EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY

EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY Stavebně technický ústav-e a.s. 24 EKONOMIE ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PŘI UVAŽOVÁNÍ ODSTRANĚNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY Řešitel:

Více

HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy

HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy 25.10.2013 Ing. Pavel Heinrich 1 HELUZ Family 2in1 důležitá součást obálky budovy Ing. Pavel Heinrich Technický rozvoj heinrich@heluz.cz 25.10.2013 Ing. Pavel Heinrich 2 HELUZ Family 2in1 Výroba cihel

Více

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav Obsah: Úvod... 1 Identifikační údaje... 1 Seznam podkladů... 2 Tepelné technické posouzení... 3 Energetické vlastnosti objektu... 10 Závěr... 11 Příloha č.1: Tepelně technické posouzení konstrukcí obálky

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 / TI STROJíRENSKÝ ZKUŠEBNí ÚSTAV, s. p. TI - technická inspekce, akreditovaný inspekèní orgán è. 48 Hudcova 56b, 621 Brno Èj.: 2939/5/324/6.3/2 list è. ze6 INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 Výrobek: Elektrický

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO KONKRÉTNÍ ROZBOR TEPELNĚ TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ PRO VYBRANĚ POROVNÁVACÍ UKAZATELE Z HLEDISKA STAVEBNÍ FYZIKY příklady z praxe Ing. Milan Vrtílek,

Více

Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci

Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci Zakázka číslo: 2015-1201-TT Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci Bytový dům Kozlovská 49, 51 750 02 Přerov Objednatel: Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 2828 a 2829 v Přerově

Více

VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU

VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU VÝHODY STAVEBNÍHO SYSTÉMU BIOcement je stavební systém vhodný nejen pro stavbu rodinných a bytových domù, ale využívá se taktéž pro výstavbu obèanských objektù napø. administrativní budovy, školy, sportovní

Více

OTEVØENÝ. pøírodní ELASTICKÝ. odolné SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Ceník INTERIÉROVÉ SYSTÉMY ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

OTEVØENÝ. pøírodní ELASTICKÝ. odolné SAMOÈISTICÍ. lotosový efekt. Ceník INTERIÉROVÉ SYSTÉMY ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY ELASTICKÝ odolné OTEVØENÝ pøírodní SAMOÈISTICÍ lotosový efekt Ceník ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY INTERIÉROVÉ SYSTÉMY L D T E C H N O L O G Y O F T R U S T NYNÍ 1 min Zásadní úspora èasu! Neuvìøitelnì krátký èas

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Ing. arch. Tereza Vojancová Technický poradce tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz OBSAH 1 ÚVOD 2 ENERGETICKY

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti H O D N O C E N Í B U D O V Z H L E D I S K A E N E R G E T I C K É N Á R O Č N O S T I K A P I T O L A. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti Hodnocení stavebně energetické vlastnosti budov

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Trend budoucího stavebního trhu očima sdružení pro zateplování budov. Ing. Milan Machatka,CSc. Cech pro zateplování budov

Trend budoucího stavebního trhu očima sdružení pro zateplování budov. Ing. Milan Machatka,CSc. Cech pro zateplování budov Fórum českého stavebnictví 2008 Trend budoucího stavebního trhu očima sdružení pro zateplování budov Ing. Milan Machatka,CSc. Cech pro zateplování budov Úvod do problematiky bytová výstavba a zateplení

Více

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika

WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi Školení DEKSOFT Tepelná technika Program školení 1. Blok Legislativa Normy a požadavky Představení aplikací pro tepelnou techniku Představení dostupných studijních

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ Proč budujeme pasivní dům? 1. Hlavním důvodem je ověření možností dosažení úrovně tzv. téměř nulových budov podle evropské směrnice EPBD II. Co je téměř nulový

Více

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS Dodavatelský tým ENERGIE Z BIOMASY EVECO Brno, s.r.o. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy Ústav procesního a ekologického inženýrství,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Zakládání staveb Legislativní požadavky Martin Doležal, TÜV SÜD Czech Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

PODROBNÝ OBSAH 1 PØENOSOVÉ VLASTNOSTI PASIVNÍCH LINEÁRNÍCH KOMPLEXNÍCH JEDNOBRANÙ A DVOJBRANÙ... 9 1.1 Úvod... 10 1.2 Èasové charakteristiky obvodu pøechodné dìje... 10 1.3 Pøechodné charakteristiky obvodù

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Komfortní clony Prùmyslové clony

Komfortní clony Prùmyslové clony Komfortní clony Prùmyslové clony øada C, D øada P vzduchové clony Jak funguje dveøní clona? Vzduchová clona je speciální vzduchotechnické zaøízení, které pomocí opticky nerušícího proudu vzduchu odcloòuje

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou

termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou Michal Kovařík, 3.S termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou současně základem pro téměř nulové

Více

15. Požární ochrana budov

15. Požární ochrana budov 15. Požární ochrana budov Øešení požární bezpeènosti stavebních objektù vychází ze dvou základních norem: ÈSN 73 0802 Požární bezpeènost staveb Nevýrobní objekty ÈSN 73 0804 Požární bezpeènost staveb Výrobní

Více

Dimenzování komínù UNI*** PLUS. Výchozí hodnoty pro komíny s jedním pøipojením. Jednotky v diagramech a mezinárodní soustava jednotek SI

Dimenzování komínù UNI*** PLUS. Výchozí hodnoty pro komíny s jedním pøipojením. Jednotky v diagramech a mezinárodní soustava jednotek SI Výchozí hodnoty pro komíny s jedním pøipojením Jednotky v diagramech a mezinárodní soustava jednotek SI Pøepoèet jednotek na mezinárodní soustavu jednotek SI Výchozí hodnoty pro diagramy V diagramech 1.1

Více

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY A NEW CLASSIFICATION FOR AIR FILTERS JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY ENERGY EFFICIENCY CAMFIL Opakfil ES OPGP-F7-0592/0592/0296-ES-25-B00 AIR FILTERS F7 EN779: 2012 0.944 44 44 782 m3/s % % kwh/annum 2015

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

BYTOVÝ DŮM MINSKÁ 190/62, BRNO zpracovaný podle vyhlášky 148/2007 Sb.

BYTOVÝ DŮM MINSKÁ 190/62, BRNO zpracovaný podle vyhlášky 148/2007 Sb. ZPRACOVATEL : PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY BYTOVÝ DŮM MINSKÁ 190/62, BRNO zpracovaný podle vyhlášky 148/2007 Sb. PROJEKTOVANÝ STAV KRAJSKÁ ENERGETICKÁ AGENTURA, S.R.O. VRÁNOVA 1002/131, BRNO TERMÍN

Více

Montážní návod. BITHERM Floor EN E U R O N O R M. Podlahový radiátor

Montážní návod. BITHERM Floor EN E U R O N O R M. Podlahový radiátor BITHERM Floor Podlahový radiátor Montážní návod EN E U R O N O R M 4 4 2 Popis Podlahový radiátor BITHERM Floor se umis uje pøed prosklenou stìnu zapuštìním do podlahy a je urèen k vytápìní vnitøního prostoru

Více

NG nová generace stavebního systému

NG nová generace stavebního systému NG nová generace stavebního systému pasivní domy A HELUZ nízkoenergetické domy B energeticky úsporné domy C D E F G cihelné pasivní domy heluz Víte, že společnost HELUZ nabízí Řešení pro stavbu pasivních

Více

D ìkujem e za pozornost

D ìkujem e za pozornost D ìkujem e za pozornost JiøíK alina / O ddìleníprojektù telefon:+420 244 016 911 Em ail:kalina@ regulus.cz w w w.regulus.cz 2 O b ecný pøehled typù voda / voda N ejlepšítopný faktor Èerpacía zasakovacístudna

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu

Více

10 důvodů proč zateplit

10 důvodů proč zateplit 10 důvodů proč zateplit dům Sdružení EPS ČR Ing. Pavel Zemene, Ph.D. předseda Sdružení 10 důvodů proč zateplit dům 1. Snížení nákladů na vytápění 2. Bezpečná a návratná investice 3. Snížení nákladů na

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV NEZBYTNÉPŘÍSTUPY KE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV 3. Konference Asociace energetických auditorů 22. 5. 23. 5. 2007. Ing. Jaroslav Šafránek,CSc OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. LEGISLATIVA PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ

Více

Posudek budovy - ZŠ Varnsdorf

Posudek budovy - ZŠ Varnsdorf Posudek budovy - ZŠ Varnsdorf Varnsdorf - Muster Gebäudebeurteilung 1. Základní popis typ výstavby: pavilónový typ montovaný skelet technologie MS 71 rok výstavby: 1989 počet podlaží: o 7 budov: 1x 4 podlažní

Více

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM)

Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) Příloha 8: Projektové listy k opatření 3 (OP ŽP, mimo vlastní IPRM) - 1 - Projektový list 1. Název projektu A - Zateplení ZŠ Šrámkova 2. Předkladatel projektu Statutární město Opava 3. Název OP oblasti

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov

Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov Komplexní vzdělávací program pro podporu environmentálně šetrných technologií ve výstavbě a provozování budov Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. ČVUT v Praze Ústav techniky prostředí Technická 4 166 07 Praha 6

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem

Více

Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO

Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO Bytová výstavba cihelnou zděnou technologií vs. KS-QUADRO Systém KS-QUADRO = každý 10. byt navíc zdarma! 3.5.2008 Bytový dům stavěný klasickou zděnou technologií Bytový dům stavěný z vápenopískových bloků

Více

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY Tereza Šulcová tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU Směrnice ze dne 19.května 2010 o energetické

Více

Technologie staveb Tomáš Coufal, 3.S

Technologie staveb Tomáš Coufal, 3.S Technologie staveb Tomáš Coufal, 3.S Co je to Pasivní dům? Aby bylo možno navrhnout nebo certifikovat dům jako pasivní, je třeba splnit následující podmínky: měrná roční potřeba tepla na vytápění je maximálně

Více

Základní návod na montáž venkovního schodištì

Základní návod na montáž venkovního schodištì Obsah 1) Názvosloví... 2 2) Technické parametry betonové smìsi... 2 3) Povrchové úpravy... 2 4) Cena schodištì... 2 5) Rozmìry schodištì... 2 6) Pokyny pro montáž schodištì... 3 6. a) Usazení schodnice...

Více

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon broušení Bona pøináší to nejlepší pro døevìné podlahy už více než 90 let. Díky dlouholetým zkušenostem v

Více

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu Aby bylo možno provést porovnání energetické náročnosti pasivního domu (PD), nízkoenergetického domu

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

Možnosti snížení provozních nákladů bytových domů Ing. Petr Filip, Chytrý dům s.r.o.

Možnosti snížení provozních nákladů bytových domů Ing. Petr Filip, Chytrý dům s.r.o. Možnosti snížení provozních nákladů bytových domů Ing. Petr Filip, Chytrý dům s.r.o. Chytrý dům s.r.o. 1. Návrh a výstavba pasivních dřevostaveb 2. Projekty energeticky úsporných opatření stávajících domů

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA 19. 1. PLZEÒ 20. 1. ÈESKÉ BUDÌJOVICE 21. 1. PRAHA 22. 1. LIBEREC 26. 1. BRNO 27. 1. ZLÍN 28. 1.

Více

Moje přednáška má jen stručně poukázat na rozdíl mezi Energetickým štítkem obálky budovy a Průkazem energetické náročnosti budovy a to podle

Moje přednáška má jen stručně poukázat na rozdíl mezi Energetickým štítkem obálky budovy a Průkazem energetické náročnosti budovy a to podle Moje přednáška má jen stručně poukázat na rozdíl mezi Energetickým štítkem obálky budovy a Průkazem energetické náročnosti budovy a to podle vyhl.148/2007 Sb. a vyhl.78/2013 Sb. Na prvním obrázku vidíte

Více

F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA

F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA F- 4 TEPELNÁ TECHNIKA Obsah: 1. Úvod 2. Popis objektu 3. Normové požadavky na tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí 3.1. Součinitel prostupu tepla 3.2. Nejnižší vnitřní povrchová teplota 3.3.

Více

Hana Šlachtová SUCHÉ STVBY konstrukce ze sádrokartonových a sádrovláknitých desek Praha 2005 Kniha Suché stavby je zamìøena na základní systémy konstrukcí ze sádrokartonových a sádrovláknitých materiálù.

Více

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Pozemní stavitelství I. Svislé nosné konstrukce Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. NOSNÉ STĚNY Kamenné stěny Mechanicko - fyzikálnívlastnosti: -pevnost v tlaku až 110MPa, -odolnost proti vlhku, -inertní vůči

Více

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Pozemní stavitelství II. Panelové konstrukční soustavy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. V současnédobě obklopují panelová sídliště jádra téměř všech našich měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu.

Více

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBECBĚ LEČ Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 Pasport a projekt dopravního znaèení obec Bìleè 1. ÚVOD K PASPORTU A

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Projektování nízkoenergetických a pasivních staveb konkrétní návrhy budov RD Martin Doležal, TÜV SÜD Czech Investice do Vaší budoucnosti Projekt

Více

Energetická efektivita budov ČNOPK 5-2014 Zateplení budov, tepelné izolace, stavební koncepce

Energetická efektivita budov ČNOPK 5-2014 Zateplení budov, tepelné izolace, stavební koncepce Energetická efektivita budov ČNOPK 5-2014 Zateplení budov, tepelné izolace, stavební koncepce Ing. Jiří Šála, CSc. tel. +420 224 257 066 mobil +420 602 657 212 e-mail: salamodi@volny.cz Přehled budov podle

Více

NG nová generace stavebního systému

NG nová generace stavebního systému NG nová generace stavebního systému pasivní dům heluz hit MATERIÁL HELUZ ZA 210 000,- Kč Víte, že můžete získat dotaci na projekt 40 000,- Kč a na stavbu cihelného pasivního domu až 490 000,- Kč v dotačním

Více

DESIGN manual 01 ZNAÈKA BAREVNOST TISKOVINY OBSAH

DESIGN manual 01 ZNAÈKA BAREVNOST TISKOVINY OBSAH OBSAH 01 ZNAÈKA 01 ZÁKLADNÍ PROVEDENÍ 02 JEDNOBAREVNÉ PROVEDENÍ 03 ÈERNOBÍLÉ PROVEDENÍ 04 PROVEDENÍ V MATERIÁLU 05 NA PODKLADOVÉ PLOŠE 06 ROZKRES 07 OCHRANNÁ ZÓNA 08 ZAKÁZANÉ VARIANTY 02 PÍSMO 01 ZÁKLADNÍ

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Termostatické smìšovací ventily

Termostatické smìšovací ventily Termostatické smìšovací ventily Opaøení horkou vodou je èastou pøíèinou opaøení dìtí v pøedškolním vìku. Aby byla voda ochránìna pøed bakteriemi rodu Legionella, musí být ohøáta nejménì na 60 C. V mnoha

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy)

(dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy) [PENB] PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (dle vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovy) Objekt: Bytový dům Adresa: Českobrodská 575 190 11 Praha - Běchovice kraj Hlavní město Praha Majitel:

Více

Posudek budovy - ZŠ Hrádek n. Nisou

Posudek budovy - ZŠ Hrádek n. Nisou Posudek budovy - ZŠ Hrádek n. Nisou 1. Základní popis typ výstavby: pavilónový typ montovaný skelet technologie MS 71 rok výstavby: cca. 1986 počet podlaží: o 3 budovy: Pavilon MVD 3, Pavilon S4, spojovací

Více

Icynene chytrá tepelná izolace

Icynene chytrá tepelná izolace Icynene chytrá tepelná izolace Šetří Vaše peníze, chrání Vaše zdraví Icynene šetří Vaše peníze Využití pro průmyslové objekty zateplení průmyslových a administrativních objektů zateplení novostaveb i rekonstrukcí

Více

NÍZKOENERGETICKÉ DOMY

NÍZKOENERGETICKÉ DOMY Vážení klienti, nabízíme Vám NÍZKOENERGETICKÉ DOMY NÍZKOENERGETICKÉ DOMY Velmi výhodné nízkoenergetické domy, dostavby, přístavby vše podle dodaného návrhu, který přepracujeme na nízkoenergetický dům Vypracování

Více

Optimalizace nákladů na energie v čistírně odpadních vod Holešov

Optimalizace nákladů na energie v čistírně odpadních vod Holešov Optimalizace nákladů na energie v čistírně odpadních vod Holešov Lumír ŠKVARLO Abstrakt Odborné kursy Manažer pro energetiku (European EnergyManager) poøádá v Èeské republice Èesko-nìmecká obchodní a prùmyslová

Více

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 Bezpeènostní dveøe SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 spol. s r.o. Pobøežní 8, Praha 8, 186 00 Tel: 224 816 458 Fax: 224 816 459 Nonstop infolinka: 602 335 878, 777 335 878 e-mail: next@next.cz

Více

pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe

pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe pasivní standard pro hosty vinaøství pana Ivièièe Penzion v pasivním standardu, který se zrodil v hlavì investora pana Jana Ivièièe se nyní buduje v lokalitì vinných sklepù vinaøské obce Nechory u obce

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 13. ZATEPLENÍ OBVODOVÝCH STĚN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Minimální rozsah dokumentace přikládané k žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, v oblasti podpory B

Minimální rozsah dokumentace přikládané k žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, v oblasti podpory B Minimální rozsah dokumentace přikládané k žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, v oblasti podpory B K žádosti o poskytnutí dotace se přikládá z níž je patrný rozsah a způsob provedení podporovaných

Více

www.presbeton.cz ZDICÍ MATERIÁLY

www.presbeton.cz ZDICÍ MATERIÁLY www.presbeton.cz ZDICÍ MATERIÁLY Technické informace Použití: zdicí tvarovky FACE BLOCK tvoøí ucelený systém pro základy, nosné stìny i pøíèky, pøeklady a vìnce. Technologie umožòuje stavìt tradièním zpùsobem

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

ZAKLÁDÁNÍ PASIVNÍCH DOMŮ V ENERGETICKÝCH A EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH. Ing. Ondřej Hec ATELIER DEK

ZAKLÁDÁNÍ PASIVNÍCH DOMŮ V ENERGETICKÝCH A EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH. Ing. Ondřej Hec ATELIER DEK 1 ZAKLÁDÁNÍ PASIVNÍCH DOMŮ V ENERGETICKÝCH A EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH Ing. Ondřej Hec ATELIER DEK 2 ÚVOD PASIVNÍ DOMY JSOU OBJEKTY S VELMI NÍZKOU POTŘEBOU ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ PRO DOSAŽENÍ TOHOTO STAVU

Více