V popisech jednotlivých vegetaních jednotek budeme vycházet zejména z práce Chytrý & Vicherek (1996). Nejprve zaneme hadcovými skalisky.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "V popisech jednotlivých vegetaních jednotek budeme vycházet zejména z práce Chytrý & Vicherek (1996). Nejprve zaneme hadcovými skalisky."

Transkript

1 Filip Kolá Fenoménem celé JZ Moravy jsou zaízlá kaonovitá údolí vodních tok. eky Jihlava, Oslava, Rokytná, Jevišovka a Dyje stékají z chladné a floristicky pomrn chudé eskomoravské vrchoviny a následn se rozlévají do teplé a suché panonské pánve. Pi cest dol tyto eky ve svých kaonech obnažují adu rozliných typ hornin, odlišných geologickým pvodem i chemickým složením (ruly, granulity, krystalické bidlice, permokarbonské slepence, a dále vzácnjší ale o to významnjší vložky hadc, amfibolit i krystalických vápenc). V kaonech pak také nacházíme geomorfologické útvary, které jsou v okolní parovin zcela neznámé. Díky tomu celá tato svérázná oblast, nkterými autory nazývaná Praebohemikum, hostí neuviteln pestrou škálu rostlinných druh a spoleenstev. V oblasti mezi Mohelnem a Hrubšicemi proezává eka Jihlava také dva ostrovy serpentinit. Jeden se nachází mezi Mohelnem a Dukovany, druhý, o nco menší, je v trojúhelníku mezi obcemi Biskoupky, Hrubšice a Jamolice. Oba ostrovy jsou od sebe oddlené tlesem granulit námšsko-krumlovského tlesa, krom nich se v blízkosti hadc vyskytují také krystalické bidlice a ruly. Mohelenské serpentiny vznikly pemnou ady rzných typ hornin (dunit, therzolit, amfibolický peridotit, olivinické gabro a bronzitovec), což mže být také jednou z píin veliké floristické pestrosti tohoto území (Unar 1996). Další píinou takové pestrosti je bezesporu geomorfologie. Napíklad nejbohatší lokalita celé oblasti, NPR Mohelenská hadcová step, je vlastn ohromný, k jihu obrácený amfiteátr, jehož prudce sklonné svahy jsou pín rozbrázdny adou roklí, suových polí a vypreparovaných skalních hebínk. Výškový rozdíl mezi náhorním plató a dnem kaonu dosahuje tém sta metr (Plch 2001). Významné jsou také rozdíly v expozici. S výjimkou prudkého ohybu pímo pod Mohelenskou hadcovou stepí protéká Jihlava v celé oblasti Z-V smrem, takže prudké svahy jsou obráceny bu k jihu nebo k severu. Jaké to má ohromné dsledky pro rozdíly ve složení vegetace na obou stranách údolí, zmíníme pozdji. S geomorfologií také úzce souvisí mikroklimatické pomry. K jihu (pop. k JV/JZ) obrácené svahy jsou siln oslunny a ve spojení s tmavou barvou hadce a jeho nízké tepelné vodivosti (ech et al. 2002), dochází k výraznému zahívání celého povrchu (až o C vyšší oproti okolnímu vzduchu, Hrudika 1937). Díky svažitému terénu, skeletovitému podkladu a etným puklinám v matené hornin také dochází k rychlému odtoku vody z povrchových vrstev a zejména obnažené jižní svahy jsou proto extrémn suché. Ponkud více vláhy se na jižn exponovaných stráních vyskytuje pouze v roklinách, kde je vyšší vzdušná vlhkost podmínná výparem z eky, aluviálních porost i z blízké pehrady (Unar 1996). Naopak na severní strán se pímé slunení paprsky dostanou jen zídka. S tím souvisí i nižší teploty pi povrchu pdy a obecn vyšší vlhkost. Také náhorní planina má své specifické mikroklima. Množství srážek je zde sice ponkud vyšší, než na svazích a hlubší pdní profil umožuje jejich ástené zachycení, pesto však vlivem silného oslunní a astých vtr dochází k jejímu rychlému vysychání (Unar 1996). Vegetace Ze všech našich hadcových tles je okolí Mohelna z hlediska vegetace jist nejintenzivnji studovanou oblastí. Rozsáhlejší geobotanické práce z tohoto území pocházejí již z doby první republiky (Suza 1922, 1928, 1931) a intenzivní výzkum zde pokrauje dosud (zejm. Chytrý & Vicherek 1996, dále nap. Horák 1981). Co se týe srovnání s ostatními eskými hadcovými ostrovy, je vegetace na mohelenských hadc rozhodn nejpestejší a vyskytuje se zde také nejvíce hadcm vlastních vegetaních typ. Také kontrasty oproti porostm na okolních nehadcových substrátech jsou takové, že botaniku bijí pímo do oí, jak doslova íká Suza (1928).

2 V popisech jednotlivých vegetaních jednotek budeme vycházet zejména z práce Chytrý & Vicherek (1996). Nejprve zaneme hadcovými skalisky. Jejich chasmofytická vegetace patí do svazu Asplenion serpentni, avšak klasická asociace Asplenietum serpentini u Mohelna ponkud ustupuje do pozadí. Vyskytuje se na skalkách na severních svazích a ve stinnjších partiích na svazích jižních. Výslunné jižní skály (pouze u Mohelna, ne u Biskoupek) hostí zvláštní asociaci Sedo albi Cheilanthetum. Krom bžného hadcového Asplenium cuneifolium zde dominuje i další kapradina mediteránní druh Notholaena (= Cheilanthes) marantae. V druhov chudém bylinném patru jsou dále pomrn chud zastoupeny nkteré druhy skalních stanoviš jako Asplenium ruta-muraria, Festuca pallens i Sedum album. Tento typ vegetace je krom Mohelna také znám z hadc u podunajského msteka Aggsbach v Dolních Rakousích. Nyní se zastavme u stepí vše budeme popisovat na píkladu Mohelenské hadcové stepi, na hadcových stráních pod Biskoupkami je však situace podobná. Již staí autoi zde rozlišovali dva typy stepí step travnatou, zapojené spásané porosty na náhorním plató a step pustinnou pokrývající strmé skalnaté stny kaon. Pustinná step se skládá ze dvou asociací, které jsou azený bu do obligátn hadcového svazu Asplenio cuneifolii-armerion serpentini, nebo jsou rozdlovány do svaz Alysso-Festucion pallentis a Fesucion valesiaceae. Na vegetaci skalek pímo navazuje asociace patící k prvnímu ze jmenovaných svaz Euphorbio-Festucetum pallentis (otevené porosty skalních stepí na hadci). Jejímu nezapojenému vegetanímu krytu vévodí zejména rostlinné formy pizpsobené podmínkám extrémního sucha a kolísavé teploty skeletovitého pdního povrchu. Rostou zde kompaktní trsnaté trávy (zejména Festuca pallens, nkdy i Stipa dasyphylla), rostliny se silným vytrvalým undergroundem (Seseli hippomarathrum), cibuloviny (Allium flavum), i rozliné chamaefyty (Genista pilosa, Dorycnium germanicum, Alyssum montanum, Thymus praecox). Zde se také vyskytuje vtšina pro Mohelno charakteristických nároných xerotermofyt, nap. Euphorbia segueriana subsp. minor (není u Biskoupek), Linaria genistifolia, Hieracium echioides nebo Scorzonera austriaca. Druhá asociace stepi pustinné (Dorycnio sericei-caricetum humilis) zahrnuje již zapojenjší porosty vázané na mírnjší a mén skalnaté svahy s hlubším pdním profilem. Dominují zde traviny Carex humilis a Stipa dasyphylla, k nimž se pidávají mnohé druhy tídy Festuco-Brometea (ada z nich sem pesahuje z pedchozí asociace; z dalších ješt nejmenovaných druh pak nap. Aster linosyris i Veronica spicata) Fyziognomicky odlišnou step travnatou reprezentuje asociace Armerio serpentini- Festucion pseudovinae (opt svaz Festucion valesiaceae). Jedná se o krátkostébelné zapojené travnaté porosty, které byly v minulosti zformovány a udržovány zejména pastvou (pasení dobytka však mlo vliv i na vegetaci pustinné stepi). Dominují zde zejména trávy Festuca pseudovina a Avenula pratensis, místy se vyskytují porosty Stipa capillata, vtroušena je i Carex humilis. Výraznou diagnostickou hodnotu má serpentinofilní Armeria vulgaris subsp. serpentini. Barevnou pestrost porostm dodává mnoho zástupc tídy Festuco-Brometea (nap. Veronica spicata, V. praecox, Dianthus pontederae, Verbascum phoeniceum). Bez pispní lovka by však stepní porosty pravdpodobn tvoily jen drobné enklávy ve zvláštním typu teplomilné hadcové doubravy, tzv. Asplenio cuneifolii- Quercetum petrae. Zatímco starší autoi rekonstruovali na jižn orientovaných svazích spíše hadcové bory (Suza 1928), podle novjších názor by zde dominoval pedevším dub (Quercus petraea). Borovice byla pvodn omezena na okolí hadcových skalek a její dnešní masivnjší rozšíení mžeme piítat sekundární expanzi na nespásané stepní lokality. V keovém patru hadcových doubrav pevládají zejména teplomilné koviny Prunus mahaleb a Berberis vulgaris. Bohaté je také patro bylinné. Dominuje Carex humilis, asté jsou trsy Asplenium cuneifolium a charakteristická je i pítomnost nkterých vícemén bazifilních druh, z nichž nkteré v západomoravských íních údolích vykazují specifickou vazbu na

3 hadce (nap. Dorycnium germanicum). Je endemickou asociací hadcové oblasti mezi Mohelnem a Biskoupkami. Z jiných stedoevropských hadcových lokalit nejsou teplomilné doubravy vbec známy. Zcela odlišný ráz má vegetace na severních stinných svazích. Také zdejší porosty se výrazn odchylují od vegetace na okolních substrátech, zde však dominuje reliktní dealpinský bor asociace Thlaspio montani-pinetum sylvestris (je azen do svazu Erico- Pinion). Nejnápadnjší dominantou bylinného patra je dealpinská Sesleria caerulea, která v nkterých porostech pevládá, zatímco jindy mže zcela chybt. V tom pípad ji v roli dominanty mohou nahrazovat Festuca ovina a Carex humilis (jedná se pak vlastn o kostavové bory popisované Suzou (Suza 1928) jako zvláštní vegetaní jednotka). Diagnostickým znakem je pítomnost dalších dealpinských a perialpinských druh Biscutella laevigata a Thlaspi montanum. Hadcový substrát indikuje Asplenium cuneifolium. Pozoruhodné je zempisné rozšíení této asociace. Krom Mohelna a Hrubšic se vyskytuje v Dolních Rakousích u Aggsbachu a také na západn orientovaném svahu na dolnokralovických hadcích (Suza 1947). Zajímavé také je, že jiné typy dealpinských pchavových porost se vyskytují na nedalekých slepencích (údolí Rokytné) a krystalických vápencích (údolí Oslavy). Jak silný je vliv expozice na vegetaní pomry na mohelenských hadcích dokládá Suza (1928) na píkladu malého boního údolíka na pravém behu Jihlavy nad Dukovanským mlýnem. Všude v okolí na severn orientovaných svazích pevládá dealpinský bor, avšak na západn exponovaném výslunném svahu údolíka se porosty pchavy i samotný bor rozvolují a objevují se zde stepní druhy Festuca glauca, Dorycnium germanicum, Stipa dasyphylla a dokonce i Euphorbia segueriana a Scorzonera austriaca. Naopak porosty Sesleria se zde omezují pouze na nejvlhí místa na dn roklinky. Významné druhy Jen v NPR Mohelenská hadcová step bylo podle literárních a terénních przkum Unara (Unar 1996) nalezeno 620 taxon rostlin (v této studii také nalezneme kompletní seznam floristických prací z území Mohelenské hadcové stepi). Než se pustíme do výtu jednotlivých pozoruhodných druh obývajících mohelenské stepi, zastavíme se ješt u nkolika zajímavých trend ve variabilit, jejichž studium zejména v meziválené dob zaujalo nejednoho eského botanika. V první ad to je problém nanism. Práv na Mohelenské hadcové stepi byly zakrslé rostlinné formy velmi intenzivn studovány, zejména místním ídícím uitelem R. Dvoákem (Dvoák 1935, 1940, 1941). Dvoák z této hadcové oblasti popsal celou adu forem a variet od rzných taxon a celkem zde napoítal 279 rzných typ nanism (Mack 1960). Zajímavé však je, že už tehdy se uznávalo, že nanismy jsou pouhou neddinou ekomorfózou a že na jejich formování má velký vliv také intenzivní pastva (Suza 1928). Pesto však bývá pítomnost nanism dodnes spojována výhradn s hadcovým substrátem. Zájem byl také soustedn na extrémn chlupaté typy nkterých pítomných druh (zejména trav). Byly vylišovány typy dnes taxonomicky bezcenné (Stipa capillata var. asperrima), ale i nkteré vysoko hodnocené (Stipa mediterranea var. dasyphylla = S. dasyphylla). Suzu jakožto lichenologa také zaujaly ekomorfózy nkterých lišejník zajímavá je jakási lišejníková obdoba stepních bžc (Suza 1928). Napíklad stélky nkterých jinak pitisklých lišejník rodu Parmelia (nap. P. prolixa, P. molliuscula) mají na Moheln nápadn odstávající laloky. Jejich stélky se po odtržení stáejí do kulovitého tvaru a jsou hnány vtrem po stepi. Pi tomto pohybu se odlamují kousky jejich stélek a lišejník se tak rozmnožuje. A nyní již k významným druhm samotným. Pokusíme se je rozlenit do nkolika skupin a nejvýznamnjší zástupce krátce okomentujeme. Údaje o rozšíení jsou vtšinou

4 pejaty z dl Kvtena R (Hejný & Slavík , Slavík , Slavík & Štpánková 2004), a Klí ke kvten R (Kubát et al. 2002), pokud jinak, je uvedena citace. Stejn tomu bude i u komentá druh u dalších lokalit). Vlastní serpentinofyty. Notholaena marantae Objevem tohoto druhu továrním úedníkem J. Roemerem v roce 1858 se zaala psát historie intenzivních botanických przkum mohelenských hadc. Notholaena marantae je mediteránní druh, který osidluje ty nejvýhevnjší jižn orientované skály. Tento druh se jako obligátní serpentinofyt však chová pouze v prostoru stední Evropy, pi severní hranici svého areálu. Ve stedomoí osidluje i jiné horniny (bidlice, ruly, pískovce), i když na hadci ho mžeme nalézt nejastji (Špryar 2004). Mohelenskou lokalitou podmrvka pravdpodobn dosahuje absolutní severní hranice svého pirozeného areálu. Pvodnost nedávno objevené lokality na výchozu ultrabazických pikrit v eském krase je diskutabilní (Špryar 2004). Asplenium cuneifolium zde osidluje spíše severní svahy, na jižních svazích je pedevším ve stinnjších roklích Asplenium adulterinum je v této oblasti pomrn vzácné, nap. Suza (1928) udává pouze jediné místo, odkud tento druh zná ( na skalách pímo nad ekou pod Lhánicemi, tedy mimo vlastní Mohelenskou hadcovou step). Armeria vulgaris subsp. serpentini je diagnostickým druhem spoleenstva hadcových pastvin (Armerio serpentini-festucion pseudovinae). Bazifilní druhy. Skalní štrbiny na této ultrabazické hornin osidlují vápnomilné kapradiny Asplenium ruta-muraria a Gymnocarpium robertianum. Druhy xerotermní. Mezi nimi nacházíme nejvýznanjší prvky mohelenských stepí. Euphorbia segueriana subsp. minor je vázána na nejsušší výslunné partie mohelenské stepi (u Biskoupek neroste). Z našeho území pak tento poddruh známe již pouze z Pálavy. Senecio erucifolius také starek roketolistý má (vyjma blízké mikrolokality u Vedrovic) svou nejbližší lokalitu až na Pálav (Mikulov). Areál tohoto druhu v rámci R pedstavují rozptýlené ostrvky v eském a Moravském termofytiku. Stipa dasyphylla sice dominuje výslunným mohelenským stepím, neopouští však hranice hadcového ostrova a nejblíže ji pak mžeme nalézt až u Znojma. Dále roste na ejsku, Vyškovsku a v eském Stedohoí. Stipa tirsa také tento kavyl má na Moheln exklávní výskyt, v prostoru jižní Moravy je ale obecn hojnjší, než pedchozí druh. Na mohelenských hadcích je však velmi vzácný (pouze jednotlivé trsy roztroušené v boru nad Mohelenským mlýnem Suza 1928). Hieracium echioides tento druh známe ze roztroušen stedních ech; na j. Morav se krom nkolika ostrvk mezi Hustopeemi a Hodonínem vyskytuje souvisleji od Podyjí k Moravskému Krumlovu a izolovan práv na Mohelenské hadcové stepi. Scorzonera austriaca pro tento druh pedstavuje mohelenská lokalita vysunutou exklávu na samotném severním okraji jeho areálu. Dorycnium germanicum tento významný druh kolinního stupn panonského termofytika zasahuje také na nkolik míst v Praebohemiku. Velmi bohatá populace na výslunných jižních svazích mohelenských hadc je jednou z nejsevernjších lokalit tohoto druhu vbec.

5 Lactuca saligna tento dnes nezvstný druh eské flóry byl v minulosti nalezen ve stinných roklích Mohelenské hadcové stepi (Suza 1928). Zajímavé je, že jej Suza uvádí i z další, také možná primární lokality na hadcích u Vžné na eskomoravské vrchovin Dealpíni a perialpíni. V reliktních borech na severních úboích rostou tyto druhy: Sesleria caerulea v R se vyskytuje roztroušen v pahorkatinách a v podhí pevážn na bazických substrátech. V oblasti Praebohemika roste krom hadc i na vápenci, slepenci a vzácn i na svorech (Ketkovice), krystalických bidlicích (Hardegg) i na rulách (zícenina hradu Lapikus v údolí Javoiky a v údolí Svratky u Borae)(Suza 1928). Pchava dominuje také reliktnímu boru na hadcovém ostrov u Dolních Kralovic. Biscutella laevigata druh vázaný svým výskytem na otevené formace a skalní stanovišt na bazických a neutrálních podkladech. Rozšíený je ve st. a s. echách a na j. Morav (zde hojn práv v oblasti Praebohemika a také na Pálav). Thlaspi montanum tento penízek je také vázaný na reliktní stanovišt na bazických substrátech. Hojnji se vyskytuje jen v eském krase, další ojedinlé lokality jsou pak roztroušeny po dalších místech stedních ech (jeden z tchto ostrvk pedstavují i dolnokralovické hadce). Na Morav se vyskytuje vzácn pouze v kaonech Praebohemika (krom mohelenských hadc jen Veverská Bitýška, Želešice u Stelic a údolí Dyje u Vranova). Allium montanum Suza (1928) považuje i tento druh za dealpinský. Vysvtluje to jeho pozoruhodným ekologickým chováním na hadcích u Mohelna. Zatímco v okolí (na jiných substrátech) je tento esnek bžným prvodcem výslunných, jižn exponovaných skal, na hadcových ostrovech se naopak ukrývá do stinných reliktních porost na severních svazích. Montánní prvky. V zaíznutém inverzním údolí Jihlavy pímo pod rozpálenou mohelenskou stepí byly nalezeny i takové druhy jako Rosa pendulina a Polystichum lonchitis (Suza 1928). Fytogeografie Bohatství mohelenských hadc ovlivují krom pozoruhodných stanovištních podmínek také fytogeografické pomry celého území JZ Moravy. Styk hercynské a panonské oblasti, mezofytika a termofytika a prolínání jejích prvk v zaízlých íních údolích hrají ve složení flóry Praebohemika významnou roli. Samotné území mohelenských hadc sice náleží k termofytiku (okres Znojemsko-brnnská pahorkatina), avšak ze severu, západu i jihu je obklopeno mezofytním okresem Moravské podhí Vysoiny (Unar 1996, Skalický 1988). Klíovou roli v osidlování výslunných stanoviš Praebohemika (xerotermními druhy) shledává Suza (1928) v relativní blízkosti Pálavy. ada pálavských teplomil pekonala úval Dyje a postupn vyznívá ve smru Znojmo / Miroslav Moravský Krumlov Mohelno. Další specialitou jihozápadní Moravy je migraní proud z rakouského pedalpí, který smrem k severu vyznívá. Na našich hadcích se to projevuje pítomností Cyclamen purpurascens (Suza 1928); v delší historické perspektiv je blízkost Alp také píinou výskytu zdejších peri- a dealpinských, dnes již spíše reliktn chápaných druh. Zajímavé také je, že nkteré další reliktní druhy jinak více i mén typické pro Praebohemikum (Dianthus moravicus, Saxifraga paniculata, Saxifraga decipiens, Daphne cneorum, Cardaminopsis petraea) se na hadcové podklady neodvažují. Pitom ada z nich se vyskytuje nap. i na zíceninách hradu Templštýn, tedy pímo v granulitovém území vklínném mezi oba hadcové ostrovy (Suza 1931).

6 Zajímavé je také sledovat postup teplomilných prvk údolím Jihlavy (podrobn viz nap. Suza 1931). Pro adu z tchto druh totiž hadce u Mohelna pedstavují nejzazší lokalitu jejich výskytu smrem k eskomoravské vrchovin (nap. Seseli hippomarathrum, Alyssum montanum, Scabiosa ochroleuca, Verbascum phoeniceum). Pokud teplomilné druhy neskoní pímo na Mohelnu, dosahují nejzazšího výskytu na nedaleké amfibolitové Dínové hoe u Kramolína (nap. Carex humilis, Veronica spicata, Prunus mahaleb). Pro nkteré xerotermní druhy pedstavují mohelenské stepi izolované ostrvky jejich výskytu (nap. Euphorbia segueriana subsp. minor, Senecio erucifolius, Stipa dasyphylla), nkteré druhy zde mají dokonce absolutní hranici svého areálu a dále na sever se již nevyskytují (Notholaena marantae, Sorzonera austriaca, Dorycnium germanicum). Ochrana V souasnosti se na hadcových ostrovech v okolí Mohelna rozkládají tyi rezervace. Dv z nich (NPR Mohelenská hadcová step, PR Biskoupská hadcová step) chrání xerotermní porosty na jižních svazích, v dalších dvou (PR Dukovanský mlýn, PR Nad ekami) jsou chránny severn orientované dealpinské bory. Nejstarší rezervací je Mohelenská hadcová step, která byla vyhlášena již roku 1933 po vln obanské nevole, která se zvedla v reakci na plánované zahájení tžby kamene v mohelenském amfiteátru. Za zachování zdejšího pírodního bohatství se postavil i Karel apek ve své eseji Prosba o milost. Po vyhlášení rezervace se však objevily jiné problémy. Jak píše J. Mack ješt roku 1960 v asopise Živa: Až do doby právního zajištní mohelenské hadcové stepi jako pírodní reservace trpla tato ást stepi [rozumj pastviny na vrcholovém plató] tím, že byla všeobecn spásána kravami, ovcemi a kozami. Veškerá pastva na mohelenské stepi tedy byla zakázána. K tmto bohulibým aktivitám ochraná se pidaly nápady nkterých zemdlc k vybudovat na míst rezervace vinohrad (Geissel 1967, naštstí neuskutenné) a v 70. letech také nápady energetik vybudovat poblíž jadernou elektrárnu. V bezprostední blízkosti rezervace vyrostla JE Dukovany a s ní související vodní díla Dalešice a Mohelno. Do prostoru nepasené stepi také zaaly rozsáhle expandovat ainvadovat borovice, akát a teplomilné koviny. Je možné, že k tomu také pispla zmna mikroklimatu v okolí pehrad (ped ímž varoval již Jeník 1969). Teprve od 80. let bylo zahájeno prbžné kácení náletových porost a v roce 1997 byla na stepi opt obnovena pastva (Šmiták &Vlašín 1994, ech et al. 2002). Albrecht, J. (ed.) (2003): eskobudjovicko. In: Mackovin P. et Sedláek M. (eds.): Chránná území R, svazek VIII. Agentura ochrany pírody a krajiny R a EkoCentrum Brno, Praha. Brady K.U., Kruckeberg, A.R. Bradshaw, H.D. Jr. (2005): Evolutionary Ecology of Plant Adaptation to Serpentine Soils. Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics 36: ech L., Šumpich J., Zabloudil V., et al. (2002): Jihlavsko. In: Mackovin P. & Sedláek M. (eds.): Chránná území R, svazek VII. Agentura ochrany pírody a krajiny R a EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp. ernohorský Z. (1961): Dutohlávka alpská (Cladonia alpestris) na dolnokralovických hadcích. Ochrana pírody 16: Domin K. (1924): Císaský les - studie geobotanická. Archiv pro výzkum pírody ech 17/3 :1-93 Dvoák R. (1940): Pekvapující rozdíl ve vzrstu rostlin. Giganti a trpaslíci. Píroda 33: Dvoák R. (1941): Píspvek k variabilit nanism. Píroda 34:88-90

7 Geissel V. (1967): Víno z hadcové stepi aneb osud jedné hadcové stepi ohrožen. Živa 1967/3: 120 Hejný, S. & Slavík, B. (eds.) ( ): Kvtena eské republiky. Vol. 1 (1988), 2 (1990), 3 (1992). Academia, Praha. Hejtmánek J. (1954): Vesovcové bory v Císaském lese. Ochrana pírody 9: Holub P.: Evropsky významné lokality v eské republice. Poslední aktualizace Pístup Odkaz Horák J. (1981): Doubravy moravských okraj krystalinika eské vysoiny. Lesnictví 27: Hrudika J (1937): Klimatografie jihozápadní Moravy se zetelem k pomrm refugia mohelenského. [Mohelno: soubor prací vnovaných studiu významné památky pírodní]. Archiv svazu ochrany pírody a domoviny v zemi Moravskoslezské vol. 1a: 5-47 Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný ervený seznam kvteny jižní ásti ech. Píroda, 16: Chytrý M. & Kuera T. et Koí M. eds. (2001): Katalog biotop eské republiky. - Agentura ochrany pírody a krajiny, Praha Chytrý M. & Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis 108: Chytrý M. & Vicherek J. (1996): Pirozená a polopirozená vegetace údolí ek Oslavy, Jihlavy a Rokytné. Pírodovdný sborník Západomoravského muzea v Tebíi 22: 1-67 Jeník J. (1969): Mohelenská step a uvažované pehrady na ece Jihlav. Ochrana pírody 24: Jeník J. (1993): Serpentine vegetation in Slavkov Forest, Western Bohemia. Novitates botanicae Universitatis Carolinae 8/1993-4: Kaplan Z. (1998): Relict serpentine populations of Knautia arvensis s. l. (Dipsacaceae) in the Czech Republic and an adjacent area of Germany. Preslia 70: Kavina K. (1918): Nkolik poznámek o slezinníku hadcovém. asopis musea království eského, oddíl pírodovdný Vol. XCII: Knížetová L. & Rivola M. (1971): Floristický a bryologický ráz jihoeských serpentinit.. Sborník Jihoes. Muz. v eských Budjovicích, Pírodní Vdy XI: Kobrle A. (1952): Hadce u Dolních Kralovic reservací. Ochrana pírody 7: 64 Kobrle A. (1957): Ochrana hadcové oblasti u Dolních Kralovic. Ochrana pírody 12: Kobrle A. (1964): Kvtena stední Sázavy a dolní Želivky. Preslia 36: K. Kubát (ed.) (2002): Klí ke kvten eské republiky. Academia, Praha. Laus H. (1927): Die Vegetation der mahrischen Serpentininseln mit esonderer Ruckschicht auf die Farne. Mitteilungen des Naturwissenschaftlichen Vereines in Troppau nr. 16: 1-17 Laus H. (1929): Die Vegetation der mahrischen Serpentininseln mit esonderer Ruckschicht auf die Farne. Mitteilungen des Naturwissenschaftlichen Vereines in Troppau nr. 17: Mack J. (1960): Mohelenská hadcová step. Živa 1960/2: Mlezivová R. (1993): Kvtena stedního Posázaví a dolní Želivky. Ms. Diplom. práce PF UK Praha; depon in: PF JU Praha Moravec J. et al.: Rostlinná spoleenstva eské socialistické republiky a jejich ohrožení. - Severoes. Pír., Litomice, Píl. 1983/1:

8 Neuhauslová, Z. et al. (1998): Mapa potenciální pirozené vegetace eské republiky Academia. Praha Novák F.A. (1928): Ekologické úvahy o hadcových rasách a hadcové vegetaci. Vda pírodní 9: 18-21, 46-51, 81-88, , , , Novák F.A. (1937): Kvtena a vegetace hadcových pd [Mohelno: soubor prací vnovaných studiu významné památky pírodní]. Archiv svazu ochrany pírody a domoviny v zemi Moravskoslezské 1937/1a: Novák F.A. (1960): Fylogenese serpentinových typ. Preslia 32: 1-8 Osladilová K. (1992): Flóra severomoravských hadc. Ms. Diplom. práce PF UK Praha; depon in: PF JU Praha Pišta F (1982): Pirozená spoleenstva jedlobukového a smrkobukového stupn v jižní ásti Šumavy a jejího pedhí. Studie SAV 1982/7: Plch L. (2001): Z Kralic nad Oslavou do Mohelna. Živa 2001/5: Rybka V., Rybková R., Pohlová R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvzd. Sagittaria, Olomouc, Praha. Skalický V. (1968): Hadcová kvtena v chrobolském sedla na Šumav. Zpravodaj CHKO Šumava 8/1968: Skalický V. (1988): Regionáln-fytogeografické lenní. In: Hejný S. & Slavík B. (eds.), Kvtena eské socialistické republiky 1: , Academia, Praha. Slavík, B. (ed.) ( ): Kvtena eské republiky. Vol. 4 (1995), 5 (1997), 6 (2000). Academia, Praha. Slavík, B. & Štpánková, J. (eds.) (2004): Kvtena eské republiky. Vol 7. Academia, Praha Slavíková J. (1968): Kvtena okolí Dolních Kralovic. Sborník vlastivdných prací z Podblanicka 9: 7-24 Sofron J (1971): Vegetace chránného nalezišt Kížky ve Slavkovském lese. Zprávy muzea Západoeského kraje 12: 5-8 Soják J. (1960): Potentilla crantzii, nový relikt v eské kvten. Preslia 32: Soukup L. (1993): K hadcovým sleziníkm na Vlku v západních echách. Ms. Diplom. práce PdF ZU Plze; depon in: PdF ZU Plze Suza J. (1922): Xerothermní kvtena podklad serpentinových na dolním toku Jihlavky. asopis moravského musea zemského 20: 1-35 Suza J. (1923): Kvtena moravských serpentin. Vstník I. sjezdu eskoslovenských botanik v Praze Suza J. (1927): Lichenologický ráz západoeských serpentin. asopis moravského musea zemského 25: Suza J. (1928): Geobotanický prvodce serpentinovou oblastí u Mohelna na jihozápadní Morav. Rozpravy II. tídy eské akademie vd 37,. 31 Suza J. (1930): Geobotanické poznámky ze západní Moravy. II Kvtena serpentinových ostrvk pi Libochovce na Tišnovsku. Sborník klubu pírodovdeckého v Brn 12: Suza J. (1931): Geobotanické poznámky ze západní Moravy. III K výzkumu vegetaních pomr na stedním toku Jihlavky. Sborník klubu pírodovdeckého v Brn 13: Suza J. (1947): Dolnokralovické serpentiny s hlediska botanického. Ochrana pírody 2: 1-4 Šafá, J. et al. (2003): Olomoucko. In: Mackovin, P. a Sedláek, M. (ed.): Chránná území R, svazek VI., Agentura ochrany pírody a krajiny R a EkoCentrum Brno, Praha, s Šmiták J. & Vlašín M. (1994): Mohelenská hadcová step. Ochrana pírody 49(5):

9 Špryar P. (2004): Poznámky k pekvapivému nálezu podmrvky jižní (Notholaena marantae) a sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) na ultrabazickém pikritu v eském krasu. Zprávy eské botanické spolenosti 39(3): Štpánek J. (1989): Chrastavec rolní krkonošský Knautia arvensis (L.) Coulter subsp. pseudolongifolia (Szabó) O. Schwarz. In: Slavík B. et al. (eds.), Vybrané ohrožené druhy flóry SR, Studie SAV 10: 25 36, Academia, Praha. Tájek P. (2003): Hadcové výchozy ve Slavkovském lese z pohledu ostrovní biogeografie. Ms. Diplom. práce PF UK Praha; depon in: PF JU Praha Unar J. (1996): Pehled druhové skladby devinné a bylinné vegetace NPR Mohelenská hadcová step. Pírodovdný sborník Západomoravského muzea v Tebíi 37: 1-99 Veselý K. (1965): Pozoruhodná hadcová oblast u Dolních Kralovic. Sborník vlastivdných prací z Podblanicka 6: Vinter V. et al. (2001): Hvozdík kartouzek hadcový u Raškova. Živa 2001/6: 255 Vítek J. (1996): Tvary reliéfu na serpentinitech SZ Moravy. Ochrana pírody 51(8): Zahradnický J., Mackovin P. et al. (2004): Chránná území R Plzesko a Karlovarsko, svazek XI. AOPaK R a Ekocentrum Brno, Praha. 588 pp.

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (0) SUCHÉ BORY (BO) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské

Více

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023 Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie

Více

Přírodní rezervace Vlček

Přírodní rezervace Vlček Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Vlček Datum

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023 Plán pée o PP Hvížalka na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Hvížalka Kategorie PP Evidenní kód 1111 Kategorie IUCN

Více

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!! : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol,

Více

Čtenářská a informační gramotnost, zeměpis Téma: Jihomoravský kraj pracovní list ( práce s informacemi z videokazety )

Čtenářská a informační gramotnost, zeměpis Téma: Jihomoravský kraj pracovní list ( práce s informacemi z videokazety ) Název: Škola: Autor: VY_32_INOVACE_Z_9A_4CH Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 9. Tematický okruh, předmět: Čtenářská a informační gramotnost, zeměpis

Více

Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název biotopu / ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu

Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název biotopu / ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE U JEZERA (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí

Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí Václav Pavlíek Jihoeská univerzita v eských Budjovicích, katedra biologie vaclav@pf.jcu.cz Novohradské hory jako výrazný geomorfologický celek pedstavují vrchol

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM. ÚSTŘEDNÍ KOLO 39. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské 2009/2010

NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM. ÚSTŘEDNÍ KOLO 39. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské 2009/2010 NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT TALENTCENTRUM ÚSTŘEDNÍ KOLO 39. ROČNÍKU DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské 2009/2010 PÍSEMNÁ PRÁCE Naučná stezka Název práce: Mohelenská hadcová

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky

Více

Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR

Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Název: Oblast: Autor: Číslo: Jihomoravský kraj Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_17 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000

Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000 ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 28 (2001): 207-213 ISBN: 80-85031- 39-6 Expanze žlu'áska Colias erate (ESPER, 1805) (Lepidoptera, Pieridae) ve východním Polabí v roce 2000 Expansion of Cloudet Yellow

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj:  snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah Příloha 2 Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: http://botany.cz/cs/rubrika/kvetena/, snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah 1. Druhy acidofilní... 3 2. Druhy bazifilní... 5 3. Druhy halofilní...

Více

Z 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje

Z 1686 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje Výroková ást zmny: Z 1686 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1686 / 07 Mstská ást: Praha 12 Katastrální území: Cholupice Parcelní íslo: 361/17; 367/5; 370/18; 375; 376/15 a další Hlavní cíl zmny: Zmna

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis

Více

Kvě těna Stř íž ovickě ho vřchu vě svě tlě histořický ch na lěžu

Kvě těna Stř íž ovickě ho vřchu vě svě tlě histořický ch na lěžu Kvě těna Stř íž ovickě ho vřchu vě svě tlě histořický ch na lěžu Petr Bultas, Muzeum města Ústí nad Labem & Roman Kroufek, Pedagogická fakulta, UJEP Úvod Střížovický vrch (342 m. n. m) je výrazný krajinný

Více

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky 2011-2020. Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP Pro roky 2011-2020 Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje Obsah Seznam použitých zkratek... 3 A. Úvod... 4 B. Základní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině Obnovená pastva ovcí v NPR Mhl Mohelenská káhd hadcová step Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Spolehlivé literární prameny k dispozici z 18. století

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2

OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZAT ÍD NÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ P DORYSNÉ FORMY... 2 OBSAH: 1. ÚVOD... 1 2. ZATÍDNÍ SÍDEL DLE HISTORICKÉ PDORYSNÉ FORMY... 2 2.1. SÍDLA NEPRAVIDELNÁ... 3 2.1.1. sídla hromadná (shluková)... 3 2.1.2. sídla s rozptýlenou zástavbou... 4 2.2. SÍDLA FORMOVANÁ...

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Revize populace podmrvky hadcové (Notholaena marantae) na Mohelenské hadcové stepi: rozšíření, početnost, stanovištní preference

Revize populace podmrvky hadcové (Notholaena marantae) na Mohelenské hadcové stepi: rozšíření, početnost, stanovištní preference Acta rerum naturalium 18: 1 8, 2015 ISSN 2336-7113 (Online), ISSN 1801-5972 (Print) Revize populace podmrvky hadcové (Notholaena marantae) na Mohelenské hadcové stepi: rozšíření, početnost, stanovištní

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Hranice obvodu pověř. obec. úřadu Hranice obcí Čikov Jasenice Zahrádka Naloučany Pucov Krokočín Ocmanice Jinošov Hluboké Studenec

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Písečný přesyp u Píst

Písečný přesyp u Píst Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064

Více

ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc

ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Nad řekami str. 04 Vzácné trávy 22 Jaro začíná 06 Kapradiny 24 Drobné jarní efeméry 08 Čas bělozářek 26 Tařinky 09 Léto

Více

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta

Více

PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) 2016-2025 NA OBDOBÍ

PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) 2016-2025 NA OBDOBÍ PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI U JEZERA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ 2016-2025 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: - - kategorie ochrany: přírodní

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44 odst. 2 zákona č.

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Základy MIDI komunikace

Základy MIDI komunikace Propojení nástroje a poítae Základy MIDI komunikace MIDI IN, OUT, THRU Možností, jak pipojit klávesy k poítai je hned nkolik. Stále nejrozšíenjší porty pro MIDI komunikaci u kláves jsou klasické MIDI IN

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch. Jan Klimeš

Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch. Jan Klimeš Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 67-72 Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch Jan Klimeš jklimes@centrum.cz Ústav struktury a mechaniky hornin AV

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice Ing. Antonín Souek, e-mail: soucek@vukrom.cz Ing. Tomáš Dlouhý, e-mail: dlouhy@vukrom.cz Zemdlský

Více

ROLE LOVKA PI FORMOVÁNÍ LESNÍCH BIOCENÓZ NPR DVÍN, PÁLAVA HUMAN IMPACT ON FORMING FOREST COMMUNITIES IN DVÍN NATURE PROTECTED AREA, PÁLAVA

ROLE LOVKA PI FORMOVÁNÍ LESNÍCH BIOCENÓZ NPR DVÍN, PÁLAVA HUMAN IMPACT ON FORMING FOREST COMMUNITIES IN DVÍN NATURE PROTECTED AREA, PÁLAVA ROLE LOVKA PI FORMOVÁNÍ LESNÍCH BIOCENÓZ NPR DVÍN, PÁLAVA HUMAN IMPACT ON FORMING FOREST COMMUNITIES IN DVÍN NATURE PROTECTED AREA, PÁLAVA Radim Hédl, Ústav geologie a pedologie LDF MZLU, Zemdlská 3, 613

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN Roundup Klasik Postikový pípravek ve form kapalného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech, v okrasných

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 6. 6. 2012 Ročník: 9.ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o. Teplomilná květena Moravské brány na Novojičínsku Řešeno v rámci čtyřletého projektu Ministerstva kultury České republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Výskyt a rozšíření teplomilné květeny na Novojičínsku jako

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Významné rostliny Santonu

Významné rostliny Santonu 1 2 Významné ROSTLINY SANTONU Text, mapky a foto Josef a Karla Martiškovi Český svaz ochránců přírody ZO 54/14 Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Srpen 2009 Publikace byla zpracována v souvislosti

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

A T L A S CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁL AVA

A T L A S CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁL AVA A T L A S CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁL AVA Texty, mapy a grafická úprava Jan Miklín Fotografie Zdeněk Frgala, Ondřej Goldman, klasifikace.pedologie.cz, Jiří Kolařík, Jan Miklín, Standa Navrátil, Vladan

Více

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY

CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID Postikový herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech,

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

Miniprojekt Objevy ekají na Tebe VÝVOJ ORGANISMU NA ZEMI

Miniprojekt Objevy ekají na Tebe VÝVOJ ORGANISMU NA ZEMI Škola: Miniprojekt Objevy ekají na Tebe ZŠ Chomutov, Zahradní 5265, 430 05 Chomutov Vedoucí geologického klubu : skupina A - Vlasta Žižková, skupina B - Mgr. Jana Váchová Miniprojekt je vytvoen prací skupiny

Více

Vo dní ho sp o dá ř st ví

Vo dní ho sp o dá ř st ví 13 Vodní hospodářství Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek. Vysočinou rovněž prochází hlavní evropské rozvodí. Do Severního moře odvádějí povrchovou vodu řeky Doubrava, Sázava

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava

ZÁKLADNÍ ÚDAJE. rozloha: 6 795 km². počet obyvatel: 515 411. průměrná hustota: 76 obyv. /km². nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava ZÁKLADNÍ ÚDAJE rozloha: 6 795 km² počet obyvatel: 515 411 průměrná hustota: 76 obyv. /km² nejvyšší bod: Javořice ( 837 m) krajské město: Jihlava poloha: na jihozápadě Čech a jihozápadě Moravy okresy: Havlíčkobrodský,

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok

Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok Regulace norka amerického v PP erní a v EVL Šlapanka a Zlatý potok Projekt financovaný z programu OPŽP, prioritní oblast 6.2 Akceptaní íslo: 08014796 Závrená zpráva projektu Zpracoval: Mgr. Kateina Poledníková

Více

1. V!EOBECNÁ USTANOVENÍ TURNAJ" POHÁRU E.ON JUNIOR CUP 2011. 1.1. Kontaktní osoby:

1. V!EOBECNÁ USTANOVENÍ TURNAJ POHÁRU E.ON JUNIOR CUP 2011. 1.1. Kontaktní osoby: 2 1. V!EOBECNÁ USTANOVENÍ TURNAJ" POHÁRU E.ON JUNIOR CUP 2011 1.1. Kontaktní osoby: 1.1.1.Generální partner poháru E.ON Junior Cup 2011 Generálním partnerem projektu je energetická spole!nost E.ON. 1.1.2.Po!adatel

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda

Více

Bohemia centralis 20: 135-158, 1991. Revision von Vegetationskarten der bedeutsamen Schutzgebiete im

Bohemia centralis 20: 135-158, 1991. Revision von Vegetationskarten der bedeutsamen Schutzgebiete im Bohemia centralis 20: 135-158, 1991 Revize vegetačních map význačných chráněných území Českého krasu pomocí leteckých multispektrálních snímků Revision von Vegetationskarten der bedeutsamen Schutzgebiete

Více

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD OBSAH : 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. ÚVOD... 4 Historie města Havlíčkův Brod... 4 Výchozí podklady... 5 Použité

Více

Monte Baldo Lago di Garda. Verona. Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi

Monte Baldo Lago di Garda. Verona. Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi Monte Baldo Lago di Garda Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi Verona Sem umístil W. Shakespeare v roce 1596 děj slavného dramatu Romeo a Julie Monte Baldo - poměrně izolovaná část jižních

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.

Více