Agentury práce právní postavení při realizaci práva na zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a nového zákoníku práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Agentury práce právní postavení při realizaci práva na zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a nového zákoníku práce"

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení DIPLOMOVÁ PRÁCE Agentury práce právní postavení při realizaci práva na zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a nového zákoníku práce Kristýna Unčovská Akademický rok 2009/2010 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Agentury práce právní postavení při realizaci práva na zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a nového zákoníku práce zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury

2 Tímto bych chtěla poděkovat Doc. JUDr. Milanu Galvasovi, CSc. za vstřícný přístup při vedení práce a pomoc při jejím vypracování. 2

3 1 Obsah 1 OBSAH ÚVOD PRACOVNÍ PRÁVO CHARAKTERISTIKA PRACOVNÍHO PRÁVA ZÁSADY PRACOVNÍHO PRÁVA PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Pracovní poměr Vznik pracovního poměru Zánik pracovního poměru Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE A ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI PRÁVO NA PRÁCI A PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ POJEM AGENTURNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ MEZINÁRODNÍ ÚPRAVA AGENTURNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V PRÁVU ES Směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků Implementace Směrnice č. 96/71/ES do Českého práva Směrnice č. 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA AGENTURNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ ČÁST Zprostředkování zaměstnání Omezení zprostředkovávání zaměstnání Povolení ke zprostředkování zaměstnání Zánik povolení Evidenční a oznamovací povinnost agentur práce Kontrola agentur práce Kontrola prováděná úřady práce Kontrola prováděná inspekcí práce

4 6.2 SOUKROMOPRÁVNÍ ÚPRAVA Právní vztahy mezi subjekty agenturního zaměstnávání Agentura - zaměstnanec Vznik pracovního poměru Dočasné přidělení zaměstnance Skončení pracovního poměru agenturního zaměstnance Agentura - uživatel Časová návaznost právních úkonů Zaměstnanec - uživatel Ochrana dočasně přiděleného zaměstnance Právo na informace Skončení dočasného přidělení Dohoda mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem Jednostranné prohlášení uživatele nebo zaměstnance Odpovědnost za škodu při agenturním zaměstnávání ZÁVĚR SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA

5 2 Úvod Tématem mé diplomové práce jsou agentury práce a jejich právní postavení při realizaci práva na zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOZ ) a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP ). Agenturní zaměstnávání, které se v praxi realizuje pronájmem pracovní síly, představuje významný institut na poli zajišťování práva na zaměstnání, které je jedním ze základních práv občana. Vedle státních orgánů zaměstnanosti, kterými jsou úřady práce, v oblasti zprostředkování zaměstnání fungují i soukromé subjekty agentury práce. Je to právě agenturní zaměstnávání, které je v době ekonomické recese možno považovat za vhodné řešení pro budoucnost pracovního práva. Pro zaměstnavatele představuje možnost, jak najímat zaměstnance podle své aktuální potřeby bez rizika, že nebude snadné je propustit v situaci, kdy bude nucen například snížit výrobu. Zároveň díky sjednocování podmínek v rámci Evropského společenství (dále jen ES ), které musí dočasné přidělení zaměstnanců naplňovat, nepředstavuje tento způsob výkonu pro agenturního zaměstnance tak vysoké riziko a ve vztazích agenturního zaměstnávání je dostatečně chráněn. Agenturní zaměstnávání tak ideálně naplňuje předpoklady v Evropě stále více skloňovaného pojmu flexicurity, který je výsledkem spojení pojmů flexibility a security (flexibilita a jistota). Cílem je tvorba nových pracovních míst zejména cestou zvyšování pružnosti pracovního trhu, tedy například i podporou využívání služeb agentur práce, zároveň však také dostatečná sociální ochrana a právní jistota zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. 1 Legislativní rámec agenturního zaměstnávání nebyl v českém právním řádu obsažen až do roku 2004 a zaměstnavatelé využívali zejména institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. 2 Právní úprava tohoto přidělení však 1 Zelená kniha Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je vyřešit výzvy 21. století dostupná ze stránek Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen starý zákoník práce ) 5

6 byla velice kusá a právní vztahy zúčastněných stran tak poměrně nejisté. Kvůli požadavkům trhu práce a závazkům vyplývajících z mezinárodních smluv byla proto přijata komplexní úprava agenturního zaměstnávání, která umožnila jeho výraznější využívání na českém trhu práce, vyjasnila postavení subjektů a zejména zvýšila ochranu agenturních zaměstnanců. V první části práce se budu věnovat obecné charakteristice pracovního práva, která je významná pro pochopení povahy agenturního zaměstnávání a vztahů, které při něm vznikají. Představím obecné zásady pracovního práva, které prostupují celý systém tohoto právního odvětví a tedy i agenturní zaměstnávání a stručně vysvětlím základní pracovněprávní vztahy, v rámci nichž je možné práci vykonávat. Stručně popíšu také východiska přijetí nového zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti a důležité změny, které do pracovního práva přinesly. V další kapitole je charakterizováno právo na práci jako jedno ze základních sociálních práv, jeho pozice v českém ústavním pořádku, včetně krátkého ohlédnutí za historickým vývojem tohoto práva. Dále je věnována pozornost právu na zaměstnání jako zákonného provedení práva na práci. Dále se budu věnovat již samotnému institutu agenturního zaměstnávání a to nejprve z hlediska mezinárodní a evropské právní úpravy, ze které ta česká bezprostředně vychází. Největší pozornost budu vzhledem k tématu práce věnovat české právní úpravě. Nejdříve popíšu veřejnoprávní rovinu zprostředkování zaměstnání agenturami práce, jejich právní postavení, požadavky na výkon jejich činnosti, povinnosti a jejich kontrolu prováděnou orgány státní správy. V poslední části práce se budu zabývat právními vztahy mezi subjekty agenturního zaměstnávání, které jsou zajímavé svou interdisciplinaritou. Kromě toho, že agenturní zaměstnávání je bez nejmenších pochyb institutem pracovněprávním, jsou významné také výrazné obchodněprávní aspekty ve vztahu mezi agenturou práce a uživatelem. Vzhledem ke své novosti a velkému praktickému dosahu do každodenního života na trhu práce se právní úprava agenturního zaměstnávání 6

7 neustále vyvíjí a tyto změny s největší pravděpodobností zdaleka nejsou u konce. Z mnoha stran se neustále ozývají požadavky na změny a upozornění na nedostatky a mezery některých aspektů právní úpravy. Na tyto potřeby v jednotlivých částech upozorním a pokusím se navrhnout i vlastní možnosti řešení in lege ferenda. Práce si však vzhledem ke svému rozsahu neklade za cíl postihnout veškeré aspekty tohoto zajímavého a aktuálního právního institutu, účelem je přehledně popsat pozici agentur práce v oblasti zprostředkování zaměstnání. 7

8 3 Pracovní právo 3.1 Charakteristika pracovního práva Pracovní právo jako jedno z právních odvětví je relativně samostatný soubor právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při námezdní práci a vztahy s nimi úzce související. 3 Pracovní právo se tedy nezabývá veškerou prací v širokém slova smyslu, ale pouze prací vykonávanou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti subjektů, kterými jsou zaměstnavatel a zaměstnanec. Předmětem pracovního práva tak není ani samostatně výdělečná činnost, ale pouze tzv. závislá práce. Za závislou práci je podle 2 odst. 4 zákoníku práce považován výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti nebo jinak dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Významné je ustanovení odstavce 5, podle kterého se za závislou práci považuje také dočasné přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Agenturní zaměstnání by totiž vzhledem ke své zvláštní povaze nemuselo naplňovat definici závislé práce. Pracovní právo svou povahou není čistě soukromoprávním ani veřejnoprávním odvětvím, ale stojí na pomezí obou. Z větší části se projevuje prvky soukromoprávními, pokud jde o smluvní volnost a autonomii subjektů při vstupování do právních vztahů. Na stranu druhou však obsahuje i řadu veřejnoprávních projevů, zejména s ohledem na ochranu práv zaměstnanců a prolínáním s oblastí práva sociálního zabezpečení. Systematicky lze pracovní právo rozdělit na: 3 GALVAS, M., Pracovní právo. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. 23 8

9 Individuální pracovní právo, které upravuje vnitřní vztahy mezi jednotlivými subjekty pracovního práva Vztahy vznikající realizací práva na práci jako jsou zprostředkování práce, pracovní poradenství, rekvalifikace apod. Kolektivní pracovní právo se zabývá vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi, které hájí hospodářská a sociální práva zaměstnanců 3.2 Zásady pracovního práva Jako každé právní odvětví i pracovní právo má své základní zásady, které prostupují celou právní úpravou. Kromě základních zásad právního řádu jako celku jde o obecné právní myšlenky, které právní odvětví charakterizují a reflektují jeho cíle a úkoly. 4 Základ těchto zásad můžeme najít především v Listině základních práv a svobod (dále jen Listina ), které jsou dále rozpracovávány v zákonech. Obecně jsou v českém právním řádu přijímány následující zásady: a) Zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání - v Listině má své vyjádření v čl. 26 Listiny a ve své práci se mu podrobněji věnuji v kapitole 4. b) Zásada svobody práce (zákaz nucené práce) upravena čl. 9 Listiny a také v mluvách MOP č. 29 a č Podle této zásady nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Listina připouští výjimku pro výkon práce osob ve výkonu trestu, povinnou vojenskou službu, službu na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí a jednání pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. Tato zásada má svůj projev v autonomii vůle stran při 4 GALVAS, M., Pracovní právo. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

10 uzavírání pracovně právních vztahů. Vzhledem k veřejnoprávním zásahům státu v oblasti pracovního práva a množství kogentních norem především za účelem ochrany slabší strany, tedy zaměstnanců, dochází někdy k určitému prolomení smluvní svobody. Zásadně však nikdy není stanovena kontraktační povinnost stran. c) Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace obecně je upravena v čl. 3 Listiny a vychází z celé řady mezinárodních úmluv, které Česká republika ratifikovala. 5 V oblasti pracovně právních vztahů má tato zásada zákonné vyjádření v zákoníku práce v 13 odst. 2 písm. b) a písm. c) a především pak v 16 a 17. V zákoně o zaměstnanosti je pak zákaz diskriminace stanoven v 4. Jde o povinnost zaměstnavatele rovného zacházení nejen vůči jeho zaměstnancům, ale také zaměstnancům agentur práce, kteří byli přiděleni k uživateli 6 a uchazečům o práci. Oba tyto předpisy obsahují také odkaz na tzv. atidiskriminační zákon, který byl však řadu let pouze odkazem slepým, protože zákon neexistoval. Dlouhou dobu byl předmětem sporů v parlamentu a nedařilo se najít politickou shodu. Za tyto průtahy byla Česká republika opakovaně kritizována Evropskou unií, jelikož přijetí zákona požadovaly předpisy ES. 7 Po letech sporů se konečně podařilo normu prosadit a od je v platnosti zákon č. 198/2009 o 5 Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem diskriminace č. 95/1974 Sb., Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen č. 62/1987 Sb., Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech 120/1976 Sb., Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci v zaměstnání a povolání. 6 BĚLINA, M., Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s Např. směrnice 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, směrnice 2002/73/ES 2, kterou se mění směrnice 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, směrnice 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, směrnice 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, směrnice 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, směrnice 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení s muži a ženami samostatně výdělečně činnými, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně žen samostatně výdělečně činných v těhotenství a mateřství. 10

11 rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, obecně známý jako antidiskriminační zákon. Zákon definuje pojmy jako diskriminace přímá a nepřímá, obtěžování, pronásledování a měl by přinést větší míru právní jistoty do oblastí, na které se vztahuje, tedy i do pracovněprávních vztahů. d) Zásada úplatnosti - vyplývá z definice závislé práce jako výkonu práce za mzdu, plat nebo odměnu za práci. Je obsažena také v čl. 28 Listiny, podle které mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci. Může být samozřejmě sporné, jakou odměnu považovat za spravedlivou. V tomto ohledu platí smluvní volnost subjektů, je zde ale také veřejnoprávní omezení v podobě nejnižší přípustné výše odměny, tzv. minimální mzdy podle 111 zákoníku práce 8 a také zásada stejné mzdy za stejnou práci všem zaměstnancům jednoho zaměstnavatele, vyjádřená v 110 ZP. e) Zásada svobody sdružování k ochraně hospodářských a sociálních zájmů jde o kolektivní pracovněprávní vztahy projevující se především u zaměstnanců ale i zaměstnavatelů v odborových organizacích. Obecně je zásada svobodného sdružování formulována v čl. 20 Listiny. Zákonné promítnutí tohoto ústavního práva na úseku zaměstnanosti je především 15 a 320 a následující zákoníku práce a dále pak zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů. f) Zásada bezpečnosti a hygieny práce podle čl. 28 Listiny mají všichni zaměstnanci právo na uspokojivé pracovní podmínky, čl. 29 pak přiznává zvláštní ochranu zdraví při práci a zvláštní pracovní podmínky ženám, mladistvým a zdravotně postiženým, a také zvláštní ochrana v pracovněprávních vztazích těhotným ženám (čl. 32 odst. 2). Kromě zákonem stanovené pracovní doby, doby dovolené apod., toto právo 8 Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí již od roku Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. 11

12 obnáší především bezpečnost práce, kterou ZP upravuje v části páté. Cílem je vytvoření takových pracovních podmínek, aby zaměstnanci mohli vykonávat práci bez ohrožení života a zdraví. 9 V oblasti bezpečnosti práce hraje hlavní roli především prevence a minimalizace rizik, kterou práce obnáší, spočívající v informovanosti a účasti zaměstnanců. Kontrolu bezpečnosti provádí orgány Inspekce práce. 3.3 Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy jsou právem regulované společenské vztahy mezi subjekty, které vznikají v souvislosti s výkonem závislé práce. Subjekty jsou fyzické osoby (zaměstnanec, zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání) a právnické osoby (zaměstnavatel, odborová organizace, stát), které v nich vystupují jako nositelé vzájemných subjektivních práv a subjektivních povinností. Podobně jako pracovní právo i pracovněprávní vztahy můžeme rozdělit na: a) Individuální pracovněprávní vztahy, které vznikají mezi jejich subjekty přímo v souvislosti s výkonem závislé práce, tedy v pracovním poměru, dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr a služebním poměru. Tyto vztahy se označují jako základní pracovněprávní vztahy. Zařadit mezi ně můžeme také specifické vztahy mezi agenturou práce, uživatelem a zaměstnancem. Základní pracovněprávní vztahy tvoří zpravidla celá řada opakujících se plnění vzájemných práv a povinností. Oproti tomu odvozené pracovněprávní vztahy se zpravidla vyčerpají realizací jednoho práva a tomu odpovídající povinnosti. Odvozené vztahy vytváří podmínky pro realizaci základních pracovních vztahů a jejich pokojný výkon, tedy ty z oblasti zajišťování práva na zaměstnání, odpovědnostní vztahy, sankční a kontrolní vztahy. Pichrt 10 vyděluje ještě další 9 BĚLINA, M. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s BĚLINA, M. a kolektiv. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, s

13 pracovněprávní vztahy, které mají prvky základních i odvozených vztahů. Jedná se o pracovněprávní vztahy podle ustanovení 5 odst. 4 ZP, na které se vztahuje zákoník práce, pokud to výslovně stanoví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis (např. justiční čekatelé) a odst. 5 na které se zákoník práce použije, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (např. akademičtí pracovníci), vztahy mezi družstvem a jeho členy ( 5 odst. 3) a vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce ( 5 odst. 1 a 2). b) Kolektivní pracovněprávní vztahy vznikají mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi hájícími práva zaměstnanců. Předpokladem pro vznik pracovněprávních vztahů je pracovněprávní subjektivita jejich účastníků. Ta je tvořena způsobilostí mít v pracovních vztazích práva a povinnosti, způsobilostí k právním úkonům, způsobilostí nést odpovědnost za následky případného protiprávního jednání a procesní způsobilostí. 11 Způsobilost být zaměstnancem vzniká dosažením 15 let věku za podmínky ukončené povinné školní docházky Pracovní poměr Jak již bylo řečeno výše, pracovní poměr patří mezi základní pracovněprávní vztahy a je nejčastější a nejvýznamnější při realizaci výkonu závislé práce. Subjekty pracovněprávního poměru jsou zaměstnanec a zaměstnavatel. Pracovní poměr vzniká na smluvním základě, může tedy vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele 12. Smluvní základ je zde, ale omezen veřejným zájmem, kterým je ochrana zaměstnance jako slabší strany. Pro vznik pracovního poměru platí autonomie vůle ve výběru zda, s kým a za jakých podmínek pracovní poměr uzavřít. Zaměstnavateli ale 11 GALVAS, M. Pracovní právo. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s Srov. 13 odst. 1 ZP 13

14 veřejný zájem ukládá jistá omezení jako například povinnost zaměstnávat osoby s fyzickým postižením. Dalším specifikem je i to, že zatímco při vzniku pracovního poměru mají subjekty rovné postavení, to se v průběhu pracovního poměru mění na vztah nadřízenosti a podřízenosti, který je charakteristickým znakem závislé práce. Obsah pracovního poměru tvoří pracovní závazek, tedy vzájemná práva a povinnosti subjektů, která jsou upravena v 38 zákoníku práce. Hlavní povinností zaměstnance je vykonávat osobně práci pro zaměstnavatele a na základě jeho pokynů a zaměstnavatel je povinen platit mu za vykonanou práci mzdu a vytvářet pro práci vhodné podmínky. Další povinnosti zaměstnance jsou dále stanoveny v zákoníku práce. 13 Druhy pracovního poměru můžeme rozdělit podle několika kritérií. 14 Nejvýznamnější je dělení podle doby trvání pracovního poměru na: Poměr na dobu určitou je předem dohodnuta doba, po jejímž uplynutí pracovní poměr skončí ( 39 zákoníku práce) Poměr na dobu neurčitou není předem dohodnuta doba jeho trvání ( 39 odst. 1) Vznik pracovního poměru V naprosté většině případů vzniká pracovní poměr uzavřením pracovní smlouvy, tedy dvoustranného právního úkonu, ve kterém se zaměstnanec a zaměstnavatel shodnou na všech podstatných náležitostech, bez nichž je pracovní smlouva neplatná. Těmi jsou podle 34 ZP druh práce, kterou bude 13 Zaměstnanci jsou zejména povinni pracovat řádně podle svých schopností, v souladu s pokyny nadřízených a právními předpisy, využívat pracovní dobu, plnit včas a kvalitně úkoly, řádně hospodařit se svěřenými prostředky a ochraňovat majetek zaměstnavatele. 14 Podle místa výkonu práce (na pracovišti zaměstnavatele a mimo pracoviště), souběhu zákonných úprav (pracovní poměr podle zákoníku práce nebo podle jiného právního předpisu, např. úředníci územně samosprávních celků), podle charakteru zaměstnavatele (podnikatelský nebo nepodnikatelský subjekt), podle způsobu vzniku (pracovní smlouva a jmenování) a podle rozsahu pracovní doby (týdenní nebo kratší pracovní doba. Blíže BĚLINA, M. a kolektiv. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010 s

15 zaměstnanec vykonávat, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Vhodné je ve smlouvě sjednat také trvání pracovního poměru, mzdová ujednání, zkušební dobu, konkurenční doložku apod. Zaměstnavatel má povinnost sjednat smlouvu písemně. Případná ústní forma však kvůli ochraně zaměstnance není sankcionována neplatností. Pracovní poměr vzniká podle 36 odst. 1 sjednaným dnem nástupu do práce, nikoliv tedy podpisem smlouvy nebo faktickým nastoupením do práce. V případě, že zaměstnanec do práce tento den bez vyrozumění nenastoupí, může zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy Zánik pracovního poměru Pracovní poměr zaniká na základě objektivních právních skutečností, především uplynutím doby, na kterou byl sjednán nebo smrtí zaměstnance, smrtí zaměstnavatele fyzické osoby nebo úředním rozhodnutím. Častěji se tak však děje na základě právního úkonu účastníků, kterým může být: a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být podle 49 ZP písemná. Pracovní poměr končí dnem, který strany v dohodě určí. b) Výpověď zaměstnance nebo zaměstnavatele - musí být písemná a doručena druhému účastníku. Pracovní poměr končí uplynutím nejméně dvouměsíční výpovědní doby, která začíná první den měsíce následujícím po doručení výpovědi. Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodů, zaměstnavatel pouze z důvodů uvedených taxativně v 52 ZP Ruší-li se nebo přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část, nesmí-li zaměstnávat dále vykonávat práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci, nesplňuje-li předpoklady stanovené právními předpisy, má-li neuspokojivé pracovní výsledky, pro které byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících upomínán, a jsou-li dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, nebo pro závažné porušení povinností či soustavné méně závažné porušování povinností. 15

16 c) Okamžité zrušení zaměstnancem nebo zaměstnavatelem je možné pouze při závažném porušení povinností. 17 Pracovní poměr zaniká okamžitě. d) Zrušení ve zkušební době bez udání důvodů mohou ve zkušební době zrušit pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Písemné oznámení by mělo být doručeno druhé straně nejméně 3 dny před skončením pracovního poměru Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zákoník práce upřednostňuje výkon závislé práce v pracovním poměru, 18 umožňuje však její výkon také v rámci dvou dohod o pracích mimo pracovní poměr, které se vyznačují především svou flexibilitou a větší mírou smluvní volnosti. Pro zaměstnavatele představují možnost pružně reagovat na aktuální potřebu, pro zaměstnance však přinášejí zdaleka menší míru ochrany, než je tomu u pracovního poměru. Na zaměstnance se nevztahuje úprava odstupného, délky pracovní doby, skončení pracovního poměru a odměňování. 19 Omezen je časový rozsah prací i vztah podřízenosti zaměstnance. 17 Tím je na straně zaměstnance zvlášť hrubé porušení povinností nebo pravomocné odsouzení za trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě, pokud nemůže dále práci vykonávat bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil výkon jiné práce nebo pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po splatnosti. 18 Srov. 74 odst. 1 ZP: Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. 19 ERÉNYI, T. Základy pracovního práva. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, s

17 Dohoda o pracovní činnosti Uzavírá se na opakující se činnosti v rozsahu nejvýše poloviny týdenní pracovní doby tedy maximálně 20 hodin týdně. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen sjednat písemně a musí obsahovat sjednanou práci, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se sjednává. Dohoda může skončit dohodou účastníků, výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu s třídenní výpovědní lhůtou nebo okamžitým zrušením, pokud tato možnost byla v dohodě sjednána. Jinak dohoda končí uplynutím doby, na kterou byla sjednána Dohoda o provedení práce Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti a pracovního poměru je předmět činnosti vymezen individuálně a směřuje k určitému výsledku ne k opakované pracovní činnosti. Maximální rozsah práce, který může zaměstnanec vykonat u jednoho zaměstnavatele je 150 hodin za kalendářní rok. Zákon pro dohodu nestanoví povinnou písemnou formu ani obsahové náležitosti. Dohoda by však měla obsahovat vymezení práce, rozsah práce a sjednanou odměnu. Dohoda zaniká splněním, vzájemnou dohodou, případně jinými sjednanými způsoby. Výhodou je, že z dohody o provedení práce se neplatí povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. 3.4 Nový zákoník práce a zákon o zaměstnanosti Po roce 1989 došlo k výrazným společenským změnám a starý zákoník práce i přes velké množství novel, kterými prošel, nebyl schopen zohlednit potřeby flexibilního pracovního trhu, který se v České republice postupně 17

18 vyvíjel. Vzhledem k velkému zájmu široké veřejnosti, který s sebou příprava nového zákoníku práce přirozeně nesla, a s tím i související politické angažovanosti nebyl legislativní proces snadný. Proto i přesto, že přípravné práce na nové kodifikaci byly zahájeny již v 90. letech, nový zákoník práce se podařilo přijmout až v květnu 2006 s účinností od I poté však byl mnohokrát novelizován, 20 řada jeho ustanovení byla dokonce zrušena Ústavním soudem 21 a dá se předpokládat, že tím výraznější zásahy zdaleka neskončily. Zákoník práce je totiž bohužel výrazně politickou záležitostí a řada jeho změn může být spíše demonstrací síly pravého nebo levého politického spektra bez ohledu na účelnost a efektivnost konkrétních opatření a jejich vliv na uspořádání vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Problémem (nejen zákoníku práce) jsou také časté pozměňovací návrhy na poslední chvíli, které nezřídka způsobují až to, že si jednotlivá ustanovení zákona odporují. 22 Stěžejní změnu přinesl posun zákoníku práce k aplikaci zásady, že co není zakázáno, je dovoleno, kterým došlo k výraznému posílení smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů v mezích kogentních ustanovení, kterých však nová úprava obsahuje podstatně méně. Další významnou změnou je zařazení zákoníku práce v systému právních odvětví. Starý zákoník práce stál mimo ostatní právní odvětví, byla tedy naprosto vyloučena subsidiární aplikace norem práva občanského. Nový zákoník práce fungoval podle 4 na principu delegace, občanský zákoník se tedy použil na pracovněprávní vztahy jen tehdy, pokud to zákoník práce výslovně připouštěl. Tato koncepce však byla napadena ústavní stížností skupiny poslanců a ustanovení 4 ústavní soud zrušil výše zmíněným nálezem Ústavního soudu. V rozhodnutí soud konstatoval, že občanské právo je obecné soukromé právo a platí tedy subsidiárně pro ostatní soukromoprávní 20 Nejvýrazněji hned rok po účinnosti tzv. technickou novelou č. 362/2007, která měla odstranit legislativní nedostatky a chyby, podařilo se však v jejím rámci prosadit i řadu věcných úprav. 21 Nález Ústavního soudu ze dne , Pl. ÚS 83/06 vyhlášen ve Sbírce zákonu pod č. 116/2008 Sb. 22 JAKUBKA, J., Zpráva o stavu zákoníku práce po nálezu Ústavního soudu dokončení. Práce a mzda č. 12 s

19 odvětví. Vyloučením obecné subsidiarity mohla vzniknout právní nejistota, kterou odkazy na občanský zákoník v některých ustanoveních zákoníku práce nemohou stoprocentně odstranit. Delegační princip tak byl nahrazen tradičním principem subsidiarity, kdy občanský zákoník se použije všude tam, kde zákoník práce nestanoví zvláštní úpravu s výjimkou ustanovení, která by byla v rozporu se základními zásadami pracovního práva v 13 ZP. 23 I přes liberalizaci pracovněprávních vztahů, které nový ZP přinesl je i zde patrná výrazná ochrana slabší strany a zesílená ochrana některých znevýhodněných zaměstnanců formou množství kogentních ustanovení, která především zaměstnavatele ve smluvní volnosti do značné míry omezují. Právní úkony účastníků se v pracovním právu řídí ustanoveními občanského zákoníku, pokud to neodporuje obsahu nebo účelu zákoníku práce. 24 Nepatné jsou úkony, kterými se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Neplatnost podle ZP je tzv. relativní neplatnost, úkon je tedy neplatný až tehdy, když se neplatnosti ten, kdo je úkonem dotčen, dovolá. To neplatí, pokud jde o úkon směřující ke vzniku pracovního poměru nebo dohodě o práci konané mimo pracovní poměr. Nový ZP je uceleným právním kodexem, který ve 14 částech upravuje vztahy účastníků při výkonu závislé práce v pracovním poměru i mimo něj a jejich vzájemná práva a povinnosti, pracovní dobu a dobu odpočinku, podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odměňování za práci včetně náhrad, překážky v práci, poskytování dovolené a odpovědnost za škodu. Zákon o zaměstnanosti byl přijat s účinností od Upravuje vztahy na úseku zaměstnanosti s cílem regulovat instituty trhu práce tak, aby se snižovala nezaměstnanost. Stěžejní je úprava zprostředkovávání zaměstnání úřady práce (evidence uchazečů o zaměstnání, podmínky jejich zařazení a vyřazení z evidence a podpora v nezaměstnanosti) a agenturami práce, 23 K tomu více viz BĚLINA, M. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s Srov. 18 ZP 19

20 povinnosti vztahující se k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zaměstnávání cizinců a podmínky výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte. ZOZ upravuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které prostřednictvím např. rekvalifikací, investičních pobídek nebo cílených programů mají pomoci k dosažení maximální úrovně zaměstnanosti. V neposlední řadě pak ZOZ spolu se zákonem o inspekci práce upravuje kontrolu na úseku zaměstnanosti, přestupky a správní delikty a působnost úřadů práce a ministerstva. 20

21 4 Právo na práci a právo na zaměstnání Právo na práci je jedním ze základních lidských práv, systematicky se řadí mezi sociální práva. První úpravu práva na zaměstnání obsahovala francouzská ústava z roku 1793, kde se již hovoří o právu na práci, vzdělání a pomoc v nouzi. Následovaly další ústavy - francouzská ústava revolučního roku 1848, ústava RSFSR z roku 1918 a Ústava SSSR z roku 1936, Výmarská ústava z roku 1919, španělská ústava z roku 1931 a řada ústav přijatých po 2. světové válce (Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko a další). Zásada práva na práci je pojem širší než právo na zaměstnání. Právo na práci je formulováno v čl. 26 Listiny základních práv a svobod, který zakládá právo každého na svobodnou volbu zaměstnání a právo podnikat. Toto ustanovení tedy kromě práva na zaměstnání, kterým rozumíme výkon závislé činnosti v pracovním poměru, stanovuje také právo na získávání prostředků na obživu samostatně výdělečnou činností. Odstavec 3 stanoví, že "každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Listina připouští zákonem stanovené podmínky a omezení pro výkon určitých povolání, např. dosažení určitého vzdělání a také možnost odchylné úpravy přístupu k zaměstnání pro cizince. Také v druhé větě odstavce 3 je právo na hmotné zajištění v případě nemožnosti práci vykonávat přiznáno pouze občanům. Obsahem práva na práci jsou tři základní práva - právo práci získat, právo si práci udržet a právo na hmotné zajištění od státu v případě, že občan není schopen práci vykonávat. Především v prvním právu této triády hrají významnou roli také agentury práce. Právo na práci je, na rozdíl od absolutních práv jako třeba právo na život, právem relativním. Proto je na základě čl. 41 Listiny prakticky vyloučené jeho přezkoumání Ústavním soudem, kromě přezkoumání obecných ustanovení v článcích 1-4 Listiny. 21

22 Soudní ochrany se jedinec může domáhat jen v mezích zákonů, které ho provádějí Právo na zaměstnání Tímto zákonným provedením práva na práci je právo na zaměstnání. Základ právní úpravy je v 2 a v 10 a následujících ZOZ. Na rozdíl od práva na práci se ho jedinec může soudně domáhat s odkazem na zákon o zaměstnanosti. V 10 ZOZ je právo na zaměstnání definováno jako právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovně právním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb 26 za podmínek stanovených tímto zákonem. Podstatné je, že jde pouze o osoby, které pracovat mohou. Právo na zaměstnání se nevztahuje na osoby, kterým je vzhledem k jejich zdravotnímu nebo psychickému stavu nebo věku práce znemožněna jakkoliv by o práci stály. Velmi významný je i předpoklad, že osoba pracovat chce a o práci se uchází. Stát tedy nemůže do práce nikoho nutit a není také jeho povinností předpokládat zájem o práci, pokud se fyzická osoba sama o práci aktivně neuchází. Mít zaměstnání je právem nikoliv povinností, jako tomu bylo dříve. Povinností státu tedy je vytvořit občanům takové podmínky, aby se mohli uplatnit na trhu práce, nikoliv však přímo zajistit každému zaměstnání. Vzhledem k povaze sociálních práv závisí na konkrétní situaci ve státě, jeho možnostech a konkrétním zaměření politiky na úseku hospodářském, sociálním a kulturním FILIP, J. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, s Např. poradenství rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa apod. 27 FILIP, J. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, s

23 Právo na zaměstnání náleží všem fyzickým osobám, tedy i cizincům 28, které mají způsobilost být zaměstnancem podle 6 ZP. Fyzická osoba má právo sama si zvolit a vyhledat vhodné zaměstnání, nebo využít služeb zprostředkování zaměstnání úřadem práce nebo agenturou práce tak, jak je popsáno v kapitole Za splnění podmínek 89 a násl. ZOZ 23

24 5 Agenturní zaměstnávání 5.1 Pojem agenturního zaměstnávání Agenturní zaměstnávání je jedním z pracovněprávních vztahů, kterým je možné vykonávat závislou práci. Realizuje se prostřednictvím kombinace tří vzájemně provázaných právních vztahů mezi agenturou práce na straně zaměstnavatele, zaměstnancem a uživatelem, u kterého zaměstnanec práci fakticky vykonává. Jde tedy prakticky o pronájem pracovní síly. Uživatelům tak umožňuje rychle reagovat na výkyvy trhu a najímat pracovní síly podle své skutečné potřeby. Agentura práce obstará výběr a uzavření pracovního poměru se zaměstnancem, vyplácí mu mzdu. Kromě flexibility tak pro uživatele představuje pronájem pracovní síly také značné ušetření nákladů na personální a mzdovou agendu, což může být zejména pro podniky s menším počtem zaměstnanců velmi významné. Flexibilita pro zaměstnavatele s sebou nese také menší míru jistoty pro agenturní zaměstnance, především kvůli snadnějšímu ukončení tohoto pracovního vztahu. S tím však musí při dočasném přidělení zaměstnanec počítat a dnešní právní úprava, jak bude popsáno dále, poskytuje agenturním zaměstnancům značnou ochranu Mezinárodní úprava agenturního zaměstnávání Nejvýznamnějším mezinárodním pramenem úpravy agenturního zaměstnávání, ze kterého vychází také úprava česká, je Úmluva MOP 29 č Mezinárodní organizace práce je odborná organizace přidružená k OSN založená v roce 1919 v rámci Pařížské mírové konference s cílem zlepšit pracovní podmínky a sociální zabezpečení. Nejvyšším orgánem je Mezinárodní konference práce, která zasedá každý rok v Ženevě, výkonným orgánem je Správní rada, Mezinárodní úřad práce plní funkci stálého sekretariátu. Orgány fungují na principu tripartity, jsou tedy složeny z představitelů vlád, zaměstnavatelů a zaměstnanců z každého státu. MOP přijímá mezinárodní úmluvy a doporučení. Úmluvy MOP se pro stát stávají závazné ratifikací a ten má povinnost včlenit úmluvu do vnitrostátního práva. MOP plní také funkci kontrolní a poradenskou. Členských států je ke květnu Více srov. BĚLINA, M. a kolektiv. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010 s

25 o soukromých agenturách práce z roku 1997 (dále jen Úmluva ). 30 Počet zemí, které Úmluvu k dnešnímu dni ratifikovali, je 22, velké evropské státy jako Velká Británie, Německo nebo Francie mezi nimi nejsou. 31 Úmluva si dle čl. 2 klade především za cíl povolit činnost soukromých agentur práce a ochranu jejich zaměstnanců. Úmluva se vztahuje na všechny agentury práce a všechny kategorie pracovníků (vyjma námořníků), ale dává členským státům možnost vyloučit z rozsahu působnosti Úmluvy některé kategorie činností, pokud je ochrana jejich pracovníků zajištěna jinak a také zakázat činnost agentur práce pro určité odvětví. Toho nedávno využila i česká republika vydáním nařízení vlády č. 64/2009 (viz. Kapitola 6.1.2). Soukromou agenturou práce podle Úmluvy je fyzická nebo právnická osoba, nezávislá na veřejných orgánech, která poskytuje některou ze služeb na trhu práce: a) služby pro sblížení nabídek a žádostí o zaměstnání, aniž by se soukromá agentura práce stala stranou pracovního poměru, který by z nich mohl vzniknout b) služby spočívající v zaměstnávání pracovníků s cílem je dát k dispozici třetí straně, kterou může být fyzická nebo právnická osoba (která se dále bude nazývat uživatelský podnik ), jež stanoví jejich úkoly a dohlíží nad jejich provedením c) jiné služby vztahující se k hledání zaměstnání, především informační a poradenské 32 Úmluva stanovuje povinnost zřídit systém udělování licencí pro činnost agentur práce (čl. 3). Členský stát je povinen zavést opatření, která agenturním zaměstnancům zajistí právo na svobodu sdružování a kolektivního vyjednávání (čl. 4) a aby při přístupu k zaměstnávání nedocházelo 30 Česká republika Úmluvu ratifikovala v roce 2001, kdy se pro ni stala závaznou, publikována byla pod č. 38/2003 Sb. m. s. 31 Srov. Seznam ratifikujících zemí Úmluvy č. 181 [online]. Dostupný z: [citováno ]. 32 Obsahově tomuto ustanovení odpovídá česká úprava zprostředkování zaměstnání v 14 odst. 1 ZOZ 25

26 k diskriminaci ze strany agentury práce (čl. 5). Dále Úmluva v čl. 7 stanoví zákaz účtovat zaměstnancům jakékoliv poplatky či náklady. 33 Členský stát je podle čl. 11 povinen přijmout vhodná opatření, aby zajistil odpovídající ochranu zaměstnanců agentur práce v těchto oblastech: a) svobodu sdružování; b) kolektivní vyjednávání; c) minimální mzdy; d) pracovní dobu a jiné pracovní podmínky; e) dávky podle zákonných systémů sociálního zabezpečení; f) přístup k výcviku; g) ochranu zdraví a bezpečnost při práci; h) náhradu při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání; i) náhradu v případě platební neschopnosti a ochranu nároků pracovníků; j) ochranu a dávky v mateřství a ochranu a dávky v rodičovství. Tato povinnost je stanovena v 309 odst. 5 ZP jako tzv. rovnocenné podmínky. Členský stát má také povinnost stanovit odpovědnost agentury práce v zajištění těchto podmínek. Členské státy mají dále podle Úmluvy povinnost zajistit spolupráci mezi soukromými agenturami práce a veřejnými orgány zaměstnanosti 34 a zabezpečit periodickou kontrolu a shromažďování dat o jejich činnosti. V závěru se úmluva věnuje způsobu vnitrostátního provedení a stanovuje působnost orgánů inspekce práce pro dohled nad jejím dodržováním. Podle čl. 15 nemá Úmluva vliv na ustanovení jiných mezinárodních smluv, která mají pro zaměstnance agentur práce příznivější účinky. 33 Srov. 58 odst. 2 ZOZ 34 Srov. 14 odst. 6 ZOZ 26

27 5.3 Agenturní zaměstnávání v právu ES Agenturní zaměstnávání se řadí do principu volného pohybu zboží a služeb, který je jednou ze čtyř základních svobod podle Smlouvy o založení Evropských společenství 35 a zároveň jeden z předpokladů fungování společného trhu. Cílem regulace je odstranění překážek volného pohybu služeb v rámci států společenství. Nejedná se o volný pohyb osob, protože předmětem je pronájem pracovní síly a působení agenturních zaměstnanců na cizím území je zpravidla krátkodobé a zaměstnanci se zde neusazují. Obecné principy Smlouvy o založení ES, která představuje pramen primárního práva 36, se realizuje prostřednictvím pramenů práva sekundárního, a to formou směrnic, které stát zavazují co do cíle, kterého má být dosaženo. 37 Směrnice, které se týkají agenturního zaměstnání, jsou konkrétně: směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v souvislosti s poskytováním služeb, 38 směrnice č. 91/383/ES, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru, 39 směrnice č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, 40 směrnice č. 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání Srov. čl. 39 Smlouvy o založení ES 36 Právo EU tvoří 4 kategorie právních pramenů. Tzv. primární právo, tvoří zakládající smlouvy ES včetně příloh a protokolů. Sekundární právo představují akty odvozené a vydané na základě primárního práva, patří mezi ně nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Dále jsou to mezinárodní smlouvy uzavírané orgány ES a nakonec všeobecné právní zásady ES, které se vyskytují v judikatuře Evropského soudního dvora. Blíže viz. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, s Směrnice (directives) předepisují členským státům určitý výsledek, kterého má být dosaženo a ponechává v jejich kompetenci, jakým způsobem to provedou. Je povinností státu ve stanovené lhůtě směrnici transponovat do vnitrostátního právního řádu a také zajistit její implementaci, tedy její faktické respektování. Blíže viz. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktualiz. vyd. Praha: Linde, s Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 1997, s. 1; Mim. vyd. 05/002, s. 431). 39 Směrnice 91/383 ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (Úř. věst. L 206/19, , s. 418). 40 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, , s. 36). 41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327/9, , s. 9). 27

28 Z hlediska agenturního zaměstnávání jsou důležité zejména směrnice č. 96/71/ES a č. 2008/104/ES, kterým se budu věnovat blíže Směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků Tato směrnice naplňuje princip svobody pohybu služeb, které v tomto případě představuje lidská práce. Účelem směrnice je upravit minimální ochranu vysílaných zaměstnanců po dobu výkonu práce na území jiného členského státu a také zabezpečení poctivé soutěže mezi zahraničními a tuzemskými zaměstnavateli a vyloučení sociálního dumpingu. V praxi totiž nezřídka docházelo k tomu, že podniky usazené v členském státě s nižší mírou ochrany zaměstnance nebo nižší minimální mzdou vysílali své pracovníky od jiných zemí, poskytovali jim ale podmínky dané právem sídla, které nedosahovali úrovně hostitelského státu. Vznikala tak konkurenční nerovnováha. 42 V úvodních ustanoveních se směrnice vypořádává s tím, právo kterého státu se na vztahy spojené s vysíláním zaměstnanců použije. Odkazuje na Římskou úmluvu, 43 podle které je pro závazky ze smluv obecně rozhodná volba práva. Pokud strany takové právo nezvolily, dle čl. 4 se smlouva řídí právem země, s níž nejúžeji souvisí. V případě pracovních smluv je to podle čl. 6 právo země, v níž zaměstnanec nejčastěji vykonává práci tedy země, do které je zaměstnanec k výkonu práce vyslán. V případě, že nevykonává zaměstnanec práci obvykle v jedné zemi, je právem rozhodným právo země, kde je provozovna, u které je zaměstnán. I v případě volby práva nesmí být zaměstnanec zbaven ochrany, kterou by měl na základě imperativních norem práva rozhodného podle těchto pravidel. To má zabránit neomezené aplikaci práva státu sídla zaměstnavatele bez ohledu na kogentní normy hostitelského 42 DEJMKOVÁ, H., Vysílání zaměstnanců v rámci Evropských společenství. In COFOLA 2008-Labour Law Section [online] Brno:Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. Dostupné z: 43 Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, ze dne 19. června 1980 (Úř. věst. L 266, , s. 1) 28

29 státu. Článek 20 směrnice stanovuje přednost aplikace směrnice a tedy i vnitrostátních předpisů, které ji provádějí před římskou úmluvou. Působnost směrnice je vymezena v čl. 1 a vztahuje se na všechny podniky - zaměstnavatele (kromě podniků obchodního loďstva a úředních osob), které jsou usazeny v členském státě EU a vysílají své pracovníky 44 k výkonu práce na území jiného členského státu jednou ze tří forem: a) vyslání pracovníka na území členského státu na vlastní účet a pod svým vedením na základě smlouvy uzavřené mezi podnikem pracovníky vysílajícím a stranou, pro kterou jsou služby určeny, činnou v tomto členském státě, b) vyslání pracovníka v rámci koncernu do provozovny nebo podniku náležejícího ke skupině podniků na území členského státu, c) vyslání pracovníka agenturou práce ( podnik pro dočasnou práci či podnik poskytující pracovníky ) do podniku, se sídlem nebo vykonávajícího činnost na území některého členského státu, který jej využije. Ve všech případech musí existovat pracovní poměr mezi pracovníkem a vysílajícím podnikem. Vysílající podniky jsou podle čl. 3 povinny bez ohledu na rozhodné právo zajistit svým vysílaným pracovníkům následující podmínky podle právní úpravy země, kam je pracovník vyslán: 45 Maximální pracovní dobu a minimální dobu odpočinku Minimální dobu placené dovolené za kalendářní rok Minimální mzdovou kategorii včetně sazby přesčasů Podmínky pro pronájem pracovní síly 44 Vyslaný pracovník je podle čl. 2 definován jako pracovník, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje. Jednotná definice pojmu pracovník neexistuje a ponechána na vnitrostátním právu. 45 ŠTEFKO, M. Vysílání zaměstnanců do zahraničí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s

30 Ochranu zdraví, bezpečnosti a hygieny práce Ochrana těhotných, žen po porodu, dětí a mladistvých Rovné zacházení s muži a ženami, záruky nediskriminačního chování V čl. 3 pak směrnice umožňuje členským státům rozhodnout, že některá z podmínek se neaplikuje na vyslání, které nepřesahuje dobu jednoho měsíce nebo na práci malého rozsahu. Této možnosti využila také Česká republika 46. Směrnice nebrání aplikovat ustanovení, která jsou pro zaměstnance výhodnější. Směrnice se vztahuje pouze na podniky usazené v členských státech Společenství a stanovuje podmínku, že podnikům usazeným mimo společenství nesmí být poskytnuto lepší zacházení než podnikům z členských států. Čl. 4 směrnice zavádí povinnost spolupráce v poskytování informací. Členské státy jsou povinny zřídit kontaktní místa a orgány příslušné ke zveřejňování informací o pracovních podmínkách Implementace Směrnice č. 96/71/ES do Českého práva Směrnice byla do českého právního řádu implementována změnou ustanovení 6 odst. 2 až 4 tehdy ještě starého zákoníku práce zákonem č. 155/2000 Sb. s účinností k , tedy ke dni přístupu ČR k EU. Úprava starého ZP se nad rámec směrnice týkala jak zaměstnanců vyslaných k výkonu práce do ČR z jiného členského státu, tak i zaměstnanců vysílaných z ČR do jiného členského státu. Na základě čl. 3 byly stanoveny výjimky ze zaručených podmínek a to konkrétně minimální mzdy, minimálních mzdových tarifů a příplatků za práci přesčas, jestliže doba vyslání zaměstnance nepřesáhla celkově dobu 1 měsíce v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání a výjimka z minimální délky dovolené pro práce malého rozsahu. Ty 46 Srov. 319 odst. 2 ZP 30

31 zákoník práce definoval jako práce v trvání maximálně 22 dnů v období posledních 12 měsíců od počátku vyslání. Dnešní úprava je obsažena v 319 ZP, přičemž se již vztahuje pouze na zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu, který je vyslán k výkonu v rámci nadnárodního poskytování služeb na území ČR, pokud pro něho nejsou výhodnější práva vyplývající z úpravy státu, ze kterého byl vyslán. Nová úprava odstranila většinu nedostatků, které byly té předchozí vytýkány. 47 Ustanovení 319 tak již obsahuje výčet minimálních podmínek, které musí být pro zaměstnance vyslaného na území ČR zachovány. Je zachována výjimka z těchto podmínek pro minimální mzdu, minimální mzdové tarify a příplatky za práci přesčas a délku dovolené v případě vyslání, které nepřesáhne dobu 30 dnů za kalendářní rok. Na nadnárodní poskytování služeb agenturou práce se výjimka nevztahuje. Nedostatek formulace dočasnosti výkonu práce vysílaných zaměstnanců nebyl ani novou úpravou odstraněn. Dalším nedostatkem, který při implementaci směrnice vznikl, je také zahrnutí lodní posádky do působnosti směrnice. Na zaměstnance obchodního loďstva by se správně měla vztahovat Římská úmluva Směrnice č. 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání Směrnici č. 2008/104 o agenturním zaměstnávání schválil Evropský parlament v říjnu 2008 a účinnosti nabyla Cesta k jejímu přijetí nebyla snadná a byla předmětem několikaletých debat. Problémy přinášel 47 Jednalo se zejména o absenci definice vysílaného zaměstnance, zahrnutí dočasnosti vyslání mezi pojmové znaky a nezahrnutí výčtu minimálních pracovních podmínek. Srov. DEJMKOVÁ, H., Vysílání zaměstnanců v rámci Evropských společenství. In COFOLA Labour Law Section [online] Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. Dostupné z: 48 ŠTEFKO, M., Několik poznámek k nedostatkům národní úpravy vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb do České republiky. In Pracovní právo 2008 Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference na téma Zákoník práce po nálezu ústavního soudu [online] Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. Dostupné z: 31

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Z BZ405Zk Základy pracovního práva Předmět a systém pracovního práva Prameny pracovního práva. JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27.

Z BZ405Zk Základy pracovního práva Předmět a systém pracovního práva Prameny pracovního práva. JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27. Z BZ405Zk Základy pracovního práva Předmět a systém pracovního práva Prameny pracovního práva JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 27. února 2015 Program přednášky Pojem pracovního práva Předmět pracovního práva

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce dle zvláštních předpisů.

Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce dle zvláštních předpisů. Pracovní poměr Pracovní poměr je pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve kterém se zaměstnavatel zavazuje zaměstnance zaměstnávat a platit mu mzdu (plat) a zaměstnanec se zavazuje

Více

Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s nimi souvisejících.

Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s nimi souvisejících. 2 3. P r a c o v n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s nimi souvisejících. Hlavními prameny pracovního práva

Více

Otázka: Pracovní právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pepa

Otázka: Pracovní právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pepa Otázka: Pracovní právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pepa Obsah otázky: zaměstnanec a zaměstnavatel, pracovněprávní vztahy, založení a ukončení pracovního poměru, práva a povinnosti zaměstnanců

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Správní právo III/2 VY_32_INOVACE_195 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

OBSAH. Použité zkratky... XII

OBSAH. Použité zkratky... XII OBSAH Použité zkratky... XII 1 Pracovní právo a jeho obecné vymezení... 1 1.1 Pracovněprávní vztahy... 1 1.1.1 Subjekt... 2 1.1.2 Obsah... 3 1.1.3 Objekt... 3 1.2 Zásady pracovního práva... 4 1.2.1 Smluvní

Více

ZÁKLADY PRACOVNÍHO PRÁVA

ZÁKLADY PRACOVNÍHO PRÁVA ZÁKLADY PRACOVNÍHO PRÁVA POJEM A PRAMENY PRACOVNÍHO PRÁVA pracovní právo = souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících hlavními prameny jsou: Listina základních

Více

- Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích

- Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích Otázka: Podnik a pracovní právo Předmět: Ekonomie Přidal(a): Lukassa3 Pracovní právo představuje souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících. Řeší vztahy mezi

Více

Pracovní právo Metodický list číslo 1

Pracovní právo Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Pracovní právo Metodický list číslo 1 Pracovní právo, pracovně právní vztah, pracovní poměr Tematický celek je věnován objasnění postavení pracovního práva

Více

Brigády a krátkodobé pracovněprávní vztahy

Brigády a krátkodobé pracovněprávní vztahy Brigády a krátkodobé pracovněprávní vztahy JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. Pracovní poměr na dobu určitou Doba určitá nesmí trvat déle, než 3 roky. Sjednání pracovního poměru na dobu určitou lze mezi týmiž

Více

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ÚŘEDNÍKŮ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ÚŘEDNÍKŮ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ÚŘEDNÍKŮ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Úvodní kapitola + Informace o kurzu + Informace ke studiu + Seznam literatury + Slovo o autorce Historický úvod do pracovního práva, zařazení pracovního

Více

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Novela zákoníku práce 2012 Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Parametry novely Navržená účinnost 1. ledna 2012 Důvod předložení posílení flexibility pracovního práva reakce na nález Ústavního soudu reforma veřejných

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/71/ES. ze dne 16. prosince o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/71/ES. ze dne 16. prosince o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce PRACOVNÍ PRÁVO zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Uzavření pracovního poměru: pracovní smlouvou volbou jmenováním Pracovní smlouva (povinné náležitosti) druh práce místo výkonu práce den nástupu do zaměstnání

Více

I. Druhy pracovněprávních vztahů

I. Druhy pracovněprávních vztahů I. Druhy pracovněprávních vztahů PRACOVNÍ POMĚR PRÁCE KONANÁ MIMO PRACOVNÍ POMĚR ŠVARCSYSTÉM vztah založen možnosti zániku právního vztahu pracovní smlouvou výpovědí či ukončením; ze strany zaměstnavatele

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

PRACOVNÍ PRÁVO. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce PRACOVNÍ PRÁVO zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Uzavření pracovního poměru: pracovní smlouvou volbou jmenováním Pracovní smlouva (povinné náležitosti) druh práce místo výkonu práce den nástupu do zaměstnání

Více

Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Ing. Mgr. Tomáš Klusák

Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Ing. Mgr. Tomáš Klusák Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení Ing. Mgr. Tomáš Klusák bsah přednášky Pracovní právo a jeho prameny Účastníci PP vztahů a pracovní poměr Právo sociálního zabezpečení 2 Pracovní právo Prameny:

Více

OBSAH. Seznam autorů... XVII Seznam zkratek...xix Ostatní zkratky... XXIII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XXV Předmluva...

OBSAH. Seznam autorů... XVII Seznam zkratek...xix Ostatní zkratky... XXIII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XXV Předmluva... OBSAH Seznam autorů.... XVII Seznam zkratek....xix Ostatní zkratky.... XXIII Seznam předpisů citovaných v komentáři.... XXV Předmluva.... XXXV ZÁKONÍK PRÁCE Část první Všeobecná ustanovení ( 1 až 29)....

Více

VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ

VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ Úvodní kapitola + Informace o kurzu + Informace ke studiu Organizace a činnosti veřejné správy + Pojem veřejná správa + Vymezení veřejné správy v právním řádu + Výkon veřejné

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2392 Sbírka zákonů č. 203 / 2015 203 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců

Více

Pracovní právo v České republice

Pracovní právo v České republice Pracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola finanční a správní a.s. Karlovy Vary Kontakt: Tel. +420/777 57 40 16 http://www.akilda.cz/

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ DRUHY PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ pracovní poměr dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce DÉLKA PRACOVNÍ DOBY DOVOLENÁ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Dohodou Výpověď

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Pracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát

Pracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Pracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola finanční a správní a.s. Karlovy Vary Kontakt: Tel. +420/777 57 40 16 http://www.akilda.cz/

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice

Více

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 OBSAH Úvod 10 Seznam použitých zkratek 11 Související předpisy 13 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 2 Exkurz do historie agenturního zaměstnávání 16 3 Právní prameny agenturního

Více

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce PRACOVNÍ PRÁVO zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Uzavřen ení pracovního poměru: pracovní smlouvou volbou jmenováním Pracovní smlouva (povinné náležitosti) druh práce místo výkonu práce den nástupu do

Více

Vznik pracovního poměru

Vznik pracovního poměru Pracovní právo obecně právo na práci a svobodnou volbu povolání zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR základním zákonem je zákoník práce hlavní funkcí pracovního

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Vybrané právní aspekty pracovního práva

Vybrané právní aspekty pracovního práva Vybrané právní aspekty pracovního práva Mgr. Petra Koutná, advokátka Mgr. Kateřina Slušná, advokátka AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v.o.s. Zlín 27. 2. 2012 Základní principy pracovního práva Pracovní poměr

Více

Vznik pracovního poměru

Vznik pracovního poměru Vznik pracovního poměru 1) pracovní smlouvou 2) jmenováním u vedoucích organizačních složek státu, ředitelů státních podniků apod. Pracovní smlouva musí obsahovat: druh práce, který bude zaměstnanec vykonávat

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 14. října o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru

SMĚRNICE RADY. ze dne 14. října o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru SMĚRNICE RADY ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu

Více

OKO občanské kompetence občanům. registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/

OKO občanské kompetence občanům. registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/ OKO občanské kompetence občanům registrační číslo :CZ.1.07/3.1.00/50.0009 PRACOVNÍ PRÁVO Práce má různé podoby - práce je cílevědomá lidská činnost, při níž vznikají hodnoty Pracovní silou rozumíme schopnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Vznik pracovního poměru. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRACOVNÍ PRÁVO. Vznik pracovního poměru. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Každý má právo na svobodnou volbu povolání (čl. 26 Listiny) soud může určit zákaz výkonu některých činností jako trest, ale jen pokud se

Více

Předsmluvní vztahy, vznik a změny pracovního poměru. JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.

Předsmluvní vztahy, vznik a změny pracovního poměru. JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. Předsmluvní vztahy, vznik a změny pracovního poměru JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. 1 Vznik pracovního poměru Postup při výběru nových zaměstnanců volí sám zaměstnavatel, pokud není ve výjimečných případech

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo pracovní VY_32_INOVACE_10_12. hrazdira@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo pracovní VY_32_INOVACE_10_12. hrazdira@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

Poslanci schválili v opakovaném hlasování návrh zákoníku práce

Poslanci schválili v opakovaném hlasování návrh zákoníku práce Tisková zpráva Praha 21. 4. 2006 Poslanci schválili v opakovaném hlasování návrh zákoníku práce Poslanecká sněmovna schválila v opakovaném hlasování návrh nového zákoníku práce, který jí s pozměňovacími

Více

Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů

Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů Informujeme o následujících právních předpisech, v nichž je obsažena úprava pracovněprávních vztahů nebo která má vztah k odborové činnosti.

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002,

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002, SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě

Více

Pracovněprávní minimum Vznik pracovního poměru. Ověření kvalifikace

Pracovněprávní minimum Vznik pracovního poměru. Ověření kvalifikace Pracovněprávní minimum 18. 5. 2017 1. Vznik pracovního poměru Ověření kvalifikace Před nástupem do práce (při přijímání) a při nástupu zkontrolovat, že zaměstnanec má požadovanou kvalifikaci a praxi vyžádat

Více

o zaměstnanost v ČR pečují úřady práce, působící ve všech okresních městech každý občan se může svobodně rozhodnout pro: samostatné podnikání

o zaměstnanost v ČR pečují úřady práce, působící ve všech okresních městech každý občan se může svobodně rozhodnout pro: samostatné podnikání Otázka: Pracovní právo Předmět: Právo Přidal(a): Ewujina Pracovní právo: je soubor právních předpisů o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících (např. dovolená, ochrana zdraví při

Více

Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k )

Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k ) Zákon č. 6/006 Sb., ze dne. dubna 006, Zákoník práce (PLATNÉ ZNĚNÍ stav k 09.0) ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ - 9 I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ VZTAHŮ SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ - 5 6 - Zaměstnanec 6 a b 5

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3, 4 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné vy_32_inovace_ma_13_01

Více

Obsah XIII. Seznam použitých zkratek. Úvod

Obsah XIII. Seznam použitých zkratek. Úvod Seznam použitých zkratek Úvod XIII XV Kapitola 1: Představení mezinárodních organizací, jejichž normotvorba zasahuje významně do oblasti pracovního práva 1.1 Mezinárodní organizace práce 1 1.1.1 Členská

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU E-učebnice Ekonomika snadno a rychle PERSONÁLNÍ ČINNOST V PODNIKU Personalistika je proces, který souvisí se zařazováním pracovníka do pracovního procesu. Cílem je komplexní péče o pracovníky. Ve větších

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci

Více

Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (tisk 296)

Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (tisk 296) Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (tisk 296) Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán. A. Pozměňovací

Více

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE Úvodní kapitola + Informace o kurzu + Informace o studiu + Seznam literatury + Slovo o autorce Historický úvod do pracovního práva, zařazení pracovního práva

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

základní právní předpis pracovního práva upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

základní právní předpis pracovního práva upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Zákoník práce základní právní předpis pracovního práva upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tyto vztahy jsou pracovněprávní vztahy závislá práce

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy

Více

ZASTŘENÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHtzv.švarcsystém

ZASTŘENÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHtzv.švarcsystém Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Kateřina Trčková ZASTŘENÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHtzv.švarcsystém Diplomová práce Vedoucí diplomové práce : Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. Katedra pracovního

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: ODŮVODNĚNÍ

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj:   ODŮVODNĚNÍ III. ODŮVODNĚNÍ I. Obecná část Návrh novely vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), je předkládán v souvislosti

Více

Pracovní právo a jeho obecné vymezení

Pracovní právo a jeho obecné vymezení 1 Pracovní právo a jeho obecné vymezení Pracovní právo je právním odvětvím, které upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci při výkonu práce a některé další vztahy. Základní znaky pracovněprávních

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Pracovní právo. Metodický list číslo 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Pracovní právo. Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Pracovní právo Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Pojem pracovního práva, pracovně právní vztah, vznik změny zánik pracovně právního poměru

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 229/1998 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce,

Více

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pro Gender Studies, o.p.s. zpracovala Mgr. Eva Fialová v rámci projektu Na křižovatce pracovního a osobního života: možnosti a bariéry spolufinancovaného prostřednictvím

Více

Hlava III. Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Hlava IV. Prameny pracovního práva Hlava V. Pracovněprávní vztahy

Hlava III. Mezinárodní organizace a jejich dokumenty     Hlava IV. Prameny pracovního práva Hlava V. Pracovněprávní vztahy Obsah str. m. č. O autorech... V Předmluva... IX Autoři jednotlivých kapitol... XI Přehled obsahu... XIII Obsah...XV Přehled použitých zkratek...xxvii I. Obecné výklady... 1 Hlava I. Pojetí pracovního

Více

8. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

8. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 8. funkční období 230 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Navazuje na sněmovní tisk č. 444 z 6. volebního období

Více

- práce ve věku do 15 let zakázána lze jen umělecká, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti

- práce ve věku do 15 let zakázána lze jen umělecká, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti Otázka: Pracovněprávní vztahy Předmět: Ekonomie Přidal(a): K. Zaměstnavatel - osoba, která má právní subjektivitu, je to FO i PO - může mít jakýkoliv počet zaměstnanců - vystupují vlastním jménem na vlastní

Více

Základy pracovního práva II

Základy pracovního práva II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Základy pracovního práva II Labour law II PRP II povinný ECTS kredity 4 Forma studia kombinovaná

Více

SMĚRNICE. (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE. (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP) L 283/36 Úřední věstník Evropské unie 28.10.2008 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců vpřípadě platební neschopnosti zaměstnavatele (kodifikované

Více

Pozměňovací návrhy poslance Zbyňka Stanjury

Pozměňovací návrhy poslance Zbyňka Stanjury Pozměňovací návrhy poslance Zbyňka Stanjury k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 903) 1. Skončení

Více

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti

Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti - 1 - Kontroly zaměřené na nelegální práci, sankce a související prohřešky s kontrolou na pracovišti Od 1. dubna 2012 byl výrazně zpřísněn dohled na zjišťování nelegální práce, tak jak ji nově definuje

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 203/2015 Sb. ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějích předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 22/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 22/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 22/0 Návrh poslanců Víta Kaňkovského a Patrika Nachera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Změny v ZP k

Změny v ZP k Změny v ZP k 1.1.2012 Upozornění a komentář k některým změnám v zákoníku práce účinným od 1. 1. 2012 4b 1. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona,

Více

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 6.3.2011 do částky 16/2011 Sb. a 6/2011 Sb.m.s. Obsah a text 262/2006 Sb. - poslední stav textu 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007

Více

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků 1 Vnitřní trh základní obsah Vnitřní trh zahrnuje Volný pohyb zboží Volný pohyb kapitálu Volný pohyb služeb Volný pohyb osob Volný pohyb zaměstnanců jádro volného

Více

PRACOVNÍ SMLOUVA. Smluvní strany se dohodly na uzavření pracovní smlouvy za následujících podmínek :

PRACOVNÍ SMLOUVA. Smluvní strany se dohodly na uzavření pracovní smlouvy za následujících podmínek : PRACOVNÍ SMLOUVA název společnosti: sídlo společnosti : IČ: zastoupená: jako zaměstnavatel a pan/paní : bytem : rodné číslo : jako zaměstnanec Smluvní strany se dohodly na uzavření pracovní smlouvy za

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1031 93 ZÁKON ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a

Více