Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. Zásady pro obhospodaøování. trvalých travních porostù

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. Zásady pro obhospodaøování. trvalých travních porostù"

Transkript

1

2 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Zásady pro obhospodaøování trvalých travních porostù Leden 2007

3 Autoøi: Recenzent: Ing. Maria Kollárová, Ing. Petr Plíva, CSc., Ing. Antonín Jelínek, CSc., doc. Ing. Pavel Zemánek, CSc., Ing. Patrik Burg, PhD., Ing. Vlastimil Altmann, PhD., Ing. Miroslav Mimra, PhD., Ing. Vìra Hájková MVDr. Bohuslav Vostoupal Grafická úprava: Ing. Josef Hlinka Helena Jakešová Pøíruèka byla zpracována v rámci projektu 1G57004 Komplexní metodické zabezpeèení údržby trvalých travních porostù se zamìøením na oblasti se specifickými podmínkami podpoøeném NAZV Praha Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha 2007 ISBN

4 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO... 6 ZÁKLADNÍ POJMY CHARAKTERISTIKA TTP Druhová skladba travních porostù PODÍLY TTP NA CELKOVÉ PLOŠE ZEMÉDÌLSKÉ PÙDY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ÈR VÝZNAM TTP Produkèní význam TTP Mimoprodukèní význam TTP ZPÙSOBY ZAKLÁDÁNÍ TTP Podsev do obilnin na zrno na jaøe Letní výsev bez krycí plodiny Ošetøování založených porostù ZPÙSOBY OBNOVY TRAVNÍCH POROSTÙ Bezorebné zpùsoby obnovy TTP Radikální obnova porostu ZPÙSOBY ÚDRŽBY TTP Pastva Kosení (Seè) Kombinovaná údržba Mulèování Válení, smykování, vláèení, hnojení ZPRACOVÁNÍ TRAVNÍ HMOTY Z ÚDRŽBY TTP Zpracování travní hmoty na píci Aerobní zpracování travní hmoty Kompostovací technologie Kompostování na volné ploše v pásových hromadách Intenzivní kompostovací technologie Vermikompostování Anaerobní zpracování travní hmoty Rozdìlení bioplynových technologií Základní podmínky anaerobního procesu... 24

5 8. MECHANIZACE PRO ÚDRŽBU TTP A ZPRACOVÁNÍ TRAVNÍ HMOTY Žací stroje Mulèovaèe Obraceèe a shrnovaèe Sbìrací vozy Sbìrací lisy Mechanizace pro kompostování Energetické prostøedky Drtièe (Štìpkovaèe) Pøekopávaèe kompostu Prosévací zaøízení Ostatní zaøízení HODNOCENÍ EKONOMICKÉ NÁROÈNOSTI ZAKLÁDÁNÍ TTP, ÚDRŽBY TTP A ZPRACOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY Z TTP Ekonomická efektivnost návratnosti investice Ceny prací na trhu a jejich stanovení Ekonomický propoèet Roèní fixní náklady Jednotkové náklady variabilní SOUVISEJÍCÍ LITERATURA... 53

6 ÚVODNÍ SLOVO Èinnost zemìdìlce je v souèasné dobì úzce spjata s údržbou a vytváøením kulturní krajiny. Nové technologie umožòují zvyšovat prùmìrné výnosy plodin což následnì vede k uvádìní èasto rozsáhlých ploch orné pùdy do relativního klidu. Nejèastìjším zpùsobem je vytváøení TTP, které se tak stávají nedílnou souèástí zemìdìlské krajiny. Kromì pícnináøského využití plní TTP celou øadu dalších významných mimoprodukèních funkcí. Uplatòují se pøi ochranì pùdy a vody, mají význam pro zachování biodiverzity, jsou rezervoáry bohatých spoleèenstev rostlin, živoèichù a jiných organismù. TTP jsou nedílnou souèástí zemìdìlské krajiny a mají znaèný pozitivní vliv na její ekologickou stabilitu. Mnohostranné funkce TTP mohou však být zachovány jen za podmínky správného obhospodaøování, které je pøizpùsobeno stanovištním podmínkám. Pøedkládaná pøíruèka je èlenìna tak, aby poskytla dùležité základní informace o trvalých travních porostech, zpùsobech jejích údržby a mechanizaèních prostøedcích pro jejich systematickou údržbu. První tøi kapitoly se vìnují charakterizaci trvalých travních porostù, popisu jejích produkèního i mimoprodukèního významu a pøehledu podílu TTP na celkové ploše zemìdìlské pùdy v jednotlivých krajích ÈR. Další kapitoly poskytují informace o elementárních zpùsobech zakládání, obnovy a údržby trvalých travních porostù. V jednotlivých podkapitolách je kromì pastvy a seèení popsána i kombinována údržba TTP a jejich mulèování. Sedmá kapitola je vìnována popisu možností zpracovávání travní hmoty z údržby TTP. Pokud produkce trvalých travních porostù není využívána pro další zemìdìlskou èinnost je potøeba hledat jiné zpùsoby jejího zhodnocování. Kapitola proto obsahuje základní popisy a návody aerobních a anaerobních metod zpracování takto získané zbytkové biomasy. Kapitola 8 poskytuje souhrnný pøehled základních typù mechanizaèních prostøedkù nezbytných pro údržbu TTP a pøípadné zpracování zbytkové biomasy, která pøi údržbì vzniká. Další kapitola pojednává o souhrnném hodnocení skuteèné ekonomické nároènosti procesu zakládání a údržby TTP. Vìøíme, že nabízená pøíruèka dostateènì zorientuje zájemce o tuto problematiku a poskytne všechny základní informace potøebné pro správnou údržbu trvalých travních porostù. Kolektiv autorù

7 ZÁKLADNÍ POJMY Základní pojmy nebyly až dosud jednoznaènì definovány. Jejich dosavadní definice vždy odpovídaly aktuálním trendùm a potøebám pøíslušného zákona nebo vyhlášky. Tuto dosavadní nejednotnost má odstranit pøipravovaná spoleèná vyhláška Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví. Anaerobní digesce je øízený a kontrolovatelný mikrobiální rozklad organických látek bez pøístupu vzduchu za vzniku bioplynu a digestátu. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Biologicky rozložitelný odpad je jakýkoliv odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. (Zákon è.383/2001) Biopalivo je palivo vyrobené z biomasy. (Vyhláška 482/ 2005) Bioplyn je výstup ze zaøízení pro biologické zpracování odpadù, smìs metanu, oxidu uhlièitého a dalších plynù, vznikající pøi aerobní digesci a splòující kritéria stanovená zvláštním právním pøedpisem. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Biotop je soubor veškerých neživých a živých èinitelù, které ve vzájemném pùsobení vytváøejí životní prostøedí urèitého jedince, druhu, populace, spoleèenstva. Biotop je takové místní prostøedí, které splòuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živoèichù. (Zákon è.114/1992) Døevina rostoucí mimo les je strom èi keø rostoucí jednotlivì i ve skupinách ve volné krajinì i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pùdní fond. (Zákon è.114/ 1992) Ekosystém je funkèní soustava živých a neživých složek životního prostøedí, jež jsou navzájem spojeny výmìnou látek, tokem energie a pøedáváním informací a které se vzájemnì ovlivòují a vyvíjejí v urèitém prostoru a èase. (Zákon è.114/1992) Kompost je organické hnojivo, vzniklé kompostovacím procesem, barvy hnìdé, šedohnìdé až èerné, drobtovité až hrudkovité struktury, bez nerozpojitelných èástí, mající deklarované kvalitativní znaky. (Plíva, P. a kol.: Pøíruèka o právních aspektech problematiky související s kompostováním zbytkové biomasy. Praha, VÚZT, 2004, 28s., ISBN: ) Kompostovací proces je pøirozený biochemický proces, probíhající v pøírodì, pøi nìmž z pùvodních organických látek pod vlivem živých organizmù, zvláštì mikrobù, vzniká stabilní organické hnojivo kompost. (Plíva, P. a kol.: Pøíruèka o právních aspektech problematiky související s kompostováním zbytkové biomasy. Praha, VÚZT, 2004, 28s., ISBN: ) Kompostování je aerobní proces (za pøístupu vzduchu), pøi nìmž se èinností mikro a makroorganismù využitelný biologicky rozložitelný odpad pøemìòuje na stabilizovaný výstup kompost, který obsahuje humusové látky a rostlinné živiny. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Krajina je èást zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvoøená souborem funkènì propojených ekosystémù a civilizaèními prvky. (Zákon è.114/1992) Orná pùda je zemìdìlsky obhospodaøovaná pùda, na které se pìstují v pravidelném sledu, popøípadì pod skleníky, nebo pod pevným anebo pøenosným krytem, zemìdìlské plodiny a která není travním porostem. (Zákon è.252/1997) Planì rostoucí rostlina je jedinec nebo kolonie rostlinných druhù vèetnì hub, jejichž populace se udržují v pøírodì samovolnì. Rostlinou jsou všechny její podzemní i nadzemní èásti. (Zákon è.114/1992) Prùmyslový kompost je organické hnojivo uvádìné na trh v souladu se zvláštními právními pøedpisy. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Rekultivace je uvedení místa zpravidla dotèeného lidskou èinností do souladu s okolím a obnovení funkènosti povrchu terénu ve vztahu k jeho pùvodnímu užívání nebo novì zamýšlenému užívání; pøednostnì se øídí zvláštními pøedpisy. (Zákon è.383/2001) Rekultivaèní kompost je stabilizovaný výstup z aerobního zpracování biologicky rozložitelných odpadù v zaøízení pro biologické zpracování odpadù, urèený pro udržení nebo zlepšení vlastností pùdy, použitelný mimo zemìdìlskou a lesní pùdu, splòující stanovená kritéria. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) 7

8 Rekultivaèní substrát je smìs rekultivaèního kompostu a dalších složek jako je rašelina, zemina, prùmyslová hnojiva, borka atd., splòující stanovené požadavky a kritéria. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Rekultivaèní digestát je výstup ze zaøízení pro biologické zpracování odpadù vznikající pøi øízené anaerobní digesci a splòující stanovená kritéria. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Stálá pastvina je pùda využívaná k pìstování trav nebo jiných zelených pícnin na pøírodních (pøirozený osev) nebo umìle vytvoøených (umìlý osev) plochách, které nejsou zahrnuty do støídání plodin v hospodáøství po dobu pìti let nebo déle. (Naøízení Komise (ES) è.796/2004) Travní porost je stálá pastvina, popøípadì souvislý porost s pøevahou travin urèený ke krmným úèelùm nebo k technickému využití, který mùže být nejvýše jednou za 5 let rozorán za úèelem zúrodnìní. (Zákon è.252/1997) TTP - trvalé travní porosty jsou zemìdìlské pozemky se souvislým pokryvem s pøevahou travin ve vytrvalých luèních èi pastevních porostech, bez ohledu na oznaèení druhu pozemku v katastru nemovitostí. (Naøízení vlády è.24/1999) Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemnì propojený soubor pøirozených i pozmìnìných, avšak pøírodì blízkých ekosystémù, které udržují pøírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. (Zákon è.114/1992) Volnì žijící živoèich je jedinec živoèišných druhù, který se vyskytuje v pøírodì a není v pøímì péèi èlovìka. Za jedince v pøímé péèi èlovìka se považuje jedinec živoèišných nebo ptaèích druhù pocházející z odchovu v zajetí, který je nezamìnitelnì oznaèen nebo identifikován nesnímatelným kroužkem nebo mikroèipem anebo jiným nezamìnitelným zpùsobem a evidován orgánem ochrany pøírody. Orgán ochrany pøírody je na základì písemné žádosti držitele do 30 dnù povinen takového jedince evidovat, pokud nemá dùvodné podezøení na nelegální pùvod jedince. (Zákon è.114/1992) Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná èást krajiny utváøející její typický vzhled nebo pøispívá k udržení její stability. (Zákon è.114/1992) Zakládka je smìs biologicky rozložitelných odpadù, založených k úpravì aerobním rozkladem (kompostováním) ve stejném termínu. (Návrh spoleèné vyhlášky Ministerstva životního prostøedí, Ministerstva zemìdìlství a Ministerstva zdravotnictví) Zemìdìlský pùdní fond tvoøí pozemky zemìdìlsky obhospodaøované, to je orná pùda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a pùda, která byla a má být nadále zemìdìlsky obhospodaøována, ale doèasnì obdìlávána není. Do Zemìdìlského pùdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drùbeže a nezemìdìlská pùda potøebná k zajiš ování zemìdìlské výroby, jako polní cesty, pozemky se zaøízením dùležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodòovací pøíkopy, hráze sloužící k ochranì pøed zamokøením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. (Zákon è.334/ 1992) Zvláštì chránìná èást pøírody je velmi významná nebo jedineèná èást živé èi neživé pøírody; mùže jí být èást krajiny, geologický útvar, strom, živoèich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochranì státním orgánem podle èásti tøetí nebo ètvrté tohoto zákona. (Zákon è.114/1992) Zelený kompost je substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytkù. (Zákon è. 185/2001) 8

9 1. CHARAKTERISTIKA TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTÙ Trvalý travní porost (dále jen TTP) je stálá pastvina, popøípadì souvislý porost s pøevahou travin urèený ke krmným úèelùm nebo k technickému využití, který mùže být nejvýše 5 let rozorán za úèelem zúrodnìní (Zákon è. 252/ 1997 Sb., o zemìdìlství). Rozdìlení TTP na louky a pastviny je dáno rozdílným zpùsobem obhospodaøování (kosení, pastva). Luèní porosty se nìkolikrát za rok jednorázovì pokosí a poseèená travní hmota se z pozemku odstraní. Pøevážnou èást roku porost zùstává bez výrazných zásahù, což umožòuje mnoha druhùm rostlin a živoèichù nerušenì dokonèit svùj vývoj (napø. dozrávání semen). U pastvin je èetnost odbìru nadzemní biomasy odlišná jako u seèených porostù, rostlinná biomasa je bìhem vegetaèního období selektivnì spásaná. Dochází k narušování vegetace sešlapem, zhutòování pùdy a k návratu nìkterých živin ve formì exkrementù od pasoucích se zvíøat. Obr.1: Trvalý travní porost Z hlediska pùvodnosti druhové skladby dìlíme TTP na: Pøírodní - druhová skladba se vyvinula v souladu s podmínkami stanovištì, jsou to druhovì chudé porosty, které se však vyznaèují vysokou ekologickou stabilitou. Vznikly pøirozenou cestou na stanovištích, která neumožòují vznik klimaxového lesního ekosysté mu. Nacházejí se pouze ve vysokohorských polohách nad horní hranicí lesa (subalpínské a vysokohorské louky). Polopøirozené - druhová skladba je pozmìnìna zásahem èlovìka do stanovištních faktorù. Porosty jsou udržovány v bezlesém stavu a jsou pomocí seèe nebo pastvy extenzívnì využívány. Mají velký význam z hlediska genofondového, vyskytuje se zde pøevážná èást ohrožených a chránìných luèních druhù rostlin a živoèichù. Vyznaèují se pøevážnì vysokým stupnìm ekologické stability. Polokulturní - jsou obhospodaøované travní porosty s hnojením do 60 kg N.ha -1, s 1-2 seèemi a s odstraòováním poseèené zelené hmoty. Významnì se zde uplatòují pøirozenì rostoucí druhy, botanická skladba je však pozmìnìna hnojením a formou využívání. Porosty se vyznaèují vìtšinou støedním stupnìm ekologické stability. Kulturní - vznikly èinností èlovìka - obnovou a zasetím žádané travní, nebo jetelotravní smìsi. Jsou to intenzivnì hnojené ( kg N.ha -1 ) a využívané porosty, ošetøované tøemi a více seèemi roènì nebo intenzivní pastvou. Travní spoleèenstvo je z hlediska fytocenologického fytocenózou trav, vikovitých rostlin a jiných dvoudìložných druhù rostlin odpovídající druhovou skladbou a strukturou daným stanovištním podmínkám. Travní spoleèenstvo je z hlediska ekosystémového tvoøeno producenty, konzumenty a reducenty (dekompozitoøi) v návaznosti na abiotické podmínky prostøedí Druhová skladba travních porostù Druhová skladba travních spoleèenstev je výsledkem pùsobení mnoha faktorù, pøedevším však vlivu stanovištních podmínek a vlivu èlovìka, který urèuje intenzitu a úroveò jejích obhospodaøování. Obr.2: Trvalý travní porost Travní složka Travní druhy jsou základní složkou travního porostu pøedevším z hlediska produkèního. Kvalita píce jednotlivých druhù trav je obecnì dobrá až velmi dobrá. Trávy pøispívají k vytváøení hustého zapojeného drnu, který spolu s hustou sítí koøenù výraznì zvyšuje odolnost pùdy vùèi vodní erozi. 9

10 Vikovitá složka Podíl vikovitých druhù v travních spoleèenstvech je žádoucí z ekonomických, ekologických, krmiváøských a agronomických dùvodù. Vikovité druhy jsou kvalitativní složkou v travních spoleèenstvech. Vyznaèují se vysokým obsahem N-látek, pøíznivým obsahem vlákniny, vysokým obsahem minerálních látek (Ca, Mg, K, P), vitamínù a i vysokou koncentrací energie. Bylinná složka Bylinné druhy se vyznaèují velmi dobrým obsahem živin, zvláš minerálních látek a dobrou stravitelnosti píce (pøi optimální dobì skliznì). Pøi extenzivním využívání travních porostù (bez hnojení a s nízkým poètem sklizní) dochází u bylin k rychlé adaptaci a pøizpùsobení se mìnícímu se trofickému režimu pùd. V porovnání s travními druhy se zvyšuje hmotnost, hloubka a délka jejich koøenové èásti, dochází ke zvýšení osvojování živin z pùdy a až o 30 % vyšší produkci ve sklizené píci. Výsledkem je vyšší produkèní schopnost travních porostù, rychlejší kolobìh živin v travním ekosystému a celkovì vzrùstající dominance bylinných druhù v travním porostu. 2. PODÍL TTP NA CELKOVÉ PLOŠE ZEMÌDÌLSKÉ PÙDY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ÈR Podle údajù Èeského úøadu zemìmìøického a katastrálního podíl TTP v roce 2004 èinil ha z celkové plochy zemìdìlské pùdy (zdroj: Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2004, Mze ÈR). Podíl TTP v systému ekologického zemìdìlství je ha, tj. 89,4 % celkové výmìry pùdy v systému ekologického zemìdìlství (19,7 tis. ha tvoøí orná pùdy, tj. 7,5 % z celkové výmìry pùdy v systému ekologického zemìdìlství). Tab uvádìjí podíl TTP na celkové ploše zemìdìlské pùdy v jednotlivých krajích ÈR. Tab.1: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Støedoèeském kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: orná pùda ,4 TTP ,4 Nezemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: lesní pùda ,2 vodní plochy ,9 Celková výmìra Tab.2: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Jihoèeském kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,2 z toho: orná pùda ,8 TTP ,0 Nezemìdìlská pùda celkem ,8 z toho: lesní pùda ,4 vodní plochy ,3 Celková výmìra Tab.3: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Karlovarském kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: orná pùda ,1 TTP ,4 Nezemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: lesní pùda ,2 vodní plochy ,1 Celková výmìra

11 Tab.4: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Plzeòském kraji (stav k ) Tab.8: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Jihomoravském kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,7 z toho: orná pùda ,9 TTP ,0 Nezemìdìlská pùda celkem ,3 z toho: lesní pùda ,5 vodní plochy ,5 Celková výmìra DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,2 z toho: orná pùda ,3 TTP ,0 Nezemìdìlská pùda celkem ,8 z toho: lesní pùda ,8 vodní plochy ,1 Celková výmìra Tab.5: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Ústeckém kraji (stav k Tab.9: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Olomouckém kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,0 z toho: orná pùda ,9 TTP ,1 Nezemìdìlská pùda celkem ,0 z toho: lesní pùda ,8 vodní plochy ,9 Celková výmìra DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,5 z toho: orná pùda ,0 TTP ,0 Nezemìdìlská pùda celkem ,5 z toho: lesní pùda ,7 vodní plochy ,1 Celková výmìra Tab.6: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Libereckém kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,5 z toho: orná pùda ,9 TTP ,7 Nezemìdìlská pùda celkem ,5 z toho: lesní pùda ,2 vodní plochy ,5 Celková výmìra Tab.10: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Královehradeckém kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,8 z toho: orná pùda ,7 TTP ,8 Nezemìdìlská pùda celkem ,2 z toho: lesní pùda ,9 vodní plochy ,5 Celková výmìra Tab.7: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Pardubickém kraji (stav k ) Tab.11: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v kraji Vysoèina (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: orná pùda ,5 TTP ,2 Nezemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: lesní pùda ,4 vodní plochy ,4 Celková výmìra DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: orná pùda ,9 TTP ,1 Nezemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: lesní pùda ,4 vodní plochy ,7 Celková výmìra

12 Tab.12: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Zlínském kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: orná pùda ,8 TTP ,1 Nezemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: lesní pùda ,6 vodní plochy ,3 Celková výmìra Tab.13: Bilance pùdy a podíl celkové výmìry TTP v Moravskoslezkém kraji (stav k ) DRUH 2004 ha % Zemìdìlská pùda celkem ,4 z toho: orná pùda ,2 TTP ,9 Nezemìdìlská pùda celkem ,6 z toho: lesní pùda ,5 vodní plochy ,0 Celková výmìra VÝZNAM TTP 3.1. Produkèní význam /funkce TTP Trvalé travní porosty mohou být zdrojem píce pro býložravce. Výnosy travních porostù se pohybují v rozmezí 1-15 t.ha -1 a mìní se v závislosti na zpùsobu údržby TTP a ekologických podmínkách stanovištì. Pøestože produkèní funkce trvalých travních porostù je v souèasné dobì potlaèená, sehrává nadále v zemìdìlství pozitivní úlohu. Prostøednictvím polygastrických zvíøat je organická hmota ze zkrmené píce transformována, z èásti se v procesu trávení rozkládá. Zbývajících % pøijaté organické hmoty je vyluèováno jejich výkaly. Organická hmota ve formì statkových hnojiv se na orné pùdì stává zdrojem nìkterých živin a je významným faktorem úrodnosti pùdy Mimoprodukèní význam/funkce TTP Ochrana vod Udržovaný a dobøe zapojený travní porost má schopnost využívat živiny rozpuštìné v pùdním roztoku. Travní porost pùsobí jako pøirozený filtr srážkových vod a snižuje promývání živin a škodlivých látek (zejména dusiènanù a dusitanù) do hlubších vrstev pùdního profilu a do podpovrchových vod. Svým retenèním pùsobením travní porosty omezují povrchový odtok (smyv) škodlivých látek do vodních zdrojù a zamezují tak jejích eutrofizaci. Neutužené, strukturní a humózní pùdy trvalých travních porostù mají vysokou infiltraèní schopnost. Tento efekt se uplatòuje zejména na svažitých pozemcích, kde trvalé travní porosty zvyšují retenèní schopnost pùdy, zvláš pøi pøívalových a dlouhotrvajících deštích. Nadzemní biomasa trvalých travních porostù zachycuje na svém povrchu velké množství vody a snižuje tak rychlost povrchového odtoku a pøispívá k jeho zadržení. Retenèní a infiltraèní schopnost trvalých travních porostù lze ovlivòovat i jejich údržbou. Správná údržba trvalých travních porostù zvyšuje infiltraci a retenci vody a tím zajiš uje lepší dosažitelnost a využitelnost vody pro rostliny. Ochrana pùd Trvalé travní porosty snižují vodní erozi pùdy. Pøi dobrém zapojení travního porostu se omezuje smyv látek (napø. hnojiv) do vodních zdrojù. Vyplývá to z dobøe vyvinuté koøenové soustavy travního porostu v povrchových mm pùdy. Tento efekt se uplatòuje i na chudých pùdách, které jsou nevhodné i pro lesní porosty. Významná je také schopnost trvalých travních porostù udržovat dobré fyzikálnì- chemické vlastnosti pùdy, její strukturu a obsah humusových látek. Správnì udržovaný travní porost zabraòuje rozšiøování plevelných rostlin. Pøi opìtovném pøevedení trvalého travního porostu na ornou pùdu je zapotøebí ménì energie a finanèních nákladù než u zaplevelené pùdy (odstraòování napø. i náletových porostù). Zachování biodiverzity Trvalé travní porosty mají také význam pro zachování biodiverzity, jsou rezervoáry bohatých spoleèenstev rostlin, živoèichù a jiných organismù, které ke svému zachování potøebují specifické podmínky. Pøi obhospodaøování trvalých travních porostù je proto potøeba zvolit diferencovaný pøístup a zohlednit jejích vitální požadavky. 12

13 Zachovávání pøirozeného a pestrého genofondu rostlin, živoèichù a mikroorganismù, tedy znaèné biologické diverzity, pøispívá k tlumení rùzných ekologických stresù. Vliv na ekologickou stabilitu krajiny Souèasná situace v zemìdìlství mìní nahlížení na TTP pøedevším z hlediska potøeby zabezpeèení jejich mimoprodukèních funkcí. Tomuto cíly se pøizpùsobuje i zpùsob údržby trvalých travních porostù. Trvalé travní porosty jsou nedílnou souèástí kostry ekologické stability krajiny. Travní porosty, u kterých není provádìna pravidelná údržba postupnì, zarùstají nežádoucími bylinnými druhy (pøíp. druhy invazními napø. bolševník, køídlatka, š ovík aj.), které potlaèují výskyt pøirozených druhù. Tím se snižuje biodiverzita luèních spoleèenstev, což má pøímý dopad na ekologickou stabilitu daných území. Nežádoucí je také zarùstání luk a bývalých pastvin nálety døevinných druhù vegetace, které dávají vznik nestabilním tìžko a nákladnì obnovitelným porostùm. Neudržované nebo nesprávnì ošetøované porosty mìní ráz krajiny, snižují její atraktivnost i z hlediska rekreaèního využití. 4. ZPÙSOBY ZAKLÁDÁNÍ TTP V první fázi je potøeba pozemek urèený pro založení travního porostu odplevelit a pøipravit pùdu. V pøípadì potøeby se pøistupuje k vyhnojení pozemku a dalším krokem je pøedse ová pøíprava pùdy. Pøedse ová pøíprava pùdy je soubor obdìlávacích zásahù zpravidla pouze do menší hloubky ornièní vrstvy, umožòujících kvalitní uložení osiva nebo sadby a urychlujících vzejití porostu. Základním úkolem pøedse ové pøípravy pùdy je vytvoøení vhodného se ového lùžka pro osivo. Dalším úkolem je urovnání povrchu pùdy, úprava agregátového složení pùdy, zamezení neproduktivnímu výparu vody, podpora biologických procesù v pùdì, mineralizace živin a v neposlední øadì odplevelování pùdy. Setí mùže probíhat na jaøe (jarní výsev) nebo v létì (letní výsev) Jarní výsev Jarní výsev je vhodný pro všechny trvalé travní porosty. Mezi výhody jarního výsevu patøí možnost ovlivòování rùstu a vývoje porostu, skoro 100% jistota založení, malé poškození porostu pøi pøípadném letním pøísušku, velmi rychlá tvorba hustého drnu a rychlý rùst porostù. Nevýhodami jsou nižší hospodáøské výnosy, riziko jarního sucha, riziko smyvu pøi bouøkových deštích. Podmínkou pro úspìšné provedení jarního výsevu je zajištìní dokonalého odplevelení pùdy a její urovnání a nakypøení již na podzim pøed výsevem. U èistých porostù jetelovin je obvykle nutné použití pre- a postemergentních herbicidù. Termín výsevu je koncem bøezna až zaèátkem dubna Letní výsev Letní výsev je vhodný pro všechny typy porostù zvláštì ve vyšších, vlhších oblastech a v podmínkách, kde je možné aplikovat doplòkovou závlahu. Mezi výhody letního výsevu patøí nepatrný vliv pøedplodiny na podsev, vìtší jistota založení porostu a možnost podpoøit rùst a vývoj porostu (závlaha, pøihnojení). Nevýhodami jsou vyšší náklady na založení travního porostu, èásteèné snížení produkce v 1.užitkovém roce vlivem ne zcela rozvinutého koøenového systému a žádná strništní seè nebo jen odplevelovací seè. Termín výsevu je v ménì pøíznivých podmínkách vyšších oblastí u jetelotrav a vojtìškotrav od poloviny èervna do poloviny srpna, u trvalých porostù v pøíznivých podmínkách do zaèátku záøí. Pøi zakládání TTP je možné volit jeden ze ètyø následujících zpùsobù: - podsev do obilniny na zrno na jaøe, - letní výsev bez krycí plodiny, - podsev do krycí plodiny na píci na jaøe, - výsev bez krycí plodiny na jaøe Ošetøování založených porostù U založených porostù je nejprve potøeba podpoøit rozvoj nízkých výbìžkatých druhù trav a pozdržovat rùst rychle se rozvíjejících druhù. Lze toho dosáhnout èastìjším využíváním v roce založení. Rozvoj travních druhù podpoøíme pøihnojením dusíkatými hnojivy ihned po provedení první, tzv. odplevelovací skliznì. 13

14 U pastvin a porostù s pøedpokládaným støídavým využíváním lze v roce založení provést za sucha pøepasení porostù po první seèi. Krátkodobé porosty (vojtìškotrávy, jetelotrávy) nesklízíme pøíliš mladé. Rostliny jetele luèního mají mít pøed zimou jen krátkou rùžici z dùvodu snížení výskytu rakoviny koøenù. Rakovinu zpùsobuje houba Sclerotinia trifoliorum, která bìhem zimy, nebo v pøedjaøí napadá koøenové krèky. Vojtìška se lépe rozvíjí, když je pøed prvním pøezimováním jen slabì obrostlá a pozdìji sklízené porosty jsou pak ménì zaplevelené a vitálnìjší. Herbicidy proti plevelným druhùm se doporuèuje použít v první seèi. Aplikace na mladý porost brzo po vzejití je riziková, kulturní trávy mají vùèi herbicidùm rozdílnou citlivost. 5. ZPÙSOBY OBNOVY TRAVNÍCH POROSTÙ 5.1. Bezorebné zpùsoby obnovy TTP Jedná se o šetrný zpùsob obnovy TTP (polopøirozených, resp. i proøídlých TTP). Uskuteèòuje se pøesevem a pøísevem travních porostù. Pøesev travních porostù Osivo vhodných druhù se vysévá do více èi ménì mezerovitého drnu. Pùda se jen z èásti povrchovì zpracovává (brány, smyk, kombinátory) nebo se nezpracovává vùbec. Provádí se plošným výsevem na široko v jarním období, na vlhèích a ménì vysychavých stanovištích i v letním období. U pastvin a porostù se støídavým využíváním lze pøesev provést pøed následným spásáním- zvíøata pøi pohybu zatlaèí semena do pùdy. Pøísev travních porostù Jedná se o zapravení osiva konkurenènì vhodných druhù do pùvodního, èásteènì narušeného travního drnu. Pøísev se provádí ve vèasném jarním termínu, pokud možno již do rozmrzající pùdy. Na vlhèích, ménì vysychavých a ménì oslunìných stanovištích lze provést i letní výsev, po první seèi, do poloviny èervna Radikální obnova porostu Provádí se u degradovaných porostù s vysokým zastoupením plevelných a málo hodnotných druhù rostlin s nízkou pícní hodnotou, dále s výskytem jedovatých druhù rostlin a obvykle i v návaznosti na zhoršené stanovištní podmínky (zamokøená stanovištì, nedostatek živin v pùdì apod.). Lze ji uskuteènit orebním nebo bezorebním zpùsobem. Obnova orbou Z èasového hlediska rozlišujeme tzv. klasickou obnovu orbou nebo po provedené orbì, nebo rotavátorování a diskování porostu po období tzv. polaøení, které trvá 1-3 roky (jedná se o doèasné zaøazení polního osevního postupu, v nìmž je kladen dùraz na zaøazení okopanin) a rychloobnovu tj. zaorání starého drnu a založení nového porostu v témže roce nebo nejpozdìji na jaøe roku následujícího. Dùvodem pro volbu radikální obnovy se vøazeným obdobím polaøení je obvykle provedení vìtších rekultivaèních zásahù na stanovišti (plošné odvodnìní). Obdobím polaøení se dosáhne vyrovnanosti povrchového travního drnu. Travní drn je nutný z hlediska dodržení výšky kosení, nepoškození drnu na pøípadných nerovnostech a podstatného snížení zneèiš ování pùdy pøi sklizni. Rychloobnova travních porostù orbou se uplatòuje zejména na eroznì ohrožených plochách. Podmínkou pro provedení rychloobnovy je optimální vlhkostí režim stanovištì a vylouèení rizika šíøení houževnatých plevelù. Bezorebná obnova Pro tento zpùsob obnovy se èasto používá pojmenování chemická orba a využívá se pøi obnovì porostù ve svažitých polohách a na plochách s nedostateènou hloubkou pùdy. Principem je totální znièení všech rostlinných druhù s využitím herbicidù, který pùsobí na nadzemní i podzemní fytomasu (Roundup aj.). Nové spoleèenstvo je založeno do odumøelého travního drnu. Odumírající starý drn pùsobí protieroznì, dochází k postupnému uvolòování živin pøi mineralizaci pùvodního drnu a na výsušných plochách je snížená evapotranspirace. Nevýhodu je možná inhibice klíèení a vzcházení novì vysetých druhù v dùsledku uvolòování specifických chemických látek (alelopatik) pøi mineralizaci pùvodního travního drnu a vyšší riziko výskytu chorob a hlodavcù. 14

15 6. ZPÙSOBY ÚDRŽBY TTP 6.1. Pastva Pastva je dalším zpùsobem údržby trvalých travních porostù. Pasení zvíøat je významným krajinotvorním èinitelem a zároveò je to nejpøirozenìjší zpùsob pøíjímání potravy pøežvýkavci. Z hlediska zdravotního stavu pastva podporuje rozvoj trávicího traktu pøežvýkavcù, který je pak schopen zpracovat živiny z velké dávky objemných krmiv. S pasením je spojen i pohyb, který optimalizuje funkci a èinnost tavicího traktu, zlepšuje krevní zásobování nejen svalové soustavy, ale i celého organismu. Látková výmìna je intenzivnìjší a pod vlivem déletrvajícího pobytu na denním svìtle se stupòuje i aktivita gonádotropních hormonù u dospívajících a dospìlých pasených zvíøat. Tento zpùsob využívání travních porostù je výhodný nejen z hlediska ekonomického, ale i zdravotního a hygienického, protože má pozitivní vliv na zdravotní stav zvíøat, jejich odolnost vùèi stresu a chorobám. Intenzitu obhospodaøování travních porostù je potøeba pøizpùsobit místním pøírodním podmínkám. V zemìdìlsky znevýhodnìných oblastech geomorfologické, klimatické podmínky a struktura kultur pùdního fondu pøedurèují uplatnìní polointenzivních až extenzivních systémù obhospodaøování. Kromì toho je potøeba brát v úvahu, že každá kategorie pasených zvíøat vyžaduje individuální pøístup ve výbìru samotného systému pastvy, ale i druhu a složení travního porostu. Správná organizace pastvy musí vyrovnávat mìnící se sezónní intenzitu nárùstu trávy a uvádìt jej do souladu s potøebami zvíøat. Pastevní systémy lze rozdìlit do dvou základních skupin: Rotaèní pastva- je spásání dvou a více pastvin, kde se støídá doba spásání s dobou obrùstání použité pastviny. Doba spásání porostu je závislá na obrùstání porostu, podmínkách prostøedí a na poètu zvíøat na pastvinì. Kontinuální pastva- je nepøetržité spásání pastviny bìhem roku nebo pastevní sezóny. Vìtšinou se používá na rozsáhlých celcích (polo)pøirozených travních porostù pøi nízkém zatížení pastviny nebo na menších intenzivnì obhospodaøovaných pastvinách s vysokým zatížením. Intenzita pastvy je zatížení pastviny ve vztahu k produkci rostlinné biomasy. Extenzivní pastva se projevuje nerovnomìrným vypasením ploch. Ménì spásané plochy umožòují vykvetení rostlin a jsou útoèištìm a zdrojem potravy pro rùzné druhy hmyzu. Extenzivní pastva má své nevýhody. Èasto vede - z dlouhodobého hlediska - k silnému zaplevelení málo chutnými plevely, k nízké estetické hodnotì udržovaných pozemkù nebo k selektivnímu vyžírání v dané dobì nejchutnìjších druhù. Intenzivní pastva se uplatòovala zejména v okolí zemìdìlských podnikù zamìøených na živoèišnou produkci. Vlivem intenzivní pastvy dochází èasto k eutrofizaci pozemkù což následnì vede k narušení pùvodní druhové skladby rostlin a k rozšiøování nitrofilních druhù rostlin. Nadmìrná koncentrace zvíøat na jednom místì vede k silnému sešlapu a narušení travního drnu. Zatížení pastviny u obou typù pastvy mùže být stálé nebo variabilní a vyjadøuje se poètem nebo hmotností zvíøat na jednotku plochy. Zaèátek a doba trvání pastevní sezóny je v jednotlivých oblastech odlišná. V podhorských oblastech zaèínáme s pastvou zhruba od poloviny dubna do zaèátku kvìtna a pastevní období trvá dnù. V nížinných oblastech pastva zaèíná zhruba o 14 dnù døíve a trvá dnù. V horských oblastech zaèíná o 14 až 30 dnù pozdìji a trvá dnù. Z hlediska vztahu ke zvíøatùm mùžeme zpùsoby pastvy rozdìlit na nátlakové a volné. Nátlaková pastva je pastva, u které zvíøata spásají urèitý typ porostu bez možnosti výbìru. Podíl nedopaskù se pøitom pohybuje mezi 5-20 % v závislosti na kvalitì a stáøí porostu. Volná pastva je pastva u které mají zvíøata neomezenì k dispozici rùzné typy porostù lišících se kvalitou (napø. starší porosty extenzivnì spásané, porosty nechané ladem apod.). Zpùsob spásání porostu se u jednotlivých druhù zvíøat liší. Skot a jiní velcí pøežvýkavci jsou na rozdíl od ovcí a koz chápáni jako pastevní generalisté, porost spásají výraznì ménì výbìrovì. Skot se vyhýbá místùm s exkrementy, na pozemcích, proto èasto vznikají eutrofizované nepasené plochy tzv. nedopasky. Skot spásá porost v ostrùvcích. Ovce je selektivní spásaè. Pøi pastvì vzrostlejší vegetace se vyhýbá (na rozdíl od koz) kvetoucím travám. Chutnìjší druhy rostlin vypásá i z nižších vrstev porostu. Ovce se nevyhýbá ani místùm s exkrementy po skotu, proto se doporuèuje smíšená pastva ovcí a skotu. Ovce a skot dávají pøi pastvì pøednost rùzným druhùm rostlin a tak se vzájemnì doplòují. Ovce redukují výskyt plevelných keøù a bylin v pastvinì, a tak zlepšují kvalitu porostu jak z hlediska výživového tak z hlediska estetického. Kozy na rozdíl od ovcí se zamìøují pøi pasení na zelenou hmotu výše nad zemí. 15

16 Spásají taky listy døevin a lýko, což má význam pøi omezování rùstù nežádoucích druhù keøù a døevin. Konì spásají porost tìsnì u pùdního povrchu, upøednostòují kvalitní byliny a pícniny. Pøi pastvì jsou konì selektivní, což má za následek vznik ostrùvkovité struktury spaseného porostu. Konì upøednostòují spásání suchých míst, mokøinám se vyhýbají. Ovce a kozy ve srovnání se skotem a koòmi pùsobí na pùdu pøibližnì 3x nižším tlakem ( kpa) Kosení (Seè) Kosení je tradièní metoda, která se prvotnì využívala k získávání krmiva pro hospodáøská zvíøata, druhotnì pro udržování druhové skladby a struktury porostu v optimálním stavu a to jak z hlediska ekonomického, ekologického i estetického. Období a poèet seèí jsou voleny s ohledem na optimální technologickou zralost píce (tj. kompromis mezi kvalitou a výnosem píce) a jsou pøizpùsobeny nadmoøské výšce, klimatickým a pùdním podmínkám, typu stanovištì a typu porostu. Pøi obhospodaøování nìkterých TTP je seè kombinována s pastvou. Pokud se TTP využívají pro produkci píce seèe se následujícím zpùsobem: 1. jarní seè zaèíná v první polovinì kvìtna a trvá do poloviny èervna, 2. seè se uskuteèòuje 40 dní po 1. seèi (u trojseèných porostù) nebo 60 dnù po první seèi (u dvojseèných porostù), tj. od 21. èervna do 1. srpna, 3. pozdnì letní seè se uskuteèòuje dnù po 2. seèi, tj. od 1. srpna, 4. podzimní seè je ménì èastá a uskuteèòuje se po 10. záøí. Poèet seèí závisí na podmínkách stanovištì. V nížinných oblastech v klimaticky pøíznivých oblastech, na stanovištích dobøe zásobených vodou a živinami se seèe 2 až 3krát roènì. Osobitý systém seèe se volí u ochranáøsky zajímavých stanoviš, kde je cílem zachování vzácných druhù rostlin. V tìchto pøípadech se ke každé lokalitì pøistupuje individuálnì, s ohledem na mnoho okolností jako je napø. typ biocenózy, charakter poèasí v dané oblasti apod. Pøi potøebì eliminovat invazní nebo ruderální druh rostliny musí být seè naèasována pøed nebo ve fenofázi kvìtu tohoto druhu. Zvláš to platí pro druhy rostlin, které se nerozrùstají vegetativnì (napø. r. Triplex, Cardus, Cirsium, Chenopodium apod.). U druhù rostlin, které se šíøí vegetativnì je potøeba kosit vícekrát za vegetaèní sezónu (napø. Urtica dioica, r. Solidago, Reynontria apod.). Optimální výška seèe je ovlivnìna využíváním TTP. Z hlediska produkèního se volí výška 4 cm nad zemí. Pøíliš nízká seè narušuje pøízemní rùžice nìkterých druhù rostlin (napø. Taraxacum sp., Achilea sp. apod.) a tyto mají sklon k vegetativnímu zmnožení a pøevaze v èástech porostù obhospodaøovaného tímto zpùsobem. Nízká seè na druhé stranì umožòuje uchycení konkurenènì slabších druhù a napomáhá rùstu semenáèkù. Obr.3: Pastvina Obr.4: Seè trvalého travního porostu Obr.5: Obracení poseèené travní hmoty 16

17 6.3. Kombinovaná údržba Travní porosty je možné využívat i støídavì seèením a pastvou. Zaøazením pasení (úplným nebo èásteèným po 2. a další seèi) je možné obohatit nižší porostové patro o nízko výbìžkaté trávy, zlepšit zapojení porostu, zvýšit podíl leguminóz, snížit nadmìrný podíl ménì hodnotných dvoudìložných druhù a dosáhnout vhodného utužení pùdy. Tento zpùsob údržby travních porostù lze využít tam, kde z organizaèních, klimatických a jiných dùvodu nelze sklízet 2. (3.) seèe. Tím udržíme v rovnováze produkèní a ochranné funkce porostu a zabráníme jeho postupné degradaci Mulèování Mulèovaèe jsou stroje, které drtí travní hmotu na malé èásti. Poseèená travní hmota není z porostu odstraòována, ale postupnì vysychá, zmenšuje svùj objem a zapadá mezi stébla strništì. Mulèování lze provádìt u ménì výnosných, extenzivnì využívaných travních porostù ale i u zaplevelených travních porostù (odstraòování náletu apod.), avšak vždy pøed dozráním generativních orgánù plevelných druhù. Na druhé stranì využití mulèování jako údržbové technologie je potøeba zvážit u porostù s výskytem vzácných druhù rostlin. Pøednosti mulèování: - mulèování pøestárlých trav a pøebytkù paše (nedopaskù) zabraòuje rozšiøování a degradaci TTP, - mulèování urychluje dorùstání a zmlazování porostu, - rozdrcený mulè je rovnomìrnì rozptýlen po povrchu a dodaný do pùdy ve formì organických zbytkù, - podzimní mulèování chrání porost v zimním období a pøispívá k urychlenému rùstu na jaøe, porost je døív pøipravený na pastvu, mulè se v zimì pøíznivì rozkládá, - mulèování je minimalizována pracovní operace, nevyžaduje odvoz nedopaskù, souèasnì je likvidován drobný døevní nálet Válení, smykování, vláèení, hnojení Válení porostù by mìlo být použito za úèelem: - zpevnìní lehkých pùd z dùvodu omezení škod vyzimováním a zlepšení kapilární vzlínavosti (napø. rašelinové pùdy), - po provedení smykování a pøesevu èi pøísevu, - omezování výskytu plevelù, - zatlaèení štìrku kamenù z dùvodu omezení poškození žacího stroje pøi seèení, - u novì setých porostù za úèelem snížení nebezpeèí zneèištìní píce pøi první sklizni. Smykování se využívá na vyrovnávání krtincù, a pro rozetøení výkalù brzy z jara. Zneèištìní zeminou je nežádoucí zvláš pøi silážování, kdy zhoršuje prùbìh kvašení. Smykování se provádí náøadím rozmanité konstrukce. Dùležitá je nízká pojezdová rychlost a nepoškození obrùstajícího drnu. Vláèení, podobnì jako válení, by mìlo byt používáno úèelnì: - pro rozetøení neprorostlých vìtších èástí chlévské mrvy pøi povrchové aplikaci, - pro rozrušení krusty vznikající pøi aplikaci velkých dávek nezøedìné kejdy, - pøi silné vrstvì staøiny nebo mechu v porostu, ale s návazným provedením pøesevu nebo pøísevu. Hnojení je rozhodujícím intenzifikaèním èinitelem zúrodòování. Výraznì ovlivòuje druhové složení porostù a tím i kvalitativní a kvantitativní stránku produkce. Celkový úspìch hnojení závisí na pùvodním stavu travního porostu, jeho zásobení vodou, na klimatických a pùdních podmínkách. Hnojení TTP má v srovnání s hnojením orné pùdy nìkolik specifik. V pùdì TTP se nachází znaèné množství organických zbytkù, které jsou zdrojem živin. Koøenový systém jednotlivých rostlin se liší ve schopnosti pøijímat živiny ve více èi ménì pøístupné formì. Zastoupení symbiotických rostlin a pøítomnost makro a mikroedafónu znásobuje úèinky hnojení. Obr.6: Mulèování travního porostu 17

18 7. ZPRACOVÁNÍ TRAVNÍ HMOTY Z ÚDRŽBY TTP Obr.7: Balíky sena 7.1. Zpracování travní hmoty na píci Poseèená travní hmota je buï odvezena bezprostøednì po seèi (zelené krmení) nebo je ponechána nìkolik dní k zavadnutí a poté odvezena (senáž). Dalším zpùsobem je seèení píce pøímo na místì, obracení a sušení poseèené hmoty a její odvoz po usušení (seno). Tento zpùsob je nejvhodnìjší z hlediska obohacování porostu diasporami rostlin, které se uvolòují ze suché biomasy. Seno je zelené krmivo konzervované pøirozeným sušením nebo dosušováním. Poseèený travní porost se suší na zemi, na sušácích nebo se pøedsuší na poli a dosouší se v senících studeným nebo pøedehøátým vzduchem. Pro výživu zvíøat je dùležité vyrobit kvalitní seno s vysokou výživnou a dietetickou hodnotou, pøi efektivních vstupech. Z hlediska omezení možných ztrát na množství a kvalitì, ke kterým dochází v procesu sušení, pøi použití dostupných a vhodných technologických linek je nejvhodnìjší systém dosoušení pøedsušené biomasy v senících. Kvalita sena závisí zejména na: - meteorologických podmínkách pøi sušení (teplota, vlhkost, proudìní vzduchu, srážky), - druhu pícnin a botanickém složení porostu (výskyt plevelù), - termínu skliznì, - poøadí seèe, - technologii skliznì, - zpùsobu skladování. K omezení ztrát živin je potøeba vysušit rostliny co nejrychleji. Pøi optimálním prùbìhu poèasí (mírný vítr, teplota vzduchu nad 25 C, jasno) je možno dosáhnout sušiny 65 % bìhem dvou, maximálnì tøí dnù. Rychlost sušení závisí kromì poèasí taky na druhu pícnin (trávy schnou rychleji než jeteloviny), úpravì píce (lámání, maèkání), vegetaèním stádiu (mladá píce obsahuje více vody a koloidù a schne pomaleji), èetnosti obracení a na výnosu (pøi vysokém výnosu prosychá vyšší vrstva píce pomaleji). Pøi skladování a dosoušení sena je potøeba vylouèit samozáhøev. Pøi tomto procesu dochází k ztrátám živin, zhoršování hygienické kvality a k nebezpeèí samovznícení sena. Píci je možné zakonzervovat silážováním. Silážování je založena na principu okyselení píce kyselinou mléènou, která vzniká èinnosti bakterií mléèného kvašení (Streptococus, Lactobacillus sp.) z cukrù rozpustných ve vodì v prostøedí bez pøístupu vzduchu. Bakterie mléèného kvašení okyselují prostøedí silážované píce na ph 4,0-4,5, èímž znemožòují rozvoj vìtšiny škodlivých mikroorganismù. Mimo bakterií mléèného kvašení se v píci vyskytují další mikroorganismy, jako jsou kvasinky, bakterie octového kvašení, bakterie máselného kvašení a plísnì. Základní podmínky silážování jsou: - píce musí obsahovat dostatek cukrù rozpustných ve vodì, - píce musí být naøezána na øezanku mm podle obsahu sušiny (èím vyšší, tím kratší øezanka), - z píce musí být co nejdokonaleji vytìsnìn vzduch, - silážní prostor je potøeba zaplnit a uzavøít do 3-5 dnù od zahájení konzervace, - silážní prostor je potøeba zabezpeèit pøed pøístupem vzduchu a srážkové i podzemní vody. Pøedností silážování je, že krmiva se mohou sklízet v optimálním stadiu zralosti, kdy obsahují nejvíc využitelných živin a energie. Obsah živin v konzervovaných krmivech nepodléhá bìhem jejich skladování takovým významným zmìnám jako v zelených krmivech bìhem vegetace, co je dùležité pro stabilitu a pøímou využitelnost obsažených živin v krmných dávkách pro hospodáøská zvíøata. Krmná hodnota siláží, druh a rozsah ztrát závisí na prùbìhu kvasných procesù v konzervovaných krmivech. Úspìšnost fermentaèního procesu je v podstatné míøe ovlivnìna obsahem sušiny, cukrù rozpustných ve vodì a dusíkatých látek. Mezi faktory, které ovlivòují silážovatelnost travní hmoty, patøí i úroveò hnojení dusíkem bìhem vegetace, poøadí seèe a fenologická fáze porostu v èase skliznì. Zvyšováním dávek dusíkatého hnojení prùkaznì roste obsah N- látek a klesá obsah cukrù, vlivem èehož se travní hmota hùøe silážuje. Omezení, nebo úplné vylouèení hnojení dusíkem zvyšuje obsah sacharidù rozpustných ve vodì, snižuje pufraèní kapacitu a zlepšuje silážovatelnost. Na druhé stranì je ale v porostech nedostatek dusiènanù a tím chybí ochranný vliv dusitanù vùèi bakteriím máselného kvašení, a to mùže 18

19 umožnit tvorbu kyseliny máselné døív než ph klesne na kritickou úroveò. S poøadím seèe se zlepšuje chemické složení krmiva a obsah sušiny se zpravidla zvyšuje, co pozitivnì ovlivòuje silážovatelnost. Obsah živin v travní hmotì, která je urèena na silážování závisí i na technologické pøípravì hmoty na poli. Ztráty živin a energie vznikají zvláš pøi nepøíznivých klimatických podmínkách, což snižuje výživovou hodnotu vyrobených krmiv. Jednou z možností eliminace ztrát, zrovnomìrnìní a urychlen í procesu zavadnutí je využití mechanické úpravy poseèené hmoty žacími stroji kombinovanými s kondicionérem. Narušením struktury stébel a naèechráním hmoty na øádku se dosahuje zkrácení doby zavadnutí a tím snížení ztrát živin a energie. Spojení pracovních operací pøispívá k ochranì porostu a pùdní struktury snížením poètu pøejezdù mechanických prostøedkù po pozemku. Pøi konzervování produkce travních porostù je možné realizovat více výrobních systémù: Pøi silážování do žlabù rozhoduje o výsledné kvalitì siláže ve velké míøe rychlost naskladòování hmoty. Pomalé plnìní žlabù spojené s nedostateèným upìchováním má za následek zvyšování teploty v biomase, èímž se vytváøejí podmínky pro rozvoj nežádoucích bakterií. Fermentaèní proces neprobíhá požadovaným smìrem a výsledkem je siláž nízké kvality, nízké výživné hodnoty a nepøíjemného zápachu. Dodržením technologického postupu se eliminuje i riziko odtoku silážních š áv, a tím kontaminace životního prostøedí organickými kyselinami jako i problematika likvidace neúspìšnì vyrobených siláží nevhodných pro zkrmování. Travní hmotu lze konzervovat i ve formì balíkù. Výhodou této technologie je snadná manipulace a uskladnìní balíkù. Pøi výrobì balíkù je dùležité dodržet optimální obsah sušiny lisované a obalované hmoty. Doporuèený rozsah obsahu sušiny je g.kg -1. Pøi nízkém obsahu sušiny mùže bìhem fermentace dojít k deformaci balíkù, poškození fólie a odtoku silážních š áv. Naopak pøi lisování hmoty s vysokým obsahem sušiny dochází k vysokým ztrátám už na poli pøi sbìru odrolem listových èástí, které mají vysokou výživnou hodnotu. Pøesušená hmota se hùøe lisuje a uzavøený vzduch v balíku napomáhá rozvoji plísní, èímž se snižuje kvalita a výživná hodnota vyrobených siláží a hrozí taky nebezpeèí ohrožení zdravotního stavu zvíøat mykotoxiny. Pro silážování lze využívat bakteriální inokulanty a chemické konzervaèní látky. Cílem bakteriálních inokulantù je podpoøit èetnost a pøirozenou aktivitu bakterií mléèného kvašení, které se do silážované hmoty dostaly jako souèást pøirozené mikroflóry žijící na rostlinách a ze sklízecích zaøízení. Bakteriální inokulanty kromì toho posilují bakterie mléèného kvašení v konkurenèním boji s nežádoucími skupinami bakterií, které mají podobné nároky na životní prostøedí, a jejich pøevaha v prùbìhu silážování zhoršuje kvalitu siláže. Chemické konzervaèní látky se využívají pro silážování píce, která má z hlediska zpracování na siláž nepøíznivé chemické složení, pøedevším nízký obsah zkvasitelných cukrù. Úspìšný prùbìh silážování je základní podmínkou chutnosti siláží, jejich pøíjmu zvíøaty, užitkovosti zvíøat a kondice zvíøat. V pøípadech, že travní hmota není pícnináøský využívána, je možná její anaerobní promìna za úèelem produkce bioplynu nebo aerobní zpracování za úèelem výroby kompostu Aerobní zpracování travní hmoty Kompostování je aerobní proces, pøi kterém dochází k rozkladu organických surovin èinnosti mikroorganismù na stabilizovaný materiál- kompost. V procesu kompostování dochází k uvolòování vody, tepla a oxidu uhlièitého. Travní hmota má vìtšinou vhodné chemické složení pro aerobní zpracování kompostováním, i když její složení mùže být rùznorodé. U èerstvé stébelnaté hmoty se pomìr C:N pohybuje v rozmezí 18:1 až 35:1, u smìsi s vyšším podílem staøiny je pomìr C:N kolem 45:1. Problémem pøi kompostování mohou být fyzikální vlastnosti travní hmoty. Kompostování travní hmoty má nìkolik specifik: stébelnatý materiál se rychle rozpadá, je znaènì sléhavý, hotový kompost má jen asi 10 % objemu pùvodní hmoty, homogenizace pøedem neupraveného materiálu mùže být obtížná, spolehlivé nastartování kompostovacího procesu musí být zabezpeèeno dostateènou vlhkostí, tj. kompostováním èerstvé nebo mírnì zavadlé travní hmoty, pro správný prùbìh kompostovacího procesu je potøeba doplnit surovinovou skladbu o porézní suroviny s vyšším obsahem uhlíku. Pøi kompostování travní hmoty je nutné dodat do surovinové skladby nejen dostateèné množství lignocelulózových surovin, ale také zabezpeèit dùslednou homogenizaci. Pro správný prùbìh kompostovacího procesu je nezbytné zajistit aeraci kompostovaných surovin, èímž se výraznì urychlí kompostovaní proces Kompostovací technologie Existuje nìkolik kompostovacích technologií. Správná technologie kompostování musí zabezpeèovat vhodné podmínky pro èinnost aerobních mikroorganizmù a tím dosažení optimálního prùbìhu kompostovacího procesu. 19

20 Zakládka kompostu proto musí splòovat pøedpoklady umožnìní výmìny plynù mezi kompostovanými surovinami a okolím. Zakládka musí být porézní a kyprá, nesmí být ani suchá ani pøíliš vlhká. Velmi dùležitá je též homogenita a dùkladné promíchání jednotlivých surovin, aby jejich styèný povrch byl co nejvìtší a mohly na sebe pùsobit co nejrychleji. Z technologického hlediska se rozlišují následující hlavní zpùsoby výroby kompostù: Ø kompostování na volné ploše (v plošných hromadách, v pásových hromadách) Ø intenzivní kompostovací technologie: a) kompostování v biofermentorech (bioreaktorech), b) kompostování v boxech nebo žlabech, c) kompostování v PE - vacích (AgBag kompostování), Ø vermikompostování. Pro kompostování travní hmoty z údržby travních porostù lze doporuèit na základì výsledkù provedených experimentù technologii kontrolovaného mikrobiálního kompostování na volné ploše v pásových hromadách Kompostování na volné ploše v pásových hromadách Charakteristika Jde o technologii, pøi které jsou kompostované suroviny zakládány do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichobìžníkového prùøezu na zajištìných plochách se speciálními požadavky. Délka hromad je omezena velikostí tìchto ploch. Velikost i profil pásové hromady spolu úzce souvisí a do znaèné míry na nich závisí i velikost použité mechanizace, zejména pøekopávaèe kompostu. Profil hromady je urèen množstvím zpracovávaných surovin na jednotkové kompostovací ploše. Podle kvality zabezpeèení kompostovací plochy, která musí zamezit ohrožení povrchových a podzemních vod a podle množství kompostovaných surovin, lze provozovat kompostování na kompostovišti (zpevnìná plocha s roèní produkcí kompostu t) anebo na prùmyslové kompostárnì (vodohospodáøsky zajištìná plocha s roèní produkcí kompostu min 500 t). Technologie kontrolovaného mikrobiálního kompostování Technologie kompostování v pásových hromadách je ideální výchozí technologií pro technologii kontrolovaného mikrobiálního kompostování (tzv. rychlokompostování), které umožòuje vysoký stupeò mechanizace a využití vysoce výkonné techniky. Pøední svìtové firmy zaèaly vyrábìt menší, ale vysoce výkonné stroje, uplatnitelné pøi kompostování zejména pokud jsou uspoøádány do kompostovacích linek. Pøi bìžném kompostování v pásových hromadách (neøízeném) je bìžná doba zrání kompostu 3-6, nìkdy i 12 mìsícù. O délce trvání jednotlivých fází rozhoduje zejména surovinová skladba, homogenita surovin v hromadì, kvalita a poèet pøekopávek a napø. i roèní období. Živelný prùbìh procesu podmiòuje výraznì delší dobu trvání celého procesu od založení až po dozrávání. Omezené prostorové možnosti (zpevnìná, vodohospodáøsky ošetøená plocha) a zvyšující se množství organických odpadù vhodných ke kompostování vede ke snaze maximálního zefektivnìní výroby kompostu. Urychlení celého procesu lze docílit zejména: A/ optimalizací surovinové skladby, B/ sledováním procesních podmínek (teplota, vlhkost, stupeò provzdušnìní), C/ mechanizací rozhodujících operací v technologickém procesu, D/ zakrývání kompostovacích hromad kompostovací fólií. Po splnìní tìchto pøedpokladù lze hovoøit o technologii kontrolovaného mikrobiálního kompostování (øízeném kompostování), kdy každý zásah do kompostovacího procesu je na základì podrobného monitorování jeho prùbìhu pøesnì naèasován a má své opodstatnìní. Øízené kompostování výraznì urychlí celý proces, proto lze hovoøit o rychlokompostování. Rozklad probìhne za 6-8 týdnù (1,5-2 mìsíce). A/ Optimalizace surovinové skladby zakládky kompostu Jedním z hlavních pøedpokladù správného prùbìhu kompostovacího procesu je pøíprava vstupních surovin a optimalizace surovinové skladby zakládky kompostu. Pøi pøípravì vstupních surovin je dùležité urèit velikost jejich èástic tak, aby rozklad probíhal rovnomìrnì, zvláš u døevných materiálù (paøezy, koøeny, vìtve apod.), kterých rozklad je složitìjší z dùvodu vyššího obsahu celulózy a ligninu. Kromì døevních surovin se z velké èásti jedná o suroviny s vlhkostí pohybující se v rozmezí %, kam lze zaøadit také hrubou zelenou hmotu, kùru, réví, listí, ale i organický podíl vytøídìný z komunálního odpadu. Optimální surovinovou skladbu zakládky kompostu ovlivòuje celá øada faktorù, pøièemž nejvìtší význam má správný pomìr uhlíku a dusíku (pomìr C:N) a poèáteèní vlhkost. Hodnota pomìru C:N u èerstvì založeného kompostu by se mìla pohybovat v rozmezí (20-40) : 1 v lepším pøípadì (30-35) : 1. Spolu s hodnotou pomìru C:N je tøeba zaruèit poèáteèní vlhkost v rozmezí %. V praxi je bìžné, že kompostáøi mnohdy surovinovou skladbu odhadují, což vzhledem k výše uvedeným faktùm není úplnì nejvhodnìjší. Pøesnìji lze surovinovou skladbu zakládaného kompostu urèit pomocí programu na výpoèet surovinové skladby zakládky kompostù, kterých existuje celá øada. Programy se od sebe vìtšinou liší v poètu vstupních parametrù, které je nutné zadat. 20

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat TM Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat nejvìtší skok od doby oboustranného pluhu Oproti tradiènímu obdìlávání pùdy: Menší pracnost Sní ená ta ná síla Sní ené náklady

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu Dr. Jörg Winkelmann Lactosan Starterkulturen, Kapfenberg, Rakousko Výzkum, Vývoj, Produkce Důležité

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT DDM RADOVÁNEK Kaznějov a kolektiv 2 Pracovní list č. 1 Ekologicky šetrné zemědělství Pracovní list č. 1 (Ekologicky šetrné zemědělství) TÉMA: Ekologicky

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis ln. SZn. S-M H M P-548552/2007/00 P NI/EIA/505-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 26.05.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

PRACOVNÍ LIST. Byliny

PRACOVNÍ LIST. Byliny R IVP 4. 1/6 ZNÁŠ BYLINY? Pokus se vypsat co nejvíce druhù bylin do zavaøovací sklenice. Pokud si vzpomeneš na nìjakou bylinku a nevíš její název, mùžeš se jí pokusit ji i nakreslit. A BYLINY A JEJICH

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat?

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat? Rostlinná Pflanzenproduktion produkce/ agrární / Agrarökologie ekologie referát Referat o Nachwachsende obnovitelných surovinách Rohstoffe Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.) Co může odborník očekávat?

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin:

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 17 NÁZEV OPATŘENÍ Zatravnění a zalesnění DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: Ztráta půdy. Transport

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. Využití a obnova. zemìdìlské techniky

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. Využití a obnova. zemìdìlské techniky Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Využití a obnova zemìdìlské techniky Prosinec 2002 Autoøi: Ing. Zdenìk Abrham, CSc. Ing. Marie Kováøová Josef Duda Vlasta Kocánová Zpracováno na základì pokynu

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic 14200 PRAHA - LIBUŠ INFORMACE Q ZÁMÌRU DLE ZÁKONA È. 100/2001 Sb. NÁZEV ZÁMÌRU: Nekryté víceúèelové sportovištì Kokotská, parc.è. 557/1, k.ú. Libuš.

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz Vývoj české a evropské legislativy ve vztahu k organickým hnojivům, možnosti financování systémů na zpracování bioodpadů a použití organických hnojiv ze státních a evropských zdrojů, informace o proběhlých

Více

Zámìr: Rekonstrukce a dostavba Køemencova 18, è.p. 164/11, Praha 1, k.ú. Nové Mìsto

Zámìr: Rekonstrukce a dostavba Køemencova 18, è.p. 164/11, Praha 1, k.ú. Nové Mìsto pro HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-34921 O/2007/00PNI/EIA/456-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 07.11.2007 podle 7 zákona

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie.

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie. Ing. Diana Sedláčková Mobil: 728 019 076 Bioplynová stanice Úvod Vznik bioplynu z organických látek i využití methanu k energetickým účelům je známo již dlouho. Bioplyn je směs methanu, oxidu uhličitého

Více

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Půda a hnojení. Roman Rozsypal Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca

Více

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata Dr. Edmund Mathies 2 Enzymatický systém Cukr Kys. mléčná 1,2- Propandiol Kys. mléčná Kys. octová Rozklad polysacharidů Potlačení clostridií Stravitelnost

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

Agrotechnická protierozní opatøení

Agrotechnická protierozní opatøení Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Praha Agrotechnická protierozní opatøení Josef Hùla - Miloslav Janeèek Pavel Kovaøíèek - Jaroslav Bohuslávek Praha 2003 1 Hùla J., Janeèek M., Kovaøíèek P., Bohuslávek

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Tab. č.: 191 Poř. č. Louky Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zelené hmoty [t/ha] 20 35 9 2 Výnos sušiny po odečtení ztrát [t/ha] 3,7 5,6 1,8 3 Výnos EL po odečtení

Více

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí

Více

Proč jsme tu o projektu

Proč jsme tu o projektu Bioodpad na GVP Co vás čeká? Proč jsme tu o projektu O bioodpadu obecně Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP Co jako bioodpad třídit a co ne Proč

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací Tab. č.: 149 Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] 1 Podmítka (talířovým podmítačem) 4,90

Více

Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele

Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STØEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Identifikace a øešení rizik spojených s hraním hazardních her Pøíruèka pro obce a jejich zastupitele

Více

4 (151) 2014 60% 75% 2005. 2012. 2011 2012 65%. V

4 (151) 2014 60% 75% 2005. 2012. 2011 2012 65%. V KVALITA A CENY Výsledky skliznì v ÈR Odhady svìtové produkce cereálií 2014 (v mil. tun) Pramen: IGC k 29.8.2014 Dosavadní výsledky skliznì zemìdìlských plodin podle stavu k 2. záøí 2014 Svìtové trhy -

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØED( Váš dopis zn. È.j. MHM P-O24686/2005/0ZPNI/EIA/122-2/Be Vyøizuje/ linka Datum Ing. Beranová/4443 18.5.2005 podle 7 zákona è.

Více

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU ÈESKÝ SVAZ AEROBIKU A FITNESS FISAFCZ Ohradské nám1628/7a, Praha 5-Stodùlky 155 00 IÈO :60458054, DIÈ: CZ 60458054 wwwfisafcz / wwwceskosehybecz CO JSOU DÌTI NA STARTU?

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS

ENERGIE Z BIOMASY. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy. Dodavatelský tým VHS Dodavatelský tým ENERGIE Z BIOMASY EVECO Brno, s.r.o. Øada vysoce úèinných kotlù o výkonu 1 až 3 MW pro energetické využití rùzných druhù biomasy a fytomasy Ústav procesního a ekologického inženýrství,

Více

Červen 2003 Ročník XIII Částka 6 OBSAH

Červen 2003 Ročník XIII Částka 6 OBSAH Červen 2003 Ročník XIII Částka 6 OBSAH METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 5. Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k naøízení vlády è. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách pøípustného zneèištìní povrchových

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Výživa přežvýkavců je založena na využití rostlinných bílkovin. Kromě zdrojů N-látek

Více

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD. Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Posílení spolupráce mezi MZLU v Brně a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Výživa zvířat a pícninářství í doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Pavel Veselý,

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesní správa Hluboká n. Vl. GPS s 49.06049 v 14.43311 1 Chata Stará Obora GPS s 49.08437 v 14.45508 3 Revír Stará Obora GPS s 49.09609 v 14.41983

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie

Více