Občanský a společenskovědní základ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Občanský a společenskovědní základ"

Transkript

1 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Jana Bellová Jroslav Zlámal Zdeněk Mendl Petra Navrátilová Nakladatelství a vydavatelství R

2 Obsah Obsah ÚVODNÍ SLOVO...6 SEZNAM TÉMAT...7 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY...8 PŘEDMĚT A DEFINICE EKONOMIE...8 PRVOPOČÁTKY EKONOMICKÉHO CHOVÁNÍ...8 ČLENĚNÍ EKONOMIE...9 Makroekonomie...9 Mikroekonomie...10 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY Základní ekonomické otázky (problémy)...11 Ekonomické systémy...11 ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ...13 POTŘEBY VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES Z historie výroby...14 Výroba jako záměrná lidská činnost...15 Výrobní zdroje...15 ZBOŽÍ PENÍZE Prostá směna zboží...17 Komoditní peníze...17 Drahé kovy a mince...17 Funkce peněz...18 ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ČLENĚNÍ TRHU Dělení trhu z hlediska druhu a objemu množství...20 Člení trhu podle územního hlediska...20 Členění trhu z hlediska předmětu směny...20 TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB...21 POPTÁVKA Faktory působící na poptávku...22 NABÍDKA Faktory působící na nabídku...23 VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY Změny tržní rovnováhy...24 OSTATNÍ TRHY...25 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ TRH PŮDY TRH PRÁCE Faktory ovlivňující trh práce...27 Nezaměstnanost a úřady práce...28 FINANČNÍ TRHY Nabídka a poptávka na finančních trzích...28 Trhy finančního kapitálu...30 DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU...31 NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU Monopolizace trhu...31 Typy monopolního chování u podnikatelsých subjektů...32 Další nedokonalosti tržního mechanismu...33 NEZAMĚSTNANOST Typy nezaměstnanosti...34 Opatření pro snížení sociálních dopadů nezaměstnanosti...35 INFLACE...35 Formy inflace...36 Dopady inflace...37 ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ...38 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY Stát jako kupující...38 Stát jako prodávající...38 STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY

3 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Nedokonalé rozhodování státních orgánů Jiný než očekávaný výsledek NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU...42 MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje monetární politiky státu Nepřímé nástroje monetární politiky státu FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Příjmy státního rozpočtu STÁTNÍ ROZPOČET Výdaje státního rozpočtu OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje obchodní politiky státu Nepřímé nástroje obchodní politiky státu DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje důchodové a sociální politiky Nepřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ...48 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PODLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Ziskový (tržní) sektor Neziskový (netržní) sektor SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR Rozdělení podle kritéria vlastnictví VEŘEJNÁ EKONOMIE Co jsou to veřejné statky a čím se liší od statků soukromých? NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY...52 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ UKAZATELE ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ Reálná mzda (reálný příjem) Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Srovnání prostřednictvím jednotné měny TOKY V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Hrubý národní produkt/hrubý domácí produkt Další národohospodářské ukazatele BANKY A JEJICH ÚLOHA V HOSPODÁŘSTVÍ ZEMĚ...56 FORMY PENĚZ Reálné a ideální peníze VZNIK BANK Regulace oběhu bankovek FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK Úvěry Krátkodobé úvěry Dlouhodobý úvěr Spotřebitelské úvěry CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ...60 EKONOMICKÝ RŮST Tempo růstu FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÝ RŮST Extenzivní faktory růstu Intenzivní faktory růstu HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Jednotlivé fáze hospodářského cyklu PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Vnější faktory působící na cykličnost vývoje hospodářství Vnitřní faktory působící na cykličnost vývoje hospodářství ZAHRANIČNÍ OBCHOD...64 ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Výhody reexportu RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU CLO A CELNÍ POLITIKA MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY Absolutní výhody monopol přírodních a klimatických podmínek

4 Obsah Komparativní výhody mezinárodního obchodu Ochrana vnitřního trhu země před zahraniční konkurencí PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE...67 PODNIK OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU...68 Základní typy podniků Zápis podnikatelského subjektu v obchodním či živnostenském rejstříku ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK...69 OBCHODNÍ REJSTŘÍK...69 DRUHY ŽIVNOSTÍ...70 Ohlašovací živnosti Koncesované činnosti...70 VZNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, PROVOZOVÁNÍ A ZÁNIK ŽIVNOSTI...71 Vznik živnostenského oprávnění Provozování živnosti Živnostenská kontrola Zánik živnostenského oprávnění PODNIKATEL...72 Podnikatel provozuje činnost samostatně Podnikatel si sám vymezuje předmět své činnosti Podnikatel nese riziko podnikání, podniká na vlastní účet PODNIK...72 Pojmy obchodní majetek, obchodní kapitál a čistý obchodní kapitál Identifikátory společnosti OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI...73 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ...73 Založení obchodní společnosti Vklady společníků Orgány společnosti Zánik obchodní společnosti FORMY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ...74 Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) Komanditní společnost (k. s.) Společnost s ručením omezeným (spol. s r. o., s. r. o.) Akciová společnost (a. s.) DALŠÍ FORMY PODNIKÁNÍ...78 Družstvo Státní podnik (s. p.) Holding, joint venture, franchising a tiché společenství PODNIKÁNÍ / ČINNOST PODNIKU FINANCE A PENÍZE V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE...81 Finanční situace a stabilita podniku TOK PENĚZ V PODNIKU...81 Odliv finančních prostředků Příliv finančních prostředků Nástroj pro zjišťování stavu finančních prostředků ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU...82 Vlastní finanční zdroje podniku Cizí finanční zdroje ČINNOST PODNIKU...83 ŘÍZENÍ A ORGANIZACE - MANAGEMENT PODNIKU...83 Stupně řízení podniku MARKETING PODNIKU...85 Marketingový mix Obal výrobku Značka výrobku NÁKLADY, VÝNOSY A VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ...88 Náklady Výnosy Výsledek hospodaření zisk nebo ztráta STANOVENÍ PRODEJNÍ CENY...89 DANĚ A POPLATKY DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR...90 FORMY DANÍ...90 Přímé daně Nepřímé daně Výpočet DPH

5 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE POPLATKY POVINNOST DOSTÁT PLATBĚ DANÍ A POPLATKŮ ZAMĚSTNÁNÍ OBECNÉ PODMÍNKY ZAMĚSTNANOSTI OBČANŮ Listina základních práv a svobod Zákoník práce Podstata pracovněprávního vztahu NABÍDKA A POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE VÝBĚR PRACOVNÍKŮ NA URČITÝ TYP PRÁCE Personální agentury, outsourcing služeb v personalistice ODMĚŇOVÁNÍ A MZDY Vlivy působící na odměňování Formy mezd Výpočet mzdy Minimální mzda Správnost a objektivita při odměňování pracovníků Povinné srážky ze mzdy Výplata mzdy ÚŘAD PRÁCE A HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI Životní a existenční minimum AKTIVNÍ PŘÍSTUP K UPLATNITELNOSTI NA TRHU PRÁCE OSOBNÍ FINANCE BANKOVKY A MINCE ČESKÉ REPUBLIKY Současné bankovky Současné mince Ochranné prvky českých peněz Co dělat s poškozenými bankovkami? ZPŮSOBY PLACENÍ Hotovostní placení Bezhotovostní placení FINANČNÍ PRODUKTY MOJE EKONOMICKÉ POVĚDOMÍ ŠEDÁ TEORIE ZELENÝ STROM ŽIVOTA BOETCKEROVO (NEJEN) FINANČNÍ DESATERO OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST CENOVÉ TRIKY A KLAMAVÁ NABÍDKA CHRAŇTE SI SVÉ PENÍZE NA ÚČTU POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA Úvodní slovo Ekonomie je velmi starou naukou; kořeny obchodování sahají až do pravěku a starověku. Úroveň a rozvoj společnosti závisí na tom, jakých dosahuje ekonomických výsledků. Ekonomická prosperita je založena na cílevědomém počínání všech počínaje jednotlivcem, firmou a konče státem jako ekonomickým subjektem. Ekonomie a její poznatky se tedy vážou ke všem oborům lidské činnosti. Posláním této učebnice je poskytnout základní přehled o problematice ekonomie a postavení člověka i jednotlivce v mezinárodním společenství. Obsažená témata představují ucelený blok učiva stanoveného RVP předmětu Občanský a společenskovědní základ. Autoři 6

6 Seznam témat Seznam témat 1. Základní ekonomické pojmy (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Předmět a definice ekonomie Prvopočátky ekonomického chování Členění ekonomie Základní ekonomické otázky a ekonomické systémy 2. Úvod do tržního hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Potřeby Výroba a výrobní proces Zboží Peníze Základní prvky tržního mechanismu Členění trhu 3. Trh výrobků a služeb (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Poptávka Nabídka Vzájemné působení nabídky a poptávky 4. Ostatní trhy (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Obecná charakteristika trhu výrobních faktorů Trh půdy Trh práce Finanční trhy 5. Doprovodné jevy tržního mechanismu (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Nedokonalosti tržního mechanismu Nezaměstnanost Inflace 6. Úloha státu v tržním hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Stát na straně nabídky a poptávky Stát jako činitel vytvářející a ovlivňující ekonomické prostředí Hospodářská politika vlády Selhávání státu v tržním hospodářství 7. Nástroje hospodářské politiky státu (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Monetární politika státu Fiskální politika státu Státní rozpočet Obchodní politika státu Důchodová a sociální politika státu 8. Národní hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Členění národního hospodářství Soukromý a veřejný sektor Veřejná ekonomie 9. Národohospodářské agregáty (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Životní úroveň a její ukazatele Toky v národním hospodářství 10. Banky a jejich úloha v hospodářství země (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Formy peněz Vznik bank Funkce a postavení centrální banky a komerčních bank 11. Cyklický vývoj tržního hospodářství (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Ekonomický růst Faktory ovlivňující ekonomický růst Hospodářský cyklus Příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství 12. Zahraniční obchod (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) Členění, výhody a rizika zahraničního obchodu Clo a celní politika Podnikání v rámci EU 13. Podnik (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) Obecná charakteristika podnikatelského subjektu Živnostenský rejstřík Obchodní rejstřík Druhy živností Vznik živnostenského oprávnění, provozování a zánik živnosti Podnikatel Podnik Obecná charakteristika a formy obchodních společností Další formy podnikání 14. Podnikání / Činnost podniku (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) Finance a peníze v podnikatelské sféře Tok peněz v podniku Zdroje financování podniku Činnost podniku Řízení a organizace (management) podniku Marketing podniku Náklady, výnosy a výsledek hospodaření Stanovení prodejní ceny 15. Daně a poplatky (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) Daňová soustava ČR Formy daní Poplatky 16. Zaměstnání (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Zdeněk Mendl) Obecné podmínky zaměstnanosti občanů Nabídka a poptávka na trhu práce Výběr pracovníků na určitý typ práce Odměňování a mzdy Úřad práce a hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti Aktivní přístup k uplatnitelnosti na trhu práce 17. Osobní finance (Ing. Petra Navrátilová) Bankovky a mince České republiky Způsoby placení Finanční produkty 18. Moje ekonomické povědomí (Ing. Jana Bellová, Ph.D; Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D) 7

7 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: objasnit základní ekonomické pojmy a členění ekonomie vysvětlit základní ekonomickou otázku, co, jak a pro koho vyrábět popsat existující ekonomické systémy pravěk První známky ekonomického chování starověk středověk POJEM VÝZNAM SLOVA EKONOMIE novověk Počátky ekonomických aktivit nacházíme již u pravěkých komunit, mezi nimiž docházelo k výměně zboží, dobytka, soli a nástrojů. Od období starověku je možné hovořit o skutečné obchodní činnosti. Pojem ekonomie pochází z řeckého slova oikonomia, což je spojení slov oikos (dům) a nomos (zákon). Pojem oikonomia se původně vztahoval k procesu vedení domácnosti. Pojem je spojován s řeckým učencem Xenofónem. OSOBNOST Xenofón Xenofón (428 př. n. l. 354 př. n. l.). Náleží mezi význačné řecké spisovatele, historiky a vojevůdce. Jako vojevůdce se například účastnil neúspěšného tažení proti perskému králi Artaxerovi II. Co se týká jeho fi losofi ckého vývoje, učitelem mu byl samotný Sókratés. Právě Xenofón je spojován s počátečními poznatky z oblasti ekonomie. Svoji pozornost věnoval mechanismům fungování rodiny a jejího zajištění statky, úloze ženy jako hospodářky domácnosti (dílo O hospodaření) a rovněž se věnoval problematice rozpočtu obce (dílo O státních příjmech). Základní ekonomické pojmy Po prostudování této kapitoly poznáte: co je to ekonomie a čím se zabývá základní členění ekonomie a správně zařazovat ekonomické jevy, informace a pojmy denního života do příslušné části ekonomie základní ekonomické otázky existující ekonomické systémy Předmět a definice ekonomie Ekonomie je velmi stará věda s tisíciletou tradicí. Již naši dávní předchůdci museli řešit otázky spjaté se svou každodenní existencí, museli nějakým způsobem získávat vhodné statky ke své obživě a jejich pomocí uspokojovat své potřeby. Nejstarší etapu ekonomického chování můžeme nazvat bojem o přežití. Její charakteristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky přirozené dělby práce, určitý způsob rozdělování získaných statků. Ekonomie je i dnes spjata s naším každodenním životem dnes a denně řešíme (i když mnohdy nevědomky, intuitivně nebo bez hlubších znalostí) spoustu ekonomických problémů. Setkáváme se s ekonomickými jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomickými nástroji, volíme často mezi několika možnostmi, uspoko-jujeme do různé míry své potřeby. Dnes a denně řešíme problémy jako např. co koupit, kam mizí tak rychle naše peníze, proč máme malou výplatu, kam investovat naše případné úspory atd. To jsou naše individuální, rodinné problémy. Firemní manažeři musí řešit otázky týkající se stavu a vývoje celé firmy, tj. větší komunity lidí spjatých s firemními zájmy a cíli. Jedná se o ekonomické problémy, např. typu kde vzít peníze na další výrobu, která banka poskytne úvěr, jak rozdělit zisk atd. Volení zástupci v různých stupních zastupitelstev pak musí řešit problémy, které se týkají dané obce, kraje, státu, tedy nás všech. Mechanismy uvádějící společnost do pohybu se týkají každého člověka, neboť každý z nás je členem určité pospolitosti, skupiny lidí, žije v daných ekonomických podmínkách, platí pro něj určitá ekonomická pravidla. Těmito pravidly je člověk ovlivňován a korigován. Pojem ekonomie se dá stručně definovat jako věda o hospodářství. Definic pojmu ekonomie je však mnoho. Liší se podle toho, co který autor definice považoval za nejdůležitější z oblasti svého zájmu a svého pojímání ekonomické reality. Například: Ekonomie je věda o výrobě a směně zboží. Ekonomie je věda o penězích, kapitálu a bohatství. Prvopočátky ekonomického chování Ekonomické pojmy a jejich obsah však nemají svůj původ až ve starověkém Řecku, i když v té době zaznamenalo lidstvo neobyčejný rozvoj i v jiných vědách. Mezi první učence, kteří se ve starověkém Řecku začali věnovat otázkám ekonomie, řadíme například historika, vojevůdce a filosofa Xenofóna. Ve svém díle nazvaném Oeconomicus je zakotven pojem oikos, což značí statek. Pod tímto pojmem Xenofón rozumí vše, co pod statek patří, tedy nejen obytný dům, různá hospodářská stavení, pozemky, věci, nářadí, ale např. i otroci, kteří tvořili součást majetku vlastníka statku. 8 WIKIPEDIE: Xenofón:

8 Základní ekonomické pojmy Slovo nómos pak bývá překládáno jako pravidla, zákony, ale také jako starat se, vědět, umět apod. Ve volném překladu znamená tedy název spisu v podstatě pravidla o hospodaření, jak se starat o statek atd. Již za starověku spolu jednotlivé země čile obchodovaly a rozvíjely své hospodářství. S pojmy z oblasti ekonomie (které jsou blízké i dnešnímu člověku) se můžeme setkat již například v památkách Sumerské říše, Chetitů, starého Egypta nebo starověké Číny namátkou např. slova obchod, peníze, směna, práce. Hedvábná stezka Z DĚJIN Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do následujících bodů: ekonomie je věda o hospodářství, lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému, ekonomie se týká každého člověka, člověk žije v určité ekonomické realitě, ekonomie umožňuje vysvětlit a pochopit určité ekonomické jevy. Chammurabiho zákoník Starověké právo ZAJÍMAVOST Hedvábné stezky byly za starověku důležité pozemské obchodní cesty spojující čínské provincie s Malou Asií a středomořskými zeměmi. Nejvíce byly využívány za období Římské říše (Římané dováželi především hedvábí). Na významu ztratily ve středověku, při postupném rozvoji mořeplavby. Na obrázku vidíte ruiny strážní věže, jejichž obránci střežili hedvábné stezky. Jedním z nejstarších zákoníků, který se dochoval z doby před naším letopočtem, byl zákoník krále Chammurabiho (cca př. n. l.), který mimo jiné upravoval i obchodní vztahy. Chammurabi (též Chammurapi) vládl v letech př. n. l. Starobabylónské říši. Byl ve své době velmi schopným válečníkem, diplomatem a státníkem; svou mocí odstranil veškeré mocenské spory mezi kněžími a panovníkem. Po vnitřní konsolidaci své říše si Chammurabi nejdříve vojensky podmanil sumerská města ležící na jih od Babylónie, centra jeho říše, během jeho vlády se mu nakonec podařilo ovládnout významnou část celé Mezopotámie. Chammurabi zcela nově organizoval státní správu, nechal vytvořit byrokratický aparát s kvalifi kovanými úředníky, do vedení samosprávy oblastí Starobabylónské říše postavil místodržící. Chammurabiho zákoník se z převážné části skládá z výkladu zvykového práva, je však přehledně systematizován. Obsahuje 282 článků, které řeší právní otázky ohledně soukromého vlastnictví a majetku, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení, rodiny, násilných činů, postavení různých společenských vrstev včetně otroků apod. Monolit zákoníku stával vsazen do země na veřejném místě v Babylóně, a zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv, kdo byl schopen v něm číst. Tímto kodifi kovaným právem se musela řídit veškerá soudní rozhodnutí, nikdo nemohl svévolně právo ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost. Ukázka z Chammurabiho zákoníku: Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků. Chammurabiho zákoník, vystavený v pařížském Louvru Členění ekonomie Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, které se dotýkají každého z nás, našich domácností, firem, státu, ale ekonomickými problémy stavu a vývoje celého lidstva. Pro základní členění ekonomie nejprve vymezíme tři základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického sledování. Jsou to: domácnosti, firmy a stát. Klasifikace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie. Podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie totiž člení na: makroekonomii a mikroekonomii. Makroekonomie Makroekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základními předměty zájmu makroekonomie jsou stát a jeho ekonomické integrace. Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako jsou např. inflace, ekonomický růst či stagnace, daně (a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů), nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, struktura národního hospodářství apod. Vztah mezi základními ekonomickými i subjekty (domácnost fi rma stát) MAKROEKONOMIE Každý člověk je členem určité domácnosti. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu fi rmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností a naopak nabízejí své výrobky či služby domácnostem nebo státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky či služby fi rem. Mezi všemi subjekty dochází tedy k vzájemné ekonomické výměně. POJEM Makroekonomie se zabývá ekonomickými ký i aspekty větších celků, typicky například hospodářstvím státu. 9

9 Trh výrobků a služeb Trh výrobků a služeb Po prostudování této kapitoly poznáte: pojmy nabídka a poptávka faktory, které na nabídku a poptávku působí a ovlivňují je vztahy, závislosti a vzájemné působení nabídky a poptávky na sebe navzájem mechanismus změn v tržní rovnováze chování ekonomických subjektů při přebytku/nedostatku výrobku Poptávka Již víme, že naše potřeby, jakož i potřeby všech ekonomických subjektů, jsou uspokojovány prostřednictvím statků. Vědomí nedostatku nás vede k ekonomické aktivitě, jejímž cílem je vzniklé potřeby uspokojit. Protože pro nás potřebné statky jsou ve vlastnictví jiných ekonomických subjektů, je nutné (a možné) je získat pouze směnou, výměnou hodnot tedy zboží koupit za protihodnotu, tj. za peníze. Tím, že poptáváme a následně pak kupujeme určité zboží, jsme součástí tržní síly nazývané poptávka. Existuje nepřímá úměrnost mezi množstvím zboží, které lidé či obecně všechny ekonomické subjekty nakupují, a cenou oběti, kterou za ně musí platit. Obecně platí, že, při vysokých cenách se nakupuje méně zboží, při nižších cenách více. Zákon nabídky s rostoucí cenou roste i nabídka zboží. Zákon poptávky s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží. Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: objasnit podstatu pojmů nabídka a poptávka pochopit závislosti mezi nabídkou a poptávkou, to, jak se vzájemně ovlivňují objasnit působení tržních sil (nabídky i poptávky) v souvislosti s cenou a množstvím výrobku pochopit, co je to kupní síla obyvatelstva a na čem závisí Stejný výrobek, ale rozdílné ceny jak to bude s poptávkou po něm? Jinými slovy, základní zákon poptávky je možné definovat takto: Poptávka je množství zboží nebo služeb, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit. Poptávka po zboží (či službě) závisí na řadě faktorů, rozhodujícím je však cena. Tím, že cena klesá, stále více kupujících dostává příležitost realizovat svoji poptávku. A naopak, čím více roste cena, tím více potenciálních kupujících ztrácí zájem a koupě výrobků klesá. Této relaci říkáme zákon klesající poptávky. Na základě empirického měření byla stanovena poptávková křivka. Tato křivka má obecný charakter. Poptávkovou křivku kromě zmíněné ceny ovlivňují i jiné faktory (proto určitá modifikace křivky), nicméně cena je hlavním, převažujícím, směrodatným faktorem pro vývoj poptávkové křivky. Z křivky poptávky (viz obr. vpravo) je patrný zákon o klesající poptávce. Při koupi se lidé většinou řídí cenou. Možná ani tak příliš nesledují výši ceny, ale určitě registrují její pohyb tedy vzestup či sestup cen (říkají, že zase podražil plyn, nebo pivo stálo 15 Kč a teď stojí 25 Kč atd.). Kupující však nemohou ceny sledovat u příliš širokého okruhu zboží; člověk je schopen zachytit pouze určitý rámec výrobků, které ho zajímají, popř. jež se bezprostředně dotýkají jeho života, běžného uspokojování jeho potřeb. Je zřejmé, že například při ceně 100 Kč bude poptávka po daném zboží nižší, než když bude toto zboží stát polovinu. Tento vztah mezi cenou a množstvím zobrazuje uvedená poptávková křivka. Z ní vyplývá nepřímo úměrný vztah mezi cenou a množstvím. Poptávková křivka P y ,- Kč 1 599,- Kč => => stagnující poptávka rostoucí poptávka Z obrázku je zřejmé následující zákazník reaguje na snížení ceny výrobku, a tím se zvyšuje jeho prodej. Kupující může zbytek ušetřené částky použít k uspokojení svých dalších potřeb. D P cena (Price) D poptávka (Demand) Q množství (Quantity) Poznámka: Matematicky je nepodstatné, na kterou osu je vynášena proměnná veličina. Nicméně v matematice se stalo zvykem zakreslovat veličiny tak, že na ose x je nezávislá proměnná a na ose y funkční proměnná. V ekonomii se ujal zvyk opačný, tedy na osu y se stabilně zapisuje cena. Q 21 x

10 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Substituční efekt u poptávky SUBSTITUT Zvedne-li se cena rekreačního pobytu ve Španělsku, může se zájem přesunout do momentálně levnějšího Řecka. Další příklad zvýší-li se příliš cena vstupného do kina, lidé si počkají na fi lm na DVD nebo až jej budou dávat v televizi. POJEM V ekonomii značí substitut statky, jejichž ihž spotřebu je možné snadno zaměňovat. KOMPLEMENT POJEM V ekonomii značí komplement doplněk, na němž je závislé použití základního výrobku. Substitut Faktor očekávání změny cen vždy nachází u části obyvatel odezvu Substitut Při oznámení zvýšení cen potravin má vždy určitá část obyvatelstva tendenci se předzásobit. Je ovšem pravda, že to nakonec není příliš racionální počínání (snad jen u potravin s dlouhotrvající dobou upotřebitelnosti to jde). Opodstatněné to ovšem bude například u stavebníka dokončujícího stavbu rodinného domu, který nakoupí potřebný materiál (či zadá dokončení prací) před plánovaným zdražením. Má-li potřebné fi nance, pak mu to určitě realizaci stavby ve výsledku zlevní. Důvody, proč platí zákon klesající poptávky s růstem ceny, jsou dva: 1. Jestliže máme omezené, limitní zdroje (prostředky na koupi, tedy tzv. důchody), pak je zřejmé, že při klesající ceně můžeme koupit za stejné množství peněz více zboží. A opačně platí, že vyšší cena umožňuje pouze nižší nákup daného zboží. Tomuto faktoru se říká důchodový efekt poptávky. 2. Pokud dojde ke zvýšení ceny u výrobku (služby), lidé změní strukturu svých požadavků, sníží spotřebu prvotního produktu a zvýší spotřebu jiného, kterým nahradí produkt původní. Jinými slovy, lidé se začnou poohlížet po srovnatelném výrobku za příznivější cenu. Konkurující výrobky jsou totiž nebo často zaměnitelné, spotřebitel přejde na výrobek náhradní, tzv. substitut, a většinou u něj již následně zůstane (mnohdy i přesto, že se např. cena původního výrobku opět sníží). Tomuto faktoru se říká substituční efekt. Faktory působící na poptávku Vedle ceny existuje ještě několik dalších faktorů, které na vývoj poptávkové křivky spolupůsobí. 1. Substituční výrobek nebo služba faktor jsme již zmiňovali, je to produkt, který je schopen nahradit původní. Ve vyspělém hospodářství existuje vždy řada vzájemně zaměnitelných výrobků, jimiž lze uspokojit danou potřebu. 2. Komplementární výrobek ( komplement ) zboží, které tvoří nedílnou součást se základním výrobkem, i když není součástí přímého nákupu výrobku základního. U komplementů naopak substituční efekt neexistuje. Jde o tzv. doplňkové zboží, bez něhož je však fungování základního výrobku nemožné, popř. ztíženo. Pokud dojde ke zvýšení ceny jednoho z nich, vyvolá to pokles poptávky nejen po tomto zboží, ale i po zboží komplementárním. Mezi takovéto výrobky patří např.: STOP MP3 soubor + přehrávač nebo benzín či nafta + auto nebo elektřina + žárovka 3. Faktor změny hladiny důchodů způsobí zvýšení, popř. snížení poptávky směrem k jiné cenové úrovni. Pokud vyhrajete jackpot, uskutečníte nákupy v jiné cenové relaci, než pokud budete pobírat pouze průměrný plat. 4. Preference, tradice, zvyky neobyčejně silný faktor, který způsobuje určitou modifikaci poptávkové křivky od standardního průběhu. Je zřejmé, že spoustu nákupů činíme právě v závislosti na těchto faktorech, přičemž cena nehraje při mírném pohybu tak závažnou roli. 5. Faktor očekávání změn ceny způsobí zvýšený nákup v okamžiku, kdy se lidé o této předpokládané změně dozvědí. Dochází k jevu předzásobení, kdy lidé očekávají, že věc bude v budoucnosti dražší, a proto uskuteční koupi pod dojmem takovéto informace. Přitom nemusí být pravdivá. 6. Faktor setrvačnosti navazuje na předcházející faktor očekávání, neboť i když původní předpoklad nenastal, lidé ještě dlouho očekávají, že může nastat. Tato setrvačnost může trvat i velmi dlouho, zvláště pokud v minulosti k něčemu podobnému již došlo a lidé nevěří, že se situace nemůže opakovat. Nabídka...jako substitut nedostupnost komplementu nepoužitelnost základního výrobku Protiváhou poptávky je nabídka daného druhu zboží nebo služeb. Stejně jako máme definici poptávky, můžeme přesně ekonomicky vyjádřit pojem nabídky. Nabídka je chápána jako množství zboží nebo služeb, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně. 22

11 Doprovodné jevy tržního mechanismu Doprovodné jevy tržního mechanismu Po prostudování této kapitoly poznáte: nedokonalosti tržního mechanismu nezaměstnanost a její konkrétní dopady na společnost problematiku inflace a její dopady na ekonomiku společnosti Nedokonalosti tržního mechanismu Základní podmínkou pro správné, rychlé a optimální fungování tržního mechanismu je takzvaná dokonalá konkurence. Trh vyžaduje existenci konkurence. Konkurence je proces vzájemného střetávání, soutěž tržních subjektů na trhu, tj. spotřebitelů, výrobců, obchodníků. Dokonalá konkurence znamená rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, tzn. situaci, kdy: ani nabízející, ani poptávající nemají možnost ovlivnit situaci na trhu, existuje mnoho subjektů na straně nabídky i poptávky (ani jeden nemůže ve skutečnosti individuálně ovlivnit cenu), existuje volný vstup do odvětví (neexistují žádné překážky pro nové zájemce), všechny výrobky mají stejnou cenu, kvalita výrobků všech producentů je stejná. Sami vidíte, že tyto požadavky úplné rovnosti nejsou reálné. Dokonalá konkurence je pouze ideální stav, skutečná realita života je zcela jiná. V reálné ekonomice existuje vždy pouze v různé míře nedokonalá konkurence, vznikají poruchy fungování tržního mechanismu. Nedokonalá konkurence představuje situaci na trhu, kdy dochází k omezování konkurenčního prostředí, a to nejčastěji vlivem dominantního (monopolního) postavení firem, vládními zásahy nebo nekalou soutěží. Monopolizace trhu Nedokonalá konkurence způsobená uplatněním určitých výhod vede k monopolizaci trhu a ke vzniku monopolu. Jedná se o negativní stav potlačující přirozenou konkurenci mezi firmami na trhu. 1. Monopol Pojem monopol znamená doslova jeden prodávající. Společnost monopolního typu má výsadní a dominantní postavení jediné firmy na trhu. Na straně nabídky tak existuje pouze jedna nabízející (monopolní) firma. Typy monopolu: absolutní/přirozený společnost vlastní patent, licenci, recepturu, ochrannou známku apod. (např. technologie Blu-ray jako typ optických disků, které jsou určeny k ukládání digitálních dat, nebo receptury na výrobu jedinečných bylinných likérů apod.). administrativní firma má výsadní postavení na základě rozhodnutí vlády státu (například státní dráhy). 2. Oligopol Stav, kdy na trhu existuje několik málo velkých subjektů s dominantním postavením. Oligopol znamená vznik stavu, kdy na základě tržní struktury na straně nabídky existuje v oboru jen velmi málo výrobních firem. Ty pak samy stanovují směr vývoje celého odvětví a diktují spotřebitelské ceny. Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: objasnit, proč nemůže nastat stav dokonalé konkurence na trhu pojednat o monopolizaci trhu a omezování činnosti monopolu pojednat o dalších nedokonalostech tržního mechanismu pochopit jevy vedoucí ke vzniku nezaměstnanosti a inflace Legislativa zaštiťující hospodářskou soutěž V ČR platí zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže (tzv. antimonopolní zákon). Dohlížejícím orgánem je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně (zkratka ÚHOS). Úřad disponuje zejména těmito kompetencemi: tvorba podmínek pro rozvoj hospodářské soutěže a dohled nad zadáváním veřejných zakázek společně s Evropskou komisí vykonává kontrolu ve vztahu k poskytování veřejných podpor je nezávislým rozhodovacím orgánem státní správy. MONOPOL Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející fi rma. Současné monopoly POJEM Monopoly dodnes existují i v rozvinutých ekonomikách, více jsou však zastoupeny v zemích východní Evropy (typicky například státní dráhy či pošty). Monopoly zemí bývalého východního bloku však vznikly jinou než ekonomickou cestou a jsou do jisté míry pozůstatkem bývalého, direktivně rozděleného trhu centrálně plánované ekonomiky. Typickým příkladem je jediný dodavatel plynu či elektrické energie. 31

12 Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE popsat význam úlohy státu jako ekonomicky aktivního subjektu pochopit, jak stát vytváří podmínky pro fungování ekonomiky pojednat o tom, jak se vláda podílí na chodu ekonomiky daného státu STÁT POJEM Stát je instituce mající k dispozici moc vládnout, soudit a vytvářet zákony. Úloha státu v tržním hospodářství Po prostudování této kapitoly poznáte: úlohu státu v tržním hospodářství působení státu na straně nabídky a poptávky úlohu státu jako činitele vytvářejícího a ovlivňujícího ekonomické podmínky dané země co je předmětem hospodářské politiky vlády země příčiny selhávání státu při regulaci ekonomiky Smíšená ekonomika je charakteristická určitou mírou státních zásahů do tržního hospodářství. Stát vystupuje v tržním hospodářství nejen jako každý jiný ekonomický subjekt, a to jak na straně poptávky, tak i nabídky, ale navíc i jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí. Graficky může být funkce státu znázorněna takto: stát První státy světa Státní zakázky Z DĚJIN Mezi nejstarší civilizace světa se řadí Sumerové. Zakládali několik desítek relativně nezávislých městských států zhruba v období let př. n. l. v oblasti mezi řekou Eufrat a Tigris. Právě z tohoto období se dochovaly první doklady o jejich propracované hospodářské a ekonomické činnosti. Na obrázcích níže vidíte fragment hliněné tabulky s klínovým písmem, které jako první použili právě Sumerové, a hrot měděného kopí. Vydobyté statky bylo už tehdy zapotřebí chránit, a to i silou Již v tomto období panovníci disponovali úřednickým aparátem a zákony (viz např. starobabylónský král Chammurabi a jeho zákoník). hospodářský subjekt na straně nabídky Podívejme se nejprve na chování státu jako ekonomického subjektu. Stát na straně nabídky a poptávky Stát jako ekonomicky činný subjekt může vystupovat v různých rolích. Stát jako kupující na straně poptávky činitel vytvářející ekonomické prostředí Stát představovaný vládou (resp. příslušnými ministerstvy a státními institucemi) se chová na trhu jako každý jiný kupující prostřednictvím státních zakázek. Státní zakázky jsou z pohledu ekonomického subjektu, který je bude pro stát zajišťovat, velmi cenné, neboť: Stát je odběratel, který může vždycky zaplatit (na rozdíl od firem, které se mohou dostat do platební neschopnosti). Stát může (například v případě potřeby téměř okamžitě) zvýšit daně, aby naplnil státní pokladnu, tj. státní rozpočet. Získat státní zakázku je také pro mnohé firmy prestižní záležitostí. Kdo získá takovou zakázku, je v obchodním světě ceněn, neboť je jasné, že vyhrál v konkurzu (výběrovém řízení), popř. v jiných formách soutěže vesměs s několika jinými účastníky, což znamená, že předložil vládě kvalitní nabídku, kterou vláda vybrala. Navíc získání státní zakázky znamená pro firmu i její zaměstnance většinou jistotu, neboť se jedná víceméně o investice dlouhodobého charakteru trvající měsíce či roky. Stát jako prodávající Jednou z velmi typických oblastí zakázek, do kterých stát investuje prostředky ze státního rozpočtu, je například výstavba mostů, dál- nic a rychlostních komunikací. V této funkci může stát plnit zase několik úkolů. Jmenujme alespoň hlavní: Stát může podnikat prostřednictvím státních podniků, resp. podniků se silnou účastí státu, tj. těch, v nichž má stát rozhodující slovo, a to především v oblastech silné koncentrace kapitálu (tj. v oblastech přílišné moci oligopolu) proto, aby korigoval, zmírňoval negativní vlivy monopolu na působení tržního mechanismu. 38

13 Úloha státu v tržním hospodářství Stát tímto způsobem nepřímo, ekonomickou cestou, pomocí státního podniku vytváří dodatečnou, druhotnou konkurenci monopolu, a tím oslabuje jeho účinky. V některých společnostech stát zastává majoritní (většinovou) pozici a dění v nich kontroluje držením tzv. zlaté akcie. Stát podniká v oblastech, které jsou rozhodující pro zásadní funkce státu. To je především oblast bezpečnosti země, dopravy a systému komunikací (dálnice, rychlostní silnice a železnice), výroby energie apod. Stát podniká v oblastech, odvětvích, oborech, kde by žádný jiný hospodářský subjekt z důvodu nevýhodnosti nepodnikal. Stát takto supluje především sociální funkci. O té hovoří podrobněji kapitola Nezaměstnanost (str ) a Veřejná ekonomie (str ). I když to státu nemusí přinášet žádný hospodářský efekt, společnost může mít zájem na rozvoji dané oblasti, oboru i z jiných hledisek, např. může tímto způsobem řešit nezaměstnanost. Stát jako činitel vytvářející a ovlivňující ekonomické prostředí Rozhodující funkce pro stav a vývoj národního hospodářství plní stát jako činitel, který vytváří a ovlivňuje ekonomické prostředí. Názory na úlohu a funkce státu při ovlivňování ekonomiky se velmi různí: od nezasahování státu do ekonomiky vůbec, až po výlučné řízení ekonomiky státem (CPE centrálně plánovaná ekonomika). Podstatná je tedy míra zásahů státu do ekonomiky. Lze však říci, že už se vznikem prvních státních útvarů se začaly uplatňovat některé ekonomické nástroje, které jsou státními zásahy do ekonomiky (již ve starověkých státech bylo například zavedeno clo, na tržištích platila určitá pravidla apod.). Stát vytváří za pomoci všech svých institucí prostor pro ekonomiku, předurčuje způsob chování ostatních ekonomických subjektů. Ekonomové tvrdí, že hospodářská funkce státu je funkcí základní, neboť na ní, na její úspěšnosti, závisí celkový rozvoj společnosti. Od hospodářské prosperity se pak mohou následně odvíjet i ostatní funkce státu, neprosperující stát ani nemůže dokonale a účinně plnit ostatní společenské funkce. K tomu používá řady nástrojů, především pak hospodářskou legislativu, tj. soubor zákonů, nařízení, vyhlášek a předpisů regulujících hospodářský život v zemi i ve vztahu k zahraničí. V podstatě jsou rozeznávány tři skupiny důvodů, které ústí do potřeby státních zásahů při regulaci tržního hospodářství: 1. Prvním důvodem je nutnost pomoci trhu v efektivní alokaci (přerozdělení) výrobních faktorů i finální produkce. 2. Druhý důvod spočívá v nutnosti mírnit sociální nerovnosti v rozdělení příjmů tak, jak se vytvořily na trzích (pomocí daňové soustavy a tzv. transferových plateb). 3. Stát musí vystupovat jako ochránce zájmů celé společnosti, pokud by došlo ke konfliktu s cíli nebo hodnotami celé společnosti, a to i přesto, že jeho zásahem částečně dojde k negativním účinkům na základní principy tržního mechanismu. Stát napravuje své vlastní chyby Zlaté akcie Ke kontrole, a tudíž k usměrňování aktivit podniku (tedy i státního), stačí mít majoritní (většinový) podíl akcií u akciových společností; v určitých oblastech postačí mít i u čistě a výhradně soukromých akciových společností v držení tzv. zlatou akcii. Ta je pouze jedna a může ji vlastnit výhradně stát. K ní se váže právo veta a společnost nesmí bez souhlasu zlatého akcionáře opustit dosavadní sféru působení (tedy např. změnit výrobní program či oblast poskytovaných služeb). Seznam zlatých akcií najdete např. na webu Ministerstva fi nancí ČR (http://www.mfcr.cz). Na úvodní stránce zadejte v poli vyhledávání slovní spojení zlaté akcie, poté již nalezený odkaz, prostřednictvím kterého se vám zobrazí výpis společností, ve kterých stát drží zlatou akcii. JAK JE TOMU VE SVĚTĚ? Podnikání státu v klíčových oblastech hospodářství země Stává se, že stát někdy zcela nedomyslí důsledky svého rozhodnutí. Vezměme si příklad z počátku roku 2011, kdy by (pokud by stát nepřijal opravné, zejména legislativní prostředky) měly jak domácnosti, tak i fi rmy začít platit výrazně více za elektřinu, a to skokově pro domácnosti o 12 % a pro fi rmy o 18 %, přestože dlouhodobě ceny energií ve světě klesají. Za tímto zvýšením cen stojí nedomyšlená státní podpora a velmi výhodné výkupní ceny výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Na tyto velmi stimulující podmínky reagovali investoři výstavbou především fotovoltaických elektráren; k jejich stavebnímu boomu došlo zejména v roce Právě kvůli garantovaným výkupním cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů, ré stát prakticky dotuje (porovnejte výkupní cenu cca 12 Kč/1 kwh u fotovoltaických elektráren s výkupní cenou kolem 1 Kč/1 kwh u klasicky vy- kterobené elektřiny v roce 2010), by došlo k takto výraznému nárůstu cen elektřiny. I podle vyjádření Energetického regulačního úřadu by to bylo neúnosné až likvidační, a to hlavně pro fi remní sektor, který je již tak v tomto období zatížen důsledky fi nanční a hospodářské krize let 2009 a Tato funkce je v různých státech světa rozdílná a v některých zemích lze najít i velmi odlišné názory a praxi na vliv státu v této sféře. Například za vlády Labour Party byl ve Velké Británii v sedmdesátých letech minulého století zestátněn celý ocelářský průmysl a následně byl za vlády konzervativců opět privatizován. Záleží také na úrovni a kvalitě, s jakou stát v dané oblasti podniká. Na obrázku níže vidíte snímek z francouzských železnic SNCF, které vlastní a provozuje stát. Rychlovlaky AGV (jako nástupce proslulých TGV) svým komfortem a rychlostí úspěšně konkurují ostatním formám dopravy, zejména vnitrostátním leteckým linkám. TRANSFEROVÉ PLATBY POJEM Transferové platby jsou starobní důchody, hd dávky státního pojištění a podpory v nezaměstnanosti. ZAJÍMAVOST Seznam zlatých akcií na serveru Ministerstva financí ČR: na domovské stránce serveru zadejte v poli Vyhledávání řetězec zlaté akcie a poté klepněte na nalezeném odkazu. Zobrazí se seznam zlatých akcií platných k danému dni. 39

14 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Z DĚJIN Historické kořeny vlády a parlamentu Jak pojem vláda, tak i parlament mají své historické kořeny. Vláda je státní instituce, které náleží výkonná moc. Rozeznáváme vládu monarchie (vláda panovníka), teokracie (ta se odvolává na božskou vládu a božské právo; nejblíže k ní mají v současnosti islámské státy s právem šaría), republika (s prezidentem jako hlavou státu) a diktatura (výkonná moc je v rukou diktátora). Parlament pojem pochází z francouzského slova parler = mluvit, mluvení. Jedná se o sbor volených či nevolených zástupců určité správní územní jednotky (tedy státu či jejich svazku, spolkových zemí). Správná hospodářská politika důležitý předpoklad pro zajištění ekonomické stability státu Stejně jako i u podnikání je i u státu důležité, aby (a to s výhledem na dlouhé období) správ- ným směrem plánoval a směřoval vývoj eko- nomiky. Jestliže podnikatel rozkládá diverzifi kuje riziko podnikání do více různých činnos- tí (kdy v okamžiku výpadků příjmů z jedné činnost tento výpadek nahrazují činnosti další), stát by měl činit obdobně. Stát by tedy neměl preferovat jen určité segmenty výroby a měl by současně i podporovat perspektivní obory a investovat do vzdělá- ní, vědy a výzkumu. To jsou oblasti, které následně posouvají daný stát mezi vyspělé světové ekonomiky. Česká republika je například dost závislá na příjmech z výroby a vývozu automobilů. V případě globálních ekonomických problémů je nový automobil tím posledním, do čeho by jednotlivec investoval. Český stát by rozhodně měl více investovat do moderních technologií a vzdělanostního potenciálu; jen tak se může zvýšit jeho konkurenceschopnost ve světě. Základními institucemi v demokratické společnosti jsou vláda (popřípadě vlády při spolkovém nebo federativním uspořádání zemí) a parlament. Vláda představuje výkonnou složku, tj. složku řídící, parlament pak složku zákonodárnou. Jak vláda, tak poslanci parlamentu mohou inicializovat legislativní opatření, parlament zákony buď přijímá, nebo odmítá, působí jako korigující základní orgán vůle občanů v legislativní oblasti. Vláda je řídící složkou všech státních institucí, ministerstev, úřadů, které provádějí a zabezpečují vládní politiku. Je parlamentu podřízena, parlament také schvaluje vládní program, jehož hospodářská politika je jednou ze základních částí. Hospodářská politika vlády Každá nastupující vláda má svůj vládní program, který je v oblasti hospodářství označován jako hospodářská politika. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodnutí a opatření státu v makroekonomické a v menší míře i mikroekonomické oblasti. Obecné cíle hospodářské politiky lze rozdělit do dvou základních směrů: 1. zajištění stability ekonomiky, 2. zajištění růstu ekonomiky. Zajištění stability ekonomiky bývá charakterizováno dalšími cíli: 1. vyrovnaná platební bilance státu platební bilance je bilance plateb do zahraničí a příjmů ze zahraničí. Vnitřní součástí platební bilance je obchodní bilance, tj. bilance příjmů z vývozu a plateb za dovoz. Pasivní bilance zatěžuje stát. 2. udržení (zvýšení) stavu zásob zlata, resp. lehce směnitelných měn atd., 3. udržení nízkého procenta nezaměstnanosti, 4. udržení nízkého procenta inflace, 5. eliminace nepříznivých sociálních dopadů apod. Růst ekonomiky se měří pomocí makroekonomických ukazatelů, v Evropě především pomocí HDP (hrubého domácího produktu). Snahou vlády je zajistit optimální ekonomický růst. Selhávání státu v tržním hospodářství Trh má nedostatky a nedostatky má samozřejmě i stát. Jak trh, tak stát jsou mechanismy, které jsou uváděny do pohybu pouze lidmi. A lidé se mohou mýlit. Rozhodování státních úředníků může být (a často také je) chybné, pak se hovoří o tzv. selhávání státu. To může mít dvě základní příčiny: 1. nedokonalé rozhodování státních orgánů, 2. správné rozhodování, ovšem s jiným výsledkem, než byl očekáván. Vývoj obchodní bilance České republiky ZAJÍMAVOST v mld Kć Na následujícím přehledu vidíte vývoj platební bilance České republiky za období let 1996 až Teprve od roku 2005 se defi citní obchodní bilance změnila v bilanci aktivní, kdy export výrobků (a tedy příjmy pro ČR z jeho realizace v zahraničí) převažoval nad importem. Zajímavým údajem v časové ose zahraničního obchodu je rok 2009, kdy navzdory světové fi nanční krizi (a meziročnímu propadu o 16 % v porovnání s rokem 2008) dosáhl rekordní hodnoty +153,2 mld. Kč. Tahouny vývozu ČR jsou především automobilový průmysl, elektronika a ocel. přebytky deficity 40 zdroj: ČNB a ČSÚ

15 Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: pojednat o problematice životní úrovně země vymezit a objasnit pojmy národní produkt a národní důchod Průzkumy ve společnosti 52 Poměrně často jsou v rámci společnosti státu prováděny tzv. průzkumy. Jsou vždy cíleny na danou skupinu obyvatelstva a postihují určité téma (průzkumy před volbami, spokojenost se životní úrovní, veřejné mínění týkající se palčivého problému ve společnosti apod.). Na následujících datech vidíte poměrně výmluvné hodnoty průzkumu spokojenosti oby- vatelstva se životní úrovní. Průzkum spokojenosti českých rodin se životní úrovní (porovnání stavu z roku 2007 a 2010) Hodnocení stavu % situace rodiny velmi dobrá a spíše dobrá 65 (2007) 58 (2010) Hodnotili: podnikatelé, studenti, rodiny s vyššími příjmy, lidé s VŠ vzděláním, příznivci pravice situace rodiny spíše špatná a velmi špatná Hodnotili: 35 (2007) 42 (2010) nezaměstnaní, důchodci, rodiny s nízkými příjmy, lidé s nižším vzděláním, příznivci levice Z tabulky je patrné, že oproti roku 2007 došlo k poklesu spokojenosti obyvatelstva se životní úrovní své rodiny. Nepochybně k tomu přispěly dopady světové fi nanční krize, obavy ze ztráty zaměstnání a poklesu příjmu rodiny. Zdroj dat: STEM JAK JE TOMU VE SVĚTĚ? Spokojenost obyvatel se životní úrovní Je zajímavé, že například při celosvětové rozsáhlé anketě s otázkou na statisíce lidí, jak jsou spokojeni se svým životem, se na prvním místě umístili Dánové, kteří jsou tudíž nejspokojenější. Na předním místě jsou také Indové. Přitom Indie zatím nepatří mezi ekonomicky vyspělé státy, i když její ekonomika vykazuje znaky vzestupu Národohospodářské agregáty Po prostudování této kapitoly poznáte: co jsou národohospodářské agregáty základní ukazatele pro měření životní úrovně základní makroekonomické ukazatele pro měření stavu a vývoje národního hospodářství Pro sledování ekonomického vývoje daného státu musíme mít k dispozici nějaké globální ekonomické ukazatele, které by mohly objektivně ukázat stav a pohyb ekonomiky. Jsou tzv. národohospodářské agregáty, které znamenají souhrnné, komplexní ukazatele stavu a vývoje daného hospodářství daného státu. Ještě před výkladem těchto globálních ukazatelů si objasněme problematiku oblasti, která je vám bližší, tzn. oblast ukazatelů ekonomiky domácností, i když vlastně patří do oblasti mikroekonomie. Životní úroveň V této oblasti se pohybuje každý z nás, všichni jsme členy určité konkrétní domácnosti. Všichni vnímáme a registrujeme svůj ekonomický stav, popřípadě pohyb. Jak tedy hodnotíme ekonomickou situaci domácnosti? Většina lidí by na takto položenou otázku odpovídala například slovy:...mám se dobře, moje příjmy mi vystačí na zajištění potřeb mojí rodiny......náklady na naši domácnost neustále rostou, zatímco příjmy stagnují (v lepším případě rostou mnohem méně než náklady)......moje příjmy pomalu nestačí na standardní potřeby, natož abych si mohl pořídit to či ono... apod. Jinými slovy určité procento lidí by si pravděpodobně stěžovalo, další část lidí by byla spokojena a současné průzkumy naznačují, že jen několik procent obyvatelstva by bylo zcela spokojeno anebo naprosto nespokojeno se svojí životní úrovní. Koneckonců na tyto průzkumy se specializuje a vypracovává je čas od času řada renomovaných agentur; výsledky jsou používány nejen pro vládu a ministerstva, ale slouží k obecné potřebě pro vyjádření ekonomického stavu a pohybu celé společnosti. V těchto průzkumech se sice do určité míry projevuje jeden ze základních zákonů ekonomie, který říká, že každý má ničím neomezená přání, avšak omezené zdroje. Obecně řečeno peněz (finančních prostředků) je prostě nedostatek u každého a pořád, neboť rostoucí příjmy pouze přesunují uspokojení potřeb do jiné dimenze a vyvolávají pouze nová přání. Stejným způsobem se vyjadřuje nejen téměř každý z nás, ale tytéž věty uslyšíte i na zasedání obecního zastupitelstva, krajského zastupitelstva, ministerstva a rovněž v Parlamentu či vládě státu. Připusťme, že ani zcela objektivně postavené ekonomické ukazatele nemusí zcela přesně vyjadřovat subjektivně vnímaný ekonomický stav či pohyb. Nicméně právě pro vyjádření změn a pro srovnávání vývoje musíme nějaké ekonomické ukazatele používat. Praxe pro tuto potřebu zavedla výpočet ukazatele, který je všeobecně přijímaný a používaný pro sledování formou statistiky, a to ukazatele životní úrovně. Ukazatele životní úrovně Pro vyjádření životní úrovně se používají následující ukazatele: 1. Reálná mzda (reálný příjem) 2. Čas práce nutné k dosažení daného příjmu 3. Srovnání prostřednictvím jednotné měny

16 Národohospodářské agregáty Reálná mzda (reálný příjem) Vyjadřuje množství výrobků či služeb, které je možné za nominální mzdu koupit. Ve vztahu k výši reálné mzdy je možné porovnávat například příjem občana ČR s příjmem občana Spolkové republiky Německo. Němec si za částku euro nepochybně bude moci dovolit pořídit jiné spektrum věcí než občan ČR za Kč. Na grafickém srovnání vpravo vidíte praktický rozdíl mezi reálným příjmem (a tedy z toho vyplývajícími možnostmi) těchto dvou lidí. Jak vidíte, ukazatele reálné mzdy je možné používat i pro mezinárodní srovnávání, i když tento není tak přesný (historicky se vytvořily v různých zemích jiné relace mezi hodnotami). Čas práce nutné k dosažení daného příjmu Jedná se o daleko přesnější ukazatel, kterým je čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícího nákup určitého výrobku nebo služby. Zatímco ukazatel reálné mzdy je negativně ovlivněn především různou úrovní inflace v různém čase a při mezinárodním srovnávání pak i mezi jednotlivými státy, ukazatel času se stanovuje v minutách, hodinách apod., tedy v jednotkách, které nejsou ovlivněny žádnými ekonomickými jevy. Proto je zvláště při mezistátním srovnávání využíván tento ukazatel. Opět můžete (na obrázku vpravo níže) porovnat rozdílnou dobu potřebnou k dosažení příjmu umožňujícího nákup mezi pracovníky dvou různých zemí. Porovnání reálné mzdy mezi různými zeměmi Reálná hrubá měsíční mzda Kč C 1 x 7 x Občan ČR by si za částku Kč mohl (v průměrných cenách zboží) koupit například 1 kvalitní televizor či 1 počítač, 1 pračku, 2 jízdní kola, 2 obleky atd. Tento člověk, jehož měsíční hrubý příjem činí Kč, by si teoreticky (prakticky musí vydávat peníze i na jiné věci) za svůj výdělek mohl alternativně koupit uvedené věci. Občan ze starých zemí EU by si za uvedenou částku euro mohl koupit například 7 počítačů a ještě by mu zbylo. Srovnání prostřednictvím jednotné měny Pro srovnávání celé řady ekonomických údajů, tj. včetně mezd, je nyní možné využívat také jejich vyjádření pomocí jednotné evropské měny eura. I když vyjádření mezd v přepočtu na euro umožňuje toto srovnání, znovu upozorňujeme na skutečnost, že toto srovnání nemusí být přesné, neboť uvnitř jednotlivých států se historicky jinak vytvořily relace mezi různými hodnotami (například nájemné na byt někde představuje pouze 30 % z mezd, jinde 50 %, někde jsou potraviny levné, jinde drahé apod.). Pro orientační pohled na výši životní úrovně lze však i tento ukazatel použít. Výše průměrné roční mzdy v zemích OECD V následujícím přehledu vidíte srovnání průměrné roční mzdy u několika členských zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v datech z roku V současnosti je členy OECD 33 států světa. Při vyjádření ročního příjmu v eurech jsou patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: ve Švýcarsku přesahuje částku euro, zatímco v Mexiku dosahuje částky euro. Oproti roku 2009 si však většina zemí pohoršila, zjevně v důsledku světové fi nanční krize. Země 2010 Průměrný roční čistý příjem v národní měně *) ZAJÍMAVOST Průměrný roční čistý příjem v euro Švýcarsko CHF EUR Norsko NOK EUR Lucembursko EUR Japonsko JPY EUR Dánsko DKK EUR Česká republika CZK EUR Maďarsko HUF EUR Mexiko MXN EUR *) CHF švýcarský frank, NOK norská koruna, JPY japonský jen, EUR euro, DKK dánská koruna, CZK česká koruna, HUF maďarský forint, MXN mexické peso Uvedená čísla ukazují ekonomickou podstatu životní úrovně. Ani tyto ukazatele však nemohou komplexně vyjádřit skutečnou hodnotu životní úrovně, protože je dána kromě ekonomických faktorů ještě něčím jiným například: možností a dostupností vzdělání, úrovní chování institucí, úřadů i firem k občanům, ekologickými faktory, možností relaxace, využitím volného času, kvalitou a přesností spojů, úctou a respektem k lidem atd., tedy vším, co zpříjemňuje (nebo naopak znesnadňuje) lidský život. Čas práce nutné k dosažení příjmu umožňujícího nákup Za jednu hodinu práce si může například pracovník určité profese v ČR koupit (zase pouze teoreticky) alternativně: 10 bochníků chleba nebo 1 triko nebo 1 knihu atd. Za jednu hodinu práce si může pracovník téže profese v Německu koupit například: 30 bochníků chleba nebo 6 trik nebo 5 knih atd. Je také možné používat tento ukazatel k opačnému vyjádření, například: Pracovník dané profese ve věku kolem čtyřiceti let by v ČR potřeboval vydělávat na koupi osobního auta nižší střední třídy přibližně 1 rok (teoreticky kdyby veškerý svůj plat mohl šetřit). Pracovník stejné profese a věku by v Německu potřeboval vydělávat na koupi téhož auta přibližně 3 měsíce. Pracovník v ČR 1 rok Osobní automobil nižší střední třídy Pracovník v Německu 3 měsíce OECD: OECD na Wikipedii: 53

17 Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: Občanský a společenskovědní základ EKONOMIE popsat, co je podstatou ekonomického růstu popsat, jakými hospodářskými cykly (a proč) prochází tržní ekonomika Návaznost potřeb Autoservis Automapy Prodejny autopotřeb Havarijní pojištění Pohonné hmoty Povinné ručení Budování silniční sítě a jejich oprava Cyklický vývoj tržního hospodářství Po prostudování této kapitoly poznáte: pojem ekonomický růst jednotlivé fáze hospodářského cyklu možné příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství Ekonomický růst Požadavek ekonomického růstu vyplývá z přirozené tendence lidských potřeb. Ty neustále rostou, mění se, a to nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Současně na světě neustále přibývá lidí a je třeba zabezpečit potřeby stále rostoucímu počtu obyvatelstva. Navíc se lidské potřeby rozšiřují spirálovým efektem. Jedna potřeba vyvolává druhou, odvozené či sekundární potřeby jsou důsledkem vzniku potřeb primárních. Hovoříme o tzv. vyvolaných potřebách. Na neustále rostoucí potřeby reaguje hospodářství zvyšováním produkce, rozšiřováním služeb, zvyšováním výkonnosti, produktivity, počtu a kvality výrobků a služeb. Zvyšuje a rozšiřuje se sortimentní skladba, trh je zásobován ze zahraničí žádanými produkty či službami, to vše má dopad na nutný a žádoucí růst celkového objemu makroekonomických agregátů, především HDP. Matematicky je možno tento přírůstek zobrazit prostřednictvím následujícího vztahu: HDP t + 1 HDP t > 0 Jestliže rozdíl bude vyšší než nula, je dosaženo ekonomického růstu. Koupě auta znamená také existenci tzv. vyvolaných potřeb, bez kterých vlastně ani ne- lze využívat prvotní primární potřeby (tedy auta samotného). Příklad: HDP státu např. v roce 2005 činil miliard Kč a v roce 2006 byl na úrovni miliard Kč = 100 Bylo tedy dosaženo ekonomického růstu, přírůstek HDP by činil 100 miliard Kč. Lorem Ipsum 60 VÍTE, ŽE...? Japonsko a Německo nastartovalo po 2. světové válce ekonomický rozvoj, který se dlouhodobě a stabilně pohyboval v oblasti vysokých temp ekonomického růstu, Japonsko zaznamenalo i roky s 12% tempem růstu, v obou případech se hovořilo o ekonomickém zázraku. V letech 1948 až 1952 poskytly USA poválečné západní Evropě výraznou pomoc na úrovni 13 mld. dolarů v podobě tzv. Marshallova plánu. Jeho úkolem bylo přispět k hospodářské obnově průmyslu, zemědělství a oživení mezinárodního obchodu. Jedním ze symbolů poválečné obnovy Německa a jeho rychlého hospodářského vzestupu je i známý VW Käfer (Brouk), kterého bylo celosvětově vyrobeno přes 21,5 milionu kusů. Výroba právě tohoto typu (byl produkován více než 60 let) byla ofi ciálně ukončena teprve v roce 2003, současně se však rozběhla výroba modernizované verze. Tempo růstu Mnohem větší vypovídací schopnost při měření výkonnosti ekonomiky má běžně užívaný ukazatel označovaný jako tempo růstu. Tento ukazatel (který bývá publikován i v denním tisku) je matematicky sestaven takto: HDP t + 1 HDP t G = * 100 (v %) HDP t Příklad: Jestliže HDP v roce 2005 činil miliard Kč a v roce 2006 to bylo miliard Kč, pak meziroční tempo růstu by bylo: * 100 = 4,16 HDP vzrostl oproti minulému roku o 4,16 procenta. Za standardní, příznivé tempo ekonomického růstu se v makroekonomickém vyjádření považuje rozpětí od 3 do 5 %. Pokud je tempo vyšší, pak se již hovoří o značném růstu ekonomiky, rychlost růstu nad 7 % se považuje za vysoké tempo růstu, údaje nad 10 % jsou označovány jako ekonomický zázrak. Příliš vysoké tempo růstu však může mít za následek tzv. přehřátí ekonomiky, které se později může změnit v hlubší pokles. Pojem Marshallův plán na Wikipedii:

18 Cyklický vývoj tržního hospodářství Faktory ovlivňující ekonomický růst Ekonomický růst je možné zajistit v zásadě dvěma způsoby. Jsou to faktory extenzivní a intenzivní (ty vlastně samotný růst i způsobují). Z DĚJIN Příklad extenzivních růstových faktorů Extenzivní faktory růstu Extenzivní růstové faktory jsou představovány zvyšujícím se tokem vstupních zdrojů, tj. věcného kapitálu a lidských zdrojů. Ekonomika vstřebává stále vyšší a vyšší vstupy materiální i lidské. V praxi to znamená, že se rozšiřuje výroba, a tím i výsledná produkce v důsledku vyššího nákupu surovin, přijetí nových pracovníků atd. Takto dochází k extenzivnímu růstu jako důsledku zvyšujících se vstupů. Dlouhodobý rozvoj a ekonomický růst není možný pouze na základě zvyšování vstupů, tedy pomocí extenzivních faktorů. Další ekonomický růst je podmíněn využitím intenzivních faktorů růstu. Intenzivní faktory růstu Intenzivní růstové faktory představují vyšší využití současných zdrojů. Konkrétně to znamená zvýšení produktivity práce, vyšší intenzitu práce, vyšší výtěžnost surovin, recyklaci surovin, zavádění nových technologií, nové techniky s vyšší kapacitou, rychlost, přesnost atd. Součástí intenzivních faktorů je i využití patentů, know-how [nou-hau], schopností, dovedností, vzdělání, poznatků, informací atd. Zvláště rozvojem IS/IT (informačních systémů, informačních technologií) byl ve vyspělých státech světa nastartován vysoký růst právě jako důsledek prudkého rozvoje informatiky (tato oblast je často označována jako oblast new economics nová ekonomika). Pokud je ekonomický růst výrazem našich stále rostoucích potřeb, pak by tomu měl také odpovídat dlouhodobý, stabilní a stále se zvyšující ekonomický růst. Tak tomu ale v reálné ekonomice prakticky žádného státu s tržní ekonomikou není a dochází k odchylkám od stálého růstu. Tyto odchylky mohou mít podobu snižujícího se tempa růstu, nulového, popřípadě i záporného tempa růstu. Hovoří se pak o cyklickém vývoji (existenci hospodářských cyklů, kolísání ekonomiky). Typickým představitelem extenzivního růstu bylo například v padesátých letech minulého století rozorávání remízků při násilné kolektivizaci zemědělství, neúměrné zvětšování plochy obdělávaných polí, nástup plošné chemizace atd., což sice vedlo ke zvyšování výnosů plodin, avšak v řadě případů za cenu poškozování životního prostředí. Lorem Ipsum VÍTE, ŽE...? S cíleným využitím výpočetní techniky v lidské činnosti se začalo již dávno Snaha člověka využívat počítacích pomůcek je velmi stará. Již Egypťané žívali počítadlo, které se nazý- pouvá abacus. Jednalo se o soustavu dřevěných či hliněných kuliček v rámu. Je zajímavé, že za pomoci oci něj kázali starověcí učenci spočítat poměrně složité výpočty. Tato pomůcka se dokonce používá v některých asijských zemích do- dodnes. V roce 1890 byly při sčítání obyvatel v USA použity univerzální sčítací stroje (Hollerith Census Machine). Sestrojil je a uvedl do chodu Hermann Hollerith (vynálezce děrného štítku). Bylo nutné zpracovat na evidenčních karet, což by trvalo původnímu aparátu pověřených úředníků deset let. Při použití těchto strojů se období zpracování zkrátilo na dva roky. Hospodářský cyklus Charakteristickým znakem tržní ekonomiky je její cyklický vývoj. To platí obecně bez ohledu na státy, je to průvodní jev každého tržního hospodářství. V naprosto ideálním tvaru (který se pochopitelně v reálném životě v této podobě nevyskytuje) můžeme střídání jednotlivých fází způsobených kladnými či zápornými přírůstky tempa růstu vyjádřit pomocí sinusoidy takto: Hospodářský cyklus hospodářský růst a b a konjunktura b recese c krize d oživení V současnosti snad není oboru lidské činnosti, do kterého by podstatnou měrou nezasahovala výpočetní technika a informační systémy. hospodářský pokles c d t (čas) 61

19 Podnikání / Činnost podniku Podnikání / Činnost podniku Po prostudování této kapitoly poznáte: formy financování podniku činnost podniku podstatu řízení (management) podniku, marketingovou činnost podniku náklady a výnosy podniku, výsledek hospodaření stanovení prodejní ceny V této kapitole si alespoň v základních obrysech nastíníme financování podniku, jeho činnost a výsledek hospodaření, kterého při své činnosti dosahuje. Finance a peníze v podnikatelské sféře Pojem finance zahrnuje oběh peněžních prostředků podniku, současně ale také vyjadřuje peněžní vztahy podniku. Do finančních vztahů tedy bude zahrnován: 1. nákup výrobních prostředků, pořizování zásob a dalších výrobních nákladů, 2. na druhé straně jsou peněžní vztahy vymezeny realizací (prodejem) produktu podniku (prodej zboží či služeb). Finanční situace a stabilita podniku Pojem finanční situace podniku se používá k hodnocení úrovně hospodaření podniku a k posuzování míry úspěšnosti finančního řízení podniku. K tomuto hodnocení se používají následující ukazatele: množství financí, které má podnik k dispozici (možná jste se setkali i s výrazem solventnost ), stupeň zadluženosti podniku, kvalifikované plánování toku peněz, likvidita podniku schopnost rychle hradit své závazky, stupeň pohotovosti vlastních finančních prostředků, finanční stabilita podniku schopnost podniku dosahovat výnosnost v poměru ke vloženému kapitálu (a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém časovém horizontu), jde tedy o to, zda je podnik výnosný (rentabilní), či není a v jakém časovém období. V souvislosti s koloběhem finančních prostředků hovoříme o tzv. toku peněz v podniku. Tok peněz v podniku Pohyb finančních prostředků je způsoben hospodářskou činností podniku, kdy na jedné straně podnik vykazuje příjmy a na druhé výdaje. Toto přelévání peněz v rámci podniku se nazývá peněžním tokem. Odliv finančních prostředků Mezi výdaje podniku patří zejména: opotřebení majetku, mzdové náklady, nákup surovin a materiálu pro výrobu a provozní režie. Opotřebení majetku činností (ale i nečinností) věci ztrácejí hodnotu, opotřebovávají se a jejich finanční ocenění časem klesá. Proces opotřebování hmotného majetku je často spojený s přímým odlivem peněz (výdaje na opravy a udržování). Co se v kapitole dozvíte Budete pak umět: objasnit podstatu finančních toků v podniku pojednat o činnostech podniku pojednat o podstatě řízení a marketingové činnosti podniku pochopit souvislosti mezi pojmy náklady, výnosy a zisk podniku; pojednat o výsledku hospodaření Finanční toky v domácnosti Obdobně jako u podniku funguje mechanis- mus financování i u domácností. I ty jsou nu- ceny pracovat s řadou finančních položek svého rozpočtu. Kromě příjmů (nejčastěji v podobě platu jednotlivých členů rodiny či příjmů z pronájmu apod.) vynakládá do- mácnost i nezbytné výdaje (platby za nájem, energie, daň z nemovitosti, pojištění nemovi- tosti a auta apod.). Dalšími typickými výdaji domácností jsou poplatky za likvidaci odpadů. Životní prostředí je v rostoucí míře zatěžováno právě od- pady a dalšími formami znečišťování. Řada států EU již zavedla do systému ochra- ny životního prostředí určité formy ekologic- ké daně, týkající se činností a výrobků nešetr- ných k životnímu prostředí (např. poplatek za obsah síry v palivech při výrobě energie, za nadměrný hluk v letecké dopravě, neekologic- ké topivo domácností), které jsou ukládány jak firmám, tak domácnostem. Na druhé straně je cenově zvýhodňováno po- užívání šetrných typů surovin a činností (např. možnost zrychleného odpisu ekologických investic, dotační programy z fondů EU při zatep- lování budov apod.). Na předních místech v uplatňování tohoto přístupu jsou tradičně severské státy (Norsko, Švédsko, Dán- sko). Rovněž Česká republika je vázána úmluvami a směrnicemi EU v tvorbě a ochraně životního prostře- dí, které musí postupně naplňovat. 81

20 Podnikání / Činnost podniku Marketing podniku V současné době, v období obrovského rozmachu výroby ve všech podnikových odvětvích po celém světě, je problém vyrobit zastíněn jiným problémem, a to snahou prosadit se na trhu a vyrobené zboží a produkty prodat. Tento úkol řeší dnes moderní a potřebná podnikatelská činnost marketing podniku. Také slovo marketing má svůj původ v angličtině. Slovo market znamená obchod", matketing pak obchodování. Marketing je součástí činnosti podnikatelského subjektu. Snaží se odhadnout a poznat odbytiště svých výrobků na trzích, zjistit současné potřeby kupujících a odhadnout budoucí zájmy trhu. Snahou marketingu je uplatnit zboží na trhu. Odbyt je zvláště zaměřen na přání a potřeby zákazníků, odběratelů nejde jen uspokojování potřeb, jde také o zjišťování přání zákazníků, kterým se přizpůsobuje celá činnost podniku. Cílem marketingu je zajistit dlouhodobě odbyt výrobků a služeb podniku a spokojenost zákazníka. Marketing je úspěšný tehdy, vrátí-li se zákazník, nikoliv výrobek. Dvě rozdílné formy zájmů mezi prodávající firmou a kupujícím zákazníkem naznačuje následující schéma: Zájmy fi rmy (prodávajícího) Postavení na trhu Vztah ke konkurenci Výše zisku Udržení se na trhu Jak již bylo řečeno, snahou každé prodávající firmy je zohlednění požadavků a potřeb zákazníka (za zachování vlastních priorit, tedy prodeje). Konečným cílem úspěšného marketingu je pochopitelně zisk. Marketingový mix Provádění marketingové strategie firmy se opírá o čtyři základní nástroje marketingu, na které se soustředí marketingové činnosti. Označují se jako 4 P marketingu: výrobek (Product), cena (Price), podpora prodeje (Promotion), místo prodeje (Place). Zájmy zákazníka (kupujícího) Kvalita kupovaného výrobku či služby Cena výrobku nebo služby Množství nakupovaného zboží Servis, zákaznický přístup Tyto nástroje slouží k uskutečnění dlouhodobých i krátkodobých cílů firmy. Jejich změnami, vhodnou kombinací a použitím lze získat výhody nad konkurencí a dosáhnout udržení zájmu zákazníka. Výrobek (Product) Pro úspěch výrobku na trhu jsou rozhodující jeho vlastnosti, kvalita, výrobní značka a obal (ten je dokonce někdy uváděn jako samostatný marketingový nástroj). Výrobek (produkt) je jakýkoliv statek nebo služba, který se stává předmětem směny na trhu a je určen k uspokojení potřeb zákazníka. Marketing: Historie marketingu Z DĚJIN Tak jako jiné činnosti člověka i marketing prochází svým vývojem. 1. Etapa výrobně orientovaného marketingu marketing jako činnost se začíná uplatňovat v USA od konce 19. století. Jednalo se o výrobně orientovaný marketing, neboť zákazník kupoval pouze to, co koupit skutečně potřebo- val. Konkurence byla velmi nízká, a tak se oblasti propagace věnovala malá pozornost. Od počátku 20. století již konkurence roste, začínají se objevovat první přebytky zboží. Jedním z průkopníků nových forem propagace zboží byl automobilový průmyslník Henry Ford. 2. Marketing orientovaný na prodej od třicátých let 20. století doznala ekonomika světa velkých změn. Došlo jak ke změně ekonomického myšlení, tak i ke změně v pohledu na zákazníka. Marketing se začal více orientovat na prodej a nabídku zákazníkovi, hlavně z důvodu stále více sílící konkurence. Výrobu a prodej je již nutné plánovat a začíná se již uplatňovat vliv reklamy (například ve formě týdeníků v biografu). 3. Etapa absolutního marketingu soudobá forma marketingu, která vznikla na konci II. světové války. V souvislosti s rychlou poválečnou obnovou západní Evropy a dominancí USA jako světové velmoci (se všemi průvodními jevy konzumního stylu života, rostoucí kon- kurencí a přetlakem zboží) se snahy výrobců a obchodníků jednoznačně upínají na potře- by zákazníka. Přesně podle hesla Náš zákazník náš pán se mu prodejce snaží za každých okolností vyhovět, v opačném případě by totiž záklazníka získala konkurence. Převažu- je nabídka nad poptávkou. Na světových trzích se začíná prosazovat i tzv. diferenciace zbo- ží odlišení jeho vzhledu a image v porovnání se zbožím od jiného výrobce. V současnosti se uplatňuje tzv. společenská (ekosociální) kon- cepce marketingu, která se snaží zohledňovat potřeby zákazníka i společnosti. Marketingové triky Moderní marketing se snaží vnutit zákazníkovi zboží, využívá k tomu ovšem značnou škálu metod, kdy se snaží vcítit do potřeb zákazníka, do jeho smýšlení a zájmů. K úkolům marketingu patří i takové detailní po- stupy jako zkoumání populárních barev vý- robků, oblíbených vůní či tvarů zboží, které se lépe prodávají. V ana- lýze zájmů zákazníka hraje roli i to, jak je při výběru zboží ovlivněn rodinou, svým věkem nebo dalšími faktory. Zkoumá se, jak naku- pují muži či ženy apod. Průchozí ulička vede v linii tak, aby zákazník šel ko- lem všeho zboží apod. 85

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Obsah OBSAH 1. PODNIK... 7 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 2 Platnost: od 1. 9. 2011 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku MATURITNÍ OKRUHY Ekonomika podniku školní rok 2010/2011 1. EKONOMIE JAKO VĚDA, ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY předmět ekonomie, pojmy - ekonomie, ekonomika, makroekonomie, mikroekonomie, základní ekonomické

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. Lekce Základní ekonomické pojmy Struktura lekce: 1.1 Předmět

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných ekonomických předmětů (ekonomika, management, provoz obchodu)

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných ekonomických předmětů (ekonomika, management, provoz obchodu) ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Souborná zkouška z odborných ekonomických předmětů (ekonomika, management, provoz obchodu) 1. Ochrana spotřebitele, zákazník 2. Zahraniční obchod 3. Celnictví

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

Střední odborná škola Luhačovice

Střední odborná škola Luhačovice Střední odborná škola Luhačovice Obor: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, ŠVP Management umění a reklamy Školní rok: 2014/2015 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Základní funkce

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA Makroprostředí firmy Makroprostředí DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ FIRMA PŘÍRODNÍ KULTURNÍ TECHNOLOGICKÉ Demografické prostředí Firmy sledují demografický vývoj a tomuto vývoji přizpůsobují svůj výrobní

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu.

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu. Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Příloha č. FINANČNÍ GRAMOTNOST

Příloha č. FINANČNÍ GRAMOTNOST Chápe předmět jako cestu k získání informací a poznatků ze světa financí, který ho obklopuje doma v rodině i v okolním světě. Nabízí se mu možnost získání znalostí a dovedností pro aktivní zapojení do

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces je sledován v makroekonomické rovině. Hospodářský proces v úplné podobě probíhá ve společnosti s rozvinutou dělbou práce a tržními

Více