Návrh České asociace sester Sekce domácí péče na posílení kompetencí všeobecné sestry v domácí péči

Transkript

1 Návrh České asociace sester Sekce domácí péče na posílení kompetencí všeobecné sestry v domácí péči Česká asociace sester předkládá následující návrh na posílení kompetencí všeobecných sester v domácí péči, včetně požadavku na narovnání způsobu úhrady domácí péče z veřejného zdravotního pojištění. Návrh je rozdělen do dvou cílů. Prvním cílem je odstranění stávajícího nesouladu mezi faktickými kompetencemi všeobecných sester a podmínkami úhrady jejich práce z veřejného zdravotního pojištění, které tyto kompetence nerespektují. Druhým cílem je rozšířit kompetence na úkony, které v současné době může provádět pouze lékař, ale sestra by je po získání odborné způsobilosti v nových nebo upravených vzdělávacích programech mohla vykonávat. Tato změna má pak přímou vazbu na vzdělávání sester, které je třeba měnit ve vztahu ke kompetencím, ne naopak. Cíl 1 - úprava stávajícího nesouladu mezi kompetencemi a úhradou Kompetence všeobecné sestry jsou konkrétně zakotveny ve vyhlášce č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Všeobecná sestra je oprávněna vykonávat určité činnosti samostatně, bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v souladu s jím stanovenou diagnózou. Mezi tyto činnosti patří i výkony, které se běžně provádějí v rámci poskytování domácí zdravotní péče. Kompetence z Vyhlášky č. 55/2011 Sb., které sestra může provádět bez indikace lékaře: (1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy), b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, včetně saturace kyslíkem a srdečního rytmu, a další tělesné parametry za použití zdravotnických prostředků, c) pozorovat, hodnotit a zaznamenávat fyzický a psychický stav pacienta, d) získávat osobní, rodinnou, pracovní a sociální anamnézu, e) zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve, f) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a z permanentní tracheostomické kanyly u pacientů starších 3 let a zajišťovat jejich průchodnost, g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, h) hodnotit a ošetřovat centrální a periferní žilní vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti, i) pečovat o zavedené močové katetry pacientů všech věkových kategorií, včetně provádění výplachů močového měchýře, j) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a logopedem ve zdravotnictví rehabilitační ošetřování, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik mobility a přemisťování, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a cvičení týkající se rehabilitace poruch komunikace a poruch polykání a vyprazdňování a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce těla, včetně prevence dalších poruch z imobility, k) edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech, použití zdravotnických prostředků a připravovat pro ně informační materiály, l) orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních, m) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,

2 n) poskytovat a zajišťovat psychickou podporu umírajícím a jejich blízkým a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, o) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu, p) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky 11 ) a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu, q) analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče 42 ), r) zajišťovat stálou připravenost pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků, s) doporučovat použití vhodných zdravotnických prostředků pro péči o stomie, chronické rány nebo při inkontinenci, t) doporučovat vhodné kompenzační zdravotnické prostředky pro zajištění mobility a sebeobsluhy v domácím prostředí. Přestože všeobecná sestra může poskytovat část ošetřovatelské péče zcela samostatně, tj. i bez indikace lékaře, není podle stávajících úhradových pravidel možné tuto péči hradit z veřejného zdravotního pojištění. Aby mohla být domácí zdravotní péče uhrazena z veřejného zdravotního pojištění, musí být vždy indikována ošetřujícím lékařem. Konkrétně ustanovení 18 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že nelékařští pracovníci poskytují hrazené zdravotní služby pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce. Platná Metodika pro pořizování a předávání dokladů 6.2.XXXI jde ještě nad rámec tohoto zákonného ustanovení a vyžaduje, aby ošetřující lékař v rámci indikace do poukazu na ošetření DP vyplňoval nejenom medicínské zdůvodnění a očekávaný cíl domácí péče, ale aby vždy konkrétně vyplnil kód požadovaného výkonu, slovní specifikaci požadavku, požadovaný počet výkonů v jednom dni a požadovanou frekvenci v týdnu. Je tedy požadováno, aby ošetřující lékař vedle cíle ošetřovatelské péče přesně stanovil i jednotlivé úkony, kterými má být tohoto cíle dosaženo. Fakticky tak stanoví ošetřovatelský plán, jehož sestavení je v kompetenci všeobecné sestry. Případná změna indikace např. ve smyslu zkrácení návštěv nebo jejich frekvence musí být vždy znovu potvrzena ošetřujícím lékařem, jinak zdravotní pojišťovna neuzná poskytnutou ošetřovatelskou péči k úhradě. Tento systém v praxi fakticky blokuje samostatný výkon činností, ke kterým je všeobecná sestra již nyní kompetentní bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Navíc v praxi zvyšuje administrativní zátěž praktických lékařů a sester. Cílem návrhu je iniciovat změny v přístupu zdravotních pojišťoven k úhradě domácí zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění tak, aby byl umožněn nejen výkon již zakotvených kompetencí všeobecné sestry v rámci domácí zdravotní péče, ale i úhrada těchto činností z veřejného zdravotního pojištění. Jinými slovy, cílem návrhu je odstranění paradoxní situace, kdy všeobecná sestra je sice kompetentní vykonávat určité činnosti zcela samostatně, buď na základě indikace lékaře, nebo bez této indikace, nicméně tato její samostatná činnost není v rámci úhradového systému fakticky realizovatelná, jelikož je ke každému konkrétnímu kroku vyžadován souhlas lékaře. Sestra musí mít kompetenci plánovat čas samostatně s ohledem na vývoj léčby a ošetřovatelských problémů. Pro vysvětlení prezentujeme správný postup pro praxi, pokud by sestra mohla plánovat čas ošetřovatelské intervence sama s ohledem na zjištěné problémy, které ovlivňují léčbu a zdravotní stav pacienta. Pacient po hospitalizaci propuštěn do domácího léčení. Propouštěcí zprávu a indikaci domácí péče v tomto případě provádí ošetřující lékař lůžkového zařízení (indikace je pouze v rozsahu předem stanoveného cíle ošetřovatelské péče). V poukaze DP jsou stanoveny lékařské DG, které popisují základní onemocnění.

3 1. Dekubitus v sakrální části 2. Stav po operačním výkonu totální endoprotézy, jehož důsledkem je omezená pohyblivost. Cílem indikace ošetřovatelské péče lékařem je adaptace pacienta ve vlastním sociálním prostředí po operačním zákroku, zbavení pacienta závislosti na druhé osobě v souvislosti se základním a vedlejším onemocněním, podpora a zajištění léčebného procesu. Lékař na této úrovni konkrétní čas a frekvenci návštěv neplánuje, protože není seznámen se všemi aspekty, které ovlivňují cestu k cíli (ošetřovatelský plán). Zejména se jedná o vliv domácího prostředí (bezpečnost, hygiena), chování pacienta v domácím prostředí, chování pečující rodiny, znalosti pečující rodiny, udržení znalostí pacienta po edukaci při propuštění atd. To vše sestra zjišťuje při první ošetřovatelské návštěvě. První návštěvu provádí sestra v den propuštění nebo následující den, umožňuje-li to jeho zdravotní stav. Provádí komplexní anamnézu, zjišťuje ošetřovatelské problémy. Ošetřovatelské problémy se klasifikují dle různých ošetřovatelských Dg. V ČR je používána taxonomie NANDA. Některé agentury zavádějí systém Omaha, který je ve světě uznaný jako vhodný nástroj pro klasifikaci v domácí péči. Diagnostika co sestra zjišťuje při první návštěvě? Pacient po totální endoprotéze kyčelního kloubu je celý den převážně upoután na lůžku. Má obavy z chůze, rodina se bojí zajišťovat oporu, aby mu neublížila. Leží na tvrdé matraci bez antidekubitního režimu. Pacient si nepamatuje na doporučení při propuštění, pouze že má rehabilitovat a že přijde sestra. V bytě jsou schody, v koupelně dlažba a žádné úchyty. V sakrální části má dekubit, který si nedovede ošetřit, neví, že ho má denně převazovat. O pacienta se stará dcera, která dochází do bytu z vedlejšího domu. S převazem nemá žádné zkušenosti. V bytě se nachází manžel, který se hlásí k péči, ale jeví známky opilosti. Dcera přebírá odpovědnost za péči. Rodina má velké finanční problémy, manžel většinu finančních prostředků propije. Příspěvky na péči rodina nepobírá. Sestra tedy zjistila mnoho problémů, které ovlivňují léčebný proces, a které by lékař nemohl v žádném případě zjistit, pokud by se problematikou problémů nezabýval přímo v domácím prostředí pacienta. Navíc není žádoucí, aby se lékař zabýval ošetřovatelskými problémy. Tato úloha spadá do kompetence sester. Klasifikace ošetřovatelských problémů sestrou do Omaha systému (Omaha není podmínkou): Na úrovni fyziologické domény (oblast ošetřovatelských problémů): 1. Neuromuskuloskeletální_fce. omezený rozsah pohybu (pacient je po operaci, většinu dne upoután na lůžku, bojí se bez odborné pomoci chodit, pacient má slabé znalosti o rehabilitaci) 2. Kůže dekubitus (komplikace po hospitalizaci, pacient nemá znalosti o způsobu převazu, důsledky neléčení si neuvědomuje) Na úrovni domény prostředí (ve kterém pacient žije):

4 3. Finanční příjem potíže s hospodařením (partner holduje alkoholu, pacient nemá peníze na základní léky) Ošetřovatelské problémy významně ovlivňují průběh léčby, mohou působit i negativně a léčbu významně prodloužit. Ošetřovatelské problémy je třeba vnímat i na úrovni sociální špatné hospodaření související s partnerem, který holduje alkoholu, může mít vliv na léčbu, pokud se za léky doplácí. Sestra správně tento problém diagnostikovala a předá ho k řešení sociálnímu pracovníkovi. Čas strávený diagnostikou a předání na úroveň sociální práce musí být respektován v rámci úhrad zdravotních pojišťoven, protože významně ovlivňuje samotnou léčbu, a pro pojišťovny je důležité, že i cenu péče. První fáze plánování V této fázi sestra sestavuje ošetřovatelský plán. Zaměřuje se na jednotlivé ošetřovatelské problémy. Řešení ošetřovatelských problému může sestra v systému Omaha navrhnout ve 4 rovinách: 1. Vzdělávání pokud pacient nemá znalosti o svém onemocnění, sebe-péči či chování ve vztahu k onemocnění, musí sestra aplikovat edukační proces. (Pokud pacient nezná svou nemoc a její důsledky, nemusí být jeho chování v souladu s léčebným procesem.) 2. Přímá péče výkony, které si nemůže zajistit sám pacient, nebo do doby, než se je naučí v rámci edukačního procesu sám provádět, musí zajistit sestra. 3. Koordinace péče řešení ošetřovatelských problémů vyžaduje koordinaci péče, zejména předání informací indikujícímu lékaři, zajištění potřebných žádanek na odběr biologického materiálu, či zajištění aplikovaných léčiv 4. Sledování stavu pokud se podaří pacienta nebo pečující rodinu zapojit do ošetřovatelské péče, je plán minimalizován pouze na sledování a kontrolu zdravotního stavu. Tato úroveň je sestrou indikována v čase, kdy proběhly intervence v předchozích rovinách. Z výše popsaného plánu intervencí sestra plánuje konkrétní čas pro úkony. Je patrné, že v začátku ošetřovatelského procesu stav pacienta vyžaduje daleko více času, který je věnován nejen přímým výkonům, ale i vzdělávání a koordinaci pečujících osob s cílem, zapojit je do ošetřovatelské intervence. Ruce pacienta či pečující rodiny jsou s ohledem na demografický vývoj v ČR a absenci sester v budoucnu čím dál víc důležitější. Motivovat pacienta k sebe-péči je nezbytné. Nejde to samozřejmě vždy, ale tento princip domácí péče by měl být v současné době podporován. Stanovení časového plánu: den péče 120 minut - návštěva 1x denně v rámci tohoto času sestra provádí edukační proces, který má tři fáze. Ověření znalostí, příprava edukačního materiálu, edukace, ověření znalostí. Během edukačního procesu se pacient naučí znát své onemocnění, důsledky, když se nebude léčit a cíle, které chceme společně dosáhnout. Zapojení pacienta do sebe-péče je velmi důležité. Předmětem edukačního procesu je v tomto případě ošetřování dekubitu dcerou a aktivní rehabilitace, vertikalizace za asistence dcery a bezpečnost při pohybu a hygieně. V těchto návštěvách sestra navíc sama výkony provádí. Součástí návštěvy je také předání případu špatného hospodaření a potřeby příspěvků na péči sociálnímu pracovníkovi.

5 Edukační proces je sestrou aplikován, protože na začátku zjistila, že pacient o svém onemocnění a léčbě nemá žádné znalosti den péče 60 minut - návštěva 1x denně Během této návštěvy sestra provádí výkony ve spolupráci s dcerou, kontroluje činnost pečující dcery, kontroluje vývoj léčby dekubitu a výsledky ošetřovatelské rehabilitace. V případě jakékoli změny či vytěsnění znalostí je třeba edukační proces opakovat. U pacientů z post-akutní péče je předpoklad, že dojde v krátké době ke stabilizaci stavu, a pokud jsou pacient a pečující rodina dobře edukováni a zapojeni do péče, je předpoklad včasného ukončení domácí péče. V případech chronických, ireverzibilních onemocněních je předpoklad, že čas návštěvy sestry bude záviset na schopnostech a motivaci pečující rodiny. Pokud se podaří v rámci edukačního procesu pečující zapojit do intervence, bude sestra nadále provádět intervenci pouze na úrovni sledování kontroly stavu den péče 45 minut - návštěva 1x týdně Během této návštěvy sestra kontroluje výsledek ošetřovatelských intervencí rodiny, poskytuje poradenskou službu a zajišťuje tzv. case management. Jedná se o tzv. kontrolní návštěvy. Cílem kontrolní návštěvy je kontrola stavu ošetřovatelských problémů, výsledků sebe-péče či péče rodiny, ověření správných postupů pro pečující rodinu a prevence před dalšími rizikovými faktory. U některých skupin pacientů jsou např. měsíční kontrolní návštěvy velkým přínosem pro oblast prevence. Jedná se např. o geriatricky křehké pacienty, u nichž včasná diagnostika očekávaných problémů předchází prohloubení různých typů onemocnění, které pak vyžadují hospitalizaci. V tomto prezentovaném procesu sestra samostatně naplánovala konkrétní návštěvy s ohledem na potřebu ošetřovatelského plánu, jehož cíle jsou totožné s indikací lékaře. Péče nebyla plánována tzv. na slepo, ale reagovala na aktuální stav pacienta. Díky kompetenci samostatně plánovat, ubylo sestře poměrně mnoho administrativní práce se změnami poukazu DP 06 v návaznosti na aktuální stav pacienta či vlivy na léčebný proces. Navrhovaná opatření pro cíl 1 Pro naplnění cíle je třeba realizovat změnu přístupu zdravotních pojišťoven, včetně změny metodiky zdravotních pojišťoven pro předávání a vyhodnocování dokladů tak, aby byla ze strany zdravotních pojišťoven vždy uhrazena ošetřovatelská péče provedená všeobecnou sestrou na základě indikace lékaře, resp. v souladu s jím vymezeným cílem domácí zdravotní péče. Všeobecným sestrám musí být umožněno samostatně plánovat a poskytovat ošetřovatelskou péči v rozsahu, ke kterému jsou kompetentní, s následným vykazováním této péče zdravotním pojišťovnám odpovídajícími výkony vymezenými ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, pro odbornost 925 (ošetřovací návštěvy, materiálové výkony). Výkony, které by bylo možné provádět pouze na základě přesné indikace lékaře (uvedené ve vyhlášce č. 55/2011 Sb), by byly ve vyhlášce č. 134/1998 Sb. konkrétně specifikovány s tím, že by je

6 lékař musel výslovně uvést na poukazu na ošetření DP. V tomto případě se jedná zejména o invazivní výkony, které jsou součástí léčebného procesu. Kompetence z Vyhlášky č. 55/2011 Sb., které sestra může provádět bez indikace lékaře: Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům a na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje nebo zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může a) zavádět periferní žilní katetry pacientům starším 3 let, b) podávat léčivé přípravky 10 ) s výjimkou radiofarmak, nejde-li o nitrožilní injekce nebo infuze u dětí do 3 let věku, pokud není dále uvedeno jinak, c) zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii, d) provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické; v případě fyziologických výsledků může naplánovat termín další kontroly, e) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, drenážních systémů a kůže v průběhu léčby radioterapií, f) odstraňovat stehy u primárně hojících se ran a drény s výjimkou drénů hrudních a drénů v oblasti hlavy, g) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek starších 3 let, h) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět gastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu u pacientů všech věkových kategorií, i) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let, j) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji, k) provádět návštěvní službu a poskytovat péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta, l) podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely 44 ). Metodika zdravotních pojišťoven, resp. přístup zdravotních pojišťoven ke hrazené péči musí být v souladu s potřebami praxe. Diagnostika ošetřovatelských problémů, které významně ovlivňují léčebný proces, je v praxi klíčová a sestra musí mít kompetenci je okamžitě řešit. Potvrzení změny poukazu ošetřujícím lékařem při každé změně ošetřovatelského plánu v rozsahu, ke kterému je všeobecná sestra kompetentní, je v praxi pouze formální, a nastavený systém neúměrně zatěžuje. Navíc dává prostor zdravotním pojišťovnám k neuhrazení péče, která byla v rámci nastavených kompetencí, správně poskytnuta. V rámci ošetřovatelského procesu musí být vyžadováno validní hodnocení a způsoby řešení ošetřovatelského problému. Za ošetřovatelský postup nese již nyní všeobecná sestra plnou odpovědnost. Co je třeba změnit Je třeba vyhotovit výklad pojmu indikace DP, přičemž samotná indikace ošetřovatelské péče vymezuje cíle domácí péče nebo konkrétní výkony, které nemůže sestra bez indikace provádět. Na základě této indikace sestra rozhodne o délce ošetřovatelské péče, kterou provede a vyúčtuje zdravotním pojišťovnám prostřednictvím časových výkonů. Stávající regulace frekvence výkonů bude zachována se všemi výjimkami. Tuto skutečnost je třeba zapracovat do metodiky zdravotních pojišťoven. Cíl 2 - rozšíření kompetencí Druhým cílem návrhu je získat nové kompetence, které jsou v současné době vázány pouze na lékaře, ale souvisí úzce s ošetřovatelskou péčí. V domácí péči se jedná především o hojení chronických ran.

7 Všeobecná sestra již nyní může samostatně ošetřovat chronické rány, ale nemá čím. Dle platné úpravy je všeobecná sestra kompetentní (bez odborného dohledu a bez indikace lékaře) k péči o chronickou ránu (typicky dekubity nebo stomie), avšak v rámci vymezených kompetencí není oprávněna sama indikovat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky, které jsou k ošetřování chronických ran nezbytné. K posílení kompetence sester je třeba zajistit, aby mohly být již přiznané kompetence skutečně naplňovány. Cílem návrhu je zavedení systému, který umožní skutečně samostatný výkon kompetencí, ke kterým je všeobecná sestra již nyní oprávněna bez odborného dohledu, tj. v rámci ošetřovatelského procesu a samostatně vykonávaných činností indikovat léčivé přípravky (zejména léčebné prostředky v rámci ošetřování ran), zdravotnické prostředky a diagnostická vyšetření nezbytná pro správné nastavení ošetřovatelského procesu (např. odběr biologického materiálu z rány, odběr krve pro stanovení INR, CRP, glykémie atp.). Preskripce a podávání léků a preskripce a použití zdravotnických prostředků Podávání léků je třeba upravit v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech. Navrhujeme zakotvení takových legislativních změn, které umožní všeobecným sestrám samostatně předepisovat a podávat léčivé přípravky v rozsahu, který umožní výkon jejich samostatných kompetencí. Zejména se bude jednat o léčivé přípravky k ošetřování chronických ran. Rovněž navrhujeme změnu zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, tak, aby bylo umožněno všeobecným sestrám v rámci jejich kompetence předepisovat zdravotnické prostředky nutné k ošetřování ran, inkontinentních pacientů, či pacientů se stomiemi. Zakotvení indikace léčivých přípravků v rámci kompetence všeobecné sestry by mělo zahrnovat i samostatné podávání volně prodejných léčivých přípravků. Domníváme se, že ve spolupráci s lékařskou společností musíme pro volnou indikaci léčivých přípravků sestrou v domácí péči uvolnit některé skupiny léčivých přípravků pro léčbu vymezených symptomů. Léčba bude vždy omezena dávkováním, případně časem. Indikace musí být podmíněna certifikovaným kurzem např. farmakoterapie, který bude akreditován s lékařskou garancí. Vybrané symptomy pro léčbu všeobecnou sestrou s certifikovaným kurzem: léčba bolesti skupina analgetik, spasmolytik, antipyretika, antiphlogistika alergické reakce antihistaminika hypoglykémie navázat na měření hladiny glukózy glukometrem možnost podání roztoku glukózy, dehydratace rehydratace krystaloidními roztoky hyperventilace, tetanie navázat na měření saturace kyslíku benzodiazepin nauzea antiemetika febrílie antipyretika zácpa laxantiva průjem antidiarhoika křeče spasmolytika, benzodiazepin neklid, třes sedativa spánek hypnotika rhinitis sympatomimetika hojení defektů viz výsledek pracovní skupiny (vlhké hojení ran)

8 Navrhovaná opatření pro Cíl 2 1. Dojednání a vymezení kompetencí ve spolupráci s lékařskými odbornými společnostmi, zájmovými a profesními sdruženími a Ministerstvem zdravotnictví a) indikace vymezených léčivých přípravků, b) indikace vymezených zdravotnických prostředků, c) indikace a provádění vymezených úkonů (cévkování mužů, klyzma, zajištění periferního žilního vstupu, aplikace krystaloidních roztoků a provádění nitrožilních aplikací roztoků glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, případně další dohodnuté výkony), d) indikace a hodnocení vymezeného diagnostického vyšetření (INR, CRP, glykémie), e) zavádění a udržování inhalační a kyslíkové terapie u pacientů v preterminálním a terminálním stavu. 2. Doplnění vzdělávacích programů Společně s kompetencemi je třeba doplnit vzdělávací programy, které pomohou sestrám získat odbornou způsobilost a schopnost provádět dané úkony včetně správné indikace léčivých přípravků a zdravotnického materiálu. Vzdělávací program musí být dostupný všem všeobecným sestrám, např. ve formě certifikovaných kurzů. Dále musí být implementovatelný do vysokoškolského studia tak, aby nejlépe od roku 2020 studenti v rámci vysokoškolských studií kompetenci automaticky získávali. 3. Změny legislativy Změna zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, změna zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, případně další související obecně závazné právní předpisy. Shrnutí Oba shora vymezené cíle povedou k vyšší efektivitě ošetřovatelské péče, posílení odpovědnosti sester za ošetřovatelský proces, odstranění administrativní zátěže při změnách v rámci ošetřovatelského procesu a k narovnání nesouladu na úrovni odpovědnosti za poskytovanou ošetřovatelskou péči, která je v současné době fakticky přenášena na lékaře jako indikující subjekt, který nyní odpovídá nejen za indikaci ošetřovatelské péče, ale i za správné nastavení ošetřovatelského procesu. Navíc v tomto režimu zajistí sestra péči více pacientům. Mgr. Bc. Jiří Kabát předseda Sekce domácí péče Česká asociace sester