Technologické předpisy

Transkript

1 České dráhy ČSD V 20/20 Technologické předpisy Vyměřování rámů vozů a podvozků

2

3 České dráhy ČSD V 20/20 Technologické předpisy Vyměřování rámů vozů a podvozků Schváleno opatřením náměstka ministra dopravy pro provoz a údržbu vozidel dne č.j.: 6372/ Účinnost od

4

5 OBSAH Obsah Úvod Rozsah platnosti Technické názvosloví Způsob vyměřování popis A Měření rámu spodku a pojezdu dvounápravových osobních a nákladních vozů Měření rovin koníků Nastavení středů a příčné měření Měření rozvoru Křížové měření Vzdálenost koníků od osy dvojkolí Vzdálenost vodicích příložek Podélné úhlové měření vodicích příložek Příčné úhlové měření vodicích příložek Zkouška měřicím klínem Příčná vzdálenost vodicích příložek rozsoch Odchylky Vysvětlivky Závěr B Měření spodku podvozkových vozidel s rozchodem 1435 mm Základní poloha spodku při měření Podélná osa spodku Nesouosost toren s podélnou osou spodku Rovnoběžnost podélníků s podélnou osou spodku Kolmost čelníku k podél. ose spodku Výšková poloha kluzných ploch kluznic vzhledem ke kulové ploše torny Vzdálenost kluznic od torny Vzdálenost toren Rovinnost kluzných ploch kluznic C Měření rámu podvozku dvounápravového a více nápravového Měření podélné, příčné a křížové míry Kolmost vodicích ploch rozsoch, příložek k rámu podvozku Vzdálenost vnějších bočních stran příložek v příčném směru rámu Přípravky a měřidla

6 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) číslo č.j. Změna Předpis účinnost od opravil dne podpis 1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce

7 Organizační složka Dílny pro opravu vozidel Vozová depa ROZSAH ZNALOSTÍ Funkce Náčelník podniku a závodu Hlavní inženýr podniku a vedoucí inženýr závodu Výrobní náměstek podniku a závodu Vedoucí technologie a technického rozvoje Samostatný technolog Ostatní technologové Pracovníci OTK Referent technického rozvoje Samostatný normovač a normovač Vedoucí provozu a vrchní mistr Mistři, vedoucí čet oprav podvozků a pojezdů vozů Zámečníci podvozků a pojezdu vozů Náčelník vozového depa Hlavní inženýr Provozní náměstek Vedoucí provozu Vedoucí oprav Inženýr pro opravy osobních a nákladních vozů Inženýr pro provoz Technolog Technik pro opravy osobních a nákladních vozů Mistři pro opravy osobních a nákladních vozů Četař zámečníků ROZSAH ZNALOSTÍ rámcově detailně / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / 00.05

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD... České dráhy 00.06

9 ÚVOD Tento předpis podává návod, jak a které rozměry, na spodcích a podvozcích vozů, se musí přeměřit a které odchylky od výkresových rozměrů jsou dovoleny, aby provozem způsobená opotřebení mohla být vymezena na přijatelnou hodnotu

10 00.02

11 ROZSAH PLATNOSTI Všechny vozy přicházející do dílenské opravy a u nichž se vyvazuje dvojkolí (opravné skupiny Or, Os, Og II, Og I, Ns, Ng), podléhají vyměřování. Kromě toho musí být vyměřeny všechny vozy po vykolejení, po násilném poškození a také vozy po horkém chodu ložiska, kdy nebyla zjištěna příčina horkého chodu. Rovněž vozy s předčasně ostrými okolky kol se musí přeměřit, zda nápravy jsou rovnoběžné a v pravém úhlu k podélné ose vozu

12 30.02

13 TECHNICKÉ NÁZVOSLOVÍ Kostra spodku (obr. 1) 1. podélník 2. čelník Obr

14 Rozsochový rám (obr. 2) 1. Podélník 2. Koník 3. Rozsochový rám 4. Rozsocha 5. Vodicí příložka Obr

15 Rám podvozku (obr. 3) 1. Postranice 2. Lůžko závěsu 3. Vodicí příložka rozsochy 4. Podložka příložky rozsochy Obr. 3 Poznámka: Pojmenování jednotlivých částí je převzato z normy ČSN Názvosloví součástí kolejových vozů

16 30.04

17 ZPŮSOB VYMĚŘOVÁNÍ POPIS K tomu, aby po opravě vozu dvojkolí nenuceně a správně běžela, je nutné dokonalé proměření vozu. Hlavní myšlenkou tohoto způsobu vyměřování je vyměření pravoúhlého čtyřúhelníku, vytvořeného ze středů čepů pružnicových objímek (Obr. 1). Obr. 1 S tímto pravoúhlým čtyřúhelníkem musí být v souladu všechny ostatní rozměry

18 Podélné strany: Podélné strany čtyřúhelníku musí být na obou stranách vozů rovnoběžné, a tedy ve stejných vzdálenostech (Obr. 2). Kratší strany: Kratší strany se musí krýt s osami ze středů a vnějších ploch rozsochových kluznic, to znamená, že obě strany čtyřúhelníku se musí krýt kolmo k podélné ose vozu (Obr. 2). Obr

19 Při vyměřování čtyřúhelníku se mají vyšetřit správné vztažné body. Z těchto bodů, které jako čepy jsou pevně dány na měřicím přístroji, se pak vychází při celém ostatním vyměřování. Před začátkem vlastního vyměřování se musí rám spodku, pokud je zapotřebí, přezkoušet na prohnutí pomocí pravítek nebo šňůry, (ocelové lanko 0,5 mm). Poznámka: Při jednoduché zkoušce se můžeme obejít i bez pravítka a šňůry a pouhým okem je možno odhadnout, zda je rám zprohýbán a určit zda musí být ještě před měřením vyrovnán

20 40.04

21 Měření rámu spodku a pojezdu dvounápravových osobních a nákladních vozů s rozchodem 1435 mm Toto měření se provádí při opravách Or, Os; Og II; Og I, Ns; Ng; po vykolejení a po násilném poškození. 1. MĚŘENÍ ROVIN KONÍKŮ Aby bylo dodrženo ustanovení úvodní kapitoly, musí se nejdříve vyšetřit poloha koníků. a) Výška Výška se přezkouší tím, že se na horní okraj děr pro čepy, nebo na dva zastrčené měřicí čepy přiloží lanko (obr. 3). Obr

22 b) Stranová poloha: Stranová poloha se přeměří přiložením lanka na koncové koníky (b). Vystupují-li střední koníky vně (b), přiloží se lanko na vnitřní strany (obr. 4). Obr. 4 c) Šikmé postavení koníků: Šikmé postavení koníků se zjistí úhelníkem (obr. 5, 6). Obr. 5 Obr

23 2. NASTAVENÍ STŘEDŮ A PŘÍČNÉ MĚŘENÍ: Pomocí čepů a kuželových zástrček se upevní měřicí přípravky na koníky (obrázek 7). Obr. 7 Měřicí přípravky se usadí tak, aby ukazatele čepů ukazovaly na nulový bod dělení, nebo tak, aby na obou stranách od nuly byl stejný počet dílků označených na pravítku

24 Vzdálenost obou otvorů koníků je takto přesně rozpůlena a nalezené středy jsou vztažnými body pro další měření (obr. 8). Obr. 8 Pro srovnání měřicího čtyřúhelníku (obr. 1) se nejdříve přeměří příčná vzdálenost koníků, to je středů čepů objímek pružnic (podle středů čepů příslušného dvojkolí u nás většinou 1970 mm. Rozměry středů čepů dvojkolí bývají 1850 mm, 1935 mm, 1990 mm a 2000 mm). Měří se ocelovým pásmem přiloženým na výstupky s označenými středy (obr, 9)

25 Obr. 9 Není-li možné měřit od těchto výstupků (vystupující potrubí, nebo pákové brzdy), provede se měření na spodních výstupcích měřidla (obrázek 10). Obr

26 3. MĚŘENÍ ROZVORU Měří se podélné strany čtyřúhelníku přiložením pásma na čepy sousedních měřidel, viz obrázek 11. Oba rozměry se porovnávají, zda odpovídají dovoleným tolerancím a rozvoru vozu. Obr KŘÍŽOVÉ VYMĚŘENÍ a) Pravoúhlost čtyřúhelníku a tím i spodku vozu a částí pojezdu se zjistí měřením úhlopříček, viz obr. 12. Obr

27 Poznámka: Při měření se použije druhých, uvnitř ležících čepů měřidla pro přiložení pásma, protože přímé měření od vně ležících čepů pro různé překážky není možné. Viz obrázek 13 o umístění měřicích čepů. Obr. 13 b) U vozů s brzdou je měření znemožněno brzdovým zařízením a musí se použít vedení pro měřicí pásmo. Vedení pásma (obrázek 14, 15) se upevní pružnými svorkami přibližně uprostřed délky vozu na podélníky. Vychází-li se ze základního způsobu vyměřování od čepu pružnicových objímek, musí se nejdříve nastavit měřidla do středu koníků. Je-li příčná a křížová míra v přípustných odchylkách a středy rozsoch a středy koníků jsou shodné v dovolených odchylkách, není třeba dalšího nastavení měřidel

28 Obr. 14 Obr

29 c) Odchylky rozsoch se odečtou na milimetrovém dělení měřicího úhelníku, který se přiloží na spodní desku měřidla (viz obr. 16, 17). Jsou-li překročeny odchylky středů rozsoch, nastaví se měřidla na středy rozsoch. Je-li pak rozvor a křížová míra v dovolených tolerancích, je to důkaz, že poloha koníků, měřeno v podélném směru osy vozu, potřebuje opravu. Od správné střední polohy rozsoch se přistoupí k vyměření polohy koníků a odchylky jejich polohy se odečtou na měřidle. Poznámka: Vycházejí-li také při druhém měření, tj. ze středů rozsoch nepřípustné odchylky rozvoru, křížové míry a středů koníků, pak se provede podle obou vyměření (od středů koníků, nebo od středů rozsoch) taková úprava, která si vyžádá menší pracnost. Výchozími body pro tento způsob měření jsou páry koníků a rozsoch s nejmenšími odchylkami středů. 5. VZDÁLENOST KONÍKŮ OD OSY DVOJKOLÍ Při nastavení měřidla na osu souměrnosti (podle obr. 8) ukazují špičky na čepech zároveň odstup koníků od středu na milimetrovém dělení. Vyměřovací čepy jsou pod hlavou opatřeny kuželových osazením. Tyto čepy se samočinně postaví do středu koníků. Tím je znemožněno výstředné usazení čepů, tj. mimo střed vrtání koníků. 6. VZDÁLENOST VODICÍCH PŘÍLOŽEK ROZSOCH OD OS DVOJKOLÍ Vzdálenost vodicí příložky rozsoch od drážky spodní desky měřidla, která označuje osu souměrnosti (obr. 16), se měří na krátkém rameni úhelníku s oboustranným milimetrovým dělením. Obrácením úhelníku se zajistí odstup druhé příložky rozsochy (obr. 17)

30 Obr. 16 Obr. 17 Poznámka: Vzdálenost příložek od osy souměrnosti musí být na obě strany stejná. Je závislá na tom, zda jde o pevné nebo rejdovné nápravy a na velikosti rozvoru (viz stať odchylek). Zakazuje se zmenšovat vzdálenosti mezi kluznými plochami příložek rozsoch, které brání správnému nastavení dvojkolí do středu rozsoch a tím i správnému nastavení dvojkolí v obloucích

31 7. PODÉLNÉ ÚHLOVÉ MĚŘENÍ VODICÍCH PŘÍLOŽEK Měření je spojeno s předcházejícím měřením. Podélné úhlové měření vodicích příložek se provede tak, že se přiloží úhelník na spodní měřicí desku měřidla (srovnat s obr. 17). Poznámka: Odchylka od pravého úhlu se pozná podle světelné mezery mezi kluznou plochou příložky a rámem úhelníku. Obrácením úhelníku se přeměří druhá příložka. K zajištění velikosti odchylky se použije mezerové měrky. 8. PŘÍČNÉ ÚHLOVÉ MĚŘENÍ VODICÍCH PŘÍLOŽEK a) Pro měření se použije stejného úhelníku jako u předešlých měření. b) Nejprve se položí pravítko napříč podélné osy vozu na protilehlá měřidla, nebo se ze spodu (viz obr. 18 označeno čárkovaně) přidrží, překáží-li vedení brzdového mechanismu, nebo topné potrubí. Přiložením úhelníku se přeměří každá jednotlivá příložka (viz obr. 18). Obr

32 9. ZKOUŠKA MĚŘICÍM KLÍNEM Vzdálenost vnější plochy rozsochové příložky od středu čepu objímky pružnice a středů koníků se měří měřicím klínem (viz obr. 19). Obr PŘÍČNÁ VZDÁLENOST VODICÍCH PŘÍLOŽEK ROZSOCH Vzdálenost vnějších ploch rozsochových příložek k podélné ose vozu (viz obr. 20) se měří ocelovým pásmem. Jak ukazuje obr. 21, jsou k tomuto účelu na pásmu upevněny svorka s dorazy a posuvná svorka, která se při měření přiloží na vnější plochy kluzných příložek. Vzdálenost se odečte na pásmu

33 Obr. 20 Obr

34 ODCHYLKY V obrazovém znázornění a v následující tabulce jmenovitých rozměrů a odchylek na listech a značí písmena (indexy) a až l zároveň i druh měření, a to: a = poloha koníku na výšku, obr b = poloha koníku do stran, obr c = příčné měření, obr d = měření rozvoru, obr e = měření křížové, obr f = vzdálenost koníků od středu, obr g = vzdálenost vodicích (kluzných) ploch rozsochových příložek od středu, obr h = podélné úhlové měření rozsoch, obr i = příčné úhlové měření rozsoch, obr k = příčná vzdálenost vnějších ploch vodicích příložek, l = měření měřicím klínem (vzdálenost vodicí příložky od středu objímky pružnice), obr Poznámka: Vysvětlivky k písmenům (indexům) a až l jsou uvedeny na listu

35 Odchylky a rozdíly Odchylka (a) a (b) (c) odchylky Mezní rozdíly pro dílnu pevné nápravy mm rejdové nápravy mm ±5 ±5 lanko ±2 +4 označení Měřidlo výkres (e) rozdíl příčných měření dvojkolí mezi sebou Rozdíl dvou měření rozvoru (d) Rozdíl obou křížových měření (e) (f) do 4,5 m 1) rozvoru do 6 m 1) g rozvoru přes 1) 6 m 1) 4 8 měřidlo a pásmo 5 8 pásmo a měřidlo 6 12 měřidlo a pásmo ±4 od jmenovitého rozměru viz vysvětlivky +5 2) ) ) 2 měřidlo Měřidlo a úhelník 1) Zde se musí vycházet od jmenovitého rozměru podle výkresu nebo typového listu, 2) minimální rozměry jsou dovoleny jen po jedné straně, maximální rozměry jsou oboustranně přípustné 41.15

36 Odchylky a rozdíly Vodící příložky podél (h) napříč (i) Příčná vzdálenost vodících příložek (k) 1) Rozdíl vzdál. vod. příložek od středu čepu pruž. (1) Mezní rozdíly pro dílnu pevné nápravy rejdové nápravy mm mm ±2 ± ±4 ± vodící příložky 1 páru } páry vzájemně Měřidlo označení měřidla a úhelník pásmo měř. klín a měřidlo výkres 1) Zde se musí vycházet od jmenovitého rozměru výkresu nebo typového listu Poznámka: Vzdálenost středů nárazníků (dílenská tolerance 1740 až 1760) se musí vždy přezkoušet, právě tak výška nárazníků nad temenem kolejnice, která při prázdném voze má být nejméně 1040 a nejvýše 1065 mm

37 Vysvětlivky: K odchylce a aby se zabránilo zbytečnému rovnání spojenému s úpravou překročených odchylek, vyšetří se nejdříve, zda nejsou namontovány nestejně vysoké koníky: je-li tomu tak, musí být vyměněny. K odchylce b a c ukazuje-li rovina koníků ze strany a příčné měření nepřípustné odchylky, přezkoušejí se koníky nejen na šikmé postavení, nýbrž také na jmenovité rozměry šířky koníků a výkresovou vzdálenost vnějších ploch koníků. Vnější plochy se přeměří pásmem, aby se zabránilo zbytečným úpravám. K odchylce d a e zásadně se používá způsobu uvedeného pod A4 a dodržuje se pořadí pro nastavení středů měřidel, protože zabraňuje zbytečným nákladům a nesprávným opravám a dovolí nejjednodušší rozpoznání závad s nejlevnějším a nejrychlejším jejich odstraněním. K odchylce f rozdíl vzdálenosti koníků jednoho páru koníků a jednoho dvojkolí smí být nejvýše 4 mm. Při odchylkách + nebo od jmenovitého rozměru jsou například: + 3 mm a 1 mm, nebo + 2 mm a 2 mm, a pracovní hodnota musí být jen 4 mm přípustného rozdílu. V bodě f v sestavě na uvedená dílenská tolerance + = 8 mm, rozdíl platí vzájemně pro obě dvojkolí jednoho vozu. K odchylce g pro mezní míry jsou směrodatné neopotřebené plochy vodicích příložek. Opotřebení příložek 2 mm do hloubky je zanedbatelné

38 ZÁVĚR Počet potřebných měřidel pro měření spodků vozů není v každé dílně stejný. Při pásovém způsobu opravy a při taktu od 30 do 60 minut je účelné vybavit každou kolej (pás) jednou sadou měřidel. Pro 8 až 17, nebo v průměru 12 až 13 měřených vozů měla by při 8 hodinové směně stačit jedna sada měřidel. Vzhledem k individuálnímu uspořádání prací v té které dílně k potřebnému proměřování při těchto pracích a k přeměřování pojezdu po větších rovnacích pracích musí být pojezd ještě jednou proměřen. S ohledem na různé pracovní způsoby a zčásti na dvojnásobná měření i k vymezení ztrátových časů je možno počítat pro 12 vyměřovaných vozů během 8 hodinové pracovní doby jednu sadu měřidel na spodky vozů. Poznámka: U dvounápravových osobních vozů, jejichž koníky mají otvory svislé nebo šikmé, provede se vyměření pomocí středicích přípravků, vložených mezi rozsochové vodicí příložky, obdobně jako při vyměřování podvozků. Totéž platí pro vozy soustavy Rybák

39 B. Měření spodků podvozkových vozidel s rozchodem 1435 mm 1. ZÁKLADNÍ (VÝCHOZÍ) POLOHA SPODKU PŘI MĚŘENÍ Měření se provádí při opravách Os, Og II, Og I, Ng po vykolejení a po násilném poškození. Postup při měření: a) Spodek se podepře na hlavních příčnících (s tornami) tak, aby kluzné plochy kluznic jednoho příčníku byly ve vodorovné rovině. Vodorovnost se zjistí vodováhou. 2. PODÉLNÁ OSA SPODKU Postup při měření: Měření se provádí při opravách Os, Og II, Og I, Ng, po vykolejení a po násilném poškození. a) Podélná osa spodku se měří jako spojnice bodů, půlících příčný rozměr skříně (po případě spodku), měřený přes krajní podélníky v ose hlavních příčníků. b) Schéma měření: 42.01

40 3. NESOUOSOST TOREN S PODÉLNOU OSOU SPODKU Měření se provádí při opravách Os, Og II, Og I, Ng, po vykolejení a po násilném poškození. Postup při měření: a) Měří se úchylka a os toren od podélné osy spodku. b) Dovolená úchylka v mm a = 3. c) Schéma měření: 4. ROVNOBĚŽNOST PODÉLNÍKŮ S PODÉLNOU OSOU SPODKU Měření se provede při opravách Os, Og II, Og I, Ng, po vykolejení a po násilném poškození. Postup měření: a) Ve shodné a stejné vzdálenosti od podélné osy spodku se měří vzdálenost a a b po celé délce podélníků

41 b) Schéma měření: 5. KOLMOST ČELNÍKU K PODÉLNÉ OSE SPODKU Měření se provede při opravách Os, Og II, Og I, Ng, po vykolejení a po násilném poškození. a) Měří se úchylka c kolmosti po celé jeho délce. c = 8 mm při všech opravách. Poznámka: Na místo měřicích drátů může dílna na vhodném místě pasu pevně umístit na stojany pravítka, (popřípadě jen jedno pravítko) a podle nich provést všechna měření uvedená pod B 1, 2, 3, 4, 5. Měření lze provést i bez ustavení do vodorovné polohy a na montážních podvozcích za předpokladu, že zmíněná pravítka jsou tak přestavitelná, že je lze přestavit rovnoběžně s osou vozu

42 6. VÝŠKOVÁ POLOHA KLUZNÝCH PLOCH KLUZNIC VZHLEDEM KE KULOVÉ PLOŠE TORNY Měření se provede při opravách Os, Og II, Og I, Ng po vykolejení a po násilném poškození. Postup při měření: a) Přiložením šablony ke kulové ploše torny ve směru hlavního příčníku se zjistí vzdálenost d. b) Dovolená úchylka vzdálenosti d (od jmenovité hodnoty) v mm je 1. c) schéma měření: 7. VZDÁLENOST KLUZNIC OD TORNY Měření se provede při opravách Os, Og II, Og I, Ng a při dosazení nových skluznic. Postup měření: a) Měří se vzdálenost e středu kluzné plochy kluznice od středu torny. b) Dovolená úchylka v mm ve vzdálenosti e (od jmenovité hodnoty) je ± 5 mm

43 c) Schéma měření: 8. VZDÁLENOST TOREN Měření se provede při opravách Os, Og II, Og I, Ng při vykolejení a po násilném poškození. a) Pásovým měřidlem se měří vzdálenost f os toren. b) Dovolená úchylka v mm vzdálenosti f (po jmenovité hodnoty) ± 10. c) Schéma měření: 42.05

44 9. ROVINNOST KLUZNÝCH PLOCH KLUZNIC Měření se provádí při opravě Og II, Og I a Ng. Postup při měření: a) Při měření se podepře spodek ve třech bodech A, B a C, a to u jednoho příčníku v torně a u druhého příčníku vedle kluznic. (Doporučuje se, aby rovina kluznic tohoto příčníku byla vodorovná). b) Zjistí se vzájemný sklon rovin proložených kluznými plochami kluznic každého příčníku. c) Dovolená úchylka sklonu rovin je maximálně 1 : d) Schéma měření: Poznámka: Spodek může být podepřen ve třech bodech podle bodu 9a i při přepravě na provizorních montážních podvozcích a nemusí se stavět do vodorovné polohy za předpokladu, že odchylka sklonu rovin se změří přiložením pravítka na kluznice a rámové stavěcí vodováhy k tomuto pravítku. Odečtením obou poloh vodováhy se zjistí rozdíl a tím úchylka sklonu rovin

45 C. Měření rámu podvozku dvounápravového a vícenápravového C1. Měření podélné, příčné a křížové míry a) u podvozku dvounápravového Měření se provádí při každé prohlídce Op, Or, Os, Og II, Og I, Ns, Ng, po vykolejení a poškození spodku. Způsob měření: 1. Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžné se základní rovinou. Mezi vodicí plochy příložek rozsoch se vloží dřevěné lišty nebo jiné přípravky se středicím důlkem, vzdálené 100 mm od spodní strany příložek rozsoch (na dřevěných lištách se vyznačí střed). Měří se pevnou hrotovou stavěcí mírou (odpich), ocelovým pravítkem a příložným úhelníkem. 2. Na vyměřovacím stavu 1,2 = podélné míry na obou stranách 3,4 = příčné míry 5,6 = křížové míry a = středicí vložka b = vyznačení středů rozsoch Obr. 2 Tabulka 1 Název Dovolené úchylky v mm při opr. Or, Os, Ns, Ng Og II, Og I Podélná míra 1,2 ± 2 m/m ± 1,5 m/m Rozdíl míry podélné 1 proti 2 3 m/m 2 Příčná míra 3,4 ± 2 m/m ± 1 Rozdíl míry příčné 3 proti 4 3 Rozdíl míry křížové 5 proti 6 4 m/m

46 b) u podvozku třínápravového Px) Měření se provádí při každé prohlídce Op, Or, Os, Og II, Og I, Ns, Ng, po vykolejení a násilném poškození spodku. Způsob měření: 1. Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžné se základní rovinou. Mezi vodicí plochy příložek rozsoch se vloží dřevěné lišty nebo jiné přípravky se středicím důlkem, vzdálené 100 mm od spodní vnější strany kluznic (na dřevěných lištách se vyznačí střed). Měří se pevnou hrotovou stavěcí mírou (odpich), ocelovým pravítkem a příložným úhelníkem. 2. Na vyměřovacím stavu. Obr. 3 Postup při měření: 1. měření míry podélné 1,2, potom podélné míry 3, 4, 5, 6 2. měření míry příčné 7,8 3. měření míry křížové 9,10, potom křížové míry 11, 12, 13, 14 Tabulka 2 Název označení Dovolené úchylky v mm při opr. Or, Os, Ns, Ng Og II, Og I Podélná míra 1, 2 ± 2 ± 1,5 Rozdíl míry podélné 1 proti Podélná míra 3, 4, 5, 6 ± 1,5 ± 1 Rozdíl míry podélné 3 proti 4,5 proti Příčná míra 7, 8 ± 1,5 ± 1,5 Rozdíl míry křížové 9 proti Rozdíl míry křížové 11 proti 12 a 13 proti

47 c) u podvozku pětinápravového (Hx) Měření se provádí při každé prohlídce Or, Os, Og II, Og, Ns, Ng, po vykolejení a násilném poškození spodku. Způsob měření: Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžné se základní rovinou, středy kluznic se zjistí jako u podvozku dvounápravového. Obr Měření podélné míry: Nejprve se měří středy rozsoch náprav. Potom se měří středy rozsoch krajních a středních náprav. Následuje měření středu rozsoch krajních a vedlejších náprav a postupně dalších. 2. Měření křížové míry: Nejprve se měří středy rozsoch náprav. Potom se měří středy rozsoch krajních a středních náprav. Následuje měření středu rozsoch krajních a vedlejších náprav a postupně dalších. 3. Měření příčné míry. Dovolené úchylky platí u třínápravového podvozku

48 d) Měření podvozků bez rozsoch U podvozku z pásových podélníků, u podvozku řady Vssa rumunské výroby nebo podvozky Diamond a podvozky bez rozsochového vedení se měří takto: Způsob měření: 1. na podvozku v rozloženém stavu se proměří rovnoběžnost dosedacích ploch pro uložení lož. domků, levá strana k pravé. 2. podvozek se přeměří zavázaný, a to následovně: a) podvozek musí stát na vodorovné koleji, b) hrotovou mírou (odpich) se přeměří vzdálenost středů čepů na obou stranách (podélná míra). Potom se s podvozkem popojede a znovu se přeměří středy čepů. Dovolená úchylka vzdálenosti středů (podélná míra) vzájemný rozdíl levé strany proti pravé je jako u dvounápravového podvozku list

49 e) U podvozku dvounápravového bezrozsochového (typ La) Měření se provádí při každé prohlídce Op, Or, Os, Og II, Og I, po vykolejení a poškození podvozku. Způsob měření: 1. Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžně se základní rovinou. Pružiny s ložiskovou komorou se demontují. Na výstupky rámu pro vedení pružnic se nasune univerzální přípravek se středicím důlkem, který dosedne na rám. Měří se pevnou hrotovou stavěcí mírou (odpich), ocelovým pravítkem a příložným úhelníkem. 1,2 = podélné míry na obou stranách 3,4 = příčné míry 5,6 = křížové míry a = středicí vložka b = vyznačení středů Obr. 5 Tabulka 3 Obr. 6 Název Dovolené úchylky v mm při opr. Or, Os Og II, Og I Podélná míra 1, 2 ± 1,5 ± 1,5 Rozdíl míry podélné 1 proti Příčná míra 3, 4 ± 2,5 ± 2,5 Rozdíl míry 3 proti 4 3 ± 2,5 Rozdíl míry křížové 5 proti

50 f) U podvozku dvounápravového bezrozsochového (Balm typ ,1) Měření se provádí při každé prohlídce Op, Or, Os, Og II, Og I, po vykolejení a poškození spodků. Způsob měření: 1. Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžné se základní rovinou. Mezi vodicí plochy kluznic se vloží přípravek se středicím důlkem, vzdálený 180 mm od spodní plochy horní části kluznice na přípravku se vyznačí střed. Měří se pevnou hrotovou stavěcí mírou (odpich), ocelovým pravítkem a příložným úhelníkem. 2. Na vyměřovacím stavu. Obr. 7 1,2 = podélné míry na obou stranách 3,4 = příčné míry 5,6 = křížové míry c = Vzdálenost šikmých opěrných ploch měřená mezi body c 1 a c 2 a = středicí vložka b = vyznačení středů Tabulka 4 Obr. 8 Název Dovolené úchylky v mm při opravách Or, Os Og II, Og I Podélná míra 1, 2 ± 2 ± 2 Rozdíl míry podélné 1 proti Příčná míra 3, 4 ± 2 ± 2 Rozdíl míry křížové 5 proti Rozdíl míry 3 proti Dovolené rozmezí c 461, ,

51 g) U podvozku dvounápravového bezrozsochového (typ Y-Ba, Y-ABa) Měření se provádí při každé prohlídce Op, Or, Os, Og II, Og I, po vykolejení a poškození podvozků. Způsob měření: 1. Rám podvozku musí být při vyměřování ustaven do roviny rovnoběžné se základní rovinou. Čepy vedení ložiskové komory pro měření musí být namontovány. Na čepy se nasune univerzální přípravek se středicím důlkem, který dosedne na rám. Měří se pevnou hrotovou stavěcí mírou (odpich), ocelovým pravítkem a příložným úhelníkem. 2. Na vyměřovacím stavu. Obr. 9 1,2 = podélné míry na obou stranách 3,4 = příčné míry 5,6 = křížové míry a = středicí vložka b = vyznačení středů c = vzdálenost středů čepů pro vedení lož. komory Tabulka 5 Obr. 10 Název Dovolené úchylky v mm při opravách Or, Os Og II, Og I Podélná míra 1, 2 ± 1,5 ± 3 Rozdíl míry 1 proti Příčná míra 3, 4 ± 2,5 ± 1 Rozdíl míry 3 proti 4 3 Rozdíl míry křížové 5 proti Dovolené rozmezí c ± 1,5 ± 1,

52 C. 2. Kolmost vodicích ploch rozsochových příložek k rámu podvozku a) Poloha příložek rozsoch k rámu podvozku Měří se v podélném směru rámu úchylka a, v příčném směru rámu úchylka b, příložky (neb podložky příložky při Og a Ng) rozsoch od svislice a ve vodorovné rovině, v podélném směru rámu úchylka c rozsoch od kolmice na směr podélné osy rámu. Měří se přiložením pravítka na konce rozsoch a přiložením úhelníku na toto pravítko. Obr. 11 Největší odchylka vodicích ploch příložek nebo rozsoch měřená ve vzdálenosti 100 mm od spodní hrany příložky nebo dolního konce rozsochy může být nejvýše 3 mm. Měří se odchylky a a b vnitřních a vnějších vodicích ploch od roviny kolmé k rovině vodorovné. Provede se u oprav Or, Os, Og II, Og I, Ns, Ng. Odchylka c 1 mm u Og I a c 2 mm u ostatních druhů oprav

53 b) Poloha vedení ložiskové komory k rámu podvozku (vozy Balm) Měří se v příčném směru úchylka a a b a šířka opěrné plochy. Obr. 12 Tabulka 6 Oprava Maximální rozdíl mezi mírou a a b Rozdíl c Or, Os, Og II Og I Techn. podmínky

54 c) Poloha vodicích čepů k rámu podvozku (vozy NDR, Y-Ba, Y-Aba) Měří se v podélném směru rámu úchylka a, v příčném směru rámu úchylka b. Obr. 13 Dovolená úchylka v mm Oprava a o Or, Os, Og II ± 1,5 ± 1,5 Og I ± 1 ± 1 Technické podmínky

55 C. 3. Vzdálenost vnějších bočních stran příložek v příčném směru rámu Vzdálenost vnějších bočních stran příložek (při Ng a Og podložek příložek) rozsoch v příčném směru rámu. Obr. 14 Tabulka 8 Dovolená úchylka v mm Označení rozměrů Při Or, Os, Ns, Og, Ng Vzdálenosti f 1, f 2, f 3, f 4 od jmenovitého rozměru = 2 Rozměry g 1 a g 2 nesmí se lišit od rozměru x o 1 Rozměry h 1 a h 2 nesmějí se lišit od rozměru x o

56

57 PŘÍPRAVKY A MĚŘIDLA 50.01

58 R poloměr zakřivení příslušný pro jednotlivé průměry čepů (nálitků na rámu) pro vedení ložiskové komory Přípravek pro měření bezrozsochového podvozku typu Y-ABa, Y-Ba a La 50.02

59 Přípravek pro měření bezrozsochového podvozku Balm typu

60 Měřidlo na křížové a podélné míry (č.v PKVP V Bratislava) 50.04

61

62

63