Profesor Giles MacFarlane s tich m zaúpûním narovnal

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Profesor Giles MacFarlane s tich m zaúpûním narovnal"

Miloš Dušek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Redmansk kraj Republika aralansk ch státû (dfiíve stfiedovûké Araluenské království) ãervenec 1896 Profesor Giles MacFarlane s tich m zaúpûním narovnal bolavá záda. Zaãínal b t trochu moc star na to, aby zûstával takhle dlouho skrãen, jemnû ometal prach z vykopané pûdy pfied sebou a pokou el se ze zemû vyprostit dal í cenn pfiedmût, kter tam byl uvûznûn tak dlouh ãas. Zfiíceninu hradu objevili profesor a jeho pracovní skupina náhodou pfied nûkolika lety. Zhotovili nákres troj - úhelníkov ch hlavních hradeb, coï byl u hradu neobvykl tvar. Uprostfied vyãi tûného prostoru stál zubat pah l starobylé hlavní vûïe. Zborcená vûï byla teì vysoká stû- Ïí ãtyfii metry, ale i z jejího zchátralého stavu MacFarlane poznal, Ïe se jednalo o pozoruhodnou stavbu. 9

uvûznûn tak dlouh ãas. Zfiíceninu hradu objevili profesor a jeho pracovní skupina náhodou pfied nûkolika lety.

2 První rok vykopávek strávili vymezováním vnûj ích hranic stavby. V dal ím roce zahájili fiadu prûzkumn ch v kopû, kopali do hloubky, aby zjistili, co leïí pod vrstvou zeminy, kamení a suti, která se za dvanáct století nashromáïdila. Teì ve tfietím období se dostali k jemné práci a zaãínali ve vykopávkách objevovat dávné poklady. Tu opaskovou pfiezku. Tam hrot ípu. NÛÏ. Zlomenou vafieãku. perky, které podle zpracování a celkového vzhledu patfiily zhruba do poloviny sedmého století obecné éry. Jednoho památného dne odkryli Ïulovou destiãku s vyfiezan m zpodobením divokého kance. Právû tento kus nad ve kerou pochybnost urãil, o kter hrad se jedná. Tohle byl hrad Redmont, fiekl MacFarlane sv m ztichl m pomocníkûm. Hrad Redmont. Souãasník bájemi opfiedeného hradu Araluenu. Sídlo barona Aralda, o nûmï se vûdûlo, Ïe byl jedním z nejvûrnûj ích stoupencû legendárního krále Duncana. Pokud Redmont opravdu existoval, pak v echny povûsti o jeho obyvatelích nepochybnû mohly mít pravdiv základ. MoÏná, uvaïoval MacFarlane v bláhové nadûji, Ïe najde dûkaz, Ïe tajemní araluen tí hraniãáfii skuteãnû existovali. Byl by to nesmírnû v znamn objev. Práce pokraãovaly, v kopy pronikaly do je tû vût í hloubky, ale Ïádn nález nebyl tak zajímav jako ten první. MacFarlane a jeho lidé se museli spokojit s obvykl mi nálezy v podobû neurãit ch kovov ch nástrojû a ozdob, hlinûn ch stfiepû a zbytkû kuchyàsk ch nádob. Pátrali, kopali a ometali prach a kaïd den doufali, Ïe objeví svûj vlastní svat grál. JenÏe jak letní období vy- 10

Teì ve tfietím období se dostali k jemné práci a zaãínali ve vykopávkách objevovat dávné poklady. Tu opaskovou pfiezku. Tam hrot ípu. NÛÏ. Zlomenou vafieãku.

3 kopávek ubíhalo, MacFarlane zaãal ztrácet nadûji. Pfiinejmen ím pro leto ní rok. Pane profesore! Pane profesore! KdyÏ sly el, Ïe na nûj nûkdo volá, vstal a znovu si chvíli tfiel záda. Nûjaká dívka ze skupiny mlad ch dobrovolníkû, ktefií doplnili placené zamûstnance univerzity, bûïela mezi v kopy, a jakmile spatfiila profesora, zaãala mávat. Profesor se zamraãil. Na místû archeologického prûzkumu se nikdo nemûïe pohybovat tak neukáznûnû. Jeden chybn krûãek by mohl zniãit t dny trpûlivé práce. Pak v dívce poznal Audrey, jednu ze sv ch oblíbenkyà, a v raz jeho tváfie zmûkl. Byla mladá. Mládí je vïdy neukáznûné. Dobûhla k nûmu a zastavila se, ramena se jí zdvihala, jak popadala dech. No tak, Audrey, co se dûje? zeptal se, kdyï jí dopfiál trochu ãasu. Stále prudce oddechovala a ukazovala na kopec smûrem k fiece Tarbu. Tam za fiekou, oznamovala. V propletenci stromû a kfioví. Objevili jsme zbytky nûjaké prastaré chaty. Pokrãil rameny, takov objev ho nevzru il. Byla tam vesnice, fiekl. To není Ïádné pfiekvapení. JenÏe Audrey potfiásala hlavou, vzala ho za ruku a chtûla ho vést z kopce dolû. Tahle chata stála daleko od vesnice, prohlásila. Musíte se na ni jít podívat! MacFarlane váhal. Cesta dolû bude dlouhá a zpátky nahoru je tû del í. Pak v duchu pokrãil rameny. Audreyino nad ení by mûl podporovat, napadlo ho, ne potlaãovat. Nechal se dívkou vést dolû po zarostlé klikaté pû inû. 11

Na místû archeologického prûzkumu se nikdo nemûïe pohybovat tak neukáznûnû. Jeden chybn krûãek by mohl zniãit t dny trpûlivé práce.

4 Pfie li po starém mostu klenoucím se pfies fieku. ProtoÏe profesor nikdy nepropásl pfiíleïitost k v uce, ukazoval dívce, jak jsou opûry mostu na obou koncích star- í neï stfiední oblouk. Stfiední ãást je mnohem novûj í, vykládal. Tyhle mosty byly fie ené tak, aby se stfiední oblouk dal v pfiípadû útoku rozebrat nebo zniãit. Za normálních okolností by mu Audrey visela oãima na ústech. Profesor pro ni pfiedstavoval velk vzor. Dnes v ak hofiela nedoãkavostí, aby mu ukázala svûj objev. Ano, ano, fiekla roztrïitû a pobízela ho dál. Shovívavû se usmál, kdyï ho zatahala za rukáv a odvádûla pryã od pozûstatkû starobylé vesnice. Jakmile ve li do lesa, lo se jim hûfi a museli si razit cestu po úzké pû inû mezi hust mi velk mi stromy a bujn m podrostem. Nakonec Audrey opustila pû inu, dvakrát zaboãila a prodírala se kupfiedu divokou zmûtí popínav ch rostlin. Mac- Farlane ji nejistû následoval a pak stanul v mírném úïasu, kdyï zjistil, Ïe se nachází na malé m tinû obklopené letit mi duby a podstatnû mlad ími dfiíny. Jak jste to proboha na la? zeptal se a Audrey zãervenala. Tedy... já... ehm... potfiebovala jsem trochu soukromí... vïdyè víte, odpovûdûla rozpaãitû. Pfiik vl a mával rukou. UÏ nic nefiíkejte. Vedla ho dál, a kdyï se podíval, kam ukazuje, jeho cviãené oko neomylnû rozeznalo obrysy malé chaty nebo srubu. Vût ina stavby samozfiejmû shnila. Pofiád ale zûstávalo nûkolik zbytkû svisl ch podpûr. Dub, prohlásil. Ten vydrïí vûky. Daly se rozeznat i náznaky místností a stûn mezi nimi 12

Profesor pro ni pfiedstavoval velk vzor. Dnes v ak hofiela nedoãkavostí, aby mu ukázala svûj objev. Ano, ano, fiekla roztrïitû a pobízela ho dál.

5 slabé stopy, které se za staletí otiskly do zemû, i kdyï pûvodní stavba dávno zmizela. A velice dobfie byla patrná zarovnaná plocha podlahy uvnitfi. Tam vzadu byla asi stáj, fiekla dívka a na starobylém místû zti ila hlas. Na la jsem nûkolik kouskû kovu udidla a nûco, co by mohly b t spony postrojû. A zbytky vûdra. MacFarlane se pomalu otáãel dokola a pozornû zkoumal neurãit obrys stavby. Má jiné prostorové uspofiádání neï vesnické domy, prohodil, skoro jako by pro sebe. Úplnû jiné. Udûlal pár krokû s úmyslem nahrubo zmûfiit rozmûry chaty, a pak se náhle zastavil. Sly ela jste to? Audrey s do iroka otevfien ma oãima pfiisvûdãila. Ten poslední krok. Znûlo to, jako by zemû byla dutá. Spoleãnû si klekli na kolena a odhrabávali hlínu a zetlelé listí. Audrey poklepala klouby na zem a znovu usly- eli ozvûnu dutiny dole. MacFarlane nikdy nikam ne el bez malé lopatky za opaskem. Teì ji vytáhl a zaãal odhazovat zeminu stranou. Pak ostfií narazilo na nûco pevného bylo to pevné, ale do jisté míry i poddajné. Rychle pracoval a pfiitom prûbûïnû ovûfioval ten dut zvuk, aï oãistil obdélníkov kus asi ãtyfiicet krát padesát centimetrû. Audrey se pfiedklonila a ometla zbytky hlíny zprostfiedka. Zjistili, Ïe se dívají na starodávnou vyschlou dfievûnou desku. Na jedné stranû mûla mosazn kruh a MacFarlane pod nûj opatrnû vsunul lopatku a zvedal ho. Deska la nahoru také, praskala a ãásteãnû se rozpadávala. Objevil se kamenem obloïen vnitfiní prostor. 13

MacFarlane se pomalu otáãel dokola a pozornû zkoumal neurãit obrys stavby. Má jiné prostorové uspofiádání neï vesnické domy, prohodil, skoro jako by pro sebe. Úplnû jiné.

6 A obsahoval starodávnou truhliãku ze dfieva a mosazi. Profesor opût pouïil lopatku a opatrnû páãil víko. Audrey zadrïela jeho ruku. Nemûli bychom to dûlat jinak? zeptala se. Vûdûla, Ïe za normálních okolností by MacFarlane nikdy nevyzvedával tak vzácn nález, aniï by se co nejvíc vynasnaïil uchránit ho pfied po kozením. Pohlédl jí do oãí. Mûli, pfiipustil. Ale já uï nechci dál ãekat. Víko odskoãilo pfiekvapivû snadno. PfiestoÏe mûlo mosazné panty, napadlo profesora. Kdyby byly Ïelezné, uï dávno by se rozpadly na rezav prach. Zlehka a se stûïí zadrïovanou nedoãkavostí odklopil víko dozadu a nakoukl dovnitfi. Truhla byla plná rukopisû napsan ch na pergamenu ten byl teì kfiehk a lámal se. Profesor jemnû zvedl jeden arch. Okraje se drolily, ale stfied zûstal nepo kozen. MacFarlane se nach lil, aby pfieãetl drobná slova na stránce. Pozornû prohlíïel dal í listy, nakládal s nimi s opatrností odborníka a lu til jména, názvy míst a události. Poté vrátil archy na pûvodní místo, v podfiepu se narovnal a oãi mu záfiily vzru ením. Audrey, vyhrkl, víte, co jsme na li? Zavrtûla hlavou. Podle jeho chování lo zfiejmû o nûco hodnû dûleïitého. Ne, pomyslela si, víc neï to, lo o nûco nevídaného. Co to je? zeptala se. MacFarlane zaklonil hlavu a rozesmál se. Stále tomu nemohl uvûfiit. VÛbec jsme nevûdûli, co se s nimi stalo, fiekl, a kdyï dívka zvedla hlavu v nevyslovené otázce, vysvûtloval dál. 14

Ale já uï nechci dál ãekat. Víko odskoãilo pfiekvapivû snadno. PfiestoÏe mûlo mosazné panty, napadlo profesora. Kdyby byly Ïelezné, uï dávno by se rozpadly na rezav prach.

7 S hraniãáfii. S Haltem, Willem Dohodou a ostatními. Kroniky a legendy nám vyprávûjí jen to, co se událo do jejich návratu z v pravy do Nihon-dÏinu. Teì ale máme tohle. Ale co to je, pane profesore? MacFarlane se hlasitû zasmál. To je zbytek pfiíbûhu, milé dûvãe! Objevili jsme ztracené pfiíbûhy z Araluenu! 15

pravy do Nihon-dÏinu. Teì ale máme tohle. Ale co to je, pane profesore?

Podobné dokumenty

ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná

KAPITOLA 1, ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná Tady jde ze schodû za Kry tûfkem Robinem Michal Medvûd hlavou napfied, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale nûkdy mu pfiipadá,