ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Prírodní základy lesnické typologie. EVL Palkovick é hurky. Piskor pruhovaný

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Prírodní základy lesnické typologie. EVL Palkovick é hurky. Piskor pruhovaný"

Transkript

1 ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE EVL Palkovick é hurky Prírodní základy lesnické typologie Piskor pruhovaný Pevninský ledovec v Moravskoslezsk ém kraji 2/2012

2 Vážení a milí ètenáøi, protože protiklady se pøitahují, dovolte mi, abych Vám v tomto zimním èísle našeho zpravodaje vyjádøila jedno krátké høejivé podìkování. Vstupujeme do ètvrtého roku realizace projektu Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko a Váš zájem o náš èasopis je stále velký. A bude-li Váš zájem o pøírodu jako takovou ještì vìtší, rádi zùstaneme poraženi. Vítìzstvím nám budiž ètenáøovo poznání o soustavì NATURA 2000, o tom, co všechno skrývá sousloví známé pod zkratkou EVL a co takzvané évéelky znamenají pro èlovìka, o èem je øeè, hovoøíme-li o pøedmìtech ochrany, A v neposlední øadì o programu LIFE+, o finanèním nástroji, prostøednictvím kterého Evropská unie poskytuje peníze na životního prostøedí. Bìhem let jde pøibližnì o 1,7 miliard EUR na projekty související s ochranou pøírody, s technologiemi na ochranu životního prostøedí a s komunikací v oblasti problematiky životního prostøedí. Díky tomuto programu vychází i Zpravodaj ochrany pøírody Moravskoslezského kraje, jehož zatím poslední èíslo zaèínáte èíst. Jste bájeèní. Ne proto, že ètete náš èasopis, ale proto, že se o pøírodu zajímáte, chcete ji nejen poznávat, ale i chránit. Kdyby umìla mluvit, jistì by jednohlasnì se mnou pronesla: Dìkuji. Rubrika - NATURA 2000 Evropsky významná lokalita Palkovické hùrky Roxana Macháèková manažerka projektu Krajský úøad Moravskoslezského kraje Evropsky významná lokalita sestává ze dvou nespojitých èástí jednak je to stávající pøírodní rezervace Palkovické hùrky na jižním úboèí Babí hory (619 m n.m.) nad údolím Rybího potoka a jednak lesní komplexy na severním úboèí Babí hory nad osadou Krnalovice. Návrh na ochranu území je vpravdì historický vzešel od Prof. RNDr. Ing. Aloise Zlatníka, Dr.Sc. ( ), našeho pøedního lesníka a ochránce pøírody, který pùsobil témìø 46 let na lesnické fakultì v Brnì. Prof. Zlatník zapoèal s prùzkumem vegetace na Moravì v roce Výsledkem jeho práce bylo mimo jiné také vytvoøení uceleného návrhu úplných lesních rezervací, které mìly být vyjmuty z lesního hospodaøení a sloužit jako trvalé zkusné plochy lesnického výzkumnictví, zamìøeného na sledování jejich vývoje a promìn po všech stránkách. Lesní rezervace mìly být také útoèištìm pùvodní fauny Polská republika a flory. Profesor Zlatník navrhl k ochranì 16 rezervací, z nichž Krnov jen èást byla skuteènì vyhlášena, napø. NPR Knìhynì Èertùv PL mlýn, NPR Mazák, NPR Salajka, NPR Radhoš. Pøírodní rezervace Palkovické hùrky byla zøízena výnosem Ministerstva kultury ÈSR v roce 1969 na ploše 20 ha. S pøijetím zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, došlo k rozšíøení Ostrava rezervace o porosty pod Babí horou. Od té doby má rezervace témìø 35 ha. Naøízením vlády è. 132/2005 Sb., kterým byl EVL Palkovické hùrky stanoven národní seznam evropsky významných lokalit, došlo k pøièlenìní lokality na severním úboèí Babí hory o výmìøe 96,6 ha. Olomoucký kraj Nový Jièín Zlínský kraj Rozloha: 131,5 ha, k. ú. Chlebovice, Myslík, Palkovice, Rychaltice, Sklenov Nadmoøská výška: m n. m. Pøedmìt ochrany: Buèiny asociace Asperulo fagetum Foto: archiv MSK Buèina Palkovických vrchù 2

3 Dle názoru odborné lesnické veøejnosti se jedná o nejlépe zachovalé reprezentativní lesní porosty 4. lesního vegetaèního stupnì v pøírodní lesní oblasti è. 39 Podbeskydská pahorkatina. Vysoká je stanovištní pestrost Ing. Otakar Holuša ve své diplomové práci (1996) vylišil 14 lesních typù. V èlenitých porostech pøevažují svìží a bohaté buèiny lipové a vlhké buèiny svazu Fagion. Pøestože se jedná o lesy èlovìkem dlouhodobì ovlivòované, vyskytují se zde pøirozené a pøírodì blízké lesy s pùvodními døevinami: buk lesní, javor klen i mléè, lípa malolistá i velkolistá, jasan ztepilý, jilm drsný, ménì je zastoupena jedle bílá. V prùbìhu lesnického hospodaøení sem byly vneseny i druhy geograficky nepùvodní pøevládá mezi nimi smrk ztepilý, modøín opadavý a borovice lesní. Øídké keøové patro je zastoupeno jeøábem ptaèím, bezem èerným, ostružiníkem køovitým. Pøekážkou pøirozené obnovy je silný tlak zejména srnèí zvìøe. Zatímco buk je díky masivnímu zmlazení ohrožen pomìrnì málo, obnova jedle, jilmu, tøešnì èi javoru v rezervaci není možná bez mechanické ochrany. Foto: archiv MSK Modranka karpatská Mikroreliéf je znaènì rozmanitý, od plošin po pøíkré svahy a potùèky v záøezech. Pro bylinné patro jsou charakteristické druhy s karpatským rozšíøením, jako je pryšec mandloòovitý, šalvìj lepkavá nebo kyèelnice žláznatá. Poslednì jmenovaná je karpatským subendemitem, který roste v Èeské republice pouze na severní a severovýchodní Moravì, kde probíhá západní hranice tohoto druhu. Detailním prùzkumem (Czernik, Doèkalová, 2011) bylo zjištìno 120 druhù vyšších rostlin, vèetnì druhù chránìných a ohrožených, napø. kruštík širolistý, lýkovec jedovatý. Na sutích a kamenitých pùdách nalezneme kapradinu hrálovitou a áron karpatský. Z pohledu zoologa se v území vyskytuje fauna typická pro karpatské listnaté lesy. Nepùvodními obyvateli, jejichž pøedkové patrnì unikli z blízké hukvaldské obory, jsou daòci evropští. Zajímavým nálezem mùže být modranka karpatská, která se ukrývá pod zetlelými kusy døeva, v mechu apod. Foto: archiv MSK Kyèelnice cibulkonosná s cibulkami v paždí listù Foto: archiv MSK Áron karpatský Jak je možno území navštívit? Jižní èástí evropsky významné lokality prochází turistická znaèka z Kubánkova (660 m n.m., nejvyšší vrchol masívu Palkovických hùrek) smìrem na Hukvaldy. Nauèná stezka Hùrky, vedoucí od pøehrady Olešná v Místku, turistickou stezku provází a poskytuje návštìvníkùm zajímavé informace nejen o pøírodní rezervaci. Další význam území Evropsky významná lokalita je jádrovým územím nadregionálního biocentra územního systému ekologické stability, jež slouží pøedevším k ochranì biologické rozmanitosti. Jedním z klíèových faktorù pro zvýšení biodiverzity je ponechání starých, usychajících a doupných stromù a pomalu se rozkládající døevní hmoty. Tak zvanì uklizený les, bez trouchnivìjící biomasy, je pro øadu organismù naprosto nezajímavý. Perspektivním zámìrem je ponechat v jádrovém území rezervace les samovolnému vývoji. V buèinách nebo smíšených porostech s jednoduchou strukturou uvolòovat ménì zastoupené listnáèe a jedle. Jehliènaté nebo pøevážnì jehliènaté porosty, založené v minulých desetiletích, postupnì pøemìòovat na bukové porosty s pøímìsí dalších listnatých døevin. Iva Páleníková Oddìlení ochrany pøírody a zemìdìlství Krajský úøad Moravskoslezského kraje 3

4 Piskoø pruhovaný (Misgurnus fossilis) Pod jménem piskoø pruhovaný si mùžeme pøedstavit všelico, zcela jistì nás však v první chvíli napadne nìco pruhovaného, co vydává pískavý zvuk. Ve skuteènosti se jedná o drobnou rybu z èeledi sekavcovití (Cobitidae), latinským jménem Misgurnus fossilis. V anglickém jazyce uvádìn jako weatherfish, nìmecky schlammpeitzger, francouzsky loche d'étang, slovensky Èík európsky. Foto: B. Lojkásek Ve starší èeské literatuøe se mùžeme setkat se jménem pískoø, což vystihuje jeho chování ponìkud výstižnìji Nejstarším pøíslušníkem pískoøovitých ryb je pískoø, psaný obvykle nesprávnì s krátkým i. Jeho jméno ale vyžaduje dlouhé í, aby vyjádøilo schopnost vydávati pískavé zvuky, stiskneme-li pískoøe v ruce... Velmi nepokojným se pískoø stává pøed blížící se povìtrnostní zmìnou. Hlavnì pøed bouøkou je bezpeènìjším prorokem zhoršení povìtrnosti nežli rosnièka. (DYK 1944). Schopnost pøedvídat poèasí dokázali využívat již zemìdìlci ve støedovìké Evropì. Jedná se o citlivost na zmìnu atmosferického tlaku, což má za následek vyplouvání k povrchu. Asijského pøíbuzného našeho piskoøe využívali již od nepamìti v Japonsku pøi pøedvídání zemìtøesení, pøed kterým asijští piskoøi divoce plavali na vodní hladinì. Všechny tyto vìštecké schopnosti vystihuje anglické jméno weatherfish. Poznávacími znaky piskoøe jsou protáhlé tìlo, po stranách mírnì zploštìlé, pokryté drobnými šupinami. Zbarvení je vìtšinou tmavì hnìdé, èasto drobnì skvrnité. Po bocích od oka až k ocasní ploutvi se táhne široký èerný pruh, jehož okraje jsou lemovány úzkými èernými proužky. Nezamìnitelným znakem je pìt párù hmatových vouskù kolem úst na rozdíl od sekavcù a møenek, které mají pouze tøi páry. Piskoø dorùstá maximální délky kolem 35 cm a váhy kolem 0,15 kg, dožívá se kolem 10 let. Zpùsobem života je to ryba, žijící na dnì bahnitých pomalu proudících nebo stojatých vod. Jedná se pøedevším o tùnì, pøíležitostnì však proniká také do rybníkù. Živí se pøedevším vodními mìkkýši, larvami hmyzu stejnì jako další drobnou bentickou faunou. O jeho chování bìhem zmìn poèasí jsme si psali již døíve. Jeho další zvláštností je možnost støevního dýchání. Díky polykání atmosferického kyslíku a jeho následnému vstøebávání ve sliznici støeva dokáže pøežívat i v silnì zabahnìných vodách s nízkým obsahem rozpuštìného kyslíku. Poslední specialitou, o které se zmíníme, je pøeèkávání vysychání prostøedí ve vlhkém bahnì. Za Foto: J. Ševèík jistých situací takto mùže pøežít vypuštìný zazimovaný rybník. Piskoø pruhovaný Ty tam jsou doby, kdy se piskoø lovil kvùli údajnì chutnému masu. V souèasnosti je výskyt piskoøe ojedinìlý, z tohoto dùvodu je uveden na seznamu ohrožených druhù a je chránìný zákonem. (Evropsky chránìný druh uvedený v pøíloze II smìrnice rady è. 92/43/EEC a souèasnì ve vyhlášce MŽP è. 395/1992 Sb.) Z historické literatury byly uvádìny pøípady, kdy byl pøed válkou hromadnì sbírán chudým venkovským obyvatelstvem v Karpatech, a to pøímo z tùní a kalužin. Hlavními predátory piskoøe však nejsou lidé, ale dravé ryby v èele se sumcem obecným. Ani ti však nejsou dùvodem, proè je jeho výskyt tak vzácný. Tím skuteèným dùvodem je vysoká citlivost na škodliviny obsažené v sedimentech dna a ztráta jeho pøirozeného životního prostøedí. Døíve všude bìžné mokøady, tùnì a luèní pøíkopy byly zavezeny nebo zanikly postupným zazemòováním. Vznik nových tùní je pøitom zamezen lidskou regulací vodních tokù. Z øek vymizel vlivem jejich zneèištìní tìžkými kovy aj. toxickými látkami. Díky intenzifikaci hospodáøství zmizel v poslední øadì také z rybníkù. V nìkterých oblastech se mu naštìstí ještì stále daøí pøežívat (napø. EVL Poodøí). Z tìchto skuteèností vidíme, jakým je piskoø dùležitým ukazatelem kvality prostøedí. Co však udìlat pro zlepšení jeho poèetního stavu? Nejdùležitìjšími faktory je obnova nebo zachování jeho pøirozených stanoviš, zamezení zazemòování tùní a vytváøení nových biotopù. Ruku v ruce s tímto opatøením musí být zlepšována jakost vody a již výstavou èistièek odpadních vod nebo zamezením splachu zneèiš ujících látek. Pohlavní dimorfismus piskoøe pruhovaného Pevnì vìøíme, že se aplikací tìchto pøístupù podaøí tohoto bezesporu zajímavého živoèicha navrátit zpátky do pøírody. Štìpán Traèík Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Správa Chránìné krajinné oblasti Poodøí a Krajské støedisko Ostrava 4

5 Rubrika - Zajímavosti z kraje Moravskoslezský kraj pøipravil dva projekty do Operaèního programu Životní prostøedí Prvním je projekt s názvem Snížení prašnosti v okolí silnièních komunikací ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a jeho hlavním cílem je výsadba izolaèní zelenì oddìlující obytnou zástavbu od frekventovaných dopravních koridorù na 5 lokalitách Moravskoslezského kraje v celkové délce 1667 m. V souèasné dobì, v níž se potýkáme s problémem zneèištìní ovzduší a jeho dopadù na lidské zdraví, význam izolaèní zelenì, jako jedné z bariér vlivu zneèištìní ovzduší na obyvatele, stále narùstá. Obzvláštì intenzivnì jej lze vnímat pøedevším v lokálním mìøítku v prùmyslových oblastech, v intravilánech mìst a obcí, podél vytížených dopravních komunikací. Zatímco imisní zatížení plynných polutantù má dlouhodobì spíše klesající tendenci díky omezování emisí z prùmyslových zdrojù, u prachových èástic, jejichž zdrojem je také automobilová doprava, je možnost jejich snížení znaènì omezena. Podstatnou èást tìchto emisí tvoøí zvíøený prach z povrchù vozovky a èástice pocházející z obrusu pneumatik èi tìlesa komunikace tzv. sekundární prašnost. Tato složka emisí není v souèasnosti výraznì omezována a má narùstající charakter pøímo úmìrný rostoucímu objemu automobilové dopravy. Izolaèní zeleò je úèinným prostøedkem k lokálnímu snižování prašnosti, a to dvìma základními zpùsoby jednak zachycováním prachu (hrubé až ultrajemné frakce) na listech a jednak snižováním rychlosti pohybu èásteèek prachu a jejich rychlejším usazováním. Vysoká schopnost døevin zachytávat prach je dána faktem, že díky pøekrývajícím se listùm disponují znaèným aktivním povrchem, který se rovná pøibližnì desetinásobku prùmìru koruny. Druhým je projekt s názvem Výsadba a obnova alejí v okolí silnièních komunikací ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. Cílem projektu výsadeb a obnovy alejí je zvýšení poètu a plochy založených a obnovených krajinných prvkù podél komunikací ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. V rámci projektu by mìlo dojít k revitalizaci stávajícího stromového patra a jeho zøízení tam, kde v souèasné dobì zcela chybí. Aleje èi stromoøadí se podél cest zakládaly již ve s t ø e d o v ì k u, è a s t o z popudu šlechty, tehdy se jim však pøipisoval spíše duchovní a estetický význam. V pozdìjších dobách naopak pøevládal význam pùdoochranný, vodohospodáøský, rekreaèní a produkèní. Ovocná silnièní stromoøadí se následnì ve velkém rozsahu zakládala zejména po druhé svìtové válce a reprezentovala na tehdejší dobu velmi intenzivní charakter ovocnáøství. Dnes pøedstavují liniové výsadby tvoøené ovocnými døevinami jedineèný fenomén naší krajiny. Liniová krajinná zeleò významnì ovlivòuje mikroklima kulturní krajiny tím, že tlumí teplotní extrémy, zvyšuje vlhkost vzduchu a znaènì pøispívá k zadržení zásob vody v krajinì. Skupiny døevin pozitivnì dotváøejí krajinný ráz dané oblasti. Liniové výsadby v krajinnì pùsobí nejen esteticky, ale jsou i významným orientaèním prvkem. Pøi pohledu kolmo opticky èlení krajinu v menší uzavøené segmenty, ale zároveò podélnì propojují jednotlivé krajinné prvky mezi sebou. Aleje budou vysázeny na 8 lokalitách Moravskoslezského kraje rozdìlených do nìkolika úsekù. Jedná se o napøíklad o výsadbu 152 ks ovocných døevin podél silnice II/460 z Deštného do Jakartovic. Daniel Mach Oddìlení ochrany pøírody a zemìdìlství Krajský úøad Moravskoslezského kraje Vyrobeno v Beskydech Každý region má svùj vlastní neopakovatelný charakter, daný pøírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Tento charakter se odráží i ve výrobcích a produktech, které z nìj pocházejí nesou v sobì duši øemeslníkù, kteøí je vytvoøili, nebo štìdrost pøírody, z níž pocházejí. Znaèení výrobkù, které garantuje pùvod z urèitého regionu, je jednou z cest, jak zviditelnit produkci místních výrobcù i poskytovatelù služeb. A to jak pro turisty a návštìvníky regionu, tak i pro jeho stálé obyvatele. Znaèka Vyrobeno v BESKYDECH je už sedmým rokem udìlována výrobkùm, které jsou kvalitní, jejich výroba ani užívání nemají nepøíznivý vliv na životní prostøedí a jsou nìjakým zpùsobem jedineèné ve vztahu k místu svého vzniku, tedy Beskydám. V souèasné dobì má právo užívat znaèku Vyrobeno v BESKYDECH pro nìkterý ze svých výrobkù celkem 22 øemeslníkù a dalších producentù. Beskydskou regionální znaèku mùžete potkat tøeba na textilních výrobcích vlastnoruènì tkaných i plnìných místní ovèí vlnou, na textilních hraèkách, na døevoøezbách, kožených výrobcích nebo keramice. Certifikát získal i med a svíèky ze vèelího vosku. Skuteènou regionální specialitou je valašský kolovrátek a køehké válené uši ze Štramberka. Úplný katalog certifikovaných výrobkù a další informace o regionální znaèce najdete na V souèasné dobì je novým koordinátorem znaèky O.S. Hájenka. V jednom z pøíštích èísel Zpravodaje vás budeme informovat o regionálních znaèkách podrobnìji. 5

6 SOUTEŽ 1. MÍSTO: ALEXANDR ŠURŠAKOV 2. MÍSTO: Cesta Jana Lišková 3. MÍSTO: Zimní okno P. Svoboda 6 Vážení ètenáøi, v minulém èísle jsme vyhlásili fotografickou soutìž o nejzajímavìjší fotografii stromu. Z došlých snímkù naše laická porota vybrala 3 vítìzné, které otiskujeme na této stranì. Vítìz soutìže obdrží publikaci Mizející Ostrava, soutìžící na druhém a tøetím místì balíèek informaèních a propagaèních materiálù Moravskoslezského kraje. Všem, kteøí se soutìže zúèastnili, dìkujeme za velmi hezké fotografie, mnohdy se zajímavým pøíbìhem. Bohužel rozsah našeho èasopisu jich nedovoluje uveøejnit více. Je na èase vyhlásit soutìž novou. V tomto èísle se mùžete doèíst o jedné regionální znaèce pùsobící na území Moravskoslezského kraje. Není to však znaèka jediná. Otázka zní: Vyjmenujte všechny regionální znaèky pùsobící na území Moravskoslezského kraje. Odpovìdi, ale i své názory, postøehy a námìty na èlánky mùžete posílat do na adresu: POKUD MÁTE ZÁJEM DOSTÁVAT ELEKTRONICKOU VERZI ÈASOPISU, NAPIŠTE NÁM SVÙJ !

7 Rubrika - Geologické zajímavosti Pevninský ledovec na úpatí masivu Biskupské kupy Bìhem nejdelších ledových dob (glaciálù), které bìhem ètvrtohor (kvartéru) prodìlala planeta Zemì, byla celá severní Evropa zalednìna. Od severní Skandinávie až po severní okraje èeských pohranièních horstev se rozprostíral obrovský pevninský ledovec. Stalo se tak pravdìpodobnì celkem tøikrát a sice v prvním elsterském glaciálu (asi pøed 630 tisíci lety), druhém elsterském glaciálu (asi pøed 430 tisíci lety) a v prvním sálském glaciálu (asi pøed 160 tisíci lety). Na severní Moravì a v èeském Slezsku byly ledovcem zasaženy Javornický a Osoblažský výbìžek, Krnovsko, Opavsko, Ostravsko, Tìšínsko a oderský úsek Moravské brány. Tlouš ka ledovcového pokryvu se pohybovala mezi desítkami metrù v pahorkatinných oblastech a zhruba 300 metry v Ostravské pánvi. Bìhem posledního (viselského) glaciálu se pevninský ledovec zastavil už ve støedním Polsku. Rekonstruovat prùbìh a rozsah zalednìní v našem pohranièí bìhem jednotlivých glaciálù je složité. K rozšifrování této èásti geologické historie nám poskytují klíèové dùkazy nánosy sedimentù, které v souvislosti s pevninským ledovcem vznikly, a charakteristické rysy krajiny, kterou ledovec pøemodeloval. Úplnost a hodnovìrnost rekonstrukcí je závislá na podrobnosti geologického a geomorfologického mapování, množství provedených vrtù a poètu úmìlých odkryvù v dané oblasti. Mapováním zjistíme geograficky nejzazší výskyty ledovcových sedimentù a ledovcem modelovaných tvarù reliéfu, z èehož mùžeme rekonstruovat plošný rozsah a smìry šíøení ledovce. Vrty nám umožòují poznat celkové poøadí vrstev sedimentù, uložených ledovcem a tak hlavnì zjistit, kolikrát na studované území ledovec vlastnì zasáhl. V umìlých odkryvech (pískovnách a hliništích) studujeme stavbu a složení ledovcových sedimentù. Ze získaných poznatkù pak usuzujeme na zpùsob jejich vzniku a tím i na prùbìh urèité fáze zalednìní. Severovýchodní úpatí masivu Biskupské kupy patøí k tìm oblastem, odkud mìli badatelé o zalednìní jen velmi kusé poznatky. Proto byl mezi lety 2006 a 2009 proveden výzkum jediného vydatnìjšího zdroje informací, který pøedstavovala pískovna na severním okraji obce Jindøichov, 1 km jižnì od vrcholu Svatý Roch (471,8 m). Jedná se o nevelký, dávno opuštìný a znaènì zarostlý odkryv, dnes vypadající jako obyèejný remízek. Èást nìkdejší tìžební stìny však zùstala naštìstí odkrytá a odhalovala vrstvy ledovcových nánosù (obr. 1). Obr. 2: Ledovec Nordenskiöldbreen na Špicberkách. Na bázi ledovce se ukládají horninové úlomky, podobnì jako v elsterské ledové dobì na bázi kontinentálního ledovce u Jindøichova. 7 Foto: Foto: D. Nývlt, 2006 Obr. 1. Odkrytý sled sedimentù v jindøichovské pískovnì. Nejspodnìjší hnìdá vrstva (pod lopatkou) je subglaciální till. Hlavním zjištìním prvního orientaèního prùzkumu byl fakt, že ve stìnì vystupuje nejdùležitìjší typ ledovcových sedimentù, kterým je subglaciální till. Pod tímto odborným termínem se skrývá na první pohled nevzhledná hlína s rùznì velkými kameny, od níž se lze nanejvýš ušpinit. Opak je ale pravdou. Subglaciální till je sediment, který se ukládá na bázi postupujícího ledovce a tak nám zachovává informace o smìru jeho pohybu. Pøesnìji øeèeno, podlouhlé kameny, sunuté ledovcem pøi jeho bázi, zaujmou v rámci vrstev subglaciálního tillu takovou orientaci, že jejich nejdelší osa odpovídá smìru postupu ledovce. Geologickým kompasem se podaøilo tuto orientaci zmìøit na 90 protáhlých kamenech. Jednoznaènì pøevažoval smìr SV JZ. Jelikož se pevninský ledovec šíøil generelnì ze severu Evropy na jih, znamená to, že v místì pískovny postupoval od severovýchodu k jihozápadu. Další neménì dùležité informace poskytlo složení kamenù (odbornì øeèeno klastù) v subglaciálním tillu. Zhruba % jich tvoøí horniny z bezprostøedního okolí, tj. hlavnì kulmské bøidlice a droby. Kromì nich jsou pøítomny krystalinické horniny z Jesenicka - kvarcity ze severozápadní èásti Zlatohorské vrchoviny a ze Sokolského høbetu, dále amfibolity, granitoidy žulovského masivu, ruly a grafitický kvarcit. V malém množství byly prokázány rohovce a zbytky zkamenìlých živoèišných hub

8 z druhohorních (mezozoických) uloženin Polska a paleoryolity z polského Dolního Slezska. Co do pùvodu nejexotiètìjší, ovšem pro evropské sedimenty pevninského zalednìní naprosto charakteristické, jsou klasty hornin ze Skandinávie, Finska a ze dna Baltského moøe, které v jindøichovském subglaciálním tillu pøedstavují asi 6 % horninového materiálu. Necelých 20 % kamenù tvoøí køemen, jenž pochází pøevážnì ze starších kvarterních sedimentù jižního Polska. Na základì srovnání zjištìné orientace dlouhých kamenù v subglaciálním tillu a celkového složení klastù s geologickou mapou studovaného území lze prùbìh zalednìní severovýchodního úpatí masivu Biskupské kupy rekonstruovat následovnì. Ledovec se k Jindøichovu rozšiøoval jako široký plochý štít jižním Polskem, s nákladem skandinávsko-baltskofinských hornin, které s sebou pøepravoval už i více než 1200 km. Obr. 3. Rekonstrukce pevninského zalednìní na sv. úpatí masivu Biskupské kupy. Šedì - pevninský ledovec. Bíle - nezalednìná oblast. Prázdné šipky - pøedpokládaný smìr postupu ledovce podle morfologie terénu; èerná šipka - smìr postupu ledovce podle orientace protáhlých kamenù v jindøichovském subglaciálním tillu; p - studovaná pískovna. Vrch Svatý Roch ènìl nad povrch ledovce a tvoøil tzv. nunatak. V jižním Polsku pøibral èást køemenných klastù, dolnoslezské paleoryolity a druhohorní sedimentární horniny. Pøi postupu severním pøedpolím Jesenicka pøevzal ledovec ze svého podkladu klasty jesenických krystalinických hornin a další køemeny. Podél severovýchodního úpatí horského masivu tvoøeného Biskupskou kupou (890,6 m), Velkou Støíbrnou (785,3 m) a Malou Støíbrnou (650,0 m) pronikl ledovec od severu k Jindøichovu (obr. 2). Zde, v místì dnešní pískovny se zaèal stáèet k JZ, smìrem do údolí Petrovického potoka. Zmìny smìru šíøení v závislosti na èlenitosti Rubrika - Lesní okénko Foto: M. Hanáèek terénu jsou typickou vlastností ledovcù. Aèkoliv ledovcová masa pøedstavuje pevnou hmotu, schopnou hluboce erodovat svùj podklad a pøepravovat na velké vzdálenosti i balvany vážící až stovky tun, vždy se pøizpùsobuje tvarùm terénu, po kterém se pohybuje. Pøednostnì vyplòuje øíèní údolí a obtéká nebo se zabrzdí o velké horské pøekážky. Severoevropský pevninský ledovec mìl nejvìtší energii ve skandinávsko-baltské oblasti, kde místy dosahoval tlouš ky bezmála 3000 m (v jižní èásti Botnického zálivu). Proto mohl ve velké míøe modelovat území Švédska a pùvodní øíèní údolí na atlantské stranì pøetvoøit v hluboké fjordy. Na svém okraji ve støední Evropì však ledovec dosahoval tlouš ky vìtšinou jen desítek nebo prvních stovek metrù, pro oblast Jindøichova se pøedpokládá jen nìco kolem 50 metrù. Pøi tak malé mocnosti a tím i hmotnosti už mìl jen zlomek své pùvodní energie, a proto se pøizpùsoboval i jemným zmìnám v terénu, jaké pøedstavuje napø. údolí Petrovického potoka. Pøesto stále dokázal krajinu Jindøichovska modelovat. Pøi postupu pahorkatinným terénem odlamoval ledovec z podloží množství úlomkù bøidlic a drob, které koneckoncù pøedstavují nejhojnìjší transportované kameny ve studované pískovnì. Nízké kopce pøemodeloval do zaoblených pahorkù, tzv. oblíkù, èímž zdejší krajina nabyla malebný zvlnìný ráz. Pìkné pøíklady oblíkù nalezneme napø. kolem železnièní trati z Polska, tìsnì nad severním okrajem Jindøichova. Kameny, pøedstavující horniny pùvodem ze Skandinávského poloostrova, Finska a ze dna Baltského moøe, mají pro geologii ledovcových sedimentù klíèový význam. Jejich pøítomnost v sedimentech je jedním z rozhodujících kritérií dokládajících vznik daného sedimentu v souvislosti s pevninským ledovcem. V jindøichovském subglaciálním tillu jsou nejhojnìjší žuly a porfyry z rapakivických masivù Ålandského souostroví (jižní èást Botnického zálivu) a ostrùvku Rödö (švédské pobøeží Botnického zálivu). Tyto horniny pøedstavují zhruba 50 % severského materiálu jindøichovského tillu. Dále se vyskytují žuly z obrovských granitoidních masivù v jižním Švédsku a porfyry, žuly a pískovce ze støedošvédského regionu Dalarna. Každá z tìchto provenienèních oblastí pøedstavuje asi 25 % severských klastù. Výrazná pøevaha hornin rapakivických masivù z oblasti Botnického zálivu je typická pro elsterské glaciály, takže lze pøedpokládat, že subglaciální till u Jindøichova vznikl právì bìhem tìchto ledových dob. Jindøichovská pískovna byla až donedávna prakticky zapomenutou a skoro zaniklou lokalitou. Naštìstí poslední odkrytá èást její stìny vydala dùležité geologické informace, které tak nebyly úplnì ztraceny. Proto není vhodné využívat staré a opuštìné tìžebny pro ukládání odpadkù, jak se dnes bohužel èasto dìje. Naopak bychom je mìli udržovat kvùli pøístupnosti geologického záznamu, protože i ten je nedílnou souèástí historie každého regionu. Martin Hanáèek postgraduální student geologie Pøírodovìdecká fakulta Masarykovy univerzity Lesnická typologie I. Pøírodní základy lesnické typologie Lesnická typologie je obor, který se zabývá klasifikací (rozdìlením) lesní krajiny za úèelem pøedevším sjednocení hospodaøení na podobných stanovištích napøíè Èeskou republikou. Jako podobná stanovištì si pøedstavme taková lesní stanovištì, která mají velmi podobné klima a pùdy. Hlavní vlastností podobnosti klimatu je podobná délka rùstového období v roce (tak zvaná vegetaèní doba) a podobné množství deš ových srážek za rok, s jejich obdobným rozložením v prùbìhu roku. Pùdy si jsou podobné svou úživností, pùvodem pùdní vody (zdali je pøevážnì pùvodu srážkového anebo se na stanovištì dostává pøevážnì jako podzemní voda) a také tím, jak dlouho voda v pùdì zùstává, a dále ještì obsahem kamení (a balvanù). Lesnická typologie tedy poskytuje informaci o rùstových neboli ekologických podmínkách lesa na každém typu stanovištì. Lesnická typologie používá k rozdìlení lesní krajiny (její klasifikaci) lesnický typologický klasifikaèní systém. Základní jednotkou klasifikaèního systému je soubor lesních typù (SLT). Pokud to zjednodušíme, lze øíct, že každý SLT je kombinací dvou vyšších klasifikaèních jednotek vegetaèního stupnì a pùdní (edafické) kategorie. Názornì to lze vidìt na Obrázku 1. 8

9 Obrázek 1: Lesnický typologický klasifikaèní systém ve svislém smìru jsou lesní stanovištì rozdìlena do vegetaèních stupòù; ve vodorovném smìru jsou rozdìlena do pùdních Vegetaèní stupeò je nejdùležitìjší jednotkou klasifikaèního systému, protože má nejvìtší vliv na hospodaøení v krajinì. Rozeznáváme 9 vegetaèních stupòù: 1 dubový, 2 bukodubový, 3 dubo-bukový, 4 bukový, 5 jedlo-bukový, 6 smrko-bukový, 7 buko-smrkový, 8 smrkový a 9 kleèový. Každý vegetaèní stupeò je pojmenován podle pøirozeného lesního spoleèenstva, které by bylo v daném vegetaèním stupni plošnì nejrozšíøenìjší za pøedpokladu jen minimálních zásahù èlovìka do krajiny. Prùbìh vegetaèní stupòovitosti je závislý pøedevším na zmìnì klimatu se stoupající nadmoøskou výškou, kdy klesá teplota vzduchu i pùdy a naopak rostou úhrny srážek. Takto jednoduché to však ve skuteènosti vùbec není. Velký vliv na Obrázek 2: Nejdùležitìjším produktem lesnické typologie je lesnická typologická mapa. Standardnì je vytváøena v mìøítku 1 : Z výøezu mapy lze vysledovat, že každá vykreslená plocha je popsána textem s tøemi znaky. Napøíklad text 4B1 znamená, že daná plocha je ve 4. bukovém vegetaèním stupni, patøí do pùdní (edafické) kategorie B normální bohaté a do lesního typu 1 s maøinkou vonnou. Lesnickou typologickou mapu si lze on-line prohlédnout zde: - v mapovém nadmoøskou výšku. Pùdních neboli edafických kategorií je 25. Každá z kategorií obsahuje informaci o nìkolika dùležitých vlastnostech pùd: o jejich úživnosti, o obsahu kamení a balvanù a dále o vodním režimu, to znamená jestli se voda dostává do pùdy pøevážnì jen deš ovými srážkami anebo jako podzemní voda, jestli voda pùdou protéká anebo v ní stagnuje a tak dále. Napøíklad pùdní (edafická) kategorie B normální bohatá má støední obsah živin, to znamená, že pùdy nejsou kyselé a chudé, ale také že nemají nadbytek živin a humusu; má obsah kamení a balvanù pod 50 % objemových; a je zásobována pøevážnì jen deš ovou vodu, která v pùdì nestagnuje. Pùdní (edafická) kategorie J su ová má pùdy s pøebytkem živin a humusu; má obsah kamení a balvanù nad 80 % objemových; a je zásobována pøevážnì pouze deš ovou vodou, která v pùdì nestagnuje. Pùdní (edafická) kategorie Q oglejená chudá má extrémnì kyselé a chudé pùdy; má vìtšinou jen malý obsah kamení a balvanù (znaènì pod 50 %); a je zásobována obyèejnì jen deš ovou vodou, která v pùdì dlouhodobì, ale nikoliv celoroènì stagnuje. Pùdní (edafická) kategorie R rašelinná má chudé až støednì úživné pùdy; je zásobována jak srážkovou, tak i podzemní vodou, pøièemž voda zde stagnuje celoroènì a její hladina dosahuje po vìtšinu roku až na povrch pùdy, následkem èehož zde nedochází k rozkladu odumøelých organických látek, které se zde hromadí na povrchu jako rašelina (obsah kamení a balvanù zde není podstatný). Nejnižší (nejdetailnìjší) lesnickou typologickou jednotkou je lesní typ. Na úrovni lesního typu se od sebe odlišují pøíbuzná stanovištì sdružená ve stejném souboru lesních typù, která se od sebe zøetelnì liší typicky jen jednou pùdní vlastností, napø. v rámci jednoho SLT máme jeden typ základní (normální) a pak typy sušší, vlhèí, bohatší, chudší, kamenitìjší a tak dále. Lesnický typologický klasifikaèní systém neslouží pouze jako nástroj standardizace lesnického hospodaøení na podobných stanovištích, ale také k ocenìní lesních pozemkù podle rùstových kvalit jednotlivých typù stanoviš, k detailnímu plánování péèe o zvláštì chránìná území a evropsky významné lokality, k vyhodnocování výsledkù lesnického praktického výzkumu podle typu stanoviš a tak dále. Vývoj lesnického typologického klasifikaèního systému a tvorbu lesnické typologické mapy zajiš uje Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Brandýs nad Labem (ÚHÚL). V Moravskoslezském kraji je za lesnickou typologickou mapu odpovìdné pracovištì ÚHÚL ve Frýdku Místku (http://www.uhul.cz/frydek/). Milan Žárník Ústav pro hospodáøskou úpravu lesù Pracovištì Frýdek - Místek vegetaèní stupòovitost má orientace svahù. Na jižních svazích bývá ve shodné nadmoøské výšce obyèejnì vegetaèní stupeò o jeden nižší než na severních svazích. Daleko nejvìtší vliv na vegetaèní stupòovitost má ale specifické regionální klima. Napøíklad zásadnì odlišné regionální klima mají nejnižší polohy v okolí Ostravy a podobnì vysoko položené oblasti kolem Bøeclavi na jižní Moravì. Zatímco jižní Morava je otevøená do Panonských (maïarských) nížin a je tedy ovlivòována teplým a suchým panonským klimatem, Ostravsko je sice teplé, ale ve srovnání s Bøeclavskem znaènì vlhké, protože je vystaveno srážkovì bohatému proudìní vzduchu ve smìru od Severního moøe. Dùsledkem toho je, že Ostrava je ve 3 dubo-bukovém, kdežto Bøeclav je v 1 dubovém stupni. Prùbìh vegetaèních stupòù má v reálu charakter opravdové stupòovitosti pouze v horách, kde na sebe vegetaèní stupnì navazují v pøímé vazbì na stoupající Foto: M. Žárník Obrázek 3: Podle maøinky vonné (Galium odoratum) jsou pojmenovány 4 lesní typy v pùdní (edafické) kategorii B normální bohaté, od 3 dubo-bukového do 6 smrkobukového vegetaèního stupnì. 9

10 Tìžba døíví Vážení ètenáøi, už jsme si vysvìtlili, že je nutné se cílenì vìnovat mladým lesním porostùm a chránit je proti lesní buøeni a zvìøi a s rostoucím vìkem také proti rùzným škodlivým èinitelùm a organismùm. V tomto èísle Zpravodaje ochrany pøírody Moravskoslezského kraje se pokusím pøiblížit dùvody, podmínky a zpùsoby tìžby døíví, která je obecnì veøejností negativnì vnímána. Døevo je jedineèná obnovitelná surovina a jejím nejvìtším zdrojem je v našich støedoevropských podmínkách hospodáøský les. Naši pøedkové pùvodní lesy nejdøíve prakticky zcela znièili vìtšinou z dùvodu potøeby døeva nebo zemìdìlské pùdy. Následnì, na základì jejich potøeb, ale také z úrovnì jejich vìdìní, zaèali lesy obnovovat. Ponechme tentokrát stranou druhové složení a zpùsoby obnovy lesa, o tom až nìkdy jindy, a pus me se do tìžby døeva. Tìžba døíví zaèíná již v nejmladších stádiích vývoje lesa. Jakmile dosáhneme zajištìní novì vysazených stromkù, to znamená, že jsou už natolik velké a silné, že dále nepotøebují naši pomoc s lesní buøení, tak v následujících nìkolika letech, kdy stromky dále povyrostou, jejich vìtve se prolínají a zaèínají se vzájemnì omezovat, provádíme první tìžební zásah - proøezávku. Pøi ní vyøezáváme stromky poškozené, nemocné, druhovì nevhodné a netvárné a jejím úèelem je umožnit dostatek prostoru pro zdárný vývoj kvalitních nadìjných jedincù. V porostech atraktivních døevin se snažíme provádìt proøezávky v pøedvánoèním období a vybrané vyøezané stromky tak mùžeme nabídnout na vánoèní trh. Jinak vyøezaná hmota zùstává ležet v lesním porostu a stává se souèástí kolobìhu živin. S postupujícím vìkem, jak stromy dále rostou, se opìt zaènou vzájemnì omezovat. V tuto chvíli pøistupujeme k dalšímu tìžebnímu zásahu - první probírce. Její pravidla jsou obdobná jako u proøezávky a opìt se snažíme podpoøit ty nejkvalitnìjší jedince. Oba druhy zásahù jsou nároèné na odbornost lesníka, protože každá døevina i stanovištní podmínky mají svá výrazná specifika a právì v tìchto prvních zásazích se nejvíce ovlivní budoucí stabilita a kvalita porostu. Rozdíl mezi proøezávkou a probírkou spoèívá v tom, co se dìje s vyøezanými stromy. U proøezávky zùstávají ležet v lese, protože jejich rozmìry nejsou ještì ekonomicky zajímavé. U probírky se již kmínky vyøezaných stromù odvìtvují a vyklizují z porostu k následnému odvozu, prodeji a zpracování. Proøezávky a probírky jsou tìžby výchovné - tzv. tìžby pøedmýtní úmyslné a provádíme je obecnì do 80 let vìku porostu. Ne nadarmo jedno lesnické poøekadlo øíká, že Les se vychovává sekerou. V osmdesáti letech vìku lesního porostu se dostáváme do fáze, kdy dle platné legislativy (zákon o lesích) mùžeme tento porost obnovit. To znamená, že lesy nad touto vìkovou hranicí mùžeme, po dodržení celé øady omezujících podmínek, které zákon o lesích jasnì stanovuje, vytìžit. To mùžeme provést najednou, kdy vytìžíme všechny stromy na ploše a vznikne nám tzv. holina, nebo postupnou redukcí poètu stromù zpravidla ve tøech èi ètyøech fázích v prùbìhu nìkolika desetiletí, kdy se snažíme o vznik následného lesního porostu pod clonou - ochranou mateèného porostu nejèastìji pøirozenou obnovou. Tento postup je pøírodì bližší, nicménì nelze uplatnit vždy a všude - napø. z dùvodu zmìny druhové skladby. Velice èasto pøistupujeme ke kombinacím obou tìchto zpùsobù, kdy èást porostu se vytìží zcela a èást se prosvìtlí k vytvoøení podmínek pro možnou pøirozenou obnovu. Tìžební zásahy provádìné za úèelem obnovy porostu již nejsou tìžby výchovné, ale tìžby obnovní - tzv. tìžby mýtní úmyslné. Dalším èastým zpùsobem tìžby je tìžba nahodilá. To je tìžba v pøedmýtních (mladší 80 let) i mýtních porostech zpùsobena abiotickými (vítr, sníh, námraza apod.) èi biotickými (hmyzí škùdci, houby) škodlivými èiniteli. Tuto tìžbu máme povinnost ze zákona o lesích zpracovávat pøednostnì zejména z toho dùvodu, aby nedošlo k namnožení škùdcù a dalšímu ohrožení stojících stromù a lesních porostù. Èasto se setkávám s názorem, že tìžíme pøíliš mnoho døíví, kde a jak nás napadne apod. Skuteènost je však jiná. Všechny lesní majetky na území našeho státu, vèetnì tìch nejmenších, podléhají zákonu o lesích. Ten stanovuje základní práva, ale i povinnosti vlastníka. Také stanovuje, že všechny lesní majetky musejí mít zpracovány Hospodáøské osnovy (to pro vlastníky do 50 ha) nebo Hospodáøské plány a hospodaøení v lesích je vlastník povinen zajiš ovat v souèinnosti s odborným lesním hospodáøem, který zabezpeèuje vlastníku lesa odbornou úroveò hospodaøení. Lesní hospodáøské plány (osnovy) schvaluje orgán státní správy lesù a vyjadøuje se k nìmu celá øada organizací vèetnì orgánu ochrany pøírody. Státní podnik Lesy Èeské republiky hospodaøí dle schválených Lesních hospodáøských plánù. Tyto plány se zpracovávají pøevážnì na období 10 let (tzv. decénium) a kromì celé øady doporuèení nám závaznì stanovují maximální celkovou výši tìžeb, minimální podíl melioraèních a zpevòujících døevin pøi obnovì porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahù v porostech do 40 let vìku. To znamená, že se musíme vìnovat výchovì mladých lesních porostù (proøezávky a první probírky), že nemùžeme sadit smrkové èi borové monokultury, ale máme dle stanovištì závaznì stanoven minimální podíl jiných døevin (listnáèe a jedle), které musíme pøi obnovì zajistit a v neposlední øadì že nemùžeme vytìžit, kolik nás napadne, protože Foto: Archiv O.S.Hájenka Tìžba døeva 10 Foto: Archiv.K.Ú.MSK Mladá jedlièka

11 máme stanovenu maximální celkovou výši tìžby, která není žádným vymyšleným údajem, ale je vypoètena na základì odborných mìøení a zjiš ování zásob na daném území - tzv. lesním hospodáøském celku (LHC). Vím, že tìžba starého lesa, který celý život známe jen jako velký les, je pro každého velmi silným emotivním zážitkem. Uvìdomme si však, že i stromy nejsou nesmrtelné a dožívají se urèitého vìku. V porostech nad 120 let velice prudce stoupá podíl hnilob, které mají významný vliv na zdravotní stav a zejména stabilitu tìchto porostù. Navíc dochází ke znehodnocení døeva, obnovitelné suroviny, pro kterou se hospodáøský les také zakládal. V dnešní dobì se nám daøí obnovovat lesní porosty v republikovém prùmìru ze ètvrtiny pøirozenou obnovou. V našem kraji je to ještì více. U vzniklých holin nám zákon pøikazuje vytìžené plochy nejpozdìji do dvou let zalesnit. Mysleme na to, že v lesích v ÈR stále pokraèuje nárùst celkových zásob døíví. Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobì v našich lesích zvìtšil na více než dvojnásobek. Také plocha lesních pozemkù od poloviny 20. století setrvale roste a v roce 2011 se meziroènì zvýšila o 2461 ha (údaje z I prùmìrný vìk døevin pozvolna narùstá. Uvìdomme si, že tìžba døeva a obnova lesa není drancování pøírodních zdrojù, ale naopak pøirozená cesta, jak udržet a zlepšovat pøírodu kolem nás, jak omezit množství umìlých hmot a všech negativních dopadù jejich výroby v našem prostøedí a jak být, alespoò èásteènì, díky døevu v kontaktu s pøírodou po celý den. Václav Langer LÈR, s.p. - KØ Frýdek-Místek Rubrika - Aktuality Stráž pøírody v roce 2012 O existenci a významu stráže pøírody se mnohdy moc netuší. Její existence je tak trochu obestøena nejasnostmi oproti kupø. myslivecké èi rybáøské stráži. Hlavním polem pùsobnosti stráže pøírody je dohled nad dodržováním zákona o ochranì pøírody a krajiny ve zvláštì chránìných územích naší republiky. Tímto zpùsobem pomáhá státním úøadùm, které mají v práci spravovat takto chránìná území. Stráž mùžeme na základì profese r o z d ì l i t n a p r o f e s i o n á l n í a dobrovolnou. Národní parky v Èeské republice mají povìtšinou ještì profesionální strážce podobnì jako americké parky, jež stráží tzv. "rangeøi". Chránìné krajinné oblasti jako Poodøí se musí spokojit se stráží dobrovolnou. Zajímalo by vás, jak taková strážní služba dobrovolného strážce pøírody v CHKO Poodøí vypadá? V roce 2012 jsme rozhodnì nedostatkem práce netrpìli. Obyèejnì jsme trávili èas v terénu bìhem pochùzek zvláštì chránìnými oblastmi CHKO P o o d ø í, k d y sledujeme dodržování pøedp i s ù, s t a v pøírody a výsledné hlášení p o d á v á m e Správì CHKO P o o d ø í. Nejèastìjšími pøestupky stále jsou vjíždìní a p a r k o v á n í vozidel mimo cesty, vstup turistù a cyklistù mimo znaèené trasy v národní pøírodní rezervaci Polanská Niva. Krom øešení pøestupkù jsme pomáhali zbloudilým turistùm, podávali informace a odborný výklad o CHKO Poodøí, provádìli managementová opatøení, bdìli nad leteckým provozem bìhem Dnù NATO, pomáhali s mapováním nìkterých zvláštì chránìných druhù apod. Jednou ze zajímavìjších pochùzek bylo napø. pravidelné sèítání ptactva na rybníku Kotvice ve stejnojmenné rezervaci nebo pochùzka národní pøírodní rezervací bìhem monitoringu vydry øíèní a bobra evropského. Na Kotvici jsme potvrdili hnízdìní desítek jedincù kormoránù velkých, sledovali kolonii rackù a zaznamenali také neobyèejnì velké hejno hus velkých. Mezi další pozorované ptáky patøili napø. potápka malá, potápka roháè, lyska èerná, volavka bílá, volavka popelavá, labu atd. Zaznamenali jsme také pøelet ledòáèka øíèního. Dobrou zprávou je potvrzení úspìšné reprodukce vìtšiny ptákù, což jsme mohli vypozorovat na základì všudypøítomných rodinek s mláïaty. Pøi pochùzce národní pøírodní rezervací Polanská Niva jsme se díky strážci PaedDr. Lumírovi Poledníkovi dozvìdìli o místním výskytu vyder a bobrù, stejnì jako o jejich etologii a ekologii. Krom pozorování pobytových znakù tìchto živoèichù se nám zadaøilo také jednu vydru øíèní spatøit, a to v øece Odøe. Pøi prodírání mrtvým porostem invazivní køídlatky, která byla minulý rok masivnì likvidována, jsme narazili na èerstvé požerky a starší noru bobra evropského. Ze zjištìných informací vyplývá nepoèetný výskyt tìchto chránìných druhù živoèichù. Mezi horké chvilky naší služby patøila nepøetržitá kontrola místa u pokáceného hnízdištì orla moøského, v jehož okolí neznámí pachatelé rozmístili nìkolik otrávených návnad. I pøes tuto snahu došlo k mírné otravì jednoho z mláïat, které se naštìstí nakonec díky odborné péèi pracovníkù záchranné stanice v Bartošovicích podaøilo navrátit zpátky do pøírody. Veškeré snahy o dopadení pachatelù bohužel nakonec pøišly vniveè. Co nás èeká v blízkém èase? Bezesporu se bude jednat o zimní mapování, pøesnìji spíše stopování bobra evropského a vydry øíèní. A co oèekáváme v letošním roce? Snad to bude další zvýšení povìdomí o CHKO Poodøí stejnì jako rostoucí poèet lidí, jež budou mít Poodøí za své, budou si ho vážit a pomáhat chránit. Stráži zdar! 11

12 Ještìrka zední je patrnì naše nejvzácnìjší a nejmrštnìjší ještìrka. V rámci ÈR ji najdeme pouze ve Štramberku. Druh je z našeho území udáván až od roku 1998, døíve byl pravdìpodobnì zamìòován za ještìrku živorodou èi obecnou. Druhové jméno tomuto plazu dala obliba zdí a zídek, starých kamenných staveb a skal, které bravurnì zlézá. Dorùstá délky okolo 20 cm. Popis Ještìrka zední je cm velký plaz. Na štíhlé šupinaté tìlo navazují dlouhé konèetiny a ocas, prsty zakonèují drápky. Hlava je stejnì jako tìlo plochá, s protáhlým zašpièatìlým èenichem. Urèovacím znakem je tzv. massetericum, výraznì vìtší štítek za okem, než jsou ty okolní. Zbarvení tìla je znaènì variabilní, v odstínech hnìdé a šedé se skvrnkami. Uprostøed høbetu se táhne èerná sí ovaná kresba, boky jsou víceménì èerné. Barva bøicha s nepravidelnými èernými skvrnami bývá promìnlivá - u mladých jedincù krémovì až jemnì okrová, u starších až sytì cihlovì èervená. Obì pohlaví si jsou velmi podobná. Samci mají nápadnìji zbarvené bøicho a modré skvrny na bocích tìla, jež se mohou vzácnì vyskytnout i u samic.v ÈR je možná zámìna s ještìrkou živorodou èi obecnou (Lacertaagilis) - které se však odlišují zubatým límcem šupin na krku, zatímco límec ještìrek rodu Podarcis je rovný. Rozšíøení V ÈR žije ještìrka zední pouze na jediné lokalitì v oblasti vápencových výchozù štramberského krasu ( m n.m.) v obci Štramberk, na místì bývalého lomu Kamenárka. Jedná se o stabilní populaci asi 150 jedincù. Na lokalitì Horní Kamenárka obývají ještìrky skalnaté výstupy, lomové etáže a stìny. Pùvod zdejší populace je nejasný. Mùže se jednat o zavleèené jedince, izolovanou populaci (odnož ze Slovenska a panonské oblasti). Herpetologové pùvod ještìrek datují od doby meziledové, kdy byl areál jejich rozšíøení posunutý hodnì k severu. Ještìrka zední je totiž velmi odolná proti chladu a patøí k nìkolika málo druhùm obratlovcù, kteøí dokáží snést promrznutí tkání. Ekologie Ještìrka zední je živoèich s denní aktivitou. Po ranním opuštìní úkrytu se sluní a posléze loví potravu hmyz, bezobratlé, jsou známé i pøípady kanibalismu. Vyskytuje se hlavnì na suchých, skalnatých lokalitách s roztroušenou vegetací, která poskytuje potøebnou vlhkost. Ještìrka zední výbornì šplhá po pøíkrých skalních stìnách, díky dlouhým nohám dokáže dokonce i výbornì skákat. Za sekundární biotopy lze považovat zøíceniny hradù, zbytky zdí a zídek, železnièní a silnièní náspy, pøehradní hráze nebo neošetøené vinice. Rozmnožování Páøení nastává od dubna do èervna. Sameèkové jsou silnì teritoriální a na jaøe mezi sebou svádìjí boje, pøi kterých ztrácejí ostražitost a nechají se snadno polapit napø. užovkami. Asi mìsíc po oplodnìní snáší samice 3-9 vajíèek do štìrbin skal èi pod kameny. Za pøíznivých podmínek mùže dojít k reprodukci i dvakrát za rok. Mláïata se líhnou bìhem srpna a záøí. Podle poèasí se ještìrky od konce záøí do listopadu ukrývají k pøezimování a vylézají bìhem bøezna a dubna. Pøi teplé zimì mohou zimní spánek pøerušit a vylézt na slunná místa, kde se rády vyhøívají. Ohrožení Ještìrka zední je u nás zákonem chránìna jako kriticky ohrožený druh. Jelikož se v ÈR nachází pouze jedna lokalita s autochtonní populací ještìrky zední, lze hlavní rizika spatøovat v možném antropogenním narušování lokality (tìžba, horolezectví,..), pøirozené sukcesi bylinného, keøového a stromového patra èi cíleném zalesòování lokality nebo odchytech pro chovatelské úèely. Populace ještìrky zední na Štramberku je dle vìdeckých poznatkù stabilní a nehrozí jí zánik. Lokalita Horní Kamenárka je od r územnì chránìna jako pøírodní památka. Na území lomu Dolní Kamenárka vybudoval biolog Petr Pavlík Botanickou zahradu a arboretum s teplomilnou vápnomilnou flórou (první výsadby probìhly v r až 1999). Foto:Archiv O.S.Hájenka Ješterka zední (Podarcis muralis) Foto:Archiv O.S.Hájenka Radka Dlouhá O.S.Hájenka Zpravodaj ochrany pøírody Moravskoslezského kraje vychází v rámci projektu Jednotný informaèní a komunikaèní systém ochrany pøírody v NUTS II Moravskoslezsko, který realizuje Moravskoslezský kraj s finanèní podporou programu Evropské unie LIFE+. Vychází 2x roènì nákladem 1000 výtiskù. Toto èíslo vyšlo NEPRODEJNÉ Vydává: O. s. Hájenka, Janíkovo sedlo 36, Kopøivnice, 74221,IÈO: Editor: Petr Arnošt, Redakèní rada: Roman Barták, Jan Filgas, Ivona Kneblová, Tomáš Kotyza, Dalibor Kvita, Roxana Macháèková Jazyková úprava: Roxana Macháèková Tisk: Zeman Art Zpravodaj ochrany pøírody Moravskoslezského kraje je periodickou tiskovinou evidovanou pod è?slem MK ÈR E 19580

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava

Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava Environmentální výchova v Národním parku a chránìné krajinné oblasti Šumava STØEDISKO ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY HORSKÁ KVILDA Novì otevøené støedisko v malé šumavské obci Horská Kvilda, která leží v nejkrásnìjší

Více

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7

5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5. Bukovité, bøízovité, vrbovité a lískovité 1/7 5.1 Napiš k jednotlivým kresbám vìtvièek stromù jejich správný název a název èeledi, do níž daný strom patøí. dub letní - bukovité... buk lesní - bukovité...

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesní správa Hluboká n. Vl. GPS s 49.06049 v 14.43311 1 Chata Stará Obora GPS s 49.08437 v 14.45508 3 Revír Stará Obora GPS s 49.09609 v 14.41983

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic 4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic Celková délka trasy: 3,8 km (4,7 km) Poèet stromù: 7 Dolní Poèernice Obec leží v místì starého osídlení. V pozdní dobì kamenné (asi 4000 let pø. n. l.)

Více

11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení

11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení 11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení 11.5. 1 Royal school for the Deaf Manchester, Velká Británie ahrada se nachází v centru školního areálu pro dìti s postižením sluchu,. Byla navržena

Více

Národní park od A do Z

Národní park od A do Z UZNANÝ Národní park od A do Z Na hranici mezi východem a západem, mezi rovinou a vysoèinou, vytvoøila jedna øeka svùj vlastní svìt. Svìt, který je dosud neporušený, ve kterém se pøíroda mùže nerušenì rozvíjet.

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

1. Obora Hukvaldy hlavní alej.

1. Obora Hukvaldy hlavní alej. 16. Obora Hukvaldy Jedním z nejznámějších míst Frýdecko-Místecka a Palkovických hůrek jsou Hukvaldy. Půvabná osada s rozsáhlým hradem a oborou s chovem daňčí a mufloní zvěře. Hrad Hukvaldy dostal jméno

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Analýza vlivu lesního hospodaøení na lesní ekosystémy v CHKO Jeseníky Vydalo Hnutí DUHA a Pøátelé Jeseníkù SOJKA, bøezen 2002. OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. CHARAKTERISTIKA CHKO JESENÍKY... 6 2.1. Lesy v CHKO

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný

Více

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 místní akèní skupina - MAS vznikala v letech 2003-2004 - Mikroregion Konstantinolázeòsko, Støíbrský region, mìsto Planá a obec Hnìvnice - snaží se o maximální

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis ln. SZn. S-M H M P-548552/2007/00 P NI/EIA/505-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 26.05.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG

Více

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky. EVL Dolní Marklovice. Využití lesnické typologie

ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky. EVL Dolní Marklovice. Využití lesnické typologie ZPRAVODAJ OCHRANY PRÍRODY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE EVL Dolní Marklovice Jak je to s geologickým dedictvím? Kunky Využití lesnické typologie 1/2013 Foto: P.Birklen Milí ètenáøi, letošní povodnì jsou naštìstí

Více

OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTØEDKY PROTI PÁDU KATALOG PRO UŽIVATELE

OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTØEDKY PROTI PÁDU KATALOG PRO UŽIVATELE KATALOG OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTØEDKY PROTI PÁDU KATALOG PRO UŽIVATELE 1 Snaha a.s. HISTORIE A SOUÈASNOST Spoleènost byla založena krátce po osvobození Èeskoslovenska v roce 1945. Píše tedy již svoji více

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

STRUÈNÝ HISTORICKÝ PØEHLED

STRUÈNÝ HISTORICKÝ PØEHLED ZEMÌ PÙVODU: Èeská republika. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PÙVODNÍHO STANDARDU: 12. øíjna. 1980 POUŽITÍ: Spoleèenské plemeno KLASIFIKACE F.C.I.: Po jeho mezinárodním uznání: skupina 9 - spoleèenská plemena

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

LUŽICKÝCH HOR PRÙVODCE NAUÈNÝMI STEZKAMI POPISKY K FOTOGRAFIÍM

LUŽICKÝCH HOR PRÙVODCE NAUÈNÝMI STEZKAMI POPISKY K FOTOGRAFIÍM AGENTURA OCHRANY PØÍRODY A KRA JINY ÈR POPISKY K FOTOGRAFIÍM OBÁLKA Pohled z Klíèe CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST LUŽICKÉ HORY 1) Zmije obecná 2) Dolní Svìtlá s Luží 3) Kostel sv. Máøí Magdalény v Krásné Lípì

Více

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1

VHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1 HOBRA HOFATEX návody na použití døevovláknitých desek pøednosti desek hofatex: pøírodní materiál z døevního vlákna tepelná izolace a akumulace tepla zvukovì izolaèní vlastnosti propustnost pro vodní páru

Více

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic 14200 PRAHA - LIBUŠ INFORMACE Q ZÁMÌRU DLE ZÁKONA È. 100/2001 Sb. NÁZEV ZÁMÌRU: Nekryté víceúèelové sportovištì Kokotská, parc.è. 557/1, k.ú. Libuš.

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØED( Váš dopis zn. È.j. MHM P-O24686/2005/0ZPNI/EIA/122-2/Be Vyøizuje/ linka Datum Ing. Beranová/4443 18.5.2005 podle 7 zákona è.

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Zámìr: Bytový dùm, ul. Bìlohorská, Praha 6, k.ú. Bøevnov

Zámìr: Bytový dùm, ul. Bìlohorská, Praha 6, k.ú. Bøevnov PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-331865/2007/00PNI/EIA/446-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 03.12.2007 podle 7 zákona è.

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu

Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky. v Českém krasu Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Českém krasu Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Letní sezóna. Letní sezóna - intenzivní. Zimní sezóna. Zimní sezóna - intenzivní KUBOVA HUT CHROBOLY ZBYTINY KTIŠ KØIŠTANOV VOLARY CHVALŠINY STOŽEC

Letní sezóna. Letní sezóna - intenzivní. Zimní sezóna. Zimní sezóna - intenzivní KUBOVA HUT CHROBOLY ZBYTINY KTIŠ KØIŠTANOV VOLARY CHVALŠINY STOŽEC LIPENSKO - DOVOLENÁ BEZ STRESU 01 VÝCHOZÍ SITUACE - TURISTICKÝ RUCH KUBOVA HUT Letní sezóna Letní sezóna - intenzivní Zimní sezóna Zimní sezóna - intenzivní Turistický ruch je intenzivnìji rozvinut pouze

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ladislav Szántó MAXWELLOVY ROVNICE Praha 2003 Ladislav Szántó MAXWELLOVY ROVNICE Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

V20140101 KATALOG 2015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU. - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù. www.kasko-vs.

V20140101 KATALOG 2015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU. - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù. www.kasko-vs. V0140101 KATALOG 015 PEVNÉ A POSUVNÉ SÍTÌ PROTI HMYZU - technické informace - zamìøení - montáž - ceníky hotových výrobkù www.kasko-vs.cz OBSAH Všeobecné podmínky Typy sítí Okenní profil válcovaný - OV

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více