Metabolismus aminokyselin SOUHRN. Vladimíra Kvasnicová
|
|
- Dušan Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metabolismus aminokyselin SOUHRN Vladimíra Kvasnicová
2 Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších organických dusíkatých sloučenin (proteinů tělu vlastních, nukleotidů, hemu, signálních molekul,...); celková konc. v krvi: kolem 2,5 mm 10 z 21 proteinogenních L-α-aminokys. je pro člověka esenciálních: lidské buňky je nedokáží syntetizovat, musí být dodávány potravou syntéza neesenciálních AMK vychází hlavně z α-ketokyselin (převážně meziprodukty metabolismu: pyruvát, oxalacetát, α-ketoglutarát) nadbytek aminokyselin lze využít jako zdroj energie přímo (oxidace v Krebsově cyklu) nebo po přeměně na glukózu a mastné kyseliny, tj. do zásoby se ukládají ve formě glykogenu nebo TAG AMK uvolněné ze svalových proteinů jsou při hladovění důležitým zdrojem krevní glukózy před využitím AMK v Krebsově cyklu, přeměnou na glukózu nebo mastné kyseliny musí být z molekuly odstraněn aminodusík: významné reakce jsou transaminace a oxidační deaminace nadbytečný aminodusík je z těla odstraněn močí hlavně ve formě močoviny (= urea) nebo jako NH 4 +
3 Proteinogenní aminokyseliny
4
5 Další významné aminokyseliny ornithin citrulin L-dihydroxyfenylalanin selenocystein (L-DOPA) β-alanin γ-aminomáselná kyselina (GABA) taurin Obrázek převzat z knihy: J.Koolman, K.H.Röhm / Color Atlas of Biochemistry, 2 nd edition, Thieme 2005
6 Klasifikace proteinogenních AMK z hlediska jejich metabolismu 1) z hlediska biosyntézy v lidském těle neesenciální (syntetizují se) esenciální (musíme je přijímat potravou) 2) z hlediska degradačních produktů glukogenní (z jejich uhlíkaté kostry může vznikat Glc) ketogenní (degradačním produktem je acetyl-coa)
7 Esenciální aminokyseliny 10 1) rozvětvené: Val, Leu, Ile 2) aromatické: Phe ( Tyr), Trp 3) bazické: His, Arg, Lys 4) obsahující síru: Met ( Cys) 5) zvláštní : Thr
8 Esenciální aminokyseliny PVT TIM HALL (= private Tim hall) 1) rozvětvené: Val, Leu, Ile 2) aromatické: Phe ( Tyr), Trp 3) bazické: His, Arg, Lys 4) obsahující síru: Met ( Cys) 5) zvláštní : Thr
9 U řady nemocí vzniká deficit některých AMK, proto se klasifikace někdy rozšiřuje na esenciální/podmíněně esenciální a neesenciální: 1. esenciální a) totálně esenciální: Lys, Thr b) esenciální uhlíkový skelet: Val, Leu, Ile, Phe, Trp, His, Arg, Met (tj. z příslušných α-ketokyselin mohou v těle vznikat - toho se využívá při léčbě chronické renální insuficience: dodávají se ketokyseliny) 2. podmíněně esenciální a) vznikající z esenciálních AMK: Cys, Tyr, taurin, ornitin b) deficit u některých zátěžových stavů: a) + Gln, citrulin (příčina: snížená syntéza nebo nadměrná utilizace) 3. neesenciální Gly, Ala, Glu, Asp, Ser, Pro Výživa: většina živočišných proteinů (maso, mléko, vejce) obsahuje všechny esenciální AMK v dostatečném množství, v rostlinných proteinech často chybí Lys, Met a Trp (výjimkou je sója - obsahuje všechny esenciál. AMK) převzato z knihy: Milan Holeček - Regulace metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a aminokyselin (Grada Publishing, 2006, ISBN )
10 Esenciální / podmíněně esenciální / neesenciální aminokyseliny esenciální: Val, Leu, Ile, Thr, Phe, Trp, His, Arg, Lys, Met neesenc.: Gly, Ala, Pro, Ser, Tyr, Asn, Gln, Asp, Glu, Cys AMK ~ organicky vázaný dusík proteiny z potravy proteosyntéza proteiny těla pool AMK syntéza N-sloučenin biosyntéza de novo degradace (E, glc, tuk)
11 glutamin (Gln) nejčetnější AMK přítomná v krvi (570 µmol/l), koncentrace klesá při stresových onemocněních (sepse, polytraumata) do krve je uvolňován hlavně z kosterního svalstva významný substrát pro buňky střevní sliznice a imunitní systém (rychle se dělící buňky - energetický substrát i syntéza nukleotidů) slouží jako transportní forma dvou aminodusíků hlavně z kosterního svalstva do jater (tvorba močoviny) a ledvin (vyloučení NH 4+ ) v metabolismu slouží Gln jako zdroj N (z postranní amidové skupiny) při syntéze dusíkatých látek (např. purinových a pyrimidinových nukleotidů nebo tvorbě Asn z Asp) významné enzymy: glutaminsyntetáza (Glu + NH 3 + ATP Gln + ADP + P i ) a glutamináza (Gln Glu + NH 3 ) při acidóze je v játrech inhibována syntéza močoviny - játra pak Gln hlavně syntetizují, je uvolňován do krve a ve zvýšené míře je následně využíván v ledvinách k tvorbě NH 4+, který se vylučuje močí; glutamináza v ledvinách je při acidóze aktivována
12 alanin (Ala) hned po Gln druhá nejčetnější AMK v krvi (390 µmol/l) stejně jako Gln se do krve uvolňuje hlavně ze svalů - primárním dárcem aminoskupiny při syntéze Ala z pyruvátu jsou větvené AMK (jejich transaminací vzniká Glu, který slouží k transaminaci pyruvátu) vznik pyruvátu z glukózy v glykolýze a jeho transaminace na Ala ve svalu je součástí glukózo-alaninového cyklu, kdy je Ala z krve vychytán v játrech a glukoneogenezí opět přeměněn na glukózu Ala je také produktem utilizace Gln ve střevě hlavním místem katabolismu Ala jsou játra důležitý enzym: alaninaminotransferáza = ALT = GPT (Ala + α-ketoglutarát pyruvát + Glu); stanovuje se v krvi jako marker poškození jater - zvýšená aktivita ukazuje na poškození hepatocytů glutamát (Glu) a aspartát (Asp) - také slouží jako neurotransmitery dikarboxylové AMK, tj. mají kyselý charakter postranního řetězce jejich amidy jsou glutamin a asparagin (bez náboje v postr.řetězci) důležitý enzym: aspartátaminotransferáza = AST = GOT (Asp + α-ketoglutarát oxalacetát + Glu), marker poškození jater a svalů
13 valin (Val), leucin (Leu), izoleucin (Ile) - mají proteoanabolické účinky větvené AMK = BCAA (branched chain amino acids) koncentrace v krvi: nejvíce Val (270 µmol/l, 3. nejčetnější po Gln a Ala) (pokles BCAA krvi: při těžkém poškození jater (cirhóza) a chronické renální insuficienci) esenciální v potravě, jejich transaminací ve svalech (+ α-ketoglutarát) vznikají rozvětvené α-ketokyseliny (BCKA = branched chain keto acids), z nichž mohou transaminací v játrech opět vznikat BCAA aminotransferáza BCAA je aktivní hlavně ve svalech, tj. svaly vychytávají z krve BCAA více než játra druhým krokem odbourávání BCAA je oxidační dekarboxylace dehydrogenázou BCAA, která je přítomna v játrech: při jejím defektu vzniká tzv. leucinóza (nemoc javorového syrupu) - v krvi se hromadí BCKA - toxický účinek na mozek, přítomny v moči poměr koncentrací BCAA/(Tyr + Phe) se označuje jako Fischerův index (hodnota F-indexu je kolem 3) BCAA a aromatické AMK mají stejný transportní systém přes hematoencefalickou bariéru změna F-indexu se projeví na změně poměru AMK transportovaných do mozku degradací Leu vzniká HMG-CoA ketolátky
14 fenylalanin (Phe), tyrozin (Tyr), tryptofan (Trp), histidin (His) aromatické AMK, kromě Tyr jsou esenciální (Tyr vzniká v těle z Phe) metabolizovány hlavně v játrech - při těžkém poškození jater se hromadí v krvi (současně klesají BCAA), klesá Fischerův index více aromatických AMK se dostává do mozku tzv. jaterní encefalopatie slouží jako substráty pro syntézu signálních molekul ze skupiny biogenních aminů: hydroxyláza aromatických AMK vyžaduje jako kofaktor tetrahydrobiopterin, dekarboxyláza pyridoxalfosfát (synt. katecholaminů z Tyr, serotoninu z Trp, histaminu z His) z Tyr vzniká také pigment melanin, z Trp hormon melatonin 90% Trp je v krvi přenášeno na albuminu (hydrofóbní charakter) His se často vyskytuje v aktivních centrech enzymů, je bohatě zastoupen v hemoglobinu (nedostatek His pokles koncentrace hemoglobinu anemie); vyšší potřeba His je u dětí významný enzym: fenylalaninhydroxyláza (Phe Tyr) - při defektu se hromadí Phe (hyperfenylalaninemie, fenylketonurie) při degradaci Tyr vzniká kys. homogentisová - při defektu jejího odbourávání se hromadí a vylučuje močí (alkaptonurie) při degradaci His vzniká kys. urokanová - v kůži a potu absorbuje UV zář.
15 metionin (Met), cystein (Cys), homocystein, taurin aminokyseliny obsahující síru, Met je esenciální v potravě homocystein se nevyskytuje v proteinech, taurin je aminosulfonová kyselina (nikoli aminokarboxylová kys.) Met slouží v aktivní formě (jako S-adenosylMet = SAM) k přenosu metylu při metabolických reakcích (např. při syntéze adrenalinu, kreatinu, karnitinu) Cys vzniká ze serinu (Ser) - donorem síry je Met (transsulfurační cesta přes cystationin); ze Ser vzniká i vzácná 21. kódovaná AMK selenocystein (obsahuje Se místo S, vzniká kotranslační modifikací Ser) homocystein (v krvi do 12 µmol/l) vzniká po předání metylu z Met v reakcích využívajících SAM, jeho zvýšená koncentrace v krvi koreluje s vážností kardiovaskulárních onemocnění; příčinou zvýšení může být i nedostatek vitaminů B 6, B 12 nebo folátu taurin vzniká oxidací -SH skupiny cysteinu a jeho dekarboxylací, slouží jako konjugační činidlo v játrech (konjugace žluč. kyselin, xenobiotik) a v nervovém systému působí jako neurotransmiter cystin a homocystin jsou disulfidy vzniklé spojením 2 Cys nebo 2 homocysteinů přes -S-S- vazbu (vznikají oxidací - dehydrogenací -SH sk.) z Cys vzniká tripeptid glutation (Glu-Cys-Gly) - významný buněčný antioxidant
16 treonin (Thr), serin (Ser), glycin (Gly) Thr a Ser patří (spolu s Tyr) k AMK obsahujícím -OH skupinu, tj. mohou být fosforylovány (viz. regulace aktivity enzymů různými proteinkinázami), Thr a Ser v proteinech bývají také glykosylovány Thr je esenciální, Gly a Ser z něj mohou vznikat (kromě vzniku z 3- fosfoglycerátu - meziprodukt glykolýzy) Gly je nejmenší AMK, není opticky aktivní (není ani L- ani D- AMK), je bohatě zastoupen v kolagenu (každá 3. AMK polypept. řetězce), využívá se při syntéze hemu, purinových nukleotidů a kreatinu, slouží jako konjugační činidlo v játrech, je inhibičním neurotransmiterem významným zdrojem Ser jsou ledviny, ze Ser vzniká Cys, etanolamin, cholin (pro fosfolipidy) a acetylcholin (neurotransmiter), při přeměně na Gly je donorem metylenové skupiny (C1-fragment) pro tetrahydrofolát (metylen-thf) prolin (Pro), hydroxyprolin (HyPro) obsaženy v kolagenu, HyPro vzniká posttranslační modifikací Pro, po hydrolýze proteinu je vylučován močí (marker degradace kolagenu) Pro vzniká cyklizací a redukcí z Glu
17 lyzin (Lys), arginin (Arg), ornitin, citrulin bazické AMK, Lys a Arg jsou esenciální, ornitin a citrulin se nevyskytují v proteinech (k bazickým AMK patří i His) Arg, ornitin a citrulin patří k meziproduktům močovinového (ornitinového) cyklu, tj. cyklu syntetizujícího močovinu v játrech Lys a hydroxlyzin se vyskytují v kolagenu, podílí se na tvorbě příčných vazeb v kolagenních vláknech, přes Lys se na proteiny váže neenzymaticky glukóza (glykace proteinů); Lys je substrátem pro syntézu karnitinu Arg je v močovinovém cyklu (v játrech) štěpen arginázou na močovinu a ornitin; je substrátem syntázy oxidu dusnatého (NOS): Arg + O 2 NO + citrulin, jeho koncentrace v krvi klesá při stresových onemocněních (sepse, polytraumata), nezbytný je při vývoji a pro spermatogenezi (i když je meziproduktem mtb a vzniká v těle, patří mezi esenciální AMK); Arg se využívá k syntéze kreatinu (spolu s Gly a Met) a prolinu; je významným allosterickým aktivátorem syntézy močoviny hlavním zdrojem citrulinu přítomného v krvi je tenké střevo, kde vzniká z Gln; vzniká také z Arg při syntéze NO (endotel, fagocyty, NS); většina citrulinu se v ledvinách využívá pro syntézu Arg
18 Zabudování anorganického dusíku do org. molekul v metabolismu člověka Obrázek je převzat z (leden 2007)
19 Významné reakce AMK 1) ionizace funkčních skupin (-COO -, -NH 3+ ) 2) transaminace α-ketokyseliny 3) deaminace α-ketokyseliny 4) dekarboxylace biogenní aminy 5) tvorba peptidové vazby peptidy a proteiny
20 Syntéza AMK v lidském těle - 5 substrátů - 1. oxalacetát Asp, Asn 2. α-ketoglutarát Glu, Gln, Pro, (Arg) 3. pyruvát Ala 4. 3-fosfoglycerát Ser, Cys, Gly 5. Phe Tyr
21 1. transaminace Syntéza AMK v lidském těle - typické reakce - Pyr Ala OA Asp α-ketoglt Glu 2. amidace Asp Asn Glu Gln 3. z jiných AMK Phe Tyr Ser Gly Glu Pro Met + Ser Cys
22 Transaminační reakce je vratná enzymy: aminotransferázy koenzym: pyridoxalfosfát (derivát vitaminu B6) Obrázek je převzat z (leden 2007)
23 Aminotransferázy významné v klinice ( transaminázy ) alaninaminotransferáza (ALT = GPT) aspartátaminotransferáza (AST = GOT) Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
24 amidace glutamátu = postranní karboxylová skupina Glu se mění na amidovou skupinu glutaminsyntetáza GLUTAMIN je nejvýznamnější transportní formou aminodusíku v krvi Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
25 Při syntéze ASPARAGINu je donorem NH 2 glutamin (nikoli amoniak jako při syntéze Gln) Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
26 Poruchy metabolismu aminokyselin fenylketonurie (PKU, v ČR 1:6 500) - Phe glutarová acidurie typ I (GA I, 1:40 000) Lys, Trp izovalerová acidurie (IVA, 1: ) - Leu leucinóza (MSUD, nemoc javorového syrupu, 1: ) -Val,leu,Ile homocystinurie (1: :80 000) cystinurie (1:6 500) histidinemie defekt histidázy - odbourávání His cystationinurie defekt cystathionázy, bez klinických příznaků alkaptonurie defekt homogentisát dioxygenázy odb. Tyr albinismus defekt tvorby melaninu z Tyr defekt methylmalonylcoa mutázy (MUT) ( hodina života) více viz.:
27 Syntéza Tyr z Phe Obrázek je převzat z (leden 2007)
28 Tvorba aktivovaného metioninu = S-adenosylmetionin (SAM) SAM je donorem CH 3 skupiny v metylačních reakcích Obrázek je převzat z (leden 2007)
29 Syntéza Cys z Met a Ser Obrázek je převzat z (leden 2007)
30 Regenerace Met (vitaminy: folát + B12) B12 (vit. B 6 ) Obrázek je převzat z (leden 2007)
31 Obrázek je převzat z (leden 2007)
32 glykolýza Syntéza serinu a glycinu Obrázek je převzat z (leden 2007)
33 Z některých aminokyselin vznikají další důležité látky: 1) Gln, Asp, Gly puriny, pyrimidiny 2) Gly porfyriny, kreatin (s Arg a Met) 3) Arg NO 4) Cys taurin Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
34 Syntéza purinových nukleotidů C Y T O P L A Z M A Obrázek převzat z (leden 2007)
35 Syntéza pyrimidinových nukleotidů C Y T O P L A Z M A mitochondrie Obrázek převzat z (leden 2007)
36 Dekarboxylací AMK vznikají monoaminy (= biogenní aminy) 1) Tyr katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin) 2) Trp serotonin (= 5-hydroxytryptamin) 3) His histamin 4) Ser etanolamin cholin acetylcholin 5) Cys cysteamin Asp β-alanin koenzym A Glu γ-aminobutyrát (GABA) (červeně: aminokyseliny - nikoli aminy)
37 TEST: Rozhodněte se o pravdivosti tvrzení a) valin patří mezi větvené aminokyseliny b) serin obsahuje v postranním řetězci thiolovou skupinu c) glutamát patří mezi esenciální aminokyseliny d) tryptofan je prekurzor katecholaminů
38 Rozhodněte se o pravdivosti tvrzení a) valin patří mezi větvené aminokyseliny b) serin obsahuje v postranním řetězci thiolovou skupinu c) glutamát patří mezi esenciální aminokyseliny d) tryptofan je prekurzor katecholaminů
39 Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů
40 7 degradačních produktů AMK 1. pyruvát Gly, Ala, Ser, Thr, Cys, Trp 2. oxalacetát Asp, Asn 3. α-ketoglutarát Glu, Gln, Pro, Arg, His 4. sukcinyl-coa Val, Ile, Met, Thr 5. fumarát Phe, Tyr 6. acetyl-coa Ile glukogenní AMK ketogenní AMK 7. acetoacetyl-coa Lys, Leu, Phe, Tyr, Trp
41 Vstup uhlíkaté kostry AMK do citrátového cyklu Obrázek je převzat z (leden 2007)
42 Příklad odbourávání AMK na meziprodukty CC Obrázek je převzat z (leden 2007)
43 Odbourávání větvených AMK SVAL JÁTRA
44 Osud aminodusíku aminokyselin a) extrahepatálně transaminace (vzniká hlavně Ala a Glu + 2-oxokyseliny) deaminace (reaguje málo AMK: Ser,Thr,His; uvolní se NH 3 ) amidace Glu + NH 3 Gln (spotřeba ATP) b) v játrech viz. a) oxidační deaminace Glu (vzniká α-ketoglt + NH 3 ) enzym: glutamátdehydrogenáza (GMD)
45 Glutamin je hlavní transportní formou aminodusíku Obrázek je převzat z (prosinec 2006)
46 Transport aminodusíku při odbourávání svalových proteinů vylučované produkty Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
47 Glukózo-alaninový cyklus játra svaly Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
48 Metabolismus aminodusíku většina tkání játra svaly Obrázek je převzat z (leden 2007)
49 GLUTAMÁTDEHYDROGENÁZA odstraňuje v játrech aminoskupinu z uhlíkaté kostry Glu 1. NH 2 sk. byla z AMK přenesena transaminací glutamát 2. oxidační deaminací glutamátu se NH 2 uvolní jako amoniak Obrázek je převzat z (leden 2007)
50 Transport a detoxikace aminodusíku - SOUHRN - aminotransferázy glutamát nebo alanin glutaminsyntetáza glutamin glutamináza glutamát + NH 4 + glutamátdehydrogenáza 2-oxoglutarát + NH 4 + játra: močovinový cyklus močovina ledviny: glutamináza glutamát + NH 4 + moč
51 Cyklus Gln v játrech Obrázek převzat z knihy Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, ISBN
52 TEST: Z uhlíkaté kostry těchto aminokyselin mohou vznikat následující produkty: a) aspartát oxalacetát b) lyzin glukóza c) alanin zásobní tuk d) glutamin α-ketoglutarát
53 Z uhlíkaté kostry těchto aminokyselin mohou vznikat následující produkty: a) aspartát oxalacetát b) lyzin glukóza c) alanin zásobní tuk d) glutamin α-ketoglutarát
54 TEST: Aminodusík, uvolněný z uhlíkaté kostry AMK, je transportován krví jako a) NH + 4 b) alanin c) glutamin d) urea
55 Aminodusík, uvolněný z uhlíkaté kostry AMK, je transportován krví jako a) NH + 4 b) alanin c) glutamin d) urea
56 Aminodusík uvolněný z uhlíkaté kostry AMK je transportován krví jako a) NH 4 + fyziologicky do 35 µmol/l (NH 3 + H + NH 4+ ) b) alanin vzniká transaminační reakcí z pyruvátu c) glutamin nejvýznamnější transportní forma NH 2 v krvi d) urea je odpadním produktem aminodusíku (játra ledviny moč)
57 Močovinový (ornitinový) cyklus detoxikační mtb dráha (NH 3 je toxický pro mozek) probíhá pouze v játrech lokalizován v mitochondrii /cytoplazmě karbamoylfosfát syntetáza I (= mitochondriální) okyseluje organismus (spotřeba HCO 3- ) energeticky náročný (spotřeba ATP) propojen s citrátovým cyklem přes fumarát močovina je odpadní produkt ( moč)
58 Detoxikace amoniaku v játrech Obrázek je převzat z (leden 2007)
59 Propojení močovinového a citrátového cyklu Obrázek je převzat z (leden 2007)
60 Metabolismus amoniaku: význam glutaminu detoxikace aminodusíku (transport -NH 2 ) syntéza nukleotidů ( nukleové kyseliny) syntéza citrulinu (propojení s močovinovým cyklem): příjem proteinů potravou (za sytosti) nebo degradace proteinů tělu vlastních (hladovění) koncentrace glutaminu
61 enterocyt: ledviny: játra: Gln citrulin krev ledviny citrulin Arg krev játra Arg urea + ornitin ornitin zvýšená rychlost SYNTÉZY MOČOVINY = detoxikace NH 3 pocházejícího z proteinů
62 Regulace močovinového cyklu alosterická regulace + indukce enzymů vlivem vysokoproteinové diety nebo metabolických změn při hladovění regulační enzym karbamoylfosfát syntetáza I (= mitochondriální) aktivace N-acetylglutamát inhibice N-acetylglutamát syntetáza arginin Syntéza močoviny je inhibována při acidóze šetří se HCO 3 -
63 TEST: Při detoxikaci amoniaku v lidském těle se uplatňuje a) močovinový cyklus probíhající pouze v játrech b) štěpení glutaminu v játrech a ledvinách c) ATP jako zdroj energie d) vznik ornithinu z citrulinu a karbamoylfosfátu
64 Při detoxikaci amoniaku v lidském těle se uplatňuje a) močovinový cyklus probíhající pouze v játrech b) štěpení glutaminu v játrech a ledvinách c) ATP jako zdroj energie d) vznik ornithinu z citrulinu a karbamoylfosfátu
Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol dr. Matej Kohutiar, doc. Jana Novotná matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2017 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceIntermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba
VíceMetabolizmus aminokyselin I
Metabolizmus aminokyselin I Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 snova I. přednáška: Metabolizmus a meziorgánové
VíceMetabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceBiochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
VíceMetabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus
Metabolismus aminokyselin II. Močovinový cyklus Osnova Zdroje dusíku jako odpadního produktu metabolismu aminokyselin. Meziorgánový tok aminokyselin. Zdroje aminodusíku pro močovinový cyklus Sled reakcí
VíceIntermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceMetabolismus aminokyselin I. Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Metabolismus aminokyselin I Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Metabolismus aminokyselin PROTEINY Z POTRAVY GLYKOLÝZA KREBSŮV CYCLUS Proteosyntéza Trávení Transaminace TĚLESNÉ
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceOdbourávání a syntéza glukózy
Odbourávání a syntéza glukózy Josef Fontana EB - 54 Obsah přednášky Glukóza význam glukózy pro buňku, glykémie role glukózy v metabolismu transport glukózy přes buněčné membrány enzymy fosforylující a
VíceMetabolismus mikroorganismů
Metabolismus mikroorganismů Metabolismus organismů Souvisí s metabolismem polysacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a lipidů Cytoplazma, mitochondrie (matrix, membrána) H 3 PO 4 Polysacharidy Pentózový
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceProcvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus dusíkatých látek
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolismus dusíkatých látek Oxidace aminokyselin Podíl AK na metabolické E se silně liší dle organismu a jeho momentálních potřeb, např.
VíceNUTRACEUTIKA PROTEINY
NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená
VíceDUM č. 15 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 15 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 30.04.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Rozdělení aminokyselin, chemické vzorce aminokyselin, amnokyseliny, významné
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceZákladní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceMasarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta BÍLKOVINY
Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta BÍLKOVINY Bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc. Autor: Vojtěch Strbáček Brno 2010 Jméno a příjmení
VíceDýchací řetězec (DŘ)
Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceIntegrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková
Integrace metabolických drah v organismu Zdeňka Klusáčková Hydrolýza a resorpce základních složek potravy Přehled hlavních metabolických drah Biochemie výživy A) resorpční fáze (přísun živin) glukóza hlavní
VíceMeziorgánové vztahy metabolismu aminokyselin. Přeměna aminokyselin na odvozené produkty. Jana Novotná
Meziorgánové vztahy metabolismu aminokyselin. Přeměna aminokyselin na odvozené produkty. Jana Novotná Zopakování Proč je potřeba udržet relativně vysokou hladinu AK v krvi i během hladovění? syntéza proteinů
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceBiochemie jater. Eva Samcová
Biochemie jater Eva Samcová Orgánová specializace Hlavní metabolické dráhy pro glukosu, mastné kyseliny a aminokyseliny jsou soustředěné okolo pyruvátu a acetyl-coa. Glukosa je primárním palivem pro mozek
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceAMK u prasat. Pig Nutr., 20/3
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VíceGlykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceAminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
VíceOnemocnění způsobené poruchou metabolizmu fenylalaninu. Martina Hozová
Onemocnění způsobené poruchou metabolizmu fenylalaninu Martina Hozová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou organizmu, který není schopen metabolizovat fenylalanin
VíceProteiny globulární a vláknité a jejich funkce. Metabolismus aminokyselin
Proteiny globulární a vláknité a jejich funkce Metabolismus aminokyselin Funkce globulárních proteinů Skladování iontů a molekul myoglobin, ferritin Transport iontů a molekul hemoglobin, serotoninový transporter
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
VíceMetabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VícePolysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje
Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza
VíceBiochemie dusíkatých látek při výrobě vína
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína Ing. Michal Kumšta www.zf.mendelu.cz Ústav vinohradnictví a vinařství kumsta@mendelu.cz Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0089 Projekt
VíceMetabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační
VíceRegulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
VíceAminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VícePřeměny proteinů a aminokyselin
Přeměny proteinů a aminokyselin Metabolický obrat proteinů Tkáňové proteiny tamin Močovina Mastné kyseliny Ketonové látky 300 600 g/d NH 3 Acetyl-CoA Příjem potravou Hotovost aminokyselin 2-Oxokyseliny
VíceCo jsou aminokyseliny
Co jsou aminokyseliny Aminokyseliny jsou molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny. Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny
VíceEsenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin
Metabolismus Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceSylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
Vícefce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)
JÁTRA ústřední orgán intermed. metabolismu, vysoká schopnost regenerace krevní oběh játry: (protéká 20% veškeré krve, 10-30% okysl.tep.krve, která zajišťuje výživu buněk, zbytek-portální krev) 1. funkční
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceMetabolismus aminokyselin I. Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Metabolismus aminokyselin I Jana Novotná 2. LF UK, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Osnova přednášky Přehled metabolismu aminokyselin Trávení a absorpce, přenos AK do buněk Obecné reakce aminokyselin
VíceMetabolismus dusíkatých látek
Metabolismus dusíkatých látek Bílkoviny (aminokyseliny) Nukleové kyseliny (nukleotidy) Koloběh dusíku v biosféře Koloběh dusíku v biosféře: 1: působení hlízkovitých bakterií; 2: asimilace pomocí nitrátreduktasy
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
Více3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:
3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické
VíceBiochemie I. Aminokyseliny a peptidy
Biochemie I Aminokyseliny a peptidy AMINOKYSELINY Když se řekne AK ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) prostorový vztah aminoskupiny a karboxylové skupiny: - (=2-), -(=3-)... -(= poslední) -alanin součástí koenzymu
VíceOrganické látky v buňkách. Vladimíra Kvasnicová
Organické látky v buňkách Vladimíra Kvasnicová Chemické složení buněk 1. 60% hmotnosti: voda (H 2 O) 2. organické látky a) vysokomolekulární (proteiny, nukleové kyseliny, glykogen) b) nízkomolekulární
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceVztahy v intermediárním
Vztahy v intermediárním metabolismu Eva Samcová Starve feed cycle Nejlepší způsob jak porozumět vztahům mezi jednotlivými metabolickými drahami a pochopit změny, které probíhají v časovém období po najedení,
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky. SBT 116 Josef Fontana
Regulace metabolických drah na úrovni buňky SBT 116 Josef Fontana Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů Změna
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceMetabolismus lipidů. Vladimíra Kvasnicová. doporučené animace:
Metabolismus lipidů Vladimíra Kvasnicová doporučené animace: http://www.wiley.com/college/fob/anim/ - Chapter 19 http://ull.chemistry.uakron.edu/pathways/index.html http://www.wiley.com/legacy/college/boyer/0470003790/animations/animations.htm
VíceMetabolismus xenobiotik. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus xenobiotik Vladimíra Kvasnicová XENOBIOTIKA = sloučeniny, které jsou pro tělo cizí 1. VSTUP DO ORGANISMU trávicí trakt krev JÁTRA plíce krev kůže krev Metabolismus xenobiotik probíhá nejvíce
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Z.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Funkční
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceStruktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
VíceDidaktické testy z biochemie 2
Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceStruktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se
VíceVětvené aminokyseliny ve zdraví a nemoci
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Větvené aminokyseliny ve zdraví a nemoci BAKALÁŘSKÁ PRÁCE V OBORU NUTRIČNÍ TERAPEUT Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. et Bc. Gabriela Janíčková Autor: Kamila Jiříčková
VíceBiochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
Více