VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 Obsah

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 27

2

3 Obsah 1. Identifikace operačního programu Základní údaje o programu Základní charakteristika programu a regionu Přehled provádění operačního programu Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Případná podstatná změna Doplňkovost s jinými nástroji Opatření k monitorování Případná národní výkonnostní rezerva Provádění podle prioritních os Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 5 Technická asistence Technická pomoc Informování a publicita

4 Seznam použitých zkratek AO BENEFIT7 CR CRR ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EARDF EFF EIA EIB EK ES EU ERDF ESF FS HDP ICT IOP IPRM IS LZ MD MK MMR MONIT 7+ MPSV ms27 MSC27 MV MV ROP Severozápad MZd MZe MŽP NOK NPR Auditní orgán webová žádost cestovní ruch Centrum pro regionální rozvoj ČR Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad European Agricultural Fund for Rural Development Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Fisheries Fund Evropský rybářský fond Environmental Impact Assessment posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování záměrů) Evropská investiční banka Evropská komise Evropské Společenství Evropská unie European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj European Social Fund Evropský sociální fond Fond soudržnosti Hrubý domácí produkt Information and Communication Technology Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města Informační systém lidské zdroje Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Informační systém Řídícího orgánu ROP Severozápad Ministerstvo práce a sociálních věcí Informační systém pro monitorování programů pro Monitorovací systém Central Monitorovací výbor Monitorovací výbor ROP Severozápad Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Národní orgán pro koordinaci Národní program reforem České republiky období 2

5 NRP NSRR OECD OAP OP OPD OPI OP LZZ OP PI OP PP OP TP OP VK OP ŽP OSMS OTAP OZKO PAS PRV ROP PCO PS ROP Severozápad RR Severozápad ŘKV ŘO SC SEA SF SROP SRN SZIF TA TP ÚORP ÚRR Severozápad VZ ŽP Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Oddělení administrace projektů Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Operační program Operační program Doprava Operační program Infrastruktura (24-26) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Průmysl a podnikání (24-26) Operační program Technická pomoc Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Odbor správy monitorovacích systémů na MMR Odbor technické asistence a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Obec se zhoršenou kvalitou ovzduší Pověřený auditní subjekt Program rozvoje venkova Regionální operační program Platební a certifikační orgán pracovní skupina Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad Řídící a koordinační výbor Řídící orgán specifický cíl posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování koncepcí) Strukturální fondy Společný regionální operační program Spolková republika Německo Státní zemědělský intervenční fond Technická asistence Technická pomoc Územní odbor realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Výroční zpráva životní prostředí 3

6 1. Identifikace operačního programu 1.1 Základní údaje o programu OPERAČNÍ PROGRAM VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Dotčený cíl Konvergence Dotčená způsobilá oblast CZ7 Programové období Číslo programu (CCI) 27CZ161PO8 Název programu Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Rok, za nějž se zpráva podává 27 Datum schválení výroční (závěrečné) zprávy Monitorovacím výborem Základní charakteristika programu a regionu Základní charakteristika regionu Region soudržnosti Severozápad je situován ve střední Evropě na hranici České republiky a Spolkové republiky Německo. V rámci České republiky sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko (SRN). Liberecký Ústecký Severozápad Královehradecký Karlovarský Hl.m. Praha Středočeský Pardubický Plzeňský Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský 4

7 Polohu regionu lze v kontetu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leží svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu soudržnosti jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu soudržnosti podél labské rozvojové osy je propojena s hl. m. Prahou a vnitrozemím odpovídajícím způsobem dálnicí D8 a I. národním tranzitním železničním koridorem. V rámci regionu mají nejeponovanější polohu urbanizovaná území, která leží na dvou hlavních rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech žije okolo 8 % celkové populace (oproti 7 % na celorepublikové úrovni). Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn. že na rozdíl od jiných regionů nemá Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s 5 1 obyvateli. Tab. č. 1: Póly rozvoje Město Počet obyvatel (k ) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice 51 1 Karlovy Vary Chomutov 5 27 Zdroj: ČSÚ Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, České republiky a rovněž také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU (25). 5

8 Tab. č. 2: Základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, v porovnání s EU, ČR, rok 25 Ukazatel/Území EU (25) Česká republika Region Severozápad Počet obyvatel k (tis. obyv.) , 1 251, ,4 Hustota obyvatelstva na km2 rok ,7 13, 13,4 HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS rok , 17 39, ,3 HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 25) rok 25 1, 79,6 59,1 HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR rok , , 7 89,9 HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 25) rok 25 1, 41,4 33,2 3,7 6,1 4,3 63,8 54,7 52,8 8,7 7,9 13,5 5, 4, 2,7 - průmysl 24,9 39,5 41,2 - služby 7,1 56,5 56,1 Meziroční nárůst HDP (%) rok 25 Míra zaměstnanosti (%) rok 25 Míra nezaměstnanosti (%) rok 25 Struktura zaměstnanosti dle sektorů rok 25: - zemědělství Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty 6

9 Graf č. 1: Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR, region Severozápad, rok Region Severozápad 1 Česká republika EU (25) HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS Graf č. 2: - zaměstnanost průmysl - zaměstnanost služby Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR, region Severozápad, rok EU (25) Česká republika 6 Region Severozápad 4 2 Meziroční nárůst HDP (%) Míra nezaměstnanosti (%) r. 25 r. 25 7

10 Území regionu soudržnosti Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region soudržnosti se dále dělí na 1 okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5). V regionu žije asi 1,13 milionu obyvatel, což představuje přibližně 1/1 populace České republiky. Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění 13 osob/km 2 se rovná celostátnímu průměru. Území regionu se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota obyvatelstva severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadu (lázeňské oblasti) regionu. Polycentrický charakter osídlení pak zdůrazňuje význam dopravy mezi jednotlivými městy. Pro celý region soudržnosti Severozápad má zásadní význam doprava z rozptýleného zbytku malých sídel do velkých a středních měst, tedy do měst s více než 5 obyvateli, respektive s 1 až 3 obyvateli. Skutečnost, že s výjimkou Ústí nad Labem ( obyvatel) jsou ostatní póly rozvoje relativně malé ( obyvatel), vede k závěru, že význam městské dopravy ve srovnání s životně důležitou rolí meziměstské dopravy je relativně menší. V případě regionu soudržnosti Severozápad lze současnou mobilitu pracovní síly hodnotit jako nedostatečnou a označit ji za jednu z hlavních překážek růstu konkurenceschopnosti regionu soudržnosti jako celku. Nízká mobilita pracovní síly dále negativně ovlivňuje efektivitu již realizovaných investic. Koncentrace těžkého průmyslu v centrálních oblastech regionu způsobila v minulosti vážné zhoršení životního prostředí, velice špatná byla po dlouhou dobu zejména kvalita ovzduší. Ačkoli se situace po roce 199 výrazně zlepšila díky investicím do plynofikace a do odsíření a prachových filtrů v průmyslových zdrojích (zejména severovýchodní část regionu), region má stále negativní image poškozeného území, což je jedním z limitujících faktorů pro získávání zahraničních investorů a pro rozvoj turistického průmyslu. 8

11 Negativní vlivy se nepříznivě projevují na zdravotních, sociálních a demografických charakteristikách zdejší populace. Přestože v minulých letech došlo k výrazně příznivějším trendům ve vývoji kvality životního prostředí, lze ekologické zátěže z minulých let považovat za jeden z klíčových problémů zejména v pánevních oblastech regionu. V územích devastovaných těžbou nerostů dochází k rekultivaci a revitalizaci území, oblasti poničené imisemi škodlivin (lesy) se rekonstruují. Navrácení ekologické stability čeká též intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu (zejména okresy Louny a Litoměřice). Transformace ekonomiky a restrukturalizace výroby po roce 1989 vedly mj. k rozsáhlým změnám odvětvové struktury a ke změnám v rozmístění hospodářských aktivit ekonomické základny regionu. Ve stejném období došlo také k výraznému snížení zaměstnanosti v priméru a částečně i sekundéru, vzrostla zaměstnanost ve službách. Ekonomická váha regionu soudržnosti Severozápad byla v minulosti výrazně nadprůměrná. Tento region patřil k vysoce průmyslovým regionům s důrazem především na těžbu nerostných surovin, energetiku a další odvětví těžkého průmyslu (např. strojírenství a chemický průmysl) a na zemědělskou velkovýrobu. Tyto činnosti měly řadu negativních dopadů na kvalitu životního a sociálního prostředí, na sídelní strukturu a vzdělanostní strukturu obyvatel velké části regionu. Velkovýrobní způsob v průmyslu, zemědělství, těžbě a energetice vedl k postupnému zhoršování životního prostředí a krajiny. Přechod od hlubinné těžby uhlí a kaolinu na těžbu povrchovou navíc vedl k devastaci rozsáhlých území, která v tomto regionu soudržnosti pokračuje i nadále. I přes postupnou rekultivaci a revitalizaci území po těžbě zaujímají prostory těžby stále významné plochy v centrálních částech regionu soudržnosti Severozápad. Převážná část území se v současné době řadí mezi tzv. regiony se soustředěnou podporou státu, které se dále dělí na 3 typy dle charakteru postižení (strukturálně postižené, hospodářsky slabé, s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností). Tyto regiony byly pro období vymezeny na základě usnesení vlády ČR č. 56 ze dne 17. května 26. Základní charakteristika programu Regionální operační program NUTS II Severozápad (dále jen ROP Severozápad) je hlavním programovým dokumentem určujícím priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období ROP Severozápad byl schválen Evropskou komisí dne usnesením C (27) 618/1 od 4/12/27 CCI 27CZ161PO8. Při definování navrhovaných intervencí program vychází ze strategie ROP Severozápad a z obecných principů směřování k zvýšení využití inovativních postupů, podpory progresivních technologií a posilování vnitřní soudržnosti regionu společně s jeho soudržností ve vztahu k ostatním regionům v ČR a sousedním regionům v Německu to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP Severozápad vznikla v diskusi všech zainteresovaných regionálních i národních aktérů a je tedy společným konsensuálním výstupem. Strategie přímo vychází ze zpracované socioekonomické analýzy regionu soudržnosti Severozápad a reflektuje zjištěné problémy a potřeby regionu, které vyplývají jednak z historického vývoje v daném území, jednak ze současných hospodářských trendů v globální ekonomice, která region vystavuje vyšší konkurenci, projevující se negativním dopadem jak na hospodářství regionu, respektive jednotlivá sektorová odvětví, tak na jeho konkurenceschopnost v oblasti atraktivity pro obyvatele, podnikatele a potenciální návštěvníky. Strategie není navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vychází z priorit a strategie Národního strategického referenčního rámce (dále jen NSRR) a využívá a doplňuje priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. 9

12 ROP Severozápad svým zaměřením přímo navazuje na následující priority NSRR: rozvoj udržitelného cestovního ruchu (I. Strategický cíl) zlepšení dostupnosti dopravou (III. Strategický cíl) rozvoj městských oblastí (IV. Strategický cíl) rozvoj venkovských oblastí (IV. Strategický cíl) Tab. č. 3: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP Severozápad na priority NSRR ČR Oblast podpory I. Strategický cíl - Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor Podpora kapacit výzkumu a vývoje pro inovace Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství II. Strategický cíl - Otevřená, fleibilní a soudržná společnost Vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a zaměstna telnosti Posilování sociální soudržnosti Rozvoj informační společnosti Smart administration III. Strategický cíl - Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kva lity životního prostředí Zlepšení dostupnosti do pravou IV. Strategický cíl - Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů Vyvážený rozvoj měst ských oblastí Rozvoj venkovských ob lastí Pozn.: slabá vazba, silná vazba Na prioritu Rozvoj udržitelného cestovního ruchu prvního strategického cíle NSRR přímo navazuje ROP Severozápad, a to prostřednictvím prioritní osy P4 - Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, vedlejší vazbou na něj navazují i prioritní osy P1 Regenerace a rozvoj měst a P2 Integrovaná podpora místního rozvoje. Vazba souvisí se zaměřením prioritní osy na podporu udržitelného rozvoje stávajících atraktivit cestovního ruchu, tvorbu a nabídku produktů, programů a aktivit regionálního a nadregionálního významu, které budou atraktivní pro domácí i zahraniční turisty apod. ROP Severozápad svojí prioritní osou P3 Dostupnost a dopravní obslužnost přímo navazuje na třetí strategický cíl NSRR, resp. na prioritu Zlepšení dostupnosti dopravou, která se zaměřuje na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury. Sekundární vazby jsou pak mezi touto prioritní oblastí NSRR 1

13 a prioritními osami ROP P1 Regenerace a rozvoj měst, P2 Integrovaná podpora místního rozvoje a P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Přímá vazba je mezi prioritou Rozvoj městských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR a prioritní osou P1 Regenerace a rozvoj měst ROP, a to v oblasti zaměřené na posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionu. Další přímá vazba je i mezi prioritou Rozvoj venkovských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR, podporující udržitelný rozvoj venkovských oblastí a prioritní osou ROP P2 Integrovaná podpora místního rozvoje. ROP Severozápad svými prioritními osami P1 Regenerace a rozvoj měst a P2 Integrovaná podpora místního rozvoje nepřímo navazuje i na prioritu prvního strategického cíle NSRR Konkurenceschopný podnikatelský sektor. Soulad je v zaměření na zvýšení motivace k podnikání vytvořením nabídky zvýhodněného financování a zvýhodněných služeb k zahájení a provozování podnikatelské činnosti, v jejím rámci bude podporován i proces zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelské infrastruktury. Prioritní osy ROP P1 Regenerace a rozvoj měst a P2 Integrovaná podpora místního rozvoje mají v rámci revitalizace obnovy fyzické infrastruktury pro RLZ přímou vazbu na prioritu Vzdělávání, která je součástí druhého strategického cíle NSRR Otevřená, fleibilní a soudržná společnost. Další vedlejší vazba mezi prioritními osami ROP a druhým strategickým cílem NSRR je v případě prioritních os P1 Regenerace a rozvoj měst a P2 Integrovaná podpora místního rozvoje a prioritou Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, zaměřující se především na zlepšení přístupu k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím efektivně zacílených a modernizovaných nástrojů aktivní politiky trhu práce a na podporu intervence zaměřené na zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích, zprostředkovatelských a ostatních služeb poskytovaných institucemi na trhu práce, a to především v souvislosti s modernizací, dostavbou a úpravou potřebné infrastruktury. Mezi prioritní osou P2 Integrovaná podpora místního rozvoje a prioritou Posilování sociální soudržnosti je sekundární vazba, a to především v souvislosti s oblastí posilování sociální soudržnosti a dále v oblasti rovného přístupu k poptávce a nabídce informační a komunikační technologie. Prostřednictvím podpory vyváženého rozvoje regionů, snižováním disparit v socioekonomické úrovni mezi i uvnitř regionů soudržnosti při respektování a využívání jejich sociálních, ekonomických a kulturních specifik je vytvořena vedlejší vazba mezi prioritní osou P1 Regenerace a rozvoj měst a prioritou Vyvážený rozvoj regionů čtvrtého strategického cíle. Přímá vazba je potom mezi touto prioritou NSRR (Vyvážený rozvoj regionů) a prioritní osou P3 Dostupnost a dopravní obslužnost. K dosažení globálního cíle navrhuje strategie v kontetu výše uvedených principů a zásad a při zohlednění principu komplementarity ROP Severozápad k intervencím ostatních tematických programů (podpora podnikání, rozvoj LZ, infrastruktura a ŽP, věda, výzkum, inovace) a Programu rozvoje venkova realizaci cílených investic, které pomohou nastartovat proces postupné adaptace a modernizace zejména urbanizovaných městských center regionu jako základních oblastí s rozvojovým potenciálem, jejichž rozvoj bude přínosem pro celý region. Tento přístup zajistí viditelnou změnu, která bude mít příznivý dopad i na zlepšení celkového obrazu a na zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Současně s regenerací fyzického a sociálního prostředí budou intervence zaměřeny na zlepšení vnější a vnitřní dostupnosti regionu a jeho dopravní obslužnosti tak, aby z ní měli prospěch všichni obyvatelé regionu i jeho návštěvníci. Podpora ROP Severozápad soustředěná na zlepšení dostupnosti a obslužnosti vytvoří v návaznosti na předpokládaný rozvoj nadregionálních dopravních sítí v rámci Operačního programu Doprava (dále jen OPD) podmínky pro vyšší mobilitu obyvatelstva (včetně pracovní síly) i pro rozvoj podnikatelských aktivit v regionu a ve svých důsledcích tak bude přínosem i ke zlepšení životních a pracovních podmínek obyvatel. 11

14 Pro zajištění adekvátních podmínek pro rozvoj urbanizovaných center regionu je potřeba zaměřit intervence kromě zajištění dostatečné dostupnosti a propojenosti a regenerace fyzického prostředí rovněž na restrukturalizaci a modernizaci jejich zázemí tvořeného především neurbanizovanými venkovskými oblastmi. Strategie proto navrhuje zaměřit část intervencí na rozvoj neurbanizovaných částí regionu, zejména s cílem vytvoření podmínek pro rozvoj občanské vybavenosti těchto oblastí spolu s podporou rozvoje místních komunit a občanských iniciativ. To vše s cílem vytvoření prostředí umožňujícího větší využití místních potenciálů či potenciálů ekonomických center regionu pro rozvoj těchto venkovských oblastí. K využití místního a regionálního potenciálu pro rozvoj zejména neurbanizovaných území regionu, ale i jeho vybraných ekonomických center, se strategie zaměřuje rovněž na cílené intervence směřující k vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Rozvoj cestovního ruchu by přitom měl přispět jak k vytvoření pracovních příležitostí ve venkovských oblastech regionu, tak k vyšší diverzifikaci ekonomické základny, a tím i ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu. Podpora cestovního ruchu současně přispěje i k dosažení lepšího obrazu regionu. V tomto kontetu byly definovány následující cíle programu: Globálním cílem ROP Severozápad je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Globální cíl bude naplněn prostřednictvím splnění tří specifických cílů ROP Severozápad: Specifický cíl I Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu; Specifický cíl II Venkovské oblasti využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel; Specifický cíl III Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel. Pro dosažení stanoveného globálního cíle a dílčích specifických cílů stanovuje ROP Severozápad 5 prioritních os, které se následně člení do 12 oblastí podpory. Celková alokace ROP Severozápad z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF) činí EUR. Celkové zdroje ROP Severozápad včetně národních zdrojů činí EUR. Celková finanční alokace ROP Severozápad je do jednotlivých prioritních os rozdělena v následujících poměrech: 1. P1 Regenerace a rozvoj měst 39,86 % 2. P2 Integrovaná podpora místního rozvoje 4,36 % 3. P3 Dostupnost a dopravní obslužnost 33,96 % 4. P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 19,12 % 5. P5 Technická asistence 2,7 % Rozdělení prostředků plně reflektuje jak strategii programu samotného, tak postavení programu ve vztahu k ostatním operačním programům včetně Programu rozvoje venkova (dále jen PRV). Hlavní a stěžejní prioritní osou celkové strategie ROP Severozápad je Regenerace a rozvoj měst. Tato skutečnost byla promítnuta i do návrhu finančního plánu, který na tuto oblast vyčleňuje významnou část finančních prostředků programu. Navrhovaná výše prostředků přitom reflektuje nejen význam prioritní osy, ale též předpokládané potřebné prostředky na realizaci stanoveného množství projektů v dané oblasti. 12

15 Podrobnější členění shrnuje následující tabulka, ve které je % členění finanční alokace uvedeno až do úrovně jednotlivých oblastí podpory: Tab. č. 4: Procentní finanční alokace do úrovně jednotlivých oblastí podpory Prioritní osa Oblast podpory Podíl Podíl oblasti prioritní osy podpory na na ROP prioritní ose 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst 42,95% 17,11% 26,1% 1,37% 31,4% 12,38% 1,%,44% 9,% 3,92% 68,55% 23,28% 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu 31,45% 1,68% 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR 62,51% 11,95% 3,49% 5,83% 7,% 1,34% 78,% 2,11% 22,%,59% 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 39,86% 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Podíl oblasti podpory na ROP 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 4,36% 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní významu obslužnost Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 33,96% 19,12% 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Prioritní osa 5 Technická asistence 5.1 Podpora implementace ROPSeverozápad 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity 2,7% 13

16 Členění na úrovni jednotlivých veřejných zdrojů financování v členění do úrovně prioritních os shrnuje následující tabulka: Tab. č. 5: Finanční alokace podle druhů veřejných zdrojů na úrovni prioritních os (údaje v EUR) Fond/míra spolufinančíslo priorit- Název priopříspěvek cování Národní zdroje Celkové ní osy ritní osy Společenství vztahována zdroje k Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Dostupnost a dopravní obslužnost Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Technická asistence Celkem Míra spolufinancování ERDF/ veřejným výdajům ,% ERDF/ veřejným výdajům ,% ERDF/ veřejným výdajům ,% ERDF/ veřejným výdajům ,% ,% 85,% ERDF/ veřejným výdajům Jednotlivé prioritní osy nestojí samostatně, ale tvoří vzájemně provázaný systém, jehož realizace jako celku přispěje k dosažení požadované změny v regionu. Nejdůležitějším aspektem ROP Severozápad je proto uplatnění principu koncentrace. Kromě geografické koncentrace však bude nezbytné koncentrovat také pracovní úsilí (tj. zajistit i určitou úroveň integrace) tak, aby vynaložené prostředky byly soustředěny vždy na komplení vyřešení identifikovaných problémů v určité části regionu. 14

17 Graf č. 3: Vazby mezi cíli a prioritními osami ROP Severozápad Globální cíl ROP Severozápad Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU/ ČR Specifický cíl I Moderní a atraktivní města, představující hybnou cílu ekonomického rozvoje regionu Specifický cíl II Venkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života svých obyvatel Priorita P 3 Priorita P1 Priorita P2 Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Hlavní cíl priority : Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu Hlavní cíl priority : Oživení a rozvoj venkovských oblastí realizací místních integrovaných projektů Dostupnost a obslužnost regionu Hlavní cíl priority : Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti Specifický cíl III Dostupný region umožnující efektivní mobilitu svých obyvatel Priorita P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavní cíl priority : Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj CR v regionu Priorita P5 Technická asistence Pro lepší orientaci uvádíme ještě finanční alokaci pro jednotlivé prioritní osy v grafické podobě: Graf č. 4: Finanční alokace příspěvku ERDF pro jednotlivé prioritní osy ROP Severozápad Finanční alokace příspěv ku Společenstv í na prioritní osy Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Dostupnost a dopravní obslužnost Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Technická asistence

18 Příjemce podpory z ROP Severozápad definuje následující tabulka, přičemž upřesnění způsobilosti jednotlivých kategorií příjemců podpory v rámci prioritních os, respektive oblastí podpory obsahuje Prováděcí dokument ROP Severozápad. Tab. č. 6: Kategorie příjemců pomoci ROP Severozápad Hlavní příjemci Odkaz na legislativu Obce, města Zákon č. 128/2 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Kraje Zákon č.129/2 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Organizace zřízené či založené městem, obcí nebo krajem 23 a další zákona č.25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolné svazky obcí 46 a další zákona č.128/2 Sb., o obcích. Zákon č.83/199 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů; Nestátní neziskové organizace Zákon č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 3/22 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku Podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) Zákon č. 561/24 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( 2 odst.2, písm. a) až c) zákona); Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zájmová sdružení právnických osob 2f až 2i občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Hospodářská komora a její složky 3 zákona č.31/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů (působnost HK ČR a jejích složek, vymezená v 4 výše zmíněného zákona umožňuje podporovat cestovní ruch). Organizační složky státu 3 odst. 1 zákona č. 219/2 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad (Řídící orgán ROP Severozápad) Zákon č. 248/2 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. 16

19 2. Přehled provádění operačního programu 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza K efektivnímu vyhodnocení pokroku programu a analýz jeho vývoje je zcela nezbytné stanovit precizně srovnávací základnu pro měření dosaženého pokroku. K tomuto účelu byla v rámci příprav programového dokumentu ROP Severozápad zpracována podrobná socioekonomická analýza, na základě které byly identifikovány klíčové indikátory kontetu, které v kvantifikované podobě vyjadřují aktuální stav regionu Severozápad v roce 25 v oblastí hospodářského růstu, nezaměstnanosti, vzdělanostní struktury, zdraví obyvatel, zdravotnické péče a sociální péče, úrovně důchodových příjmů, infrastruktury a v oblasti cestovního ruchu. Tab. č. 7: Indikátory kontetu Název indikátoru Tvorba hrubého finího kapitálu na 1 obyvatele Podíl kvalifikačně náročných zam ěs tnání na celkové zam ěs tnanos ti Inde vzdělanos ti 1) Měrné em is e z m obilních zdrojů (REZZO 4) HDP na 1 obyvatele v PPS Podíl na HDP (ČR = 1) Počet regis trovaných uchazečů o práci na 1 volné pracovní m ís to (regis trované na pracovním úřadě) Naděje dožití při narození m uži Naděje dožití při narození ženy Dis ponibilní důchod dom ácnos tí na 1 obyvatele Délka s ilnic II. třídy Délka s ilnic III. třídy Počet lůžek v hrom adných ubytovacích zařízeních ces tovního ruchu Prům ěrný evidenční počet zam ěs tnanců v hrom adných ubytovacích zařízeních (fyzické os oby) Měrná jednotka Kč % % tuny/km 2 Kč % Hodnota za rok 25 Severozápad ČR , , 75,21 78,65 24,96 19,17 3,5 5, , 17 39, 8,8 1, Os oba rok rok Kč km km Ks 2,48 71,32 77, , , 4 7, 48 12, 9,78 72,9 79, , , , , Os oba Přenocování Os oba Os oba Mís to Os oba Ks % 4 568, , Počet přenocování , 4 32, Počet obyvatel na 1 lékaře 293,99 272,55 Počet s tudentů (gym názia, SOŠ, SOU, VOŠ, VŠ) 71 96, , Počet m ís t ve vybraných zařízeních s ociální péče 16 12, 78931, 2) Počet příjem ců důchodu , , Počet obcí 486, 6 248, Podíl m ěs ts kého obyvatels tva 79,5 7,1 Pozn.: 1) = (bez vzdělání + základní vzdělání) / obyvatels tvo ve věku 15+ 2) vš echna zařízení Zdroj: Statis tická ročenka Ús teckého kraje, Karlovars kého kraje, Čes ké republiky 26 Zam ěs tnanos t a nezam ěs tnanos t v ČR podle výs ledků výběrového š etření prac. s il za 4. čtvrtletí 26 Propočty Statis tického úřadu Ús tí nad Labem Vlas tní propočty Údaje z tabulek ROP Severozápad Na tyto kontetové indikátory mapující stav regionu de facto v celém rozsahu zpracované socioekonomické analýzy pak navazuje užší výběr indikátorů na úrovni programu, které byly vybrány s ohledem na oblast intervencí, která je ovlivnitelná ať už na úrovni výsledků nebo dopadů realizací ROP Severozápad. Tento vliv, byť nepřímý bude také zjišťován nejen průběžným vyhodnocením vývoje těchto indikátorů, ale také prostřednictvím evaluačních studií. Při nastavení indikátorové soustavy ROP Severozápad byly při výběru jednotlivých indikátorů i při nastavení celkové koncepce a struktury 17

20 zohledněny metodické dokumenty MMR, využity konzultace s Českým statistickým úřadem (ČSÚ), Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), Odborem životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje a byla využita i evaluační studie Dílčí evaluace systému monitoringu Indikátorová soustava Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad pro období , která posoudila indikátorovou soustavu ROP Severozápad zejména z těchto hledisek: Je soustava indikátorů navržena proporcionálně, resp. jsou jednotlivé priority, oblasti podpory a projekty přiměřeně a rovnovážně pokryty vhodnými indikátory? Eistuje logická spojitost a návaznost mezi jednotlivými indikátory? Jsou požadovaná data dostupná a mají dostatečnou vypovídací schopnost z pohledu zaměření ROP Severozápad? Jsou zdroje, ze kterých budou data generována, resp. data samotná, dostatečně spolehlivá? Je navržená indikátorová soustava provázána na Národní rámec podpory Společenství? Umožní indikátorová soustava hodnotit dosažený pokrok ve vztahu k naplňování cílů Lisabonské strategie? Je periodicita měření navržená vhodným způsobem? Umožní navržená indikátorová soustava ROP Severozápad hodnotit výkonnost programu vzhledem k nastaveným cílům? Použitá metodika vychází z metodických dokumentů Evropské komise (EK), kterými jsou zejména "The Guide" a pracovní dokument Evropské komise Indicators for Monitoring and Evaluation: A Practical Guide. Z dokumentů zpracovaných na národní úrovni byl využíván zejména dokument "Hodnocení indikátorů/ukazatelů a vhodnosti jejich nastavení", "Zásady tvorby indikátorů pro evaluaci a monitoring". Pro výběr relevantních indikátorů byl taktéž použit Národní číselník indikátorů. Závěry evaluační studie na hodnocení indikátorové soustavy ROP Severozápad lze shrnout do následujících klíčových bodů: Indikátory globálního a specifických cílů programu a prioritních os přiměřeně a proporcionálně pokrývají identifikované problémové oblasti a jsou v souladu se zaměřením strategických intervencí. Výběr indikátorů kontetu není zcela v souladu s hlavními závěry socioekonomické analýzy. Chybí kvantifikace klíčových problémů regionu Severozápad mimo kompetence ROP Severozápad. Jednotlivé skupiny indikátorů (kontetu, globálního a specifických cílů programu, specifických cílů prioritních os) jsou navzájem logicky provázané. Také v rámci skupin na sebe indikátory navazují, vzájemně se doplňují a zpřesňují. Pouze ve skupině kontetových indikátorů dochází k redundancím, na které hodnotitel v dané evaluační studii dále podrobněji upozorňuje. Indikátorová soustava čerpá z dostupných a poměrně spolehlivých statistických dat s optimální periodicitou sběru. Vypovídací schopnost indikátorů globálního, resp. specifických cílů na úrovni programu a prioritní os je dostatečná. Z hlediska vlastní indikátorové soustavy ROP Severozápad je koherence s Národním rámcem podpory Společenství a Lisabonskou strategií vzhledem k charakteru těchto dokumentů zajištěna dostatečně. Naplňování horizontálních priorit je částečně zohledněno ve výběru indikátorů dopadu na úrovni programu a indikátorů výsledku v rámci prioritní osy Dostupnost a dopravní obslužnost. Většina použitých indikátorů výstupu, výsledku a dopadu má vzhledem ke stanoveným cílům dostatečnou vypovídací schopnost. Doporučujeme opatrnost při interpretaci migračního salda, jehož indikativní hodnota pro rok 213 je nadsazena. Doporučení formulovaná v evaluační studii byla projednána v rámci Pracovní skupiny pro evaluace dne a ve většině případů zohledněna při budování struktury indikátorové soustavy ROP Severozápad: 18

21 Tab. č. 8: Přehled hlavních doporučení soustavy ROP Severozápad Číslo evaluační Doporučení (hlavní) studie Posouzení indikátorové Poznámka Pro zlepšení vypovídací schopnosti a srozumitelnosti indikátorů kontetu je nezbytné doplnit sloupec obsahující národní hodnoty. Díky tomu bude možné vypustit dvojici indikátorů měřící délku silnic II. a III. třídy v ČR. Akceptováno Doporučujeme vypustit nadbytečné a nerelevantní indikátory (počet lékařů, celkový počet studentů, podíl regionu na HDP ČR, počet pracovníků v hromadných akceptováno částečně dle ubytovacích zařízeních, délka silnic II. a III. třídy v ČR) a doplnit indikátory doporučení hodnotitele byly vycházející z klíčových slabých stránek identifikovaných ve SWOT analýze. některé doporučené Tabulka indikátorů kontetu by podle názoru hodnotitele měla vypadat indikátory zařazeny, některé následovně (viz. Tab 1 na str. 21) vypuštěny Doporučujeme revidovat kvantifikaci vybraných indikátorů dopadu na úrovni programu. Akceptováno Hodnotitel doporučuje reagovat na požadavek EK a v souladu s Národním číselníkem indikátorů doplnit indikátor intenzity využití regionálního letiště pro přepravu cestujících mezi indikátory pro měření cílů prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost. Akceptováno Pro hodnocení efektivity vynaložených finančních prostředků na zvýšení absorpční kapacity v rámci prioritní osy Technická pomoc by bylo vhodné zařadit následující indikátory: Celkové realizované výdaje na realizaci projektů technické asistence, Efektivnost čerpání finančních prostředků Akceptováno Na úrovni prováděcího dokumentu zvážit zařazení indikátorů dopadu, které by měřily příspěvek ROP NUTS II Severozápad k naplňování horizontálních témat zejména rovných příležitostí. akceptováno částečně Zvážit zařazení indikátoru Podíl nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě mezi indikátor výsledku v rámci prioritní osy Dostupnost a dopravní obslužnost. akceptováno Zvážení, zda by neměl být zařazen indikátor týkající se horizontální priority vyvážený rozvoj. Pro tento účel je použitelný indikátor Regionální diferenciace míry nezaměstnanosti v regiony NUTS 2 (za regiony ORP). Akceptováno 19

22 A) Informace o věcném pokroku operačního programu Tab. č. 9: Indikátory programu Popis realizovaných výzev Dne byl schválen ROP Severozápad a dne byly vyhlášeny dvě výzvy pro předkládání projektových žádostí do oblasti podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad a do oblasti podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu. Vzhledem k tomu, že ukončení výzvy bylo plánováno na , nelze za rok 27 vyhodnotit strukturu podaných projektových žádostí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebyla do konce roku 27 uzavřena žádná Smlouva o poskytnutí dotace, což znamená, že v rámci věcných prioritních os nebyly poskytnuty žádné finanční prostředky, a proto nedošlo k plnění monitorovacích indikátorů 2

23 na projektové úrovni. Z tohoto důvodu není možné za rok 27 hodnotit ani věcný pokrok na úrovni programu jako celku. B) Finanční údaje Níže uvedené hodnoty jsou nulové, protože první výzva pro oblast podpory 5.1 a pro oblast podpory 3.1 byla vyhlášena v návaznosti na schválení ROP Severozápad Evropskou komisí dne Ukončení výzvy proběhlo k datu , v roce 27 tedy nebyly registrovány žádné projektové žádosti a tudíž ani žádné realizované platby. Tab. č. 1: Finanční údaje údaje v EUR Prioritní osa 1 ERDF z toho výdaje typu ESF Výdaje zaplacené příjemci zahrnuté v žádostech o platbu zaslaných řídícímu orgánu Výdaje zaplacené subjektem Příslušný příspěvek odpovědným za z veřejných zdrojů platby příjemcům Celkové platby obdržené od EK ERDF z toho výdaje typu ESF Celkový součet Úhrn v regionech bez předchodné podpory celkovém součtu Výdaje typu ESF v celkové součtu Prioritní osa 2 ERDF z toho výdaje typu ESF Priortní osa 3 ERDF z toho výdaje typu ESF Prioritní osa 4 ERDF z toho výdaje typu ESF Prioritní osa 5 21

24 C) Informace o rozpisu využití fondů Kumulativní rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií Referenční číslo EK: CCI 27 CZ 161PO8 Název OP: Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Datum posledního rozhodnutí Komise týkající se daného OP: 3/12/27 Tab. č. 11: Kumulativní rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií Kód (*) Téma 1 Prioritní téma Celkem Kód (*) Téma 2 Forma financování Kód (*) Téma 3 Typ území Kód (*) Téma 4 Hospodářská činnost Kód (*) Téma 5 Zeměpisná poloha CZ4 Částka (**) EUR EUR V roce 27 nebyly poskytnuty žádné prostředky z příspěvku Společenství, a to ani formou zálohových plateb, vzhledem k tomu, že první výzva byla vyhlášena k datu Ve sledovaném období nebyly čerpány ani zálohové prostředky v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc veškeré výdaje Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen RR Severozápad) byly hrazeny z prostředků Ústeckého a Karlovarského kraje a tyto výdaje nebyly zahrnuty do projektů Technické asistence. D) Pomoc podle cílových skupin Na základě schválené Strategie regionálního rozvoje ČR na období (v souladu s Usnesením vlády č. 56 ze dne ) sleduje ROP Severozápad čerpání finančních prostředků v regionech se soustředěnou pomocí státu. V rámci regionu soudržnosti Severozápad se jedná o území níže uvedených okresů, respektive v jednom případě území obce s rozšířenou působností: I. Strukturálně postižené regiony: 1. Chomutov 2. Most 3. Teplice 4. Sokolov II. Hospodářsky slabé regiony: 1. Louny III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností: 1. Děčín 2. Litoměřice 3. Ústí nad Labem 4. Ostrov (okres Karlovy Vary) obec s rozšířenou působností. Z celkem 1 okresů regionu soudržnosti Severozápad zaujímají regiony se soustředěnou pomocí státu 8 celých okresů a část okresu devátého. Pouze na jediný okres (Cheb) regionu soudržnosti Severozápad se tedy soustředěná pomoc státu nevztahuje. V programovém dokumentu jsou vymezeny i další cílové skupiny, na něž se program ve svých jednotlivých prioritních osách zaměřuje: 22

25 Tab. č. 12: Cílové skupiny ROP Severozápad Cílová skupina PO1 Obyvatelé měst Lidé pracující a podnikající ve městech, obcích Turisté, domácí a zahraniční návštěvníci, návštěvníci lokalit Obyvatelé neurbanizovaných oblastí PO2 PO3 PO4 Místní obyvatelé Místní podnikatelé ve službách Obyvatelé a návštěvníci regionu, jeho měst a obcí Podnikatelské subjekty Investoři Podnikatelé ve službách CR a v doprovodných službách Profesní sdružení Obce a svazky obcí ŘO ROP Severozápad a další subjekty podílející se na přímém zajištění technického zázemí přípravy a implementace ROP Severozápad PO5 Vzhledem k tomu, že do konce roku 27 nebyly schváleny ani realizovány žádné projekty, nedošlo k vyplacení finančních prostředků příjemcům a tudíž ani ke sledování čerpání těchto prostředků podle cílových skupin. Čerpání prostředků podle cílových skupin bude vyhodnocováno prostřednictvím nástrojů monitoringu a v širším kontetu i evaluačními studiemi v rámci plánovaných evaluačních aktivit dle rámcového evaluačního plánu ROP Severozápad Konkrétně se jedná o plánovanou evaluační aktivitu Evaluace pro zjištění některých dopadů realizace ROP Severozápad v letech E) Vrácená nebo znovu využitá pomoc Ve sledovaném období nedošlo ke vrácení prostředků po zrušení podpory, jak je uvedeno v čl. 57 a čl. 98 odst. 2 Nařízení (ES) č. 183/26. První výzva byla vyhlášena k datu F) Kvalitativní analýza Z hlediska vyhodnocení úspěšnosti, efektivity a efektivnosti realizace programu je nezbytná analýza dosažených výsledků měřených podle kvantifikovaných fyzických a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy pokroku dosaženého s ohledem na původně stanovené cíle. Vzhledem ke stěžejnímu významu Lisabonské strategie pro další udržitelný rozvoj evropského prostoru bude věnována zvláštní pozornost přínosu ROP Severozápad k lisabonskému procesu a rovněž jeho přínosu k dosažení cílů uvedených v čl. 9 odst. 3 Nařízení (ES) č. 183/26: 1. podpora konkurenceschopnosti, 2. vytváření pracovních míst, 3. splnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (Rozhodnutí Rady 25/6/ES). 23

26 Kvalitativní analýza slouží v první řadě k objasnění a zasazení věcného a finančního pokroku do reálných souvislostí. V rámci ROP Severozápad bude analyzováno, jakých konkrétních cílů bylo pomocí ROP Severozápad dosaženo. Nezbytným předpokladem úspěšné a kvalitní analýzy je nastavení kvalitního systému monitoringu doplněného evaluačními aktivitami, proto této oblasti věnuje ROP Severozápad patřičnou pozornost podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 2.7 Opatření k monitorování. Horizontální témata: Rovné příležitosti V rámci připravovaných evaluačních aktivit jsou plánované evaluace cíleně zaměřené na problematiku horizontálních cílů ES (rovné příležitosti čl. 16 Nařízení č. 183/26 a udržitelný rozvoj čl. 17 Nařízení č. 183/26) a také dohody o partnerství (čl. 11 Nařízení č. 183/26). Jedním z nástrojů k zajištění naplnění horizontálních témat v rámci ROP Severozápad je i začlenění této oblasti do hodnotících kriterií používaných při výběru projektů. Ve vztahu k rovným příležitostem byl vypracován seznam kriterií, ze kterého mají žadatelé možnost vybírat při zpracování projektové žádosti: Tab. č. 13: Kriteria rovných příležitostí poř. č. název kriteria Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se 1 sníženou mobilitou. Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se 2 sníženou orientací. Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených 3 služeb/prostor. 4 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. 5 Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do 6 společnosti. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění 7 pracovního a osobního života. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se 8 specifickými potřebami. 9 Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných 1 skupin na trhu práce. Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových 11 skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných 12 příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto 13 výhodou nedisponují. 14 Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím. 15 Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se 16 rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení. 24

27 Žadatel bude moci toto téma popsat přímo v projektu a svůj projekt zařadí podle následující klasifikace: 1. projekt je cílený na rovné příležitosti, 2. projekt má pozitivní vliv na rovné příležitosti, 3. projekt je neutrální k rovným příležitostem. Pro dostatečně účinný a objektivní monitoring vlivů implementace ROP Severozápad na oblast rovných příležitostí budou použita následující opatření: zapracování navržených kriterií rovných příležitostí do celkového systému sledování dopadů implementace ROP Severozápad (jako součást kritérií pro hodnocení a výběr projektů), navázání systému monitoringu na systém hodnocení a výběru projektů s využitím kritérií rovných příležitostí, pravidelné zveřejňování výsledků monitoringu (bude realizováno v průběhu programovacího období), zajištění dostatečné personální a odborné kapacity pro oblast rovných příležitostí v rámci sledování dopadů ROP Severozápad, zajištění dostatečné informovanosti všech zainteresovaných skupin do implementace ROP Severozápad (zejména žadatelů) o problematice rovných příležitostí (bude realizováno v průběhu programovacího období). Naplňování rovných příležitostí v rámci realizace ROP Severozápad bude i předmětem pravidelného ročního hodnocení programu. Udržitelný rozvoj Realizace horizontálního cíle Vyvážený regionální rozvoj představuje v regionu Severozápad jedno z hlavních témat pro celkové zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky celého území. Cílem této snahy je zajistit, aby z dlouhodobého hlediska přinášel rovnoměrný rozvoj výhody všem oblastem regionu, a aby byl podporován rovnoměrný rozvoj regionů a docházelo ke snižování regionálních disparit. Tento přístup je jedním z hlavních předpokladů vnitřní soudržnosti regionu. Princip horizontálního cíle Vyvážený rozvoj území byl v tomto kontetu zohledněn v rámci celého navrhovaného programu zejména prostřednictvím diferenciace a zvýhodněného zaměření vybraných prioritních os na nejpostiženější části území. Pro dostatečně účinný a objektivní monitoring vlivů implementace ROP Severozápad na životní prostředí byly dle doporučení zpracovatele SEA (kapitola IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí) učiněny následující kroky: zapracování navržených environmentálních indikátorů do celkového systému sledování dopadů implementace ROP Severozápad (jako indikátory a jako kritéria pro hodnocení a výběr projektů), navázání systému monitoringu na systém hodnocení a výběru projektů s využitím environmentálních kritérií, pravidelné zveřejňování výsledků monitoringu (bude realizováno v průběhu programovacího období), zajištění dostatečné personální a odborné kapacity pro oblast životního prostředí v rámci sledování dopadů ROP Severozápad na životní prostředí, zajištění dostatečné informovanosti všech zainteresovaných skupin do implementace ROP Severozápad (zejména žadatelů) o environmentální problematice a možných vazbách projektů na životní prostředí (bude realizováno v průběhu programovacího období). ROP Severozápad bude monitorován pomocí výběru enviromentálních indikátorů, které byly navrženy zpracovatelem hodnocení SEA NRP/NSRR, respektive bude posuzován jejich vliv na vývoj kompleních klíčových indikátorů. Tyto komplení klíčové indikátory byly navrženy ve spolupráci s odborníky v oblasti životního prostředí, jsou začleněny přímo do indikátorové soustavy ROP Severozápad a budou průběžně 25

28 sledovány na úrovni programu. Jedná se o indikátor 65/31/5 Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu NUTS 2 (km2, zdroj ČHMÚ) a indikátor 65/31/2 Epozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM1 (% obyvatel, zdroj ČHMÚ). Jedná se o indikátory zaměřující se na oblast znečištění ovzduší, protože tato oblast byla identifikována jako vážný environmentální problém regionu soudržnosti Severozápad. Vybrané indikátory mají komplení povahu a na jejich konkrétním vývoji se podílí celá řada dílčích environmentálních indikátorů uvedených v SEA ROP Severozápad. Přínos OP k naplňování lisabonské strategie: Vazba ROP Severozápad na Lisabonskou strategii, resp. Národní program reforem České republiky (NPR) Revize Lisabonského programu, která byla výsledkem jeho střednědobého hodnocení, je orientována na dosažení vyššího ekonomického růstu a vyšší zaměstnanosti při dodržování principů udržitelného rozvoje. NPR byl vypracován na základě obnovené Lisabonské strategie, která je promítnuta do Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa (25 28), které přijala Evropská rada v červnu roku 25. ROP Severozápad navazuje na NPR, realizující Lisabonskou strategii, následovně: Tab. č. 14: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP Severozápad na priority Lisabonské strategie, resp. NPR Oblast podpory Makroekonomická stabilita a udržitelný růst Podnikatelské prostředí Výzkum a vývoj, inovace Udržitelné využívání zdrojů Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí Fleibilita trhu práce Začleňování na trhu práce Vzdělávání Pozn.: slabá vazba, - střední vazba, silná vazba ROP Severozápad podporuje cíle obnovené Lisabonské strategie v oblastech zvyšování atraktivity území regionu soudržnosti Severozápad pro podnikání zejména zlepšením regionální dopravní infrastruktury a dostupnosti jednotlivých částí regionu a zlepšením prostředí ve městech. Dále přispěje k zlepšování podmínek pro vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání a zlepšení zdravotní a sociální péče prostřednictvím budování infrastruktury těchto služeb. Prioritní osa P1 Regenerace a rozvoj měst se přímo podílí na podpoře rozvoje ICT, rozšíření přístupu k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání. Prioritní osa P2 Integrovaná podpora místního rozvoje přispěje k realizaci NPR zejména podporou využívání ICT a dále podporou racionálního využívání zdrojů. 26

29 Prioritní osa P3 Dostupnost a dopravní obslužnost je propojena s podoblastí NPR Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, zavádění inteligentních systémů pro řízení dopravy a dopravního provozu, zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a zvyšování územní mobility. Prioritní osa P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je sekundárně zaměřena na oblast ekonomického oživení, vyvážený rozvoj ve venkovských oblastech. Nepřímá vazba je pak mezi prioritními osami ROP Severozápad P1 Regenerace a rozvoj měst a P2 Integrovaná podpora místního rozvoje a prioritními podoblastmi Národního Lisabonského programu zaměřenými na oblast podnikatelského prostředí. Priority ROP Severozápad naplňují zejména následující konkrétní opatření NPR: Tab. č. 15: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP Severozápad na vybraná opatření NPR PRIORITNÍ OSY ROP SEVEROZÁPAD Opatření Národního programu reforem Prioritní osa 1: Regenerace a rozvoj měst Maimalizovat energetickou a materiálovou efektivnost a racionální využívání zdrojů Modernizovat a rozvíjet dopravní sítě Prioritní osa 2: Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu EARMARKIN G kód 52 (P 1) kód 29 (P 3) Zavádět inteligentní systémy pro řízení dopravy a dopravního provozu kód 28 (P 3) Zvýšit podíl železniční dopravy na přepravním trhu a rozvíjet kombinovanou dopravu Podporovat rozvoj a využívání ICT kód 11 (P 1, P 2) Zvýšit územní mobilitu Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí Podporovat další vzdělávání ve firmách Zvýšit informační vzdělanost Pozn.: střední až slabá vazba, silná vazba V ROP Severozápad byly definovány kategorie výdajů (kódy intervencí) 11, 28, 29 a 52 pro earmarking v celkové výši EUR, což představuje 5,76 % z celkové ERDF alokace ROP Severozápad ve výši EUR. Informace o celkovém indikativním rozdělení pro earmarking dle kategorií výdajů příspěvku ERDF pro ROP Severozápad v souladu s čl. 37 odst. 1, písm. d) Obecného nařízení jsou uvedeny v následující tabulce: 27

30 Tab. č. 16: Kódy oblastí intervence v rámci earmarkingu Kód Název Částka 11 Informační a komunikační technologie (přístup, zabezpečení, interoperabilita, předcházení rizikům, výzkum, inovace, e-obsah atd.) Inteligentní dopravní systémy Letiště Podpora čisté městské dopravy Celkem za všechny prioritní osy earmarking Celkem za všechny prioritní osy ROP Severozápad Earmarking: procento z celkové částky za prioritní osy ,76 V roce 27 není možné tento přínos vyhodnotit, protože jak již bylo uvedeno výše, k datu byly vyhlášeny první výzvy a ve sledovaném období nebyly registrovány ani realizovány žádné konkrétní projekty. Nicméně v dalších letech bude ROP Severozápad věnovat této otázce patřičnou pozornost a ke zhodnocení přínosu ROP Severozápad k naplňování Lisabonské strategie bude využit: systém monitoringu, vyhodnocení vývoje indikátorů s indikátorové soustavy ROP Severozápad s vazbou na Lisabonskou strategii, naplňování finanční alokace kódů oblastí intervence v rámci earmarkingu, evaluační aktivity v případě potřeby. 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství V průběhu roku 27 nedošlo u relevantních právních předpisů vztahujících se k činnosti a postavení RR Severozápad k nesouladu s komunitárním právem. Účinnost právních předpisů resp. jejich změn je nastavena tak, aby nedocházelo k přílišnému prodlužování transpozičních lhůt stanovených ES a harmonizace národní legislativy s předpisy ES i proto probíhala bez vážnějších problémů. Základním legislativně technickým nástrojem dosahování plné slučitelnosti předpisů ČR s předpisy ES je doložka slučitelnosti, nazývaná též doložkou kompatibility. Jde o doložku, kterou podle vládního usnesení musejí obsahovat veškeré vládní návrhy předpisů. V doložce se přitom musí uvést zda, v jaké míře a s kterými konkrétními předpisy ES je dotyčný návrh předpisu slučitelný. Pokud není předkládaný návrh plně slučitelný, musí se v doložce slučitelnosti podrobně uvést proč tomu tak je, a kdy dojde k dosažení plné slučitelnosti. Doložku slučitelnosti zpracovávají a za její správnost odpovídají příslušná resortní ministerstva, s tím, že její formální a obsahové náležitosti podléhají v rámci legislativního připomínkového řízení supervizi ze strany odboru kompatibility Úřadu vlády ČR. Zajištění kompatibility v jednotlivých klíčových oblastech: A) Veřejné zakázky Vnitrostátní právní úprava zadávání veřejných zakázek respektuje základní zásady vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství, zejména zásadu transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, a to i pro ty vztahy, které nejsou právními akty ES přímo upraveny (například podlimitní zakázky). 28

31 Zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem č. 137/26 Sb., o veřejných zakázkách a Pokyny pro zadávání veřejných zakázek. Zákon o veřejných zakázkách je plně v souladu s legislativou ES, mj. směrnicemi č. 24/18/ES a č. 24/17/ES. Pokyny pro zadávání veřejných zakázek jsou v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a Metodikou zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/26 Sb., o veřejných zakázkách a metodikou zadávání zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie. Respektovány jsou i nové limity stanovené v nařízení Komise (ES) č. 1422/27 ze dne 4. prosince 27, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 24/17/ES a 24/18/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek. Oblasti veřejných zakázek se rovněž týká velké množství rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství, s nimiž je právní úprava veřejných zakázek také slučitelná. B) Veřejná podpora V rámci ROP Severozápad jsou plně respektována ustanovení čl Smlouvy upravující poskytování veřejné podpory. Prostředky na realizaci programů ze strukturálních fondů jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory a národní předpisy, zejména zákon č. 215/24 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. C) Ochrana hospodářské soutěže Ochrana hospodářské soutěže je v ČR realizována na základě zákona č. 143/21 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, zabezpečujícím dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon o ochraně hospodářské soutěže a související právní předpisy jsou plně slučitelné s acquis communautaire. D) Životní prostředí Obecné a mezinárodní aspekty řeší zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Další normy, které řeší životní prostředí v ČR: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 274/21 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 185/21 Sb., odpadech, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 356/23 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 1/21 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 59/26 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a o změně zákona o změně a zrušení některých 29

32 zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (zákon o prevenci závažných havárií); Zákon č. 218/24 Sb., týkající se posuzování dopadů koncepcí a záměrů na lokality soustavy Natura 2. Všechny výše zmíněné normy, pokud zasahují do oblastí, kde eistuje pravomoc ES, jsou plně v souladu s komunitárním právem. E) Rovné příležitosti Dle článku 16 Obecného nařízení mají členské státy povinnost zajistit podporu rovnosti žen a mužů a začlenění rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění pomoci z fondů. Vedle toho je třeba zohledňovat rovnost příležitostí z hlediska rasového a etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženského nebo světového názoru nebo seuální orientace. Rovné příležitosti v tomto širším pojetí musí být respektovány a podporovány při programování, při vytváření implementační struktury, při tvorbě podkladů pro žadatele, pří výběru projektů, monitoringu programu a jejich následném vyhodnocení. Rovné příležitosti jsou uváděny jako jeden ze základních principů v Strategických obecných zásadách Společenství, který má být zohledněn na všech úrovních přípravy a provádění programů a projektů. V souvislosti se zajištěním rovných příležitostí můžeme zmínit např. nový zákoník práce, který nabyl účinnosti dne a který plně reflektuje požadavky ES na rovné zacházení a dále tzv. antidiskriminační zákon, s jehož přijetím zákoník práce počítá a který je zatím ve stádiu projednávání v Poslanecké sněmovně. Připravovaný zákon by měl upravovat právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací v oblasti zaměstnání, přístupu k zaměstnání a povolání, samostatné výdělečné činnosti, odbornému vzdělávání, poradenství a rekvalifikaci, členství a účasti v organizacích pracovníků nebo zaměstnavatelů, sociální ochrany včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociálních výhod, vzdělání a přístupu ke zboží a službám, které jsou k dispozici veřejnosti, včetně bydlení. Navrhovaný zákon upravuje právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací z důvodů rasy nebo etnického původu, pohlaví, seuální orientace, věku, nepříznivého zdravotního stavu, náboženství či víry, jazyka, politického aj. smýšlení, národnosti, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině nebo jiného postavení a povinnosti fyzických a právnických osob při jejich zajišťování. Zákon dále stanoví v souladu se směrnicemi výjimky, za kterých je rozdílné zacházení zákonné, a právní rámec pro uplatňování pozitivních opatření. F) Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je obecně založen na 3 základních pilířích sociálním, ekonomickém a environmentálním. Cíle strukturálních fondů (článek 17 Obecného nařízení) jsou sledovány v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle EU chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu (viz. též článek 6 Smlouvy o založení ES). Téma životního prostředí je proto velmi úzce spjato s procesem hodnocení operačního programů, tzv. SEA a EIA v případě hodnocení dopadů konkrétních projektů na životní prostředí. Problematika posuzování vlivů na životní prostředí je v současné době upravena zákonem č. 1/21 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Dnem 22. srpna 27 nabyl účinnosti zákon č. 216/27 Sb., kterým byl výše uvedený zákon novelizován. Zákon je i po této novele plně kompatibilní se směrnicí Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí a dalšími relevantními předpisy ES. 3

33 2.3 Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění A) Zpoždění vyjednávacího procesu Harmonogram tvorby a schválení ROP Severozápad negativně ovlivnilo zpoždění ve vyjednávání a schvalování nadřazených strategických dokumentů ČR a EU. Teprve se Interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení podařilo úspěšně uzavřít více než dvouleté složité vyjednávání o finanční perspektivě na léta , víceletém finančním rámci EU. Na jeho základě bylo možné stanovit alokaci Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro ČR. Strategické obecné zásady Společenství jako hlavní východisko pro definování strategie využití finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU v období byly Radou ES schváleny až 6. října 27, tedy necelé tři měsíce před začátkem nového programového období. Zpoždění při schvalování základních evropských dokumentů pro využití prostředků Strukturálních fondů se odrazilo rovněž ve zpoždění tvorby a vyjednávání základního strategického dokumentu na národní úrovni Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který byl Evropskou komisí schválen až Vyjednávací proces NSRR, jakož i jednotlivých ROP byl však na české straně negativně ovlivněn i dvěma dalšími faktory: několikaměsíčním obdobím ustanovování nové vlády ČR po parlamentních volbách v roce 26 a následně ještě obměnou vlády ČR počátkem roku 27, nepříznivou personální situací na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR), které bylo pověřeno koordinací vyjednávacího procesu. Přímým důsledkem zpoždění vyjednávacího procesu ROP Severozápad, a to přibližně o jeden kalendářní rok. je zpoždění v zahájení implementace Řešení ROP Severozápad byl schválen Evropskou komisí dne Zpoždění v implementaci je nutno postupně vyrovnávat urychleným dopracováním řídících a kontrolních postupů a další dokumentace tak, aby v roce 28 bylo možné vyhlásit minimálně dvě výzvy k předkládání projektů do všech oblastí podpory a v závěru roku 28 zahájit proplácení realizovaných projektů. Podmínky časové realizace projektů budou ve výzvách v roce 28 upraveny tak, aby bylo zabezpečeno vyčerpání alokace roku 27 i roku 28 do konce roku 21. B) Administrativní kapacita Řídící orgán ROP Severozápad byl v první polovině roku 27 personálně poddimenzován počty zaměstnanců i obsazenost pracovních pozic v jednotlivých útvarech Úřadu RR Severozápad (dále jen ÚRR Severozápad) nedosahovaly (vyjma obsazenosti vedoucích pozic) úrovně většiny úřadů regionálních rad ostatních ROP. Řešení Tento nepříznivý stav se podařilo v polovině roku 27 po sérii výběrových řízení konaných v prvních měsících roku 27 zvrátit a personální situaci jak kvantitativně, tak i kvalitativně stabilizovat. V závěru roku 27 již v personálním zajištění předčil Řídící orgán ROP Severozápad řídící orgány většiny ostatních ROP. Hrozící nerovnoměrnost vytížení jednotlivých útvarů ÚRR Severozápad se podařilo předejít zapojením všech útvarů do nastavování řídících a kontrolních postupů a vytváření základní dokumentace programu. Přes dosažení personální stability je třeba nadále pracovat na opatřeních proti možné fluktuaci pracovníků. Ta začne aktuálně hrozit s postupem implementace ROP Severozápad, jakož i dalších operačních programů. Vzhledem k teprve čtyřleté historii implementace Strukturálních fondů v ČR (a v regionu Severozápad) je kvalifikovaných pracovníků na trhu práce velký nedostatek. 31

34 S ohledem na složitost problematiky trvá vyškolení pracovníků až několik měsíců, a s vyhlašovanými výzvami budou pracovníci ŘO ROP Severozápad postupně nabývat také praktických zkušeností. Zároveň bude stoupat potřeba kvalifikovaných pracovních sil na straně žadatelů, zejména zpracovatelských firem. S ohledem na tyto skutečnosti bude třeba dokončit koncepci vzdělávání zaměstnanců ÚRR Severozápad, věnovat pozornost motivačním prvkům včetně hodnocení zaměstnanců a dále věnovat systematickou metodickou podporu hodnotitelům včetně jejich vzdělávání. C) Problematika veřejné podpory Vážný problém představuje také nedostatečné nastavení postupů posouzení veřejné podpory v rámci jednotlivých projektů a její kontrolu, nastavení nových postupů a pravidel způsobilosti výdajů podle nařízení Komise č. 1628/26 ze dne 24. října 26, o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, nastavení uznatelnosti nákladů. Dořešena nebyla rovněž notifikace poskytování podpory pro nákup drážních vozidel hromadné přepravy osob v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu. Řešení Vzhledem k tomu, že oblast veřejné podpory přes svoji složitost a plošnou působnost nebyla ze strany MMR vůbec metodicky řešena, bylo nezbytné přistoupit k nastavení vlastních postupů a pravidel. Při jejich vypracování bylo postupováno ve spolupráci s řídícími orgány ostatních ROP (Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou podporu). Postupy a pravidla pro veřejnou podporu se staly součástí Prováděcího dokumentu ROP Severozápad, Operačního manuálu ROP Severozápad i jeho přílohy Příručky pro žadatele. Ve spolupráci s ostatními ROP je rovněž připravována notifikace poskytování podpory pro nákup drážních vozidel hromadné přepravy osob v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu. D) Postup pro vymáhání sankcí ŘO ROP Severozápad neměl (vzhledem k chybějící legislativě) nastaven postup pro vymáhání sankcí za neoprávněně použité prostředky ze strany příjemců. Řešení ŘO ROP Severozápad se aktivně zapojil do přípravy návrhů úprav souvisejících zákonů, zejména zákona č. 25/2 Sb., kdy pro potřeby řídících orgánů ROP bude nutné dořešit i zákon o správě daní a poplatků. Tato oblast byla upřesněna ve vzoru Smlouvy o poskytnutí dotace. Sankce jsou rozděleny na 2 kategorie dle porušení povinností: a) porušení rozpočtové kázně je řešeno dle zákona č. 25/2 Sb., b) jiná porušení povinností je stanovena smluvní sankce ve výši 5 % z částky dotace, k níž se porušení smluvních podmínek váže. Toto bude dále upravováno podle platné legislativy. E) Finanční řízení alokace ROP Severozápad Rámcové rozhodnutí o poskytování dotací ROP Severozápad v období MMR je v peněžní měně EUR a přepočteno na koruny české aktuálním směnným kurzem Evropské centrální banky pro společnou měnu euro vůči národní měně české koruny pro březen 27 (28,463 Kč/EUR). Rozhodnutí o poskytnutí dotace na jednotlivé kalendářní roky je MMR vydáváno v korunách českých. Vzhledem k pohybu směnného kurzu bude v průběhu programového období docházet z tohoto důvodu k ovlivnění výše dotace v jednotlivých letech (s využitím pravidla n+3 a n+2 až do roku 215). Jen od března 27 do konce roku 27 zapříčinil růst kurzu Kč vůči EUR snížení reálné 32

35 disponibilní alokace ROP Severozápad přibližně o 1,5 mld. Kč. Řešení Počínaje 1. výzvou bude třeba přizpůsobovat vyhlašovanou alokaci aktuálnímu kurzu koruny. V rámci plánování a přípravy jednotlivých výzev bude objem finančních prostředků plánovaný v rámci připravované výzvy porovnáván s alokacemi jednotlivých let připadajících na program, ve kterém bude zohledněn aktuální stav skutečně realizovaných výzev, skutečné čerpání prostředků na jednotlivé oblasti podpory a vývoj směnného kurzu, tj. aktuální zůstatek finančních prostředků v jednotlivých oblastech podpory. Vzhledem k tomu, že v roce 27 došlo k razantnímu poklesu směnného kurzu, budou v roce 28 v Operačním manuálu ROP Severozápad přijata opatření, která budou sledovat vývoj tohoto rizika. 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Regionální rady byly zákonem č. 248/21 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a prostřednictvím 1 odst. 4 zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pověřeny poskytováním dotací v rámci ROP spolufinancovaných z prostředků ERDF. V tomto ohledu mají rovněž vykonávat řízení spojené s porušením rozpočtové kázně. Ustanovení 22 odst. 7 zákona č. 25/2 Sb. odkazuje z hlediska procesního na zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 337/1992 Sb. však neřeší postavení regionálních rad v tomto ohledu. Jednak nestanovuje působnost regionálních rad (viz. 1 tohoto zákona), dále neuvádí, kdo je v případě regionálních rad v rámci řízení o porušení rozpočtové kázně odvolacím orgánem. Regionální rady čelí v tomto případě i dalším problémům, jako je např. nemožnost vydat formálně bezvadné rozhodnutí, neboť nejsou oprávněny užívat státní znak. Odvolací orgán chybí i v případě řízení o stížnosti, v jehož případě 99 zákona č. 337/1992 Sb. odkazuje na správní řád. Tyto mezery v zákoně znemožňují regionálním radám postupovat podle zákonů č. 25/2 Sb. a č. 337/1992 Sb., neboť tento postup by nejen byl právně neúčinný vzhledem k formálním vadám příslušného rozhodnutí regionální rady, ale znamenal by porušení ústavně zakotveného práva na spravedlivý proces právnické či fyzické osoby, která bude chtít podat odvolání vůči rozhodnutí regionální rady. Do vyřešení všech legislativních nedostatků je tedy RR Severozápad nucena řešit vymáhání neoprávněně použitých prostředků dotace občanskoprávní cestou, prostřednictvím zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, neboť jedině tak může dostát svému závazku vykonávat svou činnost v souladu s právním řádem ČR a ústavně zakotvenými právy příjemců dotací. Zákon č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů V průběhu roku 27 nedošlo v zákoně č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů k žádným změnám, které by významněji ovlivnily postavení nebo činnost Regionální rady. Chystaná novela zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 29. Nabytí účinnosti od prvého dne kalendářního roku bylo navrženo s ohledem na skutečnost, že rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Termín je stanoven s ohledem na nutnou přípravu zřizovatelů i jejich příspěvkových organizací na nové majetkové poměry. Některá ustanovení zákona se zpřesňují tak, aby bylo jednoznačné, že se týkají i dobrovolného svazku obcí, příp. Regionální rady regionu soudržnosti. 33

36 Zásadním způsobem se mění pohled na neplnění povinností stanovených tímto zákonem územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí nebo Regionální radě regionu soudržnosti. Nesplnění takové povinnosti se definuje jako správní delikt, za který lze uložit pokutu. Při rozhodování o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. Nově je koncipováno porušení rozpočtové kázně u peněžních prostředků rozpočtu svazku obcí a rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti. Stanovují se odvolací orgány proti rozhodnutí svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti o porušení rozpočtové kázně. Nově se stanovuje pokuta za nesplnění povinností daných tímto zákonem územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo Regionální radou regionu soudržnosti. Nesplnění takové povinnosti se definuje jako správní delikt, za který lze uložit pokutu. Při rozhodování o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. Stanovuje se subjekt, který rozhoduje o uložení pokuty a odvolací orgán. Pokud jde o vztah navrhované novely k právu ES, nespadá navrhovaný zákon do souboru zákonů, které je třeba v rámci ES upravovat jednotně. Nově navrhovaný právní předpis ČR není s právem ES v rozporu. Zákon č. 248/2 Sb., o podpoře regionálního rozvoje V roce 27 nedošlo v zákoně č. 248/2 Sb., o podpoře regionálního rozvoje k žádným změnám, které by mohly ovlivnit postavení nebo činnost Regionální rady regionu soudržnosti. Na přelomu roku 27 a 28 byl v rámci Regionálních rad regionu soudržnosti vypracován návrh na změnu některých ustanovení tohoto zákona, ale reálná šance na jeho prosazení je velmi malá. 2.5 Případná podstatná změna Ve sledovaném období nebyla zjištěna podstatná změna podle čl. 57 Udržitelnost operací Nařízení Rady (ES) č. 183/ Doplňkovost s jinými nástroji Vzhledem k datu schválení ROP Severozápad a ostatních OP Evropskou komisí a zpožděním ve vyhlašování výzev do ROP Severozápad se jednalo v roce 27 především o proces nastavování vazeb s ostatními OP. Spolupráce s ŘO ostatních OP a s ostatními subjekty zapojenými do implementace SF probíhá na úrovni monitorovacích výborů a koordinačních výborů. Vzhledem k tomu, že koordinace mezi operačními programy často zahrnuje specifické sektory, organizuje koordinační orgán NSRR vedle pravidelných jednání monitorovacího výboru NSRR rovněž jednání zaměřená na čtyři strategické cíle NSRR. Z tohoto důvodu byly pod Řídící a koordinační výbor (ŘKV) ustaveny následující koordinační výbory: Koordinační výbor Konkurenceschopná česká ekonomika, Koordinační výbor Otevřená, fleibilní a soudržná společnost, Koordinační výbor Atraktivní prostředí, Koordinační výbor Vyvážený rozvoj území. Členy koordinačních výborů jsou zástupci řídících orgánů na úrovni ředitelů odborů a předsedou je vždy zástupce NOK. 34

37 Pro ROP Severozápad je klíčová zejména spolupráce s řídícími orgány dalších ROP a ŘO IOP v rámci Koordinačního výboru Vyvážený rozvoj území. Koordinační roli zajišťoval NOK na úrovni ředitele odboru. Dalším důležitým partnerem pro ŘO ROP Severozápad je zejména ŘO OP D, ŘO OP ŽP, ŘO OP PI. Spolupráce probíhá na úrovni ředitelů odborů řídících orgánů za koordinační role NOK. Je zajištěna koordinace a spolupráce ŘO ROP Severozápad, řídících orgánů Programu rozvoje venkova, Evropského rybářského fondu (EFF) a operačních programů politiky soudržnosti resortní koordinační skupinou MMR na centrální úrovni. Resortní koordinační skupina MMR poskytne všem řídícím orgánům databázi všech projektů v jednotlivých programech. V roce 27 se nekonala žádná jednání, protože OP byly schváleny až v závěru roku. A) Koordinace s IOP Mezi regionálními radami všech sedmi regionů soudržnosti a IOP byla v 2. polovině roku 27 připravena Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci IOP a ROP. Tato dohoda byla podepsána dne V souladu s touto dohodou je MMR zastoupeno v Monitorovacím výboru ROP Severozápad (dále jen MV ROP Severozápad) 2 členy a recipročně zástupce ŘO ROP Severozápad bude zastoupen v MV IOP. Uvedené řídící orgány budou spolupracovat při přípravě výběrových kritérií, vyhlašování výzev, výběru projektů, předávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem zlepšit koordinaci, zvýšit efektivitu programů a zajistit co nejvyšší synergický efekt. Účelem dohody je zajištění spolupráce a koordinace při implementaci IOP a ROP, a to především z důvodu zajištění synergie mezi těmito operačními programy, zejména v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, cestovního ruchu, kultury, integrovaných plánů rozvoje měst, územního plánování a bydlení, které jsou v působnosti ŘO IOP a ŘO ROP. Pro koordinaci ROP Severozápad s IOP jsou nastaveny tyto mechanismy : 1) Monitorovací výbor Zastoupení MMR v MV ROP Severozápad a recipročně zastoupení ŘO ROP Severozápad v MV IOP bude tvořit vrcholovou úroveň koordinace mezi IOP a ROP. 2) Koordinační výbor SC 4 NSRR Tento koordinační výbor bude platformou pro vzájemné konzultace výběrových kritérií, upřesňování rozhraní, připravovaných výzev a informování žadatelů mezi ŘO ROP a ŘO IOP. Prostřednictvím MSC27 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO IOP měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních programech. Kromě toho budou při tomto koordinačním výboru zřízeny pracovní skupiny, které budou zajišťovat koordinaci implementace střednědobých národních strategií v oblasti Smart Administration (zastoupení MV, MPSV, MMR a regionů), a cestovního ruchu (zastoupení MMR a regionů). Tento koordinační výbor bude rovněž zajišťovat koordinaci mezi ROP Severozápad, IOP a OP Praha Konkurenceschopnost. 2) Pracovní skupina pro koordinaci intervencí ROP Severozápad a IOP s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova EAFRD (složení ŘO ROP Severozápad, regionální pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v Ústí nad Labem, Ministerstvo zemědělství (MZe), MMR). 4) Souhlas krajů s projekty předkládanými IOP V oblastech sociální integrace, veřejné zdraví a kultury bude vyžadováno ŘO IOP souhlasné stanovisko krajů k projektům navrhovaným k realizaci v IOP. 5) Věcné a územní vymezení intervencí a vymezení příjemců a) Oblast veřejného zdraví Vybavení zdravotnickou technikou IOP bude podporovat ve vybraných národních sítích center akutní péče. Tato centra budou Ministerstvem zdravotnictví (MZd) specifikována oborově a i lokalizací ve vybraných nemocnicích. ROP Severozápad bude podporovat komplementární investice související 35

38 s rozvojem těchto center a dále vybavení zdravotnickou technikou v dalších zdravotnických zařízeních nebo částech zdravotnických zařízení, která nebudou součástí těchto sítí. b) Sociální integrace Transformace rezidenčních sociálních zařízení IOP bude řešit pilotní projekt transformace jmenovitě specifikovaných rezidenčních zařízení, která byla vybrána ve spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a krajů. ROP Severozápad komplementárně řeší infrastrukturu sociálních služeb zahrnutých v zákoně 18/26 Sb. o sociálních službách. Návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti bude v IOP řešen systémovým projektem/projekty, které budou zaměřeny na nejvíce ohrožené lokality vybrané na základě odborné studie. Jsou to lokality, ve kterých bylo identifikováno selhání nástrojů uplatňovaných na místní a regionální úrovni. ROP Severozápad bude intervenovat infrastrukturou sociálních služeb v ostatních lokalitách, nespecifikovaných v IOP. Prosazování a realizace nástrojů sociální ekonomiky v IOP budou rozvíjeny inovativní postupy rozvoje sociální ekonomiky, zatímco ROP Severozápad podporuje ověřené a legislativou podchycené postupy, jako jsou například chráněné dílny. c) Kultura Budování národních center kulturního dědictví Ministerstvo kultury (MK) jako zprostředkující subjekt IOP připraví specifikaci navrhovaných center, tuto specifikaci odsouhlasí s kraji. Realizace vzorových projektů, budování infrastruktury pro moderní kulturní služby je dohodnuto, že MK zpracuje seznam památek, které budou podporovány IOP. Tento seznam bude odsouhlasen s kraji, ve kterých jsou tyto památky umístěny. ROP Severozápad navazuje tématicky a místně specifickými výzvami k předkládání projektů v oblasti rozvoje cestovního ruchu (případně dle potřeby v dalších oblastech, jako je dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost) zaměřenými na komplementární aktivity k projektům podporovaným IOP. B) Koordinace s OP Doprava Mezi regionálními radami všech sedmi regionů soudržnosti a Ministerstvem dopravy MD (ŘO OPD) byla připravována Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Operačního programu Doprava a regionálních operačních programů. Tato Dohoda byla podepsána V souladu s touto dohodou budou zástupci ŘO OPD zastoupeni v monitorovacích výborech ROP a recipročně zástupci řídících orgánů ROP budou zastoupeni v MV OPD. Uvedené řídící orgány budou spolupracovat při přípravě výběrových kritérií, vyhlašování výzev, výběru projektů, předávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem zlepšit koordinaci, zvýšit efektivitu programů a zajistit co nejvyšší synergický efekt. 1) Monitorovací výbor V MV ROP Severozápad je zastoupeno MD. Tím je zajištěn přístup ŘO OPD k stanovení kritérií pro výběr projektů v ROP Severozápad a ke zprávám o průběhu realizace ROP Severozápad. 2) Poskytování informací Řídící orgán ROP Severozápad poskytne MD účast ve schvalovacím procesu na úrovni eterních posuzovatelů pro oblast Podpory obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob ve smyslu usnesení vlády č. 132 z 15. listopadu 26. Pro nastavení konkrétního mechanismu je zřízena koordinační skupina na úrovni NOK. Prostřednictvím MSC27 bude zajištěno, aby ŘO ROP Severozápad a ŘO OPD měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů. 3) Konzultace ŘO ROP Severozápad využije odborných konzultací s MD při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel. 36

39 C) Koordinace s OP ŽP a OP PI Mezi ROP Severozápad, OP ŽP a OP PI je dohodnut tento koordinační mechanismus v oblasti regenerace brownfields a řešení starých ekologických zátěží: 1) Řešení starých ekologických zátěží Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bude předem informováno o projektech regenerace brownfields předkládaných do ROP Severozápad a OP PI. MŽP bude informovat ŘO ROP Severozápad nebo OP PI o tom, zda předkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátěž, která bude řešena OP ŽP nebo může být řešena ROP Severozápad (OP PI). Tento mechanismus fungoval v minulém programovém období mezi Operačním programem Infrastruktura (OPI) a Operačním programem Průmysl a podnikání (OPPP). MŽP poskytne ŘO ROP Severozápad a OP PI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží, jejichž mapování v současné době MŽP provádí. 2) Poskytování informací Řídící orgány se budou vzájemně informovat o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží (OP ŽP) a regenerace brownfields (ROP Severozápad, OP PI). Prostřednictvím MSC27 bude zajištěno, aby ŘO ROP a ŘO OP ŽP a OP PI měly přístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v těchto operačních programech a ke zprávám o průběhu realizace operačních programů. 3) Věcné vymezení intervencí Je dohodnuta věcná hranice podpory regenerace brownfields mezi ROP Severozápad a OP PI a to dle budoucího využití území: OP PI bude podporovat regeneraci brownfields, jejichž převážné budoucí využití bude pro podnikání (budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEČ nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra), ROP Severozápad bude podporovat regeneraci brownfields pro veřejné využití a služby, ve vztahu k EAFRD nebude ROP Severozápad a OP PI řešit regeneraci brownfields s budoucím využitím pro zemědělství. D) Koordinace s Programem rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) se zaměří na rozvoj místních komunikací u projektů do 5 mil. Kč v obcích do 5 obyvatel. V obcích nad 5 obyvatel bude podpora na rozvoj místních komunikací poskytována v rámci politiky soudržnosti prostřednictvím ROP. Z EAFRD budou prostřednictvím PRV podporovány obnovitelné zdroje ze zemědělství, ČOV a odpadové hospodářství do 2 EO, místní komunikace do 5 mil. Kč v obcích do 5 obyvatel a zemědělské brownfields (brownfields s budoucím zemědělským využitím a zpracovatelským využitím v rámci Přílohy I ke Smlouvě o ES). Dále budou v rámci PRV podporovány aktivity rozvoje venkovských obcí a základní občanské vybavenosti a vybavenosti služeb (ve vztahu k ROP Severozápad jde o oblast občanské a kulturní vybavenosti, školství, zdravotnictví a sociálních služeb) v obcích do 5 obyvatel. ROP Severozápad má obdobné věcné zaměření, ovšem je jinak územně zaměřen (obce nad 5 obyvatel). PRV se zaměří na podporu zemědělských podnikatelů a dále začínajících podnikatelů v oblasti cestovního ruchu, zatímco v ROP Severozápad budou podporováni podnikatelé v cestovním ruchu s doloženým minimálně dvouletým účetním obdobím. 37

40 V oblasti zachování kulturního dědictví se PRV zaměřuje na investice v obcích do 5 obyvatel. ROP Severozápad bude podporovat projekty v obcích nad 5 obyvatel. E) Koordinace s OP financovanými z ESF Priority NSRR vycházející ze strategického cíle Otevřená fleibilní a soudržná společnost budou naplňovány synergickým efektem, a to aktivitami v oblasti měkkých projektů financovanými z ESF a tvrdými investicemi do obnovy a modernizace infrastruktury financovanými z ERDF v rámci příslušných prioritních os jednotlivých ROP. Pro koordinaci s tímto operačním programem je zásadní role ŘKV a NOK. ROP Severozápad se zaměřuje na infrastrukturní aktivity, které jsou komplementární k aktivitám financovaným z různých operačních programů, v případě veřejných služeb především pak jednak k aktivitám podporovaným IOP (financovaným z ERDF), které jsou systémového či inovativního charakteru, a jednak k neinvestičním aktivitám v oblasti sociální integrace a integrace na trh práce podporovatelným z OP LZZ a vzdělávacím aktivitám v OP VK (financovanými z ESF). S Řídícími orgány jednotlivých OP kofinancovaných z ESF byly v oblasti veřejných služeb dohodnuty následující způsoby koordinace a provázanosti podporovaných aktivit: 1) Informace o podpořených projektech a činnosti ŘO Zástupci krajů budou prostřednictvím Asociace krajů členy monitorovacích výborů zmíněných OP, které budou platformou pro případné informování krajů o postupu realizace aktivit na jejich území z hlediska tvrdých investic v rámci ROPů a pro identifikaci případných problémů, které bude vhodné společně řešit za účelem větší provázanosti aktivit financovaných z ROPů a jiných tematických OP. 2) Dohoda ŘO ohledně kritérií výběru Komplementarita s jinými OP je v rámci ROP Severozápad sledována v systému hodnocení projektů. Ve výběrových kritériích ROP Severozápad je zohledněna podpora provázanosti projektů s jinými, také neinvestičními projekty podpořenými OP financovanými z ESF (podskupina kritérií Výsledky projektu hodnotí se synergie a návaznost na jiné připravované, v realizaci nebo již zrealizované projekty v rámci jiných OP v programovacím období , případně 24-26). Pro koordinaci s dalšími operačními programy je zásadní role ŘKV a NOK. 2.7 Opatření k monitorování K efektivnímu monitorování operačního programu je nezbytné doplňují: zajistit 3 pilíře, které se vzájemně monitorovací systém tj. systém zajišťující sběr a uchování relevantní struktury dat, a to jak na úrovni jednotlivých projektů, tak na úrovni programu jako celku v požadovaném čase a v požadovaném rozsahu; nastavení a sledování kvantifikovaných ukazatelů, umožňujících objektivně sledovat průběh a plnění cílů programu tj. tvorba komplení indikátorové soustavy ROP Severozápad a nastavení systémů umožňujících průběžné sledování vývoje indikátorů jak na projektové, tak na programové úrovni a včasné přijetí opatření v případě signálů negativního vývoje tj. vlastní monitoring programu; k zajištění dalšího kvalifikovaného zdroje informací o vývoji operačního programu, který doplňuje standardní monitoring zejména v těch oblastech, které nelze za pomoci standardních nástrojů monitoringu analyzovat využívá ROP Severozápad evaluační aktivity, dle evaluačního plánu ROP Severozápad na období , který byl schválen MV ROP Severozápad v srpnu

41 A) Monitorovací systém Dne 9. února 27 uzavřela RR Severozápad s Centrem pro regionální rozvoj ČR (CRR) Smlouvu o poskytování kompletních servisních služeb zajišťujících řádné provozování SW produktu MONIT7+ a provozování webové žádosti v modifikaci pro užití pro regionální operační program BENEFIT7. Tato smlouva zajišťuje RR Severozápad bezplatné užívání SW produktu MONIT7+ (vlastníkem výhradní licence je CRR, které systém provozuje na svých hardwarových prostředcích, kam umožňuje RR Severozápad na základě uzavřené smlouvy přístup). Dále je RR Severozápad oprávněna na základě této smlouvy zadávat CRR požadavky na specifický další vývoj produktu MONIT7+. Pro celkový rozvoj systému MONIT7+ k zajištění všech požadovaných funkcí v rámci projektového cyklu je však daleko významnější tzv. centrální rozvoj, za který odpovídá MMR. Do této kategorie spadají i úpravy informačních systémů, které jsou společným požadavkem všech ROP. Tyto úpravy jsou realizovány v rámci smlouvy uzavřené CRR se společností TESCO SW, a. s., ve které není ROP Severozápad smluvní stranou. Výše uvedený stav představoval v roce 27 určité riziko, protože nebyla jasně vymezená pravidla, jaké úpravy systému jsou považovány za specifický rozvoj a co spadá do kategorie centrálního rozvoje. Navíc nebyla jasně nastavená pravidla vzájemné komunikace a činnosti pracovních skupin zabývajících se problematikou monitorovacích systémů. V průběhu roku 27 procházel informační systém IS MONIT7+ pro ROP Severozápad a webová žádost BENEFIT7 mnoha úpravami, které byly způsobeny změnami Metodiky monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pro programové období vydávané MMR a které vycházely také z potřeb řídícího orgánu. Systém byl na základě těchto úprav k připraven pro registraci projektových žádostí a k pro administraci projektových žádostí až do fáze podepsání Smlouvy o poskytnutí dotace dle Operačního manuálu ROP Severozápad. Dne byl domluven harmonogram prací na tzv. II. etapě budování IS BENEFIT7. Ve II. etapě se bude pracovat zejména na funkcionalitách potřebných pro administraci projektu v realizaci, ale také na rozšíření stávajících funkcionalit za účelem zvýšení komfortu a uživatelské přívětivosti BENEFIT7. Byla provedena revize IS MONIT7+ a na základě ní byly definovány především úpravy týkající se administrace projektů v realizaci, zejména úpravy některých záložek. Některé z těchto úprav již byly zapracovány do IS v příslušných instalacích. Úpravy monitorovacího systému se řeší na pracovních skupinách, které dávají požadavky a podněty na úpravy příslušným subjektům, odpovědným za správu jednotlivých informačních systémů. Požadavky na úpravu informačních systémů BENEFIT7 a IS MONIT7+ se předávají na CRR, v případě změny či zásahu do dat pro centrální monitorování je třeba kontaktovat také Odbor správy monitorovacího systému (OSMS) na MMR. Nedostatky monitorovacího systému na úrovni MSC27 odstraňuje OSMS. Zástupci řídícího orgánu se jednání všech pracovních skupin aktivně účastní. Jedná se o následující pracovní skupiny: Pracovní skupina pro monitorování ROP iniciuje požadavky a podněty na úpravy monitorovacího systému na úrovni IS MONIT7+ a aplikace BENEFIT7. Tvoří ji zástupci řídících orgánů všech regionálních operačních programů, Integrovaného operačního programu a Operačního programu Technická pomoc (OP TP). Specifické požadavky si definuje ŘO ROP Severozápad na základě námětů a připomínek pracovníků jednotlivých oddělení či uživatelů IS BENEFIT7. Všechna společně vytvořená zadání i specifické požadavky musí schválit Pracovní skupina Optimalizace. Pracovní skupina Optimalizace zřídil NOK na základě Rozhodnutí 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj č.238/27. PS Optimalizace se zabývá rozvojem, nastavením, funkcionalitami a optimalizací systému operačních programů, vytváří základní návrh pro zadání na aktualizaci monitorovacích systémů atd. Závěry z jednání skupiny jsou předávány na Pracovní skupině pro monitorování. 39

42 Pracovní skupina pro monitorování pro období byla ustanovena Rozhodnutím 1. místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj č.145/27. Pracovní skupina je poradním orgánem MMR pro oblast koordinace monitorování pomoci v rámci fondů EU v ČR. Pracovní skupina monitoring interní jedná s o interní pracovní skupinu v rámci ÚRR Severozápad, kterou vede Odbor monitoringu a analýz s jednoměsíční frekvencí. Účelem je předat kolegům z ostatních odborů, kteří pracují s monitorovacími systémy informace z výše uvedených eterních pracovních skupin, seznámit je detailně s úpravami a dalším plánovaným vývojem monitorovacích systémů. V neposlední řadě slouží tato platforma k vypořádání připomínek z pravidelného testování funkčností monitorovacího systému a k předání podnětů na případné úpravy monitorovacích systémů, které jsou pak řešeny v rámci výše uvedených pracovních skupin, nebo formou specifických zadání. Na základě neustálých úprav a aktualizací jednotlivých informačních systémů bylo zavedeno opatření k pravidelnému testování dat a funkčnosti monitorovacího systému. Pravidelné testování slouží k ověření relevance zapracovaných funkčností dodavatelem a k předcházení rizika nesprávně nastaveného monitorovacího systému. Pro zajištění lepší informovanosti a efektivní práce s informačními systémy byl vytvořen Návod pro vypracování webové žádosti BENEFIT7 a Příručka k webové aplikaci IS MONIT7+. B) Indikátorová soustava ROP Severozápad a zajištění jejího naplňování Tvorba indikátorové soustavy ROP Severozápad byla detailně popsána v kapitole 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza. Soustava indikátorů je součástí datového obsahu monitorovacích systémů a plnění indikátorů bude sledováno jak na projektové, tak na programové úrovni. Při výběru jednotlivých indikátorů byl mimo jiné brán zřetel i na dostupnost hodnot daného indikátoru po celé období a srovnatelnost v čase. Byla vypracována tzv. sběrná mapa indikátorů, kde je u každého indikátoru definován: vazba na CORE a LISABON indikátory, přesná detailní definice včetně jednotky, úroveň umístění indikátoru v monitorovacích systémech (tj. zda se jedná o indikátor z Národního číselníku indikátorů, který bude agregován s indikátory ostatních OP, nebo zda se jedná o indikátor, který bude sledován pouze na úrovni ROP Severozápad, zdroj, odkud bude indikátor získáván (projekty, statistická data regionální, statistická data centrální, apod.), periodicita, s jakou bude indikátor sledován, období, ke kterému bude indikátor k dispozici (zejména u statistických dat), přesný algoritmus výpočtu indikátoru, pokud se jedná o indikátor, kde je výpočet např. z publikovaných statistických dat nutný. Plnění indikátorů, a to i vzhledem k vyplacenému objemu dotace bude stěžejní částí každoročního interního evaluačního šetření Roční vyhodnocení programu, včetně případných doporučení k přijetí optimalizačních opatření a bude s ním detailně seznámen Monitorovací výbor ROP Severozápad. C) Evaluační aktivity ROP Severozápad Evaluační aktivity ROP Severozápad doplňují standardní monitoring, který je zároveň jedním ze vstupů realizovaných evaluačních aktivit. Evaluační aktivity byly realizovány v souladu s rámcovým Evaluačním plánem ROP Severozápad na období , který byl schválen MV ROP Severozápad v srpnu 27 a v souladu s Evaluačním plánem ROP Severozápad pro rok 27. Stěžejní evaluační aktivitou tohoto období byla Dílčí evaluace systému monitoringu Indikátorová soustava Regionálního 4

43 operačního programu regionu soudržnosti Severozápad pro období , která je podrobněji popsána v kapitole 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza. Pro každý rok bude vypracován aktualizovaný roční plán evaluací na základě rámcového Evaluačního plánu ROP Severozápad pro období a následně podrobné hodnocení jeho realizace všechny tyto dokumenty budou pro informaci každoročně předloženy MV ROP Severozápad. Součástí evaluačních aktivit ROP Severozápad je i evaluační vzdělávání, neboť vysoká profesionalita v této oblasti je nezbytným předpokladem pro zajištění kvalitních evaluací, které mohou být velmi cenným zdrojem informací pro řízení a publicitu programu. Evaluační pracoviště je doplněno interní pracovní skupinou pro evaluace a bude doplněno Odbornou oponentní skupinou pro evaluace, kde budou do evaluačních aktivit ROP Severozápad zapojeni partneři a eterní eperti. 2.8 Případná národní výkonnostní rezerva Pro hodnocené období 27 není relevantní. 41

44 3. Provádění podle prioritních os 3.1 Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Města obecně jsou díky své ekonomické síle, vyplývající ze soustředění sociálních,ekonomických a kulturních funkcí, motorem ekonomického růstu, inovací a zaměstnanosti v regionu. Význam měst v regionu Severozápad podtrhuje i skutečnost, že v rámci ČR patří region mezi nejvíce urbanizované ve městech žije více než 8 % populace. V rámci regionu mají nejeponovanější polohu urbanizovaná území, která leží na hlavních dvou rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu, a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Charakteristickým rysem urbanizovaného prostoru regionu Severozápad je značná zanedbanost měst, vyznačující se zastaralou či úplně chybějící technickou, dopravní i sociální infrastrukturou, výskytem brownfields (tj. nemovitostí, které jsou vlivem minulého využívání ekologicky či jinak postižené a vyžadují prostředky pro svou regeneraci), chybějícími službami, rostoucími sociálně-patologickými jevy a dalšími problémy, které značnou měrou snižují kvalitu života obyvatel měst. Hlavní příčiny současného stavu lze spatřovat v několika faktorech, které rozvoj měst v regionu v historii ovlivnily. Patří sem zejména následující faktory: Převážná část regionu patří již po dvě století k nejdůležitějším průmyslovým základnám na českém území. Důsledkem jsou rozsáhlé průmyslové areály, které přestaly postupně sloužit svému účelu, svými parametry již neodpovídají dnešním požadavkům a prostředí měst značně narušují. Tyto historicky vzniklé areály se navíc postupem doby v důsledku růstu měst ocitly v bezprostřední blízkosti městských center. Rozsáhlá území regionu Severozápad jsou devastována povrchovou těžbou hnědého uhlí a dalšího nerostného bohatství. Všechna města regionu utrpěla rozsáhlou výměnou obyvatelstva v důsledku poválečného odsunu obyvatel německé národnosti po roce Na stavu měst se mj. rychle začala projevovat také skutečnost, že nově příchozí obyvatelé se obvykle necítili spjatí se svým novým bydlištěm a nepociťovali vůči němu větší míru zodpovědnosti. Řada obyvatel se po získání určitého majetku vracela zpět do vnitrozemí a byla nahrazována dalšími příchozími. Rychlá obměna obyvatelstva se všemi průvodními jevy pokračovala ještě v několika desetiletích po skončení 2. světové války. Státní režim v letech bezprecedentním způsobem těžil z průmyslového a nerostného bohatství regionu Severozápad, do rozvoje jeho infrastruktury a potřeb jeho obyvatelstva investoval však nedostatečně a především účelově v zájmu zachování průmyslové a těžební výkonnosti. Po roce 1989 na města v regionu Severozápad těžce dolehl nezbytný proces ekonomické a sociální restrukturalizace s jeho důsledky vysokou nezaměstnaností, zvýšeným výskytem sociálních problémů, eistencí ekologické zátěže po předchozích výrobách a nevyužívaných a neudržovaných výrobních objektů, které hyzdí vzhled městských center i jejich okrajových částí. Do urbanizovaných, hustě zalidněných a silně průmyslových oblastí je soustředěna většina klíčových problémů regionu. To značnou měrou limituje možnosti měst plnit jejich ekonomické, sociální i kulturní funkce a stát se tak motorem růstu a rozvoje celého regionu. Limitována je především schopnost měst zajistit pro své obyvatele atraktivní prostředí k bydlení, práci a trávení volného času, což se odráží mj. v nízké schopnosti přilákat do regionu či v něm udržet dostatečné množství vysoce kvalifikované pracovní síly. Důsledkem je pak nízký zájem investorů o umístění investic do regionu a snížená konkurenceschopnost regionu Severozápad jako celku. Neatraktivnost prostředí měst regionu soudržnosti Severozápad je dále umocňována skutečností, že i školy, nemocnice či sociální zařízení ve městech lze ve velké většině charakterizovat rovněž jako zastaralé a svou kvalitou a vybavením neodpovídající současným požadavkům. Města za stávající situace nemají dostatek zdrojů k tomu, aby v širším měřítku regenerovala a revitalizovala svá centra a další předchozími činnostmi postižená území a zvyšovala tak významnějším způsobem kvalitu fyzického prostředí a úroveň sociální, zdravotní a vzdělávací infrastruktury. Za současného stavu je tak přínos center regionu pro jeho celkovou konkurenceschopnost a tím i přínos k naplňování cílů Lisabonské strategie značně omezen. 42

45 Problémy, s nimiž se města regionu Severozápad potýkají, dosahují takových rozměrů, že jejich řešení může přinést pouze dlouhodobá soustředěná podpora ze všech dosažitelných zdrojů. Významnost a potřebnost cílené podpory dokladuje mimo jiné i fakt, že je region díky znatelně zhoršeným podmínkám fyzického prostředí a negativním efektům zmíněné probíhající restrukturalizace již několik let vymezen českou legislativou jako tzv. region se soustředěnou podporou státu. Prostředky, které do území dlouhodobě plynou v rámci národních projektů zaměřených zejména na revitalizaci bývalých těžebních oblastí by tak mohly v synergii s prostředky ROP i dalších operačních programů vytvořit potřebný hybný moment pro celkovou socioekonomickou změnu v území. ROP Severozápad se v rámci vymezeném jednak ostatními operačními programy, kdy je podpora revitalizace průmyslových brownfields předmětem zejména OP PI, a jednak svými omezenými zdroji, zaměří zejména na podporu zvýšení atraktivity měst, tj. modernizaci fyzického prostředí a jejich zanedbaných částí včetně vzdělávací, zdravotní a sociální infrastruktury. Prostředky ROP mohou k dosažení žádoucích efektů napomoci tím, že jejich významná část bude nasměrována do největších měst, plnících funkci pólů rozvoje. Účinky této podpory budou zesíleny jejím integrovaným charakterem a zacílením na komplení řešení vybraných zón či témat ve velkých městech. Výše uvedené specifické podmínky regionu Severozápad vedou k tomu, že potřebných pozitivních změn není možné dosáhnout bez současné podpory dalších měst v souvislém urbanizovaném prostoru regionu a bez zvláštní pozornosti věnované sociální, zdravotní a vzdělávací infrastruktuře. Paralelně s uvedenou podporou ekonomických a sídelních center regionu tak bude podpora soustředěna na revitalizaci prostředí v dalších městech regionu a dále na modernizaci sociální, zdravotní a vzdělávací infrastruktury ve všech městech. Řešení výše popsaných problémů a jejich příčin, interpretované ve zjednodušené podobě určenými specifickými cíli programu, není možné dosáhnout bez kompleních integrovaných přístupů zaměřených na podporu velkých a cílených investic, jejichž realizace urychlí proces regenerace a revitalizace urbanizovaných částí regionu. Stejně jako nelze uvedené problémy řešit izolovanými jednorázovými investicemi, je zcela zřejmé, že je není možné provést bez zajištění dostatečně širokého partnerství mezi všemi zainteresovanými subjekty. Aby bylo možno dosáhnout naplnění výše uvedených specifických cílů priority, navrhuje program následující tři hlavní oblasti podpory: 1 Podpora rozvojových pólů regionu Podpora v této oblasti podpory bude zaměřena na šest největších měst regionu soudržnosti Severozápad pólů rozvoje: Tab. č. 17: Póly rozvoje regionu soudržnosti Severozápad Město Počet obyvatel (k ) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice 51 1 Karlovy Vary Chomutov 5 27 Zdroj: ÚRR,ČSÚ 43

46 V rámci této oblasti podpory budou podporovány větší (z hlediska rozvoje města) významné a strategicky zaměřené investice či skupiny investic, které významně přispějí ke zvýšení kvality fyzického prostředí a ke zlepšení celkového obrazu města. Podpořeny budou takové investice, které prokazatelně přispějí k zlepšení fyzického prostředí ve vybrané části města, případně napomohou k odstranění bariér dalšího rozvoje příslušné části města či města jako celku. Podpora rozvojových pólů regionu ( urbánní oblast podpory 1.1) bude zaměřena na fyzickou revitalizaci měst a obnovu a modernizaci infrastruktury veřejných služeb včetně infrastruktury pro volnočasové aktivity. V rámci oblasti podpory 1.1 budou podpořena i opatření zaměřená na městskou hromadnou dopravu (rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek městské hromadné dopravy včetně bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení, obnova vozového parku městské dopravy se zřetelem na ekologický provoz a osoby se sníženou schopností pohybu a orientace). S ohledem na výše uvedenou potřebu integrace jednotlivých investic do širšího a dlouhodobějšího plánu revitalizace a s ohledem na zdůrazněnou potřebu širšího partnerství pro realizaci zvolených opatření bude podpora založena na Integrovaných plánech rozvoje měst (IPRM). IPRM se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které směřují k revitalizaci vybrané části města či odstranění specifického tématického problému rozvoje města. V rámci urbánní oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu budou podporovány pouze aktivity, které budou součástí Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Všechny aktivity v rámci IPRM musí přispívat k naplnění cílů této prioritní osy. Proces vyjednávání s EK k problematice IPRM OP 1.1 Politika Evropské komise se ubírá směrem k integrovanosti. Evropská komise proto vznesla určité připomínky a požadavky týkající se velkých měst v rámci Regionálních operačních programů. Takovým požadavkem je, aby velká města (nad 5 obyvatel) čerpala finance výhradně prostřednictvím tzv. integrovaných plánů rozvoje města (dále jen IPRM). Zpracování IPRM je podmínkou čerpání financí velkými městy, kterých je v regionu Severozápad 6 Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov a Karlovy Vary. V regionu soudržnosti Severozápad se povinnost vypracovat IPRM týká největšího počtu měst ze všech regionů soudržnosti. Nositelem a předkladatelem IPRM je vždy město a při jeho zpracování vychází ze svých rozvojových a strategických dokumentů. 44

47 Finanční objem IPRM nesmí klesnout pod 15 mil. EUR (u MHD 1 mil. EUR). IPRM musí mít dále přínos nejméně ve třech ze šesti oblastí (přitažlivá města /dostupnost služeb, cestovní ruch, architektura aj.; životní prostředí; dostupnost a mobilita; ekonomický rozvoj; sociální integrace; správa věcí veřejných), které jsou stanoveny Evropskou komisí. Týkají se buď zónového přístupu (vyřeší se problémy např. brownfields) nebo tématického přístupu (řešení určitého tématu města, např. oblast MHD). IPRM musí respektovat princip partnerství zapojení nejrůznějších partnerů (vzdělávací instituce, NNO,...). Současná podoba IPRM v rámci ROP Severozápad vzešla z procesu vyjednávání s Evropskou komisí. Vedoucí odboru metodického řízení Mgr. Jelena Kriegelsteinová je od listopadu 26 členem Pracovní skupiny pro koordinaci urbánní politiky. Tato pracovní skupina se intenzivně zabývá problematikou IPRM. Ve spolupráci se všemi ROP byl zpracován návrh dokumentace pro implementaci IPRM (manuál neboli vademecum, hodnotící kritéria). Tento návrh byl zpracováván již od srpna roku 27. Jednání s Evropskou komisí k urbánní politice proběhlo v Bruselu dne Mezi Evropskou komisí a vyjednávacím týmem za ROP Severozápad došlo k dohodě o stanovení hranice povinnost vypracovat IPRM má město od 5 obyvatel. Z tohoto jednání vzešly požadavky EK, které byly poté akceptovány českou stranou např. navržená minimální výše IPRM, zjednodušení systému hodnocení IPRM apod. Minimální hranice IPRM byla zvýšena na 15 mil. EUR, 1 mil. EUR pro IPRM na městskou hromadnou dopravu (městská hromadná doprava se na základě připomínky EK přesunula do oblasti podpory 1.1, bude součástí IPRM). Připomínky EK byly vzneseny i prostřednictvím Pozičních dokumentů. Do programového dokumentu ROP Severozápad byl implementován standardní tet, který respektuje připomínky EK. V roce 27 se konaly schůzky s jednotlivými městy, které jsou zahrnuty v rámci IPRM jako oprávnění žadatelé. Informace byly podávány formou seminářů, osobních konzultací i workshopů. Těchto schůzek se ve většině případů účastnili zástupci měst a zpracovatelských agentur. K těmto schůzkám došlo ve všech městech, které spadají pod IPRM a jednalo se především o stávajícím stavu příprav IPRM těchto měst, představení zásobníku dílčích projektů a o nastínění dalšího vývoje ROP Severozápad a IPRM. 45

48 2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst S ohledem na vysoký stupeň urbanizace regionu je zřejmé, že veškeré problémy území nelze vyřešit pouze koncentrací intervencí na ekonomická centra regionu, která jsou sice velmi významným hnacím prvkem celého území, neplní však obslužnou funkci pro celé území regionu. Pro dosažení vyrovnaného rozvoje území je proto v rámci programu navržena doplňková oblast podpory zaměřená na podporu revitalizace a regenerace městských částí v ostatních městech regionu, a to ve městech s obyvateli. Přestože tato podpora nebude založena na IPRM, i zde bude upřednostňován integrovaný přístup. Spočívat bude zejména v důrazu na vhodné kombinování investic, způsobilých ve vzájemné synergii dosáhnout potřebného dopadu, který nelze dosáhnout izolovanou investicí. Tato podpora bude zaměřena zejména na obnovu základních funkcí měst v regionu, tedy obnovu center měst, obnovení či rozšíření zeleně a prostranství ve městech a obnovu či modernizaci obslužných funkcí měst prostřednictvím modernizace veřejných objektů sloužících jako zázemí pro rozvoj veřejných i privátních služeb. Regenerace brownfields V rámci oblastí podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu a 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst bude značná pozornost věnována regeneraci brownfields, tj. nemovitosti (pozemek, stavba, objekt, areál), která je opuštěná nebo nedostatečně využitá, je zanedbaná a může být případně i kontaminována. Vznikla jako pozůstatek průmyslových, těžebních, zemědělských, armádních, rezidenčních, dopravních či jiných aktivit nebo občanské vybavenosti. Bude podporována rekonverze brownfields na nové využití veřejného charakteru nebo ekonomické využití jiné, než jsou dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Horní hranice jejich plochy není omezena a ekonomické činnosti jsou povoleny ma. Do 5 % rozlohy podlahové plochy nemovitosti, u pozemků ma. do 5 % rozlohy tohoto pozemku. Podporovány budou pouze brownfields ve veřejném vlastnictví. 3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Třetí oblast podpory je zaměřena na zvyšování kvality života obyvatelstva regionu soudržnosti Severozápad, a to prostřednictvím investic do veřejných služeb regionálního významu v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Podpora bude směřována do zařízení poskytujících tyto služby obyvatelům celého regionu nebo alespoň jeho části. Podpora bude směřována zejména na modernizaci, zlepšení kvality a případně rozšíření vzdělávací, zdravotnické a sociální infrastruktury regionálního významu. V oblasti sociálních služeb budou intervence zaměřeny na budování nových, obnovu nebo rozšíření stávajících zařízení ve vlastnictví veřejných subjektů, určených zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Podpora se zaměří na modernizaci a transformaci pobytových (rezidenčních) zařízení v jiné typy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. Součástí podpory bude i pořízení technologicky vyspělého vybavení těchto zařízení. Cílem je zajistit dostupné kvalitní sociální služby v regionu na základě střednědobého plánu poskytování sociálních služeb. Síť sociálních služeb musí zahrnovat všechny nezbytné prvky umožňující lidem s postižením setrvat nebo se vrátit do přirozeného prostředí. Nástrojem bude transformace a modernizace zařízení sociálních služeb. V oblasti zdravotnictví budou intervence zaměřeny na vytvoření komplení infrastruktury emergenční péče, na malá centra primární zdravotní péče, budování školících center a jejich vybavení, snížení ekologické zátěže, zdravotnické přístroje, zdravotnické laboratoře, informační centra a jejich vybavení, podporu optimalizace logistických a obslužných procesů. Cílem je vytvořit moderní a dobře fungující nemocnice (zdravotnická zařízení) na nových stavebních i funkčních základech. Intervence do zdravotní infrastruktury umožní vytvoření nové struktury lůžkové péče s ohledem na potřeby spádové oblasti zdravotnických zařízení a princip centralizace specializované a velmi specializované péče do jednotlivých logistických center. Potřeba rychlých a účinných řešení vyžaduje technologické inovace a investice do lidských zdrojů. Dalším cílem v oblasti zdravotnictví je 46

49 zavedení jednotné manažerské nástavby nemocničního informačního systému umožňující kontinuální sledování efektivity a kvality zdravotní péče. Strategie oblasti školství a vzdělávání vychází z dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy. Hlavními cíli je: zkvalitnění a modernizace vzdělávání, zajištění souladu nabídky studijních oborů s poptávkou pracovního trhu, zajišťování rovnosti příležitostí ke vzdělávání, zajišťování kvality, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání, zajišťování rovnosti příležitostí ke vzdělávání, rozvoj celoživotního učení a rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství. Podporována bude modernizace středních a vyšších odborných škol a další vzdělávací infrastruktury s potenciálem využití pro celoživotní vzdělávání včetně zkvalitňování vybavení těchto zařízení pomůckami nezbytnými pro výuku a pro zvyšování úrovně vzdělávání. Jak je z uvedených zvolených strategií patrné, prioritní osa svým celkovým zaměřením směřuje zejména k zlepšení fyzického prostředí pro život místních obyvatel, ale i případných návštěvníků a podnikatelů a tím i celkové přitažlivosti regionu pro nové moderní investice,které by regionu měly do budoucna zajistit větší konkurenceschopnost, přispět k jeho konvergenci a nepřímo tak přispět i k naplňování cílů Lisabonské strategie. Snahou programu není vyřešit veškeré problémy, se kterými se region potýká, nýbrž soustředit podporu na takové oblasti, které do současné doby byly opomíjeny, nejsou řešeny v jiných OP, a přesto představují zcela zásadní problém pro budoucí rozvoj regionu. Přetrvávající negativní image regionu, způsobený špatným fyzickým prostředím center regionu a omezenou dostupností služeb v ostatních městech regionu, který limituje příliv obyvatel, odrazuje zejména kvalifikovanou pracovní sílu a v konečném důsledku tak omezuje schopnost regionu přilákat zahraniční investory a vypořádat se tak s následky ekonomické transformace regionu je jedním z hlavních problémů, který v případě, že bude odstraněn, může napomoci urychlení transformace celého území. 47

50 A) Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 18: Indikátory prioritní osy 1 Dosažený pokrok v současné době nelze objektivně a kompleně zhodnotit z důvodu nedávného schválení ROP Severozápad Evropskou komisí dne , který byl slavnostně podepsán oběma stranami dne v Praze. Vyhlášení první výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci této prioritní osy je plánováno v průběhu měsíce dubna 28. Teprve na základě vyhodnocení projektů ve vazbě na přidělení dotací a monitoringu bude možné zhodnotit, v jaké míře a kvalitě bylo dosaženo plánovaných priorit a cílů. 48

51 V průběhu roku 27 průběžně probíhaly osobní konzultace s potenciálními žadateli, též byly poskytovány odpovědi na četné dotazy telefonicky i elektronickou formou. V rámci prioritní osy 1 se uskutečnilo 37 osobních konzultací. V regionu soudržnosti Severozápad proběhlo 2 seminářů pro žadatele, kterých se účastnili především zástupci statutárních měst, obcí, podnikatelských subjektů, neziskového sektoru, středních škol a dalších subjektů, které jsou oprávněnými příjemci podpory v rámci ROP Severozápad. Semináře, které se konaly převážně ve větších městech regionu soudržnosti Severozápad, byly zaměřeny zejména na představení ROP Severozápad, Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, problematiku veřejné podpory, IPRM a administrativní cestu projektu. V některých případech dle typu a zájmu potenciálních žadatelů byly cíleně více zaměřeny na některou z prioritních os. Prostřednictvím seminářů byly žadatelům poskytovány prezentované informace v tištěné podobě a dále informační materiály se základními informacemi o prioritních osách včetně podmínek ROP Severozápad. Značně problematickým se jevila problematika IPRM, kdy dlouho nebylo jasné, který subjekt bude zodpovědný za zpracování metodiky IPRM. Vycházelo se ze současně dostupných informací, na základě kterých probíhala jednání se zaměřením na IPRM se zástupci statutárních měst regionu soudržnosti Severozápad včetně prezentací s tematikou IPRM. Na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byly k dispozici veškeré potřebné informace pro žadatele včetně programových dokumentů, příruček a metodických pokynů, které byly pravidelně aktualizovány. B) Kvalitativní analýza V rámci této kapitoly je hodnocen dosažený výsledek podle fyzických a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy a analýzy pokroku s ohledem na původně stanovené cíle. V roce 27 nebyly registrovány ani realizovány žádné konkrétní projekty, proto bude možné tuto analýzu zpracovat nejdříve za rok 28 C) Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich nápravě V roce 27 nerelevantní. 3.2 Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Přestože jsou hlavním motorem ekonomického rozvoje v regionu soudržnosti Severozápad města, představují venkovské oblasti přirozenou součást jeho území a plní zejména v příhraničních oblastech důležitou roli v rozvoji regionu soudržnosti. Venkovské a periferní oblasti obklopují ze všech stran městská centra a centrální urbanizovaný koridor, který se rozprostírá napříč celým regionem. Vysoký stupeň urbanizace regionu se odráží i v nízké hustotě zalidnění periferních venkovských oblastí, v nichž žije zhruba pětina populace regionu soudržnosti Severozápad. Významným faktorem, který zasáhl do vývoje venkovského prostoru a jehož tíživé důsledky nese venkov v regionu Severozápad dodnes, je téměř úplná obměna osídlení po roce 1945 v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Došlo nejen k přetrhání vlastnických vazeb i kulturních tradic, ale dokonce k úplnému vylidnění rozsáhlých oblastí a likvidaci či marginalizaci značného počtu obcí. Ekonomická struktura regionu, obecně výrazně poznamenaná negativními důsledky procesu restrukturalizace a transformace, ovlivňuje nízkou ekonomickou výkonnost a podnikatelské aktivity rovněž na venkově, dochází k úbytku řemesel a ztrátě tradic. Negativní důsledky pro ekonomickou stabilitu venkova má rovněž značný útlum jeho zemědělské funkce. Tento proces, započatý již v důsledku vylidnění rozsáhlých oblastí venkova po roce 1945, zesílil zejména po roce Zemědělské hospodaření založené na systému státních statků a jednotných 49

52 zemědělských družstev se rozpadlo v celé ČR. Avšak ve vnitrozemí ČR bylo možno realizovat navrácení zemědělských majetků, zabavených bývalým režimem, původním majitelům, a tak alespoň zčásti zemědělskou výrobu na venkově poměrně záhy obnovit. V regionu Severozápad, který o původní strukturu vlastníků zemědělského majetku přišel obměnou obyvatelstva po roce 1945, se tento proces povětšinou uskutečnit nemohl. S výjimkou nížinných oblastí podél východní hranice regionu tak zemědělství jako ekonomický faktor na venkově začíná, byť v omezené míře, hrát roli teprve v poslední době. Mezi hlavní problémy venkovských oblastí v regionu Severozápad patří nedostatek pracovních příležitostí v místě, plné dvě třetiny obyvatel dojíždějí pravidelně za prací a vzděláním do měst. Dostupnost a dopravní obslužnost venkovských oblastí je nedostatečná a brání mobilitě obyvatelstva. Špatný je i stav místní technické a dopravní infrastruktury, vzhled sídel a opuštěné a zanedbané výrobní areály. Kvalita ovzduší v obcích je negativně ovlivňována domácími topeništi často spalujícími nekvalitní tuhá paliva. K dalším typickým problémům těchto oblastí patří omezená dostupnost vzdělávacích, sociálních, zdravotnických a kulturních zařízení a služeb. Obecným důsledkem je pak pokračující vylidňování venkova, kdy do měst odcházejí zejména mladší a kvalifikovanější lidé, zatímco na venkově zůstává obyvatelstvo v post produktivním věku a méně kvalifikované. To dále prohlubuje sociální i ekonomické problémy venkova. Přestože venkov v regionu Severozápad z velké části ztratil svou zemědělskou produkční funkci, je třeba jeho rozvoj podporovat souběžně s podporou měst. Na významu nabývá obytná funkce venkova zejména v okolí větších měst, kdy se stává přijatelnou alternativou v důsledku snížené atraktivity měst a napomáhá tak udržení kvalifikované síly v regionu. Na významu nabývá rovněž posilování role venkova jako prostoru pro rekreaci a regeneraci pracovních sil, což opět napomáhá k jejich udržení v regionu. Vzhledem k popsaným zejména ekonomickým slabinám venkovského prostoru v regionu Severozápad je zřejmé, že žádoucích výsledků nelze dosáhnout bez cílené podpory absorpční kapacity venkova. Jak ukázaly výsledky mapování poptávky v méně urbanizovaných oblastech regionu a jejich následná analýza, mnoho projektů již svou povahou svědčí o určitém nedostatku místní finanční i institucionální/organizační kapacity míra aktivní účasti obyvatel na řešení problémů je nízká, místní komunity jsou často poměrně slabé, malé a izolované a velmi často nejsou k dispozici dostatečné zdroje pro spolufinancování. Přes vysoký zájem o realizaci projektů eistuje jen malé pochopení potřeby nastartovat rozvojový proces, tzn. zaměřit se na ty projekty, které mají perspektivu a pomohou vybudovat potřebné kapacity pro přípravu a realizaci větších rozvojových projektů, které by stimulovaly místní komunity a přinesly trvalou stabilitu a prosperitu. Všechny tyto faktory představují zásadní překážky, které brání úspěšnému a trvalému rozvoji těchto lokalit, který by směřoval k vyrovnání disparit mezi venkovskými oblastmi a městskými centry. Tyto disparity přitom vytvářejí jednu z hlavních bariér zvýšení konkurenceschopnosti regionu jako celku. Strategické obecné zásady Společenství poukazují na nezbytnost vytvoření dostatečné kapacity nositelů projektů pro efektivní absorpci strukturálních fondů. Zásady zdůrazňují potřebu inovativních projektů, které jsou založeny na partnerství a posilují zapojení občanů do realizace veřejných programů a politik a v této souvislosti vyzdvihují zejména pro méně urbanizované oblasti význam místního rozvoje. Místní rozvoj jako forma řešení rozvojových potřeb byl od reformy v roce 1988 vždy legitimní součástí politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jež v současnosti prioritně směřuje k dosažení Lisabonské strategie a byl součástí většiny programů SF zaostávajících regionů a zejména jejich problematických oblastí. Místní rozvoj by neměl být zaměňován s hospodářským rozvojem na místní úrovni. Zatímco ve druhém případě se jedná o realizaci politik zakotvených v národních, případně regionálních programech, tedy o přístup směrem shora dolů, který ne vždy zohledňuje skutečný místní rozměr, představuje místní rozvoj (tak jak jej chápe tato prioritní osa) aplikaci přístupu zdola nahoru, jinými slovy co nejvíce zohledňuje místní potřeby a ve vysoké míře umožňuje místní veřejnosti zapojit se nejen do identifikace těchto potřeb, ale i do realizace akcí vedoucích k jejich naplnění. Prioritní osa musí tento handicap nízké finanční i organizační kapacity odstraňovat a podobně jako v jiných úspěšných regionech EU se přitom zaměřovat na strategické investice a iniciativy spouštějící nebo urychlující procesy místního rozvoje, neboť žádný izolovaný projekt pravděpodobně nepovede ke skutečným změnám, pokud neeistuje proces, který by na výsledek navázal a vedl k dalším rozvojovým aktivitám. Investice v rámci této prioritní osy musí být cílené a sloužit k uspokojení jasně prokázaných potřeb. Z tohoto důvodu je třeba se vyvarovat financování příliš drobných či izolovaných projektů, které nemají žádnou perspektivu jak z pohledu budování kapacity pro větší integrované projekty a posilování motivace místních občanů, tak z pohledu hmatatelného sociálního či hospodářského přínosu. Budování kapacity chápané jako aktivizace co největšího množství místních subjektů a jejich zapojení do procesu identifikace potřeb a plánování místního rozvoje je základním předpokladem pro pevné zakotvení 5

53 jakýchkoli rozvojových iniciativ. Prioritní osa nemá specifické venkovské zaměření, jde ale o klasické aktivity místního rozvoje, které se odehrávají mimo velká urbanizovaná centra a které Evropský fond pro regionální rozvoj dosud běžně podporoval. Pro dosažení stabilizovaného a vyváženého rozvoje méně urbanizovaných oblastí regionu se prioritní osa zaměří na cílenou podporu místní rozvojové kapacity pro přípravu a realizaci integrovaných projektů a zkvalitnění a rozvoj místní infrastruktury a fyzického a kulturního prostředí. Zajištění uvedených cílů bude v rámci prioritní osy podporováno nastavením základních podmínek pro zahájení a realizaci obnovy obcí v méně urbanizovaných oblastech. Tento proces je založen na partnerském přístupu a je základním předpokladem podpory projektů, které mohou přinést oblasti jakýkoli hmatatelný hospodářský či sociální efekt. V rámci budování potřebné rozvojové kapacity se podpora rovněž zaměří na relativně malé, nenákladné akce, které iniciují a zajišťují trvalý zájem a pocit sounáležitosti místní komunity s rozvojovým procesem, stimulují její podporu a pocit odpovědnosti za navrhované a realizované investice a umožňují posun místního rozvoje do organizovanějšího a integrovanějšího stádia. Za předpokladu dosažení dostatečné kapacity bude podpora následně poskytována cíleným strategickým investicím odpovídajícím místním rozvojovým potřebám a vedoucím ke stabilizaci a rozvoji oblasti. Obě části prioritní osy jsou vzájemně úzce provázány, první je nezbytnou podmínkou úspěšnosti druhé. Z tohoto důvodu je třeba při realizaci prioritní osy důsledně respektovat i časové hledisko a umožnit jednotlivým potenciálním žadatelům dostatečnou přípravu s využitím první části podpory před spuštěním soutěže o podporu realizace vlastních rozvojových investic. Proto bude zejména první výzva cíleně zaměřena v souladu s úsilím o vytvoření dostatečné absorpční kapacity zejména na oblast podpory 2.1. Jedná se o aktivity vedoucí k mobilizaci místní veřejnosti a plánování jejího rozvoje, tj. budování místní kapacity a zaměření se na klíčové procesy a metody strategického plánování na lokální úrovni a dále finančně nenáročné aktivity stimulující v místní komunitě pocit sounáležitosti s rozvojovým procesem. Souběžně s podporou budování absorpční kapacity bude možné v rámci vyhlášené výzvy podpořit dobře připravené integrované projekty, které budou spadat do oblasti podpory 2.2. Příjemci musí nicméně doložit, že navrhovaný investiční projekt reaguje na místní poptávku a potřeby a je součástí širšího 51

54 konceptu rozvoje obce. V následujících výzvách již budou podporovány standardní individuální či integrované projekty, které budou součástí místního konceptu rozvoje obce (nerozhoduje, zda byl zpracován s podporou v rámci oblasti 2.1 či nezávisle). Prostřednictvím seminářů byly žadatelům poskytovány prezentované informace v tištěné podobě a dále informační materiály se základními informacemi o prioritních osách včetně podmínek ROP Severozápad. Na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byly k dispozici veškeré potřebné informace pro žadatele včetně programových dokumentů, příruček a metodických pokynů, které byly pravidelně aktualizovány. A) Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 19: Indikátory prioritní osy 2 Dosažený pokrok v současné době nelze objektivně a kompleně zhodnotit z důvodu nedávného schválení ROP Severozápad Evropskou komisí dne , který byl slavnostně podepsán oběma stranami dne v Praze. Vyhlášení první výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci této prioritní osy je plánováno v průběhu měsíce dubna 28. Teprve na základě vyhodnocení projektů ve vazbě na přidělení dotací a monitoringu bude možné zhodnotit, v jaké míře a kvalitě bylo dosaženo plánovaných priorit a cílů. V průběhu roku 27 průběžně probíhaly osobní konzultace s potenciálními žadateli, též byly poskytovány odpovědi na četné dotazy telefonicky i elektronickou formou. V rámci prioritní osy 2 se uskutečnilo 28 osobních konzultací. Proběhlo 2 seminářů pro žadatele, kterých se účastnili především zástupci statutárních měst, obcí, podnikatelských subjektů, neziskového sektoru, středních škol a dalších subjektů, které jsou oprávněnými příjemci podpory v rámci ROP Severozápad. Semináře, které se konaly převážně ve větších městech regionu soudržnosti Severozápad, byly zaměřeny zejména na představení ROP Severozápad, Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, problematiku veřejné podpory, IPRM a administrativní cestu projektu. 52

55 V některých případech dle typu a zájmu potenciálních žadatelů byly cíleně více zaměřeny na některou z prioritních os. B) Kvalitativní analýza V rámci této kapitoly je hodnocen dosažený výsledek podle fyzických a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy a analýzy pokroku s ohledem na původně stanovené cíle. V roce 27 nebyly registrovány ani realizovány žádné konkrétní projekty, proto bude možné tuto analýzu zpracovat nejdříve za rok 28 C) Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich nápravě V roce 27 nerelevantní. 3.3 Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Na hospodářských a sociálních problémech regionu soudržnosti Severozápad se značnou měrou podílí špatná dostupnost regionu. Region soudržnosti se potýká nejen s nedostatečným dopravním napojením na okolní regiony, ale také s nekvalitním vnitroregionálním dopravním propojením, znesnadňujícím zejména dopravu mezi centry regionu a jejich spádovými a periferními oblastmi. Dopravní infrastruktura a s ní spojená dopravní obslužnost území veřejnou dopravou navíc zásadním způsobem ovlivňuje mobilitu pracovní síly v daném území. Tu lze v regionu soudržnosti Severozápad hodnotit jako nedostatečnou a označit ji za jednu z hlavních překážek růstu konkurenceschopnosti regionu Severozápad jako celku. Nízká mobilita pracovní síly dále negativně ovlivňuje efektivitu již realizovaných investic v tom smyslu, že zatímco se v daném čase a místě pracovních sil nedostává, jinde, relativně blízko, přebývají. Současný stav komunikací, tj. silniční a železniční sítě, není v regionu soudržnosti Severozápad uspokojivý ani pro zajištění stávajících přepravních potřeb ani ve vztahu k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí a také neodpovídá běžným evropským standardům. Rozvoj dopravního systému zaostává za celkovým rozvojem území nedostatečnou nabídkou jak po stránce rychlosti a bezpečnosti, což přímo souvisí s kvalitou silniční a železniční sítě, tak technické kvality a pohodlí, což se týká především drážních vozidel. Stav životního prostředí výrazně negativně ovlivňuje především silniční nákladní doprava. Železniční doprava, relativně nejšetrnější k životnímu prostředí, je ve srovnání se silniční dopravou málo fleibilní, co se nabízených služeb týče, pomalá, vybavená zastaralými vozidly a je využívána nedostatečně. Hustota silnic II. a III. třídy je v regionu dostatečná, poskytuje vcelku bezproblémové propojení měst a obcí navzájem, i jejich spojení s regionálními centry. Za velmi neuspokojivý je však považován stavebně-technický stav silnic spočívající v nedostatečné únosnosti podkladních vrstev, nedostatečné šířce, malých poloměrech zatáček a nevyhovujících součástech silnic, zejména mostech. Nedostatek obchvatů měst a obcí vystavuje jejich obyvatele důsledkům nadměrné intenzity dopravy v bezprostřední blízkosti obytných zón, zejména zvýšenému hluku a zhoršenému ovzduší. Tento nevyhovující stav silničních komunikací se také negativně projevuje v podobě zvýšených nároků na opravy vozidel veřejné dopravy a silničních vozidel vůbec. Roční rozpočet regionu určený na pouhé údržby a opravy komunikací II. a III. třídy činí kolem 32 mil. EUR, avšak pro potřeby zásadních rekonstrukcí a zkvalitnění by podle koncepce krajů bylo potřeba odhadem minimálně 25 mil. EUR. 53

56 Výše nákladů na rekonstrukce stávajících a výstavbu nových silnic II. a III. třídy je ovlivněna rozsahem prováděných rekonstrukcí a staveb. Součástí řešených úseků jsou velmi často mosty, je nutné zvyšovat únosnost vozovky rekonstrukcí podloží a úpravou odvodnění. Vzhledem k tomu, že značná část silnic se nachází v podhorském či horském terénu, jsou častou součástí takovéto stavby rekonstrukce opěrných a zárubních zdí. Běžnou součástí prováděných rekonstrukcí je úprava šíře vozovky na normou požadovanou šířku, odstranění bodových závad, úprava směrového vedení (šíře a poloměry oblouků zatáček). Nedostatečná je rovněž přetrvávající nízká propustnost státní hranice se SRN, která má negativní vliv na rozvoj hospodářské a sociální spolupráce nejen se sousedním Německem, ale i na celkovou možnost zapojení regionu do jednotného evropského prostoru. V těsné návaznosti na řešení rozvoje dopravní infrastruktury vyvstává problém dopravní obslužnosti regionu. Zejména ve venkovských a příhraničních částech území je kvalitní dopravní obslužnost navíc jednou ze základních podmínek pro zamezení negativních demografických trendů, prezentovaných zejména odlivem obyvatel do větších měst. Jednou z cest, jak zvýšit atraktivitu veřejné dopravy, je zlepšit kvalitu vozidel veřejné dopravy. S ohledem na životní prostředí je třeba podporovat zejména drážní dopravu, zahrnující vlaky, tramvaje a trolejbusy. Většina vozidel pro osobní dopravu je za hranicí ekonomické i technické životnosti a toto se odráží ve výši nákladů na provoz a údržbu, kvalitě poskytovaných služeb cestujícím a v neposlední řadě poruchovosti vozidel. Železniční síť v regionu až na výjimky nesplňuje, zejména v rámci I. tranzitního koridoru, parametry pro mezinárodní provoz, III. národní koridor v části úseku mezi Plzní a Chebem je dokonce jednokolejný. K hlavním problémům v tomto ohledu patří zejména zanedbaný stavebně technický stav, zastaralé sdělovací a zabezpečovací prostředky a kvalita využívaných vozidel, především vozidel pro osobní dopravu. Velmi špatný technický stav vykazují rovněž jednotlivé železniční uzly, což díky komplikovanému odbavení zvětšuje časové ztráty v železniční dopravě a značně znevýhodňuje železniční dopravu ve vztahu k ostatním druhům dopravy. 54

57 Pro další rozvoj na úrovni regionu soudržnosti Severozápad je třeba zajistit zejména modernizaci jednotlivých železničních tratí včetně jejich technického a technologického zázemí, vozový park pro osobní přepravu vybavit novými soupravami nabízejícími komfort alespoň zhruba srovnatelný s autobusy, vybudovat moderní odbavovací terminály umožňující rychlý přestup vlak-autobus-osobní auto-případně kolo v jednom místě a pro zrychlení odbavení cestujících zavést systém integrovaných jízdenek a možnost úhrady jízdného včetně předplatného formou čipových karet. Územím regionu prochází mezinárodní labská vodní cesta a nacházejí se zde dva velmi důležité přístavy a jediný hraniční přechod pro lodní dopravu v ČR (Hřensko). Labská vodní cesta je pro ČR strategicky významná, jelikož je jedinou vodní dopravní cestu spojující ČR s námořními přístavy severozápadní Evropy. Navíc tato cesta není zpoplatněná a z ekologického hlediska představuje nejšetrnější dopravní cestu. Plavební podmínky Labe ale bohužel nejsou zvláště v letních měsících vyhovující. Zajištěné ponory plavidel při nízkých letních průtocích nejenže klesají pod 1,2m, ale dokonce běžně klesají pod,8m, kdy se plavba z technických důvodů zastavuje. Vodní cesty hrají v rámci regionu svou nezastupitelnou roli, a to jak kvůli stále přetrvávajícímu významu vodních cest pro přepravu levných a hromadných substrátů, tak kvůli rostoucímu potenciálu využití pro osobní dopravu, zejména ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Z pohledu dalšího možného rozvoje a využití potenciálu vodní dopravy je potřeba zajistit zejména dobudování navazující infrastruktury v podobě přístavišť a komunikací, umožňující plynulé zapojení vodní dopravy do celkové dopravní soustavy regionu. Stejně jako vodní doprava nabývá postupně na významu i doprava letecká. Sever regionu je z pohledu mezinárodního leteckého provozu relativně dobře dostupný prostřednictvím letiště Praha - Ruzyně. Z pohledu maloobjemového provozu, zejména ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu a lázeňskou klientelu, vykazuje významný potenciál mezinárodní letiště v Karlových Varech. Krátce po jeho převodu z vlastnictví státu do vlastnictví Karlovarského kraje došlo v roce 24 k rozhodnutí o jeho zásadní modernizaci z důvodu zcela nedostatečného železničního napojení jihozápadní části regionu směrem do vnitrozemí, ale i do SRN, dále neeistenci rychlého a kapacitního silničního spojení ve směru od Chebu přes Karlovy Vary do Prahy a ve směru od Chebu na dálniční síť v SRN a také kvůli jednoznačné preferenci letecké dopravy lázeňskou klientelou. Na letišti dosud došlo ke zvýšení únosnosti vzletové a přistávací dráhy včetně obnovy povrchu, modernizaci osvětlení vzletové a přistávací dráhy, výstavbě nového naváděcího radiomajáku a přestavbě stávajícího odbavovacího terminálu tak, aby splnil podmínky Schengenských úmluv. Poslední již připravenou investicí je dostavba odbavovací haly o další modul tak, aby společně s probíhající investicí (viz. bod 4) odpovídala svou kapacitou skutečnému a plánovanému nárůstu cestujících včetně ploch pro parkování. Letiště je napojeno na silnici I. třídy I/6, napojení bude v časové koordinaci s přestavbou I/6 na R6 (zařazena v síti TEN-T) rovněž modernizováno. Ke každodenní dopravě je hojně využívána také cyklistická doprava. V posledních letech byl zaznamenán rozvoj cyklodopravy zejména v okolí řeky Ohře. Rozvojové aktivity v budování cyklistické infrastruktury a zvýšení bezpečnosti cyklistů na komunikacích se silným automobilovým provozem lze ovšem směřovat do všech oblastí regionu. Ukazuje se totiž, že cyklistická doprava se silně rozvíjí i v kopcovitých terénech. Nárůst byl zaznamenán zejména při vytváření sítě cyklotras, méně již cyklostezek. V naprosté většině se jedná o souběh cyklistické a automobilové dopravy na komunikacích nižších tříd. V porovnání s ostatními kraji eistují v Karlovarském a v Ústeckém kraji velké rezervy ve vybudovaných cyklostezkách. Současně chybí doprovodná infrastruktura a opatření, která by alespoň částečně segregovala cyklistickou dopravu od automobilové a zvyšovala tak její bezpečnost. Výstavba cyklostezek v regionu vzhledem k investiční náročnosti výrazně zaostává za ostatními regiony v ČR. Na území regionu bylo dosud zprovozněno několik desítek kilometrů cyklostezek. Ještě propastnější je srovnání s Nizozemím 17 km a s Maďarskem 7 km stezek. Nedostatečně 55

58 rozvinutá základní infrastruktura brání v mnoha případech tvorbě kvalitních produktů cestovního ruchu. 1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu První oblast podpory naplňuje specifický cíl prioritní osy: Modernizace dopravní infrastruktury vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu včetně zvýšení dostupnosti jeho dílčích částí. Je zaměřena na podstatné zvýšení kvality komunikací prostřednictvím jejich rekonstrukcí, modernizací a novou výstavbou. Předmětem veřejných intervencí je zejména silniční infrastruktura II. a III. třídy, infrastruktura regionálních letišť a infrastruktura související s využitím potenciálu labské vodní cesty. 2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Druhá oblast podpory naplňuje specifický cíl prioritní osy Rozvoj a modernizace dopravní obslužnosti regionu. Je zaměřena na zlepšení dopravní dostupnosti uvnitř i vně regionu, a to prostřednictvím realizace projektů zaměřených na komplení řešení dopravní obslužnosti v regionu,, podporu ekologické dopravy, obnovy vozového parku regionální dopravy. Všechny tyto aktivity mají za cíl zlepšit kvalitu služeb jejich poskytovatelů prostřednictvím zlepšení jejich vybavenosti a propojení služeb za účelem dalšího rozvoje integrovaného dopravního systému. 56

59 A) Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 2: Indikátory prioritní osy 3 Dosažený pokrok v současné době nelze objektivně a kompleně zhodnotit z důvodu nedávného schválení ROP Severozápad Evropskou komisí dne , který byl slavnostně podepsán oběma stranami dne v Praze. 57

60 Výzva na předkládání individuálních projektů pro oblast podpory 3.1 byla vyhlášena Výzva na předkládání individuálních projektů pro oblast podpory 3.2 se plánuje na podzim roku 28. Pro posílení absorpční kapacity probíhaly v průběhu roku 27 osobní konzultace s potenciálními žadateli, též byly poskytovány odpovědi na četné dotazy telefonicky i elektronickou formou. V rámci prioritní osy 3 se uskutečnilo 15 osobních konzultací. Proběhlo 2 seminářů pro žadatele, kterých se účastnili především zástupci krajů statutárních měst, obcí, podnikatelských subjektů, neziskového sektoru a dalších subjektů, které jsou oprávněnými příjemci podpory v rámci ROP Severozápad. Semináře, které se konaly převážně ve větších městech regionu soudržnosti Severozápad, byly zaměřeny zejména na představení ROP Severozápad, Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, problematiku veřejné podpory a administrativní cestu projektu. V některých případech dle typu a zájmu potenciálních žadatelů byly cíleně více zaměřeny na některou z prioritních os. Prostřednictvím seminářů byly žadatelům poskytovány prezentované informace v tištěné podobě a dále informační materiály se základními informacemi o prioritních osách včetně podmínek ROP Severozápad. Na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byly k dispozici veškeré potřebné informace pro žadatele včetně programových dokumentů, příruček a metodických pokynů, které byly pravidelně aktualizovány. B) Kvalitativní analýza V rámci této kapitoly je hodnocen dosažený výsledek podle fyzických a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy a analýzy pokroku s ohledem na původně stanovené cíle. V roce 27 nebyly registrovány ani realizovány žádné konkrétní projekty, proto bude možné tuto analýzu zpracovat nejdříve za rok 28 C) Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich nápravě V roce 27 nerelevantní. 3.4 Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Region Severozápad disponuje významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Obecně je potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu primárně určen přírodními podmínkami a mírou koncentrace kulturních, případně společenských hodnot, jež mohou být nabídnuty účastníkům cestovního ruchu. Z hlediska obou faktorů má region Severozápad územně velmi diferencované podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Na území regionu soudržnosti se na straně jedné nacházejí rekreační oblasti nadregionálního významu (Národní park České Švýcarsko, CHKO Slavkovský les, Západočeský lázeňský trojúhelník), na straně druhé však i území, jejichž využití je z hlediska cestovního ruchu omezené (zejména urbanizované pánevní oblasti). V důsledku těžby a průmyslové výroby (zejména energetiky) došlo na rozsáhlých plochách v pánevních oblastech a v Krušnohoří k devastaci přírodních a částečně i kulturních hodnot, jež přispěla k snížení rekreačního potenciálu pánevních okresů. Potenciál cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severozápad tak zahrnuje přírodní i kulturně-historické atraktivity. Přírodní a kulturně-historický potenciál území do jisté míry determinuje i využitelnost konkrétních oblastí z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu. 58

61 Velmi specifické a významné postavení v regionu má lázeňství. Území regionu, zejména v jeho jihozápadní části, je v evropském měřítku ojedinělé počtem vývěrů minerálních vod a plynů a také pestrostí jejich chemického složení. Počet vývěrů dosahuje několika set. Nejvýznamnějšími lokalitami s vyhlášenými ochrannými pásmy jsou Karlovy Vary s termálními uhličitými vodami, Jáchymov s termálními radioaktivními vodami, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Kyselka, Korunní, Nová Ves se studenými uhličitými vodami a dále lázně Teplice. Značný potenciál cestovního ruchu představuje řeka Ohře, jež prochází celým regionem. Ohře je pro vodní sporty (vodáctví) využívána na celém území regionu. Ohře je dobře přístupná po celé délce toku železnicí i silnicí. Řeka protéká turistickými centry (Loket, Svatošské skály, Karlovy Vary, Terezín). Pro svou dobrou sjízdnost je řeka vyhledávána i začínajícími vodáky a rodinami s dětmi. Faktorem negativně ovlivňujícím využití potenciálu řeky Ohře je nedostatek vhodných ubytovacích a stravovacích zařízeních v blízkosti řeky. Region soudržnosti Severozápad turistům nenabízí pouze historické památky a přírodní krásy, ale i světově známé kulturní akce. Jednou ze specialit regionu je každoroční konání mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. I přes značné investice, které byly do rozšíření jak základní, tak doplňkové infrastruktury vynaloženy, lze konstatovat, že její stav stále v regionu soudržnosti Severozápad v mnoha ohledech nedosahuje ani základní úrovně vyspělých turistických regionů. Obecně je v regionu Severozápad možno evidovat stále přetrvávající značné nedostatky v základní infrastruktuře cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací zařízení či sítě cyklo a pěších stezek, charakteristické zejména pro venkovské a okrajové části regionu, ve kterých do současné doby není celkový potenciál pro rozvoj cestovního ruchu dostatečně využit (viz výše uvedená analýza potenciálu cestovního ruchu). Hlavním problémem těchto oblastí je zejména kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení, ale i další doplňkové infrastruktury, jako jsou služby v podobě návštěvnických center, sportovních či kulturních zařízení. Celá situace je navíc umocněna naprostou neeistencí tzv. infrastruktury pro špatné počasí, případně pro období mimo období hlavní sezóny. 59

62 Region soudržnosti vykazuje menší počet hromadných ubytovacích zařízení v porovnání s ostatními regiony, přičemž v rámci vnitroregionálního srovnání eistují výrazné disparity v rámci obou krajů, specifické vysokou koncentrací ubytovacích zařízení do vybraných lokalit (např. lázeňská centra) a naopak naprostou absencí těchto zařízení v lokalitách s dosud nevyužitým potenciálem. Lůžková kapacita hromadných ubytovacích zařízení je pod republikovým průměrem. Větší ubytovací zařízení jsou zastoupena zejména v městských centrech. Celkově lze hodnotit nabídku ubytovacích zařízení kvantitativně jako dostačující, vyjma zařízení nižších kategorií. Za nedostačující je možno označit kvalitu této infrastruktury, která v zařízeních mimo lázeňská města neodpovídá požadovaným standardům. Problematické je rovněž rozložení těchto kapacit v rámci regionu. Jednotlivá zařízení jsou koncentrována především do oblastí s již rozvinutým potenciálem cestovního ruchu, naopak území s dosud nevyužitým potenciálem se potýkají s nedostatkem zařízení všech úrovní, jejichž absence zde brání celkovému využití potenciálu. Ve stávajících ubytovacích zařízeních lze navíc jako častý nedostatek pozorovat nepoměr mezi kvalitou služeb a jejich cenou i s ohledem na standardy a v porovnání s jinými regiony, což z dlouhodobého hlediska může znamenat úbytek návštěvníků a celkové zhoršení turistického image regionu. Z hlediska doplňkové infrastruktury je situace velmi podobná. Region disponuje relativně dobrou nabídkou doplňkové infrastruktury zejména v lázeňských centrech a územích s již rozvinutou nabídkou cestovního ruchu, v územích s identifikovaným potenciálem zvláště ve venkovských a pohraničních částech regionu je naopak nabídka značně nedostačující. Specifickým problémem je rovněž nedostatečné využití stávající infrastruktury, která mnohdy díky své izolovanosti nenabízí dostatečně atraktivní spektrum služeb pro přilákání nezbytného množství návštěvníků. Příkladem v tomto ohledu může být síť golfových hřišť v jihozápadní části regionu, která na straně jedné tvoří tradiční doplněk nabídky lázeňských měst, na druhé straně podíl návštěvníků (zvláště lázní) přijíždějících za tímto sportem je prozatím nízký. Výrazné možnosti v tomto ohledu lze spatřovat zejména ve vyšším využití potenciálu pro sportovní a rekreační turistiku zejména v oblasti Krušných hor, kde se nachází řada zimních středisek, většinou spíše regionálního významu (s výjimkou Klínovce Božího Daru) s množstvím horských chat. Oblast Krušných hor má ale značný potenciál i pro rozvoj letního cestovního ruchu. Chybí však kvalitní turistická infrastruktura, neboť v minulosti kvůli znečištěnému ovzduší a narušenému životnímu prostředí byla tato oblast považována za vhodnou spíše jen pro krátkodobou rekreaci a byla tak z pohledu turistické infrastruktury spíše podvybavena. I dnes má tato oblast image hor s narušeným přírodním prostředím, což ve skutečnosti tomuto území ubírá na atraktivitě. Kromě kvality a skladby infrastruktury má na rozvoj cestovního ruchu zcela zásadní dopad kvalita a struktura poskytovaných služeb. Při srovnání úrovně poskytovaných služeb v regionu soudržnosti s průměrnou úrovní služeb poskytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních na celém území ČR, vyjádřenou procentuálním zastoupením sledovaných druhů služeb, můžeme opět v mnoha případech pozorovat výrazné diference. V lázeňských oblastech jsou nadprůměrně zastoupeny služby v oblasti léčebných procedur či péče o tělo, vyšší procentuální podíl mají také finanční a směnárenské služby (vysoký počet zahraničních návštěvníků regionu). Stejně jako u infrastruktury, i v oblasti služeb je problémem jejich koncentrace do lázeňských či jinak rozvinutých center cestovního ruchu a naprostá absence v ostatních částech regionu. Hlavním handicapem regionu je zatím nerozvinutá infrastruktura služeb doplňujících samotnou materiální základnu cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení) služby sportovní, rekreační, kulturně poznávací, turistické, zábavní apod., které jsou doplňkové pouze nominálně ve skutečnosti právě jejich rozvoj může být tím faktorem, který kvalitativně zvýší zájem o region jako destinaci cestovního ruchu. V regionu lze z pohledu služeb cestovního ruchu spatřovat rovněž naprostou absenci jednotného marketingu či tzv. destinačního managementu. Stále je na velmi nízké úrovni tvorba ucelených produktů, které by nabízely nejen tradiční nabídku v podobě lázeňských měst, ale též další atraktivity v území. 6

63 Jako nejvýznamnější problémy nebo překážky rozvoje potenciálu cestovního ruchu jsou ve strategických dokumentech obou krajů uváděny: špatná dopravní dostupnost atraktivních oblastí a značně zanedbaný stav dopravní infrastruktury, nedostatek ubytovacích kapacit v některých, v současné době méně využívaných částech regionu, celkový nedostatek ubytovacích kapacit nižší kategorie, nízká kvalita ubytovacích kapacit střední a vyšší kategorie a restauračních zařízení a nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu. Často uváděným problémem je také nedostatečná péče o kulturní památky a dostupnost informací o regionu, vyúsťující v minimální úroveň marketingu potenciálů regionu a tím i malé využití těchto potenciálů. Hlavními problémovými oblastmi z hlediska cestovního ruchu jsou pak především: místní orientační značení (jihozápadní část regionu), nekvalitní dopravní infrastruktura, nedostatek parkovacích míst (jihozápad), špatná dostupnost MHD (severovýchodní část regionu), nedostatečné kulturní a společenské vyžití (jihozápadní část regionu), nedostatečné nákupní možnosti (severovýchodní část regionu), drahé služby (jihozápadní část regionu), málo obchodů a jejich špatná úroveň (jihozápadní část regionu), špatná dostupnost zajímavých míst linkovými autobusy (jihozápadní část regionu), nedostatečné či nevyhovující informace o regionu, špatný stav památek (severovýchodní část regionu), nedostatek restaurací (severovýchodní část regionu). Prioritní osa je zaměřena na podporu cestovního ruchu v regionu Severozápad. Podpora je realizována prostřednictvím tří oblastí podpory, které jsou zaměřené na Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR, Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. Cíle je zaměřit se na podporu investic do rozvoje a modernizaci infrastruktury cestovního ruchu využívající jeho potenciál a na podporu spolupráce v oblasti cestovního ruchu a rozvoj služeb, dále je cílem rozšíření a zkvalitnění nabídky základní a doplňkové infrastruktury umožňující přiměřený rozvoj a využití přírodních oblastí a pozoruhodností pro přírodně orientovanou turistiku, kulturních a technických památek a atraktivit pro kulturní a poznávací turistiku, infrastrukturu pro rozvoj tradičních i nových forem lázeňství a infrastrukturu pro aktivní a zážitkové formy cestovního ruchu, dále vytvoření nové či rozšíření a zkvalitnění eistující nabídky. Větší důraz bude kladen na účinný monitoring návštěvnosti a cíleně orientovaný marketing. K naplnění cílů programu přispěje i rozvoj regionálních informačních systémů pro cestovní ruch a sítě turistických informačních center, orientace na propagaci významných kulturních a tradičních akcí s regionálním dopadem. 1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu První oblast podpory naplňuje specifický cíl prioritní osy Rozvoj a modernizace infrastruktury pro CR. Je zaměřena na zlepšení stavu základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, která je základní podmínkou pro využití potenciálu regionu v cestovním ruchu spočívající v eistenci celé řady významných kulturních a technických památek a přírodních krás. Součástí oblasti podpory jsou také investice do revitalizace památek, muzeí, galerií a dalších jako základních turistických cílů. Spolu s investicemi do doprovodné infrastruktury tak budou kompleně řešeny potřeby konkrétních míst a oblastí s pozitivním dopadem na cílové skupiny. 61

64 2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Druhá oblast podpory naplňuje specifické cíle prioritní osy: Rozvoj a modernizace infrastruktury pro CR a Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Je zaměřena na zlepšení stavu doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a zvyšování kvality poskytovaných služeb v této oblasti. Předmětem oblasti podpory jsou proto rekonstrukce, modernizace, případně výstavba ubytovacích a stravovacích zařízení včetně souvisejícího zázemí a infrastruktury za účelem zlepšení ubytovacího a stravovacího standardu u vybrané skupiny zařízení, rozšíření nabídky ubytovacích kapacit u vybraných druhů ubytovacích zařízení. 3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Třetí oblast podpory naplňuje specifické cíle prioritní osy: Rozvoj a modernizace infrastruktury pro CR a Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Je zaměřena na dosažení vyššího ekonomického zhodnocení potenciálu regionu pro cestovní ruch prostřednictvím jeho účinnější koordinace a řízení, zkvalitňování a rozšiřování vhodných produktů a programových nabídek. Další důležitou oblastí podpory je účinný monitoring návštěvnosti a cíleně orientovaný marketing. Předmětem oblasti podpory jsou také rozvoj regionálních informačních systémů a sítě turistických informačních center, orientace na propagaci významných kulturních a tradičních akcí s regionálního významu. 62

65 A) Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 21: Indikátory prioritní osy 4 Dosažený pokrok v současné době nelze objektivně a kompleně zhodnotit z důvodu nedávného schválení ROP Severozápad Evropskou komisí dne , který byl slavnostně podepsán oběma stranami dne v Praze. Výzva na předkládání individuálních projektů pro oblast podpory 4.1, 4.2 a Ukončení příjmu žádostí o dotaci bude bude vyhlášena Pro posílení absorpční kapacity probíhaly v průběhu roku 27 osobní konzultace s potenciálními žadateli, též byly poskytovány odpovědi na četné dotazy telefonicky i elektronickou formou. V rámci prioritní osy 4 se uskutečnilo 69 osobních konzultací. Proběhlo 2 seminářů pro žadatele, kterých se účastnili především zástupci krajů statutárních měst, obcí, podnikatelských subjektů, neziskového sektoru a dalších subjektů, které jsou oprávněnými příjemci podpory v rámci ROP Severozápad. Semináře, které se konaly převážně ve větších městech regionu soudržnosti Severozápad, byly zaměřeny zejména na představení ROP Severozápad, Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, problematiku veřejné podpory a administrativní cestu projektu. V některých případech dle typu a zájmu potenciálních žadatelů byly cíleně více zaměřeny na některou z prioritních os. 63

66 Prostřednictvím seminářů byly žadatelům poskytovány prezentované informace v tištěné podobě a dále informační materiály se základními informacemi o prioritních osách včetně podmínek ROP Severozápad. Na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byly k dispozici veškeré potřebné informace pro žadatele včetně programových dokumentů, příruček a metodických pokynů, které byly pravidelně aktualizovány. B) Kvalitativní analýza V rámci této kapitoly je hodnocen dosažený výsledek podle fyzických a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy a analýzy pokroku s ohledem na původně stanovené cíle. V roce 27 nebyly registrovány ani realizovány žádné konkrétní projekty, proto bude možné tuto analýzu zpracovat nejdříve za rok 28 C) Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich nápravě V roce 27 nerelevantní. 3.5 Prioritní osa 5 Technická asistence Prioritní osa 5 Technická asistence je koncipována jako důležitý nástroj podpory těch aktivit, které jsou nezbytné pro úspěšnou implementaci ROP Severozápad. Specifickými cíli prioritní osy jsou: II. Zajistit optimální administrativní kapacitu za účelem efektivní a bezproblémové realizace ROP Severozápad včetně odpovídající finanční motivace a stimulace pracovníků implementačních a monitorovacích struktur. III. Zajistit dostatečnou absorpční kapacitu a publicitu v regionu za účelem podpory realizace projektů v regionu Severozápad. Cíle prioritní osy jsou naplňovány následujícími oblastmi podpory: 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Prioritní osa 5 Technická asistence je financována z 85 % z prostředků ERDF a z 15 % z veřejných národních zdrojů. 64

67 A) Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 22: Indikátory prioritní osy 5 B) Kvalitativní analýza Technická asistence ROP Severozápad je realizována v souladu s postupy uvedenými v Operačním manuálu ROP Severozápad, Operační manuál ROP Severozápad je určen pro potřeby přípravy projektů TA, řízení jejich realizace a zajištění kontroly celého procesu čerpání prostředků alokovaných na aktivity technické asistence. Vyhlášení první výzvy k předkládání projektů TA proběhlo 19. prosince 27, s termínem ukončení příjmu žádostí 18. února 28. Vzhledem k této skutečnosti nebyly v roce 27 realizovány žádné projekty technické asistence. C) Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich nápravě V roce 27 nerelevantní. 65