Dovolená na lodi - Francie, řeka Petit Saone a kanál des Vosges

Transkript

1 Dovolená na lodi - Francie, řeka Petit Saone a kanál des Vosges Již podruhé jsme se s přítelkyní Hankou vypravili do Francie na plavbu lodí, tentokrát na celých 14 dní a rádi bychom se všemi podělili o svůj cestopis. Sobota Odjezd z Boskovic ráno ve 4.20 hodin směr Fontenoy-le-Chateau. Cesta rychle ubíhala, v ČR dálnice prázdné, v Německu přes den se trošku zahustilo, ale jinak celkem fofr. Čistého času včetně přestávek jsme jeli 10,5 hodiny. Předání lodi velmi rychlé, klasika známá z loňska, nejdřív si nastěhujte věci, pak vyřídíme papíry a nakonec vám ukážeme loď. O zkušební jízdu jsem si musel říct. Loď Cirrus od LeBoat, jak jsme s Hankou zhodnotili po zkušenostech z loňska, je konstrukčně daleko povedenější a promyšlenější než Nicols Duo. Cirrus je na jednom patře, žádná kobka na spaní ve špici, spousta odkládacích prostor a hlavně: Má pořádné horní řízení, což umocňuje zážitek z plavby. Loď převzatá, Hankou přemytá, pavouků zbavená. A protože máme před sebou 14 dní dovolené, nevyrážíme už v sobotu a jdeme raději dokoupit zásoby. Nocovat budeme na bázi. Fontenoy-le- Chateau je romantické místo, do toho krásné počasí, francouzské domky, uličky, boulangerie, fakt si po roce užíváme opět Francie. Hanka objevila Brocante starožitosti, samozřejmě tam musíme. V rohu na regálu je stará dřevěná bedna na lahve od vína. A že prý ji musíme mít. Hmm, je dost nevzhledná. Ale Hanka má spoustu argumentů, takže se domlouváme, že ji ráno zakoupíme. Večer ještě odstěhování přebytečných věcí do kufru auta, které nepovezeme, hlavně spacáky(!!), večeře z vlastních zásob řízky, jak jinak a protože se dostavuje velká únava po brzkém vstávání a dlouhé cestě, jdeme ve 20 hodin spát. V noci pořádná kosa! Neděle Probuzení v Odjeli jen jedni, jinak všichni (4 lodě) také spali. Plním ranní předsevzetí a běžím. Příjemná ranní snídaně s Haničkou a výprava do města pro bednu. Samozřejmě zavřeno, jak jinak, v neděli kromě pečiváren a velkých Intermarché nic nejede. Takže máme úkol při zpáteční cestě. Ještě před odplutím beru spacáky na loď, můžou se hodit. V noci bude kolem 8 st Celsia celých 14 dní. Odvazujeme lana a vyplouváme směr Corre. Hned vedle maríny první zdymadlo, kanál vytesaný do skály, vpravo skála, vlevo městečko. Fakt romantika. Kanál des Vosges vede mezi stromy, lesy, občas louka, krávy, krajina je rozhodně hezčí než na laterálním kanále Loiry. Tak si užíváme hezkého počasí, dopolední kávy, zdymadel dnes 12, naštěstí plně automatických a nabíráme po roce energii. 1

2 Zastávka v Selles po projetí otočným mostem vedle restaurantu, v poledne v neděli plného lidí. Chtěli jsme navštívit výrobnu sýra, mají výjimečně zavřeno, Hanka se uspokojila pohlazením psa. A buchtou z boulangerie. Oběd dorazili jsme na horní palubě všechny řízky. Pak odpočinek na horní palubě. Jedeme dál, v 16 hodin dojíždíme do maríny v Corre. Marína krásná, efektní kotvení po zádi, angličané vedle na lodi chytají lana. Příjemná soudržnost. Ve městě nic moc není. Dáváme sprchu za 1 EUR, večeři, povinný úklid lodě a paluby a pouštíme si film. Dojela nás parta šesti rakouských seniorů z Fontenoy, mají obří loď a užívají si pánskou jízdu. Pondělí Probuzení v Troška ranní práce do práce. Pak odchod na nákup do Intermarché, byl až na samém okraji obce Corre. Snídáme a užíváme si rána. Podle předpovědi má být krásně, ale začíná se zatahovat. Vyrážíme jako poslední z kotviště, loď šlape, nemůžu si ji vynachválit, hlavně tu horní palubu. Mám tam vše. Co chybí, přinese plavčík Hanka. Vjeli jsme přes zdymadlo z kanálu des Vosges na řeku Saone. Je klidná, teče líně, dvakrát širší než kanál. A krásně meandruje. Zdymadel je málo, Hanka si užívá. Bylo dnes celý den pod mrakem a nahoře celkem větrno, ale dolů ke kormidlu jsem jít nechtěl. Zastávku na oběd jsme zajistili až v Conflandey, jinak na předchozích aire-pic-nique u Baulay bylo plno, včetně našich seniorů. Rajčatová polévka chutnala skvěle, po ní malý odpočinek a procházka po visutém mostě k zámku. Poté dojezd do Port-sur-Saone a nechci se chválit, ale nádherný parking v celkem plné maríně mezi lodě pozadu. A protože jsem zjistil, že nám nedosáhne kabel od elektřiny ke stojánku na molu, pro jistotu jsem ještě přeparkoval. O dvě lodě do úzké skuliny vlevo. A šlo to krásně, Francouz ve Fontenoy mi to pěkně ukázal. Měl jsem pořád na paměti to loňské kotvení pozadu za větru v Chatillonu, kde nás vítr hnal na molo. Nepříjemná vzpomínka! Vjezd do města je impozantní, mostní bránou a starým zdymadlem, pak dlouhá promenáda s volným kotvením a velká marína, kde má i sídlo Nicols. Udělali jsme poznávací procházku po městě, koupili nezbytnou bagetu a polovinu jsme snědli s máslem k večeři. Hanka si koupila cosi, co vypadá jak nafouknutá tvrdá vata a musí to krájet zubatým nožem na chleba a ještě k tomu všemu se to sype. Divný, ale prý dobrý. Pro mě strašně sladký. Marína ještě o 2 EUR dražší než v Corre, tedy 12 EUR, ale je v ceně internet, ráno se bude hodit. Voda na molu neteče, ráno to vyřešíme. Odpustíme si sprchu v maríně a jdeme si pustit film. Senioři kotví také, ale ve městě. Angličana z Corre jsme minuli cestou, dnes se neukázal. V maríně stojí loď Jocatel, 2

3 modrá a oranžový kýlní pruh, Linssen Grand Sturdy 40, viděli jsme ji loni na kanále Nivernais. Přesně tuhle. Fakt náhoda. Zítra bych rád do Ray-sur-Saone. Úterý Krásné ráno, šel jsem se opět proběhnout. Pečivo jsme měli, takže bez nákupů, doplnili jsme pouze vodu do lodě a koupili vodu v maríně, celkem předražená 4 EUR za 6 petek, v obchodě stojí 1,20 EUR. Ještě jsme shlédli spouštění lodě na vodu pomocí obřího jeřábu a vyrážíme směr Ray-sur-Saone. Počasí vychází, míjíme marínu ve Scey-sur-Saone a čekáme na zelenou do tunelu St. Albin, délka 600 m, zážitek. Příjezd ve skále vyhloubený, vypadá to jak vstup do Aztécké hrobky. Užíváme si pěkného počasí a řeku s málo zdymadly. Odbočujeme do ramene směrem na Soing, kde je pěkné místo ke grilování vedle kempu, bohužel plné. Vracíme se tedy zpět a konáme krátkou zastávku v Charentenay, kde navštěvujeme galerii obrazů tištěných na hliníkových deskách. Paní je vlídná, trpělivě nás provádí i zahradou, která je nádherná a kam není běžně přístup. Pak ještě procházíme vesnicí a na jejím konci se vydatně živíme ostružinami u silnice. Poté po průjezdu zdymadlem dojíždíme do Ray-sur-Saone, vesnička také na nesplavném ramenu Saony. Krásné kotviště u vesnice, voda ve stojánku, místo na kotvení máme - poslední. Staříčci už tady jsou. Podvečerní procházka po krásné vesnici, romantická jako Fontenoy, kostel, nádherná prádelna. Hanka si kupuje náušnice u šperkaře. Bagety nikde, až ráno u řezníka. Hanku u řezníka uspokojí dlouhý nákup Večerní Hra o trůny, víno a spát. 3

4 Středa Ráno jdu k řezníkovi pro bagety, mají poslední a to jsem tam byl hned, jak otevřel. Vajíčka ke snídani a krásné počasí k tomu. Zdržujeme se déle a jdeme si prohlédnout znova vesničku a zámek na kopci. Ten stojí za vidění, udržovaná zahrada, zámek z kamene, jak z filmu. Vracíme se dolů k lodi a vyrážíme jako poslední až ve dvanáct hodin. Otáčíme a jedeme směrem zpět. Opět do ramene do Soingu, jestli je na grilování volno. Je a koupené maso na špízech sníme. Spíš já, Hance to moc nejede, prý nějaké skopové či co. Dál opět v krásném počasí, pořád 21 stupňů a slunečno, občas mraky, dojíždíme přes tunel St. Albin do maríny v Scey-sur-Saone. Marína velká, ale nikde nic, žádný dům, těšili jsme se na sprchu. Tak si ji dáváme na lodi. Sice lehce stísněně, ale jde to. Večer ještě procházka do města cca 800 m pro bagetu, ale už nemají. Tak ráno Čtvrtek Běžím pro bagetu opět známou trasou. Od boulangéra to voní široko daleko. Skutečně. Posnídáme, zaplatíme 10 EUR za kotvení, doplňujeme vodu, trochu popracujeme a pak z maríny, která je od centra vzdálená, dojedeme slepým ramenem do přímo do Scey, kde se Hanka vydá za nákupy do celkem velkého Intermarché. Mezitím uklidím loď a jdu Hance pomoct s nákupem. Těžký Jedeme, zastavujeme se v Port-sur-Saone na nějaké jídlo, bar Niagara u silnice a u kostela a dáváme si Croque Messieur a připadáme si francouzsky. Pak ještě prohlížíme město, ležíme na palubě a odpočíváme a je asi tak půl třetí. Pak se zvednu a že bychom asi měli vyrazit. Počítám km a zdymadla a zjišťuju, že jsme to nějak podcenili, že to do Corre asi dneska už nestihneme. Hanka je trochu smutná, marína tam byla moc hezká. Ale valíme, co to dá. Máme před sebou dvě poslední zdymadla, to v Corre už definitivně nestíháme, ale potřebujeme projet to v Ormoy, jinak zůstaneme kotvit na divoko. Přijíždíme za deset minut sedm, ještě funguje, máme vyhráno. Nakonec tedy kotvíme v Ormoy, mezi dvěma prádelnami, na kolících. Jsme u obytných domů, tak Hanka nemá moc velkou obavu. 4

5 Pátek Ráno marné shánění bagety po vesnici, nikde nic, snídáme starou a vyrážíme. Opět krásné počasí, slunce svítí, kdy můžu, sundávám úplně tričko. Projíždíme první zdymadlo tento den, v Corre, dostáváme Telecomand na ovládání zdymadel na kanále des Vosges. Ten kanál je fakt nádherný, úzký, stromy, zužování kvůli mostům, zámky kolem, duševní relax. Dojíždíme do Selles k otočnému mostu, chceme dál na piknik, ale most se neotáčí. Kotvíme u známé hospody a jdeme na Plat de Jour. Hanka trošku bojuje se servírkou, je lehce nepříjemná, což má pravdu, ale nakonec pochopíme, že si máme jít sami pro předkrm dovnitř, hlavní jídlo nám přinesou ven a dezert opět sami vybrat uvnitř. Nicméně jídlo chutné, ochutnáváme kde co, maso, salát, paštiku, Hanka slaný koláč. Hlavní chod je rýže, losos a ratatouille. Pravé francouzské, na malé kousky. Dezerty vybrala Hanka, dal jsem si espresso, most funguje, tak se pakujem. Hospoda stejně zavírá ve 14 hodin, mají odpolední pauzu, ostatně jako všude ve Francii. Dáváme cca 5 zdymadel a dojíždíme v 17 hodin do Fontenoy. Zhodnocujeme opět, že je to jedna z nejromantičtějších vesniček, co jsme kdy viděli. Večerní procházka za bagetami, nikde nic. Kupujeme vyhlédnutou bedýnku na lahve, dostáváme jednu lahev gratis. Bedna je těžká, tak ji pro jistotu tahám přes celou vesničku Doplňujeme diesel, dáváme sprchu v maríně, neplatíme nic, v LeBoat jsou velmi vstřícní. Staroušci tu nejsou, auta tu mají, asi pluli z Ray-sur-Saone ještě dál. Dojíždí asi tři lodě, někteří čistí a ráno vrací, my užíváme večer a Hru o trůny, u které usínáme. 5

6 Sobota Ráno utíkám pro bagetu, snídáme vajíčka a kávu a pomalu se chystáme na cestu. Obloha pod mrakem. Vyrážíme na druhou stranu z báze v směr Épinal. Dnes bychom chtěli zdolat cca 15 zdymadel na kanále des Vosges. Ráz krajiny se rázně změnil, kolem nás pouze vysoké kopce a lesy. Zdoláváme postupně jedno zdymadlo za druhým, ovládáme pomocí Telecomandu, naštěstí jsou připravená, stačí otevřít, takže nemusíme moc čekat. Míjíme krásné kotviště na PK 119 u Bains-les- Bains. Po poledni začíná pršet, zastavujeme na rychlý oběd na kolících, déšť ustává, pokračujeme dál, aby hned začalo opět pršet. A víc. Počasí bylo nevlídné, lano jsme ve zdymadlech drželi zevnitř lodě, ještě že Cirrus má přední dveře. Příroda kolem nás je taková divoká, navíc zataženo a leje. Uzrává v nás myšlenka, že bychom dojeli až do Girancourtu, kde je kotviště, což je ale dvojnásobek plánované trasy. Na kolících v pustině se nám ale spát vůbec nechce. Sesbírali jsme tedy všechny síly k maximálnímu výkonu, s Hankou jsme ve zdymadlech sehraní. Ze zdymadel už vyjíždím na plný plyn, honíme každou minutu. Je už podvečer a pořád prší. Teoreticky bychom to měli stihnout, zdymadla končí provoz v 19 hodin. Prakticky jsme nakonec nezvládli poslední zdymadlo, takže končíme před ním. Je to ale již v obci, v Girancourtu, u domů, takže jsme si docela oddechli. Ta pustina v dešti nebyla vůbec příjemná. Pršet přestalo a dokonce vysvitlo těsně před západem, prošli jsme si narychlo vesnici, objevili automat na bagety, Hanka zaskočila do Intermarché a šli jsme spát. Měli jsme toho celkem dost, zlomili jsme snad zdymadelní rekord, celkem 33 zdymadel za den! Neděle Dnes se tak honit nebudeme, jsme na vrcholu kanálu, čeká nás krásných 12 km bez zdymadel a pak kaskáda 14 zdymadel do Épinalu. Počasí je lepší, svítí slunce a vůbec hned lepší nálada. Asi dva kilometry kanálu za Girancourtem jsou vytesané do skály, projíždíme vesničkou Chaumousey ve výšce střech, vlastně je kanál nejvyšší místo široko daleko. V Golbey začíná kaskáda navazujících zdymadel směrem k Épinalu, na tu jsme připravení, jde to pohodově, je to již dolů a vždy se následující zdymadlo připraví k proplutí. Projíždíme již zastavěnou oblastí, kolem nás jsou rodinné domky. Pod 14 zdymadlem mačkáme červený knoflík a opouštíme kaskádu, plujeme po mostě přes řeku Mosellu a slepým kanálem se dostáváme do maríny v Épinalu. Épinal je velké město, kotvíme v parku, je neděle, všude plno lidí. Užíváme si odpoledne, platit za loď není komu. Až večer přijde pán se psem. Platíme rovnou dvě noci, chceme se zde zdržet a zítra si město prohlédnout. Nejlevnější poplatek, co jsme kdy zažili, pouze 5 EUR včetně elektřiny a vody. Pomáháme dalším skiperům kotvit lodě, marína se plní. 6

7 Pondělí Dnešní den věnujeme prohlídce města. Épinal je docela velký, dost zelených ploch, příjemná zřícenina hradu, nádherná katedrála uprostřed města. Děláme nákupy, užíváme jinak den než plavbou. Úterý Prší. Po snídani se domlouváme, že ještě den zůstaneme v Épinalu. Není kam spěchat, jak již víme z vlastní zkušenosti, za deště si boating člověk moc neužije. Odpoledne navštívíme Muzeum obrázků, tisky, výroba papíru atd. Historicky byl Épinal jedním z hlavních center tisku v oblasti. V podvečer 7

8 chutné jídlo v anglickém baru. Zde příjemné ceny, jinak se to moc nedá, večerní menu je všude kolem 20 EUR. Usínáme za deště. Středa Počasí je o poznání lepší, i naši sousedi vedle na lodi naznali, že dnes je den k vyplutí. Chceme směrem na Thaon. V deset vyrážíme společně. Po dvaceti minutách začíná pršet, spíš lít. Máme krásné fotky Do Thaonu dorážíme přes pár zdymadel, kolem průmyslové oblasti. Okolí nic moc, spíš silnice, továrny. Zastavujeme u kempu, pro lodě zde není nic. Procházka po krásném parku a pozdní oběd. Kolem nás proplouvají nákladní Penichette, vozí štěrk přes tři zdymadla, kde ho bagr vykládá. Je neuvěřitelné, jak plně naložená loď klesne pod tíhou nákladu. Má okraj snad jen 30 cm nad vodou. Po obědě se vracíme zpět do Épinalu. Celkem jsme zde tedy strávili 4 noci, platíme pouze za tři, když prší, nikdo nevybírá. Čtvrtek Konečně pěkně! Běžím pro bagetu a hned po snídani vyrážíme zpět směrem na Fontenoy. Projíždíme počtvrté přes most přes řeku Mosellu a čekáme na první zdymadlo z kaskády. Nikde není stojánek pro příjem Telecomandu, nevíme, kam namířit. Po pár minutách se zdymadlo otevírá, nepřišli jsme na to, jak se proces spustil. Čtrnáct zdymadel nahoru ubíhá příjemně a jsme na vrcholu kanálu des Vosges. Opět krásná plavba ve výšce střech. Máme čas, zastavujeme v Chaumousey u mola, kde se původně mohlo kotvit pouze 2 hodiny. Nyní je cedule rukou přepsána na 24 hodin. Jsme tu sami a vyrážíme pěšky na procházku kolem Réservoir de Bouzey, obrovského jezera na kopci, které napájí celý kanál. Je to krásná rekreační oblast, škoda jen, že jezero má nejvíce vody v březnu a 8

9 pak začne zásobovat kanál, takže v létě se není kde koupat. Vlastě je koupání i zakázáno. Pouze vodní sporty. Hráz jezera je impozantní, scházíme podél ní dolů přes vesničku opět ke kanálu. Jsou tady mraky ostružin, několik let jsem neměl tolik ostružin jako zde. Po chutném obědě na horní palubě pokračujeme dál a po překonání jednoho zdymadla dojíždíme do Girancourtu. Krásné fotky se západem slunce, celkem dost lodí, večeříme a jdeme brzo spát. Zítra nás čeká pořádná práce Pátek Dnes je poslední den naší plavby, máme před sebou opět oněch 33 zdymadel, nechali jsem si je záměrně na poslední den, snad počasí vydrží a bude to bez deště. Chceme vyjet hned, jak bude fungovat zdymadlo před námi. Mám na paměti, že směrem nahoru jsme měli téměř všechna zdymadla připravená, ale co když tomu tak nebude směrem dolů? Mohlo by se to protáhnout. Máme poslední den, musíme dojet na bázi, aby nebyl nějaký problém s vracením lodi. Brzká ranní snídaně, zkouším hned po osmé mačkat Telecomand, zdymadlo reaguje a připravuje se. Má sice fungovat až od deváté, ale na drobné nepřesnosti jsme si už ve Francii zvykli Vyrážíme tedy, počasí nám přeje, je krásně na tričko a postupně zdoláváme jedno zdymadlo za druhým. Jak jsem se obával, jedeme směrem dolů, zdymadla jsou vypuštěná, takže vždy čekáme, než se připraví. Ale propočítáno máme dobře, do sedmi večer bychom měli dojet v pohodě. Tato část kanálu je velmi naturální až divoká, ale je pěkně, takže opravdu přírodní balzám na duši. Ve třináct hodin dojíždíme velkou loď, která stojí před zdymadlem Pont Tremblant na PK 111. Zdymadlo nefunguje, švýcarská posádka ještě k tomu uvízla v bahně a snaží se loď vyprostit způsobem motor plný chod. Bahno jen lítá. Zjišťujeme, že už volali VNF. Nakonec se jim loď podaří z bahna dostat, obě naše lodě kotví na kolících vedle sebe a čekáme. Za 40 minut dorazí chlapíci s elektrocentrálou a snaží se zdymadlo rozjet. V oblasti nejde proud. Jakmile je připraveno, vjíždíme do zdymadla. Velká loď již nepokračuje, na kolících zůstanou až do zítřka. Paní venčí psy, pán chystá lehátka, prostě absolutní pohoda. Tohle je moje představa důchodu. Chlapci od VNF s námi jedou ještě další tři zdymadla, pak se s úsměvem rozloučíme, dál již zdymadla fungují. Míjíme krásné kotviště na PK 119 vedle Bains-les-Bains, jediné místo, kde by se dalo v této divočině přespat a v hodin dojíždíme do Fontenoy. Nebýt čekání na servis zdymadla, asi bychom vše stihli i bez ranního brzkého odjezdu, ale v tomto případě se předvídavost vyplatila. Večeříme na palubě na bázi a máme takový ten dobrý pocit z návratu. Jdeme brzy spát, 33 zdymadel vyčerpá i za pěkného počasí, balení necháváme až na ráno. 9

10 Sobota Ráno nutný nákup bagety, poslední pravé francouzské letos. Začínáme balit a čistit loď. Předání proběhlo velmi rychle, zaplatili jsme pohonné hmoty, vrátili slunečník, který jsme ani nepoužili, poslední foto a vyrážíme směrem k domovu. Po cestě zastavujeme na nutný nákup v Intermarché. Ve Francii byl trošku provoz, v Německu se to rozjelo a za 10 hodin jsme byli doma. Celkově mohu zhodnotit dovolenou jako velmi vydařenou. Čtrnáct dní volna v kuse je balzám na duši a to i v případě, že nám počasí druhý týden úplně nepřálo. Loď Cirrus je skvělou volbou pro dva. Na horní palubě se dá krásně ležet a nádherně se loď ovládá. Petit Saone je romantická říčka, meandruje, dá se v ní koupat. Je na ní i dost míst pro kotvení na divoko i na pikniky. Kanál des Vosges je víc o lesích a kopcích, kdo má rád hodně zdymadel, přijde si na své. Obecně jsou zde jen malé vesničky, až jakoby opuštěné. Épinal určitě za návštěvu stojí, je to moderní město se starobylou čtvrtí a francouzským šarmem. 10

11 Fakta: Loď LeBoat Cirrus B, rozměr 8,80 x 3,60 m. Venkovní i vnitřní řízení, pohodlná paluba pro dva, vnitřní prostor vše na jedné úrovni, třetí postel v salonu na odkládání věcí. První týden: trasa z Fontenoy-le-Chateau do Ray-sur-Saone tam i zpět celkem 206 km a 48 zdymadel a jeden tunel. Druhý týden: trasa z Fontenoy-le-Chateau do Épinalu, resp. Thaon-les-Vosges tam i zpět celkem 110 km a 106 zdymadel. Celkem najeto 58 motohodin, což je denně necelých 5 hodin. Jiří Cecava jirka.cecava@gmail.com 11