Krkonose :45 Stránka 1. měsíčník o přírodě a lidech 9/ Kč

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krkonose 09 25.8.2006 11:45 Stránka 1. měsíčník o přírodě a lidech 9/2006 38 Kč"

Transkript

1 Krkonose :45 Stránka 1 měsíčník o přírodě a lidech 9/ Kč

2 Krkonose :45 Stránka 2 Sněhová akumulace v Pramenném dole přečkala i tropické dny letošního horkého července (snímek je z ). Pozůstatek po základové lavině byl na povrchu krytý hlínou, kamením i zbytky vegetace a rozpustily ho až srpnové deště. Podtékající potok tu vytvořil mimořádně velký, dokonce i rozvětvený sněhový tunel.

3 Krkonose :45 Stránka 3 ročník XXXIX JIZERSKÉ HORY měsíčník o přírodě a lidech Z OBSAHU 9/2006 vydává Správa Krkonošského národního parku redakce šéfredaktor Mgr. Radovan Vlček redaktoři Jiří Dvořák Mgr. Jiří Bašta (jazyková úprava) Mgr. Pavel D. Vinklát (Jizerské hory) grafická úprava Vladimíra Dyntarová sekretářka Eva Šimůnková redakční rada Ing. Jiří Hušek Ing. Petr Kadleček Ing. Theodor Lokvenc, CSc. PaedDr. Jan Luštinec Dr. Andrzej Paczos RNDr. Vlastimil Pilous Bc. Roman Reil Doc. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Miroslav Vlasák adresa redakce Dobrovského 3, Vrchlabí telefon , fax internet tisk Východočeská tiskárna, spol. s r. o., Sezemice vychází dvanáctkrát ročně cena výtisku 38 Kč nevyžádané rukopisy nevracíme uzávěrka čísla registrační číslo MK ČR E ISSN rozšiřují První novinová společnost, a. s.; Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s r. o. objednávky do zahraničí vyřizuje Mediaservis, s. r. o., oddělení vývozu tisku Sazečská 12, Praha 10 tel fax předplatné objednávky přijímá redakce časopisu písemně, telefonicky nebo elektronicky zvýhodněné roční předplatné 396 Kč fotografie na obálce str. I Labská přehrada za povodně (Kamila Antošová) str. II Dědictví laviny (Kamila Antošová) str. IV Hřib koloděj (Ctibor Košťál) Velká voda Poprvé v novém tisíciletí prošla krkonošskými údolími opravdu velká voda, která svůj vzestup zastavila právě na hranici přírodní katastrofy 4 8 V Hostinném se vznášel most Nový železniční most přes Labe nahradil rozpadající se starou železnou konstrukci. Navíc přibyla i nově zřízená železniční zastávka Hostinné-město Případ ploskohřbetka Zprávy o leteckém postřiku lesních porostů, prováděném letos na ploše 185 hektarů, u vás možná vyvolaly otázku, co že je to vlastně za hmyz, ta ploskohřbetka? 12 Informační středisko Rokytnice Středisko Správy KRNAP v Horní Rokytnici nenabízí svým návštěvníkům jenom služby v informačních zařízeních obvyklé. Můžete si tu prohlédnout i zajímavou muzejní expozici Pouště světa Harrachov letovisko a lázně Snaha Harrachova prosadit se i jako lázeňské středisko již od 2. svět. války upadá v zapomnění Proč se protrhla přehrada na Bílé Desné? Nové výsledky pátrání po příčině největší nehody přehradního stavitelství na českém území Liberecká chata Roku 1926, tedy právě před osmdesáti lety, byla ve východotyrolských Alpách otevřena chata, nesoucí jméno jizerskohorské metropole Pozvánka do Bozkova Bozkov u Semil láká k návštěvě nejen dolomitovými jeskyněmi, ale také opraveným poutním kostelem 41 S Janem Bucharem nejen o pavoucích Uznávaný přírodovědec prof. Jan Buchar pochází z podkrkonošské Bystré u Semil a celý svůj život zasvětil výzkumu pavouků CO PŘIPRAVUJEME? Připomeneme životní jubileum Theodora Lokvence, který Krkonoším zasvětil svou celoživotní práci. Petr Miles nás opět zavede do světa mravenců. Přineseme recenzi nového turistického atlasu Krkonoš. Dozvíte se o historii české menšinové školy v Černém Dole, založené před 70 lety, i o mezolitických sídlištích Českého ráje. Představíme vám W. Patschovského, učitele z Jelení Hory, dalšího z velkých propagátorů Krkonoš konce 19. století. V rubrice národní parky světa vás zavedeme do exotického Thajska. měsíčník o přírodě a lidech 10/2006 3

4 Krkonose :45 Stránka 4 Kdy přijde další povodeň? Evropské klima je silně ovlivňováno několika cykly. Nejkratší cyklus je asi dvouletý a představuje nejspíš jen paměť klimatického systému. Rozhodujícím teplotním i vlhkostním cyklem je perioda 5 7 let, kterou známe např. z biblického rčení o sedmi hubených a sedmi tučných letech. Dalším důležitým, ale někdy méně výrazným cyklem je perioda zhruba let. Nemůžeme dost dobře říct, že v klimatu střední a západní Evropy se střídá vždy 30 suchých a 30 vlhkých let, protože je příliš mnoho výjimek. Nicméně, když statisticky spočítáme klimatické změny za posledních tisíc let, ukáže se, že evropské klima se každých let mění v podobě střídavé křivky. Přitom je zajímavé, že teplotní a vlhkostní křivky nejsou synchronní. To, že se otepluje, neznamená, že bude víc pršet. Většina 19. století byla ve znamení zvýšené povodňové aktivity, většina 20. století ležela v mimořádně dlouhém období povodňového klidu. Zdá se, že došlo ke zdvojení obvyklého cyklu, což se někdy stává. Série nedávných povodní ukazuje, že klid je za námi a že jsme vstoupili do období povodňové aktivity, které by podle všech omylných statistik, které však mají pro různé evropské řeky podobný průběh, mělo trvat další dvě až čtyři desetiletí. Podíváme-li se na průběh např. pražských povodní, zjistíme, že v některých stoletích udeřily hned příští rok, jindy až po pěti, sedmi anebo častěji po 20 či více letech. Nevím to určitě a nemohu to zaručit, ale myslím si, že v tomto dejme tomu třicetiletém klimatickém cyklu zažijeme ještě 2 3 menší a jednu hodně velkou povodeň. Zdá se, že náchylnost k povodním roste, a co je horší, že povodně budoucnosti mohou být větší než povodně minulosti. Krajina rychleji odvádí vodu. Je víc vybetonovaných ploch, asfaltové silnice se stále častěji stávají rizikovými povodňovými koryty. Ani v lese se voda nevsakuje tak dobře, jak by měla. Když jsem po menší povodni na Lužnici odhrabal v obvyklém smrkovém lese zhutnělé jehličí, které fungovalo jako došky na středověké chalupě, narazil jsem již v sedmi centimetrech na tak suchou vrstvu, že po zapálení jemně doutnala. V přirozeném lese ve východních Karpatech po delším dešti voda nasákla do svrchní vrstvy půdy tak, že ji každý krok vytlačoval na centimetr vysoko, ale hladina potoka téměř nestoupla. V zemědělské krajině zmizely nejenom remízky, meze a vsakovací strouhy, ale stalo se něco možná ještě podstatnějšího. Po letech používání pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv se změnil edafon, to je soubor několika desítek tisíc druhů půdních organismů. Tyto organismy vytvářejí trofickou síť, potravinový řetězec vzájemných vztahů, který je kromě drobných savců, jako jsou krtek a myši, završován hmyzem a zejména mnoha druhy žížal. Měření ukazují, že značná část srážek se do půdy vsakuje právě žížalími dírami. To je jeden z důvodů, proč se voda na poušti tak neochotně vsakuje a proč na některých pouštích zahyne víc lidí utopením než žízní. Náprava není jednoduchá a asi ani možná, les nad vsí přes noc nezměníme. Krajinu jsme dlouho proměňovali k vlastní škodě, teď je třeba ji postupně měnit k užitku. Řešení není nutné nijak dlouze hledat, jedná se o to umožnit vodě vsáknout se tam, kde spadla. Chce to víc terasových polí, listnatých stromů, vyčištěné záchytné rybníčky, pestřejší mozaiku krajiny. Václav Cílek (z knihy Krajiny vnější a vnitřní) JIŘÍ DVOŘÁK FOTO KAMILA ANTOŠOVÁ Tak zase přišla nečekaná a nezvaná, přiřítila se jak velká voda a skoro stejně rychle zase odešla. Povodeň. Mohlo by se zdát, že v horách budou největší potíže s vodou při jarním tání. Větší jarní vody přicházejí téměř každý rok. Podhorské řeky však tehdy vystoupí z plných koryt jen zcela výjimečně, a to pouze je-li postupné tání přiživeno vydatným deštěm. Letní povodně jsou mnohem vzácnější, o to však větší a ničivější. Sledujeme-li četnost výskytu mimořádných vodních stavů na krkonošských řekách v posledních desetiletích, můžeme konstatovat, že si obdivovatelé přírodních katastrof přijdou na své stále častěji. Také letošní léto, až do svého poločasu velmi teplé a suché, přineslo hned s prvním sou- 4

5 Krkonose :45 Stránka 5 vislým srpnovým deštěm mimořádné zvýšení hladin horských řek. O průběhu velké vody i o předcházení a odstraňování jejích následků podá nejlepší svědectví aktuální obrazová reportáž doplněná výmluvnými grafy. Ve chvílích nejvyššího vodního stavu na Labi, tedy po poledni v pondělí 7. srpna, se ve Studeném koleně nad Labskou soutěskou vodní spousty valily ven z koryta a efektně se tříštily o silniční patníky. Dočasně byla omezena doprava mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. O obrovském množství povodňové vody nejlépe vypovídá srovnávací fotografie téhož místa, pořízená o 10 dní později 5

6 Krkonose :45 Stránka 6 Hrázný z Labské přehrady uvolňuje přítok do šachtového přelivu v době kulminace povodně. Nezní i vám v uších jméno bájného Sisyfa? Jak šla voda... Povodeň, kterou si budeme pamatovat jako tu z roku 2006 (věřme, že jich už letos nebude víc), můžeme označit jako dosud největší v Krkonoších v jedenadvacátém století. Velká voda v létě roku 2002, která znamenala katastrofu pro povodí Vltavy a dolního Labe, byla na severovýchodě Čech jen nevýznamnou povodní, na kterou se rychle zapomíná. Zato letos tomu bylo jinak. Když po dlouhotrvajícím červencovém suchu začalo na počátku srpna mírně pršet, ještě v pátek meteorologové předpovídali, že srážky by neměly způsobit žádné významnější vzestupy hladin řek na stupeň bdělosti, natož pohotovosti nebo dokonce ohrožení. Během víkendu se však situace začala rychle měnit, a když v pondělí zaznamenaly hřebenové srážkoměrné stanice na Labské a Luční boudě 120 mm srážek během několika málo hodin, bylo na velkou povodeň zaděláno. Je jistě zajímavé, že v úterý tam spadlo vody ještě více na Luční boudě dokonce přes 200 mm ale to již byl déšť rozložen do celého dne a odtok byl postupný, nikoliv v jedné ohromné vlně, valící se z lesů a strání, jak tomu bylo předchozího dne. Z velkých krkonošských toků jako první kulminovalo Labe na Labské přehradě pod Špindlerovým Mlýnem to bylo právě v poledne, kdy průtok dosáhl nejvyšší hodnoty 167,5 m 3 /s a voda se valila šachtovým i korunovými přelivy. Tuto situaci nevěstící nic dobrého pro níže položené končiny mohou pamětníci nepříliš dávné historie spočítat na prstech jedné ruky; stalo se tak pouze při povodních v roce 1965, , a pak Druhý, o něco menší vrchol (134 m 3 /s na limnigrafu pod přehradou Labská) nastal kolem deváté hodiny večerní. Průtoky horního Labe jsou však výrazně ovlivňovány tím, jak moc jsou otevřené výpusti Labské přehrady. Ve stejné době, tedy mezi 20 a 21 hodinou, kulminovala i Jizera. Na vodočtu v Jablonci nad Jizerou dosáhl vodní stav 440 cm a průtok 242 m 3 /s, zatímco o pouhého tři a půl dne dříve (4. 8. v 6.00 h) to bylo pouhých 16 cm a 1,14 m 3 /s! I člověk bez matematické představivosti pochopí, že když tímtéž korytem protéká 212krát více vody, není to zrovna běžná záležitost. Také Úpa se chovala obdobně: nejvíce vody (přes 80 m 3 /s v Horním Maršově) tudy protékalo v pondělí večer, ovšem s tím rozdílem, že průtok poměrně značně kolísal podle srážek Čtveřice grafů názorně ukazuje průběh povodně na Jizeře v Jablonci nad Jizerou, Labi pod přehradou, Úpě v Horním Maršově a Malém Labi v Horním Lánově. Na svislé ose jsou hodnoty vodního sloupce v centimetrech, na vodorovné čas, resp. den. Zelená, žlutá a červená barva udávají stupně povodňové aktivity bdělost, pohotovost a ohrožení. Děkujeme státnímu podniku Povodí Labe za laskavé poskytnutí grafů, uveřejněných na internetových stránkách 6

7 Krkonose :45 Stránka 7 a také podle toho, kdy se dostavily vlny povodňové vody z významného přítoku Malé Úpy. Zcela jiný průběh měla povodeň na menších tocích, které nesbírají vodu z hraničního Slezského hřbetu. Jizerka na limnigrafu v Dolních Štěpanicích dosáhla pouze nejnižšího prvního stupně povodňové aktivity, Malé Labe se k hranici stavu bdělosti jenom přiblížilo. Proč tomu tak bylo? Protože vydatné přívalové srážky vypadly v pondělí hlavně v Jizerských horách, na Slezském hřbetu a pouze na severních svazích Českého hřbetu (a ještě v Dlouhém dole). Nepřipomíná vám to náhodou návětrná údolí slavných krkonošských větrohoropisných systémů?! Směrem k východu deště ubývalo a na jižních horských rozsochách a v podhůří v pondělí vlastně ani moc nepršelo (např. Dolní Štěpanice nahlásily jen 15 mm) a vydatnější déšť spadl až v první třetině dne následujícího. To bylo velké štěstí, protože kdyby šlo o celoplošné srážky na celém území Krkonoš a k hlavním tokům se přidaly i říčky nižších poloh, mohlo jít o povodeň opravdu ničivou. V Hořejším Vrchlabí povodeň strhla pravobřežní místní komunikaci a s ní i potrubí městského vodovodu. Část města zůstala po tři dny bez vody z kohoutků...a co provedla? Shrneme-li to, co jsme výše nastínili, pak můžeme říci, že letní povodeň roku 2006 byla největší na západě Krkonoš, jmenovitě na Jizeře, kde však podle pamětníků i záznamů vodohospodářů naštěstí nedosáhla úrovně z roku Přesto došlo na několika místech (např. Jablonec nad Jizerou, Horní a Dolní Sytová) k zaplavení domů, továren a hospodářských objektů, o loukách a zahradách ani nemluvě. Nejplošněji postiženým subjektem je nakonec Správa Krkonošského národního parku, neboť spravuje území, kde povodeň vznikala a srážky byly nejintenzivnější. Poškozeny byly turistické stezky, lesní cesty i asfaltové svážnice, propustky a mosty, břehy a stupně u horských toků. Jedněmi z nemnoha lidí, kteří se kromě hasičů, policistů a obsluhy přehrad a jezů snažili co nejvíce zmírňovat následky povodně již v jejím průběhu, byli terénní pracovníci Správy KRNAP, kteří v lijáku a chladu objížděli nejohroženější úseky horských cest a stezek, čistili zanesené svodnice, příkopy a propustky, usměrňovali nově vznikající vodoteče, odstraňovali zátarasy vznikající pod mosty i padlé dřeviny na cestách. Jejich úsilí a nasazení si zaslouží úctu a pochvalu. Vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy ing. Jan Hřebačka, kterému se na stole sešla hlášení o škodách z jednotlivých lesních správ a terénních středisek, s týdenním odstupem hodnotí následky povodně takto: Území Krkonošského národního parku bylo velkou vodou postiženo velmi nerovnoměrně. Třeba Harrachovsko bylo poškozeno velmi silně, sousední Rokytnice jen málo, poměrně hodně Špindlerův Mlýn, směrem k východu se povodeň tišila, až na některé jednotlivosti, kdy např. zvýšená voda protekla Pecí a jsou škody na tocích. Hrubý odhad škod činí 50 milionů korun. Opravit nebo znovu postavit bude třeba opěrné zdi, přehrážky, přelivné hrany, které zabraňují dalšímu zahlubování koryta vodních toků. Například jenom na Milnici v Harrachově máme škody za 7 milionů korun. A pak samozřejmě opravy cest a mostů. Ze známých míst mohu uvést např. cestu u Staré pily v Labském dole, v Harrachově cestu podél Kamenice, kde asfaltka v podstatě zmizela, ujeté svahy ve Svatém Petru a Dlouhém dole a v údolí Mumlavy. Lesních porostů se povodňové škody dotkly tam, kde došlo k sesuvům půdy, tedy hlavně na Špindlerovsku. Do letošní zimy chceme stabilizovat nejohroženější místa, největší objem prací nás ale čeká v příštím roce nebo i dvou, protože pro některé lokality bude nutno připravit projekty; pochopitelně bude také záležet na finančních zdrojích. Krkonoše tedy letos v létě přežily zatím největší povodeň v novém století. Díky šťastné shodě okolností (relativně krátká průtrž mračen pouze v nejvyšších partiích hor a déšť po období sucha, kdy byla hřebenová rašeliniště schopna pojmout značné množství vody) to nebyla povodeň katastrofická, přesto škody, které způsobila, jsou zatím vyčísleny v řádu desítek, ale časem se možná ukáže, že i stovek milionů korun. Naštěstí nedošlo k žádným obětem na lidských životech, a tak si snad tuto povodeň budeme pamatovat jen do příští podobné. Nechceme sýčkovat, ale zdá se, že velké vody budou chodit stále častěji... Hladina na Malém Labi sice také stoupala strmě, ale metr vody na limnigrafu ještě neznamenal ani nejnižší stupeň povodňové aktivity. Jizera v Jablonci nad Jizerou, fotografovaná z mostu silnice na Vysoké kolem 17. hodiny, kdy vodočet ukazoval asi 330 cm. Voda tekla i po hlavní silnici č. 14, dostala se asi do 20 obytných domů a areálu továrny Hybler. O čtyři hodiny později voda vystoupala ještě o víc než metr výše, než vidíte na snímku! 7

8 Krkonose :45 Stránka 8 Unikátní snímek dokazující, že i české Krkonoše mohou mít své velké ledovcové jezero. Mělká, ale poměrně rozsáhlá vodní nádrž byla ve dnech k vidění na dně Labského dolu v prostoru Labských meandrů. Jak napovídají hluboké vrstvy usazenin, před několika tisíci lety tu jezero skutečně bylo. O pár kilometrů níže, v prostoru Staré pily, se Labe rozlilo do celé šíře údolní nivy. Pracovník TES Špindlerův Mlýn Karel Pieschel v lijáku zachraňuje zdejší most, který byl spolu s cestou zčásti poškozen, pro pěší a cyklisty však je použitelný Velká voda... Foto: Jan Vaněk, Luboš Plecháč, Jiří Marek a Milan Fikejs Symbolický pramen Labe (pohled směrem k přítoku), jak ho asi viděl málokdo... Harrachovští strážci L. Lánský a O. Pažout a cestář J. Faustauer v průtrži mračen odvádějí vodu ze Staré vozové cesty (to není řečiště potoka!) mezi Mísečkami a Vrbatovou boudou. Snímek nepotřebuje další komentář... Vlevo: v pondělí se z lesů na Harrachovsku hrnuly stružky a potoky i na místech, kde nikdy žádná vodoteč nebyla (foto z Okružní cesty pod Plešivcem). Není divu, že příkopy vodu nestačily pojmout a došlo ke značnému poškození cest 8

9 Krkonose :45 Stránka 9 Via Piette krátké zprávy V sobotu 22. července byla slavnostně otevřena další z tematických vycházkových tras v Krkonoších. Devítikilometrový okruh nese jméno zdejšího významného průmyslníka a spoluzakladatele spolků turistiky i zimních sportů Prospera Pietteho, kterého jeho současníci nazývali Otec Krkonoš. Maria Eduard Prosper Piette de Rivage ( ), syn zakladatele svobodské papírny Prospera staršího z Vieil-Salmu v Lucembursku, vzdělanec a humanista, ale také úspěšný výzkumník a podnikatel, pokračovatel rodových tradic výrobců papíru, si toto označení opravdu zasloužil. Patřil k významným osobnostem své doby a stopy jeho činnosti nalézáme dodnes na mnoha místech regionu. Jako spoluzakladatel a dlouholetý pokladník Krkonošského spolku, který nezištně a všestranně podporoval, má velký podíl na propagaci a rozvoji turistického ruchu v Krkonoších. Vycházkovou trasu na návrh Hradní společnosti Aichelburg zřídila Správa KRNAP s městem Svoboda nad Úpou. Práce provedl tým informačního centra Veselý výlet. Texty na 32 informačních panelech připravili Antonín Tichý a Pavel Klimeš s odbornou pomocí Radko Táslera. Slavnostního otevření se zúčastnili představitelé měst a obcí (Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou), zástupci Správy KRNAP a Hradní společnosti Aichelburg, ale také potomci Prospera Pietteho. Přestřižením pásky otevřel vycházkovou trasu jeho vnuk Ludwig Piette. -rav- Mladí dravci na svobodû Ve vrchlabském Útulku pro poraněná divoká zvířata při Správě KRNAP je vždy největším svátkem chvíle, kdy může být zpátky do přírody vypuštěno zvíře, které již nepotřebuje lidskou pomoc. Jde buď o ošetřené a vyléčené jedince, nebo ještě mnohem častěji o osiřelá mláďata, která se povedlo odchovat do takového stáří a zdravotního stavu, kdy jsou schopna sama se o sebe postarat. Ne vždy mají nalezenci takové štěstí a někteří savci či ptáci v útulku zůstanou až do konce života. Mezi časté chovance útulku patří draví ptáci. V letošním roce se tu povedlo odchovat jednoho jestřába, dvě káně lesní a 18 poštolek 8 z nich dodala Městská policie z Trutnova, ostatní pocházely z Vrchlabí a okolí. Vyhublá mláďata byla vykrmena a poslední dva týdny přivykána na živou potravu. Na horním snímku odborná pracovnice útulku Ondřejka Bachtíková vypouští ve Strážném do volné přírody mladou káni lesní, dole je jedna z poštolek, které dostaly zpět dočasně ztracenou svobodu v Dolním Dvoře. Kromě dravců bylo letos v útulku odchováno a do přírody navráceno také několik pěvců: kosi, drozdi, pěnkavy a zvonohlíci. -dakfoto Kamila Antošová âasopis je vydáván za finanãní spoluúãasti LIBERECKÉHO KRAJE Pravidelná čtenářská soutěž s vydavatelstvím Gentiana Jilemnice Takové byly hory Po celý rok se můžete zúčastňovat čtenářské soutěže, přinášející každý měsíc jednu otázku, týkající se Krkonoš, jak je známe už jen z archivních fotografií a historických pohlednic. Všechny soutěžní obrázky pocházejí z archivu vydavatelství Gentiana a většinou již byly publikovány v některé z knih či kalendářů tohoto jilemnického vydavatelského domu. Vítězové se mohou těšit na cenu, kterou je velká obrazová publikace Krkonoše/Karkonosze. Své odpovědi posílejte vždy do dvanáctého dne příslušného měsíce na korespondenčním lístku či pohlednici na redakční adresu nebo elektronickou poštou na Otázka na září: Kolem tohoto výstavného hostince byť zpočátku to musela být jen prostá krčma vzniklo přirozené centrum dnešního horského střediska. V jeho názvu je obsaženo i jméno obce, přesněji technické stavby, od níž se toto pomístní jméno odvozuje. Jak se dosud provozovaný hostinec jmenuje? Správná odpověď na srpnovou otázku soutěže je: Rennerova bouda, vyhořela roku Výhru získává pan Miloš Erbs z Pardubic. 9

10 Krkonose :45 Stránka 10 V Hostinném se vznášel most 10

11 Krkonose :45 Stránka 11 V minulém čísle jsme přinesli krátkou zprávu o tom, že se město Hostinné dočkalo nového železničního mostu přes Labe. Vzhledem k použitému technologickému postupu byla závěrečná fáze uložení nové mostní konstrukce divácky velmi atraktivní. Naše redakce si to samozřejmě nenechala ujít, a protože z celé akce vzniklo několik podle našeho názoru zajímavých fotografií, rozhodli jsme se, že je nenecháme zmizet v pověstném propadlišti dějin a podělíme se o ně s vámi. Ti, kdo po této trati alespoň občas jezdí, vědí, že starý most byl ve velmi špatném stavu a v poslední době přes něj vlaky projížděly z bezpečnostních důvodů minimální rychlostí. Proto se České dráhy rozhodly pro jeho výměnu. Aby byla výluka na trase co nejkratší, byl navržen následující postup: Mostní konstrukce byla smontována vedle trati, bez přerušení provozu na starém mostě byly vybetonovány mikropiloty a připraveny patky pro uložení nového mostu. Rekonstrukcí prošla i původní spodní stavba, na níž spočívala konstrukce starého mostu. Montáž mostu probíhala několik týdnů a generálním dodavatelem byla firma Mostní a pozemní stavby, s. r. o., Čepí. Mikropiloty a patky vybetonovala firma Chládek & Tintěra, a. s., Pardubice. Díky laskavosti zaměstnanců firmy Mostní a pozemní stavby, s. r. o., jsme pro zvídavé čtenáře zjistili i několik technických údajů. Jedná se o příhradový ocelový svařovaný most s dolní mostovkou a průběžným kolejovým ložem. Příhradový bezsvislicový nosník o výšce 3,75 metru má vedeny diagonály pod úhlem 60. Délka přemostění je 35,775 m, rozpětí mostu 36,9 m. Vzhledem k tomu, že železniční trať nevede přes Labe kolmo, ale šikmo, je kolmá světlost mostu 30,4 m a šikmost 57,85 směrem doprava. Most je 6,39 m široký, výška nad normální hladinou řeky Labe je cca 3,6 m a rezerva nad hladinou stoleté vody je 0,117 m. Nejzajímavějším údajem je ale váha celé mostní konstrukce, která činí 155 tun. Přemísťování, natožpak přesné usazování břemen o takovéto váze není rozhodně každodenní záležitostí a jeřáby, které jsou toho schopny, také nevidíte každý den. Uložení mostní konstrukce bylo svěřeno firmě ABP Plzeň. Obřímu jeřábu Demag TC 2800, který je schopen břemeno o váze 155 tun přemístit na vyložení 40 metrů, asistovaly ještě dva, v uvozovkách menší, kolegové. I přesto, že jsme se termín ukládání konstrukce dozvěděli téměř v hodině dvanácté (podle našich informací byl posunut o den dopředu, možná s cílem vyloučit davy přihlížejících), sešla se 19. června dopoledne celkem početná divácká obec. Jak samotné ukládání mostu probíhalo, přibližuje naše fotoreportáž. Poslední otázkou, která jistě leckoho napadne, je cena nového mostu. Celkově stála tato investice České dráhy 25 milionů korun. Ještě bychom se měli zmínit o tom, že souběžně s výměnou mostu byla vybudována i nová zastávka Hostinné-město, která se nachází bezprostředně za mostem ve směru na Kunčice nad Labem. Nová zastávka umožní díky své poloze cestujícím lepší dostupnost centra města. Byla vybudována z rozpočtu města nákladem Kč. Nezbývá než popřát, aby most i nová zastávka dobře sloužily. Radovan Vlček foto Kamila Antošová Odešel Miloš Gerstner Poslední červencovou neděli na konci tropických letních dnů zemřel ve vysokém věku nedožitých dvaadevadesáti let Miloš Gerstner, čestný občan města Vrchlabí, vlastivědný pracovník, historik, učitel, literát a dramatik. Od prvních ročníků našeho časopisu až do počátku nového tisíciletí patřil k jeho nejpilnějším a nejčtenějším autorům. Jeho široký vlastivědný zájem o region Krkonoš a Podkrkonoší a jeho hluboké životní zkušenosti a znalosti přinášely na stránky našeho měsíčníku bezpočet témat historických, národopisných, folklorních a literárních. Miloš Gerstner byl jedním z posledních, který ještě zažil a zaznamenal rychle mizející tradiční lidovou kulturu. A zejména díky jeho tvorbě je náš časopis (mimo jiné) neopominutelným pramenem poznání života lidu krkonošského v minulosti dávné i nedávné. K životu a dílu našeho věrného spolupracovníka se vrátíme podrobněji v některém z příštích čísel. -art- Lesník a myslivec z hor Vláďa Lukeš Dne 19. července letošního roku se Vláďa Lukeš přidal k těm, které povolal svatý Hubert do svých revírů bez hranic. Jeho optimismus, houževnatost a sportovní duch mu pomohly najezdit stovky kilometrů na kole, na lyžích i při práci na sjezdovkách ve Špindlu. Jeho úsměvná, vždy mladě vyhlížející tvář nechyběla na téměř žádné myslivecké akci, ať to byly střelby nebo veselé posezení po lovu. O to, jak se daří jeho Vrchlabákům, se zajímal vždy i v době zaslouženého odpočinku v důchodu při častých návštěvách na Správě KRNAP. Do poslední chvíle vedl nesmírně tvrdý a vyčerpávající souboj se zákeřnou nemocí; návštěva na oslavě životního jubilea kolegy v letošní zimě byla zároveň rozloučením s tou jeho mysliveckou družinou Ing. Vladimír Lukeš se narodil 6. května 1935 v Rokytnici nad Jizerou-Vilémově. V roce 1952 se vyučil v lesnickém učňovském středisku Harrachov lesařem. Poté studoval na lesnické technické škole v Trutnově, kterou ukončil maturitou v roce Téhož roku nastoupil do zaměstnání k lesnímu závodu Harrachov, kde pracoval jako lesník, později jako technik polesí a technolog závodu. Při zaměstnání absolvoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, kterou ukončil v roce V době studia pracoval i jako dřevař na lesní kalamitě. Po promoci se stal vedoucím odbytu na lesním závodě Harrachov. 1. ledna 1979 nastoupil jako hlavní inženýr na lesní závod Vrchlabí, kde se stal v roce 1990 ředitelem. Po reorganizaci lesního hospodářství v Krkonoších pak od roku 1994 pokračoval v téže funkci i u Správy KRNAP. Do důchodu odešel 1. října Kromě pracovních aktivit byl po celý život vynikajícím sportovcem, především lyžařem a cyklistou. Mnoho let pracoval jako aktivní člen Horské služby Krkonoše, než musel ze zdravotních důvodů tuto další zálibu opustit. Po odchodu do důchodu okamžitě nastoupil jako brigádník ke Skiareálu Špindlerův Mlýn, kde pomáhal v létě při výstavbě sjezdovek a v zimě na lyžích. Jako myslivec se angažoval nejen ve státní honitbě při svém zaměstnání, ale byl i platným členem mysliveckého sdružení Dolní Lánov. Ale především byl milujícím otcem rodiny a dobrým člověkem. Nevíme už, kdo z moudrých a vážených profesorů, kteří stáli u kolébky našeho vysokého učení lesnického v Brně, řekl: Každý lesník si svojí prací staví pomník cti nebo hanby. Vláďa Lukeš určitě patří k těm prvním. Přátelé z Hubertova cechu 11

12 Krkonose :45 Stránka 12 o ãem se hovofií Začátkem července informovala Správa KRNAP veřejnost o připravovaném postřiku proti ploskohřbetce smrkové. Plošný zákrok proti škůdcům, navíc formou leteckého postřiku, vyvolává vždy spoustu otázek a různých reakcí. Vzhledem k tomu, že krátká tisková zpráva nemůže všechny okolnosti zásahu dostatečně vysvětlit, považujeme za nutné se k tomuto tématu vrátit. PŘÍPAD PLOSKOHŘBETKA Vrtulník s postřikem startoval z Horních Míseček Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) je blanokřídlý hmyz z čeledi ploskohřbetkovitých (Pamphiliidae). Tato čeleď je u nás zastoupena asi čtyřiceti druhy. Lesnicky významné jsou tři druhy vázané na smrkové porosty, a to ploskohřbetka smrková, p. severská a p. černá, přičemž gradační potenciál ploskohřbetky smrkové významně převyšuje ostatní dva druhy. Celkové rozšíření ploskohřbetky smrkové zahrnuje převážnou část střední a severní Evropy, na východ zasahuje na Sibiř a do severní Číny. Kalamitně se přemnožuje především ve vyšších polohách středoevropských horských oblastí, v souvislých stejnověkých smrkových porostech. K ohroženým oblastem u nás náleží celý věnec pohraničních hor od Šumavy až po Moravskoslezské Beskydy, ve vnitrozemí pak zejména Slavkovský les, Brdy a vyšší polohy Českomoravské vrchoviny. Zmínky o přemnožení ploskohřbetky smrkové jsou z našeho území známy již od konce minulého století (Krušné hory, Český les). Skutečně kalamitní charakter však získalo přemnožení až v 50. letech tohoto století. Od té doby proběhlo několik gradačních vln, z nichž nejrozsáhlejší byla gradace v 80. letech. Během ní bylo ploskohřbetkou silně napadeno kolem ha porostů, s kulminací v roce 1986, kdy ohrožená plocha dosáhla téměř ha. V současnosti jsme svědky příznivějšího vývoje, v závěru 90. let jsou dokonce úhrny silně napadených ploch nejnižší za posledních 20 let (v letech 1999 a 2000 se plocha škodlivého výskytu pohybovala pod hranicí ha). V celé řadě oblastí se však ploskohřbetka smrková stále vyskytuje ve vysokých populačních hustotách a nástup nové gradační vlny nelze proto vyloučit. Ploskohřbetka smrková je typický škůdce starších smrkových porostů, které napadá na velkých plochách. Přemnožení vznikají většinou ve vrchovinných, podhorských a horských polohách, v rozpětí nadmořských výšek přibližně m. Při přemnožení, kdy larvy ožírají starší jehlice, dochází k takové defoliaci (odlistění) korun, která může vést až k úhynu napadených stromů. Proto je ploskohřbetka smrková zařazena mezi kalamitní škůdce. Nejzávaznější následky mají žíry v porostech oslabených dalšími činiteli (imise, přísušky, poškození jiným hmyzem, resp. při kombinaci těchto vlivů). Ploskohřbetka smrková náleží k hmyzu s proměnou dokonalou. V průběhu jedné generace se tedy vystřídají čtyři vývojová stadia. Vajíčko: válcovitého tvaru, na koncích zaoblené; čerstvě vykladené je tmavozelené, 1,7 0,7 mm velké, před líhnutím se zbarvuje do šedozelena a dosahuje velikosti 2,3 1,1 mm. (Část vajíček bývá napadena vaječným parazitem, drobněnkou rodu Trichogramma Westw. Tato vajíčka lze spolehlivě rozlišit podle jejich leskle černé barvy.) Larva (housenice): po vylíhnutí je světle špinavě zelená, s tmavší hlavou a se třemi páry hrudních noh a jedním párem výrůstků na konci těla, na těle jsou tři nezřetelné tmavohnědé podélné pásy a na spodu posledního zadečkového článku černá podélná skvrna; dospělé housenice jsou sytě zelené, menší část nápadně zlatožlutá, velikost dorostlých larev je mm; větší housenice jsou jedinci samičí, menší samčí. Významným přirozeným nepřítelem larev mohou být při silném přemnožení divoká prasata, která vyrývají larvy z půdy. Kukla: volná, zeleně nebo zlatožlutě zbarvená; podle utváření posledních článků je možno rozlišit budoucí pohlaví, velikost kolísá mezi mm. Dospělec: tělo je zploštělé, mm dlouhé; hlava je relativně velká, hranatá, s dlouhými niťovitými tykadly a nápadnými mohutnými kusadly, stejně jako hruď je černé barvy se žlutavými skvrnami; zadeček je u samečků žlutorezavohnědý s tmavými příčnými proužky, u samiček zaoblenější, s olivově zeleným nádechem; nohy jsou žlutohnědé; poměrně úzká, průhledná křídla jsou protkaná tmavou žilnatinou, sedícím dospělcům kryjí zadeček; rozpětí křídel u samiček je 22 až 27 mm, u samečků 20 až 24 mm. Dospělce, ale i larvy hubí z přirozených nepřátel především hmyzožravé ptactvo. Z předchozích řádků je jasné, že výskyt ploskohřbetky smrkové není v Krkonoších žádnou výjimkou a její stavy jsou většinou regulovány přirozenými nepřáteli, a to ve všech jejich vývojových stadiích. Někdy se ale ploskohřbetka přemnoží natolik, že přirozená regulace není dostatečná a hrozí oslabení lesních porostů. Naposledy se k takovémuto plošnému zásahu přistoupilo v roce Celková rozloha ošetřené plochy činila tehdy cca 300 ha, poslední výraznější žíry byly zaznamenány v roce 2002, kdy se od obranného zásahu ustoupilo. Loni na podzim bylo v půdních vzorcích na sledovaných plochách zaznamenáno kritické množství larev. Jarní kontroly toto kritické přemnožení potvrdily. Následně bylo pozorováno silné rojení ploskohřbetky i v dalších lokalitách a byly kontrolovány počty vajíček na pokácených stromech-vzornících. Přemnožení bylo evidováno na několika stech hektarů. Po pečlivém zvážení všech okolností (celoplošný postřik je vždy až tou poslední variantou) bylo rozhodnuto přistoupit k chemickému ošetření tří nejkritičtěji ohrožených lokalit o celkové rozloze 185 ha. Dvě se nacházejí mezi Beneckem a Špindlerovým Mlýnem (okolí křižovatky Na rovince, Třídomí) a jedna na Rezku (Vlčí cesta). Všechny lokality, kde byl chemický postřik aplikován, se nacházejí ve III. zóně Krkonošského národního parku. Letecký postřik provedla ve dnech července 2006 společnost Aerocentrum Mělník. Použitý prostředek Dimilin 48 SC (bylo spotřebováno 40 litrů) je prostředek k hubení housenek a housenic např. v zelinářství, ovocnářství a lesním hospodářství. Usmrcuje larvy hmyzu tak, že narušuje tvorbu chitinu a znemožňuje svlékání larev. Přípravek není systémový. Neproniká do rostlinných pletiv, nehubí mšice ani roztoče, nepoškozuje parazitoidy ani predátory hmyzu. I přesto, že použitá látka je netoxická teplokrevným živočichům, přistoupila Správa KRNAP k uzavírkám turistických cest a cyklostezek v inkriminovaných místech. Uzavírky byly označeny informačními tabulemi. Účinnost zásahu byla podle pozorování spadu housenic z korun stromů vysoká. Radovan Vlček (dle podkladů ing. Pavla Blažka) foto archiv Správy KRNAP 12

13 Krkonose :45 Stránka 13 Vaše názory na prohlášení Vize Krkonoše 2050 Vážení přátelé, Krkonoše nám nabídly v sedmém čísle k zamyšlení, ale i k vyjádření zajímavý materiál Vize Krkonoše Měl jsem ve svém životě po téměř stejně dlouhé období, na jaké je Vize zaměřena, možnost sledovat dění v Krkonoších z profesního hlediska i soukromého zájmu a do určité míry je i ovlivňovat. Vstupovali jsme v poválečném období do práce v Krkonoších rovněž s určitou vizí, tehdejší terminologií lépe vyjádřeno s určitou, víceméně subjektivní představou, která se částečně sjednotila vyhlášením Krkonošského národního parku. Bylo to období plné problémů, rozporů, politických a hospodářských zvratů i přírodních katastrof (imise), které nutily naše původní záměry a představy výrazně korigovat. Splnily se jenom částečně, tak jak to v životě bývá, ale někdy byly i v kladném smyslu předstiženy. Škoda, že se někdo nezabýval realizací jakýchsi vizí po uplynulých padesáti letech, možná, že by to bylo poučné! Významné změny do této doby přinesl rok 1989, ovšem podle mého názoru ne vždy změny pozitivní. Zatímco vědecké poznatky prohlubují dnes významně stav poznání nejen Krkonoš, ale obecně i přírodního prostředí a jeho významu pro život lidské společnosti, realizace využívání hor bývá s tím často a bez ohledu na to v rozporu a zesilují se a vítězí komerční zájmy. Nejsem si plně vědom významu Vámi používaného termínu Vize. Naučné slovníky ho vysvětlují různě jako vidění do budoucna, básnickou představivost, vidinu apod. Já sám, snad správně, považuji vaše použití jako ideový záměr, jako cestu vedoucí k dosažení určitého stavu Krkonoš, který však bohužel ani v náznaku v materiálech formulován není. Zásadní směr bude, nebo již je realizován a vyplněn legislativou, zpracovávanými plány péče a dalšími materiály, kterými bude vývoj usměrňován a rozvíjen, doufám, ku prospěchu hor účelně a účinně. Necítím se být natolik erudovaným nebo povolaným k tomu, abych rozebíral, hodnotil a doplňoval předložené materiály, považuji však za svoji povinnost upozornit na podle mého názoru závažné momenty, a to k základním formulacím vize, shrnutým do tří hlav. Některé zde uvedené výstupy jsou sice rozvedeny v příloze, která by si vyžádala podrobnějšího rozboru, do kterého se nepouštím. Myslím si ale, že by měly být zdůrazněny a uvedeny jako zásadní v úvodních formulacích. Domnívám se, že i v tomto materiálu by měl být jednoznačně a pregnantně definován a vyjádřen význam Krkonoš, a to i v širším středoevropském kontextu, a z toho vyplývající určitá nedotknutelnost nebo omezenost lidského podnikání a využívání přírody. Mělo by to být součástí preambule, poněvadž to není jen v zájmu lidí, kteří zde trvale nebo jen dočasně žijí, jak se zde uvádí. Jednou z hlavních, limitujících zásad, ze kterých materiál vychází, je respektování lidské činnosti v udržitelných mezích, únosnosti území apod. To jsou rozhodující a limitující parametry, a proto je důležité, jak budou stanoveny, jak se zajistí jejich objektivita, závaznost a trvalost. Kritický nárůst návštěvnosti, dosahující osmi milionů osob ročně, jejichž stoupající nároky je snaha co nejvíce uspokojit, signalizuje, že nelze udržet dnešní ekologické limity. Vždyť předložený materiál je jednoznačně zaměřen na nárůst návštěvnosti, nezbytně doprovázený zlepšováním komfortu, zvýšení atraktivity území apod. To jistě není možné bez výrazných ústupků ochrany přírody a krajiny vůbec a zásadám národního parku. Proč se neprojevují snahy o určité rozptýlení turistických a sportovních aktivit i do širšího Podkrkonoší? Vždyť za první republiky i za války byly využívanými oblastmi například Machovsko, Jestřebí hory, Zvičina, Vysocko, jejichž terény poskytují příjemné komorní prostředí. I přes určité snahy nemohou tyto oblasti konkurovat stále preferovaným Krkonoším. Za velmi důležité a podstatné považuji sjednocení názorů obou sousedních států na problematiku Krkonoš, a to nejen rozporů na poli vědeckém a odborném, ale v praktické realizaci. Musí být nalezeno určité fórum pro jednání. Podle svých zkušeností se domnívám, že nezbytné kompromisy se hledají obtížně a zdlouhavě. Těžko mohu uvěřit mnoha zásadám zejména ve vztahu člověk a příroda, formulovaným v předloženém materiálu, vždyť již v současné době jsou (zejména v hlavě třetí) výrazně i v rozporu s platnými zákony a záměry (uveřejněný záběr zástavby Horních Míseček je jedním z důkazů!). V hlavě třetí, bodu 4 daný požadavek, aby podnikání bylo přátelské vůči přírodě, je v mnoha situacích velmi nedůrazný a vágní. Podnikání v širším smyslu slova musí směřovat zejména ke zlepšení stavu přírody, a to především tam, kde byl a stále je člověkem negativně ovlivňován (vodní režim, lesy, turistika), což je často a nezbytně v rozporu s podnikáním, na jehož přátelství nelze spoléhat. K obsahu třetího bodu druhé hlavy se domnívám, že v něm by měla být zdůrazněna nejen úcta k hodnotám vycházejícím z tradic daných specifickými přírodními poměry a historickým vývojem českého i německého etnika, ale rovněž požadavek aktivní ochrany před pronikáním a zaváděním cizích prvků např. v architektuře, sportu, využívání volného času, koncepci turistiky, ochrany přírody apod. Udržuje se tím nejen typický kolorit oblasti, ale zvyšuje se i její turistická atraktivita. Přál bych si, aby snaha o udržení i obnovení často narušeného stavu hor, jejich přírodního prostředí a zvýšení jejich kvality byla upřímná, cílevědomá a oproštěná od nebezpečně hrozícího komercionalismu i uplatňování skupinových zájmů a omylů. Přál bych si, aby k tomu přispěly i některé z mých krkonošských aktivit! Ing. Theodor Lokvenc, CSc. Vážení přátelé, tento projekt je jistě významný a jedinečný mohl by být i vzorem pro ostatní NP a CHKO nejen u nás, ale i ve světě. Je fundovaně a důkladně zpracován v zájmu ochrany přírody v Krkonoších a kolektivu patří uznání a poděkování. Měl bych jen malou připomínku k pojmu přátelského vztahu zvláště v podnikání! Tam by možná patřilo spojit podnikání se zákony a předpisy proto, že oblast Krkonoš bude vždycky komerčně využívána. Nám horalům bude vždycky platit to skutečné a nezištné přátelství lidí a hor! Dále nevím, zda s dalším doplněním a rozšířením Vize počítají autoři se spoluprací s nejvyššími státními orgány sněmovna, vláda, ministerstva, kraje a státní správy, jak dohodami, tak i finanční podporou s mezinárodní spoluprací organizací včetně EU další rozpracování a rozšíření spolupráce mezi Správou KRNAP a Krkonošským svazkem měst a obcí. Mohl by být vytvořen určitý standard propagace v obcích, IS KRNAP, ale hlavně ve všech médiích! Možná i vytvořením místních přírodních kulturních zařízení koutků v obcích a muzeích ve městech. Výhledově zpracovat samostatný Zpravodaj nebo přílohu časopisu Krkonoše. Navázat spolupráci se zájmovými organizacemi rybáři, myslivci, zahrádkáři i turisty a sportovci. To jsou naše názory a zájem o ochranu přírody Krkonoš jako starší generace a trvalých obyvatel hor. Zdeněk Balcar, Svoboda nad Úpou (kráceno) foto Monika Štambergová 13

14 Krkonose :45 Stránka 14 Krkonošské středisko ekologické výchovy Projekt KAPKA 21 V rámci projektu KAPKA 21 (Královéhradecký apardubický kraj Agenda 21), do kterého se jako partner zapojila Správa KRNAP, funguje od ledna letošního roku na Rýchorské boudě ekoporadna. Díky tomuto partnerství, které přináší finanční podporu z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, se více přiblížíme obyvatelům mikroregionu Žacléřsko. Činnost ekoporadny tedy směřuje zejména k místnímu obyvatelstvu, ale vzhledem k tomu, že se na Rýchorské boudě konají různé akce pro rozmanité zájmové skupiny ze všech míst naší republiky, je určena i pro ně a také pro procházející turisty. Pod pojmem ekoporadna si občan může představit informační, vzdělávací a poradenské centrum, kde dostane odpověď na otázky týkající se stavu životního prostředí, aktuálních ekologických témat, spotřebitelských témat a agroenvironmentálních témat. Hlavní sídlo má ekoporadna na Rýchorské boudě, kde se můžete setkat s jejími pracovníky vždy o víkendu, a to v sobotu od 10 do 14 hodin a v neděli od 10 do 13 hodin. Pobočka ekoporadny v Základní škole v Bernarticích je zaměřena zejména na včelařství a v provozu je během školního roku každý pátek od 15 do 16 hodin. V době letních prázdnin pak ve stejnou dobu můžete kontaktovat včelařského odborníka opět v ekoporadně na Rýchorské boudě. Dotazy, týkající se všech uvedených témat, můžete kdykoliv posílat také ovou poštou na adresu nebo se můžete ptát telefonicky na čísle K činnosti ekoporadny patří i organizování osvětových akcí pro širokou veřejnost a vzdělávacích akcí pro zájmové skupiny obyvatel. Z akcí, které se dosud podařily, lze uvést tyto přednášky: Návštěvní řád KRNAP aneb Jak se chovat v národním parku, Význam včely medonosné pro opylování rostlin, Národní parky a místní obyvatelstvo, Třídění odpadů v domácnosti, Co se děje s odpady dále nebo Management horských luk. Z osvětových akcí pro širokou veřejnost považujeme za nejúspěšnější Den Země na Rýchorách, s jehož organizací pomáhali dobrovolníci z řad členů Ekoklubu Rýchorák a také mladí strážci. Následovaly další programy: Ruční výroba papíru (v rámci Dne lidových řemesel v Žacléři 5. 7.), Jak vyzrát na počasí (exkurze do meteorologické stanice, povídání o sledování počasí, o předpovědi počasí ), Sluníčko a vlak o alternativních zdrojích energie, s ukázkou využití sluneční energie při provozu modelu vláčku (srpnové víkendy při slunečném počasí) a exkurze po naučné stezce Rýchory (26. 8). Ze vzdělávacích akcí nyní chystáme přednášky na říjen: Nemoci včel a jejich dopad na naši přírodu pro ZO ČSV Žacléř Jak kvetou Krkonoše pro obyvatele domova důchodců v Lamperticích Bližší informace k jednotlivým akcím a k činnosti ekoporadny na Rýchorské boudě najdete na internetových stránkách odkaz KSEV, Ekoporadna, dále na letáčcích v turistickém informačním centru v Žacléři a v KSEV Rýchorská bouda. Helena Leblochová TMA P EDE MNOU aneb dotkněme se Krkonoš potřetí Správa KRNAP, oddělení ekologické výchovy ve Vrchlabí, připravila již třetí ročník neobvyklé přírodovědné výstavy, která je přednostně určena pro zrakově postižené a nevidomé, přesto jsou vítáni všichni, kteří se chtějí o krkonošské přírodě dozvědět něco nového poněkud netradičním způsobem. Výstavu tvoří 45minutový okruh, během kterého návštěvníci využijí všechny své smysly kromě zraku. Během prohlídky se setkáte s exponáty neživými, ale občas vás překvapí i živé zvířátko. Budete ochutnávat, čichat, hmatem poznávat různé přírodniny. S tím vám bude pomáhat zvukový průvodce, který bude vaším pomocníkem a řešitelem vašich případných nesnází. Po absolvování vnitřního okruhu budete pozváni na venkovní část výstavy, a to k překonání hmatové stezky a vrbového tunelu. Přejeme vám pěkné zážitky a zisk nového pohledu na živou přírodu kolem nás. Výstava se koná od , denně od 8 do 15 hodin ve Stanici mladých ochránců přírody ve Vrchlabí (vedle budovy Správy KRNAP). Návštěvu výstavy se skupinou je potřeba domluvit předem telefonicky na čísle db- Bodlinka u nás Občas se stává, že někteří mladí ježci nejsou dostatečně vyvinutí k přezimování ve volné přírodě (především jedinci z pozdních či druhých vrhů). Nabízíme dětem vaší školy možnost starat se o tyto malé tvorečky, kteří by bez lidské pomoci v přírodě pravděpodobně nepřežili. Projekt pro školy nebo dětské oddíly připravuje oddělení ekologické výchovy ve spolupráci s útulkem pro poraněná divoká zvířata Správy KRNAP. Péčí dětského kolektivu dosáhne ježek přezimovací hmotnosti, poté usne zimním spánkem a na jaře po probuzení bude buď dokrmen, nebo rovnou vypuštěn do volné přírody. Tento neobvyklý ekovýchovný projekt umožní dětem přímý kontakt s přírodou i v zimních měsících, posílí v dětech pečlivost, systematičnost a starostlivost a pomůže ježkům přežít nelehké měsíce. Škole nebo oddílu, který se přihlásí do našeho projektu, SPRÁVA KRNAP POSKYTNE: podrobné pokyny k péči o ježky pro děti Deník našeho Bodlinky pro kolektiv ošetřovatelů ježka kartičky s obrázkem přednášku o životě ježků s praktickou ukázkou zdravého odblešeného a odklíštěného ježka (ježka dodáme od nás nebo můžeme takto připravit nějakého vašeho ) pomoc při problémech v případě nutnosti možnost převzetí ježka zpět do naší péče ŠKOLA ZAJISTÍ: vhodné prostředí a ubytovací prostor (bednu) pravidelné krmení, čištění, vážení dle obdržených pokynů vedení ježčího deníku, popř. fotodokumentaci vhodné místo pro přezimování (chladné, klidné) jarní vypuštění Projekt začne v listopadu 2006, avšak zájemci (nejen školy, ale i skautské či přírodovědné oddíly) se mohou hlásit či informovat již nyní. Přihlášky do projektu přijímáme do 31. října Kontakt: Správa KRNAP, odd. ekologické výchovy, Dobrovského 3, Vrchlabí, tel db- 14

15 Krkonose :45 Stránka 15 ekozor Mladí stráïci v Krkono ích po páté V polovině července proběhla hlavní část programu Junior Ranger Project 2006, o jehož zahájení v květnu jsme vás informovali v červencovém čísle KRKONOŠ JIZERSKÝCH HOR.Na dva týdny se sešlo 14 dětí ve věku 12 až 16 let z deseti krkonošských a podkrkonošských měst a obcí. Profesionální strážci Správy KRNAP jim ukázali svoji každodenní práci. Tím zlepšovali image Správy a vyvraceli zakořeněný, ale nesprávný názor, že správa národního parku je pouze brzda podnikatelského rozvoje regionu a strážci jsou zelení policajti. Prezentovali i práci, kterou Správa vykonává pro návštěvníky. Samotná myšlenka projektu tohoto typu do Krkonoš přišla z Europarc Federation v roce 2002 a od té doby se zde Junior Ranger Project (Projekt Mladý strážce; JRP) opakuje každý rok. Abychom odhadli, co všechno si účastníci ze čtrnáctidenního projektu odnesli, museli vyplnit velmi obtížný vstupní a výstupní test o přírodě Krkonoš. Po porovnání odpovědí víme, že mladí strážci dokázali po JRP získat o polovinu bodů více než na začátku. Ve druhém dotazníku jsme pak zjišťovali, co děti vedlo k účasti na JRP, jak se o něm dozvěděly atd. Zjistili jsme, že je do projektu přivedl zájem o Krkonoše a jejich přírodu a v naprosté většině případů se o něm doslechly ve školách (informovaných profesionálními strážci), ale hlubší ponětí o práci Správy KRNAP neměly. Skupina dětí byla rozdělena na dvě menší, které se vystřídaly po jednom týdnu v Peci pod Sněžkou a v Harrachově. Jako v předchozích ročnících v programu nechybělo důkladné seznámení s lesem a jeho zakládáním, pěstováním i těžbou, se zvěří a péčí o ni, s lidmi, kteří na horách pracují, žijí nebo si jezdí odpočinout. Protože v Krkonoších jsou v létě zajímavé důležité horské louky, závislé na pravidelné údržbě, mladí strážci se věnovali i horskému zemědělství včetně botaniky. Strážce musí hory znát velmi důkladně. Mladí tedy nemohli strávit mnoho času jinde než venku, a tak po horách nachodili spousty kilometrů, aby je důkladně poznaly. Profesionální strážce nepracu- je jen hlavou, ale i rukama. Stará se o informační tabule, a proto si mladí zkusili takovou informační tabuli do terénu umístit. Vzali do rukou krumpáč, lopatu, těžkou železnou tyč zvanou pajcr a populární vepřovku plechovku od konzervy a zkoušeli osvědčenou technikou vyhloubit v kamenitém terénu dvě díry hluboké 60 cm a 30 cm široké. Protože dobrý strážce na jedné straně musí být samostatný, ale na druhé straně schopný týmové práce, jedno odpoledne strávili mladí strážci v lanovém centru u Harrachova. Na první pohled téma značně odtažité jak souvisí komunikace s lezením po lanech? Strážce ale musí umět komunikovat, poskytnout pomoc a využít pomoci nabízené. Na visutých lávkách, kde je k úspěšnému zdolání překážky nezbytná spolupráce, se takový team-building velmi dobře zkouší a nacvičuje. V další fázi JRP 2006 budou následovat víkendová soustředění v menších skupinkách, kde budou pracovat spolu s absolventy předchozích ročníků na jednotlivých problémech podstatně hlouběji. Během letošního projektu, který probíhal nejen v místech s elektrikou a signálem mobilních operátorů, ale i v hlubokých lesích daleko od civilizace, se mimo jiné ukázalo, že současná generace školáků má většinou velmi mizivé zkušenosti s pobytem v terénu. Málokdo z nich uměl sbalit dobře spacák nebo kletr na cestu, práce s mapou a slovní popis cest rovněž vykazovaly nemalé rezervy. Strážce si přeci musí umět poradit v každé situaci a proto ho nemůže zaskočit třeba špatně zvolená mapa. Jednen z prvních víkendových programů bude tedy zaměřen na plánování a přípravu na obyčejný trek přes hory. Jistou slabinou projektu bylo stejně jako v předchozích letech vedení deníků. Pomineme-li pravopisné chyby, kterými se zápisky jen hemžily, děti neumějí zhodnotit získané znalosti a zkušenosti z celého dne a napsat o tom desetiřádkovou zprávu. Je sice pěkné, že většina z nich ví, jak instalovat operační systém na počítač, ale neumějí dobře komunikovat. Strážce by se měl umět dobře a jasně vyjadřovat. Ukazuje se totiž, že naprostá většina návštěvníků sice chce informace o přírodě a krajině, ale spíše než mnoho suchých fakt a taxonomicky přesnou determinaci jakési obskurní přírodniny uvítají zajímavosti nebo prostě drby. Málokomu bude imponovat sdělení, že kýchavice bílá má šestičetný zelenobílý květ a patří mezi jednoděložné rostliny. Ale drb: jen tak mezi námi, paní Vomáčková, pouhé dva gramy sušeného oddenku kýchavice prý zabijou chlapa zůstane paní Vomáčkové, která v Krkonoších potkala strážce, v paměti hodně dlouho. Strážcům a následně návštěvníkům jsou k ničemu informace špatně podané. Nepamatují si je a tedy jako by nebyly poskytnuty. Škoda práce. Je nutné v mladých strážcích budovat a rozvíjet schopnosti dobře nakládat s informacemi, které získají a které mají následně předat dále. Jedno víkendové setkání bude věnováno přípravě a budování naučné stezky. Mladí strážci vymyslí trasu, téma, navrhnou vzhled informační tabule, grafické provedení a pochopitelně budou muset najít údaje a sestavit dobrý text. Tohoto tématu se mladí strážci již lehce dotkli. Jedna z červencových přednášek se týkala i naučných stezek. V letošním roce byli mladí strážci vybaveni špičkovou výstrojí srovnatelnou s výstrojí profesionálů. Zahřeje je kvalitní fleece bunda, svačinu a výstroj si odnesou ve značkovém kletru, k tomu tričko a čepice s logem JRP. Děti výstroj motivovala k velikému zájmu o práci strážců. Správa od nich bude pochopitelně chtít za to výsledky a aktivní účast v dalších letech. Mimochodem, letošní praktikanti, kteří pomáhali letošní JRP zabezpečit Lenka Fejklová a Míra Emu Kněz vzešli právě z prvního ročníku JRP v roce Zkušenosti nabyté před čtyřmi roky a během nich rozvíjené se zde začínají zúročovat. Začínají se předávat dalším generacím. JRP v letošním roce bude zakončen v září nebo v říjnu. Bude mít trochu jiný průběh, než měly závěrečné ceremoniály v letech minulých. Na jednu podzimní sobotu budou pozváni čerství mladí strážci, jejich rodiče a všichni, kteří do projektu přispěli. Dopoledne čtveřice nejlepších mladých strážců z letošního ročníků JRP připraví exkurzi do nějaké atraktivní lokality a poskytne výklad přímo v terénu. Pro všechny. Tak to přeci skuteční strážci dělají! Trasu budou důkladně znát, skuteční strážci jim s přípravou i vlastním provedením pomohou. Budou ale moci ukázat všem, co se v JRP 2006 naučili. Teprve po takto vedené exkurzi budou oficiálně vyhodnoceni ti nejlepší. Michal Skalka, koordinátor JRP 2006 foto autor 15

16 Krkonose :46 Stránka 16 V pátek 11. srpna uspořádala společnost MEGA PLUS, s. r. o., majitel lyžařského areálu Janské Lázně Černá hora, tiskovou konferenci u příležitosti slavnostního zahájení provozu nové lanové dráhy na Černou horu. Demolice staré a montáž nové lanovky probíhala od druhé poloviny dubna letošního roku. Stavební část, tedy betonové patky, na něž se nové podpěry montovaly, byla připravena již z minulého roku. Na tiskové konferenci v budově dolní stanice lanové dráhy představil zástupce společnosti MEGA PLUS Mgr. Petr Hynek celý projekt, krátce se zmínil i o historii provozu lanovek na Černou horu a nastínil plány společnosti do budoucna. Poté vystoupil starosta města Janské Lázně Ing. Václav Němec, který zhodnotil spolupráci společnosti MEGA PLUS s městem Janské Lázně a vyzdvihl spolupráci obou subjektů se Správou KRNAP jako modelový příklad. Krátký projev přednesl i Mgr. Ivan Adamec, starosta města Trutnova a senátor Parlamentu ČR. Oficiální část byla zakončena slavnostním přestřižením pásky a přítomní novináři a hosté okusili při první jízdě pohodlí a rychlost nových osmimístných kabinek, které vzdálenost m a výškový rozdíl 566 m překonají za 7,4 minuty. Na horní stanici připravili organizátoři bohatý raut, kterým pokračovala neoficiální část slavnostního otevření. Nová lanová dráha na Černou horu je v současné době nejmodernějším zařízením svého druhu v České republice. -ravkrátké zprávy Vûdecká konference o Krkono ích Lanovka na âernou horu v provozu! Ve dnech října se v areálu Středního odborného učiliště lesnického a zemědělského ve Svobodě nad Úpou uskuteční šestý ročník mezinárodní vědecké konference Geoekologické problémy Krkonoš. Akce se koná každé tři roky, střídavě na české a polské straně Krkonoš. Letos připadlo zorganizování konference na Správu KRNAP, v roce 2009 se na oplátku uspořádání ujme polská Správa KPN. Konference bude hostit kolem 150 vědeckých pracovníků převážně z České republiky a Polska. Cílem setkání odborných kapacit je představit nejnovější poznatky a studie probíhající na území Krkonoš z oborů geologie, geomorfologie, hydrologie, dalších oborů studujících neživou složku přírody, botaniky, zoologie, mykologie, lesnictví, cestovního ruchu, sociologických studií, ekologické výchovy aj. Nabitý program konference bude probíhat ve čtyřech sekcích, celkem bude předneseno 73 referátů a představeno přes 100 posterů; od zasvěcených diskusí a napjatého poslouchání si účastníci odpočinou na jednodenní exkurzi. Nejzajímavější příspěvky budou později publikovány v regionálním vědeckém sborníku Opera Corcontica. -pšt- Lamperticím je moïná 1000 let Tradičně dobré vztahy našeho časopisu s obcí Lampertice, ležící v podhůří Rýchor, se opět potvrdily, když jsme dostali milé pozvání na oslavy tisíciletí od jejího založení. Oslavy milénia berou místní s nadsázkou. Založení obce v r za vlády Břetislava I. dokládá totiž pouze pověst, první písemná zmínka zr pochází z pera kronikáře Alfreda Hermanna. To ovšem nebránilo tomu uspořádat oslavy s pověstným pivem a pověstným gulášem. Hlavním bodem dopoledního programu byl fotbalový turnaj, kterého se účastnily týmy z okolních měst a obcí včetně mužstva z polské strany Krkonoš. Vítězství i putovní pohár si odvezli hosté z Maršova. Soutěžilo se i v méně vážných disciplínách, jako hod pivním sudem na dálku nebo pití tupláků na čas. Večer patřil posezení s živou hudbou na místním fotbalovém hřišti. Účastníci oslav si mohli na panelu přečíst stručnou historii obce a prohlédnout historické snímky. Je příjemné sledovat, jak podobné akce přispívají k obnově tolik potřebného ztraceného lokálního patriotismu a zájmu o dění v obcích. -rav- Louka plná dûtí Zábavné dopoledne určené především dětem z mateřských škol i letos proběhne tradičně v září. Správa Krkonošského národního parku, oddělení ekologické výchovy, připravuje program s přibližně sedmi disciplínami. Každá školka si projde trasu, kde budou děti plnit jednotlivé úkoly zaměřené na poznávání a vnímání přírody. Cílem akce, která proběhne ve čtvrtek 7. září 2006 od 9 do 12 hodin na louce u Stanice Mladých ochránců přírody ve Vrchlabí, je zábavnou formou sdělit dětem několik informací o přírodě kolem nás. V předchozích letech si děti vyzkoušely hmatové vnímání přírodnin tzv. kapsář, určovaly zvuky a hlasy zvířat, bosýma nohama si prošly nášlapnou stezku tvořenou asi patnácti druhy povrchu a postřeh si vyzkoušely na hře Co zmizelo?, která byla zaměřena na květy a podzimní plody. Na letošní rok připravujeme např. hru zaměřenou na přiřazování zvířat do jejich přirozeného prostředí nebo hru o nebezpečích, která nám v přírodě hrozí. Přesné informace o akci Louka plná dětí vám rádi poskytneme na oddělení ekologické výchovy Správy Krkonošského národního parku Irena Černá ( nebo -ič- 16

17 Krkonose :46 Stránka 17 MUZEUM DOLNOSLEZSKÉHO TKALCOVSTVÍ Kamenná Hora muzea polsk ch krkono Kamenná Hora (Kamienna Góra) je více než dvacetitisícové město ležící při řece Bobru na severovýchodním úpatí Krkonoš. Vzniklo již ve středověku poblíž tvrze, střežící důležitou spojnici mezi Slezskem a Čechami. Jeho pozdější rozvoj byl spojen především s tkalcovstvím. Právě Kamenná Hora byla jedním z jeho největších středisek na Dolním Slezsku. Na tyto bohaté historické tradice navazuje svým pojmenováním i místní Muzeum Tkactwa Dolnośląskiego, tedy Muzeum dolnoslezského tkalcovství. Jeho počátky můžeme najít již v 1. polovině 18. století ve sbírkách shromažďovaných v soukromé knihovně šlechtického rodu Wallenberg-Fenderlin a také v kabinetu kuriozit a knihovně vytvořené při místním evangelickém kostele. V meziválečném období na základě těchto dvou sbírek vzniklo regionální muzeum. To bylo po 2. světové válce doplněno o sbírky, převzaté ze zrušeného muzea z nedalekého Chełmska. V současnosti sbírky zdejšího muzea čítají asi exponátů. Jsou to především tkalcovské stavy, nástroje, které kdysi sloužily ke zpracování lnu a také staré látky, obrazy, peníze (kromě jiného poklad ze 16. a 17. století stříbrné mince nalezené v blízkém Dębrzniku roku 1961), sochy, archiválie. Chloubou muzea je sbírka slezských lidových čepců. Kromě toho tu jsou již po třicet let shromažďována díla soudobých umělců tkalců. Tři trvale instalované expozice mají regionální charakter. Stálá výstava Z dějin Kamenné Hory (Z dziejów Kamiennej Góry) nabízí exponáty ilustrující bohatou historii města. Je složena z dokumentů, starých rytin s pohledy na Kamennou Horu, plastik a památek na zdejší řemeslnické cechy. Další expozice Vývoj tkalcovství a textilního průmyslu v Kamenné Hoře (Rozwój tkactwa i przemysłu włókienniczego w Kamiennej Górze) představuje historická zařízení a nástroje sloužící ke zpracování lnu, různě staré textilní stroje a na nich vyráběné tkaniny, a také historické fotografie zdejších textilních továren. Etnografická expozice nese název Dolnoslezská vesnice kdysi (Dawna wieś dolnośląska). Představuje především oděvní součásti slezských lidových krojů, historický nábytek a předměty denního užívání. Nejnovější výstavní expozicí je kabinet kuriozit pokus o rekonstrukci někdejší sbírky památek z cest a regionálních zajímavostí. Je složen ze starých map, cestovatelské výzbroje a výstroje a zajímavých přírodnin. Kromě stálých expozic jsou v muzeu připravovány také krátkodobé výstavy s různou tematikou i umělecká díla z textilního materiálu, vytvořená soudobými autory z celé Evropy. Mnohá z děl jsou vytvořena během uměleckých dílen, každoročně pořádaných kamenohorským muzeem. Školním a turistickým výpravám jsou nabízeny doprovody po největších pamětihodnostech města a třídám základních i středních škol také přednášky názorné lekce v muzeu, ilustrované zdejšími exponáty. Tak to by bylo... Napsal jsem již snad všechno, co o kamenohorském muzeu vím. Čtenář však ještě netuší, kde ho má hledat. Muzeum dolnoslezského tkalcovství sídlí v honosném barokním měšťanském domě na severozápadní straně náměstí v Kamenné Hoře. A své brány otevírá každodenně, s výjimkou dnů následujících po svátcích. Andrzej Paczos foto archiv muzea Socha sv. Doroty Informace pro návštěvníky Otevírací doba: denně (mimo dnů po svátcích) hodin Vstupné: normální 5 zl.; zlevněné 2,50; skupinové (nad 10 osob) 2 zloté muzejní lekce 15 zlotých (skupina do 15 osob), jinak 1 zl. za osobu Historický tkalcovský stav adresa: Muzeum Tkactwa Dolnośląskiego w Kamiennej Górze Plac Wolności 11, Kamienna Góra telefon:

18 Krkonose :46 Stránka 18 Máme-li být přesní, pak musíme přiznat, že návštěvnost rokytnického střediska je výrazně nižší, než u kolegů v jiných krkonošských městech. Je to dáno podstatně menší návštěvností Rokytnice, ale také polohou střediska samotného. Ještě jsme totiž neřekli, kde vlastně IS v tak velmi dlouhé obci, jakou Rokytnice nad Jizerou je, najdete. Stojí v Horní Rokytnici pod konečnou linek ČSAD a pod novým Horním náměstím při odbočce k lanovce na Lysou horu. Turisté směřující od autobusu podél Huťského potoka na Dvoračky a dál do hor se vracet nebudou, a ti, kteří přijedou na Dolní náměstí k radnici, při procházce městem tak daleko (cca 1,5 km) nezabloudí. Určitou vinu na tom, že se někteří návštěvníci Rokytnice o zdejším IS Správy KRNAP prostě nedozvědí, má ne zrovna dokonalá propagace. Přitom rokytnické středisko v mnohých ohledech nabízí víc než jiná obdobná zařízení. Hlavním posláním IS je pochopitelně zprostředkování informací o Krkonošském národním parku a Krkonoších jako takových. A to hned několika způsoby. Především to jsou rady a informace podávané přímo u pultíku jedinou zdejší praspráva krnap pro vefiejnost Informační středisko Správy KRNAP v Rokytnici nad Jizerou má mezi obdobnými zařízeními Správy docela osobité postavení. To proto, že asi žádné jiné z ostatních krkonošských středisek nemá tak různorodé využití jako rokytnické. Kromě toho, že tu jsou standardně poskytovány informace o Krkonošském národním parku, výletních trasách a turistických možnostech především v západních Krkonoších, je zde také instalována výstavní expozice, středisko má poměrně velkou ubytovací kapacitu a navíc slouží i potřebám terénní služby. To opravdu není málo. Historie IS Rokytnice je poněkud kratší, než u jiných infostředisek Správy. Budova nezapadá do řady několika montovaných staveb středisek stavěných na konci 70. let, ale jde o originální byť poněkud těžkopádný objekt, postavený OSP Svitavy podle plánů Stavoprojektu Hradec Králové. Otevřeno bylo v červenci 1985 a nová budova byla v té době chloubou Správy KRNAP. Především výstavní prostory, kde byly obměňovány výstavy připravované Krkonošským muzeem a oddělením propagace, byly příslibem dobré návštěvnosti. Informační středisko Rokytnice Jediná pracovnice Informačního střediska Rokytnice paní Alena Martínková vás vítá ve svém království. Vlevo prodejna, uprostřed vstup do expozice Pouště světa a vpravo vpředu oblíbený stoleček s množstvím turistických razítek Část originální expozice Pouště světa, vytvořené ze sbírek geologa a polárníka Josefa Sekyry podle výtvarného návrhu Oldřicha Cíglera covnicí paní Alenou Martínkovou, která v rokytnickém středisku pracuje bez několika týdnů od jeho otevření v roce Vyhledání dopravního spojení na internetu je dnes už samozřejmostí. Kromě osobní konzultace a bezplatného poskytnutí letáků a skládaček máte možnost zakoupit si tu i turistické mapy (největší zájem je vzhledem k poloze pochopitelně o podrobné modré mapy KČT Krkonoše-západ a pak tradiční zelené Krkonoše 1:50 000), průvodce, pohlednice a další suvenýry. Paní Martínková ještě doplňuje: Velmi dobře se prodávají turistické známky známkové místo Rokytnice nad Jizerou má číslo 21 a na obrázku dominantu města secesní radnici. A vůbec největší zájem je o turistická razítka Správy máme jich hned několik: s Rokytnicí, po dvou Krakonoších a hořcích, chalupu a výroční razítko Správy KRNAP. Máte-li více času nebo deštivé počasí právě nepřeje horským túrám, můžete využít možnosti projekce videa a DVD v přednáškové místnosti v 1. patře budovy. Pestrá nabídka pořadů vás provede krajinou i historií Krkonoš a Podkrkonoší, najde se i Krkonošská pohádka pro děti. Tuto podobu získávání informací však volí spíše školní třídy na zimních lyžařských kurzech. Moderní interaktivní formou předávání vědomostí je dotyková obrazovka, díky které se můžete virtuálně procházet celými Krkonošemi a jejich přírodou. Paní Martínková si chválí kontakty s obcí, ve které se IS nachází: S městem Rokytnicí, hlavně se slečnou Hančovou z městského úřadu, máme dobrou spolupráci, dodávají nám nové propagační materiály, informují o novinkách, poskytli nám turistické razítko. Město zatím nemá své vlastní informační středisko, ale jeho zřízení již připravuje. 18

19 Krkonose :46 Stránka 19 minerály krkono a podkrkono í Ametrín Čím je ale rokytnické informační středisko výjimečné? Trvalou expozicí Pouště světa, připravenou ze sbírek proslulého polárníka a geologa Josefa Sekyry. Výstava, jejíž grafickou podobu navrhl výtvarník Oldřich Cígler, byla původně určena pro Luční boudu, ještě dříve než byla její instalace dokončena, musela být z důvodu technické havárie tamních prostor odvezena a nové útočiště nalezla před čtyřmi roky v uprázdněném přízemí a zčásti i v 1. patře IS Rokytnice. Expozice věnovaná především geologii, klimatologii a geomorfologii prezentuje alespoň malou část unikátních sběrů dr. Sekyry, pořízených nejen v chladných končinách kolem obou pólů (mimochodem J. Sekyra byl prvním Čechem, který zdolal ten jižní), ale také na Sahaře nebo v horských pustinách. Prohlídka výstavních prostor je sice za úplatu, vstupné 10 a 5 Kč je však v dnešní době jen symbolické. Ještě prozradíme, že se už připravuje scénář nové expozice, tematicky zaměřené na budní hospodářství v Krkonoších. Další službou, jejímž rozsahem se rokytnické IS liší od ostatních informačních a terénních středisek Správy KRNAP, je poskytování ubytování. Zatímco na jiných obdobných pracovištích bývá k dispozici pouze několik málo ubytovacích míst, v Horní Rokytnici najdete čtyři pokoje (po jednom dvou a třílůžkovém a dva čtyřlůžkové) s kuchyňkami, příslušenstvím a samostatnými vchody, celkem se třinácti lůžky. Proto tu je možno ubytovávat nejen spolupracovníky Správy a účastníky výměnné rekreace v rámci resortu ochrany přírody, ale v případě volné kapacity, což bývá mimo vrcholy turistické sezony, také jakékoliv jiné zájemce z řad veřejnosti. A to za velmi slušnou smluvní cenu, začínající na 150 Kč za lůžko a noc. Což v Krkonoších rozhodně není běžné. Jinou neobvyklostí v rámci informačních středisek je využití malé části prostor přízemí jako detašovaného pracoviště Terénního střediska Harrachov Správy KRNAP. Strážce Drahoslav Kobr a cestář Martin Neťuka tu mají od minulého roku zázemí a malou dílnu se skládkem materiálu a nářadí, potřebného při údržbě terénního zařízení a cest ve strážním obvodu Kotel, do kterého spadá také větší část Rokytnice. Ve výčtu služeb poskytovaných rokytnickým informačním střediskem ještě nesmíme zapomenout na vydávání jednorázových povolenek k vjezdu pro motorová vozidla v této oblasti. Paní Alena Martínková o své klientele říká: Často se k nám vracejí návštěvníci, kteří tu už jednou byli, i s rodinami. Nejvíce lidí přichází v pondělí nebo úterý, když se o víkendu ubytovali, zajdou nakoupit mapy, poradit se o trasách. Pak mám radost, když se ještě na konci pobytu zastaví a poděkují, že se jim na doporučených místech líbilo. text a foto Jiří Dvořák Informace pro návštěvníky telefon: , internet: Provozní doba pondělí sobota h pondělí pátek h, sobota 9 12 (jen v hlavní sezoně) nový výskyt vzácného drahého kamene na Kozákově Vlastnost, kdy se v rámci jednoho krystalu střídají různé barvy, se nazývá polychromie a je známá například u turmalínů. Jednotlivé barvy uvnitř krystalu tvoří někdy zóny a jindy sektory. Dvou a vícebarevné krystaly jsou vyhledávané brusiči drahých kamenů a ceněné klenotníky. To proto, že jejich uplatnění v rámci fantazijních výbrusů zpestřuje nabídku drahých kamenů a umožňuje vytvářet šperky se zajímavými barevnými efekty a kombinacemi. Polychromie je také známá u křemene. Běžné jsou dvoubarevné křemeny, ve kterých se střídají zóny ametystu s mléčně bílým křemenem a tvoří tzv. ametystový křemen. Zbarvení se mění náhle podle přírůstkových ploch krystalů a na podélném řezu vytváří střídavě bílou a fialovou klikatou linii, podle které se takový ametyst nazývá hradbovým. Hradbové ametysty se vyskytují například v okolí Bochovic u Třebíče, Kamptalu v Rakousku, v Krkonoších nedaleko Medvědína nebo v Jablonci nad Nisou. Vzácně křemen tvoří dvojbarevné krystaly, ve kterých se střídá žlutý citrín se záhnědou. Také křišťály bývají kombinované s ametystem nebo záhnědou. Jindy jsou přechody mezi černým a neprůhledným morionem a záhnědou, stejně jako mezi záhnědou a křišťálem či citrínem, pozvolné. Mezi nejvzácnější dvoubarevné odrůdy křemene patří ametrín. Jeho název vznikl spojením prvních čtyř písmen ametystu a posledních čtyř písmen z citrínu. Tvoří dvojbarevné krystaly, ve kterých se střídá fialová a žlutá barva. Byl objeven v roce 1964 na jihu Bolívie nedaleko hranic s Brazílií. Tam se ametrín vyskytuje v dutinách křemenných žil a pegmatitů, ve kterých vyplňuje dutiny někdy spolu s ametystem. Navenek nedokonale vyvinuté krystaly s nerovným povrchem dosahují velikosti až okolo 15 centimetrů. Ametrín je průhledný až průsvitný. Po rozříznutí krystalů ametrínu napříč se objeví jednotlivé trojúhelníkové sektory, ve kterých se střídá zlatožlutá a fialová barva. Jiné krystaly střídají žlutou a fialovou barvu ve směru svého protažení. Časté je i nerovnoměrné zbarvení, kdy se intenzita žluté a fialové barvy mění podél růstových zón nebo jednotlivé odstíny vytvářejí nepravidelné šmouhy. Má lasturnatý lom a je křehký. Důl Anahí v Bolívii představoval zatím jediné známé ložisko na světě. Ametrín byl zjištěn v původním materiálu z Votrubcova lomu na Kozákově v podobě několika úlomků krystalů. Největší z nich má délku 7 centimetrů, šířku 3 a tloušťku 1 centimetr. Část krystalu je v délce 2,5 cm tvořena žlutozeleným citrínem, na který navazuje fialový ametyst. Nález je uložen ve výstavní síni pana Votrubce na Kozákově, která je jediným místem, kde lze tuto vzácnou odrůdu křemene z druhé lokality na světě vidět. Tomáš Řídkošil foto Radovan Vlček 19

20 Krkonose :46 Stránka 20 Na temeni krkonošských štítů Pod pojmem horský štít se nám asi většinou vybaví některý z tatranských či alpských horských velikánů. I v Krkonoších sice najdeme místa jako vystřižená z velehorské scenérie (např. stametrové srázy Sněžných jam), ovšem horou, která se alespoň částečně může přirovnat ke skutečnému štítu, je zde snad jen z daleka nápadná Sněžka. Přesto se i v Krkonoších na dvou místech hlavního (hraničního) hřbetu setkáme s pojmenováním štít, byť jen v místopisném názvosloví u našich severních sousedů. Známější je Łabski Szczyt (Labský štít), u nás zvaný Violík; mezi Stříbrným hřbetem a Špindlerovou boudou pak vystupuje Tępy Szczyt (Tupý štít). V obou případech je však zřejmé, že inspirací k tomuto názvu zde nebyla podobnost s velehorským štítem, ale nápadný vrcholek, pro který má polština rovněž výraz szczyt štít. Łabski Szczyt Violík (1 472 m n. m.) je nejzápadnější kótou na hraničním hřbetu, která přesahuje nadmořskou výšku metrů. Vrcholí asi 20 m vysokým skalnatým kamýkem, který ční jako nápadný zub z horského hřbetu a zpovzdálí dobře slouží za orientační bod v terénu. Polské pojmenování mu dala poloha nad pramennou partií Labe a zaujme nejen od Labské studánky a z cest Labskou loukou, ale i při pohledu ze Zlatého návrší či od Harrachových kamenů na protějším vnitřním hřbetu Krkonoš. Český název Violík nemá nic společného s hudebním nástrojem violou ani s kdysi tradovanou fialkovou vůní, která je typická pro některé kameny pokryté rezivě červenými povlaky řasy Trentepohlia iolithus. Této drobné řase se však daří jen na vlhkém podkladu a na slunečnímu svitu vystavených skalních plochách a balvanech Violíku bychom ji docela určitě nenašli. Úpatí Labského štítu Violíku se dotýká hlavní krkonošská hřebenovka, červeně značená Cesta přátelství, která se tudy vine od Sněžných jam k Tvarožníku a turistickému hraničnímu přechodu nad Voseckou boudou. Schronisko pod Łabskim Szczytem patří k nejstarším krkonošským boudám Łabski Szczyt Violík z polské strany Z blízka uvidíme, že se tento nápadný povrchový útvar výrazně liší od většiny ostatních krkonošských skal žulových torů, zde obvykle zvaných kameny (např. Dívčí, Mužské, Polední, Harrachovy kameny, Tvarožník aj.). Nesouměrný tvar Violíku je výsledkem složitého geomorfologického vývoje, při kterém patrně hlavní roli sehrály dva procesy. Tzv. exfoliace (což je postupné odčleňování prohnutých povrchových desek horniny) vedla ke vzniku kupolovité exfoliační klenby, která je však prostoupena neobvykle hustou sítí svislých a šikmých puklin. A právě podél těchto puklin (zejména směrů VJV ZSZ až JJV SSZ a SV JZ) zde výrazně zapracovalo mrazové zvětrávání, které skalní výchoz rozčlenilo do současného tvaru se svislou, stupňovitě až šest metrů vysokou skalní stěnou 20

13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn MonkeyPark 21. června 2006 nejdelší lanový park v Krkonoších. MonkeyPark, MonkeyPark

13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn MonkeyPark 21. června 2006 nejdelší lanový park v Krkonoších. MonkeyPark, MonkeyPark 13 - Projekt výstavby lanových parků MonkeyPark Špindlerův Mlýn Společnost První bobová s.r.o. se vždy cítila průkopníkem nových trendů v oblasti volnočasových aktivit. Až po výstavbě bobové dráhy Špindlerův

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY Školní rok 2012/2013 Přednášky ve školách Přednášky k regionální výchově, biologii nebo ekologické výchově v délce 1 až 2 vyučovací hodiny, doplněno jednoduchými soutěžemi o

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Čl. 1 Úvodní ustanovení. 3) Zákaz vstupu je platný v období od 1.12.2014 do 15.5.2015, od 1.12.2015 do 15.5.2016 a od 1.12.2016 do 15.5.2017.

Čl. 1 Úvodní ustanovení. 3) Zákaz vstupu je platný v období od 1.12.2014 do 15.5.2015, od 1.12.2015 do 15.5.2016 a od 1.12.2016 do 15.5.2017. Správa Krkonošského národního parku - Veřejná vyhláška - Vrchlabí 21. října 2014 čj. KRNAP 07352/2014 Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY

PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY PROGRAMY PRO ŠKOLY A ŠKOLKY Školní rok 2014/2015 Programy pro ZŠ a SŠ Krkonošského centra environmentálního vzdělávání Krtek ve Vrchlabí Programy jsou cca 2 3 hodiny dlouhé, probíhají částečně v novém

Více

Dolnobrannský zpravodaj. Rekonstrukce mostu u papírny

Dolnobrannský zpravodaj. Rekonstrukce mostu u papírny Dolnobrannský zpravodaj Strana 2 Číslo 11 Kronika současnosti Rekonstrukce mostu u papírny V minulém vydání Zpravodaje jsme vás informovali o demoličních akcích starého mostu - v registru označovaný jako

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ

NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ 6. ROČNÍKU ANKETY BRNO TOP 100 www.brnotop100.cz Vážení přátelé, rádi bychom Vám předložili možnost stát se reklamním partnerem slavnostního

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín PREZENTACE Proč projekt a proč by Vás to mohlo zajímat Jak jsme si to namysleli teorie

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov. PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057

Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov. PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057 Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057 EXKURZE Č. 8 HARRACHOV 16. 6. 2014 Realizační tým v rámci projektu ŽVP PaedDr.

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Dolnobrannský zpravodaj. Rekonstrukce mostu u papírny

Dolnobrannský zpravodaj. Rekonstrukce mostu u papírny Dolnobrannský zpravodaj Strana 2 Číslo 10 Kronika současnosti Rekonstrukce mostu u papírny V úterý 7. dubna 2009 začala rekonstrukce mostu u papírny. Původní kamenný most z roku 1876 už dosluhoval a bránil

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Vážená paní, vážený pane,

Vážená paní, vážený pane, Vážená paní, vážený pane, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zpracovává projekt Chráněná území jako společenská dohoda o ochraně přírody, který je finančně podporován Grantovou

Více

» Se zkušenostmi s prací s dětmi a mládeží (většina včelařů je zároveň pedagogy)» S příjemným a přátelským vystupováním

» Se zkušenostmi s prací s dětmi a mládeží (většina včelařů je zároveň pedagogy)» S příjemným a přátelským vystupováním Včelařství je starodávná lidská činnost přímo spojená s přírodou. Učí nás přírodu pozorovat, chápat, respektovat a chovat v úctě. Med je jen zlomkem užitku, který nám včely dávají. Mnohem důležitější je

Více

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Nově zrekonstruovaná Turistická chata ve Špindlerově Mlýně nabízí velmi levné a stylové ubytování v srdci lyžařského areálu Svatý Petr. Cena od 150,-Kč na osobu. -

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Vyhodnocení sčítání dopravy v obci Telnice na ulici Palackého

Vyhodnocení sčítání dopravy v obci Telnice na ulici Palackého Vyhodnocení sčítání dopravy v obci Telnice na ulici Palackého Obec Telnice Zodpovědný řešitel: Ing. Martin Smělý duben 2014 1. Identifikační údaje Název práce: Objednatel: Vyhodnocení sčítání dopravy v

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Varianta - 2 - Letní provoz lanové dráhy na vrchol Lysé hory a odchod po Bunkrové cestě

Varianta - 2 - Letní provoz lanové dráhy na vrchol Lysé hory a odchod po Bunkrové cestě Vyhodnocení vlivů turistických cest ve variantách pro letní provoz lanové dráhy na Lysou horu - Rokytnice nad Jizerou na okolní prostředí ve smyslu ustanovení zákona č. 100/2001Sb. o posuzování vlivů na

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 2010 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Kdo jsme? Jsme nezisková organizace. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí s činností oddílu mladých ochránců

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí

Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí 1.12.2010 č.j. KRNAP 10051/2010 Opatření obecné povahy č. 8/2010 Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody Správa

Více

4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji

4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji 4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji Základní informace o Labské stezce z Koncepce cyklistické dopravy Královéhradeckého kraje Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou R-PROJEKT

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE

3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE 11 3 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře lokalita NEBANICE 3.1 Základní informace o monitoringu návštěvnosti stezky Zpracovatel: Spolupráce: Období: Lokalita: Partnerství, obecně prospěšná společnost

Více

4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY

4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY 4 Monitoring návštěvnosti Cyklostezky Ohře SVATOŠSKÉ SKÁLY 4.1 Základní informace o monitoringu návštěvnosti stezky Zpracovatel: Spolupráce: Období: Lokalita: Partnerství, obecně prospěšná společnost Adresa:

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce Průvodce Česká republika Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek 50 36'37.30"N 15 30'16.06"E Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716.

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB)

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) TISKOVÁ ZPRÁVA Název - téma: Příběh vejce černého čápa z Vysočan. Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) Vlastní zpráva: Všechno to začalo 2.5. 2012 brzy ráno

Více

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče.

PRO TEBE. mladé plody rostou na starých stromech. Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. mladé plody rostou na starých stromech Budoucnost dětí pomáhají vytvářet jejich rodiče. Ale kdo tvoří budoucnost těch osamělých, které rodiče nemají? Nebo těch, které rodiče opustili, ať z vlastní vůle

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY květen-červen 2014 TENTO ZPRAVODAJ JE FINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co se děje v projektu. Drazí přátelé, máme tu závěr. Rok a půl utekl neskutečně rychle a

Více

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Identifikace školy, obec: Třídní kolektiv: 1. Velkým tématem prvního kola soutěže bude hmyz. Abyste věděli, jak se hmyz pozná, doplňte následující slova nebo slovní

Více

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník listopad 2011. Listopad. Historie hotelu Pod Zvičinou. str.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník listopad 2011. Listopad. Historie hotelu Pod Zvičinou. str. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník listopad 2011 Historie hotelu Pod Zvičinou Ve zpravodaji naleznete: Historie hotelu Pod Zvičinou str. 1 a 2 Historická pohlednice hotelu

Více

Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava

Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava Anketa mezi návštěvníky Národního parku Šumava Souhrn základních zjištění vyplývajících z ankety uspořádané Hnutím DUHA ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava. Sběr dat probíhal od 27. června

Více

Ochrana obojživelníků rozmnožování a vývoj

Ochrana obojživelníků rozmnožování a vývoj Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana obojživelníků rozmnožování a vývoj Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.28 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

VELKÁ BYSTŘICE HLUBOČKY

VELKÁ BYSTŘICE HLUBOČKY MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI STEZKY VELKÁ BYSTŘICE HLUBOČKY 2. 9. 14. 9. 2009 Zpracoval: Kontakt: Partnerství, o.p.s. Údolní 33, 602 00, Brno společnost je zapsána u KS v Brně, oddíl O, vložka 187 IČO: 26268817,

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpráva pro veřejnost za rok 212 Zpracovali: Bc. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D.

Více

Doprovodné programy ke stálým expozicím

Doprovodné programy ke stálým expozicím Doprovodné programy ke stálým expozicím 1) historická expozice Rokycansko v minulosti : Výprava do pravěku (nástroje, činnosti, zbraně, šperky) Na návštěvě ve středověku (erby, rytíři a jejich zbroj, řemesla,

Více

Rozhodnutí o námitkách: Námitky proti návrhu opatření uplatnila dne 20.11.2014 obec Lánov:

Rozhodnutí o námitkách: Námitky proti návrhu opatření uplatnila dne 20.11.2014 obec Lánov: Správa Krkonošského národního parku - Veřejná vyhláška - Vrchlabí 26. listopadu 2014 čj. KRNAP 08322/2014 Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny

Více

Studie záplavového území toku Bochovský potok

Studie záplavového území toku Bochovský potok Studie záplavového území toku Bochovský potok Návrh na stanovení záplavového území ř.km 0,000 10,750 Technická zpráva červen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Bochovský potok ID toku:

Více

Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky

Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky Záplavové území Úterského potoka ř. km 0,000 37,600 Technická zpráva říjen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007.

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007. OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský

Více

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Obec Kořenov číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Zastupitelstvo obce Kořenov, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán

Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Teoretický průběh povodňových vln na Nádrži Jordán MAREK NOVÁK, EVA HRONOVÁ, GABRIELA VRÁNOVÁ Táborské soukromé gymnázium

Více

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM

Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn. Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM Aparthotel x Apartmany Bedrichovsky mlyn Nabídka developerského projektu - MEMORANDUM A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Popis širšího okolí 2. Stručná charakteristika obce 3. Popis lokality 3.1. Specifické charakteristiky

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov. PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057

Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov. PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057 Základní škola a mateřská škola, Dolní Branná, okres Trutnov PROJEKT ŽIVOT V POHYBU Reg. císlo projektu: CZ.1.07/1.1.20/02.0057 MINISOUSTŘEDĚNÍ EKOLOGICKÉ VÝCHOVY - ABSOLVENTI 14. 15. 11. 2014 Realizační

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, příspěvková organizace - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Organizace provozuje pobytové středisko

Více

Klára Kochová, Norbert Rybář PedF UK, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, 4. Ročník Didaktika matematiky s praxí I. Téma: Jedeme na hory (slovní úlohy)

Klára Kochová, Norbert Rybář PedF UK, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, 4. Ročník Didaktika matematiky s praxí I. Téma: Jedeme na hory (slovní úlohy) Téma: Jedeme na hory (slovní úlohy) 1/ Představení 2/ Seznámení s průběhem hodiny: Otázka Kdo jezdí rád na hory? Kam jezdíte? Kdo umí lyžovat? V lednu se chystáme na hory. Nejdřív si musíme všichni pořídit

Více

Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno. Zpráva o povodni ve Sloupu na Blanensku a jeho okolí. 26. května 2003

Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno. Zpráva o povodni ve Sloupu na Blanensku a jeho okolí. 26. května 2003 Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno Zpráva o povodni ve u na Blanensku a jeho okolí 26. května 2003 Zpráva o povodni ve u na Blanensku a jeho okolí 26. května 2003 Zpracovali: Ing. Ivo Dostál,

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY A EVROPSKÝ DEN BEZ AUT

EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY A EVROPSKÝ DEN BEZ AUT EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY A EVROPSKÝ DEN BEZ AUT 2012 Statutární město Karlovy Vary Statutární město Karlovy Vary se v letošním roce již tradičně zapojilo do kampaní Evropský týden mobility a Evropský den

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE SOCRATES - COMENIUS - OLYMPISM KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZŠ BYSTŘICE 848 739 95 Bystřice WWW.bystrice.cz/skola CZECH REPUBLIC zs@bystrice.cz BYSTŘICE POČET OBYVATEL 5 078 HISTORIE Obec

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Průvodce "Průvodce Harrachov"

Průvodce Průvodce Harrachov Mumlavský vodopád Vodopád 50 46'13.44"N 15 27'19.98"E Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více