VYBRANÉ OTÁZKY PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU V KONTEXTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY

Transkript

1 VYBRANÉ OTÁZKY PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU V KONTEXTU SOCIÁLNÍ EKONOMIKY ENTREPRENEURSHIP OF SPORTS ORGANIZATINS IN THE COTEXT OF SOCIAL ECONOMY SELECTED QUESTION Abstract (AJ) HERZÁNOVÁ Radmila Entrepreneurship of sports organizations, that do business to finance the education of children and youth is not included in the concept of social economy. The paper analyzes the characteristics of the social economy in a broader context and points that sport organizations affect the education of youth, the social behavior of children, creating a sense of responsibility. Sports organizations participate in development of civil society. Abstrakt (ČJ) Podnikání sportovních organizací, které svou komerční aktivitou financují výchovu mládeže ke sportu, není zatím běžně zahrnováno pod pojem sociální ekonomika. Příspěvek analyzuje znaky sociální ekonomiky v širším kontextu a poukazuje na to, že nejen sociální oblast umožňuje zapojit širokou veřejnost do budování občanské společnosti. Sport a především neziskové organizace v oblasti sportu ovlivňují výchovu mládeže, sociální chování dětí, vytvářejí pocit zodpovědnosti za úspěch celku. Zachování priority poslání sportovních klubů a zároveň profesionálně řízené získávání finančních zdrojů je úkol, který stojí před managementem mnoha neziskových organizací nejen v oblasti sportu. 1 VÝZNAM SPORTOVNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ PRO JEDNOTLIVCE A SPOLEČNOST Neziskové organizace v oblasti sportu, které jsou otevřené běžné veřejnosti a jejichž cílem je zájmová sportovní činnost, jsou významným prvkem v prevenci civilizačních nemocí. Civilizační choroby mají vysoce negativní vliv na život a jsou také velkou přítěží pro ekonomiku (zejména ve zdravotnictví). Jako prostředek léčby se sport (a obecně veškerá pohybová aktivita) využívá například ve většině psychiatrických léčeben v Evropě. Důvodů je celá řada, mezi ty základní patří zejména celkový vliv na uvědomění si sebe sama a svého těla, posílení sebevědomí, seberealizaci a potlačení úzkosti a deprese (Dušková, Pavlů, 2011). Neziskové organizace pomáhají při výchově dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, jsou prevencí dětské obezity, ale zároveň rozvíjí žádoucí sociální chování. Zásady a pravidla, která děti dodržují při sportovních aktivitách si přenášejí do běžného života a později do pracovního procesu. Odolnost vůči stresu z neúspěchu, spoléhat na svoje síly, schopnost snášet určitou míru rizika, zodpovědnost za tým, pocit sounáležitosti se skupinou, trpělivost, pevná vůle a pravidelná příprava na sportovní akce to vše si děti i dospělí přenášejí ze sportovních klubů do domácího a pracovního přostředí. Vývojem člověka ve vztahu k pochopení jeho úlohy ve společnosti se zabývá biodromální psychologie, která sleduje rozvoj osobnosti v určitém prostředí. Neziskové organizace, především občanská sdružení, vytvářejí rozhodně prostředí, umožňující nejen konkrétní zájmovou činnost (ať už sport nebo 1

2 jiné aktivity), ale také rozvoj dalších sociálních dovedností a všestranný osobní rozvoj. Emocionální prožitky, ke kterým při sportovních aktivitách dochází, formují osobnost dítěte, plní jeho potřebu zážitků a dobrodružství. Významným aspektem je rozvoj vůle, definované jako proces rozhodování, chtění, úsilí a konání. Neziskové organizace v oblasti sportu plní výchovnou funkci, ve smyslu získávání znalostí, dovedností, návyků a hodnotového systému. Jedná se o výchovu zábavou a dobrodružstvím, kdy jedinec překonává řadu překážek, přijímá výzvy, učí se spolupracovat s ostatními a dodržovat pravidla, vyrovnává se s úspěchem i neúspěchem. Dodržování pravidel, spolupráce s ostatními a opakované řešení překážek jsou schopnosti, které potřebují mít především mladí lidé upevněné pro další život v rodině a společnosti. Celá řada celospolečenských problémů vzniká právě neschopností některých skupin osob nebo jednotlivců dodržovat společností přijatá pravidla, ať už jde o etické normy nebo normy legislativní. Prostředí běžného sportovního klubu si v souvislosti s dodržováním pravidel můžeme znázornit například takto: Pravidla daného sportu stanovená svazem nebo mezinárodní institucí Pravidla jednotlivých sportovních soutěží daná organizátorem Vnitřní řád klubu: používání prostor a zařízení, placení příspěvků, vstup a výstup členů, zapojení se do vedení klubu, výchova dětí a nejmladších členů, organizace akcí aa Legislativní normy a jejich dodržování členy klubu: bezpečnost, hmotná zodpovědnost, pracovní předpisy, daňové a účetní předpisy, pravidla vyúčtování dotací, pravidla daná sponzorem člen Nepsaná pravidla: fair play jednání, vstřícná komunikace k ostatním členům a vedení klubu, reprezentace klubu a vytváření dobrého jména klubu Obrázek č. 1 Dodržování pravidel ve sportovním klubu Vnímání vlastní společenské role je u každého jednotlivce ovlivněné celkovým pozitivním nebo negativním postojem k možnosti společenské dění ovlivnit. Členství v neziskových organizacích, podílení se na jejich veškerých aktivitách, sdílení povinností vůči společnosti a aktivní práce v kolektivu mimo běžné pracovní prostředí, posiluje pocit sounáležitosti s okolím. Sportovní organizace jsou ve výčtech veřejně prospěšnmých organizací uváděné na posledních místech, přestože vychovávají a celkově ovlivňují významnou část především dětské populace. Provozování sportovních aktivit upevňuje volní a morální vlastnosti jednotlivců, kteří si zažité vzorce chování přenášejí do běžného života. V tomto kontextu mají neziskové organizace působící v oblasti sportu významné místo v možnosti ovlivnění života v dané komunitě a v budování občanské společnosti. 2

3 2 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA JAKO PROSTŘEDEK K DOSAŽENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SPOLEČNOSTI Počátky sociální ekonomiky bývají spojovány s aktivitami veřejně prospěšných organizací. Jak uvádí Dohnalová Sociální ekonomika a občanský sektor představují z velké části totožnou oblast společnosti. Subjekty sociální ekonomiky tvoří družstva, asociace, vzájemné společnosti, nadace a další typy sociálních podniků. Zahraniční charakteristika subjektů sociální ekonomiky je shodná s definováním charakteristických rysů organizací občanského sektoru. (Dohnalová, 2009) Podnikání neziskových organizací a rozvoj sociálních firem představuje jedno z řešení problémů jak v oblasti financování neziskových organizací, tak například v otázce nezaměstnanosti, environmentálních problémů a rovnoměrného rozvoje regionů. Srovnáme-li obecně přijímaná pravidla sociálního podnikání a podnikání neziskových organizací, vidíme některé zásadní rozdíly, které jsou pak otázkou sporů o podporu podnikatelských aktivit neziskových organizací především v jiné než sociální oblasti. Charakteristika sociálních podniků je dána těmito znaky: 1 Hlavním důvodem existence je ekonomická činnost produkce výrobků nebo služeb, podnik nevznikl primárně za účelem řešení celospolečenských problémů nebo přerozdělování peněz (jako například u nadací). Firmy mají vlastní právní subjektivitu, na jejich řízení se nepodílejí státní instituce a nejsou závislé na zdrojích z veřejných prostředků (dotace) Udržitelnost firmy závisí na výsledcích ekonomické činnosti zisku firmy, existuje podnikatelské riziko. Ke své činnosti firmy využívají zaměstnance, výkony nejsou závislé na práci dobrovolníků a členů. Do statutárních listin je zabudovaná podmínka omezeného rozdělování zisku mezi zakladatele, podstatná část zisku je věnována na sociální nebo environmentální účely Sociální ekonomika je tedy část národního hospodářství, tvořená podnikatelskými subjekty, které byly založeny na demokratických principech nezávisle na veřejném sektoru. Vedle své podnikatelské činnosti pomáhají řešit sociální nebo enviromentání problémy a to zaměstnáváním znevýhodněných osob nebo předmětem činnosti. Právě podmínka zaměstnávání znevýhodněných skupin osob směřuje sociální podnikání především do sociální oblasti. Přestože znaky sociálních firem směřují spíše do komerční oblasti, argumenty, které jsou používané k podpoře sociální ekonomiky jsou z velké části shodné s argumenty žádající o podporu neziskového sektoru. Podnikání neziskových organizací vykazuje tyto podstatné rozdíly: Hlavním důvodem existence je veřejně prospěšná činnost v různých oblastech nejen sociální, ale také kulturní, vzdělávací, sportovní Střediska podnikání nemají samostatnou právní subjektivitu, jsou součástí neziskové organizace a její organizační struktury. Udržitelnost organizace závisí na dotacích, zisky z podnikání tvoří pouze součást finančních zdrojů Jedná se o organizace veřejně prospěšné, jejich činnost není zaměřena pouze na sociální oblast Oba druhy podnikatelských aktivit vykazují některé znaky společné: 1 Srovnej informace na stránkách katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií UK Praha, [online], dostupné z: citování dne

4 Zisky z podnikání jsou použity na veřejně prospěšnou činnost Podnikání má lokální charakter a přispívá k rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v dané komunitě Činnost je částečně hrazena z veřejných prostředků a z prostředků sponzorů. Přes veškerou snahu o vymezení sociálních firem jako subjektů nezávislých na veřejných zdrojích, je v současné době jen velmi málo sociálních podniků, které nebyly podpořeny dotací při vzniku, případně které by nevyužívaly dotace na znevýhodněné zaměstnance nebo další formy podpory. Zatímco sociální podniky usilují o větší podporu státu, podnikatelská činnost neziskových organizací tuto podporu nemá. Zákony a podmínky poskytování dotací naopak neumožňují pro účely podnikatelských aktivit ani částečně využít majetek, který byl pořízen z veřejných prostředků. Diskuze ohledně definování sociální ekonomiky a sociálních firem jsou vedeny také s ohledem na fakt, že možnými příjemci podpory ze strany státu budou pouze ty subjekty, které budou vykazovat stanovené znaky a charakteristiky. Jak uvádí Korimová: Dôkazom sú viaceré iniciatívy na úrovni EÚ či národných štátov. Aktuálne spomeniem Apel 9 profesorov na EK, ktorú podpísalo vyše 400 výskumných a pedagogických osobností Európy, aby sme upozornili, že o sociálnej ekonomike a sociálnom podnikaní sa síce dlho hovorí, ale praktická politická a legislatívna akceptácia na úrovni EÚ, vrátane finančných nástrojov podpory, stále absentuje, resp. je rôznorodá, až nesúrodá. 2 - pojetí sociálního podnikání se liší v jednotlivých evropských zemích. Zároveň se nabízí srovnání s podnikatelskými aktivitami neziskových organizací v USA, Africe nebo Jižní Americe, kde jde především o použití zisku na sociální a jiné veřejně prospěšné účely ( rozvoj zaostalých regionů), nikoliv pouze o zaměstnávání znevýhodněných osob. Vymezení sociální ekonomiky by mělo zahrnout širší okruh činností než sociální oblast. Podnikatelské aktivity neziskových organizací působících v oblasti vzdělávání, výchovy nebo například sportu přinášejí finanční prostředky, které v těchto aktivitách chybějí z veřejných zdrojů. 3 PODNIKÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI SPORTU Vedlejší hospodářská činnosti neziskových organizací v oblasti sportu je negativně mediálně poznamenaná kauzami velkých sportovních klubů, které si veřejnost často spojuje s činností běžných sportovních organizací. Účastníci sportovního byznisu ale nemají formu občanských sdružení, jedná se většinou o akciové společnosti, které nemají mnoho společného s masovou výchovou dětí a mládeže (pomineme-li, že častou motivací ke sportovní činnosti dětí je snaha podobat se slavné osobnosti). Podnikatelské aktivity sportovních neziskových organizací mají dvojí podobu: Efektivnější využití majetku, který slouží pro potřeby členů organizace a plní především poslání organizace Samostatné středisko s podnikatelskou aktivitou, jejíž předmět činnosti nesouvisí se sportovní činností klubu Příkladem snahy o efektivní využití majetku jsou pronájmy prostor, pronájmy dopravních prostředků, půjčovny sportovního vybavení a pravidelné realizace sportovních aktivit pro komerční firmy v rámci nabídky programů pro teambilding. Problémem je použití majetku za 2 Korimová, G.: Jak dál v sociálním podnikání na Slovensku. dostupné z Citováno dne

5 jiným účelem než bylo deklarováno v žádosti o dotace a proto se mnohé organizace pohybují za hranicí zákona. Druhým příkladem je zřízení restaurace jako součásti sportovního zařízení, provozování ubytovny nebo jiný druh podnikání, který nesouvisí přímo s hlavní činností klubu. Srovnáme-li tyto podnikatelské aktivity s principy sociální ekonomiky, mají společné tyto body: Veškerý zisk z podnikatelské činnosti je použitý na činnost sportovní organizace, především na financování práce s dětmi a mládeží. Z dostupných dotací většinou není možné financovat odměny instruktorům a trenérům, výjezdy na závody a soustředění ani rozšíření majetku klubu. Jedná se o občanské aktivity v dané komunitě, které přispívají k sociální soudržnosti a rozvoji obce. Je tedy otázkou, zda podmínka zaměstnávání určitého počtu zaměstnanců ze skupiny znevýhodněných osob je podstatná pro vymezení sociální firmy a sociálního podnikání. Stejně pak je namístě otázka samostatné právní formy. Oddělením podnikatelských aktivit od mateřského sportovního klubu a vznikem samostatného podnikatelského subjektu nemůžeme sportovní organizaci zajistit vrácení plné části zisku na sportovní činnost tento krok se z hlediska sportovní organizace jeví jako neefektivní a kontraproduktivní. Provázání nově vzniklé komerční firmy s původní neziskovou organizací nemá oporu v legislativě a pouhé zapracování zásad řízení a použití zisku do statutárních dokumentů se v praxi ukazuje jako nedostatečné. Vlastníci a management firmy časem zvyšují tlak na snížení části zisku určeného pro financování sportovního klubu. Členská základna neziskové organizace už nemá na rozhodování o použití zisku vliv. Převod zisku formou daru je zároveň daňově nevýhodný firma převádí na neziskovou organizaci z velké části zdaněný hospodářský výsledek. V současné praxi vidíme opačný trend zřízení sportovního klubu jako střediska podnikatelského subjektu. Tato varianta je naopak daňově výhodná, pokud sportovní středisko dosahuje příjmy (dostihy, pořádání sportovních akcí a jiné) nebo slouží k rekreaci zaměstnanců (případně obojí), je financování tohto střediska akceptovatelné vzhledem k určení daňového základu. Tento druh sportovní činnosti se však už vyčleňuje z oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže a nespadá do sektoru veřejně prospěšných organizací. ZÁVĚR Hlubší zkoumání výše uvedených aspektů může být opět podkladem pro diskuzi o tom, zda je prospěšné ve všech případech vyžadovat samostatnou právní formu v otázce podnikajících neziskových organizací a o vhodnosti zařazení těchto výdělečných středisek pod pojem sociální podnik. Z širšího úhlu pohledu neznamená sociální ekonomika jen zabezpečení sociálních služeb a péči o sociálně slabé osoby, ale může zahrnovat i komerční činnost za účelem financování veřejně prospěšných služeb v jiných než sociálních oblastech. Tyto podnikatelské aktivity pak mají shodný dopad na prostředí v konkrétní lokalitě jako běžně vnímané sociální firmy. Nezisková organizace se stává zaměstnavatelem, odběratelem i dodavatelem na lokálních trzích, kultivuje běžné podnikatelské prostředí a ovlivňuje společenský život a sociální vazby v dané komunitě. 5

6 Použitá literatúra 1. DOHNALOVÁ, M. a kol Sociální ekonomika vybrané otázky. Praha: VÚPSV, ISBN DUŠKOVÁ, H., PAVLŮ, D Účinky kinezioterapie při léčbě poruch příjmu potravy v České republice. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 4, KORIMOVÁ, G Ako ďalej v sociálnom podnikaní na Slovensku. Trnava: Úrad TTSK, ISBN Kontaktné údaje Radmila Herzánová, Ing., Ph.D. Fakulta Tělesné Kultury Univerzita Palackého Olomouc Tř. Míru Olomouc Česká Republika Radmila.herzanova@upol.cz 6