Recyklace tonerů. Horské slunce Hanau. Učíme se s Eko abecedou. Co s miliony tonerových kazet. Představujeme legendární elektrospotřebič

Transkript

1 MAGAZÍN ASEKOL p ř í l o h y Ecobat a ekolamp 1/2010 Recyklace tonerů Co s miliony tonerových kazet Horské slunce Hanau Představujeme legendární elektrospotřebič Učíme se s Eko abecedou ASEKOL pomáhá školám s výukou

2 Ba Baryum (lat. Baryum) je měkký, lehký, reaktivní kov, který se svými vlastnostmi podobá alkalickým kovům. Nejznámějším minerálem barya je baryt neboli těživec (BaSO 4 ), jehož světová těžba se ročně pohybuje kolem 7 mil. tun. K největším producentům patří Čína a Indie. Až 90 % barytu se spotřebuje při vrtání ropy jako barytové suspenze, o zbylých 10 % se dělí chemický průmysl, průmysl barev a laků, sklářský a keramický průmysl, speciální stavebnictví, lékařství aj. Sloučeniny barya jsou používány v katodových trubicích pro výrobu TV obrazovek a monitorů, přidávají se i do kvalitních optických skel. Elementární baryum slouží v zářivkách jako getr (látka s velkým sorpčním účinkem pro snížení tlaku po jejím odtavení, odpaření). Titaničitan barnatý se využívá do baterií příští generace, sloužících k napájení elektromobilů. Většina sloučenin barya je velmi toxická, negativně ovlivňuje nervový systém, způsobuje degenerativní změny jater a sleziny, ovlivňuje i hladké a srdeční svalstvo. Baryum se nerecykluje, ovšem jeho správnou likvidací zajistíme, že tato nebezpečná látka neunikne do přírody.

3 EDITORIAL OBSAH Milí čtenáři, jak se sluší a patří, přináší vám časopis Zpětný odběr do nového roku několik novinek a také malý dárek. Novinkou je seriál o elektrospotřebičích. Budeme se v něm vracet za prapředky spotřebičů, které dnes běžně používáme, představíme, kdy a kým byly vynalezeny, či zavzpomínáme, jaké byly jejich počátky. A začínáme horským sluníčkem! Vždyť kdo z nás by v této dlouhé mrazivé zimě nepotřeboval zahřát svitem slunečních paprsků? Naším dárkem pro vás je CD skupiny Elektrošrot band, party mladých muzikantů, která se vypořádala s nelehkým úkolem složit a nazpívat písně s tématem zpětného odběru elektrospotřebičů. Zvládli to na jedničku, ostatně přesvědčit se můžete sami. V lednu jsme představili dlouho připravovaný projekt s názvem Muzeum spotřebičů, který navázal na loňskou soutěž pro sběrné dvory O nejstarší sebraný elektrospotřebič. Odletová hala Terminálu 2 Letiště Ruzyně v Praze ožila unikátní výstavou historických spotřebičů. Přijďte si do 5. dubna 2010 zahrát jednu z prvních počítačových her, podívat se na první televizní vysílání v podání Jaroslava Marvana či poslechnout si rozhlasovou nahrávku komentující vpád sovětských vojsk do Československa v srpnu Uvidíte, že si na spotřebiče ihned vzpomenete, vždyť to není tak dávno, co jsme s nimi žili. Doufám, že vás zaujme i reportáž o freeganistech, tedy lidech, kteří se snaží žít způsobem co nejméně zatěžujícím životní prostředí. Pojďme s nimi strávit den, nahlédnout do jejich domovů a podívat se, jaké problémy řeší. Tak se, milí čtenáři, pohodlně usaďte, do svého přehrávače vložte CD a při poslechu skladeb Elektrošrot bandu začněte listovat prvním letošním číslem časopisu Zpětný odběr. Přeji vám příjemné čtení. RNDr. Eva Zvěřinová 87 Téma: Legenda: Horské slunce xxx nezapadá Zrekapitulujeme-li V nové rubrice představujeme si působení legendární ASEKOLu od elektrospotřebiče, jeho založení až na po které současnost, by bylo škoda zjistíme, zapomenout. jak velký Prvním kus je cesty horské jsme slunce ve Hanau. zpětném odběru elektrozařízení urazili Z Téma: pohledu Renovace obce: Inspirace a recyklace z jižních tonerů Čech Malebné To, že v tiskárně město Písek došel se toner, vedle neznamená, nejstaršího českého že by prázdná mostu kazeta může měla pochlubit skončit také v koši. příkladným Většinou ji totiž přístupem lze znovu k třídění použít. a recyklaci odpadu Pro ASEKOL školy: info: Z povídek Muzeum vznikla otevřeno knížka V Domě odletové knihy hale Kanzelsberger Terminálu 2 na byli ruzyňském vyhlášeni vítězové letišti je k literární vidění unikátní soutěže expozice o nejlepší povídku krásných či starých fejeton elektrospotřebičů. na téma třídění elektrozařízení v domácnostech. 22 Příloha Ecobat Legislativní Kolektivní systém změny Ecobat přinesly představuje v loňském roce své aktivity nové členění a upozorňuje baterií a na akumulátorů pár do podstatných tří skupin. skutečností, Ke každé z těchto o nichž skupin jste se vztahují nejspíše poněkud nevěděli. odlišné povinnosti. 24 Příloha Ekolamp Od Ohlížíme září minulého se za minulým roku rozšířil rokem, EKOLAMP zamýšlíme portfolio se nad novelou svých sběrných zákona o odpadech nádob o nový typ, a s jednatelem který se hodí společnosti zejména do Alexandrem interiéru úřadů, Hanouskem kanceláří hovoříme či obchodů. o rozšíření sběrné sítě. Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/10 vyšlo v Praze, vychází 3 ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: , Dobrušská 1, Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: , , Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7, Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

4 ZPRÁVY / NOVINKY Červené kontejnery zaplavují jih Hokejová brankářská jednička Roman Turek už ví, kde v Českých Budějovicích vyhodit žehličku, klávesnici nebo mobil. Pokřtil tu dvacet nových kontejnerů na elektroodpad. České Budějovice jsou ve třídění odpadů o velký kus dál než ostatní velká města včetně těch největších, Brna i Prahy. Na dvaceti místech tu lidé od listopadu mohou pohodlně odevzdat vysloužilé drobné elektro a nemusejí se přitom obtěžovat na sběrné dvory. ASEKOL totiž umístil Ulice, kde se kontejnery v Budějovicích nachází: Dubenská 8 E. Destinnové (u pivnice Domino) G. Svobody 22 J. Plachty x Pekárenská (u Delvity) Jasanová x F. Halase K Rybníku 25 Strážci českobudějovické branky Romanu Turkovi na životním prostředí záleží Krčínova 2 Krčínova 38 Lednická 9 nám. Maxe Švabinského Novohradská 71 Písecká 2 Plavská (N. Roudné) Prachatická 10 Průběžná (u kruhového objezdu) Přemyslova 21 U Lávky 2 U Trojice 3 Větrná (naproti prodejně autobaterií Banner) Větrná 61 své červené kontejnery přímo na místa, kde jsou lidé léta zvyklí třídit papír, plasty a sklo. Dvacet kontejnerů pokřtil Roman Turek, místní hokejová legenda a stále ještě chytající brankář zdejšího extraligového klubu HC Mountfield České Budějovice. Jako každý slušný člověk třídím odpad, včetně starých elektrospotřebičů. Jsem rád, že díky kontejnerům už s drobným elektrem nebudu muset jezdit do sběrného dvora nebo obchodu. Životní prostředí máme jen jedno a záleží i na našem chování, jak bude vypadat, říká Roman Turek. Na helmě nosí kostlivce Eddieho, maskota heavymetalových Iron Maiden. Proto se mu také říká Eda. Bývalý reprezentant a mistr světa z roku 1996 ale není jediným obyvatelem Českých Budějovic, který kontejnery vítá. Mně se třeba líbí, že do kontejnerů můžu vyhodit i baterie, říká Jan Ziegler, místní nezávislý publicista. To je oproti kontejnerům, které ASEKOL v létě 2008 umístil v Písku, novinka. Ano, ty budějovické nádoby mají jako první v zemi i box na baterie, potvrzuje Pavel Peroutka, zástupce ASEKOLu pro Jižní Čechy. Právě v Písku, který jinak, co se ekologického chování měst týče, patří mezi premianty, mají s bateriemi problémy. Lidé je tu mylně považují za elektroodpad a vyhazují je spolu se starým elektrem. České Budějovice jsou tak již druhým městem na jihu Čech, celkově pak dokonce již sedmým městem v celé republice, kde lze spotřebiče komfortně vyhodit do kontejneru přímo na ulici. Už tento rok by se ale sto dalších kontejnerů mělo objevit ve všech větších jihočeských městech. Podle zkušeností ASEKOLu tu totiž drobné vysloužilé elektro končí velmi často v popelnici. Teď se to ale mění, tedy alespoň v Českých Budějovicích. Červené nádoby jsou dobře vidět, a navíc jsou na frekventovaných místech. Zjistili jsme, že pro lidi jsou sběrné dvory příliš vzdálené. Pak do nich odmítají nosit elektrozařízení, která se bez problémů vejdou do popelnice. Takový osud má například většina elektrických hraček, vysvětluje Peroutka. Červená smršť v číslech V Českých Budějovicích je nyní spolu s 20 novými kontejnery celkem 85 odběrných míst. Do kontejnerů se už v Česku vybralo téměř 50 tun drobného elektroodpadu. ASEKOL po Česku rozmístil i 4000 nádob do interiéru a 2000 E-boxů. Rozměr vhozu v kontejneru je 30 x 50 cm, což odpovídá standardní velikosti počítače. 4 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

5 Sběr elektroodpadu loni o třetinu vzrostl ASEKOL loni opět zaznamenal nárůst ve sběru a recyklaci elektroodpadu. Oproti roku 2008 to tentokrát bylo 33 procent. Celkových tun vysloužilých elektrozařízení činí průměr 1,64 kg na osobu. Zlepšení je výsledkem neustále rostoucího povědomí o nutnosti třídění mezi lidmi a také zvyšujícího se počtu sběrných míst. ASEKOL vykazuje růst ve sběru a recyklaci vysloužilých elektrozařízení každoročně. V roce 2007 od každého občana průměrně vybral 0,56 kg elektroodpadu, o tři roky později už je to téměř trojnásobek. Je zajímavé, že na zpětný odběr nemá vliv současná ekonomická krize. Přestože nové přístroje jdou na odbyt hůře, objem sběru stoupá v podstatě bez výkyvů. Příčinou je zřejmě stále se zhušťující sběrná síť a stoupající povědomí o nutnosti třídění elektroodpadu mezi občany, říká jednatel kolektivního systému ASEKOL Jan Vrba. Největší podíl na výsledku mají zejména počítače a monitory, které tvoří 80 % elektroodpadu sebraného společností ASEKOL. Z pohledu krajů dopadl nejlépe Zlínský kraj, kde každý občan loni dokázal odevzdat k recyklaci 2,29 kg elektroodpadu. Ke dvoukilogramové hranici se přiblížilo ještě hlavní město Praha (1,96) a Plzeňský kraj (1,94). Tyto regiony loni rovněž zaznamenaly nejvyšší nárůst sběru. Nejméně se naopak třídí v Karlovarském (1,17) a Ústeckém kraji (1,15). I v těchto krajích však došlo oproti roku 2008 k nárůstu. Po celé ČR jsme nezaznamenali jediný příklad poklesu sběru. Hlavním důvodem je pokračující rozšiřování sběrné sítě. Občané mohou v současnosti díky naší společnosti třídit elektrozařízení na sběrných místech. Pro zajímavost, sběrná síť v naší republice je pětkrát hustší než například v ekologicky velmi vyspělém Rakousku, vysvětluje Jan Vrba. Kromě toho, že ASEKOL loni navýšil počet běžných sběrných míst o 500, společnost pokračovala v projektu na podporu sběru drobných elektrozařízení, který započal už na konci roku Rapidně, o víc než 600, se zvýšil zejména počet nádob ve školách v rámci Recyklohraní. Rostly také počty distribuovaných E-boxů a stacionárních kontejnerů. V trendu zahušťování sítě na drobné elektro hodláme pokračovat i v příštích letech. Prozatím se nám podařilo dosáhnout zvýšení podílu malého elektroodpadu na celkové hmotnosti sběru ze 13 % v roce 2006 na 20 % v loňském roce, říká Vrba. Díky kolektivním systémům ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP splnila Česká republika limity Evropské unie. Jejich prostřednictvím každý občan v roce 2009 odevzdal téměř 4,5 kg vysloužilých spotřebičů, které byly následně recyklovány. Celkem se jedná o tun elektroodpadu. Přehled zpětně odebraných elektrozařízení v krajích ČR na osobu a rok za období (v kg) Kraj Rok 2006 ASEKOL Rok 2007 ASEKOL Rok 2008 ASEKOL Rok 2009 ASEKOL Rok 2009 ASEKOL ELEKTROWIN EKOLAMP Zlínský 0,70 1,16 1,52 2,29 5,81 Praha 0,57 0,91 0,90 1,96 4,89 Plzeňský 0,63 0,90 1,03 1,94 5,92 Vysočina 0,75 1,18 1,70 1,88 5,32 Středočeský 0,55 0,95 1,27 1,82 5,04 Královéhradecký 0,62 0,98 1,57 1,80 4,74 Pardubický 0,55 0,97 1,21 1,75 4,80 Olomoucký 0,34 0,79 1,17 1,52 3,77 Jihomoravský 0,59 0,98 1,26 1,51 3,80 Moravskoslezský 0,38 0,74 1,06 1,35 3,51 Jihočeský 0,43 0,80 1,02 1,34 3,90 Liberecký 1,08 1,08 1,23 1,34 4,47 Karlovarský 0,21 0,74 0,92 1,17 3,95 Ústecký 0,31 0,45 0,86 1,15 3,27 Celkem ČR 0,56 0,89 1,25 1,64 4,45 Krátce ASEKOL pomáhal při povodních Ničivé povodně na Novojičínsku, Olomoucku a v jižních Čechách po sobě loni zanechaly v mnoha městech a obcích zničené vybavení domů a bytů mezi ním i nevratně poškozené elektrospotřebiče a elektrozařízení. Kolektivní systémy ELEKTROWIN a ASEKOL společně nabídly postiženým obcím pomoc při likvidaci vzniklého elektroodpadu z domácích elektrospotřebičů, elektronářadí a nástrojů, spotřební elektroniky, výpočetní techniky i elektronických hraček. Obě společnosti ze záplavami zasažených oblastí odvezly na vlastní náklady poškozená elektrozařízení, navíc ještě za každý velký odevzdaný spotřebič vyplatily postiženým obcím 100 Kč. ASEKOL svezl z 8 obcí celkem 9 tun starých spotřebičů a obcím vyplatil Kč, Elektrowin pak z 5 obcí svezl 30 tun starých spotřebičů a obcím vyplatil celkem Kč. Češi odevzdali už milion televizorů ASEKOL už vybral od občanů České republiky milion televizí. Tento počet Češi odevzdali od října 2005, kdy se u nás začal systematicky sbírat elektroodpad. Z televizí bylo recyklací vytěženo a při výrobě opětovně použito například 3690 tun železa, 1960 tun mědi nebo 240 tun hliníku. Zároveň tak bylo zabráněno úniku jedovatých látek, mimo jiné 4 tunám silně toxického luminoforu. Objem recyklovaných televizí bude stále růst, jen v roce 2010 ASEKOL počítá s půlmilionem kusů. Šrotonátor uspěl v Evropě Turné ASEKOLu zaměřené na osvětu v oblasti zpětného odběru elektrozařízení s názvem Šrotonátor přichází 2009 postoupilo do finále třetího ročníku soutěže European Excellence Award (EEA) 2009 pro nejlepší evropské PR projekty. Na vítěznou příčku nakonec nedosáhlo a ocenění si ze slavnostního vyhlášení ve Vídni odvezl projekt švédské Agentury ochrany přírody za kampaň recyklace baterií nazvanou Od Proč ke Kam. I tak je ale postup mezi několik nejlepších v Evropě dalším velkým úspěchem. Změna sazby DPH Od je k příspěvkům KS ASEKOL účtována zákonná sazba DPH ve výši 20 %. Výše příspěvků bez DPH se nezměnila (nenavýšila). 5

6 ZPRÁVY / NOVINKY E-domky ochrání spotřebiče Nabídky sběrných dvorů v Libereckém a Olomouckém kraji se rozrostly o další službu vysloužilé elektrospotřebiče tu před deštěm, sněhem i zloději ochrání E-domky od ASEKOLu. Instalované E-domky chrání před hledači drahých kovů i před nepřízní počasí. Spotřebiče znehodnocené nenechavýma rukama nebo třeba deštěm totiž ztrácejí na hodnotě a ohrožují přírodu. Zničená či nekompletní zařízení se už recyklovat nedají. V opačném případě je zpracovatel schopen využít až osmdesát procent hmotnosti, vysvětluje Zdeněk Kovářík. Obdobný přístřešek jako v Prostějově mohou využívat například obyvatelé Tovačova, Troubek a dalších Krátce Soutěž o Keramické sluchátko Vítězi prvního ročníku klání O keramické sluchátko, ve kterém obce v Olomouckém kraji v roce 2009 soutěžily ve sběru vysloužilých elektrozařízení, se staly Šternberk (kategorie města), Kojetín (obce nad 2000 obyvatel) a Vápenná (obce do 2000 obyvatel). Akce byla organizována ve spolupráci hejtmanství Olomouckého kraje a společnosti ASEKOL probíhající v rámci dlouhodobé kampaně na podporu třídění odpadů. Vítězné obce si odnesly stylové ceny v podobě keramických sluchátek a rovněž věcné a finanční prémie. Medaile z recyklovaných kovů Martina Sáblíková, Lukáš Bauer i všichni ostatní držitelé olympijských medailí si domů z kanadského Vancouveru vezou ve svých zlatých, stříbrných či bronzových plackách také kousky starých počítačů, televizí a mobilních telefonů. Na výrobu medailí byly totiž použity drahé kovy vytěžené ze zpětného odběru a následné recyklace vyřazené elektroniky. Podle informací společnosti Teck Resources Ltd., která je výhradním dodavatelem materiálů, z nichž se olympijské medaile razí, bylo při výrobním procesu celkem zpracováno 6,8 tuny odpadu. E-domek sice není vyložená novinka, ale stále ještě existují sběrné dvory, kde chybí. ASEKOL se snaží situaci napravit, a tak radnicím speciální přístřešky pro vyřazená elektrozařízení, jako jsou televizory a počítačové monitory, zdarma půjčuje. ASEKOL jich dodal dvorům v Libereckém a Olomouckém kraji během podzimu patnáct. Domek pro elektroodpad začal fungovat například ve sběrném dvoře u hlavního nádraží v Prostějově, kde si ho pracovníci dvora chválí. Pomáhá na celkem osmi dvorech v kraji řešit dva problémy. Poskytuje elektrozařízením ochranu před nepřízní počasí a také před krádežemi. Mnohé spotřebiče totiž obsahují drahé kovy, jako je zlato, stříbro, platina či měď, které se mohou v představách některých nenechavců stát předmětem obchodu, říká Zdeněk Kovářík, regionální zástupce ASEKOLu pro Olomoucký kraj. E-domek má celkový objem 45 metrů krychlových, pojme například 180 televizorů s úhlopříčkou 72 centimetrů. Není přitom důvod k obavám, že by tato kapacita zůstala nevyužita. Vždyť nezisková společnost ASEKOL od roku 2006 zdarma z Prostějova odvezla a zrecyklovala téměř pět tisíc tři sta televizorů a monitorů, dodává prostějovský místostarosta Pavel Drmola. obcí v regionu, říká k tomu Ing. Pavel Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Dodává, že kraj s ASEKOLem spolupracuje na takovém projektu vůbec poprvé. Vedle E-domků také společně připravují osvětové akce pro veřejnost či semináře pro zástupce samospráv. Na závěr roku pak vyhlásili první ročník soutěže o nejlepší obec ve sběru elektrozařízení. Sedm E-domků rozmístil ASEKOL i v Libereckém kraji. Od podzimu stojí na sběrných dvorech v Liberci, Hrádku nad Nisou, Frýdlantu, Jilemnici, Hodkovicích nad Mohelkou a dva v Turnově. Pro kraj znamená spolupráce s ASEKOLem velkou úsporu financí. Zatímco dříve musely obce v kraji za sběr elektroodpadu platit nemalé částky, nyní na sebe náklady převzal kolektivní systém ASEKOL. Ten od roku 2006 v Libereckém kraji zdarma odvezl k recyklaci až 11 tisíc televizorů a monitorů. A stálo ho to skoro jedenáct milionů korun. akce věnuj mobil na jihu Čech Na podzim minulého roku probíhala sběrová akce ve dvou jihočeských městech, v Písku a ve Strakonicích. Tentokrát byla zvolena netradiční forma distribuce obálek, které byly uloženy k odběru na veřejných místech v centrech obou měst. Občané byli o kampani informováni prostřednictvím radničního zpravodaje. Do akce se aktivně zapojili prodejci elektra, školská zařízení, stejně jako městský úřad. Občané, kteří odeslali svůj mobilní telefon a vyplnili slosovatelný kupon, byli zařazeni do slosování o věcné ceny (GPS navigaci, MP3 přehrávač, mobilní telefon či předplacený kupon). V pomyslné soutěži mezi oběma městy vyhrál Písek. Ministr se přijel podívat na E-domek Ministr životního prostředí České republiky Jan Dusík navštívil v polovině února sběrný dvůr na Ukrajinské ulici v brněnských Bohunicích, aby se podíval, jak Brňané třídí odpad. Ministr, jemuž dělal společnost náměstek primátora Martin Ander, se zajímal o systém nakládání s odpady v Brně a prohlédl si také E-domek, který do bohunického sběrného dvora dodal ASEKOL. 6 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

7 legenda / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv ASEKOL, Profimedia.cz Horské slunce nezapadá Rudý olupující se obličej s bílými kruhy kolem očí. To byl dříve jasný důkaz, že to někdo přehnal s horským sluníčkem. Pár minut před tímto nevelkým zařízením mělo zajistit bronzové opálení, zmírnit kožní problémy nebo nahřát prostydlé dutiny. Před sluněním bylo nezbytné nasadit si červené ochranné brýle tvarově podobné těm, které se nyní nosí do bazénu. Ultrafialové záření se dodnes používá k léčbě kojenecké žloutenky Lidé už odpradávna toužili napodobit paprsky slunečního záření, neboť si uvědomovali jeho pozitivní působení na lidské zdraví. Helioterapii (sluneční terapii) používali pro léčebné účely již staří Egypťané, ale zabýval se jí také Hippokrates. Řečtí, římští i arabští lékaři věděli, že světlo léčí, i když ve své době neuměli vysvětlit proč. Až v roce 1903 získal dánský lékař Niels Ryberg Finsen Nobelovu cenu za svůj příspěvek k léčení nemocí pomocí koncentrované světelné energie (fototerapie). Finsenovy objevy otevřely cestu k využívání horských sluníček a různých biolamp k léčebným účelům. Proti neduhům i chmurám Horské sluníčko se stávalo standardním vybavením všech nemocnic a sanatorií. Už v roce 1916 se děčínská nemocnice chlubila, že od místní spořitelny získala darem křemíkovou výbojku, kterou používá jako horské slunce. Postupem času se umělé slunce stávalo běžnou součástí našich domácností a k jeho používání nejen při léčbě fyzických obtíží vybízel i denní tisk. Chlumecké listy psaly: Ultrafialovými paprsky se můžeme ozařovat za chmurných dnů v zimních měsících doma. Tím se tělo zocelí, načerpá energii, vzezření se příjemně pozmění a obrana organismu proti škodlivým vlivům nemocí se posílí. Stále v nabídce Povědomí o tom, že je horské sluníčko zdraví prospěšné, se udrželo do dnešních dnů. Jen už dnešní generace tak trochu neví, co s ním. Horské slunce ale není ani dnes tak úplně passé. Stále je nedílnou součástí nabídky lázeňských služeb a pro domácí použití ho v různých provedeních nabízí například firmy Philips, Hyundai nebo Beurer. Značka Hanau z trhu nezmizela V roce 1904 instituce s názvem Original Hanau Laboratory, která sídlila v městě Hanau poblíž Frankfurtu nad Mohanem, vyvinula první křemennou žárovku, jejíž UV záření vykazovalo stejnou kvalitu jako sluneční záření. Tak byla objevena UV lampa, která položila základ obchodu vydělávajícímu na popularitě opalování. Od té doby se společnost soustředila na zlepšování technického, lékařského a komerčního využití UV a infračerveného záření. V roce 1911 odstartovala úspěšná éra horských sluníček, která od roku 1920 nesla značku Original Hanau. Dnes je Original Hanau SunCare jedním z hlavních dodavatelů zářivek, filtrů a dalších součástek do solárií. 7

8 TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK Nebojte se renovovat Výrobci tiskáren se nás snaží přesvědčit, že do jejich zařízení máme používat jen nové a originální (tj. jimi dodávané) tonerové kazety. Ve většině případů však lze tyto kazety renovovat a bez problémů znovu využít. Vyjde to pochopitelně mnohem levněji než kupovat nové. 8 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

9 TÉMA ČÍSLA / recyklace tonerů Renovace a recyklace tonerových kazet Tiskárny spadají do třetí skupiny elektrozařízení. Jejich nedílnou součástí jsou tonery. A zatímco novou tiskárnu či kopírku si pořizujeme jednou za několik let, tonery měníme i několikrát měsíčně. Co se děje s těmi miliony prázdných kazet? Na našem trhu se ročně prodá 3,5 milionu kusů tonerových originálních kazet a 8,4 milionu kusů inkoustových originálních kazet, z toho přibližně 30 % jich majitelé nechají zrenovovat. Ostatní v lepším případě zrecyklují prodejci, v horším případě je uživatelé vyhodí do směsného odpadu nebo přímo na skládku. Ani to ovšem není proti liteře zákona, protože tonery spadají do oddílu O ostatní odpady. Nejedná se tedy o nebezpečný odpad, a likvidaci je tak možné provádět běžným způsobem, například spálením ve spalovně či uložením na skládku. 9

10 TÉMA ČÍSLA / recyklace tonerů / text: Lucie Kettnerová / FOTO: istock; profimedia Pohled do budoucnosti I výrobci tonerových kazet začínají myslet na ekologii. Novým trendem při konstrukci kazet je snižování počtu komponentních součástí a množství použitých plastových pryskyřic, aby se v budoucnu snadněji recyklovaly. Různé tiskárny, různé náplně I když v obchodě říkáme, že potřebujeme toner, chceme vlastně koupit tonerovou kazetu, neboť tonerem se rozumí barvonosné práškové médium. Tonerová kazeta pro laserové tiskárny obsahuje černý prášek, který je prostřednictvím elektrického pole a laserového paprsku nanášen na fotocitlivý válec a z něj na papír. Prášek je tvořen převážně uhlíkem a částečně zmagnetizovanými oxidy kovů. U barevných tiskáren se používá ještě azurový, purpurový a žlutý toner pro ostatní barevné odstíny. Dalšími přídavnými látkami v kazetě jsou pryskyřice, pigment, vosk, činidlo pro kontrolu náboje a další aditiva ovlivňující kvalitu tisku. Fotoválec obsahuje sklo s hliníkem. Výrazně omezeno bylo používání látek DBT (dibutylchlorid cíničitý), a to rozhodnutím Komise Evropského společenství 2009/425/ES ze dne 28. května DBT se používá pro stabilizaci plastů před fotochemickými a tepelnými změnami. Při úniku do přírody je extrémně toxický pro vodní organismy, ovlivňuje navíc funkci brzlíku a snižuje imunitu člověka. Pro inkoustové tiskárny se používají cartridge obsahující barvivo, povrchově aktivní látky, polymery (pojidlo), zvlhčovadlo, aditivum pro zvlnění a proti rozkladu barvy teplem, konzervanty, chelatační činidlo, ředidlo a vodu. Při správné recyklaci lze zpětně využít až 95 % Nový, nebo renovovaný? Když tiskárna hlásí, že dochází toner, máme dvě možnosti. Zakoupit kazetu novou, nebo tu původní nechat renovovat, tedy znovu ji naplnit. Obě varianty mají svá pro a proti, nejednotné informace podávají i firmy, jež tonerové kazety nabízejí. Prodejci doporučují používat pouze nové originální kazety. Uživatele varují před nejistou kvalitou tisku a možností poškození tiskárny. Používání jiného celé kazety. spotřebního materiálu, jako jsou například tonerové zásobníky jiných výrobců nebo opakovaně plněné zásobníky, může mít dopad na kvalitu vašich výtisků/ kopií, může způsobit intenzivní interní čištění s negativním dopadem na rychlost tisku a může být příčinou nákladných oprav tiskového zařízení, uvádí prodejci například na svých stránkách. Vše je testováno Veškerý materiál použitý při renovaci je podroben pečlivým chemickým, mechanickým a mikroskopickým testům. Aby se odstranily případné zbytky barev, je každá součástka vyčištěna mechanicky, ultrazvukem, popřípadě chemicky speciálními přípravky. Ložiska a pohyblivé části jsou ošetřeny speciálními tixotropními lubrikanty. Následuje testování optické, mechanické a elektronické. Testovány jsou především optické válce, u nichž se zjišťuje síla fotocitlivé vrstvy, dále stěrky a magnetické válce. Životnost optického válce bývá třikrát až čtyřikrát větší, než je vyčerpání prášku z toneru. Po naplnění probíhá druhá série testů, v jejímž rámci se prověřuje funkce stěrek, těsnění, ložisek, nabíjení a polarizace. U cartridgí se zjišťuje průchodnost trysek, těsnost konstrukce a funkce vestavěné elektroniky. Proveden je i kontrolní tisk. Pokud je nalezena nefunkční nebo poničená součástka, firma je schopna nahradit ji součástkou z jiné kazety. Tyto zásoby náhradních dílů si společnosti opatřují vykupováním prázdných, ještě nerenovovaných (virgin) kazet. Kazetu lze renovovat do té doby, než se výrazně mechanicky poškodí části kazety, které nelze vyměnit. Pokud se renovace provádí odborně a komplexně, lze v praxi běžně dosáhnout minimálně dvou cyklů, často tří a ve specifických případech v závislosti na technologii a konkrétním typu i třeba desetinásobku. To jsou však již výjimky, vysvětluje Jindřich Mach, prezident Asociace renovátorů ČR. K likvidaci tak putují opravdu jen neopravitelné a dále nevyužitelné součástky. Renovátorům není lhostejné, co se s tímto odpadem děje. Ve světě je běžné, že se tiskové kazety dekomponují, 10 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

11 Kazetu lze renovovat do té doby, než se výrazně mechanicky poškodí části, které nelze vyměnit Recyklace v číslech Ke konci roku 2008 společnost Canon v rámci zpětného odběru nashromáždila na tun kazet. Při recyklaci každých použitých kazet lze ušetřit: 9599 kilogramů hliníku, 40 tun plastu, což odpovídá litrům ropy. třídí na frakce a poté drtí na separovaný granulát, který je významnou surovinou pro další výrobu. Množství tohoto odpadu generované v České republice a zejména absence specializované firmy pro tuto činnost vedou k tomu, že jsou tiskové kazety v obrovské míře hromaděny na komunálních skládkách, přičemž střední doba rozpadu těla tiskové kazety je více než tisíc let. V lepším případě jsou spalovány ve spalovnách, a přestože výsledkem je čistá forma energie, se kterou provozovatel spalovny obchoduje, je třeba i za tuto formu likvidace platit, popisuje situaci na našem trhu Jindřich Mach. v současné době garantuje omezení odvozu odpadového materiálu na skládky na nulu. To znamená, že každý díl použité tonerové kazety je určen k opětovnému použití (75 %) či k recyklaci (100 %). Canon už v jedenácti zemích Evropy zajišťuje pro firmy sběrné boxy, jež po naplnění zdarma odveze. Fyzické osoby mohou kazetu zaslat zdarma v krabičce, která by měla být součástí každého nově zakoupeného balení. Tento systém plánuje Canon rozšířit i do dalších zemí. Každý materiál najde své uplatnění Zpětně odebrané tonerové kazety putují do recyklačního střediska, kde se třídí podle modelů a poté se rozebírají na jednotlivé díly. Každá část vrácené kazety najde své opětovné uplatnění buď jako díl v nové tonerové kazetě, nebo jako surovina pro jiné průmyslové odvětví či jako náhrada fosilních paliv. Do nových tonerových kazet lze opětovně použít nabíjecí válec, plášť a magnetický válec. Aby mohly být díly znovu vloženy do kazety, je nezbytné je důkladně pročistit a provést jejich renovaci. Po čištění procházejí přísnou kontrolou, při níž jsou uplatňovány stejné normy na kontrolu kvality jako v případě nových dílů. Tonerové kazety s recyklovanými díly jsou tedy stejně kvalitní jako zcela nové kazety, a proto jsou všechny tonerové kazety od Canonu opatřeny upozorněním pro spotřebitele, že kazeta může obsahovat renovované a přetvořené díly. Díly nevhodné pro opětovné použití projdou recyklací a použijí se při výrobě jiných produktů, např. střešních tašek, nebo se upotřebí při výrobě energie nahrazující spalování fosilních paliv. Aby k tomu mohlo dojít, je nutné zbytkový materiál rozdrtit a roztřídit na hliník, železné kovy, smíšené plasty a ostatní materiál. Tonery pomáhají postiženým Firma OTTO Office letos začala realizovat ekologicko- -charitativně zaměřený projekt SBÍREJ-TONER.CZ. Princip projektu spočívá v tom, že se firmy a nejrůznější instituce na stránkách mohou kdykoliv zaregistrovat, poté zdarma dostanou sběrné boxy, do kterých budou dávat vypotřebované tonery z tiskáren. Po naplnění boxů je zajišťován jejich odvoz do vykupující firmy, kde následuje třídění a renovace tonerů. A právě výtěžek z této renovace je věnován vybraným zařízením pečujícím o postižené. V současné době je do projektu zapojeno 1375 sběračů, nový sběrný rok potrvá do konce října Jde to i jinak Některé firmy se však rozhodly jít jinou cestou, která je přínosnější nejen pro přírodu. Už v roce 1990 spustila jako jedna z prvních svůj program recyklace tonerových kazet společnost Canon, která 11

12 ASEKOL info / text: ondřej tesař / FOTO: archiv asekol Muzeum spotřebičů otevřelo své brány Všichni milovníci historie a fandové elektrospotřebičů, které dávno vyšly z módy, nechť se dostaví do odletové haly Terminálu 2. Na letišti Ruzyně je pro ně do 5. dubna připravena výstava historických elektrozařízení slibující opravdu výjimečný zážitek. Je vlastně paradox, že organizátorem výstavy je ASEKOL, tedy společnost, která se stará o to, aby staré spotřebiče v poklidu spočinuly v útrobách recyklačních linek a jejich ostatky poté opět po vzoru bájného Fénixe povstaly z popela jako součásti nových elektrozařízení. ASEKOL vlastně v tomto případě dělá pravý opak spotřebiče, které občané svědomitě odnesli na sběrný dvůr, zachovává, či dokonce renovuje. V případě tak unikátních a krásných exponátů, jaké najdeme v odletové hale Terminálu 2, je to ale moc dobře. Kořeny a smysl výstavy Myšlenka na vytvoření Muzea spotřebičů se zrodila z výsledku loňské soutěže ASEKOLu O nejstarší sebraný spotřebič, kdy sběrné dvory po celé ČR nashromáždily stovku historických elektrozařízení. Technické muzeum v Brně pak určilo stáří každého z nich a zajistilo jejich restauraci. Suverénně nejstarším spotřebičem se stala promítačka z roku Dále se v soutěži sešla rádia ze 30. let či televize z 50. let. Počet odevzdaných přístrojů dalece předčil očekávání, a proto vyvstala otázka, jak se spotřebiči naložit. A nápad vytvořit z nich muzeum byl rázem na světě. Cílem Muzea spotřebičů není postihnout historii elektrospotřebičů vyčerpávajícím způsobem. Spíše jde o to, dát návštěvníkům čas a prostor zastavit se, nasát atmosféru desítky let starých chvil a také si připomenout, že ekologické chování každého z nás rozhoduje o osudu planety Země. Co je k vidění Nejlepší kousky ze soutěže O nejstarší sebraný spotřebič tvoří základ celé expozice. Kromě zmíněné promítačky jde například o rozhlasový přijímač Philips Philette z let , telefon Tesla z roku 1949 nebo legendární rozhlasový přijímač Tesla T B z roku 1958 zvaný Brusel. Zbytek exponátů zapůjčilo Technické muzeum v Brně. Celkem je v muzeu k vidění okolo 120 exponátů. Do Muzea spotřebičů se vstupuje bránou s informačním pultem, kde si návštěvníci mohou vzít speciální noviny MS Journal nebo se dozvědět více o výstavě a recyklaci. Jak noviny, tak výstava jsou dvoujazyčné kromě češtiny také v anglické verzi. Jádrem muzea je devět samostatných panelů představujících rozvoj elektrozařízení dle jednotlivých typů. Každý panel obsahuje kromě exponátů ještě informace o druhu elektrozařízení, jeho historii a časovou řadu připomínající zajímavé události, které se staly v době výroby konkrétního spotřebiče. Některé panely jsou interaktivní. Vedle panelů jsou zde k dispozici dvě telefonní budky a funkční polní telefon. V prostoru vstupní brány se nachází socha Šrotozemšťana, kterého Pražané předloni v září nakrmili u stanice metra Anděl. Muzeum spotřebičů bude návštěvníkům na letišti Ruzyně k dispozici do 5. dubna, poté se přesune do jiného města. Další informace o Muzeu spotřebičů jsou k nalezení na Panely První panel za vstupní branou představuje kořeny komunikačních elektrozařízení včetně předelektronické éry. Návštěvníci zde najdou gramofony, magnetofony a vůbec nejstarší exponát celého Muzea spotřebičů, fonograf T. A. Edisona zapůjčený Technickým muzeem v Brně. Mezi další zajímavé přístroje patří například elektronický gramofon Supraphon z roku Následuje panel s přenosnými přehrávači. V této sekci je představena pestrá škála přehrávačů od magnetofonů přes diktafon až po walkmany, discmany a MP3 přehrávače. Ty jsou kvůli většímu efektu umístěny také na figurínách. Návštěvníci zde najdou například diktafon Tesla D 8 z roku 1967 nebo kazetový Superscope C 10 z roku Prvním interaktivním panelem je Svět rádia a rozhlasu. Lidé si zde mohou poslechnout přednášku o dětské lživosti z roku 1932, rozcvičku z roku 1933, legendární komentář fotbalového zápasu Sparta Slavia od Josefa Laufera z roku 1939 nebo vysílání Československého rozhlasu v okamžiku napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 z dobových rozhlasových přijímačů. Největší počet exponátů je v sekci Komunikace a telefony, od nástěnného telefonu přes telegraf, dálnopis a stolní telefony až po mobily. Časově expozice pokrývá období od 20. let minulého století až po současnost. Výjimečným exponátem je bezesporu telegraf z roku 1925, nástěnný telefon ze stejného období či krásný stolní telefon Siemens 12

13 Klenot muzea Expozici slavnostně otevřeli jednatel ASEKOLu Jan Vrba a za letiště Ruzyně pak vrchní ředitel divize Letecký obchod, provoz a řízení majetku Jiří Pos Přenosný gramofon HMV Model 102 Zřejmě nejvýznamnější exponát výstavy. Paradoxně se nejedná o elektrozařízení. Přenosný gramofon HMV Model 102 je nástupcem Modelu 101, který se vyráběl v letech Podle znalců je Model 102 tím nejlepším, čeho bylo v oblasti přenosných gramofonů možno dosáhnout. Šlo o pátou a finální verzi série HMV Model. O kvalitě přístroje svědčí, že jeho produkce skončila až v 60. letech. Halske z roku Součástí sekce je i výkladový slovník odborných termínů. Dalším interaktivním panelem je Přenos obrazu a zvuku, TV. Návštěvníci zde na dobových přístrojích uvidí zahájení vysílání Československé televize z roku 1953, černobílý pořad pro děti Rozmarýnek z roku 1960 či záběry z okupace v roce Nejstarší zde vystavený televizor se vyráběl v letech , nejmladší, již s LCD obrazovkou, pochází z roku Interakce a počítače tvoří třetí a poslední interaktivní panel. Zvláště muži si zde rádi zahrají čtvrtstoletí staré hry Pac-man, Tetris či Arkanoid. Právě na tomto panelu je dobře vidět, jak rychle se informační technologie vyvíjejí. Časové rozpětí exponátů je díky elektrickému kalkulačnímu stroji Nisa z let zhruba 25 let. Najdete uhodily nás do očí... tady například nejprodávanější počítač všech dob Commodore 64 z roku 1985 nebo český Sinclair ZX Spectrum z let Součástí sekce je i 2D expozice záznamových nosičů od děrných štítků přes pásky a CD až po pevný disk. Poslední, největší a z hlediska organizátora i nejdůležitější součástí expozice je Svět recyklace kruhový středový panel s informacemi o společnosti ASEKOL a o recyklaci elektrozařízení. Kolem panelu je na zemi nakreslen koloběh spotřebiče od jeho vyrobení až po recyklaci a následné znovupoužití ve výrobě. Jeho součástí jsou čtyři plazmové televize a různé druhy elektrozařízení včetně prvního českého tranzistorového přijímače Tesla T B z let , mikrofonu Tesla AMD 103 z let či rozhlasového přijímače Philips 208 U z poválečné doby. Muzeum spotřebičů Kde: Letiště Ruzyně, Terminál 2, odletová hala Kdy: od 26. ledna do 5. dubna Otvírací doba: bez omezení Vstupné: zdarma Počet exponátů: zhruba 120 Časový rozsah: přes 100 let Kinopromítačka z roku 1900, vítěz soutěže O nejstarší sebraný spotřebič Stylový kufříkový gramofon Supraphon GE 080 z období Televizor s klasickou vakuovou obrazovkou Tesla Astra 4206 U-6 z let Telefon Tesla s kruhovou číselnicí s alfanumerickými znaky pro impulzní volbu z roku 1949 Magnetofon Tesla Sonet Duo ANP 210 vyráběný v letech Nejprodávanější počítač všech dob Commodore 64 z roku

14 pro školy / TEXT: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol Abecedou k ochraně přírody Jak donutit dospělé třídit odpad? Naučme to jejich děti! To je i hlavním úkolem příručky Eko abeceda, která má učitelům usnadnit práci s přípravou výukových materiálů a dodat nové nápady pro hodiny ekologické výchovy. Příručka vznikla za podpory Operačního programu Infrastruktura a Státního fondu životního prostřední České republiky. Eko abeceda pomáhá učitelům připravit vyučovací hodiny tak, aby žáky bavily Vzdělávací program o třídění a recyklaci odpadů a zpětném odběru elektrozařízení a baterií Recyklohraní úspěšně vstoupil do druhého roku své existence. Jen za první rok se do něj zapojilo 1610 základních a středních škol z celé České republiky, které reprezentují více než žáků a studentů. Novinkou, kterou společnost ASEKOL připravila pro školní rok 2009/2010, je Eko abeceda, informační příručka pro učitele, která jim pomůže s přípravou výuky v hodinách, v nichž je téma environmentální výchovy zakomponováno. Reformy obsahu vzdělávání a zavádění klíčových kompetencí do výuky kladou na učitele velké nároky právě z hlediska přípravy podkladů, které by žákům podávaly informace v souvislostech a s ohledem na praktický život. Proto se autoři snažili Eko abecedu koncipovat právě s důrazem na využití v praxi. Proč právě děti? Pokud se děti s problémem recyklace seznámí už v útlém věku, navíc zábavnou formou her, ponesou si přirozeným způsobem tyto znalosti a vztah k životnímu prostředí i do dalšího života. Recyklace odpadu je dnes velice aktuální téma a díky tomu, že se k němu žáci sami vyjadřují, si toho Dozvíte se v Eko abecedě Zpětně odebrané televizory postavené na sebe by dosáhly výšky třináctinásobně převyšující Mount Everest. Opotřebené mobilní telefony by až po okraj vyplnily pět železničních nákladních vagonů. Domácnosti se za rok zbavily použitých domácích spotřebičů o hmotnosti rovnající se přibližně polovině hmotnosti Karlova mostu, který váží sto tun. Pozn.: Uvedené údaje se týkají zpětného odběru v ČR za rok odnesou daleko více, než kdyby jen poslouchali výklad přednášejícího, schvaluje tento přístup Bc. Ludmila Sharabati, která má na starosti projekt Recyklohraní v ZŠ a MŠ Habry. Navíc průzkumy v rodinách dokazují, že děti stále více ovlivňují chování a názory svých rodičů. Jestliže děti spolurozhodují, či dokonce mají hlavní slovo ve výběru nových elektrozařízení, jistě dokážou rodiče přesvědčit i o jejich správné likvidaci. Díky materiálům vytvořeným primárně pro výuku ve školách se nám tak daří oslovit výrazně širší skupinu občanů, připomíná Hana Ansorgová z ASEKOLu, spoluautorka příručky. Naštěstí jsou děti na problematiku životního prostředí velmi citlivé, a to i díky vzdělávacím programům realizovaným na školách. Abecedou krok za krokem Příručka Eko abeceda se skládá z více částí. Jedna například definuje metodiku, tedy co všechno mají učitelé k dispozici a jak s tím pracovat. Druhá zase přináší výklad problematiky, a to v podobě 14 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

15 OHLASY ZE ŠKOL ZŠ Srch (okr. Pardubice), hodiny prvouky Vyrobili jsme malé odpadové nádoby ke kartičkám, které znázorňují jednotlivé druhy odpadů. Nejlepší ale stejně je mít těch odpadů co nejméně a vědět, kam je ukládat. Rozhodně ne do lesa, jak to občas vidíme i u nás pod Kunětickou horou. Proto jsme uspořádali sbírku starých elektrospotřebičů přímo u nás ve škole. ZŠ a MŠ Lukov, přírodověda a další předměty Materiály jsou velmi pěkně připravené, děti výuka baví a samy aktivně vyhledávají další informace. Recyklohraní zařazujeme v přírodovědě, integrací do dalších předmětů a projektově. tvrdých dat (procenta vybavení domácností jednotlivými elektrozařízeními, množství odebraného elektrozařízení aj.), ale i formou různých srovnání, která žákům výklad zatraktivní. Příručka nepřináší jen suchá čísla, snaží se také přístupnou formou vysvětlit ekonomická hlediska ochrany životního prostředí a objasnit důležitost trvale udržitelného rozvoje. Příklady jsou dětem ukazovány na věcech, s nimiž přicházejí denně do kontaktu, což jsou například počítače či mobily. Stejně tak informace o nebezpečných prvcích a materiálech se vztahují k tomu, co nás obklopuje. Doprovodné materiály Důležitou součástí výukové sady jsou navrhované scénáře vyučovacích hodin, které si učitelé mohou přizpůsobit podle dalších aktuálních témat a projektů, jež na škole realizují. Scénáře popisují dílčí etapy a odkazují učitele k jednotlivým částem přiloženého doprovodného videa na DVD nosiči. Učitelé v kufříku najdou také vzdělávací plakáty pro první i druhý stupeň, které prezentují životní cyklus elektrozařízení a zajímavou formou znázorňují využitelnost vysloužilých elektrospotřebičů. Plakáty vyvěsí učitel vždy před začátkem hodiny věnované dané problematice. Hrací karty zase žákům pomohou zábavným způsobem přiblížit správné nakládání s odpady a seznámí je i s dalšími zajímavými informacemi o elektrospotřebičích. Akce pro veřejnost Školy jsou motivovány, aby ekologické projekty nerealizovaly jen ve školních lavicích, ale své poznatky a úsilí představily i veřejnosti. To se týká například dne otevřených dveří, v rámci něhož proběhnou nejen projekce, ale také setkání žáků a veřejnosti s pozvanými hosty, odborníky, kteří promluví o problematice zpětného odběru a odpoví na případné dotazy. Při této příležitosti budou také vyhodnoceny třídy a nejaktivnější žáci v rámci jednotlivých soutěží. Jak to vidí školy Na podzim, kdy školní rok teprve začal nabírat na obrátkách, už se do ASEKOLu začaly vracet první odučené scénáře. Pozitivní zkušenosti s Eko abecedou získala i ZŠ a MŠ Habry, kde do začátku prosince proběhla výuka podle čtyř scénářů. Podle scénáře 2 Co dělat s elektroodpadem a scénáře 3 Jak nakládají lidé s vysloužilými elektrospotřebiči pracovalo čtyřiadvacet žáků z páté třídy. Šlo o doplnění a zpestření výuky v předmětech výtvarná výchova, přírodověda, matematika, český jazyk (sloh) a pracovní činnosti. Scénář 2 se uplatnil v hodinách výtvarné výchovy a přírodovědy, v nichž žáci diskutovali o výrobě, využití a likvidaci elektrospotřebičů, a na základě této diskuse vytvořili komiks s názvem Životní příběh spotřebiče. S rodiči pak vyplnili dotazníkové šetření na téma odpady. Body za odučené hodiny Na učiteli záleží nejvíce V hodinách vedených podle scénáře 3 dostali žáci za úkol vytvořit seznam svých vysloužilých elektrohraček. Současně přinesli rozbité a nefunkční hračky do školního sběrného kontejneru. Děti si uvědomily funkčnost a životnost elektrohraček. Mezi žáky se rozvinula zdravá soutěživost ve sběru, mnozí nutí k třídění rodiče a prarodiče, oslovují i sousedy, popisuje úspěch akce koordinátorka projektu Recyklohraní Ludmila Sharabati. Do Přípravy propagační kampaně (scénář 4) se v Habrech zapojilo šestnáct sedmáků. Rozdělili se do tří skupin, v nichž vytvářeli letáky a pozvánky na různé propagační akce a soutěže týkající se recyklace. Průběžně přitom vyplňovali záznamové a pracovní listy Eko abecedy, které jim sloužily jako opěrné body, aby se ve svých projektech neztratili. Scénáře z Eko abecedy nacházejí své místo v hodinách českého jazyka (sloh), výchovy k občanství, výtvarné výchovy a informatiky, tudíž je ve vyučování maximálně využito mezipředmětových vztahů. Žáci stále přicházejí s novými a novými podněty, které společně zpracováváme, doplňuje Ludmila Sharabati. Výuková sada Eko abeceda obsahuje lektorskou příručku pro pedagogy včetně metodických pokynů. V kufříku dále učitelé najdou 4 scénáře výukových hodin pro první i druhý stupeň, plakáty, pomůcky a DVD s tematickými dokumentárními filmy. Za odučené scénáře získává škola body do programu Recyklohraní. Role učitelů je zde nesmírně důležitá. Na jejich vnímavosti a porozumění problémům současného světa bude záviset vnímavost a připravenost k racionálnímu a rozhodnému jednání dalších generací obyvatel Země. (citováno z příručky Eko abeceda) 15

16 asekol info Spolupráce s kraji v roce 2009 V minulém roce podporoval ASEKOL zpětný odběr elektrozařízení ve všech krajích ČR. Krajské projekty se zaměřily především na vybavení sběrných dvorů unifikovanými přístřešky na elektroodpad, tzv. E-domky. Druhou část projektů tvořily vzdělávací kampaně na podporu informovanosti o sběru elektrozařízení. 1. Jihočeský Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 8 E-domků: Veselí nad Lužnicí; Vodňany; Kestřany; Kardašova Řečice; Lomnice nad Lužnicí; Borovany; Velešín; Nové Hrady II. Vzdělávání a osvěta Den Země (Týn nad Vltavou) Pouťová akce (Velešín) Věnuj mobil (Strakonice, Písek) Stacionární kontejnery (České Budějovice) Šrotonátor přichází (České Budějovice) 2. Karlovarský 3. STŘEDOČESKÝ 4. Ústecký 5. pardubický Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 5 E-domků: Karlovy Vary; Toužim; Luby; Chodov; Kraslice II. Vzdělávání a osvěta Hejtmanský den Barevný den Karlovy Vary, Rolava Pronájem plochy autobusu k velkoformátovému polepu Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 7 E-domků: Kamýk nad Vltavou; Nové Strašecí; Tachlovice; Beroun; Bakov nad Jizerou; Líbeznice; Bzová II. Vzdělávání a osvěta Velkoformátový polep autobusu MHD (Kolín) Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěny 3 E-domky (Jimlín; Louny; Ústí nad Labem) II. Vzdělávání a osvěta Šrotonátor přichází červen 2009 Setkání se starosty Žatecka a Lounska Instalace stacionárních kontejnerů v Žatci (5 ks) Instalace stacionárních kontejnerů v Roudnici nad Labem (2 ks) Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěny 3 E-domky: Pardubice; Svitavy I; Svitavy II II. Vzdělávání a osvěta Šrotonátor přichází Pardubice 16 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

17 ASEKOL info 6. Plzeňský 7. Liberecký 8. Vysočina 9. královéhradecký Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 8 E-domků: Nepomuk; Tachov; Chodov; Plzeň; Ždírec; Kralovice; Třemošná; Nýřany II. Vzdělávání a osvěta Dobřany - soutěž na podporu třídění informační stánek se soutěžemi Reklama v Plzeňském a Klatovském rozhledu (Šrotonátor přichází, E-domek) propagace E-domku na sběrném dvoře Kralovice Šrotonátor přichází Plzeň Instalace Šrotonátora ve školícím středisku Černošín Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 6 E-domků: Liberec; Turnov; Hodkovice nad Mohelkou; Hrádek nad Nisou; Frýdlant; Jilemnice II. Vzdělávání a osvěta Věnuj mobil projekt spolufinancován z prostředků kraje Šrotonátor přichází červen 2009 Krajská setkání nabídka podpory zpětného odběru elektrozařízení obcím Slavnostní otevření E-domku na sběrném dvoře v Liberci Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 10 E-domků: Počátky; Jihlava; Ledeč nad Sázavou; Okříšky; Budišov; Moravské Budějovice; Bystřice nad Perštejnem; Přibyslavice; Černovice; Chotěboř II. Vzdělávání a osvěta Krajská komunikační kampaň informační stánek ASEKOL se soutěžemi pro děti Soutěž obcí My třídíme nejlépe Šrotonátor přichází (Jihlava) Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 5 E-domků: Hradec Králové; Sadová; Nový Bydžov; Bezděkov nad Metují; Týniště nad Orlicí II. Vzdělávání a osvěta Prezentace na setkání ORP (Janovičky, Mladé Buky) Semináře pro obce (Broumov, Náchod, Dvůr Králové, Rychnov nad Kněžnou) Slavnostní odhalení E-domku (Hradec Králové) Dožínky přívěs Svět recyklace Soutěž Čistá obec Jihomoravský 11. Moravskoslezský 12. Olomoucký 13. Zlínský Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 6 E-domků: Bučovice; Rájec-Jestřebí; Blansko; Hlohovec; Jevišovice; Sedlec u Mikulova II. Vzdělávání a osvěta Dny Země (Brno Špilberk) Ekojarmark (Veselí nad Moravou) Dny Země (Kyjov) Akce Věnuj mobil Podpora školského zařízení pro environmentální vzdělávání (Lipka) Ocenění výherců ankety Zelené úřadování (září 2009) Šrotonátor přichází (Brno září 2009) Články v Jihomoravských ekolistech Prezentace na setkání ORP Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěny 4 E-domky: Příbor; Jablunkov; Trojanovice; Staré Město II. Vzdělávání a osvěta Seminář s přednáškou pro starosty pořádaný TS Bruntál Dni Země Třinec Šrotonátor přichází Opava Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 8 E-domků: Dubicko; Prostějov; Kojetín; Šumperk; Tovačov; Troubky; Uničov; Vápenná II. Vzdělávání a osvěta Slavnostní otevření E-domku (Prostějov) Akce pro veřejnosti (Prostějov; Olomouc) stánky s tématikou zpětného odběru elektrozařízení Semináře pro starosty Soutěž o keramické sluchátko Rozsah spolupráce I. Technická podpora Rozmístěno 8 E-domků: Jablůnka; Tlumačov; Napajedla; Otrokovice; Koryčany; Hulín; Staré Město; Uherské Hradiště II. Vzdělávání a osvěta Polep odpadových nádob a svozových vozů Ocenění výherců soutěže O keramickou popelnici Šrotonátor přichází (Zlín září 2009) Prezentace na setkání ORP 17

18 reportáž / text: Jiří Holubec / foto: Michael Kratochvíl Poklady z popelnic Jedno staré přísloví tvrdí: Pro jednoho odpad, pro druhého poklad. O tom, jak pravdivé toto tvrzení je, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči během jednoho odpoledne stráveného ve společnosti lidí, kteří si říkají freeganisté. Sedíme v bytě, který se před nějakým časem stal centrem pozornosti snad všech médií. Prázdné prostory v pražské Truhlářské ulici dal jejich majitel k užívání obyvatelům letos v létě vystěhovaného squatu Milada. Noviny i televize se několik týdnů předháněly v líčení hrůz, které budou muset občané bydlící okolo trpět, a když se nic takového nestalo, zavřela se nad případem voda. Popravdě řečeno, nic zvláštního k vidění tu nenajdete. Několik místností se starým, ale bytelným nábytkem, obývací pokoj se sedací soupravou a kuchyň, kde na plotně kouří několik velkých hrnců. V jednom bublá omáčka se sójovým masem, ve druhém se právě dovařily těstoviny. Náš průvodce, který si říká Štěpík, si naloží oboje na talíř a mezi vyprávěním se dává do jídla. Proti plýtvání Freeganisté se snaží žít způsobem, který co nejméně zatěžuje životní prostředí, shrnuje hned na začátek celou filozofii hnutí. Nesouhlasíme s dnes rozšířenou filozofií, že všechno musí být nové, a co se pokazí nebo třeba jen vyjde z módy, je lepší vyhodit. Vyhrazujeme se proti konzumu, bezmezné spotřebě a plýtvání. Snažíme se využívat věci, které lidé už nechtějí, dají je do bazarů, vyhodí je, nestarají se o ně. Ať už je to nábytek, domy nebo třeba potraviny. Stejně jako velkou část freeganistů, ani Štěpíka nevede k využívání recyklátů společnosti ekonomická nutnost. Sám říká, že je schopen si zajistit dostatečný příjem z brigád a příležitostných prací. Hlavní motivací pro něj je vymezit se proti plýtvání. Celý prostor Truhlářské je důkazem, že věcí, kterých se dobrovolně zbavujeme, je více než dost. V obývací místnosti sedíme na zánovních polstrovaných sedačkách, v kuchyni jsou funkční sporáky, nádobí se myje v nerezovém dvoudřezu. O patro výš dokonce funguje slušně zařízené počítačové centrum. Opět sestavené z odložených a vyřazených součástek. Vše pochází ze skládek, kontejnerů a z inzerátů nabízejících věci za odvoz. Čas od času se nám ozvou firmy, jestli nechceme třeba dvacet telefonů, říká Štěpík. V Truhlářské se zužitkuje vše, co se dá, zbytek je k dispozici ve zdejším Freeshopu, kde je veškeré zboží zdarma. Případ z Británie Hnutí freeganistů ( není českou specialitou. Vzniklo v polovině 90. let minulého století v Anglii a rozšířilo se v podstatě po celém světě. Tomuto fenoménu se nedávno věnoval například i článek v prestižním britském časopise The Guardian, který sledoval případ Tristrama Stuarta. Ekologický aktivista Tristram se dlouhodobě věnuje sledování procesu zpracování odpadků. Ve své knize Waste: Uncovering the Global Food Scandal (Plýtvání: Odhalení globálního potravinového skandálu) se zaměřuje na hospodaření s potravinami. Na řadě případů dokazuje fakt, že plýtvání po- Štěpíkova dodávka je z velké části pospojována z recyklovaných dílů a to i včetně funkční navigace 18 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010

19 Dvůr malého supermarketu v Břevnově nás mile překvapil travinami je jedním z neopomenutelných faktorů způsobujících ekologické problémy dnešní doby. Podle Tristrama Stuarta, ale i podle šetření nezávislé organizace Wrap z roku 2008, skončí ve Velké Británii v popelnicích ročně kolem šesti milionů tun potravin. Britové prý každých 12 měsíců vyhodí 484 milionů neotevřených jogurtů, 1,6 miliardy jablek (27 jablek na každého obyvatele Británie) a 2,6 miliardy krajíců chleba. Do průzkumu navíc nebyly zahrnuty potraviny, které vyhazujeme v zaměstnání anebo které necháme na talíři v kantýnách a v restauracích. Sečteno a podtrženo, Britové prý vyhazují přibližně čtvrtinu potravin, které koupí. Není důvod se domnívat, že bychom na tom v Česku byli lépe. Vyrážíme na nákup! Naše výprava za recykláty moderní společnosti začíná nástupem do Štěpíkovy obytné dodávky, která je jak jinak také z velké části pospojovaná z recyklovaných dílů a částí. Patro na spaní je sešroubováno ze starých filmařských kulis, dveře jsou vlastnoručně vyvařené a nad volantem dokonce svítí GPS navigátor. To je taky recyklát, podotýká Štěpík, když se bludištěm jednosměrek Starého Města suneme na most přes Vltavu. Našel jsem ji u kontejneru, byla plně funkční, jen nesvítil display. Všechno, co potřebovala, bylo rozebrat a očistit zoxidovaný kontakt. Po asi čtvrthodině jízdy zabočí naše dodávka na dvůr malého supermarketu v Břevnově. Vedle obřích obchodů v centru vypadá spíš jako maloměstská samoobsluha, ale podle našeho průvodce je právě taková velikost ideální pro dobrý nákup. Jak nám je vysvětleno, velká nákupní centra začala své kontejnery hlídat poté, co se staly terčem nájezdů skupin bezdomovců, kterým bylo jedno, v jakém stavu je zanechají. Odpadky roztahané v okruhu sta metrů nejsou pro tichou toleranci kontejnerových lovců dobrým předpokladem. Štěpík natahuje pracovní rukavice, zkušeně zaloví v první ze dvou plastových nádob a vedle něj začne rychle narůstat hromádka potravin. Deset zabalených knedlíků, kterým dnes prošla doba minimální trvanlivosti. 25 jogurtů stejného data. Dvoukilový svazek mrkve, síťka pomerančů, kilo mandarinek, síťka kiwi, z nichž je jedno chycené plísní. 8 krabic biomléka, které včera prošlo. Cukety, lilky, papriky. Prášek na praní s natrženým obalem. Lovec zkušeně vytřídí potraviny s poškozeným obalem nebo v nepoživatelném stavu a zbylý nákup, odhadem zhruba za osm set korun, skládáme do kartonové krabice. Když jsme skoro hotovi, objeví se na rampě za drátěným plotem zaměstnanec supermarketu s cigaretou. Evidentně si není jistý, jak na naši přítomnost reagovat, a nijak ji nekomentuje. Ani na pozdrav neodpoví, ale na Štěpíkovu žádost nám přes plot podá prázdnou krabici, do které skládáme zbytek. Před odjezdem zametáme okolí kontejnerů a srovnáme je na místo. Pán nás beze slova sleduje a pak nám kývne na rozloučenou. Najedí se všichni Cestou zpět do Truhlářské absolvujeme ještě několik krátkých zastávek na vytipovaných místech. Jednou je to velkoobjemový kontejner, podruhé načerno vzniklá skládka věcí vynesených z kolemstojících činžáků. Do dodávky se postupem doby stěhují drobné i větší předměty. Zednická lžíce. Ocelový profil, ze kterého se dá leccos svařit. Poloprázdný plastový kanystr s čisticím prostředkem. USB kabel, grafická karta a vyřazený monitor k počítači. Naše výprava trvala necelé tři hodiny a výsledek nás stačil přesvědčit o tom, že z věcí, které považujeme za odpad, může vlastně velmi komfortně žít nejen jednotlivec, ale i celá komunita. Otázka, která by patrně napadla každého, zní: Nelze zajistit, aby zboží nekončilo v odpadcích, ale u lidí, kteří si ho (ať už z jakéhokoli důvodu) nemohou koupit? Podle vysvětlování našeho průvodce určitý systém funguje například v Nizozemsku. Supermarkety zde svážejí na jedno místo potraviny a zboží těsně před koncem záruční doby. Každý, kdo má zájem, se může zaregistrovat u místního úřadu a po předložení průkazu má možnost si z navezeného zboží vybrat, co spotřebuje. Štěpík ovšem namítá, že centralizace, legislativa a rozdělování průkazek takové lidi označuje jakousi sociálně nelichotivou nálepkou. Já nechci, abych se musel někde registrovat. Vím, kde najdu vše, co potřebuji k životu, a dovedu si to obstarat. A kdokoli chce, může se přidat. Naše komunita funguje na základě sdílení jakéhosi know-how. Nejsme rozdělení na organizátory a účastníky. Každý přispívá, čím může, vše se zpracovává společně a společně z výsledků žijeme, vysvětluje. Každý týden navíc vaříme z věcí, co nezpracujeme, oběd pro bezdomovce. Na tom, že fungujeme z recyklátů společnosti, nevidím nic špatného. Lovci pokladů Kolem pražských kontejnerů se shromažďuje pravidelná skupina lovců, kteří z nich jsou schopni vydolovat často doslova poklady. Když se v okolí vyklízí prvorepublikový byt, najdete v nich ručně vyřezávané lustry z 30. let, nábytek z leštěného dubu, oblečení, příbory a nádobí. Nezřídka i knihy, obrazy nebo sošky, jejichž hodnota jde do tisíců. Recyklované modely Spisovatelka, novinářka a freeganistka Gene z New Yorku se objevila na obálce americké CosmoGirl v modelu sestaveném výhradně z oblečení nalezeného během jedné noci na ulici. Organizovaná snaha O využívání nespotřebovaných potravin se ve světě snaží řada organizací, například Food Not Bombs (Jídlo, ne bomby) nebo Second Harvest (Druhá sklizeň). 19

20 rozhovor / text: MILAN MACHATÝ / FOTO: archiv electro-coord Odebrali jsme okolo tří čtvrtin maďarského elektroodpadu Zajímalo nás, jak funguje systém zpětného odběru v dalších postkomunistických zemích. Jaké tam řeší problémy a jakých výsledků ve zpětném odběru a recyklaci elektrozařízení dosahují? Vydali jsme se proto do Budapešti za představiteli tamních kolektivních systémů a asociací, které se danou problematikou zabývají. Na naše otázky odpovídali provozní ředitel Electro-Coord Magyarország Kht. Peter Kovacs a ředitelka CECED Magyarország Egyesülés Fanni Mészáros. Jak jste spokojeni s úrovní současné maďarské legislativy týkající se zpětného odběru elektrozařízení? Peter: Současná maďarská legislativa vychází z evropské směrnice o elektroodpadu, která vstoupila v platnost 13. srpna 2005 a velice dobře plní svůj účel. Směrnice vytvořila podnětné podmínky pro výrobce, kolektivní systémy a společnosti zabývající se nakládáním s odpady. Naše legislativa sice od té doby prošla drobnými kosmetickými úpravami, nevyžádala si však výraznější změny a poskytuje všem zainteresovaným jasné instrukce, jak postupovat při zpětném odběru a následném zpracování elektroodpadu v souladu s právními předpisy. Co v tomto směru považujete za největší problém, který by se měl řešit nejdříve? Peter: Jak ostatně vyplývá již z odpovědi na předchozí otázku, v Maďarsku nemáme v současné době žádný závažnější legislativní problém. Našli bychom spíše menší nedostatky, jež by bylo dobré časem odstranit. Takovým příkladem může být třeba rozdělení elektroodpadu do jednotlivých skupin, které dnes tak úplně neodpovídá reálné situaci z praxe. Podle našeho názoru by bylo logičtější rozdělení do následujících pěti skupin: velké domácí spotřebiče, chladicí a mrazicí spotřebiče, osvětlovací zařízení, zařízení s vakuovými obrazovkami a monitory, drobná elektrozařízení. Takové rozdělení by podle nás přineslo do systému větší flexibilitu. Můžete v krátkosti představit systém zpětného odběru Electro-Coord? Forgó Morgó V roce 2006 zahájila CECED Magyarország ve spolupráci s ELECTRO-COORD Magyarország celostátní kampaň propagující efektivní využívání elektrické energie. Kampaň dostala název Forgó Morgó (volně přeloženo: potížista) a jejím cílem je nahradit v co nejkratším horizontu staré domácí spotřebiče, které nejsou zrovna šetrné k životnímu prostředí a spotřebovávají značný objem energie, moderními, ekologicky šetrnými a energeticky úspornými řešeními. Peter: Electro-Coord provozuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení ve všech kategoriích. Do naší působnosti spadají hypermarkety, obchodní řetězce i jednotlivé obchody prodávající produkty zahrnuté ve všech skupinách elektrozařízení včetně osvětlovacích zařízení. Jednak od nich zpětně odebíráme použitá elektrozařízení vrácená zákazníky a jednak máme přímo v jejich prostorách umístěné speciální kontejnery, kam mohou lidé sami použité elektro odložit. Organizujeme také pravidelné svozy elektroodpadu v obcích, odkud se elektroodpad dopravuje přímo do zpracovatelských firem. Jak hodnotíte výsledky sběru za poslední rok? Peter: V roce 2008 (v době uzávěrky čísla ještě nebyly známé údaje za rok 2009) jsme zpětně odebrali přes tun elektroodpadu, což představuje okolo 75 % celého maďarského trhu. To je velmi dobrý výsledek, který nás posiluje v odhodlání ještě vylepšit fungování a výkonnost našeho kolektivního systému. Jak jste spokojeni s dopadem osvětové kampaně Forgó Morgó, kterou společně uvedly v život CECED Magyarország a ELECTRO-COORD Magyarország? Chystáte letos v rámci kampaně nějaké novinky? Fanni: S kampaní jsme velmi spokojeni, vždyť také na konci minulého roku získala v Praze cenu National Energy Globe Award v kategorii maďarských osvětových kampaní. Figurka Forgó Morgó se v posledních třech letech stala velmi dobře známou mezi dětmi i dospělými. Dnes je vlastně v Maďarsku jakýmsi symbolem energetické hospodárnosti. V tomto roce bychom rádi Forgó Morgó financovali ze zdrojů EU, kampaň se tentokrát zaměří především na zpětný odběr drobných elektrozařízení. 20 ZPĚTNÝ ODBĚR 1/2010