PROBLEMATIKA ŽEBRÁKU A BEZDOMOVCŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROBLEMATIKA ŽEBRÁKU A BEZDOMOVCŮ"

Transkript

1 Stati a zprávy z výzkumu PROBLEMATIKA ŽEBRÁKU A BEZDOMOVCŮ Jaroslava Pavelková Anotace: Příspěvek je věnován problematice bezdomovců a žebráků. Podává základní informace o této tematice jako o sociální kategorii lidí zjevně chudých, žijících na okraji majoritní společnosti a vyznačujících se svým specifickým způsobem života. Součástí práce je také upozornění na zvýšenou péči, kterou je nutné věnovat při přípravě budoucích pedagogů v otázkách vzájemné tolerance a rovnosti všech lidí bez biologických a kulturních rozdílů (projevy rasismu, náboženské nesnášenlivosti, xenofobie a intolerance) i v pochopení nezbytné péče o zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Pochopení multikulturních rozdílů se stává v současné době vysoce aktuální ve všech státech Evropské unie. Klíčová slova: multikulturní výchova, projevy rasismu, náboženské nesnášenlivosti, xenofobie a intolerance, nezbytná péče o zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Úvod Rychlý technický rozvoj v současném světě a náš vstup do Evropské unie si kromě dalších opatření ve společnosti nepochybně vyžádal i rozsáhlé změny v přístupech k problematice multikulturní výchovy na všech typech škol. Ty v současné době procházejí rozsáhlými změnami orientovanými na rámcové vzdělávací programy pro základní a gymnaziální vzdělávání v návaznosti na rámcový program pro předškolní vzdělávání. Proto musí zákonitě i budoucí pedagogové z hlediska své funkce věnovat pozornost problematice vzájemné tolerance a rovnosti všech lidí bez biologických a kulturních rozdílů (projevy rasismu, náboženské nesnášenlivosti, xenofobie a intolerance) i pochopení nezbytné péče o zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva (Pavelková 2002). Pochopení těchto multikulturních rozdílů se stává v současné době vysoce aktuální ve všech státech Evropské unie. Problematika multikulturní výchovy Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (1999) poukazuje na jejich existenci právě v současné společnosti. Úkol zabezpečovat prevenci proti těmto projevům vyplývá z Ústavy České republiky, z Listiny základních práv a svobod, z Úmluvy o právech dítěte a z ostatních mezinárodních paktů a úmluv, které ústavní orgány ČR ratifikovaly. A právě klíčové místo při vedení dětí a mládeže k toleranci, k posilování pozitivního postoje k minoritám a lidem různých národností, náboženství a kultur včetně lidí v nouzi zaujímají školy a školská zařízení. Ty proto musí využívat možnosti

2 celkového výchovného působení, v jehož průběhu jsou žáci přiméřeně svému věku a na základě svých širších sociálních zkušeností podněcováni k diskusi na dané téma. K účinnější prevenci ukládá MŠMT všem pedagogickým pracovníkům, aby věnovali zvýšenou pozornost vytváření příznivého klimatu školy i jednotlivých tříd, podporující vzájemný respekt a partnerské vztahy mezi učitelem a žákem. Doporučuje týmovou spolupráci, výchovu k sebeúctě, komunikační dovednosti, ale také k pocitu spoluprožívání. Je nutné rozvíjet žádoucí altruistické postoje k lidem jiné národnosti, etnické nebo náboženské příslušnosti a k lidem v nouzi. Je zapotřebí nenechat bez povšimnutí žádný projev ani náznak intolerance, xenofobie nebo rasismu a okamžitě přijímat vhodná konkrétní pedagogická opatření. S žáky je nutné otevřeně diskutovat o uskutečněných besedách, přednáškách, návštěvách filmových a divadelních představení, o televizních a rozhlasových pořadech, které obsahově souvisejí s danou tematikou. MŠMT upozorňuje také na možnost využití nabízené spolupráce v oblasti vzdělávání s nestátními subjekty, které mají v programu multikulturní výchovu, vzdělávání Romů, uprchlíků, lidí v nouzi a různých národností a etnik. Obecně lze tedy konstatovat, že cílem výchovy v rodině i ve škole by mělo být vychovat silné osobnosti, které budou schopny postarat se samy o sebe v rámci svých možností, ale také postarat se o druhé, pokud toho oni sami schopni nebudou. Nejméně informací se do povědomí dětí a mládeže dostává o problematice bezdomovců a žebráků (lidí potřebných, lidí v nouzi). V současné době, kdy se svět v důsledku ozbrojeného konfliktu vedeného pod záminkou obrany náboženských myšlenek zmítá na pokraji hlubokého společenského rozkolu, se upozorňování na pomoc lidem bez střechy nad hlavou a poukazování na sociální problémy dnešních všedních dní zdá asi malicherné. Někomu z nás se to tak opravdu může jevit v kontextu se současnou celosvětovou situací. Je však nutno si uvědomit, že za mnohým problémem, ukrytým třeba pod náboženským obalem, jsou skryty hluboké společenské příčiny střetávání se ekonomických a politických zájmů různých tříd a sociálních vrstev. Hlavním účelem předloženého příspěvku je poskytnutí informací o osobách bez stálého ubytování a podpory rodiny, získávajících si peníze na obživu žebráním na území České republiky. Do skupiny bezdomovců jsou řazeni lidé, kteří svým způsobem života, chováním a zvyky stojí mimo běžnou společnost a nenaplňují její zásady a zvyklosti. Přechod od paternalistického státu k dravému kapitalistickému systému vyvolal tak převratné změny v politickém i ekonomickém zřízení, že ne každý jedinec byl schopný se nastalé situaci přizpůsobit. Tak se jev, běžný v západních vyspělých zemích, objevil v České republice v poměrně drastické podobě, protože společnost nebyla na něj připravena.

3 Tento nový fenomén se naplno projevil v České republice po roce 1989 a má bohužel vzrůstající tendenci. Z existenční krize je ale velmi nesnadné se bez účinné vnější pomoci navrátit k obvyklému životnímu stylu. Lidé na takto poznamenané osoby na pokraji společnosti reagují různě. Jejich postoje jsou směsicí soucitu i odporu, snahy pomoci, ale i pokusem nevnímat je, či odstranit z dohledu ostatních lidí. Předsudky a neznalost problému mohou mnohé z obyvatel v naší republice přimět k vytváření nepřátelských postojů vůči těmto lidem jako ke skupině a k naprosto negativnímu přístupu, spojenému až s agresí. Řešení problematiky zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných jedinců i skupin obyvatelstva je neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné české společnosti (Černá 2002). Demokratická společnost uznává a respektuje skutečnost, že všichni lidé mají stejná práva, avšak ne vždy v této souvislosti máme na zřeteli postižené či sociálně znevýhodněné skupiny lidí. Koncepce přirozených lidských práv se objevila již v sedmnáctém století jako odpověď na sociální otřesy, rozvrat a transformaci k modernosti v Evropě, ale v těchto časech měla v rámci společnosti tato práva pouze malá vybraná skupina lidí (Venerová 2002). Opravdová změna myšlení související s právy jednotlivce se objevuje teprve v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Ale až po rozpadu Sovětského svazu a skončení studené války v roce 1990 se stávají lidská práva regulérní a dobře zavedenou součástí mezinárodních vztahů. I v naší zemi po sametové revoluci konečné dochází v mnoha oblastech (ekonomické, sociální i kulturní) k řadě pozitivních změn, které úzce souvisejí s právy občanskými a politickými. Bylo by možné se domnívat, že po opět nabyté identitě a sociálním uvolnění se vše bude vyvíjet progresivně. Je ovšem logické, že s nabytou svobodou se musely objevit i negativní fenomény, které u nás za socialistického režimu sice existovaly ve skryté podobě, ale tehdejší zřízení je nepřipouštělo ani do povědomí veřejnosti. Vládními opatřeními byli jedinci specifičtí svým způsobem života odlišným od majoritní společnosti kriminalizováni a jedním z prováděných opatření bylo, že tito lidé byli umísťováni do nápravných či psychiatrických zařízení (porušování práva na práci). Zviditelnění těchto křivd nezařazených či z vlastního selhání neschopných lidí nastalo po sociální změně v roce M. Horáková (1995) uvádí některé příčiny, které vedly k velkému nárůstu členů této sociální skupiny (zánik pracovní povinnosti; nezaměstnanost se ztrátou bydlení v podnikových ubytovnách; rozsáhlá vězeňská amnestie udělená tehdejším prezidentem Václavem Havlem; rozpad velkých, zejména stavebních podniků, tradičně zaměstnávajících nekvalifikovanou, problémovou a mobilní pracovní sílu; změny v bytové politice; vzrůstající ceny potravin s následnou

4 inflací). Ve své podstatě příčiny selhání ze stejných důvodů vyplývají i z posouzení našich případových analýz. Nerovné vztahy mezi nízkými příjmy a vysokými náklady na bydlení se rovněž odrazily v životě jednotlivých domácností (Nedomová, a kol. 1999). Ztráta pomyslného pořádku a povinnosti k státu i sama k sobě se musela odrazit v postojích k vlastní zodpovědnosti. V současnosti dochází k posunu v chápání liberální autonomie, což vede k vytvoření nového životního kréda - existence nepodřízené jakýmkoliv vnějším pravidlům. Dochází k zbavení se závazků vůči společnosti i některým jednotlivcům; základní individuální práva se proměnila ve stále se rozšiřující pouhý seznam nároků k státu a společnosti (Ruczaj 2004). Od jejich nepochopení a vlastní pohodlnosti a selhání je už jen malý krok dostat se k procesu institucionalizace chudoby (Hayek 1991). Definovat jakoukoli problematiku v oblasti společenských vztahů a z nich nastávajících situací je velice obtížné, v mnoha případech až nemožné. Abychom se však dále mohli zabývat sledovaným problémem, musíme alespoň na obecné úrovni definovat pojem bezdomovec" a žebrák". Pro laickou veřejnost mohou tyto termíny splývat se skupinou lidí, kterou potkávají na ulicích zpravidla ve zuboženém stavu. Již pouhým rozložením slova bezdomovec jej můžeme definovat jako člověka, který nemá domov (bydlení). Podle některých autorů (Hradecká; Hradecký 1996, Vágnerová 1999) je ztráta přístřeší pro tyto lidi výsledkem generalizovaného psychosociálního selhání, spojeného se ztrátou komplexu obvyklých rolí, které vede k jejich vyčlenění na okraj společnosti v důsledku jejich neschopnosti participovat na běžném kvalitním životě a přizpůsobit se zvyklostem ostatní společnosti. Žebráctví však oproti bezdomovství je způsob obstarávání si hmotných potřeb pro život buď vlastním oslovováním a žebráním u lidí na ulici, či pasivním upozorňováním na svoji osobu a své potřeby. Je praktikováno dokonce i provozováním určité aktivity na ulici, která procházející neinvazivně žádá, aby provozovatele obdarovali. Být žebrákem neznamená být bezdomovcem a naopak. Člověk v nouzi bez domova si nemusí svoji obživu obstarávat žebráním. Často se však bohužel setkáváme s žebrákem, který je současně člověkem bez přístřeší - tedy bezdomovcem. Příčiny bezdomovství (Hradecká; Hradecký 1996) můžeme rozdělit na objektivní a subjektivní. První jsou podmíněny např. nevhodnou sociální politikou státu a sociálním zákonodárstvím a odráží se např. v nedodržování lidských práv, v nerespektování práva a rovných příležitostí pro všechny občany, ve vzdělanosti občanů, nemožnosti uplatnění v zaměstnání, v sociální ochraně, v zabezpečení stáří a nemoci, v nezaměstnanosti mladých lidí, xenofobii, etnických problémech, emigraci apod. (http://olam.cz/aktuality/liberalni_unie/liberalni_unie.html).

5 Subjektivní faktory jsou ovlivněny samotnými jedinci, jejich rodinami, různými společenskými skupinami či komunitami, jejich dispozicemi a schopnostmi, temperamentem bezdomovce, jeho věkem, dosaženým vzděláním apod. Lze na ně nahlížet z pohledu materiálního (bydlení, zaměstnání, tragické události v rodině, majetkové poměry, neočekávané události ve společnosti, povodně apod.), nebo z hlediska poruch a zhroucení vztahů v rodině či komunitě s jejím následným selháním, nebo s ohledem na problémy v osobnosti samé (mentální retardace, duševní či tělesná choroba, nesamostatnost, osamělost, invalidita, závislost na alkoholu nebo drogách, sociální nezralost, etnické rozdíly). Velmi často se na subjektivních faktorech podílejí i situace, vzniklé po propuštění z léčeben, ústavů, vězení či po dosažení dospělosti v etopedických zařízeních. Podle Hradecké a Hradeckého (tamtéž) bezdomovectví není otázkou individuálního výběru, jak by bylo velmi jednoduché konstatovat. Sociologové tvrdí, že bezdomovský" fenomén je část sociálního procesu, důsledek kontinuálních sociálních a ekonomických sil, vedoucích až k sociálním strukturám (trh práce, trh s byty, sociální zabezpečení jako státní opatření, vzdělávání a výchova, rodinné struktury), vztahuje se tedy k obecným standardům a podmínkám společnosti jako takové. V současné době, jak známe některé příklady z literatury o sociálně slabých rodinách, kdy se postavení ve společnosti přenášelo na další generace, se většina lidí nenarodí jako bezdomovci, ale stává se jimi během života. Co se může přihodit v životě člověka, aby se dostal z poměrně dobře zajištěné rodiny až na spodinu společnosti? Podle Janebové (1999b) se musí přihodit dvě věci: Určitá událost člověka vyvede ze zaběhnuté stopy (např. ztráta zaměstnání, smrt blízké osoby, nervový zlom, těžký rozvod, násilí v rodině, sexuální zneužívání příbuznými nebo jen zlomená noha). Tyto a podobné situace se objeví v životním běhu spousty lidí, ale samozřejmé, jak autorka uvádí, ne všichni se na jejich podkladě stanou bezdomovci. K tomu musí spolupůsobit ještě druhý faktor, a to je absence pomocné ruky někoho blízkého. Pokud dostane člověk v takové těžké chvíli pomoc, podporu, zázemí či dočasné bydlení, zřetelné se může oddálit od způsobu života bezdomovců. V opačném případě, je-li všemi odvrhnut a zůstává se svými problémy sám bez pomocné ruky, je větší pravděpodobnost, že se nakonec zařadí mezi bezdomovce. Je samozřejmé, že se vzniklá situace každému jedinci zvládá uspokojivě, pokud žije v širokém a funkčním rodinném zázemí s dobrými vztahy ve vlastní rodině či s příbuznými nebo známými. Předtím, než se stane bezdomovcem, prodělává postižený podle Janebové (tamtéž) tři stadia ztráty: 1. Ztráta podpory rodiny - členové rodiny poskytují zdroje a rady při řešení problémů (materiální a duchovní podporu). Pokud rodinná podpora chybí nebo je oslabena, jedinec se obrací na přátele.

6 2. Ztráta podpory přátel - je stejně kritická jako ztráta podpory rodiny. Nejdůrazněji je pociťována ztráta psychické podpory a postupné ubývání kontaktů vede dále pomalu k izolaci jedince. 3. Ztráta podpory komunity - národní komunity tvoří veřejné instituce a organizace sociálních služeb. Zdroje poskytované komunitou však nejsou vždy adekvátní, aby zabránily ztrátě domova. Pomoc bývá také často nevhodná pro lidi s nestálou adresou. Ti, kteří propadnou záchranou sociální sítí, jež je produktem komunity, se stávají bezdomovci. Jak uvádí dále Janebová (tamtéž), toto třetí stadium je výchozím bodem pro cestu k chronickému bezdomovství. Z hlediska prezentace na veřejnosti rozděluje Hradecká; Hradecký (1996) lidi bez přístřeší do tří kategorií. Skupinu, která je na veřejnosti nejviditelnější, označuje jako bezdomovce zjevné. Patří do ní lidé, žijící na ulicích, nádražích, vyhledávající ubytování v noclehárnách či azylových domech. Tvoří pouze část lidí bez trvalého bydliště (podle ankety Naděje pouze tři osoby bez trvalého bydliště z jedenácti spí obvykle v noclehárnách, dvě v neadekvátních bytech, pět na veřejných místech, jedna ve squatu). Již v roce 1991 v časopise National Geographic je v článku o životě v postkomunistických státech autorem Szukem dokumentován obrázek s textem z budapešťského nádraží, kde je vidět nuzný způsob přespávání uprchlíků z Rumunska a bývalého SSSR na zemi. Mezi bezdomovce skryté zařazuje Janebová (1999b) skupinu lidí, která z nějakého důvodu nevyhledává pomoc veřejných nebo charitativních služeb. Tím unikají pozornosti těchto organizací a nejsou posléze zahrnuti do žádných sčítání bezdomoveckých populací, stejné jako lidé, kteří vyhledávají pomoc a ubytování u přátel a známých, třeba i jen na kratší dobu pobytu. Tato skupina často putuje a mění svá dočasná útočiště, ale s příchodem zimy se i tito jedinci uchylují do různých ubytoven. Podle našeho úsudku nejvíce zastoupenou skupinou bezdomovců, kterou Hradecká a Hradecký (1996) nazývají jako bezdomovce potenciální, patří lidé žijící v bytové nejistých podmínkách (rodinné či osobní problémy, riziko neudržení si či ztráty bytu) a také lidé čekající na propuštění z různých ústavů, vězení či na opuštění etopedického zařízení. Potřeby těchto osob jsou úřadům buď neznámé, nebo známé jen částečné. Evropské společenství počítá s ne méně než 2,5 milionu osob uznaných jako bezdomovci zjevní, což je 7,5 promile evropských obyvatel. Zde se však posuzují a registrují pouze osoby užívající službu nestátního nebo veřejného ubytování, nezahrnují bezdomovce skryté, ani ty, kteří užívají jiné formy pomoci, ani osoby v riziku nejistoty bytové nouze či ztráty bytu. Podle pramenů uvedených v České televizi v lednu 2004 bylo v hlavním městě Praze registrováno 3500 lidí bez přístřeší a jen pro 500 z nich bylo možné

7 zajistit důstojné přespávání (http://www. psychologie.studovna.cz/scripts/detailasp?id=3632). Podle sčítání, které proběhlo 19. února 2004 v noci (Kuptík 2004), bylo v Praze v té době 3096 zjevných bezdomovců žijících na ulici, v teplovodních kanálech, jeskyních, garážích, chatách a opuštěných domech a v případě nouze vyhledávajících pomoc charitativních organizací. Další zde žijí za úplatu v ubytovnách. Z uvedeného počtu je 2662 mužů (86%) a 434 žen (14%). Jak uvádí ředitel Naděje Ilja Hradecký: Nejde o přesné číslo, ale je to počet, podle kterého se dají odhadnout například potřeby pro počet lůžek na zimu apod." Výsledky sčítání pomohou k vytvoření programů, díky nimž bezdomovci mohou najít možnost návratu do běžné společnosti. Výsledky a závěry tohoto sčítání by se měly stát východiskem pro politiku pražského magistrátu, který díky primátoru Bémovi projekt inicioval. Sčítání prokázalo opět již známé příčiny bezdomovectví. Na prvním místě hraje roli rozpad rodin, ztráta zaměstnání, často také různé psychózy. Mezi bezdomovci se objevuje stále více starších žen, které přišly o práci. Pokud jde o zdánlivě malé procento žen ve sledované skupině lidí, příčinu vidí redaktor Ivan Kuptík ve svém článku v tom, že ženy dávají přednost i nejistým a často nerovnoprávným vztahům, které jim však zajistí domov. Pro sledování počtů uvažují organizátoři o dalším sčítání (Arcidiecézni charita, Armáda spásy, Městské centrum sociálních služeb a prevence hlavního města Prahy, Naděje), aby se jednak upřesnily počty lidí bez domova a podchytil se případný nárůst. Kraj Karlovy Vary ve stejném období (2004) přiznává asi 300 jedinců této skupiny, přičemž pouze 50 z nich bylo možno poskytnout přístřeší (jednalo se o velmi chladnou zimu, teploty dosahovaly po několik týdnů hluboko pod bod mrazu). Co se týče charakteristiky osobnosti bezdomovců a žebráků, podle našeho mínění mezi nimi není velkých rozdílů. Pro obě skupiny platí, že se jedná o jedince komplexně handicapované (sociálně, somaticky a zpravidla ještě psychicky). Ve velké míře u nich platí zvýšené riziko, že se mohou stát příslušníky obou námi popisovaných skupin. Často pocházejí z rodin dysfunkčních nebo vůbec neexistujících. Příslušníci těchto skupin byli již v dětství vystaveni nezájmu rodiny, podceňování, nebo byli dokonce vystaveni násilí a zneužívání (fyzickému či psychickému). Z nefungující rodiny byli vyhnáni, nebo sami utíkali a toulali se. Jejich schopnosti bývají snížené, chybí jim základní kompetence, které jsou nezbytným předpokladem k přijatelné sociální adaptaci. Nemívají rozvinuté volní vlastnosti, nejsou schopni přiměřené autoregulace, schází jim určitá odolnost a vytrvalost, často se nedovedou ovládat. Neorientují se ve společnosti, která je obklopuje, nechápou pravidla a normy, které regulují chování a vzájemné vztahy mezi lidmi. Odmítají je, nejsou schopni je uplatňovat a řídit se jimi v každodenním životě. Neznají svá práva,

8 a proto je také nemohou prosadit a využívat ve svůj prospěch. Jejich schopnosti mohou být snížené nedostatkem vrozených dispozic i získaným postižením (mentální retardace, změny osobnosti či následné změny psychiky v důsledku užívání návykových látek). Další příčina může být také v odlišné sociální zkušenosti (např. ústavní výchova, dlouhodobé léčebné pobyty ve zdravotnických zařízeních, pobyty ve věznicích). V těchto zařízeních je nutné přistoupit na jinou strategii chování, která se od běžného života značně odlišuje. Zvýšené riziko přijmout způsob života obou popisovaných skupin se často stává lidem s duševními chorobami, kteří po propuštění z léčeben (bez dostatečného rodinného zázemí) nejsou schopni se přizpůsobit přijatelné adaptaci na běžné životní podmínky a na samostatný život. I na základě nepříznivých zkušeností často rezignují na nutné potřeby k životu. Buď žijí sami, nebo se sdružují se stejně žijícími jedinci, či vytvářejí skupinu lidí, ovšem nikdy ne příliš početnou. Čím déle pak žijí tímto způsobem života, tím snáze k němu přivykají, zříkají se jakékoli změny, nic nechtějí, nečekají a často se domnívají, že ani nemá cenu se o nic pokoušet. Sebehodnocení a sebeůcta bývají u bezdomovců velmi nízké. Při posuzování vlastního života podle jejich mínění převládá negativní bilance (Vágnerová 1999). V rámci obranných reakcí přisuzují vinu za svoje selhání okolnostem či jiným lidem, bývají ukřivdění nebo rezignovaní, ale vinu a odpovědnost za stav skutečnosti nikdy nedávají sobě. Pokud je skutečnost jiná, schovávají se za milosrdné lži, kterým oni sami věří (bájivá lhavost), v kterých oni sami nikdy nehrají původce stavu či vzniklé situace. Často bývají podvedeni, opuštěni, poškozeni a zpravidla k tomu nikdy nezadají podnět. Stylizují se do postavy poškozeného, zkreslují realitu a jejich lež je spíše obrana vlastní sebeúcty. Samozřejmě může být využita i k vzbuzení soucitu a určité pomoci či získání výhod. Zvyknou si na tento způsob života, rezignují i na náhody, které by mohly vést k zlepšení jejich života. Do skupiny bezdomovců a žebráků řadíme lidi, kteří svým způsobem života, chováním a zvyky stojí mimo majoritní společnost. Obecně nenaplňují zásady a zvyklosti uznávané majoritní společnosti. Jsou nestandardní co se týče osobnosti, nekonformní, odmítají hodnoty, normy a zvyky společnosti, ve které se nacházejí. Zpravidla žijí buď alternativním způsobem existence, který je někdy až asociální, naprosto vybočující z běžného způsobu života. Podle Vágnerové (tamtéž) pak dochází v důsledku ztráty citově hlubších vazeb k emočnímu oploštění, často i k necitlivosti k sobě samému. Příčiny bezdomovectví a žebravého způsobu života se u obou pohlaví na obecné úrovni liší. Podle výzkumu Janebové (1999a) u mužů převládají jako první faktory materiální (ztráta bytu, zaměstnání), často v kombinaci s faktory osobními (nemoc, osamělost, závislosti, výkon trestu). U žen jsou to problémy vztahové, pře-

9 devším problémy v partnerských vztazích, často doprovázené násilím, zneužíváním a nevěrou. Obecně je ale menší zastoupení žen mezi popisovanými skupinami. Lze si jej vysvětlovat tím, že ženy často volí tzv. utajenou formu - snaží se skrývat nastalou situaci, vyhledávají život v nejrůznějších společenstvích či institucích, v různých podmínkách a úrovních (např. domovy pro matky s dětmi). Dokáží velmi dlouho setrvávat v nefunkčních rodinách za nelidských materiálních i psychických podmínek, než by opustily domov a vystavily sebe i děti nebezpečí žití v nejistotě. Pokud takto učiní a rozhodnou se problém vztahů v rodině řešit, odcházejí bydlet k přátelům či rodičům, často se však po určité době vracejí. Některé se mohou také dostat do skupiny žen, vydělávajících si na živobytí prostitucí. Jak soudí Janebová (tamtéž), některým ženám se povede návrat zpět domú z ulice proto, že trpí méně často závislostí na alkoholu a drogách, což bývá významnou bariérou na cestě z ulice pro muže. Podle Janebové (1999b) obé popisované skupiny selhávají v oblasti socializace. Nejsou schopny zodpovědného chování vůči sobě či někomu jinému. Nedovedou se o sebe postarat standardním způsobem. Jejich komunikace s ostatním světem je velmi omezená. Kontakty jsou vytvářeny jen navzájem mezi sebou - jejich sdružování je však účelové. Vytvářejí jakési subkultury (na nádražích, na ulici). Vztahy v těchto komunitách jsou velmi povrchní, situační a jsou určovány nutností situace se zřejmou nedůvěrou a nejistotou. Uvědomují si zcela zřetelně, i když si to otevřeně nepřiznají, že lidmi z majoritní společnosti nejsou akceptováni, a z tohoto důvodu je jejich chování často vyhrocené do různých extrémů (tendence k demonstraci submise - žebrání - a zdůrazňování své bezmoci, anebo latentní, ale i reálná agrese proti lidem s lepší sociální pozicí, která má obranný charakter a bývá spojena s pocitem oprávněnosti požadavku podpory). Janebová (tamtéž) rozlišuje podle typu integrace do bezdomovecké subkultury několik typů lidí bez přístřeší: 1. Nedávno dislokovaní-jsou to nováčci", nemají tendenci identifikovat se s rolí bezdomovce. Dosud sdílejí hodnoty majority, chtějí se dostat pryč z ulice, často jsou zaměstnáni alespoň na částečný úvazek. S jinými bezdomovci se nestýkají, protože očekávají, že se jejich situace brzy změní. Často se u nich objevuje tzv. kognitivní dizonance, kdy mnozí míní, že bezdomovci jsou kriminální živly závislé na alkoholu, s výraznou nechutí pracovat. Vyhýbají se kontaktům s lidmi v útulcích i na ulici. Velmi traumatický je pro ně přechod do nízkého statutu spojeného s negativní stigmatizací a fyzickou nejistotou (každodenně musí řešit banální" problémy s osobní hygienou, spánkem v teple a suchu, přístupem k pitné vodě a jídlu, s toaletou apod.).

10 2. Izolovaní - nedávno dislokovaní - nemají schopnost získat zdroje k návratu, dostávají se z kontroly sociálních sítí a institucí, cítí stále menší závaznost konvenčního chování, jsou již odcizeni tradičním rolím a hlavnímu proudu společnosti, ale mají i těžkosti spřátelit se s ostatními bezdomovci. Ocitají se v osamělosti, až izolaci. Kladou si otázky: kdo jsem a kam patřím. Často u nich dochází ke ztrátě identity ve dvou úrovních: za prvé na úrovni společenské, vytvořené identity, reprezentované stylem bydlení a stálostí adresy, která je opravňovala k mnoha požitkům a jistotám; za druhé ke ztrátě smyslu identity v individuální rovině (proč se vůbec zamýšlet nad svou identitou, když nejdůležitější věcí je přežít). 3.a Identifikovaní - izolovaní - jsou na ulici již delší dobu, žijí sami, vyhýbají se kontaktům s ostatními bezdomovci. Typickými představiteli jsou tzv. háčkaři" či lovci", kteří získávají svou obživu z odpadkových košů a popelnic. 3.b Identifikovaní - žijící ve skupině - přijali styl života a hodnoty subkultury stejné žijících lidí, čerpají z této skupiny podporu. Tento způsob života ve skupině vyžaduje vysoký stupeň začlenění, zároveň je však více psychologicky funkční než u izolovaných identifikovaných bezdomovců. Na druhou stranu u nich dochází k vysokému vyčlenění z tradiční kultury. Ze skupiny čerpají jídlo, úkryt či jiné zdroje, funguje mezi nimi jakási nespecifikovaná dělba práce. Nevýhodou skupiny je její viditelnost, což vede k pozornosti ze strany policie. Je zde větší pravděpodobnost kriminalizace. Podle autorky obecně platí, že čím více má jedinec přátel mezi bezdomovci (a myslíme, že toto pravidlo je platné také pro skupinu žebráků), tím více je začleňován a zařazen do jejich subkultury, a tím více bariér musí překonat při návratu k normálnímu způsobu života. Podobná úměra je platná i mezi délkou času stráveného na ulici a možností návratu k běžnému způsobu života v majoritní společnosti. Každý člověk se raději srovnává se sobě rovnými a podobnými jedinci; toto pravidlo platí bez výhrady i pro naši skupinu (zde ještě navíc s pocitem izolovanosti a zvláštností způsobu života natolik rozdílného od majoritní společnosti). V současné době byly zřízeny ubytovny pro tuto skupinu lidí, ty však počtu přežívajícímu popsaným způsobem života kapacitou nepostačují. Tito lidé často dávají přednost pobytu ve volných prostorech bez pravidel a organizace ubytování, v tzv. svobodných" prostorech (nádraží, metro, vlaky, sklepy, parky, ulice, mosty, opuštěné domy, chaty apod.), i když si uvědomují, že se vystavují určitému ohrožení života, neboť tato místa jsou nebezpečná. K dočasné změně jsou ochotni přistoupit jen za předpokladu špatného počasí, a to opravdu jen tehdy, jde-li jim o život (teploty pod

11 bodem mrazu). Nádraží ve velkých městech jsou pro ně zvláště přitažlivá a bezpečnější než ulice; jsou anonymní, mohou zde předstírat jen přestávku či přestup na cestě, přes den být ve městě a večer je použít k přespání. Často jsou otevřena po celou noc, zpravidla v centrech měst, kde je možné přijít k nutným penězům na přežití. Využívají je i k delším pobytům, kdy zde dochází k vytvoření určité subkultury, která může zajišťovat i relativní bezpečí a pomoc. Bohužel tato místa jsou využívána k přežití i lidmi závislými na drogách či prostituci, skupinami mladých lidí, jejichž charakteristickým rysem života je odmítání občanských povinností (žijí střídavě ve státech po celé Evropě), či kriminálními živly, které tato místa využívají k provozování nekalých činností (delikventy) a na skupinu žebráků a bezdomovců nahlíží jako na méněcenné občany. Někdy tady přežívají určité období lidé, zpravidla to bývají celé rodiny či skupiny cizinců, kteří zdejší pobyt využívají pouze jako přestupní stanici pro život v západní Evropě. Zdravotní stav těchto lidí je zpravidla v katastrofálním stavu, minimálně žádají lékařskou péči, a udělají-li tak, je často již pozdě. Vrátí-li se ze zdravotnického zařízení zpět na ulici, za pár dní je jejich stav stejný. Nadměrně konzumují alkoholické nápoje, což se poté často stává jejich jedinou životní náplní a vede k destrukci osobnosti a posléze i k zániku. Dostavují se i psychické problémy, kterým oni sami nepřikládají veliký význam, ale tyto umocněny alkoholem a špatným zdravotním stavem bez řádné výživy vedou k smrti jedince. Identifikace se stává významnou bariérou k resocializaci. Sociální srovnání uvnitř homogenní a izolované skupiny vede k podceňování problému, vzniká tendence k upevňování se" v bezdomovectví a i v žebrání o almužnu, čímž problém dále sílí a oddaluje možnost úniku z této životní situace (Janebová 1999b). Že se jedná o vážnou problematiku, na kterou nejsou ani naši učitelé, ani žáci připraveni, je možné demonstrovat na rozsáhlém výzkumu, který probíhal v letech 1999 až 2001 pod záštitou nadace Research Support Scheme. Zabýval se situací lidí v nouzi, bezdomovců a žebráků v Praze. Předložená studie se pokusila o antropologicko-sociální rozbor těchto otázek, včetně zmapování osobní případové anamnézy sledované skupiny lidí. Následně jsme provedli i rozhovory s obdarovávajícími, kteří dobrovolně na ulici přispěli lidem v nouzi. Vybrané informace k dané problematice z vlastního výzkumu Součástí našeho výzkumu bylo kromě dalšího i zmapování situace žebráků v Praze, zjištění jejich osobní anamnézy a možného řešení jejich dané životní situace z hlediska současné společnosti. Pomocí dotazníků jsme dále vyšetřili názory na sledovanou problematiku u žáků základních, středních i vysokých škol. Dotazník obsahoval v třinácti položkách otázky, které vypovídaly o povědomí pro-

12 blémů u mladé generace. Byl anonymní a zabýval se např. četností setkání s žebrákem či bezdomovcem, formulací pocitů z takových setkání a odrazem v postojích, názorech na příčiny špatné situace těchto lidí, zda je respondenti obdarovali a co je k tomu motivovalo. Byl sledován aspekt finančního zázemí rodiny, náboženského vyznání a možného řešení jejich neblahé situace z pohledu dotazovaného, ze záznamu vyplývající osobní pocity respondenta, zda si myslí, že by se sami mohli dostat do podobné situace apod. Dotazovaní se snažili i odhadnout denní příjem žebráka, možnosti pomoci těmto lidem a v neposlední řadě vážili, které skupině lidí v nouzi by byli ochotni dát peníze a proč (Krajčová 2001, Pavelková, a kol. 2002, Pavelková 2004). Z našeho šetření vyplynulo mnoho zajímavých informací, které byly publikovány již v několika sděleních, věnovaných problematice žebráků a bezdomovců. Důležitá pro nás ale byla didaktická šetření, která byla zaměřena na názory žáků základních, středních a vysokých škol. Jedním ze sledovaných kritérií bylo, jak se tyto postoje s dosaženým věkem mění (vytvořeno pět věkových kategorií: respondenty bylo 282 žáků ZŠ, 260 studentů SŠ a 300 vysokoškoláků). Věk respondentů kolísal od 8 do 28 let. Dotazníková akce proběhla v roce 2000 ve vybraných pražských základních a středních školách, na Pedagogické fakultě UK a v Koleji 17. listopadu v Praze. V dotazníku bylo 23 bodů, které vypovídaly kromě již uvedeného například také o postoji žáků a studentů ke skupině žebráků provozujících určitou činnost (hraní, zpívání apod.). Předpokládali jsme, že: 1/ starší žáci a studenti mají obsáhlejší zkušenosti a informace o problematice bezdomovců a žebráků, 2/ zkoumaní jedinci, kteří se hlásí k určité náboženské víře, obdarovávají žebráky častěji než ti, kteří se nehlásí k žádné víře, 3/ žáci a studenti, kteří se cítí lépe finančně zabezpečeni (uvedou v dotazníku svoji finanční situaci jako uspokojivou, až dobrou) budou obdarovávat častěji a vyšším obnosem než ti s horší finanční situací v rodině, 4/ ti, jež vyznávají jakékoli náboženství, si dokáží představit, že by se mohli též ocitnout v tak nepříjemné životní situaci, 5/ obava by mohla být z ocitnutí se na ulici" u jedinců, žijících v dobře finančně zabezpečených rodinách, 61 odpovídající mládež zaujímá pozitivnější postoje k žebrákům, kteří provozují nějakou zábavnou činnost (hrají či zpívají) než k jedincům pasivním, 71 všichni odpovídající se někdy s žebrákem či bezdomovcem setkali, 8/ respondenti se budou domnívat, že denní příjem žebráka je poměrné vysoký. Pro zajímavost uvádíme některé ze získaných výsledků: 1/ Počet žáků, kteří se přihlásili k nějaké církvi, s věkem narůstal. V každé

13 věkové skupině bylo nejvýrazněji zastoupeno křesťanství. Ostatní náboženství byla zastoupena v malém počtu. 2/ Z hlediska finanční situace rodin měli žáci s rostoucím věkem pocit, že patří spíše do průměrně zabezpečených rodin. Obě získané informace podle našeho mínění mohly mít vliv na postoje a štědrost respondentů. 3/ Důvody špatné situace lidí na ulici viděli žáci velmi různorodě. Čím starší děti byly, tím více příčin nacházely. Mladší žáci formulovali důvod, že prostě nemají peníze". Tato příčina ustupovala s věkem do pozadí a byla nahrazována hlubší analýzou. Již u žáků devátých tříd a starších se téměř u poloviny respondentů objevuje názor, že v této situaci jsou vlastní vinou - nechtějí pracovat. U středoškoláků se objevuje domněnka, že kořeny příčin situace těchto lidí jsou více problémy ve vztazích k jejich okolí než ve vlastní osobnosti žebráka či bezdomovce. Ve skupině vysokoškoláků naopak převládá vnímání, že problémy pocházejí z vlastní osobnosti bezdomovce než ze vztahů, kterými jsou tito lidé obklopeni. Příčinu v závislosti na alkoholu a drogách jako možný důvod bezdomovectví spatřují až žáci od 6. třídy ZŠ. Čím jsou žáci starší, tím častěji žebráka obdarovali. Potvrdil se náš předpoklad, že žáci, vyznávající křesťanskou víru, obdarovávají žebráky opakovaně. U dotázaných vysokoškoláků obdarovali žebráka téměř všichni ze vzorku studentů hlásící se ke křesťanství. 4/ Žáci s velmi dobrou či dobrou finanční situací obdarovali žebráky mírně častěji než ostatní. Tento rozdíl byl nejvíce patrný u žáků 9. tříd a SŠ, téměř žádný u studentů VŠ. U žáků 6. tříd však naopak uvedlo více žáků se špatnou rodinnou finanční situací, že obdarovali žebráky více než žáci z rodin s velmi dobrým finančním zázemím. 5/ Důvody obdarování byly různé: lítost, žebrající provozoval určitou aktivitu - zpíval a hrál, měl určitý tělesný handicap, měl u sebe zvíře, o které se musel starat, či respondent chtěl udělat dobrý skutek, bezdomovec mu byl sympatický, v neposlední řadě prostě žádal a prosil. 6/ Důvody neobdarování byly dost neochotně zodpovídány. Odpovědi byly převážně dvojího typu (sami nemají moc peněz a darování peněz je zbytečné, protože žebrák získané peníze okamžitě stejně propije). 7/ Téměř polovina žáků, kteří žebrákům peníze nedávají, by jim je nedalo za žádných okolností. U mladších žáků budí více soucitu lidé postižení, starší dotazovaní naopak oceňují více jejich aktivitu. U žáků od 9. třídy je významným faktorem pro obdarování znalost dotyčného člověka nebo

14 potřeba znát účel, na který peníze použije. V této souvislosti se často objevovalo, že za takových podmínek by byli respondenti ochotni přispět i vyšší částkou. 8/ Na otázku Kdo a jak by podle tebe měl řešit problém bezdomovců" bylo z hlediska přibývajícího věku odpovídajících nalezeno více možností jak tuto situaci řešit. Mladší žáci často nevěděli, či uváděli jednostranná řešení a spoléhali více na pomoc státu, starší naopak převáděli více odpovědnosti na Charitu, obec, pověřenou osobu (často na sociálního pracovníka) anebo přímo samotné lidi v nouzi. U žáků SŠ a VŠ byl proklamován názor potřeby změnit přístup celé společnosti. 9/ Jedním z dalších sledovaných kritérií bylo, zda si nábožensky vedení žáci připouštějí možnost, že se sami mohou ocitnou na ulici. Ti uvádějí tuto eventualitu méně často než žáci nevěřící (z důvodu spolehnutí se na pomoc od svých blízkých, rodinné soudržnosti apod.). Ale zajímavé je, že i někteří věřící připouštěli možnost, že stát se může cokoli a nikdo nikdy neví". 10/ S věkem rapidně klesá víra žáků, že by bezdomovci či žebráci byli ochotni svou situaci změnit (zatímco se k této možnosti přiklání přes 70% žáků 3. třídy, u vysokoškoláků je to už jen necelých 15%). Starší žáci vidí situaci diferencovaněji - často se přiklánějí k názoru, že záleží na každém konkrétním člověku. 11/ Na otázku, jaký je denní příjem žebráka, s věkem respondenta rostla opatrnost při odhadu jeho výdělku. Obecně lze říci, že mladší žáci uvádějí příjmy nižší, starší vyšší. Od šesté třídy si přes 10% žáků myslí, že žebrák získá za den více než 1000 Kč, u středoškoláků si to myslí dokonce přes 30% studentů. 12/ Na otázku, zda se mezi žebráky a bezdomovci nacházejí nejhojněji lidé, kteří si tuto situaci (a) zavinili sami, (b) ocitli se v nepříznivém životním období (utečenci, nemocní, opuštění, sirotci), (c) jsou v této situaci v důsledku špatné sociální politiky státu anebo zásluhou neštěstí (d) shodou okolností - ve 3. až 6. třídě ZŠ dává více žáků vinu vnějším okolnostem. Od 9. třídy základní školy a u starších respondentů se nadpoloviční většina přiklání k jejich vlastnímu selhání. 13/ Předpoklad, že se všechny pražské děti a mladí lidé studující v Praze někdy s žebrákem či bezdomovcem setkali, se nepotvrdil. Je zajímavé, že ještě 1 % žáků 9. tříd odpovídá, že zkoumanou skupinou lidí ještě nepotkali. Tuto skutečnost lze částečně vysvětlit tím, že jedna ze ZŠ (ZŠ Řepy, Praha 6), kde byl výzkum prováděn, je v okrajové části Prahy, kde se lidé v nouzi prakticky nevyskytují. Možné je i to, že žáci zadání pochopili jako osobní kontakt.

15 Závěr Souhrnem lze konstatovat, že široká česká veřejnost má k žebrákům a bezdomovcům do značné míry neinformovaný a spíše negativní vztah. Od doby objevení se tohoto fenoménu v České republice v širším měřítku vznikla řada iniciativ, které se snaží o návrat těchto lidí k důstojnému životu majoritní společnosti. Jsou to například sdružení Naděje, Armáda spásy, projekty pouličních časopisů. Organizátoři těchto aktivit pochopili nutnost pomáhat lidem v nouzi, aktivně se podílet na odstranění chudoby a pomoci najít cestu ven z této neblahé situace těm, kteří 0 to stojí. Z hlediska přetváření změny názorů na tyto společensky vyloučené lidi je potřebné začít již od nejútlejšího věku - ve školách. Právě zkoumaný postoj žáků k žebrákům již může signalizovat některé negativní postoje, které je třeba potírat a nenechávat jim volný průběh. Je pravda, že podle výsledků našeho výzkumu jsou postoje dotazovaných různorodé. Starší žáci již vidí situaci diferencovaněji, ale 1 mezi nimi se ve značné míře objevily určité stereotypy a předsudky. Proto je tedy nutné se pečlivě věnovat osobnostní výchově žáků, rozvoji jejich sociálních kompetencí a konkrétních sociálních dovedností k odstraňování předsudků, jejich výchově k toleranci a otevřenosti k problémům druhých. Snažit se nalézat vhodné formy vyučování a osvěty, jimiž by bylo možné efektivněji předávat poučení z historických, ale i každodenních tragédií a využiti je k předcházení budoucích projevů rasové, náboženské a jiné nesnášenlivosti. Již preambule Charty OSN sestavená v roce 1945 ukládá státům a občanům na celém světě, aby byli tolerantní a žili spolu v míru jako dobří sousedé. Prevence ozbrojených konfliktů, uchování vysokého standardu při dodržování lidských práv a ochrana uprchlíků i dalších ohrožených osob by měla pro každého z nás představovat povinnost. Základní snahou naší společnosti by mělo být budování takového světa, v němž by všechny následující generace lidstva žily důstojně, v míru a bezpečí. Ale ať chceme či ne, tito lidé jsou zde, existují a potřebují naši pomoc, kterou bychom jim měli umět nabídnout. Řešením tohoto stavu není jeho ignorace anebo agrese vůči těmto lidem nebo neúčelné pomáhání, ale naopak promyšlená cílená pomoc znalá problémů a potřeb této minority: Pomoci jim k opětovnému navrácení se do plného života, k důstojné integraci do stávající společnosti. Budeme- -li se o ně zajímat a poznávat podmínky, z kterých tito lidé vycházejí a které je dovedly do stávající situace, můžeme se také lépe zaměřit na prevenci. Již u nejmladších generací našeho obyvatelstva je nezbytné působit na občanské povědomí se snahou o pochopení existence těchto sociálních problémů. Je nutné se pečlivě věnovat právě osobnostní výchově žáků, rozvoji jejich sociálních kompetencí a konkrétních sociálních dovedností, odstraňování

16 předsudků, jejich výchově k toleranci a otevřenosti k problémům druhých. Pochopitelné jsme si vědomi i nutnosti politického řešení vzniklého problému nedílně spojeného se zlepšováním sociální práce v této oblasti v podobě růstu a nasazení profesně připravených sociálních pracovníků. Prevence ozbrojených konfliktů, uchování vysokého standardu při dodržování lidských práv a ochrana nejen uprchlíků, ale i dalších ohrožených osob by měla pro každého z nás představovat povinnost. Základní snahou naší společnosti by mělo být budování takového světa, v němž by všechny následující generace lidstva žily důstojně, v míru a bezpečí. Existuje již celá škála způsobů, jak pomoci těmto lidem z nedůstojného postavení začarovaného kruhu. Ale jenom kombinace opatření, poskytovaná jednotlivci i organizacemi se zřetelem na promyšlenou prevenci, může pomoci snižovat jejich počty a umožnit jejich návrat do plnohodnotného života majoritní společnosti. Každý z nás by si měl uvědomit, že je potenciálně velmi snadné octnout se v obdobné situaci. Jen promyšleně vytvořená sociální síť může zajistit preventivní pomoc a již v zárodku bojovat proti tomuto negativnímu jevu ve společnosti. Je nutné vytvořit taková opatření, která by umožnila zlepšit péči o tuto skupinu lidí ve smyslu jejich postupného zařazení do běžného životního standardu. V současné době v České republice v důsledku nestability politické situace veškerá podpora, která by sledované skupině lidí měla být věnována, zpravidla končí rétorikou politiků v parlamentu. Jediná cesta však vede přes toleranci, přátelství a vzájemnou pomoc mezi lidmi, a to bez ohledu na barvu pleti. Ale to si vyžádá dlouhou dobu, než se to naučíme. Literatura: Co je Armáda spásy. Praha : Armáda spásy, ČERNÁ, M. Zdravotně postižení a multikulturní tolerance. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : SVLP EIS; PedF UK, 2002, sv. 17, s ISBN HAYEK, EA. Právo, zákonodárství a svoboda 2. Fata morgána sociální spravedlnosti. Praha: Academia, HORÁKOVÁ, M. K problematice bezdomovství. Sociální politika, 1995, roč. 10, s HRADECKÁ, V.; HRADECKÝ, I. Bezdomovectví - extrémní vyloučení. Praha : Naděje, ISBN JANEBOVÁ, R. (1999a). Bezdomovci: Oběti nebo asociálovi? Dostupné na:<http://www.blisty.interet.cz/9912/ i.html>. JANEBOVÁ, R. (1999b). Proces vzniku a stadia bezdomovectví. Sociální práce, 1999, č. 4, s KRAJČOVÁ, J. Problematika žebráků a bezdomovců v Praze. Postoj společnosti k této otázce. Praha, Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. KUPTÍK, I. Charita v Čechách - otázka

17 pro Pavlínu Kalousovou. Metro, , s. 2. ISSN Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance. Věstník MŠMT ČR, 1999, roč. 55, sešit 5. NEDOMOVÁ, A., a kol. Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti. Pracovní texty. Praha : Sociologický ústav AV ČR, PAVELKOVA, J. Příprava učitelů přírodopisu a biologie z pohledu sociální antropologie. In Oborová didaktika a její úloha v přípravě učitelů přírodopisu a biologie. Praha : PřF UK, ISBN PAVELKOVÁ, J. Žijí s námi. Biologie, chemie, zeměpis, 2002, roč. 11, č. 4, s PAVELKOVÁ, J.; KRAJČOVÁ, J.; VAN- ČATOVÁ, M.; BUTOVSKAYA, M. Problematika bezdomovců a žebráků. In ZIEGLER, V. (ed.). Ekosystémy a člověk. Praha : PedF UK, ISBN X. Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, RUCZAJ, M. Přerozdělování a deficit zodpovědnosti. Agora - studentské noviny, 2004, č. 8, s. 7. SZULC, T. Dispatches from Eastern Európe. National Geographic, 1991, vol. 179, no. 3, s VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese : variabilita a patologie lidské psychiky. Praha : Portál, ISBN VENEROVÁ, L. Globalizace - všudypřítomný fenomén naší současnosti. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : SVLP EIS; PedF UK, 2002, sv. 17, s ISBN Internetové strany: Liberalni_unie.html scripts/detailasp?id= i.html Vyhláška ministra zahraničních věcí číslo 30/1947 Sb. ze dne 16. ledna 1947 o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora, sjednaných dne 26. června 1945 na konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci, konané v San Francisku.

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů)

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup byl vytvořen v rámci projektu Vzděláváním odborníků v oblasti finanční gramotnosti

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Kvarta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Formování naší

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD www.pestalozzi.cz Jaké je poslání Domu na půl cesty? Posláním pobytové služby Dům na půl cesty (dále jen DPC) Havlíčkův Brod je poskytovat odborným způsobem podporu mladým

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete Kde nás najdete Budova noclehárny se nachází ve stejné budově jako denní centrum na ulici Zámecká v těsné blízkosti Mlékáren. Poblíž je Kaufland a vlakové nádraží. Vchází se k nám zelenou branou z vlnitého

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás žene do záhuby podporou zbytečného konzumu a zbavuje nás naší vůle? Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS ČESKÁ MARKETINGOVÁ

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Skotsko. Robert Aldridge

Skotsko. Robert Aldridge Skotsko Robert Aldridge O Skotsku 5.5 milionu obyvatel 30 % bytů je sociálních (místní úřady a bytové asociace) 32 místních úřadů Pracovní skupina prevence bezdomovectví 45 Nsíc bezdomoveckých 'domácnosq'

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2015 červen 2016 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Realizátor:

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013

Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013 Základní škola praktická Králíky Nábřežní 130, Králíky 561 69 www.zspkraliky.cz IČO 61235105 zspkraliky@zspkraliky.cz tel., fax: 465 631 186 Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013 Vyučující

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník Naše škola posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje odlišné názory, způsoby

Více