Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi Člověk bez domova Bakalářská práce Autor: Lenka Lepková Ekonomika a management ZSS Vedoucí práce: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Lenka Lepková 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli pomoc a podporu při realizaci této práce. Za pečlivé odborné vedení, trpělivost a cenné rady děkuji především vedoucímu práce Mgr. Ivoně Buryové, Ph.D. 3

4 Anotace Tématem bakalářské práce je problematika lidí v ekonomické a sociální nouzi. Pracuji na chirurgickém oddělení, kde se velmi často s těmito lidmi setkávám. Zajímalo mne, jak vysoké jsou finanční ztráty nemocnice spojené s péčí o tyto pacienty a porovnání těchto ztrát mezi soukromou a státní nemocnicí v Karviné. Klíčová slova: sociální, exkluze, chudoba, bezdomovectví, regulační, metodika Annotation The problems of the people in the economic and social need is the theme of the thesis. I work at the surgery ward where I meet very often also citizens of the socially week classes and infrequently even homeless people. Therefore I was interested how high the financial losses of the hospitals related to the care of these patients are and comparing these losses between the private and the state hospital in Karviná. Key words: Social, exclusion, poverty, homelessness, regulation, methodology 4

5 OBSAH OBSAH... 5 ÚVOD... 7 CÍL Metodika zpracování VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ Termín sociální Sociální nouze, člověk v sociální nouzi Sociální exkluze sociální vyloučení Příčiny sociálního vyloučení Ekonomická nouze - hmotná nouze Historie bezdomovectví Fenomén bezdomovectví Příčiny bezdomovectví Zdravotní péče v České republice Financování nemocnic Problémy s bezdomovci v nemocnicích Regulační poplatky ve zdravotnictví Funkce regulačních poplatků Úhrady v lůžkových zařízeních Základní charakteristika zkoumané instituce Státní zdravotnické zařízení Soukromé zdravotnické zařízení Analýza a komparace výsledků kvalitativního průzkumu Výsledky sociálního šetření ve státním zdravotnickém zařízení Výsledky sociálního šetření v soukromém zdravotnickém zařízení

6 6.3 Komparace výsledků sociálního šetření ve státním a soukromém zdravotnickém zařízení Grafické znázornění výsledků analýzy a komparace sociálního šetření ve zkoumaných zdravotnických zařízení Graf 1: Počet sociálních šetření za rok Graf 2: Zaplacené regulační poplatky za hospitalizaci Graf 3: Počet pacientů v hmotné nouzi Graf 4: Pohledávky k Graf 5: Náklady na soudní řízení Graf 6: Dluh za zemřelé osoby k Graf 7: Odepsané pohledávky Ekonomické dopady ZÁVĚR LITERATURA

7 ÚVOD Téma závěrečné práce Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z aspektů byla stávající situace v regionu, ve kterém bydlím, druhým faktem je to, ţe pracuji ve státním zdravotnickém zařízení. Karvinsko patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. Z důvodu nezaměstnanosti tak logicky dochází k častější trestní činnosti např. krádeţím. Nezaměstnanost pak přispívá k chudobě, sociální a hmotné nouzi, rozvodům a jiným nepříznivým sociálně patologickým jevům. Pojem sociální nouze znamená ohroţení vlastních zájmů. Tento stav můţe být způsoben jinou osobou, ztrátou zaměstnání a dalšími okolnostmi, pro něţ jednotlivec nedokáţe zabezpečovat své základní ţivotní a sociální potřeby. Sociální nouzí je myšlen takový stav, kdy jedinec není schopen zabezpečit péči o svou osobu, výţivu, náklady spojené s provozem domácnosti, o svá práva a oprávněné zájmy. Lidé, kteří se do takového stavu dostanou, mají právo poţadovat od státu dostupnou a dostatečnou sociální pomoc, která jim nahradí chybějící soběstačnost. Pojem ekonomická a hmotná nouze je stav, kdy občan nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní ţivotní podmínky. Jedná se tedy o občana, který nemůţe vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky splnit (typicky v důsledku nízkého příjmu). Zároveň nedisponuje ani majetkem, jehoţ prodejem, pronájmem či jiným vyuţitím by mohl získat prostředky k zajištění svých potřeb. V rozvinutých a civilizovaných zemích má zpravidla takto situovaný občan nárok na pomoc od státu. Společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níţ nastává stav hmotné nouze, je tzv. ţivotní minimum, které je stanoveno právní normou. Příčin, kdy se lidé ocitají v ekonomické a následně i sociální nouzi, je mnoho. K těm nejčastějším patří ztráta zaměstnání, špatné hospodaření s rodinným rozpočtem, vysoké splátky půjček, hazard, alkohol, ale také časté rozvody. Do sociální nouze se dostávají všechny věkové skupiny včetně dětí a seniorů. Počet bezdomovců v Moravskoslezském kraji dosáhl do loňského roku zhruba občanů. V úvodní kapitole práce jsou vysvětleny základní pojmy týkající se problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi. Následně jsem analyzovala zkoumaná zdravotnická zařízení, tedy státní a soukromé. Dále se zaměřuji na problémy s bezdomovci, a to jak ve státním zařízení, tak i zařízení soukromém. V závěru bakalářské práce se zabývám analýzou a vyhodnocením získaných informací. 7

8 CÍL Cílem bakalářské práce je porovnání kvantity a důvodů poskytované zdravotní péče lidem v ekonomické a sociální nouzi se zaměřením na lidi bez přístřeší v soukromém a státním zdravotnickém zařízení. Jedním z dílčích cílů je analýza dluţníků regulačních poplatků ve státním a soukromém zdravotnickém zařízení za rok Dalším dílčím cílem je analýza vynaloţených finančních nákladů na zdravotní péči lidí bez domova a jejich porovnání v soukromém a státním zdravotnickém zařízení. 8

9 1 Metodika zpracování Při zpracovávání bakalářské práce jsem pouţila následující metody. V teoretické části jsem vyuţila metodu analýzy dokumentů, studium odborných prací a monografických zdrojů, vztahujících se k problematice lidí v ekonomické a sociální nouzi. Současně jsem se věnovala i problematice poskytování zdravotní péče a její finanční náročnosti u cílové skupiny lidí bez přístřeší. V praktické části jsem pouţila metodu komparace dvou zdravotnických zařízení (státního a soukromého), zaměřující se na kvantitu ošetřených lidí bez přístřeší a s tím spojené finanční výdaje, které zůstávají neproplacené i po úhradách zdravotními pojišťovnami za období roku Současně vyuţívám i metody analýzy příslušných dokumentů. 9

10 2 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2.1 Termín sociální Tento termín je převzatý z latiny. Bohumil Geist vysvětluje termín sociální následovně: Socius - druh, společník, účastník. Socio - druţím, sjednocuji, pojím, účastním se. Socialis - spojenecký, druţný, společenský, manţelský. Societas - společenství, spolek, sdruţení, svazek. V češtině se rovněţ uţívá v mnoha významech, např. charitativní, podpůrný, dobročinný, společností podmíněný, slouţící společnosti, týkající se ţivotních podmínek, vyţadující pomoc, prospěšný společnosti, politický, třídní, reformní, atd. Podobně je vymezován termín i v literatuře. Např. E. Durkheim (1895) povaţuje za sociální jev každý druh jednání, který je schopný vnějšího tlaku na jedince nebo takový, který v rozsahu dané společnosti je všeobecný, ale má přitom svůj vlastní život, nezávislý na svých individuálních projevech, tzn., ţe jde hlavně o druhy jednání, myšlení, cítění existující mimo jedince a nadané utlačivou silou, kterou mu vnucují 1 Následkem toho nemohou být zaměňovány s jevy biologickými, poněvadţ spočívají v představách a činech, ani s jevy psychickými, které existují jen ve vědomí individuálním. 2.2 Sociální nouze, člověk v sociální nouzi Sociální nouze je termín, kterým se zabývají autoři z řad sociologie, politologie, sociální práce a jiných oborů. Sociální nouze je stav, kdy se člověk o sebe nemůţe nebo nedokáţe postarat. Můţe to být bezmocnost jak fyzická, tak i duševní - alkohol, drogy apod. Jedná se také o situaci, kdy člověk, ţijící pod hranicí ţivotního minima, není schopen zvýšit si příjem svou prací. Občané, kteří mohou doloţit svou tíţivou majetkovou situaci, která pro ně znamená hranici chudoby, se ocitají v sociální nouzi. 2 Sociální pomoc je řešena ze zdrojů státního rozpočtu, rozpočtu obcí, nadací, charit, Armád spásy, Diakonií atd. 1 Geits Bohumil 1992, Sociologický slovník, s Duková I., Duka M., Kohoutková I., (2013), Sociální politika: Učebnice pro obor soc. činnost, s

11 Sociální sluţby jsou takové činnosti v sociální sféře, které mají pomáhat člověku při řešení nepříznivé sociální situace. Tyto sluţby by měly člověka podporovat v aktivním řešení tohoto stavu. Účelem však není převzít odpovědnost člověka za jeho vlastní perspektivu. Existují však i sociální události, kdy je jedinec z důvodu zdravotního stavu či věku odkázán na pomoc druhých. V takových případech sociální sluţba působí tak, aby maximálně podporovala samostatnost a chránila důstojnost člověka. Zákon o sociálních sluţbách upravuje několik druhů sociálních sluţeb: 1. Raná péče - jedná se o ambulantní nebo terénní práci s dětmi se zdravotním či duševním postiţením do 7 let věku. 2. Telefonická krizová pomoc poskytuje pomoc osobám v tíţivé ţivotní situaci nebo v ohroţení ţivota, případně zdraví. 3. Tlumočnické sluţby - jsou poskytovány lidem se smyslovým a kombinovaným postiţením. 4. Azylové domy - poskytují domov pro matky s dětmi a mládeţí do 18 let. Tato sluţba je poskytována těm matkám, které se ocitly v tíţivé ţivotní situaci, a taky bez přístřeší. 5. Domy na půl cesty - jedná se o zařízení pro mladé občany do 26 let, kteří ţili delší dobu ve výchovných ústavech, dále pro mládeţ propuštěnou z výkonu trestu. 6. Kontaktní centra - jsou určena osobám závislým na návykových látkách. Zaměřují se na sniţování zdravotních a sociálních rizik. 7. Krizová pomoc - tato sluţba je určena osobám v tíţivé ţivotní situaci, kterou nejsou schopni řešit samy. 8. Nízkoprahová zařízení pro mládeţ a děti - zaměřují se na skupiny, které jsou společensky ohroţeny neţádoucími jevy. 9. Nízkoprahová denní centra - sluţba nabízí pomoc při řešení osobních záleţitostí osobám bez přístřeší. 10. Noclehárny - poskytují ubytování a doplňkové sluţby pro osoby bez přístřeší. 11. Sluţby následné péče - řeší situaci osob duševně nemocných nebo závislých na návykových látkách a pro osoby, které ukončily léčbu ve zdravotnickém zařízení a nejsou schopny odejít do domácí péče. Cílem je prevence a resocializace klienta. 12. Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi - pomáhají při zvládání dlouhodobě sloţité ţivotní sociální situace. 11

12 13. Terénní programy - cíleně vyhledávají osoby, které ţijí rizikovým způsobem ţivota nebo ţijí v sociálně vyloučených komunitách. 14. Sociální rehabilitace - cílem je pomoci lidem k dosaţení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Je určená osobám se zdravotním postiţením, příslušností k určitému etniku, chudobě a nezaměstnanosti Sociální exkluze sociální vyloučení Pojmem sociální exkluze se zabývá Petr Mareš. Sociální exkluzí je myšlen stav vyloučení se od něčeho, co je ve společnosti povaţováno za normální nebo ţádoucí. Sociální exkluze je také stav, kdy jedinec neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním ţivotě společnosti. Jejich přístup k příjmu a ostatním zdrojům neumoţňuje sociálně vyloučeným jedincům dosáhnout ţivotního standardu, který je povaţován ve společnosti pro její plnoprávné členy za ţádoucí. 4 Definicí v evropské unii pro sociální exkluzi je skutečnost, kdy se jedná o rozmanité faktory, které mají za následek fakt, ţe jsou lidé vyloučení z aktivit a práv normálního člověka v moderní společnosti. Sociální exkluzi lze také definovat jako proces, kdy jednotlivci nebo i celé skupiny jsou vytlačovány na okraj společnosti. Tím vzniká omezený přístup ke zdrojům, které jsou běţně dostupné ostatním členům společnosti a jsou nezbytné pro zapojení do aktivit společnosti. Poprvé se s konceptem sociálního vyloučení setkáváme koncem 70 let ve Francii, kdy byl poprvé pouţit pro specifickou situaci skupin obyvatel ţijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příleţitostí a zároveň od záchranné sítě státní sociální pomoci. 5 3 Mahrová, Venglářová 2008, Sociální práce ve zdravotnictví, s Petr Mareš,2006 Faktory sociálního vyloučení, s.10 5 Petr Mareš,1999 Sociologie nerovnosti a chudoby, s

13 2.4 Příčiny sociálního vyloučení Sociální vyloučení můţe nastat z vnějších nebo z vnitřních příčin. Vnější jsou dány celkovými ekonomickými, společenskými i politickými podmínkami zejména na národní, ale i mezinárodní úrovni. Tyto příčiny nemohou jedinci sami ovlivnit, nebo mohou jen velmi obtíţně. Jedná se o vliv ekonomického vývoje na trhu práce, hospodářskou politiku, sociální politiku, politiku nezaměstnanosti státu apod. Vnitřní příčiny jsou spojeny s konkrétní osobou, které se sociální vyloučení týká. Tyto faktory plynou z jednání jedinců, kteří si svým chováním mohou nepříznivou situaci způsobit, nebo ji posilovat. Důleţitou roli hrají povahové vlastnosti, sociální prostředí, vzdělání a celkové rodinné zázemí. Tyto faktory ale mohou jedinci částečně ovlivnit. Patří mezi ně např. dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi, neschopnost plánovat do budoucna, závislost na sociálních dávkách, nezaměstnanost, ztráta pracovních návyků, nízká motivace k řešení problémů aţ po rezignaci. 6 Ve své publikaci Petr Mareš uvádí, ţe Sociální vyloučení v uţším slova smyslu brání sdílet určité sociální statuty či sociální instituce. Jde o zamezení účasti v sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti Ekonomická nouze - hmotná nouze Společensky uznanou a zákonem stanovenou minimální hranicí příjmu je stanoveno tzv. ţivotní minimum. Toto zákonem stanovené ţivotní minimum představuje nejniţší moţnou částku, se kterou je moţno pokrýt základní ţivotní potřeby. Dostanou li se občané pod tuto hranici, pak nastává stav hmotné nouze. Toto je kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti domácnosti. 8 Kolektiv publikujících lékařů popisuje, ţe osoba, která se nachází ve stavu hmotné nouze, je definována zákonem O hmotné nouzi. Její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení, nedovoluje dostatečné částky na ţivobytí, přičemţ si tato osoba nemůţe nijak příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo 6 Dvořáková, Smrčka 2011, Finanční vzdělávání pro střední školy, s Petr Mareš,2004, Chudoba v České Republice v datech, s Hubinková, 2008, Psychologie a sociologie ekonomického chování, s

14 jiných závaţných důvodů vlastním přičiněním. Zabezpečení základních ţivotních podmínek těchto občanů je tak váţně ohroţeno. 9 Podle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky je osobou v hmotné nouzi buď osoba nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry neumoţňují uspokojení základních ţivotních potřeb na úrovni, která je přijatelná pro společnost. Své příjmy nemůţe z objektivních důvodů zvýšit (jak jsem jiţ výše uvedla např. prodejem majetku nebo uplatněním nároků a pohledávek) a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním. O dávkách v hmotné nouzi rozhodují orgány pomoci ve hmotné nouzi, kterými jsou pověřeny obecní, krajské či újezdní úřady MPSV. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č 111/2006 Sb. O Pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. Tento systém řeší moderní formou pomoc osobám s nedostatečnými příjmy, je zaměřen na motivaci těchto osob k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení ţivotních potřeb a je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, nebo se práci vyhýbá. 10 Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc a příspěvek na ţivobytí. O těchto dávkách rozhodují, a taky je vyplácejí příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.Výše uvedené dávky hmotné nouze zabraňují vzniku chudoby, kriminality a bezdomovectví. Chudobu popisuje Geist jako situaci, v níž sociální celek, nebo určitý jedinec, nemůže z vlastních prostředků uspokojovat nejnutnější životní potřeby a je odkázán na pomoc jiných. Většinou se jedná o situaci, kde příjem nestačí na pokrytí existenčního minima. Jak existenční minimum, tak chudoba je relativní a vztahuje se vždy k příslušným socioekonomickým poměrům určitého sociálního celku. Chudoba se projevuje jako pocit nedostatků prostředků k uspokojování vlastních potřeb. Může být relativní, absolutní, nezaviněná, zaviněná, způsobená přírodními jevy, nemocí, smrtí živitele, stářím, vlastním přičiněním, tzn. hazardem, leností, nehospodárností, anebo kombinací několika faktorů dohromady Kalvach Z., Čeledová L., Jirák R., Holmerová I., Zavázalová H., Wija P., 2011, Křehký pacient a primární péče, s B. Geist,1992, Sociologický slovník, s

15 I kdyţ lidem ţijícím na hranici chudoby je poskytována pomoc v hmotné nouzi, například příspěvek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc a příspěvek na ţivobytí, někdy ji tito lidé nevyuţijí správným způsobem, popřípadě ji nevyuţijí vůbec. Nezřídka se tak z těchto občanů stávají lidé bez přístřeší. Podle českého právního řádu jde o osoby, které nemají vlastní domov, či si domov nepronajímají, případně neţije osoba v takovém obydlí u osoby důvěrně blízké, či tento domov nemůţe nebo z váţných důvodů nechce uţívat, popř. takový domov uţívá protiprávně. Domov lze v této definici chápat obecně jako místo, kam jeho uţivatel můţe jinému člověku zakázat, nebo naopak umoţnit přístup. Podle zákona jde o osoby ohroţené sociálním vyloučením a pro něţ stát zajišťuje některou z výše uvedených sluţeb. Jako o osoby bez přístřeší je vymezuje zákon O pomoci v hmotné nouzi 2 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb. 12. Do této kategorie spadají osoby, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností, jak uvádí zákon O sociálních sluţbách 92 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb

16 3 Historie bezdomovectví S lidmi bez domova se v podstatě setkáváme odjakţiva. Tuláci, ţebráci, potulní tovaryši nebo různí kočovníci existovali vţdy. První bezdomovci byli většinou potrestáni a vyloučení z komunity z důvodu nějakého prohřešku. Takoví jedinci se stali vyhnanci a málokdy byli přijati do jiné komunity. Příklady najdeme i v Bibli. Typickým příběhem je příběh Kaina a jeho prohřešku bratrovraţdy. Znamení na čele Kaina stigmatizovalo a předurčovalo, ţe nebude nikde jinde přijat. Také Adam a Eva byli vyhnáni z Ráje. Ve středověku po mořích i řekách pluly lodě bláznů, kde byli izolováni nepřizpůsobiví jedinci. Byli sem zahnáni lidé, kteří se nějak, nebo něčím odlišovali od ostatních. Cestovali tak celé roky a nikde v ţádném přístavu je nepřijali. Od 15. století začaly počty obyvatelstva stoupat a docházelo k poklesu ţivotní úrovně nejchudšího obyvatelstva. V tomto období se začínají objevovat skupiny lidí, kteří se začínají toulat a přestávají být vázáni na půdu svého pána. Tito lidé se nazývají vagabundi a představovali osoby bez pána. Společnost s nimi zacházela nemilosrdně, běţně byli vraţděni, vězněni nebo popravováni. 14 Bezdomovectví takové, jak ho známe dnes, se začalo objevovat koncem 19. století v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje měst. Dochází k migraci chudinského obyvatelstva do města a tím také ke zvyšování zjevného bezdomovectví. Péči o tyto lidi bez domova přebíraly církevní řády a jiné organizace, nikoli stát. Po roce 1948 byla veřejná chudoba tabu. Totalitní reţim zrušil charitativní organizace a popíral existenci chudoby. Lidé bez domova samozřejmě existovali. Reţim jim ale nařizoval, ţe se kaţdý občan musí zdrţovat v místě svého trvalého bydliště. Zaručoval jim právo na práci a práce byla zároveň povinností. Občan, který odmítal pracovat, byl potrestán vězením pro trestný čin příţivnictví. 14 J.Marek, A.Strnad, L.Hotovcová, 2012 Bezdomovectví, s.53 16

17 3.1 Fenomén bezdomovectví Bezdomovectví je fenomén spadající do řady společenských problémů, které se vynořily po listopadu Předchází mu především osobní selhání člověka, ale na vině jsou i společenské příčiny. Jde hlavně o redukci pracovních míst, která má za následek ztrátu zaměstnání, následné snižování životní úrovně, což může vyústit v rodinné problémy, rozpad rodiny a dokonce až ke ztrátě domova. 15 S problematikou bezdomovectví se potýkají skoro v kaţdé zemi na světě. Z globálního měřítka se jedná o veliký problém, který ohroţuje stabilitu jednotlivých zemí, popřípadě je důsledkem válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. V rozvojových zemích se týká většiny obyvatel. U některých skupin obyvatel bývá důsledkem kulturního a národního příslušenství k dané skupině a nebývá důsledkem sociálního selhání. Tito lidé, nebo celé skupiny, volí nomádský způsob ţivota dobrovolně a tím se hlásí k tradicím svého národa. Je to např. původní indiánské obyvatelstvo, romské etnikum, australští Aboriginci, Nomádi v Africe. V legislativě vyspělých zemí se rozlišuje bezdomovectví rodin a jednotlivců. Avšak v legislativě ČR se bezdomovectví rodin prakticky neobjevuje, protoţe pokud dojde k existenčním problémům rodiny, obvykle dochází k jejímu rozdělení. Proto se Jan Jandourek zabývá bezdomovectvím jednotlivce. Jan Jandourek pojmenovává bezdomovectvím ţivotní situaci lidí, kteří postrádají pevný, pravidelný a přiměřený příbytek k přenocování. Mohou trávit noci v útulcích pro bezdomovce, v provizorních příbytcích, v suterénech domů, na ulici, nádraţí atd. Bezdomovci jsou v důsledku svého způsobu ţivota ohroţeni různými zdravotními obtíţemi. Určitou část bezdomovců tvoří bývalí psychiatričtí pacienti nebo osoby závislé na alkoholu a drogách. Velká část se do této situace dostala ze svých osobních příčin - rozpad rodiny, ztráta zaměstnání a bohuţel také mladí lidé, kteří po konfliktu odešli z domova. Převáţně k nim patří lidé bez kvalifikace. K příčinám také patří neschopnost nebo nemoţnost si najít práci. Chudoba, daná různými okolnostmi společně s nedostatkem lékařské péče, můţe mít za následek takové zhoršení zdravotního stavu, ţe nedovoluje člověku najít práci a zajistit si tak prostředky na bydlení. Dochází i k ozbrojeným konfliktům, duševním nemocem, domácímu násilí apod Venglářová M., Babiaková M., 2006, Pychiatrická ošetřovatelské péče, s Jandourek J., 2012, Slovník sociologických pojmů, s

18 V současné době dochází k nárůstu bezdomovectví. Ivo Hradecký (1996) člení lidi bez domova do tří kategorií: 1. Zjevné bezdomovectví - jde o jedince ţijící na ulici, přespávající v parku na lavicích, na nádraţích, nebo vyuţívajících azylových domů. Veřejnost je povaţuje za bezdomovce, oni své bezdomovectví ani nezastírají a sami se za ně povaţují. 2. Skryté bezdomovectví - jedná se o lidi, kteří nejsou nikde evidováni, ale po právní stránce bezdomovci jsou. Nemají ţádnou moţnost stálého bydlení, volí však jiný způsob neţ bydlení na ulici. Přespávají u známých, uchylují se do ubytoven nebo nocleháren. 3. Potencionální bezdomovectví - tady řadíme lidi, kterým reálně hrozí bezdomovectví. To znamená, ţe ţijí v nevyhovujících bytových podmínkách. Patří mezi ně vězni, děti z dětských domovů, ústavů, přistěhovalci, migranti apod. 17 Pro označení ţivota bezdomovců se dnes uţ zcela vţil mezi ostatní populací výraz být nebo ţít na ulici. Koncem minulého století, kdy se začalo bezdomovectví ve větší míře objevovat, se tito lidé převáţně uchylovali k pobytu ve veřejných prostranstvích, jako např. v nádraţních halách, autobusových zastávkách, vestibulech supermarketů, sklepních prostorech apod. Protoţe většina populace s nelibostí nesla setkávání s těmito lidmi, byli z veřejných prostor postupně vykazováni a občané začali zamykat i venkovní dveře domů, aby tak zabránili pobytu bezdomovců ve sklepních prostorách. Postupně se tito lidé začali stěhovat do okrajových částí měst, lesoparků, neobydlených objektů a jiných méně viditelných lokalit. Vznikají tak postupně jakési slamy, které si bezdomovci vybavují věcmi nalezenými v kontejnerech nebo skládkách. Paradoxně se zde cítí lépe neţ v kterémkoliv sociálním zařízení, protoţe mají nastavena svá vlastní pravidla a cítí se být zcela svobodní. Problémy ale v této komunitě způsobuje především častá konzumace vesměs nekvalitního alkoholu, kdy dochází k občasným potyčkám mezi bezdomovci, které mohou končit i tragicky. Především v zimních měsících navíc při různých formách přitápění vzniká velké nebezpečí vzniku poţáru. Nejsou bohuţel tak úplně vzácné případy, kdy zpravidla podnapilí bezdomovci i uhořeli. 17 Hradecký, Hradecká, 1996, Bezdomovectví extrémní vyloučení, s

19 3.2 Příčiny bezdomovectví Jak se zamýšlejí Jakub Marek, Aleš Strnad a Lucie Hotovcová (2012) existuje mnoho lidí, kteří projdou kolem bezdomovců a zamýšlí se, z jakého důvodu se tito lidé ocitají na ulici. Ptají se, zda si za to mohou sami, nebo se stali obětí systému. Většina lidí potřebuje znát odpověď, aby došli k rozhodnutí, zda se zastavit a těmto lidem pomoct, nebo nepomoct, protoţe si za to mohou sami. Ke ztrátě domova obvykle předchází krize. Tato krize můţe jedince tzv. vykolejit a tento se přestane starat o ekonomické záleţitosti. Kaţdý občan v tomto státě má k dispozici dvě záchranné sítě. Důleţitá je sociální síť, která můţe zabránit pádu aţ tzv. na ulici. Touto sítí jsou hlavně osobní sociální kontakty - rodina, známí a přátelé, kteří mohou postiţeného v případě krize podrţet. Pokud je tato síť chabá, nebo člověka nedokáţe podrţet, je tu síť sociálních služeb, která by měla občanovi zajistit bydlení a státní podporu, aby tento neskončil na ulici bez domova. Pokud nemá jedinec silnou sociální síť nebo nesplňuje podmínky pro získání státní podpory, pak s velkou pravděpodobností skončí na ulici. Faktorů, které vedou k bezdomovectví, je mnoho. U mladých lidí nebo dětí to bývá často špatné domácí zázemí. Jiţ malé děti vnímají rodinu jako sociální jistotu, místo bezpečí a lásky. Takţe špatné návyky v rodině, jako je alkoholismus, domácí násilí, nezaměstnanost a celkový nezájem o dítě, mohou v pozdním věku přispět ke sklonu k sociální exluzi a později k bezdomovectví. U mladistvých se jednoznačně jeví jako základní předpoklad k pozdějšímu bezdomovectví problém s nedostatkem pracovních míst. Spoustu dostudovaných i vyučených mladých lidí se snaţí hned po ukončení školní docházky najít zaměstnání. Problém je však v tom, ţe nemají potřebnou praxi. Zaměstnavatelé většinou hledají zaměstnance s několikaletou praxí. A tak se stává, ţe dokonce ani vysokoškoláci nemohou sehnat zaměstnání. Tito mladí lidé mají chuť, snahu i elán práci najít. Po několika měsících, někdy i létech, je tento elán přechází, začínají podléhat lenosti a hlavně letargii, protoţe mají pocit, ţe zůstávají tzv. rodině na krku. Tento stav je pro většinu mladých lidí velmi frustrující. Rodina je však nutí ke shánění jakékoliv práce. Právě proto mnoho mladých lidí odchází od svých rodin do větších měst s představou, ţe si najdou lepší, nebo aspoň nějaké, pracovní místo, coţ se jim často nepodaří a dostávají se do ještě větší duševní krize. Snad hrdost, nebo moţná i lenost, jim brání k návratu domů. Zůstávají tak na ulici, kde je nikdo nenutí pracovat a oni nabývají pocitu naprosté svobody. Touto situací se např. zabývá kolektiv autorů A. Strnad, J. Marek, L. Hotovcová v publikaci Bezdomovectví z r na str

20 Problém nastává hlavně v případě, kdy sami rodiče, nebo matka samoţivitelka, zůstávají bez zaměstnání a nejsou schopni dítě uţivit. Mnoho těchto mladistvých se ocitá na ulici, v azylových domech, nebo přespává různě u kamarádů. Většinou jsou osoby bez domova spojovány s alkoholem, drogami a jinými závislostmi. Mají typický neupravený zevnějšek, zapáchají a nevhodně se chovají. Eduarda Heczková (2011) ve svém článku uvádí, ţe podle jejího výzkumu je nejčastější příčinou bezdomovectví: 1. ztráta zaměstnání - 23%. 2. odchod z rodiny - 11%. 3. výkon trestu - 5%. 4. špatné hospodaření - 3%. 5. výstup z ústavního zařízení - 2%. 6. jiné příčiny či dobrovolné rozhodnutí 56%. K dalším častým příčinám bezdomovectví této doby, které se dotýkají celých rodin - jsou rychlé půjčky. Tím, ţe si rodiče, nebo i jejich dospělé děti naberou půjčky, které nejsou schopni splácet, se dostávají do dluhové pasti. Přicházejí tak o majetek a kolikrát i o střechu nad hlavou. Pro takové rodiny, které se ocitnou na ulici, neexistuje ţádný vládní program na podporu sociálně slabých rodin a na jejich aktivizaci. V případě, kdy rodina skončí na ulici, začíná jejich situaci řešit sociální pracovnice místního úřadu. Děti obvykle umístí do nějakého zařízení pro děti a mládeţ a rodiče končí v ubytovně, nebo na ulici. Z důvodu, ţe u nás neexistují noclehárny pro celé rodiny, ale pouze zvlášť pro muţe a zvlášť pro ţeny a děti, dochází často k rozpadu rodin. Pro tyto případy jsou zřizovány a financovány azylové domy, holobyty, ubytovny a jiná zařízení

21 4 Zdravotní péče v České republice Právo na ochranu zdraví občanů v České republice je obecně zaručeno Listinou základních práv a svobod, která byla uvedena do českého právního řádu Ústavním zákonem č.23/1991 Sb. a usnesením předsednictva České národní rady do právního řádu České republiky č.2/1993sb. V článku 31 se uvádí, ţe kaţdý člověk má právo na ochranu zdraví. Na základě veřejného pojištění mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči. Mylně se tak mnozí lidé domnívají, ţe veškerá zdravotní péče je bezplatná. Na základě veřejného pojištění mají občané právo i na zdravotní pomůcky, přičemţ musí být dodrţeny určité podmínky stanovené zákonem. Systém zdravotní péče v České republice závisí na zdravotním pojištění. Kaţdý občan, který má na našem území trvalý pobyt nebo je jeho zaměstnavatelem osoba, která má sídlo v ČR, musí být ze zákona povinně zdravotně pojištěn. V ČR v současnosti platí zákon č.48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění. Pojištění občana začíná dnem narození a končí dnem úmrtí. Zdravotní pojištění je hrazeno zaměstnavatelem z příjmu zaměstnance. V některých případech bývá zdravotní pojištění hrazeno státem, v ostatních případech si musí jedinec pojištění hradit sám. 19 V případě akutní potřeby lékařského ošetření nesmí být pacient zdravotnickým zařízením odmítnut a musí být ošetřen bez požadování jakékoliv náhrady. Ze zákona musí být zařízením poskytnuta zdravotní pojišťovnou náhrada za ošetření takového pacienta v těchto případech: úraz vznik akutního onemocnění akutní zhoršení zdravotního stavu neodkladný porod, kde by odklad mohl vést k ohrožení života nebo k závažnému zhoršení zdravotního stavu Zdravotní stav bezdomovců 20 Zdravotní potíţe u bezdomovců způsobují tyto faktory: špatná strava, nevyhovující nebo ţádná moţnost bydlení, a tudíţ i nemoţnost dodrţování hygieny, rytmu aktivity a odpočinku. Častou příčinou je také i nedostatečné oblečení. Ztráta sociálních vazeb pouze umocňuje stresové zatíţení a psychické strádání Šupková D., 2007, Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, s Šupková, 2007, Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, s

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Poplatek se vybírá: 1. Jaké poplatky se u lékaře vybírají?

Poplatek se vybírá: 1. Jaké poplatky se u lékaře vybírají? Poplatky u lékaře a v nemocnici Cílem zaváděných regulačních opatření je omezení nadužívání zdravotní péče, ke kterému v České republice dochází v míře představující neslavné prvenství, a to nejen v Evropě.

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PŘEROV, VELKÁ DLÁŢKA 5 Mgr. Martin Černý Přerov, 2011 Tento VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŢINY je vydán ředitelem školy na základě ustanovení 30, odst.1 zákona č. 561/2004

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Ukázka práce Pouze obsah

Ukázka práce Pouze obsah Koncepce nemocnic Jihočeského kraje léčebná péče Yale Medical Consulting, a.s. 2010 Yale Medical Consulting, a.s. Martinská 360/2 110 00 Praha 1 Staré Město Zdravotní koncepce nemocnic Jihočeského kraje

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Verze 012.001_návrh (doplnění pro verzi 012 zvýrazněno červeně) 1 / 7 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 Zdravotní služby poskytované poskytovateli akutní zdravotní péče budou v roce 2016 hrazeny podle individuálního smluvního ujednání mezi konkrétním poskytovatelem

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace U Lesíka 3547/ 11 669 02 Znojmo ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ZVOLTE POŽADOVANOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

Více

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA Velká zasedací síň Magistrátu hl. města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1. 29. března 2014 Když se mluví o tom, jak se člověk stane bezdomovcem,

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz

PRŮVODCE SLUŽBOU. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením. www.socsluzbykarvina.cz SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, PRŮVODCE SLUŽBOU Denní centrum služeb pro osoby

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

TELEFONNÍ SEZNAM. Oblastní nemocnice Příbram, a. s. areál I (AI) Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram I ústředna 318 641 111

TELEFONNÍ SEZNAM. Oblastní nemocnice Příbram, a. s. areál I (AI) Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram I ústředna 318 641 111 TELEFONNÍ SEZNAM IČO: 27085031 Oblastní nemocnice Příbram, a. s. areál I (AI) Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram I ústředna 318 641 111 Oblastní nemocnice Příbram, a. s. areál II (AII) Podbrdská 269,

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Souvisí chudoba sduševním zdravím?

Souvisí chudoba sduševním zdravím? Konference Chudoba, záležitost nás všech. (20. 21. října 2010, Univerzita Hradec Králové) Souvisí chudoba sduševním zdravím? MUDr. Petr Hejzlar občanské sdružení Péče o duševní zdraví Psychiatrické oddělení,

Více

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU ZPPSNP SDBR-A 1.1 účinnost od 1. dubna 2015 Kód: Group 800 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (ČÍM

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce 3, Odbor Nepřímých daní V Praze dne: 29.3.2012 čj. 11964 /12-3210-011695 vyřizuje/linka: Ing. Hušáková/4142 Informace GFŘ k uplatnění

Více

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Parametry systému v.z.p. v roce 2015 - PŘÍJMY předpokládaný nárůst plateb

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing.

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing. Zdravotnické systémy Národní zdravotní služba Veř Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové Základní principy Systém zdravotního pojištění má dvě základní formy: Povinné veř Dobrovolné komerční pojištění smluvní

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Zdravotnictví v Plzeňském kraji

Zdravotnictví v Plzeňském kraji STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 0 Praha 3 Zdravotnictví v Plzeňském kraji Závěrečná zpráva z výzkumu STEM pro Zdravotnický holding Plzeňského kraje, a.s. V Praze dne 30. srpna 0 Obsah

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Jak pomáhá Telefonická krizová pomoc Senior telefon 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Co je Senior telefon? Senior telefon je sociální služba Telefonické krizové pomoci

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Centrum sociálně zdravotních služeb Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Praha 6 - Bendova 1121 / 5 tel. 235 314 141, fax 235 300 474 Úvodem Centrum sociálně zdravotních služeb (dále CSZS) je samostatná příspěvková

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 9 1. Základní údaje o zařízení 1.1 Identifikace zařízení Název organizace

Více

Krajská zdravotní a.s. - Nemocnice Most, o.z. Název oddělení

Krajská zdravotní a.s. - Nemocnice Most, o.z. Název oddělení ARO 4510002001 Anesteziologicko-resuscitační oddělení 4510003001 Anesteziolog.-resusc.odd.-léčba bolesti 4510003002 Anesteziolog.-resusc.odd. - anestezie 4510003003 Anest.-resusc.odd.-jednotka pro zotavení

Více

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY. Praha, 30.6.2008

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY. Praha, 30.6.2008 ZDRAVOTNÍ SLUŽBY Praha, 30.6.2008 ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH Terminologie Definice q Zdravotní péče odborná zdravotní péče zdravotní služby q q Ošetřující zdravotnický pracovník léčebný plán pacient

Více

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb.

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb. Poskytování informací v Dětském domově a Školní jídelně v Lipové u Šluknova podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v v platném znění SMĚRNICE č.j. 001/2009

Více

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Problémové okruhy Přístup k léčbě Zákon o zdravotních službách,

Více

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Závěr Zavádění DRG - historie 1. pokus

Více

Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o.

Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o. Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o. Datum podání žádosti a razítko Sociální služby města Kroměříže Rodné číslo žadatele: Evidenční číslo žádosti 1. Žadatel:

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

MÍSTNÍ TELEFONNÍ SEZNAM

MÍSTNÍ TELEFONNÍ SEZNAM MÍSTNÍ TELEFONNÍ SEZNAM Městské nemocnice v Litoměřicích telefonní číslo z veřejné telefonní sítě je nutné volit ve tvaru 416 723 +níže uvedená linka název pracoviště linka Důležitá vnitřní telefonní čísla

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 979/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 979/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 979/0 Návrh poslanců Jaroslava Krákory, Alfréda Michalíka, Pavla Antonína, Jiřího Koskuby a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon

Více

Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo

Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo Programová dotace v sociální oblasti pro rok 2015 - II.kolo Statut programové dotace Článek I. Úvodní ustanovení 1. Posláním programové dotace v sociální oblasti je podpora poskytovatelů sociálních nebo

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Den přijetí

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 3.6.2003 Síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji v roce 2002 Touto aktuální

Více