Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi Člověk bez domova Bakalářská práce Autor: Lenka Lepková Ekonomika a management ZSS Vedoucí práce: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Lenka Lepková 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli pomoc a podporu při realizaci této práce. Za pečlivé odborné vedení, trpělivost a cenné rady děkuji především vedoucímu práce Mgr. Ivoně Buryové, Ph.D. 3

4 Anotace Tématem bakalářské práce je problematika lidí v ekonomické a sociální nouzi. Pracuji na chirurgickém oddělení, kde se velmi často s těmito lidmi setkávám. Zajímalo mne, jak vysoké jsou finanční ztráty nemocnice spojené s péčí o tyto pacienty a porovnání těchto ztrát mezi soukromou a státní nemocnicí v Karviné. Klíčová slova: sociální, exkluze, chudoba, bezdomovectví, regulační, metodika Annotation The problems of the people in the economic and social need is the theme of the thesis. I work at the surgery ward where I meet very often also citizens of the socially week classes and infrequently even homeless people. Therefore I was interested how high the financial losses of the hospitals related to the care of these patients are and comparing these losses between the private and the state hospital in Karviná. Key words: Social, exclusion, poverty, homelessness, regulation, methodology 4

5 OBSAH OBSAH... 5 ÚVOD... 7 CÍL Metodika zpracování VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ Termín sociální Sociální nouze, člověk v sociální nouzi Sociální exkluze sociální vyloučení Příčiny sociálního vyloučení Ekonomická nouze - hmotná nouze Historie bezdomovectví Fenomén bezdomovectví Příčiny bezdomovectví Zdravotní péče v České republice Financování nemocnic Problémy s bezdomovci v nemocnicích Regulační poplatky ve zdravotnictví Funkce regulačních poplatků Úhrady v lůžkových zařízeních Základní charakteristika zkoumané instituce Státní zdravotnické zařízení Soukromé zdravotnické zařízení Analýza a komparace výsledků kvalitativního průzkumu Výsledky sociálního šetření ve státním zdravotnickém zařízení Výsledky sociálního šetření v soukromém zdravotnickém zařízení

6 6.3 Komparace výsledků sociálního šetření ve státním a soukromém zdravotnickém zařízení Grafické znázornění výsledků analýzy a komparace sociálního šetření ve zkoumaných zdravotnických zařízení Graf 1: Počet sociálních šetření za rok Graf 2: Zaplacené regulační poplatky za hospitalizaci Graf 3: Počet pacientů v hmotné nouzi Graf 4: Pohledávky k Graf 5: Náklady na soudní řízení Graf 6: Dluh za zemřelé osoby k Graf 7: Odepsané pohledávky Ekonomické dopady ZÁVĚR LITERATURA

7 ÚVOD Téma závěrečné práce Problematiky lidí v ekonomické a sociální nouzi jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z aspektů byla stávající situace v regionu, ve kterém bydlím, druhým faktem je to, ţe pracuji ve státním zdravotnickém zařízení. Karvinsko patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. Z důvodu nezaměstnanosti tak logicky dochází k častější trestní činnosti např. krádeţím. Nezaměstnanost pak přispívá k chudobě, sociální a hmotné nouzi, rozvodům a jiným nepříznivým sociálně patologickým jevům. Pojem sociální nouze znamená ohroţení vlastních zájmů. Tento stav můţe být způsoben jinou osobou, ztrátou zaměstnání a dalšími okolnostmi, pro něţ jednotlivec nedokáţe zabezpečovat své základní ţivotní a sociální potřeby. Sociální nouzí je myšlen takový stav, kdy jedinec není schopen zabezpečit péči o svou osobu, výţivu, náklady spojené s provozem domácnosti, o svá práva a oprávněné zájmy. Lidé, kteří se do takového stavu dostanou, mají právo poţadovat od státu dostupnou a dostatečnou sociální pomoc, která jim nahradí chybějící soběstačnost. Pojem ekonomická a hmotná nouze je stav, kdy občan nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní ţivotní podmínky. Jedná se tedy o občana, který nemůţe vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky splnit (typicky v důsledku nízkého příjmu). Zároveň nedisponuje ani majetkem, jehoţ prodejem, pronájmem či jiným vyuţitím by mohl získat prostředky k zajištění svých potřeb. V rozvinutých a civilizovaných zemích má zpravidla takto situovaný občan nárok na pomoc od státu. Společensky uznanou hranicí příjmu občana, pod níţ nastává stav hmotné nouze, je tzv. ţivotní minimum, které je stanoveno právní normou. Příčin, kdy se lidé ocitají v ekonomické a následně i sociální nouzi, je mnoho. K těm nejčastějším patří ztráta zaměstnání, špatné hospodaření s rodinným rozpočtem, vysoké splátky půjček, hazard, alkohol, ale také časté rozvody. Do sociální nouze se dostávají všechny věkové skupiny včetně dětí a seniorů. Počet bezdomovců v Moravskoslezském kraji dosáhl do loňského roku zhruba občanů. V úvodní kapitole práce jsou vysvětleny základní pojmy týkající se problematiky lidí v sociální a ekonomické nouzi. Následně jsem analyzovala zkoumaná zdravotnická zařízení, tedy státní a soukromé. Dále se zaměřuji na problémy s bezdomovci, a to jak ve státním zařízení, tak i zařízení soukromém. V závěru bakalářské práce se zabývám analýzou a vyhodnocením získaných informací. 7

8 CÍL Cílem bakalářské práce je porovnání kvantity a důvodů poskytované zdravotní péče lidem v ekonomické a sociální nouzi se zaměřením na lidi bez přístřeší v soukromém a státním zdravotnickém zařízení. Jedním z dílčích cílů je analýza dluţníků regulačních poplatků ve státním a soukromém zdravotnickém zařízení za rok Dalším dílčím cílem je analýza vynaloţených finančních nákladů na zdravotní péči lidí bez domova a jejich porovnání v soukromém a státním zdravotnickém zařízení. 8

9 1 Metodika zpracování Při zpracovávání bakalářské práce jsem pouţila následující metody. V teoretické části jsem vyuţila metodu analýzy dokumentů, studium odborných prací a monografických zdrojů, vztahujících se k problematice lidí v ekonomické a sociální nouzi. Současně jsem se věnovala i problematice poskytování zdravotní péče a její finanční náročnosti u cílové skupiny lidí bez přístřeší. V praktické části jsem pouţila metodu komparace dvou zdravotnických zařízení (státního a soukromého), zaměřující se na kvantitu ošetřených lidí bez přístřeší a s tím spojené finanční výdaje, které zůstávají neproplacené i po úhradách zdravotními pojišťovnami za období roku Současně vyuţívám i metody analýzy příslušných dokumentů. 9

10 2 VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2.1 Termín sociální Tento termín je převzatý z latiny. Bohumil Geist vysvětluje termín sociální následovně: Socius - druh, společník, účastník. Socio - druţím, sjednocuji, pojím, účastním se. Socialis - spojenecký, druţný, společenský, manţelský. Societas - společenství, spolek, sdruţení, svazek. V češtině se rovněţ uţívá v mnoha významech, např. charitativní, podpůrný, dobročinný, společností podmíněný, slouţící společnosti, týkající se ţivotních podmínek, vyţadující pomoc, prospěšný společnosti, politický, třídní, reformní, atd. Podobně je vymezován termín i v literatuře. Např. E. Durkheim (1895) povaţuje za sociální jev každý druh jednání, který je schopný vnějšího tlaku na jedince nebo takový, který v rozsahu dané společnosti je všeobecný, ale má přitom svůj vlastní život, nezávislý na svých individuálních projevech, tzn., ţe jde hlavně o druhy jednání, myšlení, cítění existující mimo jedince a nadané utlačivou silou, kterou mu vnucují 1 Následkem toho nemohou být zaměňovány s jevy biologickými, poněvadţ spočívají v představách a činech, ani s jevy psychickými, které existují jen ve vědomí individuálním. 2.2 Sociální nouze, člověk v sociální nouzi Sociální nouze je termín, kterým se zabývají autoři z řad sociologie, politologie, sociální práce a jiných oborů. Sociální nouze je stav, kdy se člověk o sebe nemůţe nebo nedokáţe postarat. Můţe to být bezmocnost jak fyzická, tak i duševní - alkohol, drogy apod. Jedná se také o situaci, kdy člověk, ţijící pod hranicí ţivotního minima, není schopen zvýšit si příjem svou prací. Občané, kteří mohou doloţit svou tíţivou majetkovou situaci, která pro ně znamená hranici chudoby, se ocitají v sociální nouzi. 2 Sociální pomoc je řešena ze zdrojů státního rozpočtu, rozpočtu obcí, nadací, charit, Armád spásy, Diakonií atd. 1 Geits Bohumil 1992, Sociologický slovník, s Duková I., Duka M., Kohoutková I., (2013), Sociální politika: Učebnice pro obor soc. činnost, s

11 Sociální sluţby jsou takové činnosti v sociální sféře, které mají pomáhat člověku při řešení nepříznivé sociální situace. Tyto sluţby by měly člověka podporovat v aktivním řešení tohoto stavu. Účelem však není převzít odpovědnost člověka za jeho vlastní perspektivu. Existují však i sociální události, kdy je jedinec z důvodu zdravotního stavu či věku odkázán na pomoc druhých. V takových případech sociální sluţba působí tak, aby maximálně podporovala samostatnost a chránila důstojnost člověka. Zákon o sociálních sluţbách upravuje několik druhů sociálních sluţeb: 1. Raná péče - jedná se o ambulantní nebo terénní práci s dětmi se zdravotním či duševním postiţením do 7 let věku. 2. Telefonická krizová pomoc poskytuje pomoc osobám v tíţivé ţivotní situaci nebo v ohroţení ţivota, případně zdraví. 3. Tlumočnické sluţby - jsou poskytovány lidem se smyslovým a kombinovaným postiţením. 4. Azylové domy - poskytují domov pro matky s dětmi a mládeţí do 18 let. Tato sluţba je poskytována těm matkám, které se ocitly v tíţivé ţivotní situaci, a taky bez přístřeší. 5. Domy na půl cesty - jedná se o zařízení pro mladé občany do 26 let, kteří ţili delší dobu ve výchovných ústavech, dále pro mládeţ propuštěnou z výkonu trestu. 6. Kontaktní centra - jsou určena osobám závislým na návykových látkách. Zaměřují se na sniţování zdravotních a sociálních rizik. 7. Krizová pomoc - tato sluţba je určena osobám v tíţivé ţivotní situaci, kterou nejsou schopni řešit samy. 8. Nízkoprahová zařízení pro mládeţ a děti - zaměřují se na skupiny, které jsou společensky ohroţeny neţádoucími jevy. 9. Nízkoprahová denní centra - sluţba nabízí pomoc při řešení osobních záleţitostí osobám bez přístřeší. 10. Noclehárny - poskytují ubytování a doplňkové sluţby pro osoby bez přístřeší. 11. Sluţby následné péče - řeší situaci osob duševně nemocných nebo závislých na návykových látkách a pro osoby, které ukončily léčbu ve zdravotnickém zařízení a nejsou schopny odejít do domácí péče. Cílem je prevence a resocializace klienta. 12. Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi - pomáhají při zvládání dlouhodobě sloţité ţivotní sociální situace. 11

12 13. Terénní programy - cíleně vyhledávají osoby, které ţijí rizikovým způsobem ţivota nebo ţijí v sociálně vyloučených komunitách. 14. Sociální rehabilitace - cílem je pomoci lidem k dosaţení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Je určená osobám se zdravotním postiţením, příslušností k určitému etniku, chudobě a nezaměstnanosti Sociální exkluze sociální vyloučení Pojmem sociální exkluze se zabývá Petr Mareš. Sociální exkluzí je myšlen stav vyloučení se od něčeho, co je ve společnosti povaţováno za normální nebo ţádoucí. Sociální exkluze je také stav, kdy jedinec neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním ţivotě společnosti. Jejich přístup k příjmu a ostatním zdrojům neumoţňuje sociálně vyloučeným jedincům dosáhnout ţivotního standardu, který je povaţován ve společnosti pro její plnoprávné členy za ţádoucí. 4 Definicí v evropské unii pro sociální exkluzi je skutečnost, kdy se jedná o rozmanité faktory, které mají za následek fakt, ţe jsou lidé vyloučení z aktivit a práv normálního člověka v moderní společnosti. Sociální exkluzi lze také definovat jako proces, kdy jednotlivci nebo i celé skupiny jsou vytlačovány na okraj společnosti. Tím vzniká omezený přístup ke zdrojům, které jsou běţně dostupné ostatním členům společnosti a jsou nezbytné pro zapojení do aktivit společnosti. Poprvé se s konceptem sociálního vyloučení setkáváme koncem 70 let ve Francii, kdy byl poprvé pouţit pro specifickou situaci skupin obyvatel ţijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příleţitostí a zároveň od záchranné sítě státní sociální pomoci. 5 3 Mahrová, Venglářová 2008, Sociální práce ve zdravotnictví, s Petr Mareš,2006 Faktory sociálního vyloučení, s.10 5 Petr Mareš,1999 Sociologie nerovnosti a chudoby, s

13 2.4 Příčiny sociálního vyloučení Sociální vyloučení můţe nastat z vnějších nebo z vnitřních příčin. Vnější jsou dány celkovými ekonomickými, společenskými i politickými podmínkami zejména na národní, ale i mezinárodní úrovni. Tyto příčiny nemohou jedinci sami ovlivnit, nebo mohou jen velmi obtíţně. Jedná se o vliv ekonomického vývoje na trhu práce, hospodářskou politiku, sociální politiku, politiku nezaměstnanosti státu apod. Vnitřní příčiny jsou spojeny s konkrétní osobou, které se sociální vyloučení týká. Tyto faktory plynou z jednání jedinců, kteří si svým chováním mohou nepříznivou situaci způsobit, nebo ji posilovat. Důleţitou roli hrají povahové vlastnosti, sociální prostředí, vzdělání a celkové rodinné zázemí. Tyto faktory ale mohou jedinci částečně ovlivnit. Patří mezi ně např. dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi, neschopnost plánovat do budoucna, závislost na sociálních dávkách, nezaměstnanost, ztráta pracovních návyků, nízká motivace k řešení problémů aţ po rezignaci. 6 Ve své publikaci Petr Mareš uvádí, ţe Sociální vyloučení v uţším slova smyslu brání sdílet určité sociální statuty či sociální instituce. Jde o zamezení účasti v sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti Ekonomická nouze - hmotná nouze Společensky uznanou a zákonem stanovenou minimální hranicí příjmu je stanoveno tzv. ţivotní minimum. Toto zákonem stanovené ţivotní minimum představuje nejniţší moţnou částku, se kterou je moţno pokrýt základní ţivotní potřeby. Dostanou li se občané pod tuto hranici, pak nastává stav hmotné nouze. Toto je kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti domácnosti. 8 Kolektiv publikujících lékařů popisuje, ţe osoba, která se nachází ve stavu hmotné nouze, je definována zákonem O hmotné nouzi. Její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení, nedovoluje dostatečné částky na ţivobytí, přičemţ si tato osoba nemůţe nijak příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo 6 Dvořáková, Smrčka 2011, Finanční vzdělávání pro střední školy, s Petr Mareš,2004, Chudoba v České Republice v datech, s Hubinková, 2008, Psychologie a sociologie ekonomického chování, s

14 jiných závaţných důvodů vlastním přičiněním. Zabezpečení základních ţivotních podmínek těchto občanů je tak váţně ohroţeno. 9 Podle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky je osobou v hmotné nouzi buď osoba nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry neumoţňují uspokojení základních ţivotních potřeb na úrovni, která je přijatelná pro společnost. Své příjmy nemůţe z objektivních důvodů zvýšit (jak jsem jiţ výše uvedla např. prodejem majetku nebo uplatněním nároků a pohledávek) a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním. O dávkách v hmotné nouzi rozhodují orgány pomoci ve hmotné nouzi, kterými jsou pověřeny obecní, krajské či újezdní úřady MPSV. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č 111/2006 Sb. O Pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. Tento systém řeší moderní formou pomoc osobám s nedostatečnými příjmy, je zaměřen na motivaci těchto osob k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení ţivotních potřeb a je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, nebo se práci vyhýbá. 10 Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc a příspěvek na ţivobytí. O těchto dávkách rozhodují, a taky je vyplácejí příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.Výše uvedené dávky hmotné nouze zabraňují vzniku chudoby, kriminality a bezdomovectví. Chudobu popisuje Geist jako situaci, v níž sociální celek, nebo určitý jedinec, nemůže z vlastních prostředků uspokojovat nejnutnější životní potřeby a je odkázán na pomoc jiných. Většinou se jedná o situaci, kde příjem nestačí na pokrytí existenčního minima. Jak existenční minimum, tak chudoba je relativní a vztahuje se vždy k příslušným socioekonomickým poměrům určitého sociálního celku. Chudoba se projevuje jako pocit nedostatků prostředků k uspokojování vlastních potřeb. Může být relativní, absolutní, nezaviněná, zaviněná, způsobená přírodními jevy, nemocí, smrtí živitele, stářím, vlastním přičiněním, tzn. hazardem, leností, nehospodárností, anebo kombinací několika faktorů dohromady Kalvach Z., Čeledová L., Jirák R., Holmerová I., Zavázalová H., Wija P., 2011, Křehký pacient a primární péče, s B. Geist,1992, Sociologický slovník, s

15 I kdyţ lidem ţijícím na hranici chudoby je poskytována pomoc v hmotné nouzi, například příspěvek na bydlení, mimořádná okamţitá pomoc a příspěvek na ţivobytí, někdy ji tito lidé nevyuţijí správným způsobem, popřípadě ji nevyuţijí vůbec. Nezřídka se tak z těchto občanů stávají lidé bez přístřeší. Podle českého právního řádu jde o osoby, které nemají vlastní domov, či si domov nepronajímají, případně neţije osoba v takovém obydlí u osoby důvěrně blízké, či tento domov nemůţe nebo z váţných důvodů nechce uţívat, popř. takový domov uţívá protiprávně. Domov lze v této definici chápat obecně jako místo, kam jeho uţivatel můţe jinému člověku zakázat, nebo naopak umoţnit přístup. Podle zákona jde o osoby ohroţené sociálním vyloučením a pro něţ stát zajišťuje některou z výše uvedených sluţeb. Jako o osoby bez přístřeší je vymezuje zákon O pomoci v hmotné nouzi 2 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb. 12. Do této kategorie spadají osoby, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností, jak uvádí zákon O sociálních sluţbách 92 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb

16 3 Historie bezdomovectví S lidmi bez domova se v podstatě setkáváme odjakţiva. Tuláci, ţebráci, potulní tovaryši nebo různí kočovníci existovali vţdy. První bezdomovci byli většinou potrestáni a vyloučení z komunity z důvodu nějakého prohřešku. Takoví jedinci se stali vyhnanci a málokdy byli přijati do jiné komunity. Příklady najdeme i v Bibli. Typickým příběhem je příběh Kaina a jeho prohřešku bratrovraţdy. Znamení na čele Kaina stigmatizovalo a předurčovalo, ţe nebude nikde jinde přijat. Také Adam a Eva byli vyhnáni z Ráje. Ve středověku po mořích i řekách pluly lodě bláznů, kde byli izolováni nepřizpůsobiví jedinci. Byli sem zahnáni lidé, kteří se nějak, nebo něčím odlišovali od ostatních. Cestovali tak celé roky a nikde v ţádném přístavu je nepřijali. Od 15. století začaly počty obyvatelstva stoupat a docházelo k poklesu ţivotní úrovně nejchudšího obyvatelstva. V tomto období se začínají objevovat skupiny lidí, kteří se začínají toulat a přestávají být vázáni na půdu svého pána. Tito lidé se nazývají vagabundi a představovali osoby bez pána. Společnost s nimi zacházela nemilosrdně, běţně byli vraţděni, vězněni nebo popravováni. 14 Bezdomovectví takové, jak ho známe dnes, se začalo objevovat koncem 19. století v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje měst. Dochází k migraci chudinského obyvatelstva do města a tím také ke zvyšování zjevného bezdomovectví. Péči o tyto lidi bez domova přebíraly církevní řády a jiné organizace, nikoli stát. Po roce 1948 byla veřejná chudoba tabu. Totalitní reţim zrušil charitativní organizace a popíral existenci chudoby. Lidé bez domova samozřejmě existovali. Reţim jim ale nařizoval, ţe se kaţdý občan musí zdrţovat v místě svého trvalého bydliště. Zaručoval jim právo na práci a práce byla zároveň povinností. Občan, který odmítal pracovat, byl potrestán vězením pro trestný čin příţivnictví. 14 J.Marek, A.Strnad, L.Hotovcová, 2012 Bezdomovectví, s.53 16

17 3.1 Fenomén bezdomovectví Bezdomovectví je fenomén spadající do řady společenských problémů, které se vynořily po listopadu Předchází mu především osobní selhání člověka, ale na vině jsou i společenské příčiny. Jde hlavně o redukci pracovních míst, která má za následek ztrátu zaměstnání, následné snižování životní úrovně, což může vyústit v rodinné problémy, rozpad rodiny a dokonce až ke ztrátě domova. 15 S problematikou bezdomovectví se potýkají skoro v kaţdé zemi na světě. Z globálního měřítka se jedná o veliký problém, který ohroţuje stabilitu jednotlivých zemí, popřípadě je důsledkem válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. V rozvojových zemích se týká většiny obyvatel. U některých skupin obyvatel bývá důsledkem kulturního a národního příslušenství k dané skupině a nebývá důsledkem sociálního selhání. Tito lidé, nebo celé skupiny, volí nomádský způsob ţivota dobrovolně a tím se hlásí k tradicím svého národa. Je to např. původní indiánské obyvatelstvo, romské etnikum, australští Aboriginci, Nomádi v Africe. V legislativě vyspělých zemí se rozlišuje bezdomovectví rodin a jednotlivců. Avšak v legislativě ČR se bezdomovectví rodin prakticky neobjevuje, protoţe pokud dojde k existenčním problémům rodiny, obvykle dochází k jejímu rozdělení. Proto se Jan Jandourek zabývá bezdomovectvím jednotlivce. Jan Jandourek pojmenovává bezdomovectvím ţivotní situaci lidí, kteří postrádají pevný, pravidelný a přiměřený příbytek k přenocování. Mohou trávit noci v útulcích pro bezdomovce, v provizorních příbytcích, v suterénech domů, na ulici, nádraţí atd. Bezdomovci jsou v důsledku svého způsobu ţivota ohroţeni různými zdravotními obtíţemi. Určitou část bezdomovců tvoří bývalí psychiatričtí pacienti nebo osoby závislé na alkoholu a drogách. Velká část se do této situace dostala ze svých osobních příčin - rozpad rodiny, ztráta zaměstnání a bohuţel také mladí lidé, kteří po konfliktu odešli z domova. Převáţně k nim patří lidé bez kvalifikace. K příčinám také patří neschopnost nebo nemoţnost si najít práci. Chudoba, daná různými okolnostmi společně s nedostatkem lékařské péče, můţe mít za následek takové zhoršení zdravotního stavu, ţe nedovoluje člověku najít práci a zajistit si tak prostředky na bydlení. Dochází i k ozbrojeným konfliktům, duševním nemocem, domácímu násilí apod Venglářová M., Babiaková M., 2006, Pychiatrická ošetřovatelské péče, s Jandourek J., 2012, Slovník sociologických pojmů, s

18 V současné době dochází k nárůstu bezdomovectví. Ivo Hradecký (1996) člení lidi bez domova do tří kategorií: 1. Zjevné bezdomovectví - jde o jedince ţijící na ulici, přespávající v parku na lavicích, na nádraţích, nebo vyuţívajících azylových domů. Veřejnost je povaţuje za bezdomovce, oni své bezdomovectví ani nezastírají a sami se za ně povaţují. 2. Skryté bezdomovectví - jedná se o lidi, kteří nejsou nikde evidováni, ale po právní stránce bezdomovci jsou. Nemají ţádnou moţnost stálého bydlení, volí však jiný způsob neţ bydlení na ulici. Přespávají u známých, uchylují se do ubytoven nebo nocleháren. 3. Potencionální bezdomovectví - tady řadíme lidi, kterým reálně hrozí bezdomovectví. To znamená, ţe ţijí v nevyhovujících bytových podmínkách. Patří mezi ně vězni, děti z dětských domovů, ústavů, přistěhovalci, migranti apod. 17 Pro označení ţivota bezdomovců se dnes uţ zcela vţil mezi ostatní populací výraz být nebo ţít na ulici. Koncem minulého století, kdy se začalo bezdomovectví ve větší míře objevovat, se tito lidé převáţně uchylovali k pobytu ve veřejných prostranstvích, jako např. v nádraţních halách, autobusových zastávkách, vestibulech supermarketů, sklepních prostorech apod. Protoţe většina populace s nelibostí nesla setkávání s těmito lidmi, byli z veřejných prostor postupně vykazováni a občané začali zamykat i venkovní dveře domů, aby tak zabránili pobytu bezdomovců ve sklepních prostorách. Postupně se tito lidé začali stěhovat do okrajových částí měst, lesoparků, neobydlených objektů a jiných méně viditelných lokalit. Vznikají tak postupně jakési slamy, které si bezdomovci vybavují věcmi nalezenými v kontejnerech nebo skládkách. Paradoxně se zde cítí lépe neţ v kterémkoliv sociálním zařízení, protoţe mají nastavena svá vlastní pravidla a cítí se být zcela svobodní. Problémy ale v této komunitě způsobuje především častá konzumace vesměs nekvalitního alkoholu, kdy dochází k občasným potyčkám mezi bezdomovci, které mohou končit i tragicky. Především v zimních měsících navíc při různých formách přitápění vzniká velké nebezpečí vzniku poţáru. Nejsou bohuţel tak úplně vzácné případy, kdy zpravidla podnapilí bezdomovci i uhořeli. 17 Hradecký, Hradecká, 1996, Bezdomovectví extrémní vyloučení, s

19 3.2 Příčiny bezdomovectví Jak se zamýšlejí Jakub Marek, Aleš Strnad a Lucie Hotovcová (2012) existuje mnoho lidí, kteří projdou kolem bezdomovců a zamýšlí se, z jakého důvodu se tito lidé ocitají na ulici. Ptají se, zda si za to mohou sami, nebo se stali obětí systému. Většina lidí potřebuje znát odpověď, aby došli k rozhodnutí, zda se zastavit a těmto lidem pomoct, nebo nepomoct, protoţe si za to mohou sami. Ke ztrátě domova obvykle předchází krize. Tato krize můţe jedince tzv. vykolejit a tento se přestane starat o ekonomické záleţitosti. Kaţdý občan v tomto státě má k dispozici dvě záchranné sítě. Důleţitá je sociální síť, která můţe zabránit pádu aţ tzv. na ulici. Touto sítí jsou hlavně osobní sociální kontakty - rodina, známí a přátelé, kteří mohou postiţeného v případě krize podrţet. Pokud je tato síť chabá, nebo člověka nedokáţe podrţet, je tu síť sociálních služeb, která by měla občanovi zajistit bydlení a státní podporu, aby tento neskončil na ulici bez domova. Pokud nemá jedinec silnou sociální síť nebo nesplňuje podmínky pro získání státní podpory, pak s velkou pravděpodobností skončí na ulici. Faktorů, které vedou k bezdomovectví, je mnoho. U mladých lidí nebo dětí to bývá často špatné domácí zázemí. Jiţ malé děti vnímají rodinu jako sociální jistotu, místo bezpečí a lásky. Takţe špatné návyky v rodině, jako je alkoholismus, domácí násilí, nezaměstnanost a celkový nezájem o dítě, mohou v pozdním věku přispět ke sklonu k sociální exluzi a později k bezdomovectví. U mladistvých se jednoznačně jeví jako základní předpoklad k pozdějšímu bezdomovectví problém s nedostatkem pracovních míst. Spoustu dostudovaných i vyučených mladých lidí se snaţí hned po ukončení školní docházky najít zaměstnání. Problém je však v tom, ţe nemají potřebnou praxi. Zaměstnavatelé většinou hledají zaměstnance s několikaletou praxí. A tak se stává, ţe dokonce ani vysokoškoláci nemohou sehnat zaměstnání. Tito mladí lidé mají chuť, snahu i elán práci najít. Po několika měsících, někdy i létech, je tento elán přechází, začínají podléhat lenosti a hlavně letargii, protoţe mají pocit, ţe zůstávají tzv. rodině na krku. Tento stav je pro většinu mladých lidí velmi frustrující. Rodina je však nutí ke shánění jakékoliv práce. Právě proto mnoho mladých lidí odchází od svých rodin do větších měst s představou, ţe si najdou lepší, nebo aspoň nějaké, pracovní místo, coţ se jim často nepodaří a dostávají se do ještě větší duševní krize. Snad hrdost, nebo moţná i lenost, jim brání k návratu domů. Zůstávají tak na ulici, kde je nikdo nenutí pracovat a oni nabývají pocitu naprosté svobody. Touto situací se např. zabývá kolektiv autorů A. Strnad, J. Marek, L. Hotovcová v publikaci Bezdomovectví z r na str

20 Problém nastává hlavně v případě, kdy sami rodiče, nebo matka samoţivitelka, zůstávají bez zaměstnání a nejsou schopni dítě uţivit. Mnoho těchto mladistvých se ocitá na ulici, v azylových domech, nebo přespává různě u kamarádů. Většinou jsou osoby bez domova spojovány s alkoholem, drogami a jinými závislostmi. Mají typický neupravený zevnějšek, zapáchají a nevhodně se chovají. Eduarda Heczková (2011) ve svém článku uvádí, ţe podle jejího výzkumu je nejčastější příčinou bezdomovectví: 1. ztráta zaměstnání - 23%. 2. odchod z rodiny - 11%. 3. výkon trestu - 5%. 4. špatné hospodaření - 3%. 5. výstup z ústavního zařízení - 2%. 6. jiné příčiny či dobrovolné rozhodnutí 56%. K dalším častým příčinám bezdomovectví této doby, které se dotýkají celých rodin - jsou rychlé půjčky. Tím, ţe si rodiče, nebo i jejich dospělé děti naberou půjčky, které nejsou schopni splácet, se dostávají do dluhové pasti. Přicházejí tak o majetek a kolikrát i o střechu nad hlavou. Pro takové rodiny, které se ocitnou na ulici, neexistuje ţádný vládní program na podporu sociálně slabých rodin a na jejich aktivizaci. V případě, kdy rodina skončí na ulici, začíná jejich situaci řešit sociální pracovnice místního úřadu. Děti obvykle umístí do nějakého zařízení pro děti a mládeţ a rodiče končí v ubytovně, nebo na ulici. Z důvodu, ţe u nás neexistují noclehárny pro celé rodiny, ale pouze zvlášť pro muţe a zvlášť pro ţeny a děti, dochází často k rozpadu rodin. Pro tyto případy jsou zřizovány a financovány azylové domy, holobyty, ubytovny a jiná zařízení

21 4 Zdravotní péče v České republice Právo na ochranu zdraví občanů v České republice je obecně zaručeno Listinou základních práv a svobod, která byla uvedena do českého právního řádu Ústavním zákonem č.23/1991 Sb. a usnesením předsednictva České národní rady do právního řádu České republiky č.2/1993sb. V článku 31 se uvádí, ţe kaţdý člověk má právo na ochranu zdraví. Na základě veřejného pojištění mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči. Mylně se tak mnozí lidé domnívají, ţe veškerá zdravotní péče je bezplatná. Na základě veřejného pojištění mají občané právo i na zdravotní pomůcky, přičemţ musí být dodrţeny určité podmínky stanovené zákonem. Systém zdravotní péče v České republice závisí na zdravotním pojištění. Kaţdý občan, který má na našem území trvalý pobyt nebo je jeho zaměstnavatelem osoba, která má sídlo v ČR, musí být ze zákona povinně zdravotně pojištěn. V ČR v současnosti platí zákon č.48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění. Pojištění občana začíná dnem narození a končí dnem úmrtí. Zdravotní pojištění je hrazeno zaměstnavatelem z příjmu zaměstnance. V některých případech bývá zdravotní pojištění hrazeno státem, v ostatních případech si musí jedinec pojištění hradit sám. 19 V případě akutní potřeby lékařského ošetření nesmí být pacient zdravotnickým zařízením odmítnut a musí být ošetřen bez požadování jakékoliv náhrady. Ze zákona musí být zařízením poskytnuta zdravotní pojišťovnou náhrada za ošetření takového pacienta v těchto případech: úraz vznik akutního onemocnění akutní zhoršení zdravotního stavu neodkladný porod, kde by odklad mohl vést k ohrožení života nebo k závažnému zhoršení zdravotního stavu Zdravotní stav bezdomovců 20 Zdravotní potíţe u bezdomovců způsobují tyto faktory: špatná strava, nevyhovující nebo ţádná moţnost bydlení, a tudíţ i nemoţnost dodrţování hygieny, rytmu aktivity a odpočinku. Častou příčinou je také i nedostatečné oblečení. Ztráta sociálních vazeb pouze umocňuje stresové zatíţení a psychické strádání Šupková D., 2007, Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, s Šupková, 2007, Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, s

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Verze 012.001_návrh (doplnění pro verzi 012 zvýrazněno červeně) 1 / 7 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Jsme zde pro Vás Informace o nabídce pobytových sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Informace pro pacienty, veřejnost a klienty sociální péče Vážení klienti, Dovolte nám, abychom Vás

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Modernizace a obnova přístrojového vybavení Centra komplexní onkologické péče FN Plzeň

Modernizace a obnova přístrojového vybavení Centra komplexní onkologické péče FN Plzeň Modernizace a obnova přístrojového vybavení Centra komplexní onkologické péče FN Plzeň Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Jaroslava Kunová Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální

Více

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 Zdravotní služby poskytované poskytovateli akutní zdravotní péče budou v roce 2016 hrazeny podle individuálního smluvního ujednání mezi konkrétním poskytovatelem

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., resp. 101/2006 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Struktura zdravotní péče v ČR, státní a nestátní zdravotnická zařízení Struktura zdravotní péče v České republice. Poskytovanou zdravotní péči můžeme rozdělit podle různých hledisek. Jedním z těchto hledisek

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK SENIORSKÝ DŮM PÍSEK Čelakovského 8, 397 01, Písek Telefon: 382 201 730 - recepce 382 201 731 sociální pracovnice 732 874 017 E-mail: info@seniorskydum.cz www.seniorskydum.cz

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK SENIORSKÝ DŮM PÍSEK Čelakovského 8, 397 01, Písek Telefon: 382 201 730 - recepce 382 201 731 sociální pracovnice 732 874 017 E-mail: info@seniorskydum.cz www.seniorskydum.cz

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc Mimořádná okamžitá pomoc Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Újma na zdraví osoba nesplňuje podmínky pro poskytnutí PnŽ a DnB, a s přihlédnutím k jejím příjmům celkovým sociálním

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 22. 10. 2012 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

ŽÁDOST o umístění do Zámečku Střelice

ŽÁDOST o umístění do Zámečku Střelice ŽÁDOST o umístění do Zámečku Střelice Typ služby: Domov pro osoby se zdravotním postižením (celoroční pobyt) Týdenní stacionář Domov pro osoby se zdravotním postižením - Tréninkové bydlení Denní stacionář

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Žádost o poskytnutí pobytové služby

Žádost o poskytnutí pobytové služby Seniorcentrum-Domov pro seniory OASA Petřvald Provozovatel: Seniorcentrum OASA s.r.o., Petřvald 68 e-mail: m.borkova@seznam.cz, otisk podacího razítka žádost domovu podána dne: Žádost o poskytnutí pobytové

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Ukázka práce Pouze obsah

Ukázka práce Pouze obsah Koncepce nemocnic Jihočeského kraje léčebná péče Yale Medical Consulting, a.s. 2010 Yale Medical Consulting, a.s. Martinská 360/2 110 00 Praha 1 Staré Město Zdravotní koncepce nemocnic Jihočeského kraje

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE Veslařská 252, Brno, 637 00

STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE Veslařská 252, Brno, 637 00 STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE Veslařská 252, Brno, 637 00 SMLOUVA O PŘIJETÍ KLIENTA DO INTERNÁTNÍHO PROGRAMU STŘEDISKA VÝCHOVNÉ PÉČE Právnická osoba vykonávající činnost zařízení : DÚM, SVP a ŠJ Pobytový program

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Závěr Zavádění DRG - historie 1. pokus

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Kapitola 3 Výkony klinických Výkony klinických jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Výkony klinických se dělí na

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 2 4.5.2005 Lázeňská v Olomouckém kraji v roce 2004 Balneologic Care in the Olomoucký Region

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD 1. Zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9 200 Kč 15. 9. 2014 vláda schválila návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba,

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba, Systém pomoci v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

Více

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. Olešná 8, 398 43 1. Tazatel/ka Příjmení (včetně rodného příjmení)... jméno (křestní) 2. Narozen(a)..

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 4. 10. 2014 9 Souhrn Chirurgická péče - činnost v Královéhradeckém kraji v

Více

Příloha č. 9 Žádost o umístění do Domova pro seniory Předklášteří. Občanský průkaz. Číslo:

Příloha č. 9 Žádost o umístění do Domova pro seniory Předklášteří. Občanský průkaz. Číslo: Příloha č. 9 Žádost o umístění do Domova pro seniory Předklášteří (DpS DsZR) Občanský průkaz Číslo: Rodné číslo žadatele: Den podání žádosti v DpS 1. Žadatel: Příjmení (příp. i rodné) jméno (křestní) 2.

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeţe SŠHS Kroměříţ V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

Více

Žádost o umístění. 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno (křestní) titul. 2. Narozen.. den, měsíc, rok místo okres. 3. Bydliště...

Žádost o umístění. 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno (křestní) titul. 2. Narozen.. den, měsíc, rok místo okres. 3. Bydliště... Žádost o umístění do Domova pro seniory Strážnice, příspěvková organizace o domov pro seniory o domov se zvláštním režimem Datum podání:... Číslo P: Rodné číslo: 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více