Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Transkript

1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Lektor: doc.dr.milan Sláma Kontakt: Tvorba a interpretace práva Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby práva a spravedlnosti. Samozřejmé a neproblematizované zacházení s velkými základními slovy vede často do úskalí. Současný jazyk práva a spravedlnosti je v pokušení vytvářet soubory výpovědí s pevnými významy, které lze přenášet mezi různými soustavami. Avšak chceme-li zkoumat různé systémy, musíme vidět co se v nich děje s pojmy předkládanými jako hotové a neproblematické. K myšlení o spravedlnosti a tvorbě práva nestačí samotný právnický jazyk, ale je třeba překročit hranice k původnějším zdrojům. Tím se dostáváme k tématizaci možné závaznosti a míry, až k tématům moci a uctívání. Jsme na prahu příběhů o důsledcích porušení, kam náležejí slova vina, souzení (soud), trest, zákon. Úcta k Zákonu zakládá řád lidského života. Důsledky porušení jsou vina a trest. Trest a soudy jsou akty spravedlnosti, obnovou řádu. V pokusech o výměry spravedlnosti nabízí evropská tradice myšlení o pravém stavu věcí, obnovování, splácení dluhu, pohyb k řádu věcí (causae) a duše, napravení. Vina je důsledkem zpupnosti a pýchy vůči Řádu, kdy věci hynou. Tematizace spravedlnosti přechází na práh institucionalizace. To je látka příběhů spravedlnosti, příběhů o základních slovech. Studijní literatura: Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. K příběhům spravedlnosti: F.M.Dostojevskij: Zločin a trest. Franz Kafka: Proces. Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě. Ostatní literatura je uvedena postupně u každého ze tří soustředění.

2 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Vztah práva a spravedlnosti. A. Dílčí tematizace: 1. symbolizace spravedlnosti (váhy a meč, odkazy- výklady : antická mythologie, biblické texty). 2. Pokusy o výměry spravedlnosti. a) bible, včetně apokryfů (např. Henochova kniha) b) řecký mythos a tragedie c) klasická řecká filosofie -Platon: Gorgias -Platon: Ústava -Aristoteles: Etika Nikomachova (5.kniha, 10.kniha) -Aristoteles: Politika (vybraná místa) d) křesťanské myšlení Tomáš Akvinský (Theologická Summa, zejména o pojetí soudů) d) nabídka současného kompendia John Rawls (Teorie spravedlnosti) 3. Spravedlnost a právníci. 4. Právníci a zákon. Proměny institucionalizace zákona. B. 1. Proč vstoupit do témat spravedlnosti symbolizací? Váhy odkazují k míře která přesahuje lidské. K tomu: symbol vah vážení, rozsuzování, soudy,pojetí středu. 2. Proč není (neměl by být) člověk vlastníkem míry a Pánem Spravedlnosti. Podržet tuto myšlenku. 3. K závaznosti a míře náleží uctívání. Porušení míry a vina. Je to jedno ze základních slov, neboť náprava (odčinění, zaplacení) viny patří k podstatě spravedlnosti. 4. Odtud v dalších tématech o nedoznání, neprohlédnutí viny. 5. Proč se žádná lidská instituce nesmí prohlásit za posvátnou. Zpochybnění posvátných forem lidských soudů (více k tomu u tématu soudů v Kafkově románu Proces, ebeny.poznámky k práci Arendtové o banalitě zla. 6. Proč se spravedlnost vymyká abstraktním definicím. 7. Spor o konvenci práva v antickém myšlení. Proč není příroda mírou? 8. Promyslet základní slovníček u Johna Rawlse, pokusit se o logickou konstrukci souvislostí, co je problémem jedince v původním stavu, závoj nevědomosti atd. (Příběhy spravedlnosti str.57-58). 9. Pochybnosti o právnících, legalizujících nekoherentní vládu (úryvek z Tocquevilla). 10. Mohou zákony postrádat spravedlnost? 11. Podle jaké míry soudí soudce a jak uplatňuje Equitas? 12. Promyslet zpochybnění lidských soudů (několik charakteristik, cit. Na s.90-91).

3 K zamyšlení v textu Příběhů spravedlnosti : s.24 shrnutí k Platonovi s.31 otázky a-c k rozlišení nespravedlivého jednání s.32 problematičnost EPIKIA s.45 zpochybnění neutrální racionality u Tomáše Akvinského. Studijní literatura k 1.soustředění: k A2: F.A.Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda, 1.a 2.díl. Platon: Gorgias J.Patočka: Platon (kap.gorgias) Platon: Ústava (knihy 1,2,4,7-10) Tomáš Akvinský: Theologická Summa (II.díl, část 2, otázky 57-61, 67-71) John Rawls: Teorie spravedlnosti (1.kap., 1-4) Dále v knížce Příběhy spravedlnosti (M.Sláma) odkazy na str.12 k symbolizaci v bibli, a na str základní seznam k symbolizaci spravedlnosti a k manuálům. K tématu Zákona: Platonova systematika Zákony, 12 knih. Pojetí theologicko-filosofické Topmáš Akvinský, Theologická Summa, II.díl, část 2, otázky (o zákonech) Biblické Exodus, kap deuteronomium, kap.17-18, o institucionalizaci Zákona J.Derrida: Síla zákona (přel. Z franc.), téma původu a ospravedlnění. Dále se podívat na literaturu k Franzi Kafkovi.

4 Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Vina, soud a trest. Vstup do literárních příběhů. Dílčí tematizace: A. Vina. 1. typologie viny a) právní exkurs Hegel b) filosofický pokus o typologii německé viny podle Karla Jasperse (s odkazem na knihu H.Arendtové Eichmann v Jerusalémě ) 2. vina a pravina v pojetí antického mythu 3. sféry usmiřování viny ( dále k pojetí trestu) 4. odkaz na literární příběhy o vině a neprohlédnutí 1. není-li člověk vinen před zákonem (vina nebyla juristicky prokázána), je nevinen v jiném smyslu? 2. je dostačující mírou viny svědomí? 3. promyslete rozdíly u typů viny podle Jasperse (Příběhy spravedlnosti, str.60). B.Trest: 1.Zločin vina trest. 2. Trest a disciplinování života, obnovování řádu. 3. smysl trestu. 4. Beccaria a Kant osvícenské pojetí, racionální argumentace? 5. Trest a absolutno trest smrti. 1. smysl trestu (nápravně-výchovný akt ekvivalentní odplata) 2. nositel práva trestání 3. spor o nejvyšší sankci (námitky, přitakání) 4. abolicionistické argumenty proti trestu smrti 5. je zločin nedostatkem osvícení a rozumnosti? 6. je předpokladem zločinu deklasující společnost? C. Soud.

5 1. Soud jako ostrov smyslu (zvláštní prostor) 2. hierarchická organizace 3. soudce, uplatnění Equitas 4. uchvácené soudy (stále aktuální téma) 5. odkaz na literární příběh o cestách k Soudu a bráně Zákona (Franz Kafka: Proces) 1. rituály u soudu 2. soud jaké scéna s herci a diváky 3. povaha řeči na soudní scéně 4. co může znamenat spojení slov hierarchie neodpovědnosti 5. vlastnosti soudce, jenž uplatňuje Equitas 6. soudce jako vykladač zákonů D. První literární příběh: Dostojevskij: Zločin a trest. 1. schéma příběhu a hlavní tematizace 2. ospravedlnění zločinu Velká Idea, kasuistika 3. duchovní pýcha (s exkurzem k pojetí mravní geniality ) 1. co patří k racionalitě Velké Ideje. 2. Je čisté svědomí jedinou mírou a závazností? 3. Hodnověrný subjekt vyslovující Velkou Ideu (Napoleonská idea, Člověkobůh) 4. Právo na zločin (viz str románu) 5. Oprávněnost moci (viz str , románu) 6. Raskolnikovův sebesoud (str Epilog) 7. Zdůvodnění zločinu jako opravy řádu. Myšlení Velkého manipulátora. 8. Kasuistika (místa u Pascala výběr, viz str.71 Příběhů spravedlnosti ) 9. Promyslet podle úryvku z Hegerovy fenomenologie ducha (str Příběhů spravedlnosti ) pojetí krásné duše. Studijní literatura ke 2.soustředění: 1. Vina, soud, trest. C.Beccaria: O zločinech a trestech (č.1893) G.W.F.Hegel: Základy filosofie práva, , 137, 140) Karl Jaspers: Otázka viny. J.Moník: Právo trestati (1909!) Platon. Obrana Sokratova, k tomu výklad Jana Patočky v knize Platon, kap.apologie, dále Hegel: dějiny filosofie, 2.díl, kap. Sokrates. Sofokles. Antigona.

6 Jean Imbert: Trest smrti (slov.1994) Huizinga: Homo Ludens (kap.herní formy práva) Arendtová: Eichmann v Jerusalémě (vstupní kap. Dům spravedlnosti) A nakonec stručný text v Příbězích spravedlnosti p rozdělení soudů, Tomáš Akvinský, viz lit. k 1.soustředění, k tématům A Dostojevskij: Zločin a trest (výběr str , 70-71, , , , , ) K tomu příslušná místa v Příbězích spravedlnosti na str.65 nn. H.Arendtová: Původ totalitarismu (č.1996), s , k tématu mravní geniality v německém romantismu O.Semak: Záhada Rodina Raskolnikova (čas.filozofia, slov., č.8/1997, s ) N.Berdjajev: Světový názor Dostojevského (čes.2001)

7 Metodický list pro třetí soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Literární příběhy o vině, soudu a trestu. A. Franz Kafka: Proces. (cesta k soudu a branám zákona). 1. hledání zákona 2. prostor románu 3. základní slova a tématizace 4. pojetí soudu a zákona v židovské tradici 5. soudy a hierarchie 1. Kafkovy metafory nedostupnosti Zákona. 2. Doznání podmínka vpuštění do Zákona 3. Pozemské soudy v jazyce metafysiky 4. Úředníci jako klérus 5. Posvátnost soudů 6. kabalistická věta člověk je denně souzen přenesení do románu. B. Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě. (příběh o neprohlédnutí viny) 1. Obžalovaný vina. 2. Povinnost občana jenž ctí zákon vědomí povinnosti _ majestát zákona - kategorický imperativ Třetí Říše 3. banální zlo 4. démonické zlo 5. nitrosvětská religiozita, ideologie, indoktrinace Nabídky k zamyšlení: 1. rozdíl etiky odpovědnosti a etiky poslušnosti (viz Příběhy spravedlnosti, s.85-kurziva) 2. co je banální zlo důsledek banálnosti převrácení posvátna

8 3. podstata soudnosti 4. rozpad osobní odpovědnosti 5. poslušnost příkazům, absence svědomí, osvědčení ve službě 6. idea státního zájmu jako míra jednání 7. přenesení významů náboženského jazyka vyvolenost, Konečné řešení viz Příběhy spravedlnosti, s.86) 8. Vůdcovský princip, subjektivní vůle s objektivní platností, její institucionalizace 9. Svobodná vůle jako možná zlovůle (srv. S Epilogem Dostojevského románu Zločin a trest ) 10. Co se skrývá za charakteristikou banálního zla jako nevinné podoby. 11. Předpoklady banálního zla: absence myšlení (?), soudnosti (?), svědomí (?). Studijní literatura ke 3.soustředění: Franz Kafka: Proces. Dále doporučeno: Před Zákonem, Nový advokát, K otázce zákonů, Zámek. E.Grözinger. Kafka a kabala(1998, paralelně český a německý text), s hojnými odkazy na další literaturu Martin Buber: Vina a pocit viny (in: Bolest a naděje, sborník 1971, s ) H.Le Bros: Kafka a rodina: svébytná forma společenských věd na počátku 20.století (Cahiers du Cefres. No.19, r.2000, s.31-65) M.Škop: Dílo Franze Kafky jako postmoderní právní metafora (Právník 12/2004, s ) V.Knapp: Problém nacistické právní filosofie (1947, reprint 2002) Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě (1995) Tzvetan Todorov: V mezní situaci (č.2000) V.Bělohradský. Kritika banálního zla (in: Přirozený svět jako politický problém, 1991, s.28-38) G.Schwannová: Zamlčovaná vina (č.2004) březen 2005