Hradecké ekonomické dny 2009

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Vědecká konference Hradecké ekonomické dny 2009 Ekonomický rozvoj a management regionů Hradec Králové 3. a 4. února 2009 Sborník příspěvků Díl I. Hradec Králové 1 Hradecké ekonomické dny 2009 Gaudeamus 2009

2 Výkonný redaktor: Ing. Pavel Jedlička, CSc. Tato publikace nepřošla jazykovou úpravou. Za obsahovou správnost odpovídají autoři příspěvků. ISBN

3 OBSAH PŘEDMLUVA... 9 SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH MUNICIPALITY UNIONS AND THEIR ACTING IN LEGAL RELATIONS Petr Adámek PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ APPROACH TOWARDS STARTEGIC USE OF INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY IN SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES Klára Antlová PROBLEMATIKA TRHU S BIOPALIVY QUESTION OF BIOUFUEL MARKET Renata Aulová, Luboš Smutka STRATEGIC PLANNING IN TOWNS OF HRADEC KRÁLOVÉ REGION Pavel Bachmann KOMPARACE ČESKÉ A SLOVENSKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY KONKURZNÍHO PRÁVA Z HLEDISKA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA COMPARISON OF CZECH AND SLOVAK LEGAL EMENDATION OF BANKRUPTCY LAW FROM THE PERSPECTIVE OF INSOLVENCY ACT Josef Binar IS IT A CORE COMPETENCY? Birtu Dan-Eugen ANALÝZA VZDELANOSTNÉHO POTENCIÁLU VYBRANÉHO EUROREGIÓNU EDUCATION POTENTIAL ANALYSIS OF A CHOSEN EUROREGION Ivana Butoracová Šindleryová STAKEHOLDERSKÝ PŘÍSTUP A FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKŮ STAKEHOLDER APPROACH AND CORPORATE FINANCIAL PERFORMANCE Ondřej Částek KRÍZA NA WALL STREET WALL STREET IN CRISIS Libuša Čurlejová RATIONAL TAX SYSTEM IN POLAND BARRIERS AND OPPORTUNITIES Aldona-Małgorzata Dereń SPRÁVA FINANČNÍCH PROSTŘEDKU MĚST A OBCÍ ASSET MANAGEMENT OF MUNICIPATILIES Jaroslava Dittrichová VÝZNAM VÝZKUMU A VÝVOJE PRO RIZIKOVÝ KAPITÁL IMPORTANCE OF RESEARCH AND DEVELOPMENT FOR VENTURE CAPITAL Helena Doláková 3

4 OPTIMÁLNÍ STRUKTURA PODNIKU A PROCES SEKURITIZACE AKTIV Josef Drahokoupil FUNDUSZE EUROPEJSKIE JAKO ŹRÓDŁA FINANSOWANIA INNOWACJI THE EUROPEAN UNION FUNDS AS AN OPPORTUNITY FOR INNOVATION Mieczysław Dudek THE TAX SYSTEM AS A FACTOR INFLUENCING THE COMPETITIVENESS OF ENTERPRISES (ON THE EXAMPLE OF SELECTED EU STATES) Ryta I. Dziemianowicz POSTAVENÍ A FUNKCE DOPRAVY V NOVÉ EKONOMICE THE TRANSPORT POSITION AND FUNCTION IN THE NEW ECONOMY Jan Eisler, Vladislava Jedličková REGIONÁLNA DISPARITA KREATÍVNEJ EKONOMIKY V PODMIENKACH ČESKEJ REPUBLIKY V SÚVISLOSTI S FAKTORMI, KTORÉ NA ŇU VPLÝVAJÚ REGIONAL DISPARITY OF CZECH CREATIVE ECONOMY Monika Fialová ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ENVIRONMENTAL ASPECTS OF MANAGERIAL ACCOUNTING Tereza Fidlerová, Lilia Dvořáková THE DETERMINANTS AND CREATION OF FOOD INDUSTRY DEVELOPMENT STRATEGIES Krzysztof Firlej MEZINÁRODNÍ TRANSFER TECHNOLOGIÍ Z REGIONÁLNÍHO POHLEDU INTERNATIONAL TRANSFER OF TECHNOLOGY FROM REGIONAL POINT OF VIEW Jiří Frank THEORETICAL APPROACHES FOR CREDIT RISK STRESS TESTING WITHIN BASEL II Ľubomíra Gertler ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD SOLUTION OF THE REGIONAL DISPARITIES - THE REGIONAL OPERATIONAL PROGRAMME NUTS II NORTHEAST Martina Hedvičáková, Miluše Čáslavská THE CZECH HEALTH CARE DELIVERY SYSTEM Pavlína Hejduková ZKUŠEBNÍ DOBA A ZMĚNY PLÁNOVANÉ KONCEPČNÍ NOVELOU ZÁKONÍKU PRÁCE THE PROBATION AND ITS CHANGES, PLANED BY THE CONCEPTUAL AMENDMENT OF LABOUR LAW CODEX Ivana Hendrychová 4

5 HOSPODAŘENÍ OBCÍ S OHLEDEM NA JEJICH VELIKOST ECONOMY OF VILLAGES WITH REGARD TO THEIR SIZE Jaroslav Homolka, Josef Vála KLÍČOVÉ OBLASTI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A JEJICH KRITICKÉ FAKTORY (MIKROREGIONY PARDUBICKÉHO KRAJE) REGIONAL DEVELOPMENT KEY AREAS AND THEIR CRITICAL FACTORS (MICRO-REGIONS IN THE PARDUBICE REGION) Aleš Horčička PROBLEMATIKA STANOVENÍ DISKONTNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ PROBLEMS OF DETERMINATION OF DISCOUNT RATE IN INVESTMENT DECISION MAKING Michaela Horová EKONOMICKÁ REFORMA 1968 V ČSSR THE ECONOMIC REFORM 1968 IN THE CSSR Zuzana Hrdličková ŘÍZENÍ PODNIKOVÝCH ČINNOSTÍ ZÁKLADNÍ VÝCHODISKO PRO ROZVOJ VÝKONNOSTI PODNIKU MANAGEMENT CORPORATE ACTIVITIES - BASIC STARTING FOR ENTERPRISE DEVELOPMENT PERFORMANCE Pavlína Hronová LOCAL FOOD PRODUCTS AND SUSTAINABLE DEVELOPMENT OF RURAL AREAS Jakub Husák DIMENSIONS FOR EVALUATION OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AND HUMAN DEVELOPMENT Emília Huttmanová, Lucia Synčáková PODPORA ROZVOJE SPOLUPRÁCE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH REGIONECH THE SUPPORT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISE PARTNERSHIP DEVELOPMENT IN THE BORDER REGIONS Monika Chobotová ANALYSIS OF ON-LINE SERVICES Grzegorz Chodak MODIFIKACE METODIKY TYPU SCORECARD PRO PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ THE MODIFICATION OF THE SCORECARD METHOD FOR THE PROJECT MANAGEMENT Jarmila Ircingová HOSPODAŘENÍ OBCÍ A KRAJŮ Z PRÁVNÍHO HLEDISKA PROPERTY MANAGEMENT OF SELF-GOVERNMENTAL REGIONS AND MUNICIPALITIES FROM LEGAL POINT OF VIEW Jan Janeček 5

6 VYUŽITÍ SADY INDIKÁTORŮ ROZVOJE PRO MALÉ OBCE SET OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT INDICATORS AND ITS APPLICATION FOR SMALL MUNICIPALITIES Veronika Jašíková FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ PODNIKU PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ THE FACTORS OF COMPETITIVENESS IN THE COMPANY S HUMAN RESOURCES SECTOR PRELIMINARY RESULTS OF EMPIRICAL RESEARCH Ivana Jašková VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI DEVELOPMENT OF THE SCHOOL-LEAVERS UNEMPLOYMENT IN THE KRÁLOVÉHRADECKÝ REGION Pavel Jedlička INVESTIČNÍ A KAPITÁLOVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ INVESTMENT AND CAPITAL LIFE INSURANCE Vojtěch Jindra EFEKTIVNÍ POSTUPY PRO ŘÍZENÍ KLASTRŮ DOBRÉ PRAKTIKY VYBRANÝCH KLASTRŮ EFFICIENT PROCESSES FOR CLUSTERS MANAGEMENT GOOD PRACTICES OF SELECTED CLUSTERS Eva Jirčíková, Drahomíra Pavelková E- KOMUNIKAČNÉ NÁSTROJE V PROCESOCH ZAČLEŇOVANIA SA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV SR DO EUROZÓNY E-COMMUNICATION TOOLS IN THE SMALL AND MEDIUM-SIZED COMPANIES WITHIN SLOVAKIA S ACCESSION INTO THE EUROZONE Benita Juriková REGIONÁLNÍ DISPARITY VYBRANÝCH UKAZATELŮ TRHU PRÁCE REGIONAL DISPARITIES OF THE SELECTED LABOUR MARKET INDICATORS Bohumil Kába EFFICIENCY OF SELECTED PUBLIC SERVICES BASED ON THE EXAMPLE OF LOWER-SILESIAN DISTRICTS Marian Kachniarz DISPARITY V HOSPODAŘENÍ OBCÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO A PARDUBICKÉHO KRAJE DISPARITIES IN MUNICIPAL ECONOMY IN KRALOVÉHRADECKÝ AND PARDUBICKÝ REGIONS Tomáš Kala SPOLUFINANCOVÁNÍ ROZVOJE ČESKO POLSKÉHO PŘÍHRANIČNÍHO REGIONU Z OPERAČNÍHO PROGRAMU PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA COFINANCING OF DEVELOPMENT OF CZECH POLISH BORDER REGION FROM CZECH REPUBLIC POLISH REPUBLIC CROSS BORDER COOPERATION OPERATIONAL PROGRAMME Roman Klíma 6

7 DECENTRALIZAČNÉ PRÍLEŽITOSTI, OBMEDZENIA REGIONÁLNEHO ROZVOJA A VÍZIA SLOVENSKA DECENTRALIZATION OPPORTUNITIES, LIMITATIONS OF THE REGIONAL DEVELOPMENT AND VISION OF THE SLOVAKIA Martin Klus, Ján Králik TRENDS OF CHANGES IN DEMOGRAPHIC STRUCTURE IN THE CHOSEN LAND- DISTRICT OF THE MAŁOPOLSKA PROVINCE Dariusz Koreleski WEATHER FACTOR vs RURAL AREAS DEVELOPMENT Dariusz Koreleski MIGRÁCIA PRACOVNÝCH SÍL A JEJ DOPAD NA EKONOMIKU SLOVENSKEJ REPUBLIKY MIGRATION OF LABOUR FORCES AND THEIR IMPACT ON THE ECONOMY OF THE SLOVAK REPUBLIC Rastislav Kotulič NON-GOVERNMENTAL ORGANIZATIONS AND INSTITUTIONS AND THEIR PROGRAMS CONNECTED WITH SUPPLEMENTARY FEEDING OF CHILDREN AND YOUTH IN POLAND Anna Kowalska POČÁTKY LIBERALIZACE VÝUKY EKONOMICKÉ VĚDY V ČECHÁCH EDUCATION LIBERALIZATION ORIGINS OF ECONOMIC SCIENCE IN BOHEMIA Jaroslav Krameš CAN FISCAL POLICY BE A COMMON UNDERLYING FACTOR INFLUENCING GDP GROWTH AND UNEMPLOYMENT IN THE EU? Michaela Krčílková, Michaela Antoušková IMPACT OF FOREIGN SAVINGS ON THE ECONOMY OF CR WITH THE USE OF COMPUTABLE GENERAL EQUILIBRIUM APPROACH Zuzana Křístková ŘÍZENÍ ROZMANITOSTI DIVERSITY MANAGEMENT Zuzana Krištofová CZECH ORGANIC FARMING DEVELOPMENT AND ITS REGIONAL DIFFERENCES Zdeňka Kroupová, Michaela Antoušková METHOD OF APPOINTING DOMINATING, AUTONOMOUS AS WELL AS REGULATING AND SUPPORT VARIABLES IN THE GROUP OF MACROECONOMIC DATA DESCRIBING SLOVAKIA, POLAND AND THE CZECH REPUBLIC IN YEARS Andrzej Krowiak 7

8 8

9 PŘEDMLUVA Z mezinárodní vědecké konference Hradecké ekonomické dny Ekonomický rozvoj a management regionů konané ve dnech na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové byly vydány dva sborníky. Jeden z nich obsahuje 21 recenzovaných článků, které vybral programový výbor ze všech zaslaných příspěvků. Druhý sborník z konference, který právě otvíráte zahrnuje plné znění dalších 110 příspěvků. V uplynulých šesti ročnících postupně narůstal počet účastníků tak, že sborník z loňské konference HED 2008 obsahoval již 205 příspěvků rozdělených do dvou samostatných sborníků. Vedle sborníku dvaceti vybraných, recenzovaných článků obsahoval druhý sborník pouze abstrakta ostatních příspěvků. Novým přístupem k výběru a publikování příspěvků bychom chtěli autory více orientovat na kvalitu jejich článků, na aktuální témata, prezentovat zahraniční zkušenosti, publikovat stále větší část příspěvků v angličtině. Poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě konference jako členové organizačního a programového výboru nebo při recenzním řízení, editorském zpracování a vydání obou sborníků. V Hradci Králové dne Doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc. vedoucí Katedry ekonomie Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové 9

10 SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH MUNICIPALITY UNIONS AND THEIR ACTING IN LEGAL RELATIONS Petr Adámek Univerzita Hradec Králové petr.adamek@uhk.cz Klíčová slova: Obec svazek obcí nemovitost majetek zastupitelstvo právní úkon Abstrakt: V mém příspěvku bych se chtěl věnovat právnímu pohledu na svazky obcí. Obce mohou vytvářet svazky obcí za určitým účelem, který překračuje možnosti (zejména finanční) jednotlivých obcí. Svazky obcí hospodaří s majetkem jednotlivých obcí (ten pak zůstává ve vlastnictví těchto obcí a k právním úkonům s tímto majetkem jsou oprávněny jednotlivé obce prostřednictvím svých orgánu, tedy např. v případě nemovitostí prostřednictvím zastupitelstva obce) a dále s majetkem, který byl získán činností svazku obcí a je v jeho vlastnictví. Key words: Municipality municipality union real estate property community assembly act in law Abstract: In my article I would like to present municipality unions from the side of the law. Municipalities can create municipality unions for the certain purpose. Municipality unions administer the property of municipalities (this property is owned by municipalities and acts in law with this property makes the municipality through their bodies- in case of real estate through the community assembly). Municipality unions administer also the property that was obtained through the activity of municipality unions (municipality union is in this case owner of this property). Svazky obcí a jejich vystupování v právních vztazích Dle právního řádu České republiky se naše území člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky 1. Územní samospráva má nezastupitelný význam v demokratickém uspořádání společnosti [1, 282]. Pod uvedený význam lze bezesporu subsumovat význam z hlediska rozvoje svého území. Při rozvoji svého území se však může stát, že obec dojde k názoru, že nějaký projekt, jež má výrazně ovlivnit nejen rozvoj jejího území, ale i území dalších obcí, je natolik složitý, zejména po finanční stránce, že není v silách jedné obce takovýto projekt zrealizovat. Nicméně ještě onen projekt svým rozsahem nezasahuje území celého kraje, 1 Viz Čl. 99 Ústavy ČR. 10

11 Petr Adámek SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH a tudíž se nejedná se o věc, ve které by se měl dle základních principů angažovat vyšší územně samosprávný celek. 2 Přesně pro takovéto případy dle mého názoru zákonodárce vytvořil zákonný prostor pro možnost obcí navzájem se spojovat či shromažďovat. Daný princip sdružování obcí je zmíněn též v Evropské chartě místní samosprávy. 3 Dle ustanovení Hlavy II. dílu 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ) dochází ke spolupráci obcí (takto je nazván celý oddíl). Dle dikce 46 odst. 1zákona o obcích mohou obce při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Na tomto místě je nezbytné osvětlit též pojem samostatné působnosti obce. Samostatná působnost obce je výrazem práva obce na samosprávu a souhrnným označením úkolů svěřených do samosprávy obce. Ty jsou vyjádřeny v zákoně jako správa záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů. Pokud je zákon nesvěřuje krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti (tedy státní správy pozn. autora) [2,113]. Je zřejmé, že celý díl 3 se tedy věnuje spolupráci mezi obcemi v rámci právě shora uvedené samostatné působnosti. Je to více než logické, neboť rozvoj území patří a vždy dle mého názoru bude imanentně patřit do samostatné působnosti základních územních samosprávných celků, neboť nejde o výkon státní působnosti, kterou by stát přenesl na obce (tedy nejde o výkon přenesené působnosti). Shora naznačená spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje zejména: a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále též "svazek obcí"), c) zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona 4 dvěma nebo více obcemi. Spolupráce na základě písmena a) a c) nejsou moc často ze strany obcí využívány. Jako nejčastější forma spolupráce se v praxi vyskytuje vytváření dobrovolných svazků obcí. Jde o vytváření subjektů sui generis, které mají specifickou právní úpravu, která je kombinací právní úpravy aplikující se na obce, či na obecně prospěšné společnosti. 5 Svazky obcí jsou samostatnými právnickými osobami, které vystupují svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. 6 Nejblíže se svazky obcí dotýkají svým charakterem právě obcím. Je potřeba poznamenat, že svazky obcí nejsou sdruženími právnických osob, ačkoli fakticky jde o takovéto sdružení, neboť i obce jsou právnickými osobami. Svazky obcí jsou zvláštní v tom směru, že obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce tedy vstupují do daného svazku vždy jen 2 Vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje dle čl. 99 Ústavy ČR. 3 Dle čl. 10 Evropské charty místní samosprávy mají místní společenství právo při výkonu svých pravomocí spolupracovat a v mezích zákona se k plnění úkolů společného zájmu sdružovat s jinými místními společenstvími. 4 Zde je myšlen zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5 Srovnej zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6 Dle 19 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů jsou právnickými osobami i jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. V daném případě je tímto zákonem právě zákon o obcích. 11

12 Petr Adámek SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH k účelu, kterým je prosazování a ochrana svých zájmů, což znamená zájmů občanů, jež dané obcí tvoří. Jakékoli kroky obce by vždy měly být činěny za účelem ochrany a prosazování práv občanů dané obce. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Tudíž obce s jinými subjekty nemohou vytvořit svazek obcí, což ostatně vyplývá i z názvu dané právnické osoby svazek obcí. Bohužel zde na tomto místě není prostor ani čas pro detailnější zamyšlení nad zvoleným označením dobrovolný svazek obcí. V ustanovení 50 zákona o obcích je pak definováno demonstrativní výčtem, za jakým typovým účelem mohou být svazky obcí vytvářeny. Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. Je zde sice demonstrativní výčet, tedy svazky obcí mohou být vytvořeny i za jinými, než výše uvedenými účely, ale dle mého názoru nemohou obce vytvořit svazek obcí za zcela libovolným účelem. Domnívám se, že svazek obcí může být založen vždy jen za účelem, který se typově blíží shora uvedeným účelům, tedy jde vždy o nějaký veřejnoprávní cíl. Tedy např. pokud by ve stanovách svazku obcí bylo napsáno, že jediným důvodem založení svazku je podnikání ve stavebnictví či komerční pronajímání bytů apod., pak by orgány veřejné moci, jimž přísluší dozor nad registrací svazků obcí, měly vstoupit svou veřejnou moci do daného vztahu a měly by určit, že takovýto svazek obcí by neměl být vytvořen. Jak jsem již uvedl výše, svazek obcí se vytváří uzavřením smlouvy o vytvoření svazku obcí. Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, 12

13 Petr Adámek SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. Obec je návrhem smlouvy o vytvoření svazku obcí vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. Zde je trochu odlišně upraven dle mého názoru kontraktační princip, neboť je vázán pouze na vůli daného subjektu, a nikoli již na její projev. Domnívám se totiž, že zastupitelstvo obce tvoří pouze vůli obce, kterou navenek projevuje starosta dané obce svým podpisem návrhu smlouvy. Tento postup je zde však modifikován. Smlouva je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak. O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí občanský zákoník. Obce mohou též spolupracovat na mezinárodní úrovni. Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel. Smlouvy musí mít písemnou formu a musí být předem schváleny zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné. Smlouva musí obsahovat a) názvy a sídla účastníků smlouvy, b) předmět spolupráce a způsob jejího financování, c) orgány a způsob jejich ustavování, d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá. Dostáváme se tímto k otázce, kdo rozhoduje z hlediska obce o tom, že bude vytvořen s jinými obcemi svazek obcí. Na mezinárodní úrovni je toto vyřešeno výše přímo v části zákona o obcích věnující se spolupráci obcí. Na národní úrovni řeší danou situaci zákon o obcích v části věnující se pravomocem zastupitelstva. Obec jako veřejnoprávní korporace má svou činnost upravenu veřejnoprávními předpisy, a to zejména zákonem o obcích. Zákon o obcích pak specifickým způsobem upravuje tvorbu právních úkonů za obec, kdy jednotlivé prvky právních úkonů jsou rozděleny mezi orgány obce (kterými jsou zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad). Zákon o obcích pak detailním způsobem vymezuje rozhodovací pravomoc zejména mezi radu obce a zastupitelstvo obce. Vzhledem k tomu, že Ústava České republiky hovoří o principu zastupitelské demokracie, kdy obec je samostatně spravována zastupitelstvem 7, je zastupitelstvu svěřena nejvýznamnější pravomoc v případě rozhodovací činnosti obce. Dle 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích musí rozhodnout zastupitelstvo obce o vytvoření svazku obcí, neboť je to v jeho vyhrazené pravomoci. Pokud by usnesení 7 Viz čl. 101 odst. 1 Ústavy ČR. 13

14 Petr Adámek SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH zastupitelstva o tom, že obec bude spolupracovat s jinými obcemi formou svazku obcí, absentovalo, pak takovýto právní úkon je od počátku neplatný 8, tedy jakékoli další kroky by byly od počátku neplatné. Pokud by soud v budoucnu konstatoval neplatnost takovýchto úkonů, pak by muselo dojít k vrácení všeho, co z takovéhoto neplatného úkonu bylo získáno. Jen pro připomenutí je nutné zmínit, že až následně po schválení smlouvy o založení svazku obcí, po schválení stanov a dalších náležitostí, může starosta obce přikročit k podpisu dané smlouvy o založení svazku obcí. Máme tedy již založen svazek obcí, který má zvoleny své orgány. Vzhledem k tomu, že zákon neupravuje formální názvy a druhy orgánů svazku, je pouze na jednotlivých obcích, jak si ve stanovách tyto orgány včetně označení nastaví. Velmi často je zde zřejmá inspirace obchodními společnostmi (viz označení kontrolních orgánů jako dozorčí rady, nebo označení vrcholných orgánů jako představenstva) nebo právě obecně prospěšnými společnostmi (správní rady apod.). Již tedy mohou dané orgány rozhodovat o činnosti svazku a svazek může vstupovat do právních vztahů. Kdo za daný svazek je oprávněn k jakým úkonům, tedy kdo tvoří vůli a kdo tuto vůli projevuje navenek, pak musí detailním způsobem upravovat stanovy svazku. Jak jsem již poznamenal výše, ve stanovách svazku obcí musí být uveden majetek, který jednotlivé obce vkládají do svazku obcí. Zde je dle mého názoru praktický kámen úrazu, a to právě při nakládání s majetkem svazku obcí a při právních úkonech s tímto majetkem či s budoucím majetkem svazku obcí. Zákonodárce totiž pro toto nakládání určil poměrně složitá pravidla, která jsou uvedena nikoli v zákoně o obcích, ale v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví, že svazek obcí disponuje de iure dvojím majetkem. Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí (opět zřejmá inspirace obchodními společnostmi) a s majetkem, který získal svazek svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává však ve vlastnictví obce (tedy inspirace obchodními společnostmi je jen částečná). Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí. Je tedy zřejmé, že k tomuto vloženému majetku nemá svazek obcí vlastnická práva, ale má možnost s ním pouze hospodařit v rámci mantinelů uvedených ve stanovách. I kdyby pak stanovy svazku převedly na svazek např. možnost prodat vloženou nemovitost, tak takovéto ustanovení odporuje zákonu a nemůže být aplikováno, neboť o prodeji nemovitosti rozhoduje vždy výhradně zastupitelstvo obce, jejímž majetkem je daná nemovitost. Druhou částí majetku je pak majetek, který byl získán činnosti svazku (např. nemovitost koupená za finanční prostředky svazku obcí, dotace poskytnutá ze státu či vodovod nebo silniční těleso vzniklé činností svazku). K takovému majetku má svazek obcí vlastnická práva a může s ním nakládat v režimu, jaký si nastavil stanovami. 8 Viz 41 odst. 2 zákona o obcích. 14

15 Petr Adámek SVAZKY OBCÍ A JEJICH VYSTUPOVÁNÍ V PRÁVNÍCH VZTAZÍCH Velmi důležité je ve stanovách detailní propracování případu ukončení činnosti svazku, jeho zrušení a rozdělení zůstatku, tedy i rozdělení např. nemovitostí získaných činností svazku. Na tuto skutečnost není ze strany obcí pamatováno a stanovy jsou dosti často v tomto směru velmi kusé. Stejně tak není řešena otázka investování svazkem do nemovitostí, jež jsou jen vloženy do svazku obcí některou z obcí. Uvedené situace následně vedou k dosti častým sporům ohledně rozdělení zůstatku. Prakticky pak nastávají problémy, kdy díky členství ve svazku obcí může být některá obec zavázána majetek, jež získala po skončení svazku obci, obhospodařovat s podmínkami, které vyplývají z podmínek stanovených pro svazek obcí v rámci přidělených dotačních prostředků. Stejně tak vznikají problémy v případě, kdy investice svazku obcí se dotýká jen území jedné obce, a přesto na to jdou finanční prostředky celého svazku, tedy i jiných obcí. Jak je tedy seznatelné, svazky obcí mohou vystupovat a vystupují v právních vztazích. Jejich pozice je však dosti zákonodárcem okleštěna. Všechny shora uvedené překážky či problémové oblasti vedou k jednomu. Obce vynakládají velmi mnoho času a někdy i finančních prostředků na postup de lege a méně se věnují již samotné činnosti, pro kterou daný svazek vznikl, tedy např. získávání dotací od státu či evropských institucí. Na závěr si dovolím krátkou úvahu de lege ferenda. Domnívám se, že zákonodárce by do budoucna měl sjednotit danou úpravu s úpravou obchodních společností, a to zejména co se týče vkládání majetku. Daná úprava by měla zjednodušit nakládání s majetkem v případech, kdy zastupitelstvo obec již jednou rozhodlo, že daný majetek vkládá do svazku obcí. Svazky obcí by měly mít plná vlastnická práva k danému majetku. Spíše by měly být zákonodárcem zpřísněny zákonné podmínky pro možnost vložit majetek do svazku obcí (pouze za taxativním účelem apod.). Použitá literatura: [1] HENDRYCH, D. a kolektiv. Správní právo.obecná část, 4. změněné a doplněné vydání, C.H.Beck, Praha 2001, s. 326, ISBN [2] HENDRYCH, D. Správní věda. Teorie veřejné správy. 1. Vydání Praha: ASPI Publishing, s.r.o.,2003,195 s. ISBN Právní předpisy Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., Evropská charta místní samosprávy Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 15

16 PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ APPROACH TOWARDS STARTEGIC USE OF INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGY IN SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES Klára Antlová Technická univerzita v Liberci klara.antlova@tul.cz Klíčová slova: Informační a komunikační technologie malé a střední podniky podniková a informační strategie Abstrakt: Příspěvek uvádí výsledky dlouhodobého zkoumání strategického využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v malých a středních podnicích (MSP). Průzkum potvrdil, že malé a střední podniky během svého rozvoje procházejí různými stupni změn, které mají vliv na způsob řízení organizací a na strategické využívání ICT. Tyto jednotlivé transformační stupně se od sebe liší celou řadou charakteristik týkajících se mimo jiné přístupů managementu ke strategickému plánování, využívání ICT jako konkurenční výhody, přístupů k podnikové a informační strategii a postojů ke sdílení znalostí a vzdělávání zaměstnanců. Key words: Information and communication technology small and medium enterprises business and information strategy Abstract: The objective of this article is to emphasize issues connected with acceptance of ICT as a strategic tool contributing to further growth of organization based on results of longterm qualitative analysis of a group of SME. The research was focused on approach of management to ICT, its utilization as a competitive advantage, searching for and defining of the company strategy and its re-evaluation, utilization of applications and their influence to performance of the organization, knowledge and skills of the employees, their training, impact of the internal atmosphere of the organization and sharing of values. 1. Úvod Spolupráce malých a středních podniků s katedrou informatiky Hospodářské fakulty, Technické univerzity v Liberci umožnila získat podrobný přehled o využívání ICT v těchto organizacích. Tato spolupráce je především zaměřena na každoroční (od roku ) realizaci ročních řízených praxí studentů bakalářského oboru Podnikatelská informatika. Studenti a jejich pedagogové se dlouhodobě podíleli a podílejí na celé řadě projektů zaměřených právě na problematiku strategického 16

17 Klára Antlová PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ využívání informačních a komunikačních technologií. Z dlouhodobého kvalitativního průzkumu a rovněž tak i z dalších podobných studií [1], [4], [5] vyplývá, že malé a střední podniky během svého rozvoje procházejí různými stupni změn, které mají vliv jak na jejich velikost, tak na způsob řízení. Růst organizací je charakterizován několika stupni vývoje (jak uvádí TAB.1], které jsou ovlivněny tlakem konkurence, změnou okolí, potřebou změn v řízení a celou řadou dalších interních a externích faktorů (viz následující obr. 1). TAB. 1: Fáze růstu MSP Fáze růstu organizace Důvody změn organizace 1. Začátek Důraz na zisk, potřeba přehlednosti a urychlení administrativy 2. Přežití Vzrůstající počet zákazníků, rostoucí potřeba sdílení dat uvnitř firmy 3. Úspěšné postavení na trhu Tlak konkurenčních firem, zavádění certifikátů jakosti apod. 4. Expanze Finanční problémy, komunikace se zákazníky a dodavateli 5. Zralost Potřeba inovací, výměna vedení, vzdělávání Zdroj: [2] OBR. 1: Interní a externí vlivy působící na MSP - Příležitosti trhu - Vzdělání - Manažerské zkušenosti - Forma vlastnictví - Vyzrálost manažera Podnikatel Firma Strategie - Nové produkty - Mezera na trhu - Technologie - Rozhodování - Prostředí firmy (kultura, sdílení znalostí..) - Okolí firmy - Velikost firmy - Právní forma firmy - Lokace firmy Zdroj: [2] (str. 25) 17

18 Klára Antlová PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Se stupni růstu a vývoje organizace souvisí i stupeň využívání ICT (viz obr. 2). Touto problematikou se dlouhodobě zabýval např. Nolan [3] ve svém modelu růstu organizací. Tento model je založen na hypotéze, že většina organizací při svém růstu prochází pěti stupni vývoje, pro které je i charakteristické využívání ICT (zahájení, rozšíření, řízení a integrace, datové správy a zralost). Tyto jednotlivé etapy jsou potom ovlivňovány 4 faktory vycházející z aplikačního portfolia, organizace zpracování dat, plánování a řízení zpracování dat a očekávání uživatelů. Pochopitelně, že ne všechny organizace touží po rozsáhlém růstu a rozvoji. Naopak některým podnikatelům vyhovuje mít spíše menší organizaci a mít přehled o veškerém dění. Proto upřednostňují stagnaci a vůbec se nesnaží o růst a rozvoj. 2. Charakteristiky transformačních stupňů vývoje MSP Na počátku vzniku organizace jsou majitelé schopni řídit organizaci sami a také mít přehled o jejím chodu. Postupně s růstem zakázek, zákazníků, zaměstnanců, dodavatelů a partnerů, musí majitel řadu úkolů souvisejících s vedením delegovat. Přesto je i nadále majitel stále klíčovou osobou při strategickém rozhodování. Podíváme li se podrobněji na tuto počáteční první fázi, vidíme že na tomto prvním stupni je organizační struktura velmi jednoduchá, zaměstnanci a majitel mají k sobě blízko, strategická rozhodnutí jsou krátkodobá a chybí zde dlouhodobý strategický plán. Investice do ICT jsou minimální a jedná se většinou o jejich využití v administrativě. Cílem organizace je především zisk a udržení se na trhu. Postupný růst podniku souvisí s přechodem na druhou fázi, kterou lze charakterizovat jako přežití. V dalším stupni je většina úsilí věnována udržení stálého okruhu zákazníků, s důrazem udržení se na trhu. Stále ještě není navržen žádný strategický plán a informační systém organizace je většinou jednoduchý (často standardní kancelářský softwarový balík). Majitel, ale začíná mít problémy s udržením si přehledu o všech zakázkách a se vzrůstajícím počtem zaměstnanců. Současně roste i potřeba změn v řízení. Tím se pomalu dostáváme do třetího stupně, kdy je firma poměrně úspěšně etablovaná na trhu. V této další fázi se firma úspěšně rozrůstá a manažer začíná plánovat ve střednědobém horizontu. Růst firmy závisí hodně na postoji manažera příp. vlastníka. Firmy musí reagovat na požadavky trhu, zákazníků a být konkurenceschopné, aby nespadly zpět na začátek. Proto manažeři potřebují znát budoucí vizi organizace a sdílet ji se svými zaměstnanci. Roste potřeba strategického řízení a nutnost mít dostatek informací o firmě. To souvisí i s požadavky na ICT. Nejčastěji firmy obvykle používají databáze zákazníků, účetní systémy a skladové evidence. Tato fáze růstu nebo expanze je velmi těžkým obdobím pro MSP, neboť se firma snaží být významným hráčem ve svém oboru podnikání. Proto tato fáze vyžaduje od majitele nebo manažera mít jisté zkušenosti s plánováním, řízením firmy a také dostatek finančních zdrojů. Také rostou nároky na komunikaci jak uvnitř tak vně firmy. V souvislosti s dalším růstem organizace roste i potřeba mít dostatek dat a informací pro plánování, řízení a strategická rozhodování. Informace jsou již strategickým zdrojem, který měří podnikatelský úspěch a informují o zákaznících, o hospodářském výsledku, o možnostech a příležitostech pro různé změny podnikatelských cílů. Jedině tak může organizace dosáhnout svého rozvoje a růstu (viz tabulka č.2). Proto potřebuje účinný nástroj informační systém, který umožňuje data uchovávat, třídit, analyzovat, 18

19 Klára Antlová PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ vyhledávat pro účely podpory podnikových procesů, dosahovat nových podnikatelských příležitostí a získat konkurenční výhodu ve srovnání s dalšími podniky (viz obr.2). OBR. 2: Jednotlivé stupně vývoje MSP 5. Nové podnikatelské příležitosti Stupěň transformace Nízký Výsoký Nízké 1. Minimální využívání ICT 3. Změna podnikových procesů 2. Interní integrace ICT Přínosy 4. Podnikatelské sítě Významné změny Úroveň vývoje Vysoké Zdroj: upraveno dle [2] Investice do ICT vyžadují především dlouhodobý strategický plán organizace, vycházející z pečlivé analýzy stávajícího stavu. Manažer nebo majitel musí mít jasnou představu očekávaných efektů a přínosů ICT. To pochopitelně klade vysoké nároky na znalosti manažerů nebo vlastníků MSP. Nákup informačních technologií představuje dlouhodobý závazek, neboť finanční zdroje MSP jsou omezené. Vlastníci firem by si měli být vědomi toho, že informační systémy mohou silně ovlivnit kapacitu, sílu a šanci na přežití společnosti. Rychlost technologických inovací spolu s náročností implementace do firemního prostředí podporuje důležitost plánování informačních technologií. V tomto kontextu to znamená, že každé rozhodnutí týkající se informačních systémů musí být v souladu s celkovou strategií firmy. 19

20 Klára Antlová PŘÍSTUP MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ KE STRATEGICKÉMU VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ TAB. 2: Transformace MSP Úroveň transformace Výhody Nevýhody 1.Minimální využívání ICT Přehlednost Minimální organizační změny 2. Interní integrace Zaměření na interní účinnost Zlepšení zákaznických služeb 3.Změna podnikových procesů 4.Začlenění do podnikatelských sítí 5. Nové podnikatelské příležitosti Zdroj: upraveno dle [2] (str.203) Nové obchodní příležitosti Nová úroveň zákaznických služeb Zaměření na klíčové schopnosti Nové příležitosti v partnerských sítích Informace a znalosti jsou strategickými zdroji Duplikace Chybí sdílení znalostí Minimální přínosy investic do ICT Nerespektování konkurenčních změn Nedostatečná přidaná hodnota klíčových procesů Nízká koordinace partnerských sítí Zaměření na vztahy s partnerskými organizacemi místo na klíčové schopnosti Následující část příspěvku uvádí konkrétní výsledky charakteristik zkoumaných organizací rozdělených dle výše zmíněn0ho modelu transformačních stupňů růstu a dále analyzuje přístup organizací ke strategickému využívání ICT. Úspěšné a dlouhodobě rostoucí organizace se nacházejí ve skupinách číslo 3 až 5 a stávají se tak vhodným příkladem pro následování ostatních organizací ze skupiny 1 a 2. Skupina organizací č.1 Tuto nejnižší úroveň představuje skupina firem, které nemají deklarovanou podnikovou strategií. To znamená, že podniková strategie není zaznamenána v písemné formě. Strategické cíle existují jen v hlavách majitelů nebo manažerů a často se dají shrnout jako snaha o pouhé přežití. Firmy této skupiny podnikají nejvíce v oblasti služeb. Také znalostem zaměstnanců je věnována minimální pozornost, zaměstnanci nejsou motivováni ke zvyšování svých znalostí a dovedností. Tyto organizace mají následující charakteristiky: Nedostatek finančních zdrojů pro nákup ICT, školení a vzdělávání zaměstnanců. Podnikovou strategií je přežití a udržení se na trhu v konkurenčním prostředí. Nízký počet zaměstnanců. Nedostatečné znalosti z oblasti ICT. Komunikace se zákazníky a dodavateli pouze mailem, telefonicky nebo písemně. 20