Lesní hospodářský celek HARRACHOV

Transkript

1 Lesní hospodářský plán s platností všeobecná (textová popisná) část pro Lesní hospodářský celek HARRACHOV Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 1

2 Obsah: 1. Všeobecné údaje Orientační mapka LHC Identifikace vlastníka Základní údaje o zpracovateli plánu Popis LHC Zhodnocení přírodních poměrů Poměry geomorfologické a hydrografické Poměry geologické Pedologické poměry Poměry klimatické klimatické oblasti Přírodní lesní oblasti Lesní vegetační stupně Typologický systém Soubory lesních typů a zastoupení trofických řad Zastoupení cílových hospodářských souborů Zhodnocení stavu lesa Rozbor hospodaření za uplynulé decennium Věková skladba Druhová skladba Zásoby a přírůsty Zdravotní stav lesa Poškození porostů imisemi Poškození porostů vrcholovými zlomy Poškození porostů zvěří Poškození porostů větrem Poškození porostů biotickými činiteli Genetická hodnota porostů Uznané porosty Genové základny Dílčí populace dřevin Založené semenné porosty: Výběrové stromy: Segmenty typů vývoje lesa Výsledky podkladových prací Kategorizace lesů Územní systémy ekologické stability Botanické lokality, výzkumné a pokusné plochy Letecké snímky a ortofotomapy Vodohospodářské lesy Dopravní šetření Ochrana přírody Krkonošský národní park (KRNAP) Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Přírodní památky Geograficky nepůvodní druhy dřevin Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody Cíle péče o lesní ekosystémy Hospodářské soubory a rámcové směrnice hospodaření Přehled hospodářských souborů a jejich základních rozhodnutí...90 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 2

3 6.2. Přehled výměr a zastoupení hospodářských souborů po LS Rámcové směrnice hospodaření Obnovní postupy Navržená hospodářská doporučení LHP Těžby mýtní v m 3 hr. b. k Těžby předmýtní v m 3 hr. b. k Maximální celková výše těžeb v m 3 hr. b. k Prořezávky Probírky Plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku Zalesňovací úkoly Závazná ustanovení LHP a výjimky z legislativních předpisů Maximální celková výše těžeb v m 3 hr. b. k Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let Výjimky z legislativních předpisů Výjimky ze zákona č. 289/95 Sb Technická zpráva Údaje o zpracovatelích Pozemková evidence a mapové podklady Prostorové rozdělení lesa Tvorba hospodářských souborů Kategorizace lesa Zjišťování zásob Změny oproti základnímu protokolu Podrobnosti k některým údajům o stavu lesa Bezlesí, jiné a ostatní pozemky Další zjišťované a uváděné údaje Podrobné plánování Použitý software Zpracované výstupy LHP Přílohy Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP: Grafické údaje LHP Hospodářské soubory Vybraná data LHP Vybrané dokumenty Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 3

4 1. Všeobecné údaje 1.1. Orientační mapka LHC 1.2. Identifikace vlastníka Vlastník: ČR Správa Krkonošského národního parku IČO: Objednatel LHP: Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí Statutární zástupce: Ing. Jiří Novák, ředitel Správy KRNAP 1.3. Základní údaje o zpracovateli plánu Zpracovatel: Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Veverkova 1335, Hradec Králové IČO: DIČ: Licence: Rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje o udělení licence ke zpracování LHP a LHO č.j. ZP/305/02-Ku, ze dne , platnost licence do Odpovědný pracovník za vyhotovení LHP: Ing. Jaromír Nehyba - odpovědný pracovník za LHC Harrachov Ing. Oldřich Stejskal 1.4. Popis LHC Lesní hospodářský plán platný na období od do na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma byl zpracován pro původní LHC Harrachov. Pro část území LHC Harrachov dodatek byl vypracován LHP s platností Na základě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo v roce 1994 k převodu práva hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví od LČR, s. p. Hradec Králové na Správu národního parku Krkonoše ve Vrchlabí. Rozhodnutím MŽP čj. OOLP/89l/96 ze dne byl sloučen LHC Harrachov s LHC Harrachov dodatek (platnost LHP ) a sjednocena platnost LHP Rozhodnutím MŽP čj. OOL/1431/97 ze dne byly schváleny změny závazných ustanovení LHP s platnosti na období Rozhodnutím MŽP čj. OOL/ 1167/ 01 ze dne byla prodloužena platnost LHP na LHC Harrachov do Na základě zákona o půdě 229/1991 Sb. a zákona 172/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterými byly navráceny lesní majetky původním majitelům a podle zákona č. 114/ 2000 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí došlo k : Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 4

5 - k ke zpracování lesních hospodářských osnov (LHO ) v rámci LHO Harrachovsko na ploše 1723,75 ha lesů. Proces vydávání dalšího lesního majetku probíhá dále a další úbytek lze očekávat při navrácení majetků obcím. Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou LHC tvořeny všemi pozemky určenými k plnění funkcí lesů, pro které se vypracovává lesní hospodářský plán, ve smyslu 24 zákona 289/1995 Sb. a 1 odst. 2, vyhlášky č. 84/1996 Sb. ke kterým měla Správa Krkonošského národního parku právo hospodaření k Platnost nového LHP bude na období od do Název LHC: LHC HARRACHOV Kód LHC: Administrativně správní příslušnost, výkon SSL Kompetence státní správy a působnost úřadů v oblasti Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou uvedeny v platné úpravě k Státní správa lesního hospodářství I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle 47, odst. 3, zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu 79 zákona 114/1992 Sb.. Vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle 50 zákona č. 289/1995 Sb. na území KRNAP. Rozhoduje o vyhlášení kategorizace lesů na území národního parku a jeho ochranného pásma. Schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národním parku a jeho ochranném pásmu. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové. II. Česká inspekce životního prostředí Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí. V LHC Harrachov má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. Adresa: ČIŽP, Resslova 1229, Hradec Králové. III. Obce s rozšířenou působností LHC Harrachov se nachází ve správním území obcí s rozšířenou působností Jilemnice, Semily a Tanvald, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Kompetence pověřených obcí je dána 48 zákona č. 289/1995 Sb. Státní správa ochrany přírody I. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v 79 zákona č. 114/1992 Sb.. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 5

6 II. Česká inspekce životního prostředí Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., 75. Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb.. V LHC má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. III. Správa Krkonošského národního parku Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonává na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma Správa krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí IV. Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory Na území CHKO a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy CHKO, není-li dle zák. č. 114/1992 Sb. příslušná obec, MŽP nebo ČIŽP ( 78 zák. 114/1992 Sb.). V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory vykonává státní správu Správa CHKO Jizerské hory se sídlem v Liberci, U jezu 10, Liberec. Vzhledem k menšímu překryvu území (140,75 ha) KRNAP a CHKO Jizerské hory na části LHC Harrachov vydalo MŽP dne pod č.j / /OOP stanovisko k zajištění odborné péče. Ministerstvo životního prostředí ČR potvrdilo dohodu zástupců věcně a místně příslušných orgánů státní správy, Správy KRNAP a Správy CHKO Jizerské hory o zajištění odborné správy v rozšířené části KRNAP a příslušné části jeho ochranného pásma vymezeného nařízením vlády ČR č. 165/91 Sb., na úkor CHKO Jizerské hory, k níž došlo na jednání dne na Okresním úřadě Semily, a to v následujícím rozsahu: Do uvedení v platnost zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o zřízení Krkonošského národního parku bude odborná správa CHKO Jizerské hory a KRNAP ve stávající hranici CHKO vykonávána na území správního území pověřené obce Tanvald, Správou CHKO Jizerské hory (106,22 ha). Na území správního území pověřené obce Jilemnice bude odbornou organizací Správa KRNAP s tím, že k oblasti Pasek n. Jizerou bude přistupováno z hlediska územní ochrany jako k zóně 3. národního parku. V částech ochranného pásma KRNAP ve správním území pověřených obcí Jilemnice a Semily (10,39 ha), které jsou součástí CHKO Jizerské hory, bude Správa KRNAP uplatňovat ten právní dokument, který zabezpečuje vyšší stupeň ochrany daného území. Organizační členění LHC LHC Harrachov, je zařazen do organizační struktury Správy Krkonošského národního parku. Ředitelem Správy KRNAP je Ing. Jiří Novák. Vedoucím odboru péče o les Správy KRNAP Ing. Alois Grundman, náměstek ředitele. Vedoucí provozu Ing. Jan Hřebačka Vedoucí lesnického výzkumu Ing. Otakar Schwarz Vedoucí strážní služby Ing. Jaromír Gebas Vedoucí odbytu Ing. Pavel Mrázek LHC Harrachov se nachází 3 lesních správách a 20 lesnických úsecích. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 6

7 LS Název LS LÚ Název LÚ Oddělení Lesní LHC Harrachov 11 Rokytnice 1 Čertův Vrch ,419,421 Neubert Pavel jr. Chomanič Zdeněk 2 Hranice ,420 Gebrt Martin 3 Horní Domky 401,402, Valha Jaroslav 4 Rokytno ,749 Hochman Karel jr. 5 Paseky , ,747,757 Šikola Martin 6 Poniklá ,746,748, , Šikola Martin 12 Harrachov 1 Havírna Pekař Pavel Pavlíček Ota 2 Příchovice Čermák Pavel 3 Mýtiny , Zapadlo Jan 4 Jakšín , ,215 Rus Jaromír 5 Bílá Voda 501, Kobr Aleš 6 Mumlava , , Silný Milan 7 Plešivec 504,509, , Zavřel Leoš 8 Rýžoviště , Janata Jiří 13 Rezek 1 Vejpalice ,342 Seifert Vladimír Hochman Karel 2 Koželský potok 302, Jon František 3 Mísečky 301, Novák Zdeněk 4 Janova hora Zdvořan Václav 5 Jeřábník Seifert Ivo 6 Křížlice , Spanilý Jan 2. Zhodnocení přírodních poměrů 2.1. Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Typ oblasti: nejvyšší horská oblast České vysočiny; část západní Krkonše Členění: IV. Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava): IVA. Krkonošská podsoustava (Západní Sudety): IVA-7. Krkonoše: IVA-7A. Krkonošské hřbety. IVA-7A-a. Slezský hřbet IVA-7A-b. Český hřbet IVA-7B. Krkonošské rozsochy IVA-7B-a. Vilémovská hornatina IVA-7B-b. Vlčí hřbet IVA-7B-c. Žalský hřbet IVA-7C. Vrchlabská vrchovina Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 7

8 č. IVA-6. Jizerské hory, (část): IVA-6B. Jizerská hornatina, malá č. IVA-6B-c. Tanvaldská vrchovina), IVA-8. Krkonošské podhůří: IVA-8A. Železnobrodská vrchovina: IVA-8A-c. Vysocká hornatina Krkonoše jsou nejvyšší horskou oblastí Západních Sudet (Krkonošsko - jesenické subprovincie) i celé České vysočiny. Na jejich utváření se výraznou měrou podílelo pleistocenní zalednění. Na Z odděluje Krkonoše Novosvětské sedlo (889 m) od Jizerských hor. Severní svahy spadají příkřeji do kotliny Jeleniogórské, jižní jsou mírnější. Mají charakteristický reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temenech pohoří. Svahy jsou rozčleněny hlubokými erozními údolími. Na náhorní plošině vystupují místy drobné skalní útvary a balvanová moře z odolných hornin. Zvětraliny na plošinách nesou stopy mrazového třídění (polygonální půdy). Významný je ostrý skalnatý kvarcitový hřeben Vlčí hřbet, odlišný od ostatních plochých hřbetů. Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí m. Nejnižším bodem je údolí Jizery asi 470 m, nejvyšším Sněžka 1602m. Typická výška oblasti je m. Geomorfologicky lze rozlišovat vnější Pohraniční (Slezský) hřbet, vnitřní Český hřbet a dlouhé odnože neboli rozsochy dílčích pohoří, které tvoří jižní obvod. Pohraniční hřbet je nejvyšší a má široký a plochý zarovnaný povrch ve výšce 1300 až 1500 m, z něhož vystupují skupiny odolnějších hornin, např. Sněžka (1602 m), Malý Šišák (1439 m), Vysoké Kolo (1503 m), Violík (1472 m) a Sokolík (1384 m). Český hřbet je od něho oddělen údolím Mumlavy, je nižší, s příkrými svahy a není zdaleka tak celistvý, což je způsobeno poddajnějšími, snadněji zvětrávajícími krystalickými břidlicemi. Táhne se od Ptačince na Lysou horu (1344 m), kde vybíhá odnož k Z a k J na Kotel (1435 m), s rozsochou na Kozelský hřeben, a za Zlatým návrším spadá do Sedmidolí a pak do údolí Labe. Z Medvědína (1235 m) odbočuje dlouhá rozsocha až na Přední Žalý (1019 m). Jižnější obvod Krkonoš má ráz širokých zalesněných hřbetů, oddělených hlubokými údolími potoků. Hydrografie oblasti Říční síť Krkonoš vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách. Jde o horní tratě toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy, jako jsou velký sklon koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků, neustálené dno pro velkou unášecí sílu vody apod. Na některých místech v subalpinském i v montánním stupni vznikla v terénních depresích nebo na výronech podzemních vod rašeliniště, která jsou většinou hlavními prameništi vodních toků (Mumlava). Krkonoše jsou bohatou pramennou oblastí Jizery, Labe a Úpy. V současné době je většina toků upravena hrazením. Povodí Labe (Severní moře): : Jizera (horní tok): Mumlava, Jizerka, Mílnice, Huťský p., Kotelský p., Bílá voda, Černý p., Ryzí p., Kozelský p., Klokotitý p., Tesařovský p., Kamenice, Hraniční p., Vosecký p., Vejpalec, Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 8

9 2.2. Poměry geologické Geologické části Krkonoš: I. starohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské proterozoikum): algonkium: - albitické chloriticko-muskovitické svory světle šedé barvy, stříbřitě lesklé, s výrazným zeleným nádechem, drobně až jemně zrnité - chloriticko-muskovitické svory vrásčité - šedé živcové svory - grafitické svory až fylity s grafitickými kvarcity - černošedé, stříbřité, lesklé, jemnozrnné, detailní provrásnění - živcové kvarcity - migmatitické ruly - muskovitické ortoruly, dvojslídné až biotitické ortoruly - amfibolity a zelené břidlice - masivní zelené - intruzivního charakteru, jemnozrnné - krystalické vápence až dolomity; erlany; svory s erlany II. prvohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské paleozoikum) a) silur a ordovik - chloriticko-sericitické fylity zčásti albitické - grafit-sericitické fylity - křemen-albitické sericitické fylity; kvarcitické fylity - krystalické vápence až dolomity; vápenato-silikátové rohovce - porfyroidy; zelené břidlice, metadiabazy - metalydity, grafitické kvarcity - sericitický kvarcit - metakonglomeráty b) krkonošsko-jizerská žula - drobnozrnná biotitická žula - středně zrnitá biotitická žula - porfyrická biotitická žula až adamellit - žilný doprovod: aplity, žulové porfyry, muskovitický mikrogranit, alkalická žula III. prvohorní sedimenty (paleozoikum) a) karbon (stefan) - slepence, arkozy, brekcie, pískovce, prachovce, jílovce b) perm - střední červená jalovina: červené slepence, pískovce, prachovce, jílovce IV. čtvrtohorní sedimenty (kvartér) - deluviální a fluviodeluviální sedimenty polygenetického charakteru - pleistocenní terasové akumulace - holocenní fluviální sedimenty inundačních území - rašeliny Oblast má poměrně pestrou geologickou stavbu, uspořádanou v pruzích směru západ východ. Vývoj krystalinika Krkonoš ukazuje různě intenzívně zvrásněné a regionálně přeměněné komplexy krystalických břidlic starohorního stáří. Ty vytvářejí rozsáhlou klenbu, do jejíhož jádra pronikla později krkonošská žula. Starohorní komplex tvoří horskou část při styku Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 9

10 s krkonošsko - jizerským plutonem; skládá se převážně ze svorů a fylitů, s četnými vložkami kvarcitů, erlanů, krystalických vápenců, amfibolitů a zelených břidlic. V pohraničním hřbetu vystupuje žulový masív (součást krkonošsko - jizerského plutonu) - většinou hrubozrnné žuly. Silněji metamorfované horniny svorové ruly až svory budují Sněžku a obecně převažují na východě. Na jihu jsou lemované krkonošskými ortorulami blízkými žulám a kvarcity, a to v oblasti Zadní Žalý Černá hora; kvarcity budují též Kozí hřbety. V přechodných zónách se vyvinuly svorům podobné migmatitické ruly (např. Herlíkovský Žalý). Odlišné složení a stavbu má prvohorní komplex s horninami méně intenzívně regionálně metamorfovanými. Spolu se starohorním komplexem byly tyto horniny na konci siluru znovu zvrásněny a regionálně přeměněny. Vznikly tak na západních nižších jižních rozsohách různé fylity, sericitické kvarcity, metadiabasy a krystalické vápence. Tyto horniny potom lemují celé pohoří z jihu a zasahují až do oblasti Rýchor, kde se významně uplatňují zvláště vápence. Došlo i ke stlačení mohutných vrás a po ukončení vrásnění k intruzi krkonošské žuly. Touto intruzí skončila v oblasti hlavní etapa geologického vývoje krystalinika. V dalších obdobích dochází jen k mohutnému výzdvihu a odnosu, při němž byla obnažována stále hlubší patra krystalinika. V oblasti ledovcových karů a údolí se zásadním způsobem uplatňují žíly vyvřelin, především porfyrity Čertovy rokle a Čertovy zahrádky a proslulá žíla čediče v Malé Sněžné jámě na slezské straně. Z pokryvů, kromě kamenitých svahovin, hrají významnou roli sedimenty ledovcové balvanité morény a glacifluviální štěrky. Na náhorních plošinách jsou značně rozšířená ombrogenní vrchoviště. ZVĚTRÁVÁNÍ. Zvětrávání žul je obtížné. Usnadněno je však drťovým rozpadem, t.j. mrazovým větráním ve starších čtvrtohorách (pleistocenu). Zvětraliny jsou písčitého charakteru díky vysokému obsahu křemene. Půdy jsou písčité až hlinitopísčité, zvláště ve svazích často drolinovité. Ve hřbetních partiích jsou často rozpadávající se skaliska, na svazích balvanité sutě a suťové proudy. Nápadný je nízký obsah skeletu střední velikosti (štěrku a kamenů). Zvětrávání rul a svorů probíhá příznivěji než zvětrávání žul. Půdy jsou hlinitější, v profilu je hojný skelet střední velikosti. Zvětrávání fylitů se řídí stupněm břidličnatosti. Ta je zpravidla dokonalejší, než u svorů nebo rul. Částečně však zpomaluje zvětrávání jemnější zrno. Projevuje se i mineralogické složení - nejobtížněji zvětrávají kvarcitické fylity. Vznikající půdy jsou středně hluboké, na exponovaných místech i jen mělké. Nejčastěji jsou písčitohlinité, s hojnou slídnatou příměsí a s různým obsahem břidličnatých úlomků. V členitém terénu jsou zvětraliny značně rozrůzněny ronem. Bazaltické horniny a zelené břidlice vzniklé přeměnou láv a tufů jsou v současném klimatu značně odolné vůči chemickému zvětrávání. Převažuje mechanický rozpad, takže půdy jsou relativně mělké a silně kamenité (kolem 50 %), jen na deluviích klesá podíl skeletu na %. Na vápencích vznikají mělčí půdy s hojnou účastí úlomků horniny, protože se vápenec větráním rozpouští a vzniká jen málo jílovité hmoty. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 10

11 Minerální síla hornin: Půdy minerálně velmi slabé kvarcity, žuly, světlé ruly (ortoruly) výrazný nedostatek všech živin Půdy minerálně slabé migmatitické ruly, svory větší zásoby draslíku, nedostatek vápníku, hořčíku a fosforu Půdy minerálně střední Půdy minerálně silné fylity, diluviální hlíny, permokarbonské sedimenty amfibolitické břidlice, amfibolity, zelené břidlice, metadiabazy dobré zásoby draslíku, menší zásoby vápníku, hořčíku a fosforu zvýšené zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, menší nedostatek draslíku Půdy minerálně velmi silné vápence vysoké zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, malé rezervy draslíku 2.3. Pedologické poměry I. Půdní typy: Krystalinikum je podložím poměrně kyselým, takže půdy jsou většinou minerálně dosti chudé. Vlhkostně však, díky srážkovým poměrům, příznivé. Tyto základní vlastnosti se promítají především do zastoupení pedogenetických jednotek. Půdy 5. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kambizemě - KMm (hnědé lesní půdy). Jsou středně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Půdy 6. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kryptopodzoly - KPm (horské rezivé hnědé lesní půdy - semipodzoly). Většinou jako oligotrofní až podzolované (přechody k podzolům) a jen na živnějším podloží jako mezotrofní (asi kolem m n.m.) Jsou silně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, slabě zásobené živinami, silně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně velmi zdatným. Půdy 7. lesního vegetačního stupně: Střetávají se zde typické kryptopodzoly s humusovými podzoly (nad 900 m n.m.). Jsou zpravidla už velmi silně kyselé, vlhčí, dost kamenité, sorpčně silně nenasycené, málo zásobené živinami, velmi silně humozní a s poměrně dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně zdatným. Půdy 8. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské humusové podzoly. Jsou velmi silně kyselé, vlhčí, středně hluboké až mělké, kamenité, sorpčně výrazně nenasycené, slabě zásobené živinami, výrazně humozní. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují zhoršenými růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu a extrémních abiotických podmínek. Půdy 9. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské drnové humusové podzoly. Jsou silně kyselé, se zvýšenými zásobami vody, a jsou většinou s pokryvem smilky. Jsou poměrně mělké, sorpčně extrémně nenasycené, slabě zásobené živinami, se značnými zásobami nepříznivých forem humusu. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkosti půdy a extrémních abiotických podmínek Poměry klimatické klimatické oblasti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 11

12 I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) jsou zastoupeny: vlhký, - chladná oblast - převládají okrsky: C1 - mírně chladný (červencová teplota C) C2 - chladný, horský (červencová teplota C) C3 - studený, horský (hřebeny-červencová teplota pod 10 C) - mírně teplá oblast - nejnižší polohy jsou okrajově v okrsku: B10 - mírně teplý, velmi vrchovinný (červencová teplota nad 15 C, počet letních dnů pod 50). II. Podle klimatického členění Quitta, E. se jedná o klimatické oblasti převážně chladné (CH7, CH6, CH4), velmi okrajově mírně teplé MT2). TAB. 1. KLIMATICKÉ OBLASTI: CHARAKTERISTIKY MT2 CH4 CH6 CH7 Počet letních dnů Počet dnů nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Prům. počet dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných CH 4 - léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 6 - léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. MT 2 - krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Teploty a srážky Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 12

13 Průměrné údaje teplot a úhrnů srážek ( ) Stanice Nadmoř. Průměrná teplota C Průměrné srážky mm výška roční IV - IX roční IV - IX Vegetač. doba dnů Langův faktor Harrachov 683 4,9 10, Vysoké nad Jizerou 695 5,8 11, Špindlerův 753 4,7 10, Mlýn(Bedřichov) Benecko 886 4,7 10, Rezek (Horní Dušnice) Rokytnice n. J Sněžka (Polsko) ,2 4, Průměrná roční teplota: v nejspodnějších částech až 6 C a v nejvyšších polohách až 0 C. Průměrné roční srážky: na spodním (J) okraji 900 mm, na hřebenech 1200 až 1600 mm. Srážkově mají Krkonoše pro svou výšku a návětrnou polohu oceánský ráz. Délka vegetační doby je ve výšce 500 m a m. průměrně 143 dnů, v 700 m 120 dnů (od do 17.9.), v 1000 m 102 dnů ( ), v 1500 m 15 dnů. Vítr Pro lesy Krkonoš jsou nebezpečné přepadové větry, které mohou mít různý směr, a také lokální větry Mumlavy, Bílého Labe a Úpy, přicházející od Z. Ty způsobují deflační jevy na sněhu a povrchu půdy a deformují růst dřevin. Zde anemorografický systém západních směrů údolím Mumlavy Kotel. Silnější větry (5 Beauf. a více) jsou častější v zimním období. Přicházejí nejčetněji z jihovýchodního a jižního sektoru a z protilehlého směru, t.j. ze severozápadního a severního sektoru. Toto proudění je v horách ještě zesíleno totožnou orientací horských hřebenů a údolí. Vítr je i v Krkonoších pro lesy největším škodlivým činitelem, proto je působení větru na porosty věnována pozornost v kapitole 7. Ochrana lesa. Na mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou podchycena území historicky poškozovaná větrem. Lokální větry. Föhn - je suchý teplý vítr, který vzniká ve vyšších pohořích na závětrné straně hor, kdy se sestupující vzduch otepluje asi o 1 C na 100 m, jeho relativní vlhkost rychle klesá a vytváří se dešťový stín s teplejším mezoklimatem. Bora - chladný přepadavý vítr přinášející studený vzduch od severu, který získává rychlost nasáváním tlakovými nížemi nad jižní Evropou. Brízy - jsou lokální větry pravidelného denního režimu v horách. Jsou vyvolávány rozdíly teplotních režimů vrcholových a údolních částí - dopoledne vane vzhůru (horský vítr), večer dolů do údolí (údolní vítr). Anemo-orografický systém. JENÍK (1961) při studiu alpinské vegetace Krkonoš vytvořil k vysvětlení lokalizace bohatých nalezišť fytogeograficky významných druhů cévnatých rostlin teorii anemo-orografických systémů. Nadmořská výška nalezišť je v mnoha případech maximem ve výškovém rozšíření příslušného druhu. Na stejných lokalitách se vyskytují společně elementy arkticko-alpinské se subtermofilními elementy středoevropské nížiny. Každý anemo-orografický systém má podle této teorie tři hlavní části : vodící návětrné území - zrychlující vrcholovou část - turbulentní závětrný prostor. Právě do těchto prostor jsou situována tato bohatá naleziště. Působení větru. Podle SVOBODY /1952/ smrkový porost snižuje rychlost větru v hloubce m od okraje na 1-1,5 % rychlosti na volném prostoru. Z toho je zřejmé, že rozsáhlým odlesněním se obecně zvýšila rychlost větru na těchto plochách a nepříznivé mechanické i fy- Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 13

14 ziologické vlivy větru. V běžném lesním hospodářství jsou nejnebezpečnější větrné polomy - vývraty a zlomy. Na rozsáhlých imisních kalamitních plochách jsou ohroženy spíše kultury a mlaziny. Mechanicky jsou poškozovány v zimě, kdy ledové krystalky hnané větrem, obrušují rostlinné orgány. Fyziologicky je nebezpečné zvyšování transpirace v předjaří (čím silnější vítr, tím silnější transpirace), kdy ztráty vody nemohou být kompenzovány příjmem vody z dosud zmrzlé země a stromy silně vysychají. Ledovka a námraza Ledovka je amorfní průhledný led, vznikající za bezvětří z mlhy nebo deště na předmětech chladnějších než 0 C. Námraza vzniká za mlhy při slabém pohybu vzduchu a narůstá proti směru pohybu vzduchu. Je na rozdíl od jinovatky, která je krystalická a snadno opadává, zrnitá a drží dosti pevně na větvích. Za slunečných dnů rekrystalizuje a zvyšuje tak svou objemovou hmotnost (0,3-0,4 g.cm -3 ). PFEFFER /1961/ uvádí, že za běžných poměrů dosahuje hmotnost námrazy na 1 běžný metr slabé větve 6 kg, za nepříznivých podmínek může hmotnost dosáhnout až 50 kg na běžný metr. Z jiných šetření uvádí, že na 1 hmotnostní díl smrkové větévky může připadnout více než 50 hmotnostních dílů ledovky, u buku až 85 hmotnostních dílů. Ledovka a námraza se vytváří zpravidla nad 600 m.n.m., kde namrzá teplý, vodními parami nasycený vzduch. Ohroženy jsou zejména porosty ve smrkobukovém (6.), bukosmrkovém (7.) ale i ve smrkovém (8.) lesním vegetačním stupni Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou územní celky s rozdíly v půdotvorných matečných horninách, mají odlišnou konfiguraci terénu danou vyhraněným geomorfologickým celkem a Přírodní lesní oblast č. 22 Krkonoše je na LHC Harrachov zastoupena 9218,23 ha porostní půdy (91,45 %) a č. 23 Podkrkonoší 861,61 ha porostní půdy (8,55 %). Jakou výměrou leží jednotlivé zóny a ochranné pásmo národního parku v obou přírodních lesních oblastech udávají následující tabulky: PLO č. 22 Krkonoše: Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Rokytnice ,64 629, ,74 Harrachov 639, , ,24 771, ,92 Rezek 202, , ,44 16, ,57 Celkem 841,78 998, , , ,23 PLO č. 23 Podkrkonoší: Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Rokytnice ,79 288,89 435,68 Harrachov 0 0 Rezek ,35 115,58 425,93 Celkem ,14 404,47 861, Lesní vegetační stupně Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení při- Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 14

15 rozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin (smrku, buku, jedle, javorů, kosodřeviny apod.). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká studená půda, živiny apod.). Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé lesní vegetační stupně často mozaikovité uspořádání. Zonalita má některé nepravidelnosti: Zonální vegetace = velkoplošně rozšířený vegetační typ vázaný pouze na určitou vegetační zónu a odpovídající jejímu makroklimatu. Tato vegetace osídluje (nebo osídlovala) rovinatý až mírně modelovaný relief neovlivněný podzemní nebo závlahovou vodou, s vyzrálými půdami odpovídajícími zpravidla půdnímu klimaxu a představuje současně klimaxovou vegetaci dané zóny. Intrazonální vegetace (v užším smyslu) = společenstva, která netvoří nikde vlastní zónu a vyskytují se v několika vegetačních zónách (např. společenstva vrchovišť). Tato společenstva jsou podmíněna spíše specifickými podmínkami edafickými, hydrologickými, popř. mezoklimatickými, než makroklimatem dané zóny. Azonální vegetace jsou společenstva, která rovněž netvoří vlastní zónu, avšak která se vyskytují v každé zóně (např. společenstva skal, sutí, nezpevněných písků, údolních poloh). Azonální typy odpovídají trvalým společenstvům nebo blokovaným sukcesním stadiím. Extrazonální vegetace. Pokud zonální vegetace určité zóny ostrůvkovitě zasahuje do sousedních vegetačních zón na lokálně podmíněných stanovištích (mezoklimaticky nebo půdně) nazýváme tyto ostrůvky jako extrazonální vegetaci. Lesní hospodářský celek Harrachov leží ve čtvrtém až devátém lesním vegetačním stupni. Intrazonálním společenstvem jsou například v LHC jasanové olšiny a montánní jasanové olšiny. lvs Orientační charakteristiky lesních vegetačních stupňů v Krkonoších Nadm výška m n.m. Průměrná teplota C 5. > , ,2-3, ,8-2, Průměrné srážky mm ,9-1, Počet vegetačních dnů < 1,9< 1600< 60> 842 Klimat. okrsek (QUIT 1971) Langův faktor Klimatický okrsek (1958) Fytogeografické vegetační stupně (SKALICKÝ 1988) 193 MT2 B10 submontánní 288 CH7 411 CH C2 CH4 Geobotanické vegetační stupně (MORAVEC 1994) submontánní C1 montánní montánní C3 subalpinský alpinský Zastoupení lesních vegetačních stupňů na LHC Harrachov dle databáze Lesní vegetační stupeň: Plocha porostní: Procento: 4. bukový 28,79 0,29 supramontánní supramontánní subalpinský alpinský Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 15

16 5. jedlobukový 995,55 9,88 6. smrkobukový 4862,48 48,24 7. bukosmrkový 1958,22 19,43 8. smrkový 1494,97 14,83 9. klečový 739,83 7,34 Celkem porostní půda 10079,84 100,00 Zastoupení lesních vegetačních stupňů dle jednotlivých zón národního parku a lesních správ: Vegetační stupeň: Celkem: LS Rokytnice 1. zóna LS Harrachov 189,69 449,72 639,41 LS Rezek 18,25 29,47 2,64 152,01 202,37 Celkem LHC 0,00 0,00 18,25 29,47 192,33 601,73 841,78 LS Rokytnice 2. zóna LS Harrachov 29,95 618,35 27,26 675,56 LS Rezek 8,59 154,80 52,64 107,21 323,24 Celkem LHC 0,00 0,00 8,59 184,75 670,99 134,47 998,80 LS Rokytnice 270,53 863,42 353,11 22, ,43 3. zóna LS Harrachov 112, ,33 712,03 499, ,24 LS Rezek 286, ,19 495,36 108,03 3, ,79 Celkem LHC 0,00 669, , ,50 629,48 3, ,46 LS Rokytnice 24,05 249,28 562,78 81,88 917,99 OP LS Harrachov 667,92 101,62 2,17 771,71 LS Rezek 4,74 76,36 51,00 132,10 Celkem LHC 28,79 325, ,70 183,50 2,17 0, ,80 Celkem všechny zóny v LS Rokytnice 24,05 519, ,20 434,99 22,37 0, ,42 Celkem všechny zóny v LS Harrachov 0,00 112, ,25 843, ,29 476, ,92 Celkem všechny zóny v LS Rezek 4,74 362, ,03 679,63 163,31 262, ,50 Celkem všechny zóny za celé LHC 28,79 995, , , ,97 739, , Typologický systém Podle vyhlášky č. 83/1996 Sb. se pro lesnické typologické mapování používá "Typologický systém ÚHÚL" (PLÍVA, PRŮŠA 1971). Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 16

17 Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (LT). Lesní typ je definován (Zlatník 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tj. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení lesních typů se používají symboly odvozené z jednotného systému (př.: 5B1), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (př.: bohatá jedlová bučina mařinková), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný nebo diferenciální znak stanoviště (PLÍVA 1971). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (př.: bohatá jedlová bučina - 5B). Pojmenování lesního společenstva (př.: jedlová bučina) se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle ZLATNÍKA (1956) (PLÍVA 1971). Lesní typy Pestrost přírodních podmínek dává určuje velké množství lesních typů. Zastoupeny jsou téměř všechny edafické kategorie. Přehled všech lesních typů vyskytujících se na LHC Harrachov s výměrami dle databáze hospodářské knihy: Lesní Výměra v ha: 5K9 34,61 0,34 6N1 994,32 9,86 5K7 69,41 0,68 6N0 305,18 3,02 %: typ: 3L1 0,12 0 5L5 2,06 0,02 6N3 84,63 0,83 4B1 14,64 0,14 5N1 66,04 0,65 6N4 42,77 0,42 4B9 2,51 0,02 5N2 3,14 0,03 6S1 137,36 1,36 4C2 0,24 0 5N3 81,72 0,81 6S2 112,00 1,11 4D3 1,46 0,01 5S1 45,31 0,44 6S4 226,69 2,24 4D5 6,96 0,06 5S4 24,65 0,24 6S9 6,77 0,06 4D6 0,16 0 5S6 91,52 0,90 6V2 25,93 0,25 4F1 1,45 0,01 5S9 37,35 0,37 6V5 1,70 0,01 4S1 0,87 0 5U1 2,87 0,02 6V8 53,38 0,52 4S9 0,38 0 5V1 0,06 0 6V9 35,60 0,35 5A1 103,23 1,02 5V2 9,17 0,09 6Y0 25,49 0,25 5A2 4,43 0,04 5V3 8,82 0,08 7F1 155,80 1,54 5A3 65,23 0,64 5V9 0,22 0 7G3 57,75 0,57 5A5 5,89 0,05 5Y0 26,24 0,26 7K0 53,41 0,52 5B1 4,92 0,04 6A1 106,78 1,05 7K1 157,66 1,56 5B3 8,76 0,08 6A3 104,76 1,03 7K2 10,34 0,10 5B9 32,02 0,31 6D2 11,69 0,11 7K3 703,42 6,97 5D4 5,91 0,05 6D4 43,84 0,43 7K4 31,69 0,31 5D5 7,25 0,07 6D5 0,24 0 7K9 31,02 0,30 5F1 61,58 0,61 6F1 112,22 1,11 7M3 76,09 0,75 5F9 1,21 0,01 6K1 952,65 9,45 7N0 157,56 1,56 5I1 0,36 0 6K3 41,34 0,41 7N1 177,79 1,76 5J1 7,96 0,07 6K4 931,95 9,24 7N3 20,74 0,20 5J3 4,98 0,04 6K5 354,85 3,52 7P1 163,23 1,61 5J9 0,87 0 6K6 28,63 0,28 7R1 0,40 0 5K1 142,36 1,41 6K9 93,79 0,93 7R2 1,31 0,01 5K6 35,40 0,35 6M3 27,92 0,27 7S1 28,59 0,28 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 17

18 7V2 37,89 0,37 7V4 4,04 0,04 7V8 30,86 0,30 7Y0 22,27 0,22 7Z0 36,36 0,36 8F1 107,09 1,06 8G3 198,61 1,97 8K2 305,19 3,02 8K4 16,17 0,16 8N0 37,34 0,37 8N1 92,73 0,92 8N3 9,63 0,09 8P1 79,32 0,78 8R1 116,13 1,15 8S1 0,05 0 8T3 207,18 2,05 8V2 62,94 0,62 8V3 7,76 0,07 8Y0 5,84 0,05 8Z0 3,42 0,03 8Z2 6,16 0,06 8Z4 195,63 1,94 8Z9 43,78 0,43 9K2 105,35 1,04 9R1 22,29 0,22 9Y1 1,74 0,01 9Z1 347,37 3,44 9Z6 44,34 0,43 9Z8 218,74 2,17 Celkem porostní půda 10079, Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 18

19 Nejčastěji se vyskytujícím lesním typem je 6N1 kamenitá kyselá smrková bučina - s kapradí širolistou (osténkatou) na kamenitých svazích 994,32 ha, 9,86 %. Dále 6K1 kyselá smrková bučina metlicová - 952,65 ha, 9,45 %, 6K4 kyselá smrková bučina třtinová na plošinách - 931,95 ha, 9,24 %, 7K3 kyselá buková smrčina třtinová na svazích až plošinách 703,42 ha, 6,97 %. Podrobnější přehled a popis všech lesních typů vyskytujících se na LHC Harrachov s výměrami dle databáze hospodářské knihy a přirozenou druhovou skladbou je uveden v příloze Textové části v charakteristikách lesních typů Soubory lesních typů a zastoupení trofických řad Zastoupení souborů lesních typů a trofických (ekologických) řad dle databáze ekologická řada l obohacená extrémní kyselá živná v humusem vodou oglejená podmáč. rašel. s edafické kategorie X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R 9 610,5 1,7 105,4 22, ,0 5,8 321,4 139,7 0,1 107,1 70,7 79,3 207,2 198,6 116,1 7 36,4 22,3 76,1 987,4 356,1 28,6 155,8 72,8 163,2 57,8 1,7 6 25,5 27,9 2403,1 1426,8 482,7 112,2 55,8 211,5 116,6 5 26,2 281,8 150,9 0,4 198,8 62,8 45,7 13,2 178,8 13,8 2,1 2,9 18,3 4 1,3 1,5 0,2 17,2 8, , Σ 895,9 81, ,1 2073,5 0,4 711,5 439,4 0,2 62, ,6 390,3 13,8 2,2 2,9 278, , ,2 256,4 140, ,8 ha Stanovištní podmínky jsou velmi pestré. Je to dáno bohatší vegetační stupňovitostí Krkonoš, tím i rozmanitostí klimatu. Střídáním geologického podloží a různě vyvinutých půd. Jsou zastoupeny všechny ekologické řady. Z toho vyplývá i velký počet vytvořených hospodářských souborů. Nejčastěji jsou zastoupené soubory lesních typů řady kyselé, normální (4099,1 ha, 40,7 %), zvláště SLT 6K a 7K, dále řady kyselé, kamenité (2073,5 ha, 20,6%), zvláště SLT 6N a 7N, řady extrémní, zakrslé (895,9 ha, 8,9 %), zvláště SLT 8Z a 9Z a řady živné, středně bohaté (711,5 ha, 7,1 %), zvláště SLT 6S a 5S. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 19

20 2.9. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tabulka zastoupení cílových hospodářských souborů: Cílový hospodářský soubor: Výměra v ha dle LS a celkem: Rokytnice: Harrachov: Rezek: Celkem LHC: 1 - mimořádně nepříznivá stanoviště 151,52 193,70 45,45 390,67 3, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 63,90 750,22 217, ,91 10, klečový vegetační stupeň 0,00 537,39 248,88 786,27 7, exponovaná stanoviště vyšších poloh 545,54 725,15 883, ,36 21, kyselá stanoviště vyšších poloh 945,04 832,11 805, ,51 25, živná stanoviště vyšších poloh 306,17 97,29 363,89 767,35 7, oglejená stanoviště vyšších poloh 19,20 13,09 14,06 47,64 0, podmáčená stanoviště vyších poloh 18,09 31,38 32,60 82,07 0, exponovaná stanoviště horských poloh 80,40 311,58 163,16 555,14 5, kyselá stanoviště horských poloh 249,04 559,51 323, ,22 11, živná stanoviště horských poloh 0,05 0,09 6,55 6,69 0, oglejená stanoviště horských poloh 30,32 182,90 66,65 279,87 2, podmáčená stanoviště horských poloh 18,15 209,51 36,48 264,14 2,62 Celkem 2427, , , , %: Nejvíce zastoupeným cílovým hospodářským souborem je CHS 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh (25,63 %), dále CHS 50 - exponovaná stanoviště vyšších poloh (21,35 %) a CHS 72 - kyselá stanoviště horských poloh (11,23 %). Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 20

21 3. Zhodnocení stavu lesa 3.1. Rozbor hospodaření za uplynulé decennium Přehled těžebních předpisů LHP a provedených těžeb Položky Druh těžby mýtní předmýtní celková Plánované těžby v m Provedené těžby - úmyslné v m nahodilé v m Úhrnem v m Zbývá v m ( ) Plnění předpisů těžeb v % 57,3 112,1 67,0 Rozbor podle kategorií lesa v % Plnění předpisů těžby v %: - v lesích ochranných 44,1 120,3 53,6 - v lesích zvláštního určení 65,2 110,4 72,6 Podíl nahodilých těžeb v %: - v lesích ochranných 80,7 72,5 81,2 - v lesích zvláštního určení 46,5 47,1 47,7 - celkový podíl 48,3 49,7 48,7 Přehled plošných předpisů a plnění probírek a prořezávek (ha) Položky Celkem Plošný úkol probírek v ha 4275,48 Plnění probírek v ha ( ) 3578,51 Plnění úkolu v % 83,7% Plošný úkol prořezávek v ha 1745,74 Plnění prořezávek ( ) v ha 1747,88 Plnění úkolu v % 100,1% Minimální plošný rozsah výchov. zásahů v porostech do 40 let na rok plán 318,00 Provedeno: prořezávky 165,62 ha; probírky 152,91 ha 318,53 Po roce 1992 docházelo postupně ke snižování imisní zátěže, k odeznívání dřívější velice nepříznivé imisně ekologické situace a ke snížení působení hmyzích škůdců, zejména kůrovců. Docházelo postupně k regeneraci porostů. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl v počátku období působen zejména větrem v dříve narušených porostech, zejména synergickým působením imisemi, vichřicemi, přepadovými větry a hmyzími škůdci. Kalamitní nahodilé těžby v tomto období dosahovaly více než 85%. Ke konci sledovaného období podíl nahodilých těžeb poklesl. Podíl nahodilých těžeb k celkovému objemu provedených těžeb činí v období ,7%, přičemž podíl nahodilých těžeb u objemu mýtní i předmýtní těžby je přibližně stejný. Plánovaný objem celkové těžby ve výši m 3 byl stanoven na základě zdravotního stavu porostů v roce 1991 v době obnovy LHP. Od té doby se však zdravotní stav porostů i ekologické podmínky měnily k lepšímu. Po roce 1994, kdy právo hospodaření přešlo pod Správu Krnap, byly změněny i způsoby hospodaření ústupem od holosečného hospodaření s upřednostněním přirozené obnovy porostů (SM, BK) s uplatněním podrostního způsobu hospodaření. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 21

22 Provedené těžby za období: Druh těžby Objem m 3 Plnění předpisu LHP v % Podíl nahodilých těžeb v % Mýtní těžby ,3 48,3 Předmýtní těžby ,1 49,7 Celková těžba ,0 48,7 Průměrná roční těžba v m 3 /ha - 3,3 Provedené exhalační těžby v období byly uskutečněny ve výši m 3. Původně předpokládaná výtěž předmýtní těžby byla překročena ve výši 112,1%. Vyšší výtěž předmýtních těžeb vznikla v důsledku značného podílu nahodilých těžeb v lesích ochranných a provedením účelných ozdravovacích těžeb v poškozených, ale regenerujících porostech. Plošný úkol probírek stanovený v LHP počátkem období byl splněn pouze na 83,7%. Důvodem nesplnění úkolů byla změna zdravotního stavu některých porostů tak, že nemohly být uskutečněny výchovné těžby a byly provedeny těžby nahodilé. Plošný úkol prořezávek byl splněn ve stanovené ploše na 100,1%. Stanovený minimální plošný rozsah výchovných zásahů do 40 let věku pro rok 2002 byl splněn u prořezávek i probírek v ploše 318,53 ha na 100,2%. Průběh zalesňování a výsledky přirozené obnovy Rok Zalesnění Podíl hlavních dřevin v % Vykázaná přirozená obnova v ha v ha SM JD MD KOS BK KL JŘ BŘ ,0-6,5 2,2 2,9 2, , ,3-3,6-4,1 0, , ,6 0,3 2,0 2,6 4,5 1, , ,5 0,1 4,5 9,7 10,3 0,3-0,2 1, ,8 0,6 4,6 4,2 13,1 1,2-0,6 3, ,6 0,3 2,8 3,0 11,0 0,6 1,0 0,2 4, ,7 2,7 2,8 6,3 12,0 1,8 0,9 0,1 20, ,2 3,3 2,8 0,8 14,8 2,1 0,4 5,9 8, ,2 5,2 1,6 0,5 14,9 1,8 1,5 5,2 19, ,6 5,8 1,9-14,5 1,8 1,5 6,2 13, ,6 6,7 1,6-19,0 3,6 2,5 0,7 11,84 Úhrnem ,5 2,8 3,1 3,4 11,0 1,6 1,3 2,2 89,35 Přehled zalesňování dle druhů v ha První Opakované Celkem Přehled zalesnění za období Z celkové plochy prvního zalesnění bylo provedeno 36,21 ha podsadeb. Z přehledu ploch provedeného zalesnění podle jednotlivých let jsou zřejmé vysoké úkoly v zalesňování v období let v důsledku nutného zpracování kalamitních těžeb (vítr, kůrovci, imise). Snížením objemu nahodilých těžeb a úmyslných těžeb došlo v období let k postupnému snižování zalesňovacích úkolů. Zároveň však dochází ke zvyšování podílu přirozených obnov porostů (BK, SM). Dle evidence činí 89,35 ha. Od roku 1995 se mění skladba dřevin používaných při obnovách porostů k zalesnění, klesají podíly SM, MD, KOS a vzrůstají podíly BK, JD, KL, JŘ a BŘ. Prosadby smrkových kultur byly prováděny péčí Správy KRNAP ve snaze zajistit druhovou diverzitu dříve vysazených SM kultur na plochách po imisní kalamitě. Byly používány především poloodrostky BK, podle stanovištních poměrů i JD, KL, ve vysokých polohách JŘ a BŘPK. K ochraně poloodrostků byl používány individuální prostředky ochrany proti zvěři, v 86% plastové, ve 14% případů pletivové. Celkem bylo prosázeno 317,49 ha a bylo použito ks převážně BK poloodrostků. Tato činnost nebyla původně v LHP plánována a byla evidována a vykázána samostatně (FACE). Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 22

23 Výše nezdaru při zalesňování a příčiny nezdaru: Průměrná výše nezdaru za období činí 29,6 % Na výši nezdaru se podílejí tito činitelé: - nepříznivé stanovištní podmínky (přísušky 55 %, zamokření 7 %, mráz 15 %) - kvalita sadebního materiálu 5 % - péče o sazenice, kvalita zalesnění 5 % - škody zvěří 4 % - hmyzí škůdci, václavka 5 % - buřeň 4 % 3.2. Věková skladba Věková skladba lesních porostů je důležitým údajem charakterizujícím intenzitu hospodaření v minulosti a perspektivu výhledu těžebních možností do budoucnosti. Věková struktura lesních porostů je numericky vyjádřena v tabulkových přílohách 3a a 3b. Graficky je věková struktura vyjádřena grafy v příloze Textové části (Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením, Rozsah podrostního způsobu hospodaření, Plošné zastoupení zmlazovacích tříd etáží v porostech starších 80 let, Zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního hospodaření). V tabulkách 3a a 3b graficky vyjádřených v grafu Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením na LHC Harrachov se jedná o součty parciálních ploch, jejichž suma je rovna výměře porostní půdy. V daných tabulkách jsou výměry jednotlivý věkových stupňů vzhledem ke skutečnosti zkresleny. Výměry mladý věkových stupňů jsou nadhodnoceny, jelikož ve skutečnosti se částečně nacházejí v etážích po staršími porosty a výměry středně starých a zejména nejstarších věkových stupňů z rozvinutou etážovitostí jsou podhodnoceny. I přes tuto skutečnost nám tabulky i graf poskytují cenné informace o věkové struktuře a uvedeným výměrám odpovídá plošné zastoupení dřevin. Normální zastoupení věkových stupňů je ukazatel lesa věkových tříd, který postupně v lesích národních parků bude ztrácet na významu. Normální zastoupení věkových stupňů je spojeno s dílčími těžebními procenty dle jednotlivých hospodářských souborů. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 23

24 Graf zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního způsobu hospodaření lépe vystihuje zastoupení věkových stupňů ve skutečnosti. Rozlišuje plochy nejmladších věkových stupňů zastoupené v etážích a mimo etážové skupiny. Tím se zmenšuje plocha nejmladších věkových stupňů a naopak narůstá plocha středně starých a nejstarších věkových stupňů vzhledem k plochám vyjádřeným dle parciálních ploch. Součet skutečných ploch vyskytujících se nad osou X musí být roven ploše porostní půdy tak, jak je tomu i v případě grafu dle parciálních ploch. Plocha věkových stupňů pod osou X vyjadřuje rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Harrachov a jedná se o ploch lesa nad výměru porostní půdy LHC. Zakreslení křivky normálního zastoupení věkových tříd nám dává lepší představu srovnání skutečných ploch věkových stupňů s normalitou. Graf Rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Harrachov (Plošné zastoupení věkových stupňů se znázorněním zmlazovacích tříd) vychází jako předcházející graf ze skutečných ploch. Podrobněji je zde vyjádřeno zastoupení věkových tříd ve spodních etážích. Bohužel poměr mezi plochou věkových stupňů a zastoupeních především 2. a 3. věkové třídy ve spodních etážích je velmi malý. Použité měřítko na ose Y, vzhledem k velkých plochám věkových stupňů, jen obtížně zobrazuje malé plochy ve spodních etážích. Graf Plošné zastoupení zmlazovacích tříd (1. 4. věkového stupně) etáží v porostech starších 80 let vychází ze skutečných ploch. V grafu jsou vyjádřeny etáže po věkových stupních. Zastoupení skutečných ploch věkových stupňů a etáží věkový st plocha ha 940, ,54 608,19 585,46 785,49 566,55 513,60 727,84 zmlazení 1. věk. tř. 6,96 8,58 31,55 110,47 zmlazení 2. věk. tř. 0,82 2,06 zmlazení 3. věk. tř. 2,57 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 24