GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň

Transkript

1 GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň

2 HISTORICKÁ GEOGRAFIE Vědní disciplína studující proměny geografického prostoru v čase; interdisciplinární vědní disciplína na pomezí geografie a historie. Zkoumá územní celky, lidská sídla, historické cesty apod. Egypt plocha: km2 S-J: 1024 km

3 NILSKÁ DELTA Jedna z největších říčních delt na světě ( km 2 ) V-Z směr: 240 km S-J směr: 160 km počátek: 20 km S od Káhiry Historická ramena Nilu Plinius Starší: 7 Hlavní: Damiettské a Rosettské S část delty: lagunová jezera: Menzala, Burullus a Majrut Města: Alexandrie, Damietta, Port Said, Tanta

4 PROBLÉMY NILSKÉ DELTY vyvádění vody z Nilu: zavlažování Fajúmské oázy před Wádí Tumilát zavlažování oblastí u Suezského kanálu ekologické problémy: zasolování a eroze stavba Asuánské přehrady vysoký počet obyvatel intenzivní devastace archeologických památek

5 ALEXANDRIE Založena Alexandrem Velikým r. 331 BC architekt Dinokratés Starší osídlení: egyptské město Rhakotis posléze jedna z čtvrtí a pět dalších vesnic Hlavní etnika: Egypťané, Řekové a Židé Dějiny: Pod kuratelu Říma: 80 BC; poškození města během obléhání Júlia Caesara 48 BC; anexe Egypta 31 BC

6 ALEXANDRIE podmořská archeologie Památky: Alexandrijská knihovna hrob Alexandra Velikého = Soma Alexandrijské Serapeum Maják na ostrově Faros Heptastadium molo

7 MEMFIDA BÍLÉ ZDI eg. Inebu-chedž (Bílé zdi) citadela; dnes: Mit Rahína, 20 km jižně od Káhiry Rozlehlé megalopolis/souměstí v různých epochách různá centra součástí pyramidová města na západním břehu Nilu Mýtický zakladatel: Meni legendární sjednotitel Egypta Hlavní bůh: Ptah, jeho chrám Hut-ka-Ptah = základ pro vytvoření jména Egypt Přístav: Peru-nefer (dobrá cesta) brána do Egypta

8 Hlavní památky: MEMFIDA Velký Ptahův chrám Hathořin chrám apod. Apriesův palác Pohřebiště v Abúsíru, Sakkáře

9 ÚDOLÍ NILU Nil: km = nejdelší řeka světa 6 kataraktů Údolí: různě široké, zpravidla 6-14 km

10 STŘEDNÍ EGYPT novodobý termín historicky jde o severní část Horního Egypta od Asjútu po Memfidu Asjút: hranice z Prvního i Druhého přechodného období charakteristické památky: skalní hrobky od konce Staré říše dále Správní centrum: Asjút Historické oblasti: Fajúmská oáza Amarna

11 FAJÚMSKÁ OÁZA km 2 Nil: zavlažování jezera Birket Karún (Moeris) rameno Bahr Jusuf a kanál Ibrahimia Dějiny: raně neolitické osídlení kolem jezera Střední říše Ptolemaiovské období doba římská

12 FAJÚMSKÁ OÁZA Hlavní památky: pyramidové komplexy: Hawwára a Láhún (Střední říše) Biahmu (Střední říše) Medínet Fayoum (Krokodilopolis) Madínet Maadí (Střední říše, Ptolemaiovci)

13 TELL EL-AMARNA Hlavní město založené panovníkem Achnatonem (Nová říše, 18. dynastie) Používáno za tzv. amarnského období (Achnaton, Smenchkare, Tutanchaton) Posléze opuštěno Uměle založené a velmi precizně rozvržené Archeologické výzkumy: Ludwig Borchardt Barry Kamp Nejdůležitější nálezy: Amarnský archiv Busta královny Nefertiti

14 JIŽNÍ ČÁST HORNÍHO EGYPTA Historická hraniční oblast Egypta Hlavní památky: Chrámy Skalní hrobky Správní centrum: Luxor Hlavní lokality: Abydos Karnak a Luxor oblast prvního nilského kataraktu

15 ABYDOS Jedno z neposvátnějších míst starověkého Egypta Pohřebiště panovníků 1. a 2. dynastie Umm el-káb Včetně míst zádušních kultů Místo stavby poslední skutečné pyramidy Ahmose I. (zakladatel 18. dynastie) Hlavní místo kultu boha Usira Chrám Sethiho I. Administrativní centrum město

16 KARNAK A LUXOR východní břeh: Chrámový komplex v Karnaku Chrám v Luxoru západní břeh: Chrámy milionů let (Nová říše) Dér el-bahrí: Mentuhotep II., Hatšepsut, Thutmose III. Ramesseum: Ramesse II. Medínet Habu: Ramesse III. Malkata (Achnaton) Údolí králů a královen (Nová říše) Dér el-medína (Nová říše)

17 PRVNÍ NILSKÝ KATARAKT Ostrov Elefantina Residenční a chrámové osídlení: od Raně dynastického období po Ptolemaiovce Chrámy bohyně Satety Chrámy boha Chnuma Nilometr Pevnost z Raně dynastického období Ostrov Sahel Pohřebiště: Kubbit el-hawa Skalní hrobky ze Staré říše, Prvního přechodného období a Střední říše Životopisné nápisy Lomy na červenou žulu Nedokončený obelisk: snad Hatšepsut

18 OKRAJOVÉ OBLASTI EGYPTA ZÁPADNÍ POUŠŤ = Libyjská poušť km2 Pohoří Gilf el-kebír Oázy: Síwa Bahríja Faráfra Dachla Charga Historie: pravěk byzantské období Historický význam: spojnice mezi Egyptem a nitrem Afriky Zdroj nerostného bohatství pozice Fajúmské oázy geograficky nejasná

19 OKRAJOVÉ OBLASTI EGYPTA VÝCHODNÍ POUŠŤ Spíše hornatá oblast Význam: spojnice mezi údolím Nilu a Rudým mořem především Wádí Hammammát Zdroj nerostného bohatství kameny, zlato z Núbie Vrchol osídlení doba římská: Mons Claudianus, Mons Porphyrites Rané křesťanství: kláštery sv. Pavla a sv. Antonína

20 OKRAJOVÉ OBLASTI EGYPTA - SINAJSKÝ POLOOSTROV km 2 Nejvyšší vrchol: Hora sv. Kateřiny (2637 m. n. m.) Význam: Zdroj nerostného bohatství měď (Wádí Maghára, Serábit el-chádim) Obchodní stezky spojující Egypt a Přední východ Vývoj křesťanství klášter sv. Kateřiny Moderní historie: 1967 získává Sinaj Izrael a v r ho vrací zpět Egypta nejistá bezpečnostní situace

21 HISTORICKÉ CESTY Darb el-arbain Cesta čtyřiceti (dnů) cesta přes Libyjskou poušť Délka: 1800 km Z Asjútu (Egypt) do Kobbe (Darfúr, Súdán) Horovy cesty Východní delta Gaza Systém pevností od Střední říše Historické mapy Wádí Hammamát Turín cca 1300 BC, Ramesse IV Historické cesty Východní a Západní pouští: dokumentovány pomocí skalních nápisů a nálezů