Zneužívání významu pojmu regulace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zneužívání významu pojmu regulace"

Transkript

1 Zneužívání významu pojmu regulace Ing. Tomáš Munzi Katedra Institucionální ekonomie Národohospodářská fakulta VŠE

2 Celý současný svět volá po větší regulaci globálního finančního kasína. Nedostatek odpovídající regulace je všeobecně považován za jednu z hlavních příčin současného globálního ekonomického poklesu. To mělo údajně způsobit bezprecedentní nárůst ničím nespoutaného finančního zprostředkování a tím i rozlití toxických hypotečních aktiv po celém světě. Jako reakce se nabízí další posílení finanční regulace jako prevence proti budoucímu opakování toho, co v současné době zažíváme. Tomu odpovídají i téměř jednohlasná prohlášení většiny politiků a deklarace z rozličných summitů, které se snaží řešit dnešní situaci. Jedno je ale zajímavé. Vždy jde většinou o politicky korektní obecná prohlášení, soupisy vágních opatření a nikoliv o nějakou skutečně relevantní reflexi současné, už dnes extrémně vysoké regulace. Nutně se tak vkrádá myšlenka: Může za vše skutečně deficit regulace? Proč tedy například rovnou nezakázat většinu spekulativních transakcí a mimobilanční aktivity alespoň pro komerční bankovnictví, tak jak navrhuje např. Stiglitz ( 2009a, s. 20)? Pojem regulace se manipulativně zneužívá ve jménu nutnosti údajně férovějších pravidel hry. Cílem mého příspěvku je hlubší analýza široce užívaného pojmu regulace v institucionálním kontextu dnešní společenské reality. Realita regulace V této věci nastává k až neuvěřitelné a bohužel spíše úmyslné záměně příčin a následků. Koncept regulace se musí vnímat v komplexním vnímání hospodářsko-politických zásahů do spontánního tržního řádu svobodných a dobrovolných lidských aktivit. Většina zdrojů světové krize je zapříčiněna právě a jedině státní regulací, ničím jiným. Regulace poměru, ve kterém musely americké banky půjčovat i nízkopříjmovým skupinám prostřednictvím Community Reinvestment Act (CRA) z roku 1977 a hlavně jeho posilující novelizace z devadesátých let minulého století, který má dle Stiglitze plnit širší sociální cíle (2009b, s. 8). Státní regulace sekuritizace hypoték prostřednictvím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, které byly v roce 1992 zaúkolovány k podpoře úvěrování nestandardních hypoték, což později způsobilo vznik sekundárního trhu pro tyto úvěry, tak jak uvádí např. Bernanke (2007). To následně umožnilo dlohoudobě skrýt inherentní riziko sekuritizovaných subprime hypoték, separovat ho od primární transakce jejich vzniku a rozprostřít ho napříč finančním světem díky implicitním státním zárukám a ratingům v prostředí bezpečí národní a mezinárodní byrokratické finanční regulace. Dále devastační regulace úrokových měr centrálními bankami, kterými se vysílaly falešné signály lidem a

3 podnikatelům, že si mohou dovolit utratit a investovat více, než je zdrávo. Regulatorní udržování netržního kurzu juanu čínskou vládou, což přispělo k posílení globálních obchodních nerovnováh mezi zeměmi s vysokou a nízkou mírou úspor. Státní byrokratická regulace vede k tomu, že se přirozené vyrovnávací mechanismy dostanou do víru politického populismu. Příliš mnoho lidí si začalo žít nad poměry a otupil se i jejich přirozený sklon k riziku. V regulovaném finančním světě s byrokratickými pravidly hry to pak funguje podobně jako ve státně řízeném socialistickém zdravotnictví. Lidé a doktoři se chovají méně obezřetně, jelikož vědí, že veřejné pojišťovny zaplatí nakonec vše, co je třeba. Kašle se na prevenci a odpovědnost za zdravý životní styl. Hodně nemocí je diagnostikováno pozdě a tím se zvyšují náklady léčby pro všechny. Dlouhodobě dochází k přerozdělování zdrojů od odpovědných k neodpovědným. Velké finanční domy vědí, že jim stát v případě obřích problémů pomůže. Díky tomu se finančníci chovají méně obezřetně a neřeší se dostatečně prevence. Lidé méně šetří, více se zadlužují. Když se objeví nějaká prvotní nerovnováha, politici se to snaží vyřešit, ale nikoliv systémově. Utlumují se tak jen bolesti, které jsou cítit. Všichni spoléhají na to, že byrokratickému dohledu nemůže nic uniknout. Je to přesně naopak. Ten kdo neriskuje vlastní peníze či zdraví, ten může těžko preventivně zavčas zasáhnout. Co hůře. Problémy jsou mnohem více zastřené, jelikož státní dohled vytlačuje soukromý. Tím se z jednotlivých účastníků stírá individuální odpovědnost. Nafouknutá bublina pak praská příliš pozdě. Nerovnováha může být tak veliká, že se reálná ekonomika stane rukojmím finančního sektoru a politici vše řeší sanováním z peněz daňových poplatníků. Tak se zároveň zadělává na další problémy do budoucna. Morální hazard se stává přímo systémovým prvkem. O penězích na záchranu systému rozhodují téměř ti samí lidé, kteří špatná rozhodnutí a ztráty způsobili. A co je výsledkem? Pouze banální a deklaratorní řeči o tom, že je potřeba více regulace. Bez žádné analýzy stavu se mluví o selhání současné regulatorní manipulace ve jménu ještě silnější budoucí manipulace. Politici a političtí ekonomové ale o tom mluví z jednoho prostého důvodu. Nechtějí ztratit svojí moc manipulovat s lidmi. Přitom ale hlavně díky tomu současná krize vznikla.

4 Nabalování a bobtnání reálných nerovnováh je umožněno i vrstvením manipulativních regulací, čímž se jejich destruktivní účinek ještě zesílí. Tržní mechanismus má natolik velikou přizpůsobovací schopnost, že dílčí nerovnováhy vyvolané selektivními regulatorními intervencemi se dokáží relativně snadno napravit. Jak ale ukazuje O`Toole (2009) v čerstvé studii CATO o urbanizačním plánování, finanční krize se mnohonásobně vice projevila v Kalifornii a na Floridě oproti např. Georgii a Texasu, kde i v časech největšího úvěrového boomu a levných peněz ceny nemovitostí nestoupaly a následně ani neklesaly vyloženě extrémním tempem. Přitom třeba Atlanta, Dallas a Houston byly v tomto období jedny z nejrychleji rozvíjejících se oblastí. Na příkladu neelastické poptávky po bydlení a (ne)elastické nabídky v oblastech s (a bez) urbanistické regulace ukazuje, jaké též i lokální byly příčiny pro svět tak drastických realitních bublin. Logika věci je jednoduchá. Manipulativní regulace na agregátní makroekonomické úrovni posílená mikroekonomickými regulacemi na individuálních trzích vyvolává smrtelný koktejl umělé vzácnosti a umělého blahobytu vyvolaného monetární manipulací časových preferencí. Dochází k neefektivním a dlouhodobě neudržitelným investicím a alokace kapitálu je o to vice narušena. K podobným efektům dochází na většině trhů dle miry externích regulací. Na těch pak i následně záleží, jak je proces nápravy dlouhý a potažmo bolestný. Ve vztahu k níže rozebírané monetární regulaci je též vhodné zmínit otázku přizpůsobování cen spotřebitelských statků a služeb, které jsou v rámci mezinárodní konkurence nejvíce flexibilní a nejméně regulované (až na zemědělské produkty). S prudkým technologickým pokrokem a zapojením Číny do mezinárodního obchodu se zvýšil konkurenční tlak a i v podmínkách nízké inflace spotřebitelského koše se monetární expanze projevila právě zejména ve velmi regulovaných sektorech finančních trhů a nemovitostí. To je vhodné dát do souvislosti i s široce používaným měnověpolitickým (explicitně či implicitně) cílováním indexu spotřebitelských cen, či různě definovaného koridoru cenové hladiny. Otázkou pak zůstává, jak je možné, že regulace vedoucí k systematickým manipulacím ekonomického a společenského systému a k nižší efektivitě a tvorbě bohatství dokáží politicky přežít? Právě tím se zabýval např. Peltzman (2007) ve své úvaze o vztahu mezi vládními regulacemi a ekonomickým pokrokem. Odpovídá tím, že míra pokroku je natolik veliká, že jednoduše zakrývá negativní dopady po dlouhou dobu. Ukazuje to třeba na nejcitlivějším možném případě vládní regulace schvalování léčiv prostřednictvím Food and

5 Drug Administration (FDA). Kontrafaktická námitka o dlouhodobé možnosti spojení mezi regulatorním selháváním a zbytečnými úmrtími je prostě pro mnoho lidí příliš odtažitá a intelektuálně neuchopitelná. Vítězové regulace, a její oběti, jsou jednoduše příliš hlasití, a na druhou stranu příliš anonymní (v tomto případě hlavně mrtví), na to, aby se v případě dostatečného pokroku rychleji měnilo status quo. Regulace vs. pravidla hry Hodně i tzv. samozvaně liberálních ekonomů hovoří o tom, že je třeba rozlišovat mezi dvěma typy regulace. Ta špatná je například regulace nájemného a ta dobrá je zejména účinná regulace kapitálových trhů a dále tzv. síťových odvětví. Význam pojmu regulace odráží vymezení a dodržování různě definovaných pravidel hry. A právě tento moment je kritický pro další analýzu fenoménu regulace jako takového. Při úvahách o zavádění všelijakých regulací do lidských vztahů se zapomíná, co je základním regulatorním institutem postavení člověka ve společnosti? Z pozice negativního a tedy jediného nenásilného vymezení se jedná o právo na život a majetkové plody vlastního úsilí. Cokoliv jiného, co reguluje právo člověka užívat výsledky své práce, je útokem na základní civilizační institut individuální svobody člověka ve společnosti. Konečným důsledkem regulace základního institucionálního rámce je pro mnohé paradoxně právě jeho zpochybnění. A je lhostejné, zda formálně-nominální vlastnictví zůstává účinné. V této souvislosti se mluví například o rozlišování mezi konstitutivními a regulatorními pravidly hry. Byrokratická regulace není nadstavbou konstitutivních individuálních práv, ale naopak jejich plíživým omezováním. Tím nejextrémnějším příkladem je například historie korporativistického a centrálně plánovaného modelu řízení ekonomiky. Regulace je v podnikatelském světě prakticky všudypřítomná. Hlavním problémem je, že samotný pojem regulace je tak trochu všezahrnující. Tím se stírá rozdíl mezi tzv. soukromoprávní regulací (samoregulací) a tzv. státní byrokratickou regulací, která představuje státní zásahy do ekonomiky. Ty jsou v drtivé většině poháněny zištnými motivy byrokratů např. Mises (1946), Tullock (1965), a mají málo co společného s jakkoliv definovanou snahou o optimalizaci údajně neefektivních svobodných rozhodnutí ekonomických subjektů. Stigler (1971) se v tomto ohledu stal průkopníkem tzv. teorie ovládnutého regulátora, která analyzuje pravou povahu dynamiky vývoje regulativních opatření ve prospěch specifických zájmových

6 skupin. Pro obhájce státní regulace dobrovolných lidských aktivit je ale samozřejmě mnohem atraktivnější propagovat pravidla hry, spíše než ekonomický intervencionsimus. Jak už je výše zmíněno, problém není až tak s cenovou regulací, kde je omezování vlastnických práv naprosto jednoznačné. Už tak jasné to ale není s manipulativní regulací nejdůležitější možné ceny v ekonomice centrální bankou tedy krátkodobou úrokovou mírou. Tím nejfalešnějším možným příkladem, který obhajuje byrokratickou státní regulaci je srovnávání regulace s pravidly nějakého sportu nejčastěji například nejrozšířenějšího fotbalu. Míra dezinterpretace a pojmové manipulace je zde díky lidovosti vysvětlování nejbizarnější. Většinou úmyslně se zde zaměňuje otázka efektivní standardizace a spontánní koordinace pravidel s realitou místní, věcné a časové specifikace endogenního nastavení mezilidských interních pravidel. Fotbal se tak dá hrát v rámci individuální dohody, a lidé tak často hrají, bez postranních čar, za brankami, bez ofsajdů, na nedokonalém terénu a třeba i bez centrálního rozhodčího. Primární je zde rozlišení mezi konstitutivním charakterem individuální integrity a jeho fyzickým narušením (např. úmyslný silový faul) a endogenním smluvním stanovením regulatorních prvků pravidel hry, odpovědnosti a sankcí. Velmi poučné je v této souvislosti zmínit práci Barkenbuse (1983), který se zamýšlí nad otázkami regulace na politicky nejkrajnějším příkladě jaderného průmyslu ve Spojených státech prostřednictvím Nuclear Regulatory Commission (NRC). Povaha byrokratické regulace v kontextu dynamiky vývoje budování a provozování jaderných elektráren je zde právě díky citlivosti tématu nejkřiklavější. V té době navíc byla stále živá nejvážnější americká havárie v jaderné elektrárně Three Mile Island v roce Barkenbus analyzuje, že byrokratická nařizovací regulace paradoxně snižuje veřejné bezpečí, jelikož se více zaměřuje na konformitu s úředními pravidly, než na skutečný vývoj a faktický stav úrovně zabezpečení. Asi nejpikantnější je, že po uvedené havárii se zvýšil objem regulatorních požadavků ze strany NRC do takové míry, že už nezbýval vůbec žádný čas na adresování problémů identifikovaných nezávisle. Velmi zaznamenáníhodný je též popis přespřílišné legalističnosti centrální byrokratické regulace, která tím pádem ztrácí svůj obsahový záběr na úkor adminstrativních záležitostí. Ke stejnému zjištění navíc dospívá v níže analyzované výpovědi Markopolos (2009) při své drtivé kritice americké komise pro cenné papíry SEC. Opět se tak dostáváme již k výše zmíněnému institucionálnímu kontextu regulace produktivních lidských aktivit. Tedy k rozlišení mezi konstitutivními charakteristikami

7 exogenně definované individuální lidské přirozenosti a endogenní charakteristice dynamiky vývoje pravidel pro přirozenou regulaci spontánně rostoucí šíře lidských aktivit. Byrokratická regulace se snaží exogenně vměstnat asymetrická a k jistým zájmovým skupinám orientovaná statická pravidla hry do dynamického kontextu vývoje společenských aktivit. Tím logicky dochází k postupné eliminaci individuální odpovědnosti v nejvíce byrokraticky regulovaných oblastech, jelikož je ředěna v procesu byrokratického zpožďování za inovativním cyklem endogenní dynamiky společenského pokroku. Výsledkem je logicky posilování právněpozitivistické tvorby legislativy a tendence k co největší centralizaci administrativní regulace lidských aktivit. Rozmělňování individuální povahy lidského jednání v procesu spontánního procesu tvorby endogenních pravidel vede k dehumanizaci jakkoliv exogenně definované povahy individuální lidské přirozenosti. Úcta k principům a přirozeným lidským regulativům se nezvyšuje, ale naopak snižuje. Legislativa se stává vulgárně utilitaristickým nástrojem politických handlů a zájmových skupin přesně tak, jak to slavně popisoval Bastiat (1998). V souvislosti s etatistickým pojetím exogenně vnucované byrokratické regulace je nutné též zmínit efekt vytěsňování kompetitivní povahy endogenního společenského vývoje. V rámci moderního civilizačního a ekonomického vývoje byl a je stěžejní zejména konkurenční charakter lidského jednání, který by měl být logicky simultánně doprovázen i inovativní konkurencí endogenních regulatorních systémů. Ty přesně reflektují dynamiku ekonomického a institucionálního vývoje a tím zároveň zachovávají principiální charakter konstitutivních prvků individuální lidské přirozenosti a jedinečnosti. Konkurence společenských regulatorních systémů je v důsledku byrokratické regulace potlačována ve prospěch kolektivistických snah o centralistickou exogenizaci z definice endogenních charakteristik individuálního kontextu regulativů mezilidských aktivit. Výsledkem pak nemůže být nic jiného než kumulace nerovnováh v důsledku pokroucení přirozeného mechanismu přizpůsobování v rámci intervenčních opatření centrálních regulačních autorit. Monetární vs. reálná regulace V zrcadle současné hospodářské situace je potřeba strukturovat celou šíři existence státních regulací a zejména jejich vzájemné relace v kontextu hospodářsko-politických opatření. Je tak užitečné analyzovat vzájemné komplexní vazby mezi monetární a reálnou regulací. V tomto ohledu je dobré si připomenout absolutní regulační omyly z doby Hooverovy a Rooseveltovy administrativy během třicátých let minulého století.

8 Protekcionistický Smooth-Hawley Act a vůbec celý New Deal, který byl do velké míry kopií korporativisticko-fašistické politiky Mussoliniho vlády. Potvrzením absolutního popření základních institucionálních prvků americké konstituce, bylo prohlášení za protiústavní největší Roosveltovy pýchy - Národního programu na obnovu průmyslu (NIRA) - v roce 1935 americkým Nejvyšším soudem. Mimo realitu je proto všeobecně rozšířené mínění, že to byl právě New Deal, který přispěl k ukončení Velké Deprese. Cole a Ohanian (2001) například ukazují v rámci svého multisektorového dynamického modelu všeobecné rovnováhy, že právě kartelizace odvětví a administrativní posilování vyjednávací role odborů nejvíce přispěly k tragické persistenci deprese třicátých let. V čerstvé studii Ohanian (2009) zpochybňuje i údajnou Hooverovu nečinnost po krachu na Wall Streetu v roce Hoover se s Rooseveltem v míře intervencionismu mohl směle srovnávat. Nejdestruktivnější se vedle protekcionismu jeví především politika regulace nominálních mezd. Hoover nabízel firmám ochranu před odbory výměnou za politiku nesnižování mezd, což na začátku třicátých let vedlo k jejich reálnému růstu. V podmínkách cenové deflace tak docházelo k růstu reálných mezd což nutně vedlo k prohloubení a prodloužení ekonomického poklesu v kontextu přirozených ekonomických sil o nominální monetární přizpůsobování. Ekonomice se jednoduše regulativně bránilo v realokačním uzdravení. Tím se do jisté míry otřásají ty monetární teorie Velke Deprese, které primární příčiny vidí především v monetární kontrakci vyvolávající cenovou deflaci a pokles nominálních výdajů rozpracované hlavně v pracích Miltona Friedmana, Anny Schwartz (1963) a Bena Bernanke (1995). Jakékoliv monetární vysvětlení Velké Deprese totiž žádá robustní teorii vleklé monetární ne-neutrality, což by muselo být vzhledem k historicky výjimečné délce ekonomického propadu podpořeno velmi silným vysvětlením, proč normální ekonomické přizpůsobovací mechanismy zrovna v této době nefungovaly (Ohanian, s. 48). Významná je v tomto ohledu studie Atkesona a Kehoe (2004), kteří sledovali historické empirické závislosti mezi inflací/deflací a reálným ekonomickým růstem na datech nejvyspělejších zemí za posledních více jak sto let. Data naznačují, že až na epizodu Velké Deprese deflace a deprese nejsou v nějaké korelační závislosti. Ohanian (2009, s. 51) dále připomíná, že pokles nominálních výdajů v době recese nevygeneroval takové problémy jako ve třicátých

9 letech, jelikož firmy mohly snížit nominální mzdy. To připouští i Bernanke (1983, s. 261), který analyzuje proč deflace v letech nevedla k masovým insolvencím jako ve třicátých letech. Vážné problémy Velké Deprese tak nepřipisuje jen rozsahu deflace, ale především velkému růstu expanze dluhového financování. Tento moment je možné integrovat ve zdánlivě logickém vyústění tzv.devastační sekundární deflace, tak jak činí ve své analýze Fisher (1933). Bernanke (1983, s ) se dále ve svém článku o nemonetárních efektech finanční krize během Velké Deprese snaží analyzovat její vliv na efektivitu úvěrového alokačního procesu. Zvýšení rizikové přirážky a malá ochota půjčovat dále prohlubovala ekonomický pokles. V této souvislosti Bernanke (1983, s ) vyzdvihuje vládní zásahy nově zvoleného prezidenta Roosevelta, které dle něj pomohly rehabilitovat zmrzačený finanční sektor. Zejména zmiňuje tzv. bankovní prázdniny z března 1933, dále zavedení federálního pojištění depozit prostřednictvím Federal Deposit Insurance Corporation a ustanovení vládou sponzorovaných institucí zajišťujících přímé financování ekonomických subjektů též i například poskytování hypoték prostřednictvím Home Owners` Loan Corporation k refinancování hypoték. Do této doby se též datuje vznik ohromného množství státních intervenčních agentur v rámci New Dealu a regulačních orgánů a opatření na finančním trhu (např. vznik SECu v roce 1934 a Glass Steagall Act oddělující investiční a komerční bankovnictví v roce 1933). Právě analýza historie Velké Deprese sloužila Bernankemu (2002) jako hlavní zdroj jeho tvrdého akademického a posléze i praktického antideflačního postoje v rámci krizové měnové politiky. Regulace nominálních výdajů je tak chápána jako stěžejní prevence proti tzv. volnému pádu celého ekonomického systému. Toto chápaní však abstrahuje ten fakt, že tato ex ante regulace peněžní zásoby vysílá implicitní signál směrem k ekonomickým subjektům podporující větší než přirozenou míru zadlužování se. Měnová politika tak naznačuje současným i potenciálním dlužníkům, že se po prasknutí úvěrové bubliny nemusí bát až tak dramatického nárůstu reálného zadlužení, jako důležitého odstrašujícího prostředku pro každého spekulanta investujícího v prostředí narůstající úvěrové bubliny způsobené politikou levných peněz. To samozřejmě systémově podporuje nadměrnější míru rizikovějšího finančního pákování, rozkmitává tak nutně hospodářský cyklus a tím i zvyšuje systémové riziko většího rozlití zákeřných misalokačních metastází díky dramatičtějším cyklickým pádům.

10 Kauzální souvislost s fenoménem deflace je tak naprosto obrácená. Deflace spotřebitelských cen a aktiv je tak pouze symptomatickým obětním beránkem, který je paradoxně výsledkem bojů proti jim samotným. Kontrakce peněžní zásoby prostřednictvím procesu deleveragingu, která je v čase krize viditelná především v rámci deflace cen finančních aktiv a nemovitostí, je tak jen následkem předchozí měnové expanze způsobené centrálními monetárnímu regulátory. Boj proti deflaci spotřebitelských cen je jen naprosto zástupným problémem v rámci manipulativní monetární regulace cílování arbitrárně definovaného spotřebitelského koše, které nebere v úvahu veškeré možné kanály transmise umělé úvěrové expanze a skrývá tak důsledky narůstajících nerovnováh na trzích aktiv. Je nutné též zmínit efekt zvýšené poptávky po penězích a držbě hotovosti v důsledku rostoucích státních zásahů do finančního systému a regulace, které posílily míru nejistoty mezi ekonomickými subjekty a dále tak posilovaly kontraktační tlaky v čase hluboké ekonomické krize. Zmínit lze především drastická opatření již výše zmíněných bankovních prázdnin a zákazu držení zlata pro měnové účely v roce Nejparadoxnější je, že takto drastický zásah do vlastnických práv měl dle svých patronů ulevit narůstajícímu napětí ve společnosti. Hlubší vnímání souvislostí Velké Deprese, ale i stagflace sedmdesátých let a současné krize, však napovídají, že pro detailnější analýzu monetárních a reálných vlivů na hospodářský cyklus se musí přeci jen hlouběji do samotné časové a kvalitativní struktury akumulace kapitálu. Tedy do sfér, které rozpracovali především Mises (1981, [1912]) a Hayek (2008, [1931]) ve svých dílech věnovaných dopadům státní manipulace peněžní zásoby na intertemporální misalokaci kapitálu. Logika věci je neúprosná. Právě v čase krize je nejlépe vidět, jak hlavní motivací měnové politiky je regulovat časové preference lidí ve snaze oddálit a rozprostřít proces alokačního přizpůsobování bez ohledu na dlouhodobou efektivitu hospodářství. Finanční sektor napojený na monopolního poskytovatele likvidity tak má stále přístup k levným penězům. Na druhou stranu reálnému sektoru se přístup ztěžuje díky růstu rizikové prémie. Je ale nutné si uvědomit, že nelze donekonečna separovat období akutní krize od časů zdánlivé prosperity a nebrat celkový kontext hospodářsko-politických změn a institucionálních možností regulovat a manipulovat s dynamickým vývojem ekonomické reality.

11 Zde je vhodné místo připomenout Lucase (1995), který ve své nobelovské přednášce shrnul základní metodologické přístupy k teoretickému usmíření mezi dlouhodobou neutralitou peněz a krátkodobými trade-off; a to v kontextu racionálního vnímaní očekávaných a neočekávaných změn vývoje peněžní nabídky. Co je k tomu ale nutné dodat? Nenaplňuje snad chování prakticky všech centrálních bank právě tuto až dialektickou dichotomii mezi proklamacemi a činy? Je snad čas nějaká nespojitá veličina, skládající se z krátkodobých úseků regulatorních manipulací z časovými preferencemi, které dohromady skládají mozaiku dlouhodobé nemožnosti měnové manipulace? Až mrazivě v tomto ohledu znějí Hayekova slova k tomuto problému (2009 [1941], s. 409): Nemůžu si pomoci, ale vzrůstající koncentraci na efekty krátkodobého charakteru lze považovat což v tomto kontextu znamená to samé jako koncentraci jen na čistě monetární faktory ne pouze za vážnou a intelektuální chybu, ale též i zradu základní povinnosti ekonoma a vážné ohrožení naší civilizace Svým způsobem jde totiž o začarovaný kruh, díky němuž se nejde k pravým příčinám vzniku tak ohromných nerovnováh. Přitom tak velkých, že v září 2008 vedly k bezprecedentnímu stavu, kdy se celý finanční svět ocitl na hraně takové finanční insolventnosti, která pomalu nemá v historii obdoby. Znovu a znovu se řeší jen symptomy problémů, což vede k dalším regulacím již regulovaného a manipulacím již manipulovaného. Ukázkovým příkladem jsou státní intervence, které v konečném důsledku socializují veškerá rizika finančního systému konkrétně především neomezené ručení za vklady, jakkoliv v mezinárodním měřítku hodně asymetrická, co se týče jejich velikosti. Finanční sektor dostal příslib neomezeného přístupu k likviditě. Komplexní vnímání všech těchto opatření však musí naznačovat, že se jedná jen o alibistické zabránění důsledků systematické regulatorní manipulace s lidskými preferencemi. Například Diamond a Dybvig (1983) rozebírají efektivitu pojištění depozit vůči diskontním okénkům v rámci institutu věřitele poslední instance při prevenci před runy na banky. Otázka morálního hazardu, tak jak je zevrubně rozpracována např. Hülsmannem (2006), je ale spíše upozaďována, jakkoliv je v otázkách prevence před likviditními problémy finančního sektoru naprosto klíčová. Summers (2007) dokonce namítá, že systémový morální hazard nelze fundamentalizovat, jelikož díky tomu finanční instituce mohou dlouhodobě operovat s nižším vlastním kapitálem a produktivněji ho zhodnocovat. Stiglitz (2009b, s. 13)

12 tvrdí, že přístup bank k diskontním okénkům představuje jistý společenský barter například mají být na oplátku banky odpovědnější v půjčování nerozvinutým komunitám v rámci CRA. Má se ale vůbec centrálně rozhodovat o tom, zdali je možné prostřednictvím likviditních záruk věřitele poslední instance umožňovat vyšší míru finančního pákování a tím popohnat agregátní ekonomickou výkonnost? Vždyť to je přeci považováno jako jedna z hlavních příčin současné krize. Nesměřuje náhodou tato úvaha úplně jiným směrem? A to dokonce i možná k otázce samotné možnosti centralizované a netržní alokace kapitálu. Problém umělé měnové expanze a tržně iracionální alokace nadbytečných peněz v tomto ohledu zajímavě popsal např. Stiglitz (2009c). Dle něj snadné peníze easy money jsou jednou z příčin krize, ale nelze je obviňovat samy o sobě, ale spíše to, že byly špatně alokovány do neproduktivních investic. Což je ale ad absurdum připuštění té možnosti, že správná centrální regulace easy money je cestou k prosperitě. Tím se ale na agregátní úrovni zpochybňují základní mikroekonomické poznatky o úloze relativních cen, přizpůsobovacích mechanismech individuálních trhů a efektivní alokaci kapitálu při transformaci úspor v investice. Tato klíčová otázka separace makroekonomického a mikroekonomického vytvořila další fatální dichotomii v otázkách agregace a desagregace ekonomických fenoménů. Dochází tak k jakési společenské deekonomizaci ve prospěch centrální hospodářské regulace a agregátního poptávkového managementu. V odpovědi Keynesovi (1931) v rámci výměny názorů s Hayekem ( ) na úlohu struktury relativních cen a vyrovnávacích mechanismů v ekonomice v nejširším slova smyslu Hayek zdůrazňuje, že Keynesův důraz na to, že v ekonomickém systému není žádný automatický mechanismus udržující rovnovážnou míru úspor a investic může být podobně rozšířeno do mnohem všeobecnějšího tvrzení, že v ekonomickém systému není žádný automatický mechanismus, který přizpůsobuje produkci jakékoli změně v poptávce Co to vše v důsledku znamená? Principiální zpochybnění možnosti přirozených tržních sil regulovat spontánní ekonomické vztahy je přitom jedním z hlavních motivací pro podporu byrokratické regulace a měnové manipulace právě hlavně v oblasti finančních trhů. Pokud dojde k problémům, vede to jen k tomu, že se začne vše schválně svalovat na nedostatečný rozsah intervencí, jakkoliv je to z logiky věci absurdní. Je to jakési intervenční perpetuum mobile. Pokus se ekonomika začíná vzpamatovávat, tak se to bez ohledu na

13 příčinu připisuje intervencím. Když se naopak ekonomika potácí, tak se to svaluje na jejich nedostatek, ale rozhodně ne na ně samotné. Tuto logiku permanentních intervencí ve světě bez časových preferencí a systematického zaměňování příčin a následků dotáhl k dokonalosti ve svých článcích především Krugman. Především díky své téměř neomezené víře v permanentní intervence a regulatorní manipulace, řešící stále dokola jimi vyvolané důsledky. Známé je například jeho nevinné volání po realitní bublině, která má vyřešit tu technologickou (Krugman, 2002). Regulace finančních trhů Mezi nejkontroverznější regulační témata mezi ekonomy patří právě regulace finančních trhů. Převracení příčin a následků zde totiž nabývá skoro nejextrémnějších rozměrů. Celý finanční svět je navíc znechucen obřím případem - Ponziho schéma v kauze Madoff. Spolu s drsným pádem důvěryhodnosti ratingových agentur tak další ránu dostala i americká komise pro cenné papíry (SEC). Ve své výpovědi před finanční komisí Sněmovny reprezentantů nezávislý vyšetřovatel finančních podvodů Harry Markopolos (2009) tvrdě napadá SEC z institucionálního selhání právě v případu Madoff. Terčem útoku se stala nečinnost SECu i přes opakovaná upozornění v letech Nabízí se hodně politicky nekorektní otázka? Koho vlastně institucionalizovaná byrokratická ochrana kapitálových trhů skutečně chrání? Investory? Veřejnost? Nebo snad někoho úplně jiného? Více než výmluvně k tomu zní názory Alana Greenspan z roku 1963 ve své eseji Útok na integritu: Regulace, která je založena na síle a strachu, podrývá morální základ podnikatelských obchodů Přelétavý obchodník s cennými papíry může rychle splňovat všechny požadavky Komise pro cenné papíry, vydobýt si respekt a následně obrat veřejnost Ochrana spotřebitele regulací je iluzorní. Spíše než izolování spotřebitele od nečestných podnikatelů, vede postupně ke zničení jediného skutečně spolehlivého ochránce, který spotřebitel má: soutěž podnikatelů o reputaci Vládní regulace neeliminují potenciálně nečestné jedince, pouze způsobují, že jsou jejich aktivity hůře identifikovatelné a snadněji ututlané Minimální standardy, které jsou základem regulace, postupně vedou k tomu, že se stávají maximálními V parafrázi s Grashamovým zákonem: špatná ochrana vytlačuje dobrou

14 Mladší Alan Greenspan si dobře uvědomoval úlohu reputace v tržních vztazích. Paradoxně na rozdíl od jeho současné reputace, kdy je mu většinou ekonomů přisuzována vina za udržování příliš nízkých úrokových sazeb v kritické době nafukování realitní bubliny. Ve svém nedávném článku We need a better cushion against risk (Greenspan, 2009) se zamýšlí nad tím, jak mohla selhat samoregulace vlastníků a manažerů, kteří tak přeci měli konat ve vlastním zájmu! Zároveň rozebírá i selhání regulačního systému, které nastalo i navzdory faktu, že většina nejdůležitějších institucí byla monitorována velmi extenzivně a prakticky permanentně. A ani nejnovější regulatorní pravidla Basel II nedokázala předpovědět potřebu mnohem většího kapitálového polštáře. Na povrch však vyplouvají další zajímavé souvislosti. Tolik vychvalovaná, ale zároveň i kritizovaná, korporátní regulace z roku 2002 v podobě Sarbanes-Oxley Act, která měla nadobro zabránit dalším účetním skandálům, nedokázala zastavit jednu z největších účetních bublin v celé lidské historii. Není tak trochu čas si rýpnout a ptát se, o kolik času méně vrcholoví manageři věnovali skutečnému strategickému risk-managementu, na úkor času stráveného administrativou spojenou se splňováním byrokraticko-regulatorních opatření? Vrcholem absurdity kolem finanční regulace je vždy otázka tzv. krátkých prodejů, tedy dobrovolných kontraktů, kdy investoři spekulují na pokles určitých akciových instrumentů. I v dobách Velké deprese byli tzv. shortsellers nazýváni těmi nejhanlivějšími výrazy. Přitom díky nim se realita zjevuje dříve než později. Spíše je nutné si klást zásadní otázku, proč vlastně došlo k procitnutí až tak pozdě? Co bylo těmi střípky do mozaiky? Ne náhodou i to, že regulace krátkých prodejů vede k přiškrcení kanálu, kterým prozíraví investoři zavčas odhalují neudržitelnou realitu bobtnající nerovnováhy na kapitálových trzích? A jaké další střípky můžeme jmenovat? Nevede též administrativní regulace, shora vnucované způsoby nerealistického účtování a oceňování, expanzivní měnová politika a implicitní záruky dlouhodobé socializace ztrát k tomu, že subjekty vyhledávají nové neregulované kanály krátkodobých zisků s mnohem větší mírou rizika? Nevytvářejí se právě díky tomu komplikované a vysoce strukturované instrumenty, které v prostředí byrokratické regulace nabývají mnohem větší důvěryhodnosti; a díky tomu se jim v mnohem větší míře daří podhodnocovat a rozlévat riziko pod záštitou věrozvěstů finanční stability a transparentnosti?

15 Morální hazard regulace Klasická definice morálního hazardu má spojitost s fenoménem informačních asymetrií (Akerlof, 1970). A právě ty jsou brány jako důvod pro nutnost regulace, která vyrovnává vzájemnou informační nerovnováhu. Paradoxně pro mnohé tím ale dochází k naprosto opačnému efektu. Vynucená informační rovnost nivelizuje a otupuje individuální odpovědnost smluvních stran. Soukromoprávní vztahy a individuální odpovědnost jsou vytlačovány aurou spravedlnosti veřejnoprávních regulí. Ty ale mimo jiné nominalizují výkon vlastnických práv. Ze systému profitují nejvíce ti, co mají informační výhodu ve směru k regulačním orgánům. Krásně je to vidět v oblasti tzv. insider tradingu, kde konečně odsouzených je naprosto neuvěřitelné minimum. Administrativní regulace insider tradingu vytlačuje soukromoprávní samoregulaci a tím se problémy jen zesilují. Nebylo by to ale tím, že by regulace insider trading mnohem více potlačovala. Spíše naopak se otupuje inovační možnost ho postihovat v rámci konkurence regulatorních rámců spontánně vzniklých soukromoprávních vztahů a tržní kvalitativní diskriminace. Například Stringham (2002, 2003) ukazuje na historii vzniku holandského a londýnského trhu s cennými papíry, jak velkou úlohu hrála tržní reputace a diskriminace při konstituci prvních burz moderního kapitalismu. Základním aspektem největšího morálního hazardu všech současných finančních a měnových systémů ale zůstává otázka věřitele poslední instance. A to jak na úrovni národních finančních systémů, tak i mezinárodních. Už Meltzer (1984) analyzující problém mezinárodních zadlužení jasně kritizuje kontraproduktivní roli Mezinárodního měnového fondu. Jasně deklaruje již v tehdejší době, že je jedinou cestou ze začarovaných kruhů fiskálních nerovnováh a mezinárodního morálního hazardu neudržitelného zadlužování je transformace systému směrem ke stejnému zacházení se státními dlužníky, jako s jakýmkoli jiným soukromým subjektem. Jednoduše to prostě dlouhodobě podněcuje k rozšiřování deficitního financování napříč generacemi a vede ke kumulativním nerovnováhám státních i soukromých dluhů. Dochází tak k nabalování a neustálému odkládání problémů a nezbytných reforem do budoucna. Socializace soukromých problémů a individuální sanace vedou k rozšiřování veřejného dluhu. Práh rizikového vnímání soukromých investorů do státních dluhopisů je následně snížen mezinárodními možnostmi likviditních linek pro státy v případě nouze. Pro měnové politiky jednotlivých zemí to též znamená větší tendence ke kompetetivním devalvacím vlastních měn a monetizacím státních dluhů, což opět podněcuje k menším úsporám, dluhovému financování a kumulativním nerovnováhám.

16 Na základě posledních návrhů na regulaci mezinárodních finančních trhů se navíc zdá, že výše rozebrané důsledky byrokratických regulací rozhodně nebudou eliminovány. Především nedávné návrhy Evropské komise a americké administrativy vedoucí především k větší centralizaci finanční regulace a dohledu vedou paradoxně ještě k většímu posílení morálního hazardu a tedy i možných budoucích problémů. Jakmile se totiž začne regulace a dohled více centralizovat, začne se ještě více vzdalovat od reálných transakcí trhů, čímž se odpovědnost regulátorů a dohledu ještě více rozmělní. Na mezinárodních summitech se pak absurdně řeší naprosto zástupný problém bonusů ve finančních institucích. To jen vypovídá o tom, že se řeší jen symptomy vyvolané byrokratickými a hospodářsko-politickými regulacemi, nikoliv primární zdroje vzniku neudržitelných systémových nerovnováh. Proti unifikaci regulatorních struktur se paradoxně vyslovuje i velký zastánce tuhé regulace Stiglitz (2009b, str. 18), který je pro mnohovrstevnatou regulaci a dohled, jelikož se dle něj zabrání případnému regulatornímu selhání a capture efektu. Případné náklady regulatorní a dohledové duplikace jsou dle něj zanedbatelné ve světle rizika případných selhání a jejich následků. Nejnovější návrhy na požadovanou vyšší kapitálovou přiměřenost finančních institucí jen podtrhují odtrženost debat byrokratického světa od světa reálného podnikání. Hlavní otázka by přeci měla znít, jak je možné, že mezinárodní a národní finanční regulativy vůbec umožnily finančním institucím díky svým manipulacím a systematicky vytvářenému morálnímu hazardu takto neudržitelnou míru finančního pákování? To souvisí i s diskusemi o případné pro-cykličnosti basilejských pravidel pro kapitálovou přiměřenost. Tvorba dostatečného kapitálového polštáře pro případné ztráty je snad samozřejmostí pro každý podnikatelský subjekt. Není to tedy tak, že by nedostatečná regulace umožnila neodpovědné chování finančních institucí a neudržitelnou časovou strukturu aktiv. Je to úplně přesně naopak. V důsledku regulace se údajně proti-cyklické minimální standardy staly maximální možnou hranicí, do které šlo morálně hazardovat a mírumilovně kohabitovat s regulačními a dohledovými orgány bez jakékoliv podnikatelské odpovědnosti. Dostatečný kapitálový polštář u finančních institucí se určuje úplně stejně jako u kteréhokoliv subjektu reálné ekonomiky. Tedy tak, jak se tvořil v minulosti ještě v dobách, kdy prvotním cílem byla vždy odpovědnost vůči zákazníkům, a nikoliv splňování statických byrokratických regulativů

17 za podmínek explicitních a implicitních záruk dodání jakéhokoliv množství likvidity či státní záchrany a garancí. Tento univerzální koncept musí být jasný snad úplně každému, kdo chápe základní principy tržní ekonomiky a úlohu individuální odpovědnosti. Dokonce i prezident Obama v podobném duchu mluvil při ročním výročí amerických záchranných programů. Bohužel návrhy na obou stranách Atlantiku na vytváření centralizovaných či nadnárodních dohledových orgánů a úřadů na sledování systémového rizika jdou absurdně úplně opačným směrem. Je nutné si uvědomit, že v byrokratických hierarchiích platí úplně jiný směr faktické odpovědnosti než ve spontánně vzniklých podnikatelských a společenských hierarchiích. Čím výše je exogenně dosazená centralizovaná byrokratická odpovědnost za regulaci a dohled endogenně individuálních lidských aktivit, tím více se pro někoho paradoxně skutečná odpovědnost eliminuje na všech úrovních mezilidských interakcí. Makroekonomické systémové riziko se tím tedy rozhodně nesníží, ale naopak ještě zvýší. Z logiky věci začnou být signály o lokálních nerovnováhách pro byrokraty na ještě centralizovanějších postech zajímavé absurdně až tehdy, kdy se stanou systémovými. V té chvíli je už ale pozdě! Tak jako bylo pozdě v kritických obdobích roku 2008, kdy se během několika týdnů staly insolventní i takové instituce, které měly krátce před tím ten nejlepší možný rating. Taylor (2009a) také připomíná, že vznik nových centralizovaných regulátorů systémového rizika může tak trochu sloužit jako alibi pro současné regulační agentury při přenášení odpovědnosti za minulé a budoucí regulační selhání. Taylor (2009b) též zdůrazňuje, že největším systémovým rizikem ve finančním systému je vláda a její intervence. Hlavní systémová rizika vidí v enormně narůstajícím deficitu, dále v rozvaze Fedu, ale zejména v ohrožení samotného rule of law. Taylor (2009c) přitom na svém vlastním empirickém výzkumu ukazuje hlavní příčinu vzniku krize v podobě příliš nízkých úrokových sazeb, odchýlených od jeho tzv. Taylorova pravidla, které akcelerovaly boom na americkém trhu nemovitostí. Reformní cesta by měla jít naopak opačným směrem. Tedy k decentralizovanému, nejlépe soukromě samoregulujícímu mechanismu vzájemně si konkurujících a vyvažujících regulačních systémů, kde jsou regulátoři a dohled přímo a majetkově odpovědní. Jedině tehdy

18 se odhalí nerovnováhy a podvody zavčas, a zabrání se tak systémovým nafukováním a kumulacím. Tím se zároveň vyřeší i otázka tzv. regulačních arbitráží. Ty nevznikají nedostatkem regulační centralizace, ale naopak využíváním špatné byrokratické regulace k ošálení investorů, implicitního morálního hazardu a ochranářských garancí nikomu neodpovědných centralizovaných byrokratů; a to přesně v tom smyslu, jak je řečeno ve výše uvedené Greenspanově citaci parafráze s Grashamovým zákonem. Pokud navíc dojde k totálnímu selhání byrokratické regulace, ukazuje se, jak si začnou státní instituce vinu přehazovat mezi sebou, či se nejlépe najde nějaký obětní beránek. Ukázkovým příkladem je prohlášení šéfa SECu Christophera Coxe z , ve kterém ohlašuje konec programu Consolidated Supervised Entities (CSE) vytvořeného v roce Útočí na program dobrovolné samoregulace velkých investičních bank, který SEC sám vytvořil proto, jelikož Kongres vytvořil svou legislativní činností velkou regulační mezeru. Dle něj je pak absurdně právě tento program důkazem toho, že dobrovolná regulace nefunguje. Následně kongresman Markey v dopise ze dne šéfu SECu Coxovi zdůrazňuje neomluvitelné regulační selhání a laxní přístup v rámci CSE. Právě CSE byl do očí bijící program přenesení kompetencí byrokratické regulace na investiční banky a jejich manažerskou samoregulaci. To se pak ukazuje jako exemplární příklad tržního selhání řízení rizik neregulovaných investičních bank (Balleisen, 2009). Absurdní logika a zaměňování příčin a následků je v tomto případě přímo do nebe volající. Byl to právě SEC, který v prostředí uvolněné měnové politiky nechal pod svojí morálně-hazardní ochranou vytvořit ohromné pákové letadlo a byrokratické minimální standardy transformoval v investičních bankách v maximální. CSE v tomto ohledu nemělo s dobrovolnou samoregulací volného trhu vůbec nic společného. Závěr Přestože byrokratická regulace permanentně selhává, vina je absurdně kladena na její nedostatek. Regulace se tak dále nabalují, jelikož se řeší stále dokola jen symptomy problémů, nikoliv primární příčiny. Regulační očekávání lidí vedou k nekonečnému morálnímu hazardu. Reguluje se jejich odpovědnost, rizikové chování a časové preference. Vulgární keynesiánství, které je stále vzorem pro mnohé hospodářské politiky, vede k tomu, že se

19 přetrhávají přirozené pojící mechanismy mezi spotřebou, úspory a investicemi. Přirozené regulatorní mechanismy se nahrazují státní manipulací úrokových měr a vysíláním dalších falešných podnětů, které narušují spontánní harmonický řád. To vše v prostředí byrokratické finanční regulace, která přetrhává podnikatelskou odpovědnost v institucionálním rámci samoregulačních mechanismů ve prospěch čím dál tím větší exogenně implementované a centralizované byrokratické neodpovědnosti. Tím dochází k periodickým umělým nerovnováhám, které zvyšují volatilitu přirozených strukturálních změn. A tím se dostáváme opět na začátek. Následné vyrovnávací a přizpůsobovací procesy jsou opět byrokraticky manipulovány. Tím se proces ozdravení prodlužuje a zároveň se díky státním zásahům dále prohlubuje morální hazard. Neúspěšná regulace se jen přetransformovává v novou podobu. Vytlouká se klín klínem. V politicko-filozofickém kontextu jde dokonce manipulativní zneužívání regulace vyjádřit ještě obšírněji. Institucionální regulace individuálních lidských aktivit je zneužita pod záminkou vytváření pravidel hry k tomu, aby se konstitutivní charakter regulace dobra a ctností od zla a nectností, postupně posouval k regulaci individualismu, jedinečnosti a inovativnosti ve prospěch kolektivismu, masovosti, systémového zneužívání a politické korektnosti. Jediným skutečným systémovým a dlouhodobým řešením není zvýšená byrokratická regulace. Ale naopak tvrdá ústavní regulace moci a populismu politiků. Aby nemohli manipulovat s lidmi jako s nelidskými agregáty a nepřenášeli na daňové poplatníky účty za individuální selhání. Tím se obnoví institucionální podmínky přirozených nebyrokratických regulativů individuální odpovědnosti ve společnosti, které zavčas dají vědět už při prvních bolestech a ne až těsně před téměř systémovým kolapsem. Reference: Akerlof, G.A.: The Market for Lemons. Quality, Uncertainty and the Market Mechanism: The Quarterly Journal of Economics 84 (1970), č.3, s Atkeson, A., Kehoe, P.J.: Deflation and Depression: Is There an Empirical Link?, Federal Reserve Bank of Minneapolis, Research, Department Staff Report 331,January Balleisen, E.J.: The Prospects for Economic "Self-Regulation" in the United States: An Historian's View from the Early Twenty-First Century, Government and Markets: Toward a New Theory of Regulation, The Tobin Project, 2009.

20 Barkenbus, J.N.: Is Self-Regulation Possible?, Journal of Policy Analysis and Management, Vol. 2, No. 4 (Summer, 1983), pp Bastiat, F.: The Law, Foundation for Economic Education, Bernanke, B.: The Macroeconomics of the Great Depression: A Comparative Approach, Journal of Money, Credit and Banking, February 1995, vol. 27, no. 1,pp Bernanke, B.: Deflation: Making Sure 'It' Doesn t Happen Here, speech before the National Economists Club. Washington, D.C. November 21, Bernanke, B.: Chairman Ben S. Bernanke At the Community Affairs Research Conference, Washington, D.C., March 30, 2007 Bernanke, B.: Nonmonetary Effects of the Financial Crisis in the Propagation of the Great Depression, The American Economic Review, Vol. 73, No. 3 (Jun., 1983), pp Cole, H. L. and Ohanian, L. E.: New Deal Policies and the Persistence of the Great Depression: A General Equilibrium Analysis, Federal Reserve Bank of Minneapolis, Research Department, Working Paper 597, May Diamond, D.W. and Dybvig, P. H.: Bank Runs, Deposit Insurance, and Liquidity, The Journal of Political Economy, Vol. 91, No. 3 (Jun., 1983), pp Fisher, Irving, "The Debt-Deflation Theory of Great Depressions," Econometrica, October 1933, 1, Friedman, M., and Schwarz, A., A Monetary History of the United States, Princeton, NJ, Princeton University Press Greenspan, A: The Assault on Integrity, In Rand, Ayn: Capitalism: The Unknown Ideal, A Signet Book, Greenspan, A: We need a better cushion against risk, Financial Times, Hayek, F.A.: Prices and Production and Other Works, Ludwig von Mises Institute, Auburn, Alabama, Hayek, F.A.: The Pure Theory of Capital, Ludwig von Mises Institute, Auburn, Alabama, Hayek, F.A.: Reflections on the Pure Theory of Money of Mr. J.M.Keynes`, Economica (August 1931 and February 1932), citováno v: Shenoy, Sudha R.: A Tiger by the Tail, The Keynesian Legacy of Inflation, Ludwig von Mises Institute, Auburn, Alabama, 2009, s.13. Hülsmann, J.G.: The Political Economy of Moral Hazard: Politická ekonomie 54 (2006), č.1,s

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

JAKÁ REGULACE JE PŘÍNOSEM PRO TRH A UŽIVATELE FINANČNÍCH SLUŽEB?

JAKÁ REGULACE JE PŘÍNOSEM PRO TRH A UŽIVATELE FINANČNÍCH SLUŽEB? JAKÁ REGULACE JE PŘÍNOSEM PRO TRH A UŽIVATELE FINANČNÍCH SLUŽEB? Petr Teplý Fakulta financí a účetnictví VŠE Rozvoj a inovace finančních produktů - Úvěrový trh a platební služby Vysoká škola ekonomická

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Investiční bankovnictví B Název tématického celku: Investiční bankovnictví a jeho místo v systému finančního trhu. Cíl: Základním cílem

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád

Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Finanční fórum Zlaté koruny 2008 Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady České národní banky Dopady úvěrové krize na českou ekonomiku

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního

SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního SYLABUS PŘEDMĚTU PREZENČNÍ STUDIUM Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Platnost akreditace do Kód studijního PPTP Kód katedry FIN Název studijního Peněžní teorie a měnová

Více

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Příčiny současnéfinančníkrize dynamika současnéfinanční krize, lokálnívznik

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor

Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor Stálá komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví Pavel Řežábek Vrchníředitel a člen bankovní rady ČNB Praha 30. ledna 2008 Obsah

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT

Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT Metodika klasifikace fondů AKAT byla vypracována na základě rámcové metodologie ( The European Fund Classification ), kterou vydala Evropská federace fondů

Více

Základní druhy finančních investičních instrumentů

Základní druhy finančních investičních instrumentů Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 2 strana 3 Akcie Vymezení a legislativa Majetkový

Více

Mezinárodní finanční trhy

Mezinárodní finanční trhy Úvod Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA jan_vejmelek@kb.cz Investiční bankovnictví Náplň kurzu Úvod do mezinárodních finančních trhů Devizový trh a jeho instrumenty Mezinárodní finanční instituce Teorie mezinárodního

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky Principy oceňování a value management Úvod do problematiky Obsah Principy oceňování společností Principy oceňování DCF Chování klíčových faktorů Finanční trhy a hodnota firmy Value based management Dluh

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Security Markets I. Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets

Security Markets I. Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets Security Markets I Miloslav S Vosvrda Theory of Capital Markets Úvod Finanční trh je souhrn nástrojů, postupů, institucí a vztahů mezi nimi, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in

dokumentu: Proceedings of 27th International Conference Mathematical Methods in 1. Empirical Estimates in Stochastic Optimization via Distribution Tails Druh výsledku: J - Článek v odborném periodiku, Předkladatel výsledku: Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Dodavatel

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více