LIST NEPOPSANÉHO PAPÍRU

Transkript

1 LIST NEPOPSANÉHO PAPÍRU Pracovní podklad pro Cyklokonferenci Doporučení pro vypracování Strategického plánu rozvoje cyklistické dopravy města Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Asociace měst pro cyklisty 2013 Projekt Central MeetBike (3CE343P2) Tento projekt je realizován prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF

2 OBSAH Předmluva, aneb co nás chce naučit List nepopsaného papíru argumentů pro podporu cyklistické dopravy... 5 Základní vize, strategické cíle... 6 Vize a strategické cíle Cyklostrategie... 6 Vize města = VIZE Klíčové teze Cyklostrategie... 8 Principy dopravního a územního plánování Principy zpracování generelu cyklistické dopravy Nové přístupy při zpracování cyklogenerelu Návrh postupné realizace a vazba na místní cyklostrategii Přehled Nástrojů a Pole působnosti NÁSTROJE Oblast 1. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE Oblast 2. FINANČNÍ NÁSTROJE Oblast 3. PRÁVNÍ NÁSTROJE Pole působnosti 1 - Infrastruktura Oblast 1. POSTUPNĚ BUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY JÍZDNÍCH KOL Oblast 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY Oblast 6. SLUŽBY a PEDELEKY Pole působnosti 2 - Propagace & Bezpečnost & Monitoring (Měkké nástroje) Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY Oblast 2. BEZPEČNOST & MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA Oblast 3. VÝZKUM & MANAGEMENT DAT Pole působnosti 3 - Cykloturistika & volnočasové aktivity Oblast 1. MARKENTINGOVÁ PODPORA PRODUKTU ČESKO JEDE Oblast 2. DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY PRO CYKLOTURISTIKU Oblast 3. PODPORA SLUŽEB V OBLASTI CYKLOTURISTIKY Vytvořte si vlastní Akční plán

3 Předmluva, aneb co nás chce naučit List nepopsaného papíru REALITA Když v posledních dvou desetiletích začala řada měst podporovat cyklistiku jako způsob dopravy ve městě, tak jen zřídkakdy uspěla při zavádění cyklistiky jako plnohodnotného dopravního prostředku. Proč? Ačkoli byla postavena řada cyklostezek a cyklistických pruhů, často zůstávají opuštěné nebo je motoristé zneužívají pro jízdu či parkování aut. Existuje řada důvodů, proč tomu tak je. Kritici často mluví o povaze místních obyvatel, nevlídném podnebí, nebo kopcovitosti města. Ačkoli mohou mít částečně pravdu, většinou je na vině způsob, jak byla tato opatření pro cyklisty relativně izolovaně realizována. Existuje zažitá představa, že plnohodnotné užívání jízdního kola ve městě zajistíme tím, že postavíme cyklostezky. Ale skutečně vhodné podmínky pro městskou cyklistiku nikdy nevytvoříme pouze pomocí několika tras v parcích, na nábřežích nebo kdekoli jinde, kde zrovna zbývá místo. Důvod neúspěchu je prostý. Cyklistická doprava stále není brána vážně a nerozumí se jejím přínosům. Překonat zavedená klišé je jedním z nejtěžších úkolů pro zavádění nových myšlenek a postupů. MOŽNÉ ŘEŠENÍ V České republice se vsadilo na spojení aktivních měst prezentovaných politiky a úředníky. Města s aktivní procyklistickou politikou sdružená nejprve v Uherskohradišťské chartě vytvořila nyní Asociaci cykloměst, která chce společnými silami pomáhat měnit nejen nevyhovující zákony a principy financování, ale především pomoci nastartovat změnu v přístupu k podpoře cyklistické dopravy. A právě tomu má tento dokument napomoci. Jeho prioritou není kupodivu podpora cyklistické dopravy, ale jen vyvážená pozornost daná jednotlivým druhům dopravy, která vytvoří stabilizovaný dopravní systém ve městech, do kterých prostě cyklistická doprava patří. Komplexní řešení prostoru, které umožní bezpečný pohyb všemi druhy dopravy je nejen levnější, ale také schůdnější řešení. Osloví více cílových skupin, je tedy i politicky snadněji akceptovatelné. Na druhé straně spolupráce všech zúčastněných stran je náročnější a vyžaduje odborníky se zkušenostmi a mnohdy delší a náročnější komunikaci. Jiná cesta k úspěchu ale nevede. Prosadit tento integrovaný přístup znamená vychovat odborníky s novým myšlením a mezioborovým přesahem nutným pro efektivní spolupráci. K tomu směřují veškerá sdělení tohoto dokumentu, který byl připraven pod dohledem expertů z TUD (Technické University v Drážďanech) a na motivy Berlínské cyklostrategie z roku

4 Proč se ale jmenuje tento dokument LIST NEPOPSANÉHO PAPÍRU? Brožury, metodiky, webové portály, lekce a další materiály zůstanou jen a jen papírem a textem, pokud je nedokážeme dostat k lidem, pokud je nedokážeme oživit, pokud nedáme lidem do rukou pero a inkoust a sami si nedopíší svůj příběh - svůj akční plán podpory cyklistické dopravy. Jak s dokumentem pracovat? Po prvním pročtení zkuste tento dokument vnímat od konce, kapitolou Vytvořte si vlastní Akční plán, díky němuž z prakticky mrtvého dokumentu vytvoříte dokument živoucí a aktuální. Kapitola obsahuje jen pár hesel, jinak jsou tam prázdné sloupky a řádky. Ty je nutné vyplnit a to nelze udělat jinak, než když se ve městě sejde pracovní cykloskupina, která společně bude nad akčním plánem diskutovat a sama si navrhne konkrétní úkoly, které následně předloží radě města ke schválení. Pokud bude město, nebo spíše klíčoví hráči města, tento přístup akceptovat, pak jste na dobré cestě. Teprve pak má smysl vrátit se na začátek této publikace a číst postupně kapitolu po kapitole. Konkrétní témata jsou popsána v tzv. Lekcích jednotlivých opatření (ta budou vydána jako samostatný dokument). Je jich celkem 40 a vždy vás navedou k příkladům, odkazům, legislativě či souvisejícím dokumentům. Návody se však neobejdou bez praktických a reálných souvislostí, které nad stolem mnohdy proklouznou mezi prsty. Aby bylo vše náležitě uchopeno, je třeba přijet na místo a vše podrobně vysvětlit. Mix elektronického vzdělávání, doplněný společnými diskusemi a konzultacemi nad řešením situací v terénu jsou spolu s exkursemi týkajícími se již provedených pilotních řešení účinným nástrojem efektivního vzdělávaní, které chce tento dokument využít a na které chce upozornit. Každé město se svými zástupci je tak strůjcem svého štěstí. Každý si sám musí rozhodnout, zda tento dokument dopíše a plně využije jeho hodnotu a promění ho v AKČNÍ PLÁN. Máme to sice ve svých hlavách, ale pouze tam to nestačí. ALFA I OMEGA Vedle napravování chyb minulých je třeba aby nevznikaly dluhy nové začít cyklistickou dopravu vnímat jako nedílnou součást každého záměru. Mnozí svými rozhodnutími a kroky často mimoděk výrazně ovlivňují vývoj cyklistické dopravy. Politici, úředníci, developeři, projektanti či architekti ti všichni s každým svým zásahem do fyzické podoby prostředí, legislativních a technických pravidel či koncepcí - mění podmínky pro to, jak a zda vůbec se lidé budou pohybovat na jízdním kole. Ať již rekreačně či ryze dopravně. PŘEJEME VÁM DOBRÉ PARTNERY NA VAŠÍ CESTĚ Za kolektiv autorů Ing. Jaroslav Martinek 4

5 7 argumentů pro podporu cyklistické dopravy Cyklistická doprava: 1. činí člověka pohyblivým: lidé (skoro) každého věku mohou absolvovat na kole časově i finančně výhodně krátké nebo středně dlouhé cesty; v kombinaci s veřejnými dopravními prostředky (dále VD) může jízdní kolo konkurovat autu i na dlouhé vzdálenosti. 2. zlepšuje životní podmínky ve městě: cyklistická doprava je tichá, nevytváří žádné pro ovzduší škodlivé plyny a zabírá málo místa; 3. může nahradit část motorizované dopravy: skoro polovina všech cest při dopravě ve městech je kratší než 5 kilometrů, třetina těchto krátkých cest se však vykonává osobním autem, mnoho těchto motorizovaných cest je možné vyřídit na jízdním kole; 4. je zábavná a udržuje zdraví: pouhá půlhodinka jízdy na kole denně prokazatelně podporuje zdraví; 5. přispívá k bezpečnosti dopravy: čím více cyklistické dopravy je v ulicích vidět, tím více se tomu všichni účastníci dopravy přizpůsobují; 6. šetří veřejné rozpočty: infrastruktura pro kola je srovnatelně nákladově výhodná, investice se při intenzivním využívání rychle vracejí; 7. podporuje hospodářský rozvoj měst: město s dobrými životními podmínkami a atraktivními veřejnými pouličními prostory je přitažlivé jak pro starousedlíky, tak pro nové obyvatele, pro turisty i pro obchodníky; 5

6 Základní vize, strategické cíle Vize a strategické cíle Cyklostrategie Jízda na kole je nejjednodušší a nejpřirozenější způsob dopravy hned po chůzi. Výhody cyklistiky jsou přitom překvapivě rozmanité: Pravidelná jízda na kole zlepšuje zdraví a prodlužuje délku života. Cyklistika nepotřebuje fosilní paliva spaluje pouze lidské tuky. Lidé, kteří jezdí na kolech, šetří parkovací místa, jsou tišší a pohybují se, aniž by vypouštěli do ovzduší znečišťující látky. Kolo je ideální dopravní prostředek pro děti, které by jinak museli rodiče vozit automobily. Jednoduchá analýza nákladů a výnosů (Cost-Benefit analysis) došla k závěru, že každá 3 eura investovaná do cyklistiky přináší návrat 5 eur. Cyklisté, především ti městští, vytváří i svébytnou a pestrou cyklokulturu, která je podhoubím pro fungující občanskou společnost. Vize města = VIZE 25 Základním globálním cílem Cyklostrategie je zpopularizovat jízdní kolo, aby se opět stalo rovnocennou, přirozenou a integrální součástí dopravního systému ve městech krátkých vzdáleností, tj. ukázat, že cyklistická doprava je konkurenceschopná do vzdálenosti 5 kilometrů. Globální cíl je spojen s iniciativou Asociace měst pro cyklisty, jejímž cílem je propagace VIZE 25, neboli podpora rozvoje městské mobility jako systému s vyváženým podílem jednotlivých složek dopravy. Vizí tedy je, aby se cyklistická doprava v rovinatých oblastech do roku 2025 podílela minimálně 25% na celkové dělbě dopravní práce u cest do vzdálenosti 5 kilometrům. Vize 25 představuje systém městské mobility, který věnuje spravedlivou pozornost všem složkám dopravy, tedy individuální automobilové dopravě, cyklistické dopravě, veřejné a pěší dopravě (4 x 25% pozornost). Vize 25 má proto ovlivňovat všechny další koncepční a strategické dokumenty města. Odborné dokumenty by již neměly být připravovány izolovaně, ale integrovaně a společně. Jen tento přístup zabrání preferenci jedné dopravy před druhou a umožní vytvořit podmínky pro všechny její druhy. 6

7 Splnění této vize by přineslo: Z l e p š e n í m o b i l i t y v ú z e m í, z v ý š e n í b e z p e č n o s t i Potenciál cyklistické dopravy bude možné plně využít díky novým opatřením, která přispějí k většímu využívání jízdního kola při každodenních cestách za prací, do škol, za nákupy a službami či v rámci aktivního trávení volného času. Paradoxně naplnění cíle pomůže i automobilové dopravě 1. R o z v o j c y k l o t u r i s t i k y v ú z e m í Trh cykloturistiky přinese alternativu formou udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který je vhodný ke zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků. Podpora cyklistiky a cykloturistiky umožní vznik pracovních míst v různých oblastech souvisejících služeb a podpoří místní ekonomiku a prohloubí zájem o jednotlivé turistické regiony České republiky. Z l e p š e n í l i d s k é h o z d r a v í Každodenní jízda na kole je vynikající prevencí nadměrné tělesné hmotnosti (nadváhy a obezity) a souvisejících chronických neinfekčních onemocnění. Nedostatek pohybu je jedním z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních nemocí. Výsledný efekt se promítá v dlouhodobém horizontu do snižování výdajů na zdravotnictví. Přínosy jízdy na kole pro jednotlivce i společnost výrazně převyšují rizika. O c h r a n a ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í Bezpečná síť komunikací pro jízdní kola může být základem pro omezování negativních vlivů individuální automobilové dopravy, díky přesunu části dopravních výkonů z automobilové dopravy na dopravu cyklistickou. To má významný vliv na snížení emisí hluku, plynů a prachových částic ohrožujících lidské zdraví i plynů porušujících globální klimatickou rovnováhu. K naplnění vizí je stanoveno několik strategických cílů: Zvýšit počet cyklistů, aneb je třeba usilovat o to, aby v našich městech jezdilo více lidí na kole, aby to bylo bezpečné a lákavé. Je třeba zvýšit podíl cyklistiky v rovinatých městech na přepravní výkon představující 25 % do roku 2025 v kontextu VIZE 25; Vytvořit podmínky pro mobilitu a optimalizace sítě cyklostezek a cyklotras, aneb najít a odstranit obecné překážky bránící rozvoji cyklistické dopravy; Zajistit bezpečnost a bezbariérovost na trase, aneb odstranit konkrétní místa a úseky s vysokým rizikem dopravních nehod cyklistů; 1 Konkrétní čísla ze zahraničních výzkumů dokazují, jak navýšení počtu cyklistů ve městech zlepšilo plynulost provozu, ulice se staly průchodnější a průměrná cestovní rychlost automobilů se zvýšila. 7

8 Vytvořit zázemí v cíli, aneb zkvalitnit podmínky pro parkování a úschovu jízdních kol, včetně zajištění dostatečného hygienického zázemí pro zaměstnance při dojížďce do práce; Realizovat lepší kampaně, aneb zefektivnit propagaci cyklistiky pomocí pozitivního marketingu jízdních kol, znovuobjevení potenciálu cyklistiky a jejích důsledků pro naše zdraví, dopravní výchovy, komunikačních témat prevence dopravních nehod; Vytvořit zázemí pro odpočinek, aneb podpořit výstavbu bezpečných cyklotras a doprovodné cykloinfrastruktury, aby bylo kam jezdit ve volném čase a o dovolených a podpořit tak projekt Česko jede. Klíčové teze Cyklostrategie 1. Cyklistická doprava je částí dopravního systému, který zaručuje ve spolupůsobení všech druhů dopravy mobilitu ve městě. Pro mnohé cesty je možné volit různé dopravní prostředky. Cyklostrategie chce tyto možnosti volby ovlivnit ve prospěch jízdního kola. Přitom se soustřeďuje na překládání cest, podnikaných dosud autem na jízdní kolo a na kombinované využívání jízdního kola a veřejných dopravních prostředků. 2. Cyklostrategie má přispět k uskutečňování stanovených cílů, formulovaných v plánu rozvoje města v dopravě a má posílit fungování dopravy jako celku ve spolupůsobení se strategií pěší dopravy a podporou veřejné dopravy. 3. Cyklostrategie konkretizuje a doplňuje na místní úrovni celostátní cíle, stanovené v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy pro léta Se sousedními městy existují společné cíle a zájmy, mj. v pohledu na vybudování propojení stezek v sousedství a regionální sítě cyklotras. 8

9 5. Město přátelské k jízdnímu kolu je město krátkých cest od bydliště k zařízením občanské vybavenosti a k sociální infrastruktuře, k pracovištím, rekreačním plochám a k zastávkám veřejných dopravních prostředků. Urbánní hustota osídlení a polycentrální struktura města zvýhodňují krátké cesty a krátké řetězce cest, které je možno překonávat na kole. 6. Cyklostrategie chápe a podporuje cyklistickou dopravu jako komplexní systém. K tomu patří dobrá cyklistická infrastruktura pro cyklisty, dostatečné možnosti parkování a úschovy kol, optimální propojení s veřejnými dopravními prostředky, bezpečné podmínky dopravy, pestrá nabídka služeb jakož i práce s informacemi pro veřejnost, zaměřená na cílové skupiny. 7. Pohled na podporu cyklistické dopravy v jiných městech ukazuje, že rozhodujícím faktorem úspěchu je dlouhodobá kontinuita při sledování politických cílů cyklistické dopravy. Dále ukazuje, že dobré výsledky vyžadují kombinaci do budoucna orientovaných opatření v infrastruktuře a měkkých opatření při práci s veřejností a vytváření image. 8. Poptávka po přímých, pohodlných a bezpečných spojeních pro cyklistickou dopravu je zřejmá po celém území města. Je proto nutné dosáhnout plošně dobrých podmínek pro cyklistickou dopravu: na hlavních trasách, ve vedlejších sítích, na hlavních dopravních silnicích, ve vnitřním městě, v centrech, v zónách bydlení a pracovních míst, jakož i v příměstských rekreačních územích. Městská centra a nákupní ulice jakož i další důležité cíle ve městě a jeho okolí by měla být dosažitelná na kole po atraktivních cestách. 9. Aby se podmínky pro cyklistickou dopravu mohly zlepšovat trvale a plošně, musí být na zájmy cyklistické dopravy brán ohled při všech opatřeních ve veřejném silničním prostoru tak, aby odpovídajícím způsobem zahrnovala její zamýšlený budoucí význam. To platí právě tak pro přidělování ploch a prostředků a zařízení pro jízdní kola a jejich možnosti odkládání, jakož i pro stanovení priorit pro řízení provozu světelnými signály, pro dopravní řešení kolem probíhajících staveb a objížděk, pro zlepšování dopravní bezpečnosti a také pro čištění ulic a zimní údržbu. 10. Aby bylo možné překonávat předsudky a psychické zábrany vůči používání jízdního kola v každodenní dopravě, je potřeba cílené práce s veřejností, která oslovuje potenciální uživatele jízdního kola a je schopná ovlivnit jejich volbu dopravního prostředku. Zlepšování vnějších rámcových podmínek pro cyklistickou dopravu musí být doplněno a vykomunikováno informační a veřejnou prací s přesným výběrem cílových skupin, aby se dosáhlo dobrého Klimatu pro jízdní kolo a společné vzájemné ohleduplnosti všech účastníků dopravy, aby se posílil subjektivní pocit bezpečnosti a ochota používat jízdní kolo. 9

10 11. Řada cest podniknutých ve městě autem má vztah k volnému času, mnohé z těchto cest vedou po relativně krátkých vzdálenostech. Na druhém místě u cest, které by bylo možné přeložit z auta na jízdní kolo, stojí nákupy a jiná vyřizování. Při plánování infrastruktury a při práci s veřejností by měl být tedy na tyto účely cest brán cíleně ohled. 12. A na této jednoduché filosofii je pak možné postavit pozitivní marketing jízdních kol. Jednoduše musí být vidět, že jízdní kolo je vítáno. Další informace k dispozici: LEKCE 1: BENEFITS CYKLISTIKY LEKCE 2: ZDRAVÝ A ŽIVOTNÍ STYL

11 Principy dopravního a územního plánování Plánování cyklistické dopravy je plánem postupné integrace cyklistů do dopravní infrastruktury města. Tento záměr vychází z celkové vize rozvoje území a kvality života v něm. Je součástí širšího pojímání prostoru, ve kterém nejsou ulice jen dopravními tepnami umožňující pohyb z místa na místo, resp. skladištěm dopravních prostředků, ale především příjemným místem, kde se lidé potkávají, vyměňují si své názory nebo jen relaxují a baví se. Potenciál města jako živého organismu se zvyšuje tehdy, když je čím dál tím více lidí motivováno k chůzi, k jízdě na kole nebo k pobytu na veřejných prostranstvích. Cílem plánování cyklistické dopravy je přispět k vytvoření takového místa. Nejde o to naplánovat a postupně zrealizovat co nejvíce kilometrů speciální cyklistické infrastruktury, ale vytvořit na území celého města podmínky pro bezpečný pohyb cyklistů, které jdou ruku v ruce s kvalitní cyklistickou infrastrukturou Zároveň s tím je potřeba nabídnout kvalitu. Ta souvisí se spojitostí, atraktivitou propojení a v neposlední řadě i s plynulostí pohybu. Protože právě kvalita dopravní cesty může sehrát rozhodující roli při výběru dopravního prostředku. Jak již bylo řečeno, cyklistika může být velkým pomocníkem pro efektní, udržitelnou a zdravou městskou dopravu. Vytváření městského prostředí, které s jízdními koly počítá, má určitá daná pravidla, která je dobré mít vždy na paměti. V kontextu cyklistiky je třeba naplnit pět základních požadavků: Celistvost (spojitost) Přímost (ve smyslu vzdálenosti i času) Bezpečnost Komfort Atraktivita Ačkoli jsou komfort a atraktivita důležitými parametry, na úrovni plánování sítě nehrají tak velikou roli. Týkají se spíše otázky konkrétní podoby stezek a jejich křížení. V dopravním a územním plánování by tedy neměl být kladen důraz na zvyšování mobility založené na automobilové dopravě, ale zejména na lepší dosažitelnost cílů cest všemi druhy dopravy. Městská mobilita založená na automobilech skutečnou dosažitelnost totiž citelně snižuje. Dosažitelnost je nejvyšší ve městech, která upřednostňují pěší, cyklistickou a veřejnou dopravu. Je důležité si uvědomit, že mobilita založená zejména na automobilové dopravě v mnoha případech nepřispívá ke zkvalitňování mobility obyvatel, naopak ji často, zejména ve větších městech zhoršuje. 11

12 Doporučení: Zkontrolovat stav návrhu cyklistické dopravy v územním plánu, případně navrhnout změny v územním plánu (spolu s dalšími změnami, které se občas dělají). Další literatura: Podrobný text, který se zabývá tím, jak je potřeba k cyklistice přistupovat je uveden na této adrese: Má-li být totiž cyklistika plnohodnotným způsobem dopravy, musí se stát součástí integrovaného dopravního i územního plánování města: Další informace k dispozici: LEKCE 3: PROCES ZAVÁDĚNÍ A PLÁNOVÁNÍ MOBILITY LEKCE 4: PRINCIPY HODNOCENÍ DOPRAVNÍ POLITIKY LEKCE 5: PRINCIPY ÚZEMNÍHO A DOPRAVNÍHO PLÁNOVÁNÍ 12

13 Principy zpracování generelu cyklistické dopravy Nové přístupy při zpracování cyklogenerelu V rámci projektu Central MeetBike, a díky spolupráci s TU Dresden, byly zpracovány dva pilotní generely cyklistické dopravy, které vnáší nový náhled do plánování cyklistické dopravy, jeden pro Pardubice, druhý pro Uherské Hradiště. Oba dva příklady bortí stávající představy o podobě plánovacího dokumentu. Řešení cyklistické dopravy bylo historicky orientované na uzavřený systém bezpečných tras se snahou o minimalizaci kontaktu s motorovou dopravou. Výsledkem tohoto přístupu je nedostatečně hustá, nespojitá síť cyklostezek a komunikací uzpůsobených provozu cyklistů, která není schopná nabídnout cyklistům plynulost a komfort srovnatelný s automobilovým provozem. Cyklisté proto nadále využívají a budou využívat jedinou síť, která tyto atributy splňuje, a tou je existující síť pozemních komunikací. A to plošně. Někteří proto, že vybudovaná infrastruktura nevyhovuje jejich nárokům, všichni potom proto, že úplnou obsluhu území uvažovaná cyklistická síť nemůže poskytnout. Nový princip zpracování generelu cyklistické dopravy se nesoustředí pouze na vybrané komunikace, ale posuzuje celou komunikační síť. Toto posouzení zohledňuje územní vlivy (významné cíle cest a krajinné hodnoty vs. překážky a bariéry v území), dopravněurbanistický a společensko-obchodní význam uličního prostoru (prostoru pozemní komunikace v kontextu funkčního využití přilehlého území) stejně jako jeho úlohu v systému cyklistických propojení (významné vztahy uvnitř města a spojení s regionem). Nové požadavky na zpracování generelu se dají rozdělit do čtyř oblasti: Plánování je o hledání kompromisu a znalosti potřeb cílových skupin Obecné požadavky na systém Zohlednění cyklistického provozu na jednotlivých úsecích pomocí souboru kritérií. Návrh postupné realizace a vazba na místní cyklostrategii Podrobné informace jsou dostupné zde: 13

14 Návrh postupné realizace a vazba na místní cyklostrategii Pro účely dalšího použití generelu slouží výsledný návrh. Ten zjednodušenou formou prezentuje charakteristické typy opatření pro jednotlivé úseky výsledného komunikačního systému a doporučených propojení v území. Návrh postupné realizace stavebně technických a dopravně organizačních opatření na komunikační síti je směrován do tří oblastí na sobě navzájem nezávislých: - Rozvoj sítě chráněných cest (páteřní sítě cyklotras) - Zapracování cyklistických opatření do připravovaných staveb dopravní infrastruktury - Provizorní a organizační opatření Zatímco výsledný návrh pracuje s optimálním prostorovým uspořádáním uličního profilu a s finálním stavem dopravního systému, je pro účely etapizace zaveden pojem provizorní opatření, který v reálných podmínkách alespoň částečně zohledňuje potřeby cyklistů. Dopravní infrastruktura uzpůsobená cyklistickým potřebám může sice sama o sobě výraznou měrou přispět ke změně dopravního chování, ale účinnost těchto opatření zásadním způsobem ovlivňuje související vybavenost - Systém parkovacích zařízení pro kola - Systém sdílení kol a půjčovny kol - Začlenění do integrovaného dopravního systému - Informační systém - Veřejné opravny kol a související činnosti, které s provozem a podporou cyklistické dopravy souvisí - Správa a údržba komunikací - Koordinované plánování dopravní infrastruktury - Řízený systém parkování motorových vozidel - Provádění pravidelného cyklistického auditu - Průběžné sčítání kol - Sledování a vyhodnocování nehodovosti - Informace, kampaně a akce Doporučení: Prověřit stav Generelu cyklistické dopravy města a případně jej nechat zaktualizovat Dále je k dispozici LEKCE 6: OD VIZE 25 AŽ PO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLAD 14

15 NÁSTROJE Přehled Nástrojů a Pole působnosti Oblast 1. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE Opatření: 1. CYKLOKOORDINÁTOR / PRACOVNÍ CYKLOSKUPINA jmenovat cyklokoordinátora a ustanovit stálou vnitřní pracovní skupinu pro politiku cyklistické dopravy složenou ze zástupců jednotlivých odborů či útvarů města/obce a dalších subjektů (NNO, cyklokluby). 2. SÍŤ MÍSTNÍCH PARTNERŮ Ve spolupráci s dalšími partnery vytvořit neformální síť organizací přátelských pro cyklisty 3. ŘÍZENÍ KVALITY Zavést systém řízení kvality propagace a podpory cyklistické dopravy 4. ODBOR (CENTRUM) MOBILITY vytvořit podmínky / nástroj pro vytvoření odboru mobility (jedná se o vizi v oblasti organizačních nástrojů) Oblast 2. FINANČNÍ NÁSTROJE Opatření: 1. ROZPOČET MĚSTA Vyčlenit z rozpočtu města finance na cykloinfrastrukturu - Poznámka: pro tvorbu rozpočtu byla vytvořena základní struktura položek města pro podporu cyklistiky: o TVRDÁ OPATŘENÍ: INFRASTRUKTURA o MĚKKÁ OPATŘENÍ: KAMPANĚ, PROPAGACE, CYKLOTURISTIKA o MĚKKÁ OPATŘENÍ: MONITORING / ŠKOLENÍ Oblast 3. PRÁVNÍ NÁSTROJE Opatření 1. INFORMACE Podpořit prosazení legislativních opatření, která mají napomoci k lepšímu začlenění cyklistů do legislativy o silničním provozu. 15

16 Specifický cíl 1 - Infrastruktura Vazba na územně plánovací podklad a na finanční rozpočet. Oblast 1. POSTUPNĚ BUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS Cyklostrategie by měla zajistit, aby opatření byla realizována podle naléhavosti a priorit, přičemž se na páteřní síti cyklotras nabízí tato opatření: 1. VOZOVKA Postupně, dle roční etapovosti, realizovat integrační opatření na vozovce 2. CYKLOSTEZKY Postupně, dle roční etapovosti, realizovat cyklostezky a související specifická opatření 3. KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ Postupně, dle roční etapovosti, realizovat bodová opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů 4. EXTRAVILÁN Zajistit propojení města s okolními obcemi (tzv. cyklovýpadovky ) Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM I mimo páteřní síť tras je třeba vytvářet atraktivní a bezpečné podmínky pro cyklistickou dopravu. Poptávka po krátkých, pohodlných a bezpečných spojeních tudíž existuje plošně na celém území města. K tomu jsou vhodná tato opatření: 1. OBECNÉ NÁROKY NA ULIČNÍ PROSTOR - Postupně, dle roční etapovosti, realizovat opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů 2. ZKLIDŇUJÍCÍ OPATŘENÍ - Postupně, dle roční etapovosti, realizovat bodová opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů 3. ZÓNA 30 Zejména v rezidenčních oblastech automaticky zajistit podmínky pro bezpečný a komfortní pohyb pěšky i na kole celkovým zklidněním provozu a omezením rychlosti. 4. OBYTNÉ a PĚŠÍ ZÓNY Zejména v rezidenčních oblastech automaticky zajistit podmínky pro bezpečný a komfortní pohyb pěšky i na kole celkovým zklidněním provozu a omezením rychlosti 5. JEDNOSMĚRKY Podporovat umožnění obousměrného provozu jízdních kol v jednosměrkách 6. PREFERENCE Podporovat realizaci tzv. cyklistických ulic. 16

17 Oblast 3. ÚDRŽBA CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY Opatření: 1. KVALITA - Zkvalitňovat a udržovat stávající cyklistickou infrastrukturu 2. BEZBARIÉROVOST - Infrastrukturu pro cyklistickou dopravu udržovat bez překážek 3. STAVENIŠTĚ - Brát ohled na cyklistickou dopravu na staveništích (vyznačovat cykloobjížďky) 4. POVINNOST - Přezkoumat povinnost používat cyklostezky spojeno jen se změnou zákona Oblast 4. DOSTATEČNÉ MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ A ÚSCHOVY KOL Opatření: 1. KONCEPCE - Celková koncepce parkování jízdních kol 2. REGULACE - Využívat regulační rámec 3. PARTNEŘI - Získat maloobchod a správu budov za partnery. Oblast 5. PROPOJENÍ CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY Opatření: 1. ZASTÁVKA - Více možností parkování a úschovy jízdních kol na zastávkách 2. VOZIDLO - Zajistit přepravu jízdních kol v prostředcích veřejné dopravy 3. PŮJČENÍ - Veřejná jízdní kola pro poslední kilometr Oblast 6. SLUŽBY A PEDELEKY Opatření: 1. SLUŽBY Podporovat realizaci navazujících infrastrukturních služeb 2. PEDELEKY Počítat s plánováním s tímto novým fenoménem 17

18 Specifický cíl 2 - Propagace & Bezpečnost & Monitoring (měkké nástroje) Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY Opatření 1. AKČNÍ PLÁN & PUBLIC RELATIONS Vytvořit specifický akční plán merketingové podpory cyklistické dopravy 2. WEB CYKLOMĚSTA Připravovat průběžně podklady pro webovou stránku 3. DO PRÁCE NA KOLE Realizovat kampaň Do práce na kole 4. DO ŠKOLY NA KOLE Realizovat kampaň Do školy na kole 5. NAKUPUJ NA KOLE Realizovat kampaň Nakupuj na kole 6. SENIOŘI Realizovat kampaň a prostředí na podporu cyklistiky u seniorů Oblast 2. BEZPEČNOST & MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA Opatření 1. MOBILITA & DOPRAVNÍ VÝCHOVA - Podporovat rozšíření komplexní dopravní výchovu na místní úrovni 2. OHLEDUPLNOST - Posilovat ohleduplnost mezi automobilisty, cyklisty a chodci. 3. PREVENCE KRÁDEŽÍ KOL - Podporovat vznik preventivních programů proti krádežím kol Oblast 3. VÝZKUM & MANAGEMENT DAT Opatření 1. MONITORING Průběžně monitorovat vývoj chování v oblasti mobility 2. DATA Zavést systém získávání dat spojených s cyklistickou dopravou 3. POTŘEBY CYKLISTŮ Průběžně zjišťovat potřeby cyklistů 18

19 Specifický cíl 3 - Cykloturistika & volnočasové aktivity Oblast 1. MARKETINGOVÁ PODPORA PRODUKTU ČESKO JEDE Opatření 1. CYKLOPRODUKT - Vytvořit a zkvalitňovat místní cykloturistické produkty 2. PREZENTACE Zajistit souhrnnou prezentaci města a: WEB ČESKOJEDE.CZ Připravovat průběžně podklady pro webovou stránku Oblast 2. DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA PRO CYKLOTURISTIKU Opatření: 1. DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA - Připravovat a realizovat veřejné neziskové projekty pro rozvoj doprovodné infrastruktury 2. ZNAČENÍ - Zajistit správcovství a údržby značení cyklotras. 3. TERÉNNÍ CYKLISTIKA - Podpořit realizaci areálů pro terénní a extrémní cyklistiku Oblast 3. PODPORA SLUŽEB V OBLASTI CYKLOTURISTIKY Opatření: 1. CYKLOPRŮVODCOVSTVÍ Vytvořit nabídku cykloprůvodcovství pro návštěvníky & Zvyšovat kvalifikaci cykloprůvodců. 2. INTERMODALITA & CYKLOTURISTIKA Podpořit projekty integrujících kolo do jednotlivých druhů dopravy 3. CERTIFIKACE - Podpořit organizace, které nabízí certifikaci služeb Cyklisté vítání 19

20 NÁSTROJE Oblast 1. ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE Opatření 1: CYKLOKOORDINÁTOR / PRACOVNÍ CYKLOSKUPINA jmenovat cyklokoordinátora a ustanovit stálou vnitřní pracovní skupina pro politiku cyklistické dopravy složená z jednotlivých odborů. Definice Cyklokoordinátor je oficiální zástupce města, který v rámci svých kompetencí a reálných možností zprostředkovává a pomáhá zajišťovat koordinaci činností, které vedou k rozvoji cyklistické dopravy a rekreace. Hlavním cílem je dosáhnout toho, aby se otázky cyklistické dopravy řešily automaticky a v dostatečné míře na všech úrovních města a v rámci každé plánovací činnosti. Je potřeba jmenovat cyklokoordinátora a definovat jeho konkrétní povinnosti v místní cyklostrategii. Cyklokoordinátor by se měl zapojit do všech plánů tvorby a změny infrastruktury města i do všech projektů, které mají na cyklistickou dopravu vliv. Měl by mít právo vyžadovat změny plánů, pokud jsou v nich potřeby cyklistů opomíjeny. Kromě podpory cyklistické dopravy v rámci administrativy obce se cyklokoordinátor může podílet i na veřejné propagaci cyklistické dopravy a spolupráci se zájmovými stranami mimo státní správu. To znamená být kontaktní osobou pro každého, kdo má nějaký dotaz či žádost související s cyklistickou dopravou. Zodpovědností cyklokoordinátora by mělo být dosažení cílů, které si daná obec stanovila v oblasti cyklistické dopravy, což zahrnuje i rozvoj vlastních koncepcí a nápadů na menší vylepšení v infrastruktuře obce. Formy institucionalizace mohou být následující: 1. Pracovník pro cyklistiku jako: Cyklokoordinátor (nemsuí se jednat o člověka, který jen koordinuje cyklistickou dopravu, ale o pracovníka úřadu, kterýn má tuto oblast ve své kompetenci Externí pracovník (doporučujeme v malých městech) 2. Cyklokoordinátor jako člen pracovní skupiny pro cyklistiku Další informace k dispozici: (zde je uveden přehled kompetencí, forem spolupráce a příklady aktivit cyklokoordinátora) LEKCE 8: CYKLOKOORDINÁTOR A PRACOVNÍ CYKLOSKUPINA 20

21 Opatření 2: SÍŤ MÍSTNÍCH PARTNERŮ Ve spolupráci s dalšími partnery vytvořit neformální síť organizací přátelských pro cyklisty Má-li být snaha o propagaci a posílení cyklistiky úspěšná, bude vždy třeba podpory a pomoci řady rozdílných hráčů. Ať již se bude pracovat s veřejnou správou, se sdružením cyklistů nebo jiným typem organizace, vždy bude klíčová spolupráce, partnerství a další způsoby vzájemné podpory. Nicméně díky tomu, že budeme nuceni pracovat s partnery, kteří budou do spolupráce zahrnuti různou měrou, je nutné si uvědomit, jaká podoba spolupráce je pro nás žádoucí. Je nutné si uvědomit jak s jednotlivými skupinami komunikovat a jakým způsobem je zapojit do agendy proa podporu cyklistiky. Zainteresované strany jsou nicméně vždy aktéry místního života. Jsou to strany, které mají vliv na provádění jednotlivých opatření vedoucích k cíli, např: krajští a státní politici, správci komunikací policie místní podnikatelé a firmy, zájmová sdružení obchodníků a podnikatelů, obchodní komory, turistické spolky a organizace, profesní organizace, hospodářské organizace, organizace hájící občanská práva, ekologická sdružení a skupiny a další neziskovky lékaři specialisté, zejména ti zainteresovaní v otázkách veřejného zdraví, prevence obezity a duševního zdraví vzdělávací zařízení: školky, školy, vysoké školy provozovatelé veřejné dopravy, média Lze říci, že dobře zvládnuté zapojení zainteresovaných stran je správný základ k tomu, aby se cyklistika stala součástí místní dopravní kultury. Další informace k dispozici: (zde jsou také uvedeny klíčové faktory úspěšné komunikace) LEKCE 9: SÍŤ MÍSTNÍCH PARTNERŮ 21

22 Opatření 3: ŘÍZENÍ KVALITY Zavést systém řízení kvality propagace a podpory cyklistické dopravy Zavedení systému řízení kvality ve městě je základní podmínkou zajištění kvalitní a úspěšné propagace a podpory cyklistické dopravy. Řízení kvality má tyto hlavní cíle: Zajistit dosažení cílů stanovených v místní strategii cyklistické dopravy. Tyto cíle by měly být konkrétní, vyčíslitelné prostřednictvím indikátorů. Monitorovat probíhající projekty a umožnit intervenci, pokud cokoliv není v souladu s normami nebo se stanovenými cíli dané obce. Vyhodnotit přijetí a úspěšnost ukončených projektů. Vytvořit kvalitní databázi údajů z oblasti mobility. Je vhodné tento bod začlenit do dopravního generelu. Místní cyklostrategie musí zajistit, aby se součástí databáze staly i údaje pro hodnocení podpory cyklistické dopravy. Umožnit zapojení občanů a všech zainteresovaných subjektů do projektového plánování. Zajistit bezpečnost stávající i plánované infrastruktury. Porovnávat vlastní výkony s ostatními obcemi. Toto srovnávání má jeden pozitivní vedlejší efekt může být pro obce podnětem podávat skvělé výkony (stát se hlavním cyklistickým městem v zemi). Aby tyto cíle mohly být splněny, je nutné zavést nástroje řízení kvality a propojit je do jednoho systému řízení kvality. Jednou z metod je nástroj BYPAD (Politický audit cyklistické dopravy), který je velmi úspěšný ve vyhodnocování těchto měkkých opatření. Jejím základem je shromáždit všechny zainteresované strany (tzv. hodnotící skupiny) a požádat je o ohodnocení souboru indikátorů. Pokud tuto metodu opakujeme pravidelně, umožní nám sledovat pokrok (či regresi) výkonnosti obcí v oblasti cyklistické dopravy. Zodpovědnost: Rok realizace: Rozpočet: Další informace k dispozici: LEKCE 14: AUDIT CYKLISTICKÉ POLITIKY 22

23 Opatření 4: ODBOR (CENTRUM) MOBILITY vytvořit podmínky / nástroj pro vytvoření odboru mobility (jedná se o vizi v oblasti organizačních nástrojů) Vize: Mít centrum mobility, které koordinuje přípravu a rozvoj dopravních plánů společností, jejíž součástí je i cyklistická doprava. Základním problémem našich měst je ta skutečnost, že žádné nemá zřízen odbor mobility, žádné město se nezabývá problematikou plánů mobility a mobilitou managementu. Právě součástí odboru pro mobilitu by měl být i cyklokoordinátor nebo oddělení, které má jasně stanovené úkoly pro přípravu a realizaci politiky cyklistické dopravy. Moderním nástrojem v plánování a organizování dopravy je tzv. řízení mobility (management mobility), což je koncept podpory udržitelné dopravy a řízení poptávky po IAD prostřednictvím změny přístupu cestujících k dopravě a jejich chování. V zásadě se jedná o ovlivňování poptávky po dopravě a omezování závislosti cestujících na IAD. Jádrem managementu mobility jsou tzv. měkká opatření jako informace, komunikace, organizování služeb a koordinace aktivit různých zainteresovaných skupin. Měkká opatření nejčastěji zvyšují účinnost tzv. tvrdých (infrastrukturních) opatření v městské dopravě (vybudování nové trolejbusové linky, nové komunikace, nové cyklistické stezky atd.). V porovnání s tvrdými opatřeními nevyžadují nutně měkká opatření mobility managementu velké finanční investice a mají vysoký poměr přínosů vůči nákladům. V některých zemích západní Evropy je tento přístup značně rozšířen a propracován, některé země podmiňují povolení k realizaci dopravní stavby, nebo stavby generující dopravu, předchozí analýzou založenou právě na managementu mobility. Další informace k dispozici )zde je také uveden výběr opatření mobility managementu používaných v zahraničí LEKCE 3: PROCES ZAVÁDĚNÍ A PLÁNOVÁNÍ MOBILITY LEKCE 4: PRINCIPY HODNOCENÍ DOPRAVNÍ POLITIKY 23

24 Oblast 2. FINANČNÍ NÁSTROJE ÚVODEM Vzhledem k tomu, že rozpočty jsou všeobecně nízké a ochota zvyšovat rozpočet cyklistické dopravy je velmi malá, je velmi důležité, aby obce investovaly veškeré dostupné finance co nejefektivněji a využívaly pro oživení cyklistické dopravy i alternativní finanční zdroje. Místní cyklostrategie musí tvořit strategický rámec pro investiční rozhodnutí. Financování podpory cyklistické dopravy není omezeno jen na programy související s dopravou, můžeme ji zařadit i do projektů, které řeší problematiku trvale udržitelného rozvoje, klimatických změn či zdraví. Spolupráce s dalšími správními jednotkami v rámci jedné obce umožňuje plně využít možností synergie. Spolupráce s ostatními obcemi, s příslušným krajem nebo státem zase obcím dává možnost realizovat projekty, které by bez takové spolupráce nešlo uskutečnit. Efektivní využití synergie s sebou nese velké možnosti, jak zkvalitnit cíle v podpoře cyklistické dopravy. ZÁKLADNÍ STRUKTURA POLOŽEK ROZPOČTU MĚSTA PRO PODPORU CYKLISTIKY Jednotlivé kapitoly rozpočtu by měly zahrnovat tyto náklady: 1 - TVRDÁ OPATŘENÍ: INFRASTRUKTURA PŘÍMÉ NÁKLADY: projektová příprava, studie, atd.; stavebně technická opatření na komunikační síti a to podle zpracovaného generelu cyklistické dopravy (většinou se jedná o výstavbu cyklistických stezek všech kategorií); nízkonákladová opatření jako seriózní alternativu k cenově náročným rekonstrukčním řešením, např. o zřízení cyklistických pruhů a piktogramů (včetně možnosti přeměny parkovacího pruhu na cyklopruh) o využití dopravně-organizačních opatření zohledňujících provoz cyklistů - možnost vjezdů do pěších zón, zřizování zón 30, cyklistických ulic, atd. (viz lekce 21 zklidňování) o možnost vjezdů do jednosměrných ulic (viz lekce 22) o Poznámka je možné také využit nízkonákladových technologií pro výstavbu cyklostezek, atd., systém parkovacích zařízení pro kola; začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému (intermodální přestupní body); informační systém (dopravní značení); realizaci menších projektů, služeb a opatření, např. veřejné opravny kol, systém sdílení kol a půjčovny kol. 24

25 NEPŘÍMÉ NÁKLADY: zapracování cyklistických opatření do připravovaných staveb dopravní infrastruktury: o větší projekty by měly být financovány ze souhrnného rozpočtu pro realizaci opatření z oblasti infrastruktury (rekonstrukce komunikací, nově vybudované komunikace), protože cílem podpory cyklistické dopravy je dosáhnout toho, aby každé plánování infrastruktury automaticky zahrnovalo i zájmy a potřeby cyklistů. To se týká nejen místních staveb, ale také novostaveb a rekonstrukcí státních, krajských komunikací a železničních staveb. Součástí staveb by mohly být např. cyklistické pruhy, cyklistické stezky, lávky, podjezdy. o pro podporu cyklistické dopravy využit i dalších komunikací vhodných pro cyklisty (lesní, polní cesty, protipovodňové hráze, opuštěná drážní tělesa, atd.), kdy se dá využít Programu obnovy venkova, nebo pozemkových úprav správa a údržba komunikací (většinou se jedná o rozpočet technických služeb města. Údržbářská služba má stanoveny úkoly a dohlíží na bezproblémové využívání cyklistické infrastruktury po celý rok. Např. úklid povrchu cyklistických stezek / tras (sklo, bláto), opravy, ořezávání zarůstající vegetace. Hlášení škod a stížností by mělo být standardizované. 2 - MĚKKÁ OPATŘENÍ: KAMPANĚ, PROPAGACE, CYKLOTURISTIKA PŘÍMÉ NÁKLADY: internet a web, případně sociální sítě; informační brožury, letáky, roll-bannery, plakáty, cyklomapy; různé akce, kampaně a události (panelové diskuze, soutěže) 230 realizace dalších opatření spojených s PR aktivitami NEPŘÍMÉ NÁKLADY (realizované zainteresovanými pracovníky města): 240 práce s médií - televizní a rozhlasové vysílání a tiskové zprávy; články, reklamy v novinách, tiskové konference. 3 - MĚKKÁ OPATŘENÍ: MONITORING / ŠKOLENÍ informační školení a kurzy; provádění pravidelného cyklistického auditu; průběžné sčítání kol; sledování a vyhodnocování nehodovosti, pasport cyklistických komunikací Další informace k dispozici: LEKCE 10: PŘÍPRAVA ROZPOČTU + LEKCE 11: FINANCE PRO INFRASTRUKTURU LEKCE 12: NÍZKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ 25

26 Oblast 3. PRÁVNÍ NÁSTROJE Opatření 1: INFORMACE Podpořit prosazení legislativních opatření, která mají napomoci k lepšímu začlenění cyklistů do legislativy o silničním provozu. Nedořešené právní otázky v legislativě zákona o silničním provozu k cyklistům brání projektantům navrhovat a úřadům schvalovat taková řešení, která by byla pro všechny účastníky v daném prostředí adekvátní a ze kterých by bylo okamžitě zřejmé, kdo se má jak zachovat a jaká jsou jeho práva a povinnosti, aniž by znal nazpaměť jakékoliv paragrafy. Úpravy vyžadují zejména tyto zákony a prováděcí vyhlášky: zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Nejvýznamnější témata k řešení: (řazení jednotlivých témat v abecedním pořadí) 1 cykloobousměrky 2 jasnější definice bruslaře 3 jízda na kole nejen při pravém kraji vozovky 4 křížení a sjednocení práv a povinností 5 menší množství dopravních značek 6 možnost provedení zkušebního opatření 7 nepovinné použití cyklistického opatření 8 ochrana slabších uživatelů 9 prostor s převažující funkcí 10 stezka podél hlavní komunikace 11 světelné signalizace 12 víceúčelové pruhy 13 zklidněné oblasti a snižování rychlosti Na legislativní změny se dá také dívat z pohledu zajištění velkých úspor ve financování cyklistické dopravy. Lepší legislativa = úspora ve financování (např. zřízení tzv. cyklistických ulic, víceúčelové pruhy, nebo povolení vjezdu cyklistů po chodníku). Další informace k dispozici: LEKCE 13: LEGISLATIVA - PŘEHLED A NÁVRH ZMĚN 26

27 Pole působnosti 1 - Infrastruktura Přímá vazba na územně plánovací podklad a na finanční rozpočet. Oblast 1. POSTUPNĚ BUDOVAT PÁTEŘNÍ SÍŤ CYKLOTRAS Páteřní síť cyklotras bude tvořena dle územně plánovacího podkladu (generelu cyklotras). Konkretizace cíle: a) Město dokončí v dobré kvalitě hlavní síť cyklotras do roku 2025, včetně vyznačení. Ve výhledu k očekávanému nárůstu cyklistické dopravy se přitom musí přezkoušet a dále rozvíjet standardy na základě nové verze TP 179. Dílčí úseky, které ještě nejsou postaveny v souladu se standardy je nutné odpovídajícím způsobem krok za krokem kvalifikovat. b) Do roku 2017 bude dokončena v celé délce minimálně jedna významná páteřní trasac) O právě dokončených trasách bude veřejnost působivě informována tiskovými zprávami, letáčky a na internetu (viz Měkké nástroje ) Zásada 1. Preventivně zajišťovat růst Současná opatření odpovídají většinou jen dnešním minimálním standardům, ale nemusí odpovídat budoucím požadavkům. Město by proto mělo u všech opatření při výstavbě komunikací dbát na to, aby kapacita infrastruktury cyklistické dopravy držela krok s nárůstem, o který se usiluje. Zásada 2. Učinit jízdu na kole atraktivní Při veškerém projektování, majícím vliv na cyklistickou dopravu je třeba brát ohled na opatření ke zrychlení cyklistické dopravy, jako jsou povrchy s dobrými jízdními vlastnostmi, šířky zařízení pro cyklistickou dopravu, připouštějící předjíždění, co možná nejkratší doby čekání na uzlových bodech, vyloučení objížděk zhušťováním sítě a orientační pomůcky. I s ohledem na přírůstek elektromobility by měla být v budoucnu zařízení pro cyklistickou dopravu dimenzována zpravidla až na rychlost 25 km/h. Jako opatření přicházejí v úvahu mimo jiné také cykloulice (ty ale souvisí se změnou zákona). Zásada 3. Postupný výběr úseků k realizaci Cyklostrategie by měla zajistit, aby opatření byla realizována podle naléhavosti a priorit, přičemž se na páteřní síti cyklotras nabízí tato opatření: Opatření 1: VOZOVKA Postupně, dle roční etapovosti, realizovat integrační opatření na vozovce Základním principem integračních opatření je podkreslení průjezdu jízdních kol ve vozovce. Tato opatření jsou provedena zpravidla tam, kde by se cyklista pohyboval automaticky v případě společného provozu, tj. i bez jejich realizace. Přítomnost integračních opatření pro cyklistickou dopravu ve vozovce má význam nejen psychologický, ale také z hlediska utváření prostoru. Typy opatření jsou následující: piktogramové koridory pro cyklisty, víceúčelové pruhy, Vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty, vyhrazené BUS + cyklo 27

28 (+TAXI) pruhy, psychologické pásy, fyzicky oddělené pásy a zohledňování provozu jízdních kol ve společném provozu bez žádného opatření. Další informace k dispozici: LEKCE 17: VOZOVKA; integrační opatření na vozovce Opatření 2: CYKLOSTEZKY Postupně, dle roční etapovosti, realizovat cyklostezky a související specifická opatření Stezky jsou základním segregačním opatřením cyklistické dopravy, základním požadavkem je minimalizace kontaktu s automobilovou dopravou. Umístěny jsou zpravidla v přidruženém prostoru, případně nezávisle na ostatních komunikacích. V intravilánu jsou stezky obvykle prostorově náročnější než libovolné integrační opatření. Z těchto důvodů je vhodné používat stezky především mimo souvisle zastavěná území a v extravilánu, tedy v oblastech s malým množstvím příčných vazeb a křížení a s minimálním provozem pěší dopravy: v opačném případě narůstá pravděpodobnost kolize ve vztahu k automobilové i pěší dopravě. Za cyklostezky jsou považovány tyto druhy komunikací: stezky pro cyklisty (C 8), stezky pro chodce a cyklisty se společným provozem (C 9), stezky pro chodce a cyklisty s odděleným provozem (C 10), stezka pro chodce s povoleným vjezdem jízdních kol (C 7 + E 13), komunikace s vyloučením motorové dopravy (B 11). Další informace k dispozici: LEKCE 18: CYKLOSTEZKY a související specifická opatření Opatření 3: KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ Postupně, dle roční etapovosti, realizovat bodová opatření směřující ke zvyšování bezpečnosti cyklistů Mimořádný význam pro bezpečnost, atraktivitu a plynulost cyklistické dopravy má provedení uzlových bodů. To platí zvláště pro velké uzlové body na síti hlavních dopravních tepen, jakož i křížení s hlavními dopravními tahy na směrech hlavních i vedlejších tras cyklistické dopravy. Na křižovatkách s provozem řízeným světelnými signály je třeba odpovídajícím způsobem zvážit důležitost cyklistické dopravy podle jejího významu. Vždy podle jednotlivého případu mohou podmínky pro cyklistickou dopravu vylepšit rozšířené plochy pro zastavení, cyklistické propusti, široké přechody, nabídky pro přímé odbočení doleva (případně jako duální vedení alternativně k nepřímému odbočení vlevo) a, pokud se to dá obhájit s hlediska bezpečnosti jiná zvláštní řešení vztahující se na konkrétní případ; to platí i pro okružní křižovatky. V tomto kontextu je nutné řešit tyto případy: ÚROVŇOVÁ KŘÍŽENÍ A NAPOJENÍ, SVĚTELNĚ SIGNALIZOVANÉ KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ (SSZ), OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY a MIMOÚROVŇOVÁ KŘÍŽENÍ Požaduje se, aby příslušný odbor při všech projektech a opatřeních integroval návrhy na základě nových TP 179, jak má být cyklistická doprava plynule a bezpečně vedena přes uzlové body. Přitom má být cyklistická doprava zpravidla vedena přímo a signalizována společně s automobilovou dopravou. Plochy pro zastavení a přechody musí být pro očekávaný nárůst cyklistické dopravy dostatečně dimenzovány. Všichni cyklisté by měli 28

29 odjíždět při jedné fázi světelné signalizace. Další informace k dispozici: LEKCE 19: KŘIŽOVATKY A KŘÍŽENÍ Opatření 4: EXTRAVILÁN Zajistit propojení města s okolními obcemi Na většině pozemních komunikací se v současnosti cyklisté pohybují ve společném provozu bez zvláštních opatření pro cyklistickou dopravu. S ohledem na reálný dopravně-krajinný kontext je tento způsob pohybu často jediný možný nejen v současnosti, ale i v dlouhodobém výhledu. Základním principem má být vytváření takových podmínek, aby byl společný provoz co nejbezpečnější, a pokud je to účelné, upravit současnou komunikaci, resp. nabídnout či dobudovat vhodný alternativní průjezd s menším kontaktem s automobilovou dopravou. Další informace k dispozici: LEKCE 20: EXTRAVILÁN; propojení města s okolními obcemi Oblast 2. UTVÁŘET CELÉ MĚSTO PŘÁTELSKÉ K CYKLISTŮM Ovšem i mimo páteřní síť tras je třeba vytvářet atraktivní a bezpečné podmínky pro cyklistickou dopravu. Většina cest, vykonaných na jízdním kole se odehraje v blízkém okolí bydliště. Poptávka po krátkých, pohodlných a bezpečných spojeních tudíž existuje plošně na celém území města. Podpory cyklistické dopravy může být dosaženo množstvím drobných opatření, například otevřením slepých ulic a jednosměrných ulic. Pobytová a dopravní funkce veřejného prostoru by měly být v souladu, s ohledem na charakter místa pak může být pobytová funkce přímo nadřazena funkci dopravní (například obytné a pěší zóny). Převažovat má prostorová integrace jednotlivých druhů dopravy a funkcí namísto jejich segregace. Základními principy jsou zklidňování provozu a sdílení prostoru, včetně ochrany slabších a zranitelnějších uživatelů: především cyklistů a chodců před automobily, ale také chodců před cyklisty. Další informace k dispozici: LEKCE 21: ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY LEKCE 22: CYKLOOBOUSMĚRKY 29