JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát

Transkript

1 JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát Praha 9, Aranžerská 166, Tel.: , Magistrátu hlavního města Prahy Odboru ochrany prostředí Jungmannova Praha 1 Ke sp. zn.: S-MHMP /2011/OOP/VII/314 S-MHMP /2011/OOP/VII/131 V Praze dne Věc: Podání: návrh Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les Podání činí: 1. Městská část Praha Klánovice, IČ: , se sídlem U Besedy 300, Praha 9 Klánovice, PSČ: , a 2. Městská část Praha 21, IČ: , se sídlem Staroklánovická 260, Praha 9 Újezd nad Lesy, PSČ: , zastoupeny: JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., advokátem, IČ: , evid. č. ČAK: 12130, se sídlem Aranţerská 166, Praha 9 Klánovice, PSČ: Přílohy: - plná moc od Městské části Praha Klánovice - plná moc od Městské části Praha 21 - Příloha č. 1: Situační plánek mokřadů s výskytem mechorostů v severozápadní části Klánovického lesa - Příloha č. 2: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Blatov - Příloha č. 3: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Cyrilov - Příloha č. 4: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Vidrholec 1

2 I. PŘEDMĚT NÁMITEK 1. Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí (dále téţ jen MHMP OOP ) zveřejnil dne na elektronické úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy a téţ na portálu veřejné správy návrh na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les a současně s ním také návrh plánu péče o navrhovanou přírodní rezervaci na období Návrh na vyhlášení přírodní rezervace spolu s oznámením o moţnosti seznámit se s návrhem plánu péče dále zaslal v písemné podobě mimo jiné Městské části Praha Klánovice a Městské části Praha 21 přípisem ze dne sp. zn. S-MHMP /2011/OOP/VII/314 na vědomí. V přípisu je obsaţeno poučení, podle něhoţ vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou mohou uplatnit písemné námitky k předloţenému návrhu ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění oznámení. 2. MHMP OOP poté dne zveřejnil na elektronické úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy a téţ na portálu veřejné správy opravu návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. Tuto opravu pak zaslal v písemné podobě mimo jiné Městské části Praha Klánovice a Městské části Praha 21 přípisem ze dne sp. zn. S-MHMP /2011/OOP/VII/314 na vědomí. MHMP OOP v přípisu uvádí, ţe opravuje nesprávné označení některých pozemků dotčených navrhovanou přírodní rezervací, a ţe z tohoto důvodu se lhůta pro podávání připomínek (správně: námitek) vlastníků prodlužuje na 90 dnů od doručení tohoto písemného oznámení o předložení opravy návrhu. 3. Městská část Praha Klánovice (dále téţ jen MČ Praha Klánovice ) a Městská část Praha 21 (dále téţ jen MČ Praha 21 ) na základě 28 odst. 1 písm. a) a odst. 3 správního řádu 1 ve spojitosti s 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny 2, popř. na základě 28 odst. 2 ve spojitosti s 36 odst. 2 správního řádu tímto uplatňuje v zákonem stanovené lhůtě následující námitky k návrhu MHMP OOP na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. II. ROZSAH NÁMITEK 1. MČ Praha Klánovice se ve svých námitkách omezuje na tu část návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, která se dotýká jejího území, tj. katastrálního území Klánovice. Naopak se necítí být oprávněna uplatňovat námitky k těm částem návrhu, které se dotýkají území ostatních dotčených městských částí hlavního města Prahy Městské části Praha 21, Městské části Praha - Běchovice a Městské části Praha MČ Praha 21 se ve svých námitkách omezuje na tu část návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, která se dotýká jejího území, tj. katastrálního území Újezd nad Lesy. Naopak se necítí být oprávněna uplatňovat námitky k těm částem návrhu, které se dotýkají území ostatních dotčených městských částí hlavního města Prahy Městské části Praha - Klánovice, Městské části Praha - Běchovice a Městské části Praha Zákon o č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, (dále jen správní řád ). 2 Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, (dále téţ zákon o ochraně přírody a krajiny ). 2

3 III. AKTIVNÍ LEGITIMACE MČ PRAHA - KLÁNOVICE a MČ PRAHA 21 K UPLATNĚNÍ NÁMITEK III./A. Aktivní legitimace k uplatnění námitek na základě 27 odst. 1 a odst. 3 správního řádu ve spojitosti s 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny III./A./1. Aktivní legitimace k uplatnění námitek z titulu správy vlastnického práva k dotčeným pozemkům [ 27 odst. 1 správního řádu]: 1. MČ Praha Klánovice je na základě 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněna uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les z toho důvodu, že jí byly svěřeny do správy pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy, jež se nacházejí v území navržené přírodní rezervace. Konkrétně jde o tyto pozemky v katastrálním území Klánovice: - parc. č. 1134, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1156, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1158, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1298, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1299, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1300, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1126, vodní plocha, zamokřená plocha, - parc. č. 1128, vodní plocha, zamokřená plocha, a - parc. č. 1129, vodní plocha, zamokřená plocha. 2. MČ Praha 21 je na základě 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněna uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les z toho důvodu, že jí byly svěřeny do správy pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy, jež se nacházejí v území navržené přírodní rezervace. Konkrétně jde o tento pozemek v katastrálním území Újezd nad Lesy: - parc. č. 4423, ostatní plocha, ostatní komunikace. III./A./2. Aktivní legitimace k uplatnění námitek z titulu práva na samosprávu [ 27 odst. 3 správního řádu]: MČ Praha Klánovice a MČ Praha 21 jsou dále toho názoru, že jsou na základě 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněny uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les též z titulu práva na samosprávu. Proto podle 28 odst. 1 správního řádu tvrdí, že jsou účastníky správního řízení podle 27 odst. 3 správního řádu ve spojitosti s 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto procesní tvrzení zastávají z následujících důvodů: 1. Podle 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Podle 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny se přírodní rezervace a její ochranné pásmo zřizuje zásadně nařízením kraje, tj. 3

4 právním předpisem kraje vydávaným v jeho přenesené působnosti. V souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona o krajích 3, je orgánem kraje příslušným k vydání takového nařízení rada kraje. Podle 40 odst. 1 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny: Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, jeho ochranného pásma.. Podle 40 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny: Návrh na vyhlášení přírodní rezervace nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy. Podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny: Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma ; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. O jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném řízení. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno. Podle 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody příslušným k vypracování a projednání návrhu na vyhlášení přírodní rezervace krajský úřad. 2. Z citované úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, ţe proces vyhlašování přírodních rezervací a jejich ochranných pásem je rozdělen do dvou fází. 4 V první fází jeden orgán ochrany přírody (a sice krajský úřad) vypracuje a ve zvláštním správním řízení s oprávněnými dotčenými subjekty (a sice s obcemi, kraji a vlastníky dotčených nemovitostí) projedná návrh na vyhlášení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma [srov. 40 a 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny]. Podstatou tohoto správního řízení je, ţe obce a kraje na jedné straně a vlastníci dotčených nemovitostí na druhé straně mají právo uplatnit k předloţenému návrhu v zákonem stanovené lhůtě písemné námitky ( 40 odst. 4 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny). O uplatněných námitkách je krajský úřad povinen rozhodnout formou správního rozhodnutí vydávaného podle správního řádu ( 40 odst. 4 věta čtvrtá zákona o ochraně přírody, 67 odst. 1 správního řádu). V případě, ţe krajský úřad jejich námitky zamítne, mohou obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí podat proti (zamítavému) rozhodnutí odvolání, o němţ 3 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, (dále jen zákon o krajích ). 4 Srov. stanovisko sekretariátu rozkladové komise Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP) ze dne č. 9/2006 Věstníku MŢP. 4

5 rozhoduje nadřízený správní orgán, kterým je Ministerstvo ţivotního prostředí [ 81 odst. 1 a 89 odst. 1 správního řádu, 79 odst. 3 písm. p) zákona o ochraně přírody a krajiny]. V případě, ţe krajský úřad jejich námitkám v rozhodnutí vyhoví, musí v souladu s tím změnit původní návrh na vyhlášení přírodní rezervace ( 40 odst. 4 věta poslední zákona o ochraně přírody a krajiny). V druhé fázi procesu pak další orgán ochrany přírody (a sice rada kraje) na základě projednaného návrhu a v souladu s rozhodnutím/i o uplatněných námitkách vydá nařízení, tj. právní předpis, kterým se navrhovaná přírodní rezervace vyhlašuje, a tedy de iure zřizuje [ 33 odst. 1 a 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny]. Působnosti rady kraje i krajského úřadu coby orgánů ochrany přírody v souvislosti s vyhlašováním přírodních rezervací a jejich ochranných pásem patří výlučně do oblasti státní správy, resp. přenesené působnosti kraje ( 75 odst. 2 a 90a zákona o ochraně přírody a krajiny) 3. Účelem a smyslem první fáze procesu vyhlášení přírodní rezervace, tj. správního řízení vedeného krajským úřadem podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, je zaručit procesní ochranu (hmotného) práva na samosprávu obcí a krajů na jedné straně a vlastnického práva vlastníků dotčených nemovitostí na druhé straně, a to vzhledem k omezením, obsahu nebo rozsahu ochrany, jež pro ně mají vyplynout z navrhované přírodní rezervace. Protoţe přírodní rezervace (i ostatní zvláště chráněná území) jsou podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlašovány formou právního předpisu a protoţe platná zákonná úprava obecně nezaručuje dotčeným osobám právo na procesní ochranu (tj. na řízení) v souvislosti s vydáním právního předpisu, neměly by obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí bez takto upraveného správního řízení ţádnou (procesní) moţnost, jak hájit svá (hmotná) práva a zájmy. Vlastníci dotčených nemovitostí jsou při koncipování svých námitek omezeni ustanovením 40 odst. 4 věta třetí zákona o ochraně přírody a krajiny jen na ochranu obsahu a rozsahu svého vlastnického práva k pozemku nebo (nemovité) stavbě: Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pro námitky obcí a krajů však zákon ţádné podobné omezení nestanoví, neboť jimi uplatněné námitky jsou prostředkem ochrany jejich ústavně zaručeného práva na samosprávu (tzn. jejich samostatné působnosti) na jejich území ve smyslu čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR, 7 odst. 1 a 35 odst. 1 zákona o obcích 5 a 2 odst. 1 a 14 odst. 1 a 2 zákona o krajích. To potvrzuje i nevyvratitelná domněnka ve prospěch samostatné působnosti obcí a krajů, stanovená pro obce v 8 zákona o obcích a pro kraje v 4 zákona o krajích. 4. Pokud jde o ochranu práva obcí na samosprávu, úprava správního řízení v 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny do jisté míry (speciálně) rozvádí obecnou úpravu, obsaţenou v 71 zákona o ochraně přírody a krajiny a nazvanou Účast obcí. V 71 zákona o ochraně přírody a krajiny se obcím zaručují základní způsoby, kterými se mohou ve své samostatné působnosti a ve svých územních obvodech účastnit na ochraně přírody a krajiny, byť jinak je úsek ochrany přírody a krajiny oblastí státní správy, resp. přenesené působnosti orgánů ochrany přírody (srov. 75 odst. 2 a 90a zákona o ochraně přírody a krajiny). Podle 71 zákona o ochraně přírody a krajiny mají obce mimo jiné tato dvě stěţení 5 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, (dále téţ jen zákon o obcích ). 5

6 práva určená k ochraně jejich samosprávy: Za prvé, vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, a jejich ochranných pásem ( 71 odst. 1 věta druhá zákona o ochraně přírody a krajiny). Za druhé, obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody ( 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny); v tomto případě jsou obce účastníky správního řízení podle 27 odst. 3 správního řádu. 5. Právo obcí na účastenství ve správních řízeních vedených na úseku ochrany přírody a krajiny podle 40 odst. 4 a podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny z logického a věcného hlediska úzce souvisí s jejich (obdobným) právem na účastenství v územních řízeních podle 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona 6 : Účastníky územního řízení jsou obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. Ust. 40 odst. 4 a 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny na jedné straně a ust. 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona na druhé straně ve své kombinaci vytvářejí ucelenou a promyšlenou procesní ochranu základního (hmotného) práva obcí pečovat v rámci územní samosprávy o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, a to v souvislosti s územními, stavebními nebo ochranářskými záměry jiných subjektů či orgánů, zamýšlenými na území obce, ať jiţ jsou tyto záměry se zájmy obce v souladu, nebo v rozporu (srov. 2 odst. 2 zákona o obcích a 89 odst. 4 věta první stavebního zákona). Územní řízení vedené stavebním úřadem na jedné straně a správní řízení vedená orgány ochrany přírody a krajiny na druhé straně totiţ často tvoří z právního hlediska vzájemně spjatý, nedílný celek, v němţ rozhodnutí (popř. nařízení) orgánů ochrany přírody jsou závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení. Ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 a 40 odst. 4 zákona o ochrany přírody a krajiny totiţ orgány ochrany přírody závazně rozhodují o řadě dílčích (specifických) otázek, týkajících se staveb nebo jiných zásahů v území, které předurčují průběh a výsledek územního řízení. Stavební úřad je totiţ kompetentní posuzovat v územním řízení jen určitou výseč otázek (aspektů), které se týkají zamýšlené stavby či jiného zásahu v území, zatímco v ostatních otázkách (aspektech) je povinen respektovat podkladová rozhodnutí orgánů ochrany přírody (nebo jiných dotčených správních orgánů) vydávaných ve správních řízeních na základě zákona o ochraně přírody a krajiny (nebo jiných zvláštních zákonů). 6. Právě vysvětlenou logickou a věcnou souvislost procesních práv obcí na účastenství ve správních řízeních podle 40 odst. 4 a 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny na jedné straně a na účastenství v územním řízení podle 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona na druhé straně lze demonstrovat na příkladu investičního záměru (soukromého) stavebníka umístit stavbu golfového hřiště na území přírodní rezervace, jež se nachází na území obce: O umístění stavby rozhoduje stavební úřad v územním řízení vedeném podle 84 a násl. stavebního zákona. V tomto řízení má obec zaručeno postavení účastníka podle 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a uplatňuje v něm námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce podle 89 odst. 4 věta první stavebního zákona. 6 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, (dále téţ jen stavební zákon ). 6

7 Stavební úřad v územním řízení ovšem nemůţe vyhovět ţádosti stavebníka o umístění stavby golfového hřiště na území přírodní rezervace, pokud mu předtím orgán ochrany přírody nepovolil výjimku ze zákonného zákazu umísťovat a povolovat nové stavby na celém území přírodních rezervací podle 43 odst. 3 a 4 ve spojitosti s 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. O povolení výjimky rozhoduje orgán ochrany přírody ve správním řízení, ve kterém má obec rovněţ zaručeno postavení účastníka, a to na základě výše cit. 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. V tomto správním řízení bude orgán ochrany přírody posuzovat jiné aspekty investičního záměru (tj. stavby golfového hřiště), neţ které je oprávněn posuzovat stavební úřad v územním řízení podle stavebního zákona. Bez účastenství v tomto správním řízení by tak obec neměla procesní právo hájit zájmy svých občanů právě ve vztahu k těmto (specifickým, leč právně významným) aspektům investičního záměru. Díky zákonné záruce účastenství však obec v tomto správním řízení v souladu s 2 odst. 2 zákona o obcích uplatňuje námitky ve prospěch všestranného rozvoje svého území a potřeb svých občanů, přičemţ chrání též veřejný zájem, kterým v této souvislosti je především ochrana přírody a krajiny (podle 58 odst. 1 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny: Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. ). Zájmů obce se ovšem - v souvislosti s umístěním stavby golfového hřiště v přírodní rezervaci na jejím území - přímo dotýká nejen územní řízení o umístění stavby a správní řízení o udělení výjimky v přírodní rezervaci, ale (logicky) především samotné zřízení přírodní rezervace na území obce. A právě z tohoto důvodu má obec rovněţ zaručeno právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace v rámci zvláštního správního řízení podle 40 odst. 4 ve spojitosti s 71 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zřízení přírodní rezervace je totiž v tomto případě oním primárním právním aktem, dotýkajícím se zájmů obce a jejích občanů, neboť právě na jeho základě bude stanoven i zákaz umísťovat a povolovat nové stavby na celém území přírodních rezervací podle 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. Jinak řečeno, pokud by obec měla právo účastnit se územního řízení o umístění stavby i správního řízení o povolení výjimky v přírodní rezervaci, ale postrádala by právo uplatnit námitky ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace, byla by procesní ochrana její samosprávy (nelogicky a nekoncepčně) neúplná a okleštěná. 7. Lze tak učinit dílčí závěr, že tři výše popsaná procesní práva obce na účastenství v územním řízení podle 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochrany přírody a krajiny a ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny tvoří věcně a logicky nedílný celek (řetězec) procesní ochrany samosprávy obce v souvislosti s investičními záměry na umístění stavby či jiného zásahu v přírodní rezervaci na území obce. Tento dílčí závěr ostatně potvrzuje i dikce 71 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny: Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. (zvýraznil právní zástupce) 8. Proces vyhlašování přírodních rezervací a jejich ochranných pásem, jakoţ i související procesní práva obcí a krajů na účastenství ve správních řízeních na úsecích ochrany přírody a krajiny a územního plánování, jsou upraveny obecně a vztahují se i na hlavní město Prahu. Hlavní město Praha je však v této souvislosti specifické ve třech směrech. Za prvé, je 7

8 současně obcí i krajem ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 7 ( 1 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze 8 ). Za druhé, na rozdíl od územně členěných statutárních měst se přímo ze zákona (obligatorně) člení na městské části ( 3 odst. 1 a 122 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Za třetí, postavení hlavního města Prahy a jeho městských částí je komplexně upraveno ve (speciálním) zákoně o hlavním městě Praze, takţe se na ně nevztahuje (ani podpůrně) úprava obsaţená v zákoně o obcích a v zákoně o krajích ( 150 zákona o obcích, 95 zákona o krajích). 9. Ze specifického postavení hlavního města Prahy plynou pro Městskou část Praha Klánovice a Městskou část Praha 21 v projednávaném případě následující právní důsledky: Na území hlavního města Prahy je nepochybné, ţe orgánem ochrany přírody příslušným k vypracování a projednání návrhu na vyhlášení přírodní rezervace ve správním řízení podle 40 odst. 2 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny je Magistrát hlavního města Prahy [arg.: 31 odst. 1 a 81 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny]. A ţe orgánem ochrany přírody příslušným k vydání nařízení o vyhlášení přírodní rezervace je rada hlavního města Prahy ( 44 odst. 2 a 68 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s 33 odst. 1 a 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny). Obě uvedené pravomoci patří do přenesené působnosti hlavního města Prahy ( 75 odst. 2 a 90a zákona o ochraně přírody a krajiny). Na území hlavního města Prahy nicméně v dané souvislosti vznikají dvě výkladové otázky. Za prvé, kdo je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy zda pouze hlavní město Praha, nebo téţ jeho městské části? Za druhé, kdo je účastníkem (ostatních) správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy zda hlavní město Praha, nebo (téţ) jeho městské části? Citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny připouštějí ve spojitosti se zákonem o hlavním městě Praze dvojí moţný výklad. První, jazykový a čistě formálně logický výklad vede k závěru, podle něhoţ je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny i účastníkem ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny pouze hlavní město Praha, zatímco jeho městské části nikoli. Tento výklad vychází z doslovného znění 16 odst. 2, 17 odst. 1 písm. b) a 18 zákona o hlavním městě Praze. Podle 16 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří mimo jiné záležitosti, které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům. Přičemţ do samostatné působnosti městských částí hlavního města Prahy patří (jen) ty záleţitosti, které jim svěří výslovně buď zákon, nebo nad rámec zákona Statut hlavního města Prahy [ 17 odst. 1 písm. b) a 18 odst. 1 a 3 zákona o hlavním městě Praze]. A protoţe v současné době ţádný zákon ani platný Statut hlavního města Prahy výslovně nesvěřuje městským částem hlavního města Prahy procesní právo k uplatnění námitek podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani postavení účastníka ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, městské části hlavního města Prahy takové procesní právo ani postavení účastníka (vůbec) nemají a to bez ohledu na to, ţe jim zákon o hlavním městě Praze v 18 odst. 1 7 Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 8 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, (dále téţ jen zákon o hlavním městě Praze ). 8

9 písm. h) výslovně přiznává postavení účastníka územního řízení podle stavebního zákona. Uplatní se tak formálně logický argument a contrario, resp. per eliminationem ve spojitosti s doslovným jazykovým výkladem. Druhý, systematický výklad však vede k opačnému závěru, totiž, že (právě a jen) na území hlavního města Prahy coby vyššího územního samosprávného celku je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, jakož i účastníkem ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, namísto obce právě městské části hlavního města Prahy. Hlavní město Praha pak zůstává nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny coby kraj, tj. vyšší územní samosprávný celek. Ve prospěch právě uvedeného druhého výkladu svědčí pět argumentů: Za prvé (a především): Městské části hlavního města Prahy mají zákonem zaručené právo na účastenství v územních řízeních, týkajících se jejich území [ 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze]. Jestliţe tedy obecná úprava v 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona zaručuje postavení účastníka územního řízení obcím, pak speciální úprava v 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, která platí (právě a jen) pro území hlavního města Prahy, zaručuje postavení účastníka územního řízení městským částem hlavního města Prahy. Jak bylo podrobně vysvětleno v odstavcích 5, 6 a 7 výše, procesní právo obce na účastenství v územním řízení tvoří věcně a logicky nedílný celek (řetězec) s jejími procesními právy na účastenství ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochrany přírody a krajiny a zejména ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. A to z tohoto důvodu, ţe územní řízení vedené stavebním úřadem na jedné straně a správní řízení vedená orgány ochrany přírody a krajiny na druhé straně tvoří z právního hlediska nedílný celek, v němţ rozhodnutí či jiné právní akty orgánů ochrany přírody jsou (předběţným) závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení a to platí zejména pro rozhodování o stavbách v přírodní rezervaci na území městské části hlavního města Prahy. Jinak řečeno, procesní právo městských částí hlavního města Prahy na účastenství v územních řízeních bez souběţného procesního práva na účastenství ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny by bylo nesystémově a nelogicky oslabeno a do značné míry by postrádalo smysl. Městské části hlavního města Prahy by totiţ měly zaručeno procesní právo uplatňovat námitky ve správním řízení ke stavebním či územním záměrům na jejich území jen z hledisek podle stavebního zákona, ale nikoli téţ z hledisek podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tím by byla jejich procesní ochrana výrazně oklestěna. Proto výklad, podle něhož městské části hlavního města Prahy mají jen procesní právo na účastenství v územním řízení, ale nemají procesní právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace na svém území, by postrádal věcnou (tj. materiální) logiku. Vedl by nejen k systémové nekoncepčnosti zákonné úpravy, ale i k neopodstatněnému znevýhodnění (diskriminaci) městských částí hlavního města Prahy v procesní ochraně jejich práva na samosprávu, a tím i v jejich právu na spravedlivý (správní) proces v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojitosti s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Za druhé, postatou i smyslem správního řízení o námitkách k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny je mimo jiné to, ţe 9

10 námitky k ochraně práva na územní samosprávu mohou uplatnit dvě kategorie samosprávných subjektů jednak obce coby základní územní samosprávné celky, jednak kraje coby vyšší územní samosprávné celky. Hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem krajem (čl. 1 bod 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 1 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Pokud bychom tedy připustili výklad, ţe při vyhlašování přírodních rezervací na území hlavního města Prahy můţe námitky směřující k ochraně práva na územní samosprávu uplatnit jen hlavní město Praha, ale nikoli téţ dotčené městské části hlavního města Prahy coby niţší úroveň samosprávných celků na území hlavního města Prahy, připustili bychom zjevnou (a zřejmě i neodůvodněnou) nerovnost v procesním reţimu i ochraně při vyhlašování přírodních rezervací na území hlavního města Prahy na straně jedné a na území všech ostatních 13 krajů v České republice na straně druhé. Zatímco na území všech ostatních 13 krajů by námitky mohly uplatňovat dvě kategorie (úrovně) samosprávných subjektů (tj. kraje a obce), na území hlavního města Prahy by tak mohl učinit jen jediný samosprávný subjekt (tj. jen hlavní město Praha). I tato disproporčnost nasvědčuje, ţe výše zmíněný první (formalistický) výklad postrádá věcnou (materiální) racionalitu a jde proti účelu a smyslu 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Za třetí, v současném, rychle se vyvíjejícím a nepřehledném právním řádu je jazykový a formálně logický výklad jen prvotní fází výkladu zákonných ustanovení a musí být následně doplněn (a případně i korigován) výkladem systematickým a účelovým. Jen kombinace všech těchto čtyř výkladových metod můţe v dnešní době vést ke správnému závěru ohledně (skutečného) obsahu právní normy. Ten se proto leckdy můţe (extenzivně, nebo restriktivně) odchylovat od (doslovného) textu zákonných ustanovení a jejich pojmů. V této souvislosti je třeba odkázat na judikaturu Ústavního soudu: Ústavní soud již ve své dřívější judikatuře (nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 258/03, Pl. ÚS 33/97) konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikaci právní normy. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího obsahu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). V dalším svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 pak Ústavní soud vyslovil přesvědčení, že»soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku.«9 (zvýraznil právní zástupce) Za čtvrté, nepřímo lze argumentovat i tím, ţe Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne č. j. 8 Ao 2/ dovodil, ţe městská část hlavního města Prahy je aktivně legitimovaná k podání návrhu na zrušení zásad územního rozvoje hlavního města Prahy jakoţto opatření obecné povahy k Nejvyššímu správnímu soudu podle 101a a násl. soudního řádu správního 10, ačkoli městským částem hlavního města Prahy ţádný zákon ani platný Statut hlavního města Prahy takové oprávnění výslovně nepřiznává. Jazykový a formálně logický argument v tomto případě nebyl rozhodný. Za páté, výše zmíněný první (tj. jazykový a čistě formálně logický) výklad dokonce vede z věcného hlediska k absurdním důsledkům. Podle něj by totiţ městské části hlavního města Prahy měly ve správních řízeních, při nichţ mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody 9 Srov. nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. III. ÚS 384/ Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění. 10

11 a krajiny v jejich území, slabší procesně-právní postavení (záruky), neţ mají ekologická občanská sdruţení. Totiž, zatímco občanská sdružení (coby soukromé zájmové korporace) mají v těchto správních řízeních zaručeno postavení účastníka na základě 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, městské části hlavního města Prahy (coby veřejnoprávní korporace reprezentující své občany) by v důsledku zmíněného výkladu zákona (zejména 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny) takové postavení neměly vůbec. I z tohoto důvodu je třeba takový výklad odmítnout argumentem ad absurdum. 10. Na území MČ Praha Klánovice v Klánovickém lese a zčásti i ve stávající přírodní rezervaci Klánovický les Cyrilov a Evropsky významné lokalitě Blatov a Xaverovský háj zamýšlí v současné době soukromý investor vybudovat golfové hřiště. V souladu s tím tento investor podal v roce 2010 ţádost o vydání územního rozhodnutí o vyuţití území a územního rozhodnutí o umístění stavby k příslušnému stavebnímu úřadu Úřadu Městské části Praha 21. Územní řízení o této ţádosti se vede pod sp. zn. SZ/UMCP21/16799/2010/SÚ/Ku a v současné době je přerušeno. MČ Praha Klánovice je dlouhodobě a konzistentně pro důslednou ochranu lesního určení pozemků nejen v Klánovickém lese jako takovém, ale především v přírodní rezervaci a v evropsky významné lokalitě, které se v něm nacházejí. Toto stanovisko zastává především na základě rozhodnutí přijatého v místním referendu konaném dne v MČ Praha Klánovice. V místním referendu oprávnění občané MČ Praha Klánovice odpověděli záporně na položenou otázku: Souhlasíte s výstavbou golfového areálu na pozemcích, které jsou v současné době lesními pozemky v katastrálním území Klánovice? Platnost referenda následně potvrdil Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne č. j. 12 Ca 5/ , čímţ autoritativně deklaroval, ţe MČ Praha Klánovice je oprávněna v rámci své samosprávy (samostatné působnosti) vyjádřit se k otázce výstavby golfového areálu na svém území v Klánovickém lese, a tedy i v přírodní rezervaci, která se tam nachází. Uvedené skutečnosti jsou Magistrátu hlavního města Prahy známy z jeho úřední činnosti ( 50 odst. 1 správního řádu). V souladu s 49 zákona o místním referendu 11 jsou orgány MČ Praha Klánovice povinny v rámci samostatné působnosti MČ Praha Klánovice prosazovat přijaté rozhodnutí ve všech procesech a řízeních, a to nejen v probíhajícím územním řízení v postavení účastníka podle 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, ale i ve všech souvisejících správních řízeních podle 71 odst. 3 i 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, jak bylo výše v odstavci 9 v obecné rovině vysvětleno. 11. MČ Praha 21 zastává pro tu část Klánovického lesa, která se nachází na jejím území, obdobné stanovisko, jaké zastává MČ Praha Klánovice pro své území, tj. stanovisko ve prospěch důsledné ochrany lesního určení pozemků a ve prospěch zvláštní územní ochrany jejich přírodních hodnot. Z tohoto důvodu je i ona v rámci svého práva na samosprávu a v rámci svého území oprávněna (i povinna) toto stanovisko prosazovat nejen v případném územním řízení v postavení účastníka podle 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, ale i ve všech případných souvisejících správních řízeních podle 71 odst. 3 i 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to z obdobných obecných důvodů, které byly vysvětleny výše v odstavci Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění. 11

12 Ačkoli soukromí investoři (zatím) neţádají o umístění konkrétních staveb v Klánovickém lese na území MČ Praha 21, MČ Praha 21 nepochybně můţe být v daném ohledu přímo dotčena ve svém právu na samosprávu v probíhajícím řízení o návrhu MHMP OOP na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, a to zejména s ohledem na to, ţe vyhlášením přírodní rezervace bude pro celé její území stanoven zákaz povolovat a umísťovat nové stavby na základě výše cit. 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. 12. Lze tak učinit tyto závěry: Za prvé, ţe na území hlavního města Prahy je třeba pojem obec ve smyslu 40 odst. 2 a 4 a 71 zákona o ochraně přírody a krajiny vykládat (extenzivně) jako též městská část hlavního města Prahy. Za druhé, ţe na území hlavního města Prahy je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny jak hlavní město Praha (v pozici kraje), tak (v pozici obce) městská část hlavního města Prahy, na jejímž území má být přírodní rezervace vyhlášena. Za třetí, ţe účastníkem (ostatních) správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, která se dotýkají území městské části hlavního města Prahy, je též (dotčená) městská část hlavního města Prahy. A za čtvrté, ţe v projednávaném případě mají MČ Praha Klánovice i MČ Praha 21 právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť zamýšlená rezervace má být umístěna mimo jiné na jejich území a dotýká se jejich zákonem zaručeného práva na samosprávu. III./B. Aktivní legitimace k uplatnění námitek na základě 27 odst. 2 ve spojitosti s 36 odst. 2 správního řádu z titulu práva na samosprávu I tehdy, pokud bychom vyloţili platnou zákonnou úpravu (jazykově a čistě formálně) tak, ţe městské části hlavního města Prahy nejsou z titulu práva na samosprávu nositeli procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani účastníky ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojitosti s 27 odst. 3 správního řádu, je zřejmé městské části hlavního města Prahy mají z titulu práva na samosprávu ve všech těchto správních řízeních postavení účastníka na základě obecného a podpůrně použitelného ustanovení 27 odst. 2 správního řádu. V souladu s tím mají v těchto správních řízení zejména právo vyjádřit své stanovisko podle 36 odst. 2 správního řádu, jehož obsahem nepochybně mohou být i meritorní námitky. Proto, pro případ, že by MHMP OOP vyložil platnou zákonnou úpravu tak, že MČ Praha Klánovice a/nebo MČ Praha 21 nejsou nositeli procesního práva k uplatnění námitek na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojitosti s 27 odst. 3 správního řádu, pak MČ Praha Klánovice 12

13 i MČ Praha 21 na základě 28 odst. 1 správního řádu tvrdí, že jsou z titulu práva na samosprávu účastníky správního řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 27 odst. 2 správního řádu a že mají v tomto řízení mimo jiné právo uplatnit námitky na základě 36 odst. 2 správního řádu. Toto procesní tvrzení zastávají z obdobných důvodů, jaké byly podrobně vysvětleny v oddílu III.A.2. odst. 5 aţ 12 výše. Na tomto místě shrnují podstatu těchto důvodů, přičemţ uvádějí: 1. Ust. 27 odst. 2 správního řádu stanoví: Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Vzhledem k zásadě subsidiarity správního řádu podle 1 odst. 2 správního řádu se ustanovení 27 odst. 2 správního řádu pouţije zásadně na kaţdé správní řízení, pokud ho nevyloučí zvláštní úprava obsaţená ve zvláštním zákoně. Zákon o ochraně přírody a krajiny nevylučuje použití 27 odst. 2 správního řádu na správní řízení vedené orgánem ochrany přírody o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle 40 odst. 2 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani na ostatní správní řízení vedená orgány ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ostatně, 40 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění novely provedené zákonem č. 349/2009 Sb., jiţ neobsahuje dřívější ustanovení odstavce 2 věta předposlední, které stanovilo: Účastníkem řízení jsou pouze fyzické a právnické osoby, které proti návrhu uplatnily námitky Podle 2 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze městské části hlavního města Prahy plní v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy mj. úkoly patřící do samosprávy městských částí, tj. do samostatné působnosti městských částí hlavního města Prahy. V souladu s čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR je právo na samosprávu ústavně zaručeným subjektivním právem územních samosprávných celků, a tedy i městských částí hlavního města Prahy. Jde tedy o (subjektivní) právo, jehoţ potenciální přímé dotčení rozhodnutím správního orgánu zakládá účastenství ve správním řízení podle 27 odst. 2 správního řádu. Podle 2 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze městské části hlavního města Prahy v samostatné působnosti pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. 3. Městské části hlavního města Prahy mají v samostatné působnosti zákonem zaručené právo na účastenství v územních řízeních týkajících se jejich území [ 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze]. V souladu s tím podle 89 odst. 2 stavebního zákona uplatňují ve své samostatné působnosti v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce (resp. městské části hlavního města Prahy) a zájmů občanů obce (resp. městské části hlavního města Prahy). Právo uplatnit námitky v územním řízení podle čl. 89 odst. 2 stavebního zákona je tak součástí práva městských částí hlavního města Prahy na samosprávu zaručeného v 2 odst. 1 a 2 a 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR. 12 Srov. 40 odst. 2 věta předposlední zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 349/2000 Sb. 13

14 4. Jak bylo podrobně vysvětleno v oddílu III.A.2. odst. 5 aţ 10 výše, rozhoduje-li se o stavbě v přírodní rezervaci Klánovický les na území MČ Praha Klánovice, pak územní řízení o umístění stavby, vedené stavebním úřadem, na jedné straně a správní řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, vedené orgánem ochrany přírody a krajiny, na druhé straně, tvoří z právního hlediska nedílný procesní celek, v němţ rozhodnutí (popř. nařízení) orgánů ochrany přírody jsou (předběţným) závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení. Zájmů MČ Praha Klánovice a jejich občanů obce se proto - v souvislosti s umístěním stavby golfového hřiště v přírodní rezervaci na jejím území - přímo dotýká nejen územní řízení o umístění stavby, ale (logicky) především samotné zřízení přírodní rezervace na území městské části. Zřízení přírodní rezervace je totiž v daném případě oním primárním právním aktem, dotýkajícím se zájmů MČ Praha - Klánovice a jejích občanů, neboť právě na jeho základě bude (popř. nebude) stanoven i zákaz umísťovat a povolovat nové stavby na celém území přírodních rezervací podle 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. Z tohoto důvodu právě jiţ v probíhajícím správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, vedeném MHMP OOP, bude o tomto klíčovém právním aspektu budoucího územního řízení o umístění stavby golfového hřiště předem závazně rozhodnuto. 5. Právě uvedené argumenty platí obdobně i pro postavení MČ Praha 21 v probíhajícím správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. Zájmů MČ Praha 21 a jejích občanů se totiž v projednávaném případě rovněž přímo dotýká budoucí obecně-konkrétní zákaz umísťovat a povolovat nové stavby na území přírodní rezervace podle 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, jakož i ostatní budoucí obecně-konkrétní zákazy podle 34 odst. 1 cit. zákona. Skutečnost, ţe MČ Praha 21 není v tento moment účastníkem probíhajícího územního řízení o umístění stavby v Klánovickém lese na jejím území na základě 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, není v souvislosti se správním řízením o vyhlášení přírodní rezervace na jejím území podstatná. 6. Z uvedených důvodů se správní řízení vedené MHMP OOP o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les může přímo dotknout práva MČ Praha Klánovice i MČ Praha 21 na samosprávu, konkrétně práva uplatňovat v (probíhajícím, nebo možném budoucím) územním řízení námitky k ochraně zájmů MČ Praha Klánovice a jejích občanů, resp. k ochraně zájmů MČ Praha 21 a jejích občanů, podle 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze. A právě tato moţnost přímého dotčení na (subjektivním) právu je znakem účastenství ve správním řízení podle 27 odst. 2 správního řádu. Opačný výklad by vedl výraznému, nesystémovému a neopodstatněnému zúţení procesní ochrany práva MČ Praha Klánovice i MČ Praha 21 na samosprávu, a tím i k jejich diskriminaci v právu na spravedlivý (správní) proces v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojitosti s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. 14

15 IV. DŮVODY NÁMITEK IV./A. Námitky k navrženému rozsahu ochrany Pokud jde o navržený rozsah ochrany (tzn. navrţené území přírodní rezervace), MČ Praha Klánovice ani MČ Praha 21 nepoţadují v ţádném směru zmenšení navrţeného území, ale naopak namítají dva zásadní argumenty. Za prvé, navržený rozsah území je naprosto nedostatečný z hlediska ochrany Klánovického lesa v souladu se zákonnými požadavky na vyhlašování zvláště chráněných částí přírody podle 3 odst. 1 písm. h), 14 odst. 1 a 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Za druhé, návrh pro svoji nesrozumitelnost a vnitřní logickou rozpornost vyvolává otázku, zda (omylem) neruší stávající přírodní rezervaci v části Cyrilov v rozporu s 45 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. V souladu s tím MČ Praha Klánovice a MČ Praha 21 uplatňují následující námitky: Námitka č. 1: Navržený rozsah rezervace je omezen na několik převážně botanicky charakterizovaných biotopů a v zásadě opomíjí zoologickou jedinečnost Klánovického lesa jako celku. 1. Navrţené území přírodní rezervace se omezuje na ochranu třech druhů biotopů, a to dubového lesa v několika typech (zejména L3.1 Hercynské dubohabřiny a L7.2 Vlhké acidofilní doubravy), lučních porostů (zejména T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky) a mokřadů a drobných rašelinišť s výskytem vzácných druhů rostlin a ţivočichů. 13 Tyto tři druhy biotopů navrhovatel vybral a charakterizoval jako významné převážně z botanického hlediska, tedy jako cenná rostlinná společenstva. 14 Vzácní živočichové jako hledisko ochrany u nich zřetelně figurují jen jako hledisko druhořadé, podpůrné. Takto (tzn. převáţně botanicky) omezenému hledisku územní ochrany pak odpovídá i omezený rozsah navrţeného území rezervace o výměře jen 289 ha: První, západní část navrţené rezervace (tzv. část Blatov) 15 zahrnuje zhruba jen polovinu severozápadní části Klánovického lesa, tj. té části Klánovického lesa, jeţ se nachází západně od zastavěného území MČ Praha Klánovice a severně od ţelezniční tratě Praha - Kolín. Zbývající polovina severozápadní části Klánovického lesa, kde se nachází mimo jiné malá Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka (o rozloze 6,68 ha, včetně ochranného pásma), není do navrţené rezervace zahrnuta a má být jinak ponechána bez zvláštní územní ochrany. 13 Srov. úvodní stránku oznámení MHMP OOP ze dne sp. zn. S-MHMP /2011/OOP/VII/314; dále srov. návrh na vyhlášení přírodní rezervace, bod B) Určení předmětu ochrany a jeho popis ; a dále srov. návrh Plánu péče o přírodní rezervaci PR Klánovický les na období , Ing. Václav Kohlík, 2010 (dále téţ jen Kohlík, V.: návrh Plánu péče ), str Tomu nasvědčuje i bliţší charakteristika jednotlivých druhů společenstev a biotopů v tabulkách na str. 8 9 návrhu Plánu péče. Z nich je zřetelně patrné, ţe pro navrhovatele je určujícím hlediskem botanická stránka daného biotopu, zatímco zoologická stránka zde zcela chybí. 15 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str

16 Druhá, východní část navrţené rezervace (tzv. část Vidrholec) 16 rovněţ zahrnuje zhruba jen polovinu jihovýchodní části Klánovického lesa, tj. té části Klánovického lesa, jeţ se nachází východně od silnice Klánovice Újezd nad Lesy ( Staroklánovická ) a jiţně od ţelezniční tratě Praha Kolín. Zbývající polovina jihovýchodní části Klánovického lesa rovněţ není do navrţené rezervace zahrnuta a má být ponechána zcela bez zvláštní územní ochrany. (Kromě toho, tato druhá, východní část navrţené rezervace je koncipována jako značně nekompaktní útvar ve tvaru obráceného písmene U, doplněného úzkým, podlouhlým výběţkem vedoucím podél ţelezniční tratě Praha Kolín směrem na východ.) 2. Takto přírodovědecky omezeně (tzn. převážně jen botanicky) chápaná územní ochrana a z ní vyplývající omezený rozsah navrženého území rezervace je ovšem v rozporu s pojmovou podstatou přírodních rezervací coby zvláště chráněných území podle 14 odst. 1 a 33 odst. 1 platného zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle 14 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Podle 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví pro zřizování přírodních rezervací dvě zcela obecná přírodovědecká hlediska určitého území. Za prvé: soustředěné přírodní hodnoty. A současně - za druhé: ekosystémy typické a významné pro příslušnou geografickou oblast. Ekosystém jako hlavní hledisko či znak přírodní rezervace (a téţ jako jeden ze základních pojmů ekologie coby vědního oboru) je ovšem definován nejen svojí botanickou sloţkou, ale také (zejména) svojí sloţkou zoologickou, jakoţ i mnoha sloţkami dalšími. Ekosystém je ostatně zákonem definován jako funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. 17 Lze proto učinit dílčí závěr, ţe citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny nedovolují orgánům ochrany přírody omezovat se při zřizování přírodních rezervací jen (nebo převážně jen) na hledisko botanické a (záměrně či bezděčně) opomíjet nebo upozaďovat hlediska jiná, např. zoologická, geologická či geomorfologická, estetická apod. Takový (omezený) přístup ke zvláštní územní ochraně neodpovídá nejen soudobým poznatkům přírodních věd, ale ani platnému zákonu o ochraně přírody a krajiny. 3. Podle řady vědeckých studií a publikací, jakož i podle odůvodnění samotného návrhu na vyhlášení přírodní rezervace 18 a návrhu Plánu péče 19 je celý Klánovický les mimořádně zachovalým a cenným biotopem pro neobvykle velký počet vzácných či 16 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str Srov. zákonnou definici pojmu ekosystém v 3 odst. 1 písm. l) zákona o ochraně přírody a krajiny. Shodná definice je obsaţena i v 3 zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, v platném znění. 18 Srov. bod H) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace. 19 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10 aţ 16, str. 21 aţ

17 hodnotných druhů živočichů a jejich společenstev, a to nejen v rámci hlavního města Prahy, ale dokonce i v rámci celé České republiky. V. Kohlík (zpracovatel návrhu Plánu péče) v této souvislosti uvádí: Celé území je nejvíce hodnotné jeho izolovaností a obrovskou kontinuální plochou lesa. Kontinuálnost plochy lesa vede k vytvoření stabilního mikroklimatu,, k výskytu vzácných a hodnotných rostlinných a živočišných společenstev a ve výsledku dává velký potenciál k autoregulačním procesům.. 20 Prostor Klánovického lesa pro svoji celkovou výjimečnost leží ve středu zájmu biologů od nepaměti. 21 Výskyt druhů nalezených v lokalitě potenciálního golfového hřiště pro některé skupiny organizmů (např. blanokřídlý hmyz, motýli) není, vzhledem k jejich mobilitě a velkému akčnímu rádiu, prostorově omezen pouze na studovanou lokalitu, a lze předpokládat výskyt velké části těchto druhů i v ostatních částech Klánovického lesa, resp. rezervace. 22 A zde je třeba upozornit (a namítnout), ţe lokalita potenciálního golfového hřiště z větší části není, resp. nemá být zahrnuta do navrhované přírodní rezervace, ačkoli sám MHMP OOP, resp. zpracovatel návrhu Plánu péče v právě citované pasáţi potvrzuje, ţe výskyt velké části zaznamenaných druhů lze předpokládat prakticky na celém (!) území Klánovického lesa. 4. Zoologickou jedinečnost Klánovického lesa jako celku v rámci hlavního města Prahy lze prokazatelně demonstrovat na následujících zjištěních, která se opírají o řadu studií a vědeckých článků, z nichţ většina je precizně shrnuta v návrhu Plánu péče. 23 V následujícím stručném přehledu uvádíme výčet skupin vzácných či hodnotných ţivočišných druhů, které ţijí v Klánovickém lese, a nejdůleţitější vědecké poznatky, které se jich týkají: Savci: V. Kohlík v návrhu Plánu péče odkazuje na studii T. Kurase, který uvádí v území 32 druhů savců. 24 Z nich je ochranářsky nejvýznamnější řád letounů (netopýři, vrápenci). Ačkoli publikované studie nespecifikují lokalizaci jejich populací, lze jejich výskyt předpokládat na celém území Klánovického lesa. 25 V návrhu Plánu péče jsou zaznamenány tyto druhy savců ţijící na území Klánovického lesa, z nichţ 7 druhů představuje zvláště chráněné druhy podle zákona: - letouni - vrápenec malý kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr černý - kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr velký - kriticky 26 ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr dlouhouchý silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr hvízdavý silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr rezavý silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr večerní - silně ohroţený druh podle zákona (!), - hmyzoţravci - rejsek obecný, - rejsek malý, 20 Srov. bod H) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace; dále srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str Bylo zde (v prostoru Klánovického lesa) provedeno vysoce nadprůměrné množství biologických průzkumů, inventarizací apod. (srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 21) 24 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26; Kuras, T.: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha Klánovice, Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str V návrhu Plánu péče je chybně zařazen do kategorie silně ohroţených druhů podle zákona. 17

18 - krtek obecný, - jeţek západní, - hlodavci - myšice lesní, - myšice křovinná, - norník rudý, - hryzec vodní, - veverka obecná ohroţený druh podle zákona, - zajíci - zajíc polní, - králík divoký, - šelmy - lasice kolčava, - kuna skalní, - liška obecná, - sudokopytníci - srnec, - prase divoké. V této souvislosti je třeba zdůraznit, ţe především letouni obecně potřebují ke svému ţivotu rozsáhlejší nenarušené plochy. Proto zejména pro ně by výraznější zásah do celistvosti (nenarušenosti) Klánovického lesa znamenal potenciální ohroţení jejich přirozeného vývoje. Ptáci: Celý Klánovický les je v rámci hl. m. Prahy cennou ornitologickou lokalitou. V. Kohlík v návrhu Plánu péče odkazuje na studie V. Řezáče a T. Kurase, které uvádějí výskyt 84 druhů, z toho 55 druhů ptáků v rámci Klánovického lesa pravidelně hnízdí. 27 Za nejcennější druhy lze z hlediska ptáků považovat ty, které jsou vázány na staré dřeviny, tj. datel černý (Dryocopus martius), žluna zelená (Picus viridis), ž. šedá (P. canus), v okrajových částech strakapoud malý (Dendrocopos minor). Z pěvců stojí za zmínku hnízdění žluvy hajní (Oriolus oriolus), lejska šedého (Muscicapa striata) a z posledních let také výskyt krkavce velkého (Corvus corax). 28 V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí těchto 16 zvláště chráněných druhů ptáků vyskytujících se v Klánovickém lese: - holub doupňák silně ohroţený druh podle zákona (!), - krahujec obecný silně ohroţený druh podle zákona (!), - krutihlav obecný silně ohroţený druh podle zákona (!), - skřivan lesní - silně ohroţený druh podle zákona (!), - strakapoud jiţní silně ohroţený druh podle zákona (!), - sýček obecný silně ohroţený druh podle zákona (!), - ţluva hajní silně ohroţený druh podle zákona (!), - jestřáb lesní ohroţený druh podle zákona, - krkavec velký ohroţený druh podle zákona, - lejsek šedý ohroţený druh podle zákona, - potápka malá ohroţený druh podle zákona, - rorýs obecný ohroţený druh podle zákona, - slavík obecný ohroţený druh podle zákona, 27 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26; Řezáč, M.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. MSc., Praha, 2005; Kuras, T.: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha Klánovice, Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str

19 - strakapoud prostřední ohroţený druh podle zákona; Klánovický les je jedinou lokalitou, kde v rámci Prahy prokazatelně hnízdí (!); 29 vzhledem k tomu, ţe ke svému ţivotu vyţaduje rozsáhlejší lesní území, zmenšení lesní plochy by ho potenciálně ohrozilo, - ťuhýk obecný ohroţený druh podle zákona, a - vlaštovka obecný ohroţený druh podle zákona. 30 Kromě výše zmíněných druhů uvádí V. Řezáč ve své studii z roku také tyto další hodnotné druhy ptáků vyskytující se v Klánovickém lese: - puštík obecný a - kalous ušatý. Plazi: Podle návrhu Plánu péče bylo v Klánovickém lese a jeho okolí zjištěno celkem 5 druhů plazů, které jsou všechny zvláště chráněné podle zákona: - zmije obecná kriticky ohroţený druh podle zákona (!!); zmije byla vědecky potvrzena v části Cyrilov, předpokládat se však dá v celé východní části Klánovického lesa, tzn. téţ v části Vidrholec, - ještěrka obecná silně ohroţený druh podle zákona (!), - slepýš křehký silně ohroţený druh podle zákona (!), - uţovka hladká silně ohroţený druh podle zákona (!), a - uţovka obojková ohroţený druh podle zákona. 32 Obojživelníci: V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí: Vzhledem k hojnému zastoupení mokřadních biotopů patří Klánovické lesy k jedné z nejvýznamnějších lokalit obojživelníků v Praze. 33 S odkazem na studie M. Čihaře, P. Harcuby, K. Kerouše, M. Řezáče a V. Strnadové shrnuje, ţe zde bylo zjištěno celkem 8 druhů obojţivelníků, z nichţ 7 druhů jsou zvláště chráněné druhy podle zákona: - skokan štíhlý silně ohroţený druh podle zákona (!), - skokan zelený silně ohroţený druh podle zákona (!), - kuňka ohnivá silně ohroţený druh podle zákona (!), - ropucha zelená silně ohroţený druh podle zákona (!), - čolek velký silně ohroţený druh podle zákona (!), - čolek obecný - silně ohroţený druh podle zákona (!), - ropucha obecná ohroţený druh podle zákona (!) a - skokan hnědý. 34 Hmyz: Klánovický les je cenný z hlediska biodiverzity hmyzu, zejména blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), motýlů a brouků. Za pozornost však stojí i z hlediska výskytu pavouků a mnohonoţek. 29 Srov. Fuchs, R. Škopek, J. Formánek, J. Exnerová, A.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy (aktualizace ), Praha: Česká společnost ornitologická a Consult Praha, 2002, str Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str Srov. Řezáč, V.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. Msc., Praha, Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 12, 16 a Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu Péče, str Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str ,

20 Blanokřídlý hmyz: V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na studie J. Straky, M. Řezáče a Z. Pádra poukazuje na výskyt těchto zvláště chráněných nebo unikátních druhů: - 13 druhů čmeláků (z rodu Bombus) ohroţené druhy podle zákona, - 2 druhy mravenců (z rodu Formica) ohroţené druhy podle zákona, - vosa Allodynerus rossii kriticky ohroţený druh podle IUCN (!), - vosa Stenodynerus chevrieranus kriticky ohroţený druh podle IUCN (!), - dalších 12 druhů ohroţených vos a včel podle IUCN, mj. ţahadlová včela Andrena mitis, parazitická včela Nomada villosa, - dalších 21 druhů zranitelných vos a včel podle IUCN, mj. chladnomilná lesní včela Osmia uncinata, - zlatěnka druhu Chrysis clarinicollis v lokalitě Blatov, jediný nález v celé České republice (!!). 35 Tento druh je specialisty hodnocen jako velmi vzácný v celé Evropě Nález druhu Chrysis clarinicollis je tedy zcela unikátní. 36 V dané souvislosti J. Straka upozorňuje: Vzhledem k velmi dobré schopnosti létat jsou druhy zaznamenané do 500 metrů od studovaného území považovány za druhu, které se s vysokou pravděpodobností na cílovém sledovaném území. V konkrétním případě se jedná o všechny druhy z lokality označené jako Blatov, tedy území Klánovického lesa na katastru obce Klánovice jihozápadním směrem od této obce. 37 Přičemţ uzavírá: Sledované území bylo shledáno jako jednoznačně nadprůměrné ve všech hodnotících kritériích celková diverzita, druhová skladba, včetně vysokého počtu zákonem chráněných druhů a včetně druhu v rámci České republiky zcela unikátního. Takové nadprůměrně hodnocené území je bezpochyby cenné a proto stojí za zachování v nezměněném stavu. Neuvážené narušení biotopu by mohlo způsobit velké negativní změny v druhové skladbě, což se týká zákonem chráněných druhů i druhu pro ČR unikátního. Narušení takovéto lokality by mohlo způsobit v krajním případě i vyhubení druhu Chrysis clarinicolis v České republice. 38 Motýli: V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí: Zvláště díky rozsáhlosti a nenarušenosti území se zdejší fauna motýlů ukázala být ochranářsky vysoce hodnotná. Z indikačně nejvýznamnějších druhů označovaných jako indikátory 1. stupně zde bylo zaznamenáno osm druhů. 39 Ze zvláště chráněných druhů motýlů V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na vědecké studie uvádí tyto: - modrásek bahenní silně ohroţený druh podle zákona (!), - modrásek očkovaný silně ohroţený druh podle zákona (!), - batolec červený ohroţený druh podle zákona, - batolec duhový ohroţený druh podle zákona, - bělopásek topolový ohroţený druh podle zákona - otakárek fenyklový ohroţený druh podle zákona, a 35 Srov. návrh Plánu péče, str a 24-25; Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str Srov. Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str Srov. Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str