PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY A. STUDIE A ANALÝZY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY 31.5.2010 A. STUDIE A ANALÝZY"

Transkript

1 PŘÍLOHA MATERIÁLU DO VLÁDY A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR

2 Obsah 1 Výchdiska prjektu Ppis a cíle prjektu Sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání Pužité metdy a zdrje pr zpracvání analýzy 4 2 Základní parametry fungvání prcesně rganizačníh mdelu systému 5 3 Prvzní mdel fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním vzdělávání Subjekty zúčastněné v prvzním mdelu Přehled všech subjektů zúčastněných v systému ČMZRB a aspekty jejíh začlenění d systému Základní subry činnstí prcesů systému Základní rámec prcesně rganizačníh mdelu Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) Část splácení pskytnutých ZSP Varianty prvzníh mdelu 12 4 Varianty financvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání Ppis variant a pdmínky funkčnsti systému financvání ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání Obecné předpklady a mezení při nastavení parametrů regulatrníh rámce Nákladvá strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání Příjmvá (splátkvá) strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání Struktura ceny (úrku) základní studijní půjčky (ZSP) Transfer peněžních prstředků v rámci příjmvé strany systému financvání pmci studentům Finanční prdukty Definice prušení pvinnsti splácení ze strany abslventa Regulace finančníh mdelu a reprting Varianta A prstředky pskytnuté z veřejných zdrjů Varianta B prstředky pskytnuté privátních zdrjů Varianta C prstředky pskytnuté z veřejných a privátních zdrjů Srvnání variant Řízení rizik při využití veřejných neb privátních zdrjů 50 5 Variantní uspřádání systému regulatrníh rámce (kmbinace prvzníh řešení a mdelu financvání systému) Průběžné financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) Prvzní mdel 52 ii

3 5.1.2 Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) Grafické znázrnění prcesních krků Shrnutí kapitly průběžnéh financvání pmci studentům Splácení pskytnutých ZSP Prvzní mdel Část A: Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) řádné splácení ZSP Grafické znázrnění prcesních krků řádné splácení ZSP Část B: Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) vymáhání nesplacených ZSP Grafické znázrnění prcesních krků - vymáhání Shrnutí kapitly splácení pskytnutých ZSP 76 6 Legislativní prstředí a integrvaný infrmační systém Legislativní prstředí Zhdncení mžných právních frem Centra Infrmační systém 82 7 Vyhdncení jedntlivých variant regulatrníh rámce Ppis hdntících kritérií Bdvé vyhdncení výhdnsti variant regulatrníh rámce Tabulkvé vyhdncení Vyhdncení variant regulatrníh rámce z phledu hdntících kritérií Tabulka rizik realizace jedntlivých variant regulatrníh rámce 90 8 Závěrečné shrnutí 92 iii

4 1 Výchdiska prjektu Kapitla definuje ppis a cíle prjektu tak, jak byly specifikvány p vzájemné kmunikaci mezi klientem a zpracvatelem studie. Dále je zde ppsán sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání, včetně pžadavků na jeh změny. V pslední části tét kapitly jsu uvedeny pužité metdy a zdrje, využité pr zpracvání tét studie. 1.1 Ppis a cíle prjektu Hlavním cílem prjektu je vypracvání studie prveditelnsti variant regulatrníh rámce systému finanční pmci studentům v terciárním stupni za účelem zvýšení efektivity fungvání a financvání vyskéh šklství. Za základní strategické předpklady pr realizaci refrmy terciárníh vzdělávání pvažujeme: Zvýšení kvality a dstupnsti vzdělávání (zejména pr studenty ze sciálně znevýhdněných skupin); Dstupnst a výhdnst pskytvané finanční pmci studentům; Mtivaci dmácích i zahraničních abslventů k práci v ČR; Kntrlvatelné (ve smyslu řiditelné) využívání systému zahraničními studenty (s výjimku studentů ze Slvenska); Zkvalitnění splupráce mezi vyskými šklami a sukrmým sektrem a mezi vyskými šklami navzájem; Vhdnu kmbinaci: Minimální slžitst implementace nvéh systému; Minimální prvzní a finanční nárčnst budvanéh systému; Maximální právní jednduchst; Snahu pliticku průchdnst nvéh systému. 1.2 Sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání V České republice nebyl prudký nárůst studentů v psledních letech dprvázen dpvídajícím nárůstem výdajů, přičemž dšl k nejrychlejšímu pklesu výdajů na studenta v celé OECD. 1

5 Sučasně lze knstatvat, že mechanismus financvání velmi mál akcentuje kvalitu a pptávku a pdíl sukrmých výdajů na terciární vzdělávání zůstává velice nízký. Ačkliv bude pptávku p terciárním vzdělávání v následujících letech slabvat pkračující demgrafický pkles, suběžně a prti tmu bude půsbit řada dalších faktrů: d celkvé pptávky p terciárním vzdělání se bude desetiletí prmítat dlžená, v minulsti neuspkjená pptávka p terciárním vydělávání z řad středšklsky vzdělané ppulace středníh věku; i při sučasném pčtu přijímaných studentů bude České republice trvat něklik desetiletí, než dsáhne pdíl terciárně vzdělané ppulace alespň průměrných úrvní OECD; dále prste pdíl abslventů maturitních brů, kteří budu mít i s hledem na zavádění rámcvých vzdělávacích prgramů dispzice k terciárnímu vzdělávání a budu h pptávat; prste pptávka p dalším vzdělávání u generací, které již terciárníh vzdělání dsáhly, a t v důsledku prdlužvání dby prduktivníh uplatnění jedince; prstu tlaky na zvyšvání frmálních vzdělávacích nárků v řadě prfesí, které dsud vyžadvaly puze středšklské vzdělání; prste rle vzdělání jak faktru kvalitníh splečenskéh živta, uznání a úspěchu; prste kupěschpná pptávka p terciárním vzdělávání uchazečů ze zahraničí; je empiricky dlžen, že náklady vzdělávací činnst na studenta v terciárním vzdělávání mají becný skln růst v dluhém bdbí rychleji než jedntkvé náklady v celé eknmice; při sučasné výši výnsů na studenta nebude český systém terciárníh vzdělávání v dalších letech schpen dstát nárkům na kvalitu ani uspkjit pptávku; Výraznější příliv sukrmých zdrjů d systému terciárníh vzdělávání lze zajistit zavedením šklnéh a zpřístupněním studijních grantů a studentských půjček studentům nezávisle na jejich eknmické situaci. Z Bílé knihy terciárníh vzdělávání dále jasně vyplývá, že nárůst sukrmých prstředků by neměl být náhradu za prstředky veřejné, ale tyt prstředky by měly být puze dplňkem. V sučasné dbě sice půjčky kmerčních bank pr studenty existují, avšak jsu pskytvány na kmerční bázi a nesplňují tak řadu parametrů, které jsu nezbytné pr zpřístupnění tht systému c nejširšímu kruhu žadatelů/studentů. Za základní pžadavky systému studentských půjček lze pvažvat: Univerzálnst - nárk na studentsku půjčku musí mít každý řádný student za stejných pdmínek bez hledu na vlastní a rdinné eknmické zázemí; banka nárk na půjčku nevěřuje na základě bnity či záruk studenta; 2

6 Všebecná dstupnst a bezrizikvst půjček - úrčení a splátkvé pdmínky půjček musejí být dstupné a přijatelné pr naprstu většinu studentů; bezrizikvst chápeme z phledu studenta resp. abslventa ve vztahu k buducí příjmvé situaci; Efektivnst - systém musí být reálně alkačně efektivní, tj. nastavený tak, aby byl zajímavý puze pr ty, kteří půjčky reálně ptřebují; Transparentnst celéh systému. Z phledu iniciace systému půjček na studentské živbytí existují dva základní přístupy: a. půjčky spravvané čistě kmerčním způsbem kmerčním finančním systémem bez přímé veřejné intervence; b. systémy veřejně spravvané. V praxi lze najít zpravidla kmbinaci bu extrémů, tedy systémy kde hraje rli jak sukrmý, tak veřejný sektr. Základní mtivace sukrméh sektru nabízet studentské půjčky je ziskvě rientvaná, ačkliv ziskvý mtiv může mít dluhdbější hriznt (snaha získat včas kvalitní buducí klienty). Veřejný zájem na fungvání systému studentských půjček má jiné důvdy. Mezi hlavní důvdy patří snaha snížit eknmické bariéry v přístupu ke vzdělání a tedy vyrvnání šancí na studium. Další mtivací bývá vyrvnání tku celživtních příjmů a sptřeby bčanů. Dalším důvdem může být snaha zpřístupnit studentům studium v zahraničí. Nastavení knkrétních pdmínek a parametrů má téměř vždy významné důsledky nákladvé a administrativně-realizační, které je třeba důsledně zvážit. Většina zemí EU má zaveden systém studentských půjček se státní intervencí. Systémy se však výrazně liší nejen pdmínkami, ale v důsledku i th, jak velký pdíl studentů těcht systému skutečně využívá. Výzkum studentů vyských škl prvedený v rce 2009 ukazuje, že zájem vzít si půjčku bude z pčátku rzhdně nižší. Ve většině fungujících systémů se splátky dminantně platí až p uknčení studia v kamžiku, kdy jsu abslventi schpni realizvat výdělky. Avšak puze v Maďarsku, Plsku, Velké Británii a Islandu jsu splátky určeny jak pdíl na příjmech abslventa. Jde tedy systémy s kntingenčním splácením, které jsu hlavní inspirací také pr vznikající systém v ČR. Mim evrpské země takvé systémy již delší dbu úspěšně fungují v Austrálii a na Nvém Zélandu. Jde mderní uspřádání, které systémvě eliminuje rizika, kterým by abslventi čelili v případech, kdy nedsáhnu dstatečně vyských příjmů. V dalších evrpských zemích, kde tent systém dsud nebyl zaveden, snižují rizik méně dknalým a méně autmatizvaným systémem ad-hc dsunutím či prminutí splátek. Pměrně aktuální a velice detailní infrmace kntingenčních systémech půjček (Velká Británie, Maďarsk, Austrálie, Německ) uvádí v přehledu Evrpská investiční banka v přílze VII B. Ze srvnání se zeměmi EU patří Česká ke skupině zemí, které nabízejí relativně malý bjem studentských grantů a zárveň nepskytují žádné studentské půjčky (viz. srvnání D9 z Eurydice). Řadí se tak d skupiny zemí jak jsu Španělsk, Prtugalsk, Řeck a Rumunsk, 3

7 které vykazují pdbně jak ČR pměrně vyské eknmick-sciální bariéry v přístupu k terciárnímu vzdělávání. Česku vládní plitiku v tét blasti pprvé výraznějším způsbem akcentvala Bílá kniha terciárníh vzdělávání (BKTV), kteru vláda vzala na vědmí v lednu 2009 a jejíž výchdiska jsu nedílnu sučástí tht materiálu. 1.3 Pužité metdy a zdrje pr zpracvání analýzy Při zpracvání tét analýzy byl využit všech významných dkumentů, které byly v blasti refrmy terciárníh vzdělávání zpracvány tak, aby byly minimalizvány případné nesulady mezi zpracvatelem a expertními týmy zadavatele. Mezi tyt dkumenty patří zejména: Bílá kniha terciárníh vzdělávání; Pririty stanvené MŠMT; Materiály týkající se zahraničních zkušenstí v blasti terciárníh vzdělávání (Maďarsk, Velká Británie, Nizzemí, Slvensk a Nvý Zéland); Pdklady zpracvané členy interníh týmu MŠMT a externími knzultanty; Prgramvé prhlášení a aktuální pririty Vlády ČR. V průběhu prjektu byly stěžejní diskusní kruhy knzultvány frmu wrkshpů a individuálních jednání s věcně příslušnými dbrníky, kteří se rientují na příslušné blasti refrmy vzdělávání. 4

8 2 Základní parametry fungvání prcesně rganizačníh mdelu systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání Kapitla ppisuje základní blasti parametrů, na kterých bude celý návrh systému finanční pmci studentům pstaven a bez kterých by nemhl fungvat. Systém finanční pmci studentům (refrma) musí být zaveden d prstředí, které bude v suladu se základními parametry zajišťujícími bezprblémvé fungvání celéh prcesně rganizačníh mdelu. Parametry tht systému lze rzčlenit d těcht základních blastí: Transparentně definvané prvzní řešení (řídící a administrativní zázemí systému rzpracván v kapitle 3); Vstupní a průběžný kapitál (zdrj kapitálu a předem definvaná nákladnst systému, návratnst a průběžné financvání rzpracván v kapitle 4); Legislativní prstředí České republiky (rámcvě ppsán v kapitle 6); Adaptibilní a bezpečný infrmační systém s pžadvanými daty (kapitla 6); Transparentně definvané finanční prdukty s nastavenými pdmínkami jejich čerpání (kapitla 4). Vztahy jedntlivých parametrů, d kterých bude mdel systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání zasazen, zbrazuje následující brázek (Obrázek 1), včetně naznačenéh variantníh uspřádání. Jedntlivé varianty jsu dále ppsány z hlediska prvzníh mdelu (kapitla 3 a 5) a z hlediska zdrjů financvání (kapitla 4) a následně vyhdnceny pdle předem definvaných kritérií (kapitla 7). SOUČASNÝ MODEL Prvzní řešení Varianta 1 MŠMT řídící a správní rgán, ČMZRB správa finančních tků Varianta 2 MŠMT, Centrum a ČMZRB řídí jedntlivé blasti Legislativní prstředí Infrmační systém Finanční prdukty Varianta 3 Centrum řídící a administrativní rgán celéh systému Varianta A Veřejné zdrje Zdrje financvání Varianta B Privátní zdrje s pdpru státu Variantní uspřádání Varianta C Privátní zdrje s garancemi státu 1-A 1-B 1-C 2-A 2-B 2-C 3-A 3-B 3-C NOVÝ MODEL Obrázek 1 Členění parametrů a jejich variant 5

9 3 Prvzní mdel fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním vzdělávání V kapitle jsu uvedeny subjekty pdílející se na rganizačním zajištění fungvání systému. Dále je uveden výčet činnstí v rámci systému. Následně je ppsán základní prcesně rganizační mdel fungvání systému, který je rzdělen na dvě základní části - průběžné financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání a splácení pskytnuté základní studijní půjčky ZSP (řádné splácení a vymáhání). Na závěr kapitly jsu uvedeny a rámcvě ppsány jedntlivé varianty prvzníh mdelu. 3.1 Subjekty zúčastněné v prvzním mdelu V tét kapitle jsu uvedeny všechny relevantní instituce, které se budu vstupvat d prvzníh mdelu fungvání systému financvání terciárníh vzdělávání Přehled všech subjektů zúčastněných v systému Mezi zúčastněné subjekty patří: Ministerstv financí (MF) jak správce státníh rzpčtu; Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy (MŠMT); Ostatní rgány (Česká správa sciálníh zabezpečení - ČSSZ, finanční úřady - FÚ, zdravtní pjišťvny); Centrum správy financvání pmci studentvi (Centrum) jak instituce dpvědná za řízení administrativně metdickéh fungvání systému; Českmravská záruční a rzvjvá banka (ČMZRB) jak instituce dpvědná za výkn řízení finančních tků a vztahů; Vyské škly (VŠ); Student (pzději Abslvent); Jiné kmerční subjekty zapjené v systému (Obchdní banky). 6

10 3.1.2 ČMZRB a aspekty jejíh začlenění d systému Obecné infrmace ČMZRB ČMZRB byla zalžena v rce 1992 jak specializvaná bankvní instituce na pdpru maléh a středníh pdnikání. V dalších letech se činnst banky rzšířila pdpru v blasti bydlení a financvání rzvjvých prjektů v blasti infrastruktury. ČMZRB má plnu bankvní licenci, devizvu licenci a pvlení k činnsti bchdníka s cennými papíry. Strategie banky je cíleně zaměřená na správu vládních prgramů, je schválená MF, MPO a MMR a služby banky jsu již dnes využívané něklika resrty, včetně MŠMT. ČMZRB úzce splupracuje s ministerstvy, státními fndy, kraji, bankami, hspdářskými kmrami a zástupci pdnikatelské sféry. Pskytuje klientům prstřednictvím více než 200 zaměstnanců bankvní služby na svých pbčkách v Praze, Brně, Hradci Králvé, Ostravě, Plzni a reginálním pracvišti v Českých Budějvicích. Velmi významnu část klientů tvří malí a střední pdnikatelé. Většina akcií ČMZRB je držena státem (72,3%) prstřednictvím tří ministerstev, zbytek pdílu (27,7%) je držen významnými kmerčními bankami. Knkrétní akcináři ČMZRB jsu následující: Ministerstv průmyslu a bchdu (24,25%) Ministerstv pr místní rzvj (24,25 %) Ministerstv financí (23,83 %) Česká spřitelna, a.s. (13%) Kmerční banka, a.s. (13 %) Českslvenská bchdní banka, a.s. (1,67%) Výhdy využití ČMZRB v rámci systému Již v názvu je pslání banky specifikván, jedná se rzvjvu banku, která napmáhá rzvji maléh a středníh pdnikání, rzvji infrastruktury a dalších sektrů eknmiky vyžadujících veřejnu pdpru. Realizace vládních prgramů prstřednictvím ČMZRB zamezuje zvýhdnění kmerční finanční instituce na trhu, pkud je státním rgánem vybrána jak administrátr státníh prgramu. ČMZRB přistupuje ke všem kperujícím subjektům stejně, je tržně neutrální. 7

11 Banka má vytvřené knw-hw pr efektivní správu státních prgramů, jejich mnitrvání a vytváření reprtů pr zadavatele prgramu. V sučasné dbě napmáhá suladu se záměry hspdářské plitiky vlády ČR. Banka, jak svje prdukty, v rámci vládních prgramů, pskytuje záruky za bankvní úvěry, zvýhdněné úvěry, různé frmy finančních příspěvků, dtace atd. V rámci svěřených prgramů vyhledává příjemce pdpr, prvádí jejich vyhdncení jak z hlediska prgramvých pdmínek, tak z hlediska finanční situace, prvádí hdncení uživatelských prjektů, uzavírá smluvy s příjemci pdpr, spravuje a archivuje tyt smluvy, vypřádává finanční nárky, vymáhá splatné phledávky, zádrže a pkuty za nesprávné pužití veřejných prstředků. ČMZRB má připravené mechanismy umžňující zadavatelům prgramů rzhdvat nakládání s prstředky a dhlížet na činnst banky v rámci vyhlášených prgramů a alkvaných prstředků. V ČR je vytvřené právní prstředí pr pskytvání tzv. finančních nástrjů /záruky, zvýhdněné úvěry, příspěvky/, které umžňuje ČMZRB pskytvat tyt prdukty s využitím veřejných prstředků a t malým a středním pdnikům, bcím a bčanům. V případě záruk pr bčany, bude nezbytná drbná úprava legislativy. Banka má tým metdických pracvníků připravených realizvat zadání státních rgánů k řešení vybraných prblémů či dsažení stanvených cílů a t d rzpracvání zadání až p knkrétní výstupy jak jsu knečné znění pdpůrných prgramů, design vhdných nástrjů, příprava smluvní dkumentace se zadavatelem, příprava smluvní dkumentace s uživatelem, příprava smluvní dkumentace s bankami (vyžaduje-li t charakter prgramu). Banka má kapacitu a knw-hw pr realizaci prpagace pdpůrných prgramů jak mezi bankami (prezentace, wrkshpy k zaváděným neb užívaným prduktům), tak ve veřejnsti (web, letáky, prezentace, mediální výstupy). Banka má vytvřenu dstatečnu kapitálvu, technicku i persnální kapacitu pr přípravu i realizaci dalších prgramů. V případě ptřeby je mžn kapacitu banky flexibilně upravit. Banka má svá pracviště v 6 reginech ČR Rizika začlenění ČMZRB d systému pskytvání pmci studentům V majetkvé struktuře vystupují bchdní banky, které zřejmě budu také sučástí systému. Nicméně jedná se puze něklik bank, které půsbí na našem bankvním trhu a tyt by měly nadstandardní přístup k infrmacím celém systému. ČMZRB má svji jasnu představu fungvání systému, nicméně v sučasnsti je uvažván stále celé řadě variant, přičemž tyt mhu být dále v prcesu další přípravy mdifikvány, a t v pdstatě až d legislativníh schválení celéh systému. Pkud djde k psunu, který nebude dpvídat představám ČMZRB, může se stát, že 8

12 tent subjekt bude chtít dstupit d své účasti, případně k tmu, že ČMZRB bude lbvat za varianty, které budu v dané dbě již překnané a neprefervané ze strany věcně příslušnéh rezrtu. Stejným rizikem může být také případná změna ve vedení ČMZRB, které by mhl mít dlišné představy směřvání subjektu. 3.2 Základní subry činnstí prcesů systému V tabulkách uvedených níže jsu uvedeny jedntlivé základní subry činnstí vyknávaných v rámci realizace prcesu pskytvání finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání zainteresvanými subjekty. Tyt činnsti jsu následně v jedntlivých variantách fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání přiřazeny knkrétním subjektům. Pskytvání ZSP (průběžné financvání) Stanvení knkrétních parametrů ZSP (šklnéh / půjček na živbytí) Regulace výše uznatelných prvzních a transakčních nákladů, které prmítají kmerční banky d knečné ceny (úrku) půjček studentům Řízení aktiv a pasiv Zalžení studentskéh účtu Žádst základní studijní půjčku Ověření pdmínek pr pskytnutí půjčky Zajištění garance za studenta (za pskytnutu ZSP) Převd prstředků na studentský účet (ppř. platba zálhvé části dlženéh šklnéh VŠ) Správa infrmačníh systému Tabulka 1 Základní kruhy činnstí v blasti pskytvání ZPS (průběžné financvání systému) Splácení + vymáhání ZSP Infrmace uknčení studia studenta Předpis splátek půjček Splácení půjčky Převd nezálhvé části dlženéh šklnéh Evidence neuhrazených splátek Vymáhání nesplacených dluhů (před uplatněním garancí - tzv. včasné vymáhání) Prplacení garancí státu, ppř. převd finančních rezerv vytvřených z tzv. rizikvé přirážky d systému Vymáhání nesplacených dluhů (p prplacení garancí, tzv. pzdní vymáhání) Odpis nesplacených phledávek Tabulka 2 Základní kruhy činnstí v blasti splácení (vymáhání) pskytnutých ZSP 9

13 3.3 Základní rámec prcesně rganizačníh mdelu Rámec základníh funkčníh mdelu je rzdělen na dvě samstatné části pdle časvě a věcně suvisejících subrů činnstí. Základní prcesně rganizační mdel definující základní činnsti systému finanční pmci studentům v terciárním stupni je mžné rzdělit na tři základní části: A. Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání základní studijní půjčky - ZSP); B. Část splácení pskytnutých ZSP (řádné splácení a vymáhání). V prcesně - rganizačním mdelu mezi sebu splupracují subjekty jak z veřejnéh, tak privátníh sektru. Tyt subjekty mají přiřazeny knkrétní rle a zajišťují výkn knkrétních činnstí definvaných v předchzí kapitle Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) Tat část vychází z předpkladu, že každý student má nárk na základní studijní půjčku (ZSP), a t ve všech typech a frmách studia, včetně studentů sukrmých vyských škl. ZSP bude mci být z phledu studenta získána na pkrytí výdajů spjených se studiem (ZSP na živbytí), ale v buducnu případně také na platbu celéh či části šklnéh (ZSP na šklné). V celkvém bjemu nebude nikdy ZSP pkrývat 100 % minimálních finančních ptřeb studenta. Organizačně je v tét studii část průběžnéh financvání pskytvaných ZSP zajišťvána kmbinací veřejných a privátních institucí. Na začátku prcesu je student, který pdle předem definvanéh pstupu pžádá ZSP. K tmu určená instituce nárk studenta na ZSP schválí a pskytne. Finanční prstředky jsu p té každrčně v předem stanveném termínu průběžné převáděny (p splnění pdmínek ze strany studenta) na studentský účet, kde jsu následně studentem čerpány. V případě zavedení systému placení šklnéh a studentem zvlené varianty platby dlženéh šklnéh, bude v tét fázi z části ZSP na šklné hrazena předem nastavená zálhvaná platba dlženéh šklnéh přím VŠ Část splácení pskytnutých ZSP P uknčení studia (jak úspěšnéh, tak neúspěšnéh) bude v případě, že abslvent (pr účely tht dkumentu je takt definván i neúspěšný student) využíval ZSP, pvinen začít tyt finanční prstředky splácet. Pvinnst splácet vznikne bezprstředně p uknčení studia neb v případě, kdy student začne při studiu realizvat příjmy, které přizná a které překrčí minimální vyměřvací základ. Výjimky případů kdy bude splácení dlžen, musí být předem jasně a přísně vymezeny (jejich nastavení není předmětem tét studie). 10

14 Řádné splácení Prcesně začíná část řádnéh splácení uknčením studia, ppř. v dbě, kdy student začíná realizvat příjmy již během studia ve vyšší hdntě než je minimální vyměřvací základ. Uknčení studia je známen instituci pskytující ZSP. Instituce na základě předem definvaných pdmínek připraví infrmaci pr abslventa výši dluhu, mžnstech a způsbu splácení (případně včetně předpisu minimální splátky), kteru dručí zpět abslventvi. Abslvent začíná ZSP kntingenčně splácet p dsažení příjmu vyššíh než stanvený minimální vyměřvací základ (finanční mdel tét studie předpkládá hrubý příjem min. 15 tis. měsíčně). Pkud abslvent nedsahuje hranice minimálníh vyměřvacíh základu splácí tzv. minimální splátku (v tét studie je stanvena na 500 Kč měsíčně, tj. 6 tis. Kč rčně). Systém řádnéh splácení je předmětem variantníh prvzníh mdelu. Prcesní mdel předpkládá využít systému zdanění příjmů fyzických sb (ppř. alternativně systému sciálníh či zdravtníh pjištění). Vždy se vychází z předpisu splátek, který abslvent bdrží d subjektu, který následně splátky inkasuje. V případě řádnéh splácení ZSP na šklné a zvlení varianty dlženéh šklenéh je nezálhvaná část dlženéh šklnéh převáděna příslušné VŠ ze splácených prstředků (p splacení již VŠ převedené zálhvé části šklnéh). P splacení celé předepsané částky je celý prces financvání pmci studentům pr abslventa uknčen. Vymáhání dluhu Pkud abslvent nebude ZSP řádně splácet, přistupuje instituce, která půjčku pskytla, k vymáhání (tzv. včasné vymáhání). V případě, že včasné vymáhání není úspěšné, nastupuje tzv. pzdní vymáhání, kdy je již p abslventvi pžadván splacení celé půjčky včetně aktuální výše dluhu a dalších pplatků. Prces pzdníh vymáhání je pdpřen aktivitu příslušných institucí, které jsu d systému zapjeny. Pstupné umřvání dluhu (vymžené splátky) bude pstupvat v následujícím přadí: umření dluhu vůči systému průběžnéh financvání pmci studentům (ZSP bez šklnéh); dluh vůči VŠ (dlžené šklné); případně další dluhy (např. u kmerčních subjektů zapjených d systému). Pkud se ani v pzdním vymáhání nepdaří půjčku vymci neb nebude z jiných důvdů splacena, bude tent dluh (phledávka) za abslventem depsána a umřena z k tmu určených finančních prstředků. 11

15 3.4 Varianty prvzníh mdelu V zájmu dsažení maximální efektivity fungvání systému financvání pmci studentům je prvzní mdel (prcesně-rganizační uspřádání) navržen variantně. Varianty vycházejí z definvaných činnstí a subjektů vstupujících d celéh prcesu. Varianty prvzníh mdelu vycházejí puze z rganizačníh zabezpečení činnstí (v tét chvílí nezhledňují další variantní vlivy na systém), a t: V případě Ministerstva financí (MF) není mžné rzsah jeh činnsti varivat, tat instituce bude vždy vystupvat jak správce státníh rzpčtu a jak nadřízený rgán finančním úřadům v případě jejich účasti při splácení či vymáhání splátek ZSP. MF je také partnerem řídícímu subjektu celéh systému pskytvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání při jednání s bchdními bankami nastavení strpů úrků u pskytvaných půjček. Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy (MŠMT) může v celém systému vyknávat více činnstí (zastávat více rlí), a t v závislsti na zvlené variantě prvzníh mdelu (při minimálním zapjení stanvuje puze parametry financvání pskytvání pmci studentů v terciárním stupni vzdělávání, v maximální pdbě zajišťuje všechny činnsti spjené s financváním pmci studentům). Variantní je také zapjení Centra, které v maximální rzsahu zajišťvaných činnstí vyknává vše spjené s financváním pmci studentům neb napak v minimální variantě vůbec nemusí v systému figurvat. ČMZRB vystupuje jak správce finančních prstředků pr pskytvání ZSP, pskytvatel státních garancí, ppř. správce phledávek za studenty. Jeh variantní zapjení suvisí puze s jeh účastí či neúčastí v systému. V případě VŠ a studentů není prstr pr variantní uspřádání, jejich rganizační zapjení v systému je předem jasně dané. U bchdních bank je rzhdující jakým způsbem se budu pdílet na pskytvání zdrjů určených k financvání ptřeb studentů (tj. na pskytvání půjček). Variantně mhu fungvat puze jak administrátři studentských účtů neb v případě jejich maximálníh zapjení v systému jak pskytvatelé kapitálu pr ZSP (tj. využití jejich vlastních zdrjů včetně administrativníh aparátu a reginální bchdní sítě pbček). P shrnutí výše uvedenéh jsu varianty prvzníh mdelu zúženy na rzdělení výknu činnstí mezi MŠMT, Centrum, případně variantní rli a zapjení ČMZRB a bchdních bank. Na základě těcht závěrů jsu navrženy a z hlediska prcesně rganizačníh stručně ppsány následující varianty prvzníh mdelu: 1. Varianta 1: MŠMT jak řídící rgán celéh systému (splupracující s finanční institucí - ČMZRB); 12

16 Varianta 1 předpkládá, že MŠMT je zdpvědné za systém pskytvání. Řízení systému může na MŠMT vyknávat některý ze stávajících útvarů (v rzšířeném slžení), nvě vzniklý útvar (dbr či sekce) neb stávající příspěvkvá rganizace ministerstva (Centrum pr zjišťvání výsledků vzdělávání, Ústav pr infrmace ve vzdělávání apd.). V tét variantě není předpkládán zalžení jiné samstatné instituce (Centra) nezávislé na MŠMT. MŠMT spravuje celý infrmační systém. Správcem finančních prstředků určených na pskytvání ZSP je ČMZRB, které řídí a zajišťuje čerpání půjček, administruje splácení ZSP, pskytuje státní garance, ppř. splupracuje na vymáhání půjček či správě phledávek za studenty. Student žádá ZSP přím na MŠMT, které věří nárk studenta na půjčku a dává pkyn k jejímu prplacení na studentský účet, který je spravván některu z bchdních bank. 2. Varianta 2: MŠMT jak rgán nastavující parametry systému financvání pmci studentům, samstatné Centrum pskytující a řídící finanční pmc studentům a ČMZRB spravující finanční prstředky; Varianta 2 předpkládá, že MŠMT je zdpvědné za nastavení parametrů systému financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání. Průběžné financvání pmci studentům (pskytvání ZSP) řídí samstatná rganizace Centrum, která úzce splupracuje s ČMZRB. Centrum zárveň spravuje celý infrmační systém. ČMZRB zajišťuje finanční perace, spravuje finanční zdrje, využívá k tmu vlastní administrativu a je garantem pskytvání státních garancí. Ve fázi splácení půjček splupracuje s statními zapjenými institucemi v prcesu vymáhání, ppř. prvádí správu phledávek. Student v tét variantě žádá ZSP Centrum, které p věření nárku studenta dává pkyn k prplacení půjčky na studentský účet. 3. Varianta 3: MŠMT jak rgán spravující prstředky ze státníh rzpčtu a nastavující parametry systému, samstatné Centrum, které pskytuje pmc studentům a řídí veškeré finanční tky; Ve variantě 3 je MŠMT zdpvědné za nastavení parametrů systému financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání 13

17 Centrum funguje jak samstatná instituce, která zajišťuje činnsti spjené s pskytváním ZSP jak p stránce administrativně metdické, tak p stránce finanční (tedy včetně řízení finančních tků, pskytvání garancí, správy phledávek a účasti na vymáhání phledávek). Centrum zde funguje jak správce infrmačníh systému. Student v tét variantě žádá ZSP Centrum, které p věření nárku studenta půjčku přím převádí na studentský účet. Varianty prvzní mdelu dále rzšířeny varianty finančních zdrjů využitých k financvání pmci studentům, které jsu dále rzpracvány a blíže ppsány v kapitle 4. 14

18 4 Varianty financvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání V kapitle jsu ppsány varianty z phledu zajištění zdrjů financvání pskytvaných ZPS. Dále jsu uvedeny becné předpklady mezení regulatrníh rámce. Následně je ppsána nákladvá strana ptřeb účastníků v terciárním stupni vzdělávání (tj. kapitálvá ptřeba, kapitálvé náklady a prvzní náklady). Příjmvá strana systému bsahuje příjem splátek, definici pjmu úpadku studenta a ppis transferů peněžních prstředků. Na závěr jsu jedntlivé varianty prvnány pdle základních charakteristik. Tat kapitla kvantitativně analyzuje prblematiku financvání tak, aby byl mžn jedntlivé varianty dlišit. Míra detailu jedntlivých analýz je dána především časvým fndem vymezeným pr tut studii a účelu, ke kterému mají analýzy služit. Pr upřesnění níže uvedených závěrů, zejména struktury úrkvé sazby půjček studentům, by byl nutné prvést detailní analýzu s přesnými vstupy z datvých skladů bankvních institucí půsbících v ČR. Pr účely srvnání variant nebyl nutné zacházet d takvé míry detailu, prt jsu níže uvedené výpčty a analýzy indikativní a především knzervativní. 4.1 Ppis variant a pdmínky funkčnsti systému financvání ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání Ptřeba finančních zdrjů vkladu na financvání systému ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání je stanvena na základě předpkládaných buducích finančních tků, které budu zhledňvat především státem nastavené parametry systému terciárníh vzdělávání (financvané pčty studentů apd.). Pžadavky na kapitál, který bude ptřeba pr zajištění pskytvání finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání, budu dále vlivněny dalšími parametry systému jak jsu nastavení výše strpu ZSP, využívané zdrje kapitálu, vývj na trhu s kapitálem (dhad úrkvé sazby) či zavedení šklnéh včetně systému ZSP na šklné a nastavení předpkládané výše šklnéh. Mezi uvažvané mžné zdrje kapitálu nejsu v dalším textu ani ve finančním mdelu zahrnuty případné prstředky vlžené státem z příjmů z privatizace (a t vzhledem k jejich nejistému určení). Zdrj vstupníh a průběžnéh kapitálu se liší pdle jedntlivých variant: 1. Varianta A - Prstředky pskytnuté z veřejných zdrjů (stát, státní rzpčet, státní garance); 2. Varianta B - Prstředky pskytnuté převážně z privátních zdrjů (finanční kapitál privátních subjektů s pdpru veřejných zdrjů ve frmě financvání implementace systému a garancí v náběhvé fázi); 15

19 3. Varianta C - Prstředky získané kmbinací privátních a veřejných zdrjů (finanční kapitál pskytnu privátní subjekty a stát financuje garance). Hlavní rzdíl mezi běma zdrji financvání je především v mžném fiskálním dpadu: Veřejné zdrje pskytnuté ze státních zdrjů (ze státníh rzpčtu neb státních aktiv) a vstupující d výdajvé stránky státníh rzpčtu (hybridní varianta kmbinace s privátními zdrji předpkládá částečnu účast veřejných zdrjů, ale výrazně nižší než v čistě veřejné variantě); Privátní zdrje zdrje pskytnuté kmerčními subjekty, které se nedtýkají státníh rzpčtu. Aby byl systém půjček (ZSP) funkční, musí být sučasně splněny následující pdmínky: 1. Dstupnst a transparentnst pr všechny právněné studenty, zejména pr studenty ze sciálně znevýhdněných skupin; Dstupnst je definvána jak schpnst uspkjit každéh studenta bez rzdílu stavu jeh finanční situace resp. finanční bnity jeh rdiny (na které je finančně závislý). Pr zabezpečení dstupnsti finančních prduktů všem studentům, kteří ně prjeví zájem, bude zamezen prvádění úvdníh kredit skóringu, tzn. bude půjčen každému studentvi, který bude splňvat kritéria pr přidělení a který si půjčku zažádá, bez zhlednění jeh finanční situace. 2. Finanční udržitelnsti systému (neplatí pr variantu financvání C); Finanční udržitelnst definujeme jak schpnst systému samstatně fungvat bez prgresivní kumulace dluhu, tzn. cena za půjčku (úrk), kteru hradí student / abslvent, pkrývá náklady systému, který se tím stává samfinancvatelný. 3. Maximalizace návratnsti půjčených prstředků zpět d systému. Cílem maximalizace návratnsti půjčených prstředků je zamezit zneužívání a využívání systému pmci studentům těmi, kd pmc neptřebují. Celý systém může být vyvážený a dluhdbě samfinancvatelný puze v případě, že bjem garancí pskytnutých státem sukrmým subjektům nepřesáhne jistu hranici. Navržený systém předpkládá, že bjem prstředků nutný pr financvání garancí bude získán frmu rizikvé přirážky k ceně půjčky. Knečná cena půjčky (úrk včetně rizikvé přirážky) bude studenty akceptvatelná, pkud její knečná výše nebude vyšší než u negarantvaných úvěrvých prduktů na trhu. 16

20 4.2 Obecné předpklady a mezení při nastavení parametrů regulatrníh rámce Obecné předpklady 1 finančníh mdelu financvání systému pskytvání pmci studentům studia v terciárním stupni vzdělávání: Systém pracuje s kntingenčním splácením, kde jsu splátky určeny jak pdíl na příjmech abslventa (tj. čím vyšší příjem, tím vyšší splátka ZSP); Student musí předem znát pdmínky splácení, vědět zda, a pdle čeh se bude vyvíjet úrkvá míra; Jedním z cílů fungvání systému je dsáhnut c nejnižší mžné úrkvé míry (ceny za půjčku) pr studenta a sučasně c nejnižší mžné dtace ze strany státu; Výše pdílu studentů pbírajících sciální stipendium není zhledněna, jedná se frmu sciální pdpry d státu (SR) d systému; Nárk na přidělení půjčky bude mít student za splnění těcht předpkladů: Řádné zapsání d denníh studia studijníh prgramu na české VŠ; Vždy může půjčku žádat maximálně jednu, také v případě, že studuje na více VŠ / prgramech sučasně; Student je bčanem EU; Student nemá příjmy neb sučet jeh příjmů nebude dstačující na pkrytí nákladů spjených se studiem (dkládá čestným prhlášením při žádsti půjčku). Systém bude dále prpjen se systémy FÚ a ČSSZ, kde budu tyt infrmace věřvány. Půjčka bude studentvi připisvána vždy dvakrát rčně (např. k a k ) na základě schválenéh nárku p dbu řádnéh studia. Studie předpkládá dbu studia 5 let (vychází ze standardní délky studia tzv. 3+2, když není v becném předpkladu zhledněn různé mnžství studentů pkračující dále p abslvvání bakalářskéh studia); Průběh splácení vlivní stanvení těcht parametrů: Výše hranice minimálníh vyměřvacíh základu, při jejímž dsažení / překrčení zapčne splácení - čím níže bude hranice nastavena, tím dříve začne pvinnst abslventa splácet; Zda bude / nebude stanvena minimální dba, p níž student / abslvent nejdříve může začít splácet (např. standardní dba studia + 1 rk): 1 Předpklady mhu být ve finální pdbě systému dlišné v závislsti na vývji realizace, na pdstatu regulatrníh rámce tyt změny nemají vliv. 17

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů

Městská část Praha 11. Finální verze. Rámcová studie proveditelnosti výstavby obecních nájemních bytů Rámcvá studie prveditelnsti výstavby becních nájemních bytů Městská část Praha 11 Finální verze 30. července 2012 Přísně důvěrné Ačkliv mhu existvat další kpie a verze tét studie, puze studie ze dne 30.

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky.

bezpečnostní politiku na interní LAN síti, NAC) a řešení komplexní bezpečnostní politiky. Výzva k předkládání prjektů č. 1 vyhlášená v suladu se Zásadami zastupitelstva kraje Vysčina č. 13/10 Pdprvané blasti (tituly): A. BEZPEČNOST ICT A ZÁLOHOVÁNÍ DAT B. VIRTUALIZACE Tématické členění na pdtituly:

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE

www.thunova.cz Kapitola 4 PENÍZE www.thunva.cz Kapitla 4 PENÍZE Histrie vzniku peněz: bartervá směna výměna zbží za zbží nevýhda musíme hledat někh, kd stjí naše zbží vyské transakční náklady kmditní peníze vyčlenění některých typů zbží

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011

Jak funguje léková regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje lékvá regulace v ČR a jak se může vyvíjet? Mgr. Filip Vrubel dbr farmacie 13. 1. 2011 Jak funguje... Regulace cen a úhrad léčiv d r. 2008 Zákn č. 48/1997 Sb., veřejném zdravtním pjištění Zákn

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Žádost o obchodní nabídku

Žádost o obchodní nabídku Žádst bchdní nabídku Splečenství vlastníků jedntek Bytvé dmy Pd Krcínku Klíčvská 913/43, 190 00 Praha 9, IČ: 27418812, Splečnst byla zapsána dne 13.8.1999 v bchdním rejstříku vedeném u Městskéh sudu v

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

Bereme na sebe vaše rizika

Bereme na sebe vaše rizika Bereme na sebe vaše rizika Na c se můžete těšit Kd jsme a čím Jak 2 Přednášející Kd jsme a čím Jan Dubec Člen dzrčí rady EGAP Veducí ddělení pjištění teritriálních rizik 3 22 let pdprujeme český exprt

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013

Analýzy a doporučení. Unipetrol, a.s. Nové ocenění Unipetrol, a.s. Doporučení: Držet Cílová cena: 175 Kč 21.5.2013 Analýzy a dpručení Unipetrl, a.s. Nvé cenění Unipetrl, a.s. Dpručení: Držet Cílvá cena: 175 Kč 21.5.2013 Unipetrl, a.s. Nvé dpručení - držet Předešlé dpručení držet Nvá cílvá cena 175,- Kč Předešlá cílvá

Více

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ...

Domov seniorů Stříbrné Terasy o.p.s., Havlíčkova 1395/30,586 01 Jihlava, -rocní zpráva. Zpráva o činnosti a hospodaření organizace v roce 2011 ... Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30,586 01 Jihlava, rcní zpráva Zpráva činnsti a hspdaření rganizace v rce 2011 '........ >:. \... 1 Dmv senirů Stříbrné Terasy.p.s., Havlíčkva 1395/30, 58601

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00013 Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému

Více

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany:

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany: Smluva uzavření buducí kupní smluvy Níže uvedenéh dne, měsíce a rku uzavřely smluvní strany: 1. Jmén buducíh prdávajícíh, r.č..., bytem., jak buducí prdávající na straně jedné (dále jen buducí prdávající

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Zpracovatel: IVRO, v.o.s.

Zpracovatel: IVRO, v.o.s. POZNESS Pznáním k lepším sciálním službám Zpracvatel: IVRO, v..s. Přílha č. 1 Srvnání sciálních služeb pr seniry na území Jihčeskéh kraje a Dlníh Rakuska Strana 2 1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů

Osnova pro srovnání variant organizace systému úrazového pojištění zaměstnavatelů Osnva pr srvnání variant rganizace systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů Na úvd si dvlujeme zdůraznit, že diskuze nad transfrmací systému úrazvéh pjištění zaměstnavatelů nesmí být zplštěna na puhý diskurz

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK

(příliv kapitálu do danéé země) čím nižší je cena domácí měny, tím větší je po ní poptávka tzn. klesající tvar DCZK PCZK DCZK Kapitla 9 MĚNOVÝ KURZ Měnvý kurz vlivňuje mezinárdní směnu statků a služeb a přesuny kapitálu mezi jedntlivými státy Faktry vlivňující měnvý kurz Vývj mezinárdníh bchdu Vývj hspdářskéh cyklu Vývj reálných

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku

Smlouva o poskytnutí péče o dítě předškolního věku Smluva pskytnutí péče dítě předšklníh věku (uzavřené pdle zákna č. 40/1964 Sb., ve znění pzdějších předpisů) Šklka Ježeček, s.r.., se sídlem Na Králvě 668/5, Praha Slivenec 154 00 IČ 24659215, DIČ CZ24659215

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

Korporátní daně v Evropské unii

Korporátní daně v Evropské unii Speciální analýzy únr 2013 Krprátní daně v Evrpské unii EU OFFICE Česká spřitelna, a.s. Olbrachtva 1929/62 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420 224 641 301 EU_ffice@csas.cz http://www.csas.cz/eu

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více