A MLÁDEŽE STUDIJNÍ CESTA DO ŠVÝCARSKA PARTNERSKÁ ORGANIZACE SAJV...

Transkript

1

2

3 OSNOVA 1. ÚVOD PROJEKT VÝMNA ZKUŠENOSTÍ A KNOW-HOW V OBLASTI VOLNOASOVÝCH AKTIVIT DTÍ A MLÁDEŽE STUDIJNÍ CESTA DO ŠVÝCARSKA PARTNERSKÁ ORGANIZACE SAJV POSLÁNÍ, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A SLUŽBY PROJEKTY SAJV Jugendsession Aktion 72 Stunden Voilà Ostatní projekty SAJV PARLAMENT MLÁDEŽE VE ŠVÝCARSKU VILLA YO YO ST. GALLEN POSLÁNÍ, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A SLUŽBY IDENTIFIKACE VYUŽITELNÉ DOBRÉ PRAXE V INNOSTI ŠVÝCARSKÝCH PARTNER A DOPORUENÍ PRO JEJÍ APLIKACI V KONTEXTU INNOSTI SV,DDM PROJEKT JUGENDSESSION PROJEKT 72 HODIN PROJEKT VOILÀ INNOST VILLA YO YO ST. GALLEN ZAVÁDNÍ AKTIVIT INSPIROVANÝCH STUDIJNÍ CESTOU DO INNOSTI SV, DDM SV KORUNKA SV OSTRAVA - ZÁBEH DDM OSTRAVA - PORUBA SV OSTRAVA MORAVSKÁ OSTRAVA (SV OSTRILOVA) POPIS DALŠÍCH MOŽNOSTÍ ZAPOJENÍ SV DO MEZINÁRODNÍCH AKTIVIT PROGRAM CELOŽIVOTNÍ UENÍ COMENIUS Grundtvig PROGRAM MLÁDEŽ V AKCI Vzdlávání a vytváení sítí mezi pracovníky s mládeží (Akce 4.3) PROGRAM EVROPA PRO OBANY Setkávání oban v rámci partnerství mst NORSKÉ FONDY A FONDY EHP PROGRAM ŠVÝCARSKO-ESKÉ SPOLUPRÁCE DALŠÍ MOŽNOSTI MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI ZEMMI A REGIONY... 39,40 SEZNAM VYUŽITELNÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJ A PUBLIKACÍ SV-Stedisko volného asu DDM-Dm dtí a mládeže 2

4 3

5 1. Úvod Dvod vzniku, popis cíl publikace a metody sbru a zpracování dat. Pedkládaný text pedstavuje jeden z výstup projektu Exchange of experiences and know-how in the field of leisure activities provided for children and youth (Výmna zkušeností a know-how v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže dále jen Výmna zkušeností), který v období duben 2012 až kvten 2013 realizovalo statutární msto Ostrava ve spolupráci s dalšími partnery. Konkrétn se jedná o dílí výstup z aktivity projektu. 2 Zavedení nových nástroj pro vtší informovanost a zapojení mládeže a navázání mezinárodních kontakt, který velmi úzce souvisí s aktivitou. 1 Studijní cesta do Švýcarska a aktivitou. 4 Studijní cesta švýcarských expert do R a konference. Publikace si klade následující cíle: 1. Identifikovat píklady dobré praxe v innosti švýcarských partner projektu a poskytnout doporuení, jak tyto projekty/aktivity využít v innosti stedisek volného asu zizovaných statutárním mstem Ostrava; 2. Nastínit další možnosti mezinárodní spolupráce využitelné ostravskými stedisky volného asu a domem dtí a mládeže; 3. Poskytnou základní pehled grantových program a finanních nástroj zamených na podporu práce s mládeží v mezinárodním kontextu. Informace obsažené v tomto sborníku vychází z nkolika zdroj. Jedná se o rešerši v dostupné literatue a internetových zdrojích informujících o mezinárodní práci s mládeží a její podpoe. Pedevším však bylo využito informací zveejnných na webových stránkách švýcarských partner, informací z jejich propaganích a odborných materiál a osobních konzultací. Všechny zdroje informací jsou pehledn uvedeny na konci textu. Dále byly pro obsah této publikace využity osobní, telefonické i ové konzultace pracovník odboru sociálních vcí, školství, sportu a volnoasových aktivit (oddlení školství sportu a volnoasových aktivit) Magistrátu msta Ostravy s editeli a pracovníky stedisek volného asu a domu dtí a mládeže, kteí se úastnili 4

6 studijní cesty do Švýcarska a s pracovníky švýcarských partnerských organizací. 2. Projekt Výmna zkušeností a know-how v oblasti volnoasových aktivit dtí a mládeže Projekt švýcarsko-eského partnerství Výmna zkušeností je ukázkovým výsledkem dlouhodobého úsilí statutárního msta Ostrava o podporu a další rozvoj volnoasových aktivit pro dti a mládež. Region Ostravska dlouhodob patí v eské republice k nejaktivnjším oblastem ve vzdlávacím programu EU Mládež v akci, do kterého se zapojuje mj. prostednictvím stedisek volného asu a domu dtí a mládeže. Podání projektu zacíleného na výmnu zkušeností s mezinárodními partnery do Programu švýcarsko-eské spolupráce se v tomto kontextu jeví jako další krok msta Ostravy smrem k zapojení do evropské spolupráce v práci s dtmi a mládeží. Koordinaci projektu za statutární msto Ostrava zajišovalo oddlení školství sportu a volnoasových aktivit, které je souástí odboru sociálních vcí, školství, sportu a volnoasových aktivit. Msto dále pizvalo do projektu stediska volného asu a dm dtí a mládeže, jichž je zizovatelem: Stedisko 5

7 volného asu Korunka, Ostrava Mariánské Hory, p.o. a jeho další 2 stediska Stedisko pírodovdc a Stedisko turistiky, Stedisko volného asu, Ostrava Zábeh, p.o., Stedisko volného asu, Ostrava - Moravská Ostrava, p.o. a Dm dtí a mládeže, Ostrava Poruba, p.o. Hlavním švýcarským partnerem spolupracujícím na projektu byla organizace Schweizerische Arbeitsgemeinschaft der Jugendverbande (dále jen SAJV) sídlící v Bernu. Souástí projektu byla i návštva nízkoprahového zaízení Villa YoYo sídlící v St. Gallen. Program projektu se sestával ze ty hlavních aktivit: 1. Studijní cesty ostravských úastník do Švýcarska; 2. Zavedení nových nástroj pro vtší informovanost a zapojení mládeže a navázání mezinárodních kontakt; 3. Zízení informaního centra pro mládež a zahájení jeho aktivity; 4. Studijní cesty švýcarských expert do R a závrené konference. K hlavním hmatatelným výstupm projektu se adí aplikace konkrétních poznatk do praxe jednotlivých stedisek volného asu a domu dtí a mládeže, nov zízené Informaní centrum pro mládež v rámci Stediska volného asu Korunka a vydání sborníku ze závrené konference. Projekt probíhal od dubna 2012 do kvtna 2013 a celkové náklady na realizaci dosáhly cca 1,2 milionu K. 3. Studijní cesta do Švýcarska Studijní návštva zástupc msta a pedagog volného asu u švýcarských partner, která probhla od 18.6 do , pedstavuje pro projekt klíovou aktivitu. Návštva umožnila penos know-how a výmnu zkušeností v oblasti rozvoje volnoasových aktivit a stala se tak východiskem pro vydání sborníku. 6

8 Studijní cestu absolvovalo celkem 15 eských úastník: jednalo se o pracovníky Magistrátu msta Ostravy, pracovníky zapojených stedisek volného asu a domu dtí a mládeže (každé stedisko vyslalo jednak zástupce managementu a jednak zástupce pedagog volného asu) a jednoho tlumoníka. První den po píjezdu do Bernu se eská delegace seznámila obecn s misí a základními innostmi hlavního partnera - švýcarské organizace SAJV, která je stešní platformou mládežnických organizací a subjekt pracujících s mládeží ve Švýcarské konfederaci. eští úastníci na oplátku prezentovali své organizace a situaci mladých lidí v R. Druhý den strávili úastníci opt v SAJV. Program byl již specificky zamen na innost švýcarského parlamentu pro dti a mládež (projekt Jugendsession) a zastupování zájm mládežnických organizací na rzných politických úrovních. Tetí den strávili úastníci návštvy v oteveném volnoasovém centru Villa Yo Yo v St. Gallen. Poslední den ped odjezdem se ostravští návštvníci zapojili do semináe Mládí a obanství: cesty motivace mládeže k úasti v civilní spolenosti. 7

9 4.Partnerská organizace SAJV 4.1 Poslání, obecná charakteristika a služby Schweizerische Arbeitsgemeinschaft der Jugendverbande (Švýcarské pracovní spoleenství mládežnických organizací, SAJV) je stešní platformou švýcarských mládežnických organizací a subjekt pracujících s mládeží. Vykonává tak podobnou roli jako eská rada dtí a mládeže v R. Moto SAJV zní Kompetentn a angažovan pro mládež a ve své misi deklaruje jako své hlavní cíle rozvoj participace dtí a mládeže na všech aspektech života spolenosti, podporu dobrovolnictví dtí a mladých lidí a rovnost šancí v pístupu mladé generace ke vzdlání a pracovním píležitostem. Své aktivity cílí SAJV pedevším do tech oblastí: praxe v práci s mládeží, politická a advokaní práce a práce s veejností. V práci s mládeží se vnuje pedevším šíení a zprostedkování nabídek svých len a partner mladým lidem, organizuje však také vlastní projekty (viz níže). Pi svých politických a advokaních aktivitách se SAJV zapojuje jako expert do nejdležitjších struktur týkajících se mládeže a práce s mládeží na kantonální, národní i mezinárodní úrovni. V oblasti práce s veejností SAJV prostednictvím tradiních i nových médií upozoruje na názory a problémy mladé generace a usiluje o zviditelnní toho, ím mladí lidé pispívají spolenosti. 8

10 SAJV funguje jako demokratická instituce zastupující zájmy 65 lenských organizací z celého Švýcarska. Dozor nad inností organizace vykonává správní rada složená z 9 zástupc lenských organizací. Odbornou a kontrolní innost SAJV podporují dv specifická grémia: výbor pro mezinárodní otázky InterKo a Komise pro kontrolu úetnictví a ízení. Tým SAJV sestává z 15 zamstnanc. SAJV poskytuje svým lenm zdarma nkteré služby, jako napíklad vzdlávací semináe a konzultace, nástroje pro síování a sdílení kontakt, informaní kanály a produkty jako tiskoviny, monitoring médií a politiky ve vztahu k dtem a mládeži. lenové mohou také využívat infrastrukturu, kterou jim nabízejí budovy SAJV v Bernu a Lausanne. Interní struktura SAJV Výbor pedsednictví Tým generální tajemník 9 len 3 osoby pod generál. tajemníkem dobrovolná práce strategie a orientace agentury 15 spolupracovník výkonný orgán Financování lenské píspvky od lenských organizací Úastnické poplatky za úastníky projektu (mládež) Obecní smlouva s veejnou správou (struktura-podprné fondy / strukturální administrativní financování) Projekt zamený na veejné financování Projekt zamený na soukromé financování spoleností a nadací Sponzorování jídla a vybavení spolenostmi 9

11 Prodej služeb (odborné, publikace, materiál), lenským organizacím, partnerm a dalším diverzifikované finanní prostedky na rzných úrovních v závislosti na rozmru projektu (místní, národní, regionální, evropské, mezinárodní) Výzvy Ve vztahu k vládám / veejným prostedkm: Nekousat ruku, která Vás krmí vs. nezávislost, Dlouhodobé financování Udržitelnost vs. inovace Mix mezi strukturálními fondy a projektov orientovanými fondy 4.2.Projekty SAJV Rozsah a úel této publikace neumožují podat vyerpávající informace o všech níže uvedených projektech SAJV. Smyslem této ásti je tedy spíše pedstavit základní myšlenku projektu a upozornit na nkteré jeho souásti, metody i výstupy, které by mohly být inspirativní a teoreticky penositelné do prostedí R Jugendsession Projekt Jugendsession ( Zasedání mládeže ) vychází z myšlenky podpoit politickou participaci mladých lidí a dát jim píležitost kontaktu s reálnými politickými rozhodovacími strukturami. Nabízí se tak jeho srovnání s parlamenty dtí a mládeže, které fungují v mnoha evropských zemích vetn R a Švýcarska. Organizace projektu Jugendsession však vykazuje adu specifik, které jej odlišují od ostatních iniciativ s obdobnými cíli, nap. Národního parlametnu dtí a mládeže R. Za názvem Zasedání mládeže se skrývá dvoudenní valné shromáždní dvou stovek zástupc mládeže ve vku let ve švýcarském parlamentu (Bundeshaus). Zajímavý je hned zpsob nominace úastník. SAJV jako 10

12 koordinátor projektu zveejuje na webu v dostateném pedstihu jednoduchý formulá, prostednictvím kterého se mohou zájemci registrovat. Výbrová kritéria se striktn omezují na vk, kanton, ze kterého zájemce pochází, mateský jazyk, pohlaví a dosažené vzdlání. Smyslem je získat maximáln vyváženou skupinu mladých lidí podle tchto ukazatel. Pedchozí politická innost i angažovanost, jakož i lenství v mládežnických organizacích i politických stranách nehrají pi výbru roli. Dalším zajímavým aspektem je legislativní zakotvení projektu. Každoroní realizace Jugendsession se opírá nejen o dvacetiletou tradici, ale také o rozhodnutí parlamentu, na základ kterého je projekt pevnou souástí každoroního parlamentního programu a pedstavuje jedinou akci svého druhu, kdy v parlamentu krom volených poslanc zasedají také externí, nevolení zástupci mladých lidí. Základem každé smysluplné politické diskuse je téma, které je uchopeno prostednictvím kvalitn pipravené argumentace. Témata pro pípravu Jugendsession picházejí z regionálních zasedání na pti místech Švýcarska, která bezprostedn pedcházejí celostátnímu zasedání. Každé z tchto zasedání vyšle na národní úrove maximáln 3 témata s peliv zpracovaným šanonem relevantních informací. Pi píprav tchto materiál se mladí lidé mohou spolehnout nejen na podporu SAJV jako koordinátora projektu, ale mají k dispozici také odborníky ze státních institucí, neziskových organizací, pop. soukromé sféry. Napíklad pro téma Vyhoštní odmítnutých žadatel o azyl poskytly tematické partnerství Spolkový úad pro migraci a obsahovou podporu Národní komise pro ochranu ped muením. K dalším diskutovaným tématm roníku 2012 patilo nap.: vztah Švýcarska a Švýcar k mezinárodním korporacím, dopady výkonnostn orientované spolenosti na zdraví obyvatel, uzavení atomových elektráren a obnovitelné zdroje energií nebo násilí sportovních fanoušk. Cílem diskusí bhem Jugendsession není pouze piblížit mladým lidem atmosféru místa, kde se vaí politika a dát jim píležitost rozvinout si konkrétní dovednosti, ale také docílit konkrétních zmn nebo alespo iniciovat další diskusi o nich na reálné politické úrovni. Jugendsession formuluje problémy mladých lidí a jejich návrhy na jejich ešení prostednictvím návrh tzv. statement (prohlášení), petic nebo pímo návrh konkrétních projekt. 11

13 Všechny tyto nástroje jsou na konci zasedání pedány zástupcm parlamentu. Follow-up tchto návrh má na starosti 15ti-lenný tým Forum Jugendsession, složený z mladých dobrovolník, bývalých úastník plenárního zasedání. K zasedání Jugendsession jsou obvykle piazeny i další doprovodné akce. V roce 2011 to byly napíklad pódiové diskuse s mladými kandidáty federálních voleb (do 25 let vku), které se konaly na veejných prostranstvích a daly tak nejen mladým, ale i ostatní široké veejnosti píležitost konfrontovat svoje názory s názory mladých politik a pesvdit se o tom, že mladí lidé do politiky chtjí a umí mluvit a zasahovat. Dále se u píležitosti Jugendsession koná vyhlášení ceny mládeže Prix Jeunneuse pro politika, který se v daném roce nejvíce zasloužil o zohlednní zájm mladých lidí v politice. V roce 2012 tuto cenu získal Mathias Reynard, ve svých 25 letech nejmladší poslanec federálního parlamentu a pedseda výboru pro otázky dtí a mládeže. V neposlední ad doprovází Jugendsession také soutž IdeaContest, v jejímž rámci mohou mladí lidé navrhovat konkrétní projekty na zlepšení situace v nkteré oblasti (v roce 2012 to byla nap. oblast Bezpenosti na internetu a ochrany autorských práv). Nejlepší z tchto projektových návrh, vybrané odbornou porotou, pak obdrží financování z národních grantových program. V neposlední ad stojí za zmínku dlouhá ada partner ze státní, neziskové i komerní sféry, která se na Jugendsession podílí nebo ji nejrznjšími zpsoby podporuje. Mezi nimi nechybí Spolkový ústav pro sociální zabezpeení, prestižní nadace Stiftung Mercator, podporující vdu a výzkum, ochranu životního prostedí a práv oblast dtí a mládeže, nebo mediální koncern Swisscom Aktion 72 Stunden Projekt Akce 72 hodin s podtitulem A Švýcarsko bude vzhru nohama je postaven na v podstat velmi jednoduché myšlence, že poteby daného místa znají nejlépe sami jeho obyvatelé a sami je také dokážou efektivn ešit prostednictvím dobrovolného zapojení. Zvlášt významnou cílovou skupinou jsou v tomto ohledu dti a mladí lidé, kteí si prostednictvím zapojení do projektu mohou vytvoit pozitivnjší vztah k místu, kde žijí, vyzkoušet si nové vci pi práci ve skupin a ješt zažít spoustu zábavy a adrenalinu. Projekt, který vznikl v 90. letech v Nmecku, v roce 2002 peskoil do sousedního Rakouska a v souasnosti se šíí i do dalších zemí vetn Rakouska a eské 12

14 republiky, je postaven na jednoduchém principu: každý mže upozornit na nco, co se mu nelíbí, co by bylo poteba zlepšit nebo kde by bylo teba pomoci. Zárove mže zorganizovat skupinu lidí ze svého okolí a pokusit se danou situaci ešit prostednictvím dobrovolnické práce. Takových spontánních dobrovolnických iniciativ jist probíhá znané množství, v podstat neustále a všude kolem nás. Projekt 72 hodin tyto iniciativy nejenom stimuluje, ale smuje je také do velmi konkrétního a omezeného asového rámce tí po sob jdoucích dn (vtšinou pátek + sobota + nedle). Nabízí také jednu zastešující znaku, pod kterou je možné tyto typov, tematicky a geograficky nesmírn rozmanité aktivity prodat místním, regionálním i celostátním médiím a mobilizovat tak ve prospch projektu a jeho dílích aktivit mnohem širší veejnost. Koordinátoi místních projekt jsou navíc motivování ke vtažení co nejširšího spektra aktér do projektu, který má tak za cíl posílit místní komunitu propojením a spoluprací oban, neziskového, státního a podnikatelského sektoru. Dalším cílem projektu, který míí specificky na dti a mládež, je otevít jim dvee mládežnických organizací a subjekt pracujících s dtmi a mládeží, zvlášt v mimoškolní oblasti, protože práv tyto organizace a instituce se do projektu 72 hodin nejastji zapojují. Mladé lidi má k projektu pitáhnout také jeho adrenalinová složka, která spoívá v tom, že je poteba asto nároné projekty realizovat bhem relativn krátké doby, vtšinou bez zvláštních finanních prostedk a specifických expertních dovedností ve skupin, kterou asto spojuje pouze prvotní nadšení pro daný nápad. Na tuto stránku projektu pokládal draz práv projekt Akce 72 hodin ve Švýcarsku v roce 2010, který koordinovala SAJV. K dalším cílm švýcarského projektu se adilo vytvoení píležitostí pro zapojení mladých lidí s omezenými píležitostmi (nap. mladých migrant) a posílení mimoškolního vzdlávání v nkterých kantonech Švýcarska. Díky dynamické a asto zábavné povaze aktivit, jejich blízkosti k místní komunit a jejím problémm a okamžité hmatatelnosti a viditelnosti výstup vlastní dobrovolné práce skrývá projekt 72 hodin obrovský potenciál k zapojení dtí a mládeže, rozvoji jejich kompetencí a posílením vztahu k místu kde žijí. 13

15 4.2.3.Voilà Voilà je program zamený na podporu zdraví a prevenci užívání návykových látek, který cílí na organizace pracující s dtmi a mládeží ve 20 kantonech Švýcarské konfederace. Hlavní cílovou skupinou jsou pedevším mladí vedoucí dtských tábor. Hlavní myšlenkou programu je podpoit nejen fyzickou kondici, ale také všestrann zdravý vývoj osobnosti dtí a mladých lidí. Zdraví je tak v programu chápáno jako komplexní, celostní fenomén zahrnující fyzické, psychické i sociální blaho dtí a mládeže. Druhým dležitým konceptem, na kterém program staví, je self-efficacy (nm. Selbstwirksamkeit, esky nejastji pekládáno jako vnímaná osobní úinnost ), který vytvoil v 70. letech 20. století kanadsko-americký psycholog Albert Bandura. Jde o schopnost dvry ve vlastní schopnosti, ve vlastní zpsobilost jednat zpsobem nezbytným k dosažení njakého cíle, zvládnutí njaké situace i úkolu v nejširším slova smyslu. lovk s vysokou mírou této vlastnosti má optimistický životní postoj, lépe zvládá životní tžkosti, je mén náchylný k pasivit i depresím, což se odráží v kvalit jeho života. Z tohoto konceptu pak vycházejí zásady vzdlávání v programu Voilà. Patí k nim zejména: Participativní pístup na táborech vedených podle programu Voilà dostávají dti a mladí píležitost zapojovat své poteby bezprostedn do mezilidských vztah a tak je konkrétn spoluutváet. Tím si osvojují dležité kompetence potebné pro svj zdravý vývoj. Empowerment tento tžko peložitelný anglický výraz odkazuje ke schopnosti lovka odhalovat v sob a rozvíjet silné stránky a tyto pednosti pak integrovat do svého sebepojetí. Na táborech vedených podle programu Voilà jsou dti cílen vystavovány rozmanitým výzvám (nap. nároné outdoorové aktivity), aby si mohly vyzkoušet a osvojovat nové schopnosti a zárove si vytváeli pozitivní sebeobraz. Genderov pimené nabídky ke zdravému vývoji v pojetí programu Voilà patí také správné vnímání vlastního a opaného pohlaví. To však neznamená pouze zohledovat ve vzdlávacím procesu rozdílné zpsoby chování a života dívek a chlapc, ale na druhou stranu také podporovat neekané potenciály, které nemusejí být konformní tradiním genderovým oekáváním a rolím. 14

16 Jít píkladem Vedoucí na dtských táborech se v programu Voilà uí pracovat s vdomím, že jsou pro své svence vedle rodi, sourozenc, uitel a vrstevník dležitými vzory. Proto je dležité, aby jejich chování bylo za všech okolností v souladu se zdraví podporujícími principy programu. Neustálý vývoj podpora zdraví jako komplexního fenoménu je pomrn mladým pístupem, který vyžaduje neustálé sledování nových poznatk, testování metod a prbžné pizpsobování programu Voilà nejnovjšímu stavu poznání Ostatní projekty SAJV Krom výše podrobnji charakterizovaných projekt koordinuje SAJV i další projekty pro mládež. Projekt Youth Rep vysílá každým rokem 3 zástupce mladých lidí ze Švýcarska do struktur OSN a dalších mezinárodních organizací, aby sbírali informace a zkušenosti, o kterých následn informují mladé lidi doma. Projekt Speak out se zamuje výhradn na nezletilé žadatele o azyl, kteí pobývají ve Švýcarsku bez zákonných zástupc a nabízejí jim workshopy a setkání s mladými politiky, pracovníky úad, policisty apod., aby mohli spolen s nimi diskutovat o problémech, se kterými se potýkají, a hledat jejich ešení. Ostprojekt je vlastn fond na podporu malých projekt mladých lidí z balkánských zemí. Ron se rozdlí cca CHF na realizaci iniciativ mládeže v Albánii, Bosn a Hercegovin, Kosovu, Makedonii, Srbsku, Moldavsku a erné Hoe. Projekt Varietà pomáhá švýcarským organizacím pracujícím s dtmi a mládeží se více otevírat jiným kulturám a mladým cizincm, kteí tvoí více než 25 procent populace mladých lidí ve Švýcarsku. Více o projektu lze nalézt na stránkách Vzhledem ke specifickému kontextu, ve kterém jsou tyto projekty realizovány, se jejich penositelnost do prostedí stedisek volného asu v R jeví jako výrazn omezenjší, než je tomu u projekt Jugendsession, 72 Studen a Voilà. Proto se o nich na tomto míst nezmiujeme podrobnji. 15

17 4.3 PARLAMENT MLÁDEŽE VE ŠVÝCARSKU Ureno PRO mládež, VEDEN mládeží neutrální, co se týe politické strany: «Cílová politika místo stranické politiky» možnost úasti mladých lidí národnost není relevantní vk mezi 12 a 25 let pod vedením mladých lidí místní, regionální a kantonální legáln: veejné nebo soukromé (sdružení) diskuse píležitostí a možnosti návrh na legislativní orgán politika a události (kultura / sport) rozpoet mezi 2'000 až 100'000 CHF 16

18 Píklady: JupF : Parlament mládeže z Fraubrunnen Regionální Rozpoet cca 5000 CHF Od roku 2008 Mladý, malý, aktivní 12 aktivních len vk mezi 13 a 19 let Komise: pedsednictví, pokladník, tajemník Valná hromada = projektové skupiny Schze každé 2-3 týdny Jugendrat Baselland Komise kantonálního výkonného orgánu Kantonální 9 len Vk mezi 14 a 26 let Zvolen kantonálním výkonným orgánem Organizuje mládežnické zasedání 17

19 Jugendrat Lausanne Regionální Rozpoet cca Od roku 2010 Mladí, aktivní 20 aktivních len, 70 len vk mezi 13 a 25 let Komise: pedsednictví, pokladník, tajemník + 4 lenové výkonné rady Valné shromáždní (jednou za msíc), projektové schzky (=projektové skupiny) Píklady projekt parlamentu mládeže Noní autobusy Skatepark Vyhrazené zóny pro malování Koncerty Otevené kino Autobusová doprava do lyžaských stedisek Kantonální zasedání mládeže (návrhy, petice, úast na komisích) 18

20 Federální Zasedání mládeže Co je Zasedání mládeže? Nejdležitjší národní platforma pro úast mládeže 200 úastník z celého Švýcarska vk let Plénum v Bundeshaus (= federální parlament) v Bernu Poádá SAJV s mladými dobrovolníky Cíle Vysvtlete dosplým, jak jejich názor mže ovlivnit politická rozhodnutí. Seznamte se s dalšími mladými lidmi, kteí mají zájem o politiku Získejte motivaci více se úastnit aktivní politiky a zapojit do obanské spolenosti. Pochopte lépe, jak politika funguje a jak je možné v ní být aktivní. 19

21 Politický vliv Žádosti jsou projednávány mladými lidmi ve federálním parlamentu Pijaté žádosti jsou pedány pedsedovi federálního shromáždní Fórum shromažuje žádosti po celý rok a podklady jsou prbžn pedávány k další realizaci. Financování Výdaje Ostatní (ca. 5%) Komunikace Pímé výdaje (ca.40%) Jídlo, ubytování, infrastruktura, externí mzdy, cestovné, etc. Mzdy (ca. 50%) Píjmy Sponzoi a partnei (ca. 15%) Nadace (ca. 15%) Veejné prostedky (ca. 70%) Federální vláda, kantony (kraje) a partnei daného projektu 20

22 5.Villa Yo Yo St. Gallen 5.1 Poslání, obecná charakteristika a služby Villa YoYo St. Gallen je otevený dm pro dti ve vku 4-12 let, kterým nabízí aktivní a kreativní trávení volného asu pimené jejich vku a potebám. Byla založena v roce 2000 a inspirovala vznik podobných zaízení i v jiných švýcarských mstech (dnes psobí v celkem 5 dalších mstech celkem 8 podobných center pro volný as). Villu Yo Yo navštvují dti rzných národností a uí se zde mnoha rozmanitým dovednostem, vzájemnému respektu a ešení konflikt pi spoleném trávení volného asu pod vedením zkušených pedagog. Villa YoYo St. Gallen poskytuje dtem prostor pro volnou hru, experimentování, vzájemné rozhovory, odpoinek, (inter)kulturní zážitky a navázání kamarádských vztah. Krom bžných inností pipravují pracovníci Villy pro dti jedno- i vícedenní výlety a zvláštní projekty. Ve Ville YoYo psobí také dobrovolníci z ad senior. Vzhledem k velmi pestrému národnostnímu složení cílové skupiny se Villa YoYo zvlášt zamuje také na integraci dtí z rodin migrant. Standardní nabídka Villy YoYo je zdarma. Villa funguje každý všední den v odpoledních hodinách a v sobotu dopoledne a je podporována mnohými partnery, nap. církevními ády Johanit a Maltézských rytí, sdružením YMCA atd. Villa YoYo St. Gallen se svým profilem i zpsobem práce asi nejvíce blíží konceptu stedisek volného asu v R. Proto byla její návštva zaazena do programu studijní cesty ostravských pedagog volného asu a setkala se u nich s velkým zájmem (viz kapitola 6 níže). 6.Identifikace využitelné dobré praxe v innosti švýcarských partner a doporuení pro její aplikaci v kontextu innosti SV,DDM Je mimo vší pochybnost, že realita práce s dtmi a mládeží v eské republice a ve Švýcarsku vykazuje znané rozdíly a jakékoliv srovnání mže být provádno pouze s velkou opatrností. Je to dáno odlišnou historií, kulturou, demografickým profilem obyvatel, tradicemi a zpsobem organizace a 21

23 financování práce s dtmi a mládeží a mnoha dalšími faktory. Pesto se v tomto oddíle pokusíme poukázat na ty aspekty, které mohou posloužit jako inspirace pro eské prostedí a po píslušné adaptaci na pomry v R mžou být penositelné, resp. využitelné v eském kontextu. 6.1.Projekt Jugendsession Jako už bylo nastínno výše, projekt Jugendsession mžeme adit k participativním projektm srovnatelným s parlamenty dtí a mládeže v R. Zárove však Jugendsession vykazuje adu více i mén zásadních rozdíl oproti fungování dtských parlament v eské republice. Domníváme se, že nkteré z tchto rozdíl naznaují, jak by bylo možné innost parlament dtí a mládeže v R rozšíit i doplnit, aby mohly mít vtší dopad na reálné politické rozhodovací procesy a posílily tak svj participativní charakter. Zejména se jedná o tyto charakteristiky: Transparentní a otevený výbr úastník (prostednictvím on-line rozhraní), pi nmž se nezohledují pedchozí zkušenosti z podobných struktur i lenství v mládežnických organizacích. Pihlíží se pouze k vku, pohlaví, místu pobytu/psobení, dosaženému vzdlání a motivaci zájemc; Zamení na dti staršího školního vku a mládež (14 21 let); Legislativní zakotvení projektu; Demokratický výbr témat k diskusi, která odpovídají zájmm, páním a potebám zúastnných mladých lidí. Kvalitní píprava tchto témat, resp. východisek diskuse je podporována expertními partnery ze státní, soukromé i neziskové sféry; Výstupy z jednání se neomezují pouze na prohlášení i memoranda. Úastníci využívají nap. petic zastupitelským orgánm nebo k prosazení navržených politických zmn, nebo pipravují konkrétní projekty cílící na zmnu situace a ešení identifikovaných problém. Zárove je ustanoven orgán zodpovdný za dsledný follow-up navržených zmn v delším asovém horizontu, ve kterém pracují bývalí úastníci projektu na dobrovolné bázi. 22

24 6.2.Projekt 72 hodin O prospšnosti i pitažlivosti projektu 72 hodin nejlépe hovoí rychlost, s jakou se za nkolik posledních let šíí do dalších evropských zemí. V roce 2011 probhly první dobrovolnické prodloužené víkendy také v eské republice zatím jen na nkolika málo místech. V roce 2012 se koordinace projektu ujala eská rada dtí a mládeže (RDM) s podporou Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy a dalších partner. Zastešení RDM poskytlo projektu 72 hodin potebnou koordinaci a vybavilo jej adou nezbytných nástroj: kvalitním a atraktivním vizuálem, webovými stránkami, zpracováním manuál pro lokální koordinátory a pedevším mediální podporou na celostátní úrovni. Výsledkem byly více než dv stovky miniprojekt, do kterých se po celé R zapojilo více než 11 tisíc dobrovolník. Navíc RDM navázala partnerství se zahraniními koordinátory projektu 72 hodin na Slovensku, v Maarsku, Slovinsku, Bosn a Hercegovin a v Rakousku. Výsledkem této spolupráce byla mimo jiné výmna dobrovolnických týmu z jednotlivých zemí. Nkteí eští dobrovolníci si tak mohli vyzkoušet zapojení do projektu 72 hodin i v zahranií. Aplikace projektu 72 hodin do inností stedisek volného asu v eské republice se jeví jako vhodná a pínosná zvlášt z tchto dvod: Protože je projekt zvlášt zajímavý a pitažlivý pro dti a mladé lidi, pedstavuje píležitost, jak dosud neorganizované a nezapojené dti a mládež pivést k innosti SV, do které by se jinak tžko zapojily. To platí zvlášt pro starší dti z posledních tíd ZŠ a ze stedních škol, pro které bžné pravidelné aktivity SV pestávají být atraktivní. Zapojení do projektu 72 hodin je vynikající píležitostí pro rozvoj organizaních a koordinaních kompetencí pedagog SV pi koordinaci dobrovolník. Zacílení projektu na místní prostedí dává prostor pro zviditelnní a posílení role SV jakožto významného hráe poskytujícího 23

25 služby nejen žákm a studentm, ale celé místní komunit, což se zptn mže odrazit ve vtším zájmu dtí a rodi o ostatní služby SV. 6.3.Projekt Voilà Tžko bychom na map Evropy hledali zem, ve kterých jsou letních tábory pro dti a mládež více rozšíené a jejich nabídka rozmanitjší než v eské republice. I pes toto výjimen silné postavení R v táborové tradici a praxi však nelze íct, že by neexistoval prostor pro penos dobré praxe a inspirace ze zahranií. Na tom se shodují i mnozí pedagogové ze SV, kteí pravideln organizující letní tábory pro dti a mládež. Práv obrovská nabídka tábor v úzce vymezeném ase letních prázdnin zpsobuje, že kvantita v nkterých pípadech mže vítzit nad kvalitou. Píinou je zejména nedostatek kvalifikovaných a zkušených vedoucích, který sebou nese zvýšené riziko nezvládnutí i dokonce selhání tváí v tvá všem výzvám a problémm, jež práce táborového vedoucího pináší. Projekt Voilà se práv tmto rizikm snaží elit, a proto se zamuje na systematické a dkladné vzdlávání táborových vedoucích. Podntné pro eské prostedí mžou být v podstat všechny principy, se kterými hnutí Voilà pracuje: Široký koncept zdraví a zdravého životního stylu, který nezstává omezen pouze na potírání symptom nemocí, jejich prevenci a fyzickou kondici, ale zahrnuje také psychické a sociální aspekty tolik dležité pro vývoj dítte a mladého lovka. Posilování dvry ve vlastní schopnosti mnit sám sebe i své okolí k lepšímu a vytváení pozitivního sebeobrazu dítte, resp. mladého lovka. Participativní pístup, tj. zapojování úastník tábora nejen do vlastní realizace aktivit, ale i do plánování, pípravy, event. vyhodnocování programu tábora (samozejm pimen vku a schopnostem cílové skupiny) zprostedkovává dležitý pocit spoluzodpovdnosti za smysluplné trávení volného asu a má 24