Strategie cestovního ruchu Pardubického kraje

Transkript

1 Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje

2 Expertní skupina: Veducí expert - metdik: Mgr. Alena Hrákvá BA (Hns) Za turisticku blast Českmravské pmezí: Ing. Jiří Zámečník Za turisticku blast Chrudimsk-Hlineck: Mgr. Tmáš Černý Za turisticku blast Králický Sněžník: Ing. Arch. Richard Nvák Za turisticku blast Orlické hry a Pdrlick: Ing. Petra Smrčkvá Za turisticku blast Pardubick: Bc. Tmáš Urban Za regin Výchdní Čechy: Jarslav Drbný DiS ZPRACOVATEL Avedn, s. r.. Na tvrbě dkumentu se krmě realizačníh týmu zpracvatele pdíleli svými připmínkami a pdněty zástupci zadavatele, dbrů Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje, členvé pracvní skupiny a další sby přizvané zadavatelem. Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje byla zpracvána v rámci prjektu Zlepšení kvality řízení a tvrba zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, reg. č.: CZ.1.04/4.1.01/C , který je splufinancvaný Evrpským sciálním fndem prstřednictvím OP LZZ a krajským rzpčtem.

3 OBSAH: 1. ÚVOD CÍLE A ZADÁNÍ STRATEGIE PRACOVNÍ A EXPERTNÍ SKUPINY POUŽITÉ ZKRATKY, VYSVĚTLENÍ POJMŮ 8 2. ANALÝZA STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA DESTINACE PARDUBICKÝ KRAJ CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ TURISTICKÉ DESTINACE PARDUBICKÝ KRAJ ANALÝZA PLNĚNÍ PŮVODNÍ STRATEGIE CR PARDUBICKÉHO KRAJE STRATEGIE ROZVOJE CR V PARDUBICKÉM KRAJI NA OBDOBÍ ANALÝZA PLNĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE CR V PK NA OBDOBÍ ANALÝZA CÍLŮ STRATEGIÍ CR NADREGIONÁLNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNĚ ANALÝZA POPTÁVKY NA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU PK ANALÝZA A PROFIL SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA PARDUBICKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝVOJE POČTU TURISTŮ V PARDUBICKÉM KRAJI PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE V OBLASTI MARKETINGU A ORGANIZACE CR STRUČNÝ POPIS VÝVOJE ORGANIZACÍ CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTĚ ANALÝZA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY, MARKETINGU A LIDSKÝCH ZDROJŮ CR V PK ANALÝZA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICKÉM KRAJI Situace v rganizaci cestvníh ruchu na území ČR Analýza rganizační struktury CR v Pardubickém kraji ANALÝZA HLAVNÍCH MARKETINGOVÝCH NÁSTROJŮ OCR V PARDUBICKÉM KRAJI Kncepční výchdiska pr sučasný marketing TR V. Čechy Seznam hlavních marketingvých prjektů na území TR V. Čechy Analýza marketingvých nástrjů na úrvni TR V. Čechy Web ANALÝZA STÁVAJÍCÍ TURISTICKÉ NABÍDKY NA ÚZEMÍ PK DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA S VLIVEM NA ROZVOJ CR V PK TURISTICKÉ CÍLE A ATRAKTIVITY Celkvý ptenciál destinace TR V. Čechy Přírdní atraktivity Atraktivity v blasti kulturníh dědictví Akce jak významná sučást nabídky cestvníh ruchu Hdncení atraktivity turistické nabídky dle návštěvnsti cílů Hdncení atraktivity destinace dle důvdu návštěvy TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Ubytvací zařízení 102

4 Stravvací zařízení Lázně Lyžařské a snwbardvé areály, běžkařské tratě Kngresvá a knferenční centra, služby pr firemní klientelu Turistická infrmační centra Ostatní a prduktvá infrastruktura a služby Turistické trasy a stezky, dprvdné služby PRODUKTOVÁ A TEMATICKÁ NABÍDKA DESTINACE SYSTÉMY KVALITY SLUŽEB VYUŽÍVANÉ V RÁMCI NABÍDKY DESTINACE ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝZNAMU CESTOVNÍHO RUCHU PRO REGION SWOT ANALÝZA SHRNUTÍ SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK SWOT ANALÝZA DETAILNÍ POPIS VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE OBLASTI CR NA ÚZEMÍ PK VÝCHODISKA PRO FORMULACI VIZE A STRATEGICKÝCH CÍLŮ VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ V OBLASTI CR NA ÚZEMÍ PK NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ ROZVOJOVÁ PRIORITA 1. ZKVALITNĚNÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU ROZVOJ ZÁKLADNÍ A DOPLŇKOVÉ TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY A SLUŽEB ROZVOJOVÁ PRIORITA 2: EFEKTIVNÍ PROPAGACE A PREZENTACE REGIONU, TVORBA MARKETINGOVÝCH TÉMAT A PRODUKTŮ, BUDOVÁNÍ ZNAČKY ROZVOJOVÁ PRIORITA 3: ORGANIZACE A ROZVOJ EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DESTINACE, DESTINAČNÍ MANAGEMENT, ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ NÁVRH IMPLEMENTACE ZPŮSOB PRÁCE SE STRATEGIÍ SHRNUTÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI NÁVRHY MARKETINGU A ORGANIZAČNÍHO ŘEŠENÍ DESTINAČNÍHO ŘÍZENÍ NÁVRH ZNAČKY A PRIORITNÍCH MARKETINGOVÝCH TÉMAT VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ MARKETINGOVÉ ZNAČKY A TÉMAT 202

5 Základní výchdiska pr výběr marketingvých témat NÁVRH ZNAČEK A MARKETINGOVÝCH TÉMAT, ZDROJOVÉ TRHY Definvání hlavních cílvých skupin a zdrjvých zemí Návrh značky a marketingvých témat TR Výchdní Čechy Návrh značek a marketingvých témat jedntlivých TO NÁVRH MARKETINGU ZNAČKY A TÉMAT VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ MARKETINGU ZNAČKY A TÉMAT TURISTICKÉHO REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY NÁVRH SYSTÉMU A OPATŘENÍ MARKETINGU ZNAČKY A TÉMAT TURISTICKÉHO REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY NÁVRH MARKETINGOVÝCH AKTIVIT PRO PODPORU ZNAČKY A TÉMAT TURISTICKÉHO REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY NÁVRH ORGANIZAČNÍHO ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU PARDUBICKÉHO KRAJE VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ OCR PK NA OBDOBÍ NÁVRH ORGANIZAČNÍHO ŘÍZENÍ CR NA ÚROVNÍ PK PRO OBDOBÍ PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK PŘÍLOHY ANALYTICKÁ ČÁST METODIKA ZPRACOVÁNÍ SITUAČNÍ ANALÝZY, OBECNÉ ZDROJE INFORMACÍ DETAILNÍ SOCIO-EKONOMICKÉ PARAMETRY PARDUBICKÝ KRAJ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE DESTINAČNÍHO ŘÍZENÍ NA EVROPY TURISTICKÉ OBLASTI PARDUBICKÉHO KRAJE ANALÝZA PLNĚNÍ PŮVODNÍ STRATEGIE CR PARDUBICKÉHO KRAJE PODPORA TIC PARDUBICKÉHO KRAJE V OBDOBÍ PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH DO ČR, STEM/MARK VÝVOJ ORGANIZACÍ CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTĚ DŮVODY PROBLÉMŮ TRADIČNÍCH REGIONÁLNÍCH OCR INFORMAČNÍ PORTÁL TR VÝCHODNÍ ČECHY STATISTIKY PŘEHLED AKTUÁLNÍCH TISKOVIN PRO PROPAGACI PARDUBICKÉHO KRAJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA MAPA SEZNAM LETIŠŤ V PARDUBICKÉM KRAJI POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V ČR MAPKY CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V PARDUBICKÉM KRAJI NAUČNÉ STEZKY V PARDUBICKÉM KRAJI RAJONIZACE CR V ČR LETNÍ REKREACE U VODY, VODNÍ TURISTIKA STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ STATISTIKY A TABULKY LÁZNĚ STATISTIKY A TABULKY 330

6 KONGRESOVÁ ZAŘÍZENÍ V PARDUBICKÉM KRAJI TIC STATISTIKY A TABULKY ANALÝZA EKONOMICKÉHO VÝZNAMU CR - GRAFY PŘÍLOHY NÁVRHOVÁ ČÁST POPIS AKTIVIT ORGANIZACÍ CESTOVNÍHO RUCHU REALIZOVANÝCH V RÁMCI STRATEGICKÝCH OBLASTÍ 343

7 1. ÚVOD 1.1 Cíle a zadání Strategie Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je zpracvávána jak sučást prjektu Zlepšení kvality řízení a tvrba zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, registrační čísl: CZ.1.04/4.1.01/C Hlavním cílem prjektu je psílení institucinální kapacity a efektivnsti výknu územní veřejné správy v půsbnsti Pardubickéh kraje a Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje (KrÚ Pk). Prjekt bezprstředně reaguje na ptřeby KrÚ Pk v blasti výknu veřejné správy a veřejných služeb pskytvaných KrÚ Pk 2. Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje bude nástrjem rzvje cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje, který jasně vymezí rle a kapacity veřejné správy v tét blasti a pskytne veřejné správě účinný nástrj pr pdpru rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji. Strategie bude mtivvat ke správně cílenému rzvji infrastruktury a služeb v cestvním ruchu, pvede ke kncentraci marketingvých témat, k efektivní rganizaci cestvníh ruchu na území kraje a vhdné dělbě kmunikačních aktivit jedntlivých subjektů a k hspdárnému využití finančních prstředků vkládaných d rzvje cestvníh ruchu a marketingu. Cílem Strategie je, na základě analýzy stavu infrastruktury, služeb, systému řízení a rganizační struktury a marketingu cestvníh ruchu, stanvit strategické cíle a pririty rzvje cestvníh ruchu na území kraje d rku 2016 d rku 2020, v návaznsti na stávající krajsku strategii platnu d rku Ve Strategii budu zhledněny nvé infrmace, trendy a pptávky na trhu a synergie s dkumenty nárdní úrvně v blasti cestvníh ruchu. Cílem Strategie je také pdpra existujících silných značek území a vytvření jasné, nezaměnitelné a sbité tváře kraje, a t s c nejlepším využitím jeh ptenciálu a jedinečnsti. Strategii rzvje cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je třeba chápat jak živý, flexibilní dkument, jehž strategická patření i knkrétní náměty na prjekty a aktivity je nutné průběžně mnitrvat, vyhdncvat a dle aktuálníh vývje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji i širším měřítku také případně krigvat. Cestvní ruch je velmi citlivý na různé vnitřní i vnější změny a pdněty, které není vždy mžné dluhdbě předvídat. Prt je případná krekce patření a aktivit žáducí. Jak je patrné z realizací předchzíh strategických dkumentů cestvníh ruchu Pardubickéh kraje, je s tímt pstupem ze strany zadavatele pčítán a mnitring ve splupráci s turistickými blastmi a dalšími partnery průběžně prbíhá, cž dává důležitu garanci permanentní aktuálnsti tht strategickéh dkumentu. 1.2 Pracvní a expertní skupiny Pr úspěšnu realizaci Strategie byla zadavatelem sestavena expertní a pracvní skupina a dále bustranně schválen připmínkvací prces tvrby Strategie. Pděkvání Zhtvitel realizační tým splečnsti Avedn děkuje všem splupracujícím subjektům a rganizacím za aktivní splupráci při pskytnutí důležitých pdkladů a velmi přínsných pdnětů a připmínek Za tvůrčí tým splečnsti Avedn s.r.. Mgr. Vladimíra Galuskvá jednatelka 1 Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem prstřednictvím Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst a krajským rzpčtem. 2 Cíle prjektu jsu v suladu s cíli vládní strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Strategie realizace Smart administratin v bdbí , která byla schválena usnesením vlády č. 757/ Úvd 7

8 1.3 Pužité zkratky, vysvětlení pjmů I. Seznam zkratek AHR ČR AKC ČR AOCR A.T.I.C. ATUR CDV CB CHH CA CK CR CRM CzT ČMP ČR ČSÚ DM DSO DSVČ EU HUZ IOP KČT KHK KrÚ KS MAS MD MICE MMR MŠMT NFHR NPÚ OCR OECD OOCR OHK OHP OPPS PAR Pk PRCR ROP ŘSD SCHKO SFDI TIC Asciace htelů a restaurací ČR Asciace kuchařů a cukrářů ČR Asciace rganizací cestvníh ruchu Asciace turistických infrmačních center ČR Asciace turistických reginů ČR Centrum dpravníh výzkumu Cnventin Bureau (rganizace na pdpru kngresvé turistiky) Chrudimsk-Hlineck (turistická blast) Cestvní agentura Cestvní kancelář Cestvní ruch Custmer Relatinship Management (řízení vztahů se zákazníky) CzechTurism Českmravské pmezí (turistická blast) Česká republika Český statistický úřad Destinační management Dbrvlný svazek bcí Destinační splečnst Výchdní Čechy Evrpská unie Hrmadná ubytvací zařízení Integrvaný perační prgram Klub českých turistů Krajská hspdářská kmra Krajský úřad Králický Sněžník (turistická blast) Místní akční skupina Ministerstv dpravy ČR Meetings, Incentives, Cnventins, Events (kngresvá a incentivní turistika) Ministerstv pr místní rzvj ČR Ministerstv šklství a mládeže ČR Nárdní federace htelů a restaurací ČR Nárdní památkvý ústav Organizace cestvníh ruchu Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj Oblastní rganizace cestvníh ruchu Okresní hspdářská kmra Orlické hry a Pdrlick (turistická blast) Operační prgram přeshraniční splupráce Pardubick (turistická blast) Pardubický kraj Prgram rzvje cestvníh ruchu Reginální perační prgram Ředitelství silnic a dálnic Správa chráněné krajinné blasti Státní fnd dpravní infrastruktury Turistické infrmační centrum 1. Úvd 8

9 TO TR VČ WTO Turistická blast Turistický regin Výchdní Čechy (turistický regin) Wrld Turism Organizatin (Světvá rganizace cestvníh ruchu) II. Pjmy a jejich vysvětlení Průměrný pčet přencvání průměrný pčet přencvání připadající na jednu cestu. Průměrný pčet přencvání turistů se vypčítá jak pdíl pčtu přencvání turistů s pčtem turistů. Průměrná dba pbytu - je jeden den delší než průměrný pčet přencvání. Nsitel realizátr aktivity (na realizaci se ve většině případů pdílí i splupracující subjekty). Zpravdaj subjekt, který krmě realizace aktivity bude pdávat jejím plnění hlášení v rámci pravidelnéh mnitringu naplňvání Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje Úvd 9

10 2. ANALÝZA 2.1 Stručná charakteristika destinace Pardubický kraj Celkvá charakteristika řešenéh území I. Fyzick-gegrafická charakteristika Pardubický kraj se nachází ve výchdní části Čech. Plhu kraje dále určují susedící kraje Středčeský, Králvéhradecký, Olmucký, Jihmravský a Vysčina. Splu s krajem Králvéhradeckým a Libereckým tvří regin sudržnsti Severvýchd (tzv. NUTS 2). Část severvýchdní hranice kraje je zárveň i státní česk-plsku hranicí, dtud je kraj hraničen jižní částí Orlických hr. Na severvýchdě je Pardubický kraj hraničen svahy Králickéh Sněžníku a Hanušvické vrchviny. Jih a jihvýchd je lemván vrchvinnými blastmi Žďárských vrchů a Železných hr, střed a západ kraje je tvřen úrdnu Plabsku nížinu. Orlické hry, Žďárské vrchy a Železné hry přitm patří k chráněným krajinným blastem kraje. Obrázek 1: Kraje a kresy České republiky Zdrj: ČSÚ, 2014 Svu rzlhu km2 (5,7 % rzlhy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkvé výměry kraje připadá 60,1 % na zemědělsku půdu, přitm rná půda tvří 43,7 %. Lesní pzemky pkrývají 29,7 % rzlhy kraje. Nejvyšším bdem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je sučástí stejnjmennéh třetíh nejvyššíh phří České republiky. Centrální a vrchlvá část phří Králickéh Sněžníku se zbytky půvdní vegetace a vrchvištním rašeliništěm byla vyhlášena nárdní přírdní rezervací. Nejnižší bd kraje se nachází na hladině Labe u Kjic, při západní hranici kraje (201 m n. m.). Průměrná nadmřská výška kraje je 418 m.n.m. 2. Analýza 10

11 V masivu Králickéh Sněžníku na hře Klepý dchází ke styku rzvdnic tří evrpských úmří Baltskéh, Severníh a Černéh. K Severnímu úmří patří nejvýznamnější řeka Pardubickéh kraje Labe, které prtéká krajem v úseku Opatvice nad Labem Kjice, k jeh přítkům prtékajícím Pardubickým krajem patří Lučná, Chrudimka, Orlice a Dubrava. K úmří Černéh mře patří řeky Svitava, Svratka, Mrava, Mravská Sázava a Třebvka, k úmří Baltskéh mře méně významné tky pramenící pd Králickým Sněžníkem. Z vdhspdářskéh hlediska je Pardubický kraj mimřádně významnu blastí s přebytky vdních zdrjů nadreginálníh významu, a t jak vd pdzemních, tak dběrů vdy pvrchvé z vdních tků. Je pramennu blastí tků bez přísunu znečištění z cizích pvdí. Obrázek 2: Gegrafická mapa Pardubickéh kraje Zdrj: ČSÚ, 2014 Z phledu cestvníh ruchu jsu dále významné vdní plchy rybníky a vdní nádrže. Největšími vdními nádržemi v Pardubickém kraji jsu Sečská přehrada a Pastviny, mezi další patří Pařížv a zásbárna pitné vdy Křižanvice. Rybníky v Pardubickém kraji jsu využívány buď za účelem rekreace, v klí některých rybníků však jsu i významné ptačí blasti sustavy Natura 2000 (Bhdanečský a Kmárvský rybník). Ve výchdních Čechách a v klí řek Labe a Cidliny vznikla na přelmu 15. a 16. stletí první velká rybníkářská blast (stavitel Vilém z Pernštejna). Nejvýznamnějšími rybníky jsu Bhdanečský rybník, Spřečský rybník, Buňkv, Chbt, Hvězda, Hlubká, Dluhý. Zejména krajintvrný význam mají labiště (říční jezera), většinu se jedná pzůstatky půvdních meandrů Labe, které byly při regulaci tku dděleny d hlavníh tku. K nejznámějším patří např. Staré Labe u cihelny, labiště pd Opčínkem, Živanické jezer, Lhenické ramen. 2. Analýza 11

12 Část území je pkryta velkplšnu chranu, tj. pásmy chrany vd, chráněnými blastmi přirzené akumulace vd (CHOPAV). Zásby pdzemních vd jsu vázány zejména na Ústecku a Vyskmýtsku synklinálu české křídvé pánve (kres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (kres Pardubice). Minerální vdy se vyskytují a jsu využívány k léčebným účelům v Lázních Bhdaneč. Krmě minerálních vd se v Lázních Bhdaneč využívají k léčebným účelům také pelidy lžiska slatiny. Na území Pardubickéh kraje se dříve nacházel pměrně velké mnžství menších lázeňských míst i léčivých pramenů různéh slžení, většina z nich však zanikla. V sučasné dbě jsu tat místa spíše turistickým cílem. Mezi ně patří např. Anenská Studánka, Vraclav, Mdletín, Vápenný Pdl neb Slatiňany. Pardubický kraj se vyznačuje rzmanitstí přírdních pdmínek, sídlení i průmyslvé a zemědělské výrby, a prt je rzdílná i kvalita živtníh prstředí. Mezi území nejméně pstižená antrpgenní činnstí patří blast pdhůří a vrchvin (bez větších sídel) ve střední a severní části kresu Ústí nad Orlicí a v jižní části kresu Chrudim. Nejintenzivněji je živtní prstředí pškzené v územích s kncentrvaným průmyslem, sídlením a dpravními uzly. V Pardubické aglmeraci je stupeň pškzení živtníh prstředí zejména chemickým průmyslem a energetiku jeden z největších v rámci České republiky. Pškzené živtní prstředí lze identifikvat také na hřebenech Orlických hr a v blastech intenzivně zemědělsky bhspdařvaných, které se nachází v kresech Pardubice a Chrudim (mim jižní část), dále v západní části kresu Ústí nad Orlicí a severní a střední části kresu Svitavy. Z velkplšných zvláště chráněných území neleží v Pardubickém kraji žádný nárdní park, leží zde Chráněné krajinné blasti CHKO Orlické hry, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hry, dále také 10 přírdních parků. Z malplšných chráněných území se v kraji nachází 3 nárdní přírdní rezervace (NPR Králický Sněžník, NPR Bhdanečský rybník a rybník Matka, NPR Lichnice- Kaňkvy hry), 2 nárdní přírdní památky (NPP Semínský přesyp, NPP Šejval u bce Radhšť), 39 přírdních rezervací a 53 přírdních památek. Na území PK se také nachází 24 území chráněných v sustavě NATURA Na území kraje se také nachází významný gepark - Nárdní Gepark Železné hry. II. Scieknmické pdmínky Pardubický kraj je slžený ze čtyř kresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí měl k celkem 451 bcí. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije více jak 62 % byvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubickéh kraje jsu Pardubice, Chrudim a Svitavy. K v kraji žil byvatel (z th mužů a žen), cž představuje 4,9 % celkvéh pčtu byvatel ČR. Nejlidnatějším kresem Pardubickéh kraje je kres Pardubice ( byvatel), následují kresy Ústí nad Orlicí ( byvatel), Svitavy ( byvatel) a Chrudim ( byvatel). Z hlediska věkvé struktury byvatelstva lze v rce 2013 prti rku předchzímu sledvat pkračující pkles pčtu byvatel ve věkvé skupině let (prti rku ,0 %), napak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších ( 3,1 %). Pdíl primárníh sektru na celkvé zaměstnansti (5,1 %) byl v rce 2012 i 2013 v mezikrajském srvnání třetí nejvyšší. Pčet zaměstnaných v sekundárním sektru (průmysl a stavebnictví) v kraji v psledním bdbí klesá. Pdíl tht sektru na celkvé zaměstnansti (42,2 %) byl v rce 2013 mezi kraji 5. nejvyšší, když mu v rce 2012 patřila 3. příčka. Zaměstnanst v terciárním sektru (52,7 % všech zaměstnaných sb) byla v rce 2013 mezi kraji 5. nejnižší (v rce 2012 druhá nejnižší). Sučasná silniční síť měří km, z th dálnice 9 km, silnice I. třídy mají délku 457 km a silnice II. třídy 912 km. Nejvýznamnější tranzitní prud prchází územím kraje p silnici č. I/35 ve směru jihvýchd severzápad; přes Mravsku Třebvu, Svitavy, Litmyšl, Vyské Mýt a Hlice míří ke Hradci Králvé. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující d severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad 2. Analýza 12

13 Dubravu. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav Heřmanův Městec Hrchův Týnec Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km. V letecké dpravě hraje rzhdující úlhu mezinárdní letiště v Pardubicích s vjenským a civilním prvzem. K říční dpravě služí v kraji puze krátký splavný úsek řeky Labe d Chvaletic. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční sbní dprava na trase Kunětice Pardubice Přeluč. Pardubický kraj má mnhé předpklady pr rzvj cestvníh ruchu. Má krásnu přírdu rvinnéh i hrskéh charakteru, příznivé klima a mnžství příležitstí ke kupání, prvzvání vdních sprtů, pr pěší turistiku, cyklturistiku a zimní sprty. K turisticky atraktivním blastem patří zejména severní a výchdní část kresu Ústí nad Orlicí pdhůří Orlických hr, Skiregin Bukvá hra (Skiareál Čenkvice, Skipark Červená Vda), Dlní Mrava relax & sprt resrt. V chrudimském krese, zejména v jeh jižní a jihzápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvvanějším patří klí Sečské přehrady, blasti u Hrníh Bradla, Bjanva či Křižanvic ležící v Železných hrách. Mezi turistická centra lze dále zařadit přírdní rezervaci Tulvcvy maštale - systém pískvcvých skal, síť cykltras, rzhledny - velmi navštěvvaná přírdní blast. V kraji jsu také průběžně rzvíjeny zajímavé turistické prdukty jak např. - Králická pevnstní blast, Orlické cykl a in-line králvství atd. Na území kraje se také nachází významný gepark - Nárdní Gepark Železné hry. V blasti Pardubic pak stjí za zmínku zcela jistě např. Glf & Spa Kunětická hra. Na území kraje se rzvíjí také stále více blíbená agrturistika, zvláště se zaměřením na chv kní. V rce 2013 měl Pardubický kraj celkem 361 hrmadných ubytvacích zařízení s lůžky, v zařízeních pbýval hstů s průměrným pčtem přencvání 2,8. Pčet hrmadných ubytvacích zařízení, lůžek v nich i pčet hstů v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srvnání k nejnižším. Kulturní zařízení a atraktivity kraje se sustřeďují převážně d měst. Mezi nejvýznamnější lze v krese Chrudim zařadit Muzeum lutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeh hiplgické muzeum, skanzen Subr lidvých staveb Vysčina na Veselém Kpci a v přilehlých lkalitách Hlinecka. V krese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expzicemi Výchdčeskéh muzea a Výchdčeské galerie. Dále pzdně gtický hrad na Kunětické hře a Africké muzeum v Hlicích věnvané zdejšímu rdákvi cestvateli dr. Emilu Hlubvi. Mnh návštěvníků zavítá každrčně i d Nárdníh hřebčína v Kladrubech nad Labem, který krmě pravidelných prhlídek přádá nejrůznější akce pr milvníky kní. K turisticky atraktivním místům kresu Svitavy patří hrad Svjanv, zámecký areál v Litmyšli zařazený v rce 1999 na Seznam světvéh kulturníh dědictví UNESCO neb také zámky Nvé Hrady a Mravská Třebvá, Centrum Bhuslava Martinů v Pličce či nvě tevřené Muzeum českéh karsářství ve Vyském Mýtě. Z kresu Ústí nad Orlicí jsu známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Lethradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek, a nvě reknstruvaná tvrz Orlice. Nad Králíkami se pak nachází významné putní míst na Hře Matky Bží a v klí města se nachází řada muzeí přím v pevnění z let a vjenské muzeum. Z blasti sprtu je nejznámější areál pardubickéh závdiště, míst knání Velké pardubické steeplechase. Milvníci vůně benzínu si zase vybaví tradiční mtcyklvé závdy Zlatu přilbu České republiky. I v mnha dalších sprtvních dvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligvé hkejvé družstv se stal líhní hkejvých talentů světvéh frmátu. A na zdejší tenisvé kurty vzpmínají skr všechny naše hvězdy bíléh sprtu, nebť tenisvá Pardubická junirka tvírá mladým talentům brány d světa vrchlvéh sprtu. Dalšími zajímavými aktivitami jsu také např. Aviaticku puť a Czech Open. Zdrj: ČSÚ, 2014; Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, 2009; vlastní šetření 2. Analýza 13

14 2.1.2 Vymezení turistické destinace Pardubický kraj Pr území Pardubickéh kraje je z marketingvéh hlediska a ve vazbě na ficiální vymezení turistických reginů České republiky agenturu CzechTurism užíván již něklik let název Turistický regin Výchdní Čechy. Jeh susedními turistickými reginy jsu Králvéhradeck, Střední Čechy, Vysčina, Jižní Mrava a Střední Mrava a Jeseníky. Obrázek 3: Turistické reginy České republiky dle vymezení agenturu CzechTurism Zdrj: Agentura CzechTurism, 2014 Turistický regin Výchdní Čechy je aktuálně tvřen pěti turistickými blastmi (TO): TO Pardubick TO Chrudimsk-Hlineck TO Orlické hry a Pdrlick (větší část tét TO je sučástí Králvéhradeckéh kraje) TO Králický Sněžník TO Českmravské pmezí Sučasná značka Výchdní Čechy je vymezena územím Pardubickéh kraje a takt je také v psledních něklika letech budvána. Velku nevýhdu v práci destinačníh managementu TO OHP je umístění TO Orlické hry a Pdrlick na území dvu krajů a především pak nejedntná kncepce bu krajů v pdpře tét destinace jak celku. Prblematické je také vedení destinačníh managementu TO Králický Sněžník, které naráží na prblém s miniaturní rzlhu celé blasti a s tím suvisejícím pčtem zapjených subjektů d její činnsti. 2. Analýza 14

15 Obrázek 4: Turistické blasti České republiky dle vymezení agenturu CzechTurism Zdrj: Agentura CzechTurism, 2014 Obrázek 5: Příslušnst bcí k jedntlivým turistickým blastem Pardubickéh kraje Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Analýza 15

16 SOUHRN: prblematika vymezení turistické destinace Pzitiva a) Pardubický kraj má vymezeny jedntlivé turistické blasti a neexistují tudíž bílá místa v jeh vymezení b) vymezení turistických blastí celkem dbře respektuje gegrafické pměry a různrdu prduktvu nabídku kraje c) vymezení turistickéh reginu a turistických blastí je v psledních letech víceméně stabilní d) vymezení turistické reginu a turistických blastí Pardubickým krajem dpvídá vymezení prezentvané a pdprvané agenturu CzechTurism Negativa a) pjem Výchdní Čechy je díky rzdílnému vymezení v minulsti nejasně identifikván ze strany zejména tuzemských návštěvníků b) TO Orlické hry a Pdrlick se nachází na území dvu krajů, cž s sebu nese prblémy ve splečném destinačním řízení a rzvji tét turistické blasti c) rizik udržitelnsti malé TO Králický Sněžník Odkazy a přílhy Způsb destinačníh řízení turistickéh reginu Výchdní Čechy a jeh jedntlivých turistických blastí je řešen v kapitle 2.6 Analýza rganizační struktury, marketingu a lidských zdrjů CR v Pk. Detailní vymezení jedntlivých turistických blastí Pardubickéh kraje uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 16

17 2.2 Analýza plnění půvdní strategie CR Pardubickéh kraje Strategie rzvje CR v Pardubickém kraji na bdbí Image Pardubickéh kraje v cestvním ruchu Image kraje v cestvním ruchu bude zalžen především na dmácí turistice, a t ve vazbě na šetrnu turistiku ze strany návštěvníků a udržitelný rzvj ze strany destinace. Bude využit trend zdpvědnéh cestvání becně i ve vazbě na zdpvědný a zdravý živtní styl a tedy dpvědné chvání návštěvníků reginu včetně záměrnéh využívání místních zdrjů. Ze strany destinace bude cílem zvyšvat spkjenst návštěvníků za pdmínek pdpry reginální eknmiky a chrany živtníh prstředí. Teze/Strategická vize Pardubický kraj je přátelská a atraktivní destinace cestvníh ruchu respektující přirzené bhatství kraje, tradice, zvyky a kladucí důraz na udržitelný rzvj, chranu přírdy a kulturníh dědictví s akcentem na využití všech frem šetrné turistiky/infrastruktury a s hledem na demgrafický vývj. Strategická vize představuje kraj jak destinaci: s pzitivním, jasně definvaným image kladucí důraz na udržitelný rzvj a šetrnu turistiku chránící kulturní dědictví respektující chranu přírdy stavící d ppředí rdiny s dětmi, rganizvané skupiny dětí a mládeže a seniry jak cílvé skupiny zdůrazňující kmplexnst a ucelenst služeb Glbální cíle Zvýšení pdílu cestvníh ruchu na eknmické prsperitě kraje za předpkladu respektvání udržitelnéh rzvje. Růst knkurenceschpnsti kraje v blasti cestvníh ruchu především zkvalitňváním infrastruktury, pskytváním kvalitních a kmplexních služeb. Strategické cíle Zvýšení pčtu návštěvníků Pardubickéh kraje, a t i prstřednictvím pakvaných návštěv. Prdlužení délky pbytu návštěvníků. Zatraktivnění pdmínek pr pbyt návštěvníků prstřednictvím dpvídající infrastruktury, kvalitních služeb a zajímavých prgramů. Kvalitní infrmační systém pr návštěvníky prpjený s efektivním využíváním marketingvých nástrjů k prpagaci Pardubickéh kraje v blasti cestvníh ruchu. Vytvření prstředí splupráce mezi subjekty půsbícími v cestvním ruchu. Důraz na kvalifikvané a mtivvané lidi se vstřícným přístupem k návštěvníkům. Fungující rganizace cestvníh ruchu. Obsahvé cíle a směry rzvje Hipturistika Pardubický kraj je svjí histrií i rzmístěním atraktivit spjen s kňsku tematiku (hřebčín v Kladrubech nad Labem, Hiplgické muzeum ve Slatiňanech, tradice Velké pardubické steeplechase). V kraji je vyznačen kl 600 km jezdeckých tras a kruhů prpjujících jedntlivé jezdecké stanice a zárveň zde existuje mnžství jezdeckých areálů a rančů, které nabízí vyjížďky na kni i výuku. Tradice, řemesla, gastrnmie Gastrnmie - tradiční výrba pardubickéh perníku, místní značky piv, místní značky medviny, jabkance, kuchařská tradice Magdaleny Dbrmily Rettigvé. 2. Analýza 17

18 Tradice Subr lidvých staveb Vysčina a tradiční akce zde přádané, maspust na Hlinecku, jarmarky, džínky ve městech Pardubickéh kraje, kulturní akce s tradičními mtivy. Řemesla výrba dřevěných hraček, částečně krajkářství, muzea řemesel. Aktivní turistika (aktivní dvlená/aktivní dpčinek) Všechny druhy aktivníh trávení vlnéh času (cyklturistika, pěší turistika, in-line, vdní turistika, rekreace u vdy, sjezdvé i běžecké lyžvání atp.), zejména na rekreační úrvni, přičemž za splečný prvek pr celé území Pardubickéh kraje lze pvažvat cyklturistiku. Běžecké a sjezdvé lyžvání Králický Sněžník, Orlické hry a Pdrlick, Železné hry a Žďárské vrchy Vdní turistika řeka Orlice, při vhdném průtku Chrudimka, Lučná, případně Opatvický kanál. Rekreace u vdních plch přehradní nádrže Seč, Pastviny, písníky v TO Pardubick. Pěší turistika síť značených turistických stezek p celém území kraje. Cyklturistika značené cykltrasy na celém území Pardubickéh kraje. Sprtvní areály zejména ve městech akvaparky, stadiny a sprtvní haly, glfvá hřiště. Kulturní bhatství Památky UNESCO Litmyšl. Městské památkvé rezervace (Pardubice, Litmyšl, Mravská Třebvá), městské památkvé zóny (19 měst v kraji). Vesnická památkvá rezervace Betlém Hlinsk, vesnické památkvé zóny Telecí, Svbdné Hamry, Vyská. Nárdní kulturní památky hřebčín Kladruby nad Labem, pietní území Ležáky, pietní území Zámeček v Pardubičkách, zámek Litmyšl, zámek Slatiňany, zřícenina hradu Kunětická hra, barkní radnice, mrvý slup a barkní kašny se schami na náměstí v Pličce, kstel sv. Bartlměje v Kčí u Chrudimi, zámek v Pardubicích, krematrium v Pardubicích, kstel sv. Jakuba Většíh v Pličce s rdnu světničku Bhuslava Martinů. Hrady, zámky, zříceniny. Technické památky památky kmunikačníh stavitelství, hrnictví a hutnictví, památky výrby sklářské a keramické, památky vdníh stavitelství, památky zpracvání zemědělských prduktů, statní technické památky. Židvské památky synaggy, židvské hřbitvy. Vjenské památky pásm vjenskéh českslvenskéh pevnění u hranic s Plskem, městská pevnění. Církevní památky putní místa, dřevěné církevní památky, statní církevní památky. Kulturní zařízení skanzeny, muzea, galerie, centra kngresvé turistiky, divadla. Kulturní akce nadnárdníh, nárdníh i reginálníh významu. Lázeňství Lázeňství v Pardubickém kraji reprezentují Léčebné lázně Bhdaneč zaměřené především na léčení phybvéh aparátu. K léčebným účelům jsu využívány minerální vdy a slatina. Gegrafické rzdělení bsahvých cílů a směrů rzvje dle turistických blastí Pardubick hipturistika, gastrnmie, památky a kultura, aktivní turistika a sprt Chrudimsk-Hlineck tradice, krajinný ráz, hipturistika, aktivní turistika/aktivní dvlená Orlické hry a Pdrlick aktivní turistika/aktivní dvlená Králický Sněžník aktivní turistika/aktivní dvlená, památky (vjenské) Českmravské pmezí - památky a kultura, aktivní turistika/aktivní dvlená Hlavní pririty a patření definvané ve Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí Rzvjvá pririta 1: Infrastruktura cestvníh ruchu Opatření 1.1 Dpravní infrastruktura 2. Analýza 18

19 Opatření 1.2 Ubytvání, stravvání Opatření 1.3 Dprvdná infrastruktura cestvníh ruchu Opatření 1.4 Turistické stezky (cyklstezky, hipstezky, pěší stezky, lyžařské stezky) a jejich infrastruktura Opatření 1.5 Péče atraktivity cestvníh ruchu, památkvá péče Opatření 1.6 Ostatní infrastruktura Rzvjvá pririta 2: Prdukty cestvníh ruchu Opatření 2.1 Prdlužené víkendy Opatření 2.2 Prdukty cestvníh ruchu pr rdiny s dětmi Opatření 2.3 Prdukty cestvníh ruchu pr rganizvané skupiny dětí a mládeže Opatření 2.4 Prdukty cestvníh ruchu pr seniry Opatření 2.5 Prdukty cestvníh ruchu pr statní cílvé skupiny včetně handicapvaných Opatření 2.6 Katalg prduktů Opatření 2.7 Prdukty cestvníh ruchu v blasti gastrnmie Opatření 2.4 Pd pkličku reginálních prduktů Rzvjvá pririta 3: Infrmační systém a marketing Opatření 3.1 Reginální infrmační systém cestvníh ruchu Opatření 3.2 Kncentrvaná marketingvá pdpra témat vycházejících z bsahvých pririt Strategie Opatření 3.3 Rzšíření distribučních cest Opatření 3.4 Prpagace Opatření 3.5 Pdpůrné aktivity marketingu a sdílení infrmací Rzvjvá pririta 4: Organizace, vzdělávání, kmunikace, kvalita Opatření 4.1 Vzdělávání, lidské zdrje Opatření 4.2 Organizace Opatření 4.3 Kmunikace Opatření 4.4 Kvalita Pr jedntlivá patření byly dále ve Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí navrženy knkrétní aktivity. Tyt aktivity jsu detailně ppsány v kapitle 2.2 Analýza plnění půvdní strategie CR Pardubickéh kraje. Zdrj: Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, RRAPK, 2010 SOUHRN: Pzitiva: Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí a) aktuálně platná Strategie bsahuje všechny důležité strategické blasti rzvje CR v Pardubickém kraji, bude tedy mžné na ni efektivně navázat Negativa: Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí a) nejsu průběžně prváděna vyhdncení navržených patření a aktivit dle kapitly 4. Mnitring 2. Analýza 19

20 2.2.2 Analýza plnění Strategie rzvje CR v Pk na bdbí Obsahem kapitly je suhrnné vyhdncení naplnění pririt, patření a především pak knkrétních aktivit definvaných v rámci aktuálně platné Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí , která byla zpracvána Reginální rzvjvu agenturu Pardubickéh kraje, v červnu rku Cílem analýzy je sestavení přehledu aktivit, které již byly d rku 2010 d sučasnsti (září 2014) realizvány a které ne. V rámci návrhvé části nvě zpracvávané Strategie pak bude diskutván, zda tyt nenaplněné aktivity jsu v suladu s nvými cíli Strategie na bdbí a zda tedy budu zahrnuty znvu i d nvě definvaných aktivit. Vyhdncení jedntlivých aktivit byl zpracván zhtvitelem na základě pdkladů zpracvaných pracvníky Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje a DSVČ. Pr velký rzsah kapitly je tat umístěna v kapitle Přílhy (kap Analýza plnění půvdní Strategie CR Pardubickéh kraje). 2. Analýza 20

21 2.3 Analýza cílů strategií CR nadreginální a nárdní úrvně Pr dsažení maximální efektivity výstupů Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje na bdbí je ptřebné analyzvat strategické cíle a knkrétní patření bsažené v zásadních strategických dkumentech nadreginální a nárdní úrvně a následně tyt navržené výstupy a patření c nejefektivněji s nadreginálními strategiemi synergicky prpjit. Níže prt uvádíme stručný přehled a bsah těcht dkumentů. I. Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu v ČR na bdbí II. Marketingvá kncepce ČR na bdbí III. Prgram rzvje Pardubickéh kraje I. Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu v ČR na bdbí Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu je v sučasné dbě jediným platným strategickým dkumentem pr plánvací bdbí , který řeší rzvj cestvníh ruchu na území ČR. Seznam pririt, patření a aktivit: PRIORITA 1: ZKVALITNĚNÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 1.1 Zkvalitňvání pdnikatelskéh prstředí v cestvním ruchu Aktivity naplňující patření: Vytvření Kmpetenčních center pr pdpru MSP v cestvním ruchu Infrmační prtál vývji a tendencích dmácí a zahraniční turistické pptávky Stanvení míst sustředěnéh turistickéh ruchu v dikci zákna č. 281/2009 Sb. Kultivace prstředí v blasti průvdcvské činnsti Opatření 1.2: Výstavba a mdernizace základní a dprvdné infrastruktury CR Aktivity naplňující patření: Zvyšvání standardu ubytvacích zařízení Dvybavení středisek cestvníh ruchu vybranu dprvdnu turisticku infrastrukturu (sprtvně-rekreační, kulturně-rekreační, zdravtně-rekreační) Budvání středisek venkvské turistiky Zkvalitňvání dpravní dstupnsti turistických destinací Pdpra infrastruktury pr rzvj bezmtrvé dpravy Opatření 1.3: Zkvalitnění nabídky služeb cestvníh ruchu Aktivity naplňující patření: Tvrba a další rzvj brvých technických standardů včetně tvrby českých technických nrem ve vybraných segmentech cestvníh ruchu s cílem pstupnéh zavedení pvinné celstátní kategrizace a klasifikace v různých segmentech cestvníh ruchu Další rzvj Českéh systému kvality služeb jak systémvéh nástrje zvyšvání kvality služeb pr subjekty cestvníh ruchu Pdpra a rzvj specifických prduktvých certifikačních systémů Dpravní naváděcí infrmační turistické systémy Opatření 1.4: Zkvalitnění nabídky primárníh ptenciálu cestvníh ruchu (zkvalitnění využívání přírdních a kulturně-histrických atraktivit pr cestvní ruch) Aktivity naplňující patření: Pdpra reknstrukce nejvýznamnějších kulturně-histrických a technických památek využívaných pr cestvní ruch 2. Analýza 21

22 Zpřístupňvání a interpretace atraktivníh přírdníh a kulturních dědictví ČR pr rzvj cestvníh ruchu Pdpra nárdních geparků, resp. geparků UNESCO PRIORITA 2: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 2.1: Pdpra činnstí destinačních splečnstí Aktivity naplňující patření: Psílení rganizace (uspřádání) cestvníh ruchu Pdpra splupráce mezi aktéry cestvníh ruchu Opatření 2.2: Psílení a invace řízení destinace Aktivity naplňující patření: Zavádění a realizace managementu kvality Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu Vytvření manuálu udržitelnéh rzvje cestvníh ruchu Mnitring a šetření udržitelnéh rzvje cestvníh ruchu Zavádění nvých technlgií (invací) d řízení destinace Opatření 2.3: Rzvj lidských zdrjů v cestvním ruchu Aktivity naplňující patření: Zviditelnění a zvýšení pvědmí cestvním ruchu ve vzdělávacím systému Realizace (tvrba) vzdělávacích a šklících prgramů (kurzů) Zvyšvání kvalifikace pracvníků v blasti cestvníh ruchu Prjekty na pdpru výměny zkušenstí PRIORITA 3: DESTINAČNÍ MARKETING Opatření 3.1: Marketingvá pdpra příjezdvéh cestvníh ruchu Aktivity naplňující patření: Tvrba střednědbých marketingvých kncepcí a strategií Branding destinací cestvníh ruchu Realizace výknvě rientvaných kmunikačních kampaní Mnitring efektů marketingvých aktivit na zahraničních trzích Splupráce agentury CzechTurism a reginálních sdružení cestvníh ruchu Opatření 3.2: Tvrba a marketing nárdních a reginálních prduktů cestvníh ruchu Aktivity naplňující patření: Vytvření systémvé pdpry tvrby prduktů CR Tvrba nárdních prduktů cestvníh ruchu Tvrba reginálních prduktů cestvníh ruchu Realizace výknvě rientvaných kmunikačních kampaní Psílení kvality marketingvých aktivit destinací cestvníh ruchu Opatření 3.3: Marketingvé infrmace Aktivity naplňující patření: Vytváření marketingvých a řídících infrmačních systémů destinací CR Mnitring návštěvníků destinací cestvníh ruchu Benchmarking marketingvých aktivit knkurenčních destinací Tvrba databází návštěvníků/klientů prstřednictvím Custmer Relatinship Management (CRM) PRIORITA 4: POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Opatření 4.1: Plitika cestvníh ruchu jak sučást hspdářské a reginální plitiky 2. Analýza 22

23 Aktivity naplňující patření: Krdinace sektrvých a reginálních plitik ve vazbě na cestvní ruch zejména prstřednictvím činnsti Meziresrtní krdinační kmise pr cestvní ruch Zalžení a činnst Fóra cestvníh ruchu jak kmunikační platfrmy cestvníh ruchu v ČR Zkvalitnění splupráce a dělba aktivit mezi MMR a CzechTurism Mezinárdní splupráce a splečné prjekty cestvníh ruchu v rámci UNWTO, OECD a EU Vytvření systému mtivačních nástrjů s cílem zvyšvání kvality cestvníh ruchu ČR Opatření 4.2: Statistika a výzkum v cestvním ruchu Aktivity naplňující patření: Organizace sběru a pskytvání infrmací kapacitách a výknech ubytvacích zařízení Další rzvj Satelitníh účtu cestvníh ruchu včetně jeh reginalizace Základní a aplikvaný výzkum v blasti cestvníh ruchu Mezinárdní knference cestvním ruchu Opatření 4.3: Krizvé řízení a bezpečnst Aktivity naplňující patření: Kmplexní zajištění phybu návštěvníků na území ČR, včetně jejich bezpečnsti (zvýšení zajištění bezpečnsti turistů phybujících se v místech cestvníh ruchu) Pdpra činnsti Hrské služby ČR Vytvření krizvéh scénáře pr případ hržení cestvníh ruchu v České republice Splupráce na prjektech a aktivitách v blasti bezpečnsti v cestvním ruchu Nsné typy cestvníh ruchu na bdbí Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu na bdbí ve svých výchdiscích uvádí výčet frem cestvníh ruchu, pr které má ČR dbré předpklady. Situace se v základní rientaci nabídky ČR během psledních let příliš nezměnila. Identifikvané nsné prvky nabídky jsu platné i dnes, nicméně s tím, že uvnitř jedntlivých témat dchází ke zdůraznění některých jejich specifických aspektů. Nejvýznamnější frmy cestvníh ruchu, pr které má Česká republika nejlepší předpklady, jsu: Městský a kulturní cestvní ruch i přes všechny aktuální trendy v cestvním ruchu zůstává klíčvým prvkem nabídky. V psledních letech se velmi silně prfiluje směrem k zahraniční pptávce. Městský a kulturní cestvní ruch je základním prvkem všech pznávacích frem cestvníh ruchu. Dvlená v přírdě nejtypičtější jsu letní a zimní pbyty na hrách, dvlená u vdy, kempvání, venkvský cestvní ruch a agrturistika, sptřeba reginálně typických prduktů cestvníh ruchu apd. Trendem psledních něklika let je stagnace letních pbytů na hrách, na druhu stranu se ale pmalu rzvíjí venkvský cestvní ruch. Sprtvní a aktivní dvlená těžiště pptávky p našich hrských střediscích se v průběhu psledních dvaceti let v některých reginech z části přesunul na zimní sezónu. V tmt hledu však mžnsti rzvje našich zimních středisek hržuje zahraniční knkurence. V řadě reginů se v letní sezóně velmi dynamicky rzvíjí pěší turistika a cyklturistika, nejen v hrských, ale i pdhrských blastech spjená s pznáváním kulturních a přírdních hdnt, ppř. s statními sprtvními aktivitami. Lázeňský cestvní ruch v celkvé nabídce hraje lázeňství významnu rli. Je zde lkalizván asi 8 % celkvých kapacit, avšak výkny jsu cca dvjnásbné. Lázeňství jak celek v psledních letech spíše stagnuje. Kngresvý a veletržní cestvní ruch nejlepším ptenciálem pr realizaci kngresvéh cestvníh ruchu, tj. kapacitu zařízení a jejich vybavenstí, dispnuje Hlavní měst Praha, které se jak jediné v ČR řadí d kategrie mezinárdníh významu. Středisky nadreginálníh významu jsu například Brn, Karlvy Vary, Mariánské Lázně, Olmuc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králvé a Špindlerův Mlýn. Mezinárdníh významu dsahuje ve veletržním cestvním ruchu puze výstaviště v Brně. Střediskem 2. Analýza 23

24 nárdníh významu je Hl. měst Praha. Mezi města s reginálním významem veletržníh cestvníh ruchu patří České Budějvice, Litměřice, Olmuc, Lysá nad Labem, Ostrava a Pardubice. Zdrj: MMR ČR Pznámka: měst Pardubice neuvádí výše citvaná Kncepce státní plitiky CR jak měst vhdné pr realizaci kngresvéh CR nadreginálníh významu, ale jenm jak měst s reginálním veletržním významem. T vnímá zadavatel jak negativum pr rzvj kngresvéh CR na území Pk. II. Marketingvá kncepce ČR na bdbí Marketingvá kncepce představuje základní vdítk pr marketingvé činnsti agentury CzechTurism na bdbí Kncepce bsahuje návrh celéh prtflia marketingvých aktivit dpručených pr rebranding ČR, pr ptřeby Strategie uvádíme níže puze některé základní pr prgram rzvje relevantní infrmace. Základní vize ČR je zde definvána takt: Česk neknčící příběh Česk je na prvních místech mezi zvažvanými destinacemi v Evrpě, a t zejména díky pvěsti excelentní pznávací destinace kmbinující prvky kulturní krajiny, kultury, relaxace, bezpečí a vstřícnéh zákaznickéh přístupu k turistům, Na úrvni značky bude Česk spjván s metafru Česk neknčící příběh, resp. Česk země příběhů. S nárdní vizí se musí zttžnit další subjekty, zejména prfesní asciace, jejichž členvé budu v knečném důsledku vizi naplňvat. Glbální cíl marketingvé strategie pr příjezdvý turismus vychází z glbálníh cíle kncepce státní plitiky turismu na bdbí Glbální cíl kncepce je frmulván jak zvýšení knkurenceschpnsti celéh dvětví cestvníh ruchu na nárdní i reginální úrvni, udržení jeh eknmické výknnsti, udržení jeh sci-kulturníh a envirnmentálníh rzvje. (Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu v České republice na bdbí ). Cíle strategie jsu rzděleny d tří skupin tak, aby dpvídaly strategickým cílům kncepce státní plitiky, zejména Psilvání kvality nabídky cestvníh ruchu včetně kultivace pdnikatelskéh prstředí a Psílení rle cestvníh ruchu v hspdářské a sektrvých plitikách státu. Základní systém prduktů navržených pr ČR je následující: a) prdukt kulturní - kulturní cesty - Praha - města s příběhem - cesty s příběhem - kulturní krajina b) prdukt zdraví - České lázně - zdravě a zdpvědně - Medical turism c) aktivní prdukt sprt a phyb - letní cesty - zimní cesty - mtrsprt d) prdukt MICE Zdrj: agentura CzT, Analýza 24

25 III. Prgram rzvje Pardubickéh kraje Aktualizvaný Prgram rzvje Pardubickéh kraje je zpracváván pr návrhvé bdbí s výhledem d rku Vize kraje Pardubický kraj rzvjvě vyrvnaný kraj s vysku kvalitu živta zhledňující ptřeby místních byvatel, stabilní a prsperující eknmiku fungující na principech udržitelnéh rzvje, zdravým živtním prstředím a efektivně fungující správu svéh krdinvanéh území. Mtt kraje Pardubický kraj dynamický a rzvážný Rzvjvé pririty a jejich cíle: Rzvjvá pririta: A. Kvalitní lidské zdrje Cíle: Zlepšit pdmínky pr vzdělávání byvatel v suvislsti s jejich živtním cyklem a zvýšit jejich uplatnitelnst na trhu práce. Zajistit adekvátní kvality zdravtních zařízení a sciálních služeb a dstupnst jejich služeb pr všechny skupiny byvatel. Rzšířit a zkvalitnit nabídku aktivit pr rganizvané i nerganizvané trávení vlnéh času. Opatření: A.1 Pdpra kvalitníh systému vzdělávání. A.2 Zkvalitňvání zdravtní péče, zvýšení efektivnsti jejíh pskytvání a zvýšení její dstupnsti i v dlehlých částech kraje. A.3 Zajištění místní a časvé dstupnsti pdpry sbám v nepříznivé sciální situaci prstřednictvím stabilní, efektivní, flexibilní a kvalitní sítě sciálních služeb a jejich prvázání s dalšími službami (např. z blasti zdravtnictví) A.4 Psílení kulturní rzmanitsti a histrickéh dědictví kraje. A.5 Pdpra rzvje sprtvních a tělvýchvných aktivit. A.6 Širší kultivace lidskéh ptenciálu kraje. Rzvjvá pririta: B. Knkurenceschpná eknmika Cíle: Dsáhnut nadprůměrnéh růstu HDP mezi kraji v ČR. Psílit výzkumný a invační ptenciál uvnitř jedntlivých ORP a celkvu eknmicku výknnst kraje. Efektivně využívat ptenciál kraje v blasti rzvje udržitelnéh cestvníh ruchu. Psílit využití příznivé gegrafické plhy kraje jak důležité spjnice mezi územím Čech a severní i jižní částí Mravy. Zajistit adekvátní dpravní bslužnst všech území kraje. Opatření: B.1: Rzvj a ptimalizace využití pdnikatelské infrastruktury a pdpra pdnikání. B.2: Pdpra vědy, výzkumu, vývje a invací. B.3: Rzvj ptenciálu pracvních sil. B.4: Rzvj základní a dprvdné infrastruktury cestvníh ruchu a jejíh využití při rzvji atraktivit cestvníh ruchu. B.5: Krdinvaný rzvj marketingu cestvníh ruchu a tvrby turistických prduktů. 2. Analýza 25

26 B.6: Pdpra budvání a zkvalitňvání páteřní dpravní infrastruktury. B.7: Zkvalitnění reginální a lkální dpravní infrastruktury. B.8: Rzvj systému veřejné dpravy, rzvj bezmtrvé dpravy. Detailní ppis patření ve vazbě na rzvj cestvníh ruchu: B.4 Rzvj základní a dprvdné infrastruktury cestvníh ruchu a jejíh využití při rzvji atraktivit cestvníh ruchu Výchdiska: Cestvní ruch je synergicky fungující dvětví, kdy k daným pdmínkám pr cestvní ruch je nutn vybudvat dpvídající infrastrukturu. V rzvji základní turistické infrastruktury i dprvdné infrastruktury dšl v psledních letech k psunu, mžnsti pr trávení vlnéh času však stále nejsu plně využity. Významné rezervy jsu i v prstrvém rzlžení a využití stávající turistické infrastruktury. Cíl patření: Zlepšvat stav turistické infrastruktury a zvyšvat kvalitu a nabídku turistických atraktivit s důrazem na jejich celrční využití. Aktivity: B.4.1 Kncepční usměrňvání rzvje cestvníh ruchu (ptimalizace prstrvéh rzlžení turistické infrastruktury, celrční využívání turistické infrastruktury atd.). realizátr: OSRKEF, Destinační splečnst Výchdní Čechy, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, bce, pdnikatelské subjekty B.4.2 Budvání a zkvalitnění ubytvacích a stravvacích služeb. Realizátr: pdnikatelské subjekty B.4.3 Rzvj dprvdné turistické infrastruktury. Realizátr: Obce, pdnikatelské subjekty, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu B.5: Krdinvaný rzvj marketingu cestvníh ruchu a tvrby turistických prduktů. Výchdiska: Dané pdmínky a infrastruktura a atraktivity jsu nezbytnými, ale nikliv jedinými pdmínkami cestvníh ruchu. Velmi důležitá je i tvrba nabídky (prduktů) pr návštěvníky tak, aby v kraji strávili c nejdelší dbu. Pr zajištění účinnsti prpagace musí být marketingvé aktivity na všech úrvních krdinvány. Cíl patření: Pdpra zvýšení pčtu návštěvníků kraje, zvýšení bsazensti lůžkvých kapacit, prvázat turistické atraktivity a zlepšení nabídky aktivit pr návštěvníky. Aktivity: B.5.1 Zlepšvání image kraje v cestvním ruchu. Realizátr: Destinační splečnst Výchdní Čechy, OSRKEF, CzechTurism, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu B.5.2 Tvrba cílených celrčních turistických prduktů (vícedenní prgramy, prdlužené víkendy, atd.). Realizátr: Destinační splečnst Výchdní Čechy, CzechTurism, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, bce, TIC, CK, pdnikatelské subjekty B.5.3 Cílený a účinný marketing prduktů cestvníh ruchu zejména za účelem zdůraznění přírdníh a kulturně histrickéh ptenciálu jedntlivých území kraje. Realizátr: Destinační splečnst Výchdní Čechy, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, CzechTurism, bce, a jejich TIC, pdnikatelské subjekty B.5.4 Zvýšení nabídky jednrázvých aktivit (kncerty, festivaly, setkání ). Realizátr: Reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, pdnikatelské subjekty, bce (přadatelé akcí), TIC, kulturní zařízení 2. Analýza 26

27 B.5.5 Zvyšvání kvality a prhlubvání krdinace řízení cestvníh ruchu (státní, krajské a reginální OCR). Realizátr: CzechTurism, MMR, Destinační splečnst Výchdní Čechy, OSRKEF, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu B.5.6 Rzvj vzdělávání subjektů v cestvním ruchu. Realizátr: Pdnikatelské subjekty, CzechTurism, Destinační splečnst Výchdní Čechy, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, SŠ, VŠ B.5.7 Rzvj pskytvání infrmací pr turisty (webvé prtály, činnst TIC atd.). Realizátr: CzechTurism, Destinační splečnst Výchdní Čechy, reginální a lkální rganizace cestvníh ruchu, bce, TIC, pdnikatelské subjekty Rzvjvá pririta: C. Zdravé živtní prstředí Cíle: Zajistit šetrné hspdaření v suvislsti s rzrůstáním infrastruktury v území a zachvat krajinný ráz vybraných reginů. Dsáhnut vyššíh stupně napjení jedntlivých území kraje, zejména jeh krajvých částí, na základní technicku infrastrukturu a rzvj kmplexní péče pvrchvé i pdzemní vdy. Adekvátně a bjektivně chránit a zvyšvat kvalitu jedntlivých slžek živtníh prstředí v kraji zejména v pstižených lkalitách. Efektivně zajišťvat chranu a bezpečnst byvatelstva a včasnu pmc v případě mimřádných událstí a krizvých situací. Opatření: C.1 Pdpra multifunkčníh zemědělství a péče krajinu. C.2 Pdpra efektivníh nakládání s dpady. C.3 Rzvj infrastruktury vdníh hspdářství a zvýšení chrany vdních zdrjů v území. C.4 Zkvalitňvání stavu energetické infrastruktury a zvýšení její účinnsti a šetrnsti, pdpra úspr energií. C.5 Pdpra zvyšvání kvality jedntlivých slžek živtníh prstředí. C.6 Zvyšvání bezpečnsti a chrany byvatel kraje. Rzvjvá pririta: D. Krdinvaný prstrvý rzvj kraje Cíle: Krdinvat rzvj systému sídlení kraje, včetně funkčníh využití území a snižvat disparity psilváním prblémvých území při respektvání jejich přírdních a kulturních hdnt. Snížit scieknmické rzdíly v návaznsti na scidemgrafické ukazatele mezi jedntlivými částmi kraje (ORP). Budvat silné partnerské vztahy rzvjvých aktérů s důrazem na využití místníh ptenciálu při rzvji území kraje v suladu s principy udržitelnéh rzvje. Zefektivnit čerpání dtací d kraje a všech jeh reginů. Opatření: D.1 Využívání kncepčních nástrjů strategickéh a územníh plánvání při vytváření pdmínek pr vyvážený rzvj Pk. D.2 Psilvání rzvjvých příležitstí ve venkvských blastech a prblémvých reginech Pk. D.3 Vytváření pdmínek pr rzvj městských sídel jak pólů rzvje Pk. D.4 Rzvíjení vnějších vztahů subjektů na území Pk. D.5 Rzvíjení splupráce veřejnéh, sukrméh a neziskvéh sektru. D.6 Efektivní využívání evrpských fndů. Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, GaREP s.r.., Analýza 27

28 SOUHRN: důsledky strategických dkumentů pr cestvní ruch Pardubickéh kraje Pzitiva: Kncepce státní plitiky CR na bdbí a) vize a cíle Kncepce jsu v suladu s ptenciálem Pardubickéh kraje b) seznam pririt, patření a aktivit Kncepce je definván velmi širce a zabírá všechny prblematické kruhy, které je nutné primárně řešit také v rámci rzvje CR Pardubickéh kraje, nebude tedy prblém definvat vazby strategických patření Kncepce a Strategie CR Pk c) nsné typy cestvníh ruchu definvané v rámci Kncepce dpvídají ptenciálu nabídky TR Výchdní Čechy (Pardubickéh kraje) Marketingvá kncepce ČR na bdbí a) základní vize marketingvé kncepce pd titulem Česk neknčící příběh je pměrně vhdným titulem pr jedntlivé TO Pardubickéh kraje, zejména některé blasti a lkality mají takvých příběhů z minulsti dstatek b) základní systém prduktů navržených v Marketingvé kncepci je v plném suladu se základním ptenciálem TR Výchdní Čechy Prgram rzvje územníh bvdu Pardubickéh kraje (2020) a) prgram bsahuje základní rzvjvé pririty jak rzvj lidských zdrjů, knkurenceschpná eknmika, zdravé živtní prstředí, krdinvaný prstrvý rzvj kraje, cž jsu ptřebné aktivity také v blasti rzvje cestvníh ruchu b) prgram bsahuje knkrétní aktivity pr rzvj cestvníh ruchu v Pardubickém kraji (patření B.4, B.5) Negativa: Kncepce státní plitiky CR na bdbí a) nebyla identifikvána žádná negativa Marketingvá kncepce ČR na bdbí a) nebyla identifikvána žádná negativa Prgram rzvje územníh bvdu Pardubickéh kraje (2020) a) v žádné ze 4 hlavních rzvjvých pririt není primárně bsažena pdpra rzvje cestvníh ruchu tat je deklarvána až v rámci dílčích patření b) patření B.4 dpručujeme rzšířit na následující znění: Rzvj základní a dprvdné infrastruktury cestvníh ruchu a jejíh využití při rzvji atraktivit, aktivit a služeb cestvníh ruchu 2. Analýza 28

29 2.4 Analýza pptávky na trhu cestvníh ruchu Pk Analýza a prfil sučasnéh návštěvníka Pardubickéh kraje Metdika zpracvání prfilu návštěvníka, zdrje dat Analýza pptávky (prfil návštěvníka) byla zpracvána na základě něklika marketingvých výzkumů zpracvaných pr agenturu CzechTurism, MMR ČR a dále pak z údajů Českéh statistickéh úřadu a dalších šetření. Knkrétní zdrje, ze kterých byl čerpán, jsu uvedeny v příslušných tabulkách a vyhdnceních. Zdrje infrmací zde v úvdu zdůrazňujeme prt, že některé infrmace nejsu úplně srvnatelné, prtže dané průzkumy prbíhaly v různých bdbích a různu metdiku. Rzdíly jsu především při hdncení tuzemskéh a zahraničníh návštěvníka, kde byl pslední splečný a jedntný výzkum prveden v bdbí 2005/2007. V dalším bdbí již prbíhal výzkum zahraničních návštěvníků dle samstatné metdiky. Interpretvané závěry je nutné brát s určitu rezervu i z důvdu, že v každém výzkumu byla data vztažena k jinému území turistickému reginu, prtže definvání turistických reginů se v průběhu psledních let měnil. Pr úplnst infrmací a celkvý braz prfilu návštěvníka prt uvádíme v tét kapitle jak průzkumy z let , tak i výše zmíněné jedntné průzkumy z bdbí 2005/2007. Prfil návštěvníka Pardubickéh kraje suhrn I. Prfil dmácíh návštěvníka Pardubickéh kraje Lét 2013 a) plvina návštěvníků d reginu přijíždí ze vzdálensti d 50 km, prti minulému létu ubyl cestujících z daleka b) z dpravních prstředků převažuje aut c) turisté zpravidla přijíždí na jedndenní pbyty bez ubytvání d) turisté ve čtyřech pětinách případů tráví pbyt v dprvdu partnerů či známých a pstupně se zvyšuje také pdíl cestujících se staršími dětmi e) v případě, že v reginu přencují, bvykle zůstávají v sukrmí (u známých, na vlastní chatě) neb v kempech či penzinech, tedy v levnějších ubytvacích zařízeních f) využití stravvacích kapacit bývá pd průměrem ČR g) stejná s celrepublikvým průměrem je celkvá útrata návštěvníků (zpravidla d 500 Kč na sbu a den), v případě průměrné denní útraty Kč celrepublikvý průměr převyšuje h) nejčastějšími důvdy k návštěvě bývají pznání a relaxace Hlavní změna v prfilu dmácíh návštěvníka lét 2013 prti létu 2012, je následující: a) Od minuléh rku mírně vzrstl pdíl jedndenních výletů (nyní 52 %); v suvislsti s tím pklesl využití ubytvacích zařízení. Ubytvaní návštěvníci zpravidla ncují u známých, na vlastní chalupě neb v penzinech. b) Během psledních let se pstupně zvyšuje pdíl návštěvníků stravujících se v restauracích; prti lňsku se však snížil pdíl těch, kteří restaurace využívají téměř vždy. Také dchází k pstupnému nárůstu průměrné denní útraty, téměř plvina turistů utratí více než 500 Kč denně. c) Nejčastějšími důvdy návštěvy reginu jsu relaxace a pznání, za pznáním d reginu ale jezdí každým rkem méně lidí a napak relaxace se stává stále častějším důvdem návštěvy. Z aktivit návštěvníky nejvíce láká pznávací a pěší turistika, ale také kupání. V prvnání s lňskem pklesla atraktivita pznávací turistiky a napak dšl ke zvýšení zájmu kupání. 2. Analýza 29

30 d) Od minuléh léta dšl k nárůstu pakvaných návštěv (téměř 2/3 zde byly již více než třikrát) a více návštěvníků (56 %) se také v hrizntu půl rku plánuje d reginu pět vrátit. Tři čtvrtiny návštěvníků dávají reginu přednst v suvislsti s výletem či pbytem. e) Celkvá spkjenst zůstává vyská (99 %), přičemž ale mírně ubyl velmi spkjených návštěvníků (nyní 57 %). f) Návštěvníci jsu nejvíce spkjeni s péčí čisttu a přádek, s péčí památky a turistické atrakce a s přátelskstí místních lidí. Napak hůře hdntí dstupnst reginu hrmadnu dpravu, dpravní infrastrukturu a služby pr mtristy. V blasti dpravy však dchází k pzitivnímu vývji. Zvyšuje se také spkjenst s vybavenstí reginu atrakcemi pr děti. g) Mezi nejsilnější lkality v reginu patří Chrudim, Lázně Bhdaneč a Slatiňany. h) Od lňska se snížil zásah reklamu na stávajících 43 %. Nejčastěji si návštěvníci všimli venkvní reklamy, dále pak reklamy na internetu a v tisku. i) Turisté nejčastěji vyhledávají infrmace reginu na internetu a d příbuzných a známých. Využití těcht zdrjů, ale také turistických infrmačních center, médií a venkvní reklamy se d lňska snížil. Téměř pětina turistů v minulsti navštívila prtál a většina z nich jej hdntí jak uživatelsky přívětivý. Facebkvu stránku Výchdní Čechy INFO zná puze desetina návštěvníků, kteří jsu uživateli Facebku. K hlavním silným stránkám, tak jak byly hdnceny zpracvatelem výzkumu, patří především vyská lajalita, návratnst návštěvníků, dbrá předchzí zkušenst mtivující k návštěvě, dále pak péče čisttu, přádek a památky, přátelskst místních lidí, atraktivita reginu pr rdiny s dětmi a dbré vnímání cenvé úrvně služeb. Mezi hlavní slabé stránky byly řazeny nižší spkjenst dpravu (s dstupnstí reginu hrmadnu dpravu, dpravní infrastrukturu a službami pr mtristy) a nižší schpnst reginu přilákat návštěvníky ze vzdálenějších míst ČR. Zima 2014 a) D reginu Výchdní Čechy přijíždějí návštěvníci nejčastěji ze vzdálensti d 50 km. Od minuléh rku však vzrstl pdíl návštěvníků ze vzdálensti 51 až 100 km (ze 30 % na 36 %). b) Přijíždějí bvykle autem, s přáteli či partnerem/ku. Výjimku ale nejsu ani samtní návštěvníci, jejichž pdíl dknce lets ještě vzrstl na 24 %. c) Obvykle d reginu cestují puze na jeden den bez nclehu. Dluhdbě nicméně přibývá návštěvníků na 1 2 nci (13 % 18 % 22 % 27 %) d) Pkud jsu v reginu ubytvaní, nejčastěji využívají ubytvání u přátel či na vlastní chatě (19 %). Naprstá většina se alespň bčas stravuje v místě pbytu v restauracích, ale 64 % puze částečně jak kdy. Obvyklá výše útraty na den a sbu se phybuje mezi 201 a 1000 Kč. Dknce narstl pdíl těch, kteří utrácejí 501 až 1000 Kč (z 38 % na 41 %). e) Převažujícím důvdem návštěvy reginu Výchdní Čechy je návštěva příbuzných/známých, jejíž význam lets ještě vzrstl ze 17 % na 31 %. Nejlákavějšími aktivitami v reginu je lets pěší a pznávací turistika, častěji také návštěvníci uváděli kupání a vdní sprty. f) Regin je většinu navštěvván pakvaně a většina se sem také plánuje v blízké dbě vrátit. g) C se týče věrnstníh klubu dmácíh cestvníh ruchu, mezi návštěvníky tht reginu je spíše nižší zájem registraci. Zájem registrvat se by měla 1/3, z nich by téměř všichni byli spíše mtivváni k návštěvě nvých lkalit, pětina dknce určitě. h) Téměř všichni návštěvníci jsu spkjeni, 49 % dknce velmi. 2. Analýza 30

31 i) S hdncenými blastmi panuje spkjenst. Určité výhrady se bjevily v suvislsti se službami pr lyžaře, kde spkjenst s nimi lets ještě pklesla, neb s dstupnstí reginu hrmadnu dpravu. j) Mezi lkalitami žádná výrazně nevyniká nad statními. k) Při výběru destinace hrají významnu úlhu předchzí zkušenst, ale i dpručení. Jak infrmační zdrj je nejvíce využíván internet (vyhledávače), případně příbuzní/známí. Pkud turisté/návštěvníci zaznamenali nějaku reklamu na regin, pak nejčastěji uváděli venkvní neb internetvu reklamu; zásah reklamu je nicméně rk d rku nižší. K hlavním silným stránkám reginu byly řazeny především nárůst pbytů s přencváním, vyská spkjenst i lajalita, spíše vyšší spkjenst s atributy spadající pd blast péče rzvj reginu a mírné zvýšení průměrné útraty v reginu. Mezi hlavní slabé stránky patří zhršené vnímání služeb pr lyžaře, převaha jedndenních výletů a vlastní ubytvací mžnsti suvisející s nevyužitím ubytvacích zařízení a zhršené hdncení vybavensti reginu atrakcemi pr děti. Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 II. Prfil zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje 3 Prfil za bdbí a) Pčtem zahraničních návštěvníků je Pardubický kraj druhým nejméně navštěvvaným krajem (p kraji Vysčina). V letech navštívil Pardubický kraj 973 tis. zahraničních návštěvníků. b) Více než třetina návštěvníků Pardubickéh kraje přijela pracvně t je nejvíce ze všech krajů. c) Pardubický kraj patří splečně s krajem Olmuckým a Vysčinu d skupiny krajů s pdprůměrným pčtem zahraničních návštěvníků a jejich výdajů. Diky plze krajů zde chybí velmi silná skupina jedndenních nakupujících návštěvníků, kteří cestuji výhradně d phraničí. Pardubický kraj sice částečně hraničí s Plskem, hranice je všem krátká, a je zde špatná dpravní infrastruktura. Chybějící skupina nakupujících návštěvníků, která bývá ve většině hraničních krajů převažující je důvdem th, že se tzv. vnitrzemské kraje výrazně dlišuji d krajů tzv. hraničních. d) V ukazateli celkvých výdajů zahraničních návštěvníků patří Pardubickému kraji rvněž předpslední míst. V letech utratili zahraniční návštěvníci Pardubickéh kraje 5,3 mld. Kč. Průměrný výdaj zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje činil Kč na sbu a den. Struktura výdajů byla zjišťvána d rku 2009 dlišně, prt jsu k dispzici infrmace puze za rky Největší část výdajů připadla na zbží (29 %), na dpravu (17 %), na phnné hmty (16 %) a na stravvání (15 %). e) Zatímc ve všech hraničních krajích převažuje skupina jedndenních návštěvníků, ve vnitrzemských krajích je tmu napak. D Pardubickéh kraje přijely 3/5 návštěvníků na vícedenní návštěvu (tzv. turisté) a 2/5 na jedndenní návštěvu (tzv. jedndenní návštěvníci). Pdíl turistů je v mezikrajském srvnání třetí nejvyšší (p Praze a kraji Vysčina). f) Téměř 8 z 10 zahraničních návštěvníků Pardubickéh kraje využil k djezdu z ČR silničníh hraniční přechd, nejčastěji na česk-plské hranici. g) Skladba zahraničních návštěvníků z hlediska státu trvaléh pbytu je ve vnitrzemských krajích pestřejší. Nejpčetnější skupinu zahraničních návštěvníků Pardubickéh kraje reprezentují s 30 % Pláci. D kraje jezdi i návštěvníci z dalších zemí ze Slvenska (23 %), Německa (18 %) neb 3 Důležitu pznámku k metdice a validitě výsledků prfilu zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje uvádíme v kapitle Přílhy (kap Příjezdvý cestvní ruch d ČR, Stenmark). 2. Analýza 31

32 Rakuska (6 %). Z nesusedních zemí byl nejvíce zahraničních návštěvníků z: Velké Británie (4 %), Nizzemí (3 %) a Francie (2 %). h) 36 % návštěvníků přijel d Pardubickéh kraje pracvně. V mezikrajském prvnání se jedná vůbec nejvyšší pdíl pracvních návštěv. Mezi návštěvníky Pardubickéh kraje, kteří d ČR přijeli pracvně, byly 2/3 turistů, 29 % Slváků a 22 % Pláků. Nejvíce návštěvníků směřval d Pardubic (2/3). i) Nejnavštěvvanějšími místy v Pardubickém kraji byly krmě Pardubic také Ústí nad Orlicí, Králíky (jediný silniční hraniční přechd, kde prbíhá šetření v Pardubickém kraji), Svitavy a Litmyšl. j) Zahraniční návštěvníci Pardubickéh kraje jezdi d ČR méně čast. Je t i diky tmu, že zde chybí nákupní cesty, které jsu velmi časté a celkvu frekvenci návštěv zvyšují. k) Pardubický kraj navštívil 7 z 10 zahraničních návštěvníků individuálně a 3 z 10 rganizvaně. Většinu rganizvaných návštěv představuji služební cesty. l) Průměrná délka návštěvy turistů Pardubickéh kraje činila 5,7 dne. V prvnání se všemi zahraničními návštěvníky, je mírně nadprůměrná. Turisté Pardubickéh kraje se častěji ubytvávají v hrmadných typech ubytvacích zařízení (57 %). V prvnání se všemi turisty ČR je však pdíl využívání HUZ pdprůměrný. m) V letech navštívily 2/3 návštěvníků Pardubickéh kraje puze destinace v Pardubickém kraji. Více než třetina návštěvníků Pardubickéh kraje navštívila i místa v dalších krajích nejčastěji Prahu, Brn a Hradec Králvé. Pdíl návštěvníků cestujících d dalších krajů je v prvnání s statními vnitrzemskými kraji (mim Prahu) vůbec nejnižší. n) Zahraniční návštěvníci Pardubickéh kraje využívají při plánvání svých cest d zahraničí nejčastěji dsavadní vlastní zkušensti, internet a dpručení přátel a známých. ) V mezikrajském prvnání je spkjenst návštěvníků Pardubickéh kraje druhá nejnižší (p Olmuckém kraji). Nadprůměrný pčet zahraničních návštěvníků Pardubickéh kraje (ve srvnání se všemi návštěvníky ČR) zaznamenal nějaké prblémy suvisející s návštěvu, nejčastěji: špatnu infrastrukturu a stav silnic (17 %), jazykvu vybavenst a přistup lidi a byvatel ve službách (7 %) a rientační navigační systém (7 %). Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 Detailní prfil návštěvníka uvádíme níže v následující struktuře: A. Věk, phlaví a vzdělání B. Gegrafický půvd návštěvníků C. Délku pbytu, dprava d destinace, vzdálenst d bydliště, s kým přijel D. Způsb ubytvání E. Důvdy k návštěvě destinace, hlavní aktivity F. Denní útrata G. Využívané infrmační zdrje při plánvání návštěvy H. Spkjenst s pbytem v destinaci, hdncení služeb a infrastruktury A. VĚK, POHLAVÍ A VZDĚLÁNÍ Tabulka 1: Phlaví dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Phlaví Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Muž Analýza 32

33 Žena Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 2: Věk dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Věk Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 d 25 let let let let a více let Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 3: Vzdělání dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Vzdělání Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 ZŠ / vyučen SŠ s maturitu VOŠ + VŠ Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 4: Phlaví dtázanéh (v %) zahraniční návštěvník, Phlaví Česká republika Pardubický kraj Muž Žena Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 Tabulka 5: Věk dtázanéh (v %) zahraniční návštěvník, Věk Česká republika Pardubický kraj let let let a více let 14 9 Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 B. GEOGRAFICKÝ PŮVOD NÁVŠTĚVNÍKŮ Tabulka 6: Stát trvaléh pbytu návštěvníka (v %), TOP 4 zahraniční návštěvník Stát Česká republika Pardubický kraj Německ Plsk Analýza 33

34 Rakusk 9 6 Slvensk Ostatní Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 Tabulka 7: Země půvdu zahraničních návštěvníků ubytvaných v HUZ Pardubickéh kraje Hsté Přencvání Průměrný pčet přencvání Průměrná dba pbytu Celkem ,9 2,8 3,9 3,8 dmácí ,0 2,8 4,0 3,8 zahraniční ,8 2,6 3,8 3,6 z Belgie ,9 2,3 2,9 3,3 th Bulharsk ,4 2,8 3,4 3,8 Dánsk ,8 2,8 3,8 3,8 Finsk ,7 2,6 3,7 3,6 Francie ,2 2,0 3,2 3,0 Itálie ,3 2,3 3,3 3,3 Maďarsk ,3 2,2 3,3 3,2 Německ ,5 2,5 3,5 3,5 Nizzemsk ,1 3,4 4,1 4,4 Nrsk ,6 3,0 5,6 4,0 Plsk ,5 2,7 3,5 3,7 Rakusk ,9 2,1 2,9 3,1 Rumunsk ,2 3,0 3,2 4,0 Ruská ,7 4,1 6,7 5,1 federace Řeck ,2 2,7 4,2 3,7 Slvensk ,9 2,1 3,9 3,1 Spjené ,3 2,6 3,3 3,6 králvství Španělsk ,0 2,8 4,0 3,8 Švédsk ,6 2,8 3,6 3,8 Švýcarsk ,4 2,4 3,4 3,4 Kanada ,0 2,5 5,0 3,5 Spjené státy ,1 3,1 4,1 4,1 Jihafrická ,6 2,8 6,6 3,8 republika Izrael ,1 5,0 4,1 6,0 Japnsk ,2 2,1 4,2 3,1 Austrálie ,2 2,4 3,2 3,4 Zdrj: ČSÚ, Analýza 34

35 C. DÉLKA POBYTU, DOPRAVA DO REGIONU, VZDÁLENOST OD BYDLIŠTĚ, S KÝM PŘIJEL Tabulka 8: Délka pbytu (v %) dmácí návštěvník Délka pbytu Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Jedndenní bez nclehu až 2 nclehy až 7 nclehů Delší Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 9: Vzdálenst d bydliště (v %) dmácí návštěvník Vzdálenst d bydliště Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima km km km Nad 100 km Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 10: Způsb dpravy d reginu (v %) dmácí návštěvník Způsb dpravy d reginu Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Aut Vlak Autbus linkvý Autbus se zájezdem Kl Pěšky jinak Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 11: S kým d reginu přijel (v %) dmácí návštěvník S kým d reginu přijel Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Sám S partnerem, přáteli, známými S malými dětmi (předšklníh věku) Se staršími dětmi (šklníh věku) Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, Analýza 35

36 D. ZPŮSOB UBYTOVÁNÍ Tabulka 12: Způsb ubytvání (v %) dmácí návštěvník Způsb ubytvání Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Htel *** a více Htel * neb **, Garni, mtel Penzin Kemp / tábřiště Jiné HUZ Prnajatý pkj, apartmán, chata U známých / vlastní chata, chalupa Není ubytván Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 13: Způsb ubytvání (v %) zahraniční návštěvník, suhrn za Způsb ubytvání Česká republika Pardubický kraj Htel, mtel, penzin Kemp 2 3 Ostatní HUZ 4 4 Placené ubytvání v sukrmí 5 5 Neplacené ubytvání Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 E. DŮVODY K NÁVŠTĚVĚ DESTINACE Tabulka 14: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Hlavní důvd návštěvy zima 2013 zima 2014 Pznání 10 8 Relaxace 6 11 Turistika a sprt Zdraví 4 4 Práce 5 7 Zábava 6 7 Nákupy Návštěva přátel a příbuzných Tranzit 4 3 neurčen 2 0 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 15: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Nejlákavější aktivita zima 2013 zima 2014 Pěší turistika Cyklturistika, hrská cyklistika Kupání, vdní sprty Analýza 36

37 Nejlákavější aktivita zima 2013 zima 2014 Lyžvání, zimní sprty Jiný aktivní sprt 5 2 Péče fyzicku a duševní kndici 8 6 Pznávací turistika Venkvská turistika 5 2 Církevní turistika 3 2 Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sprtvních akcí 9 14 Splečenský živt a zábava neurčen 8 5 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 16: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Hlavní důvd návštěvy lét 2012 lét 2013 Pznání Relaxace Turistika a sprt Zdraví 4 2 Práce 2 3 Zábava 4 4 Nákupy 7 12 Návštěva přátel a příbuzných Tranzit 2 2 neurčen 0 1 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 17: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Nejlákavější aktivita lét 2012 lét 2013 Pěší turistika Cyklturistika, hrská cyklistika Kupání, vdní sprty Jiný aktivní sprt 5 7 Péče fyzicku a duševní kndici 5 6 Pznávací turistika Venkvská turistika 4 5 Církevní turistika 4 5 Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sprtvních akcí 4 6 Splečenský živt a zábava neurčen 3 4 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, Analýza 37

38 Tabulka 18: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) zahraniční návštěvník, Hlavní důvd návštěvy Česká republika Pardubický kraj pdíl* Práce ,7 Dvlená ,5 Příbuzní ,2 Nákupy ,2 Ostatní 4 6 1,0 Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR * pdíl návštěvníků Pardubickéh kraje ze všech návštěvníků ČR (např. Pardubický kraj navštívil 1,7 % všech návštěvníků ČR, kteří přijeli pracvně) Pr dkreslení aktuálních dat zájmu různé aktivity ze strany zahraničních návštěvníků uvádíme níže výsledky průzkumu mezi zahraničními návštěvníky, který se uskutečnil v rce 2010 a byl zaměřený na mtivaci ptenciálních turistů z 10 vybraných evrpských zemí pr cestvání a jejich vztah k České republice. Data jsu vztažena k celé ČR. Tabulka 19: Aktivity zahraničníh návštěvníka (v %) za celu ČR, za rk 2010 Aktivity Pěší turistika 29,1 Městská turistika 69,8 Kupání a vdní sprty 8,4 Sprty (např. klečkvé brusle, cyklistika atd.) 6,5 Lyžvání a zimní sprty 4,7 Adrenalinvé sprty 1,7 Lázně 4,9 Glf 2,2 Kncerty, divadelní představení, kulturní akce 22,2 Návštěva památek 60,6 Odpčívání, relaxace 34,1 Venkvská turistika 4,7 Církevní turistika 29,2 Splečenský živt a zábava 30,6 Gurmánská dvlená, vyhledávání kulinářských zážitků (dbré jídl a pití) 24,7 Přírdní krásy a zajímavsti 31,4 Péče fyzicku a duševní kndici (wellness) 7,8 Jiné 4 Nevím 0,1 Zdrj: CzechTurism, 2010 F. DENNÍ ÚTRATA Tabulka 20: Denní útrata (v %) dmácí návštěvník Útrata na 1 sbu a den Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 D 200 Kč Kč Kč Analýza 38

39 1 až 2 tisíce Kč Více než 2 tisíce Kč Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 21: Průměrné výdaje zahraničníh návštěvníka přepčtené na 1 sbu a 1 den Průměrné výdaje Česká republika Pardubický kraj Průměrné výdaje v Kč Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 G. VYUŽÍVANÉ INFORMAČNÍ ZDROJE PŘI PLÁNOVÁNÍ NÁVŠTĚVY Tabulka 22: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2012, 2013 Infrmační zdrj An Částečně an Ne Turistická infrmační centra Cestvní kanceláře a agentury Tisk Televize Rzhlas Venkvní reklama Internet (celkem) Prpagační materiály, prspekty, průvdce ap Infrmace d persnálu ve službách Infrmace d příbuzných či známých Knižní průvdce vé uputávky, MMS Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 23: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, zima 2013, 2014 Infrmační zdrj An Částečně an Ne Turistická infrmační centra Cestvní kanceláře a agentury Tisk Televize Rzhlas Venkvní reklama Internet (celkem) Prpagační materiály, prspekty, průvdce ap Infrmace d persnálu ve službách Infrmace d příbuzných či známých Knižní průvdce vé uputávky, MMS Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, Analýza 39

40 Tabulka 24: Hlavní infrmační zdrj při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2013, zima 2014 Infrmační zdrj Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Turistická infrmační centra 4,2 1,6 11,7 2,9 Cestvní kanceláře a agentury 1,2 0,7 1,1 0,3 Tisk 1,8 2 2,7 2,1 Televize 0,8 0,7 0,7 0,7 Rzhlas 0,4 0,5 0,3 0,6 Venkvní reklama 2,5 2,6 1 0,7 Internet: turistické infrmační prtály (Kudy z nudy atd.) 3,3 2,3 2,5 2,1 Internet: bannery (reklamy, uputávky na webu) 0,7 0,7 0,7 0,2 Internet: Facebk, sciální sítě 2,7 2,3 2,2 2,8 Internet: vyhledávače (Seznam, Ggle atd.) 24,1 20, ,5 Internet: statní 11,3 8,6 8,2 9,3 Prpagační materiály, prspekty, průvdci apd. 2,1 1 6,6 2,4 Infrmace d persnálu ve službách 1, ,1 Infrmace d příbuzných či známých 14,7 11,4 17,8 19,8 Knižní průvdce 0,9 0,3 1,6 0,3 vé uputávky, MMS zprávy 0,1 0,1 0,3 0 Žádný z uvedených 28 43,5 24,7 39,2 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 25: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) zahraniční návštěvníci, Infrmační zdrj Česká republika Pardubický kraj Vždy Občas Vůbec Vždy Občas Vůbec Dsavadní vlastní zkušensti Dpručení přátel/známých Návštěva/prpagační materiály cestvních kanceláří Články/rzhvry dvlených a cestvání v tisku Dkumentární TV a rzhlasvé přady cestvání Reklamní inzerce v tisku, rzhlasu, televizi Tištění turističtí průvdci, mapy Internet Zdrj: STEM/KARK pr MMR ČR, 2012 H. SPOKOJENOST S POBYTEM V DESTINACI, HODNOCENÍ SLUŽEB A INFRASTRUKTURY Tabulka 26: Spkjenst s návštěvu reginu (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima 2014 Spkjenst s návštěvu Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Velmi spkjen Analýza 40

41 Spíše spkjen Ostatní Průměrná spkjenst (známka) 1,4 1,5 1,4 1,5 Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 27: Spkjenst s návštěvu reginu zahraniční návštěvník, Spkjenst s návštěvu Česká republika Pardubický kraj Průměrná spkjenst (známka) 1,6 1,9 Zdrj: STEM/MARK pr MMR ČR, 2012 Pznámka: hdncen ve škále 1-5, 1=velmi spkjen, 5=velmi nespkjen Tabulka 28: Zájem pakvanu návštěva reginu (v %) dmácí návštěvník Opětvná návštěva reginu Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 An, v brzké dbě (d ½ rku) An, ale někdy pzději Spíše ne Nevím Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, Analýza 41

42 2.4.2 Analýza vývje pčtu turistů v Pardubickém kraji Hdncení vývje pčtu turistů v Pardubickém kraji byl prveden na základě analýzy něklika statistických šetření, která jsu pr tt území veřejně k dispzici. Jak základní parametr pr určení vývje návštěvnsti byl pužit vývj návštěvníků ubytvaných v hrmadných ubytvacích zařízeních (HUZ) Pardubickéh kraje. T je zatím prakticky jediná ficiální statistika pkrývající celé území Pardubickéh kraje a zahrnující všechny cílvé skupiny a segmenty návštěvníků, kteří se v reginu ubytvali. Tat statistika ale nezahrnuje všechny návštěvníky destinace, nebsahuje jednak návštěvníky jedndenní (bez ubytvání) a návštěvníky ubytvané mim HUZ. Prt byla tat základní statistika dplněna další pdpůrné statistiky, které ukazují například vývj návštěvnsti pamětihdnstí, muzeí a dalších turistických cílů na území Pardubickéh kraje. C se týká vyhdncení pčtu návštěvníků v Pardubickém kraji, je mžné knstatvat následující: Vývj pčtu turistů ubytvaných v HUZ Pardubickéh kraje a) u ubytvaných dmácích turistů v HUZ dcházel v Pardubickém kraji d rku 2008 d rku 2010 k průběžnému snižvání pčtu z dmácích turistů v rce 2008 na turistů v rce 2010, v rce 2012 pak byl zaznamenán pětvný nárůst na a v rce 2013 další nárůst na ubytvaných dmácích turistů b) u zahraničních návštěvníků byla nejvyšší návštěvnst dsažena ve sledvaném bdbí v rce 2008 ( turistů), v rce 2010 pčet klesl na , v rce 2012 dšl k růstu zahraničních turistů na , který pkračval i v rce 2013 až na ubytvaných zahraničních návštěvníků c) celkvě vývj ubytvaných dmácích i zahraničních turistů v HUZ Pardubickéh kraje přibližně kpíruje vývj statních krajů ČR, krmě Hl. města Prahy, kde je neustálý nárůst ubytvaných dmácích i zahraničních turistů d) z hlediska půvdu země zahraničních návštěvníků dšl za bdbí k největšímu nárůstu zahraničních turistů u těcht zemí: Rusk, Plsk a Slvensk, napak k největšímu pklesu dšl u zemí: Nizzemsk, Francie a Německ Výkny HUZ Pardubickém kraje a) při vyhdncení vývje čistéh využití lůžek v HUZ je patrný nárůst využití lůžek i pkjů b) čisté využití lůžek v rce 2013 prti rku 2012 vzrstl 1,0 %, stejně tak využití pkjů v rce 2013 vzrstl prti rku 2013, a t 2,7 % c) čisté využití lůžek v rce 2012 prti rku 2008 pklesl 4,2 %, využití pkjů pklesl 5,7 % d) k nárůstům dšl prakticky u plviny krajů ČR (v Pardubickém kraji byl v rce 2013 prti rku 2012 nárůst čistéh využití lůžek 2. největší, hned p Mravskslezském kraji) e) v případě hdncení průměrnéh pčtu přencvání a průměrné dby pbytu (srvnání 2013/2008) u dmácích návštěvníků dšl v rce 2013 k mírnému pklesu bu parametrů f) průměrný pčet přencvání dmácíh turisty v rce 2008 byl 3,0 a v rce ,8 g) průměrná dba pbytu dmácíh turisty ubytvanéh v HUZ byla v rce 2008 přesně 4,0 a v rce 2013 klesla na 3,8 h) v případě zahraničních turistů byl pkles ttžný i) v rce 2008 byl jejich průměrný pčet přencvání 2,8 a v rce 2013 již jen 2,6 nci, průměrná dba pbytu v rce 2008 byla 3,8 a v rce 2013 puze 3,6 dne 2. Analýza 42

43 Hsté v lázeňských zařízeních Pardubickéh kraje a) data celkvém pčtu hstů a pčtu přencvání v lázeňských zařízeních Pardubickéh kraje nejsu z důvdu chrany údajů k dispzici 4 b) ve většině krajů ČR ale dšl v lázeňských zařízeních v rce 2013 prti rku 2008 k nárůstu pčtu hstů, ale sučasně k pklesu pčtu přencvání c) pdle statistik Ústavu zdravtnických infrmací a statistik ČR dšl v rce 2012 prti rku 2008 k ttálnímu úbytku přijatých pacientů v lázeňských zařízeních, kteří si pskytnutu lázeňsku péči hradí plně na vlastní náklady, pacientů v rce 2008, 0 pacientů v rce Tak výrazný pkles byl zaznamenán už jen v Jihmravském kraji, napak v některých krajích dšl dknce ke zvýšení tét skupiny pacientů. d) v Pardubickém kraji dšl při téměř nezměněném pčtu lůžek v lázeňských zařízeních (576 v rce 2008, 572 v rce 2012) k pklesu pčtu šetřvacích dnů (ze v rce 2008 na v rce 2012), ale výrazně vzrstla průměrná délka pbytu z 16,6 dne v rce 2008 na 24,0 dne v rce 2012 (nejvyšší hdnta ze všech krajů ČR) Vývj návštěvnsti turistických cílů Pardubickéh kraje a) průběžný nárůst návštěvnsti a také titul nejnavštěvvanějšíh turistickéh cíle Pardubickéh kraje v rce 2013 patří Výchdčeskému muzeu v Pardubicích s návštěvníků b) turistických cílů, jejichž návštěvnst byla v rce 2013 vyšší než v rce 2008 není mnh, patří mezi ně krmě Výchdčeskéh muzea v Pardubicích např. hrad Svjanv, státní zámek Litmyšl, státní zámek Slatiňany, Výchdčeská galerie v Pardubicích, zámecká expzice na zámku Chltice, Reginální muzeum v Chrudimi, Městské muzeum Chrast, Městské muzeum v Lanškruně, Městské muzeum v Lethradě, Městské muzeum ve Skutči, Městské muzeum a galerie ve Svitavách c) u jiných turistických cílů jak např. státní hrad Litice, zřícenina hradu Lichnice neb subr lidvých staveb Vysčina návštěvnst prti rku 2008 výrazně klesla Hdntit z výše uvedených výsledků nějaké splečné a dluhdbé trendy ve vývji návštěvnsti turistických cílů je velmi slžité. Spíše je mžné tyt změny přičítat např. nvě vybudvaným expzicím, změnám v rganizačním zajištění prvzu neb změnám v prpagaci a nabídce turistickéh cíle jak prduktu. Vývj návštěvnsti přírdních atraktivit Pardubickéh kraje Přesné vyhdncení vývje návštěvnsti přírdních atraktivit nebyl mžné prvést, prtže na území Pardubickéh kraje neprbíhají dle infrmací SCHKO sledvání návštěvnsti v žádné CHKO. Dle pskytnutých infrmací patří k nejvíce navštěvvaným lkalitám Pardubickéh kraje například nárdní přírdní rezervace Lichnice Kaňkvy hry, přírdní rezervace Oheb, přírdní rezervace Krkanka neb přírdní rezervace Strádvské pekl. Tabulka 29: Vývj pčtu dmácích a zahraničních turistů ubytvaných v hrmadných ubytvacích zařízeních v ČR pdle krajů Kraj čeští zahraniční čeští zahraniční čeští zahraniční čeští zahraniční Hl. m. Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Na území Pk je bhužel puze 1 zařízení a z th důvdu není infrmace pčtu hstů a přencvání ČSÚ zveřejněna. 2. Analýza 43

44 Kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Česká republika Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 30: Čisté využití lůžek a využití pkjů v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních pdle krajů za rk 2013 (v %) Kraj Čisté využití lůžek Využití Rzdíl Rzdíl Využití pkjů Čisté využití lůžek Využití pkjů Čisté využití lůžek Využití pkjů Česká republika 34,8 41,3 0,0 2,7 0,1 0,3 Hl. m. Praha 53,8 59,8-0,1 1,9 5,3 5,2 Středčeský kraj 24,7 30,5-0,3 3,3-2,2-1,6 Jihčeský kraj 24,9 29,9-0,8 2,0-2,4-2,3 Plzeňský kraj 23,7 29,5-0,7 1,5-0,1 1,5 Karlvarský kraj 49,7 57,0-1,5 0,5 3,4 3,9 Ústecký kraj 20,8 25,2 0,3 1,7-0,3 0,5 Liberecký kraj 26,3 31,6-0,8 3,1 0,1 0,8 Králvéhradecký kraj 27,9 32,9 0,0 2,7-3,5-3,5 Pardubický kraj 21,3 25,2 1,0 2,7-4,2-5,7 Kraj Vysčina 20,9 25,6 0,2 3,7-2,3-2,6 Jihmravský kraj 24,0 29,6 0,9 5,4-5,0-6,4 Olmucký kraj 23,2 27,8 0,6 2,7-2,0-1,7 Zlínský kraj 28,7 34,4 0,5 4,8-5,3-5,0 Mravskslezský kraj 23,2 28,7 1,2 5,5-4,5-6,4 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 31: Vývj návštěvnsti hrmadných ubytvacích zařízení pdle zemí Pardubický kraj Hsté Přencvání Průměrný pčet přencvání Průměrná dba pbytu Celkem ,9 2,8 3,9 3,8 dmácí ,0 2,8 4,0 3,8 zahraniční ,8 2,6 3,8 3,6 z Belgie ,9 2,3 2,9 3,3 2. Analýza 44

45 th Bulharsk ,4 2,8 3,4 3,8 Dánsk ,8 2,8 3,8 3,8 Finsk ,7 2,6 3,7 3,6 Francie ,2 2,0 3,2 3,0 Itálie ,3 2,3 3,3 3,3 Maďarsk ,3 2,2 3,3 3,2 Německ ,5 2,5 3,5 3,5 Nizzemsk ,1 3,4 4,1 4,4 Nrsk ,6 3,0 5,6 4,0 Plsk ,5 2,7 3,5 3,7 Rakusk ,9 2,1 2,9 3,1 Rumunsk ,2 3,0 3,2 4,0 Ruská ,7 4,1 6,7 5,1 federace Řeck ,2 2,7 4,2 3,7 Slvensk ,9 2,1 3,9 3,1 Spjené ,3 2,6 3,3 3,6 králvství Španělsk ,0 2,8 4,0 3,8 Švédsk ,6 2,8 3,6 3,8 Švýcarsk ,4 2,4 3,4 3,4 Kanada ,0 2,5 5,0 3,5 Spjené státy ,1 3,1 4,1 4,1 Jihafrická ,6 2,8 6,6 3,8 republika Izrael ,1 5,0 4,1 6,0 Japnsk ,2 2,1 4,2 3,1 Austrálie ,2 2,4 3,2 3,4 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 32: Návštěvnst lázeňských zařízení v letech 2008 a 2013 Kraj Pčet hstů Pčet přencvání celkem nerezidenti celkem nerezidenti Středčeský kraj Jihčeský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Králvéhradecký kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Česká republika Analýza 45

46 Zdrj: ČSÚ, 2014 Pznámka: Kraje Hlavní měst Praha a Vysčina nemají lázeňská zařízení. Za Plzeňský, Liberecký, Pardubický a Jihmravský kraj nejsu data z důvdu chrany údajů k dispzici. Tabulka 33: Pčet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2008 a 2012, kraje ČR Kraj Pskytnutá lázeňská péče na náklad ZP plně na vlastní náklady celkem Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj * * * Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Česká republika Zdrj: Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR; Pzn.: data za rk 2013 nejsu veřejně k dispzici. * údaj neuveden Tabulka 34: Návštěvnst hradů a zámků na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010 a 2013 Název / lkalita TO Index 2013/2008 Hrad Svjanv ČMP ,20 % Státní zámek Litmyšl ČMP ,30 % Zámek Mravská Třebvá ČMP ,98 % Zámek Nvé Hrady ČMP % Hrad Kšumberk, Luže CHH ** Státní hrad Litice CHH ,38 % Zámek Chrustvice CHH nepřístupný Zámek Chrast Městské muzeum CHH viz muzea viz muzea viz muzea Zámek Nasavrky expzice P stpách Keltů CHH viz muzea viz muzea viz muzea Státní zámek Slatiňany CHH ,03 % Zřícenina hradu Lichnice (Lichtenburk), Třemšnice Zámek Chceň Orlické muzeum v Chcni Zámek Lanškrun Městské muzeum Lanškrun CHH ,32 % OHP viz muzea viz muzea viz muzea OHP viz muzea viz muzea viz muzea Zámek Lethrad zámecká expzice OHP Tvrz Orlice, Lethrad OHP Nvý zámek u Lanškruna, Rudltice OHP Analýza 46

47 Název / lkalita TO Zámeček Hješín expzice věnvaná sestře Elišce Anně Pretschnervé OHP Index 2013/2008 Státní hrad Kunětická hra PAR ,08 % Zámek Chltice - zámecká expzice PAR viz muzea viz muzea viz muzea Zámek a hřebčín Kladruby PAR ** Zámek Pardubice Výchdčeské muzeum v Pardubicích PAR viz muzea viz muzea viz muzea Zdrj: Nárdní infrmační a pradenské středisk pr kulturu (NIPOS), Krajský úřad Pardubickéh kraje, zámek Mravská Třebvá, Městské muzeum Lethrad, zámek Chrustvice, 2014 Pzn.: V některých památkvých bjektech, kde sídlí pbčky krajských neb městských muzeí, není uveden údaj návštěvnsti (značen *). Rvněž není údaj uveden v případě, že majitel památkvéh bjektu nedal suhlas ke zveřejnění individuálních údajů (značen **). Pkud zpravdajská jedntka údaj d danéh termínu nezaslala, je příslušná klnka prškrtnuta. Tabulka 35: Návštěvnst muzeí, technických památek a statních kulturních památek na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, 2013 Název / lkalita TO Index 2013/2008 Reginální muzeum vesnice, Dlní Újezd ČMP ,12 % Městské muzeum Jevíčk ČMP ,65 % Reginální muzeum v Litmyšli (pb.: Rdný byt B. Smetany) Muzeum restaurvání a histrických technlgií, Litmyšl ČMP ** -71,59 % ČMP Dům u Rytířů (Městská galerie), Litmyšl ČMP ,73% Obrazárna na zámku v Litmyšli ČMP ,44 % Zámecké sklepení v Litmyšli ČMP ,81 % Prtmneum Muzeum Jsefa Váchala, Litmyšl Průmyslvé muzeum Mladějv a Mladějvská průmyslvá dráha Městské muzeum Mravská Třebvá (pb.: zámek Mravská Třebvá) ČMP * * - ČMP ,21 % ČMP ,03 % Městské muzeum a galerie v Pličce ČMP * ,55 % Centrum Bhuslava Martinů, Plička ČMP 3 991*** Rdná světnička B. Martinů (věž kstela sv. Jakuba), Plička ČMP *** ,62 % Městské hradby, Plička ČMP *** - Muzeum dýmek, Prseč ČMP ,98 % Městské muzeum a galerie ve Svitavách (pb.: Muzeum esperanta) Věž kstela Navštívení Panny Marie ve Svitavách Reginální muzeum ve Vyském Mýtě (pb.: barkní areál Vraclav) ČMP ,14 % ČMP ,55 % ČMP ,57 % 2. Analýza 47

48 Název / lkalita TO Index 2013/2008 Městské muzeum a galerie v Hlinsku CHH ,95 % Městské muzeum Chrast u Chrudimi CHH ,38 % Muzeum lutkářských kultur v Chrudimi CHH ,30 % Reginální muzeum v Chrudimi CHH ,01 % Subr lidvých staveb Vysčina Veselý Kpec CHH ,81 % Kstel sv. Bartlměje, Kčí CHH Expzice P stpách Keltů, Nasavrky CHH ,62 % Městské muzeum ve Skutči (pb.: Památník V. J. Tmáška) CHH ,64 % Muzeum Berlva vápenka, Třemšnice CHH Městské muzeum Králíky KS ,29 % Vjenské muzeum Králíky KS Muzeum pevnění dělstřelecká tvrz Hůrka, Králíky Pamětní síň J. A. Kmenskéh, Brandýs nad Orlicí Městské muzeum Česká Třebvá (pb.: Chalupka Maxe Švabinskéh v Kzlvě, rtunda sv. Kateřiny, výstavní budva se stálu exp.) KS * OHP % OHP ,08 % Orlické muzeum Chceň OHP ,10 % Městské muzeum Lanškrun OHP ,77 % Městské muzeum Lethrad (pb.: Muzeum a světnička Járy Cimrmana, Strašidelná jeskyně) Muzeum řemesel Galerie na sýpce, Lethrad Muzeum čs. pevnění dělstřelecká tvrz Buda, Těchnín OHP ,26 % OHP ,76 % OHP Městské muzeum v Ústí nad Orlicí OHP ,75 % Městské muzeum Žamberk (pb.: Dmek Prkpa Diviše) Památník dr. Emila Hluba Africké muzeum, Hlice Zámecká expzice Chltice (dříve Vlastivědné muzeum Chltice) OHP ,93 % PAR ,24 % PAR ,36 % Galerie města Pardubic PAR **** **** Výchdčeské muzeum v Pardubicích PAR ,25 % Výchdčeská galerie v Pardubicích (pb.: zámek Pardubice, Dům U Jnáše) PAR ,83 % Výstavní prstr Mázhaus, Pardubice PAR Zelená brána, Pardubice PAR Analýza 48

49 Název / lkalita TO Městské muzeum v Přeluči PAR 150 Perníkvá chalupka muzeum perníku a phádek, Ráby mim prvz mim prvz Index 2013/2008 PAR ,19 % Muzeum MHD a železnice Rsice nad Labem 1) PAR ,55 % Zdrj: Nárdní infrmační a pradenské středisk pr kulturu (NIPOS); Českmravské pmezí, svazek bcí; vlastní průzkum 2014 Pzn.: * muzeum nesuhlasí s uvedením údajů; - muzeum nezaslal údaje; **RM v Litmyšli byl v rce 2013 uzavřen z důvdu reknstrukce; ***část sezóny uzavřen z důvdu reknstrukce; ****galerie zřízena až v rce ) návštěvnst muzea včetně pčtu lidí, kteří se svezli histrickými vlaky a trlejbusy Tabulka 36: Návštěvnst přírdních atraktivit na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, 2013 Název / lkalita TO Tulvcvy maštale skalní měst ČMP Hřebečské důlní stezky ČMP Nárdní gepark Železné hry CHH Králický Sněžník - vrchl,nárdní přírdní rezervace Bhdanečské rybníky naučná stezka, nárdní přírdní rezervace KS PAR Index 2013/2008 Pzn.: Pdle infrmací SCHKO na území Pardubickéh kraje neprbíhá sledvání návštěvnsti na žádném z chráněných území jedntlivých CHKO. 2. Analýza 49

50 2.5 Příklady dbré praxe v blasti marketingu a rganizace CR Stručný ppis vývje rganizací cestvníh ruchu ve světě Zahraniční rganizace cestvníh ruchu půsbí bdbně jak v České republice na něklika úrvních řízení. Prakticky v každé zemi existují nárdní turistické rganizace, které zastřešují turistické rganizace jedntlivých turistických reginů neb blastí. Nejnižší rganizační jedntku jsu pak OCR bcí a turistických lkalit (místní OCR). Obecně turistické destinace v zahraničí pršly neb prcházejí kvalitativně třemi hlavními etapami vývje (hvří se tzv. generacích OCR). První etapu, kteru je mžné zasadit d bdbí 60. let 20. stletí, je tzv. bdbí prvních splků cestvníh ruchu. Jedná se velmi vlná sdružení cestvníh ruchu zaměřená na prvtní pkusy splečnu prpagaci. Druhu vývjvu etapu, která prbíhala v letech 20. stletí, je bdbí reginálních sdružení (reginální turistické rganizace). V těcht sdruženích se už více prsazvala celreginální splupráce, začíná prbíhat prpagace reginu a PR, převládají však výrazné prblémy jak těžkpádná frma rganizace a slžité a pmalé rzhdvací prcesy. Třetí vývjvu etapu (začala prbíhat přibližně d 90. let 20. stletí) je bdbí kncentrace aktivit a strategickéh řízení destinací, utváří se vysce prfesinální management destinací, prbíhá aktivní tvrba balíčků (package) a jsu zakládány destinační managementy ve frmě DMC. DMC fungují většinu jak bchdní rganizace a jsu rientvány na nabídku, pdpru prdeje a prdej služeb a prduktů. Z prváděných analýz v zahraničí vyplývá, že zásadní rzdíl mezi DM a tradičními turistickými reginy a jejich nabídkami tkví ve vytvření svazu prdejců, tj. nejsilnějších a nejdůležitějších partnerů reginu. Tent svaz vlivňuje tvrbu, kvalitu a aktuální cenu dílčích služeb v celém řetězci pskytvatelů služeb destinace a umžňuje flexibilní, na pptávku rientvanu cenvu plitiku. Takvý svaz lze vytvřit například zalžením DMC díky financvání nejsilnějších a nejvlivnějších partnerů reginu. DMC přebírá úlhu vedení rientvanéh na trh a management destinace. DMC kncentruje svji práci na vývj a aktivní prdej hlavních prduktů, krdinuje a řídí tvrbu balíků služeb (packages), cenvu plitiku a aktivní prdej destinace. Skrze tyt kmpetence si DMC zajišťuje uznání existence u silných partnerů v reginu. Na destinace je dnes zejména v zahraničí nahlížen jak na samstatné a dynamické jedntky. Dynamika, schpnst řízení a schpnst přizpůsbení zahraničních destinací jsu zajištěny prstřednictví 6 základních elementů DM: 1. Systémy hlavních bchdních jedntek (HOJ) 2. Prpjení prdejců 3. Plitika pdpry značek 4. Management kvality 5. Management knw-hw 6. DMC Aktuální situace zahraničních OCR je takvá, ve 3. fázi vývje se nachází puze část rganizací v nejvíce turisticky vyspělých reginech. Značná část OCR je stále ještě na úrvni 2. fáze a místy se stále ještě bjevují rganizace, které pracují dle charakteristik fáze první. Každpádně zahraniční OCR mají stále prti tuzemským náskk ve vývj minimálně v řádu let. Odkazy a přílhy Ppis vývje turistických rganizací ve světě uvádíme v detailním přehledu v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 50

51 2.6 Analýza rganizační struktury, marketingu a lidských zdrjů CR v Pk Analýza rganizační struktury cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Situace v rganizaci cestvníh ruchu na území ČR Řízení turistických destinací v České republice prchází bdbnými vývjvými etapami jak řízení destinací v zahraničí (viz předcházející kapitla). I u nás je tedy mžné vysledvat existenci všech tří generací (vývjvé fáze) turistických rganizací, avšak ve zcela jiném pměru a úrvni rzvje. Většina tuzemských OCR se dnes nachází převážně na pčátku 2. generace (etapy), která je charakteristická vznikem a existencí tzv. reginálních sdružení na pdpru cestvníh ruchu, tedy etapy, která hrála významnu rli v řízení zahraničních destinací v bdbí let 20. stletí. Prakticky jen výjimky se pkušejí řízení destinací pdle charakteristik fáze třetí, tedy jak bchdně rientvané DMC a napak máme ještě pměrně velké mnžství OCR zejména na místní úrvni, která se nacházejí stále ještě ve fázi první. Vývj rganizací cestvníh ruchu (OCR) na území České republiky zapčal v pčátku 90.let minuléh stletí, většinu ve frmě reginálních sdružení neb sdružení na úrvni krajů. Převážná část OCR byla budvána na základě skutečné ptřeby realizvat splečné marketingvé aktivity v destinaci, případně s cílem vyčlenit tyt aktivity z půsbnsti úřadů (becních, krajských) a delegvat je na samstatné subjekty s mžnstí perativnějšíh a efektivnějšíh fungvání. Zásadní rzvj OCR je patrný zejména v bdbí , maxima mnžství OCR byl dle různých průzkumů a statistik dsažen v rce Nárůst mnžství OCR na celém území ČR je v přímé suvislsti s mžnstí čerpání zejména Evrpských fndů. Velká část OCR tak vzniká a funguje puze na základě získaných dtací a realizvaných dtačních prjektů. Takt je zakládán velké mnžství OCR (přesná statistika neexistuje, jsu známa puze čísla na úrvni krajských a reginálních OCR), která však v sučasné dbě, p uknčení některých dtačních prgramů (zejména pak prjektů v rámci ROP) začínají bjvat s vlastní existencí, prtže si za tu dbu nezajistila vícezdrjvé financvání a širku a silnu člensku základnu. Výjimku v tmt směru jsu puze OCR zřizvané příslušnými kraji, které jsu z velké části těmit zřizvateli také financvány a dá se čekávat, že tmu tak bude i v dalším bdbí. Pkud v brzké dbě nebude přijat zákn cestvním ruchu, který bude pdbně jak v klních turisticky vyspělých zemích řešit také financvání OCR, dá se čekávat pměrně silný úpadek aktivit neb dknce zrušení velkéh mnžství OCR především na místní a blastní úrvni, cž už se statně již začíná v některých blastech prjevvat. Hlavním zdrjem příjmů tuzemských OCR jsu pdle prváděných průzkumů zejména příspěvky a pplatky jejich zakladatelů a členů a především pak dtace v rámci pdpůrných prgramů EU. Příjmy z marketingvých a bchdních aktivit jsu u naprsté většiny našich OCR zatím zanedbatelné. C se týče frmy OCR, jsu v ČR v sučasném bdbí nejčastější frmu sdružení bcí, sdružení bcí a pdnikatelských subjektů, sdružení za účasti krajů a becně prspěšné splečnsti. Na rzdíl d celsvětvéh vývje je v ČR stále ještě nedstatek OCR zalžených jak klasické bchdní splečnsti (DMC, DA,...), i když jak ukazují tabulky, jejich pčet se v psledních letech zvyšuje. Nízké zastupení bchdních splečnstí a především pak nízká míra bchdvání má pak negativní dpad nejen na příjmvu stránku rzpčtu našich OCR, ale také na celkvé bchdvání turistických služeb a prduktů tuzemskými destinacemi. Nvě vytvřené nárdní dkumenty na pdpru rzvje cestvníh ruchu a také pdpra cestvníh ruchu deklarvaná pr nvé prgramvací bdbí např. v rámci prgramu IROP ukazují, že se bude stále více pdprvat vytvření ficiálně deklarvané struktury tuzemských OCR, kteru budu tvřit 2. Analýza 51

52 především OCR na úrvni turistických reginů a turistických blastí. Řízení na úrvni turistických reginů je dnes pkryt knkrétními rganizacemi, především za silné účasti krajů, situace na úrvni turistických blastí je již mnhem slžitější a nepřehlednější. Některé TO nemají vytvřenu žádnu OCR (platí i pr území Pardubickéh kraje), jinde je OCR, které se hlásí k zastupvání určité TO, napak něklik. Objí situace bude muset být v brzké dbě nějak systémvě řešena, ideálně tlik diskutvaným a stále dkládaným záknem cestvním ruchu. Tabulka 37: Pčet tuzemských reginálních OCR dle různých právních frem srvnání 2010/2013 Právní frma Obecně prspěšná splečnst 8 14 Zájmvé sdružení právnických sb Obchdní splečnst 3 7 Příspěvkvá rganizace 2 3 Občanské sdružení 1 2 Dbrvlný svazek bcí 2 2 Zdrj: Hlešínská, A. Destinační management jak nástrj reginální plitiky cestvníh ruchu, 2013 Odkazy a přílhy V kapitle Přílhy (kap ) uvádíme přehled hlavních důvdů funkčních prblémů tradičních OCR. 2. Analýza 52

53 Analýza rganizační struktury CR v Pardubickém kraji Budvání sučasné rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje byl frmálně zahájen zpracváním prjektu s názvem Partnerství pr rzvj cestvníh ruchu návrh funkční rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje, jehž zadavatelem byl v rce Pardubický kraj. Jedním ze zásadních výstupů prjektu byl v rce 2008 vytvření zastřešující reginální (TR Výchdní Čechy) marketingvé rganizace cestvníh ruchu s názvem Destinační splečnst Výchdní Čechy a definvání pěti hlavních turistických blastí 5 na území Pardubickéh kraje (TR Výchdní Čechy), kterými jsu Pardubick, Orlické hry a Pdrlick (větší část tét TO je sučástí Králvéhradeckéh kraje), Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník a Českmravské pmezí. TO Pardubick nemá v sučasné dbě vlastní samstatnu OCR, stejně tak jak TO Chrudimsk- Hlineck 6. TO Orlické hry a Pdrlick ficiálně zastupuje sdružení právnických sb s názvem Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník becně prspěšná splečnst Králický Sněžník. TO Českmravské pmezí je zastupván dbrvlným svazkem bcí s názvem Českmravské pmezí. Obrázek 6: Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, 2014 Základem rzvíjenéh systému destinačníh řízení cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je d rku 2008 dělba kmpetencí mezi Pardubický kraj, Krajský úřad Pardubickéh kraje, Destinační splečnst Výchdní Čechy a statní OCR na úrvni pěti turistických blastí. 5 Prblematika vymezení turistických blastí na území Pardubickéh kraje je pdrbně ppsána v kapitle Vymezení turistické destinace Pardubický kraj. 6 TO Pardubick je aktuálně zastupván Kulturním centrem Pardubice. Splupráce na území TO Chrudimsk- Hlineck prbíhá na základě Deklarace partnerství a splupráci v rámci TO Chrudimsk-Hlineck, kteru v rce 2013 pdepsaly 4 blastní MAS. 2. Analýza 53

54 Krmě výše uvedených základních článků destinačníh řízení mají významnu rli při rzvji cestvníh ruchu a realizaci marketingvých aktivit na území Pardubickéh kraje také další významné rganizace, sdružení, zájmvé a prfesní skupiny, případně rgány státní správy, sdružení bcí a bce samtné. I když tyt rganizace zajišťují převážně aktivity vymezené v určitém tematickém neb prfesním segmentu (např. KČT 7, AHR ČR, Asciace kempů ČR, A.T.I.C., OHK, Svaz léčebných lázní České republiky, Sdružení lázeňských míst, Asciace lanvé dpravy, Nadace Partnerství Cyklisté vítáni, Nárdní památkvý ústav, Lesy ČR, církevní rganizace,...) neb aktivity vymezené místně (bce, sdružení bcí, MAS, RRA, SCHKO,...), je jejich úlha v systému destinační splupráce nezastupitelná a měla by být i nadále c nejefektivněji rzvíjena. Specifikem Pardubickéh kraje je existence pměrně velkéh mnžství mikrreginů, svazků bcí a sdružení, která mají ve své náplni činnsti také rzvj cestvníh ruchu. Jak nejčastější právní frmy rganizace jsu na úrvni mikrreginů realizvána zejména zájmvá sdružení právnických sb, dbrvlné svazky bcí a dluhdbě aktivní je také systém místních akčních skupin (MAS), které sice nejsu zaměřeny priritně na rzvj CR, ale CR je čast významnu sučástí aktivit těcht rganizací. Největší bjem rzvjvých a marketingvých aktivit realizují v každé destinaci jedntlivé bce, knkrétní prvzvatelé atraktivit a pskytvatelé služeb. Jedná se nejpčetnější a tudíž velmi významnu skupinu subjektů, které na nejnižší reginální úrvni realizují většinu investic d turistické infrastruktury a zajišťují značné mnžství dílčích marketingvých aktivit. Při rzvji e zefektivnění sučasné rganizační struktury CR bude vhdné tyt subjekty ještě více zapjit buď přím neb prstřednictvím sdružení, prfesních rganizací neb zájmvých splků d aktivit blastních a místních destinačních splečnstí. Pr zajištění infrmací a zprstředkvání kvalitních služeb a prgramů návštěvníkům reginu mají v rganizaci CR klíčvu rli jedntlivá turistická infrmační centra (TIC). Jejich význam je v Pardubickém kraji ještě více pdtržen systémvým zapjením TIC d tvrby infrmačníh systému reginu a tvrby a přípravy turistických prduktů reginu. TIC realizují také mnhé další aktivity jak jsu například marketingvé průzkumy neb tvrba prpagačních materiálů, zajišťují kmunikaci s cestvními kancelářemi a turperátry, případně se také pdílejí na vlastní prpagaci území za které zdpvídají. Je zřejmé, že díky své nezastupitelné rli budu hrát zejména certifikvaná TIC Pardubickéh kraje i nadále významnu rli při v rámci celéh systému destinačníh řízení. Závěrem je mžné knstatvat, že systém rganizace cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje (TR Výchdní Čechy) je budván standardně dle dpručené strategie vytváření jedné reginální OCR a něklika OCR blastních, ve vazbě na ficiálně vymezené turistické blasti. Sučasným hlavním a stále přetrvávajícím prblémem je, že ne všechny TO mají své zastřešující turistické rganizace a dále pak vývjvá etapa OCR, kteru lze hdntit stupněm 2, max. 2,5 (2. vývjvá generace OCR). Ta je charakteristická stále ještě nízku míru bchdních aktivit (plně nerzvinutý přímý prdej prduktů a služeb především prstřednictvím rezervačních a prdejních systémů). Vyšší stupeň 2,5 pr TR V. Čechy je zásluhu zavedení prdejních zážitkvých balíčků a zavedení mžnsti přímé rezervace ubytvacích služeb na ficiálním webu TR V. Čechy a webech některých dalších turistických blastí TR V. Čechy. Skrytým nebezpečím, který nebyl v psledních letech díky pměrně štědrým dtačním prgramům až tak výrazné, je financvání prvzu a marketingvých aktivit OCR na všech úrvních destinace. Výraznu redukcí a změnu blastí pdpry dtačních titulů se však dá čekávat, že tat situace během něklika mál let pvede k redukci aktivit, managementu neb dknce mnžství OCR, a t jak na území Pardubickéh kraje, tak ve všech statních reginech České republiky. 7 KČT má nezastupitelnu rli především v údržbě pěších turistických tras a v případě Pardubickéh kraje také při údržbě cykltras a cyklstezek. KČT má v rámci svých krajských pbček zastupení také v Pardubickém kraji. 2. Analýza 54

55 I. Úrveň reginální (Pardubický kraj Turistický regin Výchdní Čechy) I.1 Pardubický kraj Základní infrmace Název rganizace: Pardubický kraj Sídl: Pardubický kraj, Kmenskéh náměstí 125, Pardubice Předmět činnsti v blasti cestvníh ruchu Oblast cestvníh ruchu má v Pardubickém kraji v gesci radní zdpvědný za blast sprtu, cestvníh ruchu, vlnčasvé aktivity a infrmatiku. Obsahvě a strategicky je blast cestvníh ruchu ze strany Pardubickéh kraje realizvána naplňváním Prgramvéh prhlášení a plněním cílů, patření a aktivit definvaných v Prgramu rzvje Pardubickéh kraje na bdbí (2020). Prgramvé prhlášení Rady Pk ( ) blast 10.2 Cestvní ruch: - pdpra aktivit zaměřených na zvýšení návštěvnsti kraje s důrazem na vícedenní pbyty návštěvníků - zasazení se efektivní splupráci veřejnéh a pdnikatelskéh sektru v blasti cestvníh ruchu - pkračvání ve vytváření prvázanéh infrmačníh systému cestvníh ruchu včetně zapjení turistických infrmačních center - ve splupráci s Destinační splečnstí Výchdní Čechy zajištění kvalitní prpagace kraje - prezentace kraj jak přitažlivé míst s významnými kulturními i sprtvními akcemi, bhatým kulturním dědictvím i přírdními zajímavstmi - pdílení se na vytváření knkurenceschpných turistických prduktů - využití ptenciálu kraje pr další rzvj cyklturistiky Prgram rzvje Pardubickéh kraje na bdbí (2020): Rzvj cestvníh ruchu je v Prgramu rzvje Pardubickéh kraje definván v rzvjvé priritě B. Knkurenceschpná eknmika, v rámci patření B.4: Rzvj základní a dprvdné infrastruktury cestvníh ruchu a jejíh využití při rzvji atraktivit cestvníh ruchu a patření B.5: Krdinvaný rzvj marketingu cestvníh ruchu a tvrby turistických prduktů 8. Oblast cestvníh ruchu je dále řešena také v těcht slžkách Pardubickéh kraje: - Výbr pr sprt, vlnčasvé aktivity a cestvní ruch Zastupitelstva Pk - prjednává, navrhuje, schvaluje a dpručuje aktivity v rámci cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje - Pradní sbr pr cestvní ruch - knzultační rgán radníh zdpvědný za blast sprtu, cestvníh ruchu, vlnčasvé aktivity a infrmatiku sestavený z dbrníků na blast cestvníh ruchu - Grantvá kmise - navrhuje a dpručuje prjekty k pdpře grantvým prgramem Pardubickéh kraje Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity na pdpru CR v Pardubickém kraji PR a prpagační aktivity jsu realizvány primárně příslušnými dděleními Krajskéh úřadu Pk. Odkazy a přílhy Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Pdrbný ppis aktivit v rámci patření B.4 a B.5 definvaných v Prgramu rzvje Pardubickéh kraje je uveden v kapitle 2.3 Analýza cílů strategií CR nadreginální a nárdní úrvně. 2. Analýza 55

56 I.2 Krajský úřad Pardubickéh kraje Základní infrmace Název rganizace: Krajský úřad Pardubickéh kraje Sídl: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Kmenskéh náměstí 125, Pardubice Předmět činnsti v blasti cestvníh ruchu Oblast cestvníh ruchu má v gesci Odbr rzvje, fndů EU, cestvníh ruchu a sprtu / Oddělení sprtu a cestvníh ruchu. Pčet pracvníků s náplní cestvní ruch k byl 2 referentky na plný úvazek. Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji - práce na kncepčních, systémvých a strategických dkumentech a na EU prjektech - administrace grantvých prgramů - pskytvání grantů a individuálních dtací - správa, prvz a rzvj krajskéh turistickéh prtálu a krajskéh kngresvéh prtálu včetně sdílení a pskytvání dat dalším uživatelům - splupráce, kmunikace a setkání se zástupci TIC - evidence statistických dat CR na území Pk - ediční činnst tiskvé zprávy apd. Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity - správa a prvz krajskéh turistickéh prtálu a krajskéh kngresvéh prtálu včetně rzvjvých a prpagačních aktivit Hlavní marketingvé prjekty realizvané v bdbí tiskvé zprávy - články d tiskviny - prpagace tří rčníků sutěže Letní pecky - cílená prpagace prtálu včetně rzvjvých aktivit Odkazy a přílhy Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, 2014 I.3 TR Výchdní Čechy Destinační splečnst Výchdní Čechy Základní infrmace Název rganizace: Destinační splečnst Výchdní Čechy (DSVČ) Právní frma: sdružení právnických sb Datum zalžení rganizace: Sídl: Náměstí republiky 12, Pardubice Kntakt: Pčet pracvníků k : 5 zaměstnanců - ředitelka - prjektvá manažerka - prjektvý manažer - prjektvý manažer 2. Analýza 56

57 - prjektvý manažer a administrativní pracvník Seznam členů sdružení k : 1. Pardubický kraj se sídlem Kmenskéh nám. 125, Pardubice 2. Českmravské pmezí se sídlem Bří Šťastných 1000, Litmyšl 3. Králický Sněžník,. p. s. se sídlem Velké náměstí 5, Králíky 4. Krajská hspdářská kmra Pardubickéh kraje se sídlem náměstí Republiky 12, Pardubice 5. East Bhemian Airprt a. s. se sídlem Letiště Pardubice 6, Pardubice 6. Dstihvý splek a. s. se sídlem Pražská 607, Pardubice 7. Léčebné lázně Bhdaneč a. s. se sídlem Masarykv nám. 6, Lázně Bhdaneč 8. Klub českých turistů Pardubický kraj se sídlem Pernerva 1490, Pardubice 9. Destinační splečnst Orlické hry a Pdrlick, Panská 1492, Rychnv nad Kněžnu 10. Kulturní centrum Pardubice se sídlem náměstí Republiky 1, Pardubice 11. Htel JEZERKA s.r.. se sídlem Ústupky 278, Seč 12. PAP Pardubice,.p.s. se sídlem Jiráskva 2664, Pardubice Předmět činnsti Hlavní předmět činnsti Destinační splečnsti Výchdní Čechy je přesně vymezen stanvami rganizace a zahrnuje především: - krdinaci, prsazvání a hájení zájmů plitiky cestvníh ruchu Pardubickéh kraje - realizaci plitiky identifikace značky Výchdní Čechy a tvrbu dbréh bchdníh jména destinace - realizaci aktivit v blasti prpagace a marketingu včetně reklamy a prpagace, pdpry prdeje, budvání vztahů s veřejnstí (PR), interní reklamy ve vztahu k destinaci - tvrbu a marketingvu pdpru témat a turistických prduktů destinace - iniciaci, přípravu a realizaci prjektů v blasti cestvníh ruchu v destinaci, fundraising pr realizaci těcht prjektů - splupráci při tvrbě strategických dkumentů týkajících se rzvje cestvníh ruchu v destinaci na úrvni nárdní, krajské i turistických blastí - tvrbu strategických marketingvých plánů destinace - metdicku pdpru a pradenství v blasti průzkumu trhu a výzkumu v destinaci, krdinaci a realizaci průzkumů trhu a výzkumu v blasti cestvníh ruchu - pdpru rzvje, přípravu, krdinaci a realizaci vzdělávacích aktivit pr subjekty půsbící v blasti cestvníh ruchu v destinaci - pdpru rzvje sítě turistických infrmačních center - přípravu a realizaci mtivačních prgramů na pdpru kvality služeb, pdpru a krdinaci existujících certifikačních systémů kvality služeb, příprava a realizace nvých systémů certifikace kvality - zajištění krdinace aktivit subjektů půsbících v blasti cestvníh ruchu vně i uvnitř destinace - rzvj partnerských vztahů a splupráce s veřejnými a sukrmými subjekty půsbícími v blasti cestvníh ruchu, pdpru a realizaci partnerských prjektů - pdpru realizace a realizaci příhraničních a mezinárdních aktivit v blasti cestvníh ruchu - navázání a udržvání kmunikace s významnými institucemi a rganizacemi, rzvj splupráce a krdinace aktivit s agenturu CzechTurism - metdicku pmc a pdpru při budvání a rzvji rganizací cestvníh ruchu v turistických blastech na území Pardubickéh kraje na principu vlastní autnmie a rzhdvání, metdicku pdpru a pradenství v blasti marketingu cestvníh ruchu - zajištění prvzu reginálníh turistickéh infrmačníh prtálu - zajištění infrmačníh servisu pr subjekty půsbící v destinaci a pr návštěvníky destinace 2. Analýza 57

58 - vytvření a pdpra sítě splupracujících cestvních kanceláří a agentur (incming partnerů) a marketingvu pdpru nabídky prduktů destinace - aktivní účast v prcesu rzhdvání umisťvání investic d turistické infrastruktury, aktivní účast v prcesu rzhdvání přidělvání grantů - rganizace akcí cestvníh ruchu v destinaci Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji - destinační management Pardubickéh kraje Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity Pr každý rk se vytváří individuální plán činnsti dluhdbu významnu marketingvu aktivitu je vydávání turistických nvin pr regin Výchdní Čechy. Další aktivity: vydávání a distribuce prpagačních materiálů reginu, inzerce, PR články, prezentace reginu na veletrzích cestvníh ruchu a prezentačních akcích, realizace marketingvých aktivit v rámci prjektů splufinancvaných /či financvaných/ Evrpsku unii aj. Hlavní marketingvé prjekty realizvané v bdbí prjekty splufinancvané Reginálním peračním prgramem NUTS II: - Návrh a marketingvá pdpra tématu cestvníh ruchu na r (registrační čísl CZ.1.13/3.2.00/ ) - fyzická realizace uknčena - Pdpra rzvje Destinační splečnsti Výchdní Čechy (registrační čísl CZ.1.13/3.2.00/ ) - fyzická realizace uknčena - Turistické nviny pr regin Výchdní Čechy (registrační čísl CZ.1.13/3.2.00/ ) - fyzická realizace uknčena - Marketingvá pdpra témat cestvníh ruchu v Pardubickém kraji (registrační čísl CZ.1.13/3.2.00/ ) - fyzická realizace uknčena - Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji (registrační čísl CZ.1.13/3.2.00/ ) - fyzická realizace uknčena - Vaše výchdní Čechy (CZ.3.22/3.3.02/ ) - dpsud realizván prjekty splufinancvané z Fndu mikrprjektů Eurregin Glacensis - P stpách tradic (CZ.3.22/3.3.02/ ) - fyzická realizace uknčena - P stpách mderní architektury (CZ.3.22/3.3.02/ ) - fyzická realizace uknčena - P stpách filmařů (CZ.3.22/3.3.02/ ) - fyzická realizace uknčena - P stpách kňských kpyt (CZ.3.22/3.3.02/ ) - fyzická realizace uknčena DSVČ je také reginální filmvu kanceláří East Bhemia Film Office. Odkazy a přílhy Výrční zprávy Destinační splečnsti Výchdní Čechy jsu ke stažená na dkazu: Stanvy Destinační splečnsti Výchdní Čechy jsu ke stažení na dkazu: Zdrj: DSVČ, Analýza 58

59 II. Úrveň blastní (turistické blasti) II.1 TO Pardubick Základní infrmace Název rganizace: OCR není zalžena Datum zalžení rganizace: - Právní frma: - Sídl: - Pčet pracvníků: - Turistická blast Pardubick je navenek przatímně zastupvána Kulturním centrem Pardubice 9, které má ve své zřizvací listině ze dne uvedenu i krdinaci činnstí a pdpru prpagace TO Pardubick. Nepravidelně prbíhají jednání ptřebě zalžení ficiální a standardní OCR pr TO Pardubick, k jejímu zalžení ale stáje ještě nedšl. Kntakt: Turistické infrmační centrum Pardubice, nám. Republiky 1, Pardubice, pardubick@ipardubice.cz; urban@ipardubice.cz, I Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity "Perníkvé srdce Čech" (2008) prjekt "Pardubick - v cestvním ruchu si musíme pmáhat splečně za jeh udržitelný rzvj II.2 TO Českmravské pmezí Základní infrmace Název rganizace: Českmravské pmezí Datum zalžení rganizace: Právní frma: dbrvlný svazek bcí Sídl: Bří Šťastných 1000, Litmyšl Kntakty: Pčet pracvníků k : 6 (někteří na částečné úvazky, puze dva pracvníci řeší prblematiku cestvníh ruchu, čtyři pracvníci zaměstnáni puze na dbu určitu v rámci realizace prjektu Svazu měst a bcí ČR, který se netýká cestvníh ruchu) Seznam členů sdružení k : Litmyšl, Mravská Třebvá, Plička, Svitavy, Vyské Mýt Předmět činnsti: Účelem a cílem svazku bcí je především aktivně přispívat k rzvji cestvníh ruchu. K dsažení cíle a naplnění účelu svazku bcí zejména: a) ppularizuje, zveřejňuje a prpaguje vše, c vede k rzvji cestvníh ruchu blasti, b) prvádí splečnu přípravu a realizaci prjektů v blasti cestvníh ruchu, c) prvádí splečnu cílenu prpagaci a reklamu v blasti cestvníh ruchu, d) pskytuje veřejnsti infrmační služby, jimiž naplňuje účel a cíle svazku bcí, a t včetně užití a přístupu k veřejně prvzvaným infrmačním a datvým sítím, e) vyměňuje zkušensti suvisející s rzvjem cestvníh ruchu s bdbnými rganizacemi u nás i v zahraničí, 9 Zřizvatelem Kulturníh centra Pardubice je Statutární měst Pardubice. 2. Analýza 59

60 f) v blasti cestvníh ruchu splupracuje svazek s vládními i nevládními rganizacemi, pdnikatelskými i nepdnikatelskými subjekty s cílem rzvinut v blasti cestvní ruch. Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji DSO Českmravské pmezí je rganizací cestvníh ruchu reprezentující stejnjmennu turisticku blast DSO Českmravské pmezí je zakládajícím členem DSVČ Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity Cyklbus Českmravským pmezím prezentace na veletrzích cestvníh ruchu, kulturních a dalších akcích gelkační hra Gefun v Českmravském pmezí slevvý prgram Bnus pas Českmravskéh pmezí vydávání vybraných tištěných materiálů rzvj internetvéh prtálu a prfilu na Facebku splupráce a kmunikace s agenturu CzechTurism, DSVČ, pdnikatelskými i nepdnikatelskými subjekty v TO vydávání tištěných prpagačních materiálů, distribuce prpagačních materiálů Hlavní marketingvé prjekty realizvané v bdbí Českmravské pmezí hraje všemi barvami marketingvá a krdinační kampaň turistické blasti ( ) - Českmravské pmezí pět barevných světů ( ) - Českmravské pmezí navlékněte si svůj náhrdelník zážitků ( ) Odkazy a přílhy Zdrj: DSVČ, 2014 II.3 TO Králický Sněžník Králický Sněžník.p.s. Základní infrmace Název: Králický Sněžník.p.s. Zalžení: Právní frma: Obecně prspěšná splečnst (.p.s.) Sídl: Velké náměstí 5, Králíky Adresa: Evrpský dům, Dluhá 353, Králíky Kntakt: tel.: , inf@kralickysneznik.net, Pčet pracvníků k : 0,5 úvazku Seznam členů sdružení k : Měst Králíky, bec Červená Vda, bec Dlní Mrava, bec Lichkv, bec Mladkv, M + K s.r.., Armyfrt s.r.., CVS Žamberk s.r.., JK Cnsulting grup, Skipark Červená Vda s.r.., Pekárny Falta, s.r.., SNĚŽNÍK, a.s., Mirslav Slnčík, Ing. Vladimír Vkřál, Ing. Martin Jančk, Ing. Jiří Grss, TJ Sprt Mladkv.s., Vjensk - histrický klub Erika Brn, Ondráček Pavel. Předmět činnsti Splečnst byla zalžena za účelem pskytvání becně prspěšných služeb, jejichž cílem je rzvj cestvníh ruchu a turistiky v turistické blasti Králický Sněžník, který přesahuje d kraje Pardubickéh, Králvéhradeckéh, Olmuckéh a d přilehléh příhraničníh reginu v Plské republice. 2. Analýza 60

61 1. Na základě marketingvých nástrjů sestavit a prvzvat reginálně krdinvaný systém nabídky, prdeje a krdinace služeb a prdeje prduktů cestvníh ruchu, včetně rezervačních systémů. Aktivvat a pdprvat synergické a kperační prcesy zajišťvání a rzvje služeb cestvníh ruchu v turistické blasti na základě partnerství všech subjektů půsbících v cestvním ruchu. 2. Zajišťvat rganizaci cestvníh ruchu v rámci turistické blasti na principu vlastní autnmie a rzhdvání, za účasti samsprávy, neziskvých a pdnikatelských subjektů. 3. Dluhdbým využíváním marketingvých nástrjů při rzvji ptenciálu cestvníh ruchu vytvřit pzitivní identifikaci značky turistické blasti Králický Sněžník jak dbréh bchdníh jména turistické destinace. 4. Vytvářet, pdprvat tvrbu a krdinvat vznik a prvz inspirativních turistických prgramů a prjektů. Při rzvji ptenciálu cestvníh ruchu turistické blasti Králický Sněžník splupracvat s TIC jak v rámci blasti, tak i mim ní. 5. Zajistit a realizvat splupráci se zpracvateli strategických územně plánvacích dkumentů, případně zpracvávat vlastní strategické dkumenty se zaměřením na rzvj ptenciálu cestvníh ruchu. K tmut mim jiné zajišťvat strategické marketingvé plány destinace, metdické i praktické pdpry a pradenství v blasti průzkumu trhu cestvníh ruchu. 6. Zajišťvat a pdprvat rzvj vzdělávacích aktivit v blasti cestvníh ruchu a suvisejících aktivit. 7. Zajistit aktivní účast v prcesu získávání dtací a grantů a jejich umísťvání d turistické infrastruktury a na rzvj turistické blasti Králický Sněžník. Na základě pptávky bcí, pdnikatelů a neziskvých rganizací inicivat, pdprvat, vytvářet a pdávat prjekty pr rzvj cestvníh ruchu, pdprvané dtacemi a granty z veřejných i neveřejných zdrjů České republiky, Evrpské unie apd. 8. Rzvj splupráce s partnerskými subjekty a reginem v Plské republice a pdpra vzájemných přeshraničních aktivit prjevující se zejména ve splečném rzvji turistické blasti Králický Sněžník v bu susedících státech. 9. Ustavit a prvzvat rganizační strukturu splečnsti, která bude schpna průběžně plnit účel, pr který byla splečnst zalžena. Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji - KS je členem Destinační splečnsti Výchdní Čechy. - KS splupracuje s dalšími destinačními splečnstmi v Pardubickém kraji. - KS splupracuje a účastníme se veletrhů a prpagačních akcích. - Sučástí splupráce je infrmační systém CzeCOT, který služí k prezentaci turistických destinací na ficiálním prtále Pardubickéh kraje Prezentuje se i turistická blast Králický Sněžník pmcí pravidelnéh zadávání nvinek a aktualit z blasti. Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity - Prvz infrmačníh centra. - Prvz turistickéh prtálu destinace a sciálních sítí - Účast na veletrzích a prpagačních akcích. - Tvrba prpagačních materiálů. - Prpagace TO KS v rámci systému vizitkvníku. - Distribuce prpagačních materiálů d plských TIC v přilehlém phraničí. - Splupráce na marketingvých aktivitách Destinační splečnsti Výchdní Čechy. Hlavní marketingvé prjekty realizvané v bdbí Prjekt Partnerství v cestvním ruchu Prjekt Turistická blast Králický Sněžník - partnerství v cestvním ruchu byl nastartván v rce 2007 za finanční pmci z prstředků Evrpské Unie a Pardubickéh kraje. Nsitelem prjektu se stal měst 2. Analýza 61

62 Králíky, které se splečně s dalšími bcemi reginu rvněž pdílí na jeh financvání. Cílem prjektu je vytvření velké turistické destinace Králický Sněžník, která bude nabízet kmplexní, kvalitní a standardní služby svým návštěvníkům. 2. Prjekt Marketingvá studie Prjekt Marketingvá studie byl splufinancván z prstředků Evrpské unie prstřednictvím fndů Eurreginu Glacensis. Nsitelem prjektu byla splečnst Králický Sněžník.p.s. Studie řešila českplské území masivu Králickéh Sněžníku, jeh turistický ptenciál a mžnsti vytvření česk-plskéh reginu. 3. Prjekt Marketingvá kampaň turistické blasti Králický Sněžník Cílem prjektu je přispět k trvalému zájmu turistů nabídku Turistické blasti Králický Sněžník prstřednictvím realizace prfesinální marketingvé kampaně. Ta je zaměřena na prpagaci značky, klíčvých prduktů turistické blasti a na zajištění prstředků pr dbrné pradenství a služby pr destinační splečnst Králický Sněžník. Realizace Prjekt byl pdpřen z Reginálníh peračníh prgramu NUTS II Severvýchd p registračním číslem CZ.1.13/2.3.00/ Rzšíření prtálu turistické blasti Králický Sněžník Snieznik I. Etapa Prvním a jedním z priritních krků pr prpagaci území turistické destinace byl zřízení prtálu turistické destinace Králický Sněžník-Snieznik. V rámci prjektu dšl k rzšíření prtálu směrem k plským klientům vytvření plských jazykvých verzí zimní i letní verze prtálu, územní rzšíření směrem na mravsku část destinace (rzšíření prezentace blasti území Malé Mravy, Hanušvic a Staréh Města pd Sněžníkem), a rzšíření webvé prezentace turistické blasti Králický Sněžník další mduly a aplikace. Odkazy a přílhy Zdrj: KS, 2014 II.4 Orlické hry a Pdrlick Destinační splečnst Orlické hry a Pdrlick (DSOHP) Základní infrmace Název: Destinační splečnst Orlické hry a Pdrlick Datum zalžení rganizace: 21. dubna 2009 (ustavující valná hrmada) Právní frma: zájmvé sdružení právnických sb Sídl: Orlické hry a Pdrlick, Panská 1492, Rychnv nad Kněžnu, IČ: Adresa: Orlické hry a Pdrlick, Panská 1492, Rychnv nad Kněžnu Kntakty: Pčet pracvníků k : na DPČ d 6/2014 d 6/2015 Seznam členů sdružení k : 27, Dbrvlný svazek bcí Regin Orlick-Třebvsk, Dbrvlný svazek bcí Regin Orlické hry, Dbrvlný svazek bcí Prlick, Sdružení bcí Orlick, Mikrregin Rychnvsk, Měst Opčn, Měst Dbruška, Měst Rychnv nad Kněžnu, Měst Rkytnice v Orlických hrách, Měst Česká Třebvá, Měst Chceň, Měst Lanškrun, Obec Olešnice v Orlických hrách, Obec Orlické Záhří, Obec Deštné v Orlických hrách, Adeva s.r.., Asciace htelů a restaurací České republiky, Audis Bus s.r.., CVS Žamberk s.r.., Eywan s.r.., Hejduk Sprt s.r.., Htel Studánka, Htel Panrama s.r.., Skipark Červená Vda s.r.., Scythia a.s., Ski klub Říčky s.r.., Sprtprfi s.r.. 2. Analýza 62

63 Obrázek 7: Organizační struktura DSOHP I. Řídící slžka II. Výknná slžka - valná hrmada: 27 členů - ředitelka - správní rada: 13 členů - manažer pr kmunikaci s partnery a pdnikateli - dzrčí rada: 3 členvé Valná hrmada Správní rada Dzrčí rada Turistická infrmační centra Ředitelka Manažer pr kmunikaci s partnery a pdnikateli Předmět činnsti Hlavními záměry DSOHP jsu pdpra vzrůstu cestvníh ruchu v destinaci Orlické hry a Pdrlick, iniciace splupráce mezi pdnikatelsku sféru, samsprávu a neziskvými rganizacemi, realizace prjektů na pdpru rzvje reginu a mnh dalšíh. Tyt činnsti byly zapsány d stanv sdružení. Předmětem hlavní činnsti OHP jsu zejména činnsti, směřující k aktivnímu rzvji cestvníh ruchu v destinaci Orlické hry a Pdrlick a k zajištění její knkurenceschpnsti na českém i zahraničním trhu cestvníh ruchu. Jedná se zejména tyt činnsti: a) Strategické plánvání, průzkum trhu a výzkum b) Budvání značky, prpagace a marketing turistické nabídky destinace c) Tvrba a prdej turistických prduktů, zprstředkvání prdeje služeb d) Realizaci akcí ve vazbě na turisticku nabídku destinace e) Partnerství a kmunikace, rzvj struktur, infrmační servis f) Příprava a realizace prjektů CR v destinaci, zajištění financvání g) Krdinace, pdpra rzvje a prvzu sítě TIC na území OHP h) Pdpra rzvje turistické infrastruktury (turistické trasy, služby,..) i) Management kvality služeb, rzvj vzdělávání v CR j) Rzvj šetrnéh cestvníh ruchu k) Tvrba a prvz turistických infrmačních a rezervačních systémů destinace OHP OHP bude vyvíjet svji činnst v rámci destinace Orlické hry a Pdrlick s mžnými přesahy ve vazbě na témata, prdukty, prgramy a prjekty, které si tyt přesahy vyžádají, vždy však s hledem na psitivní dpad na území destinace Orlické hry a Pdrlick. Za účelem zajištění hlavní činnsti může OHP v suladu s příslušnými právními předpisy dplňkvě vyvíjet i vedlejší eknmicku činnst nad rámec dstavce 1. tht článku. Výnsy z tét činnsti mhu být pužity výhradně ve prspěch OHP. 2. Analýza 63

64 Zdrj: Stanvy DSOHP, verze 4, 2012 Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Člen destinační splečnsti Výchdní Čechy. Dluhdbě realizvané marketingvé aktivity strategické řízení destinace Orlické hry a Pdrlick v blasti turismu realizace splečných marketingvých kampaní a měkkých prjektů vydávání prpagačních materiálů prezentace reginu na výstavách a akcích kmunikace s médii a PR apd. Hlavní marketingvé prjekty realizvané v bdbí Marketingvá strategické Orlických a Bystřických hr uknčen 2011, Výstupy: Marketingvá strategie pr destinace Orlické hry a Pdrlick a Kladsku Zemi (dále VŘ, zpracvání žádsti, část mezd) Splečná prpagace Kladské Země, Orlických hr a Pdrlicka uknčen 2012, Výstupy: turistické nviny, image materiál, 4* česk-plské wrkshpy, prezentace na veletrzích, bržury na zimní sprty a cyklistiku (dále režie, cestvné, mzdy, nákup vybavení) Cyklaktivity v phraničí Eurreginu Glacensis uknčen 2012, Výstupy: Studie Orlické cykl a inline králvství kmplexní řešení rzvje cykldpravy na území OHP s hledem na prvz kmplexních cykl areálů a dálkvých cykltras (dále příprava žádsti, výběrvé řízení, část mezd) Prjekt marketingvá kampaň a pdpra destinace OHP 1. Část uknčen 2013, Výstupy: strategie kmunikace s partnery, rzvj, mnitrvací, mtivační, sada prpagačních materiálů pr různé cílvé skupiny, nvý turistický webvý prtál se všemi nadstavbami, PR a reklamní kampaň, prvz OHP a mnh dalšíh. Prpagace turistické blasti OHP a Kladska uknčen 2014, Výstupy: mtivační systém v destinaci OHP a Kladsk zavedení karty hsta, samtná kampaň pdpřená z FM pukazuje na tent systém a další nvinky v destinacích (nvé aktivity členů atd.), prpagační materiál, vedení PR a reklamní kampaně, vydání prpagačníh materiálu, vydání prpagačních setů pr infrmační centra, mzdy, účetnictví atd. Téma rku Orlických hr a Pdrlicka realizace 6/ /2015, Výstupy: 3* marketingvá kampaň kmunikující témata ženy reginu, apres ski a rdinná dvlená na klách, bsahující vytvření micrsite na dané téma, seminář pr pdnikatele, press a fam trip, a náklup reklamníh prstru na internetu, v rádiích, tisku, brněnských tramvajích, pražském metru a kinech v Hradci a Pardubicích, 0,75 pracvníh úvazku, režijní náklady a 2 DPČ: Odkazy a přílhy Zdrj: DSOHP, 2014, II.5 Chrudimsk-Hlineck Základní infrmace Název rganizace: OCR není zalžena Datum zalžení rganizace: - Právní frma: - Sídl: - Pčet pracvníků: - 2. Analýza 64

65 Kntakty: Pznámka: Turistická blast Chrudimsk-Hlineck nemá zatím zalženu zastupující OCR. Splupráce zde prbíhá zejména na základě Deklarace partnerství a splupráci v rámci TO Chrudimsk-Hlineck. Tat deklarace byla pdepsána v prsinci 2013 místními akčními skupinami (MAS), které de fact pkrývají území TO Chrudimsk-Hlineck. Jedná se MAS Železnhrský regin, MAS Chrudimsk, MAS Hlineck, MAS Skutečsk, Kšumberska a Chrasteck. Cílem deklarace je vytvření funkčníh partnerství v rámci krdinace blastníh destinačníh managementu cestvníh ruchu na území TO Chrudimsk-Hlineck. Odkazy a přílhy Zdrj: DSVČ, 2014 Tabulka 38: Ostatní rganizace s vlivem na rzvj CR v Pardubickém kraji Název rganizace RRA Pardubickéh kraje Eurregin Glacensis Krajská a kresní hspdářské kmry Činnsti v blasti CR Reginální rzvjvá agentura Pardubickéh kraje byla zalžena v rce 1999 jak nevládní, neplitické, nezávislé zájmvé sdružení právnických sb. Úklem agentury je pdprvat celkvý rzvj Pardubickéh kraje. K dsažení tht cíle agentura úzce splupracuje s veřejnu správu reginu, zejména s místními samsprávami měst a bcí. Úklem agentury je zastupvat zájmy místní správy v reginálních institucích, krdinvat prblémy spjené s rzvjem měst a bcí a splupracvat s centrálními rgány státu a krajsku správu. Členy agentury jsu: Pardubický kraj, města Pardubice, Chrudim, Česká Třebvá, Hlinsk, Chceň, Jablnné nad Orlicí, Litmyšl, Plička, Přeluč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vyské Mýt, Mikrregin Litmyšlsk-Desinka a Krajská hspdářská kmra. V blasti CR se RRA zaměřuje na marketing a prpagaci PK, prjekty cykltras a agrturistiky. Eurregin byl zalžen pdpisem smluvy vytvření českplskéh Eurreginu Glacensis v Hradci Králvé. Sídl sdružení je v Rychnvě n. K., kde také půsbí sekretariát české části Eurreginu. Sídlem plskéh sdružení a tím i sekretariátu plské části Eurreginu Glacensis je Kłdzk. V sučasnsti má česká část 65 členských měst a bcí, 11 kresů. Eurregin leží na území 3 krajů, Králvéhradeckéh, Pardubickéh a Olmuckéh. Tt území má rzlhu km 2 a na jeh území žije celkem byvatel, z th je pčet byvatel členských měst. Z tht phledu je Eurregin Glacensis největším česk-plským eurreginem s nejdelší splečnu hranicí. V prgramu činnsti eurreginu je také zahrnut rzvj cestvníh ruchu Pdílí se na zpracvání kncepčních rzvjvých materiálů pr zájmvé území. Pdprují rzvj pdnikání v blasti cestvníh ruchu (pradenství, pskytvání infrmací firmách atd.). Pdílí se na prpagaci zájmvéh území. Účastní se zpracvání rzvjvých prjektů v blasti CR. Půsbnst je dána jejich zřizvací půsbnstí 2. Analýza 65

66 Sdružení bcí, mikrreginy, MAS Obce a města Pardubickéh kraje Správy CHKO Lesy ČR, s. p. Církevní rganizace Nárdní památkvý ústav KČT (Klub českých turistů) Ostatní agentury, sdružení a zájmvé rganizace Pskytvatelé služeb (becně) TIC Asciace a svazy CR Zájmvě i reginálně zaměřené rganizace, ne všechny mají ve svém prgramu rzvj CR. Většinu si zpracvávají vlastní rzvjvé strategie pr dané území Realizují vlastní marketingvé a prpagační aktivity, čast funguje krdinace aktivit v rámci celéh reginu. Půsbnst je většinu dána rzsahem katastrálních území členů sdružení Marketing CR realizují většinu v rámci sdružení a mikrreginů, puze větší bce a města mají vlastní kmplexní marketing. Zpracvávají splečné prjekty rzvje CR, jen velmi mál měst má zpracvány vlastní prjekty (strategie) rzvje CR. Čast realizují vlastní marketingvé a prpagační aktivity (vydávání tiskvin, účast na veletrzích CR). Prvzují neb zřizují TIC. Půsbnst je dána katastrálním územím bce (města). Pdílí se na prpagaci zájmvéh území. Realizuje průvdcvské služby. Účastní se tvrby kncepčních rzvjvých materiálů. Půsbnst je dána hranicemi příslušné CHKO Realizace různých prjektů CR (tvrba naučných stezek, parkviště atd.), zejména budvání infrastruktury. Účast při tvrbě kncepčních rzvjvých materiálů. Půsbnst je dána pr lesy v majetku státu. Prvzvatelé některých turistických cílů a služeb Významní majitelé pzemků a tras s ptenciálem pr rzvj CR Organizátři církevních akcí s vlivem na turisticku návštěvnst destinace. Správa kulturních památek ve vlastnictví státu. Pdílí se na prpagaci CR a účastní se na tvrbě prduktů CR. Půsbnst je dána puze pr památky ve vlastnictví státu. Budvání a bnva značení pěších tras a cykltras. Účast na zpracvání kncepčních materiálů týkajících se pěších tras a cykltras. Garant značení pr ČR. V celém reginu půsbí velké mnžství dalších agentur a především pak zájmvých sdružení, které v rámci své činnsti sprtvní, kulturní a splečenské zajišťují některé aktivity pdprující prpagaci celéh reginu. Účast na zpracvání kncepčních materiálů dle zaměření rganizace. Půsbnst je dána předmětem činnsti danéh sdružení (agentury). Nabízí turistické služby, prdukty a prgramy návštěvníkům zájmvéh území. Pdílí se na prpagaci CR. Splupráce na prjektech v blasti CR. Půsbnst je dána lkalizací jejich pdnikatelské činnsti. Tvří kstru infrmačních služeb pr návštěvníky Zprstředkvávají služby a prgramy Pdílejí se na statistických šetřeních a průzkumech Zajišťují prpagaci Půsbnst v rámci brvé činnsti, např. AHRČR, Asciace kempů ČR, Svaz léčebných lázní České republiky, Sdružení 2. Analýza 66

67 Agentura CzechTurism Zdrj: vlastní průzkum, 2014 lázeňských míst, Asciace lanvé dpravy,... Půsbnst v rámci plšných marketingvých kampaní Realizace vzdělávacích prgramů CR Garant certifikačních prcesů Tvrba statistik a šetření Tvrba strategických dkumentů s návaznstí na rzvj TR SOUHRN: hlavní pzitiva a negativa rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje Pzitiva: a) celkvá rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je budvána kmplexně a systémvě na základě kncepce definvané v rámci prjektu Partnerství pr rzvj cestvníh ruchu - návrh funkční rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje, jehž zadavatelem byl v rce 2007 b) destinační řízení respektuje ficiálně vymezený turistický regin Výchdní Čechy c) TR Výchdní Čechy má vlastní reginální OCR Destinační splečnst Výchdní Čechy d) Pardubický kraj (TR V. Čechy) je ficiálně rzčleněn na 5 turistických blastí: Pardubick, Orlické hry a Pdrlick (větší část tét TO je sučástí Králvéhradeckéh kraje), Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník a Českmravské pmezí. e) destinační řízení Pardubickéh kraje je na reginální úrvni zalžen na předem dhdnuté dělbě aktivit mezi jedntlivé rganizace (Pardubický kraj, Krajský úřad Pardubickéh kraje, Destinační splečnst Výchdní Čechy) f) tři z pěti TO mají své vlastní a pměrně stabilní OCR g) TO Orlické hry a Pdrlick i když se nachází na území dvu krajů a tedy i dvu TR je řízena jednu OCR DSOHP, tím je zaručena jedntnst prezentace značky TO a jedntnst marketingvých i bchdních aktivit destinace h) v celém systému krajskéh destinačníh řízení sehrávají výraznu strategicku rli také krajem zřízené pradní výbry a pracvní skupiny (např. Výbr pr sprt, vlnčasvé aktivity a cestvní ruch Zastupitelstva Pk, Pradní sbr pr cestvní ruch, grantvá kmise,...) i) d systému destinačníh řízení je aktivně zapjen velké mnžství prfesních rganizací, sdružení, mikrreginů, MAS, bcí, rgánů státní správy, prvzvatelů turistických cílů, aktivit a služeb a dalších aktérů cestvníh ruchu j) OCR na úrvni TO se snaží aktivně budvat svji člensku základnu, cž jim pskytuje d buducna dbrý základ pr zajištění ptřebné rganizační a finanční stability (především ve vazbě na čekávané zásadní snížení rzpčtvých příjmů z dtací a pdpůrných peračních prgramů) k) většina OCR se již dnes začínají připravvat na čekávané změny ve financvání prvzních a zejména pak marketingvých aktivit, ke kterým djde z důvdu zásadníh mezení rzpčtvých příjmů z dnes velmi širce využívaných grantů a pdpůrných peračních prgramů l) viditelné úspěchy a cenění některých OCR za dsavadní marketingvé aktivity svých destinací m) právní frmy OCR (DSVČ, DSOHP, KS) dpvídají jejich sučasným ptřebám a rzsahu činnsti, OCR Českmravské pmezí (DSO) by byl vhdné transfrmvat neb rzšířit na některu širší platfrmu OCR. 2. Analýza 67

68 Negativa: a) TO Orlické hry a Pdrlick je agenturu CzechTurism vymezena na území dvu krajů (Pardubický, Králvéhradecký), cž nekrespnduje s vymezením turistických reginů, které jsu vymezeny puze v hranicích příslušných krajů a TO Orlické hry a Pdrlick tím vlastně dělí na 2 části část nacházející se v TR Výchdní Čechy a část nacházející se v TR Králvéhradeck) b) 2 TO nemají vybudvánu vlastní OCR c) bchdní aktivity (prdej služeb a prduktů, prvzvání rezervačních systémů,...) jedntlivých OCR jsu stále ještě nedstatečné d) vyská míra vázansti managementu na dtace neb realizaci prjektů e) nedstatečná diverzifikace a nízká dluhdbá garance stabilních příjmů prakticky všech OCR na území Pardubickéh kraje, příliš velká závislst OCR na rzpčtu kraje, případně grantech a dtacích f) absence garantvané finanční pdpry systému destinačníh řízení Pardubickéh kraje ze strany nárdní pdpry (absence zákna cestvním ruchu na úrvni státu) 2. Analýza 68

69 2.6.2 Analýza hlavních marketingvých nástrjů OCR v Pardubickém kraji Kncepční výchdiska pr sučasný marketing TR V. Čechy Marketingvé aktivity na pdpru nabídky turistickéh reginu Výchdní Čechy a dílčích turistických blastí Pardubickéh kraje jsu zejména v psledních letech krdinvány a realizvány na základě kncepčních, strategických a marketingvých dkumentů: Prgram rzvje územníh bvdu Pardubickéh kraje (2020) Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí Prgramvé prhlášení Rady Pardubickéh kraje ( ) blast 10.2 Cestvní ruch: vlastní prduktvé a marketingvé strategie TR V. Čechy a jedntlivých turistických blastí rční marketingvé plány managementů TR V. Čechy a jedntlivých TO bsah a cíle marketingvých prjektů realizvaných TR V. Čechy a jedntlivými TO Krmě realizace předem plánvaných marketingvých aktivit definvaných ve strategických dkumentech, marketingvých prjektech a rčních marketingvých plánech zajišťují jedntlivé destinační managementy také perativní marketingvé aktivity (perativní marketing), kterými je nutné průběžně reagvat na aktuální dění na turistickém trhu, případně jimi dplnit hlavní marketingvé aktivity. Vzhledem k tmu, že tyt perativní aktivity nelze plánvat dluhdbě dpředu a ani je většinu nelze zahrnvat d grantvaných marketingvých kampaní, jsu na jejich realizace k dispzici jen velmi malé finanční prstředky a tudíž jsu tyt aktivity realizvány v mnhem menší míře než by byl ptřebné. Management marketingvých aktivit v Pardubickém kraji Organizační zajištění marketingvých aktivit v Pardubickém kraji je na úrvni TR Výchdní Čechy a jedntlivých turistických blastí rzdělen mezi tyt hlavní subjekty: Krajský úřad Pardubickéh kraje Odbr rzvje, fndů EU, cestvníh ruchu a sprtu / Oddělení sprtu a cestvníh ruchu - hlavní náplní marketingvých aktivit je prvz správa a prvz krajskéh turistickéh prtálu a krajskéh kngresvéh prtálu včetně rzvjvých a prpagačních aktivit - prpagace vybraných prjektů (např. prpagace tří rčníků sutěže Letní pecky ) management TR Výchdní Čechy (DSVČ) - marketingvá činnst je zaměřena na kmplexní marketingvu pdpru destinace TR V. Čechy a na splečnu prpagaci turistických blastí managementy turistických blastí Pardubickéh kraje (Pardubick, Orlické hry a Pdrlick, Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník, Českmravské pmezí) - marketingvá činnst jedntlivých managementů je převážně zaměřena na pdpru turistické nabídky vlastních turistických blastí Marketingvé aktivity pdprující dílčí tematicku turisticku nabídku neb nabídku turistických lkalit, cílů, aktivit a služeb na území Pardubickéh kraje realizují v nemalé míře krmě výše uvedených ficiálních managementů reginu a blastí také zájmvá sdružení, tematické splky, prfesní asciace, TIC, bce a jedntliví prvzvatelé turistických služeb, cílů a aktivit. TR Výchdní Čechy a jeh TOP turistické cíle jsu také prezentvány v rámci nadreginálních a nárdních kampaní a marketingvých aktivit, realizvaných např. agenturu CzechTurism neb nárdními prfesními rganizacemi. 2. Analýza 69

70 Seznam hlavních marketingvých prjektů na území TR V. Čechy Zásadní část všech marketingvých aktivit na pdpru nabídky cestvníh ruchu Pardubickéh kraje na úrvni turistickéh reginu a jeh turistických blastí byla v psledních něklika letech realizvána v rámci širších marketingvých prjektů, financvaných převážně z fndů EU, případně z rzpčtu Pardubickéh kraje. V rámci tét kapitly prt uvádíme suhrn těcht prjektů realizvaných v bdbí , jak za celý TR V. Čechy, tak za jedntlivé turistické blasti. Krajský úřad Pardubickéh kraje 10 Hlavní marketingvé prjekty : prpagace tří rčníků sutěže Letní pecky správa, prvz a rzvj krajskéh turistickéh prtálu a krajskéh kngresvéh prtálu včetně sdílení a pskytvání dat dalším uživatelům splupráce, kmunikace a setkání se zástupci TIC TR Výchdní Čechy Destinační splečnst Výchdní Čechy Hlavní marketingvé prjekty : I. Prjekty splufinancvané Reginálním peračním prgramem NUTS II: Návrh a marketingvá pdpra tématu cestvníh ruchu na r Pdpra rzvje Destinační splečnsti Výchdní Čechy Turistické nviny pr regin Výchdní Čechy Marketingvá pdpra témat cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji Vaše výchdní Čechy II. Prjekty splufinancvané z Fndu mikrprjektů Eurregin Glacensis Pardubick P stpách tradic P stpách mderní architektury P stpách filmařů P stpách kňských kpyt Hlavní marketingvé prjekty : Pardubick v cestvním ruchu si musíme pmáhat splečně za jeh udržitelný rzvj Perníkvé srdce Čech Chrudimsk-Hlineck Hlavní marketingvé prjekty : Infrmační a prpagační kampaň turistické blasti Chrudimsk-Hlineck Infrmační a prpagační kampaň turistické blasti Chrudimsk-Hlineck II Infrmační a prpagační kampaň turistické blasti Chrudimsk-Hlineck IIB Krk za krkem geparkem Orlické hry a Pdrlick Hlavní marketingvé prjekty : 10 Odbr rzvje, fndů EU, cestvníh ruchu a sprtu / Oddělení sprtu a cestvníh ruchu. 2. Analýza 70

71 Marketingvá strategické Orlických a Bystřických hr Splečná prpagace Kladské Země, Orlických hr a Pdrlicka Cyklaktivity v phraničí Eurreginu Glacensis Prjekt marketingvá kampaň a pdpra destinace OHP 1. Část Prpagace turistické blasti OHP a Kladska Téma rku Orlických hr a Pdrlicka Králický Sněžník Hlavní marketingvé prjekty : Prvz infrmačníh centra Králíky Prpagace TO KS v rámci systému vizitkvníku Prjekt Partnerství v cestvním ruchu Prjekt Marketingvá studie Prjekt Marketingvá kampaň turistické blasti Králický Sněžník Rzšíření prtálu turistické blasti Králický Sněžník-Snieznik I. Etapa Českmravské pmezí Hlavní marketingvé prjekty : Českmravské pmezí hraje všemi barvami prpagační a krdinační kampaň turistické blasti Českmravské pmezí pět barevných světů Českmravské pmezí Navlékněte si svůj náhrdelník zážitků Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, DSVČ, 2014, Turistické infrmační centrum Pardubice, Analýza 71

72 Analýza marketingvých nástrjů na úrvni TR V. Čechy Pr ptřeby destinačníh řízení TR Výchdní Čechy jsu v psledních letech realizvány ve větší či menší míře prakticky všechny základní marketingvé aktivity, jak je např. tvrba prduktů, prpagace a pdpra prdeje, prdej služeb a prduktů (neb jejich zprstředkvání), marketingvé plánvání, splupráce a kperace, síťvání a vzdělávací aktivity. Nejvíce rzvinutu a dluhdbě zajišťvanu aktivitu je stejně jak u většiny dalších tuzemských destinací standardní prpagace turistické nabídky destinace (reklama, internet, tiskviny, veletrhy,...) a prpagace služeb a prduktů. V psledních něklika letech je stále více realizvána tvrba a nabídka marketingvých témat a nabídka knkrétních tematických neb reginálních prduktů. Prsazvat se začíná i prdej neb zprstředkvání prdeje služeb (např. rezervační systémy ubytvání) a turistických prduktů (např. e-shpy s nabídku prduktů). Nabídka a především pak bjem bchdu je však zatím stále ještě velmi nízký. Každpádně je však třeba cenit, že jsu tyt systémy na reginální i blastní úrvni pstupně nasazvány (viz např. Jednu z příčin pmaléh rzvje prdejních systémů je například absence standardní bchdní rganizace v celém systému destinačníh řízení TR a sučasně také pravidla pr využívání dtací EU, která je nutné při realizaci marketingvých kampaní striktně ddržvat. Tat pravidla prakticky neumžňují tvrbu prduktů s nabídku knkrétních služeb, bez nichž však není mžné trhem pžadvaný prdukt vytvřit. Dalším důvdem je také ne zcela perativní sdílení některých marketingvých nástrjů (např. rezervační systémy, tržiště prduktů,...), kterými management destinace TR Výchdní Čechy dispnuje. V některých případech je ttiž vhdné nástrje řídit a rzvíjet na reginální úrvni, v jiných pvěřit jejich řízením nižší stupně destinačníh řízení (např. TO, lkality, TIC). Výzkum a průzkum trhu, sběr statistických dat je realizván v destinaci jen částečně. Pr marketingvé plánvání jsu prt pužívána převážně data zajišťvaná na centrální úrvni (CzT, ČSÚ, prfesní svazy,...). Tat data však mají v mnha případech velmi špatnu vypvídací hdntu (např. infrmace týkající se charakteristik zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje, vytíženst ubytvacích kapacit) neb některá data zcela chybí (např. návštěvnst turistických cílů Pardubickéh kraje, struktura návštěvníků turistických cílů, účinnst marketingvých aktivit). Kvalita statistických dat je pměrně velkým prblémem pr plánvání a vyhdncvání marketingvých aktivit. T se však netýká puze Pardubickéh kraje, ale většiny tuzemských destinací. Nejvíce využívaným prpagačním nástrjem destinace TR Výchdní Čechy je dluhdbě reklama a PR a dále pak některé frmy pdpry prdeje. Napak nejméně využívaným je zatím sbní prdej a interní reklama, které nejvíce suvisejí s aktivní nabídku knkrétních prduktů destinace. V rámci destinačníh řízení jsu na reginální úrvní (TR Výchdní Čechy) využívány prakticky všechny standardní prpagační prstředky a nástrje: reklama (inzerce v tisku, reklama v rádiích, TV, venkvní reklama, direct mailing, reklama na internetu) sbní prdej pdpra prdeje (famtripy, presstripy, sutěže, prgramy uznání, turistické veletrhy, vzdělávací semináře,...) interní reklama (infrmační systémy, vybavení prezentačních míst,...) vztahy s veřejnstí (PR) (tiskvé zprávy, akce, dbrné semináře, výzkum, členství v dbrných rganizacích,...) 2. Analýza 72

73 A. Reklama Reklama je dpručvána zejména pr vytváření image destinace neb nvéh prduktu a pr ty blasti, kde není mžné pužít sbní prdej. V rámci aktivit destinace by měly být na celreginální úrvni realizvány zejména tyt aktivity: infrmační tiskviny (katalgy, bržury atd.) TR Výchdní Čechy pr ptenciální návštěvníky i zprstředkvatele (CA, CK, škly,...) - TR vydává průběžně infrmační tiskviny pr všechny zásadní zdrjvé země a cílvé skupiny, tiskviny jsu bsahvě zaměřeny na nabídku TR jak celku, na nabídku jedntlivých TO a na hlavní marketingvá témata TR V. Čechy - TR má k dispzici následující infrmační a prduktvé tiskviny: (kmpletní seznam tiskvin je pr svůj velký rzsah uveden v kapitle Přílhy, kap ) - struktura tiskvin dpvídá pžadavkům trhu a marketingvým cílům destinace - tiskviny jsu realizvány v dstatečném rzsahu i bjemu - destinaci aktuálně chybí tyt tiskviny: a) celkvý image materiál Pardubickém kraji ve více jazykvých mutacích (bude realizván přelm rku 2014/2015 z prjektu VAŠE VÝCHODNÍ ČECHY, viz prjekty ROP realizvané DSVČ) b) cyklmateriály (budu realizvány z prjektu VAŠE VÝCHODNÍ ČECHY, viz prjekty ROP realizvané DSVČ) reklama inzerce v nvinách a časpisech - aktivita je realizvána především jak sučást velkých marketingvých kampaní reklama v TV - aktivita není téměř využívána venkvní reklama (např. billbardy v destinaci i mim ni) - aktivita je realizvána především jak sučást velkých marketingvých kampaní - trvalá venkvní reklama v rámci destinace je realizvána minimálně direct mailing - aktivita je standardně využívána především ve vztahu k nabídce prduktů pr zprstředkvatele turistické nabídky (CA, CK, firmy,...), směrem k individuálnímu návštěvníkvi je pužívána zatím jen v mezené míře internetvé a mbilní aplikace (nabídka prduktů prstřednictvím vlastníh webu destinace, případně reklama na cizích webech a prtálech zacílených na pžadvanu cílvu skupinu a zdrjvu blast) - TR Výchdní Čechy má k dispzici vlastní prfesinální turistický infrmační prtál v klasické, tabletvé i mbilní verzi a dále pak facebkvý prfil - využívány jsu také prduktvé internetvé aplikace destinace má k dispzici také prdejní nástrj ve frmě internetvéh rezervačníh systému ubytvání přístupnéh na turistický infrmačním prtálu - reklama na cizích webech je realizvána bčasně v rámci kampaní Pznámka: internetvé a mbilní aplikace se pstupně začínají stávat hlavním zdrjem infrmací destinaci, jedná se tedy naprst strategicku aktivitu, která by měla být rzvíjena v maximální mžné míře. B. Osbní prdej, zprstředkvání prdeje Cílem sbníh prdeje je přímý prdej neb zprstředkvání prdeje knkrétních turistických služeb (primárně ubytvání) a prduktů s turisticku nabídku destinace. 2. Analýza 73

74 - prdej služeb (ubytvací služby) je v destinaci TR Výchdní Čechy realizván prstřednictvím internetvéh rezervačníh systému implementvanéh přím d turistickéh infrmačníh prtálu - nabídka a prdej turistických (zážitkvých) balíčků destinace je mdulvu sučástí prtálu balíčky však mají puze frmu zvýhdněnéh ubytvání, nejsu t klasické balíčky s kmpletací ubytvání a dalších služeb dle zákna CR, balíčky nelze n-line zakupit ani rezervvat jedná se klasický pptávkvý systém Pznámka: Osbní prdej prduktů (dle zákna CR) je mžné realizvat systémvě puze prstřednictvím cestvních agentur neb cestvních kanceláří, z tht důvdu pr vyšší efektivnst sbníh prdeje turistických služeb a zejména pak prduktů a prduktvých balíčků je vhdné aby destinace měla vytvřenu vlastní destinační bchdní rganizaci, která by pskytvala také služby cestvní agentury (kanceláře) a byla by partnerem pr tuzemské a zahraniční CK, přadatele firemních a kngresvých akcí a přadatele skupinvých zájezdů a výletů C. Pdpra prdeje Pdpra prdeje je velmi úzce spjena s interní reklamu a je slžena z těcht aktivit: seznamvací zájezdy (famtripy, presstripy) Jedná se vysce efektivní frmu prpagace služeb a především pak tematických prduktů a balíčků, za předpkladu, že jsu slveny správné cílvé skupiny. - aktivita je v pslední dbě velmi dbře a efektivně využívána jak na úrvni reginální, tak na úrvních TO prgramy uznání jak cenění pr nejlepší zprstředkvatele turistické nabídky (využívají se na závěr nějaké sutěže neb hdncení pdle kritérií, při uzavření turistické sezóny atd.). Uznání nemusí být peněžité, ale velký význam má prezentace dměněných v časpisech, nvinách atd. Jedná se čast velmi prestižní záležitst. Prgramy uznáni jsu určeny zejména pr bchdní partnery, prvzvatele turistických cílů a služeb, splupracující CA, CK atd. - tat aktivita není v rámci destinačníh řízení zatím využívána návštěvnické karty Nejppulárnější nástrj pdpry prdeje; pužívají se nejčastěji jak slevy za více služeb, slevy za určitu výši útraty, studentské a senirské slevy, děti zdarma, při nákupu jednh prduktu další zdarma, kupóny na vymezenu dbu (platí například mimseznní sleva) atd. Využívání slevvých prduktvých a reginálních karet a systémů by měl být v buducnu standardní sučástí pdpry prdeje turistické nabídky destinace - destinace je zapjena d systému - na úrvni TO existují turistické karty, např. Bnus pas Českmravskéh pmezí slevvá knížka, V(t)IP karta návštěvníka TO Chrudimsk-Hlineck ( sutěže - tat aktivita je v rámci destinačníh řízení je využívána, většinu ve vazbě na větší marketingvé kampaně a jak sučást nabídky prtálu - další aktivity např.: hra a sutěž Gefun Známé i neznámé sbnsti Českmravskéh pmezí turistické veletrhy a výstavy Tradiční marketingvá aktivita, která je destinačními managementy velmi čast využívána. V dnešní dbě však již ztrácí na ptřebné efektivitě. Pr další plánvání těcht aktivit dpručujeme prvést vyhdncení efektivnsti a účelnsti všech veletrhů, kterých se destinace účastní většinu ttiž nemají tyt prezentační akce takvý efekt, jak je jim tradičně přisuzván viz např. výsledky průzkumů mezi návštěvníky, kde se veletrhy jak zdrj infrmací destinaci stále více prpadají ve své důležitsti. Nvě dpručujeme zajišťvat účast puze na těch veletrzích, které dpvídají priritním cílvým 2. Analýza 74

75 skupinám a zdrjvým zemím prduktů, které budu destinací nabízeny. - účast na veletrzích je tradiční sučástí prpagace nabídky TR V. Čechy i jedntlivých TO dbrná i nefrmální setkání pr zprstředkvatele služeb CR (zejména pr tuzemské a zahraniční CA a CK) - aktivita je v destinaci bčasně využívána, pdbně zaměřených aktivit ale není nikdy dstatek... vizuální pmůcky pr pdpru prdeje (bannery, plakáty,..) - aktivita je využívána v dstatečné míře D. Interní reklama Jedná se prstředky vnitřně stimulující prdej (nabídka v místě prdeje - výstavky reginu u prvizních prdejců a turperátrů v ČR i zahraničí, u pskytvatelů služeb v destinaci atd.). Prstředky interní reklamy jsu především plakáty, katalgy 11, stjánky, reklamní předměty, nápisy, billbardy atd. Jde také místní veřejný infrmační systém a činnst turistických infrmačních center v destinaci. výstavky a prezentace u prdejců zájezdů (CA, CK,..) - prezentace u prdejců jsu realizvány průběžně, především pak v rámci marketingvých prjektů, DSVČ má navázánu splupráci s něklika CK a CA, které nabízejí TR V. Čechy výstavky a prezentace u prvzvatelů turistických služeb a cílů na území destinace (htely, zámky, muzea,...) - prezentace jsu realizvány průběžně, především pak v rámci marketingvých prjektů, infrmační systémy v destinaci - infrmační a naváděcí systémy k turistickým cílům jsu průběžně budvány, garantem je KČT činnst TIC - TIC jsu v TR V. Čechy již stabilní sučástí prpagace nabídky destinace E. Vztahy s veřejnstí (public relatins PR) Hlavním cílem public relatins je budvání trvalých vztahů s veřejnstí a rganizacemi. PR je nutné pužívat nejen v případě pzitivních neb negativních událstí a jak reakci na vnější pdnět, je třeba vytvřit průběžný dluhdbý plán práce v rámci PR. tiskvé zprávy a knference - tiskvé zprávy jsu v destinaci využívány standardním způsbem, ale jak u některých dalších prstředků i zde platí, že tiskvých zpráv není nikdy dst, navíc jsu finančně nenárčné slavnsti a splečenské akce - tent typ aktivit je využíván dbrné semináře - dbrné semináře jsu v destinaci ve většině případů přádány jak sučást prjektů na pdpru cestvníh ruchu, jak sučást splupráce s TIC atd. setkávání s pdnikateli a statními aktéry cestvníh ruchu v destinaci - aktivita je realizvána v rámci seminářů, knferencí a dále pak frmu sbních setkání neb v rámci standardní činnsti DSVČ i managementů jedntlivých TO - jedná se vysce efektivní aktivitu při získávání nvých členů d rganizací cestvníh ruchu aktivní členství v důležitých sdruženích a asciacích - aktivita je průběžně realizvána - DSVČ je členem těcht rganizací: Czech Cnventin Bureau (Czech Turism) marketingvý výzkum (výsledky marketingvéh výzkumu mhu služit pr public relatins, pkud jsu tedy pzitivní) - speciální marketingvé průzkumy nejsu realizvány Pznámka: Prblematika časvání marketingvých aktivit a kampaní, perativní marketing 11 Běžně se pužívají stejné tiskviny (katalgy, letáky, mapy,...) jak ty realizvané v rámci reklamy. 2. Analýza 75

76 Správné časvání kampaní je v marketingu cestvníh ruchu zcela zásadní pdmínku pr úspěšné a efektivní slvvání návštěvníka, ale bhužel je t také jedna z velkých slabých stránek turistických destinací, včetně TR Výchdní Čechy. Důvdem jsu nízké tzv. garantvané marketingvé rzpčty, které mají destinace k dispzici na tzv. perativní marketing. Většina aktivit je ttiž v psledních letech realizvána v rámci velkých marketingvých prjektů, které jsu financvány z různých dtačních a peračních prgramů, a ty nejsu ze strany pskytvatelů dtací (zejména ROP) administrvány tak, jak by destinace časvě ptřebvaly. Destinace ptřebují pr kvalitní plánvání a správné načasvání buďt dstatečný předem plánvaný rzpčet na perativní marketing, neb dluhdbé grantvané prjekty musí umžňvat úpravy parametrů a změny v prpagačních aktivitách tak, aby destinační management TR V. Čechy a DM jedntlivých TO mhly průběžně reagvat na aktuální stav a pžadavky trhu. SOUHRN: hlavní pzitiva a negativa pužívaných marketingvých nástrjů Pzitiva: a) destinační marketing je celkvě nastavěn systémvě, je zalžen na dbrém základě, který se dá dále rzvíjet b) destinační marketing je realizván dluhdbě na základě zásadních kncepčních a strategických dkumentů Pardubickéh kraje a ve vazbě na nárdní marketingvé aktivity c) destinace využívá prakticky všechny základní marketingvé aktivity d) zvyšuje se důraz na tvrbu a nabídku tematické a prduktvé nabídky destinace e) nabídka sučasných marketingvých témat v zásadě dpvídá turistickému ptenciálu TR V. Čechy f) destinace využívá mderní prpagační nástrje (internet, mbilní aplikace, infrmační systémy, sciální sítě,...) g) destinace využívá jak jedna z mála v ČR mderní a efektivní systémy nabídky a prdeje služeb a prduktů (např. rezervační systém ubytvání, pptávkvý systém zážitkvých balíčků) Negativa: a) perativní marketing je prváděn v mnhem menším rzsahu než vyžaduje rychle se měnící situace na trhu CR b) destinační management nemá dstatek perativních finančních prstředků na zajištění perativníh marketingu c) časvání marketingvých kampaní je (byl) velmi vlivňván (většinu negativně) pravidly a harmngramy dtačních prgramů, zejména pak pravidly ROP d) sučasná pravidla realizace marketingvých kampaní s využitím dtací EU prakticky neumžňují tvrbu prduktů s nabídku knkrétních služeb, jak t vyžaduje turistický trh e) aktuálně nejslabší stránku marketingvých aktivit je i přes velké pkrky aktivní a efektivní zajištění pdpry a prdeje a vlastní prdej turistických služeb, prduktů a prduktvých balíčků v rámci systému destinačníh řízení (jen velmi mál je zatím rzvinuta bchdní slžka destinačníh marketingu) f) nedstatečně je zatím rzvinut kperativní marketing g) správa a sdílení některých marketingvých a prdejních nástrjů není zcela efektivní h) výzkum a průzkum trhu není k dispzici v ptřebné kvalitě a rzsahu, chybí kvalitní, relevantní a aktuální statistická data a marketingvé výzkumy i) rezervy v prvázansti a krdinaci marketingvých aktivit 2. Analýza 76

77 j) celý systém destinačníh marketingu je příliš závislý na financvání z dtačních zdrjů Výčet aktivit realizvaných DSVČ a jedntlivými TO v psledních něklika letech je velmi rzsáhlý. Knkrétní detaily jedntlivých kampaních, prjektech a marketingvých aktivitách jsu bsaženy ve výrčních zprávách jedntlivých rganizací. 2. Analýza 77

78 Web Obsahem tét kapitly je pskytnutí suhrnné infrmace fungvání ficiálníh turistickéh infrmačníh prtálu TR V. Čechy I. Základní infrmace Majitel a prvzvatel prtálu Majitelem a prvzvatelem prtálu je Pardubický kraj. Prvz je zajišťván příslušným ddělením Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje. Hlavní cíle prtálu Turistický prtál je jedním ze strategických nástrjů marketingu turistické nabídky TR. Výchdní Čechy. Platfrma Turistický prtál je prvzván na infrmačním a rezervačním systému CZeCOT. Obsah a zaměření prtálu Jedná se turistický infrmační prtál určený pr ptenciální i sučasné tuzemské i zahraniční návštěvníky TR V. Čechy. Obsahvá nabídka zaujímá území Pk, včetně části území Králvéhradeckéh kraje, které je sučástí TO Orlické hry a Pdrlick, TO Hradeck a TO Kladské Pmezí. Základní prezentační rvinu je tematická nabídka turistických cílů, služeb, aktivit a akcí, dplněná další infrmace (ftgalerie, webkamery, sutěže...), mapvý server a nabídku prduktů (balíčků) a prdejní nástrje (e-shp balíčků, rezervační pptávkvý systém ubytvání,...). Druhu rvinu je prezentace turistické nabídky jedntlivých turistických blastí Pardubickéh kraje (TO Pardubick, TO Českmravské pmezí, TO Chrudimsk-Hlineck, TO Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník. Třetí rvinu je základní prezentace turistické nabídky bcí Pardubickéh kraje. Čtvrtu rvinu je prezentace jedntlivých turistických cílů, služeb, aktivit a akcí. Funkcinality prtálu Díky splečnému (centrálnímu) a dluhdbému vývji je prtál vybaven velmi širkým spektrem funkcinalit, z nichž některé jsu zde unikátní neb zatím jen výjimečně využívané jak např. videgalerie, rezervační systém, ruting včetně dpravních mezení, filmvá místa, data pr GPSky, audigalerie, sutěže a hry, digitalizvané trasy in-line bruslařských tras, mbilní a tabletvá verze webu apd. Více na Datvé prpjení s prtály TO a dalších subjektů CR Databáze turistickéh prtálu je přím prpjena s některými blastními turistickými prtály Pk ( atd.) cž umžňuje velmi výhdné splečné sdílení dat a zajištění jednkrkvé aktualizace dat. Datvé prpjení není realizván s prtálem TO Králický Sněžník. Aktualizace dat Aktualizace dat je prváděna z více míst a jednkrkvě, prt jsu databáze více aktuální a naplněné daty než některé jiné turistické prtály. Velmi významný pr zajištění vyské kvality a aktuálnsti dat je také systém mtivačníh zapjení TIC Pardubickéh kraje, který je již něklik let budván a pdprván ze strany Pardubickéh kraje (ATIC značil tent systém aktualizace dat jak nejlepší systém v ČR z hlediska správy infcentry). Odkazy a přílhy Pdrbný reprt návštěvnsti prtálu a statistiky sledvané na prtálu uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 78

79 2.7 Analýza stávající turistické nabídky na území Pk Dpravní infrastruktura s vlivem na rzvj CR v Pk Dbrá dstupnst a kvalitní dpravní infrastruktura destinace rzhdujícím způsbem vlivňují její knkurenceschpnst a úspěšnst celé turistické nabídky. Důležitý je nejen phdlný příjezd d destinace různými způsby dpravy, napjení silniční a železniční sítě na nárdní a mezinárdní trasy, ale také kvalita a struktura vnitřní reginální sítě, prpjující jedntlivá turistická střediska, lkality a turistické cíle. Zcela zásadní je pak dstupnst a kvalita silniční sítě. Dprava d TR V. Čechy autem je ttiž stejně jak u statních tuzemských destinací hlavním způsbem příjezdu návštěvníků d reginu. Aut jak hlavní dpravní prstředek d TR V. Čechy pužil v rce 2013 v letní sezně 80 % návštěvníků, v zimní sezně pak 83 % (celrepublikvý průměr je 74 % v letní sezně 2013, 81 % v zimné sezně 2014). Na druhém místě je v letní sezně dprava d TR na kle 7 % (průměr ČR je 5 %), následuje dprava vlakem a linkvým autbusem, bjí shdně 6 % (průměr ČR je vlak 11 %, autbus linkvý 6 %). Pměrně zajímavé je druhé míst dpravy d reginu na kle a napak nižší % příjezdu d reginu vlakem. Vysvětlením tht stavu by mhl být fakt, že v letní sezně (r. 2013) přijíždí dle statistik d TR V. Čechy 49 % dmácích návštěvníků ze vzdálensti d 50 km, cž je ideální vzdálenst pr pužití auta, ale i kla (průměr v ČR je puze 39 % návštěvníků, kteří přijíždí d destinací ze vzdálensti d 50 km). Sučasnu návštěvnst destinace ze strany dmácích návštěvníků tak tvří více místní a reginální návštěvníci než byvatelé ze vzdálenějších lkalit ČR (návštěvníků přijíždějících d TR V. Čechy ze vzdálensti nad 100 km byl v létě 2013 puze 26 %, kdežt republikvý průměr je 39 %). 12 Obrázek 8: Dpravní síť Pardubickéh kraje 12 Detailní ppis a tabulky jsu uvedeny v kapitle Analýza a prfil sučasnéh návštěvníka Pardubickéh kraje. 2. Analýza 79

80 I. Silniční síť, dprava v klidu Silniční síť je v Pardubickém kraji z hlediska celkvéh rzsahu a hustty pměrně stabilizvaná. Její růst je puze v blastech výstavby nvých bchvatů a dálničních neb rychlstních kmunikací. Na území Pardubickéh kraje se nacházel k puze 8,838 km dálnic, 3,118 km rychlstních silnic, 454,907 km silnic I. třídy, 913,396 km silnic II. třídy a 2 218,095 km silnic III. třídy. Celkvá délka je 3 598,354 km, hustta silniční sítě činila 0,8 km silnic na km2 (ČR 0,7 km/km2). V sučasné dbě je zejména zlepšván spjení mezi Pardubicemi a Hradcem Králvé. Územím Pardubickéh kraje prchází mezinárdní silniční trasa E442 (Hradec Králvé Olmuc) a E461 (Brn Svitavy). Silnice I. třídy mají význam pr území kraje v jeh vnitřním prpjení a zpřístupnění jedntlivých částí kraje. Stávající síť silnic I. třídy na území kraje nedpvídá pžadavkům jeh rzvje. Síť bsahuje řadu přetížených úseků, vedení tranzitní dpravy městy prdlužuje jízdní dby a má negativní vliv na živtní prstředí. Klíčvu ptřebu kraje je vybudvání R35 jak hlavní dpravní sy kraje ve směru západ výchd a R43 vytvářející napjení na jižní Mravu. Jejich absence způsbuje nejen zhršení průchdnsti Pardubickéh kraje a zhršení stavu vzduší v dtčených bcích, ale hlavně pdvazuje aktivnější hspdářský rzvj v celé rzvjvé se těcht kmunikací Pk. Významným prblémem v silniční dpravě je rvněž ddalvání výstavby bchvatů měst v úsecích kmunikací se silným dpravním zatížením. Prblémem je také nedstatek finančních prstředků správců všech kategrií kmunikací na reprdukci silničníh majetku. V Pardubickém kraji byly v pslední dbě nvě zprvzněny tyt významné stavby: I/37 Březhrad Opatvice (celkvé náklady 1 546,427 mil. Kč), I/37 Trhvá Kamenice mst evid.č (celkvé náklady 120,538 mil. Kč). Aktuálně jsu realizvány stavby následující: I/37 Pardubice Trjice (celkvé náklady 789,539 mil. Kč), R35 Hradec Králvé (Sedlice) Opatvice (celkvé náklady 1 774,085 mil. Kč). Při hdncení časvé dstupnsti destinace silniční dpravu jsu patrné velké rzdíly mezi jedntlivými turistickými blastmi a také je důležité z které části ČR návštěvník d reginu přijíždí. Pravděpdbně nejhrší situace je u příjezdu z jižní a výchdní části ČR, kde prakticky chybí dálniční spjení a sučasné mezinárdní trasy jsu velmi přetížené neb vedu přes bce a zastavěné blasti. Celkvě je mžné hdntit dstupnst turistických blastí v jižní a střední části Pardubickéh kraje ještě jak uspkjivu, ale především dstupnst TO Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník je pr svji dlehlst a absenci kvalitní silniční sítě pr většinu mimreginálních návštěvníků velmi špatná. T výrazně negativně vlivňuje návštěvnst těcht blastí a tím pádem i jejich přirzený rzvj. Většina těcht blastí má již charakter typickéh příhraničí, kde silniční síť zatím bhužel není v takvé struktuře a kvalitě, jak by návštěvník vyžadval. Tat pr regin nepříznivá situace by měla být velmi aktivně řešena, nebť se skutečně jedná velmi zásadní překážku v rzvji cestvníh ruchu významné části Pardubickéh kraje. Sučástí silniční dpravní infrastruktury využívané návštěvníky je také systém parkvišť, dpčívadel a dalších plch využívaných v rámci silniční dpravy. Přest, že jsu tyt pstupně zkvalitňvány a budvány, je dle názrů návštěvníků jejich struktura a kvalita stále ještě nedstatečná. Největším prblémem krmě kvality a vybavení těcht plch (např. dpčívadla) je především nedstatečný pčet a kapacita záchytných parkvišť a parkvacích plch v turisticky atraktivních lkalitách a u významných turistických cílů, případně jejich napjení na jiné druhy dpravy a dpravu hrmadnu. Zásadní význam budvání záchytných parkvišť je pak v místech přírdně neb krajinářsky cenných územích a v místech s vysku kncentrací návštěvníků. Obecně je kvalita a struktura silniční sítě v Pardubickém kraji (stejně jak v dalších krajích ČR) jednu z nejvíce kritizvaných blastí návštěvníky destinace a tat nespkjenst pměrně významně vlivňuje celkvu spkjenst mtrizvanéh návštěvníka. Dle bsahu strategických dkumentů Pardubickéh kraje jsu tat slabá místa dbře zanalyzvána, takže jde jen jejich c mžná nejrychlejší realizaci. 2. Analýza 80

81 Pr zajištění phdlné dpravy návštěvníků v rámci destinace, především pak v rámci turistických středisek a lkalit, má dprava ve frmě skibusů a cyklbusů. Z hlediska buducích trendů bude tent typ dpravy ještě více návštěvníky preferván, prt bude dbré při budvání celéh dpravníh a bslužnéh systému v reginu i jedntlivých turistických blastech tyt frmy hrmadné dpravy i nadále pdprvat. II. Železniční síť Pardubický kraj má pměrně hustu síť železničních tratí 13, ale jejich kvalita (především reginálních) je z hlediska technických parametrů různrdá. Prvzní délka železničních tratí je 541,5 km. Územím kraje prbíhá I. tranzitní železniční kridr Děčín st. hr. nádraží Praha-Hlešvice Pardubice Brn hlavní nádraží Břeclav st. hr. (evrpská magistrála E 40) a III. tranzitní železniční kridr Msty u Jablunkva st. hr. Ostrava hlavní nádraží Přerv Praha Plzeň Cheb st. hr.; úsek Česká Třebvá Přerv je sučástí rvněž II. kridru. Rle těcht dpravních železničních tepen je pr kraj velmi strategická, nebť psiluje význam kraje a jeh plhu, a stává se tak určitým ptenciálem pr rzvj s mezinárdním významem, a t v řadě dvětví, včetně cestvníh ruchu. Dalšími významnými tratěmi na území kraje jsu železniční tah Liberec Hradec Králvé Pardubice Chrudim Havlíčkův Brd, který je elektrifikván puze v úseku Pardubice Jarměř a také trať Chceň Týniště nad Orlicí Hradec Králvé Velký Osek, která je elektrifikvána v celém rzsahu. Je ale velkým nedstatkem, že mezi tak blízkými krajskými městy stále neexistuje dvuklejné spjení. Z hlediska integrace celkvéh systému dpravy v rámci reginu je zatím dle názrů dbrné veřejnsti i návštěvníků destinace nedstatečná nabídka a prvázanst železniční přepravy a cykldpravy (půjčvny kl v rámci železniční přepravy, cyklvlaky,...). III. Letecká dprava Jádrem letecké dpravy v kraji je letiště Pardubice, které má statut veřejnéh mezinárdníh letiště se smíšeným civilním a vjenským prvzem. Je jedním z pěti páteřních letišť ČR. Pčet přepravených sb se d rku 2010 neustále zvyšuje, nejvyšších výknvých ukazatelů dsáhl letiště v rce 2013 pčet přepravených sb dsáhl , cž je prti cestujícím přepraveným v rce 2008 více jak dvjnásbek). Mnžství přepravenéh nákladu na letišti v Pardubicích klísá, v rce 2013 t byl nejméně d rku 2007 puze 208 tun (v rce 2008 t byl 601 tun). Letiště je využíván zejména pr chartervé lety. 14 K dalším vnitrstátním letištím kraje, které mají převážně sprtvní a zájmvý charakter, patří letiště v Chrudimi, Mravské Třebvé, Pdhřanech, Pličce, Skutči, ve Vyském Mýtě, Ústí nad Orlicí a Žamberku. Většina z nich nabízí krmě výcviku také například vyhlídkvé lety pr veřejnst. Mezinárdní letecká dprava v Pardubickém kraji (Letiště Pardubice) má v blasti cestvníh ruchu zatím význam puze pr určitu cílvu skupinu zahraničních (převážně ruských) návštěvníků, a t navíc jak přestupní míst pr pznávací neb pbytvé prgramy p České republice, nikliv jak vstupní míst k návštěvě Pardubickéh kraje. Vzhledem k sučasné turistické nabídce 15 a struktuře návštěvníků Pardubickéh kraje se navíc nějaká výrazná změna k lepšímu nedá v brzké dbě čekávat. IV. Vdní dprava Vdní dprava v kraji je realizvána na řece Labi, která je zahrnuta d transevrpské sítě vdních cest kategrie E (magistrála E20 Severní mře Hamburk Ústí nad Labem Mělník Pardubice) dle AGN7. Z dluhdbéh hlediska se pčítá s vybudváním lgistickéh uzlu Pardubice s přístavem na Labi. Pdmínku k tmu je vybudvání plavebníh stupně Přeluč. 13 Mapu železniční sítě ČR uvádíme v kapitle Přílhy (kap Železniční dprava mapa). 14 Kmpletní seznam letišť v Pardubickém kraji uvádíme v kapitle Přílhy (kap Seznam letišť v Pardubickém kraji). 15 V reginu chybí např. špičkvé lázně, mezinárdně vyhlášené památky UNESCO atd. 2. Analýza 81

82 V. Hraniční přechdy Na severvýchdním kraji hraničí Pardubický kraj s Plskem. Vzájemné spjení umžňuje 1 silniční (Dlní Lipka / Bbszów), 1 železniční (Lichkv / Miedzylesie) a 3 turistické hraniční přechdy (Mladkv- Petrvičky / Kamienczyk, Hrní Mrava / Jdłów a vrchl Králickéh Sněžníku / Snieznik). Leteckým hraničním přechdem je veřejné mezinárdní letiště Pardubice. VI. Bezmtrvá dprava Systém cykltras a cyklstezek, případně nabídka dalších specializvaných tras, jak jsu např. in-line stezky se v psledních něklika letech stává výrazným a velmi úspěšným fenménem nabídky turistických destinací. Nabídka pr cyklisty je díky značné blibě cyklturistiky jednu z výrazných knkurenčních výhd destinací, zejména pak ve vztahu k dmácímu návštěvníkvi. Statistiky uvedené v úvdní části tét kapitly navíc ukazují, že nejen phyb návštěvníků na kle p destinaci, ale i příjezd d destinace na kle je velmi zásadní pr celý Pardubický kraj, čehž by měl být v prduktvé nabídce a prezentaci reginu maximálně využíván. Sučasný systém cykltras a cyklstezek je na celém území kraje tvřen km 16 značených cykltras (z th km značených silničních cykltras a 433 km terénních značených cykltras) a cca 143 km cyklstezek. I přes dsažené úspěchy v budvání pdmínek pr cyklturistiku se nabídka destinace stále ještě ptýká s některými nedřešenými prvky. Pravděpdbně hlavním prblémem je celkvá nedknčenst systému cykltras na území kraje jak celku, dále prblémy s návaznstí tras, které jsu mnhdy budvány izlvaně a nekrdinvaně. Na mnha místech je špatná kvalita pvrchů cykltras, čast jsu zde i klizní místa se silniční dpravu neb napak s pěšími turisty neb in-line bruslaři. Nedstatky jsu místně v systému značení, místně chybí kvalitní dprvdná infrastruktura jak jsu úschvny kl (místa k bezpečnému dlžení kla) neb kvalitní dpčívadla. Stejně jak v jiných reginech je becným prblémem zajištění dluhdbé údržby tras, stezek a jejich značení 17. SOUHRN: hdncení kvality dpravní infrastruktury ve vazbě na rzvj CR Pardubickéh kraje: Pzitiva: Silniční dprava a) pstupné zkvalitňvání dstupnsti Pardubickéh kraje s Prahu a západní částí ČR b) dstatečná celkvá hustta silniční sítě na území TR c) pstupné budvání nvých bchvatů, dálnic a rychlstních kmunikací veducích k lepší dstupnsti destinace Železniční síť a) reginem prcházejí významné železniční kridry b) velmi dbrá dstupnst kraje železniční dpravu a především pak města a turistických blastí ležících na hlavních železničních kridrech c) velmi přízná časvá dstupnst Pardubickéh kraje z statních velkých měst v ČR a metrplí Evrpy Letecká dprava a) existence mezinárdníh letiště v Pardubicích b) blízkst mezinárdníh letiště v Praze Bezmtrvá dprava a) kvalitně se rzvíjející síť značených cykltras a cyklstezek b) dbrý ptenciál pr rzvj cyklistické dpravy a dalších specializvaných tras a stezek, případně dalších druhů speciální dpravy na celém území kraje 16 Dle údajů KČT. 17 Prblematika cykltras a cyklturistiky v Pardubickém kraji je pdrbně ppsána v kapitle Turistická infrastruktura a služby. 2. Analýza 82

83 c) značení tras a jejich bnvu má v celém kraji na starsti 1 pvěřená rganizace (KČT) Negativa: Silniční dprava a) silniční dprava v Pardubickém kraji je (stejně jak v dalších krajích ČR) jednu z nejvíce kritizvaných blastí návštěvníky destinace b) absence sítě dálnic a rychlstních kmunikací v Pardubickém kraji c) přetíženst sučasných silnic 1. třídy hlavních silničních tras na území kraje, průchd těcht silnic bcemi a zástavbu cž výrazně zvyšuje časvu dstupnst mnha turistických cílů a středisek CR d) becně hrší kvalita silnic zejména nižší třídy e) velmi špatná časvá dstupnst některých TO (TO Orlické hry a Pdrlick, TO Králický Sněžník) tat situace významně mezuje návštěvnst a becně rzvj cestvníh ruchu v těcht blastech f) nedstatečná struktura, kapacita a vybavenst (dpčinkvá místa, WC,...) záchytných parkvišť a dpčívadel, zejména pak v turisticky atraktivních lkalitách a u velmi navštěvvaných turistických cílů g) nedstatečné napjení záchytných parkvišť na systém hrmadné dpravy h) špatná infrmační funkce parkvišť a dpčívadel (infrmační mapy, naváděcí systémy,...) Železniční síť a) nedstatečná prvázanst železniční přepravy a cykldpravy (půjčvny kl, cyklvlaky,...) b) pdlmení důvěry veřejnsti k lkálním železničním tratím, kde je buď prvz utlumen, neb úplně zastaven - v prtikladu k ptřebě pdpry turistiky v Pardubickém kraji Letecká dprava a) mezinárdní letiště nesluží jak cíl pr návštěvu Pardubickéh kraje, ale jak přestupní bd pr pbyty v Praze neb jiných místech mim Pardubický kraj Bezmtrvá dprava a) Pardubickým krajem prchází puze 1 mezinárdní cykltrasa EurVel b) v sučasné dbě neexistuje značená reginální kružní cykltrasa, která by prpjvala zajímavé turistické cíle Pardubickéh kraje c) celkvá nedknčenst systému cykltras, prblémy s návaznstí tras, které jsu mnhdy budvány izlvaně d) místy špatná kvalita pvrchů cykltras a cyklstezek e) klizní místa cykldpravy se silniční dpravu neb s pěšími turisty a in-line bruslaři f) místy nedstatky v systému značení g) místně chybí kvalitní dprvdná infrastruktura (dpčívadla, služby,...) Zdrj: IpssTambr pr CzechTurism, Prgram rzvje Pardubickéh kraje na bdbí , ČSÚ, 2014 Odkazy a přílhy Kmpletní seznam letišť a mapu železniční sítě v Pardubickém kraji uvádíme v kapitle Přílhy (kap a ). 2. Analýza 83

84 2.7.2 Turistické cíle a atraktivity Celkvý ptenciál destinace TR V. Čechy Přirzený základní turistický ptenciál Pardubickéh kraje a jeh turistických blastí je mžné celkvě hdntit pdle vlastní analýzy i výsledků výzkumů základníh turistickéh ptenciálu destinací ČR (viz např. Využití ptenciálu cestvníh ruchu v České republice, ÚÚR, 2010, Atlas cestvníh ruchu České republiky, MMR ESF MU Brn, 2006) velmi pzitivně. Území kraje dispnuje předpklady, které umžňují rzvíjet turisticku nabídku prakticky ve všech tematických a prduktvých blastech 18, které může tuzemský cestvní ruch pskytnut. Je mžné dknce říci, že tak rzmanitý a kmplexní ptenciál nabízí jen velmi mál našich turistických destinací, cž dává dbrý základ pr budvání úspěšné a knkurenceschpné destinace TR V. Čechy, zalžené na diverzifikvané tematické a prduktvé nabídky, která dpvídá aktuálním trendům cestvání a pžadavkům ptenciálních návštěvníků. Prduktvá a tematická nabídka definvaná pdle ptenciálu destinace Ptenciál pr rzvj témat a prduktů je v TR V. Čechy velmi širký prdukty je mžné ptenciálně vytvářet a rzvíjet v rámci těcht témat: a) pznávací turistika (přírdní zajímavsti, památky, muzea, histrie,...) b) pěší turistika c) cyklturistika d) sprt, adrenalinvé aktivity, aktivní dvlená e) letní dvlená, dvlená u vdy, vdní sprty f) zimní dvlená, lyžvání, aktivity na sněhu g) letní dvlená na hrách h) městská turistika i) venkvská turistika a agrturistika j) rybaření k) kngresvá a firemní turistika l) zážitkvé prdukty, tematické prduktvé stezky (pivní stezka,...) m) reginální gastrnmie n) lázeňství, wellness, relaxace ) histrické událsti, sbnsti kraje, industriální dědictví p) splečenské, kulturní, sprtvní a jiné akce a s nimi spjené prdukty q) zábava a nákupy r) sakrální a putní turistika (církevní turistika) s) putvání p rzhlednách a vyhlídkvých místech Z hlediska cílvých skupin má TR V. Čechy ptenciál nabízet své prdukty prakticky všem cílvým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrjvých zemí, především těch příhraničních a středevrpských. Ptenciál destinací na území ČR byl také zkumán v rámci výzkumnéh prgramu s názvem Využití ptenciálu cestvníh ruchu v České republice, který zpracval ÚÚR v rce 2010 a který charakterizuje blasti Pardubickéh kraje ve velkém rzpětí d velmi mezenéh ptenciálu až p velmi rzsáhlý ptenciál. Zajímavá je také prezentace míry využití tht ptenciálu, která je také pr různá území Pardubickéh kraje pměrně rzmanitá viz kapitla Přílhy (kap ). Odkazy a přílhy Přirzený ptenciál reginu je ve frmě Ptenciálu cestvníh ruchu na území ČR uveden v kapitle Přílhy (kap ). Zde také uvádíme dprvdné mapky ptenciálu CR pr území ČR. 18 Reginu chybí snad puze jediné významné sučasné téma v rámci DCR, a t vinařská turistika. 2. Analýza 84

85 Přírdní atraktivity Výrazně diferencvané gegrafické pdmínky Pardubickéh kraje předurčují celé území k existenci a nabídce velmi zajímavých a různrdých přírdních atraktivit. Regin má díky tmu ptenciálu předpklady nabízet návštěvníkům prakticky všechny frmy a aktivity cestvníh ruchu a turistiky. Navíc p celý rk, tedy včetně plnhdntné zimní dvlené na hrách a napak plnhdntné letní dvlené u vdy. Z hlediska přírdních pdmínek je mžné dknce destinaci vyhdntit jak jednu z nejatraktivnějších tuzemských destinací z hlediska nabídky a struktury přírdních atraktivit. A t je i z hlediska buducích trendů cestvníh ruchu velmi dbrý ptenciál, který by měl být destinací při budvání image a tvrbě tematické prduktvé nabídky c nejlépe využit. Tat skutečnst ale neplatí plšně pr celý kraj, ale jen pr místa méně dtčená průmyslvu, urbanisticku a zemědělsku činnstí člvěk. Z velkplšných zvláště chráněných území neleží v Pardubickém kraji žádný nárdní park, leží zde však 3 Chráněné krajinné blasti CHKO Orlické hry, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hry a dále 10 přírdních parků. Z malplšných chráněných území se v kraji nachází 3 nárdní přírdní rezervace (NPR Králický Sněžník, NPR Bhdanečský rybník a rybník Matka, NPR Lichnice- Kaňkvy hry), 2 nárdní přírdní památky (NPP Semínský přesyp, NPP Šejval u bce Radhšť), 39 přírdních rezervací a 53 přírdních památek. Na území PK se také nacházejí území chráněná v sustavě NATURA SOUHRN: hdncení přírdní atraktivity Pardubickéh kraje Pzitiva: a) výjimečná pestrst krajiny reginu jak celku, vhdná pr rzvj prakticky všech turisty prefervaných aktivit (letní dvlená, pbyty u vdy, zimní dvlená, lyžvání a statní zimní sprty, pěší turistika a cyklturistika, vdáctví, adrenalinvé aktivity, hrlezectví, hipturistika, dvlená na farmě (venkvě), pbyty v přírdě, zdravené a lázeňské pbyty...) b) rzdílnst přírdních pdmínek u jedntlivých turistických blastí umžňuje diferenciaci jejich nabídky, čímž djde k její synergii a nebudu se prjevvat časté knkurenční vztahy mezi susedícími destinacemi v rámci jednh turistickéh reginu c) celkvě velmi kvalitní přírdní a krajinné prstředí d) atraktivní zalesněná krajina velké části území e) malebná a pr návštěvníky atraktivní pdhůří hr a vrchvin f) mnžství chráněných a přírdně cenných lkalit g) becně existence velkéh mnžství atraktivních přírdních lkalit (i nechráněných) h) výbrné pdmínky pr rzvj prakticky všech frem letní i zimní dvlené i) ptenciál léčivých vd pr další rzvj lázeňství Negativa: a) absence většíh mnžství vdních plch s kvalitní vdu vhdnu pr rzvj tradiční letní dvlené a aktivit u vdy, místy chybějící infrastruktura a nabídka pr CR b) fádní zemědělská krajina některých rvinatých částí Pardubickéh kraje c) úpadek lázeňské péče a využití minerálních vd a slatin d) pškzené živtní prstřední v některých lkalitách Pardubickéh kraje, včetně těch turisticky atraktivních (hry, vdní nádrže) e) pškzení lesů v blasti Králickéh Sněžníku Odkazy a přílhy Tabulky seznamy chráněných území a přírdních zajímavstí Pardubickéh kraje uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 85

86 Atraktivity v blasti kulturníh dědictví Na území Pardubickéh kraje byl k evidván památkvě chráněných bjektů z celkvéh mnžství , které jsu v evidenci za celu ČR. Celkem je zde vyhlášena jediná památka UNESCO (zámek Litmyšl), 3 městské památkvé rezervace (Pardubice, Litmyšl, Mravská Třebvá), 1 vesnická památkvá rezervace (Hlinsk Betlém), 19 městských a 3 vesnické památkvé zóny, nacházel se zde 11 nárdních kulturních památek (v rce 2014 byly vyhlášeny další 3 nárdní kulturní památky). Krmě klasických hradů a zámků s prhlídkvými trasami (např. Litmyšl, Kunětická hra) jsu velmi čast tyt histrické bjekty využívány jak muzea 19 (např. Pardubice, Chceň, Lethrad) neb jak sídla úřadů a sciálních neb šklských institucí (např. zámky Tatenice, Chrustvice, Rychmburk). Návštěvnicky atraktivní jsu také zříceni hradů, které jednak dtvářejí celkvu pdbu krajiny a pkud jsu v nich instalvána muzea neb prhlídkvé trasy (např. Lichnice, Kšumberk), jsu dalším významným zpestřením celkvé turistické nabídky kraje. Turisticky atraktivní jsu také zpřístupněné technické památky jak např. Berlva vápenka v Třemšnici, hráz vdní nádrže Pařížv neb unikátní vjenské památky Králické pevnstní blasti. K vjenským památkám lze řadit také městská pevnění, která se z velké části dchvala v Pličce a Vyském Mýtě. Vjenským památníkem a zárveň nárdní kulturní památku je Pietní území Ležáky. Hlavní památku v blasti lidvé architektury je na území Pardubickéh kraje Subr lidvých staveb Vysčina (Veselý Kpec, Betlém v Hlinsku, Svbdné Hamry). Celkvu kulturně histricku atraktivitu reginu dtvářejí významná církevní a putní místa. Mezi nejznámější v Pardubickém kraji patří Kclířv (mariánské putní míst, sídl Českmravské Fátimy), Hml kstel Panny Marie Blestné, Hra Matky Bží Králíky, Kalvárie Jarměřice, Chlumek nad Luží a barkní areál ve Vraclavi. Další skupinu církevních památek putající pzrnst jsu dřevěné církevní stavby, např. pdkarpatský rubený kstelík v Dbříkvě, kstel sv. Bartlměje v Kčí, zvnice v Sezemicích. Obecnu nevýhdu většiny církevních památek je jejich nepřístupnst přístupné jsu puze v dbě knání bhslužeb. Druhým prblémem mnhých kstelů je jejich špatný technický stav a nutnst reknstrukce. Mezi církevní památky lze zařadit i židvské památky. Nejčastějšími dchvanými židvskými památkami jsu židvské hřbitvy. V Heřmanvě Městci se dchvala židvská synagga a škla, které byly kmpletně reknstruvány a v budvě škly se nachází v sučasné dbě Galerie Cyrany. Další synaggu, která je zpřístupněná pr veřejnst, je synagga v Luži. Přestže většina rzhleden asi nepatří mezi kulturně-histricku nabídku, jejich budvání má v reginu pměrně dluhu histrii a také jistě nezanedbatelný význam v blasti turistiky. Rzhledny vznikaly již na knci 19. a na pčátku 20. stletí, p rce 1945 však nastal jejich útlum. Nvá vlna budvání rzhleden začala p rce Nejvíce rzhleden v Pardubickém kraji má charakter dřevěných knstrukcí, následují železné rzhledny, které čast služí i pr telekmunikační účely. K tradičním rzhlednám pstaveným ve 30. letech 20. stletí patří např. Tyršva rzhledna Rzálka v Žamberku a rzhledna na Suchém vrchu. Nejvíce rzhleden je lkalizván v turistických blastech Orlické hry a Pdrlick a Českmravské pmezí. Nedílnu sučástí kulturníh dědictví, které je mžné využít i pr zpestření turistické nabídky destinace, je bhatá histrie tradic a řemesel (např. zpřístupněné řemeslné dílny, muzea řemesel atd.), tradiční gastrnmie (Pardubický kraj je v blasti gastrnmie spjen se jménem Magdaleny Dbrmily Rettigvé a jejím kuchařským uměním a také s pardubickým perníkem 20 a také velké mnžství sbnsti, které se váží k Pardubickému kraji a jejichž známé jmén a díl lze také pr prpagaci některých cílených neb specifických prduktů vhdně využít. 19 Celkem je v Pardubickém kraji evidván 192 muzeí. 20 Pardubický perník představuje jedinečnu nabídku, tradiční výrbek, typický puze pr Pardubice. Zárveň pardubický perník d rku 2008 vlastní chrannu známku Evrpské unie. 2. Analýza 86

87 Návštěvnst atraktivit v blasti kulturníh dědictví - mezi TOP 5 atraktivit Pardubickéh kraje dle nejvyšší návštěvnstí 21 patří Výchdčeské muzeum v Pardubicích s návštěvnstí návštěvníků, Subr lidvých staveb Vysčina (58 263), hrad Svjanv (41 985), zámek Litmyšl (36 690) a hrad Kunětická hra (30 304). SOUHRN: hdncení atraktivity v blasti kulturníh dědictví a živé kultury Pardubickéh kraje Pzitiva: a) vyská kulturní a histrická hdnta a sučasná atraktivita některých histrických měst b) existence památky UNESCO (Litmyšl) c) turistické cíle jsu tematicky a bsahvě pestré (mžnst slvit různé cílvé skupiny) d) známé a hjně navštěvvané hrady (Svjanv, Kunětická hra) e) zajímavé technické památky f) výjimečná nabídka vjenských histrických památek (např. Králická pevnstní blast) g) blíbenst dalších turistických cílů (muzea, technické památky, řemeslné dílny,...) h) ptenciál pr revitalizaci neb budvání nvých atraktivit (technické památky, muzea, tematické a zábavní parky,...) i) velké mnžství památkvě chráněných bjektů, památkvých rezervací a zón j) atraktivní putní místa a církevní stavby k) bhatá a velmi dbře se rzvíjející nabídka tradic a řemesel l) mnžství zajímavých histrických událstí a sbnstí využitelných pr vytváření atraktivních turistických prduktů m) mžnst využití tradiční a dnes blíbené reginální gastrnmie včetně sbnsti Magdaleny Dbrmily Rettigvé Negativa: a) Pardubický kraj nemá žádnu dminantní památku s návštěvnstí vyšší než návštěvníků b) becně je návštěvnst turistických cílů v Pardubickém kraji prti nejvyhlášenějším tuzemským destinacím nižší c) nabídka atraktivních pamětihdnstí není rvnměrně rzmístěna v reginu, v některých TO zcela chybí d) chybí větší mnžství turisticky atraktivních a pr veřejnst přístupných hradů a zámků e) některá muzea nemají mderní atraktivní např. multimediální expzice a díky tmu je jejich návštěvnst nižší ve srvnání s statními reginy ČR f) bhaté tradice a histrické událsti nejsu zatím dstatečně využívány jak prdukt g) Pardubický perník není dstatečně využíván pr identifikaci s TR Výchdní Čechy Tabulka 39: Památkvě chráněné bjekty v Pardubickém kraji, stav k Okres/regin Světvé kulturní dědictví UNESCO Nárdní kulturní památky Nemvité památky Chrudim Pardubice 0 5 * 379 Svitavy 1 3 * Data za rk Analýza 87

88 Okres/regin Světvé kulturní dědictví UNESCO Nárdní kulturní památky Nemvité památky Ústí nad Orlicí Pardubický kraj 1 11 * Zdrj: Nárdní památkvý ústav, Pzn. * V rce 2014 byly v Pardubickém kraji vyhlášeny 3 nvé nárdní kulturní památky, z th jedna v krese Pardubice a 2 v krese Svitavy. Tabulka 40: Nárdní kulturní památky na území Pardubickéh kraje, stav k Název TO Lkalita Kstel sv. Jakuba Většíh v Pličce s rdnu světničku Bhuslava Martinů ČMP Plička Radnice v Pličce ČMP Plička Usedlst čp. 16 v Telecí ČMP Telecí Usedlst čp. 171 v Čisté u Litmyšle ČMP Čistá Zámek v Litmyšli (Litmyšl část Záhradí) ČMP Litmyšl Kstel sv. Bartlměje v Kčí CHH Kčí Pietní území Ležáky CHH Miřetice Zámek Slatiňany CHH Slatiňany Hřebčín v Kladrubech nad Labem PAR Kladruby nad Labem Krematrium v Pardubicích PAR Pardubice Pietní území Zámeček v Pardubičkách PAR Pardubice-Pardubičky Autmatické Winternitzvy mlýny v Pardubicích PAR Pardubice Zámek s pevněním v Pardubicích PAR Pardubice Zřícenina hradu Kunětická hra PAR Ráby Zdrj: Nárdní památkvý ústav, Tabulka 41: Hrady, zámky a zříceniny na území Pardubickéh kraje Název TO Lkalita Hrad Svjanv ČMP Svjanv Státní zámek Litmyšl ČMP Litmyšl Zámek Mravská Třebvá ČMP Mravská Třebvá Zámek Nvé Hrady ČMP Nvé Hrady Hrad Rychmburk CHH Předhradí Zámek Chrast Městské muzeum CHH Chrast Zámek Chrustvice CHH Chrustvice Zámek Nasavrky expzice P stpách Keltů CHH Nasavrky Zámeček Hješín expzice věnvaná sestře Elišce Anně Pretschnervé CHH Seč-Hješín Státní zámek Slatiňany CHH Slatiňany Zřícenina hradu Lichnice (Lichtenburk), Třemšnice CHH Třemšnice Státní hrad Litice OHP Záchlumí-Litice nad Orlicí Zámek Chceň Orlické muzeum v Chcni OHP Chceň 2. Analýza 88

89 Název TO Lkalita Zámek Lanškrun Městské muzeum Lanškrun OHP Lanškrun Zámek Lethrad zámecká expzice OHP Lethrad Nvý zámek u Lanškruna OHP Rudltice Zámek Chltice PAR Chltice Státní hrad Kunětická hra PAR Ráby Zámek Pardubice Výchdčeské muzeum v Pardubicích PAR Pardubice Zdrj: Pardubický kraj, Tabulka 42: Městské památkvé rezervace a zóny v Pardubickém kraji Městské památkvá rezervace Litmyšl Mravská Třebvá Pardubice Městské památkvá zóny Bystré Jevíčk Plička Svitavy Vyské Mýt Heřmanův Městec Chrast Chrudim Luže Skuteč-Předhradí Králíky Brandýs nad Orlicí Česká Třebvá Jablnné nad Orlicí Lanškrun Lethrad Ústí nad Orlicí Žamberk Dašice Zdrj: Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí , 2009 TO ČMP ČMP PAR TO ČMP ČMP ČMP ČMP ČMP CHH CHH CHH CHH CHH KS OHP OHP OHP OHP OHP OHP OHP PAR Tabulka 43: Rzhledny na území Pardubickéh kraje Název TO Obec Rzhledna Březvá (rzhledna Járy Cimrmana) ČMP Březvá nad Svitavu Rzhledna Brůvka ČMP Hlubká Tulvcva rzhledna ** ČMP Jaršv Rzhledna Strážný vrch ČMP Kunčina Rzhledna Pastýřka (na Pastvisku) ČMP Mravská Třebvá Rzhledna Terezka ČMP Prseč-Paseky 2. Analýza 89

90 Název TO Obec Rzhledna Biika CHH České Lhtice Rzhledna Bára CHH Chrudim Rzhledna Na Kpečku CHH Lipvec-Licměřice Rzhledna Jahůdka CHH Luže Rzhledna Zuberský vrch CHH Trhvá Kamenice-Zubří Rzhledna Vjtěchv (Na hrbvátkách) CHH Vjtěchv Rzhledna Křížvá hra KS Červená Vda Rzhledna Klepý KS Dlní Mrava Rzhledna Val KS Králíky-Dlní Hedeč Rzhledna Suchý vrch OHP/KS Orličky Rzhledna Kzlvský kpec OHP Česká Třebvá Rzhledna Márinka OHP Hrní Čermná Pzrvatelna vdníh ptactva OHP Lanškrun Rzhledna Lázek* OHP Lanškrun Rzhledna Andrlův chlum OHP Ústí nad Orlicí Rzhledna Lanšperk OHP Ústí nad Orlicí Tyršva rzhledna (Rzálka) OHP Žamberk Rzhledna Barbrka PAR Svinčany Zdrj: * v sukrmém vlastnictví, mmentálně nepřístupná, ** v reknstrukci, přístupná d Tabulka 44: Významné sbnsti Pardubickéh kraje Osbnst Míst Osbnst Míst Alis Jirásek Litmyšl Jindřich Štyrský Dlní Čermná Antnín Chittussi Rnv nad Dubravu Jsef Ressel Chrudim Antnín Slavíček Kameničky (půsbení) Karel Starší ze Žertína Brandýs nad Orlicí Arnšt z Pardubic Pardubice Max Švabinský Kzlv u České Třebvé Bedřich Smetana Litmyšl Olbram Zubek Litmyšl Bhuslav Martinů Plička Otakar Schindler Svitavy Bžena Němcvá Litmyšl Petr Jilemnický Lethrad Bratranci Veverkvi Rybitví Prkp Diviš Žamberk Dušan Jurkvič Kunětická hra Tereza Nvákvá Litmyšl, Prseč a klí Jan Kašpar Pardubice Tbiáš Jan Becker Králíky Jan Marek Marci Lanškrun Václav Jan Tmášek Skuteč Jan Perner (úmrtí) Chceň, Pardubice Václav Klfáč Dbříkv Vítězslav Nvák Skuteč M. D. Rettigvá Litmyšl Jsef Váchal Litmyšl Zdrj: Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí , 2009 Odkazy a přílhy Seznam všech památek a kulturně histrických turistických cílů je uveden na infrmačním prtálu TR V. Čechy 2. Analýza 90

91 Akce jak významná sučást nabídky cestvníh ruchu Sprtvní, splečenské, histrické, hudební, gastrnmické neb zážitkvé akce a slavnsti se čím dál více stávají důležitu sučástí nabídky prduktu cestvníh ruchu destinace. Především akce nadreginálníh významu lákají mnžství návštěvníků, kteří krmě návštěvy knkrétní akce většinu využívají také další turistické služby, včetně těch základních, tedy stravvání, ubytvání a zábavy. Využití akcí jak turistickéh prduktu umžňuje velmi dbře zvyšvat ptřebnu návštěvu lkality a vytížení jejich ubytvacích kapacit zejména v dbě mim turisticku seznu. Takvé akce by prt měly být vždy termínvány ve splupráci s prvzvateli ubytvacích kapacit, aby paradxně neprbíhaly v termínech, kdy ubytvací zařízení nemají prblém s naplněním svých kapacit, ale napak, aby ubytvacím zařízením pmhly s jejich naplněním. Z hlediska ptřeb cestvníh ruchu by tedy měly být pdprvány zejména takvé akce, které jsu pkud mžn vícedenní, aby zde návštěvník využil ubytvací zařízení alespň na jednu, lépe 2-3 nci a dále aby v dané lkalitě využil další spektrum turistických služeb, navštívil různé turistické cíle a zajímavsti v blízkém klí. Důležitá při plánvání akcí je také jejich termínvá krdinace, aby nedcházel ke knkurvání si dvu akcí a přetahvání stejné cílvé skupiny. Pardubický kraj má něklik velmi zajímavých a hjně navštěvvaných akcí, které mhu být dbrým základem pr takvý prdukt a navíc má velký přirzený ptenciál i ptenciál tradic k tmu, aby mhl prakticky každý týden v nějaké lkalitě nabízet nadreginální akci s turistickým významem a suhrnem služeb. Výraznu výhdu akce jak prduktu je především v tm, že je prakticky mžné kdykliv a kdekliv a na jakékliv vhdné téma vytvřit zcela nvu tradici přádání zajímavé akce a tím vytvřit nvý kvalitní prdukt. SOUHRN: hdncení akcí jak sučást nabídky CR Pzitiva: a) dbrý přirzený ptenciál pr přádání návštěvnicky atraktivních akcí b) bhatá avšak zatím velmi mál využívaná histrie tradic pr přádání nadreginálních akcí c) přádání zajímavých kulturních, splečenských a sprtvních akcí a akcí ve vazbě na reginální prdukty existence přadatelsky zkušených týmů d) mnžství zajímavých histrických událstí využitelných pr vytváření atraktivních turistických prduktů e) existence a vyská návštěvnst tradičních a veřejnsti známých akcí na území TR (např. Velká pardubická, akce Cihelna, Apetit festival, putě...) f) pdpra akcí ze strany kraje, bcí a dalších rganizací Negativa: a) becně jsu zatím akce jen velmi mál přádány jak kmplexní turistický prdukt b) bhaté tradice a histrické událsti nejsu dstatečně využívány jak prdukt c) tradiční gastrnmie není dstatečně využívána jak prdukt d) plánvání akcí neprbíhá vždy krdinvaně s pskytvateli služeb v destinaci 2. Analýza 91

92 Tabulka 45: Akce s významným vlivem na cestvní ruch dle návštěvnsti Název akce TO Lkalita Návštěvnst Biskupické kaléšek ČMP Biskupice Hřebečský slunvrat ČMP Hřebeč Mezinárdní perní festival Smetanva Litmyšl ČMP Litmyšl Gastrnmické slavnsti M.D.Rettigvé ČMP Litmyšl Smetanva výtvarná Litmyšl ČMP Litmyšl ArchiMyšl ČMP Litmyšl Zahájení litmyšlské lázeňské sezóny ČMP Litmyšl Tulvcvy prázdninvé pátky ČMP Litmyšl Mladá Smetanva Litmyšl ČMP Litmyšl 600 Mezinárdní smyčcvé kurzy ČMP Litmyšl 700 Bitva Mladějv Blsdrf ČMP Mladějv Kejkle a kratchvíle ČMP Mravská Třebvá Vandr skrz Maló Hanó ČMP Mravská Třebvá Mravsktřebvský brambrák ČMP Mravská Třebvá Plička Jazz ČMP Plička 700 Mime Fest ČMP Plička Martinů Fest ČMP Plička Plička 555 ČMP Plička Clur Meeting ČMP Plička 700 Pličské Rckupání ČMP Plička Cykl Maštale ČMP Prseč Svitavské letní slavnsti ČMP Svitavy Řezbářský memriál A. Petruse ČMP Svitavy Den rddendrnů ČMP Svitavy Pivní slavnsti ČMP Svitavy Slavnsti vína ČMP Svitavy Králvské slavnsti na Svjanvě ČMP Svjanv Divadelní puť na hradě Svjanvě ČMP Svjanv Třicetiletá válka na Svjanvě ČMP Svjanv Slavnsti lvu na Svjanvě ČMP Svjanv Sdmkv Vyské Mýt ČMP Vyské Mýt Čermákv Vyské Mýt ČMP Vyské Mýt Mezinárdní bubenický festival Vyské Mýt ČMP Vyské Mýt 600 Týden hudby Vyské Mýt ČMP Vyské Mýt Bartlmějská puť CHH Heřmanův Městec Hardcre Extreme Days Knpáč Babí lét na Železných hrách CHH CHH Heřmanův Městec- Knpáč Heřmanův Městec- Knpáč Lét s Rychtářem CHH Hlinsk Analýza 92

93 Název akce TO Lkalita Návštěvnst Adámkvy flklórní slavnsti CHH Hlinsk 500 Hlinecké duhvé lét CHH Hlinsk Výtvarné Hlineck CHH Hlinsk Maspusty na Hlinecku CHH Hlineck Lutkářská Chrudim CHH Chrudim Salvátrská puť CHH Chrudim Flklórní festival Obžínky CHH Chrudim Rallye Železné hry MTB Manitu Železné hry CHH CHH Chrudim, Železné hry Chrudim, Železné hry Kšumberské lét CHH Luže-Kšumberk Mladtické kejklvání CHH Mladtice Lughnasad CHH Nasavrky Velká cena Nasavrk CHH Nasavrky Tradice Železnhrskéh reginu CHH Raškvice Slatiňanské pzastavení CHH Slatiňany Tmáškva a Nvákva hudební Skuteč CHH Skuteč Čwachták fest CHH Třemšnice Flk na Lichnici CHH Třemšnice-Lichnice 700 Odemykání Dubravy Mtkrs MČR Třemšnice Veselkpecký jarmark CHH CHH CHH Třemšnice, Rnv nad Dub., Pařížv Třemšnice- Kubíkvy Duby Vysčina-Veselý Kpec Dny Železnhrskéh reginu CHH Železnhrský regin 500 Fřtův den KS Červená Vda Jeřáb 1003 KS Červená Vda Putvání za písničku na Křížvu hru KS Červená Vda Cena Iscarex běh d vrchu na Králický Sněžník KS Dlní Mrava Tradiční králický karneval KS Králíky Akce Cihelna KS Králíky Jabkancvá puť OHP Česká Třebvá Čermenské slavnsti OHP Dlní Čermná Vdácký den OHP Chceň - Jablnský medvídek OHP Jablnné nad Orlicí - Lanškrunská kpa OHP Lanškrun Kpečkvá puť OHP Lethrad Řemeslnická sbta OHP Lethrad Závdy dračích ldí OHP Pastviny - Měst v phybu OHP Ústí nad Orlicí - 2. Analýza 93

94 Název akce TO Lkalita Návštěvnst Litický bluk OHP Záchlumí-Litice - Jam Rck OHP Žamberk - Orlická brána OHP Žamberk - Svátky dřeva OHP Žamberk - Přes tři hrady OHP Žampach, Litice, Ptštejn Otevírání lázeňské sezóny PAR Lázně Bhdaneč - Apetit festival Pardubice PAR Pardubice Aviatická puť PAR Pardubice Czech Open PAR Pardubice - Flklrní festival Pardubice Hradec Králvé PAR Pardubice Grand Festival smíchu PAR Pardubice Pardubická junirka PAR Pardubice - Kně v akci PAR Pardubice Pardubické hudební jar PAR Pardubice - Pardubický pkervý festval PAR Pardubice Pardubický vinařský půlmaratn PAR Pardubice Velká pardubická PAR Pardubice Zlatá přilba PAR Pardubice Hudební festil Svjšice PAR Svjšice Zdrj: DSVČ, 2014 Pznámka: dhad návštěvnsti je puze hrubý Tabulka 46: Akce s významným vlivem na cestvní ruch dle hdncení zástupců TO Název akce TO Lkalita Biskupické kaléšek ČMP Biskupice u Jevíčka Gastrnmické slavnsti M. D. Rettigvé ČMP Litmyšl Smetanva Litmyšl ČMP Litmyšl Smetanva výtvarná Litmyšl ČMP Litmyšl Martinů Fest ČMP Plička Divadelní puť na Svjanvě ČMP Svjanv Lét s Rychtářem CHH Hlinsk Maspustní bchůzky CHH Hlinsk, Vysčina Lutkářská Chrudim CHH Chrudim Lugnasad v Nasavrkách CHH Nasavrky Veselkpecké jarmarky CHH Vysčina-Veselý Kpec Cihelna KS Králíky Splečné víkendy muzeí v KPO KS Králická pevnstní blast Cykl glacensis OHP Brandýs nad rlicí, ústí nad Orlicí, Sudislav nad rlicí Lanškrunská kpa a městské slavnsti OHP Lanškrun Řemeslnická sbta Lethrad OHP Lethrad 2. Analýza 94

95 Název akce TO Lkalita Kciánv Ústí a Kciánva huslvá sutěž OHP Ústí nad Orlicí Přes tři hrady OHP Sptnice, Žampach Jam Rck - hudební festival OHP Žamberk Velká pardubická steeplechase PAR Pardubice Zlatá přilba Pardubice PAR Pardubice Czech Open mezinárdní festival šachu Pardubice PAR Pardubice Pardubické hudební jar PAR Pardubice Jeden svět Pardubice PAR Pardubice Aviatická puť Pardubice PAR Pardubice Pardubický vinařský půlmaratn PAR Pardubice Kně v akci mezinárdní výstava PAR Pardubice Pardubický festival vína PAR Pardubice Odkazy a přílhy Detailní seznam všech akcí je uveden na webvých stránkách turistických blastí. 2. Analýza 95

96 Hdncení atraktivity turistické nabídky dle návštěvnsti cílů V předchzích kapitlách byla ppsána nabídka přírdních a kulturně-histrických turistických atraktivit Pardubickéh kraje a sučasně zde byl také nastíněn ptenciál, se kterým je mžné v rámci využití těcht atraktivit pčítat. Ptenciál však nevypvídá bhužel nic sučasném využití atraktivity, prt zde pr dplnění celkvéh brazu hdncení atraktivity turistických cílů Pardubickéh kraje uvádíme něklik statistik návštěvnsti, 22 z nichž vyplývá, že: a) žádný turistický cíl na území Pardubickéh kraje není v TOP 20 turistických cílů ČR b) nejnavštěvvanějším turistickým cílem a sučasně nejnavštěvvanějším muzeem Pardubickéh kraje je Výchdčeské muzeum v Pardubicích s návštěvnstí 83,3 tis návštěvníků v rce 2013, cž je hlubce za TOP 20 turistických cílů ČR c) nejnavštěvvanějším hradem Pk je Hrad Svjanv (42 tis. návštěvníků) d) nejnavštěvvanějším zámkem je až na pátém místě Státní zámek Litmyšl (25,8 tis. návštěvníků) Tabulka 47: TOP 20 nejnavštěvvanějších turistických cílů v ČR za rk 2013 Přadí 2013 Turistický cíl Pčet návštěvníků (v tis.) Pražský hrad 1 748, , Z Praha 1 115,0 1285, AquaPalace Praha 780,0 782,0-4. Dlní blast Vítkvic, Landek Park, Ostrava 679,0 533,1-5. Starměstská radnice, Praha 623,5 n/a - 6. Židvské muzeum Praha 541,0 553,0 3. Přadí Petřínská rzhledna, Praha 480,0 376, Z Zlín (Lešná) 473,6 487, Z Ostrava 430,9 434, Z Liberec 423,7 362, Z Dvůr Králvé 408,4 370, Z Plzeň 401,4 422,9-13. Nárdní galerie v Praze 386,2 435, Centrum Babyln Liberec 360,8 398,5-15. Stezka v krunách strmů, Lipn 360,4 n/a Státní zámek Lednice NKP 330,5 312, Státní hrad a zámek Český Krumlv 321,6 316, Z Olmuc 321,2 365, Katedrála sv. Petra a Pavla, Brn 315,5 306,3-20. Bludiště na Petříně, Praha 309,0 292,5 - Zdrj: CzechTurism, 2014, data zakruhlena Tabulka 48: TOP 5 nejnavštěvvanějších turistických cílů v Pardubickém kraji v letech 2012, 2013 Přadí Turistický cíl Pčet návštěvníků (v tis.) Výchdčeské muzeum v Pardubicích 83,3 49,8 2. Subr lidvých staveb Vysčina, Hlinsk 58,2 68,4 3. Hrad Svjanv 42,0 39,5 22 Nebyla hdncena návštěvnst přírdních atraktivit a přírdních lkalit, prtže tyt údaje za Pardubický kraj nejsu k dispzici. 2. Analýza 96

97 4. Hrad Kunětická hra NKP 30,3 29,4 5. Státní zámek Litmyšl 36,7 26,1 Zdrj: CzechTurism, 2014, pravy dle připmínek zadavatele Tabulka 49: Návštěvnst hradů a zámků na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010 a 2013 Název / lkalita TO Index 2013/2008 Hrad Svjanv ČMP ,20 % Státní zámek Litmyšl ČMP ,30 % Zámek Mravská Třebvá ČMP ,98 % Zámek Nvé Hrady ČMP % Hrad Kšumberk, Luže CHH ** Státní hrad Litice CHH ,38 % Zámek Chrustvice CHH nepřístupný Zámek Chrast Městské muzeum CHH viz muzea viz muzea viz muzea Zámek Nasavrky expzice P stpách Keltů CHH viz muzea viz muzea viz muzea Státní zámek Slatiňany CHH ,03 % Zřícenina hradu Lichnice (Lichtenburk), Třemšnice Zámek Chceň Orlické muzeum v Chcni Zámek Lanškrun Městské muzeum Lanškrun CHH ,32 % OHP viz muzea viz muzea viz muzea OHP viz muzea viz muzea viz muzea Zámek Lethrad zámecká expzice OHP Tvrz Orlice, Lethrad OHP Nvý zámek u Lanškruna, Rudltice OHP Zámeček Hješín expzice věnvaná sestře Elišce Anně Pretschnervé OHP Státní hrad Kunětická hra PAR ,08 % Zámek Chltice - zámecká expzice PAR viz muzea viz muzea viz muzea Zámek a hřebčín Kladruby PAR ** Zámek Pardubice Výchdčeské muzeum v Pardubicích PAR viz muzea viz muzea viz muzea Zdrj: Nárdní infrmační a pradenské středisk pr kulturu (NIPOS), Krajský úřad Pardubickéh kraje, zámek Mravská Třebvá, Městské muzeum Lethrad, zámek Chrustvice, 2014 Pzn.: V některých památkvých bjektech, kde sídlí pbčky krajských neb městských muzeí, není uveden údaj návštěvnsti (značen *). Rvněž není údaj uveden v případě, že majitel památkvéh bjektu nedal suhlas ke zveřejnění individuálních údajů (značen **). Pkud zpravdajská jedntka údaj d danéh termínu nezaslala, je příslušná klnka prškrtnuta. 2. Analýza 97

98 Tabulka 50: Návštěvnst muzeí, technických památek a statních kulturních památek na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, 2013 Název / lkalita TO Index 2013/2008 Reginální muzeum vesnice, Dlní Újezd ČMP ,12 % Městské muzeum Jevíčk ČMP ,65 % Reginální muzeum v Litmyšli (pb.: Rdný byt B. Smetany) Muzeum restaurvání a histrických technlgií, Litmyšl ČMP ** -71,59 % ČMP Dům u Rytířů (Městská galerie), Litmyšl ČMP ,73% Obrazárna na zámku v Litmyšli ČMP ,44 % Zámecké sklepení v Litmyšli ČMP ,81 % Prtmneum Muzeum Jsefa Váchala, Litmyšl Průmyslvé muzeum Mladějv a Mladějvská průmyslvá dráha Městské muzeum Mravská Třebvá (pb.: zámek Mravská Třebvá) ČMP * * - ČMP ,21 % ČMP ,03 % Městské muzeum a galerie v Pličce ČMP * ,55 % Centrum Bhuslava Martinů, Plička ČMP 3 991*** Rdná světnička B. Martinů (věž kstela sv. Jakuba), Plička ČMP *** ,62 % Městské hradby, Plička ČMP *** - Muzeum dýmek, Prseč ČMP ,98 % Městské muzeum a galerie ve Svitavách (pb.: Muzeum esperanta) Věž kstela Navštívení Panny Marie ve Svitavách Reginální muzeum ve Vyském Mýtě (pb.: barkní areál Vraclav) ČMP ,14 % ČMP ,55 % ČMP ,57 % Městské muzeum a galerie v Hlinsku CHH ,95 % Městské muzeum Chrast u Chrudimi CHH ,38 % Muzeum lutkářských kultur v Chrudimi CHH ,30 % Reginální muzeum v Chrudimi CHH ,01 % Subr lidvých staveb Vysčina Veselý Kpec CHH ,81 % Kstel sv. Bartlměje, Kčí CHH Expzice P stpách Keltů, Nasavrky CHH ,62 % Městské muzeum ve Skutči (pb.: Památník V. J. Tmáška) CHH ,64 % Muzeum Berlva vápenka, Třemšnice CHH Městské muzeum Králíky KS ,29 % Vjenské muzeum Králíky KS Muzeum pevnění dělstřelecká tvrz KS * Analýza 98

99 Název / lkalita TO Hůrka, Králíky Pamětní síň J. A. Kmenskéh, Brandýs nad Orlicí Městské muzeum Česká Třebvá (pb.: Chalupka Maxe Švabinskéh v Kzlvě, rtunda sv. Kateřiny, výstavní budva se stálu exp.) Index 2013/2008 OHP % OHP ,08 % Orlické muzeum Chceň OHP ,10 % Městské muzeum Lanškrun OHP ,77 % Městské muzeum Lethrad (pb.: Muzeum a světnička Járy Cimrmana, Strašidelná jeskyně) Muzeum řemesel Galerie na sýpce, Lethrad Muzeum čs. pevnění dělstřelecká tvrz Buda, Těchnín OHP ,26 % OHP ,76 % OHP Městské muzeum v Ústí nad Orlicí OHP ,75 % Městské muzeum Žamberk (pb.: Dmek Prkpa Diviše) Památník dr. Emila Hluba Africké muzeum, Hlice Zámecká expzice Chltice (dříve Vlastivědné muzeum Chltice) OHP ,93 % PAR ,24 % PAR ,36 % Galerie města Pardubic PAR **** **** Výchdčeské muzeum v Pardubicích PAR ,25 % Výchdčeská galerie v Pardubicích (pb.: zámek Pardubice, Dům U Jnáše) PAR ,83 % Výstavní prstr Mázhaus, Pardubice PAR Zelená brána, Pardubice PAR Městské muzeum v Přeluči PAR 150 Perníkvá chalupka muzeum perníku a phádek, Ráby mim prvz mim prvz PAR ,19 % Muzeum MHD a železnice Rsice nad Labem 1) PAR ,55 % Zdrj: Nárdní infrmační a pradenské středisk pr kulturu (NIPOS); Českmravské pmezí, svazek bcí; vlastní průzkum 2014 Pzn.: * muzeum nesuhlasí s uvedením údajů; - muzeum nezaslal údaje; ** RM v Litmyšli byl v rce 2013 uzavřen z důvdu reknstrukce; *** část sezóny uzavřen z důvdu reknstrukce; **** galerie zřízena až v rce ) návštěvnst muzea včetně pčtu lidí, kteří se svezli histrickými vlaky a trlejbusy 2. Analýza 99

100 Hdncení atraktivity destinace dle důvdu návštěvy Hdntit turisticku nabídku destinace lze také prstřednictvím průzkumu aktivit, které návštěvníci v reginu nejčastěji realizují. Jak pdklad pr tt vyhdncení byl využit specializvanéh průzkumu prváděnéh agenturami Gfk Grup (zahraniční návštěvník) 23 IpssTambr (dmácí návštěvník) pr CzechTurism. Průzkumy byly prvedeny samstatně pr letní a zimní turisticku seznu. Z prvedenéh výzkumu vyplývají následující závěry: Dmácí návštěvník: a) nejatraktivnější aktivitu v letním bdbí je pznávací turistika (53 %), její pdíl však d rku 2012 (6 5%) výrazně klesl b) na dalších místech jsu pak pěší turistika (51 %) a kupání a vdní sprty (40 %, které výrazně narstl prti rku 2012 (33 %) c) nejméně atraktivní jsu církevní turistika a venkvská turistika (bjí 5 %) a dále pak péče fyzicku a duševní kndici (6 %), návštěvy sprtvních akcí (6 %) a jiné sprtvní aktivity (7 %) d) v zimním bdbí je pněkud překvapivě hlavní aktivitu pznávací turistika (41 %) a pěší turistika (41 %) e) na dalších místech následují kupání a vdní sprty (30 %) a splečenský živt a zábava (28 %) f) tradiční lyžvání a zimní sprty (17 %) je až na 7. místě g) nejméně atraktivní v zimním bdbí je venkvská turistika (2 %), církevní turistika (2 %) a jiné aktivní sprty (2 %) h) největší nárůst v zimě 2014 prti zimě 2013 zaznamenal kupání vdní sprty (z 18 % na 30 %), největší prpad napak zaznamenala pěší turistika (ze 47 % na 41 % ) Zahraniční návštěvník: a) nejatraktivnější aktivitu zahraničních návštěvníků v letním bdbí je stejně jak u dmácíh návštěvníka pznávací turistika (61 %) b) na dalších místech jsu pěší turistika (56 %) a s velkým dstupem pak na 3. místě zábava (18 %) c) nejméně atraktivní je wellness (2 %) a návštěvy sprtvních akcí d) v zimním bdbí je nejvíce prefervanu aktivitu pět pznávací turistika (41 %) a pěší turistika (40 %) e) na dalších místech ke lyžvání a zimní sprty (28 %) a splečenský živt a zábava (26 %) f) nejméně atraktivní zimní aktivitu je návštěva sprtvních akcí (3 %), jiný aktivní sprt (4 %) a církevní turistika (4 %) Tabulka 51: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník, lét 2012, 2013 Nejlákavější aktivita Česká republika Pardubický kraj lét 2012 lét 2013 lét 2012 lét 2013 Pěší turistika Cyklturistika, hrská cyklistika Kupání, vdní sprty Jiný aktivní sprt Péče fyzicku a duševní kndici Pznávací turistika Venkvská turistika Pslední průzkumy zahraničníh návštěvníka byly prváděny v rce 2005, Nvější data nejsu k dispzici. 2. Analýza 100

101 Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sprtvních akcí Splečenský živt a zábava Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 52: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje dmácí návštěvník, zima 2013, 2014 (v %) Nejlákavější aktivita Česká republika Pardubický kraj zima 2013 zima 2014 zima 2013 zima 2014 Pěší turistika Cyklturistika, hrská cyklistika Kupání, vdní sprty Lyžvání, zimní sprty Jiný aktivní sprt Péče fyzicku a duševní kndici Pznávací turistika Venkvská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sprtvních akcí Splečenský živt a zábava Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, Analýza 101

102 2.7.3 Turistická infrastruktura a služby Struktura a kvalita turistických služeb a prduktvé infrastruktury se v sučasném turistickém ruchu zcela zásadně pdílejí na celkvé atraktivitě, knkurenceschpnsti a celkvé eknmické prsperitě každé turistické destinace. Jedná se primární část turistické nabídky, bez které není vůbec mžné efektivně rzvíjet turistický ptenciál destinace. Zásadní pr dsažení úspěchu je dnes kmplexnst, prvázanst, variabilita a vyská kvalita nabízenéh prduktu a služby. V následujících kapitlách s prt budeme zabývat krmě hdncení kvantitativníh i analýzu kvality sučasné turistické infrastruktury a služeb, tak jak je hdncena například ze strany turistů a návštěvníků Pardubickéh kraje Ubytvací zařízení V prstrvém rzmístění, struktuře a kncentraci hrmadných ubytvacích zařízení (HUZ), stejně jak v celé České republice, je také na území Pardubickéh kraje a v jeh turistických reginech vidět silná histrická vazba. Ubytvací zařízení jsu převážně vázaná na vysce atraktivní a tradiční lkality a mají přímu vazbu na hlavní druhy a frmy cestvníh ruchu nabízené destinací. Hlavní kncentrace hrmadných ubytvacích zařízení je tak v blastech tradiční městské (např. Litmyšl, Pardubice,...) a pznávací turistiky a v lkalitách nabízejících letní a zimní pbytvu dvlenu (Orlické hry a Pdrlick, Králický Sněžník, Chrudimsk-Hlineck). Jak je vidět z psledníh vývje výstavby hrmadných ubytvacích zařízení, tak krmě výše ppsanéh histrickéh trendu se začínají bjevvat i nvá ubytvací zařízení ve zcela nvých lkalitách, vázaná například na nvě vznikající sprtvní aktivity, zážitkvé prdukty, cyklturistiku neb venkvsku turistiku. Pstavení Pardubickéh kraje z hlediska HUZ Pardubický kraj se celkvým pčtem 361 hrmadných ubytvacích zařízení (HUZ) v rce 2013 řadí na pslední míst v rámci krajů České republiky, pčtem lůžek je mezi kraji také až na psledním místě. V pčtu míst pr karavany a stany je Pardubický kraj na 10. místě (1 627 míst), cž však není nějak zásadní celreginální prblém z hlediska nvých pžadavků na ubytvání a trendů v cestvním ruchu a puze t ukazuje na skutečnst, že histricky nebyla příliš rzvinuta nabídka kempů ve vazbě na letní dvlenu a spíše byly využívány jiné typy ubytvání. V psledních letech celkvě pčet ubytvacích zařízení v Pardubickém kraji, stejně jak v celé ČR, již nijak dramaticky nerste (v rce 2008 t byl 338 HUZ, v rce 2013 t byl 361 HUZ). Spíše pstupně dchází ke změně struktury a zejména výrazné změně kvality ubytvacích kapacit frmu reknstrukcí a rzšiřvání nabídky služeb. Trend zkvalitňvání nabídky ubytvacích služeb již navíc není trendem puze vázaným na zahraničníh návštěvníka, ale v psledních letech se týká i návštěvníka tuzemskéh, u nějž se také již prjevuje zvyšující se pptávka p kmplexnější nabídce ubytvacích služeb, kde jsu vyžadvány dplňkvé služby a aktivity jak sprtvní centra, wellness služby, zážitkvé prgramy atd. Situace v jedntlivých TO Pardubickéh kraje Situace v nabídce ubytvacích zařízení TO Pardubickéh kraje je velmi dlišná. Nejvíce HUZ v rce 2013 byl v TO Orlické hry a Pdrlick (281), dále pak TO Chrudimsk-Hlineck (84), TO Českmravské pmezí (82) a TO Pardubick (60)24. V kategrii ****htelů je situace následující: TO Orlické hry a Pdrlick: 2 htely na území Pk (Htel Brav Česká Třebvá, Htel Tvrz Orlice Lethrad-Orlice TO Pardubick: 1 htel (Htel Eur Pardubice) TO Českmravské pmezí: 1 htel (Htel Aplaus Litmyšl) Králický Sněžník: 1 htel (Wellness Htel Vista Dlní Mrava) 24 Pr TO Králický Sněžník data chybí, prtže samstatná data pr tut TO nejsu sledvána. 2. Analýza 102

103 TO Chrudimsk-Hlineck: 2 htely (EA Htel Kraskv Třemšnice-Starý Dvůr, Htel Frtna Chrudim V TO Orlické hry a Pdrlick, Pardubick a Českmravské pmezí jasně převažují ***htely, puze v TO Chrudimsk-Hlineck mají převahu **htely. Také v pčtu penzinů, kempů a turistických ubytven je na prvním místě TO Orlické hry a Pdrlick (96 penzinů, 12 kempů a 39 turistických ubytven). V prvnání s statními turistickými blastmi je pčet htelů ve všech TO Pardubickéh kraje pdprůměrný, pčet penzinů a turistických ubytven je pak výrazně pdprůměrný, vyjma TO Orlické hry a Pdrlick, kde je pčet penzinů mírně nad průměrem a v pčtu tur. ubytven je TO OHP na 10. místě v ČR. Výkny HUZ Pardubickéh kraje V rce 2013 měl Pardubický kraj celkem hstů v HUZ, cž jej řadí až na pslední míst mezi kraji ČR. Celkvý pčet přencvání byl (pslední míst mezi kraji). Napak dbrá v knkurenci krajů ČR je průměrná dba pbytu (3,8), cž řadí Pardubický kraj na 7. míst (splu s Mravskslezským, Jihčeským a Ústeckým krajem), a průměrný pčet přencvání (2,8), cž dpvídá republikvému průměru a řadí Pardubický kraj na 6. míst (splu s krajem Mravskslezským, Jihčeským a Ústeckým). Pzitivně je mžné hdntit vývj pčtu turistů ubytvaných v HUZ Pardubickéh kraje. Zde se Pardubický kraj řadí mezi něklik krajů, kterým pčty jak dmácích, tak zahraničních hstů v rce 2013 prti rku 2012 rstly. U dmácích byl tent nárůst 0,3 %, u zahraničních 3,3 %. Velkým prblémem ubytvacích kapacit Pardubickéh kraje je čisté využití lůžek, které je velmi nízké ve srvnání s statními kraji ČR. Čisté využití lůžek HUZ Pardubickéh kraje byl v rce 2013 puze 21,3 % a využití pkjů 25,2 %. Pzitivním je ale fakt, že Pardubický kraj patří mezi 7 krajů, u kterých dšl v rce 2013 k nárůstu čistéh využití lůžek i pkjů prti rku Nejvýznamnější zdrjvé země Nejvíce zahraničních hstů ubytvaných v HUZ Pardubickéh kraje byl v rce 2013 z těcht zemí: 1. Německ (13 132), 2. Slvensk (9 131), 3. Plsk (6 463),4. Rusk (2 056), 5. Nizzemsk (1 996), 6. Francie (1 982). Velmi výrazný pkles prti rku 2008 zaznamenal z tradičních zdrjvých zemí např. Nizzemsk (3 199 ubytvaných v rce 2008) a částečně Německ ( ubytvaných v rce 2008) a Francie, dále i Dánsk, Rakusk a Maďarsk. Napak menší růst je patrný u zdrjvých zemí Plsk (5 909 v rce 2008), Rusk (1 384 v rce 2008), menší růst také v případě Rumunska a Španělska. Certifikvaná zařízení D ficiální certifikace dle AHR ČR jsu v Pardubickém kraji zapjena puze 4 ubytvací zařízení, z th jsu 3 htely a 1 penzin. V bu kategriích je Pardubický kraj pčtem certifikvaných zařízení na psledním ze všech krajů ČR, cž není pzitivní situace. Certifikvaných kempů je na území Pardubickéh kraje 5. V rámci systému Cyklisté vítáni je na území kraje certifikván celkem 21 ubytvacích zařízení a 3 kempy, cž je pět pd průměrem mezi jedntlivými kraji ČR. Hdncení kvality ubytvacích služeb Pdle průzkumů prváděných mezi návštěvníky krajů ČR (Ipss Tambr, 2014) není hdncena kvalita ubytvacích služeb na území Pardubickéh kraje nijak pzitivně, ale také ani ne zásadně negativně. Každpádně na zlepšení kvality ubytvacích služeb by měla být v buducnu upřena maximální pzrnst, jak ve frmě investičně-pdpůrných, vzdělávacích neb certifikačních aktivit. Pžadavky na kvalitu a kmplexnst služeb, selektivní pdpra výstavby ubytvacích zařízení 2. Analýza 103

104 Pdpra výstavby nvých ubytvacích kapacit by prt měla být prváděna selektivně ve vazbě na příslušnu lkalitu a celkvu nabídku a kvalitu ubytvacích kapacit. V pdmínkách Pardubickéh kraje a jeh turistických blastí t knkrétně znamená, že by měla být pdprvána primárně kvalitativní restrukturalizace sučasných ubytvacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytvání a nabídky kmplexních služeb, a t zejména v tradičních lkalitách, kde jsu stále ještě velké rezervy v transfrmaci tradičních rekreačních zařízení a dále pak výstavba nvých ubytvacích kapacit v místech, kde jich je nedstatek. Pdprvána by měla být také primárně takvá ubytvací zařízení, která budu nabízet c nejširší turisticku seznu, ideálně celrční. V tmt směru mají značnu výhdu TO s nabídku tradiční zimní dvlené, prtže mají díky svému přirzenému turistickému ptenciálu mžnst vytěžvat své ubytvací kapacity prakticky průběžně p celý rk. T až na výjimku městské, kngresvé a lázeňské turistiky nemůže jiná blast nabídnut. Ve vazbě na aktuální a buducí trendy v cestvání jak příjezdvéh, tak dmácíh cestvníh ruchu je zásadní pdmínku prsperity ubytvacích zařízení jejich nabízený vyšší standard, vyská kvalita služeb a především pak nabídka širkéh spektra dplňkvých služeb, aktivit, prgramů a prduktů, které budu zajišťvat ubytvacímu zařízení celrční bsazenst. A na t zatím ještě mnhá ubytvací zařízení v turistickém reginu V. Čechy připravena nejsu. SOUHRN: hdncení nabídky ubytvacích služeb Pardubickéh kraje Pzitiva: a) dbrá kvalita ubytvacích služeb v hlavních turistických centrech (např. Litmyšl, Pardubice, některá lyžařská střediska,...) b) tradice kvalitních ubytvacích rekreačních zařízení v blastech letní a zimní rekreace c) pstupně prbíhá zkvalitňvání nabídky ubytvacích zařízení d) pměrně dbrá je průměrná dba pbytu (3,8 dne), cž je 7. míst mezi kraji ČR a průměrný v republikvém srvnání je průměrný pčet přencvání (2,8 dne) ubytvaných návštěvníků (6. míst mezi kraji) e) jak jeden z mála krajů zaznamenává Pk rstucí pčet návštěvníků ubytvaných v HUZ f) pstupný rzvj dprvdných služeb v rámci nabídky ubytvacích zařízení (kngresvé služby, wellness, cyklslužby,...) g) prbíhající revitalizace ubytvacích zařízení, zejména v blastech tradiční letní a zimní dvlené h) zapjení ubytvacích zařízení d tvrby prduktů a marketingvých aktivit TR V. Čechy a jeh TO Negativa: a) celkvý pčet HUZ na území Pardubickéh kraje je nejnižší v rámci všech krajů ČR b) výkny HUZ (pčet ubytvaných) na území Pardubickéh kraje jsu také nejnižší v rámci všech krajů ČR ( hstů) v rce 2013, také celkvý pčet přencvání ( ) v rce 2013 je nejnižší ze všech krajů ČR c) zásadním prblém ubytvacích zařízení Pardubickéh kraje je jejich velmi nízké čisté využití lůžek (21,3 %) a pkjů (25,2 %) HUZ, navíc tt nízké využití je u nejnižšíh pčtu HUZ v rámci krajů d) výrazný pkles ubytvaných hstů z tradičních zdrjvých zemí - Německ a Nizzemsk, v rce 2013 prti rku 2008 e) nevyhvující struktura a kvalita ubytvacích kapacit především na venkvě f) mál ubytvacích kapacit nabízejících nejen ubytvání, ale také kmplexní dprvdné služby (kngresy, wellness, sprtvní aktivity,...) g) velké mnžství ubytvacích zařízení v tradičních turistických lkalitách, která stále ještě nepršla ptřebnu revitalizací 2. Analýza 104

105 h) nízká míra zapjení ubytvacích zařízení d certifikačních systémů (pslední míst mezi kraji ČR) i) absence systémvé pdpry ubytvacím zařízením, která jsu ficiálně certifikvána j) velmi nízké zapjení ubytvacích zařízení d systému Cyklisté vítáni k) nízké zapjení ubytvacích zařízení d n-line rezervačních systémů l) nedstatečné zapjení ubytvacích kapacit d tvrby a nabídky reginálních prduktů Tabulka 25: Kapacita hrmadných ubytvacích zařízení pdle krajů ČR, rk 2013 Kraj Pčet zařízení Pčet pkjů Pčet lůžek Pčet míst pr stany a karavany Pčet lůžek/ zařízení Pčet pkjů/ zařízení Index pčtu lůžek 2013/2008 Hlavní měst Praha ,16 % Středčeský kraj ,02 % Jihčeský kraj ,20 % Plzeňský kraj ,09 % Karlvarský kraj ,15 % Ústecký kraj ,57 % Liberecký kraj ,79 % Králvéhradec. kraj ,50 % Pardubický kraj ,40 % Kraj Vysčina ,15 % Jihmravský kraj ,03 % Olmucký kraj ,55 % Zlínský kraj ,42 % Mravskslezský kraj Zdrj: ČSÚ, ,95 % Tabulka 53: Hrmadná ubytvací zařízení pdle kategrie a pdle krajů, rk 2013 Kraj Htel ***** Htel, mtel, btel **** Htel, mtel, btel *** Htel, mtel, btel ** Htel, mtel, btel * Htel garni ****,***,**,* Penzin Kemp Chatvá sada Turistická ubytvna Ostatní HUZ jinde neuvedená Česká republika Hlavní měst Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Analýza 105

106 Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 54: Hrmadná ubytvací zařízení kresy Pardubickéh kraje, rk 2013 Okres Hrmadná ubytvací zařízení celkem Pardubický kraj 361 Okres Chrudim 81 Okres Pardubice 60 Okres Svitavy 74 Okres Ústí nad Orlicí 146 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 55: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení cestvníh ruchu pdle krajů, rk 2013 Kraj Hrmadná ubytvací zařízení celkem Pkje Lůžka Místa pr stany a karavany Česká republika Hl. m. Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 56: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení pdle turistických blastí, rk 2013 Turistické blasti Hrmadná ubytvací zařízení celkem Pkje Lůžka Česká republika Praha Střední Čechy - západ Střední Čechy - jihvýchd Střední Čechy - severvýchd - Plabí Jižní Čechy Analýza 106

107 Šumava - výchd Chdsk Plzeňsk Tachvsk - Stříbrsk Západčeský lázeňský trjúhelník Krušné hry - západ Krušné hry a Pdkrušnhří České středhří a Žateck Děčínsk a Lužické hry Máchův kraj Lužické hry a Ještědský hřbet Frýdlantsk Jizerské hry Český ráj Pdzvičínsk Kladské pmezí Hradeck Orlické hry a Pdrlick Pardubick Chrudimsk - Hlineck Svitavsk* Vysčina Mravský kras a klí Brn a klí Pdyjí Lednick - Valtický areál Slváck Zlínsk Střední Mrava - Haná Beskydy - Valašsk Ostravsk Pdří Opavské Slezsk Těšínské Slezsk Jeseníky Krknše - západ Krknše - střed Krknše - výchd Zdrj: ČSÚ, 2014, Pzn.: Vymezení turistických blastí a reginů byl stanven v r agenturu CzechTurism Svitavsk = Českmravské pmezí, TO Kralický Sněžník nebyla samstatně sledvána. Tabulka 57: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení cestvníh ruchu v kresech Pardubickéh kraje, rk 2013 Okresy Hrmadná ubytvací zařízení celkem Pkje Lůžka Pardubický kraj Analýza 107

108 Okresy Hrmadná ubytvací zařízení celkem Pkje Lůžka Okres Chrudim Okres Pardubice Okres Svitavy Okres Ústí nad Orlicí Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 58: Výkny hrmadných ubytvacích zařízení pdle krajů, rk 2013 Kraj celkem Hsté z th cizinci Přencvání z th celkem cizinci Průměrný pčet přencvání Průměrná dba pbytu Česká republika ,8 3,9 Hl. m. Praha ,5 3,5 Středčeský kraj ,5 3,5 Jihčeský kraj ,8 3,8 Plzeňský kraj ,6 3,6 Karlvarský kraj ,8 6,8 Ústecký kraj ,8 3,8 Liberecký kraj ,4 4,4 Králvéhradecký kraj ,3 4,3 Pardubický kraj ,8 3,8 Kraj Vysčina ,6 3,6 Jihmravský kraj ,0 3,0 Olmucký kraj ,2 4,2 Zlínský kraj ,9 3,9 Mravskslezský kraj ,8 3,8 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 59: Vývj pčtu českých a zahraničních turistů ubytvaných v hrmadných ubytvacích zařízeních v ČR pdle krajů Kraj čeští zahraniční čeští zahraniční čeští zahraniční čeští zahraniční Hl. m. Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Analýza 108

109 Kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Česká republika Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 60: Vývj návštěvnsti hrmadných ubytvacích zařízení pdle zemí Pardubický kraj Hsté Přencvání Průměrný pčet přencvání Průměrná dba pbytu Celkem ,9 2,8 3,9 3,8 dmácí ,0 2,8 4,0 3,8 zahraniční ,8 2,6 3,8 3,6 z Belgie ,9 2,3 2,9 3,3 th Bulharsk ,4 2,8 3,4 3,8 Dánsk ,8 2,8 3,8 3,8 Finsk ,7 2,6 3,7 3,6 Francie ,2 2,0 3,2 3,0 Itálie ,3 2,3 3,3 3,3 Maďarsk ,3 2,2 3,3 3,2 Německ ,5 2,5 3,5 3,5 Nizzemsk ,1 3,4 4,1 4,4 Nrsk ,6 3,0 5,6 4,0 Plsk ,5 2,7 3,5 3,7 Rakusk ,9 2,1 2,9 3,1 Rumunsk ,2 3,0 3,2 4,0 Ruská ,7 4,1 6,7 5,1 federace Řeck ,2 2,7 4,2 3,7 Slvensk ,9 2,1 3,9 3,1 Spjené ,3 2,6 3,3 3,6 králvství Španělsk ,0 2,8 4,0 3,8 Švédsk ,6 2,8 3,6 3,8 Švýcarsk ,4 2,4 3,4 3,4 Kanada ,0 2,5 5,0 3,5 Spjené státy ,1 3,1 4,1 4,1 Jihafrická ,6 2,8 6,6 3,8 republika Izrael ,1 5,0 4,1 6,0 Japnsk ,2 2,1 4,2 3,1 Austrálie ,2 2,4 3,2 3,4 Zdrj: ČSÚ, Analýza 109

110 Tabulka 61: Čisté využití lůžek a využití pkjů v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních pdle krajů za rk 2013 (v %) Kraj Čisté využití lůžek Využití Rzdíl Rzdíl Využití pkjů Čisté využití lůžek Využití pkjů Čisté využití lůžek Využití pkjů Česká republika 34,8 41,3 0,0 2,7 0,1 0,3 Hl. m. Praha 53,8 59,8-0,1 1,9 5,3 5,2 Středčeský kraj 24,7 30,5-0,3 3,3-2,2-1,6 Jihčeský kraj 24,9 29,9-0,8 2,0-2,4-2,3 Plzeňský kraj 23,7 29,5-0,7 1,5-0,1 1,5 Karlvarský kraj 49,7 57,0-1,5 0,5 3,4 3,9 Ústecký kraj 20,8 25,2 0,3 1,7-0,3 0,5 Liberecký kraj 26,3 31,6-0,8 3,1 0,1 0,8 Králvéhradecký kraj 27,9 32,9 0,0 2,7-3,5-3,5 Pardubický kraj 21,3 25,2 1,0 2,7-4,2-5,7 Kraj Vysčina 20,9 25,6 0,2 3,7-2,3-2,6 Jihmravský kraj 24,0 29,6 0,9 5,4-5,0-6,4 Olmucký kraj 23,2 27,8 0,6 2,7-2,0-1,7 Zlínský kraj 28,7 34,4 0,5 4,8-5,3-5,0 Mravskslezský kraj 23,2 28,7 1,2 5,5-4,5-6,4 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 62: Hrmadná ubytvací zařízení pdle kategrie Pardubický kraj ( ) Hrmadná ubytvací zařízení celkem Htel ***** Htel, mtel, btel **** Htel, mtel, btel *** Htel, mtel, btel ** Htel, mtel, btel * v tm Htel garni ****,***,**,* Penzin Kemp Chatvá sada Turistická ubytvna Ostatní HUZ jinde neuvedená Zdrj: ČSÚ, Analýza 110

111 Tabulka 63: Certifikvaná ubytvací zařízení (pčet) pdle krajů ČR k (dle AHR ČR) Kategrie Kraj Htel Lázeňský /SPA Lázeňský htel Wellness Resrt/ Glf Htel garni Penzin Mtel Btel Hl. m. Praha Jihčeský kraj Jihmravský kraj Karlvarský kraj Králvéhradecký kraj Liberecký kraj Mravskslezský kraj Olmucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středčeský kraj Ústecký kraj Vysčina Zlínský kraj Česká republika Zdrj: Asciace htelů a restaurací ČR, z th 2x čtyřhvězdičkvý htel a 1x tříhvězdičkvý htel SUPERIOR; 2 1x čtyřhvězdičkvý penzin htel garni htel resrt Tabulka 64: Certifikvaná ubytvací zařízení na území Pardubickéh kraje k (dle AHR ČR) Název Kategrie TO Lkalita Htel Aplaus htel **** ČMP Litmyšl Htel Zlatá hvězda htel *** SUPERIOR ČMP Litmyšl Wellness htel Vista htel **** KS Dlní Mrava Penzin Martina penzin **** OHP Lanškrun Zdrj: Asciace htelů a restaurací ČR, Tabulka 65: Certifikvané kempy (pčet) pdle krajů ČR k Kraj Kategrie kempu Celkem * ** *** **** ***** Hl. m. Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Olmucký kraj Mravskslezský kraj Zlínský kraj Analýza 111

112 Kraj Celkem Kategrie kempu Jihmravský kraj Kraj Vysčina Česká republika Zdrj: Asciace kempů ČR, 2014 Tabulka 66: Seznam certifikvaných kempů na území Pardubickéh kraje k Název kempu Kategrie kempu TO Lkalita Camping Brvá *** ČMP Brvá Autkemp Primátr *** ČMP Litmyšl Autkempink Knpáč *** CHH Heřmanův Městec-Knpáč Camping Na Venkvě *** CHH Luže-Radim Autkemp Seč Pláž *** CHH Seč Zdrj: Asciace kempů ČR, 2014 Tabulka 67: Pčet ubytvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni v rámci krajů ČR k Kraj Ubytvání Kemp Hl. m. Praha 10 2 Středčeský kraj 55 5 Jihčeský kraj 81 8 Plzeňský kraj 23 1 Karlvarský kraj 22 0 Ústecký kraj 47 4 Liberecký kraj 32 6 Králvéhradecký kraj 55 8 Pardubický kraj 21 3 Olmucký kraj 35 2 Mravskslezský kraj 24 3 Zlínský kraj 40 4 Jihmravský kraj Kraj Vysčina 27 1 Česká republika Zdrj: Nadace Partnerství, Tabulka 68: Seznam ubytvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni na území Pardubickéh kraje k Název zařízení Typ zařízení TO Lkalita Agrpensin U Háje ubytvání ČMP Litmyšl Restaurace-penzin Pd Klášterem ubytvání ČMP Litmyšl Chata Planka ubytvání ČMP Nvé Hrady Penzin na Chalupě ubytvání ČMP Plička Cedrvý penzin ubytvání ČMP Vyské Mýt Htel Renspnd ubytvání ČMP Zderaz Autkempink Knpáč kemp CHH Heřmanův Městec Turistická ubytvna ubytvání CHH Hlinsk 2. Analýza 112

113 Název zařízení Typ zařízení TO Lkalita Sprtvně relaxační centrum Lihvar Třemšnice ubytvání CHH Třemšnice Htel Kraskv ubytvání CHH Třemšnice- Starý Dvůr Mladtický mlýn ubytvání CHH Rnv nad Dubravu-Mladtice Wellness htel Vista ubytvání KS Dlní Mrava-Velká Mrava Chata Marcelka ubytvání KS Dlní Mrava-Velká Mrava Chata Slaměnka ubytvání KS Dlní Mrava-Velká Mrava Chata Terezka ubytvání KS Dlní Mrava-Velká Mrava Chata U Slna ubytvání KS Dlní Mrava-Velká Mrava Vdácké tábřiště Cakle kemp OHP Ústí nad Orlicí Autcamping Žamberk kemp OHP Žamberk Tvrz Orlice ubytvání OHP Lethrad Penzin Tillerva vila ubytvání PAR Lázně Bhdaneč Penzin Lipltice ubytvání PAR Lipltice Htel Kristl ubytvání PAR Pardubice Interhtel Labe F s.r.. ubytvání PAR Pardubice U Nuzů ubytvání PAR Staré Hradiště Zdrj: Nadace Partnerství, Tabulka 69: Hdncení ubytvacích služeb pdle krajů ČR lét , zima (v %) Kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Hl. m. Praha 1,7 4 1,6 3,4 2,5 5,7 2,3 13,7 5,8 4 Středčeský kraj 6 4,1 5,9 4,2 14,4 6,9 23,1 11,5 12,1 12,6 Jihčeský kraj 12,5 17,9 11,2 9,4 11,1 5,5 9,3 3,3 7 9 Plzeňský kraj 7,1 8,4 6,5 5,5 2,7 3 0,2 1,7 4,6 5,7 Karlvarský kraj 13,8 14,1 12,5 15,7 7,5 10,6 4,6 4,3 6 6,3 Ústecký kraj 4,7 3,4 6,9 7, ,5 11,7 7,4 6,8 Liberecký kraj 12,1 9,9 10,9 8,5 8,5 4 10,4 2,6 7,8 5,3 Králvéhradecký kraj 11,6 10 9,3 10,5 9,2 7,6 9,5 10,6 7,6 9,1 Pardubický kraj 5,4 4,2 8,2 7,2 7,1 14,8 5,6 10,6 6,5 8,2 Kraj Vysčina 6,2 4,4 4,9 3,8 4,7 1,9 5,1 2,4 7,1 7,6 Jihmravský kraj 8,7 3,2 8,4 4,3 10,6 3 7,4 3 10,5 11,4 Olmucký kraj 2,8 3 3, ,8 2,8 4,1 4,2 2,9 Zlínský kraj 2,5 4,7 5,8 7,9 5,6 7,7 4,9 6,7 3,3 3,6 Mravskslezský kraj 4,8 8,6 4,6 9 6,2 15,5 12,3 13,7 10,1 7,6 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 70: Hdncení ubytvacích služeb pdle krajů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Hl. m. Praha 2,3 1,7 3,6 4 3,7 5,1 2,7 2,8 6,1 4,9 Středčeský kraj 3,5 4,8 6,3 9,1 4 10,5 3 4,6 14,9 10,8 Jihčeský kraj 14,8 17,8 11,6 6,5 4,2 2,3 3,6 1,8 6,4 8,2 2. Analýza 113

114 Kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Plzeňský kraj 8,5 14,2 5,6 5,4 1 0,6 0,3 0 5,5 4,8 Karlvarský kraj 13,3 16,5 10,4 11,8 3,6 6,8 1,2 11,5 4,4 7,2 Ústecký kraj 3,6 3,7 6,7 7, ,2 30 5,6 4,5 Liberecký kraj 13 5,8 12,9 13,1 16,7 9 28,7 2,8 5,9 4,8 Králvéhradecký kraj 14 9,2 11,2 8 6,4 2,1 3 1,4 8,4 10,3 Pardubický kraj 5,1 3,8 9,4 5,4 5,7 1,4 2,4 0 5,8 9,7 Kraj Vysčina 4,5 3,9 4,2 5,1 4,2 4,9 3,6 9,2 6 7,9 Jihmravský kraj 7,1 4 5,3 6,7 5 9,8 3,3 20,7 11,9 11,9 Olmucký kraj 3,5 4,3 3,2 5,3 4,6 6 2,7 5,1 5 2,3 Zlínský kraj 3,6 4,5 3,8 6,4 3, ,7 3,6 3,1 Mravskslezský kraj 3,3 5,9 5,8 5,6 17,3 5,5 22,1 6,5 10,5 9,5 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 71: Hdncení ubytvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét , zima (v %) Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Praha 1,7 4 1,6 3,4 2,5 5,7 2,3 13,7 5,8 4 Střední Čechy 5,8 4 5,7 3,9 14,3 6,7 23,1 11,1 11,9 12,2 Jižní Čechy 7,5 11 7,6 6,1 7,8 4 6,9 2 5,4 6,2 Šumava 6,3 9,9 4,5 5,5 4 2,7 2,5 2,2 2 4 Plzeňsk a Český les 5,8 5,5 5,6 3,4 2,1 1,9-0,9 4,1 4,5 Západčeské lázně 13,8 14,1 12,5 15,5 7,5 10,5 4,6 4,3 6 6,3 Severzápadní Čechy 4,7 3,4 6,9 7, ,5 11,7 7,4 6,7 Česklipsk a Jizerské hry 6,9 5,4 6, ,4 8,3 0,4 4,4 2,2 Český ráj 4,2 2,1 3,4 2,9 2,6 1,7 2,5 1,5 3,1 3,7 Krknše a Pdkrknší 7,8 8,7 4,6 6,6 2,9 3,6 4,2 5,4 3,2 3,2 Králvéhradeck 5 3,9 5,7 5,1 6,2 5 4,9 6,3 4,9 5,9 Výchdní Čechy 5,4 4,2 8,2 7,2 7,1 14,8 5,6 10,6 6,5 8,2 Vysčina 6,3 4,4 4,9 3,8 4,8 1,9 5,1 2,4 7,3 7,6 Jižní Mrava 8,6 3,4 8,3 4,7 10,5 3,2 7,4 4,3 10,3 12,1 Výchdní Mrava 2,5 4,4 5,8 7,2 5,6 7,5 4,9 6,1 3,3 3 Střední Mrava a Jeseníky 2,2 3 2,5 3,3 2,3 4 2,5 3,7 3,7 2,9 Severní Mrava a Slezsk 5,4 8,6 5,2 9 6,9 15,4 12,5 13,4 10,7 7,6 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 72: Hdncení ubytvacích služeb pdle TR ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Praha 2,3 1,7 3,6 4 3,7 5,1 2,7 2,8 6,1 4,9 Střední Čechy 3,3 4,6 6 8,7 4 9,2 3 4, ,4 Jižní Čechy 12,7 14,1 9,4 4,6 3,3 1,5 3,3 1,4 5,6 6,6 Šumava 4,1 7,1 4,1 3,3 1,4 1,2 0,3 0,5 1,9 2,5 Plzeňsk a Český les 6,5 10,7 3,6 4 0,5 0,1 0,3 0 4,4 3,9 Západčeské lázně 13,3 16,5 10,4 11,8 3,6 6,8 1,2 11,5 4,4 7,2 Severzápadní Čechy 3,6 3,7 6,7 7, ,2 30 5,6 4,5 2. Analýza 114

115 Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Česklipsk a Jizerské hry 7,2 2 6,9 5,1 8,1 1,5 16,6 0,5 3,1 2,2 Český ráj 6 2,9 5,5 5,7 5,2 7,8 4,5 2,3 3,9 3,2 Krknše a Pdkrknší 8,7 6,7 6,3 5,6 6,6 1,8 8,8 1,8 4,1 3,9 Králvéhradeck 5,3 3,5 5,7 5,1 3,3 1,2 1,8 0 4,1 6,2 Výchdní Čechy 5,1 3,8 9,4 5,4 5,7 1,4 2,4 0 5,8 9,7 Vysčina 4,5 3,9 4,2 5,1 4,2 4,9 3,6 9,2 6 7,9 Jižní Mrava 7,1 4 5,3 6,7 5 9,8 3,3 20,7 11,9 11,9 Výchdní Mrava 3,6 4,5 3,8 6,4 3, ,7 3,6 3,1 Střední Mrava a Jeseníky 3,5 3,8 3,2 5,1 4,6 5,7 2,7 4,6 5 2,2 Severní Mrava a Slezsk 3,3 6,4 5,8 5,8 17,3 5,9 22,1 6,9 10,5 9,6 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 73: Hdncení ubytvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét, zima 2012 Ubytvací služby (pkud jste zde ubytváni) Česká republika Pardubický kraj lét 2012 zima 2012 lét 2012 zima 2012 Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Rzsah a dstupnst ubytvacích kapacit Česká republika Pardubický kraj lét 2012 zima 2012 lét 2012 zima 2012 Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 74: Hdncení ubytvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima 2014 Ubytvací služby (pkud jste zde ubytváni) Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Rzsah a dstupnst ubytvacích kapacit Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Analýza 115

116 Neumím psudit Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Odkazy a přílhy Pdrbné infrmace k systému certifikace ubytvacích zařízení jsu uvedeny zde: Pdrbné infrmace k systému certifikace kempů jsu uvedeny zde: Pdrbné infrmace k systému certifikace ubytvání v sukrmí jsu uvedeny zde: Pdrbné infrmace k systému certifikace Cyklisté vítáni jsu uvedeny zde: Pznámka: Pdle metdiky ČSÚ (časvé řady cestvní ruch) se za hrmadné ubytvací zařízení pvažuje zařízení s minimálně pěti pkji neb deseti lůžky služící pr účely cestvníh ruchu, tj. pskytující přechdné ubytvání hstům (včetně dětí) za účelem dvlené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, šklení, kursu, kngresu, sympsia, pbytu dětí ve škle v přírdě, v letních a zimních tábrech apd. D rku 2002 (včetně) byla hrmadná ubytvací zařízení d šetření zahrnvána na základě náhdnéh 30% výběru z Registru ubytvacích zařízení. Byla stanvena měsíční výkaznická pvinnst pr respndenty a výsledky byly zveřejňvány čtvrtletně. Od rku 2003 jsu d šetření zahrnuta všechna hrmadná ubytvací zařízení plšně. Šetření je rzdělen na měsíční šetření, d kteréh jsu zahrnuty vybrané jedntky, a čtvrtletní šetření bsahující zbylá hrmadná ubytvací zařízení. Údaje návštěvnsti jsu suhrnem zpracvaných dat za předlžené dtazníky a za statisticky dpčtená data ubytvacích zařízení, d kterých nebyl vyplněný dtazník získán. 2. Analýza 116

117 Stravvací zařízení Stravvací služby, jejich struktura a kvalita, prchází tradičně a dluhdbě největší dynamiku rzvje a změn z hlediska všech služeb cestvníh ruchu. Průběžně se mění se lkality, prvzvatelé, zaměření a také kvalita jedntlivých stravvacích zařízení. Zatímc ve střediscích cestvníh ruchu začíná pmalu (někde již výrazně) nabídka převyšvat pptávku, a t zejména v bdbí mimsezny, v menších případně nvých lkalitách a pdél turistických tras je nabídka stále ještě nedstatečná. Krmě pžadavku na becně dstatečnu nabídku a strukturu stravvacích služeb se v psledních letech začíná zásadním způsbem prsazvat pptávka p vyské kvalitě nabídky stravvacích zařízení a pptávka p zážitkvé a místní (reginální) tradiční gastrnmii. Tent trend již není mezen puze na tzv. vyhlášená tradiční gastrnmická zařízení v turistických centrech, ale návštěvník jej čekává prakticky v každém místě svéh pbytu v destinaci, ať už se jedná htel, hstinec neb bčerstvení. Kvalita stravvacích služeb v Pardubickém kraji Na základě průzkumů 25 prváděných pr agenturu CzechTurism jsu stravvací služby v Pardubickém kraji hdnceny ve vztahu k statním krajům ČR pměrně dbře (umístění přibližně v plvině krajů). Zajímavstí je při srvnání výsledků za bdbí a bdbí skkvý úbytek velmi špatně hdncených stravvacích služeb v Pardubickém kraji hdncení velmi špatně v zima uvedl 10,6 % dtázaných, v zimě 2014 však již jen 2,6 %. Buďt se jedná chybu v metdice měření neb dšl skutečně k tak výraznému zlepšení kvality stravvacích služeb v zimním bdbí? Pkud jsu stravvacím zařízením vytýkány nějaké nedstatky, tak krmě již zmíněné ne úplně ptimální plšné struktury zařízení, jde standardní prblémy, které má většina turistických destinací nízká kvalita bsluhy, nedstatečná jazykvá vybavenst, absence reginálních jídel a specialit, unifrmní nabídka, absence většíh mnžství tematicky zaměřených restaurací a malá nabídka pr návštěvníky pžadující zdravu neb specificku kuchyni. Tradiční gastrnmie a reginální prdukty Pardubický kraj a jeh TO, bdbně jak jiné kraje ČR, dispnují atraktivním ptenciálem tradičních jídel, ptravin a dalších výrbků, které je mžné pr živení nabídky stravvacích zařízení úspěšně využít. Mnhé z nich mají dknce ptenciál pzitivně půsbit na image destinace a pr velku část dmácí ppulace jsu i jejím knkrétním symblem. Jak příklad vhdnéh spjení místníh prduktu a image destinace je mžné uvést krmě nárdníh klentu Pardubický perník i některé další tradiční gastrnmické prdukty a ptraviny (piv, tradiční likéry, masné výrbky,...). Všechny tyt dnes již tradiční prdukty mají vyský marketingvý ptenciál, který by měl být při nabídce gastrnmických turistických prduktů využit. Zajímavým prjektem využitelným pr pdpru tradiční gastrnmie i pr psílení image destinace, je tzv. Reginální prdukt, d kteréh jsu zapjeny i subjekty za Pardubický kraj (např. Orlické hry reginální prdukty, Kraj Pernštejnů reginální prdukt, Železné hry reginální prdukty). Zapjení stravvacích zařízení d certifikačních systémů a gastrnmických prjektů Stravvací zařízení sehrávají významnu úlhu k dsažení spkjensti návštěvníka, a t především ve vazbě na nabídku tradičních prduktů, prt je velmi pzitivní, že se i některá stravvací zařízení Pardubickéh kraje aktivně zapjují d různých reginálních neb nárdních gastrnmických akcí, festivalů a marketingvých aktivit, jaku je například marketingvý prjekt agentury CzechTurism Czech Specials, jehž se v rce 2014 účastní celkem 12 restauračních zařízení půsbících na území Pardubickéh kraje (celkem je d prjektu zapjen 397 stravvacích zařízení v ČR a Pardubický kraj je v dlní třetině mezi všemi kraji ČR). D systému Cyklisté vítáni je zapjen v Pardubickém kraji 7 stravvacích zařízení. V prvnání s statními kraji ČR je Pardubický kraj bhužel na psledním místě, cž není lichtivé umístění vzhledem 25 Průzkumy Ipss Tambr pr CzT, Analýza 117

118 k tmu, že celý regin velmi sází na rzvj cyklturistiky a Cyklisté vítáni jsu již dnes celrepublikvě pměrně uznávaným certifikátem pskytvaných služeb pr cyklturisty. Oblast stravvacích služeb je nutné vnímat jak prvek, který z větší části puze dtváří celkvý braz a spkjenst (nespkjenst) návštěvníka při návštěvě destinace. Až na výjimky není hlavním cílem neb důvdem jeh návštěvy. Výjimku zde tvří některé významné gastrnmické akce neb knkrétní zážitkvé prdukty napjené na výrbu ptravinářských výrbků. Zapjení stravvacích zařízení d splečnéh reginálníh gastrnmickéh neb zážitkvéh prduktu je však, jak pslední vývj ukazuje, velmi významným marketingvým nástrjem pr budvání pzitivníh image a zvyšvání zájmu destinaci. Je prt nutné zejména z tht phledu s celým segmentem stravvacích zařízení takt marketingvě pracvat. SOUHRN: hdncení nabídky stravvacích služeb Pardubickéh kraje: Pzitiva: a) dstatek stravvacích zařízení zejména ve městech a turisticky atraktivních lkalitách b) v psledních letech se prjevuje specializace některých restauračních zařízení z hlediska gastrnmické nabídky c) dbrá nabídka sítě rychléh bčerstvení ve většině center cestvníh ruchu d) kvalita stravvacích služeb na území Pardubickéh kraje se dle průzkumů pstupně zlepšuje e) aktivní zapjení restaurací d různých gastrnmických prjektů a aktivit, např. Czech Specials f) tradice gastrnmických specialit, ptenciál pr využití v gastrnmii g) zapjení turistických blastí d prjektu Reginální prdukt Negativa: a) malá specializace stravvacích zařízení na místní speciality a prdukty b) lkální rzdíly v kvalitě stravvacích služeb, zejména v místech mim města a turistická centra c) malá nabídka pr návštěvníky pžadující zdravu neb specificku kuchyni d) prakticky nulvé zapjení restaurací d systému Cyklisté vítáni (pslední míst mezi kraji) e) puze 12 zařízení zapjených d prjektu Czech Specials f) návštěvníky je čast kritizvána nízká kvalita bsluhy a jazykvá vybavenst persnálu stravvacích zařízení g) nestabilní síť stravvacích zařízení, malá tradice Odkazy a přílhy Kmpletní přehled statistik v tabulkvé frmě uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). Pdrbné infrmace k systému Czech Specials jsu uvedeny zde: Pdrbné infrmace k systému certifikace Cyklisté vítáni jsu uvedeny zde: Pdrbné infrmace k prjektu Reginální prdukt jsu uvedeny zde: 2. Analýza 118

119 Lázně Lázeňská zařízení chápeme především jak sučást zdravtní léčebné péče, i když sučasné trendy směřující k pskytnutí relaxace, dpčinku a preventivní péče zdraví se stále více ukazují jak důležitý prvek prduktvé nabídky nejen samtných lázní, ale také celéh lázeňskéh místa a reginu. Mnhá lázeňská místa se tak stále více stávají významnými středisky cestvníh ruchu, na které se pstupně nabalují další turistické služby, aktivity a prdukty. Jedná se tedy velmi důležitý pr-rzvjvý a prrůstvý prvek. Navíc české a mravské lázeňství jednu ze světvých lázeňských velmcí, tudíž je t značka, která mí vynikající hdntu a image nejen v ČR ale především v zahraničí. Lázeňská místa v ČR a Pardubickém kraji V České republice jsu léčebné lázně dle zákna č.164/2001 (lázeňský zákn) prstrvě a funkčně vázány na tzv. lázeňské míst. Tím může být bec, část bce neb i více bcí splečně, na němž se nachází přírdní léčivé lázně. V sučasné dbě je v ČR evidván celkem 37 lázeňských míst, z th puze 1 je situván v Pardubickém kraji. Lázně jak priritní celrční prdukt cestvníh ruchu Zcela zásadní výhdu prduktu lázeňství je schpnst nabízet tent prdukt celrčně, cž je jeh vyská knkurenční výhda. Je t také prdukt velmi perspektivní vzhledem k demgrafickému vývji byvatelstva. Pdmínku efektivity a úspěšnsti lázeňských zařízení je však dnes nabídka kmplexních služeb, tedy rzšíření klasické zdravtní péče relaxační, sprtvní a kulturní nabídku, invativní nabídku prduktů a dprvdných akcí především pr nvě se rzvíjející cílvu skupinu samplátců, jejichž primárním účelem návštěvy lázní není léčba chrb, ale také relaxace, péče zdraví a prevence. Tat skupina bude i nadále celnárdně i celsvětvě růst, prt je ptřebné se na tent růst včas připravit. Statistika za rk ČR 26 V rce 2013 byl d lázeňských léčeben v ČR přijat celkem pacientů (v rámci veřejnéh zdravtníh pjištění i samplátci dhrmady) a členů dprvdu pacientů, jejichž pbyt byl hrazen zdravtními pjišťvnami. Z hlediska způsbu financvání lázeňské péče byl za rk 2013 léčen celkem pacientů (z th dspělých) v rámci kmplexní lázeňské péče (KLP) s úhradu z veřejnéh zdravtníh pjištění. Je t 25,9 % méně, než tmu byl v rce V rámci příspěvkvé lázeňské péče (PLP), kde zdravtní pjišťvny hradí vyšetření a léčení, zatímc stravvání, ubytvání a jízdné d lázní platí pacient, byl šetřván celkem sb (z th dspělých), cž je 14,2 % méně než v rce Za rk 2013 byl dále v lázních šetřván pacientů z tuzemska mim veřejné zdravtní pjištění (nárůst prti rku ,2 %) a cizinců (nárůst 4,3 % prti rku 2012), kteří si tut péči rvněž plně hradili sami. Celkvý pčet lázeňských pacientů v rce 2013 prti rku 2012 vzrstl 4,7 %. SOUHRN: hdncení lázeňských služeb Pardubickéh kraje Pzitiva: a) existence alespň 1 lázeňskéh místa Lázně Bhdaneč b) nejvyšší průměrná dálka pbytu v rámci všech lázní na území ČR c) lázně jak významný zaměstnavatel běžnéh i vysce kvalifikvanéh persnálu v blasti d) přírdní pdmínky umžňují vznik více lázeňských prvzů Negativa: a) na území kraje jsu aktuálně prvzvány puze 1 lázně 26 Zdrj: Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR, Analýza 119

120 b) nejasná perspektiva budvání nvých lázní na území Pardubickéh kraje c) chybí více dplňkvých služeb a kperativních prduktů pr samplátce v lázních Odkazy a přílhy Kmpletní přehled statistik v tabulkvé frmě uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). Pdrbné infrmace k prblematice lázeňství je mžné získat dále na Svazu léčebných lázní ČR 2. Analýza 120

121 Lyžařské a snwbardvé areály, běžkařské tratě Ve vazbě na přirzený turistický ptenciál Pardubickéh kraje mají v rámci základní turistické infrastruktury důležitu rli lyžařské a snwbardvé areály a lyžařské běžecké tratě. Stejně jak například vdní nádrže neb lázeňská místa mají také lyžařské areály funkci nejenm vlastníh turistickéh cíle, ale především mají schpnst na sebe vázat další zejména ubytvací, stravvací a dplňkvé služby a aktivity, které pak tvří významnu infrastrukturu generující ptřebnu místní zaměstnanst a finanční prsperitu. A t nejen v bezprstřední blízksti vlastníh lyžařskéh střediska, ale také v jeh širším djezdvém zázemí. Rzlžení a význam lyžařských areálů na území Pardubickéh kraje Na území Pardubickéh kraji se nachází celkem 30 lyžařských areálů, z nichž v TO Orlické hry a Pdrlick je 13 areálů, v TO Českmravské pmezí je 8 areálů, TO Chrudimsk-Hlineck má 5 areálů, TO Králický Sněžník má 5 areálů. TO Pardubick nemá na svém území žádný areál. TO Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník jsu z phledu přírdníh ptenciálu významnými tuzemskými blastmi, kde by měla být zimní dvlená a lyžařské (snwbardvé, lyžařské běžecké) areály rzvíjeny a kde by měly tyt areály tvřit jeden ze základních pilířů nabízenéh turistickéh prduktu. Na rzdíl d dřívější funkce lyžařských středisek jak p většinu klasickéh místa pr lyžvání, je však nutné ve vazbě na měnící se pžadavky návštěvníků a vývjvé trendy budvat a rzvíjet lyžařská střediska jak multifunkční turistické areály a cíle s mžnstí nabídky celrčních aktivit a zážitků. Předpkladem je hlavní zimní sezna, ale navíc i velmi silná sezna letní a dplňkvé sezny jar a pdzim. Multifunkční využití areálů Zásadní pr multifunkčnst areálů je zajištění dplňkvých služeb v bdbí zimní dvlené sprtvní vyžití utdr a indr, zážitkvé prgramy, adrenalinvé aktivity pr mladé, wellness a relaxační služby, celdenní zábava a kulturní vyžití, prgramy a aktivity pr děti atd. V bdbí mim lyžařsku seznu by měla tat střediska nabízet tzv. letní aktivity na svahu, lanvky by měly být využívány pr přepravu pěších turistů a kl, celá blast by měla nabízet letní frmy sprtvních a adrenalinvých aktivit a zážitků, pznávací turistiku, relaxaci atd. Vše s cílem využívat ptenciál a infrastrukturu těcht tradičních zimních středisek také v průběhu celéh rku. Celkvé hdncení ptenciálu, kvality a mžnstí rzvje lyžařských středisek V případě hdncení Pardubickéh kraje a především pak TO Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník, kterých se nabídka služeb lyžařských areálů primárně týká, je mžné říci, že celý regin má velmi dbrý ptenciál pr rzvj lyžařských středisek a tradiční lyžařská střediska mají své dluhleté příznivce a návštěvníky a zejména pr starší generaci jsu ddnes pjmem. Bhužel část areálů ve svém rzvji dluhdbě stagnuje a t jak technicky, tak c se týká nabídky dprvdných služeb a prduktů, a díky velkým investicím a rychlému rzvji statních knkurenčních středisek zejména v blasti Krknš, Šumavy, Krušných hr neb Beskyd. Mnhé areály se tak dstávají d pzadí zájmu především té nárčnější a bhužel již i tuzemské klientely. Výjimku jsu nvě budvaná neb revitalizvaná střediska především na území TO Králický Sněžník. Zajištění kmplexní a knkurenceschpné nabídky zimních středisek hrských blastí Pardubickéh kraje je zásadní ještě z jednh důvdu, a tím je velmi špatná časvá dstupnst většiny zdejších lyžařských areálů tuzemskými mimreginálními návštěvníky, cž je velká knkurenční nevýhda pr jedndenní a krátkdbé (např. víkendvé) lyžařské pbyty. Bhužel se nedá čekávat, že by se tat situace v brzké dbě nějak dramaticky zlepšila, prt je zde zásadní cestu veducí k prsperitě nabídka klasických vícedenních pbytů, kde již časvá nárčnst djezdu d místa pbytu není až tak citlivá. Na vícedenní pbyty s výše ppsaným kmplexem služeb, aktivit a pžadvanu knkurenceschpnu kvalitu však zatím není velká část lyžařských středisek ještě dstatečně připravena. 2. Analýza 121

122 Snwbardvé areály Nabídka pr snwbardisty úzce suvisí s nabídku lyžařských areálů, prt pr ně platí přibližně stejná analýza situace jak pr samtná lyžařská střediska, jichž jsu snwbardvé areály většinu sučástí. Lyžařské běžecké tratě Lyžařské běžecké tratě a trasy jsu dalším významným prvkem nabídky zimní dvlené a zimních aktivit na území Pardubickéh kraje. Ty jsu situvány nejen d tradičních hrských blastí a klí zimních lyžařských středisek Orlických hr a Králickéh Sněžníku, ale také d blasti pdhůří (Chrudimsk- Hlineck, Českmravské pmezí). Celkem je v Pardubickém kraji vyznačen dle údajů KČT 104 km běžeckých tras. Běžecké lyžařské tratě a značené trasy jsu velmi čast prpjeny s areály sjezdvými. Obě skupiny turistů tak mhu využívat stejnu dpravní infrastrukturu, nabídku ubytvání i dprvdné služby. Tím je významně pdpřena kmplexní turistická nabídka těcht středisek a zvýšena jejich efektivita, vytíženst a také knkurenceschpnst. Běžecké lyžvání je stále více vnímán jak sučást zdravéh živtníh stylu a péče zdraví, prt čím dál větší skupina návštěvníků chce na jednm místě prvzvat krmě sjezdvéh lyžvání také běžky. Tent trend je dalším pdpůrným argumentem pr budvání lyžařských středisek jak víceúčelvých. Prjekty zaměřené na vytváření, následné značení a především pak pravidelnu strjvu úpravu běžkařských tras jsu tu správnu investicí, kteru bude nutné pdprvat i v buducnu. Ptenciál pr další rzvj mají TO Pardubickéh kraje pměrně vyský. SOUHRN: hdncení lyžařských, snwbardvých a běžeckých areálů Pardubickéh kraje Pzitiva: a) velmi dbrý přirzený ptenciál TO Pardubickéh kraje pr rzvj lyžařských a snwbardvých areálů a celkvě velmi dbrý ptenciál pr rzvj zimní dvlené a zimních sprtů b) tradice mnha lyžařských areálů na území Pardubickéh kraje c) existence něklika mderních a knkurenceschpných lyžařských areálů nabízejících kmplexní služby pr nárčnu klientelu d) výbrný ptenciál nejen hrských blastí, ale i pdhůří a vrchvin Pardubickéh kraje pr běžecké lyžvání a budvání běžeckých areálů e) lyžařské a běžecké areály jsu rzmístěny prakticky p celém území Pardubickéh kraje f) krmě Orlických hr a Králickéh Sněžníku mají také blasti Pdrlicka a Českmravské vrchviny dbrý ptenciál nabídnut zajímavé běžecké lyžařské trasy v rámci zimní turistiky Negativa: a) špatná časvá dstupnst mnha lyžařských areálů, zejména pr návštěvníky ze vzdálenějších zdrjvých blastí ČR b) destinace má jen velmi mál knkurenceschpných mderních lyžařských areálů z phledu ČR c) mnhé tradiční lyžařské areály ještě nepršly ptřebnu revitalizací d) lyžařské areály mim hlavní hrská území mají spíše lkální význam a nedá se čekávat jejich výrazný rzvj e) sučasná kvalita a údržba lyžařských běžeckých tras mim zimní areály nedsahuje úrvně tradičních zimních lkalit f) některé lyžařské areály ještě nenabízejí kmplexní služby pr vyžití turistů, kteří nechtějí jen lyžvat, ale také relaxvat, využívat zážitkvé aktivity, kulturní nabídku atd. g) převážná většina středisek není vůbec ficiálně kategrizvána h) kvalita služeb pr lyžaře je hdncena pd celrepublikvým průměrem 2. Analýza 122

123 Tabulka 75: Seznam lyžařských areálů v Pardubickém kraji k Název TO Lkalita Kategrie Lyžařský vlek Březiny ČMP Březiny Skiareál Bystré ČMP Hamry Lyžařský vlek Start Jedlvá ČMP Jedlvá Lyžařský vlek Mravská Třebvá ČMP Mravská Třebvá U Libháje ČMP Plička Lyžařský vlek Pustá Rybná ČMP Pustá Rybná Pastviny Radiměř lyžařský vlek ČMP Radiměř Lyžařský vlek Telecí ČMP Telecí Lyžařské středisk Hlinsk CHH Hlinsk Ski areál Hlubká CHH Hlubká Lyžařský vlek Hrní Bradl CHH Hrní Bradl Lyžařské středisk Trhvá Kamenice CHH Trhvá Kamenice Lyžařský vlek Vápenný Pdl CHH Vápenný Pdl Lyžařský vlek Bystřec OHP Bystřec Lyžařský vlek Gangsberg OHP Ctkytle Skiareál Čenkvice OHP Čenkvice **** Skiareál Peklák OHP Česká Třebvá *** Sprtareál České Petrvice OHP České Petrvice Lyžařský areál Dluhňvice OHP Dluhňvice SKI Jablnné nad Orlicí OHP Jablnné nad Orlicí ** Skiareál Umbule OHP Lethrad-Kunčice Lyžařský vlek Pastviny OHP Pastviny Lyžařský vlek Písečná OHP Písečná Ski areál Přívrat OHP Přívrat ** Lyžařský vlek SK Humparek Sptnice OHP Sptnice Skipark Červená Vda KS Červená Vda ***** Ski areál Šanv KS Červená Vda- Šanv Relax&sprt resrt Dlní Mrava KS Dlní Mrava ***** Větrný vrch KS Dlní Mrava Lyžařský areál Mladkv Petrvičky KS Mladkv Zdrj: Asciace lanvé dpravy ČR, , krektury zadavatele Pznámka: pkud není kategrie vyplněna, nebyla udělena Tabulka 76: Hdncení služeb pr lyžaře, zima 2014 (v %) Služby pr lyžaře ČR Pardubický kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně 9 15 Velmi špatně 6 10 Neumím psudit Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Odkazy a přílhy Pdrbné infrmace ke kategrizaci lyžařských areálů jsu uvedeny zde: Analýza 123

124 Kngresvá a knferenční centra, služby pr firemní klientelu Velku schpnst vázat na sebe další služby, aktivity a dplňkvé prdukty dané lkality mají také kngresvá a knferenční centra. Kngresy a firemní akce již dnes nejsu uzavřenu dbrnu akcí, ale jejich stále významnější sučástí jsu také dprvdné prgramy a akce, které čerpají z turistické a kulturní nabídky cílvé destinace. Navíc v lkalitách kde není kngresvé centrum sučástí ubytvacíh zařízení, jehž kapacitu kngresy a firemní akce pmáhají naplňvat, je takvé centrum pr danu lkalitu také významným zdrjem vytěžvání místních ubytvacích kapacit, a t především v bdbí turistické mimsezny, kdy každé ubytvací zařízení bjuje za nvéh klienta, v tmt případě navíc většinu bnitníh. Reklamní a prpagační význam kngresů a firemních akcí Významným, i když vlastně vedlejším, efektem každéh úspěšně realizvanéh kngresu neb firemní akce je také výrazný efekt reklamní a prpagační pr samtné míst knání akce. V mnha případech ttiž účastníci kngresů a firemních akcí navštíví danu lkalitu pprvé a právě dbře zvládnutá rganizace a dprvdný prgram velmi čast fungují jak důvd následné návštěvy účastníka, nvě v rli turisty a uživatele dalších turistických služeb a prduktů destinace. Prt je nutné a výhdné rganizvat takvé akce v synergii více rganizací a již během každé akce prezentvat účastníkům další prdukty nabízené destinací. Situace v Pardubickém kraji Ne zcela ideální eknmická situace v psledních něklika sice snížila celkvý bjem přádaných kngresů a firemních akcí a také finanční rzpčty přádajících rganizací jsu nižší, přest se však stále jedná velmi efektivní a finančně zajímavý prdukt. Navíc s růstem eknmiky a prsperity firem v nejbližší dbě se dá čekávat pětvný růst zájmu kngresvu a firemní turistiku. Na území Pardubickéh kraje je registrván přibližně 65 knferenčních zařízení 27 minimálním pčtu 50 knferenčních míst. Nejvíce knferenčních zařízení s největším pčtem míst je umístěn v TO Pardubick. C d pčtu knferencí přádaných v hrmadných ubytvacích zařízeních (384 v rce 2013) patří Pardubickému kraji 8. míst. Pčet účastníků byl v rce 2013 celkem Oprti rku 2009 (314) pčet knferencí nepatrně vzrstl, cž je velmi dbrý vývj i ve vztahu k jiným krajům ČR, kde byl u některých zaznamenán pkles. Pardubický kraj je tedy pměrně tradiční destinací pr přádání kngresů a firemních akcí. Velku výhdu kraje je jeh plha v blízksti Hlavníh města Prahy, jehž firmy a instituce jsu tradičně největšími zadavateli kngresů, knferencí a firemních akcí. Krmě velkých neb histrických měst mají další významný ptenciál lkality nacházející se v tradičních turistických a rekreačních blastech Pardubickéh kraje. Zde je však ptřeba prvést u mnhých zařízení i celých lkalit jejich revitalizaci, tak aby zde byly splněny vyské nárky na kvalitu služeb, které je v sučasné dbě rganizátry kngresů pžadvána. Cnventin Bureau (CB) Pr slvení nárčné kngresvé a firemní klientely jsu v pslední dbě pd patrnací agentury CzechTurism zakládána tzv. Cnventin Bureau. Ta mají za cíl sustředit marketing kngresvé nabídky d splečných kampaní, prtže dílčí rztříštěné aktivity jsu mnhem méně efektivní. A t platí v segmentu kngresvé a firemní turistiky dvjnásb. Krmě th CB fungují jak případný prstředník při vyjednávání s přadateli akcí a také jak důležitý pskytvatel infrmačníh neb knzultačníh servisu pr přadatele kngresů a firemních akcí. Pzitivním krkem v tmt směru byl zalžení East Bhemia Cnventin Bureau, které funguje při Destinační splečnsti Výchdní Čechy za účelem pdpry a prpagace subjektů pskytujících služby v blasti kngresvé, krprátní a incentivní turistiky na území TR V. Čechy. 27 Seznam všech kngresvých zařízení na území Pardubickéh kraje uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 124

125 SOUHRN: hdncení nabídky kngresvých prstr a aktivit pr firemní klientelu Pzitiva: a) širká nabídka kngresvých kapacit p celém území Pardubickéh kraje b) dbře se rzvíjející spjení nabídky kngresvých služeb a htelvých kapacit c) velmi dbrý becný ptenciál pr rzvj kngresvé a firemní turistiky d) velmi dbrý ptenciál pr rzvj kngresů a firemní turistiky ve vysce atraktivním prstředí hrských a pdhrských blastí Pardubickéh kraje e) velmi dbrá časvá dstupnst velké části Pardubickéh kraje z Prahy f) pzitivní nárůst akcí v prvnání s rkem 2009 g) dbrá pzice Pardubickéh kraje v pčtu přádání kngresů a akcí h) vytvření a fungvání East Bhemia Cnventin Bureau Negativa: a) stále ještě nedstatečná nabídka kvalitní kngresvé infrastruktury v rámci sučasných ubytvacích zařízení (mim velká města) b) velmi špatná dpravní a časvá dstupnst kngresvých zařízení v dlehlých částech kraje c) chybí větší zapjení kngresvých akcí d celkvéh reginálníh prduktu Tabulka 77: Knference v hrmadných ubytvacích zařízeních pdle krajů (2009, 2013) Pčet akcí Pčet účastníků Kraj Česká republika Hl. m. Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Zdrj: ČSÚ, 2014 Pznámka: Údaje v tabulce jsu suhrnem zpracvaných údajů za předlžené dtazníky. V letech byly zapčteny akce d 100 účastníků, d rku 2009 pak akce d 50 účastníků. Aby byl mžné údaje prvnat, nebyly prt v tét tabulce pužity pr srvnání údajů z rku 2013 údaje z rku 2008, ale z rku Odkazy a přílhy Seznam kngresvých zařízení na území Pardubickéh kraje uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). Bližší infrmace jsu uvedeny zde: Analýza 125

126 Turistická infrmační centra Turistická infrmační centra (TIC) dnes zaujímají nezastupitelnu rli v celkvém systému pskytvání infrmací a zprstředkvání služeb ptenciálním i sučasným návštěvníkům turistické destinace. Kmunikaci TIC s ptenciálním neb sučasným návštěvníkem destinace je mžné rzdělit d tří fází. 1. fáze prbíhá v kamžiku, kdy ptenciální návštěvník destinace uvažuje jeh návštěvě a na TIC se brací s pžadavkem na zajištění infrmací, služeb neb dpručení prgramu, případně také s pžadavkem na knkrétní rezervace neb nákup služeb, které bude při své návštěvě využívat. V tét fázi prbíhá kmunikace především bez sbní účasti prstřednictvím telefnickéh, véh neb jinéh elektrnickéh kntaktu. 2. fáze pskytvání infrmací a služeb v TIC prbíhá v dbě, kdy je návštěvník v reginu a pr svůj pbyt ptřebuje další infrmace a služby. Zde již funguje většinu klasická kmunikace prstřednictvím sbní návštěvy v TIC. Základním cílem druhé fáze je zajistit spkjený pbyt návštěvníka a jeh pzitivní hdncení návštěvy destinace, cž je základem pr jeh rzhdvání pr další pakvanu návštěvu. A t by také měl být základem tzv. 3. fáze, kdy na aktuálníh návštěvníka destinace musí být již sučasně phlížen jak na ptenciálníh pakvanéh pravidelnéh návštěvníka, kterému je již v rámci pbytu nutn nabídnut také další zajímavé prdukty neb akce, které by mhl někdy příště využít. Tat třetí fáze není zatím jedntlivými TIC zcela rzvinuta. TIC jak důležitý zdrj infrmací při plánvání návštěvy destinace Z průzkumů prváděných na celém území ČR vyplývá, že TIC jsu stále velmi významným zdrjem infrmací pr plánvání návštěvy reginu (viz 1. fáze činnsti TIC). Knkrétně v Pardubickém kraji využil v rce 2013 TIC jak zdrj infrmací zcela 10 % neb částečně 6 % návštěvníků (jak hlavní infrmační zdrj využil TIC 11,7 % návštěvníků). Nástupem internetu a webvých prezentací a také nástupem masivních kampaní tent pdíl pstupně klesá, nicméně význam TIC se začíná psuvat d dalších fází činnsti. Velký ptenciál TIC je tak stále ještě např. v blasti zprstředkvání služeb a nabídka prduktů. V prvnání s celrepublikvým průměrem jsu TIC Pardubickéh kraje využívána jak hlavní zdrj infrmací při plánvání dvlené výrazně více. Průměr ČR byl v rce ,2 %, v Pardubickém kraji 11,7 %. Pčet a prstrvé rzmístění TIC na území Pardubickéh kraje V rce 2014 je na území Pardubickéh kraje prvzván celkem 52 TIC. TIC pkrývají svjí činnstí prakticky všechny důležité turistické lkality a jejich pčet a plšné rzmístění je mžné hdntit jak dnes již pměrně stabilizvané a víceméně dstačující. Hdncení kvality TIC Pdle prváděných průzkumů mezi návštěvníky neb dle mystery shpping je becně kvalita služeb pskytvaných v TIC všebecně hdncena jak velmi dbrá. Spkjenst návštěvníků je především se znalstmi pracvníků TIC, jazykvu vybavenstí a kmunikačními schpnstmi. Kde je mžné v činnsti TIC hledat ještě nějaké rezervy, tak je t zlepšení bchdních dvednstí pracvníků TIC, aktivnější nabídka a prdej služeb a prduktů CR, aktivnější kmunikace s ptenciálními návštěvníky s cílem získat je pr návštěvu destinace a zajištění následné kmunikace s návštěvníky, kteří již destinaci navštívili (péče pravidelnéh návštěvníka). Větší rzvj bchdních aktivit TIC zejména v blasti prdeje prduktů a balíčků však zatím velmi mezuje zákn CR (zákn č. 159/1999), který takvu činnst umžňuje puze subjektům s kncesí cestvní kanceláře, jejíž získání je pr běžná TIC velmi slžité a také finančně nárčné. V tmt směru pkud nedjde ke změně zákna, bude nutné nalézt nějaký vhdný bchdní mdel, který i TIC umžní prdukty a balíčky nabízet. 2. Analýza 126

127 Certifikace TIC Od dubna 2013 byla p pdpisu smluvy bu rganizací (CzT a A.T.I.C. ČR zavedena tzv. Jedntná klasifikace TIC ČR. Pdle ní byl v rce 2014 (k ) v rámci tét jedntné klasifikace TIC ČR certifikván na území Pardubickéh kraje celkem 38 TIC z celkvéh mnžství 52 TIC, která se na území PK nacházejí, cž je velmi vyské prcent certifikací. Jediným TIC zařazeným d nejvyšší kategrie A je na území Pk TIC Pardubice 28. TIC jsu také hdncena v rámci různých sutěží. Nejvýznamnější je sutěž Infrmační centrum rku přádaná A.T.I.C. ČR. V rce 2014 tt cenění za Pardubický kraj získal TIC Heřmanův Městec. Zapjení TIC PK d aktualizace dat na prtálu Již něklik let je na území Pardubickéh kraje velmi úspěšně realizván prjekt finanční pdpry TIC Pardubickéh kraje, která se pdílejí na aktualizaci databází ficiálníh turistickéh prtálu Prjekt tak pdpruje kvalitní fungvání TIC zapjených d systému aktualizace a sučasně řeší prblém všech turistických prtálů a tím je aktuálnst a úplnst dat, které jsu na prtálech prezentvány. SOUHRN: hdncení TIC na území Pardubickéh kraje Pzitiva: a) mnžství a prstrvé rzlžení TIC v rámci kraje je velmi dbré a pkrývá prakticky všechna významná turistická střediska b) vyská spkjenst návštěvníků TIC s jejich úrvní pskytvání infrmací a služeb c) velmi dbrá úrveň persnálu TIC, zejména v hlavních turistických centrech d) certifikace TIC Pardubice nejvyšší kategrií A (puze 10 TIC v ČR má tut certifikaci) e) velmi dbrá splupráce většiny TIC s Pardubickým krajem a jedntlivými TO f) stabilita financvání a prvzu TIC díky stabilitě jejich zřizvatelů (bce, sdružení bcí,...) g) pdpra činnsti TIC v rámci prjektu Pardubickéh kraje na aktualizace dat prtálu h) pstupně se rzvíjející vlastní bchdní činnst TIC (prdej suvenýrů, map, bržur, služeb,...) i) zavedení jedntné klasifikace TIC ČR j) velké mnžství certifikvaných TIC k) rzvíjející se splupráce při tvrbě turistických prduktů Negativa: a) rizik nižší kvality služeb necertifikvaných TIC b) význam TIC jak hlavníh zdrje infrmací pr plánvání návštěvy destinace nástupem internetu a marketingvých kampaní pstupně klesá c) TIC mají rezervy v bchdních dvednstech, aktivnější nabídce a prdeji služeb a prduktů d) kmunikace s destinačními managementy, zejména ta perativní v rámci knkrétní nabídky služeb a prduktů pr ptenciální zájemce, ještě není dstatečně rzvinuta chybí přímá vazba TIC OCR 29 e) TIC zatím jen velmi mál plní funkci zprstředkvatele nabídky služeb a prduktů f) prduktvé balíčky mhu prdávat ze zákna puze subjekty s kncesí cestvní kanceláře, a tu je pr většinu TIC velmi slžité získat 28 Celkvě je v ČR v tét kategrii certifikván puze 10 TIC. 29 Dle infrmací získaných v rámci připmínkvéh řízení tt tvrzení neplatí pr TO Chrudimsk-Hlineck. 2. Analýza 127

128 Odkazy a přílhy Kmpletní přehled statistik v tabulkvé frmě uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). Infrmace k jedntné klasifikaci TIC ČR: Výsledky Sutěže ppularity TIC rku: /p1= Analýza 128

129 Ostatní a prduktvá infrastruktura a služby I. Prduktvá a dplňkvá infrastruktura Jaku sučást prduktvé a dplňkvé infrastruktury jsu standardně zahrnvány služby a aktivity, které jsu více rientvány na knkrétní cílvu skupinu neb tematický prdukt případně mají funkci dplňkvu, jak jsu například různá sprtvní, kulturní a také menší zábavní centra, adrenalinvé aktivity, služby pr vyplnění vlnéh času návštěvníků destinace, dále různé půjčvny a další dplňkvé služby. Prduktvá a dplňkvá infrastruktura se ve většině případů začíná rzvíjet až jak reakce na zvýšenu návštěvnst určité lkality neb je budvána jak sučást kmplexní realizace například zimních neb letních středisek, středisek venkvské turistiky neb v blasti lázeňských míst. I když se zpravidla nejedná služby, kvůli kterým turisté d reginu jezdí, je nutné se jejich rzvjem také zabývat, prtže velmi čast dtvářejí celkvý djem a zážitek z pbytu v destinaci a také jsu velmi významným prvkem pr pdpru lkální zaměstnansti, prtže většinu bývají prvzvány místními byvateli. Struktura a kvalita prduktvé infrastruktury v Pardubickém kraji Celkvá struktura a kvalita prduktvé a dplňkvé infrastruktury v rámci Pardubickéh kraje pdle průzkumů becně nijak nevybčuje z celrepublikvéh průměru, vyšší kvalita a pestřejší nabídka je vždy v tradičních turistických centrech, v blastech městské turistiky a v místech s vysku kncentrací návštěvníků, jak jsu památky, atraktivní přírdní lkality, letní neb zimní areály atd. Z hlediska dalšíh rzvje CR a zkvalitňvání turistické nabídky Pardubickéh kraje bude však vhdné krmě pdpry budvání a revitalizace základní turistické infrastruktury zaměřit pzrnst destinačních managementů i na tut blast dprvdných a dplňkvých služeb, zejména ve vazbě na perspektivní turistické prdukty, které by měly být v jedntlivých TO Pardubickéh kraje primárně rzvíjeny (pznávací turistika, zimní a letní pbyty a aktivity, wellness a relaxace, sprtvní aktivity, cyklturistika a pěší turistika, hipturistika, kngresy a incentiva, venkvská turistika, zážitkvé prdukty a prdukty pr specifické cílvé skupiny atd.). SOUHRN: hdncení nabídky prduktvé a dplňkvé infrastruktury Pzitiva: a) prduktvá a dplňkvá infrastruktura se v pslední dbě velmi rychle rzvíjí, hlavně v histrických městech, centrech cestvníh ruchu, letních a především pak zimních areálech a dalších atraktivních a hjně navštěvvaných lkalitách Negativa: a) prduktvá infrastruktura je stále ještě velmi mál rzvinutá, jedná se jeden z nejméně rzvinutých segmentů turistické infrastruktury b) chybí zejména: sprtviště, půjčvny, zážitkvé aktivity, aktivity pr rdiny s dětmi, aktivity pr speciální a handicapvané cílvé skupiny, aktivity pr mladé a aktivní, dále chybí tematické a zábavní parky II. Infrastruktura pr turistiku u vdy Nejvyužívanějšími vdní tky pr vdní turistiku (sjíždění řek) jsu v Pardubickém kraji Divká a Tichá Orlice. Pměrně dbré pdmínky pr rzvj turistiky u vdy a na vdě však mají i mnhá další místa Pardubickéh kraje. Hrní tky větších řek a některé menší tky jsu sjízdné převážně na jaře a p deštích. Sjízdnst středních tků řek, na nichž leží přehradní nádrže, jsu závislé na upuštění vdy z nádrží. Z hlediska předpkladů pr letní rekreaci u vdy patří mezi vdní plchy nadreginálníh významu na území Pardubickéh kraje vdní nádrže Seč a Pastviny. Lkální význam mají písníky v Mělicích, rybník Hlubký u Hlic a rybník Dluhý u Lanškruna. Vdní plchy v Pardubickém kraji jsu využívány také 2. Analýza 129

130 k vdním sprtům, a t zejména k windsurfingu (Seč, rybník Dluhý, Buňkv), vdnímu lyžvání (písníky v Mělicích, Labe), jízdě na vdních skútrech (řeka Labe v Přeluči) a ptápění přehradní nádrže, pískvny a zatpené lmy. SOUHRN: hdncení infrastruktury pr turistiku u vdy Pzitiva: a) existence zajímavých vdních tků využívaných pr vdácku turistiku b) rzšiřující se služby pr vdácku turistiku pdél vdních tků c) tradiční vdní plchy a rekreační blasti využívané p desetiletí pr dvlenu u vdy d) becně dbrý ptenciál pr rzvj turistiky u letních pbytů u vdy Negativa: a) velká závislst sjízdnsti řek na vdních stavech řek (splavnst puze něklik týdnů případně měsíců v rce) b) stále ještě nedstatečná infrastruktura pr vdácku turistiku c) špatná kvalita vdy v některých tradičních vdních plchách d) špatná infrastruktura a nabídka služeb v některých dříve tradičních rekreačních blastech dvlené u vdy Tabulka 78: Turistické využití řek Řeka Obtížnst Divká Orlice Dubrava Chrudimka Labe Lučná Mravská Sázava Tichá Orlice ZW WW II+ ZW WW II ZW WW II ZW ZW ZW WW ZW WW II Svitava ZW WW I+ Opatvický kanál Třebvka Zdrj: Pzn.: Označení ZW značí klidné až mírně tekucí řeky, značení WW rychle tekucí až divké řeky. Obtížnst je stanvena při ptimálním průtku. Tabulka 79: Vdní plchy mnitrvané krajsku hygienicku stanicí, 2014 Vdní plcha Obec TO Tyršva plvárna Vyské Mýt Vyské Mýt ČMP Rybník Rsnička Svitavy ČMP Vdní nádrž Březina Březina ČMP Vdní nádrž Seč Ústupky Seč-Ústupky CHH Vdní nádrž Seč Hješín Seč-Hješín CHH Vdní nádrž Seč Semtín Seč CHH Vdní nádrž Knpáč Heřmanův Městec CHH Vdní nádrž Pastviny Šlechtův paluk Pastviny OHP Vdní nádrž Pastviny Panelvka Pastviny OHP Rybník Dluhý Lanškrun OHP ZW ZW 2. Analýza 130

131 Písník Březhrad Opatvice nad Labem PAR Písník Mělice Přeluč-Lhenice PAR Rybník Hlubký Hlice PAR Zdrj: Krajská hygienická stanice Pardubickéh kraje, 2014 Odkazy a přílhy V kapitle Přílhy (kap ) uvádíme kategrizaci středisek vdní rekreace v ČR. 3. Glf Glfvé areály se již dnes pmalu začínají stávat sučástí standardní prduktvé nabídky předních turistických destinací. Samtný glf již přestává být zábavu pr tzv. vyšší třídu, ale stále více je dstupný a vyhledávaný běžnu střední třídu, která je velmi významným segmentem pr většinu tuzemských destinací. Výhdu glfu je, že d reginu přináší bnitní klientelu, která však krmě glfu využívá také další turistické služby a aktivity v destinaci. Nesprnu výhdu je také fakt, že glf je mžné prvzvat krmě zimy prakticky p celý rk. Tím může výrazně přispívat k tlik ptřebnému prdlužení turistické sezny destinace. V Pardubickém kraji je v sučasné dbě prvzván celkem 6 glfvých hřišť, z nichž nejvíce je situván d TO Pardubick. SOUHRN: hdncení nabídky pr glf Pzitiva: a) existence velmi atraktivních lkalit pr budvání nvých glfvých hřišť prakticky ve všech TO Pardubickéh kraje b) existence glfvých hřišť na území Pardubickéh kraje, celkvé budvání prduktu Negativa: a) malé zapjení glfvých hřišť d celkvé turistické nabídky turistických blastí b) nevyužitý ptenciál pr budvání a prvzvání glfvých hřišť Tabulka 80: Seznam glfvých hřišť v Pardubickém kraji, 2014 Název Lkalita TO Glfvé hřiště Svbdné Hamry, Glf & Cuntry Club Svbdné Hamry Vysčina-Svbdné Hamry Glfvé hřiště Dbříkv, Glf klub Osyčina Dbříkv OHP Glfvé hřiště Hnátnice Hnátnice OHP Glfvé hřiště Kunětická Hra, Glf Resrt Kunětická Hra Dříteč PAR Glfvé hřiště Lázně Bhdaneč, Glf Club Pardubice Lázně Bhdaneč PAR Agrfert park extrémní glfvé hřiště Pardubice PAR CHH 2. Analýza 131

132 4. Jezdecké areály a jezdecká turistika Území Pardubickéh kraje je svjí bhatu histrií a nabídku aktivit prakticky synnymem pr jezdecku turistiku a chv kní (např. hřebčín v Kladrubech nad Labem, Hipplgické muzeum ve Slatiňanech, tradice Velké pardubické, jezdecké areály p celém území kraje). Na celém území kraje je vytvřen přes 600 km značených jezdeckých tras a kruhů prpjujících jedntlivé jezdecké areály. Trasy jsu značeny barevnými terči v bílém pli a dle barev lze rzeznat jejich hierarchii. Červeně značené trasy jsu tranzitní a prpjují kraj s klními reginy. Jedna z hlavních tras začíná ve Vídni, prchází přes jižní Čechy a Vysčinu až d výchdních Čech. D buducna je připravván napjení přes Krknše a Plsk až k Baltskému mři. Druhá trasa prpjuje přes Pardubický kraj střední Čechy a severní Mravu a třetí míří ze Železných hr na jižní Mravu. V Pardubickém kraji existuje mnžství jezdeckých areálů a rančů, které nabízejí vyjížďky na kni, výuku i dplňkvé prgramy. Pardubický a kraj a jezdectví by se díky své dluhleté tradici a vyské kvalitě měl v rámci tvrby prduktů a image destinace c nejčastěji spjvat. Je t jedna z nabídek, se kteru se může kraj v rámci tuzemské i evrpské knkurence velmi dbře prsadit neb minimálně výbrně prezentvat. Hlavní tázku pr návrhvu část Strategie je vyhdncení ptřebnsti vytvářet speciálně značené trasy v terénu, neb využívat pr vyjížďky na kních běžných cest, které budu značeny puze v mapách jak trasy dpručené. T se týká především delších vyjížďkvých tras, které by měly být také ale dplněny ptřebnu dplňkvu infrastrukturu. U kratších kruhů vázaných přím na kňské farmy, ranče a jezdecké kluby by samstatně značené trasy mhly mít pravděpdbně větší efektivitu a celkvý význam. Jejich budvání by navíc nebyl tak finančně a rganizačně nárčné. Celému prduktu by mhla prspět také ještě větší tevřenst vůči běžným návštěvníkům reginu a zapjení nvých zážitkvých a také zdravných aktivit d celkvé nabídky pbytvých, zážitkvých a zdravných prduktvých balíčků a marketingvých témat celéh TR V. Čechy. SOUHRN: hdncení nabídky jezdeckých areálů a jezdecké turistiky Pzitiva: a) dluhletá tradice jezdeckých areálů a chvu kní v Pardubickém kraji b) velmi pzitivní image jezdectví a jezdecké turistiky c) tradice knání největšíh a nejprestižnějšíh závdu kní u nás d) rzšiřující se služby pr jezdectví a hippturistiku e) becně vyský ptenciál pr rzvj jezdeckých areálů a jezdecké turistiky becně prakticky na území celéh Pardubickéh kraje Negativa: a) pzitivní image a dbrá značka jezdectví a chvu kní v Pardubickém kraji není ještě 100% využívána pr psílení celkvéh image TR V. Čechy b) malé zapjení jezdeckých areálů d celkvé turistické nabídky turistických blastí c) stále ještě nevyužitý ptenciál v celkvé nabídce jezdecké turistiky d) malá tevřenst pr běžné návštěvníky destinace Odkazy a přílhy Seznam všech jezdeckých areálů na území Pardubickéh kraje je uveden zde: 2. Analýza 132

133 Turistické trasy a stezky, dprvdné služby I. Systém pěších tras KČT Systém pěších tras a značení je v celé České republice jedntně budván již něklik desetiletí pd gescí Klubu českých turistů (KČT), trasy pkrývají a spjují všechny zajímavé lkality každéh reginu a jejich kvalita je hdncena jak pravděpdbně nejlepší v Evrpě. Celá síť pěších tras je prakticky stabilizvaná a nějaký zásadní rzvj se zde nedá čekávat a ani není ptřebný. Základním patřením je v tmt případě především zajištění údržby a bnvy značení a údržba a budvání dplňkvé infrastruktury (dpčívadla, mapy,...) a zajištění průchdnsti pěších tras, případně individuální dplňvání nvých tras v případě vzniku skutečně nvéh a vysce atraktivníh turistickéh cíle. Vznik každé nvé trasy by však měl být vždy velmi kmplexně a lgisticky psuzen, aby byla zachvána léty velmi lgicky a systémvě budvaná celá síť pěších tras. Na území Pardubickéh kraje je stejně jak v statních tuzemských reginech nejvíce pěších tras situván d tradičních turistických lkalit, jak jsu hry a pdhůří (Orlick hry a Pdrlick, Králický Sněžník). Krmě místních a reginálních pěších tras prchází reginem (knkrétně krátkým úsekem d Králickéh Sněžníku k hranicím s Plskem) také mezinárdní evrpská pěší trasa s značením E3. SOUHRN: hdncení systému pěších tras Pzitiva: a) dluhletá tradice značení pěších tras v ČR b) výbrný systém pěších tras s kvalitním značením Negativa: a) vandalismus způsbující ničení značení pěších tras a dprvdné infrastruktury b) místy absence ptřebné kvalitní dprvdné infrastruktury na trasách (dpčívadla, mapy,...) Odkazy a přílhy Kmpletní přehled pěších tras na území Pardubickéh kraje je uveden např. na II. Naučné stezky Naučné stezky byly histricky budvány převážně jak stezky p přírdních a dále pak také technických a architektnických zajímavstech a památkách. Z th důvdu je jejich největší kncentrace na území Pardubickéh kraje v místech malplšných chráněných území neb jiných přírdních zajímavstí. Jedná se velmi vhdný dplněk infrmační infrastruktury, a t především v lkalitách, kde není mžné (neb t není efektivní) zajistit například výklad průvdce. Naučné stezky jsu nejčastěji budvány a spravvány příslušnými rgány neb rganizacemi chrany přírdy, případně bcemi, sdruženími bcí neb různými zájmvými rganizacemi. Ty budují především naučné stezky s určitu cílenu tematiku, která je také nejčastěji hlavním bsahem jejich činnsti. Na území Pardubickéh kraje se v sučasné dbě nachází 78 naučných stezek 30, cž je pměrně vyský pčet ve vztahu k statním reginům ČR. Většina z nich je udržvána spravvanými rganizacemi ve velmi dbrém stavu, i když jsu častým cílem vandalů. Nejčastějším dluhdbým prblémem je tak bnva zničených infrmačních tabulí, případně bnva již zastaraléh značení. Prblémem je také bnva a údržba chdníčků a cest, p kterých NS případně vyhlídkvé trasy vedu. Pr další rzvj a zkvalitnění turistické infrastruktury destinace bude krmě údržby vhdné i nadále realizvat nvé prjekty na budvání nvých naučných stezek, zejména těch tematických, které jsu mezi 30 Seznam všech naučných stezek na území Pardubickéh kraje je uveden v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 133

134 návštěvníky blíbeny. Rzmanitých témat ke zpracvání nabízí všechny TO Pardubickéh kraje víc než dst a investice d tht typu infrastruktury nejsu v prvnání s jinými druhy tras a stezek nijak zásadní. SOUHRN: hdncení systému naučných stezek Pzitiva: a) dluhletá tradice budvání naučných stezek b) stálá bliba NS mezi návštěvníky c) většinu kvalitní bsahvá a infrmační náplň panů NS d) velké mnžství NS na území Pardubickéh kraje e) NS jsu rzmístěny p celém území kraje f) relativně nízká investiční nárčnst budvání NS g) dstatek témat pr budvání dalších NS ve všech TO Pardubickéh kraje h) mžnst prpjení infrmací prezentvaných fyzicky na NS s mderními technlgiemi (aplikace v chytrých telefnech atd.) Negativa: a) vandalismus způsbující ničení značení naučných stezek b) místy absence ptřebné kvalitní dprvdné infrastruktury na trasách (dpčívadla) c) mžnst bezpečnéh ulžení kl v případě pěších NS Odkazy a přílhy Kmpletní přehled pěších naučných stezek v Pardubickém kraji je uveden v kapitle Přílhy (kap ) a stále aktuální seznam na webu III. Cykltrasy a cyklstezky Budvání systému cykltras a becně rzvj cyklturistiky je jednu z nejvíce se rzvíjejících blastí infrastruktury psledních let. Jedná se přirzenu reakci na trendy, které se výrazně uplatňují i v České republice a jejichž výsledkem je brvský nárůst příznivců cyklturistiky. Prtže jsu cyklturisté také jedni z významných uživatelů ubytvacích, stravvacích a dalších turistických služeb a aktivit v destinaci, je nabídka kvalitní cyklturistické infrastruktury dnes pr mnhé reginy priritu nejvyšší a mnhdy také jediným prduktem (neb jedním z mála), který je zde schpen alespň částečně zaplnit prpady návštěvnsti v bdbí jarní a pdzimní mimsezny a který je důležitým prstředkem pr plnění sezny letní. Velku výhdu prduktu zalženéh na cyklturistice je také fakt, že tent prdukt je vyhledáván napříč cílvými skupinami a segmenty. Oslvuje tak mladé, rdiny s dětmi i starší generaci, eknmicky méně i více nárčné klienty, zájemce přírdu, památky a jiná témata. Nabídku v cyklturistickém prduktu tak uplatní všechny druhy ubytvání d chat a chalup, penzinů až p něklika hvězdičkvé htely včetně lázeňských zařízení, všechny druhy stravvacích zařízení, turistické cíle i další například zážitkvé neb relaxační aktivity nabízené destinací. Všechny výše uvedené výhdy cyklturistickéh prduktu může dluhdbě a efektivně využívat také Pardubický kraj, který má navíc pr rzvj cyklturistiky výbrné přirzené předpklady a díky své krajinné rzmanitsti může nabídnut prakticky všechny druhy cykltras d nenárčných klem vdních tků a p rvinách např. v klí Pardubic až p adrenalinvé trasy v kpcích Orlických hr neb Králickéh Sněžníku, případně něc mezi tím mix nárčnsti v blasti Vysčiny. 2. Analýza 134

135 Sučasný systém cykltras a cyklstezek je na celém území kraje tvřen km 31 značených cykltras (z th km značených silničních cykltras a 433 km terénních značených cykltras) a cca 143 km cyklstezek ( z th intravilán: 53 km a extravilán: 90 km). Pardubickým krajem vede celkem pět nárdních dálkvých cykltras: nárdní dálkvá cykltrasa č. 2 (pramen Labe Vrchlabí Hradec Králvé Pardubice Klín Mělník Litměřice Ústí n. L. Děčín Dlní Žleb (CZ/D), reginální dálkvá cykltrasa č. 14 (Hrádek nad Nisu - Liberec Hradec Králvé Ústí nad Orlicí Lanškrun Zábřeh na Mravě), reginální dálkvá cykltrasa č. 18 (Hlinsk Skuteč Vyské Mýt Chceň Ústí n.o. Žamberk České Petrvice), reginální dálkvá cykltrasa č. 22 a reginální dálkvá cykltrasa č. 24 (Česká Třebvá Svitavy Letvice Blansk). Reginem bhužel prchází puze 1 mezinárdní cykltrasa systému EurVel. Obrázek 9: Dálkvé cykltrasy v ČR 31 Dle údajů KČT. 2. Analýza 135

136 I přes dsažené úspěchy v budvání pdmínek pr cyklturistiku se nabídka destinace stále ještě ptýká s některými nedřešenými prvky. Hlavní prblémy týkající se prblematickéh a mnhdy chatickéh vedení cykltras se pmalu daří ve splupráci s KČT řešit, nadále ale přetrvává špatná kvalita pvrchů na mnha místech cykltras, čast jsu zde i klizní místa se silniční dpravu neb napak s pěšími turisty neb in-line bruslaři. Nedstatky jsu místně v systému značení, chybí kvalitní dprvdná infrastruktura jak jsu např. úschvny kl (místa k bezpečnému dlžení kla) neb kvalitní dpčívadla. Stejně jak v jiných reginech je becným prblémem zajištění dluhdbé údržby tras, stezek a jejich značení. V brzké dbě by byl vhdné prvést revizi využití všech cykltras na území kraje, s tím, že by mhly být některé případně upraveny neb ty nevyužívané i zrušeny. Důvdem je vyská finanční nárčnst na pravy a úpravy tak rzsáhlé cyklturistické sítě. Velmi nízká je také účast prvzvatelů turistických cílů a služeb v nárdním certifikačním systému Cyklisté vítáni. Obrázek 10: Dálkvé cykltrasy EurVel v ČR Zdrj: CDV, 2013 SOUHRN: hdncení systému cykltras a cyklstezek v Pardubickém kraji Pzitiva: a) kvalitně se rzvíjející síť značených cykltras a cyklstezek b) dbrý ptenciál pr rzvj cyklistické dpravy a cyklturistiky na celém území Pardubickéh kraje c) atraktivní krajina většiny TO pr rzvj cyklturistiky d) aktuální nabídka všech typů nárčnsti cykltras e) garantvaná finanční pdpra údržby značení cykltras ze strany Pardubickéh kraje f) značení tras a jejich údržbu má v celém kraji na starsti 1 pvěřená rganizace (KČT) g) vyský pdíl pužití kla jak dpravy návštěvníků d reginu 2. Analýza 136

137 Negativa: a) Pardubickým krajem prchází puze 1 mezinárdní cykltrasa EurVel b) v sučasné dbě neexistuje značená reginální kružní cykltrasa, která by prpjvala zajímavé turistické cíle Pardubickéh kraje c) nízké využité některých dříve vybudvaných cykltras d) místy špatná kvalita pvrchů cykltras a cyklstezek e) klizní místa cykldpravy se silniční dpravu neb s pěšími turisty a in-line bruslaři f) místy nedstatky v systému značení g) místy chybí kvalitní dprvdná infrastruktura (dpčívadla, služby,...) h) prblémy se zajištěním dluhdbé a trvalé údržby cykltras a cyklznačení (nedstatek finančních prstředků na údržbu tak rzsáhlé cyklturistické sítě) i) nedstatečné mnžství atraktivních prduktů cestvníh ruchu tvřených speciálně pr blast cyklturistiky a terénní cyklistiky IV. Lyžařské běžecké trasy Infrmace nabídce jezdeckých areálů a tras pr jízdu na kni jsu uvedeny v předchzí kapitle. V. Trasy pr jízdu na kni Infrmace nabídce jezdeckých areálů a tras pr jízdu na kni jsu uvedeny v předchzí kapitle. 2. Analýza 137

138 2.7.4 Prduktvá a tematická nabídka destinace Sučasná prduktvá a tematická nabídka Pardubickéh kraje je níže analyzvána pr TR Výchdní Čechy jak celek a dále pak pr jedntlivé turistické blasti reginu. Základním zdrjem infrmací pr vyhdncení je aktuální nabídka hlavních marketingvých témat a prduktů prstřednictvím marketingvých aktivit TR V. Čechy a jeh turistických blastí (katalgy, turistické prtály,..). Pr návrhvu část Strategie bude velmi efektivní následně prvést srvnání aktuálně nabízených marketingvých témat a prduktů s přirzeným ptenciálem destinace 32 ve vztahu k mžným nabízeným tématům a prduktům. Při prvedení rychléh prvnání lze již nyní knstatvat, že sučasná tematická nabídka becně dpvídá ptenciálu destinace, tázku však je, jak kvalitní infrastrukturu a služby má tent ptenciál vybudván a jak efektivně je následně tent ptenciál ve finální prduktvé nabídce využit a zbchdván. Pdle statistický údajů návštěvnsti destinace, mnžství ubytvaných hstů v HUZ atd. je patrné, že v tét blasti má celý regin ještě značené rezervy. Prdukty a marketingvá témata nabízené na turistických prtálech a v tiskvinách Pravděpdbně nejvíce vypvídající hdntu při analýze sučasné nabídky turistických prduktů a témat ze strany TR a TO Pardubickéh kraje má knkrétní marketingvá nabídka prduktů a témat nabízená sučasným i ptenciálním návštěvníkům prstřednictvím ficiálních turistických prtálů a v rámci prduktvých tiskvin, které regin i turistické blasti pr svji prezentaci nabídky pužívají. Pdle tét marketingvé prezentace jsu návštěvníkům nabízena tat témata a prdukty: 1. TR Výchdní Čechy I. turistický prtál Hlavní témata prdukty Nabídka turistických blastí - TO Českmravské pmezí - Chrudimsk-Hlineck - Králický Sněžník - Orlické hry a Pdrlick - Pardubick - Hradeck 33 * - Kladské pmezí* Aktivní dvlená jízda na kni agrturistika létání kupání sprt a zábava rybaření glf turistika in-line bruslení hrlezectví cyklturistika sjezdvé lyžvání adrenalin vdáctví běžky wellness vdní sprty bruslení Atraktivity památky, atrakce muzea a galerie vjenská histrie přírda p stpách filmařů architektura 20. a 21. stletí Tipy na výlety rdiny s dětmi mladí a aktivní seniři šklní klektivy vzíčkáři firemní klientela 32 Viz kapitla Celkvý ptenciál destinace TR V. Čechy 33 * není sučást Pardubickéh kraje 2. Analýza 138

139 Ostatní témata a prdukty balíčky zážitků letní pecky, pznej všecky Ubytvání, služby II. prduktvé katalgy a tiskviny Nabídka turistických blastí - TO Českmravské pmezí - Chrudimsk-Hlineck - Králický Sněžník - Orlické hry a Pdrlick - Pardubick Tematická nabídka - Kngresvé kapacity a služby - P stpách : mderní architektury Pardubickéh kraje * tradic Pardubickéh kraje * filmařů Pardubickéh kraje * kňských kpyt Pardubickéh kraje - Zastřen na : Hrady a zámky * Tradiční výrbky a gastrnmie * Muzea a galerie * Naučné stezky * Přírdní bhatství * Hipturistika * Slavní rdáci * Aktivní a adrenalinvá dvlená * Vjenské bjekty * Rzhledny a vyhlídkvá místa 2. TO Českmravské pmezí I. turistický prtál: Hlavní témata prdukty Města Litmyšl Plička Mravská Třebvá Svitavy Gefun Osbnsti známé i neznámé Památky Muzea a galerie Technické unikáty Přírda Kultura a sprt Bnus pas Vícedenní pbyty Tipy na výlety Kngresy Ubytvání, služby Vyské Mýt II. prduktvé katalgy a tiskviny Vícedenní prgramy: - Pjďte s námi d phádky pr rdiny s dětmi - Cesty kuzelnými městy pr zájemce městku turistiku - Přijeďte si dpčinut pr seniry - Na kle Českmravským pmezím pr cyklisty 2. Analýza 139

140 Českmravským pmezím pěšky Českmravským pmezím autem Cyklbus Českmravským pmezím Bnus pas Českmravské pmezí hraje všemi barvami image bržura Atraktivity Českmravskéh pmezí Turistická mapa Českmravské pmezí 3. TO Chrudimsk-Hlineck I. turistický prtál: Hlavní témata prdukty Města blasti O Chrudimsku Hlinecku C vidět, c zažít adrenalin, sprt a relax cyklturistika hippturistika kultura a tradice muzea a galerie přírda sutěže a bnusy turistické atrakce wellness církevní památky, židé další tipy na výlet hrady, zámky, zříceniny kulturní památky naučné stezky rzhledny a vyhlídky technické památky turistické prgramy a balíčky Ubytvání, služby II. prduktvé katalgy a tiskviny Tiskviny jsu bsahvě řešeny jak prezentace zajímavých lkalit, např. Tp místa Chrudimska Hlinecka. Vydávány jsu také inspirativní prgramy pr různé cílvé skupiny (V)tipálek pr: rdiny s dětmi, seniry, dále tematicky dělené - S (V)tipálkem d přírdy, za adrenalinem, za rmantiku; dále 1x rčně před letní sezónu vycházejí Turistické nviny blasti Chrudimsk-Hlineck. 4. TO Králický Sněžník I. turistický prtál: Hlavní témata prdukty Letní nabídka nezapmeňte navštívit trasy a prgramy aktivní lét Nabídka v menu: průvdce na kle letní aktivity turistické cíle trasy a prgramy akce Zimní nabídka zážitek na svahu zimní rmantika aktivně i bez lyží 2. Analýza 140

141 Nabídka v menu průvdce skiareály běžecké areály zimní aktivity turistické cíle akce Ubytvání, služby II. prduktvé katalgy a tiskviny Hlavní témata prdukty přírda aktivní dvlená dvlená na kle histrie pevnění putní areál zimní dvlená města a bce rdinná dvlená nabídka pr škly 5. TO Orlické hry a Pdrlick I. turistický prtál: Hlavní témata prdukty Letní a aktivní turistika Orlické cykl a in-line králvství vdácká řeka Orlice dvlená na venkvě turistika kupání glf adrenalin sprtvní areály Zimní radvánky zimní dvlená na hrách bruslení wellness kryté bazény wellness uprstřed bílé přírdy skvělé zážitky pr každý den Tradice a řemesla vjenské památky pvěsti a pvídačky p stpách tradic řemesel rdný kraj Františka Kupky hrady a zámky technické památky lidvá architektura církevní památky tradiční pkrmy muzea a galerie slavné sbnsti a rdáci 2. Analýza 141

142 Nabídka pr firmy a přadatele akcí seniry a sby se ZP milvníky zážitků škly a studenty Mtivační karta Ubytvání, služby II. prduktvé katalgy a tiskviny Tematická nabídka - Orlické cykl & inline králvství - Orlické hry pr všechny - Pznejte vdní svět - Lyžvání uprstřed přírdy - Nebjevený ráj běžkařů - Pravá přírdní relaxace - Kačenčina phádkvá říše - P stpách tradic a řemesel - Histrická sídla - Dvlená na venkvě - Zapmenutá histrie - Očima slavných sbnstí - Církevní památky - Vjenské památky Turistické nviny TO Orlické hry a Pdrlick (vychází 2x rčně) vždy na nějaké aktuální téma. 6. TO Pardubick I. turistický prtál: Hlavní témata prdukty Inspirujte sepřírda památky, muzea akce výlety s dětmi turistické prgramyvlný čas turistika kl, brusle lázně a relax vda jezdectví sprtvní aktivity Ubytvání, služby II. prduktvé katalgy a tiskviny Tematická nabídka - Cyklturistika - Aktivně i relaxačně 2. Analýza 142

143 - Vdní tky a plchy - Histrie a památky - Tradice SOUHRN: hdncení prduktvé a tematické nabídky Pardubickéh kraje Pzitiva: a) Pardubický kraj z hlediska svéh přirzenéh ptenciálu může nabízet prakticky všechna hlavní témata a prdukty, které mhu tuzemské destinace nabídnut ptenciál prtflia nabídky je jeden z nejširších v ČR b) prezentvaná hlavní témata a prdukty TR i TO celkvě dpvídají jejich přirzenému ptenciálu Negativa: a) zásadním prblémem sučasné prduktvé a tematické nabídky Pardubickéh kraje je nedstatečná kvalita a struktura prduktvé infrastruktury a kvalita nabízených služeb v rámci prduktvé nabídky, která znemžňuje maximální rzvinutí a využití ptenciálu prduktů b) prduktvá nabídka není zatím stále ještě úplně efektivně bchdvána Odkazy a přílhy Detailní infrmace jsu uvedeny na turistickém infrmačním prtálu TR V. Čechy a turistických prtálech jedntlivých TO. 2. Analýza 143

144 2.7.5 Systémy kvality služeb využívané v rámci nabídky destinace Kvalita služeb se při sučasné vyrvnansti nabídky tuzemských destinací a zvyšujícím se pžadavkům návštěvníků na kvalitu začíná stávat rzhdujícím faktrem knkurenceschpnsti turistické nabídky a úspěšnsti destinací.tím jak se pstupně začíná vyrvnávat úrveň základní turistické infrastruktury tuzemských destinací, začíná se stále více stávat Systémy kvality služeb nejenm že dávají jasný a srvnatelný signál stavu nabídky a kvality služeb jeh ptenciálním návštěvníkům, ale jsu také významným mtivačním prvkem pr značnu část pskytvatelů služeb, kteří dstávají systémvý nástrj pr další zlepšvání svých služeb. Zcela zásadní význam pak mají certifikáty a systémy kvality uznávané na mezinárdní úrvni, prtže pmáhají v lepší rientaci zahraničnímu návštěvníkvi v mnhdy pr něj neznámém turistickém prstředí. Certifikáty jsu také určitu garancí, která jasně říká, jaké služby a v jaké kvalitě mají být daným zařízením návštěvníkvi pskytnuty. Celkvě je tedy mžné význam zavádění systémů kvality služeb a certifikace shrnut d jednduchéh závěru. Čím více služeb a zařízení bude d nějakéh ficiálně uznávanéh systému kvality zařazen, tím lépe, a t nejen pr něj, ale především pr celý turistický regin. Bhužel situace v Pardubickém kraji je v tmt směru velmi nepříznivá. Na území České republiky je v sučasné dbě rzvíjen pměrně velké mnžství systémů kvality a certifikace, prakticky každé dvětví turistických služeb má nějaký svůj certifikační systém. V případě Pardubickéh kraje by byl velmi dbré sustředit aktivity především na rzvj certifikace ubytvacích zařízení, zařízení v blasti gastrnmie, služeb pr cyklturisty, služeb pr venkvsku turistiku a dále pak certifikaci lyžařských středisek v případě hrských blastí Pardubickéh kraje. Zapjení subjektů Pardubickéh kraje d certifikačních systému je následující: Certifikvaná ubytvací zařízení dle AHR ČR (k ) - celkem v ČR certifikván 392 zařízení - v Pardubickém kraji certifikvána 4 zařízení 34 Certifikvané kempy (k ) - celkem v ČR certifikván 76 kempů - v Pardubickém kraji certifikván 5 kempů Czech Specials (k ) - celkem v ČR zapjen 397 zařízení - v Pardubickém kraji (TR Výchdní Čechy) zapjen 12 zařízení 35 Cyklisté vítáni ubytvání (k ) - celkem v ČR zapjen 650 ubytvacích zařízení (z th 56 kempů) - v Pardubickém kraji zapjen 34 zařízení (z th 3 kempy) Cyklisté vítáni stravvání (k ) - celkem v ČR zapjen 313 zařízení - v Pardubickém kraji zapjen 7 zařízení 36 Cyklisté vítáni turistický cíl (k ) - celkem v ČR zapjen 176 turistických cílů - v Pardubickém kraji zapjen 8 turistických cílů 37 Jedntná certifikace TIC (A.T.I.C.) (k ) - celkem v ČR certifikván 342 TIC 34 Jak v kategrii htelů (3 certifikvané htely), tak v kategrii penzinů (1 certifikvaný penzin) je Pardubický kraj pčtem svých certifikvaných zařízení až na psledním místě mezi kraji ČR. Cž je velmi nelichtivý stav. 35 Předpslední míst mezi TR ČR, splu s TR Šumava, Česklipsk a Jizerské hry a Střední Mrava a Jeseníky. 36 Nejméně ze všech krajů ČR. 37 Splu s Králvéhradeckým krajem t je 7. míst mezi kraji ČR. 2. Analýza 144

145 - v Pardubickém kraji certifikván 38 TIC 38 Certifikace lyžařských areálů (r. 2014), dle - celkem v ČR certifikván 134 lyžařských areálů - v Pardubickém kraji certifikvány 6 lyžařských areálů (z th 2 mají kategrii *****) Český systém kvality služeb - celkem v ČR certifikván 132 rganizací (r. 2014) - v Pardubickém kraji certifikván 11 rganizací SOUHRN: využití systémů kvality služeb na území Pardubickéh kraje Pzitiva: a) vytváření reginálních prjektů na pdpru místní gastrnmie b) vyské zapjení TIC d certifikací (2. míst v rámci ČR) c) vyské zapjení TIC d Českéh systému kvality služeb Negativa: a) velmi nízká míra zapjení ubytvacích zařízení d certifikačních systémů (pslední míst v ČR) b) velmi malé zapjení služeb d systému Cyklisté vítáni c) velmi nízké zapjení restaurací d různých gastrnmických prjektů a aktivit např. Czech Specials d) becně velmi nedstatečné zapjení subjektů d certifikačních systémů Odkazy a přílhy Ubytvací zařízení Název: Oficiální jedntná klasifikace ubytvacích zařízení ČR Garance: Asciace htelů a restaurací ČR, pd záštitu rganizace HOTREC Infrmace: Kempy a chatvé sady ČR Název: Kempy a chatvé sady Garance: Asciace kempů ČR Infrmace: Ubytvání v sukrmí Název: Kategrizace ubytvání v sukrmí Garance: Svaz venkvské turistiky Infrmace: TIC Název: Jedntná klasifikace turistických infrmačních center v České republice Garance: CzechTurism, A.T.I.C. ČR Infrmace: Lyžařská střediska Název: Kategrizace lyžařských středisek ČR Garance: Asciace lanvé dpravy, Situr Infrmace: ECEAT pr pdniky přispívající k trvale udržitelnému rzvji míst mezi kraji, více certifikvaných TIC má jen JMK. 2. Analýza 145

146 Název: ECEAT quality label Garance: ECEAT ČR Infrmace: Cyklturistika Název: Cyklisté vítáni Garance: Nadace partnerství Infrmace: Prázdniny na venkvě Název: Turistický prdukt Prázdniny na venkvě Garance: Svaz venkvské turistiky Infrmace: Stezky dědictví Název: Prdukt Stezky dědictví Garance: ECEAT ČR Infrmace: Czech Specials Název: Czech Specials Garance: CzechTurism Infrmace: Grand Restaurant Název: Nezávislý průvdce p nejlepších a nejzajímavějších restauracích ČR Garance: Grand Restaurant Infrmace: Český systém kvality služeb Název: Český systém kvality služeb Garance: Ministerstv pr místní rzvj ČR Infrmace: 2. Analýza 146

147 2.8 Analýza eknmickéh významu cestvníh ruchu pr regin Analýzu eknmickéh významu cestvníh ruchu se v pslední dbě zabýval něklik studií a kncepcí, které se snažily tent strukturně nejednznačný a btížně uchpitelný jev, jakým výpčet eknmickéh přínsu cestvníh ruchu je, převést d kvantitativních parametrů. Základním prblémem jakýchkliv výpčtů je ttiž fakt, že cestvní ruch není samstatným eknmickým dvětvím, ale je svázán s celu řadu klasických dvětví nárdníh hspdářství jak je dprava, služby, zemědělství, zpracvatelský průmysl atd. Prdukty všech těcht dvětví cestvní ruch využívá a sptřebvává. D eknmické analýzy je tak nutné zapčíst nejen přímé výnsy ze služeb cestvníh ruchu jak jsu ubytvání, stravvání neb příjmy ze vstupnéh d turistických cílů, ale také příjmy sekundární, jak je pdíl na veřejné dpravě, službách pr byvatelstv, sptřebě zemědělských prduktů atd. Jednu z mžnstí jak specifikvat význam cestvníh ruchu je vycházet z pptávkvé strany, kdy je sledvána struktura a výše výdajů účastníků cestvníh ruchu. Prstřednictvím Satelitníh účtu cestvníh ruchu (dále TSA) lze dnes dhadvat význam cestvníh ruchu pr jedntlivá dvětví nárdníh hspdářství. Přehled těch nejvýznamnějších přináší níže uvedená tabulka. Tabulka 81: Vliv cestvníh ruchu na vybraná dílčí dvětví nárdníh hspdářství (r. 2010) Odvětví Pdíl CR na HDP (v %) Pdíl CR na celkvé zaměstnansti (v %) Htely a pdbná zařízení 78,9 97,0 Druhé bydlení 100,0 - Restaurace a pdbná zařízení 32,7 42,0 Osbní železniční dprava 47,1 40,0 Osbní silniční dprava 30,0 30,0 Osbní ldní dprava 19,4 30,0 Osbní letecká dprava 83,2 95,0 Dplňkvé služby sbní dpravy 14,0 16,0 Prnájem zařízení pr sbní dpravu 3,5 7,3 Cestvní kanceláře a pdbná zařízení 100,0 100,0 Kulturní služby 22,5 32,2 Sprtvní a rekreační služby 5,3 8,7 Zdrj: Kncepce státní plitiky CR v České republice na bdbí , 2013 Pdle publikvaných statistik v TSA za rk 2010 činil pdíl cestvníh ruchu na HDP 2,7 % (přes 100 mld. Kč). V dluhdbém srvnání význam cestvníh ruchu na HDP klesá, přestže výknnst dvětví rste. T je dán výrazně rychlejším růstem jiných dvětví. Zatímc pdíl cestvníh ruchu na HDP pmalu klesá, pdíl investiční aktivity (ukazatel tvrby hrubéh fixníh kapitálu cestvníh ruchu v ČR) napak d rku 2009 rstl. V rce 2010 sice dšl k menšímu výkyvu z 5 % v rce 2009 na 4,4 % v rce 2010, pdbné jednleté výkyvy všem u tht ukazatele nejsu nic nebvykléh. Dcházel k nim i v minulsti a v dalším rce byl vždy zaznamenán ekvivalentní růst a návrat k půvdním hdntám. Stejný zdrj dále udává, že v České republice cestvní ruch zaměstnává více než 235 tis. sb. T je něc méně než zdravtnictví, ale více než např. zemědělství. Ve srvnání s velmi silným stavebnictvím si cestvní ruch nestjí nejhůře, generuje asi plvinu zaměstnansti tht dvětví. Právě schpnst genervat zaměstnanst je velmi zajímavu a cennu vlastnstí cestvníh ruchu. 2. Analýza 147

148 Tabulka 82: Srvnání základních makreknmických ukazatelů cestvníh ruchu s vybranými dvětvími nárdníh hspdářství (r. 2010) Zaměstnanst Pdíl na HPH Cestvní ruch Cestvní ruch 2,6% Zemědělství, lesnictví Zemědělství, lesnictví 1,7% Stavebnictví Stavebnictví 7,2% Zdravtní a sciální Zdravtní a sciální 4,2% Zdrj: Kncepce státní plitiky CR v České republice na bdbí , 2013 Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestvníh ruchu (dhady WTTC 2010), pak bjem prduktu cestvníh ruchu v ČR činí 307,3 mld. Kč (8 %) a na zaměstnansti se pdílí 9,5 % (459 tis. zaměstnaných sb). Oprti rku 1993 se ve stálých cenách hdnta prduktu cestvníh ruchu v ČR zvýšila 1,5násbně. Temp růstu prduktu cestvníh ruchu v ČR byl ve sledvaném bdbí vyšší než temp růstu zemí EU. Měřen výše uvedenými charakteristikami je význam cestvníh ruchu v ČR mírně nad průměrem EU. Mezi evrpské státy s vyšším pdílem cestvníh ruchu na HDP patří tradiční turisticky atraktivní země: Rakusk, Švýcarsk, dále pak státy při Středzemním mři Španělsk, Chrvatsk, Řeck a malé strvní státy Malta a Kypr. Význam cestvníh ruchu můžeme dále deklarvat na výši devizvých příjmů z cestvníh ruchu. V rce 2007 dsáhly histrickéh maxima a překrčily hranici 139 mld. Kč. V následujících letech mírně pklesly, hlavně v suvislsti s pklesem příjezdvéh cestvníh ruchu ze západní Evrpy. Dnes devizvé příjmy dsahují 135 mld. Kč, v celkvém hdncení lze i přes krátkdbé výkyvy knstatvat dluhdbý růst. Devizvé příjmy z cestvníh ruchu pzitivně vlivňují platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pzitivní sald devizvých příjmů z cestvníh ruchu (54,4 mld. Kč) zajišťuje kladnu bilanci služeb (pdíl devizvých příjmů z cestvníh ruchu na devizvých příjmech ze služeb činí 33,1 %) a přispívá, i když stále méně, k pzitivnímu saldu bchdní bilance (na exprtu se devizvé příjmy z cestvníh ruchu pdílejí 5,5 %). Tabulka 83: Vývj devizvých příjmů CR v ČR v letech Rk Devizvé příjmy z CR mld. Kč HDP v mld. Kč Pdíl devizvých příjmů z CR na HDP v % Pdíl devizvých příjmů z CR na devizvých příjmech ze služeb celkem v % Pdíl devizvých příjmů z CR na exprtu v % , ,8 3,5 33,1 5, , ,2 3,6 34,1 6, , ,2 3,5 36,1 7, , ,4 3,5 35,8 6, , ,6 3,8 39,9 6, , ,6 4,0 41,6 6, , ,1 3,7 40,7 6, , ,2 3,7 43,4 6, , ,1 3,7 45,8 7, , ,5 3,8 41,7 7, , ,6 4,8 43,8 9, , ,7 5,1 43,5 10, , ,0 5,1 44,7 12, , ,6 6,1 50,6 15, , ,9 6,1 50,9 16,3 2. Analýza 148

149 , ,6 6,3 49,8 18, , ,7 5,0 42,8 13,4 Zdrj: Kncepce státní plitiky CR v České republice na bdbí , 2013 Pzitivní efekty cestvníh ruchu je mžné hledat i v přínsech pr daňvé příjmy státu. Pdle studie KPMG (2012) vygenerval cestvní ruch v bdbí zisk pr neveřejné rzpčty ve výši 92 miliard krun rčně, cž představuje 6,5 % všech jejích příjmů. Největší výnsy plynu z DPH (41,2 %) a z dvdů na sciálním pjištění (27,4 %). Cestvní ruch v České republice vydělal ve sledvaném bdbí průměrně 229 miliard krun rčně, v multiplikaci pak dknce miliard Kč rčně. Zdrj: Kncepce státní plitiky CR v České republice na bdbí , 2013 C se týká sptřeby cestvníh ruchu v jedntlivých krajích, uvádíme níže výsledky studie Kalkulace přínsů pr veřejné rzpčty vyplývajících z CR realizvanéh v krajích ČR, kteru publikvala v rce 2013 splečnst KPMG ČR. Tabulka 84: Sptřeba cestvníh ruchu celkem, v krajích ČR za rk 2010 Kraj Pdíl (v %) Sptřeba CR (mil Kč) Hlavní měst Praha 33, Středčeský 5, Jihčeský 8, Plzeňský 5, Karlvarský 8, Ústecký 3, Liberecký 4, Králvéhradecký 5, Pardubický 2, Vysčina 2, Jihmravský 8, Olmucký 4, Zlínský 3, Mravskslezský 5, Celkem ČR Zdrj: Kalkulace přínsů pr veřejné rzpčty vyplývajících z CR realizvanéh v krajích ČR, KPMG, 2013 Pznámka: Celkvá sptřeba CR = návštěvníci a turisté, služební cesty a tranzit. Sptřeba CR v Pk je v prvnání s dalšími kraji ČR nejnižší. Nejméně prduktivní segment je v tmt hledu segment zahraničních jedndenních návštěvníků. Napak nejvyšší zastupení zde má dmácí turismus, který tvří ¾ sptřeby CR v kraji. Více jak plvina sptřeby tvří segment turistů s přencváním. Tabulka 85: Sptřeba cestvníh ruchu v Pardubickém kraji za rk 2010 (v mil Kč) Segment Dmácí Zahraniční Celkem Turisté Jedndenní návštěvníci Tranzitující návštěvníci Služební cesty Celkem Zdrj: Kalkulace přínsů pr veřejné rzpčty vyplývajících z CR realizvanéh v krajích ČR, KPMG, Analýza 149

150 Tabulka 86: Sptřeba cestvníh ruchu v Pardubickém kraji za rk 2010 (v %) Segment Dmácí Zahraniční Celkem Turisté Jedndenní návštěvníci Tranzitující návštěvníci Služební cesty Celkem Zdrj: Kalkulace přínsů pr veřejné rzpčty vyplývajících z CR realizvanéh v krajích ČR, KPMG, 2013 Odkazy a přílhy Dplňkvé grafy k tématu uvádíme v kapitle Přílhy (kap ). 2. Analýza 150

151 2.9 SWOT analýza Kmplexní SWOT analýza stavu cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje byla zpracvána na základě detailníh pznání pdmínek a sučasnéh stavu cestvníh ruchu na území celé destinace a jsu v ní shrnuty všechny zásadní infrmace vyhdncvané průběžně v jedntlivých analytických kapitlách. Obsahvě je SWOT analýza členěna ve vazbě na základní blasti rzvje cestvníh ruchu d následujících částí: A. Ptenciál a turistická nabídka destinace B. Turistická pptávka destinace, prfil sučasnéh návštěvníka C. Marketing a management turistickéh reginu Shrnutí silných a slabých stránek A. Ptenciál a turistická nabídka destinace Silné stránky Slabé stránky A1. Vymezení destinace, plha, dstupnst, a dpravní infrastruktura vymezení TR V. Čechy a pěti základních turistických blastí v rámci TR V. Čechy nejasné vymezení TO Orlické hry a Pdrlick výhdná plha u hranic s Plskem kvalita a struktura silniční sítě jsu jednu z nejvíce kritizvaných blastí ze strany návštěvníků destinace dbrá dstupnst destinace z Prahy nedstatečná struktura, kapacita a vybavenst záchytných parkvišť a dpčívadel, zejména pak v turisticky atraktivních a velmi navštěvvaných lkalitách výbrná dstupnst reginu železniční dpravu (reginem prcházejí významné kridry), a t i z evrpských metrplí (např. Vídeň, Bratislava,...) A2. Ptenciál destinace a atraktivita turistických cílů vyská přirzená atraktivita a kvalita přírdníh a krajinnéh prstředí některých TO (Králický Sněžník, Orlické hry, Chrudimsk-Hlineck,..) výbrné pdmínky pr rzvj všech typů CR, které mhu tuzemské destinace nabídnut ptenciál pr revitalizaci neb budvání nvých atraktivit (technické památky, muzea, tematické a zábavní parky,...) zajímavé technické a unikátní vjenské památky bhatá (avšak zatím velmi mál využívaná) histrie tradic a řemesel, atraktivní histrické událsti využitelné jak turistický prdukt velmi špatná dpravní (časvá) dstupnst zejména příhraničních hrských části reginu a mnha turistických cílů a lkalit jde velmi výrazný limit mezující ptřebný rzvj CR v těcht blastech velmi dbrý přirzený ptenciál destinace je zatím becně nedstatečně rzvinut absence vysce navštěvvaných turistických cílů chybí větší mnžství turisty blíbených zámků a dalších pamětihdnstí a celkvě tematická nabídka různrdých turistických cílů a atraktivit, jak jsu např. tematické parky, je velmi malá jen mál přádaných akcí má výrazný pr-turistický efekt pmalu se rzvíjející dříve velmi ppulární střediska pr letní rekreaci (přehrady, jezera, rybníky) 2. Analýza 151

152 tradiční chv kní a nabídka jezdectví A3. Turistická infrastruktura a služby tradice kvalitních ubytvacích rekreačních zařízení v blastech letní a zimní rekreace pměrně dbrá je průměrná dba pbytu (3,8 dne), cž je 7. míst mezi kraji ČR a průměrný v republikvém srvnání je průměrný pčet přencvání (2,8 dne) ubytvaných návštěvníků (6. míst mezi kraji) jak jeden z mála krajů zaznamenává Pardubický kraj rstucí pčet návštěvníků ubytvaných v HUZ prbíhající revitalizace starších ubytvacích zařízení a tradičních rekreačních středisek dstatek stravvacích zařízení zejména v turisticky atraktivních lkalitách v psledních letech se prjevuje specializace některých restauračních zařízení z hlediska gastrnmické nabídky lázně jak významný zaměstnavatel běžnéh i vysce kvalifikvanéh persnálu v blasti velmi dbrý přirzený ptenciál TO Pardubickéh kraje pr rzvj lyžařských a snwbardvých areálů a celkvě velmi dbrý ptenciál pr rzvj zimní dvlené a zimních sprtů existence něklika mderních a knkurenceschpných lyžařských areálů nabízejících kmplexní služby pr nárčnu klientelu výbrný ptenciál nejen hrských blastí, ale i pdhůří a vrchvin Pardubickéh kraje pr běžecké lyžvání a budvání běžeckých areálů velmi dbrý ptenciál pr rzvj kngresů a firemní turistiky ve vysce atraktivním prstředí hrských a pdhrských blastí Pardubickéh kraje dbrá pzice Pardubickéh kraje v pčtu přádání kngresů a akcí vytvření a fungvání East Bhemia Cnventin Bureau existence zajímavých vdních tků využívaných pr vdácku turistiku zásadním prblém ubytvacích zařízení Pardubickéh kraje je jejich velmi nízké čisté využití lůžek (21,3 %) a pkjů (25,2 %) HUZ, navíc tt nízké využití je u nejnižšíh pčtu HUZ v rámci krajů ČR výkny HUZ (pčet ubytvaných) na území Pardubickéh kraje jsu také nejnižší v rámci všech krajů ČR ( hstů) v rce 2013, také celkvý pčet přencvání ( ) v rce 2013 je nejnižší ze všech krajů ČR mál ubytvacích kapacit nabízejících kmplexní služby pr pbyty a firemní turistiku (wellness, kngresvé služby, služby pr cyklturisty,...) ne příliš dbré hdncení celkvé kvality ubytvacích služeb ze strany návštěvníků reginu velmi nízké zapjení ubytvacích a stravvacích zařízení d nárdních certifikačních systémů nedstatečná specializace stravvacích zařízení na místní speciality existence puze 1 lázeňskéh místa Lázně Bhdaneč špatná časvá dstupnst mnha lyžařských areálů, zejména pr návštěvníky ze vzdálenějších zdrjvých blastí ČR mnhé tradiční lyžařské areály ještě nepršly ptřebnu revitalizací a jsu dnes jen velmi mál knkurenceschpné kvalita služeb pr lyžaře je hdncena pd celrepublikvým průměrem stále ještě nedstatečná nabídka kvalitní kngresvé infrastruktury v rámci sučasných ubytvacích zařízení velmi špatná dpravní a časvá dstupnst kngresvých zařízení v dlehlých částech kraje v reginu becně chybí rzvinutá infrastruktura pr zážitkvu turistiku, sprtvní aktivity, adrenalin, zábavu atd. 2. Analýza 152

153 becně dbrý ptenciál pr rzvj turistiky u letních pbytů u vdy dluhletá tradice jezdeckých areálů a chvu kní v Pardubickém kraji tradice knání největšíh a nejprestižnějšíh závdu kní u nás mnžství a prstrvé rzlžení TIC v rámci TR je velmi dbré a pkrývá prakticky všechna významná turistická střediska pdpra činnsti TIC v rámci prjektu Pardubickéh kraje na aktualizace dat prtálu vyská spkjenst návštěvníků TIC s jejich úrvní pskytvání infrmací a služeb kvalitní a velmi hustá síť turistických stezek pr pěší turistiku (KČT) v celé destinaci výbrný ptenciál destinace pr další rzvj prduktu pěší turistika a cyklturistika by měla být jedním ze zásadních prduktů destinace atraktivní krajina většiny TO pr rzvj cyklturistiky garantvaná finanční pdpra údržby značení cykltras ze strany Pardubickéh kraje existující nabídka speciálních tras např. pr vzíčkáře absence větší nabídky tematických a zábavních parků špatná infrastruktura a nabídka služeb v některých dříve tradičních rekreačních blastech dvlené u vdy malé zapjení jezdeckých areálů d celkvé turistické nabídky turistických blastí význam TIC jak hlavníh zdrje infrmací pr plánvání návštěvy destinace nástupem internetu a marketingvých kampaní pstupně klesá TIC mají ještě rezervy v bchdních dvednstech, aktivnější nabídce a prdeji služeb a prduktů prduktvé balíčky mhu prdávat ze zákna puze TIC s kncesí cestvní kanceláře, a tu je pr většinu TIC velmi slžité získat vandalismus způsbující ničení značení naučných stezek místně chybí kvalitní dprvdná infrastruktura pr cykldpravu (dpčívadla, stjany, půjčvny, infrmační tabule, služby,...) chybí mžnst bezpečnéh ulžení kl v případě pěších NS prblémy se zajištěním dluhdbé a trvalé údržby cykltras a cyklznačení klizní místa cykldpravy se silniční dpravu neb pěšími turisty B. Turistická pptávka destinace, prfil sučasnéh návštěvníka Silné stránky B.1. Dmácí turisté (návštěvníci) Slabé stránky velké % návštěvníků přijíždí d Pk na kle celkvě velmi nízký pčet návštěvníků reginu ve vztahu k statním TR v rámci ČR vyský pdíl užití hrmadné dpravy (autbus, vlak) při dpravě d a p reginu velký pdíl jedndenních pbytů bez ubytvání a návštěvníků, kteří přijíždějí ze vzdálensti d 50 km lajalita návštěvníků k TR je velmi vyská zimní návštěvníci TR pcházejí nejčastěji přím z TR V. Čechy celkvě se zvyšuje d rku 2011 celkvý pčet návštěvníků v HUZ dchází k pstupnému nárůstu průměrné denní útraty návštěvníků TR, téměř plvina turistů utratí více než 500 Kč denně. nejčastějšími důvdy návštěvy reginu jsu relaxace a pznání, za pznáním d reginu ale jezdí každým rkem méně lidí a napak nízký průměrný pčet přencvání převaha jedndenních výletů bez ubytvání vyský pdíl turistů ubytvaných v sukrmí (příbuzní, vlastní chaty a chalupy,...), ne v HUZ 2. Analýza 153

154 relaxace se stává stále častějším důvdem návštěvy B.2 Zahraniční turisté (návštěvníci) průměrná délka návštěvy turistů Pardubickéh kraje činila 5,7 dne. V prvnání se všemi zahraničními návštěvníky, je mírně nadprůměrná velký ptenciál hraničních TO pr získání návštěvníků z Plska pčtem zahraničních návštěvníků je Pardubický kraj druhým nejméně navštěvvaným krajem (p kraji Vysčina). V letech navštívil Pardubický kraj 973 tis. zahraničních návštěvníků. v ukazateli celkvých výdajů zahraničních návštěvníků patří Pardubickému kraji rvněž předpslední míst. V letech utratili zahraniční návštěvníci Pardubickéh kraje 5,3 mld. Kč. Průměrný výdaj zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje činil Kč na sbu a den v mezikrajském prvnání je spkjenst zahraničních návštěvníků Pardubickéh kraje druhá nejnižší (p Olmuckém kraji). C. Management a marketing destinace Silné stránky C.1. Managament destinace celkvá rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je budvána kmplexně a systémvě TR Výchdní Čechy má vlastní reginální OCR Destinační splečnst Výchdní Čechy OCR na úrvni TO se snaží aktivně budvat svji člensku základnu, cž jim pskytuje d buducna dbrý základ pr zajištění ptřebné rganizační a finanční stability (především ve vazbě na čekávané zásadní snížení rzpčtvých příjmů z dtací a pdpůrných peračních prgramů) právní frmy OCR (DSVČ, DSOHP, KS) dpvídají jejich sučasným ptřebám a rzsahu činnsti, OCR Českmravské pmezí (DSO) by byl vhdné transfrmvat neb rzšířit na některu širší platfrmu OCR. C.2. Marketing destinace destinační marketing je realizván dluhdbě na základě zásadních kncepčních a strategických dkumentů Pardubickéh kraje a ve vazbě na nárdní Slabé stránky 2 TO nemají vybudvánu vlastní OCR TO Orlické hry a Pdrlick je agenturu CzechTurism vymezena na území dvu krajů (Pardubický, Králvéhradecký), cž nekrespnduje s vymezením turistických reginů, které jsu vymezeny puze v hranicích příslušných krajů. nedstatečná diverzifikace a nízká dluhdbá garance stabilních příjmů prakticky všech OCR na území Pardubickéh kraje, příliš velká závislst OCR na rzpčtu kraje, případně grantech a dtacích chybí kvalitní a relevantní statistická a marketingvá data za jedntlivé TO i za celý TR V. Čechy perativní marketing je prváděn v mnhem menším rzsahu než vyžaduje rychle se měnící situace na trhu CR 2. Analýza 154

155 marketingvé aktivity jsu pužívány prakticky všechny běžné prpagační aktivity a prstředky nabídka prezentvaných marketingvých témat a prduktů v zásadě dpvídá sučasnému ptenciálu TR V. Čechy a jeh TO sučasná pravidla realizace marketingvých kampaní s využitím dtací EU prakticky neumžňují tvrbu prduktů s nabídku knkrétních služeb, jak t vyžaduje turistický trh aktuálně nejslabší stránku marketingvých aktivit je i přes velké pkrky aktivní a efektivní zajištění pdpry a prdeje a vlastní prdej turistických služeb, prduktů a prduktvých balíčků v rámci systému destinačníh řízení (jen velmi mál je zatím rzvinuta bchdní slžka destinačníh marketingu) výzkum a průzkum trhu není k dispzici v ptřebné kvalitě a rzsahu, chybí kvalitní, relevantní a aktuální statistická data a marketingvé výzkumy nedstatečně je zatím rzvinut kperativní marketing 2. Analýza 155

156 2.9.2 SWOT analýza detailní ppis A. Ptenciál a turistická nabídka destinace A.1. Vymezení destinace, plha, dstupnst a dpravní infrastruktura Silné stránky Slabé stránky vymezení TR V. Čechy dříve nejedntné vymezení TR V. Čechy (dříve včetně části KH kraje, nyní puze v hranicích Pardubickéh kraje) vymezení pěti základních turistických blastí v rámci TR V. Čechy nejasné vymezení TO Orlické hry a Pdrlick dstatečná hustta silniční sítě uvnitř reginu kvalita a struktura silniční sítě jsu jednu z nejvíce kritizvaných blastí ze strany návštěvníků destinace výhdná plha u hranic s Plskem velmi špatná dpravní (časvá) dstupnst zejména příhraničních hrských části reginu a mnha turistických cílů a lkalit jde velmi výrazný limit mezující ptřebný rzvj CR v těcht blastech dbrá dstupnst destinace z Prahy becně špatná kvalita silnic nižší třídy výbrná dstupnst reginu železniční dpravu (reginem prcházejí významné kridry), a t i z evrpských metrplí (např. Vídeň, Bratislava,...) nedstatečná struktura, kapacita a vybavenst záchytných parkvišť a dpčívadel, zejména pak v turisticky atraktivních a velmi navštěvvaných lkalitách existence mezinárdníh letiště (Pardubice) nedstatečné napjení záchytných parkvišť na systém hrmadné dpravy dbrý ptenciál pr cyklisticku dpravu a další druhy bezmtrvé dpravy existence lanvé dpravy a její využití nejen pr lyžvání a zimní sprty Příležitsti mžnst budvání přirzené turistické destinace TR V. Čechy a významných TO další psílení významu hrmadné dpravy při příjezdu d destinace a následně v rámci dpravy p destinaci další rzvj bezmtrvé a především pak cyklistické dpravy na celém území TR V. špatná infrmační funkce parkvišť a dpčívadel (infrmační mapy, naváděcí systémy,...) nedstatečná prvázanst železniční dpravy a cykldpravy (půjčvny kl, cyklvlaky,...) místy špatná kvalita pvrchů cykltras a cyklstezek klizní místa cykldpravy se silniční dpravu neb pěšími turisty nedstatky v systému značení chybí kvalitní dprvdná infrastruktura pr cykldpravu (dpčívadla, půjčvny, služby,...) prblémy se zajištěním dluhdbé a trvalé údržby cykltras a cyklznačení Ohržení další prhlubvání všech prblémů plynucích z rzdílnéh vymezení TR absence kvalitních a relevantních statistických dat a průzkumů vztahujících se některým TO Pardubickéh kraje přetrvávající nespkjenst s kvalitu silniční sítě a dprvdné dpravní infrastruktury (parkviště, 2. Analýza 156

157 Čechy další psílení cykldpravy jak jednh z hlavních způsbů dpravy d reginu dpčívadla,...) a tím snižující se bliba destinace další snižvání knkurenceschpnsti reginu neřešením zásadníh prblému s velmi špatnu dstupnstí části reginu snižvání knkurenceschpnsti reginu v blasti cykldpravy (cyklturistiky) pstupná devastace již vytvřených cykltras a realizvanéh značení A.2 Ptenciál destinace a atraktivita turistických cílů Silné stránky vyská přirzená atraktivita a kvalita přírdníh a krajinnéh prstředí některých TO (Králický Sněžník, Orlické hry, Chrudimsk-Hlineck,..) existence něklika CHKO a mnha přírdních zajímavstí mnžství velmi atraktivních přírdních lkalit a atraktivit (chráněná území, gelgické a gemrflgické útvary,...) krajina vhdná pr různé typy cestvníh ruchu výbrné pdmínky pr rzvj všech typů CR, které mhu tuzemské destinace nabídnut vyská variabilita ptenciálu jedntlivých TO na území Pk Slabé stránky snad jediným chybějícím ptenciálem vinařská turistika velmi dbrý přirzený ptenciál destinace je zatím becně nedstatečně rzvinut nižší přirzená atraktivita některých částí reginu zatím jen velmi mál využitý ptenciál venkvské krajiny pr venkvsku turistiku a agrturistiku značné rezervy ve využití prduktu cyklturistiky absence vysce navštěvvaných turistických cílů existence lázní chybí větší mnžství turisty blíbených zámků a dalších pamětihdnstí a celkvě tematická nabídka různrdých turistických cílů a atraktivit, jak jsu např. tematické parky, je velmi malá pestrst turistických cílů (hrady, zámky,...) některé turistické cíle (např. muzea) nemají atraktivní např. multimediální expzice a díky tmu je jejich návštěvnst nižší ve srvnání s statními reginy ČR existence památky UNESCO pmalu se rzvíjející dříve velmi ppulární střediska pr letní rekreaci velké mnžství památkvě chráněných bjektů, památkvých rezervací a zón a památek lidvé architektury ptenciál pr revitalizaci neb budvání nvých atraktivit (technické památky, muzea, tematické a zábavní parky,...) zajímavé technické a unikátní vjenské památky bhaté tradice a histrické událsti nejsu dstatečně využívány jak prdukt nedstatek atraktivit zaměřených na vlný čas, zábavu a zážitky špatný stav mnha památek a pamětihdnstí využitelných pr CR atraktivní putní místa a akce s tím spjené jen mál přádaných akcí má výrazný pr-turistický efekt bhatá (avšak zatím velmi mál využívaná) 2. Analýza 157

158 histrie tradic a řemesel, atraktivní histrické událsti využitelné jak turistický prdukt, existence významných histrických sbnstí přádání zajímavých kulturních, splečenských a sprtvních akcí a akcí ve vazbě na reginální prdukty tradice kvalitních pěších tras, naučných stezek,... tradice gastrnmických specialit (pardubický perník,...) mnh zajímavých histrických sbnstí ve vztahu k reginu zajímavé vdní tky pr rzvj vdácké turistiky tradiční vdní plchy tradiční chv kní a nabídka jezdectví Příležitsti destinace má ptenciál nabízet velmi širku škálu frem cestvníh ruchu, témat a prduktů celkvá pestrst a zajímavst krajiny je vhdná pr rzvj prakticky všech turisty prefervaných aktivit včetně pěší turistiky a cyklturistiky, lyžvání,... becně má TR V. Čechy díky svému ptenciálu mžnst vytvářet prdukty v těcht blastech: - pznávací turistika (přírdní zajímavsti, památky, muzea, histrie,...) - pěší turistika - cyklturistika - sprt, adrenalinvé aktivity, aktivní dvlená - letní dvlená, dvlená u vdy, vdní sprty - zimní dvlená, lyžvání, aktivity na sněhu - letní dvlená na hrách - městská turistika - venkvská turistika a agrturistika - rybaření - kngresvá a firemní turistika - zážitkvé prdukty, tematické prduktvé stezky (pivní stezka,...) - reginální gastrnmie - lázeňství, wellness, relaxace - histrické událsti, sbnsti kraje - splečenské, kulturní, sprtvní a jiné akce a s nimi spjené prdukty - zábava a nákupy Ohržení stagnace letní turistické sezny, další snížení knkurenceschpnsti dvlené u vdy snižující se knkurenceschpnst zimních středisek absence kvalitní nabídky (prduktu) dvlené u vdy a vdácké turistiky destinace má velký ptenciál v tradičních pkračující kncentrace (diferenciace) turistů 2. Analýza 158

159 prduktech vázaných na velmi vysku přírdní a krajinnu atraktivitu hrských a pdhrských blastí a blastí klem vdních nádrží - jak je pěší turistika, cyklturistika, aktivní dvlená, zimní dvlená, venkvská turistika a agrturistika, zážitkvé prdukty a incentiva, zdravtní a wellness pbyty, pbyty u vdy mžnst dále psílit prdukty vázané na TOP přírdní atraktivity reginu mžnst dále výrazně psílit prdukty vázané na lázně a zdrje léčivých vd ptenciál v přádání tradičních i nvých frem kulturních, splečenských a sprtvních akcí a prduktů z hlediska cílvých skupin má TR V. Čechy ptenciál nabízet své prdukty prakticky všem cílvým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrjvých zemí, především těch příhraničních (Plsk) a středevrpských využití značky UNESCO pr prezentaci turistické nabídky zejména v zahraničí zejména d něklika atraktivních turistických blastí a cílů a d přírdně zajímavých lkalit (chráněná území, naučné stezky, blíbené pěší trasy,...) dále se snižující knkurenceschpnst zimní dvlené a lyžvání, případně dalších typů CR nevyužití brvskéh ptenciálu TR V. Čechy a nerzvinutí všech ptenciálně silných prduktů snižující se knkurenceschpnst a další úbytek návštěvníků TR A.3. Turistická infrastruktura a služby Silné stránky Ubytvání pstupně se zlepšující kvalita ubytvacích zařízení dbrý kvalita služeb v tradičních centrech CR a ve městech tradice kvalitních ubytvacích rekreačních zařízení v blastech letní a zimní rekreace pstupně prbíhá zkvalitňvání nabídky ubytvacích zařízení pměrně dbrá je průměrná dba pbytu (3,8 dne), cž je 7. míst mezi kraji ČR a průměrný v republikvém srvnání je průměrný pčet přencvání (2,8 dne) ubytvaných návštěvníků (6. míst mezi kraji) Slabé stránky výkny HUZ (pčet ubytvaných) na území Pardubickéh kraje jsu také nejnižší v rámci všech krajů ČR ( hstů) v rce 2013, také celkvý pčet přencvání ( ) v rce 2013 je nejnižší ze všech krajů ČR zásadním prblém ubytvacích zařízení Pardubickéh kraje je jejich velmi nízké čisté využití lůžek (21,3 %) a pkjů (25,2 %) HUZ, navíc tt nízké využití je u nejnižšíh pčtu HUZ v rámci krajů ČR nevyhvující struktura a kvalita ubytvacích kapacit především mim tradiční turistická střediska mál ubytvacích kapacit nabízejících kmplexní služby pr pbyty a firemní turistiku (wellness, kngresvé služby, služby pr cyklturisty,...) výrazný pkles ubytvaných hstů z tradičních zdrjvých zemí - Německ a Nizzemsk, v rce 2013 prti rku 2008 jak jeden z mála krajů zaznamenává velké mnžství ubytvacích zařízení v tradičních 2. Analýza 159

160 Pardubický kraj rstucí pčet návštěvníků ubytvaných v HUZ zapjení ubytvacích zařízení d certifikačních systémů (AHR ČR,...) pstupné rzvíjení dprvdných služeb (wellness, kngresy, cyklturisté,..) v rámci nabídky služeb ubytvacích zařízení prbíhající revitalizace starších ubytvacích zařízení a tradičních rekreačních středisek zapjení ubytvacích zařízení d reginálních prduktů, marketingvých aktivit lkalitách TR, která stále ještě nepršla ptřebnu revitalizací ne příliš dbré hdncení celkvé kvality ubytvacích služeb ze strany návštěvníků reginu nevyhvující struktura a kvalita ubytvacích kapacit především na venkvě velmi nízká míra zapjení ubytvacích zařízení d certifikačních systémů (pslední míst mezi kraji ČR) nízké zapjení ubytvacích kapacit d n-line rezervačních systémů absence systémvé pdpry ubytvacím zařízením, která jsu ficiálně certifikvána velmi nízký pčet kempů vyšší kategrie a kempů certifikvaných velmi nízké zapjení ubytvacích zařízení d systému Cyklisté vítáni nedstatečné zapjení ubytvacích kapacit d tvrby a nabídky reginálních prduktů Stravvání dstatek stravvacích zařízení zejména v turisticky atraktivních lkalitách v psledních letech se prjevuje specializace některých restauračních zařízení z hlediska gastrnmické nabídky dbrá nabídka sítě rychléh bčerstvení ve většině center cestvníh ruchu kvalita stravvacích služeb na území Pardubickéh kraje se dle průzkumů pstupně zlepšuje značné rzdíly v kvalitě stravvacích služeb nedstatečná specializace stravvacích zařízení na místní speciality nedstatečná kapacita zařízení v zimním bdbí v zimních střediscích malá nabídka pr návštěvníky pžadující zdravu neb specificku kuchyni rzvíjející se systém Cyklisté vítáni prakticky nulvé zapjení restaurací d systému Cyklisté vítáni (pslední míst mezi kraji) zapjení ( i když nízké) restaurací d různých gastrnmických prjektů a aktivit, např. Czech Specials zapjení turistických blastí d prjektu Reginální prdukt tradice gastrnmických specialit (např. pardubické perník) Lázně a wellness existence alespň 1 lázeňskéh místa Lázně Bhdaneč ptenciál pr další budvání lázní, přírdní pdmínky umžňují vznik více lázeňských prvzů velmi nízké zapjení restaurací d prjektu Czech Specials, puze 12 zařízení zapjených d prjektu Czech Specials nestabilní síť stravvacích zařízení, malá tradice na území kraje jsu aktuálně prvzvány puze 1 lázně kmplexní služby wellness nabízí jen velmi mál sučasných ubytvacích kapacit 2. Analýza 160

161 nejvyšší průměrná dálka pbytu v rámci všech lázní na území ČR lázně jak významný zaměstnavatel běžnéh i vysce kvalifikvanéh persnálu v blasti nejasná perspektiva budvání nvých lázní na území Pardubickéh kraje Lyžařské a snwbardvé areály, lyžařské běžecké trasy velmi dbrý přirzený ptenciál TO Pardubickéh kraje pr rzvj lyžařských a snwbardvých areálů a celkvě velmi dbrý ptenciál pr rzvj zimní dvlené a zimních sprtů existence něklika mderních a knkurenceschpných lyžařských areálů nabízejících kmplexní služby pr nárčnu klientelu špatná časvá dstupnst mnha lyžařských areálů, zejména pr návštěvníky ze vzdálenějších zdrjvých blastí ČR destinace má jen velmi mál knkurenceschpných mderních lyžařských areálů z phledu ČR tradice mnha lyžařských areálů na území Pk mnhé tradiční lyžařské areály ještě nepršly ptřebnu revitalizací a jsu dnes jen velmi mál knkurenceschpné výbrný ptenciál nejen hrských blastí, ale i pdhůří a vrchvin Pardubickéh kraje pr běžecké lyžvání a budvání běžeckých areálů krmě Orlických hr a Králickéh Sněžníku mají také blasti Pdrlicka a Českmravské vrchviny dbrý ptenciál nabídnut zajímavé běžecké lyžařské trasy v rámci zimní turistiky lyžařské a běžecké areály jsu rzmístěny prakticky p celém území Pardubickéh kraje lyžařské lkality ještě nenabízejí kmplexní služby pr vyžití turistů, kteří nechtějí jen lyžvat, ale také relaxvat, využívat zážitkvé aktivity, kulturní nabídku atd. převážná většina středisek není vůbec kategrizvána kvalita služeb pr lyžaře je hdncena pd celrepublikvým průměrem lyžařské areály mim hlavní hrská území mají spíše lkální význam a nedá se čekávat jejich výrazný rzvj nedřešené dluhdbé financvání údržby lyžařských běžeckých tras Kngresvá a knferenční centra velmi dbrý ptenciál pr rzvj kngresů a firemní turistiky ve vysce atraktivním prstředí hrských a pdhrských blastí Pardubickéh kraje ptenciálně širká nabídka kngresvých kapacit v tradičních rekreačních zařízeních i nvých ubytvacích kapacitách dbře se rzvíjející spjení nabídky kngresvých služeb a htelvých kapacit širká nabídka kngresvých kapacit p celém území Pardubickéh kraje velmi dbrá časvá dstupnst velké části stále ještě nedstatečná nabídka kvalitní kngresvé infrastruktury v rámci sučasných ubytvacích zařízení velmi špatná dpravní a časvá dstupnst kngresvých zařízení v dlehlých částech kraje chybí větší zapjení kngresvých akcí d celkvéh reginálníh prduktu 2. Analýza 161

162 Pardubickéh kraje z Prahy pzitivní nárůst akcí v prvnání s rkem 2009 dbrá pzice Pardubickéh kraje v pčtu přádání kngresů a akcí vytvření a fungvání East Bhemia Cnventin Bureau Prduktvá a dplňkvá turistická infrastruktura prduktvá a dplňkvá infrastruktura se v pslední dbě velmi rychle rzvíjí, zejména pak v centrech CR, letních a hlavně zimních areálech, a hjně navštěvvaných lkalitách existence zajímavých vdních tků využívaných pr vdácku turistiku rzšiřující se služby pr vdácku turistiku pdél vdních tků tradiční vdní plchy a rekreační blasti využívané p desetiletí pr dvlenu u vdy becně dbrý ptenciál pr rzvj turistiky u letních pbytů u vdy dluhletá tradice jezdeckých areálů a chvu kní v Pardubickém kraji velmi pzitivní image jezdectví a jezdecké turistiky tradice knání největšíh a nejprestižnějšíh závdu kní u nás rzšiřující se služby pr jezdectví a hippturistiku becně vyský ptenciál pr rzvj jezdeckých areálů a jezdecké turistiky becně prakticky na území celéh Pardubickéh kraje v reginu becně chybí rzvinutá infrastruktura pr zážitkvu turistiku, sprtvní aktivity, adrenalin, zábavu atd. absence širší nabídky infrastruktury a aktivit pr rdiny s dětmi absence širší nabídky aktivit pr mladé a aktivní lidi absence větší nabídky tematických a zábavních parků velká závislst sjízdnsti řek na vdních stavech řek (splavnst puze něklik týdnů případně měsíců v rce) stále ještě nedstatečná infrastruktura pr vdácku turistiku špatná kvalita vdy v některých tradičních vdních plchách špatná infrastruktura a nabídka služeb v některých dříve tradičních rekreačních blastech dvlené u vdy pzitivní image a dbrá značka jezdectví a chvu kní v Pardubickém kraji není ještě 100% využívána pr psílení celkvéh image TR V. Čechy malé zapjení jezdeckých areálů d celkvé turistické nabídky turistických blastí stále ještě nevyužitý ptenciál v celkvé nabídce jezdecké turistiky malá tevřenst jezdecké turistiky pr běžné návštěvníky destinace Turistická infrmační centra mnžství a prstrvé rzlžení TIC v rámci TR je velmi dbré a pkrývá prakticky všechna významná turistická střediska velké mnžství certifikvaných TIC na území Pk rizik nižší kvality služeb necertifikvaných TIC význam TIC jak hlavníh zdrje infrmací pr plánvání návštěvy destinace nástupem internetu a marketingvých kampaní pstupně klesá 2. Analýza 162

163 většinu kvalitní persnální bsazení TIC TIC mají ještě rezervy v bchdních dvednstech, aktivnější nabídce a prdeji služeb a prduktů vyská spkjenst návštěvníků TIC s jejich úrvní pskytvání infrmací a služeb velmi dbrá splupráce většiny TIC s Pardubickým krajem a jedntlivými TO stabilita financvání a prvzu TIC díky stabilitě jejich zřizvatelů (bce, sdružení bcí,...) pdpra činnsti TIC v rámci prjektu Pardubickéh kraje na aktualizace dat prtálu pstupně se rzvíjející vlastní bchdní činnst TIC (prdej suvenýrů, map, bržur, služeb...) zavedení jedntné klasifikace TIC ČR kmunikace s destinačními managementy, zejména ta perativní v rámci knkrétní nabídky služeb a prduktů pr ptenciální zájemce, ještě není dstatečně rzvinuta chybí přímá vazba TIC OCR TIC zatím jen velmi mál plní funkci zprstředkvatele nabídky služeb a prduktů prduktvé balíčky mhu prdávat ze zákna puze TIC s kncesí cestvní kanceláře, a tu je pr většinu TIC velmi slžité získat rzvíjející se splupráce při tvrbě turistických prduktů Turistické trasy a stezky (pěší trasy, cykltrasy a cyklstezky, naučné stezky, hiptrasy,...) kvalitní a velmi hustá síť turistických stezek pr pěší turistiku (KČT) v celé destinaci TR dispnuje velkým pčtem naučných stezek absence kvalitnější dprvdné infrastruktury na pěších trasách (např. dpčívadla, mapy,...) absence většíh mnžství dplňkvých tematických pěších tras stálá bliba NS mezi návštěvníky vandalismus způsbující ničení značení naučných stezek dstatek témat pr budvání dalších NS ve všech TO Pardubickéh kraje mžnst prpjení infrmací prezentvaných fyzicky na NS s mderními technlgiemi (aplikace v chytrých telefnech atd.) výbrný ptenciál destinace pr další rzvj prduktu pěší turistika a cyklturistika by měla být jedním ze zásadních prduktů destinace ptenciál pr vyznavače terénních sjezdů, adrenalinvých aktivit na kle atd. becně dbrý ptenciál pr rzvj cyklistické dpravy a cyklturistiky na celém území Pardubickéh kraje atraktivní krajina většiny TO pr rzvj cyklturistiky chybí mžnst bezpečnéh ulžení kl v případě pěších NS absence větší nabídky tematických naučných stezek (mim nejvíce atraktivní lkality) vandalismus způsbující ničení značení pěších tras a dprvdné infrastruktury místně chybí kvalitní dprvdná infrastruktura pr cykldpravu (dpčívadla, stjany, půjčvny, infrmační tabule, služby,...) prblémy se zajištěním dluhdbé a trvalé údržby cykltras a cyklznačení Pardubickým krajem vede puze jedna trasa EurVel aktuální nabídka všech typů nárčnsti v sučasné dbě neexistuje značená reginální 2. Analýza 163

164 cykltras značení tras a jejich údržbu má v celém kraji na starsti 1 pvěřená rganizace (KČT) vyský pdíl pužití kla jak dpravy návštěvníků d reginu garantvaná finanční pdpra údržby značení cykltras ze strany Pardubickéh kraje pstupně se rzvíjející systém cykltras na celém území reginu kružní cykltrasa, která by prpjvala zajímavé turistické cíle Pardubickéh kraje nízké využité některých dříve vybudvaných cykltras místy špatná kvalita pvrchů cykltras a cyklstezek místy nedstatky v systému značení klizní místa cykldpravy se silniční dpravu neb pěšími turisty dbrá nabídka a tradice hipptras nedstatečné mnžství atraktivních prduktů cestvníh ruchu tvřených speciálně pr blast cyklturistiky a terénní cyklistiky existující nabídka speciálních tras např. pr vzíčkáře stále ještě malá nabídka speciálních stezek např. pr vzíčkáře Příležitsti Ubytvání slvení nvých cílvých skupin vyžadujících vyšší kvalitu ubytvání (pkud se pdaří kvalitu ubytvání pstupně zvyšvat) zvýšení ptřebné knkurenceschpnsti reginu a celkvé návštěvnsti reginu Ohržení pkračující růst nespkjensti turistů s kvalitu ubytvacích služeb pkračující absence nárčné klientely vyžadující vysku kvalitu ubytvacích služeb a nabídku dprvdných služeb a prduktů Stravvání vznik nvých restaurací s nabídku místní gastrnmie slvení nvých cílvých skupin Lázně a wellness vznik nvých lázeňských míst a lázeňských zařízení slvení nvých cílvých skupin vyhledávajících lázeňské služby, wellness a relaxaci Lyžařské a snwbardvé areály, lyžařské běžecké trasy TO Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník jak významný lyžařský regin s kvalitní nabídku lyžařských a snwbardvých areálů a s nabídku kvalitních lyžařských stp a areálů Unikátní kmplexní nabídka všech druhů běžeckých tras prakticky na celém území Pk rstucí disprprce mezi nabídku ubytvacích kapacit v turisticky atraktivních lkalitách a v statních částech reginu stagnace kvality stravvacích služeb, další zvýšení nespkjensti návštěvníků se stravvacími službami prpad návštěvníků lázní snižující se průměrná délka pbytu v lázních snižvání knkurenceschpnsti lázní prti jiným lázeňským reginům pkračující úpadek mnha lyžařských areálů, další snižvání knkurenceschpnsti reginu v blasti zimní dvlené prblémy se zajištěním úpravy běžeckých lyžařských tras, výrazné snížení kvality tht 2. Analýza 164

165 Kngresvá a knferenční centra výrazné zvýšení vytížensti sučasných ubytvacích kapacit, prdlužení délky pbytu využití kngresvé a firemní turistiky jak významnéh marketingvéh nástrje destinace využití zalženéh Cnventin Bureau pr další rzvj prduktu, mžnst čerpání finanční a marketingvé pdpry z nárdních zdrjů Prduktvá a dplňkvá turistická infrastruktura zvýšení zájmu nvé prdukty a služby, zvýšení návštěvnsti TR V. Čechy zlepšení image a spkjensti návštěvníků s pbytem v reginu prdlužení dby pbytu a zvýšení pakvání návštěvy destinace Turistická infrmační centra rstucí spkjenst návštěvníků destinace s pskytváním infrmací a služeb zkvalitnění celkvé nabídky reginálních prduktů destinace zvýšení bchdní činnsti TIC prduktu kncentrace kngresvých akcí puze d něklika kngresvých zařízení a lkalit stagnace a úpadek sučasných kngresvých kapacit stagnace návštěvnsti u významných cílvých skupin (rdiny s dětmi, mladí a aktivní lidé,...) snižující se atraktivita destinace, snížení knkurenceschpnsti díky absenci sprtvních, tematických neb zábavních parků rizik nižší kvality služeb u necertifikvaných TIC Turistické trasy a stezky (pěší trasy, cykltrasy a cyklstezky, naučné stezky, hiptrasy,...) další psílení významu pěší turistiky a cyklturistiky destinace nabídka nvých prduktů využívajících nvě budvané trasy a stezky (hiptrasy, in-line trasy,...) celkvé zvýšení knkurenceschpnsti TR budváním nvých tematických tras a stezek pstupná degradace pěších tras a cykltras díky nedstatečné údržbě uzavírání některých úseků pěších tras a cykltras veducích přes sukrmé pzemky snižvání knkurenceschpnsti TR vzhledem k prblémům s nedknčeným systémem cykltras a nedstatky v dplňkvé infrastruktuře na cykltrasách B. Turistická pptávka destinace, prfil sučasnéh návštěvníka B.1. Dmácí turisté (návštěvníci) Silné stránky Slabé stránky velké % návštěvníků přijíždí d Pk na kle celkvě velmi nízký pčet návštěvníků reginu ve vztahu k statním TR v rámci ČR vyský pdíl užití hrmadné dpravy (autbus, vlak) při dpravě d a p reginu schpnst přilákat návštěvníky ze všech zdrjvých blastí ČR díky rzmanité nabídce, ptenciálu a dbré cenvé úrvni velký pdíl jedndenních pbytů bez ubytvání a návštěvníků, kteří přijíždějí ze vzdálensti d 50 km zimní návštěvníci TR pcházejí nejčastěji přím z TR V. Čechy stále vyská ppularita destinace mezi nízký průměrný pčet přencvání 2. Analýza 165

166 dmácími návštěvníky výbrný image Orlických hr, Vysčiny, Králickéh Sněžníku,... lajalita návštěvníků k TR je velmi vyská stále nízká průměrná útrata návštěvníků významná část sučasných návštěvníků hdlá navštívit destinaci i v buducnu, hlavním impulsem pr návštěvu TR je předchzí dbrá zkušenst dšl k nárůstu pakvaných návštěv (téměř 2/3 zde byly již více než třikrát) a více návštěvníků (56 %) se také v hrizntu půl rku plánuje d reginu pět vrátit. Tři čtvrtiny návštěvníků dávají reginu přednst v suvislsti s výletem či pbytem. celkvě se zvyšuje d rku 2011 celkvý pčet návštěvníků v HUZ pzitivní trend ve zvyšvání čistéh využití lůžek u dmácích návštěvníků celkvá spkjenst s návštěvu TR zůstává vyská (99 %), přičemž ale mírně ubyl velmi spkjených návštěvníků (nyní 57 %) rste zájem cyklturistiku, turistiku a sprt během psledních let se pstupně zvyšuje pdíl návštěvníků stravujících se v restauracích; prti lňsku se však snížil pdíl těch, kteří restaurace využívají téměř vždy dchází k pstupnému nárůstu průměrné denní útraty návštěvníků TR, téměř plvina turistů utratí více než 500 Kč denně pzitivně je vnímána sučasná úrveň cen turistických služeb v destinaci nejčastějšími důvdy návštěvy reginu jsu relaxace a pznání, za pznáním d reginu ale jezdí každým rkem méně lidí a napak relaxace se stává stále častějším důvdem návštěvy vyský pdíl turistů ubytvaných v sukrmí (příbuzní, vlastní chaty a chalupy,...), ne v HUZ velmi nízké hrubé využití lůžek v bdbí zimní mimsezny (mim zimní střediska) převaha jedndenních výletů bez ubytvání Příležitsti slvení a získání nvých cílvých skupin v rámci DCR vytvření významné skupiny lajálních a pravidelných návštěvníků reginu celkvé psílení knkurenceschpnsti destinace slvení bnitnějšíh návštěvníka zvýšení pčtu návštěvníků zvýšení vytížensti ubytvacích kapacit Ohržení pkračující dliv návštěvníků z větších vzdálenstí zhršvání eknmické výnsnsti cestvníh ruchu v TR (ubytvání, stravvání, služby,...) pstupné snižvání lajality a ztráta věrných návštěvníků 2. Analýza 166

167 B.2 Zahraniční turisté (návštěvníci) Silné stránky průměrná délka návštěvy turistů Pardubickéh kraje činila 5,7 dne. V prvnání se všemi zahraničními návštěvníky, je mírně nadprůměrná rzvíjející se splupráce při tvrbě nadreginálních a přeshraničních turistických prduktů, které mhu slvit zahraničníh návštěvníka velký ptenciál hraničních TO pr získání návštěvníků z Plska Slabé stránky pčtem zahraničních návštěvníků je Pardubický kraj druhým nejméně navštěvvaným krajem (p kraji Vysčina). V letech navštívil Pardubický kraj 973 tis. zahraničních návštěvníků. více než třetina návštěvníků Pardubickéh kraje přijela pracvně t je nejvíce ze všech krajů. Pardubický kraj patří splečně s krajem Olmuckým a Vysčinu d skupiny krajů s pdprůměrným pčtem zahraničních návštěvníků a jejich výdajů diky plze krajů zde chybí velmi silná skupina jedndenních nakupujících návštěvníků, kteří cestuji výhradně d phraničí v ukazateli celkvých výdajů zahraničních návštěvníků patří Pardubickému kraji rvněž předpslední míst. V letech utratili zahraniční návštěvníci Pardubickéh kraje 5,3 mld. Kč. Průměrný výdaj zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje činil Kč na sbu a den úbytek zahraničních návštěvníků z Německa a Nizzemí v mezikrajském prvnání je spkjenst zahraničních návštěvníků Pardubickéh kraje druhá nejnižší (p Olmuckém kraji). Příležitsti připravit nvu atraktivní nabídku zejména prgramů a slvit nvé zdrjvé země Ohržení další pkles návštěvnsti a prpad na pslední příčky návštěvnsti v rámci ČR C. Management a marketing destinace C.1. Managament destinace Silné stránky celkvá rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je budvána kmplexně a systémvě na základě kncepce definvané v rámci prjektu Partnerství pr rzvj cestvníh ruchu návrh funkční rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje, jehž zadavatelem byl v rce 2007 Slabé stránky TO Orlické hry a Pdrlick je agenturu CzechTurism vymezena na území dvu krajů (Pardubický, Králvéhradecký), cž nekrespnduje s vymezením turistických reginů, které jsu vymezeny puze v hranicích příslušných krajů a TO Orlické hry a Pdrlick tím vlastně dělí na 2 části část nacházející se v TR Výchdní Čechy a část nacházející se v TR Králvéhradeck) destinační řízení respektuje ficiálně 2 TO nemají vybudvánu vlastní OCR 2. Analýza 167

168 vymezený turistický regin Výchdní Čechy TR Výchdní Čechy má vlastní reginální OCR Destinační splečnst Výchdní Čechy Pardubický kraj (TR V. Čechy) je ficiálně rzčleněn na 5 turistických blastí: Pardubick, Orlické hry a Pdrlick (větší část tét TO je sučástí Králvéhradeckéh kraje), Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník a Českmravské pmezí. destinační řízení Pardubickéh kraje je na reginální úrvni zalžen na předem dhdnuté dělbě aktivit mezi jedntlivé rganizace (Pardubický kraj, Krajský úřad Pardubickéh kraje, Destinační splečnst Výchdní Čechy) tři z pěti TO mají své vlastní a pměrně stabilní OCR TO Orlické hry a Pdrlick i když se nachází na území dvu krajů a tedy i dvu TR je řízena jednu OCR DSOHP, tím je zaručena jedntnst prezentace značky TO a jedntnst marketingvých i bchdních aktivit destinace v celém systému krajskéh destinačníh řízení sehrávají výraznu strategicku rli také krajem zřízené pradní výbry a pracvní skupiny (např. Výbr pr sprt, vlnčasvé aktivity a cestvní ruch Zastupitelstva Pk, Pradní sbr pr cestvní ruch, grantvá kmise,...) d systému destinačníh řízení je aktivně zapjen velké mnžství prfesních rganizací, sdružení, mikrreginů, MAS, bcí, rgánů státní správy, prvzvatelů turistických cílů, aktivit a služeb a dalších aktérů cestvníh ruchu OCR na úrvni TO se snaží aktivně budvat svji člensku základnu, cž jim pskytuje d buducna dbrý základ pr zajištění ptřebné rganizační a finanční stability (především ve vazbě na čekávané zásadní snížení rzpčtvých příjmů z dtací a pdpůrných peračních prgramů) většina OCR se již dnes začínají připravvat bchdní aktivity (prdej služeb a prduktů, prvzvání rezervačních systémů,...) jedntlivých OCR jsu stále ještě nedstatečné vyská míra vázansti managementu na dtace neb realizaci prjektů nedstatečná diverzifikace a nízká dluhdbá garance stabilních příjmů prakticky všech OCR na území Pardubickéh kraje, příliš velká závislst OCR na rzpčtu kraje, případně grantech a dtacích absence garantvané finanční pdpry systému destinačníh řízení Pardubickéh kraje ze strany nárdní pdpry (absence zákna cestvním ruchu na úrvni státu) nedstatečné plšné zapjení jedntlivých turistických služeb d splečných aktivit TR chybí zajištění standardních bchdních aktivit zaměřených na nabídku a prdej služeb a prduktů (samstatná bchdní rganizace, kncese CK,...) chybí kvalitní a relevantní statistická a marketingvá data za jedntlivé TO i za celý TR V. Čechy 2. Analýza 168

169 na čekávané změny ve financvání prvzních a zejména pak marketingvých aktivit, ke kterým djde z důvdu zásadníh mezení rzpčtvých příjmů z dnes velmi širce využívaných grantů a pdpůrných peračních prgramů viditelné úspěchy a cenění některých OCR za dsavadní marketingvé aktivity svých destinací právní frmy OCR (DSVČ, DSOHP, KS) dpvídají jejich sučasným ptřebám a rzsahu činnsti, OCR Českmravské pmezí (DSO) by byl vhdné transfrmvat neb rzšířit na některu širší platfrmu OCR. celkvý dbře se rzvíjející sytém splupráce v hrizntálním i vertikálním směru existence East Bhemia Cnventin Bureau Příležitsti další rzvj a finální vybudvání celéh systému destinačníh řízení na území Pardubickéh kraje kvalitní zajištění všech ptřebných úklů a aktivit v rámci destinace Ohržení celkvé snížení příjmů mezení činnsti OCR, mezení realizace marketingvých aktivit,... úpadek sdružení CR OCR nebudu mci zajišťvat důležité bchdní aktivity snížení efektivity některých marketingvých aktivit knkurence a tříštění aktivit ze strany jiných destinačních managementů půsbících na území Pk C.2. Marketing destinace destinační marketing je celkvě nastavěn systémvě, je zalžen na dbrém základě, který se dá dále rzvíjet destinační marketing je realizván dluhdbě na základě zásadních kncepčních a strategických dkumentů Pardubickéh kraje a ve vazbě na nárdní marketingvé aktivity jsu pužívány prakticky všechny běžné prpagační aktivity a prstředky zvyšuje se důraz na tvrbu a nabídku tematické a prduktvé nabídky destinace perativní marketing je prváděn v mnhem menším rzsahu než vyžaduje rychle se měnící situace na trhu CR destinační management nemá dstatek perativních finančních prstředků na zajištění perativníh marketingu časvání marketingvých kampaní je (byl) velmi vlivňván (většinu negativně) pravidly a harmngramy dtačních prgramů, zejména pak pravidly ROP sučasná pravidla realizace marketingvých kampaní s využitím dtací EU prakticky neumžňují tvrbu prduktů s nabídku knkrétních služeb, jak t vyžaduje turistický trh 2. Analýza 169

170 nabídka prezentvaných marketingvých témat a prduktů v zásadě dpvídá sučasnému ptenciálu TR V. Čechy a jeh TO destinace využívá mderní prpagační nástrje (internet, mbilní aplikace, infrmační systémy, sciální sítě,...) průběžně jsu využívány dtační a pdpůrné prgramy pr realizaci marketingvých kampaní a aktivit existence prduktů nabízených zprstředkvateli služeb splupráce s CA, CK destinace využívá jak jedna z mála v ČR mderní a efektivní systémy nabídky a prdeje služeb a prduktů (např. rezervační systém ubytvání, pptávkvý systém zážitkvých balíčků) destinace má k dispzici internetvý rezervační systém ubytvání dluhdbě je rzvíjena splupráce s statními reginy a destinacemi při přípravě a nabídce splečných kperativních prduktů Příležitsti efektivní využívání všech marketingvých nástrjů lepší slvení a zacílení služeb a prduktů zvýšení prdeje prduktů prstřednictvím zprstředkvatelů služeb slvení nvých cílvých skupin a zdrjvých trhů aktuálně nejslabší stránku marketingvých aktivit je i přes velké pkrky aktivní a efektivní zajištění pdpry a prdeje a vlastní prdej turistických služeb, prduktů a prduktvých balíčků v rámci systému destinačníh řízení (jen velmi mál je zatím rzvinuta bchdní slžka destinačníh marketingu) nedstatečně je zatím rzvinut kperativní marketing správa a sdílení některých marketingvých a prdejních nástrjů není zcela efektivní výzkum a průzkum trhu není k dispzici v ptřebné kvalitě a rzsahu, chybí kvalitní, relevantní a aktuální statistická data a marketingvé výzkumy d rezervačních systémů je zatím zapjen jen velmi mál subjektů (ubytvacích zařízení), jen velmi mál se zatím realizuje sbní prdej prduktů ze strany destinace není dstatečně rzvinuta bchdní slžka destinačníh marketingu (zprstředkvání a prdej služeb a prduktů) celý systém destinačníh marketingu je příliš závislý na financvání z dtačních zdrjů síťvání služeb, aktivit a prduktů je na nedstatečné úrvni Ohržení výrazná redukce marketingvých aktivit nemžnst reagvat marketingvými prstředky na aktuální pžadavky trhu a krátkdbé výkyvy špatné cílení marketingvých aktivit díky nerelevantním statistickým datům efektivnější využívání grantů celkvé snížení efektivity marketingvých kampaní, které může vést k prpadu reginu v jeh celkvé návštěvnsti slvení trhu nvými atraktivními prdukty a mderními marketingvými prstředky zvýšení prdeje služeb a prduktů efektivnějším využíváním infrmačních a rezervačních systémů a technlgií 2. Analýza 170

171 3. VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE OBLASTI CR NA ÚZEMÍ PK 3.1 Výchdiska pr frmulaci vize a strategických cílů Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je zpracvávána v rámci prjektu Zlepšení kvality řízení a tvrba zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, registrační čísl prjektu: CZ. 1.04/4.1.01/C Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem v Operačním prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst a krajským rzpčtem. Cílem prjektu je psílení institucinální kapacity a efektivnsti výknu územní veřejné správy v půsbnsti Pardubickéh kraje a Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje. Prjekt reaguje na ptřeby Pardubickéh kraje v blasti výknu veřejné správy a veřejných služeb. Hlavním cílem návrhvé (strategické) části v návaznsti na zpracvanu analyticku část Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je určit a definvat strategicku vizi a cíle destinace, rzvjvé pririty a patření včetně aktivit veducích k pžadvanému rzvji cestvníh ruchu Pardubickéh kraje (Turistickéh reginu Výchdní Čechy) ve sledvaném pětiletém hrizntu. Výchdiskem pr stanvení cílů a pririt jsu výsledky zpracvané analytické části strategie, která byla sestavena z dat a údajů z mnha veřejně přístupných zdrjů (ČSÚ, CzechTurism, MMR ad.) a údajů ddaných zadavatelem a expertním týmem. Sestavením SWOT analýzy dšl k definvání slabých a silných stránek destinace, příležitstí a hrzeb. Důležitým aspektem zpracvávané strategie je návaznst na strategické a prgramvé dkumenty. Na krajské úrvni je t aktualizvaný Prgram rzvje Pardubickéh kraje, který je zpracván pr bdbí Návrh rzvjvých pririt Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje respektuje strategické dkumenty na celstátní úrvni Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu (MMR) a Marketingvá kncepce ČR na bdbí (CzechTurism). Efektivní nastavení rganizační struktury řízení destinace včetně jejíh financvání limituje neexistence legislativy v blasti cestvníh ruchu. Příprava a tvrba zákna je rky inicivána aktéry cestvníh ruchu z celé České republiky, včetně Pardubickéh kraje a Destinační splečnsti Výchdní Čechy (prstřednictvím jejíh členství v Asciaci rganizací cestvníh ruchu a Asciaci turistických reginů). V sučasné dbě je tvrba zákna dlžena a buducí legislativní nastavení je nejasné. Pr stanvení strategické vize a klíčvých rzvjvých pririt Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje byla využita následující základní výchdiska: a) hlavní silné a slabé stránky destinace b) návaznst na důležité strategické a prgramvé dkumenty c) vyhdncení nárdních i světvých trendů cestvníh ruchu d) vyhdncení pžadavků a námětů dbrné veřejnsti destinace Detailní ppis výše uvedených výchdisek je pdrbně ppsán v rámci analytické části Strategie. Náměty a pžadavky dbrné veřejnsti byly diskutvány na jednáních expertní a pracvních skupin prjektu. 3. Vize a strategické cíle 171

172 3.2 Vize a strategické cíle Strategická vize představuje lgické vyústění analytické části, je ppisem ideálníh stavu destinace v daném časvém hrizntu. Ukazuje směr vývje destinace d rku Dá se říci, že je zastřešujícím rámcem celéh strategickéh dkumentu. Naplnění vize je dluhdbým prcesem, becně frmulvaným, bez větších pžadavků na měřitelnst. Zárveň musí vize akceptvat nejen sučasné mžnsti destinace, její nabídku a pstavení na trhu cestvníh ruchu v nárdním i mezinárdním měřítku, ale i mderní trendy cestvníh ruchu ve sledvaném bdbí. VIZE Pardubický kraj je atraktivní, dmácími i zahraničními turisty hjně navštěvvaná destinace, která se dynamicky rzvíjí, reflektuje aktuální pptávku trhu cestvníh ruchu, využívá své plhy, rzmanitsti krajiny a pestrsti kvalitně pskytvaných služeb. Pr kmunikaci se svým návštěvníkem pužívá značku Výchdní Čechy. MOTTO Výchdní Čechy blíž, než si myslíte STRATEGICKÉ CÍLE definují hlavní kruhy, které budu v dané destinaci a příslušném časvém bdbí nejvíce akcentvány, jsu knkretizací vize. Vize bude transfrmvána d kvalitativních i kvantitativních charakteristik. Celkvé zvýšení návštěvnsti kraje, prdlužení délky pbytů a zvýšení pčtu pakvání návštěv destinace s cílem zvýšení příjmů z cestvníh ruchu Zvýšení pčtu přencvání v ubytvacích zařízeních v Pardubickém kraji Optimalizace systému fungvání rganizační struktury řízení destinace Psilvání image turistickéh reginu jak atraktivní turistické destinace v tuzemsku i v zahraničí a rzšíření nabídky kvalitních prduktů a prgramů pr segmentvané cílvé skupiny návštěvníků Zvýšení kvality infrastruktury a služeb v cestvním ruchu Následnst jedntlivých krků naplňujících strategicku vizi Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je definvána následvně: Vize Rzvjvá pririta Opatření Aktivita 3. Vize a strategické cíle 172

173 CHARAKTERISTIKA BUDOUCÍHO NÁVŠTĚVNÍKA Klíčvým cílem strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je zvýšení návštěvnsti, prdlužení pbytů a s tím suvisející zvýšení příjmů z cestvníh ruchu v reginu. Pardubický kraj patří dluhdbě k nejméně navštěvvaným krajům v ČR, s nízkým pčtem přencvání. Krmě zkvalitňvání nabídky služeb a infrastruktury je tht cíle mžné dsáhnut i vhdnými marketingvými aktivitami. Z důvdu vyšší efektivity marketingu je třeba sustředit se na vybrané cílvé skupiny návštěvníků a realizvat diferencvaný marketing. Marketingvý mix, včetně účinné a viditelné marketingvé kmunikace, bude reagvat na chvání, ptřeby a pžadavky buducíh návštěvníka z definvaných priritních cílvých skupin. Prefervanu skupinu jsu rdiny s dětmi, které přijíždějí především z jiných krajů ČR neb jsu t rezidenti Pardubickéh kraje. Narůstá pčet aktivních senirů se zájmem cestvání a tím se z nich jedna z nejvýznamnějších cílvých skupin TR Výchdní Čechy. Ze zahraničních trhů jsu t turisté především z Plska, Slvenska, Německa a Ruska, hlavně rganizvané skupiny. Charakteristika buducíh návštěvníka dle gegrafické a scidemgrafické segmentace schéma Zpracvání: KrÚ Pk Dle gegrafické segmentace : Rezident Pardubickéh kraje - většinu nevyužívá ubytvání, navštěvuje jedndenní akce, památky a turistické cíle, využívá sprtvní zařízení (cyklturistika, lyžvání, lanvé parky atp.), čerpá služby stravvacích zařízení a služeb v rámci navštívených akcí a turistických cílů (např. dprvdné služby), využívá služeb turistických infrmačních center, dpravuje se vlastním vzem, na kle neb veřejnu dpravu Návštěvník z jinéh kraje ČR (blasti susedních krajů a velkých městských aglmerací) pkud využívá ubytvání v kraji, tak puze krátkdbě 1-3 dny, využívá i levnějších ubytvacích kapacit tipu penzin, sukrmí, využívá víkendvé pbyty, preferuje pbyty v přírdě s mžnstí relaxace a dalšíh vyžití či prgramu, navštěvuje akce a turistické atraktivity, využívá sprtvní zařízení (cyklturistika, lyžvání, lanvé parky atp.), účastní se knferenčních a krprátních akcí, čerpá lázeňsku péči, d reginu přijíždí většinu vlastním vzem neb veřejnu dpravu Turista ze zahraničních trhů (priritně Plsk, Slvensk, Německ, Rusk) využívá ubytvání v kvalitních ubytvacích kapacitách na 2 a více ncí, preferuje ubytvací kapacity vyšších kategrií s mžnstí dalšíh vyžití a relaxace (balíčky služeb), seznamuje se s tradiční reginální 3. Vize a strategické cíle 173

174 gastrnmií, pžaduje nabídku zážitkvých, pznávacích či kulturních prgramů, d reginu přijíždí vlastním vzem či rganizvanu dpravu Dle scidemgrafické segmentace: Rdiny s dětmi cestují převážně individuálně i ve větších skupinách (více rdin dhrmady), vlastním vzem neb veřejnu dpravu, přijíždí zejména v bdbí šklních prázdnin, svátků neb víkendů za aktivní a pznávací dvlenu, vyhledávají kmplexní služby ubytvání, stravvání, wellness, sprtvní vyžití, animační prgramy pr děti, babysitting, specifické stravvání pr děti, zážitky Seniři - (vzhledem ke stárnutí ppulace a zkvalitňující se lékařské péči zaujímá stále větší pdíl na trhu) vyznačuje se nezávislstí, časvu flexibilitu, dstatečnými finančními prstředky, s preferencí cestvat rganizvaně neb ve skupinkách (s přáteli, širší rdinu, v rámci klubů neb zájmvých uskupení), čast využívající wellness a zdravnu či léčebnu péči Mezi další významné cílvé skupiny pdle scidemgrafické segmentace patří: Mladí a bezdětní - cestují nerganizvaně, v párech či skupinách, vlastním vzem neb veřejnu dpravu, služby si vyhledávají a zajišťují většinu přes internet, preferují zážitky, aktivní trávení vlnéh času, sprt, kulturu, nční živt, využívají všechny kategrie ubytvání, jsu samstatní a flexibilní Prázdné hnízd aktivní, stále mladí, cestují většinu v párech neb s přáteli, nerganizvaně, pžadvané služby vyhledávají a rezervují na internetu, čast dají na dpručení, využívají kmplexní služby, důraz na relaxaci wellness, lázeňské služby, využívají balíčky služeb, vyhledávají zážitkvu turistiku a aktivní trávení vlnéh času (sprt, kultura, pznávání), zájem většinu témat a nabídek Organizvané skupiny - děti, mládež, zájmvé skupiny, seniři, kngresvá a krprátní turistika (MICE segment), využívají, všechny kategrie ubytvání d kempů až p čtyřhvězdičkvé htely i mim sezónu, mají specifické pžadavky na služby např. šklicí prstry, sprtvní areály, wellness, prezentační technika atd. 3. Vize a strategické cíle 174

175 4. NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ V OBLASTI CR NA ÚZEMÍ PK 4.1 Návrh pririt a patření Na základě analytické a návrhvé části Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje jsu pr bdbí stanveny tři hlavní pririty: Rzvjvá pririta 1: Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu - rzvj základní a dplňkvé turistické infrastruktury a služeb Rzvjvá pririta 2: Efektivní prpagace a prezentace reginu, tvrba marketingvých témat a prduktů, budvání značky Rzvjvá pririta 3: Organizace a rzvj efektivníh systému řízení cestvníh ruchu destinace, destinační management, rzvj lidských zdrjů Pr každu rzvjvu priritu jsu navržena patření veducí k dsažení strategických cílů Pardubickéh kraje v kntextu turistické destinace Turistickéh reginu Výchdní Čechy. Sučástí jedntlivých patření jsu: ppis výchzíh stavu včetně návrhu rámce řešení cíle patření aktivity naplňující patření nsitel, který je dpvědný za buducí realizaci, případně krdinaci splupracující subjekty, které se pdílí na realizaci patření zpravdaj, který infrmuje dbr rzvje KrÚ Pk plnění aktivity v rámci mnitringu naplňvání Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje K dsažení spkjensti zákazníků a zvýšení návštěvnsti kraje, prdlužení pbytů neb mtivaci k pakvání návštěvy, je naprst nezbytné dispnvat v kraji dpvídající základní a dplňkvu turisticku infrastrukturu, která musí být efektivně prezentvána pužitím mderních marketingvých nástrjů. Pžadavky návštěvníků (turistů) se v psledních letech mění, klient vyžaduje krmě kvalitní infrastruktury i nadstavbu v pdbě zážitku, akce, příběhu. Cestvní ruch je multibrvá blast, kde je naprst nezbytná kmunikace, krdinace a splupráce mezi zúčastněnými subjekty v blasti pskytvání služeb, destinačníh managementu, samsprávy, kultury, dpravy atd. 4. Návrh pririt a patření 175

176 NÁVRH OPATŘENÍ Rzvjvá pririta 1: Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu - rzvj základní a dplňkvé turistické infrastruktury a služeb Opatření 1.1: Budvání a zkvalitnění dpravní infrastruktury včetně zlepšení dstupnsti periferních blastí kraje Opatření 1.2: Budvání, rzvj a zkvalitnění turistické infrastruktury Opatření 1.3: Budvání, rzvj a zkvalitnění turistických cílů (atraktivit) ve vazbě na ptenciál destinace a zvýšení knkurenceschpnsti těcht turistických cílů v rámci České republiky Opatření 1.4: Zvýšení kvality služeb cestvníh ruchu Rzvjvá pririta 2: Efektivní prpagace a prezentace reginu, tvrba marketingvých témat a prduktů, budvání značky Opatření 2.1: Budvání a pužití značky pr Česku republiky a zahraničí, psílení pzitivní image kraje Opatření 2.2: Práce s marketingvými tématy turistickéh reginu Výchdní Čechy a sestavení jejich marketingvéh mixu Opatření 2.3 Práce s marketingvými tématy jedntlivých turistických blastí Pk a sestavení jejich marketingvéh mixu Opatření 2.4: Tvrba prduktů cestvníh ruchu (zejména bchdvatelných) a rzšíření segmentvaných turistických nabídek reginu (dle cílvých skupin, TO, témat ) a zajištění jejich nabídky a prdeje Opatření 2.5: Rzšíření a mdernizace kmplexníh i segmentvanéh infrmačníh systému turistickéh reginu Opatření 2.6: Stabilizace marketingvých kampaní/efektivní perativní a kperační marketing Rzvjvá pririta 3: Organizace a rzvj efektivníh systému řízení cestvníh ruchu destinace, destinační management, rzvj lidských zdrjů Opatření 3.1: Rzvj a pdpra efektivní a udržitelné rganizační struktury systému destinačníh řízení cestvníh ruchu v reginu Opatření 3.2: Pdpra rzvje a zvýšení kvality lidských zdrjů Opatření 3.3: Prhlubení splupráce, kmunikace a krdinace mezi subjekty cestvníh ruchu Opatření 3.4: Tvrba a řízení efektivních mtivačních návštěvních systémů reginu a jejich udržitelný rzvj, pdpra certifikačních systémů Opatření 3.5: Prvádění mnitringu, marketingvých výzkumů, sběru dat a zpětných vazeb Číselné přadí aktivit uvedených u jedntlivých patření neurčuje jejich priritu. 6. Shrnutí návrhvé části 176

177 Schéma rzvjvých pririt a patření Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje Shrnutí návrhvé části 177

178 4.2 Specifikace jedntlivých pririt a patření Rzvjvá pririta 1. Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu rzvj základní a dplňkvé turistické infrastruktury a služeb Opatření 1.1: Budvání a zkvalitnění dpravní infrastruktury včetně zlepšení dstupnsti periferních blastí kraje (vazba na SWOT A.1.) Výchzí stav: Pk zaujímá výhdnu plhu v centrální části ČR, s dbru djezdvu vzdálenstí d Prahy a sučasně dispnuje splečnu hranicí s Plskem. Limitujícím faktrem pr rzvj CR je velmi špatná dpravní (časvá) dstupnst zejména příhraničních hrských části kraje a některých turistických cílů a lkalit. Pardubickým krajem prcházejí mdernizvané železniční kridry: V Pardubicích funguje mezinárdní letiště s civilním a vjenským prvzem. V blasti Pardubice je na Labi realizvána vdní rekreační plavba. Nabídka cykltras a cyklstezek pr cyklisty je jednu z výrazných knkurenčních výhd destinace, zejména ve vztahu k dmácímu návštěvníkvi. Prblémem je celkvá nedknčenst systému cyklstezek a jejich návaznst na cykltrasy na území kraje jak celku, stejně tak jak návaznst jedntlivých cyklstezek. Kvalita a struktura silniční sítě jsu jednu z nejvíce kritizvaných blastí ze strany návštěvníků destinace. Klíčvu ptřebu kraje je vybudvání R35 jak hlavní dpravní sy kraje ve směru západ výchd a R43 vytvářející napjení na jižní Mravu. Nízku kvalitu mají i některé místní kmunikace. Nedstatečná je rvněž struktura, kapacita a vybavenst záchytných parkvišť a dpčívadel, zejména pak v turisticky atraktivních a velmi navštěvvaných lkalitách. Pdrbnější specifikace je uvedena v části Analýza, kap Dpravní infrastruktura s vlivem na rzvj cestvníh ruchu v Pk. Cíle patření: Prsazvání dbudvání a mdernizace rychlstních kmunikací, a místních kmunikací Dbudvání parkvišť a dpčívadel u atraktivit cestvníh ruchu Zlepšení návaznsti hrmadné dpravy v rámci destinace silnic I. a II. tříd Využití mezinárdníh letiště Pardubice pr přepravu návštěvníků d destinace Pk Vytvření pdmínek pr větší zapjení vdní dpravy d nabídky cestvníh ruchu destinace Aktivity: Optimalizace systému cykltras a cyklistické infrastruktury, pdpra budvání mezinárdních cykltras prcházejících Pk 1. Výstavba a mdernizace klíčvých silnic všech tříd, železniční a ldní dpravy Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: SFDI, MD ČR, ŘSD, Pk, bce 6. Shrnutí návrhvé části 178

179 Zpravdaj: Pk dbr dpravy 2. Budvání a mdernizace dpravy v klidu (dpčívadla, parkviště) v místech významných turistických cílů a dle další ptřeby 3. Pdpra a rzšíření integrvanéh dpravníh systému v destinaci pr účely cestvníh ruchu (železniční a autbusvá dprava včetně specifické dpravy, tj. skibusy, cyklbusy a cyklvlaky) 4. Zapjení mezinárdníh letiště Pardubice d incmingu cestvníh ruchu 5. Pdpra a dbudvání funkčníh systému cykltras a cyklistické infrastruktury, pdpra budvání mezinárdních cykltras prcházejících Pk Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, sukrmé subjekty, Zpravdaj: Pk dbr dpravy Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, sukrmé subjekty, ČD Zpravdaj: Pk dbr dpravy Nsitel: EBA a.s., Splupracující subjekt: Pk, statutární měst Pardubice Zpravdaj: EBA a.s. Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: nadace Partnerství, Asciace cyklměst Pk, bce, sukrmé subjekty, DSO, SFDI, KČT Zpravdaj: Pk dbr rzvje Opatření 1.2: Budvání, rzvj a zkvalitnění turistické infrastruktury (vazba na SWOT A3) Výchzí stav: Hlavní kncentrace hrmadných ubytvacích zařízení je v blastech tradiční městské a pznávací turistiky ale i v dalších lkalitách nabízejících letní a zimní pbytvu dvlenu. Prblémem destinace je nízké využití lůžek a pkjů a nevyhvující struktura ubytvacích kapacit zejména pr venkvsku turistiku a nedstatečná specializace stravvacích zařízení na místní speciality. Zapjení ubytvacích a stravvacích zařízení d nárdních certifikačních systémů je na nízké úrvni. Pardubický kraj nabízí jedn lázeňské míst (Lázně Bhdaneč) s celrepublikvým významem v blasti léčby phybvéh aparátu. Pardubický kraj dispnuje něklika mderními a knkurenceschpnými lyžařskými areály. Řada tradičních areálů nebyla dsud mdernizvána. Prblematicku se jeví také dpravní (časvá) dstupnst některých z těcht areálů. Nabídka kvalitní kngresvé infrastruktury v rámci sučasných ubytvacích zařízení Pk je celkvě nedstatečná, stávající kngresvá zařízení s kapacitu nad 100 míst jsu v dlehlých částech kraje se špatnu dpravní a časvu dstupnstí. Prduktvá infrastruktura (například tematické a zábavní parky, půjčvny, sprtviště, zážitkvé areály, areály letní dvlené u vdy apd.) je stále ještě v Pk velmi mál rzvinutá, jedná se jeden z nejméně rzvinutých segmentů turistické infrastruktury. 6. Shrnutí návrhvé části 179

180 Pardubický kraj má výbrný ptenciál pr pěší turistiku a cyklturistiku. Klíčvé je především zajištění údržby a bnvy značení, jeh údržba a budvání dplňkvé infrastruktury (dpčívadla, mapy,...), a zajištění průchdnsti turistických tras a stezek. Pdrbnější specifikace je uvedena v části Analýza, kap Turistická infrastruktura a služby. Cíle patření: Rzvj infrastruktury suvisící s rzvjem cestvníh ruchu a zvyšvání uživatelskéh kmfrtu návštěvníka území Zvýšení kvality ubytvacích zařízení na celém území Pk střediska a blasti perspektivní pr venkvsku turistiku s důrazem na turistická Zvýšení výknů a čistéh využití lůžek ubytvacích zařízení Zkvalitnění a rzšíření pskytvaných služeb gastrnmických prvzů Rzvj dplňkvých služeb a kperativních prduktů lázní Udržení sučasné kvality turistických tras a stezek Aktivity: 1. Mdernizace/revitalizace ubytvacích a stravvacích zařízení služících pr cestvní ruch (rekreace, vdní, kngresvá a venkvská a další turistika) včetně kempů a jejich budvání primárně v blastech s nedstatkem kapacit a nízku kvalitu zařízení Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 2. Rzvj lázeňství a dprvdných služeb a aktivit pr lázeňské hsty Nsitel: Léčebné lázně Bhdaneč a.s. Splupracující subjekt: DSO Zpravdaj: Léčebné lázně Bhdaneč a.s. 3. Budvání a revitalizace lyžařských a snwbardvých areálů jak multifunkčních kmplexních center aktivit a turistiky Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 4. Budvání a revitalizace běžeckých lyžařských areálů, pdpra údržby lyžařských stp Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 6. Shrnutí návrhvé části 180

181 5. Rzvj statní prduktvé infrastruktury ve vazbě na priritní turistické prdukty destinace Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 6. Rzvj kmplexníh systému cykltras a cyklstezek, včetně pdpry budvání služeb pr cyklturisty (cyklpůjčvny, dpčívadla, sciální zařízení, infrmační systémy) Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, KČT, Nadace Partnerství, SFDI, Lesy ČR, České dráhy, Zpravdaj: OOCR 7. Udržení kvality sučasnéh systému značení tras KČT (pěší, cykl a jezdeckých) Nsitel: KČT Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 8. Rzvj základní a dplňkvé infrastruktury pr pěší turistiku Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR 9. Budvání a rzvj naučných stezek (přírdní, kulturní, histrické,...) a statních tras (in-line, pr handicapvané,...) Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: bce, MAS, Pk, OOCR, DSO Zpravdaj: OOCR Opatření 1.3: Budvání, rzvj a zkvalitnění turistických cílů (atraktivit) ve vazbě na ptenciál destinace a zvýšení knkurenceschpnsti těcht turistických cílů v rámci České republiky (vazba na SWOT A.2. a A.3.) Výchzí stav: Destinace má pměrně mál turistických cílů s vysku návštěvnstí. Celkvá návštěvnst turistických cílů je spíše nízká v prvnání s statními reginy. Pardubický kraj nemá žádnu dminantní památku s návštěvnstí vyšší než návštěvníků. Bhaté tradice a histrické událsti nejsu zatím dstatečně využívány jak prdukt. Ptenciál pr rzvj témat a prduktů je v kraji velmi širký - prdukty je mžné ptenciálně vytvářet a rzvíjet v rámci mnha témat. Z hlediska cílvých skupin má turistický regin ptenciál nabízet své prdukty prakticky všem cílvým skupinám. 6. Shrnutí návrhvé části 181

182 Cíle patření: Zvýšení využití přírdníh, kulturníh a histrickéh ptenciálu destinace ve prspěch rzvje cestvníh ruchu Aktivity: Zvýšení návštěvnsti sučasných turistických cílů Vybudvání nvých turistických cílů a atraktivit 1. Využití základníh přírdníh a kulturníh ptenciálu kraje pr zvýšení atraktivity destinace (např. zpřístupňvání přírdních lkalit, památek a pamětihdnstí jak atraktivní turistický cíl) 2. Budvání atraktivních turistických cílů a aktivit, pdpra zatraktivnění sučasných turistických cílů (např. pravy pamětihdnstí, budvání multimediálních expzic, tematické parky, zábavní parky,...) Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, rgány chrany přírdy, NPÚ, OOCR Zpravdaj: OOCR Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, rgány chrany přírdy, NPÚ, OOCR Zpravdaj: OOCR 3. Rzvj zážitkvých a zábavních zařízení a aktivit Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, rgány chrany přírdy, NPÚ, OOCR Zpravdaj: OOCR 4. Budvání turistických cílů a aktivit na pdpru venkvské turistiky ve vazbě na tradiční řemesla, histrii, tradice a technické památky reginu Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, rgány chrany přírdy, NPÚ, OOCR Zpravdaj: OOCR 6. Shrnutí návrhvé části 182

183 Opatření 1.4: Zvýšení kvality služeb cestvníh ruchu (vazba na SWOT A.3.) Výchzí stav: Cíl patření: Kvalita a nabídka služeb je závislá na úrvni pskytvatelů (lidské zdrje patření 3.2) a na míře využívaní mderních technlgiích (výrbních, dbytvých, úklidvých, IT apd.). Služby jsu před příjezdem turisty d reginu prezentvány a nabízeny různými marketingvými nástrji, především prstřednictvím internetu a prstřednictvím marketinkvéh mixu OCR, TIC i jedntlivých pskytvatelů služeb. Velký pdíl na prdeji ubytvání mají rezervační systémy a prtály. Není nastaven jedntný systému splupráce mezi subjekty pskytujícími služby v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji a OCR. Výsledkem bude vytváření a balíkvání zajímavých prduktů a fakultativních služeb splečně s pskytvateli služeb, jejich distribuce d c nejvíce mžných distribučních kanálů, včetně sukrmých, mtivace prdejců k jejich aktivní nabídce, sledvání jejich prdeje a jejich případná mdifikace. Sučasná nabídka prduktů a inspirativních prgramů Turistickéh reginu Výchdní Čechy (území Pardubickéh kraje) je kmplexně prezentvána prstřednictvím krajskéh turistickéh prtálu a na turistických prtálech turistických blastí. Zvýšení kvality nabízených služeb cestvníh ruchu Aktivity: 1. Zavádění nvých technických zařízení v blasti služeb v suladu s vývjem technlgií (htelnictví, gastrnmie, CK a CA) Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury a služeb Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, OOCR, AHR ČR Zpravdaj: OOCR 2. Rzšíření distribuce prduktvé nabídky prstřednictvím internetu (splupráce s prtály specializvanými na blast cestvníh ruchu a cestvními kancelářemi a agenturami) Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury a služeb Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, OOCR Zpravdaj: OOCR 6. Shrnutí návrhvé části 183

184 4.2.2 Rzvjvá pririta 2: Efektivní prpagace a prezentace reginu, tvrba marketingvých témat a prduktů, budvání značky Opatření 2.1: Budvání a pužití značky pr ČR a zahraničí, psílení pzitivní image kraje (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: Z marketingvéh hlediska a ve vazbě na ficiální vymezení turistických reginů ČR agenturu CzechTurism z rku 2010 je pr území Pardubickéh kraje pužíván název Turistický regin Výchdní Čechy. Značka Výchdní Čechy je vymezena územím Pardubickéh kraje, ale vzhledem k přesahu turistické blasti Orlické hry a Pdrlick d Králvéhradeckéh kraje je značka Výchdní Čechy částečně využívána i pr tt území. Značka v sbě nese jasné gegrafické vymezení a je v suladu s názvem ficiálníh krajskéh turistickéh prtálu Z hlediska tuzemskéh i zahraničníh návštěvníka je značka Výchdní Čechy srzumitelná a přijatelná, někdy spjvaná i s turistickými cíli na území Králvéhradeckéh kraje. Pr zahraniční trh je výstižným názvem destinace pr účely marketingu. Značka Výchdní Čechy byla pužívána pr prpagaci kraje již Sdružením měst a bcí reginu Výchdní Čechy na pdpru cestvníh ruchu v letech Sdružení zastupval bce a města z Pardubickéh a částečně i z Králvéhradeckéh kraje a byl i zakládajícím členem Destinační splečnsti Výchdní Čechy v rce DSVČ dále systematicky budvala značku Výchdní Čechy i v rámci prjektů financvanými z Reginálníh peračníh prgramu v letech (Pdpra a rzvj Destinační splečnsti Výchdní Čechy a Turistické nviny pr regin Výchdní Čechy). Pr bdbí 2014/15 je ve fázi realizace prjekt z Reginálníh peračníh prgramu Vaše Výchdní Čechy. Cíle patření: Budvání značky Výchdní Čechy, její psílení a aktivní kmunikace Zttžnění partnerů v reginu se značku Výchdní Čechy Aktivity: Definvání pužití značky v marketingvých kampaních 1. Stanvit pravidla pr pužívání značky pr marketing v tuzemsku a v zahraničí 2. Kmunikace a splupráce s partnery a pskytvateli služeb v blasti splečnéh marketinku pd značku Výchdní Čechy Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, sukrmé subjekty, MAS, splky, TIC, Králvéhradecký kraj a susední destinace Zpravdaj: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 184

185 3. Pužívat značku důsledně v inzercích a webvých prezentací za účelem jejíh dalšíh budvání a zviditelnění Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: CzT, OOCR, Pk, bce, DSO, MAS, TIC, Zpravdaj: DSVČ Opatření 2.2: Práce s marketingvými tématy turistickéh reginu Výchdní Čechy a sestavení jejich marketingvéh mixu (vazba SWOT C.2.) Výchzí stav: Sučasná tematická a prduktvá nabídka Turistickéh reginu Výchdní Čechy (území Pardubickéh kraje) je suhrnně prezentvána na ficiálním krajském turistickém prtálu Hlavní marketingvá témata Výchdních Čech se snaží respektvat Marketingvu strategii cestvníh ruchu ČR d rku 2020 agentury CzechTurism. Cíle patření: Definvání hlavních marketingvých témat reginu pr jedntlivé cílvé skupiny návštěvníků Kmunikace pmcí vhdnéh marketingvéh mixu všech definvaných témat Začlenění marketingvých témat reginu d marketingvých témat CzT Aktivity: 1. Stanvit a kmunikvat hlavní marketingvá témata turistickéh reginu Výchdní Čechy směrem k zahraničním i dmácím návštěvníkům 2. Kmunikace, splupráce a krdinace mezi CzT, DSVČ, OOCR a pskytvateli služeb při definvání témat reginu a následném marketingu 3. Sestavit vhdný marketingvý mix s hledem na segmentaci cílvých skupin a bdbí 4. Prvázat priritní marketingvá témata turistickéh reginu Výchdní Čechy s priritními tématy turistických blastí. Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, Pk, pskytvatelé služeb, TIC, CzT, média Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: CzT, OOCR, pskytvatelé služeb, TIC, média Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, Pk, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, Pk, 6. Shrnutí návrhvé části 185

186 TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Opatření 2.3 Práce s marketingvými tématy jedntlivých turistických blastí Pk a sestavení jejich marketingvéh mixu (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: Turistický regin Výchdní Čechy je tvřen pěti turistickými blastmi (TO): TO Pardubick TO Chrudimsk-Hlineck TO Českmravské pmezí TO Králický Sněžník TO Orlické hry a Pdrlick (přesah d Králvéhradeckéh kraje) Sučasná tematická a prduktvá nabídka jedntlivých turistických blastí Pardubickéh kraje je prezentvána na webech těcht TO a suhrnně na ficiálním krajském turistickém prtálu Cíle patření: Definvání hlavních marketingvých témat jedntlivých turistických blastí pr jedntlivé cílvé skupiny návštěvníků Kmunikace pmcí vhdnéh marketingvéh mixu všech definvaných témat Začlenění marketingvých témat jedntlivých turistických blastí d marketingvých témat Turistickéh reginu Výchdní Čechy Aktivity: 1. Stanvit a kmunikvat hlavní marketingvá témata turistické blasti směrem k dmácím i zahraničním návštěvníkům 2. Zajistit kmunikaci, splupráci a krdinaci mezi DSVČ, OOCR a pskytvateli služeb při definvání témat TO a následném marketingu 3. Sestavit vhdný marketingvý mix s hledem na segmentaci cílvých skupin a bdbí 4. Prvázat priritní marketingvá témata turistických blastí s priritními tématy turistickéh reginu Nsitel: OOCR Splupracující subjekt: DSVČ, TIC, bce, média, CzT Zpravdaj: OOCR Nsitel: OOCR Splupracující subjekt: DSVČ, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: OOCR Nsitel: OOCR Splupracující subjekt: DSVČ, TIC, Zpravdaj: OOCR Nsitel: OOCR 6. Shrnutí návrhvé části 186

187 Výchdní Čechy včetně značek. Splupracující subjekt: DSVČ Zpravdaj: OOCR Opatření 2.4: Tvrba prduktů cestvníh ruchu (zejména bchdvatelných) a rzšíření segmentvaných turistických nabídek reginu (dle cílvých skupin, TO, témat ) a zajištění jejich nabídky a prdeje (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: Cíle patření: Hlavním prblémem destinace je nedstatečná kperace subjektů při vytváření prduktů a při knečném pskytvání služeb, nízká bchdvatelnst těcht prduktů a jejich malá prvázanst. Dalším prblémem je zajištění a udržení kvality infrastruktury a služeb u nabízených prduktů cestvníh ruchu. Prhlubit splupráci a zlepšit prvázanst subjektů při tvrbě a nabídce prduktů Rzšiřvat nabídku prduktů cestvníh ruchu a fakultativních služeb Aktivity: Zajistit bchdvatelnst prduktů cestvníh ruchu 1. Pdpra splupráce a síťvání služeb na úrvni pskytvatelů služeb, turistických blastí i turistickéh reginu 2. Rzvj a pdpra infrmačních, rezervačních a prdejních systémů 3. Vybudvání sítě prdejců a zprstředkvatelů prdeje prduktů cestvníh ruchu 4. Vytvření fakultativních služeb k hlavním prduktům, jejich nabídka a prdej Nsitel: DSVČ, OOCR Splupracující subjekty: OOCR, MAS, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Nsitel: vlastníci příslušné infrastruktury Splupracující subjekty: CzT, DSVČ, OOCR, CK, CA, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ, OOCR Splupracující subjekty: OOCR, CK, CA, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Nsitel: vlastník příslušné infrastruktury Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, MAS, sukrmé subjekty, zájmvá sdružení, OOCR Zpravdaj: OOCR Opatření 2.5: Rzšíření a mdernizace kmplexníh i segmentvanéh infrmačníh systému 6. Shrnutí návrhvé části 187

188 turistickéh reginu (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: Cíle patření: Infrmačním systémem turistickéh reginu je subr infrmačních zdrjů, který je využíván návštěvníky před cestu neb během pbytu. Jeh prvky jsu například internetvé prtály, sciální sítě, mbilní aplikace, infrmační kisky, turistická infrmační centra, turistické značení a navigační systémy, tištěné infrmační zdrje turistické nviny a prpagační tiskviny. Pčet a činnst turistických infrmačních center v Pk je vyhvující, jsu nezastupitelná při aktualizaci databází ficiálníh krajskéh turistickéh prtálu který spravuje a prvzuje Pardubický kraj. Od rku 2006 je na území Pardubickéh kraje velmi úspěšně realizván prjekt finanční pdpry TIC Pardubickéh kraje. Oficiální krajský turistický prtál (prvzvatelem a správcem je Pardubický kraj) je v prvzu d rku Prtál aktuálně dispnuje 3 různými verzemi: (klasická desktpvá), (tabletvá a pr infrmační kisky), (mbilní) při jejíž spuštění dchází k detekci zařízení a autmatické vlbě vhdné verze. Dále jsu prvzvány specializvané weby kngresvé a filmvé turistiky a Tyt weby spravuje a aktualizuje za celé území Pardubickéh kraje DSVČ. Prpjení infrmačních systémů cestvníh ruchu frmu sdílení dat na úrvni stát kraj/turistický regin /turistické blasti města, bce Mdernizvat infrmační systémy v suladu s vývjem IT technlgií Pdprvat dbudvání turistickéh značení kulturních a turistických cílů Aktivity: 1. Realizace rzvjvých aktivit na krajském turistickém prtálu v suladu s vývjem IT technlgií Nsitel: Pk dbr rzvje Splupracující subjekt: DSVČ, OOCR, TIC Zpravdaj: Pk dbr rzvje 2. Vytvření mbilních aplikací turistických průvdců Nsitel: DSVČ, OOCR Splupracující subjekt: Pk, DSVĆ, OOCR, TIC Zpravdaj: DSVČ 3. Pdpra dbudvání a údržby značení turistických a kulturních cílů včetně tabulí IS 23 (tzv. hnědé tabule) Nsitel: KČT, vlastníci turistických cílů, bce Splupracující subjekt: Pk, bce, DSO, DSVČ, OOCR Zpravdaj: KČT 4. Optimalizace sdílení dat mezi partnery, turistickými blastmi, městy a bcemi Pk Nsitel: Pk dbr rzvje Splupracující subjekt: DSVČ, OOCR, bce, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 188

189 Opatření 2.6: Stabilizace marketingvých kampaní/efektivní perativní a kperační marketing (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: CzT realizuje marketing pr celu ČR, DSVČ splečně s Pardubickým krajem pr turistický regin Výchdní Čechy, jedntlivé OOCR pr území své turistické blasti. Nedstatečná vzájemná infrmvanst marketingvých kampaních a jejich krdinace na všech úrvních způsbuje duplicity činnstí na úrvni turistické blasti, turistickéh reginu i na nárdní úrvni. Nedstatkem systému je závislst včasnéh a úspěšnéh nasazení marketingvých kampaní na dtačních titulech a grantvých prgramech. Cíle patření: Zlepšení infrmvansti a splupráce aktérů cestvníh ruchu v rámci marketingu turistickéh reginu Výchdní Čechy Psílení image turistickéh reginu Výchdní Čechy pr zahraničí trh Psílení image turistickéh reginu Výchdní Čechy pr dmácí trh Aktivity: 1. Sestavení marketingvéh plánu pr turistický regin a jeh turistické blasti (d knce září předcházejícíh rku) 2. Rzvj splupráce a kmunikace mezi DSVČ, Pk a CzT při tvrbě marketingvéh mixu pr zahraniční trh 3. Rzvj splupráce a kmunikace mezi DSVČ, Pk, OOCR a aktéry cestvníh ruchu při tvrbě marketingvéh mixu pr dmácí trh Nsitel: DSVČ, OOCR Splupracující subjekt: Pk Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: CzT, Pk. OOCR Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, pskytvatelé služeb, bce, MAS, Pk Zpravdaj: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 189

190 4.2.3 Rzvjvá pririta 3: Organizace a rzvj efektivníh systému řízení cestvníh ruchu destinace, destinační management, rzvj lidských zdrjů Opatření 3.1: Rzvj a pdpra efektivní a udržitelné rganizační struktury systému destinačníh řízení cestvníh ruchu v reginu (vazba na SWOT C.1.) Výchzí stav: V rce 2008 byla zalžena reginální rganizace cestvníh ruchu s půsbnstí pr území celéh Pk Destinační splečnsti Výchdní Čechy (zakládajícím členem byl Pk) a zárveň byl definván 5 turistických blastí turistickéh reginu Výchdní Čechy. Systém řízení cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje je tvřen reginální OCR a něklika OOCR ve vazbě na ficiálně vymezené turistické blasti. Systém není dbudván, nebť ve dvu TO nejsu ficiální OOCR, puze subjekty zastupující jejich rli. Prblematické je zajištění financvání činnsti a prvzu již vzniklých OCR. Diskutvanu prblematiku je dělba kmpetencí mezi Pk, DSVČ a OOCR. Determinantem je i neexistence legislativní úpravy v blasti cestvníh ruchu, která by nastavila systém řízení, financvání, kmpetencí a krdinace aktivit cestvníh ruchu v České republice na všech úrvních systému řízení. Cíle patření: Dbudvání a stabilizvání struktury systému destinačníh řízení cestvníh ruchu v turistickém reginu Výchdní Čechy Rzdělení rlí a kmpetencí v rganizační struktuře řízení cestvníh ruchu v reginu Nastavení systému financvání rganizační struktury řízení cestvníh ruchu v reginu Aktivity: 1. Rzvíjet a pdprvat systém destinačníh řízení zalženéh na partnerství Pk, DSVČ a OOCR 2. Vymezit kmpetence a rle aktérů na jedntlivých úrvních systému bez duplicit a vzájemné knkurence 3. Inicivat jednání v turistických blastech, kde dsud nejsu OOCR a metdicky a dbrně pdpřit jejich vznik 4. Navrhnut systém financvání rganizační struktury OCR na všech úrvních TR VČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: Pk, OOCR, bce, MAS, TIC, DSO Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt:, OOCR, Pk,TIC Zpravdaj: Pk dbr rzvje Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: Pk, OOCR, TIC, bce Zpravdaj: DSVČ Nsitel: Pk dbr rzvje Splupracující subjekt: DSVČ, 6. Shrnutí návrhvé části 190

191 OOCR, TIC, bce Zpravdaj: Pk dbr rzvje Opatření 3.2: Pdpra rzvje a zvýšení kvality lidských zdrjů (vazba na SWOT A.3.) Výchzí stav: Lidské zdrje jsu klíčvým faktrem pr úspěch subjektů na trhu cestvníh ruchu. Na dbrných šklách není kladen důraz na kvalitní praxi učňů a studentů v dstatečném časvém rzsahu. Pskytvatelé služeb na trhu cestvníh ruchu nedstatečně pdprují mžnst zvyšvání dbrnsti svých zaměstnanců a tím i lidskéh kapitálu pdniku. Cíle patření: Zvýšení kvality služeb a implementace mderních trendů v pskytvání služeb prstřednictvím lidských zdrjů Zvýšení kmunikačních a prdejních dvednstí pracvníků TIC v blasti nabídky a služeb Pskytvání prfesinálních služeb v blasti cestvníh ruchu Aktivity: 1. Rzvj splupráce pdnikatelských subjektů s dbrnými šklami všech úrvní (praxe, stáže, celživtní vzdělávání zaměstnanců apd.) 2. Důraz na výuku cizích jazyků na všech stupních šklskéh systému Nsitel: zřizvatelé vzdělávacích institucí Splupracující subjekt: pskytvatelé služeb, Krajská hspdářská kmra, prfesní sdružení (AKC ČR, AHR ČR) Zpravdaj: Pk dbr šklství Nsitel: MŠMT ČR Splupracující subjekt: Pk, sukrmé škly Zpravdaj: Pk dbr šklství 3. Pdpra vzdělávání pracvníků TIC Nsitel: A.T.I.C ČR Splupracující subjekt: CzT, Pk, OOCR, DSVČ Zpravdaj: A.T.I.C ČR 4. Pdpra vzdělávání pracvníků v blasti služeb (zejména gastrnmie a htelnictví) Nsitel: AHR ČR Splupracující subjekt: CzT, Pk, DSVČ, OOCR, AHR ČR, DSVČ Zpravdaj: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 191

192 Opatření 3.3: Prhlubení splupráce, kmunikace a krdinace mezi subjekty cestvníh ruchu (vazba na SWOT C.1.) Výchzí stav: Pr rzvj kvalitních služeb cestvníh ruchu v reginu je naprst nezbytná vzájemná splupráce, kmunikace a krdinace mezi zainteresvanými subjekty uvnitř kraje na všech úrvních. Nepmenutelná je i vnější splupráce s přesahem d klních reginů, krajů, zemí. Pardubický kraj v cestvním ruchu má krdinační funkci. Hlavním marketingvým subjektem na krajské úrvni je Destinační splečnst Výchdní Čechy a blastní rganizace cestvníh ruchu na úrvni turistických blastí. Cíle patření: Zlepšení vzájemné infrmvansti, rzvj kmunikace a splupráce mezi subjekty cestvníh ruchu uvnitř a vně destinace/reginu Využití synergie při přádání akcí pr rzvj cestvníh ruchu v reginu Aktivity: 1. Rzvj vzájemné infrmvansti, splupráce a kmunikace OCR s dmácími subjekty cestvníh ruchu včetně prfesních sdružení (CzT, MMR, AOCR, ATUR, AHR ČR, A.T.I.C. ČR, UNESCO apd.) 2. Rzvj vzájemné infrmvansti, splupráce a kmunikace OCR se zahraničními subjekty cestvníh ruchu 3. Rzvj splupráce a kmunikace veřejnéh a sukrméh sektru (pskytvatelé služeb včetně prfesních sdružení např. A.T.I.C. ČR, AHR ČR, Krajská hspdářská kmra Pk, Svaz bchdu a cestvníh ruchu ČR apd. Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: CzT, OOCR, TIC, Pk, bce, DSO, MAS, pskytvatelé služeb, prfesní sdružení, NPÚ, správy CHKO Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, zahraniční partneři, Pk, bce, CzT Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, bce, pskytvatelé služeb, prfesní sdružení, NPÚ, správy SCHKO, MMR, Pk, bce, MAS, DSO, CzT Zpravdaj: Pk dbr rzvje 4. Pkračvání splupráce OCR s TIC v kraji Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, Pk Zpravdaj: DSVČ 5. Vytvření kmunikační strategie turistickéh reginu Výchdní Čechy pr subjekty cestvníh ruchu Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, pskytvatelé služeb. Pk, 6. Shrnutí návrhvé části 192

193 Zpravdaj: DSVČ 6. Prpagvat aktivity subjektů příznivě vlivňujících rzvj CR v reginu prstřednictvím webvých stránek a sciálních sítí OCR turistickéh reginu Nsitel: Pk, DSVČ, OOCR Splupracující subjekt: TIC Zpravdaj: DSVČ 7. Pdprvat tradiční a nvé akce s kladným vlivem na cestvní ruch v reginu Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: Pk, OOCR, TIC, bce, MAS, DSO, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ Opatření 3.4: Tvrba a řízení efektivních mtivačních návštěvních systémů reginu a jejich udržitelný rzvj, pdpra certifikačních systémů (vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: Mtivační systémy existují v mnha pdbách, nejčastěji jak sutěže s mžnstí výhry neb věrnstní karty se nárkem na slevu frmu zvýhdněnéh čerpání výrbků a služeb. Cílem mtivačních systémů je prdlužení pbytu, pakvaná návštěva a zvýšení spkjensti návštěvníka. Certifikace becně garantují úrveň a kvalitu výrbku neb služby. Certifikační systémy jsu zaváděny certifikační autritu na základě předem definvaných kritérií, které je nezbytných splnit pr dsažení certifikace subjektu (výrbce neb pskytvatele služby). Zapjení subjektů na území Pardubickéh kraje d certifikačních systémů je na nízké úrvni. Cíle patření: Optimalizace mtivačních systémů na území Pardubickéh kraje a pdpra nejúspěšnějších mtivačních systémů. Zapjení subjektů d nárdních a reginálních certifikačních systémů. Aktivity: 1. Vyhdntit efektivnst stávajících mtivačních systémů turistickéh reginu. 2. Vytipvat nejúspěšnější mtivační systém/y turistickéh reginu a pdpřit jeh/jejich rzšíření. Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, bce, Pk, Zpravdaj: DSVČ Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: Pk, OOCR, TIC, bce Zpravdaj: DSVČ 3. Vytipvat nejúspěšnější nárdní mtivační systém/y Nsitel: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 193

194 a pdpřit jeh/jejich rzšíření v turistickém reginu. Splupracující subjekt: Pk, CzT, OOCR, TIC, bce, rganizátři mtivačních systémů např. ČEZ, RWE, různé nadace apd. Zpravdaj: DSVČ 4. Vyhdntit zájem pskytvatelů služeb nárdní a reginální certifikační systémy. Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, Pk, TIC, bce, certifikační autrity Zpravdaj: DSVČ 5. Pdpřit certifikační autrity při kmunikaci s pskytvateli služeb na území Pardubickéh kraje. Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: Pk, OOCR, TIC, bce, certifikační autrity Zpravdaj: DSVČ Opatření 3.5: Prvádění mnitringu, marketingvých výzkumů, sběru dat a zpětných vazeb (chvání klienta, vazba na SWOT C.2.) Výchzí stav: OCR Pk využívají k marketingvému rzhdvání veřejně dstupné zdrje, vlastními statistickými daty nedispnují. Veřejně dstupné zdrje jsu čast příliš becné, nebsahují pžadvanu strukturu dat neb nejsu zaměřeny na danu destinaci apd. Subjektům cestvníh ruchu v Pardubickém kraji chybí zpětná vazba na analýzy ze statistických a marketingvých šetření. Sběr a vyhdncení těcht dat by měl být pdpřen jedntnu metdiku. Variantu je i aplikace mnitrvacích systémů na místa s četnu návštěvnstí a využití zbytkvých dat mbilních telefnů (viz aktivity patření). Není stanvená mnitrvací strategie, tj. není upřesněná struktura sledvaných dat, metdika sběru a zpracvání dat v blasti cestvníh ruchu. Cíle patření: Získání dat struktuře, pčtu a chvání návštěvníka Zjištění efektivnsti marketingvých kampaní Prvnávání úspěšnsti marketinkvých kampaní s statními turistickými reginy ČR Pravidelné sledvání nabídky a pptávky trhu CR Aktivity: 1. Aktualizace segmentace návštěvníků (jejich rzdělení d cílvých skupin) na základě statistických šetření Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, pskytvatelé služeb 6. Shrnutí návrhvé části 194

195 Zpravdaj: DSVČ 2. Mnitring a vyhdncení chvání a spkjensti návštěvníka 1x za 3 rky Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR Zpravdaj: DSVČ 3. Vyhdncení účinnsti marketingvých kampaní turistickéh reginu VČ (zpětná vazba) Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ 4. Sledvání aktuálních marketingvých trendů a jejich vyhdncení Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: OOCR, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ 5. Mnitring úspěšnsti prdeje bchdvatelných prduktů cestvníh ruchu Nsitel: DSVČ Splupracující subjekt: CK, CA, OOCR, TIC, pskytvatelé služeb Zpravdaj: DSVČ 6. Shrnutí návrhvé části 195

196 5. NÁVRH IMPLEMENTACE Implementační část završuje Strategii stanvující strategické cíle a pririty rzvje cestvníh ruchu pr území Pardubickéh kraje v letech Jde nezbytnu sučást pr úspěšnu realizaci celéh dkumentu 5.1 Způsb práce se Strategií Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje (dále Strategie) je jak základní strategický dkument určena pr přímé využití všemi zainteresvanými subjekty půsbícími v blasti cestvníh ruchu. Zárveň je důležitým zdrjem infrmací i pr subjekty v navazujících dvětvích (kultura a památky, dprava, lidské zdrje apd.). Z hlediska jejíh využití je pdkladem pr všechny, které připravují své rzvjvé záměry ať již v rámci financvání ze strukturálních fndů či nárdních dtačních prgramů neb jinak. Strategie zárveň bsahuje patření, která mají za úkl ujasnit kmpetence subjektů půsbících v blasti cestvníh ruchu (zejména marketingu), ať již na reginální neb lkální úrvni. Způsb implementace Pr dsažení naplňvání a řízení Strategie je v maximální míře třeba vytvřit následující pdmínky: - stanvit úkly a kmpetence jedntlivých aktérů (nsitelé aktivit) a rzdělit jim dpvědnsti za naplňvání Strategie - pravidelně prvádět kntrlu časvéh a věcnéh plnění Strategie (aktivit) Kvalitní mnitring realizace a dsahvání cílů je nezbytným předpkladem pr správné zaměření a nastavení případné aktualizace Strategie. Základním cílem systémů mnitrvání a vyhdncvání Strategie je sledvání a hdncení realizvaných aktivit. V návrhvé části jsu frmulvány patření a aktivity a jejich nsitelé vztahující se k naplňvání Strategie. U vybraných aktivit (tam, kde je t z časvých a kapacitních důvdů mžné), jsu uvedeni i tzv. zpravdajvé, kteří mají přehled naplňvání daných aktivit. Mnitringem a hdncením Strategie je pvěřen dbr rzvje, fndů EU, cestvníh ruchu a sprtu, Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje. Mnitring a hdncení Strategie spčívá ve zpracvání mnitrvací zprávy bsahující infrmaci naplňvání jedntlivých aktivit Strategie. Odbr rzvje v rámci zpracvání tét zprávy vyzve 1x za 2 rky zpravdaje uvedené u jedntlivých aktivit k pdání infrmací tm, jak se daná aktivita naplňuje a na základě jejich infrmací sestaví mnitrvací zprávu. Tut mnitrvací zprávu předlží rgánům Pardubickéh kraje k prjednání nejpzději v termínu d příslušnéh rku. První mnitrvací zprávu vypracuje Odbr rzvje za bdbí rk 2015 a 2016 a předlží ji k prjednání d V rámci mnitrvací zprávy Odbr rzvje vždy zhdntí, zda je zaptřebí aktualizace Strategie. V kladném případě Odbr rzvje zárveň v rámci mnitrvací zprávy navrhne i způsb a termíny její aktualizace. 5. Návrh implementace 196

197 6. SHRNUTÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI 6.1 Závěrečné shrnutí návrhvé části Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je zpracvávána v rámci prjektu Zlepšení kvality řízení a tvrba zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji, registrační čísl prjektu: CZ. 1.04/4.1.01/C Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem v Operačním prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst a krajským rzpčtem. Cílem prjektu je psílení institucinální kapacity a efektivnsti výknu územní veřejné správy v půsbnsti Pardubickéh kraje a Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje. Prjekt reaguje na ptřeby Pardubickéh kraje v blasti výknu veřejné správy a veřejných služeb. I. VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI Pr stanvení strategické vize a klíčvých rzvjvých pririt Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje byla využita následující základní výchdiska: a) hlavní silné a slabé stránky destinace b) návaznst na důležité strategické a prgramvé dkumenty c) vyhdncení nárdních i světvých trendů cestvníh ruchu d) vyhdncení pžadavků a námětů dbrné veřejnsti destinace II. STRATEGICKÁ VIZE Strategická vize představuje lgické vyústění analytické části, je ppisem ideálníh stavu destinace v daném časvém hrizntu. Ukazuje směr vývje destinace d rku Naplnění vize je dluhdbým prcesem, becně frmulvaným, bez větších pžadavků na měřitelnst. Vize: Pardubický kraj je atraktivní, dmácími i zahraničními turisty hjně navštěvvaná destinace, která se dynamicky rzvíjí, reflektuje aktuální pptávku trhu cestvníh ruchu, využívá své plhy, rzmanitsti krajiny a pestrsti kvalitně pskytvaných služeb. Pr kmunikaci se svým návštěvníkem pužívá značku Výchdní Čechy. III. STRATEGICKÉ CÍLE Strategické cíle definují hlavní kruhy, které budu v dané destinaci a příslušném časvém bdbí nejvíce akcentvány, jsu knkretizací vize. Vize bude transfrmvána d kvalitativních i kvantitativních charakteristik. - Celkvé zvýšení návštěvnsti kraje, prdlužení délky pbytů a zvýšení pčtu pakvání návštěv destinace s cílem zvýšení příjmů z cestvníh ruchu - Zvýšení pčtu přencvání v ubytvacích zařízeních v Pardubickém kraji - Optimalizace systému fungvání rganizační struktury řízení destinace - Psilvání image turistickéh reginu jak atraktivní turistické destinace v tuzemsku i v zahraničí a rzšíření nabídky kvalitních prduktů a prgramů pr segmentvané cílvé skupiny návštěvníků - Zvýšení kvality infrastruktury a služeb v cestvním ruchu IV. CHARAKTERISTIKA BUDOUCÍHO NÁVŠTĚVNÍKA Prefervanu skupinu jsu rdiny s dětmi, které přijíždějí především z jiných krajů ČR neb jsu t rezidenti Pardubickéh kraje. Narůstá pčet aktivních senirů se zájmem cestvání a tím se z nich jedna z nejvýznamnějších cílvých skupin TR Výchdní Čechy. Ze zahraničních trhů jsu t turisté především z Plska, Slvenska, Německa a Ruska, hlavně rganizvané skupiny. Mezi další významné cílvé skupiny pdle scidemgrafické segmentace patří mladí a bezdětní, prázdné hnízd a rganizvané skupiny. 6. Shrnutí návrhvé části 197

198 V. NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ V OBLASTI CR NA ÚZEMÍ PK Na základě analytické a návrhvé části Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje jsu pr bdbí stanveny tři hlavní rzvjvé pririty. Pr každu rzvjvu priritu jsu navržena patření veducí k dsažení strategických cílů Pardubickéh kraje v kntextu turistické destinace Turistickéh reginu Výchdní Čechy. 6. Shrnutí návrhvé části 198

199 Sučástí jedntlivých patření jsu: ppis výchzíh stavu včetně návrhu rámce řešení, cíle patření, aktivity naplňující patření, nsitel, který je dpvědný za buducí realizaci, případně krdinaci, splupracující subjekty, které se pdílí na realizaci patření, zpravdaj, který infrmuje dbr rzvje KrÚ Pk plnění aktivity v rámci mnitringu naplňvání Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje. V. NÁVRH ZNAČKY A MARKETINGOVÝCH TÉMAT TR VÝCHODNÍ ČECHY Mtt Výchdní Čechy blíž, než si myslíte Lg Marketingvá témata Krajina ušlechtilých tradic Vjenská histrie Významné sbnsti kraje Aktivní dvlená pr všechny Odpčinek v krajině klidu Kngresvá a krprátní turistika Cesty pznání za kulturu, architekturu a malebnými městy VI. NÁVRH ZNAČEK A MARKETINGOVÝCH TÉMAT JEDNOTLIVÝCH TURISTICKÝCH OBLASTÍ 1. TO Pardubick Mtt: Pardubick, tlik blízké... Marketingvá témata: Aktivně a relaxačně Kně a jezdectví II. světvá válka Městská turistika 2. TO Českmravské pmezí Mtt: Českmravské pmezí hraje všemi barvami! Marketingvá témata: Cesty kuzelnými městy Pjďte s námi d phádky Světvé dědictví UNESCO Aktivní dvlená Zážitky a relaxace v každém věku Za kulturu na pmezí Čech a Mravy 6. Shrnutí návrhvé části 199

200 Známé i neznámé sbnsti ČMP 3. TO Králický Sněžník Králický Sněžník.p.s. Mtt: Králický Sněžník Z pdzemí až k nebesům Marketingvá témata: Vjenská histrie Histrické památky Kuzl přírdy Zimní dvlená Aktivní dvlená Rdinná dvlená Ráj cyklistů Ráj běžkařů 4. Orlické hry a Pdrlick Destinační splečnst Orlické hry a Pdrlick (DSOHP) Mtt: Orlické hry a Pdrlick Na křídlech Orlice Marketingvá témata: Lét a aktivní dvlená P stpách tradic a řemesel Orlické hry když je mi zima! Krásná díky Orlickým hrám Orlické hry pr všechny (handicapvaní) 5. Chrudimsk-Hlineck Mtt: Chrudimsk-Hlineck Krajina zážitků Marketingvá témata: Krajina zážitků Krajina Nárdníh geparku Krajina tradic VII. NÁVRH ORGANIZAČNÍHO ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU PARDUBICKÉHO KRAJE Základní systém rganizace cestvníh ruchu bude i nadále zalžen na splupráci klíčvých rganizací definvaných v níže uvedeném schématu. Základem pr buducí uspřádání je již ustálená struktura tvřená turistickým reginem Výchdní Čechy (Pardubický kraj) a pěti turistickými blastmi (Pardubick, Orlické hry a Pdrlick, Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník, Českmravské pmezí). Hlavní dpručení pr zefektivnění fungvání nvéh systému rganizace cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje na bdbí můžeme shrnut d následujících patření. Opatření 1. Dknčení rganizačníh zajištění a stabilizace celéh systému OCR vyjasnění rle destinačníh managementu v TO Pardubick vůči subjektům v území 6. Shrnutí návrhvé části 200

201 změna sučasnéh právníh statutu (vytvření nvé OCR) v některých TO v tm smyslu, aby se členy blastních OCR mhly stát různé subjekty zainteresvané na rzvji cestvníh ruchu TO (bce neb svazky bcí, zájmvé rganizace, turistické cíle a služby, pdnikatelé, CK,...) změna členské základny všech OCR, tak aby v každé OCR byly zastupeny všechny důležité skupiny rganizací ve vazbě na rzvj CR v dané TO (bce neb svazky bcí, zájmvé rganizace, turistické cíle a služby, pdnikatelé,...) změna členské základny ve smyslu zvýšení příjmů jedntlivých OCR v rámci členských příspěvků, tak aby základní prvz těcht OCR nebyl závislý na náhdných finančních zdrjích, jak jsu např. granty, realizace prjektů,... zvýšení pdílu kperativních marketingvých aktivit a zvýšení finanční spluúčasti subjektů CR (prvzvatelé turistických cílů a služeb,...) na marketingvých aktivitách jedntlivých OCR dsažení vývjvé etapy 2,5, cílvě pak 3 Opatření 2. Úprava kmpetencí a aktivit mezi jedntlivé rganizace v rámci systému OCR v Pk A) Pardubický kraj by měl v nvém systému primárně realizvat (garantvat): rzvjvé a strategické dkumenty v blasti rzvje CR financvání neb garantvání patření v blasti prvzu a budvání infrastruktury ve vlastnictví kraje pdílení se na splufinancvání OCR (1 reginální + 5 blastních OCR) a jejich marketingvých aktivit pskytvání grantů a dtací subjektům v blasti cestvníh ruchu splupráci s agenturu CzechTurism prstřednictvím krajskéh krdinátra cestvníh ruchu B) OCR by měly v nvém systému primárně realizvat (garantvat): prvedení kmplexníh auditu využití marketingvých nástrjů (prpagace, účast na veletrzích, sutěže, weby, rezervační systémy, e-shpy, nabídka a prdej prduktů,...) a následné navržení jejich využití a garance pr OCR na všech úrvních hlavní marketingvé aktivity v blasti CR - na reginální úrvni DSVČ a na úrvní turistických blastí OOCR tvrbu, nabídku a pdpru prdeje celreginálních turistických prduktů a prduktů určených pr zahraniční trhy bude garantvat primárně DSVČ tvrbu, nabídku a pdpru prdeje blastních a místních turistických prduktů a služeb bude garantvat vždy příslušná OOCR, zejména v rámci dmácíh a příhraničníh cestvníh ruchu zdpvědnst za realizaci vzdělávacích aktivit v blasti cestvníh ruchu, zavádění a pdpru reginálních a nárdních certifikačních systémů CR by měly být primárně v gesci DSVČ splupráci s agenturu CzechTurism v blasti prpagace turistickéh reginu Výchdní Čechy a v blasti statistických šetření 6. Shrnutí návrhvé části 201

202 7. NÁVRHY MARKETINGU A ORGANIZAČNÍHO ŘEŠENÍ DESTINAČNÍHO ŘÍZENÍ 7.1 Návrh značky a priritních marketingvých témat Kapitla řeší klíčvu prblematiku stanvující základní strategii TR Výchdní Čechy (Pardubickéh kraje) z hlediska tvrby a nabídky hlavních marketingvých témat a výběru klíčvých turistických prduktů pr vybrané cílvé skupiny a zdrjvé země Výchdiska pr zpracvání marketingvé značky a témat Metdika zpracvání hlavních marketingvých témat Pr zpracvání návrhu hlavních marketingvých témat byla pužita metdika, která využívá kmbinace tří základních marketingvých přístupů, pdle kterých se metdicky návrh témat prvádí. První přístup je zalžen na vytvření témat a následných prduktů destinace s využitím th nejlepšíh, c destinace může aktuálně pskytnut. Pr tat témata a prdukty je hledána příslušná cílvá skupina a zdrjvá země, která je prdukt chtna a schpna využít. Druhý přístup využívá prfilu sučasnéh návštěvníka, který již nějaké prdukty v destinaci využívá. Snahu DM je pak tmut klientvi nabídku zlepšit, rzšířit neb dplnit další prgramy a služby s cílem zajistit si jeh trvalu náklnnst a pakvání jeh návštěvy v reginu. Třetí přístup nejprve definuje priritní cílvu skupinu a zdrjvu zemi, kteru pvažujeme za určitý ptenciál a chceme ji d destinace získat. Se znalstí pžadavků tét cílvé skupiny (zdrjvé země) jí následně vytváříme prdukty a služby přesně šité na míru. Jak základní přístup se pužije vytvření tzv. hlavních marketingvých témat, která drážejí celkvu TOP nabídku destinace a která mají za cíl pstihnut maximum celkvé nabídky destinace, přičemž půsbí spíše plšně a na více cílvých skupin. Sučasně jsu pravidelně analyzvány pžadavky a názry návštěvníka destinace reginální OCR a blastními OCR, s cílem aktuální nabídku zlepšit neb připravit nvé prdukty a služby, které sučasnému návštěvníkvi chybí a které h mhu přimět návštěvu destinace pakvat. Pr destinaci typu TR Výchdní Čechy je v sučasné dbě velmi dbře využitelný také přístup zalžený na slvení nvých perspektivních cílvých skupin neb zdrjvých zemí. Takvý přístup umžňuje efektivně slvit zcela nvé ptenciální návštěvníky, kteří dsud cestvali d jiných destinací neb necestvali vůbec. Oslvení těcht skupin a zdrjvých zemí předpkládá znalst jejich pžadavků a diferencvaný přístup k tvrbě prduktů Základní výchdiska pr výběr marketingvých témat Níže uvádíme přehled všech zvažvaných parametrů (výchdisek), které budu mít v případě destinace TR Výchdní Čechy zásadní vliv na návrh systému marketingvých témat a prduktů. sučasný ptenciál turistickéh reginu Výchdní Čechy vize a strategické cíle turistickéh reginu Výchdní Čechy vazba na témata a prdukty definvané turistickými blastmi Pardubickéh kraje vazba na celnárdní marketingvá témata (CzechTurism) 7. Návrh marketingu a rganizačníh řešení destinačníh řízení cestvníh ruchu Pardubickéh kraje 202

203 I) Sučasný ptenciál destinace Území Pardubickéh kraje dispnuje předpklady, které umžňují rzvíjet turisticku nabídku prakticky ve všech tematických a prduktvých blastech 39, které může tuzemský cestvní ruch pskytnut viz analytická část 2.2. Je mžné dknce říci, že tak rzmanitý a kmplexní ptenciál nabízí jen velmi mál našich turistických destinací, cž dává dbrý základ pr budvání úspěšné a knkurenceschpné destinace TR V. Čechy, zalžené na diverzifikvané tematické a prduktvé nabídce, která dpvídá aktuálním trendům cestvání a pžadavkům ptenciálních návštěvníků. Sučasný prduktvý a tematický ptenciál destinace: Ptenciál pr rzvj témat a prduktů je v TR V. Čechy velmi širký prdukty je mžné ptenciálně vytvářet a rzvíjet v rámci těcht témat: a) pznávací turistika (přírdní zajímavsti, památky, muzea, histrie,...) b) pěší turistika c) cyklturistika d) sprt, adrenalinvé aktivity, aktivní dvlená e) letní dvlená, dvlená u vdy, vdní sprty f) zimní dvlená, lyžvání, aktivity na sněhu g) letní dvlená na hrách h) městská turistika i) venkvská turistika a agrturistika j) kně a hipturistika k) rybaření l) kngresvá a firemní turistika m) zážitkvé prdukty, tematické prduktvé stezky (pivní stezka,...) n) reginální gastrnmie ) lázeňství, wellness, relaxace p) histrické událsti, sbnsti kraje, industriální dědictví q) vjenská histrie r) splečenské, kulturní, sprtvní a jiné akce a s nimi spjené prdukty s) zábava a nákupy t) sakrální a putní turistika (církevní turistika) u) putvání p rzhlednách a vyhlídkvých místech Z hlediska cílvých skupin má TR V. Čechy ptenciál nabízet své prdukty prakticky všem cílvým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrjvých zemí, především těch příhraničních a středevrpských (např. Plsk, Slvensk, Německ, Nizzemsk, Rakusk, Rusk a Pbaltí,...). II. Strategické cíle destinace Základní vize a strategické cíle rzvje cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje na bdbí byly definvány a pdrbně ppsány ve výstupu 3. Vize a strategické cíle. Níže prt uvádíme puze sumář těcht infrmací. VIZE: Pardubický kraj je atraktivní, dmácími i zahraničními turisty hjně navštěvvaná destinace, která se dynamicky rzvíjí, reflektuje aktuální pptávku trhu cestvníh ruchu, využívá své plhy, rzmanitsti krajiny a pestrsti kvalitně pskytvaných služeb. Pr kmunikaci se svým návštěvníkem pužívá značku Výchdní Čechy. 39 Reginu chybí snad puze jediné významné sučasné téma v rámci DCR, a t vinařská turistika. 8. Přílhy 203

204 MOTTO: Výchdní Čechy blíž, než si myslíte ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE: Celkvé zvýšení návštěvnsti kraje, prdlužení délky pbytů a zvýšení pčtu pakvání návštěvy destinace s cílem zvýšení příjmů z cestvníh ruchu Zvýšení pčtu přencvání v HUZ Pardubickéh kraje Optimalizace systému fungvání rganizační struktury řízení destinace Psilvání image turistickéh reginu jak atraktivní turistické destinace v tuzemsku i v zahraničí a rzšíření nabídky kvalitních prduktů a prgramů pr segmentvané cílvé skupiny návštěvníků Zvýšení kvality infrastruktury a služeb v cestvním ruchu III. Vazba na témata definvaná turistickými blastmi Pardubickéh kraje Nvá reginální témata pr TR Výchdní Čechy bude vhdné efektivně prvázat s tématy navrženými pr jedntlivé turistické blasti Pk. IV. Vazba na hlavní celnárdní témata (CzechTurism) Marketingvá kncepce představuje základ pr marketingvé činnsti agentury CzechTurism na bdbí Kncepce bsahuje návrh celéh prtflia marketingvých aktivit dpručených pr rebranding ČR, pr ptřeby Strategie uvádíme níže puze některé základní pr prgram rzvje relevantní infrmace. Základní vize ČR je zde definvána takt: Česk neknčící příběh Česk je na prvních místech mezi zvažvanými destinacemi v Evrpě, a t zejména díky pvěsti excelentní pznávací destinace kmbinující prvky kulturní krajiny, kultury, relaxace, bezpečí a vstřícnéh zákaznickéh přístupu k turistům, Na úrvni značky bude Česk spjván s metafru Česk neknčící příběh, resp. Česk země příběhů. S nárdní vizí se musí zttžnit další subjekty, zejména prfesní asciace, jejichž členvé budu v knečném důsledku vizi naplňvat. Glbální cíl marketingvé strategie pr příjezdvý turismus vychází z glbálníh cíle kncepce státní plitiky turismu na bdbí Glbální cíl kncepce je frmulván jak zvýšení knkurenceschpnsti celéh dvětví cestvníh ruchu na nárdní i reginální úrvni, udržení jeh eknmické výknnsti, udržení jeh sci-kulturníh a envirnmentálníh rzvje. (Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu v České republice na bdbí ). Základní systém prduktů navržených pr ČR je uveden v analytické části. Zdrj: agentura CzT, Přílhy 204

205 7.1.2 Návrh značek a marketingvých témat, zdrjvé trhy Definvání hlavních cílvých skupin a zdrjvých zemí Zdrjvých zemí a cílvých trhů je mžné identifikvat velké mnžství, ale žádná z běžných destinací nemá tlik finančních prstředků, aby dkázala plšně na všechny tyt segmenty marketingvě půsbit. Prt je nutné pr knkrétní destinaci prvést výběr cílvých skupin a zdrjvých blastí, pr které budu následně navržena marketingvá témata a prdukty. Ve vazbě na strategické cíle a ptenciál destinace byly pr nabídku turistických prduktů pr bdbí identifikvány jak efektivní a priritní následující zdrjvé trhy (země, blasti). Zcela zásadním trhem pr dbyt prduktů destinace TR Výchdní Čechy (Pardubický kraj) je Česká republika, maximum prduktů by tedy měl být směřván přím na dmácíh návštěvníka, a t zejména d blasti klních krajů a velkých městských aglmerací (Praha, Hradec Králvé, Pardubice, Brn, Ostrava, Olmuc, Zlín,...), které jsu dluhdbě tradičními zdrjvými blastmi destinace. Za nejvýznamnější zahraniční trhy (zdrjvé země) jsu pr bdbí definvány: Plsk jak priritní zdrjvá blast je definvána celá příhraniční blast s Plskem (příhraniční cestvní ruch) a dále pak velká města a aglmerace na území Plska (Varšava, Pznaň, Krakv, Vratislav,...) Německ jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace na území SRN (Berlín, Mnichv, Stuttgart, Lipsk, Drážďany,...) Slvensk jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace na území Slvenska, zejména pak hlavní měst Bratislava Rusk jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace na území Ruska Jak dplňkvé a ptenciální zdrjvé země, které je mžné také využít pr nabídku prduktů, jsu navrženy tyt: Pbaltské republiky (Estnsk; Ltyšsk; Litva) jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace na území těcht zemí Ukrajina jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace na území Ukrajiny Vybrané země střední Evrpy (Itálie,Francie,Rakusk,Nizzemsk) jak priritní zdrjvé blasti jsu definvána velká města a aglmerace Zámřské země a další vzdálené zdrjvé země (USA,Čína,Velká Británie...) USA: jedná se velmi rzsáhlý trh, zdrjvé blasti bude vhdné definvat ve vazbě na aktivity nárdní centrály agentury CzechTurism Velká Británie, Japnsk, Čína,...: ve vazbě na nadreginální prdukty (UNESCO) 8. Přílhy 205

206 Z phledu distribuční cesty nabídky a prdeje prduktu budu slvvány bě základní cílvé skupiny: segment knečnéh sptřebitele jedná se realizaci nabídky a marketingu na knkrétníh sučasnéh i ptenciálníh návštěvníka destinace segment zprstředkvatelů služeb (cestvní kanceláře, turperátři, rganizátři,...) na knečné sptřebitele je půsben prstřednictvím zprstředkvatelů, kterými jsu nejčastěji turperátři a cestvní kanceláře, případně přadatelé akcí, kngresů a eventů Z phledu výběru cílvých skupin by měly být prdukty rientvány na tyt hlavní cílvé skupiny: Dle gegrafické segmentace : Rezident Pardubickéh kraje - většinu nevyužívá ubytvání, navštěvuje jedndenní akce, památky a turistické cíle, využívá sprtvní zařízení (cyklturistika, lyžvání, lanvé parky atp.), čerpá služby stravvacích zařízení a služeb v rámci navštívených akcí a turistických cílů (např. dprvdné služby), využívá služeb turistických infrmačních center, dpravuje se vlastním vzem, na kle neb veřejnu dpravu Návštěvník z jinéh kraje ČR (blasti susedních krajů a velkých městských aglmerací) pkud využívá ubytvání v kraji, tak puze krátkdbě 1-3 dny, využívá i levnějších ubytvacích kapacit tipu penzin, sukrmí, využívá víkendvé pbyty, preferuje pbyty v přírdě s mžnstí relaxace a dalšíh vyžití či prgramu, navštěvuje akce a turistické atraktivity, využívá sprtvní zařízení (cyklturistika, lyžvání, lanvé parky atp.), účastní se knferenčních a krprátních akcí, čerpá lázeňsku péči, d reginu přijíždí většinu vlastním vzem neb veřejnu dpravu Turista ze zahraničních trhů (priritně Plsk, Slvensk, Německ, Rusk) využívá ubytvání v kvalitních ubytvacích kapacitách na 2 a více ncí, preferuje ubytvací kapacity vyšších kategrií s mžnstí dalšíh vyžití a relaxace (balíčky služeb), seznamuje se s tradiční reginální gastrnmií, pžaduje nabídku zážitkvých, pznávacích či kulturních prgramů, d reginu přijíždí vlastním vzem či rganizvanu dpravu Dle scidemgrafické segmentace: Rdiny s dětmi cestují převážně individuálně i ve větších skupinách (více rdin dhrmady), vlastním vzem neb veřejnu dpravu, přijíždí zejména v bdbí šklních prázdnin, svátků neb víkendů za aktivní a pznávací dvlenu, vyhledávají kmplexní služby ubytvání, stravvání, wellness, sprtvní vyžití, animační prgramy pr děti, babysitting, specifické stravvání pr děti, zážitky Seniři - (vzhledem ke stárnutí ppulace a zkvalitňující se lékařské péči zaujímá stále větší pdíl na trhu) vyznačuje se nezávislstí, časvu flexibilitu, dstatečnými finančními prstředky, s preferencí cestvat rganizvaně neb ve skupinkách (s přáteli, širší rdinu, v rámci klubů neb zájmvých uskupení), čast využívající wellness a zdravnu či léčebnu péči Krmě hlavních cílvých skupin, na které budu rientvána hlavní témata a hlavní prdukty, budu slvvány také významné a specifické cílvé skupiny, pr které budu připravvány specifické prdukty (např. škly, sprtvní kluby, sprtvci, zájmvé rganizace, sudetští Němci, handicapvaní...). 8. Přílhy 206

207 Mezi významné cílvé skupiny pdle scidemgrafické segmentace patří: Mladí a bezdětní - cestují nerganizvaně, v párech či skupinách, vlastním vzem neb veřejnu dpravu, služby si vyhledávají a zajišťují většinu přes internet, preferují zážitky, aktivní trávení vlnéh času, sprt, kulturu, nční živt, využívají všechny kategrie ubytvání, jsu samstatní a flexibilní Prázdné hnízd aktivní, stále mladí, cestují většinu v párech neb s přáteli, nerganizvaně, pžadvané služby vyhledávají a rezervují na internetu, čast dají na dpručení, využívají kmplexní služby, důraz na relaxaci wellness, lázeňské služby, využívají balíčky služeb, vyhledávají zážitkvu turistiku a aktivní trávení vlnéh času (sprt, kultura, pznávání), zájem většinu témat a nabídek Organizvané skupiny - děti, mládež, zájmvé skupiny, seniři, kngresvá a krprátní turistika (MICE segment), využívají, všechny kategrie ubytvání d kempů až p čtyřhvězdičkvé htely i mim sezónu, mají specifické pžadavky na služby např. šklicí prstry, sprtvní areály, wellness, prezentační technika atd. Schéma 1: Cílvé skupiny (zpracvání KrÚ Pk) 8. Přílhy 207

208 Návrh značky a marketingvých témat TR Výchdní Čechy Návrh značky a marketingvých témat na úrvni destinace TR Výchdní Čechy (Pardubický kraj) vychází z vyhdncení základních výchdisek pr výběr marketingvých témat, která byla detailně ppsána v kapitle Výchdiska pr zpracvání marketingvé značky a témat. Celý systém tematické a prduktvé nabídky navrhujeme kncepčně realizvat dle následujícíh schématu: ZNAČKA TÉMA Prdukt Inspirativní prgram Zájezd (pznávací zájezd, pbyt, akce) Turistický regin a každá turistická blast využívají pr svji vnitřní i vnější kmunikaci vždy jednu značku, která má většinu brazvé i slvní sdělení. Užití značky v rámci všech marketingvých aktivit destinace vždy určuje grafický manuál. I. ZNAČKA a MOTTO turistickéh reginu Výchdní Čechy LOGO MOTTO Výchdní Čechy blíž, než si myslíte 8. Přílhy 208

209 II. Hlavní MARKETINGOVÁ TÉMATA turistickéh reginu Výchdní Čechy na bdbí Jedntlivá témata budu prstřednictvím dílčích prduktů nabízena pskytvateli služeb. Každý prdukt bude rzpracván OCR d ptřebnéh mnžství inspirativních prgramů, které již budu bsahvat ppis prgramu, hlavní zajímavsti, ppis cílvé skupiny, případně dpručené služby. Krajina ušlechtilých tradic (SLS Veselý Kpec, Betlém Hlinsk, Pardubický perník, krajka z Orlických hr a Pdrlicka, hřebčín Kladruby a Slatiňany, Muzeum řemesel Lethrad, tradiční řemesla, venkvská turistika) Vjenská histrie (Králická pevnstní blast, Vjenské muzeum Králíky, akce Cihelna, nárdní kulturní památka Ležáky, Larischva vila Zámeček, Pardubice, dbj za 2.světvé války - Pardubick) Významné sbnsti kraje - Magdalena Dbrmila Rettigvá, Bedřich Smetana, Bhuslav Martinů, Oskar Schindler, Emil Hlub, Antnín Slavíček, Jan Kašpar ad. (rdné dmy, muzea, akce na jejich pčest) Aktivní dvlená pr všechny (lyžvání, cyklturistika, pěší turistika, vdácká dvlená, adrenalin, glf, hipturistika ad.) Odpčinek v krajině klidu (relaxační pbyty Orlické hry, Králický Sněžník, Železné hry, Bhdanečské rybníky, Tulvcvy Maštale, Žďárské vrchy Pličsk, naučné stezky, venkvská turistika, wellness, Léčebné lázně Bhdaneč ad.) Kngresvá a krprátní turistika (kmpletní MICE nabídka tématu na Cesty pznání za kulturu, architekturu a malebnými městy (Litmyšl zámek, Smetanva Litmyšl, mderní architektura, Lázně ducha, Pardubice zámek, Kunětická hra, mderní a industriální architektura, kulturní, splečenské a sprtvní akce, Plička, Vyské Mýt, Chrudim, Svitavy, Hlinsk, Skuteč,...) Celý výše ppsaný systém témat, prduktů a inspirativních prgramů bude v průběhu sledvanéh bdbí nutné následně rzpracván pr cílvu skupinu dmácích návštěvníků a individuálně pr všechny priritní zdrjvé země reginální OCR ve splupráci s OOCR. V průběhu prcesu mhu být identifikvána další témata dplňkvá jak např. P stpách filmařů (kmpletní databáze k tématu na Výchdní Čechy kraj kní apd. Pkud bude inspirativní prgram nabízen v knkrétním termínu, za knkrétní cenu a knkrétním přadatelem, stane se z něj zájezd. Prdej prduktů ve frmě zájezdů pdléhá legislativní úpravě, a t záknem 159/1999 Sb. Pjem zájezd je definván následvně: Zájezdem se rzumí předem sestavená kmbinace alespň dvu z následujících služeb, je-li prdávána neb nabízena k prdeji za suhrnnu cenu a je-li služba pskytvána p dbu přesahující 24 hdin neb když zahrnuje ubytvání přes nc, a) dprava, b) ubytvání, c) jiné služby cestvníh ruchu, jež nejsu dplňkem dpravy neb ubytvání a tvří významnu část zájezdu neb jejichž cena tvří alespň 20 % suhrnné ceny zájezdu. Oddělené účtvání za jedntlivé plžky téhž zájezdu nezpršťuje subjekt, který je právněn nabízet a prdávat zájezdy, závazků pdle tht zákna. 8. Přílhy 209

210 Návrh značek a marketingvých témat jedntlivých TO Návrh značek a marketingvých témat jedntlivých turistických blastí TR Výchdní Čechy byl ve splupráci se zástupci OCR jedntlivých turistických blastí definván následvně. TO Pardubick Mtt: Pardubick, tlik blízké... Marketingvá témata: Aktivně a relaxačně - nenárčná cyklistika, lázeňství a wellness, glf - využití Labské cykl trasy a dplňkvé rzsáhlé sítě cyklistických tras p celé TO, Léčebné lázně Bhdaneč + špičkvá wellness centra CEDRUS Spa Kunětická Hra, Saunvý ráj Hlice, Wellness v Aquacentru v Pardubicích, glfvé hřiště Kunětická hra a glfvé hřiště Lázně bhdaneč. Kně a jezdectví - Velká pardubická steeplechase a další významná sprtvní a splečenské akce s kňsku tematiku (např. Kně v akci), NH Kladruby nad Labem (nvé expzice), Dstihvé závdiště, hipstezky, jízdárny, ranče II. světvá válka - naučná stezka Silver A, Gefun k naučné stezce, Památník Zámeček, Larischva vila Městská turistika - významné blízké bjekty zámek Pardubice, Zelená brána, Kunětická hra. Unikátní MPR, rzsáhlý ptenciál industriálníh dědictví, významné kulturní a splečenské akce měst jak kulturní, sprtvní a splečenské centrum kraje TO Českmravské pmezí Mtt: Českmravské pmezí hraje všemi barvami! Marketingvá témata: Cesty kuzelnými městy (histrická města Litmyšl, Mravská Třebvá, Plička, Svitavy a Vyské Mýt a jejich příběhy městská a pznávací turistika) Pjďte s námi d phádky (atraktivity a prgramy vhdné pr rdiny s dětmi phádkvé zámky v Litmyšli, Mravské Třebvé a Nvých Hradech, úzkklejka v Mladějvě, hrad Svjanv, další památkvé bjekty či muzea, rzhledny a přírdní atraktivity vhdné pr dětské návštěvníky neb se speciální nabídku pr rdiny s dětmi) Světvé dědictví UNESCO (pznávací turistika a zážitkvé prdukty zaměřené zejména na zahraniční návštěvníky, důraz na památku UNESCO zámek Litmyšl - s vazbu na další unikátní atraktivity Českmravskéh pmezí) Aktivní dvlená (cyklturistika a pěší turistika Tulvcvy maštale, Žďárské vrchy, Hřebečské důlní stezky a další atraktivní lkality, cyklbus, hustá síť pěších tras a cykltras, bhatá nabídka různých typů sprtvišť ve městech i v přírdě) Zážitky a relaxace v každém věku (atraktivity a prgramy vhdné pr střední věkvé skupiny a seniry neb se speciální nabídku 8. Přílhy 210

211 zaměřenu na tyt cílvé skupiny památky, muzea, aktivní dpčinek, relaxace v přírdě, kulturní akce, zážitkvé prdukty atd.) Za kulturu na pmezí Čech a Mravy (využití nadstandardně bhaté nabídky festivalů a dalších pravidelně knaných kulturních a splečenských akcí v turistické blasti Českmravské pmezí) Známé i neznámé sbnsti ČMP (atraktivity a prgramy dkazující na významné neb zajímavé sbnsti a pstavy spjené s ČMP M. D. Rettigvá, B. Martinů, B. Smetana, J. Sdmka, O. Schindler, J. Váchal, B. Němcvá a další, hra GEOFUN, sutěže) TO Králický Sněžník Králický Sněžník.p.s. Mtt: Králický Sněžník Z pdzemí až k nebesům Marketingvá témata: Vjenská histrie Histrické památky Kuzl přírdy Zimní dvlená Aktivní dvlená Rdinná dvlená Ráj cyklistů Ráj běžkařů Orlické hry a Pdrlick Destinační splečnst Orlické hry a Pdrlick (DSOHP) Mtt: Orlické hry a Pdrlick Na křídlech Orlice Marketingvá témata: Lét a aktivní dvlená (Orlické cykl a inline králvství, Vdácká řeka Orlice, Kačenčina phádkvá říše) P stpách tradic a řemesel (vjenské památky, dílny a řemesla, zámky na řece Orlici) Orlické hry když je mi zima! (zimní dvlená lyžařská střediska, akce, ubytvání a stravvání, tipy na výlety) Krásná díky Orlickým hrám (ženy a rdiny s dětmi témata krása, dpčinek, dítě, živtní příběh, gastrnmie) Orlické hry pr všechny (handicapvaní) Chrudimsk-Hlineck Mtt: Chrudimsk-Hlineck Krajina zážitků Marketingvá témata: Krajina zážitků Krajina Nárdníh geparku Krajina tradic 8. Přílhy 211

212 7.2 Návrh marketingu značky a témat Výchdiska pr zpracvání marketingu značky a témat turistickéh reginu Výchdní Čechy Pr efektivní zpracvání návrhu marketingu značek a témat na úrvni TR Výchdní Čechy (Pardubický kraj) byla definvána tat základní výchdiska: výsledky analýzy Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje strategické cíle a navržená marketingvá témata TR Výchdní Čechy na bdbí bsah a cíle marketingvých prjektů realizvaných TR V. Čechy a jedntlivými TO dělba a systém destinačníh řízení na území Pardubickéh kraje Návrh marketingu značek a témat bude zpracván pr území TR Výchdní Čechy (Pardubický kraj). Navržené aktivity budu realizvány (garantvány) OCR na úrvni turistickéh reginu, tj. kraje (DSVČ) Návrh systému a patření marketingu značky a témat turistickéh reginu Výchdní Čechy Marketing značky turistickéh reginu Výchdní Čechy a především pak hlavních marketingvých témat bude realizván v suladu s následujícími principy a systémvými patřeními: tvrba marketingvých strategií by měla být realizvána v místech tvrby prduktů a realizace marketingvých aktivit, tedy na úrvni TR a dílčích TO, (mezi TO a TR by měla existvat splupráce při zpracvání těcht dkumentů, aby byl dsažen prvázansti a maximální synergie realizvaných marketingvých aktivit na úrvní TO x TR) zajištění statistických a marketingvých dat a výzkumů ptřebných pr tvrbu marketingvých, aktivit (pr TR a jedntlivé TO) by měl být realizván (garantván) prstřednictvím reginální OCR (DSVČ) marketing značky, tvrba a marketing prduktů by měly být realizvány primárně DSVČ a OOCR: Pardubick, Orlické hry a Pdrlick, Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník, Českmravské pmezí Pardubický kraj by měl v rámci svých aktivit zajišťvat zejména pzitivní image a PR pdpru značce Výchdní Čechy a i značkám jedntlivých TO DSVČ by měla zajišťvat pdpru značky Výchdní Čechy, tvrbu a marketing prduktů zejména na dmácím trhu a i směrem k zahraničním zdrjvým zemím DSVČ by měla aktivně vystupvat v rámci tvrby kperativních nadreginálních turistických prduktů a nadreginálníh kperativníh marketingu OOCR by měly zajišťvat pdpru své blastní značky, tvrbu a marketing prduktů na úrvni TO, kteru ficiálně zastupují marketingvé aktivity OOCR bude vhdné rientvat zejména na dmácíh návštěvníka, případně příhraničníh plskéh návštěvníka, u OOCR Českmravské pmezí vzhledem k existenci jediné památky UNESCO rientace i na zahraniční návštěvníky památek UNESCO na dmácím cestvním trhu by měly být prezentvány primárně značky jedntlivých turistických blastí v blasti marketingu a prpagace by měly být realizvány především mderní a vysce efektivní prpagační aktivity (na úrvní TR a TO by měla být prvedena analýza efektivity aktuálně využívaných prstředků veletrhy, tripy, pdpra prdeje, venkvní reklama, inzerce, tiskviny,...) 8. Přílhy 212

213 zcela zásadně by měla být v realizaci tematické nabídky psílena pdpra prdeje a prdej turistických prduktů, akčních nabídek a zprstředkvání služeb CR k tmut cíli je nutné vytvřit neb ptimalizvat efektivní prdejní nástrje (splupráce s CK a CA, prdej prduktů destinace prstřednictvím e-tržišť a e-shpů, kmunikace s návštěvníky a zejména pakvanými návštěvníky destinace Marketingvé aktivity pdprující specificku turisticku nabídku neb nabídku turistických lkalit, cílů, aktivit a služeb na území Pardubickéh kraje budu krmě výše uvedených ficiálních managementů reginu a blastí realizvat i nadále také zájmvá sdružení, splky, prfesní asciace, TIC, bce a jedntliví prvzvatelé turistických služeb, cílů a aktivit. Základní a ficiální marketing by však měl být zajišťván a garantván na úrvni turistický regin turistické blasti, dle výše vyjmenvaných principů. Marketingvé aktivity v TO, kde není ustanvena OOCR, zajišťuje na základě dhdy mezi DSVČ a OOCR subjekt z území dané turistické blasti Návrh marketingvých aktivit pr pdpru značky a témat turistickéh reginu Výchdní Čechy Obsahem tét kapitly je pdrbný ppis a návrh využití jedntlivých marketingvých a prpagačních prstředků a aktivit pr OCR na pdpru nabídky a prdeje prduktů a služeb destinace TR Výchdní Čechy na bdbí I. Pdprvané značky V bdbí budu pdprvány následující značky: Reginální úrveň: Výchdní Čechy blíž, než si myslíte Značky turistických blastí: Pardubick, tlik blízké... Chrudimsk-Hlineck Krajina zážitků Orlické hry a Pdrlick Na křídlech Orlice Králický Sněžník Z pdzemí až k nebesům Českmravské pmezí hraje všemi barvami! II. Prpagační aktivity a nástrje reklama (inzerce v tisku, reklama v rádiích, TV, venkvní reklama, direct mailing, reklama na internetu) sbní prdej, zprstředkvání prdeje pdpra prdeje (famtripy, presstripy, sutěže, prgramy uznání, turistické veletrhy, vzdělávací semináře,...) interní reklama (infrmační systémy, vybavení prezentačních míst,...) vztahy s veřejnstí (PR) (tiskvé zprávy, akce, dbrné semináře, výzkum, členství v dbrných rganizacích,...) Reklama Klasicku reklamu dpručujeme realizvat zejména pr vytváření image destinace a pdpru značky neb zavedení nvéh prduktu. Dále dpručujeme reklamu realizvat pr ty blasti, kde není mžné pužít sbní prdej. 8. Přílhy 213

214 V rámci aktivit destinace by měly být na celreginální úrvni realizvány zejména tyt aktivity: infrmační, tematické a prduktvé tiskviny (katalgy, bržury, mapy atd.) TR Výchdní Čechy pr ptenciální i sučasné návštěvníky a zprstředkvatele (CA, CK, škly,...) - struktura tiskvin bude dpvídat navrženým marketingvým tématům, jazykvé verze zdrjvým zemím a zaměření cílvým skupinám reklama inzerce v nvinách a časpisech - aktivitu dpručujeme realizvat zejména v rámci DCR a i zde jen velmi efektivně a mezeně, nejlépe ve vazbě na jiné marketingvé aktivity, jak jsu např. sutěže, akce pr ptenciální návštěvníky, slvení nvých cílvých skupin atd. - inzerci v zahraničí puze ve vazbě na knkrétní turisticku nabídku například návštěvníků z plskéh příhraničí reklama v TV - i když se jedná nejefektivnější způsb reklamy, vzhledem k její finanční nárčnsti bude její využití asi spíše mezené venkvní reklama (např. billbardy v destinaci i mim ni) - aktivita je realizvána především jak sučást velkých marketingvých kampaní, dpručujeme i nadále realizvat - trvalá venkvní reklama v rámci destinace je zatím realizvána minimálně, dpručujeme tut aktivitu rzšířit direct mailing, ing - aktivita je zatím využívána především ve vztahu k nabídce prduktů pr zprstředkvatele turistické nabídky (CA, CK, firmy,...) d buducna dpručujeme rzšířit, a t jak na zprstředkvatele v ČR, tak i ve všech hlavních zahraničních zdrjvých zemích - směrem k individuálnímu návštěvníkvi je pužívána zatím jen v mezené míře, aktivita směrem k ptenciálnímu a především pak k minulému návštěvníkvi destinace by měla být zásadně rzšířena (zasílání aktualit, akčních nabídek, nvých prduktů, pděkvání,...) internetvé a mbilní aplikace, sciální sítě (nabídka prduktů prstřednictvím vlastníh webu destinace, případně reklama na cizích webech a prtálech zacílených na pžadvanu cílvu skupinu a zdrjvu blast, sciální sítě) - internetvé a mbilní aplikace se pstupně začínají stávat hlavním zdrjem infrmací destinaci, jedná se tedy naprst strategicku aktivitu, která by měla být rzvíjena v maximální mžné míře - TR by měl i nadále rzvíjet sučasné aktivity, jak jsu: prfesinální turistický infrmační prtál v klasické, tabletvé i mbilní verzi a dále pak facebkvý prfil prduktvé internetvé aplikace stále větší důraz by měl být kladen na prdejní a rezervační nástrje (rezervační mdul na webu Osbní prdej, zprstředkvání prdeje Cílem sbníh prdeje je přímý prdej neb zprstředkvání prdeje knkrétních turistických služeb (primárně ubytvání) a prduktů s turisticku nabídku destinace: - prdej služeb (ubytvací služby) je v destinaci TR Výchdní Čechy realizván prstřednictvím internetvéh rezervačníh systému implementvanéh přím d turistickéh infrmačníh prtálu tent prdej by měl být i nadále pdprván a rzvíjen - nabídka a prdej prduktů destinace balíčků zážitků je mdulvu sučástí prtálu balíčky mají puze frmu zvýhdněnéh ubytvání, nejsu t klasické balíčky s kmpletací ubytvání a dalších služeb (balíčky nelze n-line zakupit ani rezervvat jedná se klasický pptávkvý systém ) v dalším bdbí by měly být nabízeny kmpletní zážitkvé a prduktvé balíčky, a t i s mžnstí příméh nákupu 8. Přílhy 214

215 Pznámka: pr přímý prdej prduktů ve frmě zájezdů je třeba se řídit platnu legislativu. Pdpra prdeje Pdpra prdeje je velmi úzce spjena s interní reklamu a je slžena z těcht aktivit: seznamvací zájezdy (famtripy, presstripy) Jedná se vysce efektivní frmu prpagace služeb a především pak tematických prduktů a balíčků, dpručujeme realizvat nejen pr tuzemská i zahraniční média a CK, primárně z priritních zdrjvých zemí. prgramy uznání jak cenění pr nejlepší zprstředkvatele turistické nabídky Prgramy uznání jsu určeny zejména pr bchdní partnery, prvzvatele turistických cílů a služeb, splupracující CA, CK atd. - tat aktivita není v rámci destinačníh řízení dstatečně využívána, dpručujeme výrazněji psílit návštěvnické karty - pužívají se nejčastěji jak slevy např. za více služeb, za určitu výši útraty, studentské a senirské zvýhdnění, děti zdarma, při nákupu jednh prduktu další zdarma, kupóny na vymezenu dbu (například mimseznní sleva) atd. Destinace je zapjena d systému na úrvni TO existují turistické karty, např. Bnus pas Českmravskéh pmezí slevvá knížka, V(t)IP karta návštěvníka TO Chrudimsk-Hlineck ( tyt aktivity by měly být i nadále rzvíjeny a využívány. sutěže - tat aktivita je v rámci destinačníh řízení využívána, v dalším bdbí dpručujeme dále rzvíjet turistické veletrhy a výstavy Tradiční marketingvá aktivita, která však již v dnešní dbě začíná ztrácet na ptřebné efektivitě. Pr další plánvání účasti na veletrzích a výstavách dpručujeme prvést vyhdncení efektivnsti a účelnsti všech veletrhů (návštěvnst veletrhu a expzice reginu/turistické blasti, návštěvnst turistickéh prtálu před a p veletrhu atd.) kterých se destinace účastní. Většinu tyt prezentační akce nemají takvý efekt, který jim je tradičně přisuzván (viz např. výsledky průzkumů mezi návštěvníky význam veletrhů jak zdrje infrmací destinaci stále klesá). Nvě dpručujeme účast na veletrzích redukvat, případně redukvat náklady, které jsu na veletrhy vynakládány. Dpručujeme raději využít ptenciál velkých splečenských, sprtvních či kulturních akcí k prezentaci TR neb TO. prezentace na kulturních, sprtvních a splečenských akcích efektivní nástrj prpagace knečnému zákazníkvi, levnější varianta než veletrhy a výstavy dbrná i nefrmální setkání pr zprstředkvatele služeb CR (zejména pr tuzemské a zahraniční CA a CK) vizuální pmůcky pr pdpru prdeje (bannery, plakáty,...) - aktivita je využívána v dstatečné míře, dpručujeme i nadále využívat dle aktuální ptřeby Interní reklama Jedná se prstředky vnitřně stimulující prdej, t znamená nabídku v místě prdeje výstavky reginu u prvizních prdejců a turperátrů v ČR i zahraničí, u pskytvatelů služeb v destinaci atd. Prstředky interní reklamy jsu především plakáty, katalgy 40, stjánky, reklamní předměty, nápisy, billbardy atd. Jde také místní veřejný infrmační systém a činnst turistických infrmačních center v destinaci. výstavky a prezentace u prdejců zájezdů (CA, CK,...) - prezentace u prdejců jsu v sučasné dbě realizvány, především v rámci marketingvých 40 Běžně se pužívají stejné tiskviny (katalgy, letáky, mapy,...) jak ty realizvané v rámci reklamy. 8. Přílhy 215

216 prjektů, DSVČ má navázánu splupráci s něklika CK a CA, které nabízejí TR VČ, aktivitu dpručujeme i nadále rzvíjet výstavky a prezentace u prvzvatelů turistických služeb a cílů na území destinace (htely, zámky, muzea,...) - prezentace jsu realizvány průběžně, jedná se aktivitu s velmi nízkými realizačními náklady, aktivitu dpručujeme i nadále rzvíjet infrmační systémy v destinaci - infrmační a naváděcí systémy k turistickým cílům jsu průběžně budvány, dpručujeme však prvést jejich celreginální revizi a inicivat případné úpravy a dplnění činnst TIC - TIC jsu v TR VČ již stabilní sučástí prpagace nabídky destinace, pr další bdbí dpručujeme zejména větší zapjení TIC d nabídky a prdeje turistických služeb a prduktů a d sběru statistických a marketingvých dat návštěvnících destinace Vztahy s veřejnstí (public relatins PR) Hlavním cílem PR je budvání trvalých vztahů s veřejnstí a rganizacemi. PR je nutné pužívat nejen v případě pzitivních neb negativních událstí a jak reakci na vnější pdnět, je třeba vytvřit průběžný dluhdbý plán práce v rámci PR: tiskvé zprávy a knference - tiskvé zprávy a knference jsu v destinaci využívány standardním způsbem, jsu finančně nenárčné dbrné semináře, slavnsti a splečenské akce - aktivita je využívána, dpručujeme dále rzvíjet setkávání s pdnikateli a statními aktéry cestvníh ruchu v destinaci - aktivita je realizvána v rámci seminářů, knferencí, a dále pak frmu sbních setkání neb v rámci standardní činnsti DSVČ i managementů jedntlivých TO - jedná se vysce efektivní aktivitu při získávání nvých členů d rganizací cestvníh ruchu - aktivitu dpručujeme dluhdbě a intenzívně rzvíjet aktivní členství v důležitých sdruženích a asciacích - aktivita je průběžně realizvána - DSVČ je členem těcht rganizací: Czech Cnventin Bureau (Czech Turism), Asciace rganizací cestvníh ruchu (AOCR), Asciace turistických reginů (ATUR) - aktivitu dpručujeme dluhdbě rzvíjet marketingvý výzkum, statistická data,... - speciální marketingvé průzkumy nejsu realizvány, reginu chybí mnhá důležitá statistická data (viz zpracvání analýzy Strategie) dpručujeme tut prblematiku c nejdříve systémvě řešit a nastavit strukturu dat a metdiku jejich sběru a vyhdncení. Pznámka: Prblematika časvání marketingvých aktivit a kampaní, perativní marketing Správné časvání kampaní je v marketingu cestvníh ruchu zcela zásadní pdmínku pr úspěšné a efektivní slvení návštěvníka. Je t jedna z velkých slabých stránek turistických destinací, včetně TR VČ. Většina aktivit je v psledních letech realizvána v rámci velkých marketingvých prjektů, které jsu financvány z různých dtačních a peračních prgramů, a ty nejsu ze strany pskytvatelů dtací (zejména ROP) administrvány tak, jak by destinace časvě ptřebvaly. Z výše uvedených důvdů musí OCR s dstatečným časvým předstihem připravit a prezentvat svůj marketinkvý plán, aby mhly včas jednat výši rzpčtu na následující bdbí (i víceleté) se svými členy. Na základě včasně dsuhlasenéh rzpčtu mhu realizvat perativní marketing, neb dluhdbé prjekty, které však musí umžňvat úpravy parametrů a změny v prpagačních aktivitách tak, aby destinační management mhl průběžně reagvat na aktuální stav a pžadavky trhu. 8. Přílhy 216

217 7.3 Návrh rganizačníh řízení cestvníh ruchu Pardubickéh kraje Hlavním cílem výstupu je definvání základních výchdisek pr zpracvání návrhu rganizačníh řešení CR a destinačníh řízení na úrvni Pardubickéh kraje (ve vazbě na ficiální turistické blasti Pk) stručný ppis základních aktivit pr jedntlivé subjekty destinačníh řízení na území Pardubickéh kraje Výchdiska pr zpracvání OCR Pk na bdbí Budvání sučasné rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje byl frmálně zahájen zpracváním prjektu s názvem Partnerství pr rzvj cestvníh ruchu návrh funkční rganizační struktury cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje, jehž zadavatelem byl v rce 2007 Pardubický kraj. Jedním ze zásadních výstupů prjektu byl v rce 2008 vytvření zastřešující reginální (TR Výchdní Čechy) marketingvé rganizace cestvníh ruchu s názvem Destinační splečnst Výchdní Čechy a definvání pěti hlavních turistických blastí na území Pardubickéh kraje (TR Výchdní Čechy), kterými jsu Pardubick, Orlické hry a Pdrlick (větší část tét TO je sučástí Králvéhradeckéh kraje), Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník a Českmravské pmezí. TO Pardubick nemá v sučasné dbě vlastní samstatnu OCR, stejně tak jak TO Chrudimsk-Hlineck 41. TO Orlické hry a Pdrlick ficiálně zastupuje sdružení právnických sb s názvem Orlické hry a Pdrlick a TO Králický Sněžník becně prspěšná splečnst Králický Sněžník. TO Českmravské pmezí je zastupván dbrvlným svazkem bcí s názvem Českmravské pmezí. Základem dsud rzvíjenéh systému destinačníh řízení cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je d rku 2008 dělba kmpetencí mezi Pardubický kraj, Destinační splečnst Výchdní Čechy a statní OCR na úrvni pěti turistických blastí. Krmě výše uvedených základních článků destinačníh řízení mají významnu rli při rzvji cestvníh ruchu a realizaci marketingvých aktivit na území Pardubickéh kraje také další významné rganizace, sdružení, zájmvé a prfesní skupiny, případně rgány veřejné správy, sdružení bcí a bce samtné. I když tyt rganizace zajišťují převážně aktivity vymezené v určitém tematickém neb prfesním segmentu (např. KČT, AHR ČR, Asciace kempů ČR, A.T.I.C., OHK, Svaz léčebných lázní České republiky, Sdružení lázeňských míst, Asciace lanvé dpravy, Nadace Partnerství Cyklisté vítáni,české dědictví UNESCO, Nárdní památkvý ústav, Lesy ČR, církevní rganizace,...) neb aktivity vymezené místně (bce, sdružení bcí, MAS, RRA, SCHKO, TIC...), je jejich úlha v systému destinační splupráce nezastupitelná a měla by být i nadále c nejefektivněji rzvíjena. Turistická infrmační centra na území Pk mají v infrmačním systému CR nezastupitelnu rli, zapjením d jeh tvrby. Sučasné hlavní prblémy destinačníh řízení na území Pardubickéh kraje: vývjvá etapa OCR je puze na stupni 2, max. 2,5 TO Orlické hry a Pdrlick je agenturu CzechTurism vymezena na území dvu krajů (Pardubický, Králvéhradecký), cž nekrespnduje s vymezením turistických reginů dvě TO nemají vybudvánu vlastní OCR bchdní aktivity jedntlivých OCR jsu stále ještě nedstatečné nedstatečná diverzifikace a nízká dluhdbá garance stabilních příjmů prakticky všech OCR na území Pk, příliš velká závislst OCR na rzpčtu kraje, případně grantech a dtacích absence garantvané finanční pdpry systému destinačníh řízení z úrvně státu (absence zákna cestvním ruchu na úrvni státu) 41 TO Pardubick je aktuálně zastupván Kulturním centrem Pardubice. Splupráce na území TO Chrudimsk- Hlineck prbíhá na základě Deklarace partnerství a splupráci v rámci TO Chrudimsk-Hlineck, kteru v rce 2013 pdepsaly 4 blastní MAS. 8. Přílhy 217

218 Sučasná pzitiva destinačníh řízení na území Pardubickéh kraje: celkvá rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je budvána kmplexně a systémvě destinační řízení respektuje ficiálně vymezený TR Výchdní Čechy TR Výchdní Čechy má vlastní reginální OCR Destinační splečnst Výchdní Čechy Pardubický kraj (TR Výchdní Čechy) je ficiálně rzčleněn na 5 turistických blastí destinační řízení Pk je na reginální úrvni zalžen na dělbě aktivit mezi jedntlivé rganizace (Pardubický kraj, Destinační splečnst Výchdní Čechy) tři z pěti TO mají své vlastní a pměrně stabilní OCR TO Orlické hry a Pdrlick se nachází na území dvu krajů a tedy i dvu TR je řízena jednu OCR destinační splečnst OHP, tím je zaručena jedntnst prezentace její značky OCR na úrvni TO se snaží aktivně budvat svji člensku základnu, cž jim pskytuje d buducna dbrý základ pr zajištění ptřebné rganizační a finanční stability většina OCR se již dnes začíná připravvat na čekávané změny ve financvání prvzních a marketingvých aktivit, ke kterým djde z důvdu zásadníh mezení rzpčtvých příjmů z dnes velmi širce využívaných grantů a pdpůrných peračních prgramů právní frmy OCR (DSVČ, destinační splečnst OHP, KS) dpvídají jejich sučasným ptřebám a rzsahu činnsti, OCR Českmravské pmezí (DSO) bude vhdné transfrmvat na širší platfrmu OCR. Základní výchdiska pr zpracvání rganizačníh řízení CR na bdbí na území Pk a) respektvat vyhdncení analytické části včetně SWOT analýzy Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje pr bdbí b) vycházet z navržené Vize a strategických cílů a patření Strategie rzvje cestvníh ruchu Pardubickéh kraje pr bdbí c) respektvat vazbu na nárdní strategické dkumenty a rganizační struktury týkající se rganizace cestvníh ruchu a destinačníh řízení na území ČR d) respektvat existenci přirzených turistických blastí na území Pardubickéh kraje (Pardubick, Orlické hry a Pdrlick, Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník, Českmravské pmezí) e) efektivně rzdělit kmpetence, pravmci a aktivity mezi jedntlivé rganizace cestvníh ruchu s cílem dsažení maximální synergie a pzitivníh vlivu na rzvj cestvníh ruchu Pardubickéh kraje f) cílem nvéh rganizačníh řešení je psunut vývjvu etapu OCR ze sučasnéh stupně 2 na minimálně 2,5 nejlépe však na stupeň 3 při respektvání pzitivních trendů ve fungvání OCR v tuzemsku i ve světě g) psílit význam a úlhu cestvníh ruchu v rámci celkvéh rzvje Pardubickéh kraje Významnu sučástí definvání návrhu rganizačníh řešení a destinačníh řízení cestvníh ruchu na bdbí pr území Pardubickéh kraje byla širká diskuse zástupců pracvních a expertních skupin a zástupců jedntlivých rganizací cestvníh ruchu na úrvni kraje a TO. 8. Přílhy 218

219 7.3.2 Návrh rganizačníh řízení CR na úrvní Pk pr bdbí Cílem návrhu je zefektivnit činnst subjektů pdílejících se na řízení cestvníh ruchu, a t při respektvání Vize a strategických cílů a patření Strategie rzvje cestvníh ruchu Pardubickéh kraje pr bdbí Efektivní řešení je využití a rzvj sučasnéh základníh systému rganizace CR na území Pardubickéh kraje. Cílvým stavem by měl být funkční systém zalžený na splupráci Pardubickéh kraje, celkrajské OCR (DSVČ) a pěti blastních OCR dle definvaných TO. Jedntlivé OCR budu mít vhdnu rganizační strukturu, právní subjektivitu a takvu právní frmu rganizace, která umžní realizvat strategické blasti a úkly pr tyt OCR dále definvané. Všechny OCR by měly v c nejbližší dbě dsáhnut vývjvé etapy 2,5, cílvě pak 3. I. Základní systém rganizace cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje Základní systém rganizace cestvníh ruchu bude i nadále zalžen na splupráci klíčvých rganizací definvaných v níže uvedeném schématu. Základem pr buducí uspřádání je již ustálená struktura tvřená turistickým reginem Výchdní Čechy (Pardubický kraj) a pěti turistickými blastmi (Pardubick, Orlické hry a Pdrlick, Chrudimsk-Hlineck, Králický Sněžník, Českmravské pmezí). Schéma 2: Vazby a hlavní infrmační tky mezi jedntlivými subjekty a rganizacemi CR, které se pdílejí na řízení cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Pradní sbr radníh Pardubický kraj Rada Pk Zastupitelstv Pk Radní zdpvědný za blast CR DSVČ, turistický regin Výchdní Čechy MMR Czech Turism OOCR TO Pardubick TO Českmravské pmezí TO Chrudimsk-Hlineck TO Orlické hry a Pdrlick TO Králický Sněžník Pracvní setkání TIC Subjekty pskytující služby v blasti CR Zpracvání: KrÚ Pk 8. Přílhy 219

220 II. Dpručení pr úpravu systému řízení cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje na bdbí Hlavní dpručení pr zefektivnění fungvání nvéh systému rganizace cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje na bdbí můžeme shrnut d následujících patření. Opatření 1. Dknčení rganizačníh zajištění a stabilizace celéh systému OCR vyjasnění rle destinačníh managementu v TO Pardubick vůči subjektům v území změna sučasnéh právníh statutu (vytvření nvé OCR) v některých TO v tm smyslu, aby se členy blastních OCR mhly stát různé subjekty zainteresvané na rzvji cestvníh ruchu TO (bce neb svazky bcí, zájmvé rganizace, turistické cíle a služby, pdnikatelé, CK,...) změna členské základny všech OCR, tak aby v každé OCR byly zastupeny všechny důležité skupiny rganizací ve vazbě na rzvj CR v dané TO (bce neb svazky bcí, zájmvé rganizace, turistické cíle a služby, pdnikatelé,...) změna členské základny ve smyslu zvýšení příjmů jedntlivých OCR v rámci členských příspěvků, tak aby základní prvz těcht OCR nebyl závislý na náhdných finančních zdrjích, jak jsu např. granty, realizace prjektů,... zvýšení pdílu kperativních marketingvých aktivit a zvýšení finanční spluúčasti subjektů CR (prvzvatelé turistických cílů a služeb,...) na marketingvých aktivitách jedntlivých OCR dsažení vývjvé etapy 2,5, cílvě pak 3 Opatření 2. Úprava kmpetencí a aktivit mezi jedntlivé rganizace v rámci systému OCR v Pk Pardubický kraj by měl v nvém systému primárně realizvat (garantvat): rzvjvé a strategické dkumenty v blasti rzvje CR financvání neb garantvání patření v blasti prvzu a budvání infrastruktury ve vlastnictví kraje pdílení se na splufinancvání OCR (1 reginální + 5 blastních OCR) a jejich marketingvých aktivit pskytvání grantů a dtací subjektům v blasti cestvníh ruchu splupráci s agenturu CzechTurism prstřednictvím krajskéh krdinátra cestvníh ruchu OCR by měly v nvém systému primárně realizvat (garantvat): prvedení kmplexníh auditu využití marketingvých nástrjů (prpagace, účast na veletrzích, sutěže, weby, rezervační systémy, e-shpy, nabídka a prdej prduktů,...) a následné navržení jejich využití a garance pr OCR na všech úrvních hlavní marketingvé aktivity v blasti CR - na reginální úrvni DSVČ a na úrvní turistických blastí OOCR tvrbu, nabídku a pdpru prdeje celreginálních turistických prduktů a prduktů určených pr zahraniční trhy bude garantvat primárně DSVČ tvrbu, nabídku a pdpru prdeje blastních a místních turistických prduktů a služeb bude garantvat vždy příslušná OOCR, zejména v rámci dmácíh a příhraničníh cestvníh ruchu zdpvědnst za realizaci vzdělávacích aktivit v blasti cestvníh ruchu, zavádění a pdpru reginálních a nárdních certifikačních systémů CR by měly být primárně v gesci DSVČ splupráci s agenturu CzechTurism v blasti prpagace turistickéh reginu Výchdní Čechy a v blasti statistických šetření 8. Přílhy 220

221 III. Seznam strategických blastí, které by měly být realizvány na úrvni turistickéh reginu Ve vazbě na nvě stanvené cíle v rámci rganizace cestvníh ruchu na úrvni Pardubickéh kraje jsu pr bdbí navrženy pr Destinační splečnst Výchdní Čechy následující strategické blasti a činnsti. Strategická blast: Marketingvé plánvání Strategická blast: Průzkum trhu a výzkum Strategická blast: Budvání značky, prpagace a marketing turistické nabídky TR Strategická blast: Tvrba, nabídka a pdpra prdeje reginálních prduktů Strategická blast: Partnerství a kmunikace, rzvj struktur, splupráce Strategická blast: Příprava a realizace prjektů CR na úrvni TR Strategická blast: Management kvality služeb, rzvj vzdělávání v CR Strategická blast: Krdinace, pdpra rzvje a prvzu sítě TIC na území TR Strategická blast: Pdpra rzvje turistické infrastruktury (trasy, služby, ) v TR Strategická blast: Ostatní bchdní činnst IV. Seznam strategických blastí, které by měly být realizvány na úrvni turistických blastí Na úrvni jedntlivých turistických blastí (OCR) by měly být rzvíjeny především tyt základní strategické blasti řízení destinace: Strategická blast: Marketingvé plánvání v rámci TO Strategická blast: Budvání značky, prpagace a marketing turistické nabídky TO Strategická blast: Tvrba, nabídka, pdpra prdeje a prdej prduktů a služeb TO Strategická blast: Partnerství a kmunikace, rzvj struktur, infrmační servis v TO Strategická blast: Příprava a realizace prjektů CR na území TO Strategická blast: Pdpra rzvje turistické infrastruktury (trasy, služby, ) na území TO Strategická blast: Ostatní bchdní činnst V. Systém financvání rganizace cestvníh ruchu Pardubickéh kraje Financvání systému rganizace cestvníh ruchu včetně financvání marketingvých aktivit realizvaných z úrvně reginální (krajské) i blastní úrvně reginálních sdružení je zajišťván jak vícezdrjvé. Většina dsavadních marketingvých aktivit i prvzních výdajů byla prakticky ve všech OCR financvána převážně z dtací neb prjektů EU. Udržení sučasnéh systému celéh destinačníh řízení je tak velmi silně závislé na mžnstech rzpčtu Pardubickéh kraje a dtacích získaných z evrpských fndů. V buducnu bude ptřeba zajistit diverzifikaci a zejména stabilitu příjmů, a t jak na úrvni reginální, tak především blastní. Jednu z cest je rzšíření členské základny a zvýšení příjmů z členských příspěvků, rzšíření služeb pskytvaných OCR. Významnu sučástí vícezdrjvéh financvání by také měla být dluhdbě garantvaná finanční pdpra státu pr všechny ficiální reginální (krajské) a blastní rganizace cestvníh ruchu. 8. Přílhy 221

222 8. PŘÍLOHY 8.1 Seznam brázků a tabulek Seznam brázků: Obrázek 1: Kraje a kresy České republiky Obrázek 2: Gegrafická mapa Pardubickéh kraje Obrázek 3: Turistické reginy České republiky dle vymezení agenturu CzechTurism Obrázek 4: Turistické blasti České republiky dle vymezení agenturu CzechTurism Obrázek 5: Příslušnst bcí k jedntlivým turistickým blastem Pardubickéh kraje Obrázek 6: Způsb zapjení d systému rganizace cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Obrázek 7: Organizační struktura DSOHP Obrázek 8: Dpravní síť Pardubickéh kraje Obrázek 9: Dálkvé cykltrasy v ČR Obrázek 10: Dálkvé cykltrasy EurVel v ČR Obrázek 11: Hierarchie nsitelů cestvníh ruchu v Dlním Rakusku Obrázek 12: Organizace cestvníh ruchu v Dlním Rakusku Obrázek 13: Tky pplatků za přencvání Obrázek 14: Tky účastnických pplatků Obrázek 15: Hierarchie nsitelů cestvníh ruchu v Hrním Rakusku Obrázek 16: Organizace cestvníh ruchu v Hrním Rakusku Obrázek 17: Tky pplatků vybraných v Hrním Rakusku Obrázek 18: Turistická blast Pardubick Obrázek 19: Turistická blast Chrudimsk Hlineck Obrázek 20: Turistická blast Orlické hry a Pdrlick Obrázek 21: Turistická blast Králický Sněžník Obrázek 22: Turistická blast Obrázek 23: Mapa dtazvacích míst Obrázek 24: Velikst celkvéh ptenciálu cestvníh ruchu území bvdů ORP Obrázek 25: Míra využití celkvéh ptenciálu cestvníh ruchu území bvdů ORP Obrázek 26: Rajnizace CR v ČR Obrázek 27: Letní rekreace u vdy v ČR Obrázek 28: Pdíl zaměstnansti CR na zaměstnansti v krajích ČR Obrázek 29: Sptřeba cestvníh ruchu v krajích ČR v přepčtu na byvatele Obrázek 30: Pdíl sptřeby cestvníh ruchu na HDP kraje Obrázek 31: Srvnání sptřeby CR s demgrafickými údaji Obrázek 32: Srvnání sptřeby CR s dalšími ukazateli Přílhy 222

223 Seznam tabulek: Tabulka 1: Phlaví dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Tabulka 2: Věk dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Tabulka 3: Vzdělání dtázanéh (v %) dmácí návštěvník Tabulka 4: Phlaví dtázanéh (v %) zahraniční návštěvník, Tabulka 5: Věk dtázanéh (v %) zahraniční návštěvník, Tabulka 6: Stát trvaléh pbytu návštěvníka (v %), TOP 4 zahraniční návštěvník Tabulka 7: Země půvdu zahraničních návštěvníků ubytvaných v HUZ Pardubickéh kraje Tabulka 8: Délka pbytu (v %) dmácí návštěvník Tabulka 9: Vzdálenst d bydliště (v %) dmácí návštěvník Tabulka 10: Způsb dpravy d reginu (v %) dmácí návštěvník Tabulka 11: S kým d reginu přijel (v %) dmácí návštěvník Tabulka 12: Způsb ubytvání (v %) dmácí návštěvník Tabulka 13: Způsb ubytvání (v %) zahraniční návštěvník, suhrn za Tabulka 14: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Tabulka 15: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Tabulka 16: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Tabulka 17: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník Tabulka 18: Hlavní důvd návštěvy Pardubickéh kraje (v %) zahraniční návštěvník, Tabulka 19: Aktivity zahraničníh návštěvníka (v %) za celu ČR, za rk Tabulka 20: Denní útrata (v %) dmácí návštěvník Tabulka 21: Průměrné výdaje zahraničníh návštěvníka přepčtené na 1 sbu a 1 den Tabulka 22: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2012, Tabulka 23: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, zima 2013, Tabulka 24: Hlavní infrmační zdrj při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2013, zima Tabulka 25: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) zahraniční návštěvníci, Tabulka 26: Spkjenst s návštěvu reginu (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima Tabulka 27: Spkjenst s návštěvu reginu zahraniční návštěvník, Tabulka 28: Zájem pakvanu návštěva reginu (v %) dmácí návštěvník Tabulka 29: Vývj pčtu dmácích a zahraničních turistů ubytvaných v hrmadných ubytvacích zařízeních v ČR pdle krajů Tabulka 30: Čisté využití lůžek a využití pkjů v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních pdle krajů za rk 2013 (v %) Tabulka 31: Vývj návštěvnsti hrmadných ubytvacích zařízení pdle zemí Pardubický kraj Tabulka 32: Návštěvnst lázeňských zařízení v letech 2008 a Tabulka 33: Pčet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2008 a 2012, kraje ČR Přílhy 223

224 Tabulka 34: Návštěvnst hradů a zámků na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010 a Tabulka 35: Návštěvnst muzeí, technických památek a statních kulturních památek na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, Tabulka 36: Návštěvnst přírdních atraktivit na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, Tabulka 37: Pčet tuzemských reginálních OCR dle různých právních frem srvnání 2010/ Tabulka 38: Ostatní rganizace s vlivem na rzvj CR v Pardubickém kraji Tabulka 39: Památkvě chráněné bjekty v Pardubickém kraji, stav k Tabulka 40: Nárdní kulturní památky na území Pardubickéh kraje, stav k Tabulka 41: Hrady, zámky a zříceniny na území Pardubickéh kraje Tabulka 42: Městské památkvé rezervace a zóny v Pardubickém kraji Tabulka 43: Rzhledny na území Pardubickéh kraje Tabulka 44: Významné sbnsti Pardubickéh kraje Tabulka 45: Akce s významným vlivem na cestvní ruch dle návštěvnsti Tabulka 46: Akce s významným vlivem na cestvní ruch dle hdncení zástupců TO Tabulka 47: TOP 20 nejnavštěvvanějších turistických cílů v ČR za rk Tabulka 48: TOP 5 nejnavštěvvanějších turistických cílů v Pardubickém kraji v letech 2012, Tabulka 49: Návštěvnst hradů a zámků na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010 a Tabulka 50: Návštěvnst muzeí, technických památek a statních kulturních památek na území Pardubickéh kraje v letech 2008, 2010, Tabulka 51: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje (v %) dmácí návštěvník, lét 2012, Tabulka 52: Nejlákavější aktivity při návštěvě Pardubickéh kraje dmácí návštěvník, zima 2013, 2014 (v %) Tabulka 53: Hrmadná ubytvací zařízení pdle kategrie a pdle krajů, rk Tabulka 54: Hrmadná ubytvací zařízení kresy Pardubickéh kraje, rk Tabulka 55: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení cestvníh ruchu pdle krajů, rk Tabulka 56: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení pdle turistických blastí, rk Tabulka 57: Kapacity hrmadných ubytvacích zařízení cestvníh ruchu v kresech Pardubickéh kraje, rk Tabulka 58: Výkny hrmadných ubytvacích zařízení pdle krajů, rk Tabulka 59: Vývj pčtu českých a zahraničních turistů ubytvaných v hrmadných ubytvacích zařízeních v ČR pdle krajů Tabulka 60: Vývj návštěvnsti hrmadných ubytvacích zařízení pdle zemí Pardubický kraj Tabulka 61: Čisté využití lůžek a využití pkjů v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních pdle krajů za rk 2013 (v %) Tabulka 62: Hrmadná ubytvací zařízení pdle kategrie Pardubický kraj ( ) Tabulka 63: Certifikvaná ubytvací zařízení (pčet) pdle krajů ČR k (dle AHR ČR) Tabulka 64: Certifikvaná ubytvací zařízení na území Pardubickéh kraje k (dle AHR ČR)111 Tabulka 65: Certifikvané kempy (pčet) pdle krajů ČR k Tabulka 66: Seznam certifikvaných kempů na území Pardubickéh kraje k Přílhy 224

225 Tabulka 67: Pčet ubytvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni v rámci krajů ČR k Tabulka 68: Seznam ubytvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni na území Pardubickéh kraje k Tabulka 69: Hdncení ubytvacích služeb pdle krajů ČR lét , zima (v %)113 Tabulka 70: Hdncení ubytvacích služeb pdle krajů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Tabulka 71: Hdncení ubytvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét , zima (v %) Tabulka 72: Hdncení ubytvacích služeb pdle TR ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Tabulka 73: Hdncení ubytvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét, zima Tabulka 74: Hdncení ubytvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima Tabulka 75: Seznam lyžařských areálů v Pardubickém kraji k Tabulka 76: Hdncení služeb pr lyžaře, zima 2014 (v %) Tabulka 77: Knference v hrmadných ubytvacích zařízeních pdle krajů (2009, 2013) Tabulka 78: Turistické využití řek Tabulka 79: Vdní plchy mnitrvané krajsku hygienicku stanicí, Tabulka 80: Seznam glfvých hřišť v Pardubickém kraji, Tabulka 81: Vliv cestvníh ruchu na vybraná dílčí dvětví nárdníh hspdářství (r. 2010) Tabulka 82: Srvnání základních makreknmických ukazatelů cestvníh ruchu s vybranými Tabulka 83: Vývj devizvých příjmů CR v ČR v letech Tabulka 84: Sptřeba cestvníh ruchu celkem, v krajích ČR za rk Tabulka 85: Sptřeba cestvníh ruchu v Pardubickém kraji za rk 2010 (v mil Kč) Tabulka 86: Sptřeba cestvníh ruchu v Pardubickém kraji za rk 2010 (v %) Tabulka 87: Pčet byvatel Pardubickéh kraje, Tabulka 88: Věkvá struktura byvatel Pardubickéh kraje, Tabulka 89: Pčet nezaměstnaných v Pardubickém kraji, Tabulka 90: Hrubý dmácí prdukt v Pardubickém kraji, Tabulka 91: Eknmické subjekty pdle převažující činnsti CZ-NACE v Pardubickém kraji Tabulka 92: Sazby pplatků za přencvání Tabulka 93: Sazby účastnických pplatků Tabulka 94: Rzdíl mezi svazy a splky cestvníh ruchu Tabulka 95: Sazby účastnických pplatků Tabulka 96: Přehled pskytnutých finančních pdpr TIC za bdbí Tabulka 97: Seznam letišť v Pardubickém kraji Tabulka 98: VCHÚ Chráněné krajinné blasti na území Pardubickéh kraje Tabulka 99: VCHÚ Přírdní parky na území Pardubickéh kraje Tabulka 100: Nárdní přírdní rezervace na území Pardubickéh kraje Tabulka 101: Nárdní přírdní památky na území Pardubickéh kraje Tabulka 102: Přírdní rezervace a přírdní památky na území Pardubickéh kraje Tabulka 103: Zlgické zahrady, btanické zahrady a arbreta na území Pardubickéh kraje Tabulka 104: Naučné stezky v Pardubickém kraji Přílhy 225

226 Tabulka 105: Hdncení stravvacích služeb pdle krajů ČR lét , zima (v %)326 Tabulka 106: Hdncení stravvacích služeb pdle krajů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Tabulka 107: Hdncení stravvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét , zima (v %) Tabulka 108: Hdncení stravvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Tabulka 109: Hdncení stravvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima Tabulka 110: Restaurační zařízení zapjená d prjektu Czech Specials, k datu Tabulka 111: Seznam restauračních zařízení zapjených d prjektu Czech Specials na území Pardubickéh kraje, k Tabulka 112: Pčet stravvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni v rámci krajů ČR, k Tabulka 113: Seznam stravvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni na území Pardubickéh kraje, k Tabulka 114: Lázeňská místa v krajích ČR Tabulka 115: Lázeňská místa v Pardubickém kraji Tabulka 116: Lázně v Pardubickém kraji v rce Tabulka 117: Výkny lázeňských zařízení v krajích ČR v letech 2008 a Tabulka 118: Pčet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2008 a 2013 v jedntlivých krajích Tabulka 119: Kngresvá zařízení v Pardubickém kraji (s kapacitu nad 50 míst) k Tabulka 120: Pčet certifikvaných TIC pdle A.T.I.C. dle krajů ČR, k Tabulka 121: Seznam turistických infrmačních center v Pardubickém kraji k Tabulka 122: Hlavní infrmační zdrj při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2012, Tabulka 123: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) Pardubický kraj dmácí návštěvníci, lét 2012, Přílhy 226

227 8.2 Přílhy analytická část Metdika zpracvání situační analýzy, becné zdrje infrmací Situační analýza Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje na bdbí je zpracvána dle metdiky vycházející z pžadavků zadavatele definvaných v rámci zadávacíh řízení a dále je drazem dluhletých zkušenstí řešitele se zpracváním bdbných strategických dkumentů. Důležitým principem je využití maximálníh mnžství aktuálních a především relevantních dat 42 pr správné vyhtvení a následné vyhdncení situační analýzy Pardubickéh kraje a zhdncení všech důležitých vazeb v rámci i vně řešené destinace. Jak vstupní analytická data byly pužity veřejně přístupné infrmace (statistiky průzkumy, šetření,...) z věřených a garantvaných zdrjů, jak jsu například CzechTurism, Český statistický úřad, Ministerstv pr místní rzvj ČR, Nárdní památkvý ústav, Pardubický kraj, Krajský úřad Pardubickéh kraje, Destinační splečnst Výchdní Čechy, destinační managementy turistických blastí Pardubickéh kraje, prfesní asciace a sdružení v blasti cestvníh ruchu atd. Dluhdbě pvažuje splečnst Avedn za zcela zásadní metdický přístup při zpracvání každé Strategie širku a aktivní splupráci významných aktérů cestvníh ruchu na území destinace. V případě Strategie cestvníh ruchu Pardubickéh kraje je tat splupráce zajištěna přímu účastí expertníh týmu a pracvní skupiny na tvrbě a připmínkvání realizvané situační analýzy a dále pak frmu prezentace výsledků analytické části širší dbrné veřejnsti na závěrečné dbrné knferenci. Výše uvedený přístup vždy výrazně zvyšuje nejen věcnu správnst a krektnst výstupů, ale umžňuje také využití knkrétních a praktických zkušenstí důležitých aktérů cestvníh ruchu v destinace. Obecné zdrje infrmací pužité při zpracvání Strategie Pr zpracvání analytické části Strategie byly pužity níže uvedené všebecné zdrje infrmací. Knkrétní pužité zdrje infrmací jsu pak vždy uvedeny frmu citace zdrje u citvané infrmace. Základní zdrjvé dkumenty: a) dkumenty týkající se khezní plitiky EU b) Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu ČR na bdbí c) Návrh věcnéh záměru zákna pdpře a řízení cestvníh ruchu d) Marketingvá kncepce ČR na bdbí e) Prgram rzvje územníh bvdu Pardubickéh kraje na bdbí (2020) f) Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí Pr zpracvání jedntlivých kapitl Strategie byly využity tyt zdrje infrmací: - závazné nadreginální a nárdní strategické dkumenty ve vazbě na rzvj CR - závazné strategické dkumenty Pardubickéh kraje a DSVČ - závazné strategické dkumenty klních turistických reginů ve vazbě na rzvj CR - realizvané studie, prgramy a kncepce ve vazbě na rzvj CR v Pardubickém kraji - rzvjvé a marketingvé prjekty Pardubickéh kraje, DSVČ a jedntlivých turistických blastí TR Výchdní Čechy - existující turistické prdukty TR Výchdní Čechy 42 Knkrétní pužité zdrje infrmací jsu pak vždy uvedeny frmu citace zdrje u prezentvané infrmace. Pr zpracvání analýzy budu využita data, která jsu zdarma veřejně přístupná a data pskytnutá zadavatelem, případně členy expertníh týmu, pracvní skupiny a splupracujícími subjekty. 8. Přílhy 227

228 - existující reginální, nadreginální a nárdní turistické prdukty - studie, výzkumy a dbrné publikace cestvníh ruchu univerzitních pracvišť a dbrníků cestvníh ruchu ve vazbě k řešenému prjektu - nárdní a mezinárdní dbrné studie a výzkumy, publikvané dbrné články v blasti turismu a cestvníh ruchu - studie v blasti trendů cestvníh ruchu - databáze nabídky cestvníh ruchu na místní, reginální a nárdní úrvni - vlastní databáze řešitele - statistické infrmace (ČSÚ, rgány státní správy a samsprávy,...) - výzkumy prváděné na nárdní i reginální úrvni pr agenturu CzechTurism - statní zadavatelem dpručené zdrje - veřejné turistické databáze, turistické prtály (místní, reginální i nárdní úrveň) - platné i připravvané zákny ve vazbě na cestvní ruch - vlastní průzkumy a výzkumy řešitele realizvané v dřívějších letech - zkušensti z tvrby a nabídky turistických prduktů na řešeném území - zkušensti a data pskytnutá zadavatelem, DSVČ, členy pracvních skupin a splupracujícími rganizacemi v rámci Pardubickéh kraje - sbní jednání - připmínky a náměty zadavatele a členů pracvních skupin - závěry diskusí a pracvních setkání realizvaných v rámci řešení Strategie 8. Přílhy 228

229 8.2.2 Detailní sci-eknmické parametry Pardubický kraj Tabulka 87: Pčet byvatel Pardubickéh kraje, Pčet byvatel celkem (k ) z th muži z th ženy Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 88: Věkvá struktura byvatel Pardubickéh kraje, Obyvatelé ve věku (k ) let z th ženy let z th ženy a více let z th ženy Průměrný věk byvatel (k ) 40,4 41,0 41,2 41,5 Zdrj: ČSÚ, 2014 Tabulka 89: Pčet nezaměstnaných v Pardubickém kraji, Uchazeči zaměstnání PK z th kres Chrudim z th kres Pardubice z th kres Svitavy z th kres Ústí nad Orlicí Uchazeči zaměstnání ČR Zdrj: ČSÚ, &g_zbraz=1&aktualizuj=aktualizvat&cas_3_47= Tabulka 90: Hrubý dmácí prdukt v Pardubickém kraji, Hrubý dmácí prdukt (HDP), v mil. Kč HDP na 1 byvatele (v Kč) http: //vdb.czs.cz/ vdbv/tabpar am.jsp?va=t abulka&cislt ab=agnuc0 010CU_KR2 &v=null - pzn vdb.czs.cz/vd bv/tabparam.j sp?va=tabulk a&cisltab=ag NUC0010CU_ KR2&v=null - pzn Průměr ČR = 100 (%) 81,4 80,8 81,7 79,2 Zdrj: ČSÚ, 2014; Pzn.: 1 Předběžný údaj p 10. krekci; 2 Předběžný údaj p 12. krekci; 3 Předběžný údaj s předpkládanu krekcí na definitivní údaj 8. Přílhy 229

230 Tabulka 91: Eknmické subjekty pdle převažující činnsti CZ-NACE v Pardubickém kraji Převažující činnst Celkem v tm: A Zemědělství, lesnictví a rybářství B E Průmysl celkem F Stavebnictví G Velkbchd a malbchd; pravy a údržba mtrvých vzidel H Dprava a skladvání I Ubytvání, stravvání a phstinství J Infrmační a kmunikační činnsti K Peněžnictví a pjišťvnictví L Činnsti v blasti nemvitstí M Prfesní, vědecké a technické činnsti N Administrativní a pdpůrné činnsti O Veřejná správa a brana; pvinné sciální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravtní a sciální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnsti S Ostatní činnsti Zdrj: ČSÚ, Přílhy 230

231 8.2.3 Příklady dbré praxe destinačníh řízení na Evrpy Na základě sbních zkušenstí zpracvatele a ve splupráci s dbrnými pracvníky ESF MU Brn, kteří se dluhdbě zabývají prblematiku destinačníh řízení turistických reginů v tuzemsku i zahraničí, uvádíme níže něklik příkladů kvalitně řízených destinací veliksti kraje (turistickéh reginu). Příklad 1: Rakusk Dlní Rakusk I. Legislativní rámec Organizace a způsby financvání cestvníh ruchu jsu v Dlním Rakusku vlivněny d značné míry legislativu. V rce 2010 vstupil v platnst nvý dlnrakuský zákn cestvním ruchu (NÖ Turismusgesetz 2010, pslední změna nvelizace LGBl. Nr. 7400/2), který nahrazuje půvdní NÖ Turismusgesetz z rku Hlavním cílem zákna je pdprvat cestvní ruch v Dlním Rakusku, s přihlédnutím k živtnímu prstředí a rzvji eknmických pdmínek. Změnu zákna byla vlivněna především výše vybíraných pplatků a pravmc bcí v přenesené půsbnsti. Rámec pr knkrétní prvádění rzhdnutí a implementaci zajišťuje v sučasnsti platná strategie cestvníh ruchu Dlníh Rakuska. Sučástí aktuálníh zákna je krmě becnéh stanvení pjmů také definvání nsitelů cestvníh ruchu na reginální a nadreginální úrvni, kteří jsu zastupeni šesti reginálními rganizacemi cestvníh ruchu, zemsku rganizací, kteru představuje Niederösterreich Werbung GmbH, a splkvu zemí Dlní Rakusk. Obdbně zákn vlivňuje strukturu bcí prstřednictvím parametrů, dle kterých jsu bce rzřazeny d třech tříd na základě jejich turistickéh významu. Od významu bce se dále dvíjí placení jak účastnických pplatků, tak pplatků za přencvání. Taktéž jsu zde uvedeny pdmínky mžnéh překlasifikvání v případě, že djde v bci ke změně některých parametrů. Obrázek 11: Hierarchie nsitelů cestvníh ruchu v Dlním Rakusku Dlní Rakusk Organizace cestvníh ruchu II. Organizace a struktury Za účelem rzvje cestvníh ruchu a jeh pdpry s přihlédnutím ke strategii cestvníh ruchu byly v Dlním Rakusku záknem vymezeni následující nsitelé: bce svazy cestvníh ruchu reginální rganizace cestvníh ruchu zemská rganizace cestvníh ruchu splkvá země Dlní Rakusk 8. Přílhy 231

232 A) Lkální úrveň Důležitu rli v cestvním ruchu hrají bce, které jsu rzřazeny v suladu s nařízením zemské vlády pdle ukazatele významu pr cestvní ruch d třech tříd. Význam cestvníh ruchu v bci se určuje pdle hdnty mediánu. Tent ukazatel ( 4) je nutné zjišťvat každých pět let d vstupu zemskéh zákna v platnst. Stanvuje se dle následujících kritérií: pčet přencvání: pětiletý průměr v pčtu přencvání v bci, intenzita přencvání: pdíl pčtu přencvání připadající na jednh byvatele bce, specifické příjmy z cestvníh ruchu: pdíl z celkvéh zdanitelnéh bratu všech stravvacích a ubytvacích zařízení v bci na jednh byvatele. D třídy I jsu zařazeny ty bce, které dsáhnu přinejmenším dvu z následujících hdnt: pčet přencvání přesahuje dvjnásbek mediánu pětiletéh průměru, intenzita přencvání přesahuje dvjnásbek mediánu, specifické příjmy přesahují hdntu mediánu. D třídy II jsu zařazeny ty bce, které splňují alespň dvě z následujících hdnt: pčet přencvání dsahuje minimálně 50 % mediánu pětiletéh průměru, intenzita přencvání dsahuje minimálně 50 % mediánu, specifické příjmy dsahují minimálně 50 % mediánu. D III. třídy lgicky patří ty bce, které nedsáhly minimálních hdnt pr zařazení d některé jiné třídy. Obce však mhu být usnesením becní rady přeřazeny d nižší neb vyšší třídy, když se zjišťvané hdnty pdle 4 dpvídajícím způsbem změní a když bec dispnuje vhdnu turisticku nabídku přiměřenu pr pžadvanu třídu. Mimřádně lze překlasifikvat bce třídy II neb III d vyšší třídy na základě důvdněné žádsti nezávisle na ukazatelích definvaných v 4. Překlasifikvání je mžné, pkud má bec v úmyslu zkvalitnit nabídku cestvníh ruchu a tím pdstatně zlepšit své eknmické výsledky spjaté s cestvním ruchem, nabídka cestvníh ruchu vykazuje reginální ptenciál, cestvní ruch v bci hraje významnu rli, se bec přím či nepřím zapjuje d aktivit reginální rganizace cestvníh ruchu. Rzdělení d tříd představuje významný aspekt bzvláště při získávání finančních prstředků, nebť výše účastnických pplatků i pplatků za přencvání se dvíjí právě d turistickéh významu bce. Obrázek 12: Organizace cestvníh ruchu v Dlním Rakusku Tř. 2 Dnau NÖ Turismus GmbH 165 Mstviertel Turismus GmbH Destinatin Waldviertel GmbH Tř bcí Tř Weinviertel Turismus GmbH Wiener Alpen in NÖ Turismus GmbH Wienerwald Turismus GmbH 8. Přílhy 232

233 B) Reginální úrveň Území Dlníh Rakuska je aktuálně rzčleněn d šesti reginálních rganizací cestvníh ruchu, u nichž dšl k přeměně z neziskvéh na bchdní typ splečnsti (splečnst s ručením mezeným). Prces rzvje destinací začal v rce 1999 a byl dknčen v rce 2005 zřízením těcht šesti rganizací kpírujících ficiální územní jedntky. Destinace spadají pd zemsku rganizaci Niederösterreich Werbung. D jejich pvinnstí patří kmplexní víceleté plánvání a realizace marketingvých aktivit v cestvním ruchu na základě destinační a zemské strategie země Dlní Rakusk. Dle 6 jsu v reginálních rganizacích spjeny bce, které leží v gegraficky uzavřeném prstru. Mapvý pdklad s rzlžením rganizací se nachází v přílze 4. V zákně jsu krmě výše uvedených reginálních rganizací a bcí pvažvány za nsitele i svazy cestvníh ruchu ( 5), jejichž výčet není taxativní. Svazy představují sdružení bcí, které se taktéž nachází v gegraficky uzavřeném prstru. Jedná se však puze jakýsi prstředek splupráce sdružených měst a bcí s danu reginální rganizací. C)Nadreginální úrveň Jak zemská rganizace cestvníh ruchu funguje v Dlním Rakusku Niederösterreich Werbung GmbH ( 7). D jejích pvinnstí a dpvědnstí spadá kmplexní strategické řízení, plánvání a realizace marketingvých aktivit v cestvním ruchu na zemské úrvni stejně jak zajištění služeb cestvníh ruchu. Splkvá země Dlní Rakusk ( 8) reguluje celkvý systém cestvníh ruchu. Země definuje v sučinnsti s dalšími nsiteli cestvníh ruchu zemsku strategii cestvníh ruchu Dlníh Rakuska a řídí a kntrluje plnění stanvených cílů a patření. III. Financvání Zákn ( 9) umžňuje bcím získat prstředky na pdpru cestvníh ruchu, pkud by jejich prjekty zaměřené na cestvní ruch nemhly být bez finanční pmci realizvány neb pkud bec splnila pdmínky pr zařazení d třídy I neb II. Aby bec získala finanční pdpru, musí plnit všechny své pvinnsti, které jí připadají jak statistické jedntce. Musí náležitě vybírat pplatky za přencvání i účastnické pplatky, které jsu v Dlním Rakusku ustanveny, a minimálně jednu rčně písemně infrmvat využívání finančních prstředků vyplacených na cestvní ruch. Pr získání pdpry je důležitý i fakt, že se bec přím či nepřím pdílí na fungvání reginální rganizace cestvníh ruchu. Reginálním rganizacím cestvníh ruchu a zemské rganizaci ( 10) mhu být přiznány prstředky na takvé aktivity v blasti cestvníh ruchu, které přispívají k realizaci zemské strategie cestvníh ruchu Dlníh Rakuska. Dtace určené pr reginální rganizace jsu vypláceny prstřednictvím zemské rganizace. Země může finančně pdpřit také statní aktéry cestvníh ruchu ( 11) za takvé aktivity, pkud taktéž přispívají k realizaci zemské strategie cestvníh ruchu Dlníh Rakuska. Pplatky za přencvání ( 12) V tabulce 92 jsu uvedeny sazby pplatků za přencvání, které byly vybírány před přijetím nvéh zákna, dále sazby účinné d rku 2011 stanvené nvým záknem cestvním ruchu a nejnvější sazby p jejich dalším zvýšení d Výše pplatků se dvíjí d zařazení bce d jedné ze tříd, přičemž specifické pstavení v rámci třídy I a II mají lázeňská města. Pvinnst zaplatit pplatek náleží sbě, která přencuje v některém ubytvacím zařízení. Zákn definuje krmě výše pplatků a pvinnsti jejich uhrazení i jedntlivé suvisející pjmy, jak například ubytvací zařízení, přechdný či dčasný pbyt. Krmě základní sazby jsu v zákně stanveny také sazby paušální, které jsu využity v případě, že sba něklikrát dčasně přencuje ve stejném ubytvacím zařízení během jednh rku p dbu trvající nejméně 2 měsíce, resp. 60 dnů. Ze zákna je mžné svbdit d pplatku děti d 12 let při 8. Přílhy 233

234 přencvání v ubytvacím zařízení, mladistvé d 18 let při ubytvání v mládežnické ubytvně neb na letním tábře či žadatele azyl. Osby, které pžadují svbzení d pplatků za přencvání, musí pravňující skutečnsti prkázat dkladem. Zemská vláda má práv zvýšit na žádst bce na jejím území základní pplatek za přencvání až dvjnásbně za předpkladu, že náklady na zabezpečení jejich pvinnstí v blasti cestvníh ruchu jsu vyšší než průměrné náklady v předchzích pěti letech. Tabulka 92: Sazby pplatků za přencvání Třídy bcí pplatek za přencvání d d d Třída 1 - lázeňská města: 1,34 1,77 2,20 Třída 1: 0,76 1,13 1,50 Třída 2 - lázeňská města: 0,55 0,65 1,30 Třída 2: 0,55 0,77 1,00 Třída 3: 0,22 0,36 0,50 Obrázek 13: Tky pplatků za přencvání Návštěvník hlášený dle zákna hlašvací pvinnsti, daňvá pvinnst dle zákna cestvním ruchu Meldegesetz 1991 NÖ Turismus Gesetz 2010 Obce samplátce Ubytvatelé/Pplatníci Daňvé přiznání bcí ( 12 dst. 9 písm. c, ve spjení s 12 dst. 12 písm. a) Obce 35 % z příjmů z pplatků zůstává bci Vyrvnání se zemsku úrvní 65 % z příjmů z pplatků dvádí bce na Úřad dlnrakuské zemské Dlní Rakusk Daňvá správa druhé instance (Úřad dlnrakuské zemské vlády) ( 12 dst. 9 písm. d) Zemská rganizace Niederösterreich-Werbung GmbH Reginální rganizace cestvníh ruchu Účelem výběru těcht pplatků je financvání dalšíh rzvje cestvníh ruchu. Obyvatelé bce jsu využití prstředků pdle 9 pís. d) jednu rčně písemně infrmváni. Reginálním rganizacím cestvníh ruchu musí být tyt infrmace pskytnuty na vyžádání. Část výnsu z vybraných pplatků patří splkvé zemi Dlní Rakusk, která ji pužije na rzvj a pdpru cestvníh ruchu jak na úrvni zemské, tak na úrvni reginální. Rzdělení příjmů vybraných z pplatků za přencvání je následující: 35 % z příjmů plyne bci a 65 % příjmů náleží splkvé zemi Dlní Rakusk. 8. Přílhy 234

235 S výběrem pplatků suvisí také další pvinnsti, které se týkají ubytvatelů i bcí. Krmě pvinnsti vybírat pplatky je ubytvatel pvinen d 15. dne následujícíh měsíce dvést bci pplatky vybrané za předchzí měsíc. Dále musí vést kmpletní záznamy, které devzdává bci splečně s infrmacemi celkvém pčtu ubytvaných. Obce zase musí za každé čtvrtletí převést vybraný pdíl z pplatků za přencvání náležející zemi na Úřad vlády Dlníh Rakuska. Účastnické pplatky ( 13) Pvinnst platit účastnické pplatky mají pdle zákna všechny fyzické sby, právnické sby a statní právně způsbilé splečnsti, výdělečné splečnsti bčanskéh práva a další sdružení vyknávající v Dlním Rakusku samstatně jednu neb více činnstí, které jim přináší přímý neb nepřímý užitek z cestvníh ruchu. Výše pplatku je dvzena d přiřazení prvzvané činnsti d jedné ze čtyř daňvých skupin značených písmeny A D. Seznam a zařazení jedntlivých činnstí d těcht skupin zpracvává dlnrakuská zemská vláda. Při kategrizaci je brán v úvahu celkvý příns plynucí z cestvníh ruchu v suladu s brvě specificku strukturu tržeb. V přílze čísl 5 se nachází příkladný výčet. Je-li vyknáván více činnstí, které pdnikatelům zakládají pvinnst platit účastnický pplatek, je hdnta příspěvku vypčítána pr každu činnst zvlášť na základě příslušné skupiny a patřičnéh pdílu na celkvých tržbách. Tyt příspěvky musí účastníci dvádět ze zákna každý kalendářní neb hspdářský rk. Stejně jak u pplatků za přencvání byly některé klnsti týkající se výběru účastnických pplatků přijetím nvéh zákna pzměněny. Byla upravena platná sazba výše příspěvků (tab. 93) v jedntlivých třídách bcí a pdnikatelských skupinách. Zákn cestvním ruchu z rku 1991 (NÖ Turismusgesetz 1991) zmcnil bce spadající d třídy I a II k výběru těcht pplatků d pdnikatelů. Z celkvéh pčtu 573 bcí byl tehdy právněn k vybírání 264 bcí. Sučasný zákn (NÖ Turismusgesetz 2010) rzšířil mžnst zpplatnění pdnikatelských aktivit také na bce třídy III, kde smí být vybírány pplatky jen u pdnikatelů řazených d skupiny A a B. Tabulka 93: Sazby účastnických pplatků Daňvé sazby Třída 1 Třída 2 Třída 3 Daňvá skupina A 2,30 1,90 1,50 (nvě) Daňvá skupina B 1,90 1,50 1,10 (nvě) Daňvá skupina C 1,50 1,10 0,00 Daňvá skupina D 1,10 0,70 0,00 Vybrané pplatky jsu následně rzděleny mezi bce a splkvu zemi. V tmt případě 95 % příjmů z pplatků plyne bcím, zbylých 5 % je dveden Úřadu dlnrakuské zemské vlády. Obec příjmy z pplatků využívá k dalšímu rzvji a pdpře cestvníh ruchu a stejně jak u pplatků za přencvání zde pr bce existuje pvinnst infrmvat byvatele využití prstředků. Získané peníze jsu určeny pr rzvj cestvníh ruchu, jeh pdpru a marketing na zemské i reginální úrvni. Zapjení nejrůznějších subjektů sukrméh sektru může být inspirativní, nebť představuje rzmanitější rzlžení finančních zdrjů. Stejně jak u pplatků za přencvání platí i zde, že zemská vláda může na žádst bce na základě nařízení tent pplatek až zdvjnásbit, pkud náklady na zajišťvání úklů v blasti cestvníh ruchu jsu vyšší než průměrné náklady za předchzích pět rků a bec je přím neb nepřím sučástí reginální rganizace cestvníh ruchu. Výběr bu uvedených pplatků zajišťují bce ve své přenesené půsbnsti. 8. Přílhy 235

236 Obrázek 14: Tky účastnických pplatků Pdnikatelé Obce Dlní Rakusk Daňvá správa druhé instance (Úřad dlnrakuské zemské vlády) Obchdní plitika/daňvé přiznání ( 13 dst. 13 písm. a) Obce a daňvá správa první instance 95 % z příjmů z pplatků zůstává bci Vyrvnání se zemsku úrvní/daňvu správu druhé instance 5 % z příjmů z pplatků dveden Dlnrakuské zemské vládě Zemská rganizace Niederösterreich-Werbung GmbH Reginální rganizace cestvníh ruchu IV. Dhled Za účelem dhledu na správné a úplné vybírání pplatků za přencvání ( 12) má bec pvinnst vést záznamy pplatcích účtvaných d každé ubytvací jedntky. Obce ve své přenesené půsbnsti splupracují při stanvvání pdmínek pr výši pplatků. Dhlížet na správné a úplné vybírání pplatků a sledvat účast bcí je právněna zemská vláda, které musí být pskytnuty veškeré dklady vybírání pplatků a všechny statní relevantní infrmace. Zdrj: Nvtná, M., Prces řízení destinace a jeh zkvalitňvání případvá studie Rakusk, 2014, Handbuch zum NÖ Turismusgesetz 8. Přílhy 236

237 Příklad 2: Rakusk Hrní Rakusk I. Legislativní rámec Na rzdíl d Dlníh Rakuska existují v susední splkvé zemi dva zákny přím zaměřené na cestvní ruch, z nichž budeme v tét pdkapitle převážně čerpat. Zemský zákn cestvním ruchu v Hrním Rakusku pchází z knce rku 1989 (Oö. Turismus-Gesetz 1990; pslední změna nvelizace LGBl. Nr. 117/2012). V úvdní části zákna jsu přesně vymezeny některé pjmy ( 1), včetně samtnéh cestvníh ruchu, turistů, ubytvacích zařízení, turistických rganizací a aktérů, které zákn v Dlním Rakusku většinu nespecifikuje. Financvání svazů ve smyslu tht zákna je prváděn prstřednictvím účastnických pplatků vybíraných d pdnikatelů, jak je tmu i v Dlním Rakusku. Samtné financvání ve frmě pplatků za přencvání a příspěvků na pdpru cestvníh ruchu upravuje samstatný pětistránkvý zákn pplatcích v cestvním ruchu (Oö. Turismusabgabe Gesetz 1991, pslední změna nvelizace LGBl. Nr. 117/2012). Zákn cestvním ruchu se dále velmi důkladně zabývá významem bcí pr cestvní ruch ( 2) a jejich rzřazením d tříd ( 3). Z dalších nsitelů cestvníh ruchu, nazvaných záknem jak turistické rganizace, jsu zde vymezeny svazy cestvníh ruchu ( 4) a zemská rganizace cestvníh ruchu ( 22). Další paragrafy ustanvují rgány rganizací, pdmínky členství či výkn hlasvacích práv, s kterými jsme se v legislativě Dlníh Rakuska nesetkali. Na druhu stranu zde není pdrbněji určena hierarchie nsitelů na různých úrvních. Obrázek 15: Hierarchie nsitelů cestvníh ruchu v Hrním Rakusku Hrní Rakusk Svazy cestvníh ruchu Oba zákny v Hrním Rakusku prchází změnami. Napsledy byly zásadně nvelizvány v rce Nvela měnící zákny vstupila v platnst 1. ledna Nvé klasifikační třídění bcí by měl následně vstupit v platnst 1. ledna 2015, aby vznikl dstatečný prstr pr vyslyšení návrhů bcí. K hlavním změnám Oö. Turismus-Gesetz 1990 patří přepracvání rganizační struktury, která by měla především usnadnit klasifikaci bcí d tříd a zjedndušit vytvření svazů cestvníh ruchu. K rganizačním změnám patří i zrušení kmise cestvníh ruchu a převedení jejich kmpetencí na valné shrmáždění neb představenstv svazu cestvníh ruchu. Další zjedndušení spčívá např. ve jmenvání ředitelů svazů. Změny v pplatcích vymezených v Oö. Turismusabgabe Gesetz 1991 se prjevily především ve sjedncení hrních hranic sazeb pplatků za přencvání v jedntlivých třídách. Půvdní dstupňvání byl dmítán především svazy cestvníh ruchu, prtže vedl k rzdílným velikstem pplatků za přencvání v rámci jednh turistickéh svazu, jehž členy byl více bcí (Oö. Turismusrechts-Nvelle 2012:18). Také svazy tvřené jednu bcí namítaly, že i v nižších třídách je ptřeba k pkrytí nákladů na aktivity cestvníh ruchu pdbné mnžství finančních prstředků jak v bci zařazené d některé z vyšších tříd. Dřívější maximální hdnty pplatků za přencvání byly sjednceny pr všechny bce bez hledu na klasifikaci, čímž se má zabránit rzdílům v úrvni pplatků v rámci jednh svazu cestvníh ruchu. 8. Přílhy 237

238 II. Organizace a struktura Rzdělení bcí d tříd je prpracván pdbně jak v Dlním Rakusku. Obdbný způsb výpčtu hdnt pr rzřazení d tříd byl však nvelizván v rce 2012 a pdmínky byly zjedndušeny. Obce významné pr cestvní ruch jsu pdle veliksti svéh významu rzděleny d tříd A, B neb C, případně d kategrie statutární města. Obce, které nemhly být dle kritérií zařazeny d žádné výše uvedené třídy, spadají d třídy D. Jejich význam přezkumává každých 10 let zemská vláda. Míst třech kritérií, jak je známe z Dlníh Rakuska, je v sučasnsti rzhdující puze intenzita přencvání. Aby byla bec zařazena d třídy A, musí být její intenzita přencvání dvakrát větší, než je průměrná hdnta celé splkvé země. Pr zařazení d třídy B musí být tyt hdnty stejné a d třídy C náleží ty bce, jejichž intenzita je plviční. Pčet bcí spadajících d jedntlivých kategrií platný k rku 2012 a jejich následné rzdělení d svazů cestvníh ruchu se nachází na následujícím brázku. Obrázek 16: Organizace cestvníh ruchu v Hrním Rakusku A 45 D 230 Statutární města bcí C 128 B 38 Turistické bce 16 svazů cestvníh ruchu slžených z více bcí 95 svazů cestvníh ruchu kpírujících území jedné bce Také v Hrním Rakusku může zemská rganizace cestvníh ruchu bce přeřadit d jiné třídy, je-li t v suladu s veřejným zájmem pdprujícím a psilujícím cestvní ruch. Při psuzení je třeba vzít v úvahu zejména eknmický význam cestvníh ruchu pr bec a t, zda nabídka cestvníh ruchu dpvídá dané třídě. Dále musí být zhledněn čekávané zhršení neb zlepšení hspdářskéh výsledku plynucíh z cestvníh ruchu. Jak již víme, kategrizace nyní nepředstavuje rzhdující aspekt pr stanvení sazeb pplatků za přencvání, nebť výše těcht pplatků byla nvelu z rku 2012 sjedncena ( 3). Svůj význam má však nadále při stanvení výše pplatků účastnických ( 41). Turistické rganizace Mezi turistické rganizace zákn v Hrním Rakusku řadí svazy cestvníh ruchu a zemsku rganizaci cestvníh ruchu, kteru představuje Oberösterreich Turismus. Až d pčátku rku 2003 sem byly řazeny také splky svazů cestvníh ruchu. V Hrním Rakusku nabývají svazy cestvníh ruchu dvu pdb. Buď se mhu rzkládat puze na území jedné bce (tzv. Eingemeindiger Turismusverband ETV, kterých byl v Hrním Rakusku k rku 2013 celkem 95), neb lze d jednh svazu usnesením zemské vlády spjit něklik bcí (tzv. Mehrgemeindiger Turismusverband MTV, kterých byl k rku 2013 dhrmady 16). Pčet bcí sdružených d svazu se phybuje v rzmezí d 2 d 17. Svazy mhu vzniknut či zaniknut nařízením zemské vlády ( 4). Zánik bývá způsben změnu vymezené blasti, na které se svaz rzkládá, neb pkud se bec, pr kteru byl svaz zřízen, přesune d třídy D. Svaz slžený z více bcí zanikne v případě, že byly d tét pslední třídy přesunuty všechny členské bce. 8. Přílhy 238

239 Svazy cestvníh ruchu jsu pdle zákna veřejnprávními krpracemi (KöR) s vlastní právní subjektivitu. V praxi se však setkáváme v Hrním Rakusku s dvěma svazy, které jsu i přes tt vymezení v zákně splečnstmi s ručením mezeným. Jedná se svaz TraumArena GmbH a Pyhrn- Priel GmbH, rientující se převážně na kmerční činnsti. Ačkliv jsu tyt splečnsti řazeny mezi statní svazy, vymezují se jak pdnikatelé v cestvním ruchu. Členy svazu TraumArena jsu krmě třech bcí dknce i tři htely. D knce rku 2002 existvaly v Hrním Rakusku také tzv. splky svazů cestvníh ruchu (Turismus Verbändegemeinschaften). Ty však byly nahrazeny mžnstí spjit více bcí d jednh svazu. Dříve se mhly svazy cestvníh ruchu rzkládající se na území jedné bce na základě suhlasu zemské vlády spjit s bcemi třídy D za účelem výknu splečných zájmů a vytvřit tak dbrvlný splek svazu cestvníh ruchu. Se suhlasem zemské vlády získal splek svazů právní subjektivitu a stal se taktéž veřejnprávní krprací. Půvdní kncept tedy umžňval, aby svazy cestvníh ruchu paralelně vytvřily ze své vlastní vůle další veřejnprávní krprace, čímž vznikala dvjitá rganizační struktura. Stanvy splku musely bsahvat jmenný seznam všech zúčastněných svazů cestvníh ruchu a bcí patřících d třídy D. Krmě dalších náležitstí zde musel být uveden také způsb získání finančních příspěvků d členů. Rzdíly mezi půvdním knceptem splku svazů cestvníh ruchu a sučasnými MTV jsu patrné z následující tabulky. Tabulka 94: Rzdíl mezi svazy a splky cestvníh ruchu Území Právní základ Právní pstavení Členství MTV SVAZY CESTOVNÍHO RUCHU Puze turistické bce (Třídy A, B, C, statutární města) Hrnrakuský zákn cestvním ruchu (Oö Turismus-Gesetz 1990) Veřejnprávní krprace 1 splek pr celu blast MTV Pvinné a dbrvlné (plátci účastnických příspěvků) TVG SPOLKY SVAZŮ CESTOVNÍHO RUCHU Svazy cestvníh ruchu a bce třídy D Hrnrakuský zákn cestvním ruchu (Oö Turismus-Gesetz 1990) Veřejnprávní krprace Zůstává zachvána právní subjektivita jedntlivých svazů a bcí Svazy cestvníh ruchu (MTV, ETV) a bce (puze třída D) Pr becnu pdpru cestvníh ruchu v Hrním Rakusku, zejména marketing cestvníh ruchu, rzvj cestvníh ruchu, vzdělávání a rzvj zaměstnanců v rganizacích cestvníh ruchu byla vytvřena zemská rganizace cestvníh ruchu Oberösterreich Turismus. Tat turistická rganizace sídlící v Linci musí schvalvat strategii cestvníh ruchu v Hrním Rakusku platnu p dbu 4 let, která bsahuje knkrétní pžadavky a kncepční úvahy marketingu, strategickém rzvji, infrastruktuře cestvníh ruchu a technlgiích a kvalitě v cestvním ruchu. Organizace také pravidelně vydává výrční zprávy. Stejně jak svazy cestvníh ruchu, které spjuje, je Oberösterreich Turismus veřejnprávní krpraci a má právní subjektivitu. III. Financvání Pplatky za přencvání Vybírání pplatků za přencvání, sazby a další náležitsti jsu upraveny záknem pplatcích v cestvním ruchu (Oö. Turismusabgabe Gesetz 1991). Výnsy z pplatků mají pkrýt výdaje na pdpru rzvje cestvníh ruchu u turisticky významných bcí vymezených záknem cestvním ruchu. 8. Přílhy 239

240 Pdíl z výnsu z pplatků pskytnu bce dále příslušnému svazu cestvníh ruchu jak příspěvek na pdpru cestvníh ruchu. Pvinnst platit příspěvky ( 2) se vztahuje na všechny sby, které přencují v turistické bci a nemají zde trvalé bydliště. Stejně jak v Dlním Rakusku jsu tyt pplatky vybírány i d sb, které na území bce přencují u příležitsti léčebné rehabilitace. V rce 2012 byl prdlužen naprsté svbzení d pplatků pr děti d 15 let. Tt svbzení snižující d jisté míry příjmy z cestvníh ruchu byl kmpenzván mžnstí zvýšení sazby pplatku u všech kategrizačních tříd, prtže nvelu zákna byla také prvedena standardizace hrní hranice turistickéh pplatku upravené pdle výše půvdně platné pr třídu A. Pžadavek na zvýšení pplatků se prjevil zejména u bcí třídy B a C, které jsu integrvány d splečnéh svazu cestvníh ruchu s místními bcemi třídy A. Jelikž se nyní hranice phybuje d 23 centů d maximální hranice 2 Eur, mají bce širké ple půsbnsti pr vlastní nastavení výše pplatku. Turistická bec může stanvit pdle zákna různu výši pplatku například pdle sezóny neb jejich výši může upravit i pr jedntlivé části bce. Přibližně plvina všech turistických bcí třídy C již nastavila tyt pplatky na maximální platnu výši. Další ddatečné příjmy jsu genervány z pplatků placených návštěvníky seminářů či různých šklení, kteří d dby nvelizace žádné pplatky nedváděli. Zákn uvádí i další sby, které jsu d pplatků za přencvání svbzeny ( 5). Patří sem například pdbně jak v Dlním Rakusku sby, které přencují v turistické bci z důvdu výknu vjenské služby neb civilní služby, lidé, kteří navštíví své příbuzné s trvalým pbytem v bci, neb ti, kteří zde bydlí v suvislsti s výknem své práce, mají zde tedy tzv. druhý dmv. Úplné neb částečné svbzení může turistická bec stanvit ze sciálních důvdů prstřednictvím nařízení. Pplatek za přencvání v ubytvacím zařízení se vyplácí ubytvateli, ubytvatel je pvinen tyt pplatky vybírat, vést nich záznamy a vybrané pplatky dvádět měsíčně turistické bci. Za výběr pplatků se stává dpvědným. D 48 hdin p příjezdu a p djezdu hsta musí ddat úřadu příslušná data ( 6). Úřad každý měsíc vypčítá celkvu sumu přijatých pplatků a známí ji písemně pskytvateli ubytvání před časem splatnsti. Ubytvatel je pvinen zkntrlvat správnst a úplnst, a pkud je t nutné, pdá daňvé přiznání s následujícími údaji: - celkvý pčet ubytvaných sb, - pčet ubytvaných sb pvinných platit pplatky. - pčet ubytvaných sb svbzených d pplatků, - výsledné daňvé částky. Účastnické pplatky ( 35 45) Stejně jak v Dlním Rakusku jsu i v Hrním Rakusku d financvání ptřeb cestvníh ruchu zapjeni pdnikatelé. Pvinnst platit příspěvky za každý kalendářní rk mají ti pdnikatelé, kteří vyknávají takvé činnsti, jež zakládají pvinnst dvádět účastnické pplatky ( 35). Pkud těcht výdělečných aktivit vyknávají více, musí platit příspěvek za každu z nich. Příspěvky jsu pčítány pr všechny turistické bce, na jejichž území má pdnikatel sídl neb stálu prvzvnu, ve které je vyknávána činnst, d které se dvíjí pvinnst přispívat. Pr výpčet příspěvků jsu účastníci rzděleni d 7 skupin (výčet v přílze 7). Klasifikace jedntlivých prfesních skupin musí dpvídat nařízení zemské vlády. Zákn velmi pdrbně stanvuje krmě jedntlivých skupin i způsb výpčtu pplatků, který závisí na sumě zdanitelných plnění dsažených ve dvu předchzích letech ( 39). Jsu zde uvedeny také minimální zdanitelné příjmy v závislsti na třídě dtčené bce. Existují i různé výjimky, zejména jedná-li se pskytvání služeb ve veřejných nemcnicích, pečvatelských dmech, či mateřských šklách. Sazby ( 41) pr vymezené skupiny rzdělené pdle třídy bcí se nachází v následující tabulce. 8. Přílhy 240

241 Nvela zákna cestvním ruchu znamená pr pdnikatele změnu v pdbě valrizace maximálníh vyměřvacíh základu pr výpčet pplatku. Tent základ pr výpčet nebyl aktualizván d vstupu půvdníh zemskéh zákna v platnst. V buducnu by se velikst příspěvků měla upravvat pdle indexu sptřebitelských cen (CPI), cž je pdstatněné změnu celkvých tržeb pdnikatelů v suladu se změnu CPI. Tabulka 95: Sazby účastnických pplatků Třída prcentní sazby přispívajících skupin A 0,50 0,35 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 B 0,45 0,30 0,15 0,10 0,05 0,00 0,00 C 0,40 0,20 0,10 0,05 0,025 0,00 0,00 Statutární města 0,40 0,20 0,10 0,05 0,025 0,00 0,00 D 0,10 0,05 0,02 0,01 0,00 0,00 0,00 Pr správu a výběr těcht pplatků byl zřízen úřad ( 43) se sídlem v Linci (tzv. Interessenbeitragsstelle). Je jedním z úřadů přím pdřízených hrnrakuské zemské vládě a je vázán jejími pkyny. Přijaté příspěvky d pdnikatelů z turisticky významných bcí musí být devzdávány prstřednictvím úřadu příslušnému svazu cestvníh ruchu d 15. listpadu. V případě svazů slžených z více bcí pskytne úřad vybírající pplatky na pžádání pdíly připadající na jedntlivé bce. Pdnikatelé náležející d bce třídy D mají mžnst stát se dbrvlnými členy nějakéh svazu cestvníh ruchu ( 41a). V tm případě plyne pplatek právě tmut svazu. V pačném případě náleží částka zemské rganizaci cestvníh ruchu, která ji využívá na marketingvé účely. Tky všech pplatků schematicky znázrňuje následující brázek. Obrázek 17: Tky pplatků vybraných v Hrním Rakusku Další mžnst financvání představují prstředky získané d zemské vlády. Pdle veliksti plánvaných výdajů přispívá splkvá země ptřebnými finančními příspěvky zemské rganizaci. Alespň čtvrtletně by 8. Přílhy 241

242 na rganizaci měla převést částečné platby. Svazy cestvníh ruchu a zemská turistická rganizace jsu pvinny pužít příjmy k plnění svých záknných pvinnstí pdle dstavce 1 a 2 ( 44). IV. Dhled Svazy cestvníh ruchu i zemská rganizace pdléhají dzru zemské vlády. Zemské vládě musí předlžit p rzhdnutí k nahlédnutí rzpčet a veškeré ddatky jak účetní závěrky či zprávy auditra. Dále musí na přání pskytnut veškeré infrmace, při kntrle hspdaření umžnit nahlédnutí d všech dkumentů, neprdleně známit jména a adresy členů rgánů i jakékli změny ve slžení. Dzru pdléhá například přijetí půjček a úvěrů při překrčení přesně vymezených částek. Zemská vláda uděluje pvlení k přijetí půjček a úvěrů v případě, že se jedná účelné plnění pvinnstí příslušné jedntky neb zajištění nezbytných finančních prstředků, pkud je však finanční rizik přiměřené ve vztahu k čekávané hspdářské výknnsti účetní jedntky. Zdrj: Nvtná, M., Prces řízení destinace a jeh zkvalitňvání případvá studie Rakusk, 2014, Turismus Organisatin Oberösterreich, 2012 Příklad 3: Slvensk I. Plitika cestvníh ruchu na Slvensku V mnhých reginech na Slvensku, není aktuálně trend vytvářet na místní a reginální úrvni stále nvé rganizace CR rientvané puze na CR, ale nvé aktivity směřují spíše d racinální integrace ve větší zastřešující malé a střední pdniky, které jsu více invativní a exprtně zaměřené. Hlavním cílem je využití území pr různé cílvé skupiny jak jsu návštěvníci, investři, místní pdnikatelé a pdbně. Je zde tedy zvlena cesta vytvářet zastřešující rganizace, které nebudu řešit puze návštěvníka a turistu, ale také celu infrastrukturní pdpru, místníh byvatele a investry. Nárdní rada Slvenské republiky schválila v rce 2010 zákn návrh zákna č. 91/2010 Z. z. pdpře cestvníh ruchu, jehž bsahem je pdpra cestvníh ruchu na Slvensku, práva a pvinnsti fyzických a právnických sb půsbících v cestvním ruchu, tvrba kncepčních dkumentů a financvání rzvje cestvnéh ruchu. Na základě tht zákna pdpře CR, dšl p rku 2011 na Slvensku k změně v blasti vytváření manažerských rganizací cestvníh ruchu v území. Zákn pdpř CR představuje snahu vytvření systému kperativníh managementu cestvníh ruchu v území na místní a reginální úrvni, v pdbě blastních a krajských rganizací cestvníh ruchu, a na nárdní úrvni, v pdbě Slvenské agentury pr cestvní ruch (SACR). D praxe cestvníh ruchu byl zavedený systém destinačníh managementu a marketingu (DMO). Zákn definuje kmpetence vzniklých rganizací, způsb jejich financvání při účasti státu a mtivuje zainteresvané subjekty ke kperaci v blasti cestvnéh ruchu. Úklem veřejnéh sektru, tedy nsitelů cestvníh ruchu, je frmulace strategie rzvje cestvníh ruchu a definvání nástrjů na jeh zabezpečení. Nsitele těcht úklů na Slvensku reprezentuje Ministerstv dpravy, výstavby a reginálneh rzvja SR, Slvenská agentúra pre cestvný ruch (SACR), vyšší územní celky, bce, krajské a blastné rganizace cestvnéh ruchu OCR). Hlavním cílem státní plitiky cestvníh ruchu pdle SACR je: Zvyšvání knkurenceschpnsti Slvenska a jeh trvale udržitelný rzvj. Rzvj zaměstnansti a flexibilita pracvních trhů. Reginální rzvj a rzvj pdnikání. Prezentace a prpagace Slvenska. 8. Přílhy 242

243 II. Oblastní rganizace cestvníh ruchu (OOCR) Vznik a právní frma Organizace cestvníh ruchu sehrávají významnu úlhu v blasti krdinace a kperace všech sektrů splečnsti. V tét suvislsti, na reginální úrvni sehrávají dminantní úlhu rgány samsprávy jak jsu bce a reginy. Oblastní rganizace cestvníh ruchu se stává nsitelem destinačníh managementu a marketingu cestvníh ruchu v území, jejichž hlavními aktivitami je prpagace a prezentace reginů. C se týká frmy OCR, jak nejvýhdnější právní frma na Slvensku je uváděna příspěvkvá rganizace, jejíž zřizvatelem je samsprávny kraj, případně měst (bec). V případe sledvaných blastních rganizací na výchdě Slvenska, mají OCR převážně frmu neziskvé rganizace s výjimku rganizace Kšice Turizmus, která má právní frmu zájmvé sdružení právnických sb. Orgány blastních rganizací na Slvensku jsu dané záknem. Jedná se vždy valnu hrmadu (shrmáždění), dzrčí radu a výknnéh ředitele. Oblastní rganizace CR vzniká zakladatelsku smluvu bce s nejméně dvěma pdnikatelskými subjekty. Každý subjekt na území bce má nárk byť členem rganizace CR, přičemž bec má však nárk být členem jen jedné blastní OCR. Pdmínku vzniku blastní rganizace je sdružení: Nejméně 5 bcí (+ minimálně 2 pdnikatelských subjektů), přičemž pčet přencvání na jejich území je v předcházejícím kalendářním rkem minimálně 50 tis., aneb méně než 5 bcí, kde pčet přencvání za předcházející kalendářní rk je minimálně 150 tis. Pvinnsti a seznam činnstí Zákn č. 91/2010 také upravuje práva a pvinnsti OOCR mezi které patří například: pdpra činnsti svých členů při tvrbě a realizaci kncepce rzvje cestvníh ruchu v rámci svéh území půsbnsti, tvrba a realizace marketingu a prpagace cestvníh ruchu pr svje členy a bec, dma i v zahraničí, iniciace neb zabezpečení tvrby, managementu a prezentace prduktů cestvníh ruchu svéh území, mapvání prduktů, aktivit a ptenciálu destinace v splupráci s bčany, členy blastní rganizace a zástupců dbrné veřejnsti, pdpra kulturníh, splečenskéh a sprtvníh živta, spjená se zachváním přírdníh a kulturníh dědictví, rganizaci sutěží pr byvatele a návštěvníky, vytvření realizace Kncepce rzvje cestvníh ruchu, která definuje úlhy a cíle rzvje cestvníh ruchu, řeší kncepční, systémvé a strategické tázky danéh území ve střednědbém hrizntu 4 let a v dluhdbém hrizntu deseti let, ve splupráci s rgány bcí, které jsu jejich členy, vypracvat a realizvat Rční plán aktivit s výhledem aktivit na následující tři rky, přičemž na tent plán aktivit navazuje rzpčet rganizace cestvníh ruchu, vypracvat Mnitrvací zprávu vývji cestvníh ruchu na svém území pdle ptřeby, nejméně jedenkrát za rk. Financvání blastních OCR Financvání blastních rganizací cestvníh ruchu se pdle zákna skládá z příjmů d veřejnéh i sukrméh sektru, a ty tvří: členské příspěvky, 8. Přílhy 243

244 dtace ze státníh rzpčtu, dbrvlné příspěvky samsprávy, fyzických a právnických sb na aktivity rganizace, příjmy z činnsti za prdej prduktů a služeb, příjmy za prdaj reklamní plchy, dměny za zprstředkvání, výnsy z turistické infrmační kanceláře, nenávratné finanční příspěvky z dmácích a zahraničních zdrjů včetně příspěvků z prstředků EU III. Krajské rganizace cestvníh ruchu (KOCR) Právní frma, činnsti Cílem krajských rganizací je zvýšit návštěvnst svých destinací prstřednictvím aktivní splupráce členů blastních rganizací a dalších subjektů cestvníh ruchu, zkvalitňváním marketingu, vzdělávání, prpagace, rzšiřvání prduktů a služeb. Krajská rganizace v tmt hledu aktivně vytváří pdmínky a realizuje aktivity zaměřené na rzvj cestvníh ruchu na území svých členů, přičemž chrání zájmy svých členů. Pžadvaný výsledek je mžné dsáhnut v případě efektivní kperace jedntlivých členů KOCR a splečné krdinace budvání infrastruktury cestvníh ruchu. Krajská rganizace cestvníh ruchu je právnická sba zalžená pdle zákna pdpře cestvníh ruchu (zákn č. 91/2010), která pdpruje a vytváří pdmínky na rzvj cestvníh ruchu na území kraje a chrání zájmy svých členů. Členem krajské rganizace je vždy vyšší územní celek (kraj) a nejméně jedna blastní rganizace půsbící na jeh území zalžená také pdle zákna č. 91/2010. Na území vyššíh územníh celku může vždy půsbit jen jedna krajská rganizace. Krajská rganizace se zakládá zakladatelsku smluvu, přičemž rgány krajské rganizace jsu valné shrmáždění, předseda a výknný ředitel. Práva a pvinnsti krajské rganizace stanvuje zákn cestvním ruchu. Tyt jsu pdbné jak pr blastní rganizace, patří sem například: vyknávat činnstí pdle stanv a v suladu se strategickými dkumenty vyšších územních celků, připravvat a realizvat marketing a prpagaci cestvníh ruchu pr svje členy dma i v zahraničí, prsazvat trvale udržitelný rzvj cestvníh ruchu tak, aby se chránil a zachvával živtní prstředí a respektval se způsb živta místníh byvatelstva a vlastnických práv, rganizvat akce pr byvatele a návštěvníky, pdprvat činnsti svých členů a splupracvat při tvrbě a realizaci Kncepce rzvje cestvníh ruchu na území vyššíh územníh celku, ve splupráci s rgány vyššíh územníh celku vypracvat a realizvat Rční plán aktivit krajské rganizace, vypracvat rzpčet, který schvaluje nejvyšší rgán krajské rganizace, sestavit výrční zprávu, kteru zveřejňuje na svých internetvých stránkách. Financvání KOCR Financvání krajských rganizací cestvníh ruchu pdle zákna se skládá z: dtace ze státníh rzpčtu, kteru pskytuje stát ve výšce členskéh příspěvku vyššíh územníh celku krajské rganizace a výšce členskéh příspěvku blastních rganizací krajské rganizaci, členských příspěvků blastní rganizace, jejichž výška představuje 10 % z členských příspěvků získaných blastní rganizací d bcí a pdnikatelských subjektů. 8. Přílhy 244

245 Krajská rganizace cestvníh ruchu Kšický kraj (KOCR Kšický kraj) KOCR Kšický kraj (KOCR KK) byla zalžená na území Kšickéh samsprávníh kraje v rce 2012 v Kšicích. Zakladateli byly pdle zákna Vyšší územní celek Kšický samsprávny kraj a 4 existující blastní rganizace. Dnes má tat rganizace 5 členů, a těmi jsu rganizace Kšice Turizmus, Spiš, Zemplínska blastná rganizácia cestvnéh ruchu a Slvenský raj, které d krajské rganizace vstupily v rce Kšický samsprávní kraj pvažuje cestvní ruch za jedn z nejperspektivnějších dvětví kraje. Průmysl cestvníh ruchu je tu schpný vytvářet pracvní místa i na relativně dlučených místech venkva, jak jsu malé bce. Hlavním účelem zalžení rganizace je pdpra cestvníh ruchu na území svých členů a chrana jejich zájmů. V práci budu analyzvané všechny 4 blastní rganizace, které jsu členy krajské rganizace. Hlavní účel KOCR Kšický kraj Hlavním účelem krajské rganizace je pdpra cestvníh ruchu na území svých členů. Krajská rganizace aktivně vytváří pdmínky a realizuje aktivity zaměřené na rzvj cestvníh ruchu na území svých členů a chrání zájmy svých členů. Předmět činnsti: pdpra a vytváření pdmínek na rzvj cestvníh ruchu na území Kšickéh kraje pdpra činnsti svých členů při tvrbě a realizaci kncepce rzvje cestvníh ruchu na území Kšickéh kraje tvrba a realizace marketingu a prpagace cestvníh ruchu pr své členy dma a v zahraničí prsazvání splečných zájmů svých členů splupráce s rgány Kšickéh kraje pdpra kulturníh, splečenskéh a sprtvníh živta a zachvání přírdníh a kulturníh dědictví rganizace sutěží pr byvatele a návštěvníky pskytvání pradensk-knzultačních služeb svým členům prsazvání trvale udržitelnéh rzvje cestvníh ruchu tak, aby se chránil a zachvával živtní prstředí a respektval se způsb živta místních byvatel a vlastnická práva splupráce při sestavvání a realizaci kncepce rzvje cestvníh ruchu Kšickéh kraje ve splupráci s rgány Kšickéh kraje zpracvání a realizace rčníh plánu aktivit krajské rganizace vypracvání a schvalvání rzpčtu krajské rganizace iniciace aneb zabezpečení tvrby, managementu a prezentace prduktů cestvníh ruchu sestavvání výrční zprávy, kteru zveřejňuje na své internetvé stránce zřizvání aneb zakládání turistických-infrmačních kanceláří, vedení evidenci TIC za území Kšickéh kraje pdnikatelská činnst na základě platných pvlení vydaných ve smyslu všebecně závazných právních předpisů zakládání a prvzvání jiných právnických sb na realizaci aktivit suvisejících s naplněním hlavníh účelu krajské rganizace 8. Přílhy 245

246 Krajská rganizace cestvníh ruchu Severvýchd Slvenska (KOCR Severvýchd Slvenska) KOCR Severvýchd Slvenska (SVS) zastřešuje blastní rganizace cestvníh ruchu v celém Prešvském kraji. Organizace byla zalžená v Prešvě, dne 5. prsince 2012 Vyšším územním celkem Prešvský samsprávny kraj a 6 blastními rganizacemi cestvníh ruchu. Účelem zalžení je pdpra a rzvj cestvníh ruchu na území svjí půsbnsti. Dnes se tat rganizace skládá ze všech zakládajících 7 členů. Zde uvádíme 4 vybrané blastní rganizace cestvníh ruchu, a t Hrný Zemplín a Hrný Šariš, Severný Spiš Pieniny a Šariš Bardejv. Zdrj: Flešárvá G. Organizace cestvníh ruchu na Slvensku Výchdní Slvensk, bakalářská práce, 2014, Příklad 4: Německ Hesensk Turistické služby Hesensk (Hessen Turistik Service e.v.) Jmén a sídl Svaz pužívá jmén Hessen Turistik Service e.v., zkráceně HTS a má svje sídl ve Wiesbadenu. Splečnst je zapsána jak bčanské sdružení v registru bvdníh sudu ve Wiesbadenu. Zájmvá blast zahrnuje celu splkvu zemi Hesensk. Úlha HTS (1) HTS výhradně a bezprstředně sleduje splečensky prspěšné cíle ve smyslu dstavce Daňvě zvýhdněný účel daňvéh řádu. Úlha HTS je především pdprvat a krdinvat turistický ruch v Hesensku. HTS je právněn chránit a pdprvat splečné zájmy týkající se cestvníh ruchu svých členů. Zastupvání svých členů v hspdářských tázkách je vylučen. K úklům HTS patří zejména: 1. zastupvání splečných zájmů a žádstí svých členů v blasti turistickéh ruchu u zemskéh sněmu v Hesensku, u hesenské zemské vlády a dalších právnických sb veřejné správy a na jiných místech; 2. pradenství a pdpra členů svazu při přípravě a realizaci úklů v blasti cestvníh ruchu; 3. další vzdělávání sb zdpvědných neb jinak činných v turistickém ruchu v Hesensku prstřednictvím šklení, seminářů a pskytváním na praxi rientvaných infrmací; 4. marketing pr Hesensk, jak zemi turistiky, dvlené a lázní prstřednictvím reklamy, pdpry prdeje a stykem s pdniky a veřejnstí; 5. zajištění a pskytnutí mderních technických metd a zařízení pr činnsti spjené s turistickým ruchem (2) Ve vyjmenvaných splečensky prspěšných blastech je HTS výhradně bezprstředně a nezištně činná. Výdělečná činnst není hlavní náplní svazu. Prstředky HTS smějí být pužity puze k uskutečnění cílů dpvídajících těmt stanvám. Členvé svazu nemhu získat žádné náhrady (úhrady) z prstředků HTS. V případě vystupení, uknčení činnsti HTS neb v případě zrušení daňvě zvýhdněnéh účelu jim nepřísluší žádná náhrada. (3) Žádná sba nesmí být zvýhdněna nepřiměřeně vyskými výdaji neb výdaji vynalženými za účelem, který nedpvídá stanvám HTS. (4) HTS usiluje krytí svých nákladů. Cílem realizace jedntlivých úklů není dsažení zisku. Eventuální zisky smějí být pužity puze k vyrvnání předchzích ztrát a udržení stávajícíh jmění. (5) HTS nesmí svje prstředky pužít k přímé ani zprstředkvané pdpře plitických stran. Členství v HTS (1) Jak členvé mhu d svazu vstupit: a) Jak řádní členvé: aa) reginální svazy činné v turistickém ruchu v Hesensku ab) kresy a samstatné městské kresy v Hesensku ac) Svaz htelů a restaurací Hesensk,.s. (Htel- und Gaststaettenverband Hessen e.v.) 8. Přílhy 246

247 ad) Svaz léčebných lázní Hesensk,.s. (Verband Hessicher Heilbaeder e.v.) ae) Pracvní sdružení hesenské bchdní a průmyslvé kmry b) Na žádst se pdprujícími členy svazu mhu stát: ba) sukrm- a veřejnprávní splečnsti bb) rganizace, pdniky a sby, které pdprují splečensky prspěšné cíle svazu a pkud jsu členy jim příslušným reginálních svazů turistickéh ruchu (2) Na žádst se mhu řádnými neb pdprujícími členy svazu stát i další právnické neb fyzické sby, které nedpvídají kritériím pdle dstavce 1 pkud nejsu předpkládány žádné rzpry v případě členství (3) Pdprující členvé nemají v rgánech HTS žádné hlasvací práv. Puze se mhu účastnit aktivit HTS a pdprvat jeh cíle. (4) Žádst členství musí být pdána písemně, jejím přijetí rzhduje představenstv. Tt ustanvení je platné jak v případě žádsti řádné tak i pdprující členství ve svazu. Za pčátek členství je pvažván dručení rzhdnutí přijetí. (5) Členství může být uknčen písemnu vypvědí s ddržením výpvědní lhůty 6 měsíců d knce účetníh rku. V případě závažných klnstí členství může být uknčen také usnesením představenstva a jeh dručením. Uknčením členství zanikají všechna práva, která jsu neb jejich nabytí byl spjen s členstvím ve svazu. Vystupující člen je pvinen platit členské příspěvky svazu až d uplynutí řádné výpvědní lhůty pdle stanv svazu. Práva a pvinnsti členů (1) Členvé pdprují pdněty a návrhy práci svazu. Jsu právněni pžadvat pradenství, zprstředkvání neb pdpru ve všech případech, které náleží d činnsti svazu. (2) Členvé svazu jsu pvinni chránit jeh zájmy, svaz pdprvat v jeh řádné činnsti a jsu zavázáni pskytnu mu k tmu všechny ptřebné infrmace. (3) Členství ve svazu zavazuje k úhradě příspěvků, které jsu pevně stanveny usnesením schváleným v řádném Členském shrmáždění. Orgány Orgány HTS jsu: 1. Členské shrmáždění 2. Představenstv 3. Obchdní veducí Slžení Členskéh shrmáždění (1) Členské shrmáždění se skládá ze zástupců jedntlivých členů HTS. Členské shrmáždění je nejvyšším rgánem HTS. (2) Zástupci jedntlivých členů ve Členském shrmáždění jsu určeni výhradně představiteli vysílajících rganizací. Za každéh člena Členskéh shrmáždění je jmenván stejným způsbem jeh náhradník. (3) Členvé představenstva a zaměstnanci HTS nemhu být sučasně zástupci některéh člena splečnsti v Členském shrmáždění. Rzdělení míst a hlasů (1) Místa zástupců na Členském shrmáždění jsu rzděleny následvně: - reginální svazy vždy dva zástupci - statní řádní členvé vždy dva zástupci - pdprující členvé vždy jeden zástupce (2) V Členském shrmáždění má každý zástupce řádnéh člena vždy jeden hlas. Zástupci pdprujících členů se hlasvání neúčastní. Mhu zasahvat d prad Členskéh shrmáždění a v případě dbrných předpkladů také mhu být pvláni pr práci v pracvních skupinách. 8. Přílhy 247

248 Předseda, svlání Členskéh shrmáždění (1) Předseda svazu písemně svlává a řídí Členské shrmáždění. Písemné sdělení musí bsahvat také předmět jednání. Členvé musí být infrmváni nejméně 8 týdnů před knáním shrmáždění. Pzvánky musí být dručeny nejméně 4 týdny před jednacím dnem. Každý člen svazu má práv pdávat návrhy, ke kterým musí být přijat stanvisk. Každý člen svazu má práv slva na shrmáždění. (2) Členské shrmáždění musí být svlán nejméně jednu v kalendářním rce. (3) Na žádst řádných členů, kteří dispnují nejméně 25 % hlasy, musí být svlán mimřádné Členské shrmáždění. Jedntliví členvé musí být písemně vyrzuměni s udáním předmětu jednání nejméně 2 týdny před stanveným termínem. Členské shrmáždění (1) Jednání Členskéh shrmáždění se účastní Představenstv svazu. (2) Členské shrmáždění rzhduje základních principech, pdle kterých je HTS tvřen a hspdářsky veden. Je příslušné rzhdvat : - přijmutí a změna stanv - vlba Představenstva - vlba revizra účtů - přijetí výrční zprávy a rzhdnutí rční účetní závěrce - přijetí kntrlní zprávy - dvlání Představenstva - rzhdnutí rzpčtvém plánu - rzhdnutí vznesených návrzích a žádstech - stanvení výše a pravidel pr placení příspěvků - rzhdnutí námitkách prti vylučení členů - rzhdnutí místě a termínu příštíh Členskéh shrmáždění - rzhdnutí uknčení činnsti (rzpuštění svazu) Schpnst přijímat rzhdnutí a hlasvání Členskéh shrmáždění (1) Členské shrmáždění je právněn přijímat rzhdnutí puze v případě řádnéh svlání a pkud je přítmn nejméně 50 % všech zástupců a pkud není stanven jinak. (2) Rzhdnutí Členskéh shrmáždění jsu přijímány většinu platných hlasů ve veřejném hlasvání, pkud zákn (BGB) neb stanvy svazu nestanví jinak. V případě rvnsti hlasů je návrh pvažván za zamítnutý. Návrh na tajné hlasvání je přípustný. (3) Vlby prbíhají písemně a tajně na základě většinvé vlby. V případě rvnsti hlasů rzhduje předseda lsváním. (4) Návrhy členů svazu musí být písemně a řádně pdlženy předány Předsednictvu nejméně dva týdny před knáním Členskéh shrmáždění. Návrhy na změny stanv musí být předány dstatečně v předstihu před svláním Členskéh shrmáždění, aby mhly být uvedeny v předmětu jednání. (5) O předmětu, který není řádně známen nejméně 1 týden před knáním Členskéh shrmáždění může být rzhdnut puze v případě přítmnsti nejméně tří čtvrtin zástupců právněných k hlasvání a přijetí předmětu d bsahu jednání musí být řádně dhlasván. (6) Rzhdnutí námitkách prti vylučení členů je přijímán prstu většinu přítmných hlasů. Změny stanv a rzhdnutí uknčení činnsti může být přijat nejméně dvutřetinvu většinu v přítmnsti alespň tří čtvrtin právněných hlasů. (7) O zásadních tázkách jednání je vyhtven písemný zápis. Tent zápis musí bsahvat jména přítmných členů, bsah předmětu jednání, přijatá rzhdnutí a průběh a výsledek prváděných vleb. Výsledky hlasvání a vleb musí být přesně stanveny. Zápis musí být pdepsán sbu řídící Členské shrmáždění a Obchdním veducím. Dále zápis musí být d jednh měsíce zaslán každému členu svazu. Námitky musí být písemně sděleny Předsednictvu d jednh měsíce. Představenstv (1) Představenstv se skládá z nejméně 15 členů právněných ke hlasvání. Je tvřen: a) 1 předsedu a 2 zástupci b) 6 přísedícími (z reginálních svazů, kresů a samstatných městských kresů) 8. Přílhy 248

249 c) jedním členem na návrh Svazu léčebných lázní Hesensk.s. d) jedním členem na návrh Svazu htelů a restaurací Hesensk.s. e) jedním členem na návrh Pracvníh sdružení hesenské bchdní a průmyslvé kmry f) bchdním zástupcem jednh z reginálních svazů v Hesensku g) předsedu marketingvéh výbru h) bchdním veducím HTS (2) Představenstv může kptvat i další sby z řad členů, kteří nejsu právněni k hlasvání. (3) V případě dstupení neb dvlání předsedy, jeh zástupců neb jinéh člena Představenstva před vypršením řádnéh vlebníh bdbí je chybějící člen vlen puze d uplynutí řádnéh vlebníh bdbí jeh předchůdce. P vypršení vlebníh prvádí členvé Představenstva svje úkly až d kamžiku zvlení jejich nástupců. (4) V případě závažných důvdů mhu být členvé Představenstva Členským shrmážděním kdykli dvláni. (5) Členvé Představenstva jsu vleni na dbu 4 let. Opětvná vlba je přípustná. Členství v Představenstvu zaniká ztrátu funkce u příslušnéh člena svazu. Úlha Představenstva (1) Představenstv stanvuje směrnice práce a řídí bchdní záležitsti svazu. (2) Představenstv je právněn zejména k následujícím patřením (mim záležitsti spjené s běžnými bchdními záležitstmi svazu): - přijetí a dvlání Obchdníh veducíh svazu - stanvení rzpčtvéh plánu - příprava Členskéh shrmáždění - stanvení pravidel pr bchdní vedení svazu - rzhdnutí přijetí a prpuštění zaměstnanců d platvé skupiny BAT IVb - ustanvení pracvních skupin a výbrů Svlání Představenstva (1) Předseda svazu svlává představenstv písemně s uvedením předmětu jednání. Představenstv musí být svlán nejméně třikrát rčně. Pzvánka musí být dručena nejméně 2 týdny před jednacím dnem. Předseda svazu řídí jednání Představenstva. (2) Předsednictv musí být svlán pkud t s udáním předmětu jednání zažádá u předsedy svazu bchdní veducí neb nejméně tři členvé Představenstva. Usnášení schpnst Představenstva, hlasvání (1) Představenstv je schpn přijímat rzhdnutí puze v případě řádnéh svlání a v přítmnsti nejméně plviny jeh členů právněných k hlasvání. (2) Každý člen Představenstva má jeden hlas. Rzhdnutí jsu přijímány většinu devzdaných hlasů. Při rvnsti hlasů rzhduje hlas předsedy. (3) V případě naléhavých záležitstí mhu být rzhdnutí přijata písemně neb běžníkvu metdu, pkud žádný člen Představenstva nevznese námitky. (4) O jednání a přijetí rzhdnutí představenstva je vyhtven písemný zápis. Musí bsahvat datum jednání, jména přítmných členů, předmět jednání a přijatá rzhdnutí. Tent zápis musí být pdepsán předsedu svazu. Zápis musí být nedkladně dručen všem členům Představenstva. Marketingvý výbr (1) Marketingvý výbr je ustanven pr rzvj a stanvení kncepce marketingvých strategií a pr krdinaci jedntlivých pracvních skupin. Tent výbr se skládá ze zástupců jedntlivých pracvních skupin a statních vhdných sb stanvených Představenstvem. Výbr může mít nejvíce 10 členů. (2) Marketingvý výbr vlí ze svých členů svéh předsedu. 8. Přílhy 249

250 Pracvní skupiny (1) Pracvní skupiny jsu stanveny Představenstvem. (2) Pracvní skupiny jsu tvřeny pr plnění určitých úklů. Jejich členvé jsu stanveny vždy na určitu dbu. Pracvní skupiny jsu pvinny pskytvat pradenství a přijímat stanviska v základních i nebvyklých tázkách cestvníh ruchu. Pracvní skupiny jsu pvinny zpracvat všechny tázky, které spadají d jejich půsbnsti a připravit návrhy a dpručení marketingvému výbru. (3) Pracvní skupiny vlí ze svéh středu svéh předsedu. Obchdní veducí, bchdní zastupitelství (1) Obchdní veducí a jeh zástupce jsu jmenváni Představenstvem (2) HTS prvzuje bchdní zastupitelství, které je veden Obchdním veducím (případně jeh zástupcem) pdle bchdníh plánu stanvenéh Představenstvem. Sídl bchdníh zastupitelství je Wiesbaden. Pvinnsti Obchdníh veducíh (1) Obchdní veducí vede běžné bchdní záležitsti svazu. Obchdní veducí se musí řídit bchdním řádem stanveným Představenstvem. (2) Pdle předpisů dstavce 1 náleží Obchdnímu veducímu přijímání, pvyšvání a prpuštění zaměstnanců až d platvé skupiny BAT Va včetně srvnatelných náhrad. Obchdní veducí je rvněž právněn upravvat zaměstnanecké a služební vztahy. (3) Obchdní veducí je služebně nadřízený všem zaměstnancům svazu. Oprávnění k zastupvání (1) Záknným zástupcem svazu je ve smyslu 26 BGB jeh Představenstv. (2) Zastupení je uskutečňván prstřednictvím předsedy a jednh dalšíh člena Představenstva. V případě, že předseda není schpen zastupvat svaz, je nahrazen některým ze svých zástupců. V běžných záležitstech správy je právněn zastupvat svaz sám Obchdní veducí. Členské příspěvky a statní příjmy (1) HTS uplatňuje výběr členských příspěvků ke krytí svých běžných výdajů, pkud jeh statní příjmy (dary, jednrázvé příspěvky, dměny) nejsu dstatečné. Výše příspěvků je stanvena v řádu, který musí být schválen Členským shrmážděním. (2) Zaplacením pevně stanvenéh (případně smluvně dhdnutéh) příspěvku nevzniká žádné právnění na služby HTS. (3) Další náklady HTS, zejména náklady na zvláštní patření a pkud HTS nedispnuje dstatečným bjemem vlastních prstředků jsu kryty rzpčtvě schválenými příspěvky splkvé země Hesensk a třetími sbami. Účast splkvé země Hesensk na jednání rgánů svazu Odbr cestvníh ruchu hesenskéh Ministerstva pr bchd, dpravu a rzvj bude přizván ke všem jednáním jedntlivých rgánů HTS. Příklad 5: Česká republika Olmucký kraj Základní prvky destinačníh řízení Olmuckéh kraje a jeh turistických reginů Sučasná pdba systému destinačníh řízení je na území Olmuckéh kraje budvána přibližně d rku 2005, kdy byl zpracván a následně realizván zásadní prjekt destinačníh řízení s názvem Prjekt rganizace cestvníh ruchu (destinačníh managementu) Olmuckéh kraje. Vytvřený systém dráží existenci dvu rzdílných turistických destinací na území kraje (turistickéh reginu Střední Mrava a turistickéh reginu Jeseníky) a je zalžen na partnerské splupráci širkéh spektra subjektů pdílejících se na splečném rzvji cestvníh ruchu Olmuckéh kraje. 8. Přílhy 250

251 Základem sučasnéh systému destinačníh řízení cestvníh ruchu Olmuckéh kraje je dělba kmpetencí mezi Olmucký kraj a dvě zájmvá sdružení cestvníh ruchu, která ficiálně jedntlivé turistické reginy reprezentují, a t Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu a Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu. Vlastní výkn úklů a aktivit je zajišťván zejména prstřednictvím pracvníků ddělení cestvníh ruchu Krajskéh úřadu Olmuckéh kraje (celkrajská úrveň) a prstřednictvím managementů bu výše zmíněných zájmvých sdružení (reginální úrveň). Na krdinaci rzvjvých a marketingvých aktivit kraje dhlíží Pracvní skupina destinačníh řízení, zalžená v rce 2009 na základě iniciativy Výbru pr rzvj cestvníh ruchu Zastupitelstva Olmuckéh kraje, který je dalším významným prvkem celkvéh systému rganizace CR Olmuckéh kraje. Pracvní skupina a Výbr se pdílejí především na krdinaci důležitých rzvjvých aktivit, tvrbě strategických dkumentů neb dávají důležitá dpručení a vyjádření pr rzhdvání krajské samsprávy v blasti rzvje a marketingu cestvníh ruchu na úrvni Olmuckéh kraje. Krmě výše uvedených základních článků destinačníh řízení mají významnu rli při rzvji cestvníh ruchu a realizaci marketingvých aktivit na území Olmuckéh kraje také další významné rganizace, sdružení, zájmvé a prfesní skupiny, případně rgány státní správy, sdružení bcí a bce samtné. I když tyt rganizace zajišťují převážně aktivity vymezené v určitém tematickém neb prfesním segmentu (např. KČT, AHR ČR, Asciace kempů ČR, A.T.I.C., OHK, Svaz léčebných lázní České republiky, Sdružení lázeňských míst, Asciace lanvé dpravy, Nadace Partnerství Cyklisté vítáni, Nárdní památkvý ústav, Lesy ČR, církevní rganizace,...) neb aktivity vymezené lkálně (bce, sdružení bcí, MAS, RRA, SCHKO Jeseníky,...). Krajská rganizace cestvníh ruchu Olmucký kraj zatím nemá vytvřenu zastřešující krajsku rganizaci cestvníh ruchu, krdinace a řízení celkrajských aktivit z úrvně kraje je prt zajišťván prstřednictvím ddělení cestvníh ruchu Krajskéh úřadu Olmuckéh kraje, Výbrem pr rzvj CR zastupitelstva Olmuckéh kraje a Pracvní skupinu pr destinační řízení. O vzniku zastřešující rganizace je v sučasné dbě z úrvně kraje intenzívně jednán a její vytvření je také zaktven v Prgramvém prhlášení Rady Olmuckéh kraje na bdbí , které pčítá se zalžením krajské centrály cestvníh ruchu jakžt krajskéh garanta rzvje CR v Olmuckém kraji. Vytvření centrály cestvníh ruchu by měl dle Prgramvéh prhlášení prběhnut ve splupráci se sdruženími cestvníh ruchu Střední Mrava a Jeseníky a její činnst a vymezení knkrétních kmpetencí bude definván na základě revize a vyhdncení dsavadníh fungvání celkvéh systému destinačníh řízení v kraji, s důrazem na zamezení dualit, efektivní krdinaci a pdpření synergických efektů navazujících činnstí. Právní frma krajské rganizace CR je navržena jejím zakladatelem jak becně prspěšná splečnst (.p.s.). Systém financvání rganizace cestvníh ruchu Olmuckéh kraje Financvání systému rganizace cestvníh ruchu včetně financvání marketingvých aktivit realizvaných z úrvně krajské i úrvně reginálních sdružení je zajišťván jak vícezdrjvé s tím, že hlavním dnátrem tht systému je dluhdbě Olmucký kraj, a dále pak dtace získané v rámci peračních prgramů EU, primárně pak v rámci Reginálníh peračníh prgramu Střední Mrava, z něhž je splufinancvána většina marketingvých aktivit a kampaní kraje i bu turistických sdružení. V případě sdružení (zejména pak v případě J-SCR) jsu dalším významným zdrjem také členské příspěvky, méně už příjmy z statních služeb a bchdní činnsti. Udržení sučasnéh systému celéh destinačníh řízení je tak velmi silně závislé na mžnstech rzpčtu Olmuckéh kraje a dtacích získaných v rámci ROP. Jednu z cest vícezdrjvéh financvání je také masivní rzšíření členské základny a zvýšení pravidelných příjmů z členských příspěvků, zásadní rzšíření služeb pskytvaných destinačními rganizacemi a vstup d nvéh segmentu nabídky turistických prduktů 8. Přílhy 251

252 a zprstředkvání služeb CR. Významnu sučástí vícezdrjvéh financvání by také měla být dluhdbě garantvaná finanční pdpra státu pr všechny ficiální krajské a blastní rganizace CR. Sdílení marketingvých a bchdních nástrjů v rámci struktury destinačníh řízení V sučasné dbě využívá destinace Olmuckéh kraje prstřednictvím různých rganizací celé spektrum marketingvých a bchdních nástrjů v rámci svéh destinačníh řízení. Mezi tyt nejvýznamnější nástrje patří infrmační a rezervační systémy, prdejní systémy služeb a prduktů, klientské prduktvé a návštěvnické karty, systémy kvality služeb atd. Právní statut sdružení cestvníh ruchu SM-SCR, J-SCR, začlenění bchdní činnsti d aktivit sdružení Právní frma (zájmvé sdružení právnických sb), struktura i bsahvá činnst bu sdružení cestvníh ruchu pměrně dbře vyhvují dnešním ptřebám a rzsahu činnstí, které bě sdružení ve svých zájmvých územích vyknávají neb plánují vyknávat. Prblematika nejedntnéh územníh vymezení turistických reginů Střední Mrava a Jeseníky Jedním z dluhdbých prblémů ptimálníh destinačníh řízení Olmuckéh kraje je dlišné územní vymezení bu turistických reginů (Střední Mrava, Jeseníky) prezentvané Olmuckým krajem a běma reginy, které není shdné s vymezením definvaným agenturu CzechTurism. T má krmě jiných prblémů především velmi negativní dpad na využitelnst statistických šetření a marketingvých výzkumů, které jsu dle zadání agentury CzT vztaženy k územím definvaným právě agenturu CzT. Získávaná data jsu tak pr využití reginálními destinačními managementy prakticky bezcenná, cž má bhužel knkrétní negativní dpad na kvalitu destinačníh řízení celéh kraje i bu turistických reginů. Dalším prblémem je zajištění splečné prezentace, případně splečnéh řízení jedntné a celistvé turistické destinace Jeseníky, která je zatím stále ještě ficiálně prezentvána jak dvj-destinace Jeseníky výchd a Jeseníky západ. Cílem by měl být zajištění splečnéh řízení neb alespň splečné prezentace turistické a prduktvé nabídky pd jedntnu značku Jeseníky. Detailní ppis aktivit a činnstí hlavních subjektů OCR OK Krajský úřad Olmuckéh kraje kancelář hejtmana, ddělení cestvníh ruchu Samstatná půsbnst: - na základě strategických dkumentů iniciuje reginální prjekty v blasti cestvníh ruchu, - pdílí se splu s Ministerstvem pr místní rzvj ČR (dále jen MMR ČR) a CzechTurism Praha (dále je CzT) na vypracvání celstátní strategie cestvníh ruchu a státních prgramů pdpry cestvníh ruchu, vyjadřuje se k jejich struktuře i náplni, - v návaznsti na státní prgram pdpry cestvníh ruchu shrmažďuje, sleduje a pdpruje žádsti pskytnutí dtací z jedntlivých pdprgramů MMR ČR, - zajišťuje a krdinuje vypracvání Prgramu rzvje cestvníh ruchu Olmuckéh kraje a dalších strategií zvyšvání pvědmí turistických blastech Střední Mrava a Jeseníky, - prvádí administraci vč. kntrly věcnéh bsahu plnění smluv pskytnutí finančních příspěvků z rzpčtu Olmuckéh kraje (finanční příspěvky d 25 tis. Kč, významné prjekty, příspěvek KČT, příspěvek na Olmuc regin Card apd.), - úzce splupracuje s ddělením prjektvéh řízení dbru investic a evrpských prgramů v blasti cestvníh ruchu, - krdinuje aktivity bcí a becních úřadů a vytváří nabídky pr využití jedntlivých lkalit kraje z phledu cestvníh ruchu a vhdnu frmu je zpřístupňuje širké veřejnsti, - pdílí se na krdinaci turistické veřejné a pdnikatelské sféry, - implementuje centrální celstátní prgramy na živení cestvníh ruchu na pdmínky kraje a přebírá aktivity jedntlivých becních úřadů, 8. Přílhy 252

253 - zajišťuje pradenství bcím a becním úřadům v blasti cestvníh ruchu, - splupracuje s MMR ČR, s CzT Praha, s Klubem českých turistů, s Reginální agenturu pr rzvj Střední Mravy Olmuc, se sdruženími cestvníh ruchu Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu a Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu, s infrmačními centry a dalšími subjekty činnými v blasti cestvníh ruchu, - splupracuje s klními kraji na nadreginálních prjektech z blasti tvrby prpagačních materiálů turistických atraktivit, - krdinuje a metdicky usměrňuje vznik nvých lkálních i reginálních turistických prduktů s cílenu nabídku, - pdpruje knkrétními akcemi za spluúčasti dalších partnerů rzvj cestvníh ruchu v přeshraniční splupráci s Plskem, - rzšiřuje kulturní kalendář reginu nabídku přeshraničních prgramů a akcí a prpjení aktivit turistickéh ruchu s Plskem, - cíleně mnitruje a dává návrhy na cílenu pdpru prjektů živvání měst a bcí v bdbí turistické sezóny, - ve splupráci s ddělením prjektvéh řízení dbru investic a evrpských prgramů shrmažďuje a aktualizuje infrmace z blasti cestvníh ruchu (seznam turistických center, přehledy ubytvacích kapacit, sprtvních center a zařízení, turistických cílů a atraktivit, kalendář akcí cestvníh ruchu kraje apd.), - ve splupráci s ddělením prjektvéh řízení dbru investic a evrpských prgramů sleduje a zpracvává statistiku z blasti cestvníh ruchu, - pdpruje města v rámci dbudvání sítě reginálních a lkálních turistických infrmačních středisek, - pdpruje rzvj kngresvé turistiky a sítě ubytvacích kapacit, - zpracvává pdklady pr prezentaci kraje v dbrných časpisech cestvníh ruchu a publikacích a prvádí jejich krektury, - zdpvídá za přípravu tiskvých a multimediálních prpagačních a infrmačních materiálů Olmuckéh kraje v blasti cestvníh ruchu pr prpagaci a prezentaci Olmuckéh kraje v rámci ČR a zahraničí (ve splupráci s ddělením vnějších vztahů, tiskvým ddělením a příslušnými dbry úřadu), - zdpvídá za hspdárné a účelné využívání finančních prstředků z 2143 (Cestvní ruch), sleduje čerpání a předkládá návrhy na jeh skladbu a plnění, - splupracuje v blastech živta, vlnéh času, kultury a vzdělávání (splupráce se středním dbrným šklstvím, s vyskými šklami), - zabezpečuje přípravu i prezentaci Olmuckéh kraje na výstavách a veletrzích cestvníh ruchu v tuzemsku i zahraničí, - zabezpečuje prpagaci a reklamu Olmuckéh kraje v blasti cestvníh ruchu a tvrbu jedntnéh systému prpagace kraje, - napmáhá činnsti Výbru pr rzvj cestvníh ruchu Zastupitelstva Olmuckéh kraje, - zajišťuje spisvu a skartační službu dle spisvéh a skartačníh řádu, - zabezpečuje hspdaření s prstředky rzpčtu spravvané rzpčtvé blasti, - kntrluje čerpání rzpčtvých prstředků z hlediska hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti, - zabezpečuje chranu majetku, který spravuje, - splupracuje s OIEP při zadávání veřejných zakázek ve své půsbnsti. Zdrj: Krajský úřad Olmuckéh kraje, Přílhy 253

254 Výbr pr rzvj cestvníh ruchu Zastupitelstva Olmuckéh kraje Zastupitelstv Olmuckéh kraje zřídil svým usnesením ze dne 17. prsince 2008 jak svůj iniciativní, pradní a kntrlní rgán Výbr pr rzvj cestvníh ruchu, na základě zákna č.129/2000 Sb. krajích (krajské zřízení). - psuzuje a dpručuje zastupitelstvu strategické a rzvjvé dkumenty v blasti cestvníh ruchu (dále jen CR) - psuzuje a dpručuje zastupitelstvu strategické a rzvjvé prgramy CR - psuzuje rganizační strukturu destinačníh řízení CR OK a dhlíží nad pdpru, krdinací, mnitrváním a kntrlu činnstí Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu a Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu z phledu OK. K tmut účelu si výbr může zřídit ze svých členů řídící skupinu pr rganizaci CR v OK (pr pdpru, krdinaci, mnitrvání a kntrlu činnsti) - splupracuje s dalšími subjekty půsbícími v blasti cestvníh ruchu, jak např. s Agenturu CzechTurism Praha, Ministerstvem pr místní rzvj ČR, Asciací turistických reginů ČR, Kmisí Rady Asciace krajů ČR pr cestvní ruch, UP Olmuc fakultu tělesné kultury, Asciací turistických infrmačních center apd. - navrhuje pririty při zařazvání rzvjvých prjektů OK a psuzuje pririty pr Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu a Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu - psuzuje prblematiku vyplývající ze splupráce partnerských reginů OK ve vazbě na cestvní ruch - pdílí se na dpručení reginálních prjektů a jejich vyhdncvání - pdle ptřeby splupracuje s statními výbry a kmisemi OK - je infrmván všech prjektech, které mají deklarvanu pdpru kraje v blasti cestvníh ruchu - zvláštní pzrnst při rzvji cestvníh ruchu věnuje splupráci se susedním Plskem, především partnerským reginem Oplským vjvdstvím, usiluje efektivní rzvj CR OK s dpadem na prsperitu OK, usiluje a rzvíjí přátelské vztahy s statními kraji, zejména pak s mravskými kraji v návaznsti na Dhdu vzájemné splupráci v blasti rzvje cestvníh ruchu mezi Olmuckým, Jihmravským, Mravskslezským a Zlínským krajem usiluje efektivní rzvj CR OK s dpadem na prsperitu Olmuckéh kraje - deklaruje a pdpruje efektivnější prpjení veřejné a sukrmé sféry s cílem umžnit tím účast aktivních kmerčních subjektů na akcích kraje (veletrhy, prezentace, wrkshpy, exhibice,...) - dpručuje a iniciuje vzdělávání zaměstnanců státní správy, zejména živnstenských úřadů a ČOI v blasti CR - iniciuje vzdělávání turistických průvdců a navrhuje pdmínky pr dsažení a udržení jejich kvality a kvantity. V rce 2009 Výbr inicival ustavení Pracvní skupiny destinačníh řízení V-RCR jejímž cílem je krdinvat činnst destinace OK tj.: OK, J-SCR a SM-SCR. Zdrj: Prgram rzvje CR Olmuckéh kraje na bdbí Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu Základní infrmace Sdružení Střední Mrava Sdružení cestvníh ruchu (dále jen SM-SCR) je zájmvým sdružením právnických sb, zalženým v rce 2006 pěti právnickými sbami Olmucký kraj, Statutární měst Olmuc, Měst Šternberk, Měst Litvel a CK Pressburg, s.r.. Zápis d registru zájmvých sdružení právnických sb byl prveden 29. srpna 2006 u Krajskéh úřadu Olmuckéh kraje pd registračním číslem 0015/0806. Sídl sdružení: Hrní náměstí 5, Olmuc URL: 8. Přílhy 254

255 Činnst Sekretariátu byla zahájena dne 16. října 2006 v Olmuci. Sídl sekretariátu se nachází v centru města Olmuce, Hrní náměstí 5. Pčet pracvníků sekretariátu k byl 4. Stanvy Sdružení rzdělují člensku základnu následvně: Řádný člen sdružení ( 4): a) právnická sba, půsbící v blasti cestvníh ruchu. Přidružený člen sdružení ( 6): a) fyzické sby, půsbící v blasti cestvníh ruchu, b) právnické sby, nepůsbící v blasti cestvníh ruchu, c) právnické sby, které sice půsbí v blasti cestvníh ruchu, avšak uhradí rční členský příspěvek puze ve výši stanvené Valnu hrmadu pr přidružené členy Sdružení. Pčet členů sdružení k : - řádní členvé sdružení: 26 - přidružení členvé sdružení: 7 Účel a předmět činnsti Sdružení Účelem Sdružení je zajistit rzvj a krdinaci cestvníh ruchu v turistickém reginu Střední Mrava (dále jen "regin") vytvřením úspěšné, knkurenceschpné a strategicky řízené jedntky na základě splupráce veřejnéh a sukrméh sektru. Předmětem činnsti Sdružení je: - definvání vize, zpracvání a naplňvání strategie rzvje cestvníh ruchu reginu v prvázansti na krajsku strategii, - krdinace cestvníh ruchu v daném reginu kperace a splupráce se subjekty půsbícími v blasti cestvníh ruchu, - kncepční řešení trvale udržitelnéh rzvje cestvníh ruchu, - zpracvání kncepčních materiálů a prjektů, - získávání prstředků z mimreginálních zdrjů (granty, dtace apd.), - inicializace a krdinace investičních prjektů a záměrů, - inicializace nvých prduktů cestvníh ruchu, tvrba webvých prezentací a jejich aktualizace, splupráce na marketingvých aktivitách reginu (příprava materiálů, prezentace, veletrhy, wrkshpy apd.), zajištění, rganizvání famtripů a presstripů, - rzvj lidských zdrjů (pradenská, šklící a knzultační činnst), - zajištění certifikace kvality služeb, - zřízení a prvzvání infrmačníh centra turistickéh reginu včetně prvzvání rezervačníh sytému, - dplňkvá činnst (bchdní činnst apd.), - aktualizace webvé prezentace, - kmunikace s médii, - zastupvání destinace u centrálních rgánů i prfesních sdružení (CzechTurism, Ministerstv pr místní rzvj, Asciace turistických reginů a další), - PR reginálníh destinačníh managementu (public relatin), - příprava, krdinace (realizace) nadreginálních kulturních a splečenských akcí, - vytváření filsfie infrmačně-navigačníh systému, značení pěších tras, cykltras, lyžařských tras přesahujících katastrální území bcí (mnitring, údržba a nvé trasy), - publikační činnst, - vytváření partnerství, výměna zkušenstí apd. 8. Přílhy 255

256 Sdružení splupracuje s partnery v blasti cestvníh ruchu a je právněn uzavírat s nimi smluvy splupráci a partnerství. Zdrj: Výrční zpráva SM SCR, 2011, Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu. Základní infrmace Název: Jeseníky Sdružení cestvníh ruchu Právní frma: zájmvé sdružení právnických sb (dle s 20 a 21 zákna č. 40/1964 Sb., bčanský zákník) Sídl: Kladská 1, Šumperk web: Pčet členů: 100 (k ) Pčet zaměstnanců: 8 (k ) Datum vzniku rganizace: Účel a předmět činnsti Sdružení Psláním J-SCR je pdpra splečnéh rzvje cestvníh ruchu v Jeseníkách za aktivníh přispění veřejnéh i sukrméh sektru a prsazvání splečných zájmů. J-SCR jak reginální management pdpruje hspdářský, sciální a envirnmentální rzvj Jeseníků jak turistické destinace. Cíl Sdružení je zejména: a) hájit a prsazvat splečné zájmy členů Sdružení suvisející s rzvjem cestvníh ruchu (dále jen CR ) v Jeseníkách, investicemi a infrastrukturu cestvníh ruchu, rzvjem služeb a vzděláváním lidských zdrjů b) usilvat kvalitní rzvj služeb cestvníh ruchu v suladu s principy trvale udržitelnéh rzvje a knkurenceschpnsti c) hájit dbré jmén Sdružení a jeh členů a pskytvat členům splečensky i dbrně uznávanu a respektvanu rganizaci a platfrmu s cílem prsazvání splečnéh zájmu. 2. Předmětem činnsti Sdružení je zejména: a) definvání vizí, zpracvávání a naplňvání strategie rzvje CR v blasti Jeseníků v prvázansti na vize a strategie místních správ a samspráv, sdruženích místních správ, vyšších územně samsprávných celků, České republiky a Evrpské unie b) vytvářet pdmínky pr trvale udržitelný a knkurenceschpný rzvj cestvníh ruchu v blasti Jeseníků c) krdinace CR v Jeseníkách a splupráce se subjekty aktivně půsbící v blasti CR a přím suvisejících blastech, zejména s bcemi a Olmuckým krajem d) zpracvání kncepčních a strategických materiálů, akčních plánů a řídících dkumentů, zpracvání prjektů, prjektvé pradenství a řízení e) získávání prstředků z veřejných i sukrmých zdrjů pr vlastní činnsti a pr činnst členů Sdružení a vytváření vlastních prstředků pr plnění cílů Sdružení f) iniciace a krdinace investičních prjektů a záměrů v blasti CR v Jeseníkách, včetně pdpry přímých zahraničních investic a utváření pdmínek pr pdpru dmácích investic suvisejících s rzvjem cestvníh ruchu a v suladu s trvale udržitelným rzvjem g) rzvj lidských zdrjů, zejména pradenská, šklící a knzultační činnst, vzdělávání a pedaggická činnst, přímá a nepřímá účast a pdpra primárníh, terciárníh a dalšíh vzdělávání v blasti cestvníh ruchu a suvisejících brů 8. Přílhy 256

257 h) iniciace nvých prduktů CR, tvrba webvých prezentací a jejich aktualizace, splupráce na marketingvých aktivitách reginu (příprava materiálů, prezentace, veletrhy, wrkshpy apd.), zajištění, rganizvání famtripů a presstripů i) prvzvání infrmačníh centra včetně prvzvání rezervačních, slevvých a dbavvacích systémů na úrvni turistickéh reginu Jeseníky v návaznsti na aktivity členů J-SCR j) marketing, public relatins a veškerá kmunikace s médii a prstřednictvím médií k) zastupvání turistické destinace Jeseníků u centrálních rgánů i prfesních sdružení na reginální, nárdní, nadnárdní a mezinárdní úrvni l) příprava, krdinace a realizace sprtvních, kulturních a splečenských akcí, včetně údržby lyžařských běžeckých tras s cílem pdprvat rganizační, finanční a technicku udržitelnst těcht akcí a prjektů m) vytváření infrmačně-navigačníh systému, značení pěších tras, cykltras, jezdeckých stezek, lyžařských tras přesahujících katastrální území bcí (mnitring, nvé trasy) n) publikační činnst, vydávání a další prdukce tištěných a elektrnických médií, prpagačních tiskvin, inzerce a článků, jejich zveřejňvání a distribuce ) s cílem maximalizvat využití Jeseníků jak destinace ve filmech a pr vytváření filmů v Jeseníkách zajišťuje Sdružení sučasně činnst Jeseníky Film Cmmissin ve splupráci s Ministerstvem kultury ČR, Czech Film Cmmissin a dalšími partnery Sdružení a pr tent pužívat upravené lg Jeseníky Film Cmmissin p) s cílem maximalizvat využití Jeseníků jak destinace incentivní a kngresvé turistiky zajišťuje Sdružení sučasně činnst Jeseníky Cnventin Bureau ve splupráci s Ministerstvem pr místní rzvj ČR, Česku centrálu cestvníh ruchu CzechTurism a dalšími partnery Sdružení a pr tent pužívat upravené lg Jeseníky Cnventin Bureau. Zdrj: Výrční zpráva J SCR, 2011, stanvy J SCR z , 8. Přílhy 257

258 8.2.4 Turistické blasti Pardubickéh kraje Obrázek 18: Turistická blast Pardubick Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, 2012 Obrázek 19: Turistická blast Chrudimsk Hlineck Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Přílhy 258

259 Obrázek 20: Turistická blast Orlické hry a Pdrlick Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Přílhy 259

260 Obrázek 21: Turistická blast Králický Sněžník Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, 2012 Obrázek 22: Turistická blast Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Přílhy 260

261 8.2.5 Analýza plnění půvdní strategie CR Pardubickéh kraje Obsahem kapitly je suhrnné vyhdncení naplnění pririt, patření a především pak knkrétních aktivit definvaných v rámci aktuálně platné Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí , která byla zpracvána Reginální rzvjvu agenturu Pardubickéh kraje, v červnu rku Cílem analýzy je sestavení přehledu aktivit, které již byly d rku 2010 d sučasnsti (září 2014) realizvány a které ne. V rámci návrhvé části nvě zpracvávané Strategie pak bude diskutván, zda tyt nenaplněné aktivity jsu v suladu s nvými cíli Strategie na bdbí a zda tedy budu zahrnuty znvu i d nvě definvaných aktivit. Vyhdncení jedntlivých aktivit byl zpracván zhtvitelem na základě pdkladů zpracvaných pracvníky Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje a DSVČ. Hlavní pririty a patření definvané ve Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí Rzvjvá pririta 1: Infrastruktura cestvníh ruchu Opatření 1.1 Dpravní infrastruktura Opatření 1.2 Ubytvání, stravvání Opatření 1.3 Dprvdná infrastruktura cestvníh ruchu Opatření 1.4 Turistické stezky (cyklstezky, hipstezky, pěší stezky, lyžařské stezky) a jejich infrastruktura Opatření 1.5 Péče atraktivity cestvníh ruchu, památkvá péče Opatření 1.6 Ostatní infrastruktura Rzvjvá pririta 2: Prdukty cestvníh ruchu Opatření 2.1 Prdlužené víkendy Opatření 2.2 Prdukty cestvníh ruchu pr rdiny s dětmi Opatření 2.3 Prdukty cestvníh ruchu pr rganizvané skupiny dětí a mládeže Opatření 2.4 Prdukty cestvníh ruchu pr seniry Opatření 2.5 Prdukty cestvníh ruchu pr statní cílvé skupiny včetně handicapvaných Opatření 2.6 Katalg prduktů Opatření 2.7 Prdukty cestvníh ruchu v blasti gastrnmie Opatření 2.4 Pd pkličku reginálních prduktů Rzvjvá pririta 3: Infrmační systém a marketing Opatření 3.1 Reginální infrmační systém cestvníh ruchu Opatření 3.2 Kncentrvaná marketingvá pdpra témat vycházejících z bsahvých pririt Strategie Opatření 3.3 Rzšíření distribučních cest Opatření 3.4 Prpagace Opatření 3.5 Pdpůrné aktivity marketingu a sdílení infrmací Rzvjvá pririta 4: Organizace, vzdělávání, kmunikace, kvalita Opatření 4.1 Vzdělávání, lidské zdrje Opatření 4.2 Organizace Opatření 4.3 Kmunikace Opatření 4.4 Kvalita 8. Přílhy 261

262 Pr jedntlivá patření byly dále ve Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji na bdbí navrženy knkrétní aktivity. Předmětem hdncení je právě způsb případně i míra naplnění realizace těcht aktivit. Pririta 1: Infrastruktura cestvníh ruchu Opatření 1.1 Dpravní infrastruktura Cíle patření: - Zkvalitnění dstupnsti turistických cílů prstřednictvím zlepšení stavu silnic klíčvých pr cestvní ruch - Rzšíření dstupnsti turistických cílů veřejnu dpravu - Optimalizace a zkvalitnění parkvacích plch pr individuální dpravu i dpravu autbusy Aktivita Mdernizace ptřebných silnic uvedených v Tab. 3 až Tab. 5 Strategie (str. 14, 15, 16), řešení dpravní situace ve městech (budvání bchvatů). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: 1. Silnice I/37 Chrudim bchvat, Medlešice křiž. I/17 v realizaci s dknčením 11/ Silnice II/362 Plička Bystré plánvaná mdernizace v rámci IROP Silnice II/358 Litmyšl Nvé Hrady Zderaz- plánvaná mdernizace v rámci IROP Silnice II/358 Nvé Hrady průtah realizace v rce Silnice II/365 Svjanv hranice kraje - plánvaná mdernizace v rámci IROP Silnice II/341 Nvý Dvůr Nerzhvice prbíhá mdernizace s dknčením Silnice II/340 Seč Běstvina hranice kraje mdernizace silnice realizvána v rce Silnice II/337 Rnv nad Dubravu Seč - plánvaná mdernizace v rámci IROP Silnice II/337 Skuteč Nasavrky Seč - plánvaná mdernizace v rámci IROP Silnice II/360 Plička křiž. Na Sebranice, II. etapa mdernizace silnice v realizaci s dknčením Silnice II/360 Plička křiž. Na Sebranice, I. etapa mdernizace silnice v realizaci s dknčením Silnice II/360 Litmyšl křiž. s III/36025 mdernizace silnice realizvána v rce Silnice II/312 Králíky křiž. Červený Ptk, I. etapa mdernizace silnice v realizaci s dknčením v rce 2014 (dknčen na jaře 2014) 14. Silnice II/312 Králíky křiž. Červený Ptk, km 2,350-4,365 mdernizace silnice v realizaci s dknčením v rce Silnice II/311 Jablnné nad Orlicí Těchnín Mladkv plánvaná mdernizace v rámci OPPS- PL-CZ Silnice II/311 a III/31118 Nepmuky Výprachtice - mdernizace silnice v realizaci s dknčením v rce 2014 Aktivita Analýza, psuzení a ptimalizace veřejné hrmadné dpravy a speciální turistické dpravy (skibusy, cyklbusy) za účelem pvzbuzení cestvníh ruchu, zejména ve vazbě na jádrvé blasti. Dle mžnstí pužívání dpravních prstředků vhdných pr tělesně pstižené sby. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána 8. Přílhy 262

263 Ppis plnění aktivity: Optimalizace autbusvé dpravy prbíhá v rzsahu, který schválil Zastupitelstv Pardubickéh kraje. Jízdní řády vycházejí z ptřeb cestující veřejnsti a zajišťují přestupní vazby na jiné druhy přepravy. Cestvní ruch je z hlediska autbusvé dpravy pdprván sustavu cyklbusů a skibusů, které se zaměřují na přepravu cestujících d atraktivních blastí. Mezi tyt blasti patří např. klí Seče, Orlické hry, Dlní Mrava, Čenkvice, Červená Vda, Plička, Litmyšl aj. Na prvz těcht linek Pardubický kraj vynakládá prstředky ve výši cca 1,5 mil Kč/rk. Pužívání veřejné dpravy pr převz tělesně pstižených sb je realizván za pmcí nízkpdlažních autbusů, které jsu nasazeny na linkách Pardubice - Chrudim a Pardubice - Hlice. Další mžnsti přepravy zajišťuje dpravce ČD. Pznámka: Infrmace cykl- a ski-busech včetně jízdních řádů a zákresů tras d map jsu zveřejněny na krajském turistickém prtálu mapy. Aktivita Dprava v klidu zkvalitnění a rzšíření parkvacích kapacit v místech, kde t je ptřebné (viz přílha k návrhvé části) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: V rce 2011 prběhla realizace turistickéh dpčinkvéh místa na silnici II/312 nad Mladkvem v rámci OPPS-PL-CZ (název prjektu Zlepšení dstupnsti v blasti Kralickéh Sněžníku. Další prjekty naplňující aktivitu jsu průběžně realizvány bcemi, sdruženími bcí případně dalšími subjekty. Opatření 1.2 Ubytvání, stravvání Cíle patření: - Zkvalitnění ubytvacích a stravvacích služeb a rzšíření jejich nabídky pr c nejširší segmenty, zejména segmenty uvažvané strategií jak priritní. Aktivita Pdrbnější analýza výknů ubytvacích zařízení Stav aktivity: Aktivita je realizvána částečně Ppis plnění aktivity: Analýza výknů je realizvána puze dle výstupů ČSÚ. Pdrbnější vlastní analýzy na základě vlastních dat nejsu prváděny. Aktivita Psílení ubytvacích zařízení levnější kategrie (ale se slušným standardem) turistické ubytvny apd. Stav aktivity: Aktivita je realizvána prstřednictvím pdpůrných grantů Pk Ppis plnění aktivity: Aktivita je plněna pskytvateli služeb v blasti CR. Pardubický kraj pdpruje tut aktivitu grantvým prgramem Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk. Pznámka: Dle pčtu HUZ dšl v rce 2013 prti rku 2012 u nižších kategrií k jejich úbytku. Rk celkem htely ***** Pčty ubytvacích zařízení pdle druhu v Pardubickém kraji htely **** htely *** htely ** htely * htely garni penziny Kempy chatvé sady turistické ubytvny statní jinde neuvedená Přílhy 263

264 Aktivita Psílení ubytvacích zařízení vyšší třídy (3+) v lkalitách, kde má takvé ubytvání pdstatnění vzhledem k pptávce a navazujícím atraktivitám. Stav aktivity: Aktivita je realizvána prstřednictvím pdpůrných grantů Pk Ppis plnění aktivity: Pznámka: Dle pčtu HUZ (viz tabulka výše) dšl v rce 2013 prti rku 2012 spíše ke stagnaci pčtu zařízení vyšší třídy. Aktivita Vybudvání kempů v lkalitách, kde jsu pptávány (Králick) Stav aktivity: Aktivita je realizvána prstřednictvím pdpůrných grantů Pk Ppis plnění aktivity: Pznámka: Dle pčtu kempů (viz tabulka výše) dšl v rce 2013 prti rku 2012 k nárůstu 1 kemp. Aktivita Rzšíření vybavensti ubytvacích zařízení vybavení pr děti Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána majiteli ubytvacích zařízení Ppis plnění aktivity: Pznámka: Ubytvací zařízení s vybavením pr děti (dětské kutky) jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (pdrbné vyhledávání) včetně členění na jedntlivé TO. Aktivita Rzšíření pčtu ubytvacích zařízení vybavených pr pbyt tělesně pstižených sb. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána majiteli ubytvacích zařízení Ppis plnění aktivity: Pznámka: Ubytvací zařízení s vybavením pr tělesně pstižené (dle druhu handicapu) jsu nvě d rku 2013 k dhledání na krajském turistickém prtálu (zdravtní pstižení) Pk také zahájil splupráci s Česku abilympijsku asciací v rámci cestvání bez bariér. Aktivita Rzšíření vybavensti ubytvacích zařízení vybavení pr trávení vlnéh času (zejména pr případy špatnéh pčasí). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána majiteli ubytvacích zařízení Ppis plnění aktivity: Pznámka: Ubytvací zařízení s vybavením pr vlný čas (dle aktivity) jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (pdrbné vyhledávání) Aktivita Rzšíření vybavensti ubytvacích zařízení pr cyklisty Stav aktivity: Aktivita je průběžně pdprvána granty Pk, cíle aktivity nejsu dle statistik plněny Ppis plnění aktivity: Aktivity směřující k získání certifikátu jsu pdprvané grantvým prgramem Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk. Ubytvací zařízení s certifikací Cyklisté vítáni jsu uvedeni na prtálu Dle těcht údajů je pčet certifikvaných zařízení v Pk jeden z nejnižších v ČR. Aktivita Rzšíření nabídky ubytvání v sukrmí (vytvření návdů na zahájení a prvzvání v sukrmí) Stav aktivity: Aktivita je průběžně pdprvána granty Pk; návd na zahájení a prvzvání ubytvání v sukrmí nebyl zpracván Ppis plnění aktivity: - Aktivita Rzšíření vybavensti stravvacích zařízení pr rdiny s dětmi. Stav aktivity: Aktivita je průběžně pdprvána prezentací na webu 8. Přílhy 264

265 Ppis plnění aktivity: Pznámka: Stravvací zařízení s vybavením pr děti jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (pdrbné vyhledávání - dětská židle k dispzici, dětské nádbí a příbr k dispzici, dětský kutek, dětský pdsedák k dispzici) Aktivita Rzšíření vybavensti některých lkalit pptávané typy stravvacích zařízení. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána majiteli stravvacích zařízení Ppis plnění aktivity: Vybavenst lkalit stravvacími zařízeními pstupně rste. Pznámka: Stravvací zařízení jsu prezentvána na turistickém prtálu Opatření 1.3 Dprvdná infrastruktura cestvníh ruchu Cíle patření: - Zlepšení vybavensti pr tvrbu turisticky atraktivních prgramů - Zlepšení vybavensti pr všestranné vlnčasvé využití návštěvníků Pardubickéh kraje Aktivita Budvání infrastruktury prjektů, jejichž hlavním cílem je vytvření prgramu pr návštěvníky Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Prjekty s výše uvedeným cílem byly realizvány zejména v prgramech ROP, grantvých prgramech (cestvní ruch a kultura) a prjektech MAS. Např.: Centrum turistickéh ruchu Dlní Mrava, Infrmační centrum a kavárna Oskara Schindlera ve Svitavách, Invace přepravní technlgie a mdernizace SKI areálu Bukvá hra, Lyžařský areál Červená Vda - Bukvá hra, Hřebečské důlní stezky,... Aktivita Prjekty, jejichž cílem je zlepšení vybavensti pr blast vlnčasvéh vyžití včetně atrakcí pr děti Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána majiteli zařízení, bcemi a statními rganizacemi Ppis plnění aktivity: Prjekty s výše uvedeným cílem byly realizvány zejména v prgramech ROP, grantvých prgramech (cestvní ruch a sprt) a prjektech MAS. Např.: Vybavení pr aktivní trávení vlnéh času dětí ( Dětský ráj v létě ). reginalnih-rzvje- reginalnih-rzvje- Opatření 1.4 Turistické stezky (cyklstezky, hipstezky, pěší stezky, lyžařské trasy, in-line) a suvisející infrastruktura Cíle patření: - Zkvalitnění tras pr pěší turistiku, cyklturistiku, hipturistiku, in-line bruslení a běh na lyžích včetně 8. Přílhy 265

266 dprvdné infrastruktury a vybudvání sítě suvisejících služeb. Aktivita Dplnění stezek dpčívadly, lavičkami apd. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Dplňkvá infrastruktura stezek je realizvána zejména v grantvých prgramech (cestvní ruch) a prjektech MAS. Pskytvatelé dtací zpravidla zveřejňují jejich příjemce. reginalnih-rzvje- Aktivita Budvání sítě půjčven kl, ppř. in-line bruslí, rzšíření sítě praven kl, budvání prstr pr bezpečné ulžení jízdních kl (hrady, zámky, centra měst) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Půjčvny, úschvny a servisy kl jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (aktivní dvlená - cyklturistika) Pk pdpruje cykl-půjčvny ČD. Aktivity směřující k získání certifikátu jsu pdprvané grantvým prgramem Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk. Aktivita Rzšíření sítě strjvě udržvaných lyžařských tras (tzn. včetně přízení techniky na strjvu údržbu) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Zimní běžecké tratě jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (aktivní dvlená běžky) včetně mapvéh zákresu. Aktivita Rzšíření sítě stezek vhdných pr in-line bruslení Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: In-line trasy jsu k dhledání na krajském turistickém prtálu (aktivní dvlená in-line bruslení) včetně mapvéh zákresu. In-line trasy jsu prezentvány zárveň i jak trasy bezbariérvé s vyznačenými klizními úseky v mapě. Většina vybudvaných cyklstezek je pdpřena ze SFDI, ROP neb bu prgramů. Další záměry rzšíření sítě stezek pr in-line bruslení budu zpracvány v rce 2015 k rámci evrpskéh prjetu Zlepšení kvality řízení a tvrby zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji v klíčvé aktivitě Kncepce rzvje cykl a in-line turistiky v Pardubickém kraji. Aktivita Prpjení sítě cykltras a cyklstezek v ptřebných lkalitách Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Dálkvu cykltrasu Labská nechal Pk v rce 2013 přeznačit z č. 24 na č. 2 v rámci prjektu Česk jede, Pk aktivně jedná a finančně pdpruje výstavbu cyklstezky LS na svém území. Dálkvu trasu č. 18 nechal Pk přelžit a přeznačit d uzlu Orlickéh cykl&in-line králvství v rce 2014 v rámci stejnéh prjektu. Záměry prpjení sítě cyklstezek a cykltras (dálkvých i lkálních) budu zpracvány v rce 2015 k rámci evrpskéh prjetu Zlepšení kvality řízení a tvrby zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji v klíčvé aktivitě Kncepce rzvje cykl a in-line turistiky v Pardubickém 8. Přílhy 266

267 kraji. Opatření 1.5 Péče atraktivity cestvníh ruchu, památkvá péče Cíle patření: - Zatraktivnění rzvjvých jader a navazujících významných lkalit pr návštěvníky - Adekvátní využití památkvých bjektů v blasti cestvníh ruchu - Rzšíření nabídky turistických cílů - Rzšíření kmfrtu a služeb pr návštěvníky památek a muzeí Aktivita Aktivity veducí ke zatraktivnění rzvjvých jader a navazujících významných lkalit Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Pk pdpruje realizaci aktivity např. investicí d budv, prvzváním muzeí, přádáním výstav atd. Realizace prjektů Zámek Pardubice bnva hspdářských budv (dknčen ROP) a Zámek Pardubice zvýšení atraktivity a rzšíření návštěvnických služeb (prbíhá ROP). Příklady realizvaných prjektů (Reginální muzeum v Chrudimi - nvá expzice Alfnse Muchy, Reginální muzeum ve Vyském Mýtě nvý bjekt s expzicí Carserie Sdmka na muzejním dvrku, Reginální muzeum v Litmyšli revitalizvaný bjekt muzea s archelgií (prjekt realizván z ROP SV, dknčen 2014) a stálými expzicemi vývji a živtě města Litmyšl, nvě tevřené Muzeum českéh karsářství ve Vyském Mýtě) Aktivita Reknstrukce památkvých bjektů za účelem jejich využití v cestvním ruchu v dalších lkalitách Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Pdpůrný efekt plní grantvý prgram Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk reginalnih-rzvje- Příklady reknstrukcí: - NKP Zámek Pardubice prběhla 1. etapa bnvy hspdářských budv: byla vybudvána kavárna včetně sciálníh zařízení a nvá pkladna. Prbíhá realizace prjektu Zámek Pardubice zvýšení atraktivity a rzšíření návštěvnických služeb. Dsud byla pravena zámecká kaple a připravuje se nvá expzice histrii Pardubic a rzšíření stávajících expzic. - V Reginálním muzeu v Litmyšli byla dknčena revitalizace Reginálníh muzea (ROP prjekt), která zahrnvala i vznik nvé kavárny pr návštěvníky muzea. - Revitalizace zámeckéh návrší v Litmyšli - akce z IOP za cca 400 miliónů, revitalizace 11 bjektů vč. prgramvé náplně (dětský prgram, Škla na zámku atd.) Aktivita Rzšíření pčtu zpřístupněných památek (u kstelů alespň mžnst nahlédnut přes mříže) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími, církví a dalšími subjekty (majiteli) Ppis plnění aktivity: Objekty, které využívají ke svým činnstem příspěvkvé rganizace v blasti kultury, zřizvané Pk, byly a jsu přístupné veřejnsti. 8. Přílhy 267

268 U statních památek dchází díky jejich revitalizaci k jejich zpřístupňvání veřejnsti. Aktivita Vybudvání a udržvání příjezdvých kmunikací, parkvacích plch, stjanů na kla Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty (majiteli) Ppis plnění aktivity: Realizace průběžně prbíhá, její cíle však stále nejsu naplněny. Aktivita Veřejná WC, mžnst dlžení bjemných zavazadel a uschvání jízdních kl, šatny u interiérvých bjektů Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty Ppis plnění aktivity: Realizace průběžně prbíhá, její cíle však stále nejsu naplněny. Příklad realizace: Reginální muzeum v Litmyšli - vybudvána nvá šatna pr návštěvníky včetně mžnsti dlžení zavazadel Aktivita Umístění malých infcenter d památkvých bjektů včetně služeb veřejnéh internetu Stav aktivity: Aktivita není realizvána Ppis plnění aktivity: V krajské databázi není evidván žádné certifikvané TIC umístěné v památkvém bjektu. Aktivita Zajištění ve většině bjektů alespň minimálníh bčerstvení Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty (majiteli) Ppis plnění aktivity: Realizace průběžně prbíhá, její cíle však stále nejsu naplněny. Příklad realizace: Reginální muzeum v Litmyšli, Zámek Pardubice - vybudvána nvá kavárna pr návštěvníky včetně sciálníh zařízení Aktivita Aktivizace prhlídek a prgramů (interaktivní expzice, sutěže) zejména u muzeí Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Pk, bcemi, sdruženími a dalšími subjekty (majiteli) Ppis plnění aktivity: Realizace průběžně prbíhá, její cíle však stále nejsu naplněny. Příklad realizace:reginální muzeum v Litmyšl - Nvá expzice s prvky interaktivníh zapjení návštěvníků a sutěžemi pr děti. Dětský prgram a Škla na zámku - v rámci prjektu IOP Revitalizace zámeckéh návrší v Litmyšli (viz + zcela nvá expzice v Muzeu českéh karsářství ve Vyském Mýtě Aktivita Vytváření speciálních kulturních nabídek v centrech turistickéh ruchu v dbě návštěvnické sezóny Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána bcemi, sdruženími a přadateli akcí Ppis plnění aktivity: Realizace průběžně prbíhá, její cíle však nejsu zcela naplněny. Opatření 1.6 Ostatní infrastruktura Cíle patření: - Zatraktivnění prstředí v centrech měst, v klí památek a dalších turisticky významných bjektů, a t prstřednictvím zvýšené péče přádek, dále prstřednictvím architektnických a sadvých úprav a dalších aktivit směřujících k čistému a příjemnému prstředí. - Zkvalitnění a rzšíření statní infrastruktury dle pžadavků jedntlivých lkalit, zejména rzšíření 8. Přílhy 268

269 pčtu veřejných talet. Aktivita Budvání veřejných talet, případně rzšíření jejich prvzní dby tak, aby reflektvala ptřeby návštěvníků Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána převážně bcemi, sdruženími a prvzvateli turistických cílů Ppis plnění aktivity: Aktivita je průběžně pdprvána grantvým prgramem Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk. Aktivita Úprava veřejných plch (autbusvá, vlakvá nádraží, náměstí, dpčinkvé plchy a další, a t včetně estetickéh ztvárnění knkrétní ptřeby v jedntlivých lkalitách jsu nastíněny v ppisu výchzíh stavu) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána převážně bcemi a sdruženími Ppis plnění aktivity: Úprava veřejných plch je v gesci jejich majitelů, případně jejich prvzvatelů, většinu je jedná města a bce. Některé velké prjekty byly splufinancvány ROP (terminál Česká Třebvá, autbusvé nádraží Přeluč, přednádraží Lethrad, autbusvé nádraží Hlinsk), menší grantvým prgramem Pdpra budvání infrastruktury CR v Pk neb prjekty MAS. Pririta 2: Prdukty cestvníh ruchu Opatření 2.1 Prdukt Prdlužené víkendy Cíle patření: - Prdlužit pbyt návštěvníků v Pardubickém kraji Aktivita Vytvření prduktů pr návštěvníky kmplexních nabídek pr zajímavé strávení prdlužených víkendů v Pardubickém kraji. Iniciativa by zde měla vycházet d ubytvacích zařízení, která by ve splupráci s statními subjekty v území (další pskytvatelé služeb, turistická infrmační centra atd.) vytvřily nabídky pr různé segmenty, a t převážně ve vazbě na priritní gegrafické blasti. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: V rámci prjektu Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji (realizvala DSVČ) byla jedna z aktivita věnvána vytvření nabídky balíčků zážitků na turistickém prtálu Pardubickéh kraje ( V rámci stejnéh prjektu vydala DSVČ Turistický katalg Pardubickéh kraje. V rámci tht tištěnéh materiálu byla za jedntlivé turistické blasti (i kmpletní Pardubický kraj) připravena jednduchá turistická nabídka ve frmě inspirativníh prgramu - a t v rzdělení na: jedndenní výlet (zimní sezóna), jedndenní výlet (letní sezóna), víkendvý pbyt (zimní sezóna), víkendvý pbyt (letní sezóna), prdlužený víkend (zimní sezóna), prdlužený víkend (letní sezóna). Další příklady: Lázeňské víkendvé pbyty v Litmyšli - knkrétní prdukt, prdejné balíčky pr návštěvníky zalžené na značce Litmyšl - lázně ducha + inspirativní víkendvé a pětidenní prgramy Českmravskéh pmezí (web + tištěné materiály) Pjďte s námi d phádky" pr rdiny s dětmi, Přijeďte si dpčinut" pr seniry, Cesty kuzelnými městy" pr zájemce městsku turistiku, Na kle Českmravským 8. Přílhy 269

270 pmezím" pr cyklisty Aktivita Umístění prdlužených víkendů d katalgu prduktů (viz patření 2.6) Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: viz výše Něklik inspirativních prgramů byl umístěn d Turistickéh katalgu Pardubickéh kraje, který byl vydán DSVČ v rámci prjektu Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji. Za každu turisticku blast Pardubickéh kraje byl v katalgu umístěn minimálně jeden inspirativní prgram. Katalg vyšel v tištěné pdbě. Na turistickém prtálu umístěny inspirativní prgramy v členění dle cílvých skupin. Jedntlivé TO Pk mají své inspirativní a prgramy umístěny na svých webvých stránkách: Inspirativní prgramy Českmravskéh pmezí pr různé cílvé skupiny prezentvány také frmu speciální sady tiskvin Aktivita Distribuce prstřednictvím internetu webvých stránek Ppis naplnění aktivity: Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Krmě inspirativních prgramů (viz výše) na ficiálním turistickém prtálu Pardubickéh kraje prběhla v rámci prjektu DSVČ s názvem Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji kmpletní revize balíčků zážitků, ddavatel aktivity slvil ptencinální pskytvatele. Aktualizvané balíčky zážitků byly přelženy d 8 jazykvých mutací a zveřejněny na prtálu Další aktivity: Inspirativní prgramy Českmravskéh pmezí pr různé cílvé skupiny prezentvány také frmu speciální sady tiskvin Opatření 2.2 Prdukt cestvníh ruchu pr rdiny s dětmi Cíle patření: - Zvýšení návštěvnsti Pardubickéh kraje rdinami s dětmi prstřednictvím ucelené nabídky (inspirativní prgramy, služby a vhdná infrastruktura cestvníh ruchu) vázané zejména na rzvjvá jádra a navazující lkality a dpvídající pžadavkům a ptřebám tht segmentu. Ke zvýšení návštěvnsti kraje zvleným segmentem přispějí vhdně zvlené a zacílené marketingvé nástrje. Aktivita Analýza ptřeb segmentu rdin s dětmi Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Na krajské úrvni neprvedena. Data jsu využívána v rámci výzkumů agentury CzechTurism. Aktivita Výběr aktivit a služeb vhdných pr kategrii rdičů s dětmi s respektváním specifických pžadavků segmentu, mapvání mžnstí slev pr rdiny s dětmi. 8. Přílhy 270

271 Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka je realizvána v rámci turistickéh prtálu TR V. Čechy: a dále v rámci turistických blastí. Dále je realizván prjekt Rdinné pasy Pardubickéh kraje prjekt krdinván Pk Aktivita Tvrba prgramů pr rdiny s dětmi (nabídka v elektrnické i tištěné pdbě). Stav aktivity: Aktivita byla realizvána částečně Ppis plnění aktivity: Na krajské úrvni puze umístění na v tištěné pdbě nebyly vytvřeny. Aktivita Vytvření speciálních mtivačních prvků (např. slevvých pasů) pr tent segment. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Na krajské úrvni - sutěž Letní pecky, pznej všecky 3 rčníky určena primárně pr segment rdin s dětmi, ppis sutěže v bdě realizvala DSVČ a Pk splečně. Na úrvni TO pdbné aktivity ve frmě slevvých pasů - Bnuspas TO Českmravské pmezí,to Orlické hry a Pdrlick Karta hsta, TO Chrudimsk-Hlineck Quest - aktivity na úrvni TO na jejich turistických webech viz výše Aktivita Marketingvá pdpra inspirativních prgramů pr rdiny s dětmi následujícími frmami: - Prezentace v časpisech zaměřených na rdinu - Prezentace na webvých stránkách s rdinnu tematiku - Direct mailing zasílání adresné nabídky prduktů klubům a sdružením, ve kterých půsbí rdiče s dětmi, a firmám, které nabízejí v rámci sciálníh prgramu výlety pr rdiny s dětmi) - Výtvarné a znalstní sutěže pr děti - Prezentace v rzhlase (např. frmu reprtáží) - Famtripy pr zástupce splků sdružujících rdiče s dětmi (např. mateřská centra) - Crss prmtin vzájemná prpagace prduktů Stav aktivity: Aktivita byla realizvána částečně Ppis plnění aktivity: - Prezentace v časpisech zaměřených na rdinu realizvána - Direct mailing nerealizván - Famtripy pr kluby a sdružení nerealizván - Sutěže pr děti a škly realizvány v rámci prjektu Návrh a marketingvá pdpra tématu cestvníh ruchu na rk 2009 (prjekt realizvaný v rámci ROP NUTS II Severvýchd, dba realizace červenec 2008 únr 2010) a dále v rámci prjektu Marketingvá pdpra témat cestvníh ruchu v Pardubickém kraji (prjekt realizvaný v rámci ROP NUTS II Severvýchd, dba realizace leden 2011 prsinec 2012) a prjektu P stpách kňských kpyt (prjekt realizvaný v rámci Eurreginu Glacensis, dba realizace leden srpen 2014) Opatření 2.3 Prdukt cestvníh ruchu pr rganizvané skupiny dětí a mládeže Cíle patření: - Zvýšení návštěvnsti Pardubickéh kraje rganizvanými skupinami dětí a mládeže prstřednictvím 8. Přílhy 271

272 ucelené nabídky (inspirativní prgramy, vhdná infrastruktura cestvníh ruchu) dpvídající pžadavkům a ptřebám tht segmentu, a t zejména ve vazbě na rzvjvá jádra a navazující lkality. Ke zvýšení návštěvnsti kraje zvleným segmentem přispějí vhdně zvlené a zacílené marketingvé nástrje. Aktivita Analýza ptřeb segmentu (základní a střední škly, mimšklní zájmvé rganizace dětí a mládeže) Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Na krajské úrvni neprvedena. Aktivita Výběr aktivit a služeb vhdných pr rganizvané klektivy dětí a mládeže, mapvání mžnstí slev pr tut skupinu. Stav aktivity: Aktivita byla realizvána Ppis plnění aktivity: ppis viz níže Aktivita Tvrba prgramů. Stav aktivity: Aktivita byla realizvána částečně Ppis plnění aktivity: Nabídka prgramů realizvána na webu a na webech turistických blastí Pk. Prbíhá také splupráce s s CK MALá CEstvní Kancelář Nasavrky rganizátrem dětských tábrů a výletů a exkurzí, tematických pbytů a prgramů pr škly. MAS Železnhrsk a další např.: Další příklady: V Litmyšli v rámci prjektu IOP vytvřeny speciální prgramy pr skupiny dětí a mládeže - Dětský prgram, Škla na zámku Aktivita Marketingvá pdpra prduktu následujícími frmami: - Direct mailing adresné zasílání nabídky inspirativních prgramů šklám a rganizacím pr mimšklní činnst dětí a mládeže - Výtvarné a znalstní sutěže pr děti - Famtripy pr zástupce škl a rganizací pr mimšklní činnst dětí a mládeže - Články v tisku pr učitele - Crss prmtin vzájemná prpagace prduktů Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Prdukt je pdprván výše uvedenými frmami. Opatření 2.4 Prdukt cestvníh ruchu pr seniry Cíle patření: - Zvýšení návštěvnsti Pardubickéh kraje segmentem senirů prstřednictvím ucelené nabídky 8. Přílhy 272

273 (inspirativní prgramy, vhdná infrastruktura cestvníh ruchu) dpvídající pžadavkům a ptřebám tht segmentu a vycházející zejména z rzvjvých jader a navazujících lkalit. Ke zvýšení návštěvnsti kraje zvleným segmentem přispějí vhdně zvlené a zacílené marketingvé nástrje. Aktivita Analýza pžadavků segmentu Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Na krajské úrvni neprvedena. Aktivita Výběr aktivit a služeb vhdných pr kategrii senirů s respektváním specifických pžadavků segmentu na phdlí, stravvání, přístupnst bjektů apd., mapvání mžnstí slev pr seniry Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka je realizvána prstřednictvím webu Aktivita Tvrba prgramů pr seniry Ppis naplnění aktivity: Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka je realizvána prstřednictvím webu Další nabídka: V TO Českmravské pmezí vytvřeny prgramy pr seniry "Přijeďte si dpčinut". Aktivita Marketingvá pdpra prduktů pr seniry prstřednictvím následujících nástrjů: - Prezentace na veletrhu Senir a na dalších akcích pr seniry - Prezentace v časpisech zaměřených na seniry - Prezentace na webvých stránkách pr seniry - Direct mailing zasílání adresné nabídky inspirativních prgramů pr seniry klubům a sdružením, ve kterých se seniři sdružují, a bcím, které přádají výlety pr své bčany - Prezentace v rzhlase (např. frmu reprtáží) - Famtripy pr zástupce senirských splků - Crss prmtin vzájemná prpagace prduktů Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Pdpra prduktu prstřednictvím prezentace na webu pr seniry. Opatření 2.5 Prdukt cestvníh ruchu pr statní cílvé skupiny včetně sb handicapvaných Cíle patření: - Zvýšení návštěvnsti v statních segmentech cestvníh ruchu výše neuvedených - V segmentu sb handicapvaných aktivní angažvanst v rzšíření mžnstí cestvání pr zdravtně pstižené sby rzšíření prgramů pr zdravtně pstižené sby a zvýšení infrmvansti službách a atraktivitách cestvníh ruchu, které jsu přátelské (svjí stavební dispzicí, vnitřním vybavením, instalací speciálních zařízení apd.) pr sby zdravtně pstižené. 8. Přílhy 273

274 Aktivita Vytipvání vhdných prgramů pr statní cílvé skupiny (tj. skupiny neuvedené v předchzích patřeních tét pririty) a jejich marketing. Stav aktivity: Aktivita byla částečně realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka realizvána pr cílvu skupinu vzíčkářů viz Opatření 2.6 Katalg prduktů Cíle patření: - Vytvření různrdých prgramů k trávení dvlené/pbytu na území Pardubickéh kraje a tak zvýšení mtivace návštěvníků pr první i pakvané návštěvy Pardubickéh kraje. Katalg bude bsahvat prgramy pr různě dluhé návštěvy kraje, přičemž priritní délka pbytu bude prdlužený víkend. Katalg bude zahrnvat aktivní i pasivní varianty pbytu, letní i zimní varianty a varianty pr pěkné i nepříznivé pčasí, a t za celé území kraje. Aktivita Sestavení prgramů pr různě dluhé pbyty v letní a zimní variantě dle spádvých území infrmačních center Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka realizvána za Pardubický kraj v rámci turistickéh katalgu (vydán 2012 česky, německy, anglicky, plsky) k dispzici v tištěné pdbě i elektrnicky na: Aktivita Vytvření katalgu turistických prduktů Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Ppis viz výše, Aktivita Distribuce katalgu turistická infrmační centra v reginu i mim něj, cestvní kanceláře a agentury a další způsby Stav aktivity: Aktivita realizvána Ppis plnění aktivity: Tištěný katalg distribuce prvedena d všech TIC Pardubické kraje, d IC CzechTurism Starměstské náměstí i Vinhradská ulice, d významných atraktivit Pk, na prezentačních akcích. Elektrnicky k dispzici prstřednictvím Aktivita Suvisející marketingvé aktivity tiskvé zprávy Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Příklad realizace aktivity: Opatření 2.7 Prdukty cestvníh ruchu v blasti gastrnmie Cíle patření: - Pdpra rzvje reginální gastrnmie 8. Přílhy 274

275 - Přiblížení místních gastrnmických specialit a akcí návštěvníkům - Gastrnmie jak mtiv návštěvy Pardubickéh kraje - Zapjení více místních gastrnmických specialit a restaurací d prjektu Czech Specials - Pdpra pdnikání v Pardubickém kraji Aktivita Mapvání nabídky stravvacích zařízení a výrbců ptravinářských výrbků v jedntlivých turistických blastech Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána např. v rámci těcht prjektů: Mls Pardubickéh kraje Reginální ptravina Pardubickéh kraje CzechSpecials Aktivita Sestavení gastrnmickéh cestpisu infrmační a prpagační materiál Vytvření infrmačníh materiálu, který bude charakterizvat reginální pkrmy Pardubickéh kraje včetně receptů a jehž sučástí bude seznam restaurací, které tyt pkrmy nabízejí. Zárveň však d tht materiálu budu zařazeny i zajímavé pkrmy nvdbéh charakteru, které jsu v reginu vyráběny (pečiv, kzí sýry apd.). Dále se nabízí eventuelní mžnst vytvření speciálníh ddílu (kapitly) v rámci gastrnmickéh cestpisu, ve kterém by byly prezentvány restaurace v reginu nabízející stravu ve speciálních režimech umžňující dietní stravvání, vegetariánsku, bezlepkvu stravu apd., čímž by návštěvníci, kteří musí ddržvat určité diety či upřednstňují knkrétní stravvací režim, získali infrmaci, kde se mhu stravvat. I tt paření přispěje k myšlence prsazvání Cestvníh ruchu pr všechny. Stav aktivity: Aktivita částečně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita byla částečně realizvána v prjektu P stpách tradic (realizvala DSVČ), Na úrvni TO Chrudimsk-Hlineck realizvána Gurmánská stezka: Aktivita Vytvření elektrnické verze gastrnmickéh cestpisu a jeh prvázání se stránkami Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Vytvření mtivačníh systému pr zapjení restaurací d tht prjektu a zárveň vytvření systému kntrly (přítmnst deklarvaných pkrmů na jídelním lístku) Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Vytvření a zdůraznění kalendáře gastrnmických akcí v Pardubickém kraji v tisku a na stránkách pravidelná aktualizace gastrnmickéh kalendáře Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Realizván aktuálně a pravidelně na a dále 2x rčně 8. Přílhy 275

276 v Turistických nvinách Výchdní Čechy. Aktivita Marketingvá pdpra prduktu: - Tiskvé zprávy realizaci prduktu - Direct mailing rzeslání Gastrnmickéh cestpisu cestvním kancelářím a agenturám, zájmvým rganizacím - Zveřejňvání zkušensti zapjených pdnikatelů příklady dbré praxe - Distribuce gastrnmickéh cestpisu prstřednictvím infrmačních center (v plné neb zjedndušené pdbě) Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Opatření 2.8 Pd pkličku reginálních prduktů Cíle patření: - Rzšíření nabídky cestvníh ruchu v Pardubickém kraji exkurze d výrben reginálních specialit. - Pdpra pdnikání a diverzifikace pdnikatelské činnsti v Pardubickém kraji. - Rzvj splupráce sukrméh a veřejnéh sektru v cestvním ruchu Aktivita Vytipvání pdnikatelů Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Příklady realizace aktivity: Prezentace reginálních prduktů v ČR i v zahraničí (např. partnerský regin Centre Francie zemědělský a ptravinářský veletrh d rku 2010 splupráce DSVČ s Agrvenkv,.p.s. na prpagaci reginálních prduktů. Sučinnst při rganizvání sutěže Mls Pardubickéh kraje, něklik splečných prezentací reginálních ptravin(např. v Českých Budějvicích na veletrhu Země živitelka) Aktivita Individuální dialgy s pdnikateli (výhdy zapjení d prjektu, upřesnění pdmínek a cen exkurzí) Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Viz ppis Aktivita Příprava prduktů v jedntlivých turistických blastech Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána 8. Přílhy 276

277 Ppis plnění aktivity: Příprava prduktů v jedntlivých TO Pardubickéh kraje je průběžně realizvána převážně jedntlivými DM příslušných turistických blastí. Aktivita Vytvření katalgu pskytvatelů exkurzí Stav aktivity: Aktivita průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Seznam pskytvatelů exkurzí je uveřejněn na turistickém prtálu, v zálžce: Aktivita Distribuce katalgu cestvním kancelářím a agenturám, šklám, zájmvým rganizacím (kluby senirů, KČT), veletrhy cestvníh ruchu Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Elektrnická frma katalgu Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Představení katalgu tiskvá zpráva Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Zahrnutí některých exkurzí d famtripů/presstripů Stav aktivity: Aktivita byla částečně realizvána Ppis plnění aktivity: Realizace např. v rámci famtripů/presstripů exkurze d Pivvaru Pardubice, Medvinka Hlinsk, Pardubický perník Jánš Aktivita Zveřejňvání zkušenstí pdnikatelů zapjených d prduktu články, interview (zdůraznění příkladů dbré praxe) Stav aktivity: aktivita nebyla vyhdncena Ppis plnění aktivity: Aktivita Infrmace exkurzích v místně příslušných turistických infrmačních centrech (frma jednduchých letáčků) Stav aktivity: Aktivita nebyla realizvána Ppis plnění aktivity: Ve frmě letáčku na krajské úrvni nerealizván. Pririta 3: Infrmační systém a marketing Opatření 3.1 Reginální infrmační systém cestvníh ruchu Cíle patření: - Zkvalitnění a zvětšení rzsahu pskytvaných turistických infrmací návštěvníkům Pardubickéh kraje - Zkvalitnění a rzšíření infrmvansti mtristů atraktivitách Pardubickéh kraje - Rzšíření a prvázání značených turistických tras cykltras, hiptras a lyžařských tras 8. Přílhy 277

278 Aktivita Dznačení turistických cílů prstřednictvím hnědých dpravních značek (kulturní neb turistický cíl, kulturní neb turistický cíl návěst) a nastavení systému jejich údržby. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Garantem značení je KČT Pardubickéh kraje. Vyznačeny jsu především hlavní turistické cíle. Aktivita Dplnění turistickéh značení hipstezky, cyklstezky - ptimalizace a prpjení cyklturistickéh značení, vyznačení speciálních tematických cykltras, dznačení lyžařských tras v blasti Králickéh Sněžníku, na Pličsku, v Železných hrách, na Hlinecku, dznačení hiptras ddělených d pěších tras a cykltras ve vazbě na přítmnst dpvídající infrastruktury v území (mžnsti ustájení, zapůjčení kní atd.), vyznačení nvých tematických naučných stezek. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Značení je prváděn za pdpry mnha grantů a pdpůrných prgramů. Aktivita Rzšíření dstupnsti turistických infrmací v reginu (24 hdinvá dstupnst) infrmační kisky v místech s velku kncentrací návštěvníků, Blueinf mžnsti stažení ptřebných infrmací d mbilních telefnů. Stav aktivity: Aktivita byla realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita byla realizvána prstřednictvím prjektu Turistické infrmační kisky Pardubickéh kraje. Instalace multimediálních infrmačních kisků za 2,218 milinů krun prběhla v rámci prjektu Pdpra turistickéh infrmačníh systému v Pardubickém kraji, který byl splufinancván z Reginálníh peračníh prgramu NUTS II Severvýchd a který realizvala Destinační splečnst Výchdní Čechy také za pdpry Pardubickéh kraje v rce Kisky jsu umístěny na 15 různých místech Pardubickéh kraje, které mají velký ptenciál v blasti cestvníh ruchu. Těmit místy jsu: Nádraží ČD v Pardubicích, Krajská knihvna v centru Pardubic, Lázně Bhdaneč, Hlice, Chrudim, Slatiňany, Hlinsk, Vyské Mýt, Litmyšl, Nvé Hrady, Plička, Mravská Třebvá, Lethrad, Králíky a Dlní Mrava. Aktivita Uvedení bdů (významných turistických atraktivit) d GPS navigací, příprava balíčků GPS bdů na turistickém prtálu Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita realizvána viz Aktivita Infrmační prtál prvázanst s turistickými prtály turistických blastí a měst/bcí, rzšíření znalstí práce s infrmačním prtálem mezi dbrnu veřejnstí (zejména mezi pracvníky v CR přicházejícími d styku s návštěvníky kraje řešen blíže v patření 4.1 vzdělávání, lidské zdrje), zdůraznění turistických atraktivit ve vazbě na vytvřenu hierarchii turistických cílů na území kraje, turistických blastí i menších celků (blíže viz patření 3.5 Pdpůrné aktivity), systematická prpagace prtálu a prtálů turistických blastí. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána, prvázanst však ještě není dknčena Ppis plnění aktivity: Krajský turistický prtál je nejsilnějším marketinkvým nástrjem CR v Pk zejména díky jeh aktuálnsti, která je zajištěna systematicku spluprací Pk a jedntlivých TIC. 8. Přílhy 278

279 1. Prvázanst s turistickými prtály blastí a měst/bcí Aktuálně jsu infrmačně prvázány tyt prtály: (přím na databázi) (přím na databázi) (nepřím přes XML exprt) (přím na databázi) (přím na databázi) (přím na databázi) - puze akce nepřím přes XML exprt (přím na databázi) (přím na databázi) (nepřím přes XML exprt) (nepřím přes XML exprt) mbilní turistické weby a průvdci: m.turista.lanskrun.eu m.svitavy.cz Jedntlivá TIC mají mžnst vlně čerpat data (bjekty a akce) ze systému ze svéh smluvníh území pr svje webvé stránky. Aktuálně th využívají pr imprt dat z kalendáře akcí tat infcentra: Kulturní centrum Lethrad TIC Heřmanměsteck TIC Pardubice Radka Závrkvá - IC Nasavrky Infcentrum Slatiňany IC města Svitavy Měst Chrudim Infrmační centrum města Třemšnice Městský úřad Hlinsk Měst Skuteč Měst Luže Infrmační centrum Seč IC Ústí nad Orlicí 2. Rzšíření znalstí práce s infrmačním prtálem mezi dbrnu veřejnstí (zejména mezi pracvníky v CR přicházejícími d styku s návštěvníky kraje Každrčně prbíhá setkání pracvníků TIC Pardubickéh kraje, kde jsu pravidelně infrmváni nvinkách na prtálu a změnách v systému. 3. Zdůraznění turistických atraktivit ve vazbě na vytvřenu hierarchii turistických cílů na území kraje, turistických blastí i menších celků V sučasné dbě jsu turistické cíle rzlišeny primárně dle jedntlivých druhů (přírdní, zámky apd.) - viz zálžky 8. Přílhy 279

280 4. Systematická prpagace prtálu a prtálů turistických blastí Prpagace prtálu je průběžnu aktivitu, která se sestává především z těcht aktivit: zlepšvání ptimalizace prtálu pr vyhledávače (SEO) PPC kampaně bjednávané Pardubickým krajem sciální sítě (Facebk, Pinterest) realizace sutěže Letní pecky, pznej všecky předávání dat (akce, aktuality) na další prpjené prtály a mbilní aplikace ( splupráce s Českými drahami realizace dílčích rzvjvých aktivit Destinační splečnstí Výchdní Čechy (prjekty P stpách filmařů, P stpách kňských kpyt, Mderní architektura apd.) účasti v sutěžích a dalšími aktivitami Opatření 3.2 Kncentrvaná marketingvá pdpra témat vycházejících z bsahvých pririt Strategie Cíle patření: - Rzšíření pvědmí nabídce Pardubickéh kraje v cestvním ruch dle jedntlivých témat prstřednictvím vhdně zvlených marketingvých aktivit. Aktivita Vytipvání vhdnéh tématu pr daný rk. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Pr každý rk je vybrán téma rku viz například rk téma: aktivní turistika a blast Orlických hr a Pdrlicka, rk téma: architektnické dědictví, dědictví tradic a blast Chrudimsk-Hlineck, rk téma: filmvá místa, rk téma: kně, rk 2015 TOP 10 Pardubickéh kraje - prjekt Vaše výchdní Čechy. Aktivita Vlba vhdnéh marketingvéh mixu k tématu Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Každé téma je pdprván standardním marketingvým mixem. Opatření 3.3 Rzšíření distribučních cest Cíle patření: - Zvýšení pvědmí nabídce Pardubickéh kraje prstřednictvím rzšíření distribučních cest ve vztahu ke zprstředkujícím subjektům i knečným zákazníkům. Aktivita CK/CA navázání splupráce s fungující cestvní kanceláří/ agenturu neb vytvření 8. Přílhy 280

281 vlastní CK/CA, která bude mít ve své nabídce atraktivity Pardubickéh kraje. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Navázána splupráce s následujícími subjekty: - Cestvní kancelář MA.CE.K Nasavrky - cestvní kancelář, která se zabývá především tvrbu a prdejem pznávacích zájezdů a expedic, rganizváním dětských tábrů a jedndenních výletů, tematických prgramů a pbytů pr škly, převážná část je rganizvána na území Pardubickéh kraje, v incmingu - klientela z Litvy ( Destinační splečnst Výchdní Čechy prpaguje prdukt letních tábrů, škl v přírdě a jedndenních zájezdů na svých prezentačních akcích v ČR i prstřednictvím a Facebku. - CK ATIS prezentace na setkání TIC (pan Krč) ( Prezentace pr zástupce ruských incmingvých kanceláří v Brně, prezentace na zasedání Asciace cestvních kanceláří a agentur v Praze Fam tripy pr zástupce cestvních kanceláří z Plska, Slvenska, ČR Aktivita Centrální rezervační systém využití připravvanéh Nárdníh infrmačníh a rezervačníh systému. Než bude tent systém vytvřen, využití hrmadných pptávkvých frmulářů (viz dále). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Rezervační systém ubytvacích kapacit na území Pk je d rku 2009 implementván d turistickéh prtálu Vybrané kapacity mhu zájemci rezervvat nline neb pptávkvým frmulářem. Aktuálně splupracujících ubytvacích subjektů z území Pardubickéh kraje je 59, z th lze nline rezervvat 32 subjektů. Aktivita Vybrané dmácí a zahraniční veletrhy (pkračvání ve stávající aktivitě) a účast na prezentačních akcích v Pardubickém kraji, ČR i v zahraničí. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Pravidelně jsu bsazvány významné tuzemské i zahraniční veletrhy. V rce t byly následující veletrhy: 2013 tuzemské: Hliday Wrld Praha, INFOTOUR & CYKLOTURISTIKA Hradec Králvé, ITEP Plzeň 2013 zahraniční: Slvakiatur Bratislava, MTT Wrclav, Eur Carpathians 2014 tuzemské: REGIONTOUR Brn, Hliday Wrld Praha, EUROREGION TOUR Jablnec 2014 zahraniční: Slvakiatur Bratislava Pravidelně jsu také realizvány prezentační akce. DSVČ prezentuje na akcích v Pardubickém kraji i mim něj. Aktivita Distribuce turistických infrmací prstřednictvím služby blue inf, využití sciálních sítí na internetu. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Destinační splečnst Výchdní Čechy využívá kmunikace na sciálních sítích k prpagaci atraktivit, služeb cestvníh ruchu a akcí. K je evidván 2792 fanušků Facebkvé stránky 8. Přílhy 281

282 K prpagaci turistickéh ptenciálu je využívána i sciální síť Pinterest Sciální sítě ke kmunikaci pužívají i další aktéři cestvníh ruchu - např. turistické blasti, TIC, turistické cíle, pskytvatelé služeb atd. Aktivita Implementace hrmadných pptávkvých frmulářů na prtály turistických blastí (předstupeň centrálníh rezervačníh sytému). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Hrmadné pptávkvé frmuláře jsu realizvány u některých turistických prtálů TO Pk. Turistický prtál již v sučasné dbě dispnuje prpracvaným rezervačním systémem, který funguje u mnhých ubytvacích zařízení v režimu nline. Obecně je ale u prtálů, které byly vytvřeny s přispěním evrpských fndů prblematické realizvat jakukliv kmerční činnst (či činnst, která se kmerční činnsti blíží) z důvdu případné nedvlené pdpry. Aktivita Další distribuční cesty větší zapjení destinačních rganizací v turistických blastech, infrmačních center d distribučních cest, distribuce prstřednictvím zahraničních zastupení CzechTurism, českých center apd., zájmvých sdružení (Česká inspirace, České dědictví UNESCO), NPÚ. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Všechny výše uvedené cesty využívány. Opatření 3.4 Prpagace Cíle patření: - Rzšíření využití marketingvých nástrjů v rámci prpagace - Mtivvání návštěvníků k pakvání návštěvy Pardubickéh kraje či prdlužení délky pbytu Aktivita Pdpra prdeje mtivační a slevvé systémy pr návštěvníky Pardubickéh kraje. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána např. těmit prstředky: Aktivita Pdpra prdeje sutěže, gecaching. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána např. těmit prstředky: Sutěž Letní pecky, pznej všecky: Sutěž přádá pravidelně d rku 2012 Pardubický kraj ve splupráci s Destinační splečnstí Výchdní Čechy. Jde sběratelsku razítkvací sutěž, které se mhu zúčastnit všichni ti, kteří d tzv. Vandrvní knížky sesbírají předem určený pčet razítek. Cílem sutěže je přilákat d Pardubickéh 8. Přílhy 282

283 kraje větší mnžství tuzemských turistů. Z tht důvdu se případná reklama (zajišťuje Oddělení kmunikace Pk) rientuje zejména na média, pkrývající susední kraje a reginy Pardubickéh kraje (Olmucký kraj, Kraj Vysčina, Králvehradecký kraj, Jihmravský kraj a Středčeský kraj). Na prpagaci sutěže se částečně pdílí i DSVČ (např. rzhlasvá sptvá kampaň na pdpru sutěže v Rádiu Blaník). Sutěž prbíhá vždy přes hlavní turisticku seznu, tj. tedy v bdbí červen až září. P sknčení sutěže, pr vylsvané výherce, vždy prbíhá slavnstní vyhlášení a předání cen. Sutěž Gefun: Quest Železné hry Bnus pas Českmravskéh pmezí Karta hsta Orlické hry Aktivita Direct mailing využívání adresnéh slvení cílvých skupin zejména rganizací sdružujících cílvé skupiny. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Newsletter turistickéh prtálu je pravidelně rzesílán registrvaným uživatelům. K je 358 registrvaných adres pr dběr zpráv Turistickéh infrmačníh servisu dle následujícíh rzdělení: česky 246,německy 34, anglicky 24, španělsky 8, francuzsky 6, italsky 7, hlandsky 37, plsky 24, rusky 11. Opatření 3.5 Pdpůrné aktivity marketingu a sdílení infrmací Cíle patření: - Efektivní vynakládání finančních prstředků d marketingu a prpagace i investic ve vazbě na pžadavky cílvých skupin a bez duplicit - Získávání zpětné vazby d návštěvníků - Efektivní systém prpagace na různých úrvních (mezinárdní, celstátní, krajské, na úrvni turistických blastí) prstřednictvím vytvření hierarchie turistických cílů a atraktivit s gravitačním ptenciálem a na ně se nabalujících dalších cílů - Ovlivnění představy Pardubickém kraji pzitivním směrem Aktivita Vytvření image a mtta Pardubickéh kraje v cestvním ruchu, ppř. maskta, dstranění negativních prvků v image Pardubickéh kraje. Stav aktivity: Aktivita je částečně realizvána Ppis plnění aktivity: Mtt pr marketingvé aktivity pužíván : Na výchd d ráje Vaše výchdní Čechy Maskt nebyl dsud vybrán (neficiálně pužívána pstavička kně vyřezávaný, perníkvý, malvaný ). Pardubický kraj je prpagván jak kraj čistý, přátelský, malebný, rzmanitý, v mnha hledech jedinečný a atraktivní (kně, vjenská histrie, gepark..) Negativní image průmyslvéh kraje je pstupně ptlačvána a vnímání návštěvníka se psuvá k výše uvedenému. Aktivita Realizace marketingvých šetření (v turistických blastech, turistických atraktivitách i ve službách), zprstředkvání infrmací z marketingvých šetření, které již byli realizvány, turistickým blastem prstřednictvím DSVČ. Stav aktivity: Aktivita je realizvána jen částečně 8. Přílhy 283

284 Ppis plnění aktivity: Destinační splečnst nerealizvala v psledních letech vlastní marketingvé šetření, pracuje s daty ČSÚ, agentury CzechTurism, MMR, ATIC. Další aktivity: Českmravské pmezí realizuje prjekt sledvání návštěvnsti pmcí zbytkvých dat mbilních perátrů pr turistické sezóny 2014 a Aktivita Vytvření hierarchie turistických atraktivit v každé úrvni (kraj, TO, mikrregin, městbec) a další práce s tut hierarchií. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Pr prezentaci na je vytvřena hierarchie atraktivit za jedntlivé TO za každu TO 1 letní a 1 zimní TOP atraktivita. TOP10 témat Výchdních Čech ( na tmt principu je aktuálně realizvaný prjekt ROP NUTS II SV Vaše Výchdní Čechy ). TOP 10 atraktivit (průběžně pužíván hlavně pr psaní článků pr média). Aktivita Vytvření systému vyhdncvání účinnsti marketingvých nástrjů a tvrba časvých řad u aktivit, u kterých t bude mžné. Stav aktivity: Aktivita není realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita Vytváření zpětných vazeb cílvých skupin u realizvaných prjektů a aktivit, u kterých t bude mžné. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána dle registrace uživatelů na webu a dále kmunikací na síti facebk a v rámci přádaných sutěží např. uživatelé uživatelé, dběratelé Newsletteru, přadatelé a rganizátři akcí, her a sutěží. Aktivita Ddržvání jedntnéh vizuálníh stylu vydávaných prpagačních materiálů (DSVČ, turistické blasti). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Ddržván vizuální styl TR V. Čechy, d rku 2008 jak identifikace turistické destinace (DSVČ). Jedntlivé TO pr prpagaci blastí pužívají vizuální styl svých TO. Aktivita Rzšíření spektra statistických dat mnitring jedndenních návštěvníků. Stav aktivity: Aktivita je realizvána jen částečně Ppis plnění aktivity: Sledvání návštěvnsti v Českmravském pmezí - viz Aktivita Rzšíření spektra statistických dat a zpřesnění analýzy v blasti infrastruktury cestvníh ruchu. Stav aktivity: Aktivita je realizvána částečně Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána puze jak databáze turistických služeb Statistický data těcht službách však nejsu realizvána, pužívány jsu infrmace ČSÚ. 8. Přílhy 284

285 Aktivita Průběžná aktualizace Strategie rzvje cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Stav aktivity: Aktivita není průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Nenaplněn. Pririta 4: Organizace, vzdělávání, kmunikace, kvalita Opatření 4.1 Vzdělávání, lidské zdrje Cíle patření: - Investice d lidských zdrjů v blasti cestvníh ruchu za účelem zlepšení kvality pskytvaných služeb (dbrná i psychlgická stránka) a tím i zvýšení knkurenceschpnsti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Dílčí cíle: - Zvýšení kvality služeb pskytvaných v cestvním ruchu (významnu, ne-li nejdůležitější slžku pskytvaných služeb je lidský faktr) - Psílení prestiže zaměstnání v cestvním ruchu a snížení fluktuace zaměstnanců v bru i mim br. - Zvýšení kvalifikace, prfesinality a mtivace zaměstnanců v cestvním ruchu - Psílení splupráce středních a vyských škl cestvníh ruchu a gastrnmie s prvzvateli služeb a statními aktéry cestvníh ruchu v kraji Aktivita Analýza vzdělávacích ptřeb a vytvření strategie vzdělávání a rzvje lidských zdrjů v blasti cestvníh ruchu, analýza vzdělávacích ptřeb. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Strategie vzdělávání a rzvje lidských zdrjů je zaktvena v Dluhdbém záměru vzdělávání v Pardubickém kraji. V rce 2015 bude tent základní dkument aktualizván pr následující 4 rky. Sučástí analýzy a ptřeb naplnění dluhdbéh záměru jsu pravidelná setkání škl se zaměstnavateli abslventů těcht škl, dbrné veřejnsti a pracvníků dbru šklství Krajskéh úřadu Pardubickéh kraje. Z těcht kulatých stlů se rekrutují další mžnsti a náměty pr další zlepšvání připravensti abslventů škl na zvlený br, ve kterém hledají uplatnění. Aktivita Užší zapjení žáků středních škl a studentů vyských škl zaměřených na cestvní ruch a gastrnmii d praktických aktivit a prjektů, užší splupráce škl s pdnikatelsku a veřejnu sféru (v rámci praxí a výzkumných aktivit), zajištění trvalé vazby mezi vzdělávacím systémem a pžadavky trhu práce, rzvj mezinárdní splupráce (výměny studentů a pedaggů). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je realizvána spluprací Pk se zástupci pdnikatelské sféry, např. frmu pradníh sbru neb pracvních skupin. Např. Pradní sbr radníh s gescí pr sprt a CR reprezentuje zapjení pdnikatelů a dbrníků z blasti pskytvatelů služeb CR. Z dbrníků a pdnikatelů jsu sestaveny i pracvní skupiny při evrpském prjetu Zlepšení kvality řízení a tvrby zásadních dkumentů v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji v bu klíčvých aktivitách. V rámci realizace tht prjektu jsu d pracvních skupin zapjeni pskytvatelé služeb v blasti CR (prvzvatelé CK a CA, pedaggvé z dbrné střední škly a University Pardubice, prvzvatelé ubytvacích zařízení a další 8. Přílhy 285

286 dbrníci v bru). Aktivita Pdpra abslventů - rzvj abslventských prgramů v pdnicích a rzšíření mžnstí zahraničních stáží ve splupráci s partnerskými reginy Pardubickéh kraje. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Pdmínky pr uvedenu aktivitu vytváří vedení každé škly zaměřené na blast cestvníh ruchu a gastrnmii. Každá škla má uzavřené smluvy v blasti gastrnmie a htelnictví s partnerským subjektem, kde žáci škly abslvují praxe a stáže a t v tuzemsku i v zahraničí. Následné uplatnění abslventů škly ve firmách pak vychází ze zájmu a dpručení těcht firem, kde žáci praxi resp. stáž abslvvali ať už jde místní regin neb jiné míst např. v zahraničí, kde žáci uspěli a dkázali své předpklady pr výkn zvlenéh pvlání. Další mžnstí pr abslventy škl je prjekt Stáže ve firmách administrvaný Fndem dalšíh vzdělávání. Aktivita Rzvj terciárníh a pstgraduálníh vzdělávání v blasti cestvníh ruchu. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Pk pdpruje vzdělávání v blasti CR frmu bezplatnéh prnájmu prstr subjektům rganizujícím tyt aktivity a frmu infrmvání ptencinálních účastníků těcht aktivitách. Od rku 2010 se jednal pdpru těcht rganizátrů vzdělávacích aktivit: Aktivita Zvýšení důrazu na výuku cizích jazyků na středních šklách cestvníh ruchu včetně mtivačních prvků pr žáky (sutěže, výměnné pbyty apd.). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Zvýšený důraz na výuku cizích jazyků je dán úpravu RVP pr střední škly, kde dšl ke změně pčtu pvinnéh předmětu z jednh na dva cizí jazyky. Aktivita Celživtní vzdělávání pracvníků v cestvním ruchu jak běžná praxe (jazykvé znalsti včetně terminlgie cestvníh ruchu, využívání infrmačních technlgií vč. prtálu znalst turistických atraktivit Pardubickéh kraje, nvé trendy v cestvním ruchu a v blasti kmunikace, efektivní marketing, dbrná témata dle jedntlivých prfesí, psychlgie, etika a etiketa, pchpení důležitsti vstřícnéh přístupu k návštěvníkům a jeh vlivu na eknmiku), případně tvrba kmplexních či dílčích prgramů pr jedntlivé kvalifikace (pracvník TIC, prvz ubytvacích zařízení atd.), speciálně důraz na vzdělávání pracvníků ubytvacích i stravvacích zařízení (majitelů i zaměstnanců). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Na základě aktualizace systému pdpry činnsti a prvzu TIC v Pk v rce 2011 je pdprván zapjení TIC d prfesní rganizace A.T.I.C. ČR (Pk uzavřel v květnu 2011smluvu vzájemné splupráci s A.T.I.C. ČR), čímž je garantván vzdělávání pracvníků v bru minimálně 1x rčně prstřednictvím vzdělávacím semináři. V sučasné dbě je na území kraje certifikván 37 TIC pdle Jedntné klasifikace TIC ČR a 32 jich je členy A.T.I.C. ČR viz Pk ve splupráci s DSVČ přádá minimálně 1x rčně setkání pracvníků TIC, d kterých zařazuje i vzdělávací část tematicky 8. Přílhy 286

287 zaměřenu na CR a práci v TIC, čast specifikvanu na kmunikaci a její frmy. Pskytvatelé služeb jsu elektrnicky infrmváni prstřednictvím ddělení sprtu a CR prbíhajících vzdělávacích aktivitách v bru gastrnmie, htelnictví a CR. Od rku 2010 se jednal tyt rganizátry: Aktivita Nabídka dílčích kvalifikací v prfesích cestvníh ruchu. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Nabídka kvalifikace v cestvním ruchu se nedehrává puze v blasti gastrnmie a htelnictví, je využívána také praxe v cestvních kancelářích a agenturách, stejně jak abslvvání praxí v infrmačních centrech. + viz bd Aktivita Využití ptenciálu středních škl cestvníh ruchu v Pardubickém kraji k celživtnímu vzdělávání a rekvalifikačním kurzům. Vytvření systému páteřních škl k pskytvání celživtníh vzdělávání a rekvalifikací na základě jejich vybavensti. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: viz Šklský prtál Pk (Evidence škl) UNIV 3 Střední škly jak centra celživtníh učení Opatření 4.2 Organizace Cíle patření: - Stabilní vícestupňvý krdinvaný systém rganizace cestvníh ruchu na území Pardubickéh kraje se zapjením veřejných i sukrmých subjektů - Zefektivnění fungvání infrmačních center, rzšíření nabídky služeb pr návštěvníky Aktivita Dtvření systému destinačních managementů turistických blastí a vymezení kmpetencí jedntlivých aktérů v cestvním ruchu. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Základní struktura destinačníh řízení na území TR V. Čechy je vytvřena. Již něklik let funguje zastřešující reginální rganizace (DSVČ). V jedntlivých TO nemá standardní destinační splečnst vytvřenu TO Pardubick a TO Chrudimsk-Hlineck. Aktivita Analýza a revize splufinancvání infrmačních center Pardubickým krajem. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: TIC jsu Pardubickým krajem d rku 2003 každrčně pdprvána dle aktuálníh dkumentu definujícím pravidla pskytvání pdpry na činnst a prvz TIC. V rce 2007 byl realizván prjekt Vytvření sítě certifikvaných turistických infrmačních center na území Pk a pdpra zvýšení kvality jimi pskytvaných služeb, splufinancvanéh z fndů EU (SROP, pdpatření 4.1.2). V rámci realizace prjektu byla nastavena pravidla pr krajsku certifikaci 8. Přílhy 287

288 TIC, na základě kterých dšl k vytvření sítě certifikvaných TIC na území Pk, a zárveň byl stanven nvý pstup a pravidla pr výpčet dtace. Výše dtace pr každé TIC byla určena třemi faktry - zařazením TIC d kategrie dle certifikace, velikstí tzv. spravvanéh území a aktivitu na tvrbě databanky turistickéh prtálu Pk V rce 2010 v suvislsti s uknčením tzv. udržitelnsti výše uvedenéh prjektu a na základě prvzních zkušenstí splečně s akcentem krajské samsprávy na vyšší kncentraci pdpry a zhledněním činnsti celstátní prfesní rganizace Asciace turistických infrmačních center ČR (A.T.I.C. ČR) byly prvedeny změny v krajském systému pdpry TIC. Výstupem se stal materiál Aktualizace systému pdpry turistických infrmačních center v Pk, který schválila Rada Pk dne usnesením R/1815/11 a který nabyl účinnsti d a byl platný pr stanvení výše dtací na činnst a prvz TIC v letech Na základě dhdy A.T.I.C. ČR s agenturu CzechTurism za pdpry Ministerstva pr místní rzvj byl ke dni přijat v ČR metdický materiál "Jedntná klasifikace turistických infrmačních center České republiky" (dále JK TIC ČR). Jak reakci na uvedenu jedntnu certifikaci a klasifikaci TIC v ČR byl dne schválen Radu Pk materiál "Aktualizace systému pdpry turistických infrmačních center v Pk II." (usnesení R/451/13). Tent systém nabyl účinnsti k a vztahuje se na pskytnutí pdpry TIC d rku Dkument v plném znění je zveřejněn na webvých stránkách Pznámka: Tabulka Pdpra TIC Pardubickéh kraje v bdbí je uvedena v kapitle Přílhy (kap ). Opatření 4.3 Kmunikace Cíle patření: - Užší kmunikace a efektivnější splupráce mezi subjekty půsbícími v cestvním ruchu v Pardubickém kraji - Rzvj mezinárdní splupráce, splupráce se susedními kraji Aktivita Kmunikační strategie pr subjekty v cestvním ruchu na území Pardubickéh kraje. Stav aktivity: Ppis plnění aktivity: Aktivita Aktivity pdprující užší splupráci veřejné a sukrmé sféry v cestvním ruchu (pdnikatelské subjekty, neziskvé rganizace, další rganizace, jejichž činnst se dtýká cestvníh ruchu např. UNESCO, NPÚ. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: V rámci realizace tht prjektu jsu d pracvních skupin zapjeni pskytvatelé služeb v blasti CR (prvzvatelé CK a CA, pedaggvé z dbrné střední škly a University Pardubice, prvzvatelé ubytvacích zařízení, bjektů NPÚ, zástupce A.T.I.C. ČR, KČT a další dbrníci v bru). Výše uvedená splupráce je funkční na úrvni Pardubickéh kraje, krajské OCR i blastních OCR splečné prezentace, tiskvé zprávy, wrkshpy, veletrhy, prjekty, grantvé prgramy atd. Aktivita Aktivity pdprující rzvj splupráce se susedními kraji, s Plskem, partnerskými 8. Přílhy 288

289 reginy a becně rzvj mezinárdní splupráce. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je naplňvána např. těmit prjekty a aktivitami: Splečné česk-plské prjekty z prgramu Mikrprjektů Eurreginu Glacensis (DSVČ) Aktuálně DSVČ zapjena d přípravy Vlajkvéh marketingvéh prjektu Eurreginu Glacensis pravidelná jednání k přípravě prjektu d 5/2014 Wrclav, Olmuc, Český Těšín. Aktivní splupráce se zastupením agentury CzechTurism ve Varšavě splečné prezentace (Dstihvé závdiště Varšava, Galerie Dminikanska Wrclav, venkvní prezentační akce Krakw). Splečné rganizvání famtripů a presstripů, zasílání pdkladů pr tvrbu PR článků v Plsku, splečná návštěva p. ředitelky Bílkvé(CzechTurism) a Hrákvé (DSVČ) lyžařských areálů v příhraničí (Králický Sněžník) atd Splupráce s Dlnslezsku turisticku rganizací (DOT) Wrclav výměna prpagačních materiálů, partnerství v prjektech. Splupráce s Dstihvým závdištěm Partynice Wrclav prezentace DSVČ na dstizích Opatření 4.4 Cíle patření: - Zkvalitnění pskytvaných služeb cestvníh ruchu v Pardubickém kraji Aktivita Marketingvé a vzdělávací aktivity a další iniciativy s cílem c největšíh zapjení subjektů půsbících v blasti cestvníh ruchu v Pardubickém kraji d celstátních prjektů v blasti kvality. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je průběžně realizvána, výsledky (vyjma certifikace TIC) jsu však nedstatečné. Prvzvatelé jsu zapjeni d různých systémů kvality, např. Nárdní systém kvality služeb (MMR) Vzdělávací prjekt CzechTurism ( Cyklisté vítání, Czech Specials, ATIC Aktivita Marketingvé a vzdělávací aktivity a další iniciativy s cílem c největšíh zapjení ubytvacích zařízení typu htel, htel garni, mtel a penzin v Pardubickém kraji d mezinárdní ficiální jedntné klasifikace ubytvacích zařízení. Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je průběžně realizvána, certifikvaných ubytvacích zařízení na území Pk je však velmi nízký pčet. 8. Přílhy 289

290 Aktivita Zlepšení kvality stravvacích zařízení v relevantních lkalitách (pzn. zde je řešena kvalita měkká dána nabídku, způsbem pskytvaných služeb, lidským faktrem, investiční část je sučástí pririty 4) frmu aktivit řešených v dalších patřeních (kmunikace s pdnikateli, vzdělání zaměstnanců půsbících ve stravvacích zařízeních). Stav aktivity: Aktivita je průběžně realizvána Ppis plnění aktivity: Aktivita je v kmpetenci prvzvatelů stravvacích zařízení, kvalita jejich služeb se pstupně zvyšuje. 8. Přílhy 290

291 8.2.6 Pdpra TIC Pardubickéh kraje v bdbí Tabulka 96: Přehled pskytnutých finančních pdpr TIC za bdbí Rk Výše celkvé dtace TIC v Kč Pčet pdpřených TIC Pznámka grantvý prgram Pk grantvý prgram Pk Systém pdpry TIC TIC Pardubice byla pskytnuta dtace mim rzpčet OSRKEF - dtace TIC TIC Pardubice byla pskytnuta dtace mim rzpčet OSRKEF - dtace TIC TIC Pardubice byla pskytnuta dtace mim rzpčet OSRKEF - dtace TIC TIC Pardubice byla pskytnuta dtace mim rzpčet OSRKEF - dtace TIC včetně TIC Pardubice, TIC Pardubice pskytnuta ještě ddatečná dtace na drvnání Aktualizvaný systém pdpry TIC v Pk včetně TIC Pardubice včetně TIC Pardubice včetně TIC Pardubice Aktualizvaný systém pdpry TIC v Pk II včetně TIC Pardubice Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Přílhy 291

292 8.2.7 Příjezdvý cestvní ruch d ČR, STEM/MARK Pznámka agentury STEM/MARK k prezentvaným výsledkům prfilu zahraničníh návštěvníka Pardubickéh kraje: V letech jsme prvedli rzhvr s celkem 952 respndenty, kteří navštívili Pardubicky kraj. - Z tht pčtu jsme 440 dtazníků získali v letech a 512 dtazníků v letech Z tht pčtu jsme 357 dtazníků získali s jedndenními návštěvníky (v letech N=136, v letech N=221) a 595 dtazníků s turisty (v letech N=304, v letech N=291). Pr ptřeby strukturalizace pvažujeme za dstačující vzrek nad 1000 respndentů (v letech a ). V Pardubickem kraji je tedy vzrek nedstačující (440 a 512 dtazníků). Případné dšetření, které se nabízí, by pdle našeh názru narušil reprezentativitu vstupních dat pr analýzy. Z tht důvdu jsme se rzhdli zpracvat analýzu za tent kraj dhrmady za rky přest, že v tmt bdbí dšl k metdické změně *, která se však v tmt kraji prjevila minimálně. Pkud se v analýze bjeví infrmace za rky a zvlášť, pak pvažujte tyt infrmace spíše jak rientační. Získané pčty respndentů nejsu dstačující ani pr zpracvání výsledků zvlášť za jedndenní návštěvníky a turisty. Všechny infrmace v analýze jsu uvedeny za všechny zahraniční návštěvníky Pardubickéh kraje (vyjma dhadu pčtu a výdajů zahraničních návštěvníků a charakteristik, které se týkají puze turistů). POZNAMKA: Téměř 2/3 zahraničních návštěvníků, kteří k djezdu využili místa v Pardubickém kraji (Letiště Pardubice a hraniční přechd Dlní Lipka), neuvedly mezi navštívenými místy t, které se nachází v Pardubickém kraji. Při pdrbném zkumání jsme zjistili, že tit respndenti jsu nejčastěji Rusvé, kteří navštívili Prahu či Karlvy Vary a k djezdu z ČR využili letiště v Pardubicích. Pdle infrmaci z terénu mnzí ani netuší, že letiště, ze kteréh dlétají, se nachází právě v Pardubicích. * Metdická změna jedná se přidání 38 dtazvacích míst, v Pardubickém kraji knkrétně Dlní Lipku. Pužité zdrje prjektu I. HLAVNÍ ZDROJ - Šetřeni Příjezdvý cestvní ruch (STEM/MARK) pr MMR - Šetřeni prbíhá v rámci prjektu Zkvalitněni infrmaci pr zpracvání Satelitníh učtu cestvníh ruchu ČR (TSA), který je realizván v rámci IOP frmu dvu ddělených prjektů prjektu Zkvalitněni infrmaci pr zpracváni Satelitníh učtu cestvníh ruchu ČR (TSA) v rámci Cíle Knvergence a prjektu Zkvalitněni infrmaci pr zpracváni Satelitníh učtu cestvníh ruchu ČR (TSA) v rámci Cíle Reginální knkurenceschpnst a zaměstnanst, které jsu financvány z prstředků Evrpské unie a z prstředků státníh rzpčtu České republiky. Metda: - Kvantitativní výzkum face-t-face rzhvr respndenta s tazatelem se zaznamenáním dpvědi d tištěnéh dtazníku - Šetřeni prbíhá na 63 dtazvacích místech na silničních přechdech a v jejich klí (48), železničních stanicích (8), autbusvých nádražích (2) a letištích (5) - Šetřeni prbíhá dle předem stanvených harmngramů a kvót specifických pr každé dtazvací míst - Velikst vzrku je více než 40 tis. respndentů rčně Cílvá skupina: - Cílvu skupinu šetřeni představuji zahraniční a tranzitující návštěvníci djíždějící z ČR (suhrnně návštěvnici). 8. Přílhy 292

293 - V šetřeni je přesně vymezena cílvá skupina, tedy návštěvníci, kterých je mžné se dtazvat. Musí se jednat návštěvy, které patří d cestvníh ruchu, tj. návštěvy kratší než jeden uceleny rk, za účelem trávení vlnéh času, bchdu neb za jinými účely nevztahujícími se k činnstem placeným ze zdrjů v ČR. - Pr ptřeby šetřeni mluvíme 2 typech zahraničních návštěvníků: - Jedndenní návštěvnici sby bez přencvání v ČR, pr které byla návštěva ČR cílem jedndenníh výletu, - Turiste sby s alespň jedním přencváním v ČR bez hledu na t, zda byla ČR hlavním cílem cesty neb zda ČR puze prjížděli. - Speciální kategrii tvři tzv. tranzitující návštěvnici, tj. sby bez přencváni ČR, které ČR puze prjížděli. Spadají sem rvněž letecké transfery. - Výběr respndentů je kvótní. Tazatel má přesně stanvenu kvótu, s klika a s jakými respndenty rzhvr na každém dtazvacím místě prvede. - Kvóty vycházejí jednak z intenzity prvzu na jedntlivých dtazvacích místech a jednak ze struktury návštěvníků (jedndenní návštěvnici turiste tranzitující) využívajících jedntlivá dtazvací místa. - Kvóty se pravidelně aktualizuji na základě pravidelných dplňkvých šetření a na základě dalších pznatků z terénníh sběru. II. DOPLŇKOVÉ ZDROJE - Šetření návštěvnsti v hrmadných ubytvacích zařízeních (ČSU) - zjišťuje pčty příjezdů a přencvání turistů členěných na rezidenty a nerezidenty (a dále pdle země trvaléh pbytu) v HUZ. Výsledky se publikuji ve čtvrtletní peridicitě za celu ČR a za jedntlivé kraje. - Satelitní účet cestvníh ruchu v ČR (ČSU) pdrbně analyzuje pptávku a nabídku cestvníh ruchu a zhdncuje celkvý přins cestvníh ruchu na eknmiku země. - Vlastní výzkumy STEM/MARK v blasti cestvníh ruchu Obrázek 23: Mapa dtazvacích míst Zdrj: Strukturalizace výsledků šetření Příjezdvý cestvní ruch d jedntlivých krajů ČR, STEM/MARK, Přílhy 293

294 8.2.8 Vývj rganizací cestvníh ruchu ve světě Řízení turistických destinací v zahraničí, zejména ve vyspělých státech Evrpy a zámří, prcházel pstupně něklika kvalitativně dlišnými vývjvými etapami. Zjedndušeně by se dal celé tt bdbí definvat jak bdbí d splečné reklamní kampaně přes reginální sdružení až p strategicky (marketingvě) řízené destinace. Pdle některých autrů je celé bdbí řízení destinací v zahraničí mžné rzčlenit na 3 základní generace: 1. generace (60. léta 20. stletí) bdbí prvních splků cestvníh ruchu: základní charakteristika: velmi vlná frma splupráce v rámci reginu (destinace) existuje větší mnžství turistických splků (sdružení) na území reginu zatím však ještě převažuje vyská autnmie jedntlivých bcí a rganizací v rámci reginu splupráce se rzvíjí zejména v blasti splečné reklamy a prpagace začínají první splečně rganizvané reklamní akce (veletrhy, prezentace,...) pmalu se začíná vytvářet identita reginu vznikají první splečné nabídky (prdukty) hsté přijížděli d reginu především sami d sebe 1. Systém hlavních bchdních jedntek (HOJ) Na rzdíl d relativně nezávazně rganizvané tvrby nabídky v turistických reginech mhu být hlavní bchdní systémy chápány jak cíleně rganizvané kmplexy nabídek a řetězce služeb pr destinaci nabízené jak hlavní frmy dvlené. Příkladem jsu klasické zimní dvlené, rdinná dvlená v jednm reginu, reginální prgramy wellness, týdny pr seniry atd. Hlavní bchdní jedntky jsu definvány nejdůležitějšími partnery reginu. Od tradičních způsbů vytváření nabídky se liší hlavní bchdní jedntky tím, že jsu realizvány jedním nabídkvým svazem, který se zavazuje k ddržvání a realizaci jedntně dsuhlasených kvalitativních a cenvých standardů.tent nabídkvý svaz je krdinván DMC a získává takt vliv na kvalitu a cenu dpvídajících částečných výknů hlavních bchdních jedntek. Krdinace a řízení tvrby packagů, cenvá plitika a aktivní prdej prbíhá přes DMC. HOJ mají zpravidla svje trhy a přesně ddělitelné skupiny klientů. V dbě rientace zákazníků na pržitek je žáducí adresná inscenace kmplexu služeb a jejich prdej. Jestliže může klient důvěřvat kmplexu nabízených služeb, bude mci důvěřvat i samtné značce. Pdle typu dvlené zahrnují jedntlivé HOJ různé akcenty na dílčí služby a gegraficku plhu (např. lyžvání v Alpách, snižující se význam vleků a lanvek, více ddatečných pskytvatelů služeb). 2. Prpjení prdejců I destinace usilují t, aby bdržely c nejvíce žádstí infrmaci. Snaží se ale změnit pptávku p prspektech na přímu rezervaci knkrétníh prduktu. Elektrnické prpjení nejdůležitějších pskytvatelů služeb v destinaci umžňuje vytvření přiměřenéh package. Takvét prpjení umžňuje např. spjit infrmaci pčasí v reginu s aktuální nabídku kabelvé TV v htelu. Na druhu stranu umžňuje tt prpjení i flexibilní cenvu plitiku. Turismus je knecknců dvětvím fixních nákladů s vysce specializvaným hardwarem. Jedná se především rvnměrnu vytíženst např. lanvek a vleků. Díky aktivní cenvé plitice (all inclusive, zvláštní slevy) je mžné rzlžit rvnměrněji celu pptávku. Krátkdbé mtivy k účasti na dvlené, tlak knkurence a vytváření rezervačních systémů pr internet změnily předpklady úspěchu prdejních strategií. Nabídky mhu být prdávány na mezinárdním trhu pkud jsu rezervvatelné přes tyt rezervační systémy. Cestvní kanceláře, pskytvatelé služeb i individuální uživatelé internetu pužívají takvét rezervační systémy. Šance pr jedntlivé pskytvatele služeb na prdej v rámci last minute se zvyšuje, pkud je tent prdukt prdáván elektrnicku frmu. 8. Přílhy 294

295 Jestliže byla dba průmyslvé éry frmvána výrbci, přesunula se mc v bdbí knzumentů d bchdu, k distributrům. Tt platí i turistickém průmyslu. Turperátři, cestvní kanceláře, pskytvatelé dpravních služeb (letadl, vlak, bus) jsu např. v německy mluvících zemích spjeni d cca 20 velkých kncernů. Síla takvýcht kncernů a s tím spjený pdíl na trhu z nich dělá vyhledávané partnery pr mediální a vydavatelské kncerny. Destinace budu tehdy úspěšné, pkud naleznu dpvídajícíh distribučníh partnera v rámci turistickéh prdejníh systému. 3. Plitika pdpry značek Značky, slgany a lga jsu v čích hsta pzitivními předsudky. Hst pdle nich pznává dpvídající regin, spjuje s nimi alespň 3 pzitivní rysy z blasti cestvání, a když takvýt hst myslí na dvlenu, myslí nejdříve na regin se značku. Tt by byl výsledek ptimální značkvé plitiky. Výhdy značky pr hsta a pr samtnu destinaci: značka šetří hstu čas při rientaci, je symblem něčeh, c se klient zajímá, je miniaturu, která znázrňuje celek znalst značky snižuje nákupní rizik hst je chten zaplatit za značkvé zbží více peněz ve vazbě na jedntnu značku se mhu prfilvat nabídky (pdznačky) menších blastí neb dknce jedntlivých bcí, které jsu sučástí destinace Značky vytváří a pdprují identitu destinace (crprate identity) jak knkurenční a rzvjvé jedntky. Opravdvé značky představuji pr destinaci symbl, který dpvídá mttu a rzvjvé strategii destinace (např. Dlmiti Superski regin - 1 zaštiťující značka a 12 pdznaček). 4. Management kvality V dbách glbálníh knkurenčníh bje jsu strategie zaměřené na kvalitu a diferenciaci nabídky rzhdujícími strategiemi pr tradiční dvlenkvé destinace. DMC a nejsilnější partneři reginu se musí starat kvalitu celkvéh řetězce služeb pr nabízené frmy dvlené. Kvalita začíná u přesné infrmace dvlené a jednduchéh rezervvání a sahá dále d příjezdu, p průběh dvlené až k návratu dmů. V pdstatě jde t, aby se neskladvatelná služba, kde hst je vlastně spluvýrbcem, stala pržitkem v dbě samtnéh knzumu. Pržitek vzniká v kamžiku, když jsu splněny jedntlivé pžadavky hsta. Třetím kmpnentem kvality, vedle hardware 43 a sftware, je tzv. slutinware, kde jde v pdstatě hladký průběh všech prcesů při pskytvání služeb. 5. Management knw-hw Nárky hstů, které jsu čím dál vyšší a diferencvanější, daly pdnět k zalžení a rganizaci mderních frem cestvníh ruchu zaměřených na pržitek, kulturu, zdraví, sprt neb vzdělávání. Nasazení elektrnických infrmačních a rezervačních systémů a stále se měnící systémy prdeje na mezinárdním trhu vyžadují nvé knw-hw a vědecký ptenciál, které se stávají důležitým faktrem i v turismu. 6. Destinatin Management Cmpany (DMC) Destinace jak rzhdující knkurenční a nabídkvé jedntky mezinárdníh turistickéh trhu musejí být dpvídajícím způsbem rganizvány a řízeny. Tut funkci přebírá DMC, která je financvána nejsilnějšími partnery reginu. Centrální výzva pr DMC tkví ve faktu, že právně samstatné jedntky jak htely, pensiny, dpravci a jiní specializvaní pskytvatelé služeb jsu rganizváni d jedinéh svazku. Ten se skrze krdinaci a kperaci snaží rganizvat a prdávat reginální řetězce služeb a dpvídající pržitky pr vybrané skupiny hstů a přitm také vlivňvat kvalitu pskytvaných služeb a cenu. Knkrétní pdba DMC se dvíjí primárně d marketingvých úklů, které bude plnit. Teprve pak je řešena právní frma a rganizační struktura. 43 Hardware = knkrétní služba (např. ubytvání), Sftware = servis, péče klienta, Slutinware = hladký průběh pskytvaných služeb v rámci knkrétníh pbytu zákazníka. 8. Přílhy 295

296 Obecně je mžné dle zahraničních zkušenstí vysledvat tyt základní rzdíly mezi klasickými turistickými rganizacemi (viz 2. generace) a DMC (viz 3. generace): DMC se sustřeďují na rzvj, rganizaci a prdej HOJ 44 DMC se dále sustřeď'ují na realizaci 6 základních prvků DM, přičemž mhu některé z úlh a funkcí převést na externí parametry, ručí ale za kntrlu těcht prcesů. Důležité tázky zájmvéh zastupvání a integračních prcesů přenechávají DMC turistickým rganizacím. DMC jsu prdejní rganizace, které krdinují prdejní aktivity destinace. Ve své strategii a službách se radikálně rientují na přání hstů a prdejních partnerů. DMC mhu být rientvány na trh, prtže dispnují kmpetencemi prdeji. DMC také využívají těcht kmpetencí v pčátečních fázích pr přesvědčení důležitých partnerů. DMC jsu financvány nejdůležitějšími a nejsilnějšími partnery reginu. DMC nabízí svým pracvníkům stejné pdmínky jak jiná průmyslvá dvětví. DMC se vyznačují silně decentralizvaným řízením. DMC se dá také chápat jak jint venture subjektů cestvníh ruchu a její vlastnická struktura se rientuje pdle hlavních pskytvatelů služeb. Tit vlastníci ptm financují i perativní rzpčet. Shrnutí vývjvých fází pptávky, knkurence a rganizace cestvníh ruchu v zahraničí 1. generace budvací fáze ( léta 20. stl.) 2. generace růstvá fáze ( léta 20. stl.) Pptávka Dvlená je ztavení z práce. Dvlená znamená změnu a pržitek. Pptávka je genervána především v rámci DCR a susedních států. Aut jak hlavní dpravní prstředek. Pptávka převyšuje nabídku (ubytvací kapacity). Průběžně rste pptávka. Letadl se stává významným dpravním prstředkem. Hst si přeje speciální nabídku. Nabídka začíná převyšvat pptávku. Průběžně rste pptávka. 3. generace kncentrační fáze (90. léta 20. stl. sučasnst) Vytváří se glbálně rientvaný hst. Způsb dvlené je určván živtní filzfií. Prsazují se phdlné řetězce služeb. Prjevuje se stále více rzmanité knzumní chvání zákazníka. Začínaní významně růst individuální ptřeby zákazníka. Částečně stagnující ale glbálně rstucí pptávka. Knkurence Převládá mnpl pskytvatelů služeb. Evrpské státy a susední státy jsu hlavními knkurenty v bji zákazníka. Převládá trh kupujících se silnu knkurencí. Mezinárdní destinace se dstávají na zdrjvé trhy tradičních evrpských dvlenkvých zemí. Začíná se prjevvat glbální knkurenční bj zákazníka. Stále nvé destinace prnikají na trh cestvníh ruchu. Rstucí kapacity (ubytvání). Prbíhá výstavba Prbíhá glbální 44 HOJ hlavní bchdní jedntka 8. Přílhy 296

297 nvých kapacit. výstavba kapacit. Prjevuje se rstucí pžadavek na marketing. Stále více rstu pžadavky na marketing destinace a prduktů. Pčátek kncentračníh prcesu. Reklamní splky (sdružení) Reginální turistické rganizace Destinační managementy Splupráce a rganizace Orientace na jedntlivé pdniky (pskytvatele služeb) a místa. Jsu vytvářeny převážně místně rientvané strategie. Začíná se prsazvat kncentrace na rzvj a rganizaci základních prduktů. Existuje větší mnžství splků (rganizací) v reginu. Začíná celreginální splupráce ve frmě turistických rganizací prbíhá fůze menších splků. Vznikají spjení nejsilnějších partnerů d strategických kperací. Zatím ještě převažuje vyská autnmie jedntlivých bcí a splků v reginu. Vznikají splky, případně prfesní svazy pskytvatelů služeb. Prbíhá prces vyské prfesinalizace managementu řízení destinace. Splečné místní a reginální prspekty. Vydávají se prspekty celém reginu. Je praktikván aktivní dbyt a přímý prdej prduktů. Začínají se rganizvat splečné kulturní akce. Převládá princip neutrality vůči členům OCR. Prbíhá aktivní rientace na kvalitu a značku. Je realizvána splečná účast na veletrzích. Je zahájena tvrba prvních splečných prduktů. Pstupně dchází ke zřeknutí se principu neutrality při prsazvání zájmů rganizace. Existuje zatím minimální rientace na splečné prdukty a prdej. Prbíhá splečná reklama a pdpra prdeje. Jsu vytvářeny reginální rezervační systémy. Všebecně jde velmi vlnu frmu splupráce. Stále ještě dminují místní (blastní) rganizace CR. Prbíhá reginálně krdinvaná výstavba turistické infrastruktury. Organizace řeší pměrně širké spektrum aktivit a zájmů. Dchází k striktnímu ddělení turismu a plitiky. Stále ještě převládá pměrně těžkpádná rganizační struktura a pmalé rzhdvací prcesy. Prsazuje se řízení aktivit a krdinace nabídky na úrvni celé destinace (reginu). Jsu zakládány 8. Přílhy 297

298 destinační managementy a destinační agentury. OCR jsu vytvářeny zejména jak bchdní rganizace. DMC jsu nejčastěji zakládány a financvány nejsilnějšími partnery v reginu. Zdrj: Bartl, H. Schmidt, F.: Destinatin Management. Institut für reginale Innvatin, Wien, 1998 (upraven). 8. Přílhy 298

299 8.2.9 Důvdy prblémů tradičních reginálních OCR Hlavní důvdy funkčních prblémů tradičních reginálních turistických rganizací Následující výklady znázrňují experty shrmážděné všebecné prblémy při rzvji zahraničních OCR. Naprst stejné prblémy prvázejí také většinu OCR v tuzemsku. I. Pliticky vyhraněné neprfesinální struktury Struktury tradičních turistických svazů jsu utvářeny skrze širku integraci reginálních aktérů v rzhdvání. Tt z části zajišťuje velké integrační mžnsti, avšak také s sebu přináší pdstatné překážky: Turistické svazy se tak stávají mcenskplitickými způsby hry reginálních aktérů. Prsazvání individuálních zájmů nezřídka zabraňuje na trh rientvaným, věcným a reginálně ptimálním řešením. Reginální turistické rganizace mhu být vedeny jen velmi mezeně jak prfesinálně řízené na trh rientvané rganizace, které se dkáží rychle rzhdvat dle pžadavků trhu. Ukazuje se, že napětí mezi integračními a tržními pžadavky není zrušitelné bez negativních následků. Reginální turistické rganizace nenabízejí dstatečně zajištěné rámcvé pdmínky pr prfesinální rganizační management. Jsu tím mál atraktivní pr vysce kvalifikvané veducí síly. Nabízejí příliš mál chrany před věcně neprávněnými útky a existenčními prblémy tht pvlání. II. Příkaz neutrality Mnh reginálních turistických rganizací je zavázán záknně stanveným příkazem neutrality pr všechny členy. Ten zabraňuje sankčním mžnstem prti služby nabízejícím, kteří prušují kvalitu a image na návštěvníky rientvanéh zprstředkvání služeb a dále brání instalaci vhdných systémů zajišťujících kvalitu a její rzvj. Jde rganizační princip z db pčátku rzvje turismu. III. Kncentrace na měkké marketingvé nástrje Tradiční reginální turistické rganizace se kncentrují ve své marketingvé práci zpravidla na reklamu, PR a pdpru prdeje. Výstavba splehlivých dbytvých směrů, aktivní prdej a Cntrlling vlastních čast s vyským nasazením prváděných marketingvých výknů mají pdřadnu rli, či dknce nehrají rli žádnu. Centrální systémy infrmací a bjednávek neexistují. Odpvídání na dtazy prbíhá velmi nepřím. Na trhu uplatnitelných nabídek se mnhnásbně nedstává. Objednávání je značně nephdlné. Jedná se jistě extrémní znázrnění, které se bhužel ve svých základních rysech týká mnha turistických rganizací. Celkvě se jedná stav, který jen mál přispívá ke kvalitnímu utváření klíčvých prcesů uvádění na trh. Stav, který hržuje knkurenceschpnst míst a reginů a pmalu ale jistě činí reginální turistické rganizace nadbytečnými. IV. Nedstatečná tvůrčí síla v reginálním rzvji Péče prfesinální a strategické plánvání reginální nabídky a reginálníh turistickéh rzvje nepatří k prakticky řešeným úklům reginálních turistických rganizací. Chybí pr t mžnsti a dpvídající bjednávka. Turistické reginy nepředstavují prt strategicky řízené rzvjvé jedntky, ale plvucí útvary s tendencí ke zpžděným reakcím na vývj. Kncentrvaný rzvj blastí klíčvých bchdů a trvalý úspěch zůstává jen zbžným přáním. Chybí jasné prfilace. Knsens-marketing, vládá situaci. Budvání dbréh bchdníh jména zůstává utpií. Na trhu uplatnitelné prdukty paří mezi nedstatkvé zbží. Takvét reginální turistické rganizace nemhu dstatečně řešit prblémy. 8. Přílhy 299

300 Infrmační prtál TR Výchdní Čechy statistiky I. Statistiky V sučasné dbě je pr analýzu vývje návštěvnsti pužíván systém Ggle Analytics, který nahradil phpmyvisites. V reprtu se převážně zabýváme statistikami vývje návštěvnsti z hlediska pčtu návštěv (nikliv pčtu návštěvníků). Prvz systému AwStats byl k uknčen, phpmyvisites k a Tplist k Suhrnný vývj návštěvnsti (za všechny jazykvé mutace) Návštěvnst byla analyzvána dle 05/07 11/09 phpmyvisites 12/09 01/10 Ggle Analytics (vzhledem k výpadku phpmyvisites) 02/10 03/10 Tplist s přepčítanými hdntami (Ggle Analytics měřil nereálné hdnty) 04/10 dsud Ggle Analytics Graf vývje pčtu návštěv dle Ggle Analytics: Návštěvy Zbrazení stránek /07 08/08 06/09 04/10 02/11 12/11 10/12 08/13 06/14 05/07 03/08 01/09 11/09 09/10 07/11 05/12 03/13 01/14 Měsíc Návštěvy Zbrazení stránek Uživatelé Pčet stránek na návštěvu Pčet návštěv na uživatele Stránek na uživatele Nví návštěvníci Pdíl nvých návštěvníků na celkvém pčtu jedinečných návštěvníků 05/ ,37 1,18 2, % 06/ ,61 1,18 3, % 07/ ,68 1,21 3, % 08/ ,64 1,19 3, % 09/ ,07 1,2 3, % 10/ ,98 1,18 3, % 11/ ,92 1,17 3, % 12/ ,97 1,18 3, % 01/ ,01 1,21 3, % 8. Přílhy 300

301 02/ ,07 1,17 3, % 03/ ,12 1,18 3, % 04/ ,37 1,24 4, % 05/ ,08 1,19 3, % 06/ ,39 1,16 2, % 07/ ,32 1,19 2, % 08/ ,22 1,18 2, % 09/ ,07 1,15 2, % 10/ ,05 1,16 2, % 11/ ,05 1,15 2, % 12/ ,06 1,16 2, % 01/ ,04 1,17 2, % 02/ ,06 1,19 2, % 03/ ,07 1,2 2, % 04/ ,09 1,2 2, % 05/ ,01 1,2 2, % 06/ ,19 2, % 07/ ,11 1,2 2, % 08/ ,08 1,19 2, % 09/ ,05 1,19 2, % 10/ ,1 1,21 2, % 11/ ,03 1,18 2, % 12/ ,94 1,11 2, % 01/ ,05 1,12 2, % 02/ ,13 2,5 03/ ,04 2,5 04/ ,25 1,14 2, % 05/ ,22 1,16 2, ,11% 06/ ,1 1,15 2, ,38% 07/ ,31 1,17 2, ,77% 08/ ,22 1,19 2, ,41% 09/ ,13 1,18 2, ,53% 10/ ,14 1,15 2, ,93% 11/ ,09 1,15 2, ,07% 12/ ,08 1,14 2, ,04% 01/ ,13 1,14 2, ,40% 02/ ,08 1,14 2, ,25% 03/ ,1 1,17 2, ,98% 04/ ,19 1,17 2, ,43% 05/ ,23 1,15 2, ,76% 06/ ,29 1,16 2, ,57% 07/ ,47 1,16 2, ,52% 08/ ,16 1,23 2, ,74% 09/ ,03 1,19 2, ,29% 10/ ,97 1,19 2, ,32% 8. Přílhy 301

302 11/ ,02 1,2 2, ,96% 12/ ,05 1,17 2, ,13% 01/ ,08 1,15 2, ,50% 02/ ,2 1,19 2, ,17% 03/ ,29 1,2 2, ,09% 04/ ,51 1,21 3, ,46% 05/ ,6 1,18 3, ,74% 06/ ,66 1,18 3, ,58% 07/ ,67 1,19 3, ,29% 08/ ,66 1,18 3, ,53% 09/ ,55 1,17 3, ,36% 10/ ,46 1,16 2, ,50% 11/ ,43 1,15 2, ,69% 12/ ,49 1,14 2, ,08% 01/ ,43 1,16 2, ,52% 02/ ,28 1,16 2, ,94% 03/ ,42 1,16 2, ,78% 04/ ,54 1,17 3, ,70% 05/ ,52 1,17 3, ,36% 06/ ,52 1,16 2, ,90% 07/ ,36 1,17 2, ,84% 08/ ,26 1,16 2, ,46% 09/ ,22 1,13 2, ,46% 10/ ,08 1,13 2, ,76% 11/ ,23 1,13 2, ,34% 12/ ,23 1,12 2, ,29% 01/ ,88 1,14 1, ,89% 02/ ,24 1,15 2, ,28% 03/ ,23 1,15 2, ,72% 04/ ,35 1,17 2, ,75% 05/ ,34 1,16 2, ,32% 06/ ,29 1,15 2, ,77% 07/ ,29 1,16 2, ,66% 08/ ,35 1,15 2, ,59% I. b) Vývj návštěvnsti dle jedntlivých rků Průměrný měsíční pčet návštěv Rk Rk Rk Rk Rk Rk Rk Přílhy 302

303 Facebk K je evidván 2810 fanušků Facebkvé stránky Registrace dběru zpráv Turistickéh infrmačníh servisu K máme 359 registrvaných adres pr dběr zpráv Turistickéh infrmačníh servisu dle následujícíh rzdělení: Česky Německy Anglicky Španělsky Francuzsky Italsky Hlandsky Plsky Rusky Pznámka: Některé vé adresy mají registrvaný dběr zpráv z více jazykvých mutací, napak některé registrvané vé adresy nemusí mít přihlášený dběr zpráv vůbec (zaregistrvali se jen kvůli plánvači výletů). Odběr zpráv na prtálu je mžné registrvat i z prtálů Ceskmravskepmezi.cz a Pardubick.inf. Ftgrafie K je v databázi bdů zájmu k dispzici ftgrafií u jedntlivých bjektů. Pčty zprstředkvaných rezervací a pptávek 01/14 02/14 03/14 04/14 05/14 06/14 07/14 08/14 09/14 10/14 11/14 12/14 Celkem Průměr /13 02/13 03/13 04/13 05/13 06/13 07/13 08/13 09/13 10/13 11/13 12/13 Celkem Průměr ,2 01/12 02/12 03/12 04/12 05/12 06/12 07/12 08/12 09/12 10/12 11/12 12/12 Celkem Průměr ,5 01/11 02/11 03/11 04/11 05/11 06/11 07/11 08/11 09/11 10/11 11/11 12/11 Celkem Průměr ,3 01/10 02/10 03/10 04/10 05/10 06/10 07/10 08/10 09/10 10/10 11/10 12/10 Celkem Průměr ,7 01/09 02/09 03/09 04/09 05/09 06/09 07/09 08/09 09/09 10/09 11/09 12/09 Celkem Průměr ,0 Pznámka: zvýšený pčet rezervací/pptávek v 04/10 byl způsbem plským návštěvníkem, který jednu pptávku rzeslal na více ubytvacích zařízení. Kalendář akcí Aktuální pčet vlžených akcí knaných v jedntlivých měsících v rámci turistickéh reginu Výchdní Čechy (stav k ): Měsíc leden únr březen duben květen červen červenec srpen Přílhy 303

304 září říjen listpad prsinec Celkem Pznámky: Některé dluhdbé akce (např. výstavy) jsu zaevidvány ve více měsících. Sučet akcí za celý rk není sučtem jedntlivých měsíců, ale při vyhledání v celém rce (dluhdbé akce t tedy zapčítá jen jednu) II. Správa bsahu Struktura získaných bdů infcentry rk 2013 Bdvý úkn 01/13 02/13 03/13 04/13 05/13 06/13 07/13 08/13 09/13 10/13 11/13 12/13 Celkem a) Registrace nvéh bjektu / střediska b) Editace základních údajů bjektu / střediska c) Zadání akce d) Zadání zprávy / aktuality e) Zadání brázku f) Kntrla nvě registrvanéh střediska g) Kntrla zadané akce h) Kntrla zadané zprávy i) Vytvření nvéh turistickéh prgramu k) Oprava / zadání GPS suřadnic l) Vytvření turistickéh prgramu pr vzíčkáře n) Zadání brázku k akci ) Upzrnění na neaktuální tevírací dbu bjektu p) Zkvalitnění (aktualizace, zatraktivnění) stávajících turistických prgramů q) Zákres průběhu jedné trasy r) Uvádění uzavřenéh / již neexistujícíh významnéh bjektu s) Neaktuální údaj u významnéh bjektu t) Chybějící významný bjekt u) Zadání textvéh ppisu akce Celkem Struktura získaných bdů infcentry rk 2014 Bdvý úkn 01/14 02/14 03/14 04/14 05/14 06/14 07/14 08/14 09/14 10/14 11/14 12/14 Celkem a) Registrace nvéh bjektu / střediska b) Editace základních údajů bjektu / střediska c) Zadání akce d) Zadání zprávy / aktuality e) Zadání brázku f) Kntrla nvě registrvanéh střediska Přílhy 304

305 g) Kntrla zadané akce h) Kntrla zadané zprávy i) Vytvření nvéh turistickéh prgramu k) Oprava / zadání GPS suřadnic l) Vytvření turistickéh prgramu pr vzíčkáře n) Zadání brázku k akci ) Upzrnění na neaktuální tevírací dbu bjektu p) Zkvalitnění (aktualizace, zatraktivnění) stávajících turistických prgramů q) Zákres průběhu jedné trasy r) Uvádění uzavřenéh / již neexistujícíh významnéh bjektu s) Neaktuální údaj u významnéh bjektu t) Chybějící významný bjekt u) Zadání textvéh ppisu akce III. Statistiky aktualizace prvzvateli zařízení Níže uvedená tabulka naznačuje stav aktualizace prvedená prvzvateli zařízení ke dni v celém turistickém reginu Výchdní Čechy. Ve 2. slupci je uveden prcent zařízení danéh typu, ve kterém prvedli jejich prvzvatelé aktualizaci. Typ střediska aktualizván lni neb lets Pčet bez GPS s brázkem s lgem s ppisem Ubytvací zařízení 19,90% 1660 (+309) 0,10% 65,90% 15,10% 42,00% Turistická atraktivita 3,50% 4802 (+37) 0,50% 65,60% 2,70% 33,70% Lázeňské/wellness zařízení 35,30% 17 (+3) 0,00% 94,10% 76,50% 70,60% Glfvé hřiště 26,10% 23 (+3) 0,00% 78,30% 47,80% 47,80% Lyžařské středisk/vlek 22,70% 66 (+4) 0,00% 57,60% 18,20% 36,40% Infrmační středisk 62,50% 96 (+24) 1,00% 91,70% 58,30% 56,30% Prnájem prstr 74,10% 158 (+12) 0,00% 99,40% 60,10% 78,50% Sprtvní zařízení 6,60% 2657 (+157) 0,10% 35,50% 8,40% 18,00% Kulturní zařízení 9,20% 688 (+65) 0,30% 33,00% 10,30% 10,50% Ddavatel 26,80% 41 (+3) 2,40% 14,60% 31,70% 14,60% Letiště 9,40% 32 0,00% 40,60% 6,30% 3,10% Lékárna 0,00% 282 0,00% 6,00% 0,40% 1,80% Zdravtnické zařízení 0,00% 30 0,00% 20,00% 3,30% 0,00% Jezdecký bjekt 31,60% 136 (+65) 0,00% 38,20% 16,90% 60,30% Ostatní 1,00% 3253 (+384) 1,30% 8,50% 1,00% 3,10% Gastrnmický prvz 8,20% 2806 (+367) 0,20% 38,70% 10,80% 18,70% Dpravní bd 0,10% 5422 (+71) 0,00% 2,30% 0,20% 1,40% Pznámka: Údaj ve slupci Pčet v závrce uvádí pčet uzavřených středisek. 8. Přílhy 305

306 Centrální správa prtálu Seznam činnstí suvisejících se správu: pskytvání véh a telefnickéh helpdesku pr zapjená turistická infrmační centra a prvzvatele služeb a atraktivit služeb cestvníh ruchu (min. 8 hdin v pracvní dny), zahrnuje veškeré telekmunikační náklady průběžné zkvalitňvání bsahu prtálu, jeh centrální administrace prvádění změn ve smluvním území pr správu infrmačními centry (na základě pžadavků zákazníka) průběžná kntrla funkčnsti jedntlivých částí prtálu zpracvání dat z registračníh frmuláře (kntrla duplicity, zanesení d databáze, validace dle Územníh identifikačníh registru) kntrla a grafické úpravy vkládaných tiskvých zpráv a akcí průběžná kntrla práce infrmačních center ve Správě klí průběžná hrmadná kntrla funkčnsti webvých a vých adres a jejich pravy kntrla bsahu vkládaných ftgrafií a správnsti přiřazení (u středisek zařízení cestvníh ruchu) kntrla a zpracvání turistických prgramů a balíčků služeb aktualizace ficiálních certifikátů d databáze (Cyklisté vítáni) aktualizace databáze turistických známkvých míst databázvé zpracvání změn v textvých datech z administrace (tvírací dby, ceníky) shrmažďvání návrhů na zlepšvání systému a jeh správy průběžné dplňvání chybějících GPS suřadnic u bdů zájmů deaktivace nefunkčních zařízení cestvníh ruchu (ve splupráci s příslušnými infrmačními centry) prvádění exprtů dat pr ptřeby Pardubickéh kraje případně jeh partnerů průběžné zasílání výzev na prvádění průběžné administrace údajů prvzvateli zařízení cestvníh ruchu vkládání ftgrafií (v případě, že je prvzvatel sám nevlží přes administraci, ale např. pšle em, zpřístupní na FTP neb sdělí suhlas ke stažení z jeh webu a zárveň zašle prhlášení k autrským právům k ftgrafiím) d databáze k jedntlivých bdům zájmu průběžné dplňvání ftbanky (vlastní přízené snímky, nvě ddané snímky d Pardubickéh kraje či DSVČ) průběžné rzesílání zpráv Turistickéh infrmačníh servisu (newsletter) vytváření reprtu prvzu a rzvji prtálu bsahvé úpravy stránek prtálu, spuštění stránek se sutěžemi, administrace anket apd. schvalvání resp. dmítání vkládaných kmentářů uživateli aktualizace a dplňvání nvých typů akcí zpracvání akcí z napjených zdrjů (Ticketstream, Ticketprtal, Ticketpr, Králvéhradecká diecéze, Sermiri.cz, Zelpage.cz, Divadl.cz, Flklrní sdružení ČR, Eventim, Raft.cz, Klub českých turistů, Flklrní sdružení Lipka, Kulturní centrum Pardubice, Barcc, HC Pardubice, Hudební klub Pnrka Pardubice, HKpint.cz, Města Nvý Bydžv, Měst Chlumec nad Cidlinu, Restaurace Primátrka Pd Terasami Hradec Králvé, TIC Opčn) dpvědi a vyřizvání dtazů turistickéh charakteru zpracvání videsnímků z prtálu Orlický.net 8. Přílhy 306

307 sledvání změn na serveru Raft.cz (vdácké infrmace a aktuální data sjízdnsti řek a ptků), zanášení změn d databáze sledvání změn týkající se ftgrafií (turistické atraktivity a sbnsti) na Wikipedii a jejich imprt na prtál sledvání změn u zdrjů pskytující aktuální turistická data: Situr a Infcesk (lyžařské infrmace), SZU.cz (kvalita přírdních vd ke kupání) kntrla kvality správy klí infrmačními centry (kntrla 2x d rka) aktualizace dkumentů ke stažení knverze a zpřístupňvání nvých videprezentací a virtuálních prhlídek Zdrj: Reprt prvzu a rzvje turistickéh prtálu Výchdní Čechy WMP s.r.., 2014, vlastní analýza zpracvatele. 8. Přílhy 307

308 Přehled aktuálních tiskvin pr prpagaci Pardubickéh kraje I. P stpách tradic Pardubickéh kraje V rce 2012 byla vydána (DSVČ) bržura P stpách tradic Pardubickéh kraje v české jazykvé mutaci (náklad ks) a v plské jazykvé mutaci (náklad ks) Prpagační materiál byl distribuván na bu stranách hranice ttžnu frmu, především na prezentačních akcích a také pmcí sítě turistických infrmačních center. Bržura byla vydána v rámci prjektu P stpách tradic, který je splufinancván z prstředků ERDF prstřednictvím Eurreginu Glacensis. II. P stpách mderní architektury Pardubickéh kraje DSVČ vydala začátkem měsíce července 2013 v rámci prjektu P stpách mderní architektury je prpagační materiál, který je zaměřen na prpagaci architektnickéh dědictví 20. stletí reginu Pardubickéh kraje. Bržura byla vydána v české jazykvé mutaci (náklad ks) a v plské jazykvé mutaci (náklad ks) Prpagační materiál byl distribuván na bu stranách hranice ttžnu frmu, především na prezentačních akcích a také pmcí sítě turistických infrmačních center. Bržura byla vydána v rámci prjektu P stpách mderní architektury, který je splufinancván z prstředků ERDF prstřednictvím Eurreginu Glacensis. III. P stpách filmařů v Pardubickém kraji DSVČ vydala kncem září 2013 v rámci mikrprjektu P stpách filmařů prpagační materiál, který je zaměřen na prpagaci filmvých míst reginu Pardubickéh kraje. Bržura byla vydána v českém i plském jazyce. Zvlený náklad je ttžný, ks v každé jazykvé mutaci. Sučasně s bržuru je vydána trhací mapa filmvých míst Pardubickéh kraje. IV. P stpách kňských kpyt v Pardubickém kraji DSVČ vydala v rce 2014 v rámci mikrprjektu P stpách kňských kpyt Materiál je vydán v české jazykvé mutaci (náklad ks) a plské jazykvé mutaci (náklad ks). V. Sada prpagačních materiálů Pardubickém kraji Zastřen na... DSVČ vydala v červenci 2010 kmpletní sadu nvých materiálů prpagujících atraktivity Pardubickéh kraje vyznačující svjí kmplexnstí a jedntným vizuálním stylem. Lze ji značit za nejucelenější prpagační materiál svéh druhu zaměřený na Pardubický kraj, který byl dsud vydán. Pd titulkem Zastřen na... sada mapuje následující blasti: Muzea galerie Pardubickéh kraje Hipturistiku Pardubickéh kraje Rzhledny a vyhlídkvá místa Pardubickéh kraje Naučné stezky Pardubickéh kraje Přírdní bhatství Pardubickéh kraje Hrady a zámky Pardubickéh kraje Vjenství a histrii Pardubickéh kraje Aktivní a adrenalinvu dvlenu Pardubickéh kraje Slavné rdáky Pardubickéh kraje Tradiční výrbky a gastrnmii Pardubickéh kraje Každý titul tét sady byl vydán v nákladu ks. Nabízí turistům přehled těch nejvýznamnějších turistických cílů, které by si při své návštěvě Pardubickéh kraje neměli nechat ujít. Prpagační materiál 8. Přílhy 308

309 byl vydán v rámci prjektu Pdpra rzvje Destinační splečnsti Výchdní Čechy, který je splufinancván Reginálním peračním prgramem NUTS II Severvýchd. Dtisky prpagačních materiálů Zastřen na... rk 2010 Hrady a zámky ks Muzea a galerie ks rk 2011 Rzhledny a vyhlídky Pk v Čj ks Hrady a zámky Pk v PJ ks Rzhledny a vyhlídky Pk v PJ ks Vjenství a histrie Pk v PJ ks Hrady a zámky Pk v AJ ks Vjenství a histrie Pk v NJ ks Vjenství a histrie Pk ks Naučné stezky Pk ks Přírdní bhatství Pk ks Hipturistika Pk ks Tradiční výrbky a gastrnmie Pk ks rk 2012 Hrady a zámky Pk ks Rzhledny a vyhlídkvá místa Pk ks Muzea a galerie Pk ks Hipturistika Pk ks Dtisk 2012 na základě pptávky Pk puze v české jazykvé mutaci Hrady a zámky Pk ks Rzhledny a vyhlídkvá místa Pk ks Muzea a galerie Pk ks Hipturistika Pk ks Vjenství a histrie Pk ks Aktivní a adrenalinvá dvlená ks Slavní rdáci Pk ks Přírdní bhatství Pk ks Naučné stezky Pk ks Tradice a gastrnmie Pk ks VI. Pardubický kraj Turistický katalg Pardubickéh kraje Jedná se ucelený přehled turistických infrmací Pardubickém kraji. Katalg byl vydán v těcht jazykvých mutacích a nákladech: česká mutace ks anglická mutace ks plská mutace ks německá mutace ks Ostatní tiskviny: mapa venkvských technických památek Pardubickéh kraje skládací mapa Nárdní kulturní památky a památkvě chráněná území v Pardubickém kraji skládací mapa Mderní architektura v Pardubickém kraji atd. 8. Přílhy 309

310 VII. East Bhemia Cnventin Bureau Cnventin Catalgue V rámci EBCB byl v rce 2011 vydán česk-anglický East Bhemia Cnventin Catalgue v nákladu 300 ks. Katalg bsahuje přehled nejvýznamnějších kngresvých zařízení v Pardubickém kraji. V září rku 2014 byl dtisknut 200 ks katalgů. VIII. Turistické nviny lét 2009 Čj , Nj 5 000, Aj 5 000, Plj zima 2009/2010 Čj , Nj 5 000, Aj 5 000, Plj lét 2010 Čj , Nj 5 000, Aj 5 000, Plj zima 2010/2011 Čj lét 2011 Čj zima 2011/2012 Čj , Plj lét 2012 Čj zima 2012/2013 Čj lét 2013 Čj zima 2013/2014 Čj lét 2014 Čj zima 2014/2015 Čj , Plj IX. Ostatní tiskviny trhací mapa č. 1, Orlické hry a Pdrlick vícejazyčná ks trhací mapa č. 2 Pardubický kraj Vaše aktivní dvlená vícejazyčná ks DL skládačka č. 1 Orlické hry a Pdrlick Krajem aktivní turistiky česká ks Orlické hry a Pdrlick Krajem aktivní turistiky anglická mutace ks Orlické hry a Pdrlick Krajem aktivní turistiky německá mutace ks Orlické hry a Pdrlick Krajem aktivní turistiky plská mutace ks DL skládačka č. 2 Pardubický kraj Vaše aktivní dvlená česká mutace ks Pardubický kraj Vaše aktivní dvlená anglická mutace ks Pardubický kraj Vaše aktivní dvlená německá mutace ks Pardubický kraj Vaše aktivní dvlená plská mutace ks Trhací mapa č. 3 Chrudimsk-Hlineck vícejazyčná ks Trhací mapa č. 4 Pardubický kraj Krajina tradic vícejazyčná ks DL skládačka č. 3 Chrudimsk-Hlineck Regin mnha tradic česká mutace ks Chrudimsk-Hlineck Regin mnha tradic anglická mutace ks Chrudimsk-Hlineck Regin mnha tradic německá mutace ks Chrudimsk-Hlineck Regin mnha tradic plská mutace ks DL skládačka č. 4 Pardubický kraj Krajina tradic česká mutace ks Pardubický kraj Krajina tradic anglická mutace ks Pardubický kraj Krajina tradic německá mutace ks Pardubický kraj Krajina tradic plská mutace ks Zdrj: DSVČ, Přílhy 310

311 Železniční dprava mapa 8. Přílhy 311

312 Seznam letišť v Pardubickém kraji Tabulka 97: Seznam letišť v Pardubickém kraji Letiště, ICAO Lkalita Statut letiště Druh prvzu Letiště Česká Třebvá, LK09 Česká Třebvá Plcha SLZ neveřejná VFR den Letiště Chceň, LKCO Chceň Plcha SLZ veřejná / registrv. VFR den Letiště Chrudim, LKCR Chrudim Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Letiště Jehnědí, LK17 Jehnědí Plcha SLZ neveřejná VFR den Letiště Kunětice, LK22 Kunětice Plcha SLZ neveřejná VFR den Letiště Mravská Třebvá, LKMK Mravská Třebvá Veřejné vnitrstátní letiště Letiště Pardubice, LKPD Pardubice Veřejné mezinárdní letiště VFR den VFR/IFR den/nc Letiště Pdhřany, LKPN Pdhřany Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Letiště Plička, LKPA Plička Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Letiště Skuteč, LKSK Skuteč Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Letiště Škudly, LK80 Přeluč-Škudly Plcha SLZ neveřejná VFR den Letiště Ústí nad Orlicí, LKUO Ústí nad Orlicí Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Letiště Vyské Mýt, LKVM Vyské Mýt Veřejné vnitrstátní/neveřejné VFR den/nc Letiště Žamberk, LKZM Žamberk Veřejné vnitrstátní letiště VFR den Zdrj: Ministerstv dpravy ČR, Přílhy 312

313 Ptenciál cestvníh ruchu v ČR mapky Obrázek 24: Velikst celkvéh ptenciálu cestvníh ruchu území bvdů ORP Obrázek 25: Míra využití celkvéh ptenciálu cestvníh ruchu území bvdů ORP Zdrj: Bína J., Využití ptenciálu cestvníh ruchu v České republice, Přílhy 313

314 Chráněná území a přírdní zajímavsti v Pardubickém kraji Tabulka 98: VCHÚ Chráněné krajinné blasti na území Pardubickéh kraje Název CHKO TO Rk vyhlášení Rzlha Předmět chrany Žďárské vrchy ČMP CHH km 2 ** Krajina Žďárských vrchů, ve středvěku pkrytá suvislým jedlbukvým pralesem a relativně pzdě sídlená, si ddnes zachvala charakteristický ráz, jistu mysticku tajemnst a výrazný duchvní rzměr. Předmětem chrany je vedle nesprných přírdních hdnt, zejména typických sklaních útvarů, přirzených lesních prstů, vlhkých přírdních luk, rašelinišť, vdních tků a rybníků, i harmnicky vyvážená kulturní krajina. Nejvýznamnější přírdní hdnty jsu chráněny v síti malplšných zvláště chráněných území, kterých se v Chráněné krajinné blasti Žďárské vrchy nachází 49. Železné hry CHH km 2 *** Železné hry jsu severzápadním výběžkem Českmravské vrchviny. Na severu pzvlna spadají d rviny Plabí a na jihu se prudce klní d luhu řeky Dubravy. Jedná se malebnu krajinu s výrazným zlmvým hřebenem, hlubkými údlími, říčními nivami, s mzaiku lesních kmplexů, luk, plí a drbných sídel. Pestré pdlží a gemrflgická rzmanitst pdpřily vznik rzdílných splečenstev rstlin, která hstí přes 1200 druhů vyšších rstlin a 240 druhů bratlvců. Nejcennější partie jsu chráněny sítí 24 malplšných zvláště chráněných území. Pzruhdně zachvalý krajinný celek tvřený hřbetem Orlických hr a jeh pdhůřím. Orlické hry OHP km 2 * Nejvyšším vrchlem je Velká Deštná dsahující 1115 m n. m. Jednu z nejzachvalejších částí tvří údlí řeky Divké Orlice, která v přírdní rezervaci Zemská brána buřlivě prráží hrský hřbet hlubku sutěsku s bnaženými rulvými skalisky a balvany. Prameniště a tky statních řek, pramenících v phří, vytvářejí mzaiku eksystémů údlních luček, svahvých mkřadů a ptků s velku diverzitu rstlinných a živčišných druhů. Velmi cenná jsu rašeliniště na hřbetu hr. Chráněná území zahrnují i zbytky půvdních lesů (bučiny a jedlbučiny, dplněné dle stanvištních pměrů javrem klenem a jilmem hrským, v pdmáčených plhách lší lepkavu a šedu, jasanem ztepilým a vrbami). Osbitá krása blasti je dtvářena lidvu architekturu v malebných vesničkách v pdhůří. Zdrj: *celkvá rzlha CHKO. Rzlha CHKO na území Pardubickéh kraje (kres Ústí nad Orlicí) je 5,8 km 2. **celkvá rzlha CHKO. Rzlha CHKO na území Pardubickéh kraje (kresy Chrudim a Svitavy) je 193,9 km 2. ***celkvá rzlha CHKO. Rzlha CHKO na území Pardubickéh kraje (kres Chrudim) je 191,5 km Přílhy 314

315 Tabulka 99: VCHÚ Přírdní parky na území Pardubickéh kraje Název PP TO Rk vyhlášení PP Bhdalv- Hartinkv Rzlha ČMP ha PP Údlí Křetínky ČMP ha PP Údlí Krunky a Nvhradky ČMP CHH ha PP Dubrava CHH ha PP Heřmanův Městec PP Suchý vrch Bukvá hra CHH ha KS ha PP Jeřáb KS ha Předmět chrany chrana esteticky a bilgicky hdntné krajiny s četnými významnými krajinnými prvky; značná plcha je pkryta lesem a rzptýlenu zelení s mzaiku plpřirzených a přírdě blízkých luk a pastvin velmi zachvalá krajina s pestru skladbu bitpů; krajina parku je velmi vyvážená s vysku eklgicku stabilitu; větší i menší lesy se střídají s drbnými lukami, pastvinami a pli; rašelinné luky v nivách ptůčků a na pramenných vývěrech jsu útčištěm mnhých chráněných druhů rstlin zvláště cenné jsu zdejší pdmáčené rašelinné luky s prstnatcem májvým, bradáčkem vejčitým, vachtu trjlistu neb suchpýrem úzklistým chrana členité krajiny údlí říček Krunky, Nvhradky a části Hlubčickéh ptka d Nvých Hradů a Kutřína k Luži; mnžství přirzených bitpů se prjevuje i bhatstvím fauny; území patří mezi turisticky vyhledávané blasti chrana hlubkéh údlí řeky Dubravy mezi Spačicemi a Rnvem nad Dubravu na západním úpatí Železných hr. chrana parkvé a lesparkvé plchy klem Heřmanva Městce PP je charakteristický vzájemnu vyrvnanstí a suladem přírdních a antrpických prvků, zejména střídáním rzsáhlých lesních kmplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel; jednznačná převaha lesních eksystémů, většinu smrkvých mnkultur se zbytky smíšených bukjedlvých prstů; jižní část přírdníh parku je intenzivně rekreačně využívána velmi zachvalý kmplex tektnicky zdvižené kry Jeřábu (1002,8 m n. m.), území se silně členitým gereliéfem je suvisle zalesněn převážně mnkulturními smrčinami se zbytky bučin; pzruhdná je stálá ppulace jeřábka lesníh PP Králický Sněžník KS ha chrana masivu Králickéh Sněžníku a jeh pdhůří, zahrnuje i území nárdní přírdní rezervace Králický Sněžník; vzácnými živčichy charakteristickými pr pdhrské vlhké luky jsu hýl rudý, chřástal plní a křepelka plní; zajímavstí jsu agrární haldy (kamenné 8. Přílhy 315

316 Název PP TO Rk vyhlášení PP Lanškrunské rybníky PP Orlice OHP 1996 Rzlha OHP ha délka je 200 km Zdrj: Pardubický kraj, Kncepce chrany přírdy Pardubickéh kraje, 2012 Předmět chrany snsy), jejichž četnst je zde největší v ČR chrana blasti sustavy rybníků na Ostrvském ptce, zahrnuje rybníky Olšvý, Pšeničkův, Sluneční a Plckův s klními lesními prsty; významné hnízdiště vdníh a mkřadníh ptactva a důležitá tahvá zastávka; území parku je zárveň evrpsky významnu lkalitu chrana zachvalé říční a nivních eksystémů a celkvý ráz krajiny v klí tku. Tichá, Divká a spjená Orlice je jednu z mála českých řek, která nebyla ve svém dlním tku v dluhých úsecích zregulvána, má přirzený a nadále se vyvíjející charakter. Nacházejí se zde četné meandry, ramena, náplavy. Tabulka 100: Nárdní přírdní rezervace na území Pardubickéh kraje Název NPR TO Rk vyhlášení Rzlha Předmět chrany Lichnice-Kaňkvy hry Králický Sněžník KS 1990 Bhdanečský rybník CHH ,877 ha PAR 1951 Zdrj: AOPK ČR, ,1214 * ha *rzlha NPR na území Pardubickéh kraje je ha 247,7676 ha Smíšený prst na skalnatých svazích v klí hradní zříceniny. Krajinářsky se jedná jednu z nejcennějších lkalit Železných hr. Přirzené lesní prsty tvřené především splečenstvy hrských, pdmáčených a rašelinných smrčin, acidfilních a květnatých bučin, suťvých lesů a lšin; přirzená bezlesí tvřená především splečenstvy arktalpínských trávníků, lavinvých drah s vyskstébelnými nivami, acidfilní vegetace alpínských drlin, acidfilní vegetace alpínských skal a štěrbinvé vegetace silikátvých skal a drlin; mkřady tvřené především splečenstvy vrchvištních rašelinišť, pramenišť a ptčních niv; ppulace vzácných a hržených druhů rstlin zejména zvnku vusatéh a řeřišnice Opizvy, včetně jejich bitpů. Ornitlgická lkalita, ve které se vyskytují hjně zejména bahňáci a další druhy vdních a mkřadních ptáků, a kmplex vdních, mkřadních a lesních eksystémů, zejména slatinných luk, ráksin, bažinných lšin, vrbin a dubrav, vytvřených klem Bhdanečskéh rybníka. 8. Přílhy 316

317 Tabulka 101: Nárdní přírdní památky na území Pardubickéh kraje Název NPP TO Rk vyhlášení Rzlha Předmět chrany Semínský přesyp PAR ,211 ha Zdrj: AOPK ČR, Zachvání bitpu a ppulace kzince písečnéh (Astragalus arenarius) ve splečenstvech svazu Crynephrin canescentis vyvinutých na vátých píscích. Tabulka 102: Přírdní rezervace a přírdní památky na území Pardubickéh kraje N. Kategrie Název TO 1 Přírdní rezervace Čtyři palice ČMP 2 Přírdní rezervace Damašek ČMP 3 Přírdní rezervace Dluhlučské stráně ČMP 4 Přírdní rezervace Hemže-Mýtkv ČMP, OHP 5 Přírdní rezervace Durana ČMP 6 Přírdní rezervace Kavinský ptk ČMP 7 Přírdní rezervace Králva zahrada ČMP 8 Přírdní rezervace Maštale ČMP 9 Přírdní rezervace Psí kuchyně ČMP, OHP 10 Přírdní rezervace Rhvá ČMP 11 Přírdní rezervace Anenské údlí CHH 12 Přírdní rezervace Habrv CHH 13 Přírdní rezervace Hubský CHH 14 Přírdní rezervace Krkanka CHH, OHP 15 Přírdní rezervace Oheb CHH 16 Přírdní rezervace Plm CHH 17 Přírdní rezervace Strádvka CHH 18 Přírdní rezervace Strádvské Pekl CHH 19 Přírdní rezervace Střemšická stráň CHH 20 Přírdní rezervace Vápenice CHH 21 Přírdní rezervace Vlákův kpec CHH 22 Přírdní rezervace Vršvská lšina CHH 23 Přírdní rezervace Zubří CHH 24 Přírdní rezervace Barch PAR 25 Přírdní rezervace Bažantnice v Uhersku PAR 26 Přírdní rezervace Bšínská bra OHP 27 Přírdní rezervace Hlubký rybník OHP Přírdní rezervace Hemže-Mýtkv OHP, ČMP 28 Přírdní rezervace Hynkvice OHP Přírdní rezervace Krkanka OHP, CHH 29 Přírdní rezervace Mazurvy chalupy OHP 30 Přírdní rezervace Peliny OHP 8. Přílhy 317

318 N. Kategrie Název TO Přírdní rezervace Psí kuchyně OHP, ČMP 31 Přírdní rezervace Selský les OHP 32 Přírdní rezervace Sutice OHP 33 Přírdní rezervace Třebvské stěny OHP 34 Přírdní rezervace V dle OHP 35 Přírdní rezervace Zemská brána OHP 36 Přírdní rezervace Buky u Vyskéh Chvjna PAR 37 Přírdní rezervace Duny u Sváravy PAR 38 Přírdní rezervace Chltická bra PAR 39 Přírdní rezervace Na Hradech PAR 40 Přírdní rezervace Přesypy u Rkytna PAR 41 Přírdní rezervace U parku PAR 42 Přírdní rezervace Žernv PAR 43 Přírdní památka Hradisk ČMP 44 Přírdní památka Nedšínský háj ČMP 45 Přírdní památka Pivnice ČMP 46 Přírdní památka Pd skálu ČMP 47 Přírdní památka Rybenské Perničky ČMP 48 Přírdní památka Sněženky ve Vyském lese ČMP 49 Přírdní památka Střítežská rkle ČMP 50 Přírdní památka Šejval ČMP 51 Přírdní památka U Banínskéh viaduktu ČMP 52 Přírdní památka U Vinic ČMP 53 Přírdní památka V bukách ČMP 54 Přírdní památka Bahna CHH 55 Přírdní památka Bušvka CHH 56 Přírdní památka Bučina - Spálený kpec CHH 57 Přírdní památka Buchtvka CHH 58 Přírdní památka Farář CHH 59 Přírdní památka Heřmanův Městec CHH 60 Přírdní památka Hrbka CHH 61 Přírdní památka Chrašická stráň CHH 62 Přírdní památka Kaštanka CHH 63 Přírdní památka Kusá hra CHH 64 Přírdní památka Les na dlíku CHH 65 Přírdní památka Luky v Jeníkvě CHH 66 Přírdní památka Mlýnský rybník a rybník Rhlík CHH 67 Přírdní památka Na Obůrce CHH 68 Přírdní památka Na skalách CHH 69 Přírdní památka Návesník CHH 8. Přílhy 318

319 N. Kategrie Název TO 70 Přírdní památka Pdskala CHH 71 Přírdní památka Plánka CHH 72 Přírdní památka Ptačí strvy CHH 73 Přírdní památka Ratajské rybníky CHH 74 Přírdní památka U Tučkvy hájenky CHH 75 Přírdní památka Uplíny u Kamenice CHH 76 Přírdní památka Utpenec CHH 77 Přírdní památka V Kutech CHH 78 Přírdní památka Zadní rybník CHH 79 Přírdní památka Zlámanec CHH 80 Přírdní památka Čenkvička OHP 81 Přírdní památka Hradní kpec Litice OHP 82 Přírdní památka Lethradská bažantnice OHP 83 Přírdní památka Pětinha OHP 84 Přírdní památka Selský ptk OHP 85 Přírdní památka U Kaštánku OHP 86 Přírdní památka Údlí Záhrskéh ptka OHP 87 Přírdní památka Vstavačvá luka OHP 88 Přírdní památka Bršv u Litětin PAR 89 Přírdní památka Černý Nadýmač PAR 90 Přírdní památka Hrzná PAR 91 Přírdní památka Labiště pd Opčínkem PAR 92 Přírdní památka Labské ramen Vtka PAR 93 Přírdní památka Meandry Struhy PAR 94 Přírdní památka Mělické labiště PAR 95 Přírdní památka Nemšická stráň PAR 96 Přírdní památka Přesyp u Mallánskéh PAR 97 Přírdní památka Rybník Mře PAR 98 Přírdní památka Skalka u Svlusk PAR 99 Přírdní památka Stráň u Trusnva PAR 100 Přírdní památka Tůň u Hrbic PAR 101 Přírdní památka Vesecký kpec PAR Zdrj: AOPK ČR, Tabulka 103: Zlgické zahrady, btanické zahrady a arbreta na území Pardubickéh kraje Název TO Obec Mini ZOO ČMP Gruna-Žiptín Park Jana Palacha ČMP Svitavy Btanická zahrada ČMP Vyské Mýt Zahrada Harta ČMP Vyské Mýt Nárdní gepark Železné hry ČMP * Chrudim, Chvaletice, Nvé Hrady 8. Přílhy 319

320 Název TO Obec CHH PAR Chrudimský kaktusář CHH Chrudim Hamzův park a arbretum CHH Luže-Kšumberk Včelařské arbretum CHH Nasavrky Miniz OHP Lanškrun-Dlní Třešňvec Vliéra pr extické ptactv a expzice klkanů OHP Lethrad Teracentrum stálá expzice plazů a z kutek OHP Dlní Čermná Arbretum Žampach OHP Žampach Arbretum PAR Vyské Chvjn Zkutek PAR Vyské Chvjn Zdrj: Pardubický kraj, Pzn:: * Nárdní gepark Železné hry s plchu 777,5 km 2 se rzkládá mezi Chrudimí na severu, Chtěbří na jihu, Chvaleticemi na severzápadě a Nvými Hrady na výchdě. 8. Přílhy 320

321 Naučné stezky v Pardubickém kraji Tabulka 104: Naučné stezky v Pardubickém kraji Název TO Lkalita Brvská pznávací stezka ČMP Brvá Putvání p lesích města Pličky kruh Pličsk Putvání p lesích města Pličky kruh Svjanvsk ČMP Brvá Naučná stezka Pasíčka stanice chrany přírdy ČMP Br u Skutče Naučná stezka údlím řeky Svitavy ČMP Březvá nad Svitavu Naučná stezka Budislav ČMP Budislav Městský kruh Jevíčk naučná stezka ČMP Jevíčk Hřebečské důlní stezky ČMP Kclířv-Hřebeč Naučná stezka Lesní škla Květná ČMP Květná Naučná stezka Nedšínský háj ČMP Litmyšl Naučná stezka Velký Kšíř ČMP Litmyšl Naučná stezka na Černé hře ČMP Litmyšl Cesta d renesance k barku histrick-naučná stezka ČMP Mravská Třebvá Fit stezka Křížvý vrch (trasy A D) ČMP Mravská Třebvá Naučná stezka Bršvský Les ČMP Mravská Třebvá-Bršv Naučná stezka kl Pličky ČMP Plička Naučná stezka Kameny v kamenitém kraji ČMP Prseč Planetární stezka v Prseči ČMP Prseč Studánkvá stezka (kratší a delší kruh) ČMP Prseč Naučná stezka Obnva kaplí ve Vyském lese (NS Obnva kaplí ve Vyském lese dbčka ke Schlesingervě kapli) Naučná stezka Sebranice v histrii a sučasnsti (NS Sebranice v histrii a sučasnsti dbčka ke kapli sv. Mikuláše) ČMP ČMP Sebranice Sebranice Fitness stezka ČMP Svitavy Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy ČMP Svitavy Naučná stezka Českmravské pmezí Svitavsk ČMP Svitavy Naučná stezka Vdárenský les ČMP Svitavy Naučná stezka Knířv-Vanice ČMP Vyské Mýt Naučná stezka Vyskmýtskými sady a parky ČMP Vyské Mýt Naučná stezka Vinice ČMP Vyské Mýt Naučná stezka Vraclav ČMP Vyské Mýt, Vraclav Naučná stezka Měst dvu mří CHH Heřmanův Městec Naučná stezka Od Devíti dubů CHH Heřmanův Městec Vlastivědná stezka Rybniční sustava Heřmanměstecka CHH Heřmanův Městec-Knpáč Gestezka Klíč CHH Hlinsk Naučná gelgická cyklstezka Magma CHH Hlinsk Naučná stezka Chrastecka CHH Chrast Zámecká zastavení u řeky ekstezka CHH Chrustvice 8. Přílhy 321

322 Název TO Lkalita Naučná stezka Mdrá sa CHH Chrudim Naučná stezka Vápenka CHH Krásné-Plánka Naučně vlastivědná stezka města Luže CHH Luže Hamzův park a arbretum CHH Luže-Kšumberk Naučná stezka Ležáky CHH Miřetice Keltská stezka Železnými hrami CHH Nasavrky Naučná stezka klem Prachvickéh lmu CHH Prachvice Lesní stezka Pdhůra CHH Rabštejnská Lhta Naučná stezka Krajem Železných hr CHH Seč Žulvá stezka CHH Skuteč Naučná stezka Ke Kčičímu hrádku CHH Slatiňany Naučná stezka Klem Kchánvických rybníků CHH Slatiňany-Kchánvice Naučná stezka Krajem Chrudimky CHH Svratuch Naučná stezka histrie vápenictví (NS histrie vápenictví dbčka na zříceninu Oheb) CHH Třemšnice Naučná stezka českslvenskéh pevnění Dlní Mrava KS Dlní Mrava Naučná stezka Králický Sněžník (Králický Sněžník dbčka k pramenu Mravy a na vrchl Králický Sněžník) KS Dlní Mrava Naučná stezka p pevnění klem Králík KS Králíky Naučná stezka Betnvá hranice KS Mladkv Stezka Základní škly praktické OHP Česká Třebvá Naučná stezka P stpách histrie v Českých Libchavách OHP České Libchavy Naučná stezka Dívčí dly OHP Chceň Chceňská naučná stezka OHP Chceň Naučná stezka P stpách mlsnéh medvěda OHP Jablnné nad Orlicí Naučná stezka Zemská brána OHP Klášterec nad Orlicí Naučná stezka Kunvald OHP Kunvald Naučná stezka Lanškrunské rybníky OHP Lanškrun Naučná stezka Bažantnice Obra OHP Lethrad Naučná stezka P stpách živé vdy OHP Orlické Pdhůří Stezka smyslvéh vnímání Údlím Skuhrvskéh ptka OHP Rybník Semanínské stezky OHP Semanín Naučná stezka dělstřelecké tvrze Buda OHP Těchnín Turistický pznávací kruh městem OHP Ústí nad Orlicí Naučná stezka Gelgické a vdní muzeum v přírdě OHP Ústí nad Orlicí Naučná stezka Údlí Mravské Sázavy OHP Výprachtice Naučná stezka Žamberk Kunvald OHP Žamberk, Kunvald Žamberk výletní kruh městem OHP Žamberk Naučná stezka Bhdanečský rybník PAR Lázně Bhdaneč Naučná stezka Gčárův kruh PAR Lázně Bhdaneč Naučná stezka Pernštejnskými rybníky PAR Neratv Pardubicemi p stpách Silver A PAR Pardubice Stezka Viléma z Pernštejna PAR Pardubice 8. Přílhy 322

323 Název TO Lkalita Naučná stezka zámecké valy zámek Pardubice PAR Pardubice Naučná stezka V phybu na farmě PAR Spjil Naučná stezka Raškvickými lmy PAR Svinčany-Hrní Raškvice Zdrj: 8. Přílhy 323

324 Rajnizace CR v ČR Obrázek 26: Rajnizace CR v ČR 8. Přílhy 324

325 Letní rekreace u vdy, vdní turistika Obrázek 27: Letní rekreace u vdy v ČR 8. Přílhy 325

326 Stravvací zařízení statistiky a tabulky Tabulka 105: Hdncení stravvacích služeb pdle krajů ČR lét , zima (v %) Kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Hl. m. Praha 4,6 5,1 3,7 3,6 3,9 4,3 2,7 10,6 2,6 2,3 Středčeský kraj 8,3 7,9 8,8 9,4 14,2 13,1 19,7 19,4 10,6 11,2 Jihčeský kraj 11 13,9 9,4 9,4 9,4 6,9 7,7 6,5 5,6 9 Plzeňský kraj 5,4 6,3 6,1 6 3,5 4,8 0,6 2,7 5 6,4 Karlvarský kraj 11,6 8,6 9,5 10,6 6,5 7,6 2,3 4 5,7 6,3 Ústecký kraj 3,5 2,9 8,5 8,5 9,3 8,9 5,9 6,9 5,4 4,4 Liberecký kraj 10,5 6,1 8,8 5,9 7,6 4,3 8,2 3, ,8 Králvéhradecký kraj 9 8,1 9,2 9,5 8,7 9,9 9 10,8 8,3 11,3 Pardubický kraj 5,9 6,6 7,5 7,6 5,5 9,6 2,4 10,6 6,1 8 Kraj Vysčina 5,2 6,5 6,2 6,5 8,8 6,4 19,1 3,8 6,7 5,2 Jihmravský kraj 10,3 9,4 8,6 8,4 6,8 5,4 5,5 2,3 13,6 11,5 Olmucký kraj 3,6 3,5 3,3 2,9 3,1 2,5 2,6 3,5 5 2,4 Zlínský kraj 3,7 5,4 4,2 4,4 3,5 5,6 3,8 4,4 2,6 3,2 Mravskslezský kraj 7,4 9,6 6,1 7,1 9,2 10,7 10,7 11,3 11,9 7,9 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 106: Hdncení stravvacích služeb pdle krajů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Kraj Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Hl. m. Praha 4,7 2,9 4,5 4,6 4,4 5,9 1,8 3,2 2,8 4,2 Středčeský kraj 7 6,9 10,9 10,6 6,7 10,9 2,8 6,2 14,1 9,4 Jihčeský kraj 11,9 15,4 9,4 7,4 5,2 4,4 3,9 3,2 7 6,1 Plzeňský kraj 5,7 9,3 7,7 5,4 2,3 1,5 2,2 0,6 4,1 7,8 Karlvarský kraj 8,9 10,7 9,7 10,8 4,1 5,3 0,6 8,1 2,3 6 Ústecký kraj 4,5 2,6 6,3 5,1 14,2 22,9 20,7 25,3 3,2 6,6 Liberecký kraj 10,9 5,2 9,8 8,2 11,5 6,3 17,5 1,9 6,7 3,4 Králvéhradecký kraj 13,9 9,4 9,5 11 8,8 5,4 5,7 1,9 2,8 3,9 Pardubický kraj 6,7 5,9 7,2 8,6 4,9 5,3 3,1 2,6 3,2 8,6 Kraj Vysčina 4,6 7,8 3,8 6 6,2 5,7 11,8 7,8 9,6 6,3 Jihmravský kraj 8,7 7,5 6,9 9,7 7,2 9,9 7,7 16,2 18,2 14,3 Olmucký kraj 3,7 4,1 4 2,8 5,1 4,1 2,6 1,9 6,1 3,1 Zlínský kraj 3,8 4,4 3,5 3,6 2,4 4 1,8 6,5 5,1 4,5 Mravskslezský kraj 4,9 7,9 6,9 6,2 17 8,5 17,9 14,3 14,7 15,8 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 107: Hdncení stravvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét , zima (v %) Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Praha 4,6 5,1 3,7 3,6 3,9 4,3 2,7 10,6 2,6 2,3 Střední Čechy 8 7,5 8,6 9, ,7 19,7 19,2 10,6 11,1 8. Přílhy 326

327 Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Jižní Čechy 7,2 8,8 6,6 6,3 7,3 4,6 6,4 4,6 4,1 6,6 Šumava 4,8 6,8 3,5 4,7 2,7 3,7 1,7 3 2,1 4,5 Plzeňsk a Český les 4,4 4,5 5,4 4,5 2,8 3,5 0,2 1,5 4,4 4,3 Západčeské lázně 11,6 8,6 9,5 10,5 6,5 7,5 2,3 4 5,7 6,3 Severzápadní Čechy 3,5 2,9 8,5 8,3 9,3 8,8 5,9 6,9 5,4 4,4 Česklipsk a Jizerské hry 5,9 2,9 5, ,6 1,5 6,7 4,8 Český ráj 3,7 2,6 3,3 3,1 2,7 2,6 1,4 2 3,8 5,6 Krknše a Pdkrknší 5,6 5,3 4,3 4,4 2,9 4,1 5,2 3,6 4,1 4,2 Králvéhradeck 4,5 3,9 5,5 5,4 5,8 5,9 5 7,4 4,7 7,6 Výchdní Čechy 5,9 6,6 7,5 7,6 5,5 9,6 2,4 10,6 6,1 8 Vysčina 5,4 6,5 6,3 6,5 8,8 6,4 19,1 3,8 6,8 5,2 Jižní Mrava 10,1 9,9 8,4 8,8 6,7 5,9 5,5 4,2 13,5 12,3 Výchdní Mrava 3,7 4,9 4,2 3,9 3,5 5,2 3,8 4,2 2,6 2,3 Střední Mrava a Jeseníky 2,9 3,6 2,8 3 2,5 2,6 2,4 1,9 4,6 2,5 Severní Mrava a Slezsk 8,1 9,5 6,6 7,1 9,8 10,7 10,9 11,1 12,4 7,9 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 108: Hdncení stravvacích služeb pdle turistických reginů ČR lét 2013, zima 2014 (v %) Turistický regin Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit lét zima lét zima lét zima lét zima lét zima Praha 4,7 2,9 4,5 4,6 4,4 5,9 1,8 3,2 2,8 4,2 Střední Čechy 6,6 6,7 10,3 10,2 5,8 9,8 2 4,2 13,1 9 Jižní Čechy 10,4 13,1 7,9 5,5 3,9 2,7 3 1,9 5,8 4,1 Šumava 3 4,1 3,2 3,1 2,3 2,8 2,8 1,9 2,1 3,5 Plzeňsk a Český les 4,2 7,5 6 4,2 1,3 0,4 0,4 0 3,2 6,3 Západčeské lázně 8,9 10,7 9,7 10,8 4,1 5,3 0,6 8,1 2,3 6 Severzápadní Čechy 4,5 2,6 6,3 5,1 14,2 22,9 20,7 25,3 3,2 6,6 Česklipsk a Jizerské hry 5,4 2,1 5,2 3,2 6,5 2,6 8,5 0 5,2 1,3 Český ráj 6,3 3,4 4,5 4,2 3,9 4,1 3,9 3,9 2,6 2,4 Krknše a Pdkrknší 6,9 5,8 6,1 5 6,4 1,9 7,3 1,6 1,5 1,5 Králvéhradeck 6,6 3,5 4 7,1 4,4 4,1 4,3 0,3 1,2 2,5 Výchdní Čechy 6,7 5,9 7,2 8,6 4,9 5,3 3,1 2,6 3,2 8,6 Vysčina 4,6 7,8 3,8 6 6,2 5,7 11,8 7,8 9,6 6,3 Jižní Mrava 8,7 7,5 6,9 9,7 7,2 9,9 7,7 16,2 18,2 14,3 Výchdní Mrava 3,8 4,4 3,5 3,6 2,4 4 1,8 6,5 5,1 4,5 Střední Mrava a Jeseníky 3,7 3,9 4 2,7 5,1 4 2,6 1,3 6,1 2,6 Severní Mrava a Slezsk 4,9 8,2 6,9 6,3 17 8,6 17,9 14,9 14,7 16,2 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 109: Hdncení stravvacích služeb (v %) dmácí návštěvník, lét 2013, zima 2014 Úrveň veřejnéh stravvání Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Velmi dbře Spíše dbře Přílhy 327

328 Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Rzsah a dstupnst stravvacích kapacit Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Velmi dbře Spíše dbře Spíše špatně Velmi špatně Neumím psudit Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2014 Tabulka 110: Restaurační zařízení zapjená d prjektu Czech Specials, k datu Turistický regin Pčet zařízení Praha 68 Střední Čechy 28 Jižní Čechy 19 Šumava 12 Plzeňsk 28 Západčeské lázně 14 Severzápadní Čechy 28 Česklipsk a Jizerské hry 12 Český ráj 4 Krknše 22 Králvéhradeck 14 Výchdní Čechy 12 Vysčina 13 Střední Mrava a Jeseníky 12 Severní Mrava a Slezsk 24 Výchdní Mrava 34 Jižní Mrava 53 Česká republika 397 Zdrj: CzechTurism, Tabulka 111: Seznam restauračních zařízení zapjených d prjektu Czech Specials na území Pardubickéh kraje, k Název zařízení TO Lkalita Restaurace U Zběhlíka ČMP Čistá Htel Aplaus Restaurant Bhém ČMP Litmyšl Htel Zlatá hvězda ČMP Litmyšl Restaurace Karlv ČMP Litmyšl Pivvárek Na Kpečku ČMP Svitavy Ubytvací restaurant Hspda u sv. Huberta CHH Hlinsk 8. Přílhy 328

329 Název zařízení TO Lkalita Hspda na vejměnku CHH Vysčina-Veselý Kpec Restaurace Pdbělka KS Dlní Mrava Restaurace Pivvar Faltus OHP Česká Třebvá Opatvská hspda PAR Opatv Ptrefená Husa PAR Pardubice Restaurace Rybárna PAR Pardubice Zdrj: CzechTurism, Tabulka 112: Pčet stravvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni v rámci krajů ČR, k Kraj Stravvání Hl. m. Praha 8 Středčeský kraj 37 Jihčeský kraj 54 Plzeňský kraj 8 Karlvarský kraj 9 Ústecký kraj 26 Liberecký kraj 12 Králvéhradecký kraj 22 Pardubický kraj 7 Olmucký kraj 25 Mravskslezský kraj 13 Zlínský kraj 21 Jihmravský kraj 58 Kraj Vysčina 13 Česká republika 313 Zdrj: Nadace Partnerství, Tabulka 113: Seznam stravvacích zařízení certifikvaných v rámci systému Cyklisté vítáni na území Pardubickéh kraje, k Název zařízení TO Lkalita Chata Planka ČMP Nvé Hrady Htel Renspnd rest. ČMP Prseč Hspůdka ve mlýně CHH Rnv nad Dubravu-Mladtice Htel Kraskv rest. CHH Třemšnice-Starý Dvůr Chata Maxe Švabinskéh rest. OHP Česká Třebvá-Kzlv Kavárna Evrpa PAR Pardubice U Nuzů PAR Staré Hradiště Zdrj: Nadace Partnerství, Přílhy 329

330 Lázně statistiky a tabulky Tabulka 114: Lázeňská místa v krajích ČR Kraj Pčet Hlavní měst Praha 0 Středčeský kraj 2 Jihčeský kraj 3 Plzeňský kraj 1 Karlvarský kraj 5 Ústecký kraj 4 Liberecký kraj 2 Králvéhradecký kraj 4 Pardubický kraj 1 Kraj Vysčina 0 Jihmravský kraj 2 Olmucký kraj 7 Zlínský kraj 3 Mravskslezský kraj 3 Česká republika 37 Zdrj: Sdružení lázeňských míst ČR, Tabulka 115: Lázeňská místa v Pardubickém kraji Název TO Lkalita Přírdní léčivé zdrje a léčebné indikace Lázně Bhdaneč PAR Lázně Bhdaneč Zdrj: Sdružení lázeňských míst ČR, Svaz léčebných lázní ČR, 2014 Slatina, vda ryzí alkalická kyselka určená k vdléčbě. Dspělí: - nemci nervvé - nemci phybvéh ústrjí - nemci nklgické Léčebné lázně Bhdaneč služí k léčbě phybvéh aparátu s rientací na zánětlivá revmatlgická nemcnění, artrózu, vertebrgenní syndrmy, Bechtěrevvu nemc. Tabulka 116: Lázně v Pardubickém kraji v rce 2014 Název TO Lkalita Léčebné lázně Bhdaneč a.s. PAR Lázně Bhdaneč Zdrj: Svaz léčebných lázní ČR, Přílhy 330

331 Tabulka 117: Výkny lázeňských zařízení v krajích ČR v letech 2008 a 2012 Kraj Pčet zařízení Pčet lůžek Pčet šetřvacích dnů Průměrná délka pbytu Středčeský kraj ,0 15,1 Jihčeský kraj ,6 12,9 Plzeňský kraj ) - 2) - 3) - 2) Karlvarský kraj ,6 12,6 Ústecký kraj ,6 12,3 Liberecký kraj ,2 19,4 Králvéhradecký kraj ,8 19,6 Pardubický kraj ,6 24,0 Jihmravský kraj ) - 5) - 3) - 6) Olmucký kraj ,5 15,4 Zlínský kraj ,7 10,6 Mravskslezský kraj ,4 18,1 Česká republika ,1 13,8 Zdrj: Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR Pzn.: data za rk 2013 nejsu veřejně k dispzici. 1) údaj v intervalu až ; 2) údaj není k dispzici; 3) údaj v intervalu 16 až 20; 4) údaj v intervalu až ; 5) údaj v intervalu až ; 6) údaj v intervalu 20 až 25 Tabulka 118: Pčet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2008 a 2013 v jedntlivých krajích Kraj Středčeský kraj na náklad ZP Pskytnutá lázeňská péče plně na vlastní náklady celkem Dprvd hrazený ZP Celkem (pacienti + dprvd) Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký Králvéhrade cký kraj Pardubický kraj Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslez ský kraj Přílhy 331

332 Kraj Česká republika na náklad ZP Pskytnutá lázeňská péče plně na vlastní náklady celkem Dprvd hrazený ZP Celkem (pacienti + dprvd) Zdrj: Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR, Přílhy 332

333 Kngresvá zařízení v Pardubickém kraji Tabulka 119: Kngresvá zařízení v Pardubickém kraji (s kapacitu nad 50 míst) k Název TO Lkalita Celkvá kapacita Htel Bystré ČMP Bystré 50 Evrpské šklicí centrum ČMP Litmyšl 150 Htel Zlatá Hvězda ČMP Litmyšl 100 Htel Schindlerův Háj ČMP Svitavy 50 Hrad Svjanv ČMP Svjanv 200 Penzin a mlýn Jangelec ČMP Vyské Mýt 100 Renspnd ČMP Zderaz 60 Junir centrum CHH Seč 350 EA Htel Kraskv CHH Seč- Kraskv 140 Kngres htel Jezerka CHH Seč-Ústupky 382 Htel Prmetheus KS Dlní Mrava 200 Chata Terezka KS Dlní Mrava 125 Pensin Mravanka KS Dlní Mrava 50 Wellness htel Vista KS Dlní Mrava 350 Htel Putní Dům KS Králíky 60 Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí OHP Brandýs nad Orlicí 270 Htel Filipinum OHP Jablnné nad Orlicí 130 Htel Tvrz Orlice OHP Lethrad 75 Ekcentrum Paleta OHP Oucmanice 70 Htel UNO OHP Ústí nad Orlicí 90 Sprthtel Tichá Orlice OHP Ústí nad Orlicí 80 Htel Glf & SPA Kunětická Hra PAR Dříteč 300 Mtel Železné Hry PAR Kjice 225 Léčebné lázně Bhdaneč PAR Lázně Bhdaneč 80 Htel Eur PAR Pardubice 96 Htel Staré Časy PAR Pardubice 90 Htel Trim PAR Pardubice 120 Htel Zlatá Štika PAR Pardubice 120 Penzin Pd Kuněticku hru PAR Staré Hradiště 110 Kngresvá zařízení bez mžnsti ubytvání Splečenské centrum ČMP Bělá nad Svitavu 80 Multifunkční sál ČMP Bystré 80 Lidvý dům ČMP Litmyšl 340 Smetanův dům ČMP Litmyšl 487 Zámek Litmyšl kngresvé centrum ČMP Litmyšl 150 První české muzeum cyklistiky ČMP Nvé Hrady 144 Tylův dům ČMP Plička 438 Fabrika ČMP Svitavy 404 Městský klub ČMP Vyské Mýt 318 Multifunkční centrum CHH Hlinsk 330 Sklvna Luže CHH Luže Přílhy 333

334 Název TO Lkalita Celkvá kapacita Sklvna Nasavrky CHH Nasavrky 300 Kulturní dům Seč CHH Seč 400 Kulturní klub CHH Skuteč 324 Městské muzeum CHH Skuteč 50 Kulturní dům CHH Třemšnice 350 Kulturní centrum OHP Česká Třebvá 300 Nárdní dům OHP Česká Třebvá 300 Jehnědí letiště OHP Jehnědí 300 Splečenské centrum Nvý dvůr OHP Lethrad 170 ABC klub PAR Pardubice 300 CineStar PAR Pardubice 224 Cngress Centre Pardubice PAR Pardubice 600 ČEZ Aréna Pardubice PAR Pardubice 6000 Dům Kultury Dukla PAR Pardubice 500 Dům techniky PAR Pardubice 340 Iden Pardubice PAR Pardubice 900 Kulturní dům Hrnvická PAR Pardubice 480 Kulturní dům Dubina PAR Pardubice 280 Salesiánské středisk mládeže PAR Pardubice 146 Univerzita Pardubice PAR Pardubice 150 Univerzity Pardubice aula PAR Pardubice 364 Výchdčeské divadl PAR Pardubice 452 Výchdčeské divadl malá scéna PAR Pardubice 120 Zámek Pardubice PAR Pardubice 90 Sezemický dům PAR Sezemice 300 Zdrj: Krajský úřad Pardubickéh kraje, Přílhy 334

335 TIC statistiky a tabulky Tabulka 120: Pčet certifikvaných TIC pdle A.T.I.C. dle krajů ČR, k Kraj Celkem Kategrie A B C Hlavní měst Praha Středčeský kraj Jihčeský kraj Plzeňský kraj Karlvarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králvéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysčina Jihmravský kraj Olmucký kraj Zlínský kraj Mravskslezský kraj Česká republika Zdrj: Asciace turistických infrmačních center ČR, 2014 Tabulka 121: Seznam turistických infrmačních center v Pardubickém kraji k Název TIC TO Lkalita Certifikace A.T.IC. Turistické infrmační centrum Březvá nad Svitavu ČMP Březvá nad Svitavu B Turistické infrmační centrum Bystré ČMP Bystré B Turistické infrmační centrum Jevíčk (Palackéh 1) ČMP Jevíčk B Infrmační centrum Litmyšl ČMP Litmyšl B Turistické infrmační centrum Mravská Třebvá ČMP Mravská Třebvá B Infrmační centrum Plička ČMP Plička B Turistické infrmační centrum Maštale ČMP Prseč B Infrmační centrum města Svitavy ČMP Svitavy B Turistické infrmační centrum Svjanv ČMP Svjanv B Infrmační centrum Vyské Mýt ČMP Vyské Mýt B Zámecké infrmační centrum Litmyšl ČMP Litmyšl C Turistické infrmační centrum Jevíčk (Pivvarská 107) ČMP Jevíčk - Infrmační centrum - Zámeček Jevíčk ČMP Jevíčk - Infrmační centrum Příčí ČMP Příčí u Litmyšle - Záchranná stanice a ekcentrum Pasíčka * ČMP Br u Skutče - Turistické infrmační centrum Heřmanův Městec CHH Heřmanův Městec B Turistické infrmační centrum Hlinsk CHH Hlinsk B Infrmační centrum města Chrudim CHH Chrudim B Turistické infrmační centrum Luže CHH Luže B Turistické infrmační centrum Nasavrky CHH Nasavrky B 8. Přílhy 335

336 Název TIC TO Lkalita Certifikace A.T.IC. Turistické infrmační centrum Skuteč CHH Skuteč B Infcentrum Slatiňany CHH Slatiňany B Infrmační centrum města Třemšnice CHH Třemšnice B Turistické infrmační centrum Seč CHH Seč C Kulturní infrmační centrum Rsice CHH Rsice - Ekcentrum Zelený dům Chrudim * CHH Chrudim - Ekcentrum Paleta pbčka Chrudim * CHH Chrudim - Správa CHKO Železné hry a KS Pardubice * CHH Nasavrky - Vjenské muzeum Králíky KS Králíky B Infrmační centrum Červenvdské sedl KS Červená Vda C Turistické infrmační středisk Dlní Mrava KS Dlní Mrava C Turistické infrmační centrum Evrpský dům Králíky KS Králíky C Infrmační centrum Lichkv KS Lichkv C Infrmační centrum Králíky KS Králíky - Turistické infrmační centrum OHP Česká Třebvá B Infrmační centrum města Chceň OHP Chceň B Turistické a kulturní infcentrum Jablnné nad Orlicí OHP Jablnné nad Orlicí B Infcentrum Lanškrun OHP Lanškrun B Turistické infcentrum Lethrad OHP Lethrad B Infrmační centrum města Ústí nad Orlicí OHP Ústí nad Orlicí B Turistické infrmační středisk Žamberk OHP Žamberk B Turistické infrmační centrum Žampach OHP Žampach B Turistické infrmační centrum Pastviny OHP Pastviny C Turistické infrmační centrum Čenkvice OHP Čenkvice - Turistické infrmační centrum * OHP České Petrvice - Turistické infrmační centrum Pardubice PAR Pardubice A Městsk-lázeňské Infrmační centrum Lázně Bhdaneč,.p.s. PAR Lázně Bhdaneč B Kulturní a infrmační centrum města Přeluče PAR Přeluč B Místní infcentrum Zdechvice PAR Zdechvice C TIC Hlice PAR Hlice - TIC Děda Vševěda PAR Ráby - IC ČD Pardubice * PAR Pardubice - Zdrj: A.T.I.C. ČR, CzechTurism, Krajský úřad Pardubickéh kraje, 2014 * TIC není uveden na seznamech turistických infrmačních center A.T.I.C ČR a CzechTurism Tabulka 122: Hlavní infrmační zdrj při plánvání návštěvy reginu (v %) dmácí návštěvníci, lét 2012, 2013 Infrmační zdrj Česká republika Pardubický kraj lét 2013 zima 2014 lét 2013 zima 2014 Turistická infrmační centra 4,2 1,6 11,7 2,9 Cestvní kanceláře a agentury 1,2 0,7 1,1 0,3 8. Přílhy 336

337 Infrmační zdrj Česká republika Pardubický kraj Tisk 1,8 2 2,7 2,1 Televize 0,8 0,7 0,7 0,7 Rzhlas 0,4 0,5 0,3 0,6 Venkvní reklama 2,5 2,6 1 0,7 Internet: turistické infrmační prtály (Kudy z nudy atd.) 3,3 2,3 2,5 2,1 Internet: bannery (reklamy, uputávky na webu) 0,7 0,7 0,7 0,2 Internet: Facebk, sciální sítě 2,7 2,3 2,2 2,8 Internet: vyhledávače (Seznam, Ggle atd.) 24,1 20, ,5 Internet: statní 11,3 8,6 8,2 9,3 Prpagační materiály, prspekty, průvdci apd. 2,1 1 6,6 2,4 Infrmace d persnálu ve službách 1, ,1 Infrmace d příbuzných či známých 14,7 11,4 17,8 19,8 Knižní průvdce 0,9 0,3 1,6 0,3 vé uputávky, MMS zprávy 0,1 0,1 0,3 0 Žádný z uvedených 28 43,5 24,7 39,2 Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, 2012 Tabulka 123: Využité infrmační zdrje při plánvání návštěvy reginu (v %) Pardubický kraj dmácí návštěvníci, lét 2012, 2013 Infrmační zdrj An Částečně an Ne Turistická infrmační centra Cestvní kanceláře a agentury Tisk Televize Rzhlas Venkvní reklama Internet (celkem) Prpagační materiály, prspekty, průvdce ap Infrmace d persnálu ve službách Infrmace d příbuzných či známých Knižní průvdce vé uputávky, MMS Zdrj: Ipss Tambr pr CzechTurism, Přílhy 337

338 Analýza eknmickéh významu CR - grafy Obrázek 28: Pdíl zaměstnansti CR na zaměstnansti v krajích ČR Zdrj: Kalkulace přínsů pr veřejné rzpčty vyplývajících z CR realizvanéh v krajích ČR, KPMG, Přílhy 338