3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014

Transkript

1 3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014 Zpracoval: Odbor stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici Prosinec 2014

2 3. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014 Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností (ORP) Kopřivnice byly zpracovány v souladu s 26 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle části druhé a přílohy č. 1 část A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ke dni úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2010 byla dle ustanovení 28 odst. 1 stavebního zákona zpracována ke dni úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území ORP Kopřivnice 2012 byla zpracována odborem stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici s platností ke dni úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Kopřivnice 2014 byla zpracována odborem stavebního řádu, územního plánování a památkové péče Městského úřadu v Kopřivnici s platností ke dni Územně analytické podklady obsahují: 1. textovou část sestávající z: a) podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, b) rozboru udržitelného rozvoje území, 2. grafickou část sestávající z: a) výkresu hodnot území, b) výkresu limitů využití území, c) výkresu záměrů na provedení změn v území, d) výkresu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 1

3 Obsah textové části 1. ÚVOD PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení stavu a vývoje území Zastavěné území Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Památková rezervace včetně ochranného pásma Památková zóna včetně ochranného pásma Krajinná památková zóna Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Památka UNESCO včetně ochranného pásma Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu a jeho charakteristika Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Přechodně chráněná plocha Národní park včetně zón a ochranného pásma Chráněná krajinná oblast včetně zón Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Přírodní park Přírodní památka včetně ochranného pásma Památný strom včetně ochranného pásma Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 evropsky významná lokalita NATURA 2000 ptačí oblast Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy hospodářské Vzdálenost 50 m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 2

4 44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž Povodí vodního toku, rozvodnice Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Vodovodní síť včetně ochranného pásma Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Elektrická stanice včetně ochranného pásma Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma Ropovod včetně ochranného pásma Produktovod včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma Teplovod včetně ochranného pásma Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma Komunikační vedení včetně ochranného pásma Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka včetně ochranného pásma Spalovna včetně ochranného pásma Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma Dálnice včetně ochranného pásma Rychlostní silnice včetně ochranného pásma Silnice I. třídy včetně ochranného pásma MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 3

5 91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Místní a účelové komunikace Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka včetně ochranného pásma Lanová dráha včetně ochranného pásma Speciální dráha včetně ochranného pásma Tramvajová dráha včetně ochranného pásma Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma Letiště včetně ochranných pásem Letecká stavba včetně ochranných pásem Vodní cesta Hraniční přechod Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma Vojenský újezd Vymezené zóny havarijního plánování Objekt civilní ochrany Objekt požární ochrany Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Jiná ochranná pásma Ostatní veřejná infrastruktura Počet dokončených bytů k každého roku Zastavitelné plochy Jiné záměry Další dostupné informace Místně významné stavby Měřící stanice na vodním toku Ceny stavebních pozemků Ceny zemědělské půdy Stavby, pro jejichž umisťování a povolování je dotčeným orgánem Ministerstvo obrany Hřbitovy Mokřady mezinárodního významu Migračně významná území Dálkové migrační koridory Hodnoty území Limity využití území Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 4

6 3.1.7 Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 5

7 1. ÚVOD Správní území ORP Kopřivnice je tvořeno následujícími obcemi: Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Uvedené obce leží na těchto katastrálních územích (v závorce je uvedena rozloha dle KN): Kateřinice (551 ha) Kopřivnice (1033 ha), Drnholec nad Lubinou (330 ha), Větřkovice u Lubiny (475 ha), Mniší (370 ha), Vlčovice (541 ha) celkem 2749 ha Mošnov (1207 ha) Petřvald u Nového Jičína (759 ha), Petřvaldík (366 ha), Harty (124 ha) celkem 1249 ha Příbor (1279 ha), Prchalov (136 ha), Hájov (339 ha), Klokočov u Příbora (461 ha) celkem 2215 ha Skotnice (913 ha) Štramberk (933 ha) Trnávka u Nového Jičína (610 ha) Závišice (633 ha) Ženklava (1067 ha) Správní území ORP Kopřivnice leží asi 15 km jihozápadně od Ostravy, ve směru sever jih měří cca 20 km a ve směru východ západ cca 6 9 km. Z jihu sousedí s obcí Veřovice, z jihovýchodu s obcí Lichnov, z východu s obcemi Tichá, Kozlovice, Hukvaldy, Rychaltice (místní část obce Hukvaldy), Fryčovice, ze severovýchodu s obcemi Brušperk, Stará Ves nad Ondřejnicí, ze severu s Košatkou (část Staré Vsi nad Ondřejnicí), ze severozápadu s obcí Jistebník a městem Studénka, ze severozápadu s obcí Albrechtičky, ze západu s Novou Horkou (část Studénky), obcemi Sedlnice, Libhošť, Rybí a Životice. Vodní tok řeky Lubiny tvoří osu správního území ve směru sever jih. Východně od Lubiny se zvedají kopcovité a lesnaté části Trnávky a Kateřinic, které přecházejí přes Hukvaldy k Červenému kameni a dále Na Pekla. Severozápadním směrem od území ORP Kopřivnice se rozprostírá chráněná krajinná oblast Poodří, která je zároveň součástí soustavy Natura MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 1

8 2000 jako ptačí oblast i evropsky významná lokalita. Jižní část západní hranice je opět kopcovitá a lesnatá a tvoří ji Závišická hůrka a oblast Libotína. Masív Červeného kamene, Bílé hory, Kotouče, Zámecký vrch a Libotín jsou rovněž součástí soustavy Natura 2000 jako evropsky významné lokality. Zástavba území je dána právě osídlením údolí řeky Lubiny a jejich přítoků Sedlnice a Trnávky. Na březích Lubiny leží město Příbor, obce Petřvald, Mošnov, Skotnice a místní části města Kopřivnice, tj. Lubina, Mniší a Vlčovice. V údolí vodního toku Sedlnice leží obce Závišice a Ženklava a také část města Štramberk. Větší část města Štramberk je však umístěna na přilehlých svazích Kotouče a Bílé hory. Obce Trnávka a Kateřinice leží na březích vodního toku Trnávky. Město Kopřivnice leží mimo uvedené vodní toky v území mezi vrcholy Červeného kamene, Pískovny, Brd a Bílé hory. Městem protéká vodní tok Kopřivnička, která se v Příboře vlévá do Lubiny. Charakter zástavby lze rozdělit do několika specifických oblastí: - Kopřivnice na místě původní vsi vyrostlo v průběhu druhé poloviny minulého století město s rozsáhlou bytovou zástavbou vícepodlažními panelovými domy a velkou plochou výroby Areál Tatry a Průmyslový park Kopřivnice. - Štramberk historické město s charakteristickou zástavbou roubenými domy se statusem městské památkové rezervace na úbočí kopce Kotouč, který je významným zdrojem vápence. - Příbor historické město s několika kostely a s náměstím s měšťanskými domy, rovněž městská památková rezervace, leží na obou březích Lubiny. - obce Petřvald, Mošnov, Skotnice, místní části Kopřivnice Lubina a Vlčovice leží v relativně rovinatém území kolem řeky Lubiny. - obce Trnávka, Kateřinice, Závišice, Ženklava, místní část Kopřivnice Mniší, místní části Příbora Prchalov, Hájov jsou umístěny v kopcovitém terénu s charakterem pahorkatiny. Průmyslová činnost v území se soustředí do okolí Kopřivnice (Tatra Kopřivnice, a.s., firmy v Průmyslovém parku Kopřivnice, firmy v Příboře, lom ve Štramberku). Nově vzniká průmyslová zóna (cca 330 ha) v těsné blízkosti mezinárodního letiště v Mošnově, ve které se již nyní nachází např. firmy PLAKOR CZECH, s.r.o., Behr Ostrava, s.r.o., CROMODORA WHEELS, s.r.o., Cargo Mošnov, s.r.o. apod. Zemědělství má v území ORP Kopřivnice také významné postavení s tím, že se zde střídají zcela rozdílné podmínky pro pěstování zemědělských plodin či chov dobytka. V severní části území jsou velmi kvalitní půdy v rovinatém území kolem řeky Lubiny a Odry, v jižní části je terén více kopcovitý a pozemky jsou vhodné zejména pro pastvu dobytka. Pozemky určené pro plnění funkce lesa se vyskytují především v okrajových částech území ORP. Lesnatost území je malá pouhých 14,4 %. Územím ORP Kopřivnice prochází ve směru sever jih silnice I. třídy č. 58, která spojuje Bohumín, Ostravu, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm a končí na státní hranici. Ve směru východ západ protíná území silnice I. třídy č. 48, která spojuje Frýdek Místek, Příbor, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 2

9 Nový Jičín. Jedná se o čtyřpruhovou komunikaci, která je částečně zrekonstruována na silnici kategorie rychlostní R48. Na tyto hlavní trasy navazují silnice II. a III. tříd, které propojují všechny obce v území. Jižní částí území prochází jednokolejná železniční regionální trať ČD č. 325 Studénka Veřovice. Na tuto trať jsou napojeny železniční vlečky vedoucí do areálu firmy Tatra, a.s., a Kotouč Štramberk, spol. s r.o. Nově je budováno napojení letiště v Mošnově. V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 3

10 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2.1 Vyhodnocení stavu a vývoje území 1. Zastavěné území Hranice jednotlivých zastavěných území jsou vyznačeny v grafické části a jedná se o hranice stanovené platnými územně plánovacími dokumentacemi jednotlivých obcí: Kateřinice stav dle Územního plánu Kateřinic, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k Kopřivnice stav dle Územního plánu Kopřivnice, ve znění jeho změn č. 1, 2 a 3, tj. stav k Mošnov stav dle Územního plánu Mošnova, tj. stav k Petřvald stav dle Územního plánu obce Petřvald, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k roku 2006 Příbor stav dle Územního plánu Příbora, tj. stav k Skotnice stav dle Územního plánu Skotnice, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k Štramberk stav dle Územního plánu Štramberka, tj. stav k Trnávka stav dle Územního plánu obce Trnávka včetně jeho změny č. 1, změny č. 2, změny č. 3 a změny č. 4, tj. stav k Závišice stav dle Územního plánu Závišic, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k Ženklava stav dle Územního plánu Ženklavy, ve znění jeho změny č. 1, tj. stav k Plochy výroby Územními plány jednotlivých obcí, ve znění všech změn, jsou vymezeny tyto plochy výroby: Kateřinice - Plocha na severu k.ú., bývalé skleníky, nyní neužívané. - Plocha na východ od stávající zástavby, zemědělská usedlost a polnosti (Jaroslav Lys, p.č. 493, 497 a další), cca 20 ks skotu ustájeného na Foltově statku, brambory. - Plocha naproti fotbalovému hřišti částečně užívána k parkování nákladních vozidel a stavebních strojů, k dočasnému uložení stavebních materiálů. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 4

11 - Plocha na východ od stávající zástavy, zemědělská usedlost a polnosti (Foltův statek, nyní ve vlastnictví Jiřího Matěje, p.č. 388/1, 388/3, 465/1 a další), 100 ha zemědělské půdy, z toho část jsou ohrazené pastevní areály pro skot 200 ks jalovic, ve stáji je skot umístěn jen v zimě, po zbytek roku je na pastvinách. - Areál střediska Moravan, a.s., Petřvald, středisko živočišné výroby, kravín o kapacitě 200 ks dojnic je v současné době nefunkční, areál zabírá plochu cca 4 ha, část objektů slouží jako prodejny (olejů a maziv), sklady či k parkování zemědělské techniky. - Na jižním okraji zástavby je zemědělská usedlost (Ing. Lubomír Janík, p.č. 283, 284/2, PK559/3 a další), v areálu je ustájeno cca 20 ks skotu + 3 prasnice v hospodářské budově při objektu bydlení, hnojiště je ve dvoře. Kopřivnice Průmyslové areály, areály výrobních služeb a skladů jsou převážně soustředěny do několika průmyslových a výrobních zón. Stavby a zařízení pro drobné výrobní služby a aktivity jsou situovány většinou mezi obytnou zástavbou. Níže jsou uváděny plošně významnější areály: k.ú. Kopřivnice TATRA TRUCKS, a.s. - výroba nákladních automobilů. Plošně nejrozsáhlejší areál - Areál Tatry (cca 180 ha) je situován ve východní části k.ú. Tawesco, s.r.o. výroba lisovacího nářadí, plechových výlisků a svařenců pro automobilový průmysl se sídlem v Areálu Tatry. Tafonco, a.s. slévárenská výroba, odlitky ze šedé a tvárné litiny, oceli, slitin hliníku firmám z automobilového, stavebního a strojírenského průmyslu se sídlem v Areálu Tatry Taforge, a.s. kovárna zápustkových výkovků nejen pro automobilovou výrobu se sídlem v Areálu Tatry. Komterm, a.s. výroba tepla pro Tatru a.s. a město Kopřivnici se sídlem v Areálu Tatry. BIKE FUN Internationals, s.r.o. výrobce jízdních kol několika značek se sídlem v Areálu Tatry. Union Ocel s.r.o. - úpravárenský a skladovací komplex pro speciální plechy se sídlem na ulici Panské. Svar Technik - svařovací kovovýroba se sídlem na ulici Štefánikově a závodem v Areálu Tatry. k.ú. Drnholec nad Lubinou Pneuservis MC Pneu s.r.o. pneuservisní práce, PC autodiagnostika vozů koncernu VW, opravy panelů přístrojů a maxidotů, reaktivace jednotek airbagů, navigace, tempomaty. Gastro instant, spol. s r.o. velkoobchod s potravinami do gastronomie a společenského stravování. DS Ložiska, s.r.o. prodej valivých, kluzných, automobilových ložisek a příslušenství, výroba těsnění Sealjet. k.ú. Větřkovice u Lubiny Mléčná farma Lubina, spol. s r.o. sídlí v areálu bývalého zemědělského družstva, společnost se zabývá chovem mléčného skotu. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 5

12 ECORRA spol. s r.o. - v areálu bývalého zemědělského družstva, zabývá se restaurováním veteránů, úpravami moderních automobilů, přestavbami vozidel, stavbami prototypů. Advanced Design Solution, s.r.o. opracování kovu na CNC strojích se sídlem vedle zemědělského družstva. FAVEA, s.r.o. česká farmaceutická společnost, která vyrábí doplňky stravy a léčiva se sídlem v areálu bývalého zemědělského družstva. k.ú. Mniší Areál bývalého kravína východně od stávající zástavby, nyní bez využití. Kovok kovoobrábění na CNC strojích a zámečnická výroba. Zámečnictví IMI kovovýroba. k.ú. Vlčovice Východním směrem od areálu Tatry a.s. navazuje Kopřivnice industrial park (Průmyslový park Kopřivnice), ve kterém byly dosud realizovány výrobní haly firem: DURA Automotive Systems CZ, s.r.o. - výroba strojů a zařízení pro automobilový průmysl, výroba součástek a příslušenství vozidel - dveřní moduly, skleněné systémy, mechanismy a konstrukce sedadel a konstruovaných montážních celků, ERICH JAEGER s.r.o. - řeší komplexní vývojové a výrobní úlohy pro automobilový průmysl, BROSE CZ, s.r.o. - vývoj a výroba mechanických a elektrických součástí a systémů pro dveře a sedadla automobilů, CIREX CZ, s.r.o. - slévárna a obrábění odlitků, Bang&Olufsen, s.r.o. - výroba spotřebitelské elektroniky - výroba televizorů, hudebních systémů, reproduktorových soustav a telefonů, RÖCHLING Automotive Kopřivnice, s.r.o. - výroba plastových polotovarů - vytlačované a lisované desky, tyče, profily a svařovací drát z PP, PE, PVDF, PVC, KOPŘIVNICE TOWN PRODUCTION HALL - hala pronajatá firmě BROSE s.r.o. Vágner - výroba nábytku, provozovna na pravém břehu Lubiny na hranici s k.ú. Mniší. FONSIL spol. s r.o. nástrojárna. Zaměřuje se na konstrukci a výrobu lisovacích nástrojů, forem, přípravků, jenoúčelových strojů a přesné obrábění. Plocha bývalého kravína nyní brownfield. Mošnov Rozsáhlá plocha výroby a skladování lehkého průmyslu je vymezená západně od přeložky komunikace I/58. V této ploše jsou původní drobné výrobní objekty, ale také nové firmy budované v rozvojové zóně, která byla vymezená v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tato rozvojová zóna zastahuje i na správní území obcí Sedlnice a Petřvald a její celková výměra je cca 330 ha. V rozvojové zóně jsou vybudovány areály těchto společností: Plakor Czech, s.r.o. vyvíjí a produkuje formy pro výrobu nárazníků a přístrojových desek pro automobilový průmysl. MAHLE Behr Ostrava, s.r.o. výroba komponentů pro chlazení motorů osobních automobilů. Cromodora Wheels, s.r.o. výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií. Cargo Mošnov, s.r.o. multimodální logistické centrum. MONOMETAL nástroje s.r.o. firma, zabývající se zakázkovou výrobou a ostřením speciálních řezných nástrojů z HSS, PM-HSS a slinutého karbidu. Sídlí v areálu letiště. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 6

13 Petřvald - Moravan s.r.o. Petřvald byla donedávna nejvýznamnějším podnikatelským subjektem v obci. Provozovala dvě střediska živočišné a rostlinné výroby: větší areál v k.ú. Petřvald u Nového Jičína ležící jihovýchodně od komunikace I/58, menší areál v severozápadní části k.ú. Petřvaldík. V současné době je firma v likvidaci. - Firma Ing. Bedřich Doležel DINA je jedním z největších českých výrobců školního nábytku. Na trhu působí již od roku 1991, významná část produkce je exportována do zemí EU. Provozovna jižně od komunikace do Petřvaldíku (p.č. 314/3, st.637, 614, 615 k.ú. Petřvald u Nového Jičína). - Zemědělská usedlost v jižní části Petřvaldu v části Na Dvorku (p.č. st.426, 1155, manželé Mrkvicovi). - Zemědělská usedlost v jižní části k.ú. Petřvald u NJ (p.č. st.190, paní Křížová). - Zemědělská usedlost v centru Petřvaldíku (p.č. st.43, pan Vosáhlo). - Zemědělská usedlost v centru Petřvaldíku (p.č. st.94, 261/1, manželé Císařovi). - Zemědělská usedlost v severní části Petřvaldíku (p.č. st.25, 17/3, paní Kelnerová). - Zemědělská usedlost v severní části Petřvaldíku (p.č. st.3, 134/1, pan Kellner). - Nadřazenou územně plánovací dokumentací je v oblasti vymezena rozvojová plocha nadmístního významu určená pro rozvoj letiště Leoše Janáčka a průmyslovou zónu Mošnov. Tato plocha, zasahující částečně do katastrálního území Harty, však dosud není zapracována v územně plánovací dokumentaci obce Petřvald (bude zapracována aktuálně pořizovaným územním plánem). Příbor Průmyslové areály, areály výrobních služeb, skladů a technických služeb jsou převážně soustředěny do několika průmyslových a výrobních zón. Stavby a zařízení pro drobné výrobní služby a aktivity jsou situovány mezi obytnou zástavbou. Níže jsou uváděny plošně významnější areály: k.ú. Prchalov Areál bývalého zemědělského družstva, v současné době bez využití. k.ú. Klokočov u Příbora Zemědělský objekt chov krocanů, vlevo od místní komunikace do Skotnice (p.č. 627 a další, pan Socha). Pila, úprava dřeva, tesařské činnosti více vlastníků východně od místní komunikace do Skotnice. SKARAB, s.r.o. společnost s náhradními díly na nákladní automobily, sídlí v bývalém areálu firmy Lonka. Primus CE s.r.o. - výrobce prádelenské techniky, strojírenská výroba, vývoj, výzkum, instalace, montáž, oprava, servis, dodávka na klíč: průmyslové pračky, průmyslové prací stroje, sušiče prádla, žehliče, průmyslové žehličky prádla (mandly), odstředivky (ždímače, ždímačky). Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/72, 205/76 a další). DEC - PLAST, spol. s r.o. - výrobce plastových oken, dřevěných EURO oken, plastových a dřevěných dveří a zimních zahrad. Společnost sídlí v areálu bývalé společnosti TATRA MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 7

14 Příbor, prostory jsou vybaveny moderními stroji a CNC technologiemi. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/1, 205/2 a další). Profily, s.r.o. firma se zabývá výrobou vytlačovaných PVC a TPE těsnění, včetně profilů s kovovou výztuží. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 205/79, 205/88 a další). Ovocná a okrasná školka Příbor vlastníkem je Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Školka pěstuje a prodává jehličnaté rostliny, listnaté stromy a keře, ovocné stromky a keře, růže, azalky, apod. Areál leží na ul. Místecké (p.č. 392/7, 392/8, 392/25 a další). JETI model s.r.o. výroba modelářské elektroniky, především regulátorů pro elektropohon všech modelů. V současné době disponuje moderním zařízením na osazování SMD součástek. Vyváží do 20 zemí celého světa. Sídlo firmy je na ul. Lomené (p.č. 307/1, 307/6). k.ú. Příbor Areál mezi železniční tratí a komunikací od řeky Lubiny na náměstí, kde nyní sídlí firma Jeník, s.r.o. - stavebniny (p.č. 1588, 1589, 1590/2). DERUTEX, s.r.o. firma se zabývá výrobou výlisků z plechu, nářadí, přípravků, měřidel, sériovými montážními pracemi, výrobou jednoúčelových strojů, konstrukčními pracemi, obráběním, svařováním nerezi, Al slitin, oceli (p.č. 2515/2, 2515/4, 2515/5). SVOTA Europe, s.r.o. - velkoobchod a maloprodej sádrokartonu a materiálů pro zateplení fasád (p.č. 2157/2, 2157/9, 2157/10 a další). Kompostárna firmy Sita CZ a.s. zajišťuje zpracování rozložitelných odpadů, kompostování probíhá na vodohospodářsky zabezpečené ploše, překopávání pomocí nakládače (p.č. 2922/224). Areál bývalého zemědělského družstva na jižním okraji zástavby poblíž kompostárny a areál jižně od něj více firem a drobných provozoven. Např. SCHROM FARMS spol. s r.o. hala až pro 25 tisíc nosnic. Chov masného typu drůbeže na volné podestýlce s produkcí až 4 mil. násadových vajec ročně. Plocha vedle železniční trati jižně od nádraží - drobné podnikání (p.č. 334/1, 334/3). Plocha mezi železniční tratí a bývalou komunikací I/58 (dnes II/464) na jižním okraji Příbora mimo bytovou zástavbu plocha územním plánem navržená jako plocha smíšená výrobní o výměře cca 7,5 ha. k.ú. Hájov Areál zemědělské usedlosti v Hájovském dvoře zemědělství (p.č. st.63, 396, 394/2 a další). Bývalý kravín na západním okraji zástavby (p.č. st.115/1, 578/4). Skotnice - Bývalý vepřín východně od zástavby (p.č. 753, 754/1, 754/2), nyní sklad stavebního materiálu. - Neolit, s.r.o. - výroba a prodej stavebních betonových prvků - plotové dílce, sloupky (sloupy) na ploty, plotové sestavy, betonové výrobky na zakázku, montovaná železobetonová skříň (HUP), obkladový pásek, umělý kámen (p.č. 720, 721 a další). - Areál AGROSUMAK a.s. na západním okraji stávající zástavby (p.č. 47, 48/1, 49/5 a další), ve kterém se nachází kravín (nyní nevyužívaný), silažní žlab, hnojiště, dílny a garáže. V části areálu je firma Benepol Moravia, s.r.o., která se zabývá výrobou polystyrénu, jeho recyklací, dodávkami pro stavebnictví, dále jsou předmětem podnikání firmy izolace, obalový průmysl, aranžérství, reklama apod. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 8

15 - Nadřazenou územně plánovací dokumentací je v oblasti vymezena rozvojová plocha nadmístního významu určená pro rozvoj letiště Leoše Janáčka a průmyslovou zónu Mošnov. Tato plocha, týkající se pozemků na severním okraji k.ú. Skotnice, je zapracována v Územním plánu Skotnice jako plocha výroby a skladování lehkého průmyslu (VL). Štramberk - Kotouč Štramberk, spol. s r.o. těžba vápence z jižních svahů kopce Kotouče, výroba stavebních materiálů (vápno, hydrát), surovin k odsiřovacím procesům v tepelných elektrárnách, teplárnách, surovin pro hutní a chemickou výrobu a cukrovary. - RWE Transgas, Podzemní zásobník plynu PZP Štramberk je provozován v dřívějším dobývacím prostoru zemního plynu, konverze plynového ložiska na PZP začala roku 1981 a od roku 1983 je zásobník v cyklickém provozu. - Novos NJ, s.r.o. výroba dřevěných eurooken, plastových oken, parapetů, dveří, schodišť, nábytku apod. - Bývalý zemědělský areál severně od zástavby (Na Kanadě) dříve kravín a chov kuřat, nyní částečně využíván různými subjekty. - Územním plánem se nenavrhuje žádná významnější plocha pro výrobu. Trnávka - areál zemědělského družstva v severovýchodní části zástavby chov skotu (Radek Matěj). Závišice - AGROSUMAK a.s. má ve východní části území jednu farmu dvě stáje pro odchov jalovic (celkem 320 ks), sklad sena, silážní žlab. V současné době není areál využíván. Ženklava - Zemědělský areál západně od zástavby využívá Zemědělské družstvo Javorník Tichá (zemědělská výroba rostlinná a živočišná) dvě stáje pro jalovice a krávy (350 VDJ), hala pro mechanizaci, sklady, provozní budova, dílny. - Územním plánem navržená a dosud jen částečně využívaná plocha pro drobnou výrobu a služby je na jižním okraji zástavby, západně od komunikace do Veřovic. - Na jižním okraji zástavby, východně od komunikace do Veřovic se nachází autovrakoviště (vlastník Milan Petr). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 9

16 3. Plochy občanského vybavení Územními plány jednotlivých obcí je vymezeno pouze několik ploch občanského vybavení. Pro úplnost a přehlednost jsou doplněny jednotlivé objekty občanského vybavení v každé obci, jako např. školy, mateřské školy, zdravotnická zařízení, hřbitovy, sportovní zařízení apod. Kateřinice Územním plánem Kateřinic jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: - plocha fotbalového hřiště včetně zázemí a nového víceúčelového hřiště, - mateřská škola (pro cca 25 dětí, p.č. 79/1) a komunitní centrum (p.č. 79/2), - obecní dům s restaurací a sálem s kapacitou 200 míst (p.č. 95/1 a 95/2), - hasičská zbrojnice s věžními hodinami - nově zrekonstruovaná věž (p.č. 100), - plocha v centru obce s obchodem, - obecní úřad, p.č. 174, - návrhová plocha pod vodní nádrží v jižní části obce pro sportovní vybavenost, parkoviště, zeleň související s rekreačním potenciálem vodní nádrže. Ostatní objekty občanské vybavenosti: - zdravotní středisko 1x týdně v budově obecního úřadu, - knihovna v mateřské škole, - dva obchody: Jednota a Večerka, - penzion Eva, p.č. 278, - restaurace Sport v prostoru fotbalového hřiště. Kopřivnice Územním plánem Kopřivnice jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: k.ú. Kopřivnice - areály základních škol ZŠ Alšova, ZŠ Floriána Bayera, ZŠ Emila Zátopka, ZŠ Milady Horákové, ZŠ 17. listopadu, ZŠ Svaté Zdislavy, bývalá ZŠ Náměstí (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - ZUŠ Zdeňka Buriana (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - areál na ulici Husově: školská zařízení VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice, sportovní hala, krytý bazén, bowling (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - areál internátů a ubytovny pod Červeným kamenem (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - Dětské centrum Motýlek (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - kostel sv. Bartoloměje (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - arál Fojtství (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - areál letního koupaliště, letního stadionu, tréninkového hřiště pod internáty, skautského centra Vanaivan (plocha občanského vybavení sportovní zařízení), - lyžařský areál pod Červeným kamenem (plocha rekreace na plochách přírodního charakteru), - areál házenkářského hřiště (plocha občanského vybavení sportovní zařízení), MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 10

17 - areál tenisových kurtů stávající i návrh na rozšíření (plocha občanského vybavení sportovní zařízení), - komerční zařízení, obchody, parkoviště Tesco, Kaufland, Lidl, Penny market, bývalá tržnice (plocha občanského vybavení komerční zařízení), - areál hřbitova (plocha občanského vybavení hřbitovy), k.ú. Drnholec nad Lubinou - areál základní školy, malotřídní ZŠ, p.č. st.84 (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - tělocvična Lubina, p.č. st.483 (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - travnaté fotbalové hřiště se zázemím a restaurací, částečně k.ú.větřkovice u Lubiny (plocha občanského vybavení sportovní zařízení), k.ú. Větřkovice u Lubiny - hřbitov, kostel, fara (plocha občanského vybavení hřbitovy), k.ú. Mniší - základní škola se zaměřením na výtvarné, tělovýchovné a jazykové činnosti, malotřídní ZŠ, p.č. st.93 (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - mateřská škola se zaměřením na rozvíjení interpersonálních vztahů mezi dětmi, rozvoj vztahu k přírodě, p.č. st.143 (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - knihovna pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu mateřské školy (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - hřbitov, kostel (plocha občanského vybavení hřbitovy), k.ú. Vlčovice - útulek pro psy s kapacitou 50 psů (plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura), - travnaté fotbalové hřiště a 3 tenisové kurty se zázemím (plocha občanského vybavení sportovní zařízení), - hřbitov, kostel (plocha občanského vybavení hřbitovy), - plocha pro kynologické cvičiště. Ostatní objekty občanské vybavenosti: k.ú. Kopřivnice a) Zařízení pro vzdělání a výchovu - zařízení školství Město Kopřivnice je zřizovatelem příspěvkové organizace Mateřské školy Kopřivnice okres Nový Jičín, která sdružuje devět odloučených pracovišť s celkovou kapacitou 694 míst ve 27 třídách. Dvě oddělení mateřské školy s kapacitou 56 míst jsou při ZŠ a MŠ 17. listopadu. Dále je v Kopřivnici mateřská škola při ZŠ a MŠ Motýlek, p.o. se speciálními třídami a třídami pro děti s vadami řeči (logopedické třídy). Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Moravskoslezský kraj. Město Kopřivnice je zřizovatelem šesti základních škol (4 úplné, 2 malotřídní) s celkovou kapacitou cca 2834 žáků. Zřizovatelem Základní školy Floriána Bayera je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici Základní škola sv. Zdislavy na ul. Štefánikově, jejímž zřizovatelem je Biskupství ostravsko - opavské. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 11

18 Zřizovatelem Základní umělecké školy Zdeňka Buriana na ul. Štramberské s obory hudebním, tanečním a výtvarným je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici První soukromá základní umělecká škola MIS music, o.p.s. na ul. Obránců míru s obory hudebním a výtvarným. Na ulici Husova je Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště se zaměřením na strojírenství a automobilový průmysl. Obory VOŠ - ekonomika podniku a management, strojírenství - oba obory v denní i dálkové formě; obory SOŠ strojírenství (zaměření počítačová grafika nebo konstrukce a výroba automobilů), obchodní akademie, technické lyceum, ekonomické lyceum (v příštím roce již obor nebude otevřen), management strojírenství (dobíhající obor), ekonomika a podnikání ve strojírenství (dálková forma); obory SOU - autoelektrikář, automechanik, autolakýrník, autotronik, mechanik seřizovač, zámečník, obráběč kovů, karosář, nástrojař, provozní technika (nástavbové studium). Zřizovatelem VOŠ, SOŠ a SOU je Moravskoslezský kraj. Od je město zřizovatelem Domu dětí a mládeže, Kopřivnice, p.o. (město převzalo zřizovatelskou funkci od Moravskoslezského kraje). Pobočky DDM: Štramberk, turistická základna Kletné, Mateřské centrum Klokan na ul. Francouzské a dětský koutek Žirafka na Městském úřadě v Kopřivnici. DDM zajišťuje cca 100 kroužků, cca 25 táborů, cca 65 pobytových akcí. b) Sociální služba a péče o rodinu Středisko sociálních služeb města Kopřivnice, p.o., se sídlem na ul. České, provozuje pečovatelskou službu v bytech zvláštního určení i v ostatních domácnostech uživatelů ve městě a jeho místních částech, domácí ošetřovatelskou péči, odlehčovací službu (tzv. domovinky) a léčebnou rehabilitaci. Dále provozuje Denní stacionář Kopretina ve Vlčovicích č.p. 76, v objektu bývalé mateřské školy. Je určen dospělým uživatelům s mentálním nebo kombinovaným postižením. Jedná se o zařízení sociálních služeb s denním pobytem a kapacitou 20 uživatelů. Středisko sociálních služeb provozuje také Azylový dům pro osoby bez domova. V objektu je pět bytových jednotek o celkové kapacitě 20 míst. V prostorách Azylového domu se nachází také noclehárna pro osoby bez přístřeší o celkové kapacitě 10 lůžek. V Kopřivnici jsou dva domy s byty zvláštního určení. Na ul. České č.p. 320 je objekt (bývalý DPS) se 100 bj. s kapacitou 120 obyvatel (24 bj. je 1+1, 76 bj. jsou garsonky). Na Masarykově náměstí č.p. 650 je objekt s 27 bj. s kapacitou cca 30 obyvatel (24 bj. je 2+1 a 3 garsonky). Dalším poskytovatelem sociálních služeb na území Kopřivnice je SALUS, o.p.s. Domov pro rodiče a děti v nouzi, krizové centrum pro děti a mládež (Tyršova 1015). Kapacita zařízení je 18 míst, z toho 6 pro krizové pobyty dětí. c) Zdravotnická zařízení Největším zdravotnickým zařízením je Poliklinika v Kopřivnici (nestátní zdravotnické zařízení - THERÁPON 98, a.s.). Jsou zde soustředěna oddělení léčby bolesti, radiodiagnostiky, rehabilitace a fyzikální terapie, gynekologie, kardiologie, chirurgie (včetně plastické a estetické), urologie, gastroenterologie, neurologie, interní a diabetologie, kožní, psychiatrie, alergologie a imunologie, zubní a oční ambulance, ambulance pracovního lékařství, ortopedie, endokrinologie, ORL, klinické logopedie, dětští lékaři, ordinace praktických lékařů a další. V objektu je i samostatné středisko následné lůžkové péče se 41 zdravotními lůžky a 7 lůžky sociálními. Dalším, menším nestátním zdravotnickým zařízením v Kopřivnici je Medical Care Centre na ulici Záhumenní. Nalezneme zde rehabilitace, dvě ordinace dětských lékařů, praktického MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 12

19 lékaře, odběrovou laboratoř, ordinaci gynekologie, homeopatického lékaře, ordinaci klinického logopeda a v přízemí objektu lékárnu. Celkově je v Kopřivnici uváděno 11 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, 6 samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 14 ordinací stomatologů, 1 samostatná ordinace gynekologa, 3 lékárny a 16 ostatních samostatných zařízení. d) Kulturní zařízení Největším kulturním zařízením v Kopřivnici je Kulturní dům na ulici Obránců míru, v centru městské zástavby. Je zde velký sál s kapacitou 550 míst pro pořádání koncertů, výstav, plesů, diskoték a prodejních akcí se zázemím. Bar Pomněnka má kapacitu 50 míst při stolové úpravě. Dále je zde konferenční místnost VIP, hudební sál s kapacitou 170 míst, kino PULS s kapacitou 150 míst. V objektu je také Městské informační centrum, Helax klub, Městská knihovna, která má pobočku také na sídlišti Sever, ul. Francouzské. Kulturní dům navazuje na objekt Regionálního muzea s expozicí automobilů Tatra. Muzeum Fojtství je na ulici Záhumenní, jižně od centra města. Další muzeum je umístěno v Šustalově vile poblíž vlakového nádraží. Kromě stálé expozice věnované významným rodákům jsou v těchto muzeích soustředěny sbírky archeologické, etnografické a sbírka kopřivnické majoliky. V bývalé fojtově stodole jsou umístěny ukázky kočárů a bryček. Dům dětí a mládeže na ulici Kpt. Jaroše v centru Kopřivnice zajišťuje zájmové aktivity pro děti a mládež. Patří pod něj i zařízení Centrum Klokan v bývalých jeslích na ulici Francouzské, s aktivitami pro rodiče s dětmi do 4 let. V objektu se nachází Klub Kamarád. Mezi kulturní zařízení patří také Katolický dům na ulici Štramberské. Je zde velký sál s kapacitou max. 120 míst, malý sál s kapacitou max. 50 míst a taneční sál s kapacitou max. 35 míst. V podkroví objektu se nachází nově zrekonstruovaná výstavní místnost. e) Zařízení státní správy, městské samosprávy, zařízení další administrativy V centru zástavby Kopřivnice, na ulici Štefánikově č.p. 1163, sídlí Městský úřad Kopřivnice. Ve stejném objektu sídlí Městská policie Kopřivnice. Česká pošta je rovněž v objektu MÚ na Štefánikově ulici. Finanční úřad sídlí na ul. Kpt. Jaroše č.p Policie ČR - obvodní oddělení má sídlo na ulici Štefánikově č.p Komerční banka a.s. sídlí na ul. Čsl. armády č.p. 1328, Česká spořitelna a.s. na ul. Záhumenní č.p a na ul. Štefánikově č.p je pobočka GE Money Bank. f) Hřbitovy Hřbitov je situován ve vazbě na jižní část zastavěného území viz zóna občanské vybavenosti. g) Zařízení pro sport a rekreaci Většina sportovních zařízení ke každodenní rekreaci je soustředěna v blízkosti centra Kopřivnice. Severním směrem od centra je tenisový areál s 5 antukovými dvorci a 2 asfaltovými minikurty. V jeho těsné blízkosti, směrem k centru, je areál házené s asfaltovým a antukovým hřištěm. Hala pro házenou, florbal a fitcentrum se saunou je u Základní školy Emila Zátopka. U Základní školy sv. Zdislavy je herna stolního tenisu. Sportovní hala s ledovou plochou, která se mimo sezónu využívá pro in-line hokej, tenis, volejbal a bruslení na kolečkových bruslích, je situována jižně od centra. Kromě ledové plochy je v hale tělocvična pro sálové sporty (basketbal, volejbal, futsal, badminton a rekreační cvičení), gymnastická tělocvična s umělou lezeckou stěnou a fitnescentrum. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 13

20 V jihovýchodní části zástavby je u VOŠ, SOŠ a SOU krytá hala pro sálové sporty s posilovnou a krytý bazén, kde je kromě plaveckého bazénu (25 m) a dětského bazénu finská sauna a řecká lázeň. Jižně od těchto sportovních zařízení je bowling a dále letní stadión s fotbalovým travnatým hřištěm, tréninkové hřiště s umělým osvětlením, atletická dráha a sektory pro lehkou atletiku, plochodrážní ovál, 3 volejbalové kurty, antukový tenisový kurt a skate park. Na tento areál navazuje jižním směrem areál letního koupaliště s plaveckým bazénem (50 m), bazénem pro neplavce s vodním tobogánem o délce 70 m, dětské brouzdaliště, hřiště pro plážový volejbal, minigolf s 18 drahami a travnatá plocha např. pro fotbal. Jižním směrem od areálu koupaliště je lyžařský areál, který zasahuje až do k.ú. Lichnov u Nového Jičína. Sjezdové tratě v celkové délce 300 m jsou vedeny po svahu Červeného kamene směrem ke Kopřivnici. Běžecká trať je dlouhá cca 4 km. Západně od koupaliště je skautské centrum Vanaivan s klubovnami, venkovním podiem, areálem posilovacích strojů, lezeckou stěnou a lanovým centrem. V centru města se v budově Medical Care Centra nachází fitness centrum. Severně od centra města se nachází v areálu Kasárna bowling, squash a fitness centrum. h) Zařízení komerčního typu Mezi tato zařízení patří zařízení maloobchodu, ubytovací zařízení, stravovací zařízení a zařízení služeb. Převážně jsou soustředěna v centru Kopřivnice, případně v jeho blízkosti. Větší nákupní střediska zpravidla soustřeďují jak zařízení maloobchodu, tak stravování a drobné služby v sídlištní zástavbě, menší prodejny jsou situovány mezi zástavbou a v jádru města. Plošně nejrozsáhlejší jsou nákupní centra supermarkety Kaufland a LIDL na ul. Štefánikově, Tesco vedle autobusového nádraží v severní část zástavby k.ú. Kopřivnice, market Albert v centru města a Penny market na ulicích Husově a Obránců míru. Ubytovací zařízení jsou situována mezi stávající zástavbou, jedná se např. o: Hotel Tatra, ul. Záhumenní 1161 (kapacita 150 lůžek); Hotel Stadion, Masarykovo náměstí 541 (kapacita 57 lůžek); Hotel Olympia, ul Kpt. Jaroše 1399 (kapacita 48 lůžek); penzion Pod Bílou horou, ul. Jarní 333 (kapacita 28 lůžek), Tenisové kurty, Dolní 46 (kapacita 20 lůžek). Ubytování dále poskytuje VOŠ, SOŠ a SOU lůžek. Zařízení veřejného stravování a služeb nejsou podrobněji popisována vzhledem k tomu, že se jedná o zařízení plošně méně významná a vzhledem k tomu, že se jejich kapacity a skladba často mění. Stravovací zařízení - součástí Hotelu Tatra je pivnice Žába, salónky, café bar, vinárna, v Hotelu Stadion je restaurace, samoobslužná jídelna, salónek a vinárna. V Hotelu Olympia je restaurace. VOŠ, SOŠ a SOU zajišťuje stravování ve školní jídelně. Jídelna je zřízena i v budově polikliniky. i) Ostatní Hasičská zbrojnice na ulici Štramberské Sbor dobrovolných hasičů Kopřivnice. k.ú. Drnholec nad Lubinou - hasičská zbrojnice s klubovnou vedle základní školy, - obchod Večerka, p.č. st.391/2, - restaurace Horačka, p.č. st.33/1; motorest Jehlan restaurace + ubytování, p.č. st.342. k.ú. Větřkovice u Lubiny - mateřská škola se zaměřením na zdravý způsob života, projektové učení, rozvoj partnerských vztahů s rodinou, p.č. st.29, - knihovna pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v Katolické domě, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 14

21 - hasičská zbrojnice, p.č. st.102, - obchod, p.č. st.104/1, - vodní nádrž Větřkovice (zdroj užitkové vody pro Tatru Kopřivnice, a.s.) slouží také k rekreaci a rekreačnímu rybolovu, - Katolický dům s restaurací a společenským sálem, p.č. st.104/1, k.ú. Mniší - hasičská zbrojnice, p.č. st.97/2, - obchod, p.č. st.15/1, - kulturní dům se sálem a restaurací, p.č. st.226, - knihovna pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu kulturního domu, - menší travnaté hřiště vedle kulturního domu. k.ú. Vlčovice - knihovna pobočka kopřivnické knihovny je umístěna v objektu kulturního domu, - hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, - ústav sociální péče pro handicapované občany Kopretina, p.č. 84, - obchod potraviny, p.č. st.173/1, 173/2, - dvě prodejny krmiv, p.č. st.93 a p.č. st.61; prodejna autoskel apod., p.č. st.80, - kulturní dům se sálem, p.č. st.208, - restaurace sousedící s kulturním domem, p.č Mošnov Územním plánem Mošnova jsou vymezeny plochy občanského vybavení: - základní škola Mošnov patří mezi školy malotřídní, navštěvují ji žáci ročníku, p.č. st.169, - Centrum mládeže, klubovna s možností videoprojekce, knihovna a internetová místnost, p.č. 96, - obecní úřad, p.č. st.217, - kostel, - hřbitov (plocha občanského vybavení hřbitovů), - hasičská zbrojnice, p.č. st.54, - kulturní dům, p.č. 230, - travnaté fotbalové hřiště, tenisové kurty, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, kynologické cvičiště (plocha občanského vybavení sportovních zařízení), - plocha pro vzlety a přistávání pro sportovní létající zařízení na severovýchodní hranici katastru (plocha občanského vybavení sportovních zařízení). Samostatné objekty občanské vybavenosti: - mateřská škola se nachází asi kilometr od ZŠ, má velkou zahradu vybavenou herními prvky, která je plně využita, kapacita je 25 dětí, - dva obchody, - restaurace Letiště Ostrava-Mošnov, Restaurace Gril Aviatik, Restaurace U Kahánků, Restaurace U Trnky, Bistro Marie, KOS Bistro, Restaurace Xenie, - ubytovací zařízení: motorest Desítka (kapacita ubytování 15 lůžek), Ubytovna Lumír Stuchlý (kapacita ubytování 6 lůžek). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 15

22 Petřvald Územním plánem obce Petřvald, ve znění jeho změny č. 1, nejsou vymezeny zóny občanského vybavení. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - základní škola s kapacitou 178 žáků, ve které jsou vyučováni žáci z Petřvaldu, Petřvaldíku, Mošnova, Trnávky a Kateřinic. Jedná se o úplnou školu s 1. až 9. postupným ročníkem. K dispozici je školní kuchyně, ve které se stravují i mnozí obyvatelé obce; škola se nachází na pozemku p.č. st.359 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - mateřská škola má kapacitu 70 dětí, p.č. st.439 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - Dům služeb v centru ordinace praktického lékaře, léčebná rehabilitace, p.č. st.54 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - zdravotní středisko ambulance dětské lékařky a zubní lékařky, p.č. st.316 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - obecní úřad sídlí v nově zrekonstruovaném objektu, p.č. st.2 k.ú. Petřvald u Nového Jičína, - kostel, hřbitov, fara, - kaple v Petřvaldíku, - hasičská zbrojnice v Petřvaldu, p.č. st.95, hasičská zbrojnice v Petřvaldíku, p.č. st.74, - Seniorcentrum OASA v Petřvaldíku, p.č. st.76: domov pro seniory s kapacitou 28 občanů, bytové jednotky s pečovatelskou službou s kapacitou 12 míst, - šest obchodů v Petřvaldě a jeden v Petřvaldíku, - sportovní areál s tenisovými i volejbalovými kurty, fotbalovým hřištěm a kluzištěm, tělocvična v základní škole a v sokolovně, travnaté fotbalové hřiště v Petřvaldíku, - restaurace Na Růžku v Petřvaldíku, v Petřvaldě pak restaurace Sokolovna, restaurace Vrtulník, vinárna Na Roli, restaurace Zámecká hospůdka, hotel Sýpka, - ubytovací zařízení: hotel Sýpka s.r.o. kapacita 37 lůžek, - spolkové klubovny - zahrádkářský domek, p.č. st.351 k.ú. Petřvald u Nového Jičína. Příbor k.ú. Prchalov Územním plánem Příbora je vymezena tato plocha občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV): - uprostřed zástavby Prchalova okolí kaple Božského srdce Páně a bývalého obchodu. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - místní knihovna pobočka knihovny, - hasičská zbrojnice. k.ú. Klokočov u Příbora + k.ú. Příbor Územním plánem Příbora jsou vymezeny tyto plochy občanského vybavení: Plochy občanské vybavení veřejné infrastruktury (OV): - zdravotní středisko na ul. Tyršově 195: praktický lékař pro dospělé, zubní ambulance, chirurgie, gynekologie, rehabilitace, plicní, ušní, nosní, krční; - hasičská zbrojnice na ul. Svatopluka Čecha; - okolí gymnázia s těmito významnými objekty občanské vybavenosti: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 16

23 - Masarykovo gymnázium Příbor (státní škola s dlouholetou tradicí, víceleté gymnázium, nová tělocvična), - Mateřská škola Frenštátská se zaměřením na zdravý životnímu styl, výtvarné aktivity, angličtinu, hudebně-pohybové aktivity, grafomotoriku, - ZŠ Jičínská kapacita cca 20 tříd, školní jídelna i pro studenty gymnázia, - dům s pečovatelskou službou patřící Diakonii Českobratrské církve evangelické zajišťuje pečovatelskou službu i domácí ošetřovací péči, - obchod; - okolí Kulturního domu (v současné době v rekonstrukci) s těmito objekty občanské vybavenosti: - obchodní komplex (Penny market atd.) - amfiteátr v přilehlém městském parku; - objekt bývalé ZŠ Dukelská + Luna středisko volného času + umělá lezecká stěna, která je umístěna v tělocvičně školy; - areál bývalého hotelu Letka na ulici Čs. armády: nyní je v provozu klub Letka - šipky, kulečníky, billiard, fotbálek, jukebox, taneční večery; - ZŠ Npor. Loma je 18-titřídní pavilonová škola na ul. Školní s odbornými pracovnami a dvěmi tělocvičnami. U školy je vybudován rozsáhlý venkovní sportovní areál. Součástí školy je školní družina a školní jídelna. Do školy je bezbariérový přístup, - BAV klub Příbor - středisko volného času, p.č. 1415; - památkově chráněný objekt bývalého piaristického kláštera a gymnázia (Piaristická kolej), p.č je zde umístěna Základní umělecké škola, p.o., knihovna a Muzeum novojičínska, obřadní síň; - MŠ Švermova (p.č. 769) - kapacita zařízení je 50 dětí. Obsah výchovně vzdělávací práce se prolíná v činnostech v oblasti hudební, výtvarné, literární, pohybové, v oblasti rozvoje myšlení a řeči, rozvoje grafomotorických dovedností apod.; - myslivecká chata Točna, p.č a 2952/8 k.ú. Příbor; - MŠ Pionýrů (p.č. 283/9) - kapacita školy je 70 dětí a je plně využívána, MŠ je zaměřena nad rámec každodenní výchovné práce na hudební činnost, Plochy občanského vybavení sportovních a rekreačních zařízení (OS): - autokemp Ricco v areálu koupaliště, kapacita kempu 6 chatek pro 4 osoby, možnost stanování, - sportovní střelnice, areál v Klokočově, střelba z krátkých a dlouhých palných zbraní, výuka a výcvik ve střelbě, p.č. 636, 637, - sokolovna na ulici Lidické, - Fit centrum TJ Příbor (ul. Štramberská), aerobik, posilovna, joga, sauna, p.č. 286/2 k.ú. Příbor, - fotbalové hřiště na ul. Štramberská, p.č. 527/1 k.ú. Příbor, - SK tenis, 4 antuková hřiště, klubovna, šatny, p.č. 399/1 k.ú. Příbor, - kynologické cvičiště, p.č. 2573/1 a 2573/3 k.ú. Příbor, - skatepark vedle sběrného dvora v k.ú. Příbor, - návrhová plocha určená ke vzletům a přistávání sportovních létajících zařízení v k.ú. Příbor, - návrhová plocha poblíž areálu střelnice v k.ú. Klokočov u Příbora Plochy občanského vybavení hřbitovů (OH): - starý hřbitov u Kaple Sv. Františka Serafínského (včetně kaple) - nový hřbitov MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 17

24 Samostatné objekty občanské vybavenosti: - rodný dům Sigmunda Freuda nově otevřené muzeum, p.č. 117, - farní kostel Narození Panny Marie, - kaple Panny Marie Lurdské, - kostel sv. Valentina, - kostel sv. Kříže, - hvězdárna na ul. Jičínské, - lékárna Apatyka a lékařské ordinace (alergologická ambulance, praktický lékař pro děti, interní ambulance, klinická imunologie, kožní, oční, pediatrie, psychiatrie) na ul. Řehoře Volného, p.č. 97, - lékárna Panacea (ul. Jičínská), p.č. 1394, - Dětský domov, ul. Masarykova, p.č. 3211, - Domov Příbor, p.o. domov pro seniory, ul. Masarykova, p.č. 3200, kapacita zařízení 60 lůžek, - ubytování: penzion Siesta (Jičínská) (kapacita 15 lůžek), hotel U Freuda (Nádražní) (kapacita 12 lůžek), hotel U Nádraží (Frenštátská) (kapacita 21 lůžek), motel Zafír (Ostravská) (kapacita 70 lůžek), penzion Freudův sen (Jičínská) (kapacita 5 lůžek), penzion Ricco (nábřeží Rudoarmějců) (kapacita 20 lůžek), penzion Sv. Florian (Švédská) (kapacita cca 30 lůžek), penzion JAAL (Tovární) (kapacita 14 lůžek), penzion U Čechů (Hukvaldská) (kapacita 20 lůžek), penzion U Náměstí (Nádražní) (kapacita 9 lůžek), BAV klub (Masarykova) (kapacita 20 lůžek), restaurace Oáza (U Brány) (kapacita 12 lůžek), - restaurace U Zlaté hvězdy, B.O.B., Mexico, Neptun, Oáza, Slavie, U Freuda, U Nádraží, U Platanu, Terra Libera, vinárna Armanka, pizzerie, - hostinec Sokolovna, U Čechů, občerstvení Orinoko. k.ú. Hájov Územním plánem Příbora jsou vymezeny tyto plochy občanského vybavení: Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV): - uprostřed zástavby Hájova okolí kulturního domu s restaurací, společenským sálem, fitcentrem a obecního domu s knihovnou a hasičskou zbrojnicí, p.č.st. 102, 125, - uprostřed zástavby Hájova soukromá mateřská škola, p.č. st.65. Plocha občanského vybavení sportovních a rekreačních zařízení (OS): - hřiště, p.č. 200/1, - návrhová plocha v jižní části obce. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - kaple Nanebevzetí Panny Marie, p.č. st.85. Skotnice Územním plánem Skotnice jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení (OV): - okolí obecního úřadu včetně nově vybudované návsi: v budově obecního úřadu je pošta, knihovna (pobočka knihovny Příbor) a Muzeum venkovského života a zemědělství, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 18

25 - návrhová plocha občanského vybavení severně od fotbalového hřiště, na které je v současné době umístěn autobazar, - mateřská škola se zahradou, p.č. 683, - dětské hřiště p.č. 407/5. Plochy občanského vybavení sportovních zařízení (OS): - malá plocha na levém břehu Lubiny poblíž mostu do Příbora, na které je nově zrekultivované dětské hřiště, p.č. 502, 503, 504, - plocha kynologického cvičiště, p.č. 491, - travnaté fotbalové hřiště, nové víceúčelové sportovní hřiště, dětské hřiště, šatny, klubovna. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - restaurace U žabáka se společenským sálem a venkovním posezením, - kaple Sv. Michaela ve Skorotíně, p.č. 648, - kaple Sv. Barbory vedle požární zbrojnice, p.č. 151, - kaple Sv. Marie vedle fotbalového hřiště, p.č. 136/1, kaple je spojená s pověstí uvedenou v jevu 19. Místo významné události, - požární zbrojnice ve Skotnici, p.č. 132/1 - dva obchody, - pohostinství U studánky se sálem ve Skorotíně včetně nádvoří a zahrady. Štramberk Územním plánem Štramberka jsou vymezeny tyto samostatné plochy občanského vybavení: Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV): - areál základní školy s tělocvičnou a tenisovými a volejbalovými kurty, dopravním hřištěm. Základní škola má kapacitu 350 žáků, 2 tělocvičny, školní jídelnu o kapacitě 300 strávníků, družinu, č.p. 518, 519, - pobočka Základní umělecké školy Zd. Buriana, p.č. 1496, 1497, - mateřská škola Bařiny, p.č. 2101, - návrhová plocha k regeneraci dětského hřiště v Národním sadu. Plochy občanského vybavení sportovních a rekreačních zařízení (OS): - plocha mezi areálem Podzemního zásobníku plynu a kostelem Svaté Kateřiny, která je využívána v letním období jako tábor, - areál koupaliště na Libotíně s kempem, restaurací, včetně sousedního statku, - travnaté a škvárové fotbalové hřiště na Bařinách, restaurace Na hřišti, - fotbalové hřiště na Libotíně, - návrhová plocha v tzv. Farské zahradě, - návrhová plocha v Pískovně, - návrhová plocha areál dětského tábora na Bařinách. Plochy občanského vybavení hřbitovů (OH): - hřbitov u Národního sadu - hřbitov u kostela Svaté Kateřiny (včetně kostela) - evangelický hřbitov poblíž ul. Závišické. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 19

26 Samostatné objekty občanské vybavenosti: - dům dětí a mládeže (Nádražní 450), p.č pobočka DDM Kopřivnice, - dvě zdravotní střediska na ul. Dolní Bašta a na Bařinách (praktický lékař pro děti i dospělé, zubař), p.č. 882, - lékárna na ul. Zauličí, - dům s pečovatelskou službou (Bařiny 750), - městský úřad na náměstí, p.č. 16 a 989, - pošta, Poštovní spořitelna, obě ve společném objektu, p.č. 206, - hasičská zbrojnice, p.č. 204, - kulturní dům s kinem byl v 90. letech rekonstruován a vyhovuje současným potřebám zajištění kulturní činnosti ve městě, p.č muzeum Zdeňka Buriana a muzeum vlastivědné (na náměstí), - knihovna v objektu Staré školy, p.č. 5, - dva římskokatolické kostely na náměstí kostel sv. Jana Nepomuckého, u komunikace do Rybí kostel Sv. Kateřiny, - motlitebna Českobratrské církve evangelické na ul. Zauličí č.p. 473, - letní amfiteátr pod Trúbou v návaznosti na zvonici, - klub důchodců na Dolní Baště, - ubytování: hotel Gong (kapacita 48 lůžek), hotel Šipka (kapacita 21 lůžek), hotel Roubenka (kapacita 30 lůžek), penzion Jaroňkova pekárna (kapacita 8 lůžek), penzion Stará škola (kapacita 40 lůžek), ubytování v soukromí v některých rodinných domech, ubytování v chatkách nebo ve stanech v areálu koupaliště Libotín, - restaurace Na hřišti, Na Palárně, U mámy, Prosek, Gong, Pizzerie Piccolo, Obecní hospoda, Šipka, Městský pivovar, Hrstkova chata, Dallas, Roubenka. Trnávka Územním plánem obce Trnávka, ve znění jeho změn č. 1 3, je vymezena jedna zóna občanského vybavení: - plocha u kostela sv. Kateřiny a hřbitova. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - základní škola společná pro Trnávku a Kateřinice (p.č. 6) trojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky, dětské centrum, - obecní úřad (v budově zámku), zámek některé sály slouží k pořádání společenských akcí, p.č. 744, - pošta (v Domě služeb, p.č. 99), - knihovna (v Domě služeb, p.č. 99), - kostel sv. Kateřiny, hřbitov, - hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, 115/2, - sportovní areál sokolovna, sauna, tenisové kurty, hřiště na házenou a odbíjenou, - areál koupaliště venkovní bazén, občerstvení, - obchod, p.č. 116/3, - restaurace U Marcely, p.č. 116/2. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 20

27 Závišice Územním plánem Závišic jsou vymezeny plochy občanského vybavení (OV): - centrum obce, ve kterém se nachází: - malotřídní základní škola o kapacitě 70 žáků, jídelna, tělocvična, dětské hřiště, - mateřská škola o kapacitě 42 dětí sídlí v budově základní školy, detašované pracoviště v budově obecního úřadu, - obecní úřad, p.č. 8/1, knihovna v budově obecního úřadu, - ordinace praktického lékaře v budově obecního úřadu, - kostel sv. Cyrila a Metoděje, - obchod, - restaurace U Kremlů (společenský sál, zahrada), - hřbitov (plocha občanského vybavení hřbitovů), - myslivecká chata Plochy občanského vybavení sportovních zařízení (OS): - tenisový kurt, posilovna, sauna, menší hřiště pro další sporty, bowling, squash, - travnaté fotbalové hřiště, škvárové hřiště, + sousedící návrhová plocha, - návrhová plocha pro sportovní zařízení (jezdectví a chov koní) na východní hranici území obce v sousedství lesa. Plochy občanského vybavení hřbitovů (OH): - hřbitov v západní části zastavěného území obce. Samostatný objekt občanské vybavenosti: - hasičská zbrojnice, p.č Ženklava Územním plánem Ženklavy jsou vymezeny plochy občanského vybavení (OV): - areál malotřídní základní školy (kapacita 100 žáků), jídelny, tělocvičny (p.č. st.187, 135), - kostel Navštívení Panny Marie, - obecní úřad, p.č. st.288, včetně hasičské zbrojnice a knihovny, které jsou umístěny v budově obecního úřadu, - mateřská škola o kapacitě 40 dětí, p.č. st.183, 82/3. Plochy občanského vybavení sportovní zařízení (OS): - travnaté fotbalové hřiště, menší tréninkové hřiště, antukové hřiště na volejbal, nohejbal, tenis. Plochy občanského vybavení hřbitov (OH): - hřbitov na pozemcích p.č. 138/1, 138/2, 138/3, 138/4 a 138/5. Samostatné objekty občanské vybavenosti: - pošta, p.č. st.143, dva obchody - zdravotní středisko: praktický lékař, zubní lékař, rehabilitační oddělení, p.č. st.190, - restaurace: Oáza, U Farkašů (restaurace se společenským sálem p.č. st.26/1.), - ubytování U medvěda, p.č. st.219. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 21

28 4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou vymezeny v Kopřivnici a ve Štramberku: Kopřivnice Plocha číslo Katastrální území Plocha způsob využití Výměra v ha P1 k.ú. Kopřivnice technická infrastruktura (TI) 0,68 P4 k.ú. Kopřivnice smíšené městské centrum (SC) 3,10 P5 k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) Štramberk Plocha číslo Katastrální území Plocha způsob využití Výměra v ha P1 k.ú. Štramberk smíšené obytné městské (SM) 1,46 P3 k.ú. Štramberk bydlení individuálního městské a příměstské (BI) 0,37 0,56 5. Památková rezervace včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Kopřivnice jsou prohlášeny dvě městské památkové rezervace MPR Příbor, která má vymezeno ochranné pásmo, a MPR Štramberk bez ochranného pásma. MPR Příbor Městská památková rezervace Příbor o rozloze 8,5 ha byla prohlášena nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace. Příbor byl založen ve 13. století na obchodní cestě vedoucí z Moravy do Slezska. Toto období je zachyceno v pravidelném půdorysu města s pravoúhlým náměstím, ve zbytcích středověkého opevnění a na gotickém kostele Narození Panny Marie. V jádru renesanční jsou měšťanské domy na náměstí, ze tří stran s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Pro zabezpečení ochrany rezervace se v nařízení vlády stanoví tyto podmínky: a) při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční a prostorové struktuře města a chráněny její panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně podzemních prostor, povrchu MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 22

29 komunikací i zeleně, jakož i jednotlivé objekty a jejich soubory, a to i ve vztahu k rezervaci jako celku, b) v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace, c) úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace, d) úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci i jejich souborů musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i k přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, e) úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch, f) při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, g) při udržovacích pracích v rezervaci se musí zabezpečovat technický stav kulturních památek a jejich souborů tak, aby byly chráněny před poškozením a znehodnocením do doby, než bude provedena jejich celková obnova. Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Příbor bylo vymezeno rozhodnutím Okresního úřadu Nový Jičín dne pod č.j. 911/98-RR-401/Ma. Ochranné pásmo má výměru 48,4 ha a bylo vymezeno za účelem ochrany nenahraditelné kulturně historické hodnoty MPR Příbor. Jde o část města s rozptýlenou zástavbou, na většině území přízemních až jednopodlažních domků, tvořících přirozený nástupní prostor kolem městského vrchu s dominantou farního kostela. V západní části ochranného pásma jsou umístěny monumentální objekty školských zařízení v historizujícím a secesním slohu. Ulice na území ochranného pásma si zachovaly původní směrové vedení a křivolakost. Na území ochranného pásma MPR Příbor se stanovuje dodržovat tyto podmínky: 1. Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, její estetická hodnota a silueta památkové rezervace. Dále, aby uvedenými činnostmi nebyl znehodnocován architektonický výraz stávající zástavby v ochranném pásmu, plynule navazující na historickou architekturu městské památkové rezervace. 2. V ochranném pásmu nelze umísťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy památkové rezervace a znehodnocovaly funkci vymezeného ochranného pásma. Jedná se zejména o nadzemní stavby vodohospodářské, vysokotlaké plynovody, ropovody, nadzemní elektrická a slaboproudá vedení, dále provozy znečišťující ovzduší a vody a produkující hluk a vibrace a veškeré druhy zařízení, provozy v nichž se hromadí odpady způsobem poškozujícím životní prostředí a umísťovat jakékoliv další činnosti znehodnocující prostor vymezeného ochranného pásma. 3. K zamezení znehodnocení estetické hodnoty a siluety památkové rezervace se omezuje výškový rozměr novostaveb i rekonstrukcí v jednotlivých částech ochranného pásma v souladu se schváleným územním plánem města. 4. Nová výstavba se připouští pouze v rozsahu vymezeném schváleným územním plánem a v souladu s podmínkami tohoto rozhodnutí. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 23

30 5. Celkový objem budovaných nových objektů i prováděných rekonstrukcí musí být přizpůsoben převažujícímu objemu objektů v dotčené lokalitě ochranného pásma a musí být respektována základní tektonika objektů původní zástavby. U architektonického řešení dostaveb budou dodržena měřítka a hmoty adekvátní historické zástavbě. 6. Tvar střech bude povolen pouze šikmý, nebo v původním stavu. Jako krytina střech budou upřednostňovány pálené materiály a jiné krytiny z přírodních materiálů. Vylučuje se použití krytin, které svým vzhledem a charakterem ruší prostředí ochranného pásma. Při obnově střech bude postupováno v souladu s metodickým pokynem SÚPP Praha z roku Barevnost fasád bude posuzována jednotlivě a to tak, aby esteticky navazovala na barevnost historického jádra města. Budou upřednostňovány dřevěné okenní a dveřní výplně před umělohmotnými a kovovými. MPR Štramberk Památková rezervace Štramberk o výměře 29 ha byla prohlášena výnosem ministra kultury ČSR dne č.j. 8372/69 - II/2 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci. Památková rezervace nemá vyhlášené ochranné pásmo. Účelem prohlášení hradu, města sevřeného hradbami a dřevěného předměstí ve Štramberku za památkovou rezervaci bylo zabezpečit této výjimečné sídlištní aglomeraci zvýšenou ochranu, jakožto významnému historickému dokladu architektury, spojujícímu v sobě společenské podmínky technického, hospodářského a kulturního úsilí od 14. století, a zajistit uplatňování péče o jeho zachování, konzervaci a obnovu v rámci výstavby tak, aby jako organická součást nového životního prostředí sloužila kulturním i hospodářským potřebám. Pro stavební činnost v památkové rezervaci ve Štramberku jsou výnosem stanoveny tyto podmínky: a) nové stavby, úpravy dosavadních staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny pouze s ohledem k památkové povaze rezervace. Určujícím faktorem je zde estetický pohled na sídlištní aglomeraci, charakterizovanou, především v předměstí, dřevěným domem a dominantou města a hradu; b) výstavba v rezervaci zachovává, upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory, především pak areál štramberského předměstí s ulicemi Pod Zvonicí, Na Horní baště, Na Dolní baště, Dolní ulicí a Plaňavou. Nemovité kulturní památky v rezervaci se uvedou do takového stavu, aby byl zdůrazněn památkový i společenský význam rezervace jako nedílné součásti městského organismu; c) nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby; d) veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického prostředí. 6. Památková zóna včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vymezena žádná památková zóna. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 24

31 7. Krajinná památková zóna Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vymezena žádná krajinná památková zóna. 8. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Kateřinice V obci Kateřinice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, ani soubor. Kopřivnice Kopřivnice: Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / hrad Šostýn, zřícenina a archeologické stopy les nad Motýlím údolím / Starý hřbitov U rybníka / krucifix - Kristiánův kříž před kostelem sv. Bartoloměje / krucifix - Váňův kříž Záhumenní / pomník Adolfa Jasníka les v Motýlím údolí / pomník dr. Adolfa Hrstky při Bílé Hoře, Hrstkova cesta / pomník Mistra Jana Husa pod zříceninou Šostýna u lípy před lesem / pomník Petra Bezruče hrana kopce nad Kopřivnicí, tzv. Bezručova vyhlídka rovinné neopevněné sídliště slezské a latenské / kultury, archeologické stopy při Šuterově studánce / fojtství Záhumenní (čp. 1) / zemědělský dvůr arcibiskupský zv. zemanství Boženy Němcové (čp. 72) / vila Šustalova Sad Dr. E. Beneše (čp. 226) Místní část Lubina: Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / venkovská usedlost Hončův statek na kopečku nad obcí (čp. 5) / kostel sv. Václava s farou, kapličkami, kamenným křížem a oplocením / sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem proti čp. 258 Místní část Mniší: Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / sloup se sochou P. Marie s dítětem křižovatka cest u čp. 72 a 79 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 25

32 Místní část Vlčovice: Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / kostel Všech svatých hřbitov Mošnov Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění kostel sv. Markéty / jiné drobné dílo - kamenná křtitelnice v depozitáři při kostele sv. Markéty, 1983: Muzeum Novojičínska Petřvald Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / venkovský dům Petřvaldík (čp. 29) Příbor Šedě vyznačeny jsou památky, které jsou součástí MPR Příbor. Číslo rejstříku čp. Památka Ulice,nám./umístění / kostel Narození Panny Marie Farní / kostel sv. Kříže Místecká ul / kostel sv. Valentina Lidická ul / kaple sv. Františka Serafinského, hřbitovní Křivá ul / krucifix Na Benátkách, při čp / krucifix na zahradě při domu čp krucifix u kostela sv. Valentina / socha sv. Jana Nepomuckého Nádražní / sousoší P. Marie nám. Sigmunda Freuda / sloup se sochou P. Marie Assumpty Tyršova, při čp / pomník P. Řehoře Volného Frenštátská ul., u nádraží / kašna - fontána nám. Sigmunda Freuda / čp.1 měšťanský dům Politických vězňů / čp.2 měšťanský dům Politických vězňů / čp.3 měšťanský dům Politických vězňů / čp.4 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.5 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.6 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.7 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.8 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.9 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.10 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.11 městský dům Jičínská / čp.12 městský dům Jičínská / čp.13 městský dům Jičínská / čp.14 městský dům Jičínská / čp.15 městský dům Jičínská / čp.16 městský dům Jičínská MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 26

33 11369 / čp.19 radnice nám. Sigmunda Freuda / čp.20 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.21 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.22 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.23 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.24 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.27 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.28 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.30 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.31 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.32 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.35 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.36 městský dům K. H. Máchy / čp.37 městský dům Místecká / čp.38 měšťanský dům Místecká / čp.40 měšťanský dům Místecká / čp.41 městský dům Místecká / čp.42 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.43 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.44 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.45 městský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.46 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.47 měšťanský dům nám. Sigmunda Freuda / čp.50 kolej piaristická Lidická ul / čp.80 městský dům Ostravská čp.117 městský dům - rodný dům Sigmunda Zámečnická Freuda / čp.266 městský dům Pod Františkem Křivá / čp.317 městský dům Úzká / čp.354 městský dům Armanka V Kopci / čp.358 městský dům Farní / čp.363 městský dům Stojanova / čp.364 fara Stojanova / čp.399 městský dům Stojanova / čp.417 městský dům Nádražní / čp.685 městský dům Nádražní čp.764 sýpka Ostravská Skotnice Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění kaple sv. Jana Sarkandera / boží muka po pravé straně cesty z Mošnova do Příboru MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 27

34 Štramberk Šedě vyznačeny jsou památky, které jsou součástí MPR Štramberk. Číslo rejstříku čp. Památka Ulice,nám./umístění / altán s bustou Leoše Janáčka busta v lapidáriu / socha - busta Aloise Jiráska v lapidáriu / / / socha - busta Bedřicha Smetany v lapidáriu socha - busta Františka Palackého v lapidáriu rovinné neopevněné sídliště Šipka, archeologické stopy Národní sad na Kotouči; originál busty v lapid. Muzea Novojičínska Národní sad na Kotouči, přemístěno do lapidária Muzea Novojičínska Národní sad na Kotouči, přemístěno do lapidária Muzea Novojičínska Národní sad na Kotouči, přemístěno do lapidária muzea Novojičínska / čp. hrad Trúba, Jaroňkova útulna, Hrstkova chata / kostel sv. Jana Nepomuckého nám / kostel sv. Kateřiny / kaplička ul. Na Horní Baště / kaplička ul. Zauličí / zvonice ve svahu pod zříceninou hradu Trúba / pomník umučeným s hrobem městský hřbitov / městské opevnění krucifix před kostelem / socha sv. Jana Nepomuckého ul. Kopec, v zahradě proti domu čp / studna Kopec, u čp / kašna Náměstí / čp.5 městský dům Náměstí / čp.6 městský dům Náměstí / čp.7 měšťanský dům Náměstí / čp.12 měšťanský dům Náměstí / čp.14 městský dům Náměstí / čp.23 městský dům Náměstí - V kútě / čp.27 městský dům Náměstí - V kútě / čp.30 městský dům Náměstí / čp.31 městský dům Náměstí / čp.36 městský dům Náměstí / čp.41 městský dům Náměstí / čp.49 městský dům s baštou Kopec / čp.51 městský dům Kopec / čp.57 městský dům Bělohorská / čp.58 městský dům Kopec / čp.88 městský dům Zauličí / čp.90 městský dům Dolní Bašta / čp.97 městský dům Jaroňkova / čp.99 městský dům Jaroňkova / čp.100 městský dům Jaroňkova / čp.101 městský dům Jaroňkova / čp.102 městský dům Jaroňkova MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 28

35 13237 / čp.103 městský dům s baštou Jaroňkova / čp.105 městský dům se studnou Jaroňkova / čp.106 městský dům Jaroňkova / čp.107 městský dům Kopec / čp.111 městský dům Zauličí / čp.116 městský dům Zauličí / čp.123 městský dům Vrchní cesta / čp.133 městský dům Vrchní cesta / čp.143 městský dům Zauličí / čp.147 městský dům Zauličí / čp.155 městský dům Zauličí / čp.159 městský dům Hraničky / čp.161 městský dům Hraničky / čp.166 městský dům Nádražní / čp.170 městský dům Zauličí / čp.172 městský dům Nádražní / čp.176 městský dům Zauličí / čp.177 městský dům Zauličí / čp.189 městský dům Zauličí / čp.196 městský dům Vrchni cesta / čp.197 městský dům Zauličí / čp.199 městský dům Zauličí / čp.206 městský dům Dolní / čp.207 městský dům Plaňava / čp.209 městský dům Plaňava / čp.211 městský dům Plaňava / eč.213 městský dům Plaňava / čp.215 městský dům Plaňava / čp.216 městský dům Dolní / čp.217 městský dům Plaňava / čp.220 městský dům Dolní / čp.223 městský dům Dolní / čp.224 městský dům Dolní / čp.225 městský dům Dolní / čp.241 městský dům Zauličí / čp.258 městský dům Dolní Bašta / čp.264 městský dům Dolní Bašta / čp.266 městský dům Dolní Bašta / čp.272 městský dům Dolní Bašta / čp.274 městský dům Dolní Bašta / čp.275 městský dům Dolní Bašta / čp.276 městský dům Dolní Bašta / čp.278 městský dům Dolní Bašta / čp.280 městský dům Horní Bašta / čp.288 městský dům Horní Bašta / čp.290 městský dům Horní Bašta / čp.291 městský dům Horní Bašta / čp.292 městský dům Horní Bašta / čp.293 městský dům Horní Bašta / čp.294 městský dům Horní Bašta / čp.295 městský dům Horní Bašta / čp.296 městský dům Horní Bašta MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 29

36 13174 / čp.297 městský dům Horní Bašta / čp.298 městský dům Horní Bašta / čp.299 městský dům Horní Bašta / čp.301 městský dům Horní Bašta / čp.302 městský dům Horní Bašta / čp.303 městský dům Horní Bašta / čp.304 městský dům - roubený Horní Bašta / čp.305 městský dům - roubený Horní Bašta / čp.307 městský dům s Horní baštou Horní Bašta / čp.322 městský dům Dolní / čp.325 městský dům Horní Bašta / čp.327 venkovská usedlost Dolní / čp.330 městský dům Plaňava / čp.335 městský dům Zauličí / čp.337 městský dům Zauličí / čp.339 městský dům Hraničky / čp.341 městský dům Dolní / čp.352 městský dům Dolní / čp.355 městský dům Dolní / čp.356 městský dům Dolní / čp.357 městský dům Jaroňkova / čp.383 městský dům Dolní Bašta / čp.388 městský dům Zauličí / čp.409 městský dům Zauličí / čp.413 městský dům Plaňava / čp.418 městský dům Plaňava / čp.420 městský dům Horní Bašta / čp.456 jatka městská, se studnou Zauličí / čp.485 základní škola Zauličí Trnávka Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění / smírčí kříž před čp / zámek (čp. 1) Závišice V obci Závišice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, ani soubor. V databázi MonumNet je uváděna jedna nemovitá kulturní památka, kostel sv. Kateřiny, který se však fyzicky nachází v katastrálním území Štramberk (je uváděn výše v seznamu nemovitých kulturních památek města Štramberk). Ženklava Číslo rejstříku Památka Ulice,nám./umístění Kostel Navštívení Panny Marie MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 30

37 9. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vyhlášena žádná nemovitá národní kulturní památka, ani soubor. Ve městě Kopřivnici se poblíž Technického muzea Tatra Kopřivnice nachází movitá národní kulturní památka Železniční motorový vůz M "Slovenská strela". 10. Památka UNESCO včetně ochranného pásma Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice se nenachází žádná památka UNESCO. 11. Urbanistické hodnoty Kopřivnice Maxův dvůr Velmi zajímavou památkou na končící feudální období je na severním okraji Kopřivnice pozůstatek někdejšího Maxmiliánova dvora, zvaného též Maxův dvůr či dvůr Na Luhách. Z blízka není tento shluk několika rodinných domků v zástavbě okolních domků ničím zajímavý. Na zajímavosti však získá až z většího odstupu a nejlépe z ptačí perspektivy. Maxův dvůr byl totiž vystavěn kolem roku 1840 na půdoryse oválu (či takřka kruhu) s delší osou ve směru jihozápad severovýchod a část této dispozice si dochovalo toto místo dodnes. Sice je už netvoří kompaktní budovy dvora, ale jednotlivé k sobě přistavěné rodinné domky, které vznikly adaptací buď starších budov dvora, nebo zastavěním volných ploch, ale přesto všechny dodnes respektují původní obvodovou čáru dvora a jeho oválný tvar. Velkou škodu tento celek utrpěl až výstavbou ulice Čsl. armády, která pohltila většinu z někdejší severozápadní poloviny dvora. Ulice respektující průběh a směr původní hlavní silnice ke hlavnímu vjezdu do dvora dodnes nese název Na Luhách. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 31

38 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP KOPŘIVNICE 2014 III. vojenské mapování ( ): Dnešní stav: Kolonie Od 80. let 19. století začaly v Kopřivnici růst domy pro ubytování dělníků a úředníků vozové továrny, která v té době čítala okolo zaměstnanců. Vozová továrna postupně budovala další domy a zaměřila se i na zlepšení bytových a sociálních poměrů dělníků. Vznikla tak dělnická kolonie, jejímž pozůstatkem je však dnes již jen objekt zvaný kasárna původně sloužil jako svobodárna pro muže, a rovněž i původní trasování ulic Obránců míru a Kadláčkova, resp. Česká, mezi nimiž se kolonie nacházela. Na původní kolonii navazovala MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 32

39 další obytná výstavba v souvislosti s rozvojem automobilky Tatra. Některé z domů stojí dodnes (např. bytový dům č.p ). Později, v 50. letech 20. století, vzniklo pro potřeby zaměstnanců automobilky sídliště Korej, vybudované v duchu socialistického realismu. Příbor Město Příbor si do současnosti uchovalo svůj historický charakter se středověkou kompozicí a rozložením ulic a pravoúhlým náměstím. Jako středověké město měl Příbor kolem svého obvodu i kamenné hradby, které se částečně dochovaly do současnosti. II. vojenské mapování Františkovo ( ): Dnešní stav: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 33

40 Štramberk Historické centrum Štramberku si do dnešní doby zachovalo původní urbanistickou strukturu. Soubor středověkého gotického hradu s dochovanou strážní věží (Trúba), kostela a zachovalých úseků hradeb doplňují roubené maloměstské domy. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Kolorit města je doplněn řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami. Právě toto členění na hrad, město a Horní a Dolní Předměstí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených i pevných staveb je urbanistickou hodnotou. I. vojenské mapování josefské ( ): Dnešní stav: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 34

41 Závišice V jižní části obce Závišice, nad levým břehem výrazného meandru Sedlnice, na vyvýšené terase stávala bývalá závišická tvrz. Poprvé se tvrz uvádí v písemných pramenech k roku V současnosti zde najdeme jen shluk čtyř domků, na jejichž místě byla někdy ve 14. století tvrz vystavěna, a které z části zdivo tvrze pohltily a z části narušily a zničily. Původní dispozice tvrze byla patrně obdélná. Severní a jižní stranu areálu tvořily dvě budovy (paláce), které mezi sebou uzavíraly obdélný dvorek ohrazený na zbylých stranách kamennou hradbou. Patra tvrze, která byla z velké části patrně kamenná, byla přístupná po dřevěných pavlačích z nádvoří. V prostoru dvora se nacházely i dvě kamenné studny. Jedna uprostřed nádvoří a druhá blízko jižního traktu. Nosné zdi budov tvrze měly sílu kolem 160 cm, zbylé zdi měly sílu od 100 cm do 120 cm. Střechy tvrze byly kryty břidlicí, jejíž několik kusů se při parazitní zástavbě rodinných domků donedávna ještě zachovalo. Přístup do tvrze byl veden od západu, kde se také v kamenné hradbě nádvoří nacházela vstupní brána. Od mírně stoupajícího terénu na západě byl areál tvrze vydělen obloukem příkopu. Ten nebyl nutný pouze na východní straně, kde přirozenou ochranu tvrze tvořila říčka Sedlnice. Náznak oblouku širokého příkopu je dodnes v terénu lehce patrný, i když je celý srovnán a zavezen a na jeho místě se nacházejí zahrady. Později byl prolomen v hradbě i průchod na východ k údolí Sedlnice. Na místě jižní budovy tvrze dnes stojí dva na sebe přistavěné rodinné domy, které kopírují přibližný rozsah středověké stavby. Obě ve svých obvodových zdech obsahují části zdiva tvrze. Patrno je to především na východnější z budov. Zajímavější je situace na místě severního středověkého paláce. I zde se nacházejí dva rodinné domky. Tyto na sebe však nenavazují. V případě staršího západnějšího domu je patrno, že zcela využil pro své severní obvodové zdivo středověkou zeď severního paláce. Dobře je toto patrné v interiéru hospodářské části domu. Nejzajímavější je situace v prostoru mezi oběma novými domy. Zde, na východní štít západního domu navazuje několik kamenných zdí bývalého středověkého paláce. Je to část hradby tvořící severní zeď severního paláce tvrze s druhotně proraženým průchodem, příčka tvořící východní zeď západního domu a další volně stojící příčka. Na místě východní částí severního křídla dnes stojí novostavba rodinného domku, která pro svůj suterén také využila části kamenných základů tvrze. Prostorem mezi dvojící obou rodinných domků dnes vede nová komunikace, která prochází bývalým nádvořím a vede dolů k říčce. V místě bývalého nádvoří se dnes nacházejí dva kamenné pilíře, u nichž je souvislost s tvrzí ne zcela jistá. I. vojenské mapování josefské ( ): MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 35

42 Dnešní stav: 12. Region lidové architektury Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice není vyhlášen region lidové architektury. 13. Historicky významná stavba, soubor Kateřinice Tvrz Obec Kateřinice měla jednu velmi dominantní historickou stavbu. Zdejší původní vodní tvrz, přestavěná později v renesanční zámek, byla na počátku 50. let 20. století zbourána. Původní kateřinická tvrz stávala v jižní části obce u lesa zvaného Hájek. V urbáři z roku 1610 je popisována jako jednoposchoďová budova, z části z kamene a dřeva, s mnohými pokoji. Při tvrzi je uváděn hospodářský (tzv. Horní) dvůr, chlévy, pivovar a dvě velké štěpnice. Kateřinická vodní tvrz byla vystavěna na malém pahorku chráněném ze všech stran rybníkem, jehož původní rozloha je i dnes v současném terénu zřejmá. Brzy po roce 1698 byl rybník zrušen a původní vodní tvrz přestavěna na zámeček. Od 19. století zámek postupně chátral a stával se například sídlem kontrolora a purkrabího, později jen správce. Horní patro zámečku nebylo nikdy upraveno pro obývání a zřejmě vždy sloužilo za sýpku. Ani ve 20. století nebyl zámek udržován, nadále chátral, až se v listopadu 1941 zřítila část střechy. Takto přežil zámek dobu 2. světové války. Nezajištěný objekt však ještě o to více zchátral a tak byla z bezpečnostních důvodů roku 1952 zbourána více než jedna polovina budovy, stavební kámen použit na vybudování cesty k ovčírně a zbytek budovy přestavěn na hájovnu. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 36

43 Na severní straně od zámečku stávaly veliké kůlny a vepříny, na straně západní stály dřevěné stodoly s podjezdem do hospodářského dvora. Na jihu byly rozsáhlé chlévy pro hovězí dobytek a budova pro šafáře a velebníka. K panskému dvoru příslušela ovčírna s výrobnou sýrů. Kolem dvora se prostíraly četné rybníky, které se táhly až k vesnici. Podobně tomu bylo i okolo samotného zámku a po obou stranách silnice. Až v polovině 17. století byly rybníky vypuštěny a zrušeny. Kromě zmíněného ovčína na západě, se do současnosti z bývalého dvora nezachovalo vůbec nic. Dnešní hájovna stojící na původním pahorku, na kterém stávala i starší tvrz, využila takřka celou západní polovinu bývalého zámku a jeho hmotu. V přízemních místnostech se zachovaly mnohé klenuté stropy. Zachovala se velká část kamenných klenutých pozdně gotických sklepů a stará kamenná studna o průměru 1,2 m, ještě dnes 7 m hluboká. Dnes je bývalý zámek, připomínající spíše patrový řadový rodinný dům omítnutý břízolitem, v soukromém majetku. Dům na parcele č. 289 nese popisné číslo 45. Z ÚP Kateřinic 2012: Areál významný svou minulostí území bývalé tvrze tzv. Horní dvůr. Objekty technické infrastruktury původní (první v obci) zděná trafostanice. Kříž, sloup kulturního významu kamenný kříž u mostu silnice III/4806 přes potok Trnávka. Mohyla, pomník, náhrobek pomník obětem I. a II. světové války. Kopřivnice Historicky významné stavby v Kopřivnici jsou zároveň chráněny jako nemovité kulturní památky. Z nich stojí za zmínku například: Fojtství Původní budova fojtství byla patrně stavbou dřevěnou s kamennými klenutými sklepy, z nichž jeden se dochoval do současnosti. Stará budova byla v roce 1789 přestavěna Jakubem Šustalou a tuto novou podobu si fojtství udrželo až do dneška. Jedná se o 26 m dlouhý a 15 m široký objekt s mansardovou střechou. Vstupní síň je rozdělena na dvě přibližně stejné části. Ve východní části měl fojt svůj byt, který se skládal z kuchyně, representačního pokoje se štukovým stropem a ložnice. U příčné chodby, přístupné z hlavní haly, byly dvě místnosti, které sloužily jako fojtův výminek. V západní půlce objektu, u cesty, se nacházela velká hospodská místnost zvaná šenk, spojená s kuchyní a zvlášť vyhrazenou místností pro honoraci. Tato místnost snad sloužila nějakou dobu jako tzv. stará škola. Z hlavní síně vedly schody na půdu se sýpkami. Pod fojtovým bytem bývaly kdysi klenuté chlévy a sklepy přístupné ze dvora. Ve dvoře se nacházely rozsáhlé stodoly srubového charakteru. Zděný suterén jedné z nich posloužil později jako první Šustalova dílna na kočáry. Po pravé straně vjezdu do dvora se nachází památná Fojtova lípa. Tady kdysi fojt konal porady a soudil provinilce (například měl pravomoc nechat vysázet provinilci pětadvacet kyjem na lavici). Ze dvora vedla cesta na tzv. záhumenní cestu a na náves u starého hřbitova. Dnes je budova fojtství využívána jako muzeum. Rodinný dům Na Drahách č.p. 124 Poslední dochovaná ukázka původní vesnické zástavby v Kopřivnici - částečně roubený rodinný dům z r MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 37

44 Kostel sv. Bartoloměje Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje nahradil starý dřevěný kostel sv. Bartoloměje, který nepostačoval potřebám rozvíjející se Kopřivnice a v roce 1896 byl plánovitě zbourán. Pro stavbu nového kostela byl získán pozemek továrníka Jana Rašky, ležící necelých 400 m severovýchodně od starého kostela. Stavba kostela započala na sklonku roku 1892, hrubá stavba byla dokončena do roku V červenci 1895 proběhlo slavnostní vysvěcení za účasti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Nový kopřivnický kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města, při jižním okraji Masarykova náměstí. Jedná se o trojlodní neogotickou stavbu s vysokou štíhlou průčelní věží zakončenou jehlancovou střechou. Interiér vymaloval mistr Kot z Vídně. Do kostela bylo přeneseno několik soch a obrazů ze starého kostela. Ve věži visí čtyři zvony, z nichž tři pořídila továrnická rodina Šustalů. Kostel sv. Václava V místní části Lubina se nachází historizující stavba farního kostela sv. Václava, stavěného podle projektu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína. Původní dřevěný kostelík ze 17. stolení v roce 1887 vyhořel a na jeho místě byl vystavěn v letech nový zděný kostel sv. Václava, u něhož byla v roce 1901 zřízena i fara. V ohradní zdi fary a v areálu hřbitova kolem kostela se nacházejí čtyři kapličky rovněž z počátku 20. století. Kaple sv. Máří Magdalské Kaple není nemovitou kulturní památkou. Nachází se v místní části Mniší, které bylo v roce 1889 přifařeno ke kostelu ve Vlčovicích. V té době byl v obci zřízen vlastní hřbitov, který byl v listopadu 1891 vysvěcen současně s novou kaplí, postavenou z velké části nákladem a prací občanů. Kaple je 22,8 m dlouhá, 8,6 m široká, výška věže je 16,9 m. Kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých ve Vlčovicích se nachází ve středu obce, na mírném návrší uprostřed zdí obehnaného hřbitova nad hlavní komunikací. Jádro kostela má původ v gotice, čemuž odpovídá jeho rozvržení i mohutná hranolová věž. V roce 1613 byl upraven presbytář a opatřen dochovanými opěráky. Ve stejné době byla upravena i kostelní věž, zakončená cibulovitou bání. Na přelomu 19. a 20. století byl objekt celkově regotizován, čímž dostal současnou podobu. Kolem kostela se nachází hřbitov ohraničený kamennou zdí s opěráky ze 16. století a dvěma vstupnímu brankami, do nichž vede kamenné schodiště od hlavní cesty. V areálu hřbitova se nachází kříž z roku Mošnov Kostel sv. Markéty V Mošnově byl vybudován kostel v letech a zasvěcen sv. Markétě. Jedná se o jednolodní zděný orientovaný kostel s hranolovou věží nad průčelím. Před ním zde stával dřevěný kostelík ze 16. století v klasicistním stylu. Kostel je nemovitou kulturní památkou. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 38

45 Petřvald Kostel sv. Mikuláše Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. Byl dřevěný a ke zřízené farnosti byl přifařen i Petřvaldík a Košatka. Na vybudování tehdejšího kostela poskytl tehdejší olomoucký biskup část potřebného dříví. V tomto roce byly na věž umístěny tři zvony. Protože od poloviny 18. století byl již dřevěný kostel, kolem kterého se rozkládal také hřbitov, značně zchátralý a hrozil sesutím, byl v letech 1793 až 1795 vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Jakoubka Františka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Kolem nového kostela byl také hřbitov. Ukázalo se však, že místo se pro přílišnou vlhkost k pohřbívání nehodí, a tak byl zřízen hřbitov na místě bývalého kostela. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Varhany, stejně jako zvony, byly v první válce zrekvírovány a po válce znovu vyrobeny nové. Fojtství v Petřvaldíku Fojtství (č.p. 4) - podle pozemkové knihy Petřvaldíku z let dům koupil před r za 320 zlatých Jakub Janečka (pravděpodobně od rodiny Rozehnalovy). Budova fojtství, kde se později nacházela i hospoda a obecní vězení (arest), má zachovalé klenuté sklepy. Příbor Příbor jako historické město má řadu historicky zajímavých a hodnotných staveb, většina z nich požívá památkovou ochranu a je uvedena v bodě 8. tohoto materiálu. Rodný dům Sigmunda Freuda Jen dvě uličky pod náměstím, v Zámečnické ulici č. 117, se nachází volně stojící dvoukřídlý jednopatrový dům. Zde se 6. května 1856 narodil světoznámý psychiatr a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Tuto skutečnost připomíná bronzová pamětní deska na pravé straně východního průčelí. Dům pochází z počátku 19. století, utilitárními stavebními zásahy v průběhu let 20. století byl znehodnocen. První pamětní deska byla odhalena a později za války zničena Němci. Jejím autorem byl příborský sochař František Juraň. Město Příbor odkoupilo Rodný dům Sigmunda Freuda v lednu 2006 a zrekonstruovalo jej podle projektu architekta Zdeňka Tupého v duchu 2. poloviny 19. století. Rekonstrukce byla odborně provedena v rekordním čase pěti měsíců a v rodném domě byla instalovaná expozice založená na průvodcovském principu GuidePort. Skotnice Třípatrová zděná boží muka Jedná se o ojedinělý typ třípatrového objektu božích muk pocházejících z 1. poloviny 19. století. Boží muka jsou nemovitou kulturní památkou. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 39

46 Vodní mlýn Vodní mlýn se nachází na náhonu řeky Lubiny. Pochází z 2. poloviny 19. století, kdy byl postaven pravděpodobně na starších základech. Objekty byly ve 30. letech 20. století rozšířeny pro nové strojní vybavení. Unikátní je intaktně dochované a provozuschopné zařízení mlýna ze 30. let 20. století. Vynikající je technický stav a celkové zachování strojních technologií. Vodní kolo na svrchní dopad vody v kamenné lednici mělo plechové korce a pohánělo válcové stolice a jeden šrotovník s kameny. Náves Zastupitelstvo obce se rozhodlo zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky p.č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice. Štramberk Podobně jako Příbor má i Štramberk řadu historicky zajímavých a hodnotných staveb, z nichž většina požívá památkovou ochranu a je uvedena v bodě 8. tohoto materiálu. Hrad Hrad vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradu pochází až z privilegia ze , kde bratr císaře Karla IV. Jan Jindřich ( ) nařizuje, aby pod hradem se zpustošené město znovu vystavělo a dle hradu Strallenberga se nazývalo. V rukou Lucemburků zůstal hrad s městem až do roku 1380, kdy jej markrabě Jošt udělil v léno Vokovi III. z Kravař. Z dalších významných majitelů pánů z Kravař je třeba zmínit Lacka I., nejvyššího pražského purkrabího a moravského zemského hejtmana. Jeho syn, Jan z Kravař, byl velmi oblíben u lidu, současně patřil mezi nejbohatší a nejzámožnější feudály v zemi. V době husitských válek se na hradě mnohokrát před oderskou posádkou husitů skrývala okolní drobná šlechta. Janem z Kravař vymírá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař. Celé štramberské panství přechází dle závěti z roku 1433 do rukou významného představitele husitské šlechty na Moravě Ctibora z Cimburka a na Křídle. Ten jej obratem prodává dál, a tak se hrad stává majetkem rodu Pukliců, kteří jej však, jak se odborníci domnívají, drželi neoprávněně a spíše silou než právem. Ze štramberského hradu se postupem stalo loupeživé doupě, odkud jeho majitelé ohrožovali široké okolí a obchodní cesty. Puklicové se dokonce snížili k ražbě falešných mincí, což doložily archeologické nálezy na hradě. Byli však také výbornými politickými stratégy, a tak se dobrovolně poddali králi Jiřímu z Poděbrad, aniž byli jakkoliv potrestáni. Před svou smrtí prodal v roce 1471 poslední z držitelů hradu z tohoto rodu Burian panství s hradem Jindřichu Černohorskému z Boskovic. V rukou tohoto rodu zůstává hrad do roku 1523, kdy prodejem přechází do rukou Bernarda ml. ze Žerotína a na Fulneku. Za pánů ze Žerotína bylo celé panství rozděleno na dvě části: starojičínskou a novojickoštramberskou. Majitel novojicko-štramberské části, Bedřich, byl horlivým zastáncem českých bratří. V roce 1536 dostal od císaře Ferdinanda I. povolení hrad rozbořit, k čemuž však nedošlo. V roce 1558 prodávají Žerotínové Štramberk za zlatých moravských novojičínským měšťanům, kteří se tak stávají novou vrchností a Štramberk městem podřízeným. Toto poddanství však nebylo úplné, neboť obyvatelé nebyli povinni robotami a město si dokázalo podržet některá privilegia. Z 30-leté války hrad vychází již jako ruina. Roku 1621 byl obléhán císařskými vojsky, když hrad obsadila valašská vojska. Obléháním hrad i město velice utrpěli. V roce 1624 vypálili Štramberk polští procísařští kozáci. Od roku 1624 je majitelem Štramberka řád jezuitů. Za MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 40

47 nových pánů nastává výrazná rekatolizace a příbývá nových robotních povinností. Celý rok 1647 je Štramberk sužován nájezdy generála Arfurda Wittenberga. Jezuité žádají o možnost obnovení původních obranných fortifikací hradu, ale tuto jejich snahu zakazuje moravský zemský hejtman K. P. z Lichtenštejna. Roku 1783 se zřítila přední část hradu a od té doby ještě rychleji pustl. Kamení z hradu bylo rozebíráno na stavbu domků v podhradí, a tak z hradu prakticky zbyla jen mohutná válcová věž, kterou obklopovala ohradní zeď. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a o dva roky později byl Štramberk osvobozen od všech povinností.v roce 1781 přechází hrad do majetku Tereziánské rytířské akademie v Novém Městě u Vídně, která byla jeho novou vrchností až do roku Od roku 1899 získává hradní zříceninu Klub českých turistů, který přichází s plánem přebudování hradní věže na rozhlednu. Zbytky hradních zdí jsou podrobeny důkladné konzervaci. KČT pod vedením štramberského lékaře MUDr. Adolfa Hrstky, podle plánů slavného architekta Kamila Hilberta přebudovává hradní věž na rozhlednu (při současném zachování všech detailů a budováním nových konstrukcí v duchu původní podoby). Projekt arch. Hilberta dále počítal s přebudováním areálu celého vnitřního hradu do možné podoby v období gotiky s množstvím romantických prvků (podobnou, ale provedenou rekonstrukci můžeme nalézt na moravském Bouzově). Hradní věž byla zpřístupněna v roce Z celého projektu však byla realizována jen úprava věže, zbytek projektu nebyl pro nedostatek financí realizován. Ve 20. letech 20. století byla na základech většího hradního paláce postavena nová turistická útulna Dr. Hrstky, při jejíž stavbě byly odstraněny poslední zbytky původní palácové stavby. Kostel sv. Kateřiny Kostel sv. Kateřiny je vrcholně gotická stavba z přelomu 14. a 15. století. Nachází se na konci východního svahu vrchu Holivák, v místech zaniklé vsi Tamovice nad tokem Sedlnicí. Nachází se při hlavní silnici mezi Štramberkem a obcí Rybí. Kostelík si do dnešních dnů zachoval některé původní architektonické prvky - gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu. Existuje názor, že část kostelíka stojí na románských základech. Strmá šindelová střecha s dřevěnou věžičkou a dřevěný ochoz kolem kostela dodávají stavbě lidový ráz, podobný kostelům v blízkém okolí. V roce 2009 byly zkoumány vzorky dřeva z různých míst kostela. Zjistilo se, že krov nad kněžištěm a částí lodi byl vystavěn v letech 1440 až 1441 a představuje nejstarší stojící krovovou konstrukci v Moravskoslezském kraji. Celková obnova kostela a dřevěného oplocení hřbitova proběhla v letech Současně s opravami probíhal záchranný archeologický průzkum v části lodi a v sakristii. Zjistilo se, že kostel stojí na místě staršího středověkého pohřebiště. Uvnitř chrámu i sakristie se pohřbívalo, a to v několika vrstvách nad sebou, od středověku až do 17. století. Za nejlepší projekt a realizaci obnovy nemovité kulturní památky získal Kostel sv. Kateřiny titul Památka roku 2013, udělovaný Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Poblíže kostelíka se nachází součást staré křížové cesty z Kotouče - Proskova kaple, a rovněž bývalý tamovický mlýn s rybníkem, resp. klenutá studánka bývalého tamovického dvora. Trnávka Zámek Barokní zámek z 18. století v Trnávce stojí na návrší nad rybníkem v blízkosti silnice do Brušperku. Zámek je tvořen jednopatrovou obdélnou budovou, krytou mansardovou MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 41

48 střechou. V objektu zámku se zčásti zachovala hodnotná interiérová výbava z 1. a 2. poloviny 19. století jako např. dveřní výplně, kachlová kamna aj. Zámek, jehož současná pozdně barokní podoba pochází z doby kolem roku 1780, postavil ve 20. letech 18. století na místě malé středověké tvrze pravděpodobně Josef Viktorín z Harasova. Vedle zámecké budovy je dochován i bývalý vrchnostenský dvůr s tzv. "Zámečkem", jenž sloužil jako budova pro úředníky bývalého správního statku. Tento objekt je rovněž krytý mansardovou střechou pozdně barokního stylu. K zámku přiléhá částečně dochovaný přírodně krajinářský park z 19. století. Jeho součástí je zámecký rybník, jenž snad tvořil přírodní ochranu v rámci opevnění bývalé tvrze. V roce 1947 přešel zámek do majetku obce. V současné době zde sídlí obecní úřad a zrestaurované místnosti zámku jsou využívány ke společenským akcím. Zámek je nemovitou kulturní památkou. Závišice Dolní mlýn Na říčce Sedlnici v Závišicích stávaly dva mlýny horní a dolní. Horní mlýn je již na mapách I. vojenského mapování ( ), ale do dnešní doby se nedochoval. Dolní mlýn najdeme na mapách stabilního katastru (1836). V roce 1854 jej koupil p. Bönisch od závišického fojta. V dnešní době je využíván jako zemědělská usedlost. Ženklava Rodný dům Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Narodil se v Ženklavě 17. února 1692 v domě č.p. 43. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. Tam se také jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Postupně se mu podařilo obnovit Jednotu bratrskou na Moravě. Věnoval se i misionářské činnosti. Kristián David zemřel v Ochranově 3. února Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě německá a od roku 1947 česká pamětní bronzová deska s tímto textem : Zde se narodil L.P Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš Kristus, vy pak všickni bratři jste! Kostel Navštívení Panny Marie Kostel je situován přibližně v centru obce. Jedná se o jednolodní neorientovaný kostel s hranolovou věží, sedlovou střechou doplněnou snktusní vížkou s makovicí a křížkem. Kostel stojí na místě staršího chrámu Všech svatých a byl vystavěn po polovině 19. století v historizujícím stylu. Kostel v sobě zahrnuje starší věž zvonici renesančního založení. Věž byla prvně opravena roku 1598 a roku 1775 doplněna horní dřevěnou částí. Následně byla upravená při stavbě současného kostela nadstavba části druhého patra. Pro nedostatek místa nebyl však nový chrám vystavěn směrem východo-západním jako původní stavba, ale směrem severo-jižním, takže věž stojí z boku kostela. Kostel je nemovitou kulturní památkou. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 42

49 14. Architektonicky cenná stavba, soubor Památkově chráněné objekty uvedené v kapitole 8. jsou zároveň architektonicky cennými stavbami. Kopřivnice Šustalovy vily V centru města v sadu Dr. Edvarda Beneše se nacházejí dvě vily postavené v 90. letech 19. století ve francouzském stylu. V jedné vile je umístěno muzeum, čajovna apod. Projekty vil vypracoval Heinrich Czeike st. Jako první byla vybudována roku 1889 vila pro Josefa Šustalu (č.p. 226). Stavba koncipovaná v neorenesančním stylu a odpovídající plně charakteru konce století patří k typickým příkladům prolínání zámecké a vilové architektury. Jednopatrovou budovu Šustalovy vily vyzdvihl architekt na podélném půdorysu. Fasády rozčlenil rustikovaným přízemím a hladkými omítkami prvního patra východního traktu a vstupní věže. Z objemu stavby výrazně vybíhá vpravo posazená polygonální vstupní věž a vlevo mělký rizalit se štítovým nástavcem a trojosou lodžií v přízemí. Vila č.p. 226 je nemovitou kulturní památkou. V jejím těsném sousedství vyrosla v letech vila Adolfa Šustaly (č.p. 243). Hlavní fasáda přízemí budovy hranolového tvaru se otevírá do zahrady reprezentativní arkádovou lodžií, završenou předsazeným trojúhelníkovým štítem, který výrazně vystupuje z hmoty hlavní fronty. Přízemní sál lodžie v ose budovy, s třemi rozměrnými arkádami na toskánských sloupech, měl opticky propojit vilový interiér s exteriérem parkově upravené zahrady. Plochy fasády vyplňuje pásová rustika a nároží opticky zdůrazňuje armování. Objevuje se zde i dekorativní ornament ve štuku. Vila s charakteristickou oranžovo-bílou omítkou na první pohled zaujme svým pojetím čerpajícím z bohatých vzorů italské architektury šestnáctého století. Komplex je doplněn hospodářským objektem, který sloužil jako zázemí k vilám. Fasáda objektu koresponduje se ztvárněním vil. Katolický dům Budova byla postavena v roce 1913 podle návrhu Bedřicha Karlsedera, a až do roku 1991 byla jediným kulturním zařízením obce, později městyse a města Kopřivnice. ZŠ Náměstí Projekt novorenesanční školy vypracovala stavitelská firma Vojtek a Rossmann z Polské Ostravy v letech Samotná realizace připadla významnému příborskému rodákovi, staviteli Bedřichu Karlsederovi, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Tříkřídlá dvoupatrová školní budova představuje nejvýznamnější realizaci v rámci katastru Kopřivnice na přelomu 19. a 20. století. Její autoři použili neorenesanční tvarosloví kombinované se secesními prvky. Budova se vyznačuje přísnou symetričností. Svým širokým patnáctiosým průčelím, které člení tři mělké rizality zakončené monumentálními štíty, se obrací do Štramberské ulice. Přízemí zvýrazňuje pásová rustika, stejně jako patra rizalitů. Bohatě ztvárněné průčelí doplňují štukové dekorace ve vymezených polích, kamenné reliéfy zasazené do edikul představující Františka Palackého a Jana Amose Komenského od pražského sochaře Václava Nováka. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 43

50 ZŠ Emila Zátopka Stavba dokončená v roce 1958 jako typická stavba 50. let 20. století sloužící pro bytovou zástavbu nově vzniklého sídliště Korej. RD na ul. Dukelské č.p. 610/28 Stavba z roku 1935 produkt meziválečné moderny, reprezentativní stavba vily. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. RD na ul. Jilemnického č.p.642/3 Novostavba vybudovaná dle projektu Ing. Stanislava Kučery z r produkt meziválečné moderny. Střízlivá, nicméně reprezentativní funkcionalistická stavba vily. Do značné míry intaktně zachovalé interiéry i exteriéry vily včetně hodnotných detailů. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. Vila MUDr. Ignáce Bönische Dům si nechal vybudovat roku MUDr. Ignác Bönisch. Návrhem stavby byl pověřen Heinrich Czeike st., který zde více ustupuje od historizujících prvků a častěji uplatňuje motivy místního lidového stavitelství. Romantizující stavby vily ve vnějším vzhledu spojuje prvky secesního ornamentu, anglické venkovské architektury a slovanské lidové tradice. Charakteristické jsou strmé sedlové střechy s příznačným regionálním zhoupnutím v její spodní části, dřevěné vyřezávané lomenice a dřevěné konzolky s řezbou nesoucí střešní převis. Všechna okna lemují šambrány s ušima, ve vrcholu přerušené klenákem a v hlavním průčelí zdůrazněné postranními pilastry. Nároží zpevňuje barevně odlišená armatura. Budova vlakového nádraží Tvarově čistá moderní stavba s reprezentativním proskleným vstupním průčelím. Mošnov Kaple vlevo od komunikace III.tř. do Petřvaldu na konci obce Petřvald Kaple v Petřvaldíku, p.č. 72 Kudielkova kaple u obecního úřadu, p.č. 390 Kapli nechali postavit v roce 1896 manželé Teresie a Arnošt Kudielkovi (odtud název Kudielkova kaple). Manželé Kudielkovi byli majitelé velkostatku a pivovaru v Petřvaldě, a v tomto památném roce si jejich rodina připomněla několik výročí, tak se rozhodli, že v obci zanechají památku pro budoucí pokolení. Plány kaple kreslil pan Zapletal, správce a hlavní architekt Pražského hradu. Kaple je postavena v novogotickém slohu. Na její výstavbě a následné výzdobě se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Majetkově kaple vždy patřila k velkostatku. Nyní je kaple ve vlastnictví obce. Poslední opravy malby, vitráže a vstupních dveří proběhly v roce Kaple na Dvorku, p.č. 147/1 Pomník obětem války (Juráň), u DPS v Petřvaldíku v zatáčce Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň ( ), který je autorem mnoha pomníků v okolí Příbora. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 44

51 Příbor Piaristická kolej (klášter) Barokní trojkřídlá jednopatrová budova v nárožní poloze poblíž kostela sv. Valentina. Jedná se o dílo architekta Giovanniho Pietra Tencally o dvou podlažích na půdorysu písmene L. Budova byla rozšířena roku 1875 přístavbami na severní a východní straně, podle plánů architekta Kašpara Karlsedera. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce. V budově se nachází obřadní síň, zasedací místnost zastupitelstva města, základní umělecká škola, knihovna atd. Kaple na Prchalově Kaple Božského srdce Páně se nachází v centru zástavby a byla postavena v roce 1936 z darů a sbírek občanů. Kaple Nanebevzetí Panny Marie na Hájově Kaple se nachází v centru zástavby, byla postavena v roce Kaple byla v letech přestavěna, byly dovezeny varhany a kostelík byl po rekonstrukci opět posvěcen. Kaple v Pasekách Kaple se nachází mezi Příborem a Kopřivnici, byla postavena v roce Byla postavena ke cti Panny Marie. V roce 2005 proběhla generální renovace kaple. RD na ul. Šmeralově č.p. 716 Vila z období od Lubomíra a Čestmíra Šlapety se dvěma byty nad sebou. Dům je orientovaný k výhledu na jih, na severní straně komunikační a servisní místnosti. RD na ul. B.Němcové č.p Vila z období od Lubomíra a Čestmíra Šlapety ve svažitém terénu. Garáž je vespod, byt je ve zvýšeném přízemí. Vily v bývalém areálu Lonky, p.č. 171 a 179/5 Zlatá hvězda na ul. Místecké p.č.1588 Objekt navrhl a postavil v roce 1898 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o bývalé sídlo kloboučnického továrníka Ignáce Flusse. Lexures na ul. Místecké p.č Dům má zajímavou historii. Od roku 1800 to byl obecní majetek. V letech a možná až do roku 1866 zde byla malá posádka italských vojáku. Od roku 1862 tu měla spolkovou místnost Občanská beseda, první český spolek v Příboře; v letech hasičská zbrojnice, část dívčí školy. Kolem roku 1875 hostinec. V roce 1888 koupil dům I. Fluss a na počátku první republiky p. Antonín Hradil (železárství). Činžovní dům na ul. Místecké p.č ZŠ Jičínská, p.č. 952/1 Budova postavena jako chlapecká a dívčí měšťanská škola v roce 1891 stavitelem Josefem Ryšavým a v letech rozšířená o křídla, která navrhl Bedřich Karlseder je v historizujícím a secesním slohu. Stavba školy je trojboká postavena na půdoryse tvaru U s otevřeným nádvořím směrem do přilehlé zahrady. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 45

52 Gymnázium p.č. 134/1 Tento objekt v historizujícím a secesním slohu navrhl a postavil v letech významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. V objektu jsou umístěny čtyři alegorické sochy z roku 1904 významného českého sochaře Františka Úprky ( ). Hvězdárna, p.č. 1284/1 Třípatrový nárožní dům situovaný na rohu ulic Jičínská a Štefánikova. Nároží je akcentováno nízkou hranolovou věží s kopulí hvězdárny. Objekt má pravoúhlý obdélný půdorys kopírující ulici Jičínskou. Dle mapových historických materiálů jde o významný objekt, zachycený již na indikační skice města z roku 1833 jako objekt zděný. V rámci města Příbora se jedná o architektonicky výraznou stavbu, která zcela zásadním způsobem dotváří urbanismus dané části města. Budova dnešní hvězdárny vytváří významnou pohledovou a zároveň urbanistickou dominantu při současném hlavním dopravním průtahu městem a z širokého okolí města. Fasáda objektu je členěná profilovanou korunní římsou, soklovou částí a vertikálními lizénovými pásy. Fasáda je dále prolomena okenními osami dvoukřídlých oken členěnými poutcem. Poprvé byla hvězdárna otevřena v roce V sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Sledovat oblohu je možno dvěma dalekohledy. Pošta, p.č. 131/5 Budova byla postavena ve 30. letech 20. století dle návrhu brněnského architekta Stanislava Kučery. Dvoupatrový objekt je dobře zachovanou architekturou z období tzv. první republiky a k jeho hodnotám patří hmotové uspořádání, tektonika, použitá materiálová skladba i stavební technologie. Socha osvobození, p.č. 994 Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň ( ). Původně byl Památník v roce 1928 umístěn před sokolovnou. Ideově byl koncipován jako vděk obyvatel Příbora svým občanům, kteří padli v řadách čs. legií v boji za vznik Československé republiky. Byl však také chápán jako památník všem padlým občanům Příbora, kteří v l. světové válce položili své životy. Koncem roku 1938 musel být památník odstraněn a po rozebrání byl uložen v atelieru sochaře Juraně. Po osvobození a obnovení Československa v roce 1945 byl pomník opět sestaven a umístěn na dnešním místě vedle ZŠ na Jičínské ulici. Památník byl doplněn jmény občanů Příbora, kteří položili své životy za obnovu ČSR jak v zahraničním, tak v domácím odboji, jmény popravených, těch, kteří zahynuli ve věznicích a v nacistických koncentračních táborech i těch, kteří na následky tohoto věznění krátce po návratu domů zemřeli. Jsou na něm uvedena i jména těch, kteří při osvobozování města zahynuli. Památník tak dostal všeobecný charakter padlých příborských občanů. Flussova továrna, p.č. 167, 176/2, 176/3, 176/4, 112 Areál továrny na klobouky firmy Fluss vznikl koncem 19. století dle plánů Kašpara a Bedřicha Karlsedera. Celý tovární komplex zahrnoval plochu vymezenou okolními komunikacemi, ul. Místeckou, Kašnicí, Úzkou a Smetanovou. Výroba klobouků ustala již za 1. světové války a za okupace po r byla zbořena většina staveb této továrny. Městský dům s prodejnou, č.p. 29 náměstí S. Freuda Novostavba obchodního domu firmy Baťa z meziválečného období. Dvorní přístavba skladů byla realizována v 80. letech 20. století. V rámci náměstí je na výše uvedené parcele MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 46

53 umístěna typizovaná funkcionalistická stavba, která svými proporcemi a měřítkem respektuje historický prostor náměstí a vhodně doplňuje siluetu severní fronty náměstí. Jedná se o skelet konstrukčního jednotraktu. V přízemí je sálový prodejní prostor a vzadu skladovací prostory. Příslušenství je uprostřed dispozice domu. Všechny místnosti jsou plochostropé. Hlavní průčelí domu má stojatě obdélný půdorys, je dvoupatrové se čtyřmi do pásu sdruženými okenními osami. V parteru domu je kovový velkoplošný výkladec se vstupem do prodejny. Novodobá přízemní dvorní přístavba skladů naprosto likviduje dvorní prostor historického městiště. Výše uvedený městský dům je nedílnou součástí cenného urbanistického souboru MPR Příbor. Městský dům, č.p. 34 náměstí S. Freuda Třípodlažní dům situovaný v řadové zástavbě severní strany náměstí. Objekt s tradiční hloubkovou dispozicí má hlavní průčelí v přízemí prolomeno trojdílnými vstupními dveřmi umístěnými v pravé části domu a dvěmi okenními otvory. Patra 1. a 2. NP jsou tříosá. Třetí patro je členěno šesti okenními otvory. Průčelní fasáda obrácená do náměstí byla v nedávné době rehabilitována. Fasáda je nepravidelně členěna čtyřmi osami oken. Městský dům, č.p. 118 Sklípek Samostatně stojící dvoupodlažní dům pravoúhlého půdorysu zastřešený valbovou střechou krytou plechovou střešní krytinou. Uliční fasáda domu je šestiosá. Současné okenní otvory jsou osazeny druhotně, jsou zde osazena zdvojená výklopná okna bílé barevnosti. V přízemí v pravém rohu domu jsou prolomeny vstupní dveře do domu. Fasáda domu je hladká břízolitová zakončená profilovanou korunní římsou. Barevnost fasády je realizovaná v červených tónech. Z boční fasády domu orientované do ulice Čs. Armády je dům rozšířen o pravoúhlou přístavbu zastřešenou rovnou střechou. Jedná se o předměstský dům postavený na místě původního mlýnského náhonu, kde stával dřevěný pivovar. Od 19. století byl v domě umístěn hostinec Na sklípku, který byl místem mnoha významných událostí a četných divadelních představení v Příboře. Štramberk Fara na náměstí Jedná se o domy v severozápadním rohu náměstí s č.p. 1 a 2 a sousedící areál letní amfiteátr, parc.č. 25, 26, 27, 28 a 29 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 3 Dům na náměstí, který není přímo v uliční frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 22 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 8 Dům v jihozápadním rohu náměstí, který byl upraven na hotel Štramberk, parc.č. 17/1 k.ú. Štramberk. Radnice Dům sousedí s č.p. 8 a tvoří nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 16 k.ú. Štramberk. Kino, hostinec Stavba tvoří druhé nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 14 k.ú. Štramberk. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 47

54 Měšťanský dům č.p. 11 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, který není přímo v uliční frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 10/1 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 13 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 11 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 15 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 6 k.ú. Štramberk. Stará škola Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 5 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 32 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 48 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 35 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 44 k.ú. Štramberk. Hotel č.p. 37 Dům v horní řadě zástavby na náměstí, provozován jako hotel, parc.č. 39 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 38 Dům sousedící s hotelem, parc.č. 37 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 39 Dům v severozápadním rohu náměstí, parc.č. 34 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 40 Dům v severozápadním nároží náměstí, parc.č. 30 k.ú. Štramberk. Měšťanský dům č.p. 109 Dům v lokalitě Kopec, parc.č. 82 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 245 Dům na ulici Zauličí, vytváří nároží při příjezdu k náměstí, parc.č. 986 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 277 Dům na Horní Baště, parc.č k.ú. Štramberk. Radnice č.p. 310 Dům na Horní Baště, vytváří nároží, parc.č. 989 k.ú. Štramberk. Původní radní dům stál na náměstí (čp. 12). Roku 1721 regens P. K. Pfefferkorn nechal vystavět uprostřed náměstí nad sladovnou novou radnici. Ta byla spolu s pivovarem r zbořena a jako radní dům upravili starou školu při dolní bráně. Roku 1895 byla přestavěna do dnešní podoby. U radnice stojí Boží muka. Vila č.p. 203 Vila v ulici Dolní, parc.č. 604 k.ú. Štramberk. Rodinný dům č.p. 169 Dům na ulici Zauličí, parc.č. 458 k.ú. Štramberk. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 48

55 Hostinec Libotín Koupaliště Libotín - stylový objekt koupaliště s hospůdkou v krásném prostředí pod lesem byl slavnostně otevřen 21. srpna V blízkosti se nalézá železitý pramen. Požární zbrojnice Funkcionalistická stavba na ulici Zauličí, parc.č. 206 k.ú. Štramberk. Bytový dům č.p. 666 Stavba na ulici Nádražní, parc.č. 453 k.ú. Štramberk. Křížová cesta Historická křížová cesta, jejíž kořeny sahají do 18. století, vedla z Nového Jičína do Štramberka. Do dnešní doby se zachovalo pouze 7 zděných kaplí. Pivovarská studna Pivo se ve Štramberku vařilo již od r V století stál na náměstí pivovar, který byl následně zbourán a z něhož se dochovala pouze pivovarská studna, která byla poblíž dnešní kašny. Trnávka Kostel sv. Kateřiny Kostel se připomíná od r. 1452, v roce 1932 byl přestavěn (regotizován). Má tři oltáře, varhany vysvěcené v r. 1934, 3 zvony (Marie, Metoděj a Jan Sarkander). Kolem kostela se rozkládá hřbitov pro zemřelé občany Trnávka i Kateřinic. 15. Významná stavební dominanta Mezi významné stavební dominanty ve správním území ORP Kopřivnice lze zařadit zejména věž Trúba, rozhlednu na Bílé hoře ve Štramberku a příborský kostel. 16. Území s archeologickými nálezy Jako území s archeologickými nálezy jsou označena všechna historická jádra obcí ve správním území ORP Kopřivnice a dále samostatně vymezené plochy v terénu. Přesné hranice jsou vyznačeny v grafické části územně analytických podkladů. Území s archeologickými nálezy se dělí do čtyř kategorií: I. území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Zpravidla sem spadají intravilány historických měst a sídel. V úvahu připadají převážně městská jádra, za hranici bývá považováno opevnění včetně zázemí nebo obvod intravilánu zachycený stabilním katastrem v 1. polovině 19. století. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 49

56 II. území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují (např. písemné prameny, geofyzikální či letecká prospekce aj., ale i těsná blízkost ÚAN I. kategorie), pravděpodobnost jejich výskytu je %. III. území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (tj. veškeré území státu kromě IV. kategorie). IV. území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území doly, lomy, cihelny, pískovny aj., kde byly odtěženy vrstvy a uoženiny nad geologickým podložím). Kateřinice I. tvrz, dvůr (jižně od vodní nádrže) u lesa II. střed obce podél komunikace Hájov Trnávka Kopřivnice I. Kopřivnice I a II Kopřivnice Váňův kámen Kopřivnice IV, nad fojtstvím kostel sv. Bartoloměje, dvůr zřícenina hradu Šostýn hrádek u řeky Lubiny, poblíž kóty 318 ESA 12 (severně od vodní nádrže Větřkovice) ESA 11 (jižně od vodní nádrže Větřkovice) kostel Všech svatých + intravilán obce (Vlčovice) ESA 7 sídliště u Šutyrovy studánky II. mezi ulicemi Záhumenní, Čs. armády, Štefánikovou a Štramberskou nejbližší okolí hradu Šostýn novověké jádro obce Sýkorec středověké a novověké jádro obce Drnholec středověké a novověké jádro obce Větřkovice středověké a novověké jádro obce Mniší území podél komunikace I/58 v zástavbě Vlčovice Mošnov II. středověké a novověké jádro obce Mošnov Petřvald II. středověké a novověké jádro obce Petřvaldu středověké a novověké jádro obce Petřvaldík Příbor I. ESA 19, Hončova hůrka MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 50

57 ESA 13 (jihozápadní část k.ú. Prchalov) ESA 14 (na hranici mezi k.ú. Prchalov a k.ú. Příbor) ESA 15, Skotnické pohraniční pole ESA 16, Borovec vodojem Borovec Jánský sloup Sedlnička Statek ESA 158, Bažantnice středověké jádro obce nad soutokem 2 vodotečí ESA 45, SZ obce Hájov pískovna Hájov 3 ESA 156 ESA 157 ESA 41 ESA 42 ESA 43 ESA 44 ESA 46 ESA 47 II. nejbližší okolí Hončovy hůrky nejbližší okolí středověkého jádra obce středověké a novověké jádro Klokočova novověké jádro obce Hájov novověké jádro obce Skotnice II. nejbližší okolí Hončovy hůrky středověké a novověké jádro obce Skorotín středověké a novověké jádro obce Štramberk I. ESA 49 (severozápadní úbočí Bílé hory) kostel sv. Kateřiny + ZVS Tamovice město, hrad Kotouč jeskyně Šipka, hradisko, hrádek ESA 159 II. nejbližší okolí kostela sv. Kateřiny území mezi hradem a Kotoučem IV. Kotouč - lom Trnávka I. tvrz, zámek, středověké a novodobé jádro obce Trnávka - ESA 99 II. střed obce podél komunikace Hájov Trnávka severozápadně od zámku MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 51

58 Závišice I. tvrz, dvůr Závišice I, II, III ESA 17 ESA 18 ESA 50 II. střed obce podél komunikace Ženklava II. středověké a novověké jádro obce 17. Oblast krajinného rázu a jeho charakteristika Pro území ORP Kopřivnice bylo v roce 2008 zpracováno Hodnocení krajinného rázu ORP Kopřivnice (Regionální centrum EIA s.r.o., zodp. projektant Doc. Dr. Ing. Alena Salačová). Území ORP Kopřivnice leží na rozhraní tří oblastí krajinného rázu: Oderské brány, Příborské pahorkatiny a Podbeskydí. Hlavními kriterii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (významné především geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle land use). Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodního prostředí členit na podoblasti. V rámci ORP Kopřivnice byly vymezeny tyto oblasti a podoblasti krajinného rázu a krajinné celky (viz kartogram): A Oderská brána (oblast) A. 1 Terasy Odry (podoblast) 1.1. Mošnov (krajinný celek) B. Příborská pahorkatina B. 1 Příborsko 2.1 Trnávka 2.2 Příbor 2.3 Sedlnice 2.4 Závišice 2.5 Kopřivnice 2.6 Větřkovice C. Podbeskydí C. 1 Štrambersko 3.1 Štramberk 3.2 Kotouč 3.3 Ženklava 3.4 Mniší Vlčovice 3.5 Na Peklech MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 52

59 18. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Místa krajinného rázu v ORP Kopřivnice nebyla dosud vymezena. 19. Místo významné události Kopřivnice Povstání u Váňova Kamene Po třicetileté válce, za níž utrpěla Kopřivnice škody drancováním ze strany obou valčících uskupení, došlo roku 1695 k selskému povstání na hukvaldském panství. Vzbouřenci v počtu asi 1500 se utábořili nedaleko Kopřivnice u Váňova kamene pod vrcholem Bílé hory. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 53

60 Rodiště Zdeňka Buriana Zdeněk Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici. Byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou. Burianovo dílo je velmi rozsáhlé. Vytvořil asi děl určených k reprodukci. Kromě toho vytvořil dnes těžko zjistitelné množství děl v rámci tzv. volné tvorby. Nebyl experimentátor, zdokonaloval pouze svoji techniku, snažil se, aby jeho dílo bylo přístupné každému. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih například od autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna. S paleontologem Josefem Augustou spolupracoval na mnoha paleontologických rekonstrukcích pravěkých zvířat a prehistorických krajin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Kromě toho namaloval i další obrazy, hlavně portréty osob a další obrazy zejména z jeho vlastních cest po světě. Burian je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě. Jeho dílo je považováno za nepřekonatelné ve své kategorii. Rodiště Emila Zátopka Na olympijských hrách v Londýně (1948) získal zlatou a stříbrnou medaili a o čtyři roky později v Helsinkách (1952) dokonce tři zlaté medaile najednou. To se podařilo málokomu na světě. Celkem 18krát překonal světové rekordy a 61krát rekordy československé. Jeho traťový rekord silvestrovského běhu v Sao Paulo (1954) ještě překonán nebyl. Spolu se svou ženou, oštěpařkou Danou nanejvýš důstojně reprezentoval naši zemi a oba se zasloužili o to, že celý svět zná malou zemi v srdci Evropy. Petřvald V Petřvaldíku u čísla 44 (p.č. st.25) stojí pískovcový kamenný podstavec, který nesl sochu sv. Antonína. Přesněji dnes už jenom jeho spodní část s nápisem, který byl vyryt jako dík sv. Antonínovi - patronu znovunalezených věcí. Majitel zahrady, na které zbylé torzo stojí, byl zemědělec a výsledky své práce vozil, jak bývalo dříve zvykem, na trhy do Příbora nebo Bílovce. Podle dochovaných vzpomínek vezl jednou do Příbora na trh malá selata a protože byl s prodejem velmi spokojen, zastavil se údajně na náměstí v hospodě na pivo. Koně i s povozem hlídal pohunek (pacholek). Jedna klisna zanechala doma narozené hříbě, byla neklidná a musela být pod dozorem, protože by mohla utéct domů. K hlídači přišel nějaký neznámý chlap a řekl mu: "Hospodář ti vzkazuje, že tu mám ty koně pohlídat, ať si můžeš taky vypít pivo." Pacholek šel tedy za hospodářem, který o ničem nevěděl, a jak jinak, když se pohunek vrátil, koně byli pryč. Zloději nevěděli, komu koně patři. Snad za týden však projížděli náhodně Petřvaldíkem a klisna, která tady měla své hříbě, se splašila a s povozem i se dvěma zloději vjela otevřenými vraty přímo do dvora. Překvapení domácích i zlodějů bylo tak veliké, že zloději měli čas ze dvora utéci bez pronásledování a už nikdy nebyli dopadeni. Na památku těchto ztracených a znovu nalezených koní byla majitelem postavena socha sv. Antonínovi. Na svou dobu to byla dosti nákladná stavba, která na svém podstavci dodnes nese nápis: "Tento swati Antonin gest postawen nákladem Frantiska Blaheti 1877". Dnes připomíná tuto událost již jen pouhý zbytek sochy sv. Antonína. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 54

61 Příbor Kříž na starém hřbitově Z ulice Místecké se chodí na hřbitov masivní železnou bránou. Hned za ní vpravo je vysoký kamenný kříž obrácený k západu. Podle pověsti stála poblíž kříže mohutná lípa, v jejíž koruně byli ukryti nejlepší střelci, kteří střelbou zahnali švédské vojáky. Ti se chtěli zachránit na hřbitově při útěku z města. Vyděšení tím, že se na ně střílí z nebes, obrátili se, prchali dolů po schodech a pak úzkou uličkou ven z města. To bylo v roce Ulička se podle toho jmenuje dodnes Švédská. Lípa záchrany byla prý skácena roku Boží muka na Haškovci Pověst vypráví, že za třicetileté války důstojný pan děkan příborský jel na koni na Haškovec, aby zjistil, zda nejsou na blízku Švédové. Když vyjel nahoru, uviděl je. Švédové po něm střelili, kůň se vzepjal, jezdce shodil a uháněl zpět k městu, přičemž vlekl sebou postřeleného pana děkana zapleteného v třmenech. Až u první chalupy lidé koně zastavili a pana děkana zachránili. Na místě, kde byl pan děkan postřelen, byla postavena boží muka. Jiná pověst vypráví, že boží muka souvisí s bitvou u Slavkova prosince 1805 byl ve zdejší piaristické koleji zřízen lazaret pro ruské raněné a nemocné vojáky z bitvy u Slavkova. Špitál tu byl jen jeden rok, ale za tu dobu prý v něm zemřelo na tisíce vojáků. Nebyli pohřbívání na hřbitově, ale za městem. Jedním takovým místem mohlo být prostranství od Šibeňáku (pod starým vodojemem) k městu a jiným místem návrší Haškovec. Kaple sv. Jana Sarkandra Měšťan a soukeník Jakub Hinner se cestou z pouti v Mariazellu zpozdil a ostatní mu ujeli. Tu k němu přijel jezdec a nabídl mu svého koně. Jakub vsedl na koně, jel a přijel domů o tři dny dříve než ostatní. Když slezl z koně, kůň zmizel. Později na obraze Jana Sarkandra poznal, že to je ten jezdec, který mu koně půjčil. Na památku této události dal syn Jakuba postavit sloup s obrazem Jana Sarkandra a následně roku 1865 kapli. Pod kaplí vyvěrá studánka, o níž se rovněž zachovala pověst: Sv. Jan Sarkander strávil část svých dětských let v Příboře a navštěvoval zdejší školu. Jednou v létě vyšel z města ke Skotnici a přepadla jej mučivá žízeň. Vody nablízku nebylo, vtom se mu zdálo, že na něj někdo volá: Kopej! Pomodlil se a vyvrtal nožem od země díru, která se hned zaplnila vodou. Studánka je pod kaplí dodnes. Další pověsti vypráví o její zázračné moci uzdravila těžce nemocného chlapce i hluchou a téměř slepou dívku. Kaple v Pasekách V 2. polovině 19. století ztratil jeden obchodník na příborských pasekách velkou částku peněz a oběsil se. Za krátký čas jeden z členů rodiny Štěpánových našel větší obnos peněz. Nikdo se však o ty peníze nehlásil. Brzy potom nechala paní Štěpánová postavit kapli na Pasekách. Kaple byla roku 2005 renovována. Skotnice O Hončově hůrce Hončova hůrka je největší kopec v nejbližším okolí. Říká se, že Hončova hůrka byla sopkou. Je sice pravda, že hůrka je tvořena vulkanickou horninou, vyvřelinou (pikritem), ale že by to byla sopka, která chrlila oheň a lávu, to se o ní říct nedá. V roce 1967 se začal pod vrcholkem MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 55

62 lámat kámen na stavbu silnice Skotnice-Mošnov. V lomu bylo možno najít krásné krystaly křemene, ametysty, chalcedony, acháty. O Hončově hůrce vypravuje pověst, že v ní v dávných dobách přebývali trpaslíci. A když sopka chrlila oheň, tu trpaslíci chodili po okolních vsích, sbírali ty, kteří měli na svědomí těžké hříchy, a házeli je do jícnu sopky. Na vrcholku hůrky prý si čert vystavěl hrad, ale ten rozbily balvany, které létaly z jícnu sopky. Čert vystavěl další hrad, ale ten dopadl stejně. Z hradu nezůstalo nic. Na Hončově hůrce zbyly jen díry, ze kterých prý kdysi vylétávaly zmíněné balvany. A ty díry tam bylo možno vidět ještě před 100 lety. Utopený zvonek Před dávnými časy se na rozhraní Mošnova a Skotnice nacházela malá osada v tzv. Háji. Její obyvatelé se živili rybolovem z blízké řeky Lubiny a lovem zvěře v okolních lesích. Uctívali pohanské bohy a přinášeli jim oběti. Obilí pěstovali pouze ke své potřebě, jelikož nebyli zemědělci. Jednou přišel do osady cizinec a prosil o možnost usadit se zde, v čemž mu zdejší lidé vyhověli. Postavil si malou poustevnu, u níž si pověsil zvonek. Protože byl křesťan, každý den zvuk zvonku lákal několik zvědavých obyvatel, kteří se mu obdivovali. Muž je posléze začal učit o křesťanství a několik jich obrátil na svou víru. Tím si rozhněval muže, kteří se obávali o své pohanské zvyky a rozhodli se cizince vyhnat. Ten si chtěl ještě naposled zazvonit na zvonek, což mu bylo dovoleno. Pak jej však násilím odtrhli od zvonku a s vyhrůžkami smrtí z osady vyhnali. Cizinec s věšteckým pohledem promluvil k pronásledovatelům, že jejich osada bude trvat tak dlouho, dokud bude zvonit zvonek. Ti však smyslu jeho slov nerozuměli. Již následující noci se přihnaly těžké bouřkové mraky a za obrovské bouře, jakou ještě nikdo nezažil, se proměnilo okolí v jezero, které ještě bylo napájeno vodou z Lubiny vystupující z břehů. Bez doteku lidské ruky začal pojednou zvonit zvonek. Pak však blesk zapálil chýše a za burácení hromu zvonek utichl. Pouze několik málo lidí přežilo tuto katastrofu a ti roznesli zprávu o hrozné noci do vzdálenějších osad. Od té doby se lidé háji vyhýbali. Vytvořily se tam hluboké tůně, kde prý sídlily bludičky a zlí duchové. Prý také bylo slyšet zvuk utopeného zvonku vždy, když se blížilo neštěstí. Před první světovou válkou bylo toto místo majiteli z Nové Horky odvodněno a po vykácení starých dubů proměněno v ornou půdu. Po pozemkové reformě byla tato půda přidělena nájemcům se Stíkovce, Skotnice a Skorotína. Zázračný obraz ve skotnické kapličce "Na Dolách" pod Skotnicí stávala kdysi stará košatá lípa. Jednou si šli lidé, kteří pracovali na poli sednout do stínu této lípy, aby tam posvačili. K nemalému podivení viděli na lípě viset obraz Panny Marie, právě takový, jaký byl ve farním kostele. Druhého dne šla jedna z žen hned ráno schválně do kostela, aby se přesvědčila, visí-li tam známý obraz, ale obraz v kostele nebyl. Lidé si nedokázali vysvětlit, jakým způsobem se obraz dostal na lípu, vzali jej a zanesli zpět do kostela. Jak se ale podivili, když druhý den visel obraz opět na lípě. Zanesli obraz ještě jednou do příborského kostela, ale následující den visel obraz na témž místě v poli. Z toho lidé usoudili, že se tam Panně Marii obzvlášť zalíbilo, a proto jí tam postavili pěkný stánek - úhlednou kapličku. O zázračném obraze se brzy daleko vypravovalo. Přicházeli tam lidé s různými neduhy v důvěře k Panně Marii, že jejich vroucí prosbu vyslyší a je uzdraví. V mnoha a mnoha případech se tak stalo a četná uzdravení bylo možno nazvat opravdovým zázrakem. Např. nemocný o berlích přišel a bez berlí odcházel domů, všem o svém uzdravení vypravoval a berle nechal v kapličce na památku svého vyléčení. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 56

63 Štramberk Když byli zlověstní Mongolové za panování krále Václava I. ( ) ze Slezska podél Odry vnikli na Moravu, rozutíkal se vyděšený lid do lesů a hor, aby ušel zběsilé ukrutnosti krvelačných nepřátel. Mnozí také na nepřístupný ze tří stran Kotouč se uchýlili, aby tam skryli v jeskyních svůj movitý majetek. A opatřivše se potřebnou potravou, zatarasili přístup na vrch ze strany severní četnými zásekami. Brzy dorazily hordy Mongolů i ke Kotouči a rozložily se v údolí Sedlničky táborem, drancujíce a pálíce všechny tu osady. Také ves Tamovice byla nimi zničena, takže zanikla úplně. Marně však snažili se Tataři vrchu dobýti, statečný lid moravský z okolního kraje odrážel zmužile jejich nájezdy; ale konečně byly vyčerpány potravní zásoby a lid stálými boji i nočním bděním tak seslaben, že nastaly vážné obavy, zda i nadále odolá rozzuřeným tlupám Mongolů. V hrozné úzkosti své padali bojem znavení a několikadenními útoky nepřátel vysílení bojovníci na kolena pře obrazem Matky Boží, jenž tu pod košatou korunou slovanské lípy na jejím mohutném kmenu byl upevněn, prosíce za její přímluvu a pomoc Božskou. A hle, nebe samo přispělo jim ku pomoci. Pojednou snesla se nad zemí děsná bouře, jaké nebylo pamětníka. Vichr burácel, hrom bil a déšť lil se z oblak tak prudce, že zakrátko vystoupila z břehů na úpatí vrchu tekoucí říčka a zatopila za tmavé noci tábor nepřátel v údolí. Lid náš, pomocí Boží tak neočekávanou opětně zmužen a posilněn, sešel po známých lesních stezkách s Kotouče k Ženklavě, kde rybník velikosti veliké velmi přetékal už vodou. Rychle rozkopány jeho hráze, takže pak voda jako mořský příliv valila se mocným, vše ničícím proudem do ležení Tatarů. Bylo večer přede dnem Nanebevstoupení Páně, totiž 8. května r Touto živelní pohromou, zvýšenou ještě přispěním obránců, nastal veliký zmatek a panika za tmy v táboře pohanů, stany se bořily, lid i dobytek tonul, a když se rozednilo, byli již Tataři ti tam, zbytky jejich táhnouce k Starému Jičínu a Moravskou branou k Hranicům. Závišice K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali "Závěšice". Značnou část pobořených domků (chatrčí) velká voda tehdy odnesla o několik set metrů po proudu do hustého lužního porostu. Tam se trosky rozbitých domků zachytily (zavěsily). Po opadnutí vody je občané natahali nazpět do původní vesnice, domky postavili na novém místě a vzniklou osadu nazvali Závěšice. Pravdivost těchto pověstí dokládají po staletí trvající rodové vazby a citové vztahy občanů k původní vesničce Tamovice a ke kostelíku sv. Kateřiny a hřbitovu u tohoto kostelíku. Občané Závišic považovali kostel sv. Kateřiny v Tamovicích za "svůj" kostelík a hřbitov na kterém pochovávali své zesnulé za "svůj" hřbitov po celá dlouhá staletí, od vzniku vesničky Závišice až do r. 1935, kdy si vybudovali nový kostel a hřbitov uvnitř své vesničky. Jiná verze této pověsti dává zánik Tamovic do souvislosti s vpádem Tatarů v roce Proboření hrází rybníků u Ženklavy způsobilo zaplavení tatarského tábora a vesnice Tamovice, kterou níže zavěsily po proudu. Někteří historikové uvádějí, že zakladatelem asi mohl být Záviš z Vikštejna. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 57

64 Ženklava Rodiště Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Narodil se v Ženklavě 17. února 1692 (některé prameny uváději mylně rok 1690). Otec byl Čech (pocházel z Bernartic nad Odrou) a matka Němka. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. Tam se také jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě (č. 43) německá, a od roku 1947 česká pamětní bronzová deska s tímto textem: Zde se narodil L.P Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš - Kristus, vy pak všickni bratři jste! 20. Významný vyhlídkový bod Kateřinice Jih katastrálního území z komunikace Hájov Kateřinice je rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a Příboru. Komunikace Skotnice Kateřinice krásné rozhledy od Trnávky přes Kateřinice s hřebenem Beskyd na horizontu. Východně od fotbalového hřiště z místní komunikace vedoucí směrem do Fryčovic jsou výhledy na Radhošť a kostel v Trnávce, z hranice katastrálního území, tj. z vrcholu kopce jsou výhledy na Radhošť, Hukvaldy, těžní věž Chlebovice, kostel Staříč, vysílače Okrouhlá a Kamenná, Sovinec či Boží muka na kopci Sv. Marka nad Brušperkem. Kopřivnice k.ú. Kopřivnice Horní části polygonu zkušební polygon firmy Tatra a.s. končí až pod lesními porosty Brd a z těchto míst se otevírá pohled na rovinatější část Kopřivnice a zemědělské pozemky až po Příbor s jeho výraznými dominantami, a místní část Lubinu. Bezručova vyhlídka na Brdech v r nově postavená rozhledna na hřebeni Brd nad zkušebním polygonem Tatry. Výhled na Kopřivnici, Příbor a místní část Lubinu. Raškův kámen vyhlídková plošina s výhledem na lesní porosty Červeného kamene, na Bílou horu a část Kopřivnice. Jižním směrem lze vidět až do Beskyd. Louky nad hřbitovem výhledy na zastavěné údolí mezi Červeným kamenem a Bílou horou, tj. na celou Kopřivnici, od Štramberka až po Příbor. Váňův kámen výhled na Kopřivnici, Červený kámen, jižně směrem k Ženklavě, severně do Lubiny a na obzoru s části Beskyd. Obdobný výhled je i z asfaltové cesty v místě nad vykácenou části lesního porostu těsně pod vrcholem Bílé hory. Asfaltová cesta pod vrcholem Bílé hory výhled severním směrem na Závišice, Příbor a dále až na Ostravsko a Frýdeckomístecko. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 58

65 k.ú. Větřkovice u Lubiny Na Haškovci výhledy na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu, na Novojičínsko, Příborsko, Hukvaldy. U Hájova výhledy na Lubinu, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu. Komunikace na Hukvaldy z komunikace nad přehradou se otevírají výhledy na všechny světové strany: Hukvaldy, hřeben Beskyd, Červený kámen, Bílou horu, kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí, Ostravsko. U křížku na Velové výhledy na Lubinu, Mniší, Hukvaldy, Kopřivnici, dále pak na Beskydy a kopce mezi Novým Jičínem a obci Rybí. k.ú. Mniší Komunikace na Hukvaldy z míst pod oborou je výhled na Mniší, Lubinu, přehradu Větřovice, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Kopřivnici. Komunikace do Měrkovic z míst pod oborou výhledy na kopce nad Kozlovicemi, Beskydy Červený kámen, Bílou horu, Mniší, Vlčovice, Kopřivnici. Komunikace do Tiché výhled na hukvaldskou oboru Kazničov, Mniší, Vlčovice. k.ú. Vlčovice Vrchol Pískovny rozhledy na sever přehrada Větřkovice, Hukvaldy, východ Beskydy, jih Červený kámen. Mošnov Polní cesty na Trnávku, cesta po hřebeni východně od zástavby Velké strany - výhled na obec Mošnov a dále do Moravské brány. Ve východní části katastru je významným bodem kóta 276,1. Letištní budova - významnou část území lze přehlédnout rovněž z letištní budovy, ale tato není přístupná široké veřejnosti (pouze s platnou letenkou). Petřvald Území obce je rovinaté a z jeho velké části jsou viditelné části Beskyd, Bílá hora, Červený kámen a západně pak Moravská brána, Poodří a za nimi lázně Klimkovice, vrchy západně od Bílovce. Výrazný vyhlídkový bod však v Petřvaldě není. Příbor k.ú. Prchalov Nejvyšší bod na komunikaci přes Prchalov výhledy od severu k jihu, tj. od Mošnova, Skotnice, přes Hukvaldy, Červený kámen, Bílou horu, Závišickou hůrku, Libhošť. k.ú. Klokočov u Příbora Nejvyšší bod na místní komunikaci podél I/48 - rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a na Příbor. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 59

66 k.ú. Příbor Nejvyšší bod na polní cestě severně od bývalého statku (u polního letiště) výhledy na všechny světové strany, tj. např. na Příbor, Kopřivnici a v pozadí na Červený kámen, Bílou horu, Beskydy, Prchalov. Severně od zahrádkářské osady Orinoko výhled na samostatné město Příbor a dále západním až severním směrem. k.ú. Hájov Severovýchodní roh katastru výhledy na všechny světové strany, Hájov, Příbor, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, dále na Beskydy či západně na Moravskou bránu a Oderské vrchy. Jihovýchodní roh katastru výhled na vodní nádrž Větřkovice, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, Hukvaldy. Skotnice Hončova hůrka výhledy na všechny světové strany; na Skotnici, Mošnov, Příbor, Kateřinice, Trnávku, Kopřivnici a dále na Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Moravskou bránu, Oderské vrchy. Komunikace Skotnice Kateřinice výhledy na Beskydy, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, na Skotnici, Mošnov, Moravskou bránu. Štramberk Štramberská Trúba - výhled z vyhlídkové plošiny hradní věže ve výšce cca 495 m n.m. je bez omezení do všech světových stran. Pod Štramberskou Trúbou (453 m n.m.) výhled z hradeb pod Trúbou je omezen pouze ze severovýchodu. Při pohledu směrem k jihu se rýsuje silueta nenarušené zalesněné části Kotouče, v popředí se choulí malebné starobylé městečko Štramberk. V dálce vidíme masív Velkého Javorníku, Radhoště a Kněhyně - lesnaté území hlavního hřebene Beskyd. Krásný je také pohled ve směru západním na rekreační oblast Libotína se souvislými lesními porosty táhnoucími se až k Puntíku, oblasti nad obcí Rybí. Výhled na sever směřuje přes Závišice, Příbor, Závišickou hůrku až na, často kouřově zamlžené, Ostravsko. Vrchol Kotouče (517 m n.m.) a horní hranice lomu - výhled je možný ve směru jihovýchodním, jižním a jihozápadním, tj. směrem na jižní části Kopřivnice, Štramberka, Ženklavu a v dálce na hlavní hřeben Beskyd od Velkého Javorníku po Lysou horu. Jihozápadní roh katastrálního území na kraji libotínského lesa (cca 405 m n.m.) - z tohoto místa pod lesními porosty na Libotíně se naskýtá pohled na odtěženou část Kotouče z jihu. Dojem je velmi negativní a depresivní, neboť obrovský velkolom s industriálním předpolím vyráží dech. Ráz krajiny je narušen a změny jsou nevratné. Náladu však vylepší pohled severním směrem na oblast Libotína, Závišice a Závišickou hůrku. Západní hranice katastru nad areálem Podzemního zásobníku plynu (380 m n.m.) - výhledy z luk stoupajících na severní hřeben Libotína východním směrem umožňují sledovat Bílou horu včetně vrcholové části rozhledny, severovýchodně západní část Kopřivnice včetně oblasti lesa Benčák, severně Závišickou hůrku, Závišice a dále Příbor a Ostravsko. Pohled ze západu ze silnice od Rybího - tento pohled umožňuje obdivovat nádhernou scenérii Bílé hory, Štramberské Trúby a Kotouče. Na svazích Zámeckého vrchu pod Trúbou se nad střechami valašských chalup bělá vápencový skalní výchoz. Tento pohled je úžasný a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 60

67 zde pochopíme, čím Štramberk každoročně přitahuje tolik návštěvníků. Když držíte v ruce historický pohled na město Štramberk z roku 1866, přece se něco změnilo. Chybí popásající se kozy, selky v krojích, území je více zalesněno, oplocené objekty související s plynofikací jsou hojně rozsety po krajině. Kotouč v pravé části obrazu již není tím mohutným vápencovým bradlem s kostelíkem na svém vrcholu, ale je z jižní strany nepřirozeně useknut. Rozhledna Bílá hora (557 m n.m.) - z vyhlídkové plošiny této nové rozhledny (byla dokončena v roce 2000) je výhled do všech světových stran. Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, vyrostla na hranicích města Kopřivnice a Štramberk. Věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se lze dostat do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se volný rozhled do všech stran: na jihovýchodě Červený kámen (690 m n.m.), na jihozápadě Kotouč, na severovýchodě hrad Hukvaldy. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět Ostravsko, hlavní hřeben Beskyd a na severozápadě Jeseníky. U sochy Panny Marie Hostýnské (z r. 1861) nad Kamenárkou (cca 480 m n.m.) - ze sedla pod Bílou horou je výhled jihovýchodním směrem na hrad Hukvaldy, východní část Kopřivnice, jižní část Štramberka, nad nimi Červený kámen, v dálce hřeben Beskyd. Pohledu na severozápad dominuje Štramberská Trúba, pod ní náměstí a vlevo od něj Kotouč. Jeskyně Šipka (455 m n.m.) - od cesty k jeskyni, od jeskyně či výše od zvoničky se otevírají výhledy severovýchodním, severním a severozápadním směrem na štramberské náměstí, Trúbu, Bílou horu, či Závišice. Trnávka Nejvyšší bod na komunikaci do Brušperku výhled západním a severozápadním směrem na Trnávku, část Kateřinic, dále pak na lázně Klimkovice, kopce nad Bílovcem, Ostravsko. Nejvyšší bod na komunikaci do Petřvaldu výhled východním a jihovýchodním směrem na Trnávku, Kateřinice, v dáli na Beskydy. Závišice Nejvyšší bod na komunikaci do Sedlnic výhled východním a jihovýchodním směrem na Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Nad zahrádkami na Závišické hůrce - výhled východním směrem od severu až na jih na Příbor, Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Ženklava Vzhledem k morfologii území je vyhlídkových bodů více. Na východní straně území je z míst na loukách krásný výhled na lesní porosty na Libotíně a také na kopec Kotouč, který je z velké část vytěžen, což je právě v pohledech od Ženklavy vidět nejvíce. Ze západní strany, z míst pod libotínskými lesními porosty je zase výhled na Ženklavu, Štramberk, Červený kámen a dále na Beskydy. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 61

68 21. Územní systém ekologické stability Kateřinice Jižní a západní okrajovou částí území prochází regionální biokoridor (RBK 549) spojující regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec v Mošnově, Skotnici a Trnávce a RBC 172 Míchovec Osičina ve Fryčovicích v těsném sousedství jihovýchodního okraje katastru. RBK 549 Míchovec Osičina Kateřinice 0,50 ha + 1,86 ha LBC Kateřinice 1 3,18 ha RBK 549 Kateřinice 1 Kateřinice 2 2,52 ha LBC Kateřinice 2 3,30 ha RBK 549 Kateřinice 2 Kateřinice 3 2,28 ha + 0,07 ha + 0,81 ha LBC Kateřinice 3 2,13 ha + 1,22 ha RBK 549 Kateřinice 3 Skotnice 5 1,01 ha + 0,42 ha + 0,12 ha RBK 549 Skotnice 5 Trnávka 1,05 ha + 1,00 ha Kopřivnice Změnou č. 3 územního plánu Kopřivnice byl zapracován ÚSES obsažený v ZÚR Moravskoslezského kraje. Nadregionální úroveň je zastoupena: - částí nadregionálního biocentra 97 Hukvaldy (cílové ekosystémy mezofilní bučinné a luční), zasahujícího do východní části k.ú. Mniší z k.ú. Sklenov, je tvořeno převážně lesními porosty s dominancí buku. V grafické části je označeno NRBC 97 Hukvaldy; - částí složeného nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 144, (mezofilní bučinný) tvořeného jednoduchými nadregionálními biokoridory, vloženým regionálním biocentrem a vloženým lokálním biocentrem a procházejícího z k.ú. Štramberk přes k.ú. Kopřivnice (NRBK K144 MB Štramberk Kopřivnice), dále přes k.ú. Vlčovice do k.ú. Tichá na Moravě (NRBK K 144 MB Vlčovice, NRBK K 144 MB Vlčovice - Tichá), dále přes k.ú. Mniší (NRBK K 144 MB Mniší Tichá) a dále do k.ú. Sklenov (NRBK K 144 MB Mniší Tichá Sklenov 1, K 144 Mniší-Tichá-Sklenov 2); - vloženým regionálním biocentrem 115 Červený kámen-pískovna (mezofilní bučinné) (RBC 115 Kopřivnice Lichnov) zasahujícím do jižní části k.ú. Kopřivnice z k.ú. Lichnov; - vloženým lokálním biocentrem (LBC Vlčovice). Regionální úroveň je zastoupena: - částí složeného regionálního biokoridoru 550 (mezofilní bučinný, mezofilní hájový v úz. města Kopřivnice) tvořeného jednoduchými regionálními biokoridory a vloženým lokálním biocentrem vymezeným v trase z NRBC 97 Hukvaldy (k.ú. Sklenov) v k.ú. Mniší, vedeným do k.ú. Větřkovice u Lubiny (RBK 550 Větřkovice Mniší Sklenov), dále vedeným zpět na k.ú. Sklenov (RBK 550 Větřkovice Sklenov) s vloženým lokálním biocentrem Větřkovice (LBC Větřkovice), - složeným regionálním biokoridorem 547 vedeným z k.ú. Tichá na Moravě do k.ú. Vlčovice po toku Lubiny (jednoduché regionální biokoridory: RBK 547 Vlčovice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 62

69 Tichá 1 a RBK Vlčovice Tichá 2), se dvěma vloženými lokálními biocentry (LBC Vlčovice, LBC Mniší), - regionálním biocentrem 265 Větřkovická Lubina (RBC 265 Větřkovice) napojeným na regionální biokoridory 547 a 630 na hranici k.ú. Větřkovice u Lubiny s k.ú. Vlčovice a k.ú. Drnholec nad Lubinou, - složeným regionálním biokoridorem 630, nivním a vodním (s jednoduchými regionálními biokoridory RBK 630 Větřkovice 1 a RBK 630 Větřkovice 2) vedeným po hranici k.ú. Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou a s vloženým lokálním biocentrem (LBC Drnholec Větřkovice), - regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (RBC 127 Drnholec Příbor) na hranici k.ú. Drnholec nad Lubinou a k.ú. Příbor napojeným na regionální biokoridory 630 a 546. Lokální úroveň je zastoupena: - lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k.ú. Větřkovice u Lubiny tvořenou lokálním biokoridorem LBK Hájov Větřkovice Sklenov, vymezeným v trase z k.ú. Hájov, lokálním biocentrem (LBC Větřkovice 2) a lokálním biokoridorem (LBK Sklenov Větřkovice), napojeným do RBK 550 Větřkovice Mniší Sklenov; - lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice, Příbor s lokálním biocentrem (LBC Kopřivnice) vymezeným na hranici s k.ú. Závišice a pokračující k východu LBK Kopřivnice Příbor do lokálního biocentra LBC Drnholec-Příbor, se stanovišti středně živnými a středně vlhkými, - lokálním biokoridorem LBK Mniší Sklenov, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojením mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší, je veden středně živnými a středně vlhkými stanovišti. Vlivy na sousední území Po upřesnění trasy přeložky silnice I/58 je doporučeno vymezit další vložené lokální biocentrum na dílčím RBK 547 Vlčovice-Tichá 1 v území Tiché při zpracování změny ÚP Tiché. Podrobný popis jednotlivých prvků je uveden v tabulkách, označena jsou biocentra, a to podle příslušnosti do katastrálního území a pak pořadí, u prvků vyšší úrovně, regionálních a nadregionálních, je uvedeno i republikové číslování. (tučným tiskem). označení prvku funkce, funkčnost nadregionální úroveň STG rozměr charakter ekotopu typ, opatření nadregionální biocentrum 97 Hukvaldy, mezofilní bučinné a luční NRBC 97 3B3, Hukvaldy 3BC4 NRBC Hukvaldy funkční (1,2 ha) okraj lesního komplexu, převážně buky a další listnaté dřeviny lesní nadregionální biokoridor K144 Jezernice-Hukvaldy, mezofilní bučinné bučinné v úz. Kopřivnice RBC 115 vložené RBC 115 Červený kámen Pískovna, mezofilní bučinné Kopřivnice- Lichnov RBC, funkční 4BC3 (79 ha) bučiny, dubové bučiny, lesní MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 63

70 NRBK 144 MB Vlčovice LBC Vlčovice NRBK K 144 Vlčovice- Tichá 4CD3 4B23 suťové lesy, místy smrčiny 3C4 NRBK, funkční 4BC3 550 m bučiny, smrčiny, smíšené lesy LBC, funkční 4BC3 8 ha bučiny, smrčiny lesní modální NRBK funkční 4BC3 560 m bučiny, smrčiny lesní, modální průchod přes území Tiché vložené lokální biocentrum NRBK K 144 Mniší-Tichá + NRBK K 144 Mniší- Tichá- Sklenov 2 NRBK, část. chybějící 4BC4 4B3 512 m liniový porost v údolnici, pole, louky postupné omezení smrčin lesní, rozšíření porostů biokoridoru regionální úroveň regionální biokoridor 550, v území Kopřivnice mezofilní hájový a mezofilní bučinný RBK 550 RBK, částečně 4BC3 890 m smrčina, míst dub, buk, lesní modální Větřkovice- existující lípy, neobhospodařované 3C4 Sklenov plochy travních porostů, 4B3 pole LBC Větřkovice 1 RBK 550 Větřkovice- Mniší- Sklenov LBC nefunkční RBK část. chybějící 4BC3 4CD3 4B23 3C4 3C34 4B3 regionální biokoridor 547, vodní, nivní LBC Vlčovice RBK 547 Vlčovice- Tichá 1 6,29 ha smrčina a listnatý porost - dub, klen, mléč, jasan, lípa, habr (910m) v porostech jasan, lípa, dub, buk, smrk, břehový porost Svěceného potoka lesní změna druhové skladby na ploše se smrčinou lesní, modální doplnění lesních porostů LBC, nefunkční 4BC3 8 ha bučiny, smrčiny lesní, nivní, posílení autochtonních druhů nivy Lubiny RBK funkční 3BC45 3C m břehové porosty Lubiny, jasanové olšiny, vrbiny, smrčiny, porosty převážně na pravém břehu Lubiny lesní, vodní, modální MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 64

71 LBC Mniší LBC, funkční 3BC45 RBK 547 Vlčovice- Tichá 2 LBC Mniší- Vlčovice RBK 547 Vlčovice- Tichá 2 RBK funkční LBC, funkční RBK funkční 3C45 4BC3 4BD3 3BC45 3C45 3BC45 3C45 3BC45 3C45 18 ha porosty v nivě Lubiny a porosty na svazích nad Lubinou 580 m břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše 6,4 ha břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše 340 m břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše lesní, nivní vodní; lesní modální dosadba porostů chybějících částí lesní, nivní modální dosadba porostů chybějících částí lesní, nivní modální dosadba porostů chybějících částí RBC 256 Větřkovice regionální biocentrum 265 Větřkovická Lubina RBK, částečně existující 3BC45 3C45 53,1 ha břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše, louky, pole vodní, nivní modální dosadba porostů chybějících částí regionální biokoridor 630, vodní, nivní RBK 630 Větřkovice 1 LBC Drnholec- Větřkovice 1 RBK 630 Větřkovice2 RBK, funkční LBC, funkční RBK, funkční 3BC45 3C45 3BC45 3C45 3BC45 3C m břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše 7,4 ha břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše, louky 400 m břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše vodní, nivní modální lesní, nivní modální vodní, nivní modální RBC 127 Drnholec- Příbor regionální biocentrum 127 Helénské údolí, nivní, vodní RBC, částečně existující 3BC45 3C45 (13,7 ha) břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše vodní, nivní modální lokální úroveň lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k. ú. Větřkovice u Lubiny LBK LBK částečně 4BC3 (1230 část pole, část listnaté lesní modální Hájov- chybějící m) porosty lípy, duby, 3BC34 dolesnění Větřkovice- kleny, habry, mléče, Sklenov buky, jasany, smrky MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 65

72 LBC Větřkovice 2 LBC část. chybějící 3BC3 3BC4 3C4 4,4 ha smrčina s modřínem, listnaté porosty lípy, duby, kleny, buky, habry, třešně, břízy; neobhospodařované zemědělské pozemky lesní dolesnění, změna druhové skladby v nevhodných porostech LBK Sklenov- Větřkovice LBK částečně existující 3BC34 3C m břehy vodní nádrže Větřkovice, lesík nad nádrží-lípy, dub, klen, buk, jasan, mléč, jilm, smrk lesní kontrastní zalesnění lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice do Příbora/Drnholce, se stanovišti středně živnými a středně vlhkými LBC Kopřivnice LBC funkční 3B3 lesní LBK Kopřivnice- Příbor přes území Příbora LBC Drnholec- Příbor LBK částečně existující LBC část. existující 3C4 3B3 3BC4 3C4 3BC3 8,2 ha v severní části smrky, borovice, v jižní části dub, jasan, lípa, klen, mléč 1800 m pole, louky, břehové porosty potoka (1,7 ha) pole, louka, břehové porosty Kopřivničky, rekultivovaná skládka změna druhové skladby náhrada jehličnatého porostu lesní modální výsadba koridoru ve většině jeho délky lesní založení lesního biocentra lokálním biokoridorem, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojení mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší, je veden středně živnými a středně vlhkými stanovišti. LBK Mniší- Sklenov LBK částečně existující 4BC3 (1870 m) převážně na zemědělsky užívaných pozemcích a drobnými lesíky s převahou listnáčů lesní, modální doplnění porostů na chybějících částech Vysvětlivky k tabulkám: funkce funkčnost pro lesní biokoridory a biocentra: funkční stav porostů vyhovuje funkci, nefunkční stromové porosty jsou nevyhovujícího druhového složení, je nutná změna skladby, částečně chybějící většina prvku je tvořena dřevinnými porosty, částečně existující jen malá část prvku je tvořena dřevinnými porosty, většina plochy je bez stromového porostu STG kód skupiny typů geobiocénů začáteční číslice označují vegetační stupeň, písmena označují úživnost stanoviště, poslední číslice vlhkostní řadu, rozměr, délku biokoridorů nebo výměru biocenter, údaje v závorkách uvádějí velikost prvku pouze na řešeném území Kopřivnice, prvek je vymezen i mimo řešené území stav stručný popis současného stavu typ cíl, opatření cílová formace a typ prvku, navržená opatření TUČNÝM TISKEM OZNAČENÍ REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH BIOCENTER A BIOKORIDORŮ DLE ZÚR MSK MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 66

73 Mošnov Označení prvku v ÚP/ návaznost na území sousedící obce Funkce, funkčnost, název STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření Regionální biokoridor 629 Mošnov RBK, částečně R2/ existující Skotnice 3B34, 3BC3 660 m lesní porosty, pole, louky lesní založení porostů - lipová dubohabřina Regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec, celková výměra 40 ha, charakter ekotopu: L2 SM, DB, Mošnov R3/ Skotnice, Trnávka RBC existující, nefunkční Sýkořinec 3B3-4 3BC3 75 ha lesní porost převážně smrkový, přímíšeně modřín, dub, lípa, klen, okraj lesního komplexu, lesní změna skladby na lipovou dubohabřinu Regionální biokoridor RBK č. 544 Mošnov R4 RBK, chybějící 3B3 240 m pole lesní; založení dřevinného porostu Mošnov R5 LBC vložené, funkční 3B3 12,6 ha les lesní; změna druhové skladby Mošnov RBK, částečně 3B3 530 m pole, pruh listnatých lesní; rozšíření dřevinného R6 existující dřevin dub, lípa, buk, habr porostu Regionální biocentrum RBC č. 196 Mošnov RBC, částečně 3BC45 (6,7 ha) R7/ chybějící Petřvald lesní břehové porosty toku Lubiny a v nivě toku, pole, louky lesní, nivní dolesnění na 30 ha, ostatní extenzivní louky Regionální biokoridor RBK č. 542, délka 2,1 km Mošnov R8/ Petřvald Mošnov R9 Mošnov R10 Mošnov R11 Mošnov R12 RBK, funkční 3BC m lesní břehové porosty toku Lubiny a v nivě toku, pole, louky LBC, částečně chybějící RBK, částečně chybějící LBC vložené, část. existující RBK, částečně chybějící 3BC44 5,6 ha 3BC m 3BC45 5,3 ha 3BC m lesní porosty v blízkosti toku Lubiny a na svazích nad tokem, pole, louky lesní porosty podél Lubiny a louky, pole lesní porosty podél Lubiny, louky, pole lesní porosty podél Lubiny, louky vodní, nivní lesní, vodní dolesnění na 3 ha les. porostu, extenzivní louky vodní, nivní dolesnění, extenzivní louky nivní, vodní lesní porost na 3 ha, extenzivní louky nivní, vodní rozšíření břehových porostů MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 67

74 Regionální biocentrum ZÚR - č. 178 Mošnov RBC, částečně 3BC45 59,4 ha R1/ chybějící Skotnice lesní břehové porosty toku Lubiny a v nivě toku, pole, louky lesní, nivní dolesnění na 30 ha, ostatní extenzivní louky Vysvětlivky k tabulkám: - význam, funkčnost biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, RBK regionální biokoridor, RBC regionální biocentrum - STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru Petřvald Do severozápadní část k.ú. Petřvaldík zasahuje NRBC č. 92 Oderská niva (cílové ekosystémy nivní, vodní a luční), které je spojeno RBK č. 545 (cílové ekosystémy hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové) s RBC č. 243 U Chabičova, které leží mimo území obce. V souvislosti s řekou Lubinou jsou vedeny RBK č. 542 a 543 (cílové ekosystémy nivní, vodní), mezi které je vloženo RBC č. 196 Petřvaldská Lubina (cílové ekosystémy nivní, vodní). Dále jsou v územním plánu vymezeny prvky lokálního ÚSES 2 LBC v nivě řeky Lubiny, 3 LBC spojené LBK ve východní části k.ú. Petřvald u Nového Jičína. Po východní hranici k.ú. Petřvald u Nového Jičína je veden RBK č. 544 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní). Příbor Prvky regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje (grafická část) a v závorce je pak uvedeno značení jejich částí v Územním plánu Příbora. V území Příbora je vymezena část regionálního biokoridoru 540 (R5 LBC) - vložené lokální biocentrum, celý biokoridor je charakterizován jako mezofilní hájový, hygrofilní a hydrofilní, vymezení je v severozápadním okraji správního území města Příbora, nově (dle ZÚR MSK) je vložena regionální trasa tvořená regionálním biokoridorem 546 (R1 až R3), charakterizovaný jako vodní a nivní a je značen proti toku Lubiny a regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (R4), vodní a nivní. Regionální biokoridor 546 (část R3) v průchodu zastavěným územím Příbora nesplňuje parametry délky a šířky pro nivní (resp. mokřadní nebo lesní) biokoridor. Případný požadavek striktního uplatnění parametrů je možný jedině za cenu značného zásahu do zastavěného území sídla a je nereálný. Lokální úroveň tvoří biocentra a biokoridory na živinami obohacených stanovištích, vlhkých a mokřadních - od RBK 546 (R2) proti toku potoka Klenos a pokračující do území Větřkovic L1 až L6 - od RBK 546 (R3) proti toku Kopřivničky (L7 až L8) a pokračující proti toku Kopřivničky dále do území Kopřivnice a s napojením přes vlhkostně a živinami normální stanoviště L9 až L13 až na tok Sedlnice na hranici mezi Příborem a Sedlnicí. (Mezi L10 a L11 přes území Závišic) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 68

75 Označení prvku Funkce, funkčnost, název STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření regionální úroveň R1/ Sko regionální biokoridor 546, nivní vodní RBK, část. chybějící 3BC4 (600 m) tok Lubiny s břehovými porosty lípy, jasany, R2 R3 R4 /Kop R5 /Sed LBC, část. existující RBK, část. existující duby 3BC4 6,4 ha tok Lubiny a břeh. porosty, louky 3BC m tok Lubiny a porosty na březích veřejná zeleň v sídle, regionální biocentrum 12 Helenské údolí RBC, částečně existující regionální biokoridor 540 LBC funkční 3BC4 3B3 3BC4 (4,8 ha) tok Lubiny s břehovými porosty lípy, jasany, duby, louky, pole (1,7 h) v nivě Sedlnice jasany,, duby, výše habry, lípy, kleny, duby vodní, nivní-lesní vodní, nivní- lesní (příp. luční plocha nad minimální rozsah lesního BC vodní, nivní úpravy přispívající k funkci ÚSES vodní, nivní lesní lokální úroveň trasa L1 až L6 živinami obohacená a vlhčí stanoviště tok Klenos L1 LBK část. chybějící 3BC4 3B m břehový porost toku Klenos, přerušovanýjasany, vrby, duby, lípy L2 LBC část. existující 3BC4 3B3 5,1 ha porosty podél toku Klenos, pole, louky L3+L4 LBK funkční 4BC4 860 m jasanové olšiny podél Klenosu L5 LBC nefunkční 4BC4 4,4 ha smrkové a smíšené lesní 4B3 porosty L4+L6 /Kop LBK část. chybějící 4BC45 (525 m) břehové porosty potoka jasanové olšiny, louky, pole lesní, vodní koridor v jižní části rozdělen po toku vodní, poli - lesní lesní lesní, vodní lesní změna druhové složení lesa lesní dosadba části koridoru, rozšíření břehových porostů trasa od RBK 546 proti toku Kopřivničky a propojení na tok Sedlnice L7 LBK část. chybějící 3BC m břehové porosty Kopřivničky jasanová L8 /Kop L9 LBC část. existující LBK část. existující 3B3 3BC4 3B3 3BC4 olšina, místy bez porostů 4,5 ha břehový porost Kopřivničky, pruhy dřevin, pole, louky m porosty podél drobných toků a liniové porosty, pole L10 LBC funkční 3B3 6,0 ha listnatý les lesní vodní, lesní v části dosadba koridoru lesní dosadba porostů biocentra lesní dosadba biokoridoru MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 69

76 průchod území Závišic L11 /Zav LBK část. chybějící L12 LBC, část. chybějící 3B3 3BC4 3BC4 3B3 L13 /Sed LBK funkční 3BC4 3B (900 m) m pole, louky, lesní porosty, břehové porosty 5,6 ha lesní porosty vhodného druhového složení, louky m břehové porosty Sedlnice v okraji větších lesních porostů lesní doplnění chybějících porostů lesní doplnění porostů lesní Vysvětlivky k tabulkám: popis je uveden je pro správní území města Příbor, pokud není uvedeno jinak - poř. č. pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; u regionálních prvků je v záhlaví popisu uvedeno číslování dle vyšší ÚPD - ZÚR Moravskoslezského kraje (přesahy do sousedících obcí či katastrů jsou uvedeny za lomítkem (Sko Skotnice, Kop Kopřivnice, Sed Sedlnice, Zav Závišice) - význam, funkčnost biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor - STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce prvek dále pokračuje na sousední území - charakter ekotopu stručný popis stavu, - cílové společenstvo, návrh opatření cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost. Skotnice Změnou č. 1 bylo upraveno vymezení územního systému ekologické stability v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje vzhledem k tomu, že v Územním plánu Skotnice byl ÚSES vymezen v souladu s tehdy platným Územním plánem velkého územního celku Beskydy. Označení prvku v ÚP Funkce, funkčnost, název STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření Regionální biokoridor č. 540 Sedlnický selský les Roveň, 7,6 km, charakter ekotopu: mezofilní hájový, hydrofilní, hygrofilní /značení dle ZÚR Skotnice 1 /Sedlnice RBK existující 3B3 315 m listnaté porosty vhodného druhového lesní úprava pěstební péče Skotnice 1 LBC existující 3B3 3BD3 3B3-4 složení (17,5 ha) listnaté porosty vhodného druhového složení lesní úprava pěstební péče, cílem je lipová dubohabřina až dubová bučina MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 70

77 Regionální biokoridor č. 629 Sýkořinec Sedlnický selský les, celková délka 4 km, charakter ekotopu: mezofilní hájový, hydrofilní, hygrofilní /značení dle ZÚR Skotnice 2/Sedlnice LBC vložené existující, 3B3 4B34 (0,4 ha) (převaha výměry LBC mimo území Skotnice) lesní přeměna skladby porostu Skotnice 2/Sedlnice Skotnice 3/Mošnov Skotnice 3/Mošnov funkční RBK chybějící RBC, existující, funkční 3B m pole, křížení se silnicí 3BC45 (9,7 ha) porosty na březích toku Lubiny, (převaha rozlohy mimo území Skotnice) na dubovou bučinu lesní založení dubové bučiny lesní stávající porosty rozšířit se skladbou střemchové jaseniny Skotnice3/ Mošnov- Skotnice4/ Mošnov RBK, částečně existující 3B34, 3BC3 660 m lesní porosty, pole, louky lesní založení porostů - lipová dubohabřina Regionální biocentrum č. 222 Sýkořinec, celková výměra 40 ha, charakter ekotopu: mezofilní hájové, hygrofilní Skotnice 4/Mošnov Trnávka 3B3-4 3BC3 lesní změna skladby na lipovou dubohabřinu RBC existující, nefunkční Sýkořinec (5,3 ha) lesní porost převážně smrkový, přimíšeně modřín, dub, lípa, klen, okraj lesního komplexu, (převaha rozlohy mimo území Skotnice) Regionální biokoridor č. 549 z RBC Sýkořinec, 8 km, charakter ekotopu mezofilní hájový, hygrofilní Skotnice 5- Kateřinice- S RBK chybějící 3B3-4 (140 m) 600 m pole lesní založení lipové dubohabřiny Skotnice 5 Skotnice 5-Kateř.-J LBC vložení existující funkční RBK existující funkční 3B3-4 5 ha lesní porost s převahou listnatých dřevin 3B4 4BC4 (50 m) 500 m lesní porost, orná a louka Regionální biocentrum č. 178 Mošnovská Lubina, charakter ekotopu: nivní, vodní /značení dle ZÚR Skotnice 3BC45 (9,7 ha) 3/Mošnov RBC, existující, funkční porosty na březích toku Lubiny, (převaha rozlohy mimo území Skotnice) lesní výchovou lesa podpořit přirozenou druhovou skladbu lipovou dubohabřinu lesní založení lipové dubohabřiny na chybějící části lesní stávající porosty rozšířit se skladbou střemchové jaseniny Regionální biokoridor č. 546 Příbor Skotnice, charakter ekotopu: nivní, vodní /značení dle ZÚR MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 71

78 Skotnice 3/Mošnov Skotnice 6A RBK částečně chybějící Skotnice6A LBC existující, funkční Skotnice6A -Skotnice6 Skotnice 6 Skotnice 6 Skotnice6B RBK, částečně chybějící LBC vložené existující, funkční RBK existující, funkční Skotnice6B LBC vložené existující, funkční Skotnice6B -Příbor RBK existující, funkční 3BC m řeka Lubina s mladými doprovodnými břehovými jasan, lípa, vrby, olše, topol 3BC4 5,5 ha lesní porost charakteru měkkého až tvrdého luhu, mladý 3BC4 630 m řeka Lubina s mladými doprovodnými břehovými jasan, lípa, vrby, olše, topol 3BC4 3 ha lesní porost charakteru měkkého až tvrdého luhu, mladý 3BC4 450 m tok Lubiny s břehovými porosty 3BC4 5,3 ha tok Lubiny s břehovými porosty 3BC4 150 m tok Lubiny s břehovými porosty lesní úprava skladby na střemchovou jaseninu, doplnění dřevinnými porosty křížení s navrženou silnicí lesní výchova směrem ke střemchové jasenině lesní úprava skladby na střemchovou jaseninu, doplnění dřevinnými porosty křížení s navrženou silnicí lesní výchova směrem ke střemchové jasenině lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu lesní výchova na střemchovou jaseninu až dubovou bučinu Štramberk Územní systém ekologické stability je v Územním plánu Štramberka vymezen v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Nadregionální úroveň je zastoupena nadregionálním biokoridorem v jihovýchodním okraji území obce (označený v grafické části územního plánu N1 až N4, v ZÚR MSK K144), který je tvořen částmi N1-LBC, N2-NBK, N3-LBC a N4-NBK a je veden z území Ženklavy přes Štramberk na území Kopřivnice. Jde o koridor mezofilní bučinný. Regionální úroveň tvoří regionální biocentrum označené R1 (v ZÚR MSK č. 151), a dále koridorem RK označeným v ZÚR MSK č. 539, který je tvořen částmi R2 až R8 a vede k západu na území Rybí. Lokální úroveň je tvořena trasou z území Závišic přes severní okraj Štramberku a podél severozápadní hranice na území Rybí, jde o trasu podél drobných toků stanovišti obohacenými živinami a vodou. Trasa L1 až L5 je napojena od jihu z nadregionálního biokoridoru (v ÚP Štramberka části N3-NBK-LBC) do regionálního biocentra č. 151 (v ÚP jako R1). Všechny prvky územního systému ekologické stability jsou s cílovým společenstvem les, pokud nejsou vymezeny na pozemcích vodních toků vlastní koryta toků nebo pokud v tabulce není uvedeno jinak. Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 72

79 v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření, a v rámci komplexní nebo dílčích pozemkových úprav. Vlivy vymezení na sousední území Návrh ÚSES v územním plánu respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí Ženklava, Kopřivnice, Závišice. V územním plánu Rybí není zapracováno regionální biocentrum dle ZÚR MSK. Stávající napojení na území Rybí je v souladu s ÚP obce Rybí. Zpracování tabulkové části číslování prvků je provedeno se zvláštním číslováním pro prvky nadregionální, regionální a místní (lokální úrovně). Označení prvku Funkce, funkčnost, název STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření Nadregionální úroveň Nadregionální biokoridor K 144, dle ÚTP mezofilní bučinný N1 LBC vložené, část. funkční Černý les 4B3a 4,6 ha asi stoletá kmenovina s převahou smrku N2 NBK, funkční 4B3 630 m smrkové a smíšené lesní porosty N3 N4 / Kopřivnice LBC vložené, část. funkční, Bařiny 4B3 6,8 ha převážně smrkové lesní porosty NBK, funkční 4B3 (315 m) smrkové a smíšené lesní porosty v rámci obnovy úprava druhové skladby postupné snižování zastoupení smrku, podpora buku a dalších listnáčů postupné snižování zastoupení smrku, podpora autochtoních dřevin buk, dub postupné snižování zastoupení smrku, podpora autochtoních dřevin Regionání úroveň Regionální biocentrum č. 151 Kotouč-Šipka R1 RBC, 3B3, 3BC3 43,3 ha lesní porosty vrchu Kotouč, smrkové a smíšené s bohatým bylinným podrostem. Regionální biokoridor RK 539 R2 RBK 3B3 300 m louky zalesnění R3 LBC vložené, 3B3 3,3 ha louky a pruhy dřevin - lesní, rozšíření porostu chybějící listnaté R4 RBK 3B3, 4BC4 700 m louky, břehové porosty toku listnaté rozšíření dřevinných porostů R5 LBC vložené, funkční, Tamovská 4B3 9,1 ha listnatá kmenovina - buky, duby, habry, lípy, část mladý porost R6 RBK, funkční 4B3 400 m listnatá kmenovina a smrkové porosty postupné snížení zastoupení smrku MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 73

80 R7 LBC vložené, část. funkční 4B3 4,3 ha převážně smrková kmenovina R8 RBK, funkční 4B3 300 m smrkové a listnaté porosty změna druhové skladby omezení smrku ve prospěch dubu, buku, habru, lípy Lokální úroveň Lokální trasa z nadregionálního biokoridoru K144 (N3) do regionálního biocentra č. 151 (R1) L1 / LBK, částečně 4B3, Ženklava chybějící 4BC4 L2 L3 / Ženklava L4 L5 LBC, chybějící LBK, část. chybějící LB, částečně chybějící LBK, část. chybějící m část přes území Ženklavy, louky, a okraj velkého lesního porostu, břehové porosty toku 4B3 5,4 ha louky, lesní porost listnatý, okraj těžební jámy 3B3, 3BC3, 3D2 3B3, 3BC3, 3D2 3BD3, 3D2 800 m louky, lesní porost listnatý, okraj těžební jámy 5,6 ha louky, lesní porostlistnatý, okraj těžební jámy 300 m okraj těžební jámy, náletové přírodě blízké, ale mladé listnaté porosty Lokání trasa po toku Sedlnice L6 LBK, funkční 3BC m břehové porosty toku olše, jasany, vrby a další dřeviny L7 LBC, částečně chybějící, Rybské paseky 3B3 3BC4 4,9 ha břehové porosty toku olše, jasany, vrby a další dřeviny, louky založení chybějících částí koridoru rozšíření stávajícího porostu rozšíření stávajícího porostu zlepšování spojitosti koridoru dle možností dolesnění Lokální trasa od východu Závišic, po hranici se Závišicemi k západu dále na Rybí L8 / LBK, funkční 3BC4 450 m břehové porosty potoka Závišice L7 -viz výše L9 / Závišice, Rybí LBK, funkční 3BC4, 3B m břehové porosty potoka Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese, prvky zasahující na území jiné obce mají uveden jejich název, u biokoridorů, kde není zřejmý jejich začátek a konec jsou uvedena i koncová biocentra (část trasy je společná pro dva koridory); - význam, funkčnost biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor, RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor, NBK nadregionální biokoridor; - STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré); MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 74

81 - rozměr výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce prvek dále pokračuje na sousední území; - charakter ekotopu stručný popis stavu, - cílové společenstvo, návrh opatření cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost. Trnávka V západní části katastru zasahuje na území obce RBC č. 222 Sýkořinec (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní lesní), v severní části sem zasahuje RBC č. 243 U Chabičova (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní lesní). Tato RBC jsou propojena podél západní hranice katastru RBK č. 544 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, hygrofilní). Z RBC Sýkořinec vychází podél hranice katastru jižním směrem RBK č. 549 (cílové ekosystémy mezofilní hájové, mezofilní bučinné, hygrofilní, hydrofilní), který ústí do RBC č. 172 Míchovec-Osičina na území obce Fryčovice. V trase tohoto RBK je umístěno jedno LBC. Závišice poř. č. typ, funkčnost, název rozměr STG Prvky lokálního ÚSES 1 Závišice LBC, část. funkční 6,7 ha 4B3,4 2 Závišice LBK, /Rybí funkční 3 Závišice /Štramberk 4 Závišice LBC,část. chybějící LBK, část. chybějící /Štramberk 5 Závišice LBK, částečně chybějící 6 Závišice LBC, nefunkční 7 Závišice LBK, funkční 8 Závišice LBK, /Příbor funkční 9 Závišice LBK, část. /Libhošť, chybějící Sedlnice m 3B4, 3BC4 (0,2 ha) 3BC m 3BC4, 3BC3 830 m 3B3, 3BC3 4,2 ha 3B3, 3BC3 (130 m) 3BC3,4 (50 m) 4B3 (1420 m) 4B3, 4BC4 stav smíšený lesní porost s převahou smrku smíšený lesní porost s převahou smrku, menší lesní porosty v celku polí, rozdělený vedením VN, převaha listnatých stromů, listnaté druhově pestré pruhy lesa podél Rybského potoka břehové porosty Rybského potoka, louky, zarůstající louky břehové druhově pestré listnaté lesní porosty, pole, pruhy lesa mezi poli pole, louky, smrkové lesy smrkové lesní porosty cíl. typ; návrh opatření lesní, omezení zastoupení smrku lesní, dolesnění lesní, dolesnění lesní, dolesnění bohatá dubová bučina lesní, dolesnění, změna druhové skladby lesů na dub. bučinu lesní, změna druh skladby na dubovou a jedlovou bučinu smrkové a smíšené lesní porosty lesní, změna druhové skladby dle lesního typu druhově pestré břehové lesní lesní porosty Sedlnice, lesní pruhy přírodě blízkého lesní, dolesnění druhového složení v zemědělské krajině Vysvětlivky k tabulkám: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 75

82 Číslování prvků je zvlášť pro území Závišic (v případě polohy zčásti mimo území Závišic je doplněné názvem sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 9 Závišice /Libhošť, Sedlnice). - poř. č. pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese - význam, funkčnost biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor - STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru Ženklava poř.č. typ, funkčnost, název rozměr STG návrh opatření Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný 1- NRBK, nefunkční, část. 570 m Štramberk chybějící 4B3 1 vložené LBC, 3,5 ha 4B3 1-2 NRBK, funkční 240 m 4B3 2/Veřovice Regionální biocentrum 181 Na Peklech RBC, funkční 28 ha 4B3 2-Veřovice NRBK, nefunkční, část. 700 m chybějící 4B3, 4BC4 3-Veřovice NRBK, nefunkční, část. 550 m existující 4B3 3 vložené LBC, nefunkční, 3,1 ha část. existující 4B3, 3BC4 3-4 NRBK, 700 m 4BC3, 4B3 4 vložené LBC, funkční 6,1 ha 4B3, 4BC3 4-5 NRBK, funkční 700 m 4B3, 4BC3 5 vložené LBC, funkční 5,4 ha 4B3 5-6 NRBK, funkční 650 m 4B3, 4BC3 6 vložené LBC, funkční 4 ha 4B3 6-7 NRBK, funkční 100 m 4B3 7/Rybí, Regionální biocentrum 159 Libotín Životice vložené RBC, funkční (17 ha) 4B3 Prvky lokálních parametrů 4-Životice LBK, funkční (260 m) 4B3 dolesnění dolesnění, omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle úprava druhové skladby smrčiny postupně převést na jedlovou bučinu dolesnění zalesnění zalesnění dolesnění postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle postupné omezování smrku, vnášení jedle omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 76

83 A- LBK, nefunkční, část. Štramberk- chybějící B- Štramberk (505), (800) m 4B3, 4BC4 založení lesního biokoridoru 22. Významný krajinný prvek registrovaný Databáze významných krajinných prvků (VKP) na území ORP Kopřivnice není kompletní, došlo ke ztrátě některých údajů při převádění této databáze z Okrestního úřadu Nový Jičín na Městský úřad Kopřivnice. Městskému úřadu jsou v některých případech k dispozici pouze mapové podklady a zlomek evidenčních karet VKP. Kateřinice Na území Kateřinic byly registrovány tyto VKP (část z nich spadá mezi VKP vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny): map. list VKP 2-9 L37 129/3Z /3M Z,M rybník B,Z les u rybníčka B louka u rybníčka /3Z M /4M potok 2-0 L37 126K les M K 1-0 L37 222K les stromořadí u Janíka /5M potok lípa 1-0 L224/4B potok K 4 duby lípa, památný strom smuteční vrba K stromořadí 1-9 L37 174K řada dobů 1-9 L37 156K dub 1-9 L37 159B les 1-9 L37 160K les 1-9 L37 161K les MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 77

84 M potok lípa u Blažka K travnatá mez B les 1-9 L37 154M,Z potok K mez K mez K mez /3M K mez /2Z les /3M potok 1-9 L37 129/1K M,K potok 1-9 L37 156K les 1-9 L37 157K,Z les B les /1M les 1-9 L37 162K,Z les 1-9 L37 163K,Z les 1-9 L37 180Z,K porost, lesík Další VKP (bez bližšího určení v mapových listech): 224/3 potok, který teče přes Kateřinice do Trnávky 224/6 vodní nádrž 224/7 potok les pramenná část bezejmenného potoka pramenná část potoka z Čaplovce lípa u hospodářské budovy osaměle stojící lípa Kopřivnice Na území města Kopřivnice je databáze registrovaných VKP kompletní. K.ú. číslo VKP Název Vlčovice 3 Janíkovo sedlo Kopřivnice 4 Louky na sjezdovce Kopřivnice Louky a pastviny pod Červeným kamenem Kopřivnice Potůčky pod Červeným kamenem Kopřivnice Kříž u křižovatky dvou cest se čtyřmi kaštany Vlčovice, Kopřivnice, Drnholec 3401/1 Sýkoreček - regulovaný vodní tok Větřkovice 3402 Výhled do kraje - kóta 353 Větřkovice 3403 Zeleň u vodojemu (Hájov) Větřkovice 3404 Erozní rýha do údolí Lubiny v prudkém svahu se zelení Větřkovice 3405 Pastvina intenzivně využívaná Větřkovice 3406 Louky a pastviny na svahu Větřkovické Hůrky MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 78

85 Větřkovice 3407 Bukojedlový lesní porost Větřkovice 3408 Rozptýlená zeleň - remíz Mniší 3409 Drobné selské lesíky Větřkovice 3410 Selský lesík Větřkovice 3411 Zalesněná terasa řeky Lubiny Větřkovice 3412 Komplex drobných selských lesíků Drnholec 3413 Lokalita s výskytem sledovaných druhů rostlin Větřkovice 3414 Drobné remízky a lesíky Větřkovice 3415 Okrasná zeleň u zemědělského areálu Větřkovice 3416 Zamokřená plocha Větřkovice 3417 Švestková alej podél místní komunikace Větřkovice 3418 Zahrada využívaná jako polní sad Větřkovice 3419 Pastvina v sousedství areálu zeměděl. družstva Větřkovice, Drnholec 3420 Doprovodná zeleň podél komunikace Větřkovice, Drnholec 3421 Kulturní louka Drnholec 3422 Lesík na terase Lubiny Drnholec 3423 Výsadba zeleně kolem komunikace Kopřivnice 3424 Ochranná zeleň kolem ČSAD Drnholec 3425 Místní potok Drnholec 3426 Alej vzrostlých stromů podél komunikace Větřkovice 3429 Vrchol kóty 390 s lesíkem a loukami Mniší 3430 Mez porostlá zelení Mniší 3431 Louky a pastviny pod Kazničovem Mniší 3432 Zeleň kolem sportovního areálu Mniší 3433 Erozní rýha porostlá zelení Mniší 3434 Louky a pastv. na V svazích Hůrky (418 m) Mniší 3435 Les na svazích vrchu Hůrka Mniší 3437 Louka ve svahu pod Kazničovem Mniší 3438 Polní sad ovocných dřevin Mniší 3439 Drobné selské lesíky Mniší 3440 Lesy navazující na lesní komplex Kazničova Vlčovice 3441 Mlýnská strouha Vlčovice 3442 Sportovní areál s doprovodnou zelení Vlčovice 3443 Vodní nádrž Mniší 3445 Erozní rýha na terase Lubiny porostlá zelení Mniší, Kopřivnice 3446 Polopřiroz. louka ve svažitém podhors. terénu Mniší 3447 Polopřiroz. pastvina s přirozenými společenstvy Mniší 3448 Malý listnatý lesík Kopřivnice 3449 Ochranná zeleň kolem závodu Tatra Kopřivnice 3450 Remízy rozptýlené zeleně Kopřivnice, Příbor 3452 Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Kopřivnice 3457 Bezejmenný potok Kopřivnice 3459 Degradovaná pastvina a les Benčák Kopřivnice 3470 Louka polopřirozená Kopřivnice 3475 Bezejmenný potok Kopřivnice 3476 Pastevní areál Kopřivnice 3477 Váňův kámen Kopřivnice 3478 Mokřad Kopřivnice 3479 Degradovaná pastvina s remízkem Kopřivnice Raškova skála MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 79

86 Vlčovice Bezejmenný potok Vlčovice Pastviny pod Holým vrchem Vlčovice Pastvina pod Janíkovým sedlem Kopřivnice Vrcholová partie Brd s Janíkovým sedlem Vlčovice 34133/1 Zeleň v krajině doprovázející erozní rýhy Kopřivnice Šostýn Kopřivnice Bílá hora Kopřivnice Stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin Mošnov V obci Mošnov není databáze VKP úplná, byl dohledán pouze zlomek registračních karet a mapových podkladů, které nejsou spolu plně synchronizovány. číslo VKP Název 231/4 řeka Lubina 231/5 koryto řeky Lubiny s pobřežní vegetací 3470 linie keřů podél oplocení letiště Mošnov alej stromů malý selský lesík les Sýkořinec selský lesík remízek bezejmenný potok 3721 potok z čističky s mezí alej stromů 3728 les u mostu 3729 Kolbův lesík Petřvald V obci Petřvald není databáze VKP úplná, byl dohledán pouze zlomek registračních karet a mapových podkladů, které nejsou spolu plně synchronizovány. k.ú. Petřvald číslo VKP Název 3711 Bezejmenný potok 3713 Mokřad 3715 Hajdůčkův břeh 3716 Požární nádrž 3717 Les u Lubiny 3718 Les Štěrkoviště 3719 Kolbův les 3720 Šípová cesta 3721 Les Kocibenda 3722 Kolbův válek 3723 Hartovský chodník 3724 Stará říčka 3725 Lužní les u Lubiny 3726 Topol černý MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 80

87 3727 Mez "Kelnerova cesta" 3728 Remízek 3729 Slepé říční rameno 3730 Remíz u vodárny 3731 Remízek 3732 Les Uvaliny 3733 Remízek 3734 Spojovací mez 3734 Listnatý les 3735 Louka s rozptýlenou zelení 3736 Mez 3737 Letištní příkop 3738 Šabrtova mez 3739 Otevřený příkop 3740 Topolina 3740 Selský lesík 3740 Bezejmenný potok 3741 Kolonie lesních mravenců 3741 Prameniště pitné vody 3742 Selský lesík - Švejďák 3744 Stráň u hájenky 3745 Šeděnkův lesík 3746 Tři buky 3748 Lesík u Rakovce 3749 Les na Kopci 3750 Lesík na soutoku Trnávky s Lubinou 3751 Stejskalova cesta 3752 Lesík na údolnici k.ú. Petřvaldík číslo VKP Název 3702 Linie keřů podél oplocení letiště Mošnov 3753 Linie keřů podél oplocení letiště Mošnov 3754 Přirozená louka 3755 Vodní tok 3756 Rybníček s mokřadem 3757 Mez se zelení 3758 Mez bez zeleně 3759 Přirozená louka 3760 Meliorační příkop 3761 "Příkopa" 3763 Mez bez zeleně MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 81

88 Příbor V obci Příbor není databáze VKP úplná. k.ú. Prchalov číslo VKP Název 3764 Místní vodoteč ve Skotnici 3765 Selský topolový lesík 3776 Lesní komplex Peklisko Alej stromů Lesík u Sedlničky při silnici na Prchalov Potůček protékající pod Pekliskem Boháčové peklisko Lesní komplex Peklisko Alej stromů Potůček protékající pod Pekliskem Meliorační příkop k.ú. Klokočov u Příbora číslo VKP Název 3415 Les Osičina 3450 Les Osičina 3452 Klokočovské vrstvy 3452 Selské lesíky na Klenosku k.ú. Příbor číslo VKP Název 3409 Zarostlá údolnice 3473 Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Meliorační příkop Potok Sýkoreček Potok Zamrzlinka a prameniště Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Drobný smíšený lesík po obou stranách bezejmenného toku Remíz Údolnice s potůčkem, pravý přítok Sedlničky Les Cihelna Bezejmenný tok upravený v meliorační kanál - levý přítok Kopřivničky Břízy u cesty Smíšený smrko-dubový remíz Doprovodná zeleň polní cesty od Šibeňáku k Borovci Prameniště a bezejmenný potok s doprovodnou zelení - pravostranný přítok Sedlnice Meliorační kanál mezi kótou 318 (Sv. Ján) a lesem Borovec Lípy u sochy Sv. Jana na vrcholu kóty 318 (kopec Sv. Jána) Les Borovec lípy u "Mutinova statku" Lípa za zahrádkami "U kapličky" Alej lip a švestek na Jičínské ulici Remíz pod kótou 318 (Sv. Ján) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 82

89 34127 Lípa srdčitá Liliovník tulipánokvětý Městský park - sad Osvobození Zahrada u sokolovny Lípa u plynojemu Mladé břízy u silnice I/ Meliorační odpad Meliorační příkop Meliorační příkop Meliorační příkop Remízek Meliorační příkop Zeleň na střelnici Jarošová dolina Dub a lípa na Hájovské křižovatce Remízek Boží muka a 2 lípy Zarostlé meze Selský lesík Zarostlá údolnice Bývalé vodní koryto se zelení Meliorační příkop Potok Zamrzlinka a prameniště k.ú. Hájov číslo VKP Název 3408 Komplex drobných selských lesíků 3409 Zarostlá údolnice 3410 Zarostlá mez - remízek 3411 Lesní remíz 3412 Lesní remízek 3413 Doprovodná zeleň komunikace 3414 Les "Hájek" nad Hájovskými rybníky Zarostlá údolnice Komplex drobných selských lesíků Les "Hájek" nad Hájovskými rybníky Skotnice Na území obce Skotnice je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP Název Remízek v poli Alej vzrostlých stromů Břízový remízek Soliterní jasan Mlýnský náhon Meliorační příkop "Lesky" Hončova hůrka - Skalky MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 83

90 37131 Mez Mez pod Urbišákem Dvě meze Mez se zelení Urbišův kopec Štefkova mez Alej stromů Mez Štramberk Na území města Štramberk je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP Název 1 Dolní Blücherův lom 2 Lom na Čupku 5 Skála Rudý 3465 Areál oční léčebny 3466/1 Zalesněný chlum s pastvinou 3466/2 Degradovaná pastvina 3467 Zámecký vrch 3468 Polopřirozená louka 3471/1 Opuštěný lom 3471/2 Davidova kamenárka 3472 Degradovaná pastvina s mezemi 3473 Pastviny, louky, meze a remízky na jižním svahu Bílé hory 3474 Skalní útvar jurského vápence na Bílé hoře 3474/1 Skalní vyvýšenina 3474/2 Opuštěný lom Kamenárka 3474/3 Skalnatý kaňon 3474/4 Opuštěný lom se skalní vyvýšeninou hřiště 3479 Degradovaná pastvina s remízkem 3481 Remízek 3482 Selský lesík 3483 Komplex malých lesíků 3484 Louky a pastviny na Kamenném vrchu 3485 Potok Libotínka 3486 Bezejmenný potok Potok od Černého lesa Potok od Okruhlíku Sukcese v těžebním prostoru lomu Kotouč Lesík Na Kozině Lesík v těžebním prostoru lomu Stanoviště Lilium martagon U koupaliště lokalita Gentiana ciliata Degradovaná pastvina s remízkem Lesík v sídlišti Na Bařinách MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 84

91 Trnávka číslo VKP Název 3708 Les Sýkořinec Les Sýkořinec Slaná louka Stromořadí u školy Les Sýkořinec Potok Rakovec s údolnicí Lesní remíz Les Lipovec Les Čaplovec Trnavské rybníčky Remízek Závišice Na území obce Závišice je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP Název 3488 údolnicová louka na přítoku Sedlnice od Pasek 3489 mez 3490 potok Na Padole s doprovodnou zelení 3491 remíz 3492 Hyvnarův remíz 3493 Velký remíz 3494 Stará lípa pod Hůrkou 3495 Přítok Sedlnice s rakem říčním U vrb 3496 bývalý mlýnský náhon 3497 drobný potok s údolnicí a lesíkem 3498 hluboká erozní výška v jurském vápenci 3499 bezejmenný potůček 3455 drobný selský lesík 3456 remíz 3458 selský lesík 3461 lípy u cesty 3462 skupina jasanů 3464 bezejmenný potůček 3451/1 potok Zamrzlinka a prameniště 3453 malý selský lesík 3454 zalesněná údolnice s potůčkem porost na říčce Sedlnici solitérní lípa srdčitá solitérní jasan ztepilý solitérní jasan ztepilý solitérní lípa srdčitá stromořadí při obecní cestě dvě solitérní lípy dvě solitérní lípy porost olší na prameništi zahrada s výskytem prvosenky vyšší MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 85

92 34150 lípy u rodinných domků liniová zeleň podél cesty řada jasanů a dubů Selské stavení řada lip a akátů skupina lip u restaurace dub letní skupina stromů stromy v břehovém porostu lokalita sledovaných rostlinných druhů stromový lem zahrady drobný potůček stanoviště zvlášť chráněných druhů úsek středověké cesty Hučnice krátký hřbet na svahu Libhošťské hůrky hluboké erozní rýhy s pramenem buk lesní v lesním porostu kaple s doprovodnou zelení Ženklava Na území obce Ženklava je databáze registrovaných VKP kompletní. číslo VKP Název Pekelský potok Hlásnický potůček Pastviny s lesíky pod Hlásnicí Prostřední potok Mez po katastrální hranici Mez s porostem Lokalita Cephalanthera alba Lokalita zvláště chráněného druhu (Lilium martagon) Lokalita zvláště chráněného druhu Lokalita s zvláště chráněného druhu Lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů Stanoviště zvláště chráněného druhu Dvě meze Pastevní areál Za pekly Potok od Černého lesa Potůček od Okruhlíků Bezejmenný potůček Remízek Soliterní strom památná lípa 3483 Komplex malých lesíků 3484 Louky a pastviny na Kamenném vrchu 3486 Bezejmenný potok Kamenecké lesíky MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 86

93 23. Významný krajinný prvek ze zákona Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Z výčtu uvedeného v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se v území ORP Kopřivnice nacházejí lesy, vodní toky, rybníky a údolní niva. Vodní tok Lubina a jeho údolní niva jsou chráněny jako součást lokálního ÚSES a registrovaný významný krajinný prvek. Některé drobné vodní toky s pobřežní vegetací jsou rovněž registrovanými VKP. 24. Přechodně chráněná plocha V ORP Kopřivnice není vyhlášena přechodně chráněná plocha. 25. Národní park včetně zón a ochranného pásma V ORP Kopřivnice není vyhlášen národní park. 26. Chráněná krajinná oblast včetně zón Na katastrální území Petřvaldík zasahuje okrajově Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Koryto řeky Odry a jeho břehy leží ve II. zóně, nezastavěné území mezi Odrou a zástavbou leží ve III. zóně a část zastavěného území ve IV. zóně MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 87

94 CHKO Poodří byla vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č.155/1991 Sb., a celková rozloha této chráněné krajinné oblasti je 8150 ha. Nadmořská výška území CHKO se pohybuje v rozpětí od 212 m n.m. (Odra u Ostravy) až po 298 m n.m. (plochý rozvodní hřbet u Hůrky v jižní části). CHKO Poodří je chráněné území nížinného charakteru, zřízené k ochraně mokřadních ekosystémů niv. Nachází se v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a na území města Ostravy (jedna desetina území). Oblast je charakteristická harmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnuje přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy, mokřady mezinárodního významu - zapsány v seznamu Ramsarské konvence, několik rybničních soustav a největší systém aluviálních luk v České republice. V oblasti se nachází ptačí území evropského významu zahrnuté do projektu ICBP. Biogeografické členění - Polonská podprovincie. Fytogeografická jednotka - Karpatské mezofytikum. Lesní přírodní oblast - Podbeskydská pahorkatina. 27. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice není vyhlášena národní přírodní rezervace. 28. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Rybníky v Trnávce Vyhlášeno: 2002 Výměra: 14,28 ha Území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Podél vodního toku Trnávky se nacházejí společenstva údolních jasanovo-olšových luhů s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) s příměsí lip (Tilia spp.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Z hlediska flóry jsou nejvýznamnější rybniční biotopy. Zde se uplatňují okřehkovité rostliny eutrofních a mezotrofních stojatých a mírně tekoucích vod. Dominantním druhem je okřehek menší (Lemna minor) a okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca). Dále jsou zastoupeny v menší míře růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rákos obecný (Phragmites australis), orobinec širolistý (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), šťovík přímořský (Rumex maritimus), svízel bahenní (Galium palustre), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) a další druhy vázané na vodní prostředí. Nalezneme zde kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a ve velmi silné populaci kriticky ohrožený druh nepukalku plovoucí (Salvinia natans). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 88

95 29. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Národní přírodní památka Šipka NPP Šipka je vyhlášena na severním úbočí a ve vrcholové části Kotouče a zahrnuje prakticky jeho celou dochovanou část. Ze své jižní strany přímo hraničí s dobývacím prostorem a stávající horní hranou vápencového lomu Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě. Výměra NPP Šipka činí, ve smyslu výnosu MŠK čj /59 ze dne o prohlášení státní archeologické a přírodní rezervace Šipka, katastrální území Štramberk, okres Nový Jičín, kraj Ostrava, celkem 29,0 ha. Na ploše cca 2,5 ha byla v minulosti provedena protiprávní těžba vápence (v období po roce 1965). V roce 1992 byla původní kategorie ochrany Kotouče a Šipky: státní přírodní rezervace transformována zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na národní přírodní památku. Národní přírodní památku Šipka je považována za nejvýznamnější zvláště chráněné území Podbeskydského biogeografického regionu. Chráněné druhy hmyzu jsou vázány zejména na horní vápencové plošiny závěrné stěny vápencového lomu. Jedná se např. o taxony: čmelák (Bombus spp., ohrožený taxon), jasoň červenooký (Parnassius apollo, kriticky ohrožený druh), otakárek fenyklový (Papilio machaon, ohrožený druh), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius, ohrožený druh). Závěrná stěna vápencového lomu, navazující na NPP Šipka, je významná z hlediska výskytu druhů: ještěrka obecná (Lacerta agilis, silně ohrožený druh), ještěrka zední (Lacerta muralis, kriticky ohrožený druh). 30. Přírodní park Do správního území ORP Kopřivnice zasahuje vyhlášený přírodní park Podbeskydí. Přírodní park o celkové rozloze 125 km 2 byl vyhlášen v roce 1994 orgánem ochrany přírody k ochraně území, které není zvláště chráněným územím. Posláním přírodního parku Podbeskydí je: - zachování krajinného rázu, který je typický pro socioregion Podbeskydská pahorkatina se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam pro zachování druhové pestrosti živých organismů; - ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě neovlivní jejich přirozenou podstatu; - diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů; - sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území. Přírodní park Podbeskydí byl vyhlášen na území bývalého okresu Nový Jičín, v části Podradhošťské pahorkatiny, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi ženklavskou a hodslavickou. Vznikl přehlášením oblastí klidu Červený Kámen a Kojetín. Území přírodního parku je rozděleno podle stupně ochranného režimu do MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 89

96 čtyř zón. Hospodářské využití území přírodního parku lze provádět s ohledem na tyto zóny odstupňované ochrany tak, aby se zachoval krajinný ráz typický pro Podbeskydskou pahorkatinu a aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav území, byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. 31. Přírodní památka včetně ochranného pásma PP Kamenárka Přírodní památka Kamenárka v katastru města Štramberka se nachází necelých 500 m východně od jeho centra. Byla vyhlášena v roce 2001 a je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců. V sedimentačních pánvích, kterými jsou bloky tithónských vápenců přerušeny, byly nalezeny mnohé zajímavé fosilie řas a živočichů. Kamenárka je však živá oblast. Je domovem mnoha druhů živočichů, jmenovitě např. ještěrky zední, užovky hladké, čolka obecného, rosničky zelené, mloka skvrnitého či ropuchy obecné. Za ohrožený hmyz je možno jmenovat jasoně červenookého. Od roku 2001 je celé toto území o rozloze 4,46 ha chráněno státem. Ve skutečnosti se vlastně jedná o již nefunkční starý lom na vápenec, který poskytuje útočiště některým chráněným druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na tuto geologickou oblast vázáni. Kamenárka je volně přístupná, je však třeba se v této lokalitě pohybovat a chovat dle pokynů informační cedule na místě. Strmé stěny lomu mohou být velmi zrádné a nebezpečné a je proto třeba se v horních partiích této památky pohybovat velmi obezřetně. Historie činnosti v oblasti Kamenárky sahá až do středověku, kdy se zde započal lámat vápenec. Intenzivní těžba vápence trvala až do roku 1880, kdy se jeho těžba postupně utlumila až zastavila. PP Váňův kámen Jedná se o významnou přírodní lokalitu v k.ú. Kopřivnice o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15 m vysokou vápencovou skálou výrazný skalní výchoz jurského vápence s brekciovou texturou. PP Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Porosty patří do společenstev úvalových luhů svazu Alno-Ulmion. V bylinném patře rostou bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides). Objevují se submontánní až montánní druhy jarmanka větší (Astrantia major) a prvosenka vyšší (Primula elatior), i karpatský prvek hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Z dalších zvláště chráněných druhů se vyskytují lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Kromě mnoha běžných druhů ptáků zde byli pozorováni ledňáček říční (Alcedo atthis) a cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 90

97 32. Památný strom včetně ochranného pásma Kateřinice Lípa velkolistá, p.č. 141 Kopřivnice: Buk Černých myslivců (buk lesní), p.č. 1617/1 Buk Ondrášův (buk lesní), p.č. 1617/1 Fojtova lípa (lípa srdčitá), p.č. 945 Husova lípa (lípa srdčitá), p.č Ořech Leopolda Víchy (ořešák černý), p.č Platan Emila Hanzelky (platan javorolistý), p.č Raškův buk (buk lesní), p.č. 1617/1 Příbor Lípa v parku (lípa velkolistá), p.č. 1414/1 Liliovník u muzea (liliovník tulipánokvětý), p.č. 1383/1 Lípy u Mutinova statku (skupina stromů), p.č. 3073, 3076 Štramberk Javor Adolfa Jaška (javor babyka), p.č. 2147; Lípa Panny Marie (lípa srdčitá), p.č Ženklava Ženklavská lípa Lípa Kristiána Davida (lípa malolistá), p.č. ZE 2033 díl 1. V jiných katastrálních územích ORP Kopřivnice nejsou památné stromy vyhlášeny. 33. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO V ORP Kopřivnice není vyhlášena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 91

98 34. NATURA 2000 evropsky významná lokalita Petřvaldík Evropsky významná lokalita Poodří CZ o rozloze ha souvisí s CHKO Poodří. Její hranice však na rozdíl od hranice CHKO Poodří prochází téměř všude mimo zastavěné území Petřvaldíku. Kopřivnice, Štramberk, Ženklava EVL Červený kámen CZ o rozloze 249,5555 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice, Vlčovice a Lichnov u Nového Jičína, který již není součástí ORP Kopřivnice. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou extenzivní sečené louky nížin až podhůří, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). EVL Libotín CZ o rozloze 78,4109 ha se rozkládá na katastrálních územích Rybí, Ženklava, Žilina u Nového Jičína, Životice u Nového Jičína, z nichž pouze Ženklava je součástí ORP Kopřivnice. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). EVL Štramberk CZ o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk. Chráněná přírodní stanoviště zde jsou vápnité nebo bazické skalní trávníky (prioritní typ), panonské skalní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště (prioritní typ), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (prioritní typ), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (prioritní typ). Mezi specifika, kterými se může okolí Štramberka pochlubit, jsou například lokality s výskytem rostlin z čeledi vstavačovitých nebo výskytem ještěrky zední, která se na území republiky již nikde jinde nevyskytuje, apod NATURA 2000 ptačí oblast Petřvaldík Ptačí oblast Poodří CZ souvisí s CHKO Poodří, jejich hranice jsou totožné a zasahují podstatně do zastavěného území Petřvaldíku. Ptačí oblast je západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky a má rozlohu 8042,6 ha. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 92

99 36. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Štramberk Kamenárka a NPP Šipka místa výskytu Parnassius apollo jasoň červenooký denní motýl. Jeho přední křídlo je dlouhé 34 až 50 mm, což ho řadí mezi naše největší denní motýly. Základní barva je bílá s černým poprášením typickým pro samičí pohlaví. Na líci předních křídel jsou pravidelně dvě velké černé skvrny. Právě tato barevná kombinace dodává jasoni elegantní a nápadný vzhled. Na zadních křídlech vynikají dvě černě vroubená červená oka. Kořeny křídel jsou černě poprášené a vnější okraje předních křídel pod předním rohem sklovitě průhledné. Rub křídel se podobá zbarvením i kresbou líci. Jedná se o motýla vázaného na xerotermní (výsušná a výhřevná) stanoviště. Jediným současným biotopem v ČR je soustava vápencových lomů ve Štramberku, kam byl druh reintrodukován. Podobně jako v České republice, druh vymizel prakticky v celé Evropě. Ústup byl velmi rychlý a nápadný a dlouho se nevědělo, čím byl způsobený. Dnes je již mimo veškerou pochybnost jisté, že jasoň červenooký ustoupil ze stejných příčin, jako jiní motýli xerotermních raně sukcesních stanovišť. Na vině je především zarůstání lokalit po omezení pastvy, či jejich spontánní nebo záměrné zalesňování. Jako velký motýl navíc jasoň červenooký navíc vyžaduje relativně rozsáhlé plochy biotopů v malých populacích byly dokázány negativní vlivy inbreedingu, takže vyhynul dříve než jiní motýli vázání na stejná stanoviště. Pozdní pochopení biotopových nároků motýla je jednou z velkých proher ochrany přírody v Čechách, ale i jinde v Evropě. Naopak tam, kde se podařilo prosadit, že jasoň vyžaduje bezlesá stanoviště s nezapojenou bylinnou vegetací, se daří i repatriační, respektive záchranné programy. Jejich podmínkou je vždy radikální odlesnění biotopů, včetně narušení půdního krytu, a následné zavedení pastvy koz (s ponecháváním nedopasků, jako jsou bodláky a pcháče). Důležitá je také důsledná ochrana před komerčními sběrateli. V lomech, kde jasoň žije, se nesmí připustit jakákoliv nevhodná rekultivace (především výsadba dřevin a navážení zeminy), naopak bránit sukcesi a při okrajích zavést extenzivní pastvu koz. 37. Lesy ochranné Lesy ochranné v ORP Kopřivnice nebyly dosud vymezeny. 38. Lesy zvláštního určení Kopřivnice - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - 80 ha (Pískovna) - les na území PP Váňův kámen. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 93

100 Petřvald - les v I. zóně CHKO Poodří, jedná se o část lesního porostu poblíž meandrující Odry Štramberk - les v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje I. stupně na hranici s Lichnovem - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 11,26 ha (NPP Šipka) Trnávka - les v přírodní rezervaci, jedná se o části lesního porostu poblíž menšího rybníku u zámku 39. Lesy hospodářské Na území ORP Kopřivnice je (podle údajů veřejné databáze ČSÚ) celkem 1738 ha lesních pozemků: Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava 145 ha 444 ha 124 ha 68 ha 186 ha 89 ha 211 ha 149 ha 98 ha 231 ha Celé území ORP Kopřivnice náleží přírodní lesní oblasti 39 - Podbeskydská pahorkatina. Přírodní lesní oblast (PLO) Podbeskydská pahorkatina je částí polonské podprovincie a je dobře vylišitelnou přírodní lesní oblastí. Podbeskydská pahorkatina je vysoce specifická tím, že byla vícenásobně během čtvrtohor zaplavena příledovcovým jezerem. Z velké části je podloží tvořeno glacilakustrinními usazeninami. PLO Podbeskydská pahorkatina se člení na 4 celky: VIIIB-1 Ostravskou pánev, VIIIA-4 Moravskou bránu, IX-D-1 Podbeskydskou pahorkatinu část celku Jablunkovská brázda IXE - 4. s 5 podcelky: IXD-1C Příborská pahorkatina, IXD-1D Štramberská vrchovina, IXD-1E Frenštátská brázda, IXD-1F Třinecká brázda, IXD-1G Těšínská pahorkatina. Situace lesního hospodářství na území ORP Kopřivnice Lesní fond je tvořen drobnými a středně velkými komplexy lesů. Tyto lesy mají menší hospodářský význam, jsou však důležité pro krajinu a její ekologickou stabilitu. Největším vlastníkem lesů jsou Lesy České republiky, s.p. Na území města Kopřivnice jsou také lesy zvláštního určení např. lesy rekreační v oblasti hradu Šostýn. Území příměstského lesa Šostýn má řadu zajímavostí - mimo zříceniny hradu a Raškova kamene také komplex bukových porostů s ohroženou flórou a faunou. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 94

101 Informace o stavu lesů z LHP(O) platných k Následující tabulka (zdrojem je ÚHÚL) uvádí základní údaje podle kategorií a subkategorií lesů na území ORP 8112 Kopřivnice: porostní plocha zásoba kategorie subkategorie 1000 [m 3 ] [m 3 ] na 1 [ha] b.k. [ha] les hospodářský 1562,69 378,81 242,41 les ochranný pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně 1,34 0,16 122,39 území nár. parků a nár. les přírodních rezervací zvláštního 1. zóny CHKO, přír. určení 1,09 0,2 185,32 rezervace, přírodní památky příměstské a rekreační lesy 73,93 16,64 225,04 celkem 76,36 17,00 222,67 úhrnem 1 639,05 395,81 241,49 Městské lesy se dále rozkládají ve víceméně souvislých komplexech především v masivu Červeného kamene a na svazích kopce Pískovna. Mají velmi nevyrovnanou věkovou strukturu, v dřevinné skladbě převládá smrk (41 %). Hlavním cílem hospodaření je zachování a rozvíjení nejdůležitějších funkcí lesa, tzn. vodohospodářské, krajinotvorné, klimatické, ochranné, hospodářské a zdravotně-rekreační. Na severovýchodní části Bílé hory jsou převážně lesní porosty starší 80 let a nově založené porosty do 20 let věku. V současnosti se zde nachází rovněž několik pasek jak po mýtní úmyslné těžbě, tak po nahodilé těžbě vyvolané zejména napadením stromů kůrovci. Lesy na Červeném kameni jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, a proto se zde uplatňují klasické způsoby hospodaření, zejména způsob holosečný. Při tomto hospodaření vzniká vykácením porostu paseka, která je následně zalesněna. Paseky mívají velikost do 1 ha a šířku do 50 m. Tento způsob je z hlediska těžby dřeva ekonomicky výhodnější než jemnější způsoby používané v lesích zvláštního určení a v lesích ochranných. Lesní porosty jsou zde tvořeny převážně jehličnatými dřevinami (smrk ztepilý, jedle bělokorá, modřín opadavý), ale v nemalé míře také listnatými dřevinami, z nichž nejvyšší zastoupení má buk lesní. Stávající dřevinná skladba V následující tabulce (zdrojem je ÚHÚL, stav k ) jsou uvedeny základní údaje o dřevinách na území ORP Kopřivnice. Holina je vymezena na ploše 20,69 ha. dřevina porostní plocha zásoba střední 1000 [m 3 AVB ] věk [ha] % b.k. % smrk ztepilý 588,19 35,89 164,381 41,53 30,03 54 smrkové exoty 0,07 0,00 0,00 0,00 26,00 5 jedle bělokorá 32,03 1,95 12,11 3,06 26,50 85 jedle obrovská 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 95

102 borovice 33,40 2,04 9,31 2,35 26,17 71 kosodřevina 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0 modřín 46,58 2,84 14,66 3,70 30,52 57 douglaska 1,37 0,08 0,21 0,05 38,70 21 jehličnaté ostatní 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0 dub 171,24 10,45 37,10 9,37 25,81 64 dub červený 7,87 0,48 1,13 0,29 31,95 25 buk 64,04 3,91 15,44 3,90 27,70 68 habr 37,79 2,31 7,37 1,86 20,39 76 jasan 181,05 11,05 31,90 8,06 28,27 54 javor 92,28 5,63 19,20 4,85 28,91 55 jilm 2,74 0,17 0,38 0,10 27,23 37 akát 3,59 0,22 0,61 0,15 21,20 57 bříza 31,79 1,94 4,56 1,15 24,08 50 lípa 265,54 16,20 66,65 16,84 28,24 66 olše 26,05 1,59 3,87 0,98 25,11 54 osika 2,55 0,16 0,20 0,05 23,71 32 topol 14,33 0,87 4,53 1,14 28,25 70 vrby 10,49 0,64 1,41 0,36 23,43 58 listnaté ostatní 5,36 0,33 0,80 0,20 20,62 53 jehličnaté dřeviny 701,63 42,81 200,67 50,70 29,74 56 listnaté dřeviny 916,73 55,93 195,14 49,30 27,15 61 celkem 1 618,36 98,74 395,81 100,00 28,27 59 holina 20,69 1,26 úhrnem 1 639,05 100,00 *AVB - absolutní výšková bonita tj. předpokládaná střední výška stoletého porostu v metrech Většina území ORP Kopřivnice náleží lesní oblasti 39 Podbeskydská pahorkatina. Jen malá část území na severu ORP na k.ú. Petřvaldík náleží části lesní oblasti 39b. V následujícím přehledu jsou uvedeny příklady lesních typů (LT) a souboru lesních typů (SLT) vyskytujících se v jednotlivých k.ú. ORP Kopřivnice. Z tabulky lze vyčíst, že na severu území ORP Kopřivnice, které je silně ovlivněno přítomností Oderské nivy, převažuje 3. lesní vegetační stupeň (LVS). Převládají většinou doprovodné porosty vodních toků jako např. jilmový luh, potoční luh, vlhká dubová bučina. Členité území s výchozy jurského vápence v okolí Štramberka a Kopřivnice poskytuje vhodné podmínky pro lesní porosty 4. lesního vegetačního stupně, např. vápencová bučina, bohatá bučina. Příklady LT a SLT vyskytujících se v k.ú. ORP Kopřivnice (zdroj geoportal2.uhul 2012) k.ú. Soubor lesního typu Lesní typ Kateřinice 3B - Bohatá dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3O - Jedlodubová bučina, 3B3, 3H1, 3H5, 3U1, 3U3, 3D9, 3D2, 3L1, 3O5, Kopřivnice 4F - Svahová bučina, 4A - Lipová bučina, 4B - Bohatá bučina, 3J - Lipová javořina, 3U - Javorová jasanina, 4D - Obohacená bučina, 4W - Vápencová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 4D - Obohacená bučina, 4F2, 4A9, 4B1, 4B4, 3J6, 3U1, 3D6, 4W3, 3D1, 3B1, 3V1, 4D5, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 96

103 Drnholec nad Lubinou Větřkovice u Lubiny Mniší Vlčovice Mošnov Petřvald u Nového Jičína Harty Petřvaldík Příbor 2L - Potoční luh, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 2L - Potoční luh, 4H - Hlinitá bučina, 4B - Bohatá bučina, 4D - Obohacená bučina, 4A - Lipová bučina 3D - Obohacená dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4W - Vápencová bučina, 4F - Svahová bučina, 4S - Svěží bučina, 3L - Jasanová olšina, 4V - Vlhká bučina, 2L - Potoční luh, 3U - Javorová jasanina, 4A - Lipová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4S - Svěží bučina, 4F - Svahová bučina, 3J - Lipová javořina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh, 2L - Potoční luh, 3L - Jasanová olšina, 3O - Jedlodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 1L - Jilmový luh, 3D - Obohacená dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 2L - Potoční luh, 3U - Javorová jasanina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh 3H - Hlinitá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 1L - Jilmový luh, 3V - Vlhká dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3O - Jedlodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, Hájov 3H - Hlinitá dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 4D - Obohacená bučina, 4H - Hlinitá bučina, 3L - Jasanová olšina, 4V - Vlhká bučina Klokočov u Příbora Prchalov Skotnice Štramberk 2L - Potoční luh, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3O - Jedlodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina 3D - Obohacená dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, 2L - Potoční luh, 3O - Jedlodubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina, 3K - Kyselá dubová bučina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4F - Svahová bučina, 4W - Vápencová bučina, 2L - Potoční luh, 3B - Bohatá dubová bučina, 3D - Obohacená dubová bučina, 2L1, 3H1, 3U1, 3D2 3D3, 3D2, 3D9, 3U1, 3H6, 2L1, 4H1, 4B4, 4D3, 4D9, 4A1 3D6, 3D9, 4B1, 4A1, 4A3, 4W3, 4F1, 4S1, 4S4, 3L1, 4V1, 2L1, 2U1, 4A3, 4A9, 4B4, 4S1, 4F1, 4F2, 3J2, 3J6, 3J9, 3H1, 3H5, 3H6, 3D2, 1L7, 2L1, 3L1, 3O7, 3O5, 3U1, 3D9 1L7, 3D9, 3H1, 3H6, 2L1, 3D2, 3U1, 3V1, 3S1 3H1, 3D2, 1L7 3H1, 3D9, 1L2, 3V1, 3H6, 3U1, 3D2, 3D2, 3D6, 3D8, 3O5, 3O7, 3U1, 3U3, 3V1, 3H1, 3H5, 3H6, 3L1, 3H1, 4B9, 3U1, 3D2, 3D1, 4D3, 4D9, 4H1, 3L1, 4V1, 2L1, 3H1, 3H5, 3H6, 3U1, 3D2, 3O5, 3U1, 3D2, 3H6, 3S1 3D2, 3D9, 3H1, 3H5, 3H6, 3B6, 3V1, 3U1, 2L1, 3O7, 3S1, 3K3 4B1, 4B4, 4A1, 4A9, 4F2, 4W1, 4W9, 2L1, 3B2, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 97

104 3K - Kyselá dubová bučina, 3A - Lipodubová bučina, 3U - Javorová jasanina, Trnávka u 3S - Svěží dubová bučina, 3H - Hlinitá dubová bučina, Nového 3D - Obohacená dubová bučina, 3U - Javorová jasanina, Jičína 2L - Potoční luh, 3O - Jedlodubová bučina, 3V - Vlhká dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3B - Bohatá dubová bučina Závišice 3U - Javorová jasanina, 3D - Obohacená dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina, 3L - Jasanová olšina, 3H - Hlinitá dubová bučina, 3B - Bohatá dubová bučina, 4S - Svěží bučina Ženklava 4D - Obohacená bučina, 3U - Javorová jasanina, 3L - Jasanová olšina, 4B - Bohatá bučina, 4A - Lipová bučina, 4V - Vlhká bučina, 3D6, 3D8, 3K3, 3A1, 3U1, 3U3, 3S1, 3H6, 3D2, 3D9, 3U1, 2L1, 3H1, 3H5, 3O7, 3V1, 3L1, 3B3 3U1, 3U3, 3D2, 3D3, 3S1, 3L2, 3H1, 3H6, 3B1, 3B6, 4S1 4D3, 4D2, 3U1, 3L1, 4B1, 4B4, 4A1, 4V1, Z celkového rozsahu cca 1700 ha lesů vlastní: město Kopřivnice 175 ha (část je však na k.ú. Lichnov, tj. mimo ORP Kopřivnice), je zpracovaný lesní hospodářský plán, město Příbor 160 ha (část je však na k.ú. Fryčovice, tj. mimo ORP Kopřivnice), je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Trnávka 101 ha, je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Ženklava 55 ha, je zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Mošnov cca ha, není zpracovaný lesní hospodářský plán, obec Skotnice cca ha, není zpracovaný lesní hospodářský plán, Lesy ČR, s.p. cca ha. 40. Vzdálenost 50 m od okraje lesa V grafické části územně analytických podkladů ve výkrese limitů je zobrazena hranice 50 m od okraje lesa. 41. Bonitovaná půdně ekologická jednotka Zemědělské pozemky jsou podle kvality zařazeny do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Bonitovaná půdně ekologická jednotka je označena pětimístným číslem. První číslo kódu BPEJ označuje klimatický region. Největší část řešeného území (8115 ha) náleží do klimatického regionu 6 MT3 mírně teplý (až teplý), vlhký. Průměrná roční teplota je 7,5 8,5 o C, průměrný roční úhrn srážek je mm. Menší část regionu je součástí klimatického regionu 7 MT4 mírně teplý, vlhký. Průměrná roční teplota je 6 7 o C, průměrný roční úhrn srážek je mm. Okrajově (0,07 ha) zasahuje do území klimatický region 8 MCH mírně chladný, vlhký. Průměrná roční teplota je 5 6 o C, průměrný roční úhrn srážek je mm. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 98

105 Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ). Je to účelové seskupení půdních forem, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, skeletovostí a stupněm hydromorfismu. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením. 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. 18 Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné. 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. 27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností. 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 41 Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 99

106 43 Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. 44 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovivích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 51 Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách. 54 Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi. 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami. 71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv. Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám, pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. Diferenciace BPEJ do navržených tříd ochrany zemědělské půdy byla orientována tak, aby proporčně byly chráněny nejlepší půdy ve všech klimatických regionech bonitace. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 100

107 Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti. Ve III. třídě ochrany jsou vymezeny půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními. Jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat. V. třída ochrany obsahuje BPEJ s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné. V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do všech pěti tříd ochrany. Území v nížinných partiích ORP Kopřivnice je tvořeno hodnotnými, vysoce kvalitními půdami I. a II. třídy ochrany. Pozemky horších kvalit zemědělské půdy se vyskytují v kopcovitých oblastech na jihu území ORP Kopřivnice. 42. Hranice biochor Hranice biochor jsou vyznačeny v grafické části územně analytických podkladů. Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0, km 2. Biochory jsou základními rámci pro vymezování reprezentativních biocenter regionálního významu a unikátních biocenter místního významu, pro vymezování ÚSES místního významu, pro hodnocení funkčnosti a reprezentativnosti regionálního ÚSES, pro vymezování nižších biogeografických jednotek, především skupin typů geobiocénů. Biochory mohou sloužit jako zástupné územní jednotky pro hodnocení krajinného rázu. Biochory začínají být užívány jako jednotky vhodné pro krajinné a územní plánování, především k definování přírodních podmínek. Na území ORP Kopřivnice bylo vymezeno 16 typů biochor: 3Nh - užší převážně hlinité nivy 3. vegetačního stupně Biochora je vymezena při ústí Lubiny do Odry a dále pak v nivě Lubiny proti proudu k obci Skotnice. Reliéf má charakter aluviální roviny, jejíž šířka je 2,5 km. U Odry se zachovala přirozená koryta s meandry a mrtvými rameny. Přirozená meandrující koryta jsou chráněna např. CHKO Poodří. Dominantním způsobem využití jsou zde pole. Je to dáno tím, že nivy v místech, kde se vyskytují, představují většinou jedinou opravdovou rovinu, vhodnou pro založení polí. Lesy jsou kupodivu velmi vzácné, tvořené jen lesíky uprostřed polí nebo širšími břehovými porosty v meandrech řek. Převažují v nich olše, jasany, topoly a na březích vod vrby. Ojedinělé středně velké lesy jsou okolo Odry. Louky jsou relativně hojné. Vodní plochy jsou MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 101

108 tvořeny ve většině segmentů především vlastními toky, mrtvými rameny a izolovanými rybníky. 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. jsou vymezeny na severu území ORP Kopřivnice mezi vodními toky Odra a Lubina. Rovněž se tato biochora nachází po stranách proti proudu Lubiny a Trnávky. Biochora se nachází především na plochých návrších a v rovinách chladnějších nížin, kotlin a výše položených plošin na okraji pahorkatin. Velké plochy a rozlehlejší segmenty jsou soustředěny především do Ostravského bioregionu. Reliéf má charakter plošin s výškovou členitostí odpovídající rovinám až plochým pahorkatinám (zpravidla do 50 m). často se jedná o plochy, které jsou sice mírně ukloněny, avšak vykazují minimální zakřivení povrchu. Ve zvlněnějších partiích se objevují mělká údolí a úpady. Rozsáhlé plochy tvoří pokryvy odvápněných sprašových hlín. Pole jsou velká, dělená komunikacemi. Podíl rozptýlených dřevin je vesměs podprůměrný. Lesy představují fragmenty a drobné lesy. Travní porosty reprezentují především kulturní louky. V nejvlhčích segmentech na louky někdy navazují vodní plochy. 3RE Plošiny na spraších 3. v.s. jsou vymezeny společně s biochorou 3Ro mezi Odrou a Lubinou. Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, zpravidla rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny. Může se nacházet na dně sníženin, pak je segment obklopen svahy vyššího reliéfu. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy. Substrát tvoří převážně odvápněné spraše až výrazné sprašové hlíny. V segmentech v pahorkatinách se často sprašové hlíny díky půdotoku v dobách ledových mísí s písčitějšími a místy i kamenitými svahovinami. V nivách jsou naplavené hlinité sedimenty. V půdním pokryvu před odlesněním převažovaly typické luvizemě, v nejvlhčích bioregionech, např. Ostravském, dominovaly luvizemě pseudoglejové až luvizemní pseudogleje. Pole zde zcela dominují a vždy vytvářejí souvislou polní krajinu. Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji velkých lesů přesahujících ze sousedních biochor. Travní porosty jsou vzácné. 3BE Rozřezané plošiny na spraších 3. v.s. se nachází v severovýchodní polovině republiky, především v rámci nížin při okrajích pahorkatin a vrchovin, v menších polohách pak ve sníženinách v rámci těchto vyšších poloh. Biochora je zastoupena v Ostravském bioregionu na ploše 289 km 2. V ORP Kopřivnice je vymezena na plochách po obou březích řeky Lubiny i mezi Lubinou a Trnávkou. Reliéf biochory 3BE má většinou ráz mírně ukloněné plošiny, rozčleněné malými svahovými údolími a stržemi. Převýšení v rámci segmentů je do 80 m a relativně menší bývá v rámci nížinných bioregionů. K typickým tvarům patří pahorkatiny na tvrdších vystupujících podložních horninách. Půdy byly tvořeny luvizeměmi, po zornění se zpravidla transformovaly na hnědozemě. Ve vlhčích bioregionech na severu převažují pseudoglejové luvizemní hnědozemě, v Ostravském bioregionu dokonce pseudoglejové luvizemě. Pole v tomto typu biochory zcela dominují, protože je tento typ v bioregionech často nejúrodnější. Roztroušení lesů je nerovnoměrné. V Ostravském bioregionu jsou hojné travní porosty. Vodní plochy jsou zastoupeny malými i velkými potoky. Ojediněle se vyskytují středně velké rybníky a nádržky. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 102

109 3BC Rozřezané plošiny na vápnitém flyši 3. v.s. jejich reliéf je monotónní, převažuje členitá pahorkatina, se zbytky plošin na hřbetech. Svahy jsou často postiženy sesuvy, údolí jsou široká. Hloubka údolí bývá do 90 metrů. Geologické podloží budují flyšové sedimenty karpatských příkrovů jíly, slíny, jílovce a pískovce překryté svahovinami. Půdy odrážejí vlastnosti substrátu ve formě kambizemí. Lesy jsou převážně v malých a středních celcích. Místy zůstaly zachovány travní porosty. Vodní plochy jsou tvořeny především pramennými úseky malých potoků. Na oblých temenech a mírných svazích převažuje orná půda, pole jsou středně velká. 3PI Pahorkatiny na bazických vulkanitech 3. v.s. jsou vymezeny na části města Příbora. Tento typ biochory je vázán na malé výchozy bazických neovulkanitů, na pomezí nížinných rovin a vrchovin. Biochora je zastoupena v Podbeskydském bioregionu na ploše přes 7 km 2. Reliéf je tvořen izolovanými pahorky vystupujícími nad okolní krajinu. Převýšení pahorků je m. Substrát budují bazické terciérní vulkanity. V Podbeskydském bioregionu jde zřejmě o křídové těšinity, střídající se s vrstvami křídového vápnitého jílovitého flyše, společně s nímž jsou zvrásněny. Půdy jsou eutrofní kambizemě sytě hnědé, slabě načervenalé barvy. Díky většímu stáří hornin a vyšším srážkám jsou půdy v Podbeskydském bioregionu mírně kyselejší a nejsou příliš kontrastní v okolí. Ve využití krajiny dnes dominují pole. Jsou zpravidla středně velká až malá, se skupinami jasanů, javorů, třešní, dubů, líp a bříz, v Podbeskydském bioregionu často oddělená mezemi víceméně po spádnici nebo lesíky. 4RE Plošiny na spraších 4. v.s. Tato jednotka biochory je vymezena mezi nivou řeky Lubiny a jejím levým přítokem - Kopřivničkou. Na vymezené jednotce leží i velká část města Kopřivnice. V Podbeskydském bioregionu segmenty tohoto typu biochory tvoří dna sušších nížin. Reliéf má většinou charakter mírně zvlněné, nepatrně ukloněné roviny, slabě rozčleněné plochými úpady a mělkými údolími. Substrátem jsou odvápněné, nikoliv však příliš kyselé, sprašové hlíny, často s příměsí podložních hornin. Půdy jsou luvizemní hnědozemě, luvizemě až luvizemní pseudogleje. Podobně jako na všech sprašových typech i zde dominuje orná půda. Pole jsou zpravidla velká, většinou bez rozčlenění dřevinnou vegetací. Lesy jsou tvořeny malými segmenty se silně změněnou dřevinnou skladbou. Travní porosty jsou vzácné, většinou ve formě malých intenzivně využívaných luk podél ojedinělých potoků, a to především v Podbeskydském bioregionu. Vodní plochy jsou zastoupeny nepatrně. Sídla jsou zastoupena nerovnoměrně. Osady v Podbeskydském bioregionu mají charakter rozvolněné zástavby. Nacházejí se zde menší města jako Příbor a Kopřivnice. 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. jsou vymezeny v nivě Lubiny dále proti proudu od Příboru. Tato biochora tak navazuje proti proudu na biochoru 3Nh. Tento typ biochory je tvořen segmenty na úpatí hor, především vyšších pohoří západních Karpat, tvořených flyšovými pískovci. Největší plochy biochory leží v bioregionech Podbeskydském 58 km 2 a Ostravském 56 km 2. Nivy jsou většinou široké 0,5 až 1 km, v Ostravském bioregionu jejich šířka roste až přes 2,5 km. Segmenty tohoto typu jsou až 40 km dlouhé. Reliéf je tvořen sledem štěrkových teras od současné nivy přes střední až po vyšší nivní stupeň, který býval zaplavován jen při mimořádných povodních. Řeky díky spádu a díky velkému množství transponovaného kamenitého materiálu v těchto segmentech divočí (či spíše divočily), to jest větví se ve MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 103

110 víceméně paralelní ramena a nemeandrují. Vlastní koryto řeky je (bylo) široké až 100 m, ale voda po většinu roku protékala zpravidla někde u kraje v šířce do 20 m. Půdy jsou písčitokamenité, přičemž směrem po proudu se zmenšuje velikost valounů a přibývá písku. Rozvoj dolů a průmyslu v Podbeskydském a Ostravském bioregionu vedl k zastavění až 50 % plochy niv, především průmyslovými závody. 4VA Vrchoviny na vápencích 4. v.s. jsou vymezeny mimo nivu vodních toků na výchozech vápenců společně s 4VC Vrchoviny na vápnitém flyši 4. v.s. při jižní hranici ORP Kopřivnice vedoucí přes masiv Červeného kamene. Biochora 4VC je rovněž vymezena západně od Štramberka. Biochora 4VA Vrchoviny na vápencích je unikátním typem, který je tvořen malými segmenty na severní Moravě. Segmenty jsou většinou součástí okrajových svahů vrchovin a od okolí se odlišují jen strmějšími svahy, větším počtem skalních útvarů a četnými lomy. V Podbeskydském bioregionu leží největší segment typu biochory na ploše 6,2 km 2. Nacházejí se zde malá svahová údolí s velkým spádem, zpravidla též vápencové skály vysoké až 15 m vystupující nad koruny stromů. Přítomné jsou i drobné jeskyně např. NPP Šipka. Poblíž (již v typu 4VK) leží skalní věž z jurského vápence v PP Váňův kámen. Byly zde otevřeny velkolomy u Štramberka, které zlikvidovaly nejcennější části segmentu. Nachází se zde i menší opuštěné lomy. Substrát je v Podbeskydském bioregionu tvořen zvrásněnými jurskými vápenci. Půdy jsou převážně kambizemní rendziny, na sutích se objevují humózní rendziny, na skalách a v lomech karbonátové litozemě. Dominují lesy. Zachovaly se zde i zbytky květnatých a vápnomilných bučin, na jižních svazích se ještě objevuje i dub a habr. V okolí Trúby nad Štramberkem jsou ve škrapových stráních vysázené borovice černé. Pestré smíšené listnaté lesy s relativně teplomilnou flórou jsou ve zmíněné NPP Šipka u Štramberka. 4VC Vrchoviny na vápnitém flyši 4. v.s. Tento typ biochory se nachází především v rámci západokarpatské provincie na východní Moravě. Typický je reliéf s velkými výškovými rozdíly. Oblé hřbety mají různě široká temena, svahy jsou mírné, ale dlouhé. Na svazích jsou hojné sesuvy. Geologické podloží budují převážně flyšové sedimenty podslezské jednotky. V Podbeskydském bioregionu budují geologické podloží jíly, jílovce a pískovce menilitových souvrství. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické, středně těžké až těžší. V Podbeskydském bioregionu převažují středně velké a velké lesy. Vysoko do svahů na hřbety vystupují louky a pastviny. Vodní plochy jsou tvořeny jen málo vodnými pramennými úseky toků. 4VK Vrchoviny na flyšových pískovcích 4. v.s. Biochora je vymezena společně s 4VA na území, kterému náleží masiv vrcholů Bílé hory a Kotouče. Biochora 4VK je rovněž vymezena pro masiv vrcholu Libhošťská hůrka. Tento typ biochory se nachází pouze v rámci západokarpatské podprovincie. Převažují protáhlé hřbety s úzkými temeny. Svahy jsou příkré, rozčleněné řadou užších a zahloubených údolí s bohatou sítí vodních toků. Výraznější skály jsou cennými unikáty a jsou zpravidla chráněny. Věž z jurských vápenců na východním svahu Bílé hory mezi Kopřivnicí a Štramberkem chrání přírodní památka Váňův kámen. V Podbeskydském bioregionu geologické podloží budují slepence istebňanských vrstev. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 104

111 Převažují lesní porosty s enklávami luk a pastvin. Louky a pastviny na svazích a hřbetech vznikly především v místech s rozptýleným valašským osídlením, které navazuje na středně velké a velké valašské obce rozložené v údolích mezi poli podél komunikací. 4HK Hornatiny na flyšových pískovcích 4. v.s. Tato biochora společně s biochorou 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. jsou vymezeny mezi Kopřivnicí a Lichnovem. Biochora hornatiny na flyšových pískovcích se vyskytuje v severovýchodní části moravských Karpat na obvodu vyšších pohoří. V Podbeskydském bioregionu typ biochory zabírá izolované nejvyšší polohy strmých kopců Babí hory, Ostružné a Červeného kamene. Typické jsou kamenité hřbety s úzkými temeny a svahy rozčleněné řadou úzkých a zahloubených údolí s bohatou sítí vodních toků. Geologické podloží převážně budují flyšové sedimenty slezské jednotky slepence a pískovce, místy s prachovci, jílovci a slínovci. V půdním pokryvu dominují kambizemě typické, mírně kyselé. Na skalách a akumulacích kamenů se maloplošně vyvinuly litozemě a rankery. Převažují středně velké a velké lesy. V Podbeskydském regionu je větší podíl luk, pastvin a malých polí s vysokým podílem rozptýlené a liniové zeleně. Vodní plochy jsou tvořeny pramennými úseky potůčků s kamenným korytem a velkým spádem. 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. Izolované menší segmenty se nacházejí v podhůří Beskyd. Některé kopce se svým charakterem blíží izolovaným neovulkanickým kuželům. Údolí, pokud se vyskytují, jsou velká a otevřená. V Podbeskydském bioregionu se nacházejí vrstvy zvrásněných křídových bazických těšinitů střídající se s flyšem. Půdy jsou převážně eutrofní kambizemě, na vložkách flyše typické kambizemě. Lesy se hojně střídají s travními porosty. Vodní plochy jsou tvořeny malými potoky. Pole jsou poměrně vzácná. V Podbeskydském bioregionu jsou velké vsi protáhlé podél potoků a s rozvolněnou zástavbou. 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. v.s. navazují z jihu na masiv vrcholu Kotouče. Tato biochora je rovněž vymezena na území obce Mniší. Převažují středně velké segmenty této biochory. Jde o reliéf členité pahorkatiny. Typické jsou oblé hřbety, svahy jsou členěny malými údolími a zářezy vodních toků. Geologické podloží budují převážně flyšové sedimenty slezské jednotky, kde se střídají souvrství jílovce a pískovce hradišťských vrstev, kalové vápence a vápnité sedimenty těšínských vrstev aj. V půdním pokryvu převažují kambizemě typické, hojné jsou i oglejené a pseudoglejové. Lesní plochy jsou malé a střední. V méně příhodných polohách pro zemědělství jsou louky a pastviny. Vodní plochy jsou zastoupeny malými i velkými potoky. 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. jsou nadefinovány v širokém údolí obce Ženklava. Západně od obce Ženklava je pak vymezena biochora 4VI Vrchoviny na bazických vulkanitech 4. v.s. (popsána výše). Biochora 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. se nachází v méně typické formě na úpatí hor a vrchovin při okraji západokarpatské podprovincie v Podbeskydském bioregionu. Reliéf má ráz velmi ploché deprese, většinou koncentricky se svažující ke středu nebo k jednomu místu odtoku vod ze sníženiny. Netypické součásti tvoří vystupující sušší ploché hřbítky. Půdy jsou převážně primární pseudogleje. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 105

112 Rozloha travních porostů po systematickém odvodnění v 60. až 80. letech 20. století dramaticky poklesla. V současnosti jsou travní porosty zastoupeny především vlhkými meliorovanými loukami, z nichž občas vyčnívají vyvrácené skruže odvodňovacích šachet. 4BN Rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s. jsou vymezeny v širokém údolí obce Závišice. Biochora je rovněž vymezena mezi katastrálními územími Klokočov a Větřkovice ve směru na Hukvaldy. Reliéf je tvořen plošinami do různého stupně rozčleněnými erozí toků při vzniku malých údolí. Údolí jsou široká a otevřená. Reliéf je zpravidla drobně členitý. V Podbeskydském bioregionu je typ substrátu budován především rozsáhlými akumulacemi proluviálních štěrků. Tyto štěrky nejsou příliš vytříděné, obsahují i hlinitou příměs a zvláště štěrky ze slabě vápnitých flyšových pískovců nejsou příliš kyselé. Lesy se vyskytují středně velké až velké. Borovice je vzácná na úpatí Beskyd v Podbeskydském bioregionu, kde dominují smrčiny a listnaté lesy s jasanem, olší, dubem letním, javorem klenem i bukem. Vodních ploch je málo. Převažují pole. Jsou typická malá pole mezi rozptýlenou zástavbou a rozptýlenými loukami s bohatým doprovodem dřevin a lesíků. 43. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Na území ORP Kopřivnice je odvodněná velká část zemědělských pozemků. Odvodnění bylo realizováno v letech 20. století (zdroj ČSÚ). Obec Zemědělské pozemky celkem (ha) Odvodněné pozemky (ha) Odvodněné pozemky (%) Kateřinice ,3 Kopřivnice ,8 51,9 Mošnov ,6 Petřvald ,0 Příbor ,2 49,0 Skotnice ,5 30,8 Štramberk ,1 17,4 Trnávka ,8 Závišice ,7 32,9 Ženklava ,2 51,0 Celkem ,5 40,9 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 106

113 44. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Ve správním území ORP Kopřivnice se nachází tato vyhlášená ochranná pásma zdrojů podzemní vody pro účely veřejného zásobování obyvatelstva: obec ochranné pásmo vyhlášeno Kopřivnice Šutyra ONV Nový Jičín ONV Nový Jičín Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2004 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Vodojem zůstal zachován. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Kopřivničky. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Kopřivnice Mniší Pružinky ONV Nový Jičín Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Vodojem zůstal zachován. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Lubinky. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Mniší Kazničov, pramen II.b. ONV Frýdek Místek Rozhodnutím MÚ Kopřivnice, OŽP, vodoprávního úřadu vydaným pod č.j /2013/JS dne byl zrušen odběr podzemních vod a ochranné pásmo I. a II. stupně vodního zdroje Mniší Kazničov, pramen II.b. Kopřivnice Mniší Kazničov ONV Nový Jičín Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 bylo na žádost SmVaK Ostrava a.s. změněno povolení k nakládání s vodami, snížení odběru z 4,3 l/s na 3,0 l/s. Vodojem zůstal zachován. Ochranné pásmo zůstává zachováno. Štramberk Bílá studny OkÚ Nový Jičín Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 na žádost SmVaK Ostrava a.s. bylo změněno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních. Stavby související s odběrem vod jsou funkční. Ochranné pásmo platné. Štramberk Oční léčebna ONV Nový Jičín Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2007 na žádost SmVaK Ostrava a.s. bylo prodlouženo nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních. Stavby související s odběrem vod jsou funkční. Ochranné pásmo platné. Štramberk Dražné ONV Nový Jičín Ochranné pásmo zůstalo zachováno. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 107

114 Štramberk Černý les ONV Nový Jičín Prameniště Štramberk Černý les se nachází částečně na území ORP Kopřivnice a částečně již na katastrálním území Lichnova. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce Současně bylo vyhlášeno pásmo hygienické ochrany kolem tohoto zdroje ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku. Vodní zdroj tvoří Špačkův, Boháčův a Všivý pramen, ze kterých je voda svedena potrubím do jímky u vodojemu a odtud do vodojemu. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2007 bylo prodlouženo nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Stavba související s odběrem vod zůstala zachována. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Ženklava Ženklava - Pekla ONV Nový Jičín Prameniště Ženklava Pekla se nachází pod lesem Na peklách. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1994 a změněno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce Ochranné pásmo bylo stanoveno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2013 zrušeno nakládání s vodami, odběr vod z vod podzemních a to na žádost SmVaK Ostrava a.s. Stavba zůstala zachována. Voda gravitačně vytékající ze zdroje je odváděna do koryta drobného vodního toku, přítoku Sedlnice. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Ženklava Ženklava II ONV Nový Jičín Nachází se na k.ú. Veřovice v území ORP Frenštát pod Radhoštěm. Petřvald Dvorek ONV Nový Jičín Platnost nakládání s vodami ukončena. Rozhodnutím MÚ Kopřivnice z roku 2012 na žádost SmVaK Ostrava a.s. povoleno odstranění stavby Čerpací stanice Petřvald Dvorek s akumulací 100 m 3 a prameniště. V roce 2012 stavba odstraněna. Gravitačně odtékající voda z prameniště je odváděna do koryta drobného vodního toku. Ochranné pásmo zůstalo zachováno. Závišice p.č. 581 ONV Nový Jičín Rozhodnutím MÚ Kopřivnice byla v roce 2007 prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami do Ochranné pásmo zůstává zachováno. Ostatní zdroje a jiné údaje Kateřinice Studna nedaleko rybníka Na Kamenci. Jedná se o vlastní zdroj vody pro potřeby Moravanu a.s., Petřvald, středisko Kateřinice. Voda je ze zdroje čerpána do vodojemu a odtud gravitačně přivedena do areálu bývalého zemědělského družstva a dříve také do bývalého střediska zemědělského družstva. Zdroj vody, přivaděč a vodojem nejsou zaměřeny, k dispozici není ani projektová dokumentace. V Kateřinicích jsou tři obecní studny, které v minulosti sloužily jako požární. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 108

115 Kopřivnice Pozorovací vrt ČHMÚ v Drnholci nad Lubinou č. 138 a ve Vlčovicích č. 134 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ. Mošnov V k.ú. Mošnov, v jeho severovýchodní části se nachází jímací území, které sestává ze starší kopané studny s vydatností cca 0,5 l/s a z novějších vrtů HV 1 a HV 2 se zaručenou vydatností 0,83 l/s (0,58 l/s + 0,25 l/s) a maximální celkovou vydatností 1,12 l/s. Zdroje nikdy neměly vyhlášená pásma hygienické ochrany. Vzhledem ke špatné kvalitě vody ve zdrojích není o nich nadále uvažováno ani jako o zdrojích rezervních. Pozorovací vrt ČHMÚ v Mošnově č. 137 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ. Petřvald Vrt JV1 se nachází u vodojemu a má vydatnost cca 0,2 l/s, byl po napojení Petřvaldu na Ostravský oblastní vodovod vyřazen z provozu. Zdroj u rybníku východně od areálu Moravanu má vydatnost cca 50m 3 /d, akumulace vody je zajištěna ve vlastním vodojemu 100 m 3. Zdroj vedle střediska Moravanu v Petřvaldíku s vydatností cca 1 l/s nemá stanovena ochranná pásma a slouží potřebám zemědělského družstva. Pozorovací vrt ČHMÚ v Petřvaldíku č. 128 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ. Příbor Pozorovací vrt ČHMÚ v Klokočově č. 120 s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ. Štramberk Prameniště Skalní pramen se nachází v areálu společnosti Kotouč Štramberk. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce 1991 a následně změněno rozhodnutím MÚ Kopřivnice v roce Současně bylo tímto rozhodnutím vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně vodního zdroje Skalní pramen. Ochranné pásmo se vymezuje kruhovým pásmem s poloměrem 10 m od jímacího objektu. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 109

116 Trnávka Vlastní zdroj vody má Moravan, a.s., Petřvald se sídlem v Trnávce. Jsou to tři studny s čerpací stanicí s chlorací a výtlakem do věžového vodojemu 100 m 3, umístěného u zemědělského areálu. Závišice Zdroj U staré lipky část obce v centru (asi 15 RD) je napojena na vodojem zásobený tímto zdrojem (Hyvnarův vodovod). Jedná se o původní, dosluhující vodovod. Kolem místního zdroje pitné vody je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany II. stupně. Ženklava Prameniště Ženklava II Veřovice se nachází mimo ORP Kopřivnice, slouží však k zásobování Ženklavy pitnou vodou. Povolení k odběru vody bylo vydáno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce 1977 a změněno rozhodnutím OkÚ Nový Jičín v roce Ochranné pásmo bylo stanoveno rozhodnutím ONV Nový Jičín v roce Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná oblast přirozené akumulace vod v ORP Kopřivnice nebyla vymezena. 46. Zranitelná oblast Podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění, patří mezi zranitelné oblasti tato katastrální území: Číslo k.ú. Obec Katastrální území Kateřinice Kateřinice Mošnov Mošnov Petřvald Petřvald u Nového Jičína Petřvaldík Harty Příbor Příbor Klokočov u Příbora MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 110

117 Prchalov Skotnice Skotnice Štramberk Štramberk Trnávka Trnávka u Nového Jičína Závišice Závišice Ženklava Ženklava 47. Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Ple Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne byly vymezeny pro ORP Kopřivnice následující a) vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru Identifikátor vodního útvaru Název vodního útvaru Lubina po ústí do toku Odra Lubina Název hlavního toku Sedlnice po ústí do toku Odra Sedlnice Odra po souto s tokem Lubina Odra MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 111

118 b) vodní útvar podzemních vod: ID útvaru Název kolektoru Plocha (km 2 ) Typ zvodnění Litologie Kvartér Odry 262,9 Souvislé Písky, hlíny a štěrky Flyš v mezivodí Odry 554,6 Lokální Jílovce, pískovce, vápence Typ hladiny volná volná Typ propustnosti průlinová puklinová 48. Vodní nádrž Kateřinice Jižně od zástavby byla v roce 1988 vybudována vodní nádrž. Účelem nádrže je snížení povodňové vlny, zadržení vody v povodí toku, který často bývá bezvodný, zachycení splachů orniční vrstvy a vod znečištěných rozpuštěnými umělými hnojivy. Dále je využití rekreační a pro sportovní rybaření. Plocha nádrže je cca 2 ha, plocha povodí nádrže je cca 0,75 km 2. Na území Kateřinic se nachází ještě jedna vodní nádrž (vodní plocha cca m 2 ) - rybník na Kamenci. Rybník je v soukromém vlastnictví, v současnosti bez využití. Kopřivnice Vodní nádrž Větřkovice Na potoce Svěcený je vybudována vodní nádrž užitkové vody. Nádrž nemá, kromě potoka Svěcený, větší přirozený přítok, existuje však možnost čerpat vodu do nádrže z řeky Lubiny. Vodní nádrž Větřkovice je víceúčelová nádrž. Jejím hlavním účelem byla akumulace vody pro potřeby Tatry a.s. (provozní voda, nyní je její odběr minimalizován), dalším účelem je MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 112

119 zajištění minimálního průtoku v toku pod vodním dílem a částečné snížení povodně na Svěceném potoce, na kterém je tato vodní nádrž situována. Nádrž je také využívána ke sportovnímu rybaření a rekreaci. Těleso hráze je sypané ze dvou základních materiálů těsnících hlín zesilujících podloží a tvořících těsnící jádro, a štěrkopískových materiálů pro návodní a vzdušní líc. Na návodní straně je hráz ve dně údolí doplněna těsnícím hlinitým kobercem na délku 200 m. Na koruně hráze je asfaltová vozovka, která navazuje na pravém břehu na příjezdovou komunikaci a na levém je ukončena obratištěm. Veškerá výpustná a odběrná zařízení jsou umístěna ve sdruženém funkčním objektu hráze, který zahrnuje šachtový přeliv, spodní výpusti, odběry a odpadní štolu ukončenou vývarem. Přístup do obslužné budky umístěné na objektu je po ocelové lávce z koruny hráze. Šachtový přeliv je pevný, nehrazený a má dvě přelivné hrany o délce 2 x 5 m umístěné na protilehlých stěnách odpadní šachty lichoběžníkového průlezu, která ústí přechodovou částí do odpadní štoly. Kóta dna v místě hráze 316,0 m n.m. Kóta koruny hráze min 330,9 m n.m. Max. výška hráze nade dnem údolí 15,0 m Šířka hráze v koruně 4,0 m Délka hráze v koruně 460 m Rybník na Šostýně Poblíž zříceniny hradu Šostýn byl znovuobnoven rybník. Jeho funkce je částečně protipovodňová, má ekostabilizační funkci, rybochovné účely nejsou povoleny. Vodní plocha rybníka je cca m 2. Rybník ve Vlčovicích Na území místní části Vlčovice se nachází malý, soukromý rybník sloužící k rybochovným účelům. Vodní plocha rybníka je cca m 2. Petřvald Na přítoku Trnávky je vybudovaná víceúčelová vodní nádrž Moravanu, která je využívaná jako požární nádrž, nádrž k chovu ryb, kačen, ale také ke koupání. Vodní plocha rybníka je cca 1,4 ha. Příbor Rybník Borovec se rozkládá jižním směrem od stejnojmenné osady Borovec. Tuto osadu najdeme u silnice vedoucí z města Příbor do Nového Jičína, západním směrem od Příboru. Jižním směrem od rybníka Borovec byl vybudován ještě jeden menší rybník a u severního okraje několik malých rybníčků. Rybníky se nacházejí na levém břehu říčky Sedlnice a jsou využívány především k chovu a chytání ryb. Jihovýchodním směrem od rybníka Borovec se rozprostírá les. Rybníky jsou v severní části přírodního parku Podbeskydí. Na břehu rybníka Borovec můžeme na jaře vidět kvést sněženky, či později chráněnou lilii zlatohlavou. Kolem rybníka vznikla naučná stezka, na které je instalováno 6 informačních panelů. Každý z nich obsahuje informace o fauně a flóře, které se v této zóně vyskytují či někdy vyskytovaly, charakteristiku krajiny či historii území a mapu s vyznačením trasy naučné MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 113

120 stezky. Oblast Boroveckých rybníků zahrnuje několik zásadně odlišných biotopů, které stručně charakterizují tuto oblast. Hájovský rybník Místní částí Hájov protéká potok Klenos, na jehož toku je jihozápadně od zastavěného území vybudován tzv. Hájovský rybník. Jedná se o soustavu dvou rybníků. Oba jsou rybochovné a jejich vodní plochy jsou cca m 2 a m 2. Štramberk Vodní nádrž Štramberk - leží na toku říčky Sedlnice západně od areálu firmy Kotouč Štramberk, spol. s r.o. a slouží k zásobování vápenky provozní vodou a pro sportovní rybaření. Vodní nádrž Štramberk se skládá za tří samostatných, vzájemně propojených nádrží o velikostech cca 31,5 ha, 17,0 ha a 3,7 ha. Vodní nádrž v areálu společnosti Kotouč Štramberk, spol. s r.o. - leží přímo v areálu firmy, technologický rybník bez možnosti manipulace s hladinou. Rybník u bývalého mlýna v Tamovicích - vodní plocha činí cca m 2. Rybník na Libotíně je několik posledních let vypuštěn. Trnávka V obci jsou tři rybníky. Větší je ve správě obecního úřadu, daný do pronájmu Českému rybářskému svazu Stará Ves nad Ondřejnicí. Dva menší jsou majetkem Českého rybářského svazu Stará Ves nad Ondřejnicí. Rybníky jsou využívány k extenzivnímu chovu ryb. V rámci revitalizace byly upraveny hráze a dna rybníků tak, aby vytvořily příznivé prostředí pro rozmnožování obojživelníků. Pod silnicí spojující Brušperk s Trnávkou byly vybudovány podchody pro bezpečnou migraci obojživelníků. Rybníky jsou součástí přírodní rezervace Rybníky v Trnávce, kterou tvoří uvedený soubor rybníků a dále mokřady a přirozené meandry říčky Trnávky. 49. Povodí vodního toku, rozvodnice ORP Kopřivnice protéká řeka Lubina číslo hydrologického pořadí , která je pravostranným přítokem řeky Odry. Lubina patří podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 178/2012 Sb., mezi významné vodní toky. Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 740 m na severozápadních svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jihovýchodně od osady Pindula. Celý následující tok pak, jen s menšími výchylkami, směřuje k severu. Prvním větším sídlem, ležícím při toku Lubiny je město Frenštát pod Radhoštěm. Říčka protéká při západním okraji města a na jeho konci zprvu přijímá první významnější přítok, Lomnou. Za Frenštátem míjí Lichnov, následují místní části města Kopřivnice. Nejprve Vlčovice, kde zprava ústí potok Tichávka, a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 114

121 pak Lubina, kterou tvoří původně samostatné obce Větřkovice a Drnholec, sloučené pod jménem říčky v roce Pod Kopřivnicí přibírá Lubina zleva potok Kopřivničku a protéká městem Příbor; dále pak při toku leží obce Skotnice, Mošnov (s ostravským mezinárodním letištěm) a Petřvald. Pod Petřvaldem do Lubiny zprava ústí poslední významnější přítok, Trnávka. V rovinaté krajině asi 1,5 km severovýchodně od Košatky (místní část obce Stará Ves nad Ondřejnicí) se Lubina vlévá zprava do Odry. Drobné pravostranné přítoky: - Trnávka v Petřvaldě na severní hranici katastrálního území, - v Mošnově u mostu pro komunikaci I/48 přes Lubinu, - v Mošnově na severním okraji zástavby, - ve Skotnici severně od zástavby u hranice s k.ú. Mošnov, - ve Skotnici uprostřed zástavby - Klenos v k.ú. Klokočov, - Svěcený potok, který vytéká z vodní nádrže Větřkovice, - Lubinka vodní tok tekoucí přes Mniší, - Tichávka uprostřed zástavby ve Vlčovicích Drobné levostranné přítoky: - v Petřvaldě nad hřbitovem, - v Petřvaldě u k.ú. Harty, - v Mošnově u mostu pro komunikaci I/48 přes Lubinu, - v Mošnově uprostřed zástavby, - ve Skotnici severně od zástavby u hranice s k.ú. Mošnov, - Mlýnský potok ve Skotnici uprostřed zástavby včetně jeho odlehčovacího kanálu a napouštěcího kanálu z jezu v k.ú. Klokočov, - ve Skotnici u Petrovského Dvoru, - v Příboře kousek pod ústím Kopřivničky do Lubiny, - Kopřivnička v Příboře, do které se kousek nad ústím vlévá Sýkoreček, - Mlýnský náhon v Drnholci, - přepad z Mlýnského náhonu ve Vlčovicích. Vodní tok Sedlnice (hydrologické povodí Sedlnice, č.h.p ) protéká západní částí ORP Kopřivnice přes obce Ženklava, Štramberk, Závišice a dále pak přes Sedlnice a Albrechtičky přímo do Odry. Tento vodní tok sbírá drobné vodní toky z uvedeného území: - zprava odtok z rybníků v Borovci a z potoků, které tyto rybníky napájí, - zprava potok z lesa na rozhraní katastru Příbora a Závišic, - zprava potok ze Závišických pasek, - zleva i zprava dva přítoky, tj. celkem čtyři, v souvislé zástavbě obce Závišice, - zleva i zprava v oblasti Rybských pasek, - dva přítoky zleva v oblasti Tamovic, - zleva z oblasti kolem libotínského koupaliště a okolní zástavby a zprava z vodní nádrže Štramberk, - zleva z oblasti pod libotínskými lesy, - zprava z areálu firmy Kotouč, s.r.o., Štramberk, - zprava od fotbalového hřiště v Ženklavě, - zleva kolem ZŠ v Ženklavě, - zleva z horní části zástavby ve Veřovicích a z kopců západně od zástavby (vlastní tok Sedlnice pramení v oblasti pod Pekly v k.ú. Veřovice odkud přitéká do Ženklavy). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 115

122 Vodní tok Trnávka protéká východní částí ORP Kopřivnice přes obce Kateřinice, Trnávka a Petřvald, kde se na okraji katastrálního území Petřvald vlévá do Lubiny. Tento vodní tok sbírá drobné vodní toky z uvedeného území: - zleva přítok z rybníka v Petřvaldě, - zleva i zprava místní toky ve spodní části Trnávky, - zleva i zprava (z rybníků u zámku) místní toky v horní části Trnávky, - zprava místní toky ve spodní části Kateřinic, z čehož jeden teče z vodní nádrže v Kateřinicích a z lesů na hranici k.ú. Kateřinice a k.ú. Fryčovice (samotný vodní tok Trnávka přitéká ze západní strany Kateřinic, z lesů na hranicích mezi k.ú. Kateřinice a k.ú. Klokočov) 50. Záplavové území Záplavové území řeky Lubiny, ČHP až , v ř. km 0,0 28,9, bylo stanoveno opatřením obecní povahy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 61439/2011, vydaným a účinným od Jedná se o úsek od ústí do Odry po přítok vodního toku Lomná (Bystrý potok) na území v k.ú. Jistebník, Košatka nad Odrou, Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Petřvald u Nového Jičína, Harty, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Příbora, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší, Tichá na Moravě, Lichnov u Nového Jičína a Frenštát pod Radhoštěm. Záplavové území zasahuje do zastavěné části k.ú. Petřvald u Nového Jičína v oblasti sportovního areálu, hřbitova a zahrnuje také stavby pod sokolovnou. Ve stanoveném záplavovém území se nachází cca 21 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. V obci Mošnov leží v záplavovém území stavby v severovýchodní části území v oblasti kostela, ale také území v jižní části zástavby na levém břehu Lubiny. Ve stanoveném záplavovém území se nachází cca 48 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. V obci Skotnice se ve stanoveném záplavovém území nachází cca 11 objektů, zejména pro bydlení, a to na obou březích Lubiny. V záplavovém území Lubiny leží čistírna odpadních vod pro město Příbor a dále skateboardový areál a jeho okolí. Také zástavba v jižní části katastrálního území Příbor je dotčena záplavou řeky Lubiny. Jedná se celkově o cca 19 objektů. Místní části města Kopřivnice Lubina a Vlčovice jsou ve velké části svých zastavěných území v záplavovém území řeky Lubiny jedná se cca o 107 objektů pro bydlení či veřejnou infrastrukturu. Pro vodní tok Sedlnice je stanoveno záplavové území, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje pod č.j. MSK 860/2008 ze dne Záplavové území se týká úzkého pruhu pozemků kolem vodního toku Sedlnice a většinou vede mimo zastavěné území města Štramberka a obce Ženklava, tudíž neohrožuje stávající zastavěné území ani navrhované zastavitelné plochy. Rozdílná situace je v obci Závišice. Krajským úřadem Moravskoslezského kraje pod č.j. MSK 11918/2014 ze dne bylo vymezené záplavové území pro ř.km 3,777 13,944. Centrum obce podél vodního toku leží v záplavovém území Q 100, v aktivní zóně je pouze část komunikace III/4822 a dále nezastavěné území a nezastavitelné plochy v severní části obce. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 116

123 Záplavové území řeky Odry (č.h.p ) bylo stanoveno opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 37663/2006 ze dne , které nabylo účinnosti Záplavové území včetně aktivní zóny zasahuje do k.ú. Petřvaldík, kde se povodňová voda rozlévá do luk západně od stávající zástavby. 51. Aktivní zóna záplavového území Aktivní zóna záplavového území byla stanovena výše uvedenými předpisy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V aktivní zóně záplavového území se nacházejí - 4 objekty, část místní komunikace a část komunikace I/58 ve Vlčovicích, - 18 objektů a místní komunikace v Lubině, - 2 objekty a místní komunikace v Příboře, - 1 objekt a část místní komunikace ve Skotnici, - 2 objekty, část místní komunikace a část komunikace III/4805 v Petřvaldě, - část komunikace III/4822 v Závišicích. 52. Území určené k rozlivům povodní Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní. Takové území v ORP Kopřivnice není vymezeno. Snaha o vybudování opatření proti povodním je patrná v obci Kateřinice. Přestože Kateřinicemi protékají pouze malé potoky, opakovaně se stávalo, že voda stékající ze strání zatopila část zahrad, dvorů a sklepů rodinných domů. Těmto nepříjemnostem by napříště měl zabránit protipovodňový poldr, který si obec nechala vybudovat za dotaci z ministerstva životního prostředí. Poldr byl kolaudován v roce 2007 a následně byly vysázeny keře a další zeleň, aby poldr lépe zapadl do okolní krajiny. Nově navržené plochy určené k rozlivům povodní jsou popsány ve Studii proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v regionu Poodří Východ, kterou zpracovala Ekotoxa, s.r.o., Opava v roce V této studii jsou navržená následující opatření: Kateřinice pro eliminaci přetížení koryta Trnávky v intravilánu při přívalových deštích jsou navrženy suché retenční nádrže situované na bezejmenném PB přítoku VT Trnávka, v korytě bezejmenného LB přítoku Trnávky a v údolnici severně od účelové komunikace do Skotnice. Petřvald k omezení přítoku do intravilánu a transformaci povodňového průtiku je navržena menší suchá retenční nádrž na okraji zemědělského pozemku mezi komunikací I/58 a zdravitním střediskem v obci. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 117

124 53. Území zvláštní povodně pod vodním dílem Pro vodní nádrž Větřkovice je zpracována dokumentace o zvláštní povodni pod tímto vodním dílem (VD). V grafické části ÚAP je vymezeno území, které by bylo v případě zvláštní povodně zasaženo. Nejdůležitější fakta a orientační údaje o zvláštní povodni pod VD Větřkovice: V případě protržení hráze VD Větřkovice je nutno okamžitě informovat a vyzvat obyvatele Lubiny, nízko položených částí města Příbor a Skotnice, aby opustili ohrožené území, vyhledali nejvyšší místo v okolí a setrvali na něm až do odeznění povodně. Kulminace průtoku v profilu hráze nastane po cca 30 min od počátku porušení hráze. Povodňová vlna dorazí do Větřkovic za 30 min, do Drnholce za 45 min a do Příbora za 60 min a do Skotnice za 1 h 20 min od počátku porušení hráze. Povodeň opadne ve Větřkovicích po 1 h 45 min, v Drnholci po 2 h a v Příboře po 2 h 40 min. Maximální kulminační průtoky dosáhnou ve Větřkovicích 650 m 3 /s, v Drnholci 520 m 3 /s, v Příboře 350 m 3 /s a ve Skotnici 260 m 3 /s. Hloubky vody mimo koryto v inundaci údolí řeky Lubiny budou při kulminaci dosahovat maximálně 1 m. Rychlosti vody v korytě Lubiny budou dosahovat 1,5 až 3,5 m/s, mimo koryto v inundaci do 1 m/s. Jediný silniční most, který pravděpodobně nebude zničen, nebo vážně poškozen, je most v Příboře na ulici Místecká. Most rychlostní komunikace (, dálniční most ) nebude vůbec, nebo významněji poškozen. Lze očekávat až několik desítek ztrát lidských životů a značné materiální škody na budovách a infrastruktuře, zejména ve Větřkovicích a Drnholci. 54. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Řeka Lubina: - k.ú. Petřvald protipovodňová hráz na levém břehu řeky v severní části území, km 2,935 4,112 - k.ú. Petřvald protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území (Dvorek), km 7,652 7,9 - k.ú. Mošnov - protipovodňová hráz na levém břehu řeky v centru obce, km 9,185 10,208 - k.ú. Skotnice protipovodňová hráz na levém břehu řeky ve střední části území, ochrana na Q 100, km 12,824 13,86 - k.ú. Skotnice protipovodňová hráz na pravém břehu řeky ve střední části území, km 13,275 13,58 - k.ú. Klokočov u Příbora protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, ochrana na Q 100, km 14,215 14,95 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 118

125 - k.ú. Klokočov u Příbora protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území u mostního tělesa pro vedení komunikace I/48 Nový Jičín Frýdek-Místek, km 15,06 15,26 a 15,29 15,368 - k.ú. Klokočov u Příbora protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, ochrana na Q 100, km 15,66 15,747 - k.ú. Příbor protipovodňová hráz na pravém i levém břehu řeky v severní části území, oblast tzv. Benátek, ochrana na Q 100, km 16,255 16,419 na pravém břehu a km 16,421 16,605 na levém břehu - k.ú. Příbor protipovodňová hráz na levém břehu řeky v jižní části území, oblast podél komunikace I/58, ochrana na Q 100, km 16,869 17,125 - k.ú. Příbor protipovodňová hráz na pravém břehu řeky v jižní části území, oblast podél komunikace I/58, km 16,862 17,3. PTU - Délka a způsob zpevnění říčního břehu Charakter morfologické úpravy dostatečně definuje již její název, kdy se jedná o cílené umisťování odolného materiálu na říční břehy a dno koryta vodního toku za účelem jejich stabilizace. Negativním dopadem je zejména eliminace přirozených fluviálních procesů, přísunu splavenin z boční a dnové eroze a změna stanovištních podmínek. Vodní tok km Katastrální území Název Lubina 3,206 3,973 Petřvald Úprava Lubiny km 3,206 3,973 4,175 4,449 Petřvald Kamenná záh. patka, vrbový kryt 4,449 5,35 Petřvald Úprava Lubiny km 4,449 5,35 5,286 5,595 Petřvald Opevnění 5,6 7,94 Petřvald, Harty, Mošnov 7,675 8,345 Mošnov Opevnění Úprava Lubiny km 5,60 7,94 8,462 9,1 Mošnov Úprava Lubiny km 8,462 9,1 9,1 9,394 Mošnov Úprava Lubiny km 9,1 9,394 9,394 10,37 Mošnov Úprava Lubiny km 9,394 10,37 10,37 13,269 Mošnov, Skotnice Úprava Lubiny km 10,37 13,269 13,269 17,325 Skotnice, Klokočov u Příbora, Příbor 17,325 23,0 Příbor, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší Kopřivnička 0,0 0,3 Příbor Úprava PTU 0,439 0,866 Příbor Úprava PTU 1,635 2,87 Příbor, Kopřivnice Úprava PTU 2,886 3,452 Kopřivnice Úprava PTU Úprava Lubiny km 13,269 17,325 Úprava Lubiny km 17,325 23,0 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 119

126 3,478 3,561 Kopřivnice Úprava PTU 3,561 3,65 Kopřivnice Úprava PTU 3,85 3,988 Kopřivnice Úprava PTU 3,988 4,079 Kopřivnice Úprava PTU 4,089 4,253 Kopřivnice Úprava PTU 4,259 4,359 Kopřivnice Úprava PTU 4,359 4,409 Kopřivnice Úprava PTU 4,409 4,595 Kopřivnice Úprava PTU 4,625 4,755 Kopřivnice Úprava PTU 4,955 5,045 Kopřivnice Úprava PTU 5,045 5,16 Kopřivnice Úprava PTU 5,17 5,234 Kopřivnice Úprava PTU 5,234 5,262 Kopřivnice Úprava PTU 5,262 5,307 Kopřivnice Úprava PTU 5,307 5,382 Kopřivnice Úprava PTU Sedlnice 12,33 12,41 Závišice Opevnění P 12,425 12,745 Závišice Opevnění L 12,745 12,855 Závišice Opevnění L + P 12,855 12,97 Závišice Opevnění P 13,12 13,23 Závišice Opevnění L 13,46 13,515 Závišice Opevnění L + P 13,6 13,7222 Závišice Opevnění L + P 13,79 13,9 Závišice Opevnění P 15,572 15,595 Štramberk Opevnění L + P 16,035 16,08 Štramberk Opevnění P 16,515 16,537 Štramberk Opevnění P 16,565 16,625 Štramberk Opevnění L 16,64 16,68 Štramberk Opevnění L 16,88 16,9 Štramberk Opevnění L + P 18,535 18,55 Ženklava Opevnění P 18,56 18,615 Ženklava Opevnění L 18,642 18,67 Ženklava Opevnění P 19,215 19,23 Ženklava Opevnění L 19,86 19,9 Ženklava Opevnění L MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 120

127 55. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem V ORP Kopřivnice není přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. 56. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ORP Kopřivnice není součástí lázeňského místa. 57. Dobývací prostor V ORP Kopřivnice se nacházejí dobývací prostory těžené i netěžené: a) těžené Identifikač ní číslo Název Organizace Nerost Stav využití Surovina Příbor OKD, DPB, a.s., Paskov Štramberk I Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Prachovice Karb. zemní plyn vápenec, slín těžené Tichá OKD, DPB, a.s., Paskov zemní plyn těžené Zemní plyn Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Uhlí černé, Zemní plyn b) netěžené Identifikač ní číslo Název Organizace Nerost Stav využití Surovina Štramberk II (zásobník) RWE Gas Storage, s.r.o., Praha zemní plyn se zastavenou těžbou Zemní plyn Fryčovice rozhodnutí Hořlavý zemní plyn 58. Chráněné ložiskové území V ORP Kopřivnice se nacházejí tato chráněná ložisková území: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 121

128 Identifikační číslo Název Surovina Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, zemní plyn Štramberk II (PZP) Zemní plyn Štramberk III. Zemní plyn Příbor Zemní plyn Štramberk Vápenec, slín Tichá Černé uhlí, zemní plyn V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal dne Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území č.j. MSK /2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo, ve znění Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C 2 bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, Ostrava, vydalo dne rozhodnutí č.j. 580/263c/ENV/09, kterým mění CHLÚ České části Hornoslezské pánve tak, že se mění podmínky ochrany ložisek černého uhlí ve vymezených částech okresů Karviná, Frýdek Místek, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Podmínky ochrany ložisek se stanovují v území, které zasahuje také katastrální území Petřvaldík a Petřvald u Nového Jičína. V těchto katastrálních územích je vymezena plocha N. Podle závazného stanoviska, které vydal dne Krajský úřad Moravskoslezského kraje č.j. MSK /2009, krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch M a N bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Toto stanovisko má omezenou časovou platnost na dobu 5 let. 59. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Bylo stanoveno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Štramberk III, které slouží k ochraně horninové struktury podzemního zásobníku plynu Štramberk. PZP Štramberk je provozován v písčitém horizontu na elevační struktuře autochtonních miocénních sedimentů. Primárně byla tato strukturně-litologická past plynonosná a ložisko plynu bylo zvětší částí v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vytěženo. Pro původní plynovou akumulaci bylo stanoveno CHLÚ Štramberk II a dobývací prostor Štramberk II. Konverze plynového ložiska na PZP začala roku 1981 a od roku 1983 je zásobník v cyklickém provozu. Zřizování staveb a zařízení v CHÚZZZK Štramberk III, které nesouvisí s využitím zásobníkové struktury a které by mohly tuto strukturu narušit, lze povolit pouze pokud splní následující podmínky: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 122

129 1. Bez omezení lze povolit stavby, které svými zjevnými vlivy nepřesahují hloubku 50 m pod povrchem. Stavby s vlivy přesahujícími 50 m pod povrchem lze povolit pouze v případě, že provozovatel PZP Štramberk ve stavebním řízení neprokáže, že by tím mohlo dojít k narušení nebo ohrožení zásobníkové struktury. 2. Hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem lze povolit, pokud tyto činnosti svými zjevnými vlivy nepřesáhnou hloubku 50 m pod povrchem. Činnosti, jejichž vlivy přesáhnou 50 m a nesouvisí s využitím zásobníkové struktury lze povolit, pokud provozovatel PZP Štramberk neprokáže, že by takovou činností mohlo dojít k narušení nebo ohrožení zásobníkové struktury. 60. Ložisko nerostných surovin V ORP Kopřivnice se nacházejí tato výhradní ložiska: Identif. číslo Název Těžba Surovina Nerost Příbor-sever dosud netěženo Uhlí černé, Zemní plyn černé uhlí Fryčovice dosud netěženo Uhlí černé černé uhlí Příbor-východ dosud netěženo Uhlí černé černé uhlí Příbor-západ dosud netěženo Uhlí černé černé uhlí Příbor-Klokočov současná z vrtu Zemní plyn Mořkov-Frenštát dosud netěženo Uhlí černé černé uhlí Příbor-jih (Štramberk)-PZP Štramberk dřívější z vrtu současná povrchová Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec jíl,jílovec,kry stal.vápenec, vápenec Kopřivnice-Tichá současná z vrtu Uhlí černé, Zemní plyn černé uhlí Štramberk-Na Peklách dřívější povrchová Cementářské korekční sialitické suroviny hlína,jíl,jílove c 61. Poddolované území V ORP Kopřivnice se nacházejí dvě poddolovaná území: Název Surovina Rozsah Rok pořízení záznamu Klíč ŠTRAMBERK Železné rudy ojedinělá ŽENKLAVA Železné rudy ojedinělá MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 123

130 62. Sesuvné území a území jiných geologických rizik Sesuvy Pro posuzované území ORP Kopřivnice je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. V území je registrováno relativně velké množství potenciálních, stabilizovaných i aktivních sesuvů: Sesuvy aktivní Lokalita Rok pořízení Rok revize Katastr. území (v ORP Kopř.) Bod Petřvaldík 2009 Petřvaldík Závišice 2010 Závišice Štramberk 2006 Štramberk Plocha Štramberk 2010 Štramberk Kopřivnice Kopřivnice Ženklava Ženklava Ženklava 2006 Ženklava Sesuvy potenciální Bod Štramberk Štramberk Štramberk Štramberk Plocha Trnávka Trnávka u Nového Jičína a Petřvald u Nového Jičína Stará Ves Petřvald u Nového Jičína Petřvald Petřvald u Nového Jičína Petřvald Petřvald u Nového Jičína MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 124

131 Trnávka Trnávka u Nového Jičína Mošnov Mošnov Skorotín Skotnice Skotnice Skotnice, Prchalov Sedlnice Skotnice, Prchalov Prchalov Prchalov Větřkovice Větřkovice u Lubiny, Drnholec nad Lubinou Větřkovice Větřkovice u Lubiny Větřkovice Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší Vlčovice Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice, Štramberk Kopřivnice Kopřivnice, Štramberk Štramberk Kopřivnice, Štramberk Rybí Štramberk Ženklava Ženklava Závišice Závišice Libhošť Závišice Sesuvy stabilizované Bod Příbor Příbor Příbor Příbor Plocha Skorotín Skotnice Klokočov Klokočov u Příbora Příbor Příbor Sesuv dočasně uklidněný Plocha Mniší 2006 Mniší Sesuv uklidněný Vlčovice 2011 Vlčovice Ženklava 2006 Ženklava Plocha Sklenov 2009 Mniší Sklenov 2006 Mniší Mniší 2006 Mniší MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 125

132 Proud potenciální Vlčovice 2011 Vlčovice Ženklava 2006 Ženklava Plocha Prchalov Prchalov Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intenzita zemětřesení podle MSK-64 dána hodnotou 6-7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r (ČSN , změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN Mapa na následujícím obrázku ukazuje, jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intenzitách podle 12-stupňové makroseismické stupnice MSK-64. (Geofyzikální ústav AV ČR - Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena maximální intensita zemětřesení pro tato města, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Pustějov (6), Přerov (6). Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké či střední kategorie radonového indexu geologického podloží. Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Níže jsou uvedeny výřezy z mapy radonového indexu uveřejněné na MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 126

133 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 127

134 63. Staré důlní dílo V ORP Kopřivnice se nenacházejí stará důlní díla. 64. Staré zátěže území a kontaminované plochy Podle údajů Ministerstva životního prostředí, odboru enviromentálních rizik a ekologických škod (srpen 2012) se na území ORP Kopřivnice vyskytují následující staré zátěže a kontaminované plochy: Obec, místní část Název lokality Zdroj dat Příbor SME Příbor - rozvodna Úkol FNM Kopřivnice Skládka Kopřivnice Úkol OEŠ Vlčovice Skládka Vlčovice Úkol OEŠ Kopřivnice Skládka kalů Úkol OEŠ Kopřivnice Skládka TKO Úkol OEŠ MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 128

135 Kopřivnice Skládka Kopřivnice Skládky ČGS Kopřivnice Skládka Kopřivnice Skládky ČGS Petřvald Skládka Mošnov, Dvorek Skládky ČGS Mošnov Skládka Mošnov, Za humny Skládky ČGS Mošnov Skládka Mošnov, Malá Strana Skládky ČGS Skotnice Skládka PDO Úkol OODp Petřvald Skládka Petřvald, U hřbitova Skládky ČGS Štramberk Skládka Štramberk I. Skládky ČGS Štramberk Skládka Štramberk II. Skládky ČGS Ženklava Skládka TKO města Kopřivnice Úkol OODp Trnávka Skládka Trnávka, Chabičov Skládky ČGS Městským úřadem Kopřivnice, odborem životního prostředí a zemědělství, bylo blíže zmapováno těchto 9 lokalit, kde docházelo k ukládání odpadů. č. 1 Lokalita U Benčáku (k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu o výměře asi m² na jihovýchodním okraji lesíku zvaného Benčák severně od města Kopřivnice. Kdysi plytká rokle s vývěrem drenáží z polí byla zavezena v 50. a 60. letech 20. stol. stavebními a komunálními odpady, není vyloučeno, že v době nerozlišování průmyslových a komunálních odpadů se do skládky dostalo i určité procento průmyslových či zemědělských odpadů. Kubatura odpadů se dá odhadovat na m³. č. 2 Lokalita Jezdecký areál Bubla Ranch (k.ú. Kopřivnice) Tato lokalita je původní plytkou terénní depresí s vývěrem pramenů z okolních polí, do které bylo v době navážení odpadů neodborně uloženo betonové potrubí. Území se nachází severně od města Kopřivnice nedaleko lokality U Benčáku. Výměra území je asi m² a je zde uloženo neidentifikované množství především stavebních a průmyslových odpadů, určité procento i komunálních odpadů, po náhodném provedení vrtu v této skládce v roce 2005 odbornou firmou byly potvrzeny i nebezpečné průmyslové odpady. Odpady jsou překryty vrstvou výkopové zeminy. Kubatura odpadů se dá odhadovat na m³. Na pozemku je v současné době provozováno zařízení pro chov koní s příslušným občanským vybavením, část lokality je navržena jako územní systém ekologické stability a zbývající část jako zemědělské pozemky. č. 3 Lokalita Skládka kalů Kopřivnice (k.ú. Kopřivnice) Původně vytěžený prostor hlíny pro místní kachlovku o výměře m² s hloubkou kolem čtyř metrů byl v 70. a 80. letech 20. stol. využit jako skládka průmyslových odpadů pastovité a tekuté konzistence. Lokalita byla v roce 2014 technicky zabezpečena (enkapsulací) a rekultivována. č. 4 Lokalita Pod Brdy (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu vybranou v době rozvoje výstavby v 70. a 80. letech k deponii stavebních odpadů a zemin, do které se mohly vyvážet i průmyslové odpady. Území bylo jen částečně MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 129

136 upraveno pro výstavbu garáží, část zůstala bez úprav, lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. Rozloha lokality je asi m².kubatura odpadů se dá odhadnout na m³ odpadů. č. 5 Lokalita u Lubiny - Hluková dráha a skládka průmyslových odpadů Vlčovice byla z evidence vypuštěna. Skládka je navržena k rekultivaci na trvalé travní porosty. č. 6 Lokalita pod Velovou (mezi Větřkovicemi a Mniší) Jedná se o dvě asi 200 m od sebe vzdálené bývalé deprese v terénu, kterými protékaly především srážkové vody z vrchu Kazničova a vytvořily rozměrné zářezy v polích. Do těchto prohlubní byly uloženy průmyslové, stavební i komunální odpady, včetně z dnešního pohledu i nebezpečných odpadů. Na části těchto deponií byla provedena rekultivace a území bylo zapojeno do zemědělské půdy, zbytek ve svahu k řece Lubině byl ponechán přirozené obnově, pokud na to budou přírodní podmínky stačit. Rozloha těchto území je dohromady asi m². Kubatura odpadů je jen odhadnutelná, lze předpokládat tak do m³. č. 7 Lokalita nad Marákovými (k.ú. Mniší) Mělká proláklina na snadno přístupném území u cesty na Hukvaldy byla v 70. a 80. letech 20. století využita pro ukládání průmyslových a stavebních odpadů. Výměra činí asi m². Kubatura navezených odpadů je asi m³. č. 8 Lokalita nad letním koupalištěm (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Vedle cesty k dolní stanici sjezdovky nad letním koupalištěm vznikla návozem průmyslových odpadů na lesní pozemek plocha o výměře asi m². Podle nálezů sklovitých balvanů v okolí navýšeného profilu se zřejmě jedná o průmyslové odpady podobné odpadům z hutní výroby. Kubatura odpadů je asi m³. č. 9 Lokalita u PPK - Nohlice Po levé straně silnice I/58 podél Průmyslového parku Kopřivnice ve směru na Frenštát p. R. v úseku od Křížku asi 300 m vznikla návozem stavebních, průmyslových a komunálních odpadů zvýšená plocha pozemku od původního terénu o 4 5 m o výměře asi m² Plocha je špatně zemědělsky využitelná pro podloží, na kterém plodiny rostou omezeně. č. 10 Lokalita Větřkovice Pod břehem (Velová) Plocha po vytěžení říčních štěrků byla zavezena průmyslovými a stavebními odpady, srovnána, byl proveden návoz výkopové zeminy, pozemky se částečně vrátily do zemědělského využívání. Odpady jsou uloženy až pod hranicí hladiny spodní vody, kterou ovlivňuje hladina vody v řece Lubině. Na území města Štramberk se nachází několik černých skládek menšího rozsahu, ale také černá skládka většího rozsahu a významnější bývalé pololegální či uzavřené skládky: Číslo Lokalizace skládky Popis skládky Druh odpadu skládky S1 Lom na Horečce; na lokalitě je i starý návoz komunálního odpadu Bývalá pololegální skládka komunálního odpadu Směsný komunální, stavební, možná i nebezpečný S2 Horní okraj lesa na Černá skládka dosud stále Směsný komunální, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 130

137 S3 Kozině nelegálně rozšiřovaná stavební, možná i nebezpečný Bývalá pískovna u Bývalá pololegální skládka Směsný komunální, statku komunálního odpadu stavební, možná i S4 Skládka Kozina Uzavřená skládka firmy Kotouč Štramberk spol. s r.o. nebezpečný Bioodpad, směsný komunální, stavební, možná i nebezpečný S1 S4 S4 S2 S3 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 131

138 65. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek venkovního ovzduší (imisí) v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší (dále úroveň znečištění ) zajišťuje Ministerstvo životního prostředí (dále MŽP ) porovnání úrovně koncentrací imisí (úrovně znečištění) s příslušnými imisními limity a cílovými imisními limity, případně i přípustnými četnostmi jejich překročení na kalendářní rok stanovenými v příslušné platné legislativě. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší. Jsou to tzv. zóny a aglomerace. Oblast, ve které se rozkládá území ORP Kopřivnice se v souvislosti se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, jenž byl účinný do nazývala Aglomerace Moravskoslezský kraj. Dle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 (201/2012 Sb.), který nabyl účinnosti se tato oblast nazývá Zóna Moravskoslezsko. Pokud dojde na území v rámci zóny nebo aglomerace k překročení hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek, vymezí MŽP toto území jako tzv. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Vymezení OZKO provádí MŽP jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku MŽP. Území obcí resp. správní území stavebních úřadů spadajících do správního obvodu ORP Kopřivnice byla poprvé, na základě dat z roku 2003, zveřejněna ve Věstníku MŽP z prosince 2004 jako OZKO pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 a benzo(a)pyren. Správní území stavebních úřadů na území ORP Kopřivnice pak byly i v následujících letech opakovaně vymezeny jako OZKO. Jednotlivými oblastmi, pro které se vyhodnocuje procento území se zhoršenou kvalitou ovzduší v ORP Kopřivnice jsou tedy správní území stavebního úřadu Městského úřadu Kopřivnice, Městského úřadu Příbor a Městského úřadu Štramberk. Měření znečištění ovzduší (imisní monitoring) je prováděno na měřících stanicích tvořících imisní síť. ORP Kopřivnice se nejblíže nachází automatizovaná měřící stanice ve Studénce. Z dat získaných v rámci imisního monitoringu na této stanici se vychází při charakterizování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice a tvoří základ pro popis kvality ovzduší v okrese Nový Jičín (v roce 2010 spolu s daty z manuální měřící stanice ve Zbyslavicích). Informace popisované níže vycházejí z aktuálních komplexních dat o kvalitě ovzduší dostupných na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2013, příp. let dřívějších. Tab. 1: Měřící stanice na území okresu Nový Jičín v roce 2010 Lokalita Adresa Souřadnice Studénka Zbyslavice Družstevní Studénka Ve Dvoře Zbyslavice " sš " vd " sš " vd Nadmořská výška 231 m 398 m Typ Automatizovaná měřící stanice Manuální měřicí stanice Znečišťující látka SO 2, NO, NO 2, NO x, O 3, PM 10 PM 10, PAHs (součet polycyklických aromatických uhlovodíků) Pozn.: Legislativně není vyžadováno přímé měření koncentrací znečišťujících látek jako jediný nástroj určování úrovní znečištění v zóně či aglomeraci a tak je v závislosti na úrovni znečištění využíváno modelování (modely rozptylu a transportu včetně chemických transformací znečišťujících příměsí, matematicko-statistické modely odhadu časového či prostorového rozložení imisních charakteristik), případně odborných odhadů a jejich kombinací. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 132

139 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Správní území stavebních úřadů Městského úřadu Kopřivnice, Městského úřadu Příbor a Městského úřadu Štramberk byla na základě dat z roku 2010 vymezena jako OZKO vzhledem k imisním limitům pro lidské zdraví. Obr. 1: Vymezení OZKO vzhledem k imisním limitům pro ochranu lidského zdraví v rámci Aglomerace Moravskoslezský kraj v roce 2012 Zdroj: Při detailnějším zaměření (Obr.1) na správní území stavebních úřadů v ORP Kopřivnice zjistíme, že zde došlo k překročení imisních limitů na 100 % území. Jednalo se o překročení imisního limitu suspendované částice PM 10, tj. povoleného počtu překročení imisní koncentrace 50 µg/m 3 více jak 35 x ročně. Dále se jednalo o překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, jenž je stanoven ve výši 1 ng/m 3. V roce 2013 došlo k překročení imisních limitů znečišťujících látek uvedených v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. na 100 % plochy ORP Kopřivnice (mimo PM 2,5 80,7 %). Tab. 2 znázorňuje překračování hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a denního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10 v % území na plochách správních územích stavebních úřadů v ORP Kopřivnice v letech 2005 až 2010, ve srovnání s průměrným překračováním zmíněných imisních limitů na % území ORP Kopřivnice. Zatímco se v letech území v rámci ORP Kopřivnice s překročenými cílovými imisními limity pro benzo(a)pyren zmenšovalo z téměř 99 % na cca 40 %, tedy asi o 60 % a vývoj znečištění ovzduší touto látkou se zdál příznivý, tak naopak v letech území s jeho překročení opět narostlo až na 100 % v roce Navýšení je přisuzováno především provozování lokálního vytápění v zimním období. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 133

140 V roce 2008 došlo k výraznému meziročnímu poklesu výměry území, na kterém docházelo k překročení limitů pro denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM 10. Od roku 2009 však došlo opět k výraznému nárůstu výměry území s překračováním limitů pro denní koncentrace této látky. Tab. 2: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a denního imisního limitu PM10 v % území v letech stavební úřad CIL B(a)P rok dil PM 10 CIL B(a)P dil PM 10 CIL B(a)P dil PM 10 CIL B(a)P dil PM 10 CIL B(a)P dil PM 10 CIL B(a)P dil PM 10 Městský úřad Kopřivnice , , ,6 90,1 29,9 99, Městský úřad Štramberk 95, , , ,6 49,7 3,6 95, Městský úřad Příbor , , , , průměr pro ORP Kopřivnice 98, , , ,4 79,9 14,7 98, Vysvětlivky: CIL B(a)P - cílový imisní limit pro benzo(a)pyren, dil PM 10 - denní imisní limit pro suspendované částice frakce PM 10 Tab. 3: Vývoj vymezení OZKO v % území v letech stavební úřad rok Městský úřad Kopřivnice ,1 99,9 100 Městský úřad Štramberk ,7 95,8 100 Městský úřad Příbor Tab. 3 ukazuje % plochy správních území stavebních úřadu v ORP Kopřivnice na nichž byly v jednotlivých letech vyhlášeny OZKO. Pro všechna správní území stavebních úřadů byla OZKO vyhlášena na 100 % území v letech 2005, 2006, 2007 a V roce 2008 a 2009 byla OZKO na 100 % území vyhlášena pouze ve správním území Stavebního úřadu Městského úřadu Příbor. Na území Stavebního úřadu Městského úřadu Kopřivnice to bylo v letech 2008 a 2009 více jak na 90 % území a na území Stavebního úřadu Městského úřadu Štramberk došlo k vymezení OZKO v roce 2008 téměř na 50 % území a v roce 2009 až na 96 % území. Zdroje znečišťování ovzduší Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. Stacionární zdroje jsou členěny podle tepelného výkonu a míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování: zvláště velké (> 50 MV), velké (5-50MV) - REZZO 1 střední zdroje (0,2-5 MV) - REZZO 2 malé zdroje (< 0,2 MV) - REZZO 3 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 134

141 mobilní zdroje - REZZO 4 Zvláště velké, velké a střední zdroje znečišťování ovzduší jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni krajů a obcí (pouze vytápění domácností), mobilní zdroje liniově (silniční doprava na úsecích zahrnutých do sčítání dopravy) a plošně na úrovni krajů (ostatní mobilní zdroje). Největší množství emisí všech základních znečišťujících látek produkují na území okresu Nový Jičín velké zdroje znečištění ovzduší - REZZO 1 a malé zdroje - REZZO 3 (lokální topeniště). Tuto skutečnost dokládá Tab. 4. V roce 2010 vyprodukovaly na tomto území zdroje kategorie REZZO 1 celkem 2468 t znečišťujících látek. Z celkových emisí ze zdrojů REZZO 1 3 odpovídá toto množství 60,6 %. Zdroje REZZO 3 vyprodukovaly v tomtéž roce 1379,7 t znečišťujících látek, což procentuálně představuje 33,9 % celkových emisí ze zdrojů REZZO 1 3. Zdroje kategorie REZZO 2 vyprodukovaly na území okresu Nový Jičín v daném roce 225,1 t znečišťujících látek. Toto množství odpovídá jen 5,5 % celkového množství emisí ze zdrojů REZZO 1 3. Tab. 4: Přehled emisí základních znečišťujících látek z jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1 3 v okrese Nový Jičín v roce 2010 kategorie zdroje znečišťující látka [t/rok] TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 Celkem za typ zdroje REZZO 1 33,9 304,2 248, ,1 103,0 1, REZZO 2 83,0 20,1 44,0 51,0 27,0 0,0 225,1 REZZO 3 172,5 213,4 91,2 747,0 155,6-1379,7 Celkem za znečišťující látku 289,4 537,7 383, ,1 285,6 1,2 Střední zdroje znečišťování ovzduší jsou na území ORP Kopřivnice zastoupeny cca 50 provozovnami. Z hlediska znečišťování ovzduší mobilními zdroji, řazenými do kategorie REZZO 4, kterými jsou především dopravní tahy lze na základě zkušeností z minulých let potvrdit, že největším zdrojem emisí je silnice č. I/58 procházející obcemi Petřvald, Mošnov a Skotnice. Informace k mobilním zdrojům znečišťování ovzduší (avšak pouze pro území celého kraje) řazené do kategorie REZZO 4 jsou dostupné na webových stránkách ministerstva dopravy. Tab. 5 obsahuje informace o vývoji emisí základních znečišťujících látek v okrese Nový Jičín v letech 2005 až Ze součtových hodnot v posledním sloupci tabulky vyplývá klesající trend v množství emisí vyprodukovaných souhrnně zdroji REZZO 1 3 od roku 2005 po rok Při podrobnějším pohledu na jednotlivé kategorie zdroje (předposlední sloupec tabulky), lze pozorovat nárůst emisí zdrojů REZZO 1 v letech 2005 až Od roku 2008 po rok 2010 však dochází k výraznému snížení emisí těchto zdrojů, což může být zapříčiněno stanovováním specifických emisních limitů v rámci povolovacích procesů zdrojů, tedy k přísnějšími podmínkami pro vypouštění znečišťujících látek do ovzduší pro provozovatele zdrojů. Střední zdroje znečišťování ovzduší řazené do kategorie REZZO 2 vykazují klesající tendenci v množství emisí základních znečišťujících látek. Množství emisí ze zdrojů REZZO 3 v průběhu let značně kolísá. Důvodem mohou být v rámci meziročního srovnání rozdílné zimní teploty a od nich se odvíjející potřeba vytápění domácností. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 135

142 Tab. 5: Vývoj množství emisí základních znečišťujících látek v okrese Nový Jičín v letech znečišťující látka [t/rok] celkem za kategorie celkem za rok typ zdroje zdroje TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 rok [t] [t] REZZO 1 74,8 396,4 402,8 1359,1 327,0 515,8 3075,9 REZZO 2 160,2 58,8 68,1 71,6 82,7 284,5 725,9 REZZO 3 172,7 216,4 136,6 751,9 156,6-1434,2 REZZO ,8 437,2 2120, ,7 3901,4 REZZO 2 172,3 56, ,6 55,5 311,7 718,3 REZZO 3 162,8 192,0 123,3 668,5 139,4-1286,0 REZZO 1 60,4 273,2 391, ,7 346,4 417,2 3527,5 REZZO 2 175,6 49,9 54,6 59,7 51,3 260,0 651,1 REZZO 3 238, ,5 675,8 140,5-1366,2 REZZO 1 52,6 286,9 278, ,6 322,1 386,0 3814,6 REZZO 2 158,4 34,4 53,3 51,3 48,9 155,0 501,3 REZZO 3 255,2 180,5 78,9 662,7 137,8 1315,1 REZZO 1 33,8 315,1 331, ,9 98,4 296,8 2486,8 REZZO 2 168,4 26,9 44,5 48,2 52,8 110,9 451,7 REZZO ,1 81,6 698,0 144,9-1294,6 REZZO 1 33,9 304,2 248, ,1 103,0 1, REZZO 2 83,0 20,1 44,0 51,0 27,0 0,0 225,1 REZZO 3 172,5 213,4 91,2 747,0 155,6-1379,7 5236,0 5905,7 5544,8 5631,0 4233,1 4072,8 Tab. 6 zachycuje největší znečišťovatele ovzduší v ORP Kopřivnice v roce Šedou barvou jsou vyznačeny základní znečišťující látky a jejich produkce z jednotlivých zdrojů. Amoniak do ovzduší nejvíce produkovala v roce 2010 společnost Moravan, a.s. z Petřvaldu. Největší podíl tuhých znečišťujících látek emitovala do ovzduší v roce 2010 společnost Tafonco a.s. a to přes 11 t. Největším producentem oxidu siřičitého t a oxidů dusíku t byla společnost KOMTERM, a.s. Na největším příspěvku oxidu uhelnatého do ovzduší se podílela společnost Kotouč Štramberk, spol. s r.o. svými 1578 t. Množstvím 23 t se stala společnost TATRA, a.s. největším znečišťovatelem ovzduší z pohledu těkavých organických látek v rámci 14 největších zdrojů znečišťování ovzduší. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 136

143 emise [t] název ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP KOPŘIVNICE 2014 Tab. 6: Největší zdroje znečišťování ovzduší v ORP Kopřivnice v roce 2010 (kategorie REZZO 1-2) Moravan, a.s. Moravan, a.s. Plakor Czech s.r.o. Cromodora Wheels s.r.o. Správa majetku města Příbor s.r.o. obec Petřvald Trnávka Mošnov Mošnov Příbor Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice OKEČ rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory výroba a rozvod tepelné energie KOMTERM, a.s. závod Morava Výroba a rozvod tepelné energie MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 137 Tafonco a.s. odlévání železa TATRA, a.s. výroba motorových vozidel a jejich motorů GalvanKo s.r.o. povrchová úprava a zušlechťování kovů CIREX CZ s.r.o. Kopřivnice odlévání oceli Brose CZ, spol. s r.o. RWE Gas Storage, s.r.o. Kotouč Štramberk, spol. s r.o. Kotouč Štramberk, spol. s r.o.-technologie mletí Kopřivnice Štramberk Štramberk Štramberk výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory NH 3 2,95 1, , TZL - - 0,158 0,294 0,016 11,044 13,709 0,518 0,077 0,402 0,033 0,002 2,042 2,165 SO ,111 0,011 0, ,128 3,173 0,002 0,003 0,003 0,01 0,005 8,7 - NO x - - 6,195 4,509 0, ,311 4,431 4,697 0,469 0,310 2,823 0,936 40,189 11,7 CO - - 3,381 7,288 0,012 83,847 19,002 16,576 0,115 0,111 1,336 0, ,474 8,6 TOC ,063 0,048 2,143 0,885-0,022 0,008 0,048 0, VOC - - 3,199 7, ,335 23,349-1,073 0,956 0,017-0,004 As , , , Cd , , , Pb , , , Hg , , , PCDD/F , , , , PAU , , , PCB , , , F ,006-0, silné anorganické kyseliny , , Zn ,0414-0, , Cr , Cu , Ni , , HCl , , Vysvětlivky: TZL tuhé zněčišťující látky, TOC celkový organický uhlík, VOC těkavé organické látky, PCDD/F polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, PAU polycyklické aromatické uhlovodíky, PCB polychlorované bifenyly manipulace s nákladem a skladování výroba vápna výroba vápna

144 Na území ORP Kopřivnice existuje několik provozoven, které podléhají povolení provozu v rámci integrované prevence a omezování znečištění dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále zákon o integrované prevenci ). Účelem zákona o integrované prevenci je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu (Kategorie průmyslových činností). Subjektům, které provozují tu kategorii průmyslové činnosti, na něž je třeba povolení provozu v rámci integrované prevence, vydají příslušné úřady integrované povolení. Integrované povolení je rozhodnutím, kterým se stanoví závazné podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení (zejména emisní limity, které nesmí být stanoveny mírněji než emisní limity, jenž by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů). 66. Odval, výsypka, odkaliště, halda Na správním území ORP Kopřivnice se nenacházejí odvaly, výsypky, odkaliště, ani haldy. 67. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice se nenachází úpravna vody. 68. Vodovodní síť včetně ochranného pásma Kateřinice Obec Kateřinice má veřejný vodovod od roku Je součástí skupinového vodovodu Trnávka Kateřinice. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), přivaděč DN 500 Zelinkovice Hájov, na který je vodovod Kateřinice Trnávka připojen přívodním řadem DN 110 v šachtě před státní silnicí I/48 Příbor Frýdek-Místek. Součástí společného vodovodu je rozvodní síť v Trnávce, která navazuje na řad DN 110 v Kateřinicích, vodojem Kateřinice 250 m 3, který je na k.ú. Fryčovice a zásobovací řad DN 160 z vodojemu po rozvodní síť v Kateřinicích. Vlastní zdroj vody má Moravan a.s. se sídlem v Petřvaldu. Zdrojem vody je studna nedaleko od rybníka na Kamenci. Areál Moravanu není napojen na veřejný vodovod. Podle bilancí potřeb pitné vody pro Kateřinice uvedených v územním plánu nevychází potřeba výstavby nových zařízení. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 138

145 Kopřivnice k.ú. Kopřivnice Původní vodovod pro město byl zprovozněn v roce Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. Do r bylo město pitnou vodou zásobeno ze dvou zdrojů - místního zdroje vody Šutyra a centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z jímacího zářezu Šutyra s vydatností cca 2 l.s -1 byla voda gravitačně přiváděna do zemního vodojemu Kopřivnice Šutyra 300 m 3 s maximální hladinou 381,20 a dnem 378,00 m n.m. Z vodojemu byl proveden gravitační rozvod do vodovodní sítě jižní části města, která tvořila samostatné tlakové pásmo. Rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice, odboru životního prostředí pod č.j. OŽP/50 193/04/JS 7195/04 ze dne bylo zrušeno původně vydané povolení k nakládaní s podzemními vodami - k jejich odběru z vodního zdroje Kopřivnice Šutyra za účelem veřejného zásobování pitnou vodou z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje. Vodní zdroj je fyzicky zachován pro zajištění bezpečného odvádění jímaných podzemních vod gravitačně vytékajících do bezejmenného suchého koryta vodního toku s následným zaústěním do vodního toku Kopřivnička. Zdroj má rozhodnutím VLHZ/3977/84/Pe-332 ONV NJ ze dne vyhlášená pásma hygienické ochrany I. a II. stupně, která do doby jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu nadále zůstávají platná. Z centrálních zdrojů (OOV) je voda přiváděná ze dvou směrů. Z vodojemu Hájov m 3 s maximální hladinou 378,12 m n.m. a dnem 367,00 m n.m.je veden přivaděč DN 500, který dopravuje vodu do přerušovací komory (PK) Rybí. Odbočením z tohoto přivaděče je řadem DN 500 přivedena voda do severovýchodní části města ke trati ČD. Z tohoto řadu je zásobována přilehlá část zástavby Na Luhách, areál závodu Tatra Kopřivnice a.s. a Průmyslový park Kopřivnice. Tento řad je propojen s vodojemem horního tlakového pásma (HTP) přes vodovodní síť města. Propojení se využívá jen jako náhradní zdroj pro HTP. K bezprostřední ochraně přivaděče DN 500 z vodojemu Hájov do přerušovací komory Rybí, na k.ú. Kopřivnice je stanoveno ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Z přivaděče OOV Nová Ves Čeladná Červený kámen DN 500 je voda přiváděna do akumulace OOV Červený kámen 2 x 750 m 3 s maximální hladinou 442,53 a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu Červený kámen je samostatným řadem DN 300 voda dopravena do vodojemu Bílá hora HTP 2 x m 3 s maximální hladinou 393,14 m n.m. a dnem 388,14 m n.m. Odbočením z tohoto přívodního řadu je plněna akumulace STP vodojem 2 x m 3 s maximální hladinou 377,43 m n.m. a dnem 373,93 m n.m. Z vodojemu STP je plněna přerušovací komora dolního tlakového pásma (DTP) 2 x 150 m 3, která má maximální hladinu 365,08 a dno 362,02 m n.m. Z vodojemu HTP Bílá hora 2 x m 3 je provedeno propojení řadem DN 200 do PK Rybí a dále do Nového Jičína a samostatný řad DN 150 do Štramberku. Ochranné pásmo přivaděče OOV Nová Ves Čeladná Červený kámen je dle rozhodnutí VLHZ-790/89-235/Hr ze dne m od osy na obě strany. Toto rozhodnutí je změněno rozhodnutím č.j. OŽP 35175/04/JS 5758/04 ze dne na 1,5 m pro p.č na k. ú. Kopřivnice a rozhodnutím č.j. OŽP 3363/2005/JS 9511/04 ze dne pro p.č. 2733/5 na k.ú. Kopřivnice. Ostatní přivaděče OOV DN 500 mají ochranná pásma do průměru 500 mm včetně na 1,5 m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm na 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Západní a střední část města je pitnou vodou zásobena z vodojemu Bílá hora HTP 2 x 1000 m 3 samostatným zásobovacím řadem DN 200. Vodovodní síť HTP pokračuje směrem na Štramberk, Bařiny a Kozinu. Z Bařin pokračuje směrem na Ženklavu. Tlakové poměry vody v tomto tlakovém pásmu jsou vyhovující pro zástavbu na terénu 333,14 373,14 m n.m. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 139

146 Nová zástavba v ul. Pod Bílou horou je napojena na zásobovací řad DN 200 z vodojemu HTP do sídliště. Z PK 2 x 150 m 3 je zásobena část zástavby na severním okraji města sídliště Sever, v prostoru ulice Francouzská, Osvoboditelů a 17. listopadu. Pod tlakem vodojemu Hájov je zásobena jen malá část zástavby Na Luhách. Samostatné tlakové pásmo tvoří vodojem Tatry 2 x m 3 s dnem 376,50 m n.m. Vodojem je zásobován z vodojemu Hájov. Zásobování pitnou vodou pro město je z hlediska zdrojů (napojení na OOV ze dvou směrů) plně zajištěno i s dostatečnou rezervou pro předpokládanou výstavbu. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) Vodovod v Lubině je vybudován od roku 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod - přivaděč DN 500 Vodojem Hájov Kopřivnice Nový Jičín. Pod tlakem vodojemu OOV Hájov je tažen přívodní řad do dělící šachty, kde se dělí na přívod do Příbora a do Kopřivnice. Na přívodní řad do Kopřivnice je napojen vodovod Lubina třemi samostatnými odběry přes redukční ventily. Na tyto odběry navazují v Lubině tři samostatné rozvody tvořící tři samostatná tlaková pásma. Větřkovice mají vybudován veřejný vodovod, který je napojený na centrální zdroj vody na OOV přes vodoměrnou šachtu a redukci tlaku. Vodovod je vybudován v profilu DN 80 a svým rozsahem kryje současnou potřebu obce. k.ú. Mniší Původní vodovod v Mniší byl vybudován již v roce 1898, nesloužil však pro obec, ale byl využíván pro město Příbor. V roce 1976, po napojení Příbora na OOV, byl tento vodovod přenechán pro k.ú. Mniší a k.ú. Vlčovice. Vodovod využívá čtyři místní zdroje vody (pramen Kazničov, Spruží, Tichá I a Tichá II) s přepouštěním přebytků vody do vodovodu města Příbor. V blízkosti stávajícího vodojemu Mniší je pramen Kazničov. Z pramenní jímky je přívod do vodojemu Mniší. Přímo pod tlakem akumulace pramenní jímky je zásobována zástavba v prostoru vodojemu (je vytvořeno samostatné tlakové pásmo). Zároveň je plněna akumulace 32 m 3 u AT stanice, která řadem DN 50 zásobuje zástavbu kolem zdroje a tvoří horní tlakové pásmo. Dalším zdrojem vody je prameniště Spružiny (východně od obce) a prameniště Tichá I a Tichá II, což jsou prameny jižně od zástavby, na k.ú. Tichá. Jejich vydatnost je cca 3,7 l.s -1. Voda z pramenů je gravitačně stažena do akumulace vodojemu Mniší. Z vodojemu je veden zásobovací řad, který se pod vodojemem dělí na přívod do Příbora a do vodovodní sítě Mniší (dolní tlakové pásmo). Přes vodovod Mniší jsou zásobovány Vlčovice. Rozhodnutím č.j. VLHZ/ /76/Ma-402 ONV NJ ze dne a č.j. VLHZ/1868-1/75/Ma-402 ONV NJ ze dne mají zdroje vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně. k.ú. Vlčovice. V obci byl v roce 1976 vybudován vodovod, který navazuje na vodovod Mniší. Zdroje vody jsou pro k.ú. Mniší a Vlčovice společné. Rozvodná síť je poměrně nová, v dobrém technickém stavu, její rozsah odpovídá potřebě v zásobování pitnou vodou. V rámci zajištění technické infrastruktury pro průmyslový park Kopřivnice jsou vybudovány nové vodovodní řady pro pitnou a užitkovou vodu. Vlastní akumulaci areál vybudovanou nemá. Předpokládané množství pitné vody po dobudování areálu je Q = 250 m 3 /den. S ohledem na toto množství vody bylo provedeno napojení na přivaděč Ostravského oblastního vodovodu DN 500, odkud je vedena přípojka profilu DN 300, která je ukončena ve vodoměrné šachtě. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 140

147 Mošnov Obec Mošnov má veřejný vodovod, vybudovaný v letech , který je ve vlastnictví obce a spravován SmVaK. V roce 2008 byl dokončen nový vodovod, na který jsou napojeny všechny rodinné domy v obci. Petřvald Obec Petřvald má veřejný vodovod. Zdrojem vody je od roku 1996 třetí větev Kružberského přivaděče OOV Podhradí Krmelín. Přívodní řady DN 150 pro Petřvaldík (Albrechtičky a Novou Horku) a DN 200 pro Petřvald odbočují z přivaděče OOV DN 1600 mezi přerušovací komorou Bílov a uzlem Světlov. Zástavba Petřvaldu na levém břehu Lubiny (obřadní síň, stadion a cca 10 RD) je napojena na vodovod letiště. Zemědělské družstvo Moravan a.s. v Petřvaldíku využívá vlastní vodní zdroj. Příbor Město Příbor má veřejný vodovod. Zdrojem vody pro město Příbor a místní část Prchalov je OOV, přivaděč DN 250 z vodojemu Hájov. Tímto přivaděčem jsou zásobovány vodojem Benátky 2x1000 m 3 a vodojem Vojenský 2x650 m 3. Z těchto vodojemů je voda rozvedena po celém území Příbora. Místní část Prchalov je napojena vodovodním řadem DN 160 na řad DN 200 vedoucí z vodojemů v Příboře do obce Skotnice. Místní část Hájov je napojena na vodojem Hájov 60 m 3 vodovodním řadem DN 160. Vodojem užitkové vody Tatry 2x250 m 3 v k.ú. Klokočov, do kterého je čerpána voda z řeky Lubiny z jezu u příborské ČOV. Skotnice Obec Skotnice má veřejný vodovod od roku Zdrojem pitné vody je OOV, přivaděč DN 500 z vodojemu Hájov do Kopřivnice a Nového Jičína, na který je přivaděčem DN 200 napojený Příbor. Vodovodní síť Skotnice je napojena na přívodní řad DN 200 pro Sedlnici Bartošovice. Vodovodní síť v obci je v dobrém technickém stavu, vodovodní řady jsou vedeny v okrajích komunikací a v přilehlých plochách a jsou částečně zokruhované. Štramberk Štramberk má vybudován veřejný vodovod od roku 1898, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. oblast Nový Jičín. Zdrojem pitné vody jsou tři vlastní podzemní zdroje vody, a to Bílá studna, Černý les a Oční s celkovou vydatností 5,5 l/s, které jsou doplněny vodou z OOV DN 500 Nová Ves Čeladná Červený kámen. Pro všechny tři vodní zdroje jsou stanovená ochranná pásma I. stupně a pro vodní zdroj Oční je stanoveno ochranné pásmo I. i II. stupně. Vodovodní síť Štramberka je rozdělena na dvě části a jednotlivé části jsou děleny celkem do osmi tlakových pásem. Trnávka Obec Trnávka má veřejný vodovod od roku Je součástí skupinového vodovodu Trnávka Kateřinice. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), přivaděč DN 500 Zelinkovice Hájov, na který je vodovod Kateřinice Trnávka připojen přívodním řadem MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 141

148 DN 110 v šachtě před státní silnicí I/48 Příbor Frýdek-Místek. Součástí společného vodovodu je rozvodní síť v Trnávce, která navazuje na řad DN 110 v Kateřinicích, vodojem Kateřinice 250 m 3, který je na k.ú. Fryčovice a zásobovací řad DN 160 z vodojemu po rozvodní síť v Kateřinicích. Vlastní zdroj vody má Moravan a.s. se sídlem v Trnávce. Jsou to 3 studny s čerpací stanicí s chlorací a výtlakem do věžového vodojemu 100 m 3, umístěného u zemědělského areálu. Podle bilancí potřeb pitné vody pro Trnávku uvedených v územním plánu nevychází potřeba výstavby nových zařízení. Závišice Obec Závišice má veřejný vodovod od roku Zdrojem pitné vody je OOV, z jehož přivaděče DN 500 z Kopřivnice do Nového Jičína je odbočkou DN 80 přiváděna voda do vodojemu Závišice 100 m 3. Východní část obce ležící mimo souvislou zástavbu byla v roce 1992 napojena na zásobovací řad DN 200 pro obec Rybí vedoucí z vodojemu Bílá hora v Kopřivnici. Na tento vodovod je napojeno i zemědělské družstvo, jehož vlastní zdroj je nepostačující. Část obce v centru je napojena na vodojem zásobený místním zdrojem. Je navržena územní rezerva pro případné rozšíření vodojemu. Ženklava Obec Ženklava má veřejný vodovod od roku 1954, který je od roku 1975 napojen řadem DN 100 na vodovodní síť Štramberka. V nedávné době proběhla rekonstrukce pravobřežního vodovodního řadu. Pro oblast Libotína je nutno realizovat vlastní čerpací stanici, vodojem a vodovodní řady. V roce 2010 byla provedena podrobná měření a ukázalo se, že přivaděč DN 100 ze Štramberka nepojme dostatečné množství vody potřebné pro zásobování obce Ženklava s ohledem na její plánovaný rozvoj. Částečně byla tato situace vyřešena vybudováním automatické tlakové stanice v jižní části obce, ale do budoucnosti je nutno zkapacitnit přivaděč Štramberk Ženklava alespoň na DN 150 tak, aby bylo možno pokrýt potřeby obyvatelstva, resp. budoucího obyvatelstva Ženklavy. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je pro vodovodní řady stanoveno ochranné pásmo, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně/nad DN 500-1,5/2,5 m od vnějšího okraje potrubí. 69. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Čistírny odpadních vod jsou pouze v těchto městech a obcích: Obec Mošnov - v areálu letiště. Slouží pro čištění odpadních vod vznikajících na letišti a částečně i odpadních vod svedených z obce. Její kapacita je 2000 EO. Její účinnost není vyhovující z důvodu minimálního látkového zatížení a absence chemického stupně pro zachycení ropných látek. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 142

149 Město Kopřivnice je odkanalizováno jednotnou kanalizační síti. Odpadní vody jsou gravitačně přiváděny na centrální ČOV, která je v provozu od roku V roce 2002 byla provedena komplexní rekonstrukce stávající technologické linky. Projektovaná kapacita ČOV byla Q 24 = m 3.den -1, EO Dle podkladů SmVaKu, poskytnutých Městskému úřadu Kopřivnice (zn. 8111/247815/07/Dá ze dne ) tato ČOV vykázala v roce 2006 na přítoku EO (projekt EO). Koncem roku 2010 byla dokončena rekonstrukce a rozšíření této ČOV spočívající ve stavbě nových aktivačních nádrží a změně technologie (systém kaskády, ve které dochází biologickým procesem ke zbavování organických živin jako je dusík nebo fosfor ve vodě. Tím došlo k navýšení kapacity na Q 24 = m 3 den -1, což umožňuje připojení dalších cca EO. Kanalizace je relativně nová, v dobrém technickém stavu, převážná část sítě, cca 75 %, byla budována od roku Areál Tatra Kopřivnice má od roku 1982 v provozu mechanicko chemickou ČOV o kapacitě m 3.den -1, na kterou je přiváděno také 50 % splaškových odpadních vod z areálu závodu. Průmyslové odpadní vody jsou předčišťovány v neutralizační a emulgační stanici. Obec Petřvald - v jižní části sídla je jednotná stoka DN 300 až DN 500, na kterou je napojeno cca 212 obyvatel. Za odlehčovací komorou jsou splaškové vody čištěny na mechanické ČOV (emšerské studni). V roce 2015 by měla být ČOV zrekonstruována a doplněna o biologickou jednotku. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Lubina. Město Příbor má vlastní ČOV v k.ú. Klokočov. Zde jsou přivaděči DN 800, DN 400 a DN 300 přiváděny odpadní vody z celého města. Odpadní vody jsou přiváděny na stávající mechanicko-biologickou ČOV s technologií nízkozatížené aktivace s předřazenými biologickými filtry. Čistírna během posledních let prošla postupně rekonstrukcí jednotlivých technologických celků. V roce 2007 a 2008 proběhla celková rekonstrukce biologického stupně ČOV na systém RDN, tj. s eliminací dusíku a fosforu na novou kapacitu: EO = Město Štramberk je odkanalizováno jednotnou kanalizační sítí na dvě samostatné ČOV. Severozápadní části města (Na Kanadě, Hornychovice, Kocvínek, Horní a Dolní Předměstí a Horní a Dolní Bašta) jsou napojeny na ČOV Kanada (Q p = 263 m 3 /d a 1250 EO), která byla uvedena do provozu v roce Recipientem vyčištěných vod je Sedlnice. Jižní části města (Bařiny, Na Horečkách, Dražné, Kozina, Kotouč) jsou napojeny na ČOV Bařiny (Q p = 1000 m 3 /d a 4000 EO), která je v provozu od roku Recipientem vyčištěných vod je potok Bařinka, pravostranný přítok Sedlnice. Na tuto ČOV má být připojena i obec Ženklava. Údaje o kanalizaci za rok 2002: Kanada Bařiny Celkem počet obyvatel napojených na kanalizaci % z toho napojených na ČOV % délka kanalizační sítě 4,6 km 3,4 km délka přípojek 0,9 km 0,9 km 450 ks voda vypouštěná do toků m 3 /r m 3 /r voda čištěná m 3 /r m 3 /r 758 m 3 /d z toho splašková m 3 /r m 3 /r z toho průmyslová a ostatní m 3 /r m 3 /r z toho srážková a balastní m 3 /r m 3 /r MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 143

150 70. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma V Kateřinicích je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody ze septiků a žump od cca 140 občanů do potoka Trnávky z 5 výpusti. Město Kopřivnice je odkanalizováno jednotnou kanalizační síti, na kterou je napojeno cca obyvatel. Odpadní vody jsou gravitačně přiváděny na centrální ČOV. Kanalizace je relativně nová, v dobrém technickém stavu, převážná část sítě, cca 75 %, byla budována od roku Průmyslový park Vlčovice je napojen na kanalizaci města Kopřivnice. Napojení je provedeno výtlakem DN 100, na stávající stoku městské kanalizace DN 500 v Dělnické ulici. Likvidace splaškových odpadních vod je zajištěna v městské ČOV. Pro odvedení dešťových vod z plochy průmyslového parku Vlčovice (cca Q d = 6,97 m 3 /den) je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody do Lubiny. Kanalizační sběrač do Lubiny je společný pro čisté dešťové vody zbavené olejů a pro vyčištěné průmyslové vody z areálu. V současné době je část dešťových vod představující cca 1/3 vypočítaného množství odvedena do vodního toku Sýkoreček. Místní část Kopřivnice - Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) V Lubině byla nesoustavná kanalizační síť budovaná postupně od počátku 20. století, bez jasné koncepce, s cílem odvádět odpadní vody do vodotečí. Postupně byly do této kanalizace napojeny i splaškové odpadní vody z domácností. Čištění odpadních vod bylo zajištěno v prostých septicích a žumpách. Přepady septiků či jímek byly zaústěny do stávající kanalizace s vyústěním do Mlýnského náhonu. U několika objektů je likvidace odpadních vod zajištěna v malých domovních čistírnách s odtokem vyčištěných odpadních vod do recipientů. Ve Větřkovicích u L. byla vybudována nesoustavná jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody bez řádného čištění do potoka Svěcený a do Lubiny. V roce 2012 bylo v rámci I.etapy provedeno plošné odkanalizování stávající zástavby místní části Lubina na katastrálním území Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou splaškovou gravitační stokovou sítí, která je ukončena v čerpacích stanicích a dále výtlačnými řady napojena na stávající kanalizaci SmVaK Ostrava, a.s. Čištění odpadních vod je zajištěno v ČOV Kopřivnice, která je po rekonstrukci v roce 2010 a má dostatečnou kapacitu pro likvidaci odpadních vod z celé řešené oblasti a výhledově i z dalších lokalit. Výhledově se předpokládá napojení splaškových odpadních vod z místních částí Vlčovice a Mniší na kmenovou stoku A v povodí ČS8. Kanalizace je převážně vedena v místních komunikacích a státních silnicích. Součástí stavby je výstavba části domovních kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství tzv. veřejné části přípojek. Významné objekty stavby: 3 čerpací stanice: ČS 5 (Větřkovice u.l.), ČS 6 (Sýkorec), ČS 8 (Na Holotě), celková délka nových kanalizačních stok 11,6 km, výtlačné potrubí 2,9 km, 295 nových kanalizačních přípojek, celková délka veřejných částí přípojek: 1,4 km. Ve Vlčovicích (místní část Kopřivnice) je v současné době vybudován systém jednotné kanalizace. Odpadní vody od cca 390 obyvatel odtékají po individuálním předčištění do Lubiny ze dvou výpusti. Kanalizace z betonových trub délky cca m je profilu DN 300 DN 600. Dešťové vody jsou odváděny do Lubiny kanalizací nebo otevřenými příkopy. Mniší (místní část Kopřivnice) má v současnosti vybudovaný systém jednotné kanalizace. Odpadní vody od cca 300 obyvatel odtékají po individuálním předčištění do místních toků a do Lubiny celkem 6 výpustěmi. Jednotná kanalizace má celkovou délku m. Kanalizace je z betonových trub profilu DN 200 DN Likvidace odpadních vod v okrajových částech zástavby nenapojených na stávající systém kanalizace a ČOV probíhá přímo u zdroje. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 144

151 Odpadní vody jsou akumulovány v septicích a žumpách s přepady zaústěnými do trativodů a místních toků. V Mošnově není vybudována soustavná kanalizační síť. Likvidace odpadních vod probíhá individuálně v žumpách a septicích. Kanalizace, která je v obci vybudována, je nesoustavná a odvádí odpadní vody od cca 500 obyvatel do řeky Lubiny z 8 výpusti. Součástí této kanalizace jsou i zatrubněné úseky bývalého Mlýnského náhonu. V Petřvaldu je vybudována nesoustavná veřejná jednotná kanalizace. Stoky z betonových trub DN 300 až DN 1000 odvádějí jak dešťové vody, tak přepady ze žumpo-septikových systémů od 420 EO a jsou vyústěny na 4 místech bez dalšího čištění do Lubiny. V jižní části sídla je jednotná stoka DN 300 až DN 500, na kterou je napojeno cca 200 obyvatel. Za odlehčovací komorou jsou splaškové vody čištěny na mechanické ČOV. V části Dvorek není kanalizace vybudována, likvidace odpadních vod je řešena individuálně v žumpách či septicích zakončených trativody či vyústěním do přítoků Lubiny. V Petřvaldíku (část Petřvaldu) je vybudována nesoustavná veřejná jednotná kanalizace. Stoky betonových trub DN 300 odvádějí jak dešťové vody, tak přepady ze žump a septiků a jsou zaústěny bez dalšího čištění do místní vodoteče či do terénních průlehů. V Příboře je vybudována soustavná síť jednotné kanalizace. Celková délka stokové sítě činí cca m, profily jednotlivých kanalizačních stok jsou DN /800. Kanalizační síť města je ve vyhovujícím technickém stavu, její převážná část byla budována od roku 1973 do dnešních dnů. V posledních letech byly na ČOV napojeny původní kanalizační výusti, které vypouštěly odpadní vody bez čištění přímo do recipientů. Na kanalizaci je napojeno cca obyvatel. Provoz a údržbu stokové sítě i ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Zástavba situovaná na levém břehu řeky Lubiny je odkanalizována gravitačně. Odpadní vody z pravé strany Lubiny jsou na ČOV přečerpávány čerpací stanicí, která je situována v lokalitě Příbor- Klokočov. Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokový systém městské ČOV je navrženo vybudovat m gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. V místní části Prchalov jsou odpadní vody z části zástavby (80 EO) odváděny veřejnou kanalizací do bezejmenného vodního toku levostranného přítoku VT Lubina. Ve Skotnici je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody od 274 EO ze septiků a žump ze 14 výpusti do melioračních odpadů, mlýnského náhonu či Lubiny. V Trnávce je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace odvádějící dešťové vody a odpadní vody od 264 EO ze septiků a žump z 12 výpusti do potoka Trnávky, resp. místních toků. V Závišicích funguje nesoustavná kanalizace doplněná množstvím zatrubněných potůčků a melioračních odpadů zaústěných do vodotečí. Do této dešťové kanalizace jsou ale z důvodu absence kanalizace splaškové zaústěny i přepady ze septiků. Celkem se jedná o odpadní vody od 550 EO, které jsou vypouštěny z 12 výpusti. Tato voda pak způsobuje znečištění potoka Sedlnice. V současné době připravuje obec projekt odkanalizování obce včetně výstavby čistírny odpadních vod. V Ženklavě je jen malá část obyvatel (cca 300) napojena přes žumpy a septiky na kanalizaci, která je vyústěna celkem 5 výpustěmi do Sedlnice. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů je pro kanalizační řady stanoveno ochranné pásmo. Pro profily řadu do DN MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 145

152 500 včetně je to 1,5 m, nad průměr 500 mm pak 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. 71. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Jediný zdrojem elektrické energie na území ORP Kopřivnice je teplárna bývalé Energetiky Tatra, v současné době Energetiky Kopřivnice a.s., v majetku a.s. Komterm. Strojovna je osazena 2 parními odběrovými protitlakými turbinami TG3 a TG4, každá o výkonu 12 MW. Současně je možno provozovat pouze jednu turbinu při dostatečném odběru tepla z tepelné sítě. Vyrobená elektrická energie je využívána především pro potřebu závodu, případné přebytky výkonu jsou vyvedeny do rozvodny Příbor. Na území Petřvaldu, na pozemku p.č. 729/19, je umístěna stavba malé větrné stanice typu VT 7 (MVS) s výkonem 0,007 mw, která je určena pro energetické zásobování areálu základní školy. Na území místní části Příbora, v Prchalově, je na pozemcích p.č. 182 a 184 umístěna malá větrná elektrárna o výkonu 0,007 MW. Během minulých let bylo v ORP Kopřivnice realizováno několik fotovoltaických elektráren různých velikostí (většina z nich slouží pro zásobování rodinných domů): Kopřivnice 0,008 MW + 0,005 MW Lubina 0,002 MW + 0,005 MW + 0,010 MW Mniší 0,008 MW + 0,004 MW Příbor 0,005 MW + 0,012 MW Prchalov 0,003 MW + 0,008 MW Hájov 0,007 MW Štramberk 0,004 MW + 0,003 MW + 0,005 Trnávka 0,007 MW Závišice 0,004 MW Ženklava 0,011 MW + 0,011 MW Pouze ve Štramberku má firma Novos fotovoltaickou elektrárnu většího rozsahu - 0,054 MW. 72. Elektrická stanice včetně ochranného pásma Kateřinice V k.ú. Kateřinice se nachází 6 distribučních trafostanic. Kopřivnice - Transformační stanice kv Tatry Kopřivnice a.s., která je osazena 2 transformátory s výkonem 2 x 50 MW a slouží pro potřebu vlastního podniku a firem v průmyslovém parku. - Rozvodna (spínací stanice) 1-35 kv v Kopřivnici. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 146

153 - 81 distribučních trafostanic: k.ú. Kopřivnice 52 trafostanic, z toho 2 byly realizovány po roce 2007 k.ú. Drnholec nad Lubinou 9 trafostanic, z toho 1 byla realizována v roce 2009 k.ú. Větřkovice u Lubiny 8 trafostanic, z toho 1 byla realizována v roce 2010 k.ú. Mniší 5 trafostanic k.ú. Vlčovice 7 trafostanic - na rozvodech VVN jsou v k.ú. Kopřivnice 2 distribuční trafostanice a v k.ú. Mniší jedna. Mošnov V k.ú. Mošnov se nachází 9 distribučních trafostanic, z toho 3 DTS byly realizovány po roce Příbor Rozvodna, transformovna (od roku 1951) s napěťovou hladinou VVN kv. V k.ú. Prchalov se nachází 3 distribuční trafostanice, v k.ú. Klokočov u Příbora 10 DTS, v k.ú. Hájov 4 DTS a v k.ú. Příbor 30 DTS, z toho 2 DTS byly realizovány po roce Petřvald V k.ú. Petřvald se nachází 12 distribučních trafostanic, v k.ú. Petřvaldík 2 distribuční trafostanice. Skotnice V roce 2009 byla dokončena nová rozvodna, transformovna poblíž hranice s k.ú. Mošnov na p.č. 1147/4 s napěťovou hladinou VVN kv. Štramberk - 22 distribučních trafostanic. Trnávka V k.ú. Trnávka se nachází 7 distribučních trafostanic Závišice V k.ú. Závišice jsou 4 distribuční trafostanice, z toho jedna byla realizována v roce Na rozvodech VVN je v k.ú. Závišice 1 distribuční trafostanice. Ženklava V k.ú. Ženklava se nachází 8 distriobučních trafostanic, z toho 2 byly realizovány po roce Ochranná pásma elektrických stanic jsou vymezena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových TR s převodem napětí z 1-52 kv 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1-52 kv 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 52 kv 1 m od obestavění. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 147

154 73. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Nadřazená soustava VVN - územím obce Ženklava a okrajem jižní části území Vlčovic prochází jednoduché vedení nadřazené soustavy 400 kv VVN 459 Nošovice Horní Životice, - územím obcí Kateřinice, Příbor, Závišice a severní částí území Lubiny (Kopřivnice) prochází dvojité vedení nadřazené soustavy 220 kv VVN Prosenice Lískovec, - soustava 110 kv je v území zastoupena dvojitým vedením VVN , kterým je z rozvodny Příbor napojena transformační stanice 110/22 kv Tatry Kopřivnice a.s., - územím obce Kateřinice procházejí vedení VVN 110 kv č. 659 a 600 propojující rozvodny Příbor Lískovec, - z rozvodny Příbor vede dvojité vedení VVN propojující rozvodny Příbor a Nový Jičín (a dále Třebovice). Distribuční soustava VN - zdrojem el. energie pro město Kopřivnice je rozvodna 110/22 kv Příbor, z této rozvodny jsou pro město Kopřivnice vyvedena 2 napájecí vedení 22 kv VN 245 a VN 253 zaústěná do rozvodny (spínací stanice) 22 kv v Kopřivnici, - Lubina a Vlčovice jsou zásobovány el. energií z linky VN 250, Mniší z linky VN 248. Obě linky jsou ukončeny v rozvodně 22 kv ve Frenštátě pod Radhoštěm, - distribuční rozvod VN 22 kv v městské zástavbě je převážně kabelový, vyvedený ze spínací stanice 22 kv situované v jihozápadní části města, - Průmyslový park Vlčovice je zásobován el. energií z TS 110/22 kv Tatra Kopřivnice a.s. kabelovým vedením 22 kv 3x 3 x 240 Al, které je ukončeno ve spínací stanici 22 kv situované v areálu průmyslového parku; jednotliví odběratelé jsou napojeni ze spínací stanice kabelovým vedením 22 kv přes vlastní distribuční trafostanice, - katastrálním územím Mošnov a Kateřinice prochází nadzemní vedení 22 kv VN 99 a VN 17. Obce Mošnov, Skotnice a Kateřinice jsou zásobovány elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kv, linky VN 99, propojující TS kv Třebovice a Příbor, - město Štramberk a obec Ženklava jsou zásobovány elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kv, linky VN 253, napojené z TS 110/22 kv Příbor; hlavní linka je ve Veřovicích propojena s vedením VN 51 Frenštát Nový Jičín. Na hlavní linku VN 253 jsou formou odboček napojeny distribuční trafostanice (TR) 22/0,4kV, - pro zásobování obce Závišice a firmy Kotouč Štramberk, spol. s r.o., slouží samostatné napájecí vedení 2 x 22 kv VN z rozvodny Příbor, - obce Trnávka a Kateřinice jsou napájeny z rozvodny 110/22 kv Příbor, ze které je vedena linka 22 kv č. 05. Rozvodná síť NN - Kateřinice: rozvodná síť NN byla rekonstruována v roce 1983 jako venkovní rozvody v dimenzích 3x70+50 AlFe v hlavních trasách a zbytek 3x50+35 AlFe, což umožňuje vytápění elektřinou. Koncová vedení jsou dimenzována 4x35 AlFe a 4x16 AlFe a vyžadují rekonstrukci. - Kopřivnice: v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová, v jednotné dimenzi AYKY 3 x mm 2. V místních částech Lubina, Mniší a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 148

155 Vlčovice je síť NN převážně jako venkovní vedení, páteřní rozvody venkovní sítě NN jsou provedeny vodiči AlFe 3x70+50, resp.4x70. Provozovatelem distribuční sítě VN a NN je ČEZ Distribuce a.s., středisko Valašské Meziříčí. Z rozvodné sítě NN je v řešeném území zásobováno el. energií trvale obydlených bytů, 450 objektů druhého bydlení, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. - Mošnov: rozvodná síť NN v Mošnově je z převážné části rekonstruována výměnou dřevěných podpěrných bodů betonovými sloupy s vodiči 3x70+50 AlFe v hlavních trasách. - Petřvald - rozvodná síť NN je z převážné části rekonstruována výměnou dřevěných podpěrných bodů betonovými sloupy s vodiči 3x70+50 AlFe v hlavních trasách, nově rekonstruována je síť NN v lokalitě Dvorek, včetně vyvedení výkonu do sítě NN z nové TR 10. Rozvod NN v Petřvaldíku byl z rozhodující části rekonstruován v dimenzi 4x70 AlFe. - Příbor - v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová. V místních částech Hájov a Prchalov je síť NN převážně jako venkovní vedení. Z rozvodné sítě NN jsou v řešeném území zásobovány el. energií objekty bydlení, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. - Skotnice rozvodná síť NN je provedena venkovními rozvody běžného typu převážně na betonových stožárech, dimenze vodičů 4x70 AlFe, resp. 3x50+35 AlFe, které byly rekonstruovány. Koncová vedení rozvodů dimenze 4x16 AlFe vykazují pokles napětí a vyžadují rekonstrukci. V roce 2009 bylo dokončeno vedení VN z Příbora do trafostanice na pomezí katastrálního území Mošnov a Skotnice. - Na území Štramberku byla provedena obnova NN s cílem umožnit dodávku elektrické energie odběratelům v požadované výši a kvalitě. Dokončena byla rekonstrukce sítě NN na ul. Nádražní a Zauličí. Síť NN je provedena jako paprsková, venkovního provedení s vodiči 4 x70 AlFe v hlavních trasách mezi TR. Jištění odboček je provedeno v laminátových skříních SRL, ochrana v síti NN je nulováním dle ČSN Z rozvodné sítě NN je na území Štramberku zásobováno elektrickou energií bytů, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných domácích spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Elektrickou energií je vytápěno cca 50 objektů RD. - Trnávka: stávající síť NN je zastaralá a v současné době se provádí její postupná rekonstrukce. - Závišice: rozvod NN je v celém území proveden venkovním vedením. Část rozvodů NN byla vybudována v dimenzi 4x70 AlFe na betonových sloupech. - Ženklava: rozvod NN je proveden převážně venkovním vedením dimenze 4x70 AlFe v hlavních trasách, 4x50 AlFe v propojovacích okruzích. Kabelizace NN rozvodu je provedena u bytových domů v dimenzi AYKY 3x Ochranná pásma Ochranné pásmo vedení u napětí nad 1 kv do 35 kv včetně je vymezeno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 149

156 a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti 7 m (10 m) měřené kolmo na vedení na obě jeho strany. Údaj v závorce platí pro vedení postavená před datem účinnosti 1. energetického zákona, tj. před Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Na území města Štramberk jsou situovány těžebně vtláčecí sondy RWE - Transgas, a.s. - provoz podzemního zásobníku plynu (PZP) Štramberk. Tyto sondy slouží k dopravě plynu do podzemního zásobníku a jeho těžbě v zimním období, kdy spolu s PZP Lobodice a Třanovice vyrovnává odběrové špičky plynu v rámci Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Těžebně vtláčecí sondy propojuje síť sběrných plynovodů o velmi vysokém tlaku (VVTL) v profilech DN 100 DN 500. Síť VVTL plynovodů je propojena v předávací stanici PZP Štramberk situované v západní části města. Do této stanice je přivedena také odbočka z VVTL DN 500, PN 64 ( ) z plynovodu Říkovice Libhošť (DN 700, PN 64), která zajišťuje dodávku zemního plynu naftového z tranzitní soustavy. Provozovatelem těchto zařízení je RWE - Transgas a.s., Praha. V k.ú. Mošnov se nachází regulační stanice VTL/STL Mošnov o výkonu 3000 m 3.h -1 a regulační stanice STL/NTL RS 500. V k.ú. Skotnice se nachází regulační stanice VTL/STL Skotnice o výkonu 1200 m 3.h -1 a regulační stanice STL/NTL RS 500. Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo VVTL, VTL plynovodu a RS a ochranné pásmo VTL a STL plynovodu ve smyslu 68 a 69 zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon). Bezpečnostní pásmo regulační stanice plynu: Ochranné pásmo regulační stanice plynu: 10 m od hranice oplocení 4 m na všechny strany od půdorysu Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny vyhláškou Českého báňského úřadu č. 236/1998 na 150 m. 75. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma VTL plynovody s tlakem nad 40 barů Na území ORP Kopřivnice se tyto plynovody nacházejí v jeho jižní části. Ve Štramberku je podzemní zásobník plynu (PZP). Ten je napojen na odbočku DN 500, PN 64 ( ) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 150

157 z plynovodu Říkovice Libhošť (DN 700, PN 64). Další VTL plynovody s tlakem nad 40 barů z PZP vedou: - směrem severozápadním do obce Rybí (plynovod DN 200, PN 64), - směrem na sever do Závišic, kde se rozděluje do dvou větví (plynovod DN 500, PN 64), - směrem východním po severní a východní hranici zástavby ve Štramberku směrem na jih do regulační stanice Na Hraničkách poblíž hranice s k.ú. Kopřivnice (plynovod DN 200, PN 64), - směrem jihovýchodním k regulační stanici ve Štramberku u NPP Šipka (plynovod DN 200, PN 64), - směrem jižním přes Libotín, areál firmy Kotouč, a.s. a dále přes Ženklavu, Štramberk Bařiny do Kopřivnice do regulační stanice poblíž hřbitova (plynovod DN 500, PN 64). VTL plynovody s tlakem do 40 barů Na území ORP Kopřivnice se VTL plynovody s tlakem do 40 barů nacházejí hlavně v oblasti Příbora a dále směrem na jih v Kopřivnici a Štramberku: - Štramberk z PZP Štramberk jsou vedeny rozvody VTL plynovodů směrem na jih přes Libotín do Ženklavy a dále do Lichnova (plynovod DN 300, PN 40), směrem na západ do k.ú. Rybí (dva plynovody DN 500, PN 40) a severovýchodním směrem do Závišic, Kopřivnice a dále do Příbora (plynovod DN 300, PN 40 a plynovod DN 500, PN 25), - Příbor z jihu přichází do Příbora několik větví: dvě z Kopřivnice (plynovod DN 150 a DN 500) a dvě z Lubiny (oba plynovody jsou DN 200) a Vlčovic, kam jeden z nich (plynovod DN 200, DPB Paskov) vstupuje z území Lichnova a Tiché; - Příbor - ze západu přichází do Příbora jedna větev VTL plynovodu ze Závišic (plynovod DN 300) a dvě větve z Libhoště; - Příbor z východu přichází do Příbora 4 větve, dvě z Hukvald a dvě z Rychaltic (plynovod DN 500, PN 40); - Příbor ze severu je veden pouze jeden VTL plynovod ze Skotnice a Mošnova (plynovod DN 150). Uvedené VTL plynovody jsou na některých místech vzájemně propojeny. STL plynovody Individuální zásobování plynem je v některých obcích zajištěno rozvody STL plynovodů. Jedná se o obce Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka, Závišice, Ženklava, místní části Kopřivnice, tj. Lubina, Mniší, Vlčovice a část Kopřivnice, tzv. Ptačí čtvrt, místní části Příbora, tj. Hájov a Prchalov. NTL plynovody Individuální zásobování plynem je v některých obcích zajištěno rozvody NTL plynovodů. Jedná se o město Kopřivnici, Příbor, Štramberk. Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 151

158 pásmo a bezpečnostní pásmo plynovodů a regulačních stanic ve smyslu 68 a 69 energetického zákona. Ochranná pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu): NTL, STL plynovod, přípojky v zastavěném území 1 m ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4 m technologické objekty 4 m Bezpečnostní pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu) RS VTL: do 40 barů vč. 10 m nad 40 barů 20 m VTL plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů: do DN 100 vč. 10 m nad DN 100 do DN 300 vč. 40 m nad DN 300 do DN 700 vč. 45 m nad DN m VTL plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů vč.: do DN 100 vč. 80 m nad DN 100 do DN 500 vč. 120 m nad DN m sondy zásobníku plynu od jejich ústí: s tlakem do 100 barů 80 m s tlakem nad 100 barů 150 m 76. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma V ORP Kopřivnice se nenachází technologické objekty zásobování jinými produkty. 77. Ropovod včetně ochranného pásma Řešeným územím neprochází ropovod. 78. Produktovod včetně ochranného pásma Řešeným územím neprochází produktovod, ale je zde plánovaná trasa produktovodu Loukov - Sedlnice. Tato stavba povede přes k.ú. Prchalov a k.ú. Skotnice. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 152

159 Na základě ČSN je produktovod definován jako tlakové potrubí pro dálkovou přepravu hořlavých kapalin mezi navazujícími závody. Pro tyto druhy staveb jsou příslušná následující pásma: 1. Zabezpečovací pásmo tvoří územní pás určený k ochraně produktovodu před mechanickým nebo jiným poškozením. Šířka zabezpečovacího pásma v ORP Kopřivnice je nejméně 4 m od trasy dálkovodu (kategorie B) a v místech křížení s železnicemi, silnicemi I. třídy, vodními toky a nádržemi, jejich souběhy a v území s vodohospodářskou ochranou nejméně 5 m od trasy dálkovodu (kategorie A). 2. Bezpečnostní vzdálenost je nejmenší přípustná vzdálenost dálkovodu od jiných objektů a zařízení, stanovená se zřetelem k možnému vzájemnému ohrožení. Pro kategorie A a B je bezpečnostní vzdálenost 150 m. 3. Ochranné pásmo je prostor, který je určen k zabezpečení plynulého provozu dálkovodu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Ochranné pásmo je vymezeno ve vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. V rámci ochranného pásma musí být respektovány vzdálenosti v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi a zabezpečovacím pásmem. 79. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma Kopřivnice Centralizované zásobování teplem - soustava centralizovaného zásobování teplem města Kopřivnice vznikala postupně v letech 20. století v návaznosti na rozvoj města. S ohledem na charakter odběru s převažující bytovou zástavbou a na geografickou polohu města byla soustava vybudována na bázi horkovodního rozvodu, s projektovanými parametry horké vody na zdroji 160/80 o C. V roce 2014 byla dokončena modernizace a rekonstrukce tepelných sítí. Topná soustava z předizolovaného potrubí je dimenzována na přenos topného výkonu k jednotlivým předávacím stanicím a stávajícím výměníkovým stanicím pomocí topného média primární teplé vody o výpočtovém teplotním spádu 103/53 o C v zimě a 75/35 o C v létě. Primárním výrobcem a distributorem tepla pro soustavu CZT Kopřivnice je Komterm, a.s. Teplo do horkovodní soustavy CZT města Kopřivnice je dodáváno z teplárenského zdroje této společnosti. Palivem, používaným k výrobě tepla, je biomasa (dřevní štěpka), černouhlený hruboprach a doplňkově zemní plyn. Na přelomu let 2013 a 2014 byl spuštěn nový, moderní kotel K10, spalující biomasu. Ten by měl být provozován celoročně a podstatnou měrou by měl nahradit provoz kotlů K5 a K7, které spalují černouhelný hruboprach. Zemní plyn je, vzhledem k jeho vysoké ceně, využíván okrajově. K jeho spalování slouží kotle K8 a K9, které jsou vedeny jako zdroje záložní. Decentralizované zásobování teplem - je zastoupeno samostatnými kotelnami pro některé objekty vybavenosti, podnikatelské aktivity, bytové a rodinné domy. Jako paliva je v uvedených kotelnách využíván zemní plyn. V letech 2013 a 2014 se od CZT odpojilo 16 bytových domů, přičemž ve dvou případech jsou jako zdroj tepla využívána tepelná čerpadla. V místních částech jsou to kotelny Družstva vlastníků Vlčovice (400 kw, ZP) a Jednoty Vlčovice (250 kw, koks) a Výroba nábytku Vlčovice (1160 kw, HU a dřevní odpad). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 153

160 Mošnov V areálu letiště se nachází 4 plynové kotelny s celkovým výkonem 2,6 MW. Příbor Pro zásobování teplem slouží soustava centrálních teplárenských zdrojů, samostatných blokových kotelen a v rodinné zástavbě především soustava individuálních zdrojů tepla (plyn, elektřina, pevná paliva aj.). Průmyslové objekty jsou zásobovány teplem z vlastních kotelen, případně jsou využívány jiné zdroje tepla. Výtopna na ulici Nerudova Výtopna byla rekonstruována v letech , topným mediem je zemní plyn. Jsou zde instalovány 4 plynové kotle ČKD Dukla Praha o výkonu 6800 kw. Výtopna slouží pouze pro dodávku tepla v zimních měsících, a to pro byty ve správě Správy majetku města Příbora a Bytového družstva Kopřivnice. Na tuto výtopnu jsou napojeny rovněž některé nebytové objekty, jako je sportovní hala na Štramberské ulici, objekt Technických služeb města, bývalá ZŠ na Dukelské ulici, aj. Z této kotelny je vytápěno cca 500 bytů. Kotelna na ulici Lomená V roce 1998 byla výtopna pronajata společnosti Tedom s.r.o. Třebíč, byla provedena generální oprava objektu a výměna technologických zařízení. Instalovaný výkon kotelny je 5500 kw. Součástí rekonstrukce byla i výměna teplovodních rozvodů na celém sídlišti, montáž domovních předávacích stanic (výměníků tepla). Kotelna zajišťuje i výrobu teplé užitkové vody. Mimo bytů (cca 600) jsou na kotelnu napojeny objekty MŠ Pionýrů, ZŠ Npor. Loma, bývalé zvláštní školy a další. Kotelna vč. kogeneračních jednotek, které jsou používány především v letních obdobích pro výrobu teplé užitkové vody a přebytečnou elektrickou energii dodávají do sítě, patří mezi nejmodernější zařízení v ČR. Topným médiem je degazační plyn. Současným problémem je nevyužitá kapacita tohoto zdroje, související se zateplováním jednotlivých domů na sídlišti. Blokové kotelny Bytové domy na ulici Jičínská č.p. 78, 79, 93, 94, 247 a objekt DPS jsou vytápěny ze samostatných blokových kotelen. Tyto kotelny byly v minulých letech rekonstruovány, topným mediem je zemní plyn, kotelny jsou řízeny počítačovými programy. Štramberk K významnějším tepelným zdrojům v území patří plynové kotelny na sídlišti Bařiny (K1 Bařiny č.p ,9 MW, K2 Bařiny č.p ,35 MW, K3 Bařiny č.p.780 1,35 MW) a některé kotelny v centru města, které zásobují teplem byty a vybavenost. Celkově je z těchto kotelen zásobováno teplem 312 bytů. Pro stávající zástavbu v Kateřinicích, Mošnově, Petřvaldě, Skotnici, Trnávce, Závišicích, Ženklavě, většinu zástavby ve Štramberku, individuální bytovou zástavbu v Kopřivnici a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 154

161 dále v místních částech Kopřivnice Lubina, Mniší, Vlčovice a Příbora Hájov, Prchalov, je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie je zajišťována především spalováním zemního plynu, méně často je užívána elektrická energie, v některých domácnostech se stále topí pevnými palivy (kaly, uhlí). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje ochranné pásmo zařízení na výrobu tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. 80. Teplovod včetně ochranného pásma Kopřivnice Koncem roku 2014 byla dokončena modernizace a rekonstrukce tepelných sítí města Kopřivnice. Rozvod tepla je proveden z předizolovaného potrubí (PI) a je řešen jako teplovodní na teplotní spád zdroje, tj. 103/53 o C, pracovní tlak 0,6 MPa. PI je v provedení s difuzní folií a se zvýšenou třídou izolace třída 2. Stávající okrskové výměníkové stanice a část sekundárních rozvodů jsou zrušeny. Z původní sekundární sítě je využito cca 4,4 km rozvodů, které splňují zvýšené nároky na velikost tepelných ztrát. Cca 13 km rozvodů je nově vystavěno v optimalizovaných trasách. Dodávka tepla je zajištěna novými rozvody primární teplé vody, které jsou přivedeny na paty jednotlivých objektů, kde jsou instalovány nové tlakově nezávislé domovní předávací stanice s průtočnou přípravou teplé vody v počtu 178 ks. Provozovatelem je společnost Teplo Kopřivnice s.r.o. 81. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma Telefonní ústředny: Kateřinice, střed obce, severní okraj areálu Moravanu, a.s. Kopřivnice, telekomunikačně přísluší do obvodu digitální telefonní ústředny Kopřivnice. Uvedená ústředna, jako základní prvek pevné telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Kopřivnice. Kopřivnice, na vjezdu do Areálu Tatry za městským úřadem. Kopřivnice, areál Průmyslového parku Vlčovice. Mošnov, u budovy obecního úřadu je umístěna digitální telefonní ústředna z r Mošnov, v areálu letiště je umístěna telefonní ústředna určená pro potřeby letiště. Příbor, poblíž pošty a gymnázia. Příbor, Hájov, u mateřské školy. Štramberk, objekt občanské vybavenosti Na Palárně. Závišice, severní okraj souvislé zástavby. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 155

162 Základnové stanice: Kateřinice, východně od zástavby, Vodafone. Kopřivnice, věžák na křižovatce ul. Husovy a Štramberské, 39 m, T-Mobile. Kopřivnice, bytový dům na křižovatce ul. Obránců míru a Ke Koryčce, 22 m, T-Mobile. Kopřivnice, komín teplárny, 57 m, T-Mobile. Kopřivnice, Mniší, na pravém břehu Lubiny, 38 m, T-Mobile. Mošnov, v centru obce u I/58, Vodafone. Mošnov, jižní část areálu letiště, 15 m, T-Mobile. Petřvald, areál Moravanu, a.s., Vodafone. Příbor, severně od ul. Jičínské, 25 m, T-Mobile. Příbor, bytový dům na sídlišti Na Benátkách, 31 m, T-Mobile. Štramberk, rozhledna na Bílé hoře, 38 m, T-Mobile. Štramberk, naproti hotelu Gong, 19 m, T-Mobile. Závišice, jihozápadní okraj katastru, Vodafone. Ženklava, východně od zástavby u tzv. trigonometru, Vodafone. Radiové stanice: Petřvald, areál Moravanu, a.s. Kopřivnice, budova městského úřadu. Štramberk, rozhledna na Bílé hoře. Štramberk, stožár mezi základní školou a Kamenárkou. Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví stavební úřad v tomto rozhodnutí. Ochranná pásma jsou zpravidla kruhová, konkrétní šíře závisí na vzdálenosti lokality od koncových bodů směrového spoje, který nad ním prochází. Ochrana územních zájmů Ministerstva obrany ČR A. MO vymezuje území, v nichž lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu (resp. ekvivalentní dokument pro umístění a provedení staveb) v souladu s ustanovením 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jen na základě závazného stanoviska MO. B. MO dále cituje vyjmenované druhy staveb, které vždy (bez ohledu na vyjmenovaná zájmová území) podléhají vydání závazného stanoviska MO. K bodu A: Zájmová území: Ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení - zasahuje na celý správní obvod. Je nutno respektovat podle ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně, a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V tomto území (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - větrných elektráren - výškových staveb (i dominant v terénu) - venkovního vedení VVN a VN MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 156

163 - základnových stanic mobilních operátorů - staveb, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. K bodu B: Vyjmenované druhy staveb, které vždy podléhají vydání závazného stanoviska: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišt všech druhů, včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice...) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) Na celém území (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby uvedené v bodu B. vždy jen na základě závazného stanoviska MO. 82. Komunikační vedení včetně ochranného pásma Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroisdn, INTERNET OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM O2, T Mobile a Vodafone. ORP Kopřivnice je prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě přímo napojeno na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Účastnická přístupová síť v řešeném území je po celkové rekonstrukci provedena především úložnými kabely v kombinaci s nadzemním vedením podle místních podmínek. Převážná část účastnické přípojné sítě v území má vyhovující parametry pro návrhové období. Územím ORP Kopřivnice prochází několik tras dálkových optických kabelů Jedná se o vedení ve správě těchto provozovatelů: O2 Czech Republic a.s. (propojující jednotlivé telefonní ústředny), SELF SERVIS (optické propojení Brno Ostrava Český Těšín, úsek Libhošť Rychaltice, optická trasa Příbor Kopřivnice a optická trasa Libhošť Studénka) ČEZ ICT Services a.s. (k.ú. Kopřivnice, Závišice, Příbor, Klokočov u Příbora, Prchalov a Skotnice) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 157

164 SITEL, spol.s r.o. GTS Czech s.r.o. TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s. Na území ORP Kopřivnice jsou i další komunikační vedení: KTK Kopřivnice (kabelová televize), optika na veřejném osvětlení, optika propojující bývalé budovy Městského úřadu Kopřivnice, sdělovací kabely Českých drah mimo ochranná pásma železnic apod. Radiokomunikace Podzemní komunikační vedení (vrstva optika ) s ochranným pásmem 1,5 m na každou stranu od osy, vedení na trase Veselský kopec Frýdek Místek zasahuje do k.ú. Příbor a Klokočkov u Příbora, prochází nezastavěným územím s výjimkou lokality kolem bývalého kravína v Klokočově u Příbora. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Antény radiových směrových bodů - vysílač na Bílé hoře na pomezí Kopřivnice a Štramberka a dále na objektu firmy Primus v Příboře (p.č. 205/76). Linie os koridorů všech radioreleových spojů veřejné telekomunikační sítě jsou koridory Primus Příbor Radhošť a Bílá hora Lysá hora. Radioreléové spoje obecně nevytvářejí žádné zásadní překážky rozvoji území (většinou probíhají v dostatečných výškách nad terénem), tento jev je třeba chápat jako upozorněnní na nutnost řešit konkrétní investiční záměry s oddělením ochrany sítí společnosti České Radiokomunikace a.s. O2 Czech republic: spoj ve směru severovýchod jihozápad přes k.ú. Hájov, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Kopřivnice, Závišice, Štramberk. Horizontální ochranné pásmo radioreléové trasy se pohybuje v rozmezí m. Do severní části ORP (části k.ú. Petřvald u Nového Jičína, Harty a Mošnov) zasahuje zájmové území MO ČR, které je rozčleněno výškově následujícím způsobem: - Zájmové území pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR). - Zájmové území pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě závazaného stanoviska MO ČR). 83. Jaderné zařízení V ORP Kopřivnice se nenachází žádné jaderné zařízení. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 158

165 84. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Na území ORP Kopřivnice se nenachází zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Takové zařízení se nachází v sousedství jižní hranice katastru Mošnova jedná se o zařízení skupiny B sklad pohonných hmot Čepro a.s. v Sedlnicích. 85. Skládka včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice se nenachází skládka odpadu, ani skládka nebezpečného odpadu. Odpad z měst a obcí nevhodný k využití je předáván k odstranění na řízených skládkách odpadů, a to především na skládku SKLADEKO, s.r.o., Staříč nebo ASOMPO, a.s. v Životicích u Nového Jičína. Tříděný odpad je předáván k využití zpracovatelům jednotlivých druhů odpadů jako tzv. druhotná surovina, odpad ze zeleně je předáván na kompostárnu ke zpracování na kompost. Nebezpečný odpad odvážejí mobilní sběrny nebezpečných odpadů. 86. Spalovna včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice není umístěna spalovna. 87. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V zájmovém území ORP Kopřivnice není umístěno žádné zařízení na odtsraňování nebezpečného odpadu. 88. Dálnice včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází dálnice. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 159

166 89. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází rychlostní silnice. Výhledově bude na rychlostní silnici přebudována dnešní silnice I. třídy I/48 Nový Jičín Rychaltice Frýdek - Místek. 90. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice procházejí dvě silnice I. třídy. Silnice I/48 vede ve směru východ západ, tj. z Frýdku Místku přes Příbor a dále do Nového Jičína. Silnice I/58 vede ve směru Sever jih, tj. z Ostravy přes Petřvald, Mošnov, Skotnici, Příbor, Lubinu, Vlčovice a dále do Frenštátu pod Radhoštěm. Byla realizována stavba Obchvat Příbora, která odklonila trasu komunikace I/58 mimo zastavěné území Příbora, upravila průchod přes zastavěnou část Lubiny a narovnala zásadní směrové závady v úseku mezi Lubinou a Vlčovicemi. Dále se připravuje obchvat Skotnice a Mošnova, kterým bude odkloněna doprava mimo zastavěné území Skotnice a mimo obytnou zástavbu v Mošnově. Nová trasa povede mezi obytnou a průmyslovou zástavbou Mošnova a bude od obytné části obce odcloněna ochranným valem. V souvislosti s uvedenými úpravami komunikací I/48 a I/58 došlo k přestavbě křižovatky těchto silnic západně od Příbora. Křižovatka je mimoúrovňová a svými parametry již nyní splňuje požadavky pro budoucí rychlostní silnici I/48. Výhledově je také plánovaná přeložka silnice I/58 mimo zastavěnou část Vlčovic s tím, že nová trasa bude Vlčovice protínat v nejužším místě těsně u kostela a u soutoku Lubiny s Tichávkou. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy. 91. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice procházejí čtyři silnice II. třídy: II/464 Opava Raduň Bílovec Studénka křižovatka se silnicí I/58 mezi Mošnovem a Skotnici. Komunikace byla v souvislosti s výstavbou dálnice D 47 rekonstruována a byl realizován nový úsek mezi Studénkou a Bílovcem, který umožňuje přímé napojení na dálnici. Silnice byla upravena také v blízkosti letiště Mošnov, čímž je zajištěn příjezd k průmyslové zóně Mošnov, skladu paliv v Sedlnicích a k mezinárodnímu letišti. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 160

167 II/480 II/482 II/486 silnice I/58, křižovatka v Lubině Kopřivnice Štramberk Veřovice. Realizovala přestavba křižovatky se silnicí I/58 na kruhovou křižovatku. Další připravovanou a nyní právě realizovanou akcí je výstavba sjezdu z této komunikace v Kopřivnici z nadjezdu nad železniční trati a její napojení na ul. Dělnickou a dále do Průmyslového parku Kopřivnice. Tato komunikace je významnou dopravní tepnou, což s sebou přináší zvýšenou dopravu se všemi negativními vlivy především v souvislosti s nákladní dopravou do firmy Kotouč Štramberk, s.r.o. silnice II/480, křižovatka v Kopřivnici Závišice Rybí křižovatka se silnicí I/48. Ve správním území Kopřivnice je v Zásadách územního rozvoje MS kraje navržen obchvat města severně od stávající zástavby Kopřivnice kolem bývalého kravína u sídliště Sever. Město Kopřivnice navrhlo ve vyjádření k aktualizaci ZÚR MSK prověřit možnost zrušení této navrhované přeložky a její vyřazení z obsahu ZÚR MSK. silnice I/58, křižovatka ve Vlčovicích Hukvaldy Brušperk křižovatka se silnicí I/58 v Krmelíně. V obci Mniší jsou na této silnici navrženy drobné směrové úpravy odstraňující stávající dopravní závady. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnice II. třídy. 92. Silnice III. třídy včetně ochranného pásma Územím ORP Kopřivnice prochází 14 silnic III. třídy: III/4805 Petřvald Petřvaldík III/4806 Petřvald Trnávka Kateřinice Hájov III/4807 Trnávka Brušperk III/4808 Stará Ves n. Ondřejnicí Petřvald Mošnov Skotnice III/4809 Sedlnice Mošnov. Propojovací komunikace mezi silnicí I/58 a II/464. III/48012 Příbor Závišické Paseky Závišice, křižovatka se silnicí II/482 III/48016 Mošnov průjezdná (k letišti) III/48018 Mošnov průjezdná III/4821 Rybí Štramberk Závišice III/4822 Závišice Borovec Sedlnice III/4823 ul. Jičínská v Příboře spojující silnice I/48 a I/58 v západní části města III/4824 Hájov Lubina, křižovatka se silnicí I/58 III/4825 ul. Místecká v Příboře spojující silnice I/48 a I/58 ve východní části města III/4863 Příbor Hájov Hukvaldy MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 161

168 Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnice III. třídy. 93. Místní a účelové komunikace Kateřinice Místní komunikace zajišťují zpřístupnění lokalit obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. Nejdůležitější je průběžná komunikace podél toku Trnávky, na kterou navazují komunikace do východní části obce. Spojení této místní komunikace se silnicí III/4806 jsou realizována krátkými komunikacemi v různím stavebním stavu. Velký podélný sklon mají v místech napojení na silnici, což ovlivňuje plynulost provozu a omezuje potřebný výhled. Účelové komunikace jsou vybudovány především v okrajových částech území. Slouží obsluze zemědělských pozemků a také spojení s okolními obcemi. Významné účelové komunikace jsou zejména v západní části směrem do Skorotína a do Příbora. Kopřivnice Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Kopřivnici se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). V místních částech (Lubina, Mniší a Vlčovice) pak síť místních komunikací představují zejména jednopruhové obousměrné komunikace s proměnlivou šířkou vozovky. Významnými komunikacemi, které lze zařadit do sítě sběrných místních komunikací funkční skupiny B, jsou ul. Štramberská, Štefánikova, Husova a Nádražní. Ostatní místní komunikace mají vesměs obslužný charakter funkční skupiny C, některé úseky v Kopřivnici jsou pak zařazeny do funkční skupiny D jako obytné zóny (podskupina D1). Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř průmyslových a výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace. Mošnov Síť místních komunikací je z hlediska potřeb dopravní obsluhy zástavby dostatečně hustá. Vykazuje dopravní závady směrového a ve východní části obce i výškového charakteru. U některých úseků je nutno provést úpravu povrchu (zpevnění). Obsluha ploch určených k zástavbě je řešena návrhem nových místních komunikací, příp. rekonstrukcí stávajících. Z dopravně urbanistického hlediska se jedná o komunikace obslužné, funkční třídy C2 a C3, v šířkových kategoriích MO 7/50 a MO 5/40. Síť účelových komunikací v zastavěné části obce je doplněna návrhem nové komunikace podél východního okraje její zastavěné části. Ta umožní vhodnou obsluhu okolních zemědělských pozemků a současně sníží negativní vliv působení zemědělské techniky na síť MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 162

169 přilehlých místních komunikací, resp. silnici III/4808. Navržena je rovněž úprava účelové komunikace ve směru na Dvorek (místní část Petřvaldu). Podle Pasportu místních komunikací (včetně pasportu dopravního značení) z ledna 2004 je v obci Mošnov 19 místních komunikací III. třídy. Stejný dokument uvádí, že podél silnice III/48018 je vedeno 884 m chodníků a podél silnice III/4808 pak chodník o délce 201 m. Dále je v obci vedeno 678,5 m samostatných chodníků. Petřvald Síť místních komunikací je z hlediska potřeb dopravní obsluhy zástavby dostatečně hustá. Vykazuje dopravní závady, nejedná se však o místa vyloženě dopravně kolizní. Není nutno navrhovat jejich přeložky, pouze je u některých úseků nutno provést úpravu povrchu (zpevnění). Z dopravně urbanistického hlediska se jedná o komunikace obslužné, funkční třídy C, v šířkových kategoriích MO 7/50 a MO 5/40. Síť účelových komunikací je dostatečně hustá. Nový komunikační systém účelových komunikací je navržen v prostoru letiště Ostrava Mošnov. Příbor Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. Jedná se o jednopruhové i dvoupruhové úseky s různou šířkou vozovky a povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). V místních částech Hájov a Prchalov pak síť místních komunikací představují zejména jednopruhové obousměrné komunikace s proměnlivou šířkou vozovky. Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř průmyslových a výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace. Skotnice Místní komunikace zabezpečují zpřístupnění velké části zastavěného území a také spojení mezi obcemi Skotnice a Kateřinice. Jedná se o komunikace funkční třídy C různé kvality. Některé úseky jsou navrženy směrově, výškově či šířkově upravit, u jiných se navrhuje úprava či rekonstrukce jejich povrchů. Účelové komunikace jsou vybudovány převážně v okrajových částech území. Slouží především zemědělské dopravě, údržbě toku Lubiny a napojení sousedních obcí. Některé účelové komunikace mají asfaltový povrch, většina má však charakter polní cesty a jsou jen částečně zpevněné. Obec Skotnice má od roku 1999 zpracován pasport místních komunikací. Štramberk Místní komunikace jsou obslužného charakteru a zpřístupňují části obce a jednotlivé objekty. Je třeba zachovat původní dlažby, které na těchto komunikacích jsou a v tomto duchu je upravovat. Průběžně je možno zkvalitňovat parametry místních komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 163

170 Podle Pasportu místních komunikací (včetně pasportu dopravního značení) z října 2003 jsou ve Štramberku tyto místní komunikace: - místní komunikace II. třídy průtah přes centrum, k uhelným skladům, Bařiny, Zauličí, ke koupališti celkem 3,9 km, - místní komunikace III. třídy komunikace pro motorová vozidla celkem 30,9 km, - místní komunikace IV. třídy komunikace pro pěší celkem 10,2 km Stávající síť účelových komunikací je poměrně hustá. Vyžaduje však zlepšení svých parametrů i stavu vozovek. Zpřístupnění i drobných pozemků pro zemědělskou výrobu je nutno provést napojením na stávající síť komunikací účelových, nikoli přímo na silnice. Trnávka Místní komunikace tvoří podružný dopravní skelet. Na některých místních komunikacích jsou dopravně problematická místa (přemostění, šířky vozovek, směrové lomy). Jedná se o komunikace funkční třídy C. Účelové komunikace jsou vybudovány převážně v okrajových částech. Umožňují přístup k zařízením zemědělské výroby, zemědělsky využitelné půdě i k dopravnímu napojení sousedních obcí. Tyto komunikace vyžadují průběžné zkvalitňování parametrů svých tras (šířky, směrové a výškové vedení, povrch vozovek). Závišice Místní komunikace jsou obslužného charakteru, zajišťující zpřístupnění částí obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. K nejvýznamnějším patří komunikace souběžně se silnicí III/4822 a k zařízení zemědělského družstva. Účelové komunikace zpřístupňují výrobní zařízení a zemědělsky využitelnou půdu. Podružné polní cesty jsou nezpevněné. Významné jsou také přístupy k plynovým sondám. Ženklava Místní komunikace jsou obslužného charakteru, zajišťující zpřístupnění částí obce a jednotlivých objektů pro motorovou dopravu. K nejvýznamnějším patří komunikace k železniční zastávce Ženklava, komunikace k Libotínu, komunikace přemosťující vodní tok Sedlnice a sloužící dopravní obsluze na jeho pravém břehu. Zejména u těchto místních komunikací je navrženo průběžně zkvalitňovat jejich parametry (šířku, směrové a výškové vedení, rozhled) a povrch vozovek. Účelové komunikace slouží k zpřístupnění pozemků a areálu firmy Kotouč Štramberk, s.r.o. U těchto účelových komunikací je navrženo průběžně zkvalitňovat jejich parametry (šířku, směrové a výškové vedení, rozhled) a povrch vozovek 94. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází železniční dráha celostátní. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 164

171 95. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Řešeným územím je vedena regionální jednokolejná železniční trať č. 325 Studénka Veřovice, jejíž poloha je územně stabilizovaná. Hromadné dopravě po železnici slouží železniční stanice Skotnice, Příbor, Kopřivnice a Štramberk a železniční zastávky v Kopřivnici u autobusového nádraží a v Ženklavě. V současné době je před dokončením stavba železničního napojení Průmyslové zóny Mošnov a letiště Leoše Janáčka na trať č Železniční ochranná pásma jsou vymezena v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. 96. Koridor vysokorychlostní železniční trati Na území ORP Kopřivnice se nenachází koridor vysokorychlostní železniční trati. 97. Vlečka včetně ochranného pásma Z železniční trati č. 325 Studénka Veřovice odbočují železniční vlečky do areálu - bývalých armádních skladů pohonných hmot v Mošnově, vlečka je již mimo provoz, místo odbočení je jižně od železniční stanice Sedlnice, - Tatry Kopřivnice a.s., místem odbočení je nákladové nádraží v Kopřivnici, v areálu firmy je vlečková síť rozvedena do několika míst, - Kotouče Štramberk, s.r.o., místem odbočení je nádraží Štramberk, vlečka vede až na západní svah Kotouče. Železniční ochranná pásma jsou vymezena v šířce 30 m od osy krajní koleje u vlečky, nejedná-li se o vlečku uvnitř uzavřeného areálu provozovny. 98. Lanová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází lanová dráha. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 165

172 99. Speciální dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází speciální dráha Tramvajová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází tramvajová dráha. 101 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma Na území ORP Kopřivnice se nenachází trolejbusová dráha Letiště včetně ochranných pásem V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. Letištní budova je schopna odbavit za rok 1 milion cestujících. Letiště zajišťuje služby při odbavování letů všech leteckých společností. Vzletová a přistávací dráha má parametry 3500 m x 63 m. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Ostrava, jejímž zakladatelem je Moravskoslezský kraj. Ochranná pásma letiště byla zřízena opatřením obecné povahy č.j ze dne , vydaným Úřadem pro civilní letectví. Ochranná pásma letiště Ostrava Mošnov kódového značení 4E s přístrojovou dráhou zahrnují tato OP: - OP se zákazem staveb: - OP provozních ploch letiště - OP s výškovým omezením staveb: - OP vzletových a přibližovacích prostorů - OP vnitřní vodorovné plochy - OP kuželové plochy - OP přechodových ploch - OP vnější vodorovné plochy - OP proti nebezpečným a klamavým světlům - OP s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 166

173 - OP ornitologické - OP ornitologické vnitřní - OP ornitologické vnější - OP světelných zařízení - OP přibližovací světelné soustavy - OP se zákazem laserových zařízení 103. Letecká stavba včetně ochranných pásem Leteckou stavbou je a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště, b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště. Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. V případě letiště Mošnov bylo zřízeno Úřadem pro civilní letectví opatřením obecné povahy č.j ze dne ochranné pásmo Primárního radaru TAR letiště Ostrava Mošnov. Ochranné pásmo TAR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu ve výšce 3 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Sektor B má tvar mezikruží se středem v ose antény radaru s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3 a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 5,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. V sektorech A, B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 100 m od antény primárního radaru. V menší vzdálenosti mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesku, apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené ÚCL. Zájmovým územím Ministerstva obrany jsou ochranná pásma přehledových systémů, tj. plošným rozsahem shodná a vzájemně se překrývající ochranná pásma primárního a sekundárního radaru (ochranná pásma dvou speciálních zařízení umístěných na jednom společném stanovišti). Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení. Ochranné pásmo primárního radaru (PSR) OP PSR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu ve výšce 3 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Sektor B má tvar mezikruží se středem v ose antény radaru s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3 a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 5,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. V sektorech A a B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 100 m od antény primárního radaru. V menší vzdálenosti MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 167

174 mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesků apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Všechny pevné překážky se souvislou plochou větší než 20 m 2 jako jsou hangáry, sklady, sila, velké budovy a podobně, pokud jsou v přímé radiové dohlednosti radarové antény a jsou v menší vzdálenosti než 2 km od antény, musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Ochrané pásmo sekundárního radaru (SSR) OP PSR je tvořeno dvěma sektory, pro které platí: Sektor A má tvar kruhu se středem v ose antény radaru a poloměrem 500 m. V sektoru A nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují vodorovnou rovinu procházející ve výšce 7 m pod úrovní spodní hrany antény. Sektor B je tvořen mezikružím se středem v ose antény s poloměry 500 m a 5000 m. V sektoru B nesmí být zřizovány stavby, nadzemní vedení, železniční trakce, kovové ploty, které převyšují kuželovou plochu se stoupáním +0,3 a vrcholem, který leží v ose antény ve výšce 9,6 m pod úrovní spodní hrany antény radaru. Pro potřeby posuzování vlivu větrných elektráren na provoz radaru se u sektoru B poloměr mezikruží zvětšuje na hodnotu 500 m a m. V sektorech A a B mohou být ojedinělé bodové překážky, jako jsou sloupy, komíny apod., pokud jsou ve větší vzdálenosti než 300 m od antény sekundárního radaru. V menší vzdálenosti mohou být jen ojedinělé bodové překážky jako jsou tyče, jímače blesků apod. Všechny bodové překážky v ochranném pásmu musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Všechny pevné překážky se souvislou plochou větší než 20 m 2 jako jsou hangáry, sklady, sila, velké budovy a podobně, pokud jsou v přímé radiové dohlednosti radarové antény a jsou v menší vzdálenosti než 2 km od antény, musí být vždy posouzené a schválené MO ČR. Obecně lze shnout, že v OP přehledových systémů (OP RLP PSR, SSR) - v sektorech A a části sektoru B do 5 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu do vzdálenosti 5 km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska MO ČR. V tomto vymezeném území může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána. - v navazující části sektoru B do 30 km lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném navazujícím území sektoru B může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána Vodní cesta Na území ORP Kopřivnice se nenachází vodní cesta. Podle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je v k.ú. Petřvaldík, Harty a Mošnov lokalizována územní rezerva pro plavební kanál Dunaj Odra Labe. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 168

175 105. Hraniční přechod Na území ORP Kopřivnice se nenachází hraniční přechod Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Cyklotrasy vedoucí územím ORP Kopřivnice: dálková cyklotrasa I. třídy č. 5 (Brno Blansko Prostějov Olomouc Přerov Lipník nad Bečvou Starý Jičín Ostrava Hlučín Hať), která je součástí mezinárodní cyklistické trasy Greenways Krakov Morava Wien a tzv. Jantarové stezky 502 Starý Jičín Kopřivnice Hukvaldy, 24,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední, značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní komunikace, povrch: asfalt, vhodné pro všechny typy bicyklů Hukvaldy Kopřivnice Příbor, 9,5 km, regionální trasa, trasa vedoucí z Příbora polními cestami (asfalt a šotolina) kolem přehrady Větřkovice a od Mnišího na Hukvaldy Okruh Paseky, 10 km, regionální trasa, okruh vhodný pro rodinné výlety s dětmi, z Kopřivnice do obce Závišice, pak kolem Příboru a zpět do Kopřivnice, převážně po šotolinových polních cestách Kopřivnice Příbor Skotnice Nová Horka, 15,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední, značení: silniční, komunikace: místní a účelové komunikace, povrch: zpevněný i nezpevněný horší kvality, vhodné pro MTB a trekingové bicykly Klokočov Stará Ves nad Ondřejnicí, 10,5 km, regionální trasa, obtížnost: střední značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní a účelové komunikace, povrch: asfalt, zpevněný i nezpevněný povrch, vhodné pro MTB a trekingové bicykly Skotnice Petřvaldík, 7,5 km, regionální trasa, obtížnost: lehká, značení: silniční, komunikace: silnice III. tř., místní komunikace, povrch: asfalt, zpevněný povrch, vhodné pro všechny typy bicyklů. Radhošťská stezka, Příbor Lubina Mniší Tichá, regionální trasa. Okruh Holý vrch, místní kondiční trasa, 5 km/163 m převýšení, okruh vede kolem kopce Holý vrch u Vlčovic, okruhu dominuje extrémně prudký sjezd z Janíkového sedla nad Lichnov a také brod v jiném místě trasy, výškově nejnáročnější okruh s dlouhým stoupáním v závěru trasy ve sklonu %. Okruh Červený kámen, místní kondiční trasa, 6,5 km/112 m převýšení, lesní trasa kolem masívu hřebene Červený kámen, jsou zde krásné výhledy na beskydské kopce: Pustevny, Radhošť, Velký Javorník a další - méně náročný okruh. Pouze ve třech místech je nutno překonat kratší stoupání ve sklonu %. Okruh Pískovna, místní kondiční trasa, 2,4 km/67 m převýšení, malý, ale záživný lesní okruh v blízkosti Janíkového sedla na Červeném kameni, okruh je náročný na kondici. V obou směrech překonáte vždy v úseku 500 m a ve sklonu % převážnou část z celkového převýšení. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 169

176 Příborský okruh, 10 km/47 m, Příbor, náměstí Prchalov s výhledy na Příbor a celé panorama Beskyd Okraj Sedlnic Borovecké rybníky Příbor. Pěší trasy vedoucí územím ORP Kopřivnice: Červená: Libotín Štramberk Lichnov, vede z lesů nad Libotínem kolem koupaliště, stoupá pod náměstí ve Štramberku, dále kolem základní školy a klesá k železničnímu nádraží, aby následně opět stoupala směrem do Lichnova. Modrá: Štramberk Kopřivnice Lubina Hukvaldy, vede od základní školy ve Štramberku kolem Váňova kamene do Kopřivnice ke kostelu a dále přes železniční zastávku Kopřivnice do Lubiny, kde pokračuje ke Katolickému domu, kostelu a nad přehradou Větřkovice směřuje k Hájovu a dále na Hukvaldy. Žlutá: Štramberk Kopřivnické Paseky Příbor, vede od základní školy ve Štramberku kolem tzv. Oční léčebny, přes Kopřivnické a Příborské Paseky (kolem kapličky a rybníka) do Příbora. Žlutá: Kopřivnice Janíkovo sedlo Lichnov, vede lesem přes Janíkovo sedlo mezi Červeným kamenem a Pískovnou do Lichnova. Zelená: Příbor Lubina Mniší Kozlovice, vede podél řeky Lubiny, od které se trasa odpojuje v Lubině u Katolického domu, pokračuje přes Velovou do Mniší a dále do Kozlovic. Žlutá: Albrechtičky Petřvaldík Košatka, vede rovinatým územím poblíž řeky Odry a hranice CHKO Poodří, prochází stávající zástavbou uvedených obcí Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma Ve správním území ORP Kopřivnice není situován objekt důležitý pro obranu státu Vojenský újezd Na území ORP Kopřivnice není vojenský újezd. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 170

177 109. Vymezené zóny havarijního plánování Zóna havarijního plánování je na území ORP Kopřivnice vyhlášena pouze kolem objektu ČEPRO, a.s., sklad Sedlnice. Její plocha činí cca 17 ha a zasahuje do k.ú. Skotnice a k.ú. Mošnov Objekt civilní ochrany Seznam CO krytů na území ORP Kopřivnice: Město Ulice Číslo objektu/domu V evidenci Kapacita Kopřivnice Areál Tatry obj. č Kopřivnice Areál Tatry obj. č Kopřivnice Areál Tatry obj. č. 416 HZS, ÚO NJ 600 Kopřivnice Areál Tatry obj. č Kopřivnice Areál Tatry obj. č Kopřivnice Areál Tatry obj. č. 202 HZS, ÚO NJ 600 Kopřivnice Husova č.p HZS, ÚO NJ 600 Příbor 9. května č.p Štramberk Kotouč Štramberk obj. č HZS, ÚO NJ 300 Štramberk Bařiny č.p. 750 HZS, ÚO NJ 100 Štramberk PZP HZS, ÚO NJ 300 Seznam možných evakuačních středisek na území ORP Kopřivnice O zpohotovení konkrétních evakuačních středisek rozhodne Krizový štáb města Kopřivnice po dohodě se starostou obce, z níž má být evakuace provedena. Kateřinice OÚ Kateřinice, Kateřinice 127, MŠ Kateřinice, Kateřinice 127, Obecní dům, Kateřinice 122. Kopřivnice MÚ Kopřivnice, Štefánikova 1163, ZŠ Emila Zátopka (smlouva), Pionýrská 791, ZŠ Alšova (smlouva), Alšova 1123, ZŠ 17. listopadu, 17. listopadu 1225, Kulturní dům Mniší, Mniší 175, Kulturní dům Vlčovice, Vlčovice 190, ZŠ Lubina, Lubina 60, Katolický dům Lubina, Lubina 183. Mošnov OÚ Mošnov, Mošnov 175, ZŠ Mošnov, Mošnov 133, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 171

178 Kulturní dům, Mošnov 54. Petřvald OÚ Petřvald, Petřvald 18, ZŠ Petřvald, Petřvald 372, Sokolovna, Petřvald 122. Příbor MÚ Příbor, nám. S. Freuda 19, ZŠ Jičínská, Jičínská 486, ZŠ Npor. Loma, Školní 1510, bývalá ZŠ v Hájově obecní dům, Hájov 55. Skotnice OÚ Skotnice, Skotnice 24, MŠ Skotnice/Skorotín, Skotnice 176, U Žabáka, Skotnice 122. Štramberk MÚ Štramberk, Náměstí 9, ZŠ Štramberk, Zauličí 485. Trnávka OÚ Trnávka, Trnávka 1, ZŠ Trnávka, Trnávka 89. Závišice OÚ Závišice, Závišice 115, ZŠ Závišice, Závišice 110. Ženklava Obecní úřad, Ženklava 243, ZŠ, Ženklava 204, restaurace se společenským sálem U Farkašů, Ženklava Objekt požární ochrany Objekty požární ochrany jsou na území ORP Kopřivnice tyto: Kateřinice Hasičská zbrojnice s věžními hodinami - nově zrekonstruovaná věž. Kopřivnice Hasičská zbrojnice na ulici Štramberské Sbor dobrovolných hasičů Kopřivnice. Hasičská zbrojnice Tatra, a.s., Kopřivnice, profesionální hasiči. Hasičská zbrojnice s klubovnou vedle základní školy v k.ú. Drnholec n.lubinou. Hasičská zbrojnice, k.ú. Větřkovice u Lubiny, p.č. st.102. Hasičská zbrojnice, k.ú. Mniší, p.č. st.97/2. Hasičská zbrojnice, k.ú. Vlčovice, p.č. 115/1. Mošnov Hasičská zbrojnice, p.č. st.5. Hasičská zbrojnice na letišti, profesionální hasiči. Petřvald Hasičská zbrojnice v Petřvaldu, p.č. st.95. Hasičská zbrojnice v Petřvaldíku, p.č. st.74. Příbor Hasičská zbrojnice v k.ú. Prchalov. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 172

179 Hasičská zbrojnice na ul. Svatopluka Čecha v Příboře. Hasičská zbrojnice v k.ú. Hájov. Skotnice Hasičská zbrojnice ve Skotnici, p.č. 132/1. Štramberk Hasičská zbrojnice, p.č Trnávka Hasičská zbrojnice, p.č. 115/1, 115/2. Závišice Hasičská zbrojnice, p.č Ženklava Hasičská zbrojnice v budově obecního úřadu Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky V ORP Kopřivnice není objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Ochranné pásmo ani jednoho ze hřbitovů na území ORP Kopřivnice nebylo stanoveno územním rozhodnutím. Krematorium se v ORP Kopřivnice nenachází Jiná ochranná pásma Jiná ochranná pásma nejsou v řešeném území vyhlášená územním rozhodnutím Ostatní veřejná infrastruktura Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou a mezinárodní autobusovou dopravou, kterou zajišťuje Connex Morava, a.s. Autobusové nádraží je v Kopřivnici, všude jinde jsou autobusové zastávky. Převážná většina zastávek je opatřena přístřeškem pro cestující a zastávkovým pruhem alespoň v jednom směru. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 173

180 Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Skotnice, příp. zastávky Ženklava a Kopřivnice, zastávka, které se nacházejí na regionální trati č Odstavování, parkování a garážování vozidel Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se předpokládá v rámci vymezených ploch. Pro parkování osobních automobilů jsou především v sídlištní zástavbě a u objektů občanského vybavení vymezena parkoviště. Jejich kapacita je v mnoha případech, zejména v případě Kopřivnice a Štramberku, nedostačující Počet dokončených bytů k každého roku V roce 2013 bylo v jednotlivých obcích dokončeno 65 bytů, z toho 50 bytů v rodinných domech. Za posledních 5 let, tj. v období bylo v celém ORP dokončeno 391 bytů, z toho 305 bytů v rodinných domech bytů / bytů v RD Kateřinice 2 / 2 4 / 3 3 / 3 0 / 0 2 / 2 Kopřivnice 42 / / / / / 26 Mošnov 11 / 4 2 / 1 2 / 1 4 / 4 1 / 1 Petřvald 1 / 0 5 / 5 5 / 2 5 / 4 6 / 4 Příbor 20 / / / / 9 7 / 3 Skotnice 5 / 5 0 / 0 2 / 2 3 / 3 5 / 1 Štramberk 7 / 7 7 / 7 5 / 4 3 / 3 3 / 2 Trnávka 3 / 2 5 / 4 1 / 1 3 / 1 3 / 3 Závišice 10 / 9 3 / 3 8 / 7 9 / 9 5 / 5 Ženklava 4 / 4 3 / 3 3 / 3 5 / 5 3 / 3 Celkem 105 / / / / / 50 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v určitém roce ve správním obvodu ORP Kopřivnice: rok počet obyvatel počet bytů podíl 2,49 1,66 1,76 1,83 1,55 počet bytů v RD podíl 2,06 1,45 1,21 1,33 1,94 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 174

181 117. Zastavitelné plochy Územními plány jednotlivých obcí v ORP Kopřivnice jsou vymezeny zastavitelné plochy různých velikostí a funkcí budoucího využití. V těchto územně analytických podkladech je uveden pouze výčet větších záměrů, tj. s plochou větší než 2 ha. Přesný a aktuální stav zastavitelných ploch v jednotlivých obcích bude předán projektantovi, který bude zpracovávat konkrétní územně plánovací dokumentaci nový územní plán či jeho změnu. Kateřinice Plocha Katastrální Plocha - způsob využití číslo území Z/14 k.ú. Kateřinice smíšené obytná venkovské (SO-V) Z/28 k.ú. Kateřinice vodní a vodohospodářské (VH-P) Podmínky realizace územní studie (zprac. do 12/2018) územní studie (zprac. do 12/2018) Výměra v ha 2,72 3,17 Kopřivnice Plocha číslo Katastrální území Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z2A k.ú. Kopřivnice smíšené venkovské (SV) územní studie 5,16 Z2B k.ú. Kopřivnice smíšené venkovské (SV) (zprac. do ) 0,79 Z11C k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 3,99 Z11D k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 5,59 Z11E k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 2,69 Z28A k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 2,06 Z28B k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 0,61 Z28C k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 1,64 Z28D k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 1,64 Z28E k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 0,23 Z28F k.ú. Kopřivnice smíšené obytné městské (SM) - 0,17 Z32A k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - - 1,86 městské a příměstské (BI) Z32B k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - - 1,26 městské a příměstské (BI) Z32C k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - - 1,51 městské a příměstské (BI) Z35A k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - územní studie 0,75 Z35B k.ú. Kopřivnice městské a příměstské (BI) bydlení v rodinných domech - (zprac. do ,53 městské a příměstské (BI) Z45A k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - - 0,78 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 175

182 městské a příměstské (BI) Z45B k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) Z45C k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) Z45D k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) Z45E k.ú. Kopřivnice bydlení v rodinných domech - Z68 Z72 Z77 Z88 Z106A Z106B Z106C Z106D Z106E Z106F Z106G Z106H Z106I Z106J Z106K Z135 k.ú. Kopřivnice, k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou k.ú.drnholec nad Lubinou městské a příměstské (BI) výroba drobná, řemeslná a skladování (VD) - 1,52-0,48-0,65-0,61-6,63 výroba drobná, řemeslná a skladování (VD) - 3,18 smíšené venkovské (SV) územní studie 7,95 (zprac. do ) smíšené venkovské (SV) územní studie 4,58 (zprac. do ) smíšené venkovské (SV) - 0,62 smíšené venkovské (SV) - 0,16 smíšené venkovské (SV) - 1,05 smíšené venkovské (SV) - 0,84 smíšené venkovské (SV) - 0,31 smíšené venkovské (SV) - 0,23 smíšené venkovské (SV) - 0,28 smíšené venkovské (SV) - 0,47 smíšené venkovské (SV) - 0,22 smíšené venkovské (SV) - 0,28 smíšené venkovské (SV) - 0,07 smíšené venkovské (SV) územní studie (zprac. do ) Z141 k.ú. Vlčovice výroba průmyslová (VP) - 12,46 Z142 k.ú. Vlčovice výroba průmyslová (VP) - 37,49 Z148 k.ú. Kopřivnice občan. vybavení - veřejné infrastruktury (OV) 3,94-3,35 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 176

183 Z155 k.ú.větřkovice rekreace na plochách - 2,56 u Lubiny přírodního charakteru (RN) Z211 k.ú. Vlčovice smíšené venkovské (SV) územní studie 2,58 (zprac. do ) Z214 k.ú. Vlčovice smíšené venkovské (SV) územní studie 2,07 (zprac. do ) Z218 k.ú. Vlčovice smíšené venkovské (SV) - 2,17 Z238A k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,49 nad Lubinou Z238B k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,62 nad Lubinou Z238C k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,66 nad Lubinou Z238D k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,07 nad Lubinou Z238E k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,66 nad Lubinou Z238F k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 0,77 nad Lubinou Z238G k.ú. Drnholec smíšené venkovské (SV) - 1,69 nad Lubinou DS1 k.ú. Kopřivnice dopravní infrastruktury silniční - 4,47 (DS) DS4 k.ú. Vlčovice dopravní infrastruktury silniční (DS) - 21,47 Mošnov Plocha číslo Katastráln í území Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z2 Mošnov dopravní infrastruktury letecké (DL) - 43,71 Z3 Mošnov výroby a skladování lehký - 155,74 průmysl (VL) Z4 Mošnov výroby a skladování lehký - 4,45 průmysl (VL) Z5 Mošnov výroby a skladování lehký - 58,23 průmysl (VL) Z7 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie 2,34 (zprac. do ) Z8 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie 3,41 (zprac. do ) Z9 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie (zprac. do ) 12,22 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 177

184 Z17 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie 4,25 (zprac. do ) Z20 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie 2,13 (zprac. do ) Z27 Mošnov dopravní infrastruktury železniční - 9,06 (DZ) Z28 Mošnov dopravní infrastruktury silniční (DS) - 40,21 Z29 Mošnov dopravní infrastruktury silniční (DS) - 3,60 Z33 Mošnov smíšené obytné (SO) územní studie 9,30 (zprac. do ) ZV7 Mošnov Prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) - 3,34 Petřvald Funkční využití Číslo plochy dle ÚPD Popis plochy B 11 Pozemky mezi stávající zástavbou a komunikací I/58 v severní části území PA 20 Pozemky jižně od areálu Moravanu a východně od komunikace I/58 Vysvětlivky k funkčnímu využití: B bydlení PA podnikatelská aktivita Výměra plochy (ha) 2,36 4,34 Příbor Plocha číslo Katastrální území Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z3 Prchalov smíšená obytná (SO) - 3,00 Z7 Prchalov smíšená obytná (SO) ochrana před 2,76 hlukem Z9 Prchalov, Příbor dopravní infrastruktury silniční - 6,67 (DS) Z17 Příbor dopravní infrastruktury silniční - 9,37 (DS) Z20 Příbor smíšená výrobní (SV) projednat 5,43 dopravní obsluhu s ŘSD ČR Z22 Příbor smíšená obytná (SO) územní studie 4,18 do Z26 Příbor občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) územní studie do ,13 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 178

185 Z43 Příbor smíšená obytná (SO) územní studie 6,92 do Z48 Příbor smíšená obytná (SO) územní studie 5,05 do Z69 Klokočov občanského vybavení územní studie 3,35 u Příbora sportovních a rekreačních zařízení (OS) do Z73 Klokočov smíšená obytná (SO) územní studie 3,11 u Příbora do Z84 Klokočov smíšená obytná (SO) územní studie 6,07 u Příbora do Z85 Klokočov zemědělské zahrady (ZZ) - 2,02 u Příbora Z89 Klokočov dopravní infrastruktury silniční - 5,58 Z91 u Příbora Klokočov u Příbora (DS) smíšená výrobní (SV) projednat dopravní obsluhu s ŘSD ČR Z108 Hájov smíšená obytná (SO) územní studie do ,69 3,12 Skotnice Plocha číslo Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z2 plocha smíšená obytná (SO) územní studie do 4, (společná s plochou Z3) Z7 plocha smíšená obytná (SO) územní studie do 2, (společná s plochou Z8) výstavba po realizaci obchvatu a vyřešení dopravní obsluhy ploch Z21 plocha smíšená obytná (SO) územní studie do 2, , na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha Z27 plocha výroby a skladování lehký - 13,27 průmysl (VL) Z28 plocha výroby a skladování lehký - 6,28 průmysl (VL) Z29 plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) - 40,58 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 179

186 Štramberk Plocha číslo Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z2 plocha zemědělské zahrady (ZZ) - 2,16 Z13 plochy bydlení individuálního vymezit plochu veřejného 2,14 městské a příměstské (BI) prostranství Z14 plochy smíšené obytné městské územní studie do 4,71 (SM) Z15 plochy bydlení individuálního vymezit plochu veřejného 4,70 městské a příměstské (BI) prostranství Z20 plochy bydlení individuálního městské a příměstské (BI) vymezit plochu veřejného prostranství 2,54 Trnávka Největší zastavitelná plocha má pouze 1,75 ha, je vymezena pro bytovou zástavbu a je západně od komunikace III/4806. Závišice Plocha číslo Plocha - způsob využití Podmínky realizace Výměra v ha Z39 plocha smíšená obytná (SO) - 2,84 Z46 plocha smíšená obytná (SO) - 2,29 Ženklava Plocha číslo Plocha - způsob využití Podmínky realizace Z5 plocha smíšená obytná (SO) zpracovat územní studii do , na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha Z8 plocha smíšená obytná (SO) zpracovat územní studii do , na 2 ha téo plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha Z12 plocha smíšená obytná (SO) zpracovat územní studii do , do vymezeného význam. krajin. prvku neumisťovat žádné stavby, na 2 ha této plochy bude Výměra v ha 2,10 5,16 2,06 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 180

187 vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha Z19 plocha smíšená obytná (SO) zpracovat územní studii do , na 2 ha této plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha 2, Jiné záměry Jiné záměry ve správním území ORP Kopřivnice nejsou do těchto územně analytických podkladů zapracovány. Z údajů AOPK: ÚSES nadregionální biocentra koncepce: - NRBC Oderská niva, která zasahuje na k.ú. Petřvaldík a vede podél západní hranice zastavěného území. - NRBC Hukvaldy, které vede po hranici mezi k.ú. Mniší a k.ú. Sklenov Další dostupné informace Místně významné stavby Skotnice Zastupitelstvo obce Skotnice na svém 14. zasedání dne svým usnesením č. C/14.1 rozhodlo: "Zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky parc. č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice". Ženklava V roce 1932 byl v Ženklavě zřízen pomník padlým německým vojákům. Autorem tohoto pomníku se sousoším je prof. Adolf Klein. Jako nejvhodnější místo byla vybrána pláň naproti bývalé dědičné rychty. Pomník stojí dodnes, jen německá jména byla po odsunu Němců odstraněna. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 181

188 119.2 Měřící stanice na vodním toku Na vodním toku Lubina jsou na území ORP Kopřivnice umístěny dvě měřící stanice: - Petřvald, kombinovaná stanice na levém břehu, měření hladiny, srážek, teploty - Vlčovice, srážkoměrná stanice, měření srážek a teploty Ceny stavebních pozemků Česká společnost certifikovaných odhadců majetku, o.s., uveřejňuje databázi cen pozemků, která nabízí odborné a laické veřejnosti hodnotná data o tržních cenách pozemků v celé republice s výjimkou měst, která mají schválenou cenovou mapu Ministerstvem spravedlnosti. Databáze je pravidelně aktualizována tržními odhady zpracovanými certifikovanými odhadci ČSCOM a podle jednotné metodiky ČSCOM, data jsou ověřována členy znaleckých výborů v jednotlivých okresech. Obec Katastr.území Datum změny Max. Min. Kateřinice Kateřinice Kopřivnice Drnholec nad Lub Kopřivnice Mniší Větřkovice u Lub Vlčovice Mošnov Mošnov Petřvald Harty Petřvald u N.Jičína Petřvaldík Příbor Hájov Klokočov u Příbora Prchalov Příbor Skotnice Skotnice Štramberk Štramberk Trnávka Trnávka u N.Jičína Závišice Závišice Ženklava Ženklava Bílovec Bílovec H. a D.Předměstí Bílovec - město Frenštát p.r. Frenštát p.r Nový Jičín N.Jičín H. a D.Předměstí 16.9.(21.2.) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 182

189 N.Jičín - město Studénka Butovice Studénka n.odrou Průměrné kupní ceny stavebních pozemků dle okresů a velikosti obcí v letech (v Kč/m 2 )- zdroj Český statistický úřad: Název okresu Velikost obcí Odhadní Kupní Kupní ceny v letech cena cena Bruntál do 1999 ob ob ob Frýdek - Místek do 1999 ob ob ob ob. a více Karviná do 1999 ob ob ob ob. a více Nový Jičín do 1999 ob ob ob Opava do 1999 ob ob ob ob. a více Ostrava - město do 1999 ob ob ob. a více Podle Analýzy socioekonomického vývoje MSK a odhadu potřeby bytů (06/2013) je z cen stavebních pozemků patrné, že ceny pozemků v MS kraji jsou dlouhodobě kolem 40% průměrné úrovně ČR. Nízké ceny stavebních pozemků limitují jakékoliv investory v přípravě stavebních pozemků pro bydlení. Pokud se tržní ceny nepohybují v lokalitě nad 1000 Kč/m 2, je obtížné předpokládat, že se vložené prostředky vrátí. Syrové stavební pozemky (bez inženýrských sítí) tvoří obvykle cca 1/3 tržní ceny připraveného stavebního pozemku. Na druhé straně, minimální náklady na infrastrukturní přípravu stavebních pozemků se pohybují od cca 500 Kč/m 2 výše, pokud jsou nezbytné i další podmiňující nebo vyvolané investice, pak tyto ceny výrazně stoupají nad 1000 Kč/m 2 stavebního pozemku. Na většině území MS kraje je nákladová cena přípravy stavbeních pozemků vyšší než jeho tržní cena, tato činnost přípravy jetak ztrátová. Levné ceny pozemků v kraji by se mohly zdát zárukou dostatečné nabídky pozemků pro bytovou výstavbu. V realitě je však většina pozemků z infrastrukturního hlediska nepřipravena, či obvykle připravena pouze částečně. Nelze se divit postojům obcí, které nemohou najít žádný podpůrný program připravující stavební pozemky. Do budoucna tak vzniká v případě bytové výstavby na jejich území výrazné břemeno. Tlak na dobudování MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 183

190 komunikací (které jsou obvykle nejdražší součástí přípravy území cca % nákladů, hned za kanalizací s cca % z celkových nákladů). Dlouhodobě nízké ceny stavebních pozemků do značné míry korelují i s nízkou intenzitou bytové zástavby na většině území MS kraje, do značné míry odrážejí hloubku problémů v oblasti bydlení. Výraznější změny jsou nepravděpodobné, determinované zejména nepřiznivými makroekonomickými podmínkami a regionálními podmínkami kraje, regionů. Skutečná připravenost stavebních pozemků a jejich disponibilita na trhu klesá v návaznosti na omezení investic obcí do jejich přípravy (aktivita komerčních investorů na území MS kraje je v tomto směru nízká) a nezájem vlastníků, kdy pozemky se stále více stávají nízkorizikovým aktivem (dlouhodobou investicí). Ekonomické nástroje podporující efektivní využití území v zásadě absentují Ceny zemědělské půdy Cena zemědělské půdy podle katastrálního území se využívá např. pro výpočet daně z nemovitých věcí. V níže uvedené tabulce jsou ceny platné od podle vyhl. č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků v platném znění. V tabulce jsou pro srovnání uvedeny také ceny z roku 2012 a Ceny jsou uvedeny v Kč/m 2. Obec Katastr.území Kateřinice Kateřinice 5,88 5,88 5,88 Kopřivnice Drnholec nad Lub. 7,61 7,61 7,61 Kopřivnice 4,73 4,73 4,73 Mniší 3,67 3,67 3,67 Větřkovice u Lub. 4,84 4,84 4,84 Vlčovice 4,56 4,56 4,56 Mošnov Mošnov 8,48 8,48 8,48 Petřvald Harty 8,76 8,76 8,76 Petřvald u N.Jičína 7,95 7,95 7,95 Petřvaldík 8,46 8,46 8,46 Příbor Hájov 4,75 4,75 4,75 Klokočov u Příbora 5,04 5,04 5,04 Prchalov 5,13 5,13 5,13 Příbor 5,97 5,97 5,97 Skotnice Skotnice 6,23 6,23 6,23 Štramberk Štramberk 3,29 3,29 3,29 Trnávka Trnávka u N.Jičína 6,88 6,88 6,88 Závišice Závišice 4,85 4,85 4,85 Ženklava Ženklava 3,46 3,46 3,46 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 184

191 119.5 Stavby, pro jejichž umisťování a povolování je dotčeným orgánem Ministerstvo obrany Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení 175 odst. 1 stavebního zákona) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů, - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení, - výstavba vedení VN a VVN, - výstavba větrných elektráren, - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice), - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem, - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky), - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) Hřbitovy V následující tabulce jsou uvedeny stávající i bývalé hřbitovy na území ORP Kopřivnice v členění podle jednotlivých obcí: Obec Lokalita, další informace Funkčnost Kateřinice Vlastní hřbitov nemají, používají hřbitov v sousední Trnávce Kopřivnice Jižní část města, vedle železnice, dostatečná kapacita Stávající Starý hřbitov vedle Fojtství na ul. Záhumenní Bývalý Kopř. - Lubina Hřbitov v sousedství kostela v k.ú. Větřkovice u Lubiny, Stávající v územním plánu je nvrženo jeho rozšíření Kopř. - Mniší Hřbitov v sousedství základní školy Stávající Kopř. - Vlčovice Hřbitov v sousedství kostela, nedaleko od něj je Stávající v územním plánu vymezená nová zastavitelná plocha pro případné rozšířené kostela Mošnov Hřbitov v blízkosti kostela, leží v záplavovém území Stávající vodního toku Lubina Petřvald Hřbitov v blízkosti centra obce, leží v záplavovém území Stávající vodního toku Lubina Petřvald Hřbitov v blízkosti centra obce, leží v záplavovém území Stávající vodního toku Lubina Příbor Hřbitov v severní části města v sousedství komunikace Stávající Příbor Mošnov Starý hřbitov v severní části města mezi komunikací Příbor Bývalý Mošnov a řekou Lubinou; leží v ochranném pásmu MPR Skotnice Vlastní hřbitov nemají, používají hřbitov v sousedním Příboře Štramberk Hřbitov u Národního sadu a základní školy Stávající Hřbitov u kostela Svaté Kateřiny Bývalý MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 185

192 Evangelický hřbitov na Pískovně Bývalý Trnávka Hřbitov u kostela Svaté Kateřiny, který je společný pro Stávající Trnávku a Kateřinice Závišice Hřbitov východně od centra obce Stávající Ženklava Hřbitov v centru obce Stávající Mokřady mezinárodního významu Z pověření MŽP mezinárodní úmluva, zasahuje jen částečně do k.ú. Petřvaldík západně od zastavěného území Migračně významná území Z pověření MŽP projekt VaV-SP/2d4/36/08: Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření. Zasahuje do k.ú. Ženklava západně od zastavěného území, dále po k.ú. Štramberk a Závišice podél hranice s k.ú. Rybí. Zasahuje do k.ú. Ženklava, Štramberk, Kopřivnice, Vlčovice a Mniší a vede podél hranice s k.ú. Veřovice, Lichnov a Tichá. Další část se nachází podél hranice k.ú. Mniší a Sklenov a zasahuje také na k.ú. Mniší Dálkové migrační koridory Z pověření MŽP projekt VaV-SP/2d4/36/08: Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření. Zasahuje do k.ú. Ženklava západně od zastavěného území, dále po k.ú. Štramberk a Závišice a na druhou (východní a dále severní stranu) přes k.ú. Štramberk, Kopřivnice a Vlčovice. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 186

193 2.2 Hodnoty území Mezi hodnoty území patří a) některé z limitů využití území, které jsou blíže uvedeny v kapitole 2.3, b) jevy zjištěné vlastním průzkumem území. Hodnoty území jsou rozděleny následovně: Přírodní hodnoty: památný strom PS NATURA 2000, evropsky významná lokalita EVL NATURA 2000, ptačí oblast PO přírodní park Podbeskydí PPP výskyt chráněných rostlin a živočichů CHRŽ CHKO Poodří CHKO národní přírodní památka NPP přírodní památka PP přírodní rezervace PR ÚSES ÚSES významné vyhlídkové body Kulturní hodnoty: nemovitá kulturní památka území s archeologickými nálezy městská památková rezervace ochranné pásmo MPR historicky významná stavba urbanistické hodnoty architektonicky cenná stavba, soubor civilizační hodnoty památky místního významu ÚAN MPR OP MPR HVS UH AC CH PMV MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 187

194 Kateřinice PS 01 Lípa velkolistá Parc.č Významné vyhlídkové body Jih katastrálního území z komunikace Hájov Kateřinice je rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a Příboru. Komunikace Skotnice Kateřinice krásné rozhledy od Trnávky přes Kateřinice s hřebenem Beskyd na horizontu. Východně od fotbalového hřiště z místní komunikace vedoucí směrem do Fryčovic jsou výhledy na Radhošť a kostel v Trnávce, z hranice katastrálního území, tj. z vrcholu kopce jsou výhledy na Radhošť, Hukvaldy, těžní věž Chlebovice, kostel Staříč, vysílače Okrouhlá a Kamenná, Sovinec či Boží muka na kopci Sv. Marka nad Brušperkem. Územní systém ekologické stability Jižní a západní okrajovou částí území prochází regionální biokoridor (RBK 549) spojující regionální biocentrum RBC 222 Sýkořinec v Mošnově, Skotnici a Trnávce a RBC 172 Míchovec Osičina ve Fryčovicích v těsném sousedství jihovýchodního okraje katastru. ÚAN 01 Tvrz, dvůr I. kat /3 ÚAN 02 Jižně od vodní nádrže. Střed obce - II. kat. - bez čísla Území podél komunikace Hájov Trnávka. ÚAN 57 U lesa I. kat /08 HVS 01 Území na jižní hranici katastru podél hranice s Fryčovicemi. Bývalá tvrz, tzv. Horní dvůr Zdejší původní vodní tvrz, přestavěná později v renesanční zámek, byla na počátku 50. let 20. století zbourána. Původní kateřinická tvrz stávala v jižní části obce u lesa zvaného Hájek. V urbáři z roku 1610 je popisována jako jednoposchoďová budova, z části z kamene a dřeva, s mnohými pokoji. Při tvrzi je uváděn hospodářský (tzv. Horní) dvůr, chlévy, pivovar a dvě velké štěpnice. Ostatní hodnoty: Na území Kateřinic je evidováno 49 významných krajinných prvků. Na území obce Kateřinice je 145 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 26,4 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 188

195 Kopřivnice PS 02 PS 03 PS 04 PS 05 PS 06 PS 07 PS 08 EVL 01 EVL 02 PPP PP 01 Buk Černých myslivců (buk lesní) Parc.č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice. Buk Ondrášův (buk lesní) Parc. č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice. Fojtova lípa (lípa srdčitá) Parc.č. 945 k.ú. Kopřivnice. Husova lípa (lípa srdčitá) Parc.č k.ú. Kopřivnice. Ořech Leopolda Víchy (ořešák černý) Parc.č k.ú. Kopřivnice. Platan Emila Hanzelky (platan javorolistý) Parc.č k.ú. Kopřivnice. Raškův buk (buk lesní) Parc.č. 1617/1 k.ú. Kopřivnice. Červený kámen CZ EVL Červený kámen CZ o rozloze 249,5555 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice, Vlčovice a Lichnov u Nového Jičína, který již není součástí ORP Kopřivnice. Štramberk CZ EVL Štramberk CZ o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk. PP Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. PP Váňův kámen Jedná se o významnou přírodní lokalitu o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15 m vysokou vápencovou skálou výrazný skalní výchoz jurského vápence s brekciovou texturou. Váňův kámen je rovněž znám jako místo významné události roku 1695 na něm tábořili vzbouřenci při selském povstání na hukvaldském panství. Významné vyhlídkové body k.ú. Kopřivnice Horní části polygonu zkušební polygon firmy Tatra a.s. končí až pod lesními porosty Brd a z těchto míst se otevírá pohled na rovinatější část Kopřivnice a zemědělské pozemky až po Příbor s jeho výraznými dominantami, a místní část Lubinu. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 189

196 Bezručova vyhlídka na Brdech v r nově postavená rozhledna na hřebeni Brd nad zkušebním polygonem Tatry. Výhled na Kopřivnici, Příbor a místní část Lubinu. Raškův kámen vyhlídková plošina s výhledem na lesní porosty Červeného kamene, na Bílou horu a část Kopřivnice. Jižním směrem lze dohlédnout až na Beskydy. Louky nad hřbitovem výhledy na zastavěné údolí mezi Červeným kamenem a Bílou horou, tj. na celou Kopřivnici, od Štramberka až po Příbor. Váňův kámen výhled na Kopřivnici, Červený kámen, jižně směrem k Ženklavě, severně do Lubiny a na obzoru s části na Beskydy. Obdobný výhled je i z asfaltové cesty v místě nad vykácenou částí lesního porostu těsně pod vrcholem Bílé hory. Asfaltová cesta pod vrcholem Bílé hory výhled severním směrem na Závišice, Příbor a dále až na Ostravsko a Frýdecko-místecko. Významné vyhlídkové body k.ú. Větřkovice u Lubiny Na Haškovci výhledy na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu, na Novojičínsko, Příborsko, Hukvaldy. U Hájova výhledy na Lubinu, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu. Komunikace na Hukvaldy z komunikace nad přehradou se otevírají výhledy na všechny světové strany: Hukvaldy, hřeben Beskyd, Červený kámen, Bílou horu, kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí, Ostravsko. U křížku na Velové výhledy na Lubinu, Mniší, Hukvaldy, Kopřivnici, dále pak na Beskydy a kopce mezi Novým Jičínem a obcí Rybí. Významné vyhlídkové body k.ú. Mniší Komunikace na Hukvaldy z míst pod oborou je výhled na Mniší, Lubinu, přehradu Větřkovice, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Kopřivnici. Komunikace do Měrkovic z míst pod oborou výhledy na kopce nad Kozlovicemi, Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Mniší, Vlčovice, Kopřivnici. Komunikace do Tiché výhled na hukvaldskou oboru Kazničov, Mniší, Vlčovice. Významné vyhlídkové body k.ú. Vlčovice Vrchol Pískovny rozhledy na sever přehrada Větřkovice, Hukvaldy; východ Beskydy; jih Červený kámen. Územní systém ekologické stability Nadregionální úroveň je zastoupena: - částí nadregionálního biocentra 97 Hukvaldy zasahujícího do východní části k. ú. Mniší z k. ú. Sklenov. V grafické části je označeno NRBC 97 Hukvaldy; - částí složeného nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 144, tvořeného jednoduchými nadregionálními biokoridory, vloženým regionálním biocentrem a vloženým lokálním biocentrem a procházejícího z k. ú. Štramberk přes k. ú. Kopřivnice (NRBK K144 MB Štramberk Kopřivnice), dále přes k. ú. Vlčovice do k. ú. Tichá na Moravě (NRBK K 144 MB Vlčovice, NRBK K 144 MB Vlčovice - Tichá), dále přes k. ú. Mniší (NRBK K 144 MB Mniší Tichá) a dále do k. ú. Sklenov (NRBK MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 190

197 K 144 MB Mniší Tichá Sklenov 1, K 144 Mniší Tichá Sklenov 2), - vloženým regionálním biocentrem 115 Červený kámen-pískovna (RBC 115 Kopřivnice Lichnov) zasahujícím do jižní části k. ú. Kopřivnice z k. ú. Lichnov - vloženým lokálním biocentrem (LBC Vlčovice). Regionální úroveň je zastoupena: - částí složeného regionálního biokoridoru 550, tvořeného jednoduchými regionálními biokoridory a vloženým lokálním biocentrem vymezeným v trase z NRBC 97 Hukvaldy (k. ú. Sklenov) v k. ú. Mniší, vedeného do k. ú. Větřkovice u Lubiny (RBK 550 Větřkovice Mniší Sklenov), dále vedeného zpět na k. ú. Sklenov (RBK 550 Větřkovice Sklenov), s vloženým lokálním biocentrem Větřkovice (LBC Větřkovice), - složeným regionálním biokoridorem 547 vedeným z k. ú. Tichá na Moravě do k. ú. Vlčovice po toku Lubiny (jednoduché regionální biokoridory: RBK 547 Vlčovice Tichá 1 a RBK Vlčovice Tichá 2) a se dvěma vloženými lokálními biocentry (LBC Vlčovice, LBC Mniší), - regionálním biocentrem 265 Větřkovická Lubina (RBC 265 Větřkovice) napojeným na regionální biokoridory 547 a 630 na hranici k. ú. Větřkovice u Lubiny s k. ú. Vlčovice a k. ú. Drnholec nad Lubinou, - složeným regionálním biokoridorem 630, s jednoduchými regionálními biokoridory (RBK 630 Větřkovice 1 a RBK 630 Větřkovice 2) vedeným po hranici k. ú. Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou a vloženým lokálním biocentrem (LBC Drnholec Větřkovice), - regionálním biocentrem 127 Helenské údolí (RBC 127 Drnholec Příbor) na hranici k. ú. Drnholec nad Lubinou a k. ú. Příbor napojeným na regionální biokoridory 630 a 546. Lokální úroveň je zastoupena: - lokální trasou od Hájova severovýchodním okrajem území Kopřivnice přes k. ú. Větřkovice u Lubiny, tvořenou lokálním biokoridorem LBK Hájov Větřkovice Sklenov, vymezeným v trase z k. ú. Hájov, lokálním biocentrem (LBC Větřkovice 2) a lokálním biokoridorem (LBK Sklenov Větřkovice), napojeným do RBK 550 Větřkovice Mniší Sklenov; - lokální trasou od Závišic přes k. ú. Kopřivnice, Příbor s lokálním biocentrem (LBC Kopřivnice) vymezeným na hranici s k. ú. Závišice a pokračující k východu LBK Kopřivnice Příbor do lokálního biocentra LBC Drnholec-Příbor, - lokálním biokoridorem LBK Mniší Sklenov, který souběhem posiluje část NRBK K 144 dalším propojením mezi NRBC 97 Hukvaldy a údolnicí Lubiny a končí v LBC Mniší. Movitá národní kulturní památka Ve městě Kopřivnici se poblíž Technického muzea Tatra Kopřivnice nachází movitá národní kulturní památka Železniční motorový vůz M "Slovenská strela". Nemovitá kulturní památka - Kopřivnice Na území města se nachází 12 nemovitých kulturních památek: 1. hrad Šostýn - zřícenina a archeologické stopy, č.r / Starý hřbitov s empírovými náhrobky, č.r / MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 191

198 3. krucifix - Kristiánův kříž, před kostelem sv. bartoloměje, č.r / krucifix - Váňův kříž, ul. Záhumenní, č.r / pomník Adolfa Jasníka, pod Šostýnem, č.r / pomník dr. A. Hrstky, na východním úbočí Bílé hory, č.r / pomník Mistra Jana Husa, pod Šostýnem u lípy, č.r / pomník Petra Bezruče, tzv. Bezručova vyhlídka na Brdech, č.r / rovinné neopevněné sídliště slezské a laténské kultury a archeologické stopy, při Šuterově studánce, č.r / Fojtství - č.p. 1, na ul. Záhumenní, č.r / zemědělský dvůr arcibiskupský zvaný Zemanství, ul. B.Němcové, č.p. 72, č.r / Šustalova vila v Sadu Dr.E.Beneše, č.p. 226, č.r / Nemovitá kulturní památka - Lubina Na území místní části Lubina se nacházejí 3 nemovité kulturní památky: 13. venkovská usedlost Hončův statek, č.p. 5, č.r / kostel sv. Václava s farou, kapličkami, kamenným křížem a oplocením, č.r / sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem, proti č.p. 258, č.r. 2705/ Nemovitá kulturní památka - Mniší Na území místní části Mniší se nachází jediná nemovitá kulturní památka - sloup se sochou P. Marie s dítětem, křižovatka cest u č.p. 72 a 79, č.r / Nemovitá kulturní památka - Vlčovice Kostel Všech svatých, v centru Vlčovic, č.r / ÚAN 03 Kopřivnice I a II I. kat /8 Území na hranici katastrálního území Kopřivnice a Závišice poblíž lesa Benčák. ÚAN 04 Kopřivnice - I. kat /7 Území mezi ulicí Sluneční a lesem Benčákem. ÚAN 05 Váňův kámen I. kat /6 Okolí přírodní památky Váňův kámen. ÚAN 06 Kopřivnice IV, nad fojtstvím I. kat /6 Lokalita mezi Fojtstvím a Váňovým kamenem. ÚAN 07 Kostel sv. Bartoloměje, dvůr I. kat /4 ÚAN 08 Areál Fojtství a sousedního starého hřbitova včetně nejbližšího okolí. Mezi ul. Záhumenní, Čs. armády, Štefánikovou a Štramberskou II. kat. - bez čísla MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 192

199 Území staré Kopřivnice podél vodního toku Kopřivničky. ÚAN 09 Zřícenina hradu Šostýn I. kat /3 ÚAN 10 Zřícenina se nachází na nevysokém zalesněném kopci jihovýchodně od středu města. Nejbližší okolí hradu Šostýn II. kat. - bez čísla Okolí hradu. ÚAN 11 Novověké jádro obce Sýkorec II. kat /5 Poblíž čistírny odpadních vod pro Tatru. ÚAN 12 Středověké a novověké jádro obce Drnholec II. kat /3 Severní část zástavby v k.ú. Drnholec nad Lubinou. ÚAN 13 Středověké a novověké jádro obce Větřkovice - II. kat /4 Centrum zástavby v k.ú. Větřkovice u Lubiny poblíž kostela a hasičské zbrojnice. ÚAN 14 Hrádek u řeky Lubiny, poblíž kóty 318 I. kat /2 Pod svahem za Hončovým statkem na severu k.ú. Drnholec nad Lubinou. ÚAN 15 ESA 12 (severně od vodní nádrže Větřkovice) I. kat /9 V zemědělském lánu mezi vodní nádrži a místní komunikací do Hájova. ÚAN 16 ESA 11 (jižně od vodní nádrže Větřkovice) I. kat /8 V zemědělském lánu nad Velovou. ÚAN 17 Středověké a novověké jádro obce Mniší II. kat /1 Centrum místní části Mniší. ÚAN 18 Kostel Všech svatých + intravilán obce (Vlčovice) I. kat /2 ÚAN 19 Nejbližší okolí kostela a hřbitova. Území podél komunikace I/58 v zástavbě Vlčovice II. kat - bez čísla Zástavba podél komunikace a na levém břehu řeky Lubiny. ÚAN 58 ESA 7 I.kat /8 Cca 800 m východně od Šostýna v k.ú. Vlčovice ÚAN 59 Sídliště u Šutyrovy studánky I. kat /9 HVS 02 V jižní části Kopřivnice a západní části severního svahu Červeného kamene Fojtství Původní budova Fojtství byla patrně stavbou dřevěnou s kamennými klenutými sklepy, z nichž jeden se dochoval do současnosti. Stará budova byla v roce 1789 přestavěna Jakubem Šustalou a tuto novou podobu si fojtství udrželo až do dneška. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 193

200 HVS 03 HVS 04 HVS 05 HVS 06 Kostel sv. Bartoloměje Římskokatolický kostel sv. Bartoloměje nahradil starý dřevěný kostel sv. Bartoloměje, který nepostačoval potřebám rozvíjející se Kopřivnice a v roce 1896 byl plánovitě zbourán. Stavba nového kostela byla dokončena do roku V červenci 1895 proběhlo slavnostní vysvěcení za účasti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Kostel sv. Václava V místní části Lubina se nachází historizující stavba farního kostela sv. Václava, stavěného podle projektu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína. Kaple sv. Máří Magdalény Kaple se nachází v centru místní části Mniší. Kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých ve Vlčovicích se nachází ve středu obce, na mírném návrší uprostřed zdí obehnaného hřbitova, nad komunikací I/58. HVS 19 Rodinný dům Na Drahách č.p. 124 AC 01 AC 02 AC 03 AC 04 AC 05 AC 06 Poslední dochovaná ukázka původní vesnické zástavby v Kopřivnici - částečně roubený rodinný dům z r Šostýn Zřícenina hradu Šostýna se nachází na nevysokém zalesněném kopci jihovýchodně od středu města. Hrad vznikl zřejmě nedlouho před rokem 1293 a byl stavěn způsobem, jaký byl v té době obvyklý. Starý hřbitov Starý hřbitov s empírovými náhrobky poblíž budovy Fojtství. Šustalovy vily V centru města v sadu Dr. Edvarda Beneše se nacházejí dvě vily postavené v 90. letech 19. století ve francouzském stylu. V jedné vile je umístěno muzeum, čajovna apod. Projekty vil vypracoval Heinrich Czeike st. Komplex je doplněn hospodářským objektem, který sloužil jako zázemí k vilám. Fasáda objektu koresponduje se ztvárněním vil. Katolický dům Budova byla postavena v roce 1913 a až do roku 1991 byla jediným kulturním zařízením obce a později městyse a města Kopřivnice. ZŠ Náměstí Projekt novorenesanční školy vypracovala stavitelská firma Vojtek a Rossmann z Polské Ostravy v letech Samotná realizace připadla významnému příborskému rodákovi, staviteli Bedřichu Karlsederovi, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. ZŠ Emila Zátopka MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 194

201 Stavba dokončená v roce 1958 jako klasická stavba 50. let 20. století sloužící pro bytovou zástavbu nově vzniklého sídliště Korej. AC 07 RD na ul. Dukelské č.p. 610/28 Stavba z roku 1935 produkt meziválečné moderny, reprezentativní stavba vily. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. AC 08 RD na ul. Jilemnického č.p. 642/3 AC 09 AC 19 UH 01 UH 02 Novostavba vybudovaná dle projektu Ing. Stanislava Kučery z r produkt meziválečné moderny. Střízlivá, nicméně reprezentativní funkcionalistická stavba vily. Do značné míry intaktně zachovalé interiéry i exteriéry vily včetně hodnotných detailů. Architektonicky hodnotná budova přesahující hranici místa. Budova vlakového nádraží Tvarově čistá moderní stavba s reprezentativním proskleným vstupním průčelím. Vila MUDr. Ignáce Bönische Dům si nechal vybudovat roku MUDr. Ignác Bönisch. Návrhem stavby byl pověřen Heinrich Czeike st., který zde více ustupuje od historizujících prvků a častěji uplatňuje motivy místního lidového stavitelství. Maxův dvůr Velmi zajímavou památkou na končící feudální období a urbanistickou hodnotou je na severním okraji Kopřivnice pozůstatek někdejšího Maxmiliánova dvora, zvaného též Maxův dvůr či dvůr Na Luhách. Byl vystavěn kolem roku 1840 na půdoryse oválu (či takřka kruhu) s delší osou ve směru jihozápad severovýchod a část této dispozice si dochovalo toto místo dodnes. Sad Dr. Edvarda Beneše Sad v centru města v sousedství vlakového nádraží. V parku se nachází řada významných a zajímavých stromů, nepůvodní dřeviny, a dále byliny, které jsou typickými podrostovými bylinami ve zdejších lesích a zvyšují ekologickou hodnotu parku. Ostatní hodnoty: Kopřivnice je rovněž známá jako rodiště Zdeňka Buriana a Emila Zátopka. Významných krajinných prvků eviduje orgán ochrany přírody v Kopřivnici a místních částech celkem 69. V Kopřivnici je 441 ha lesních pozemků, a to nejen lesy hospodářské, ale rovněž lesy zvláštního určení příměstský les na Pískovně (80 ha) a les na území přírodní památky Váňův kámen. Zalesněnost území je 16 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 195

202 Mošnov Významné vyhlídkové body Polní cesty na Trnávku, cesta po hřebeni východně od zástavby Velké strany - výhled na obec Mošnov a dále do Moravské brány. Ve východní části katastru je významným bodem kóta 276,1. Letištní budova - významnou část území lze přehlédnout rovněž z letištní budovy, ale tato není přístupná široké veřejnosti (pouze s platnou letenkou). Územní systém ekologické stability Regionální úroveň je zastoupena biocentrem č. 222 Sýkořinec na severovýchodním okraji obce. Část jeho rozlohy je na k.ú. Skotnice a Trnávka. Z regionálního biocentra je vymezen složený koridor č. 544 směrem k severovýchodu na území obce Petřvald. Směrem k jihu je z tohoto biocentra vymezen biokoridor č. 629 na území obcí Trnávky a Skotnice (tj. mimo území Mošnova). Podél toku Lubiny je v jižní části obce vymezeno regionální biocentrum č Od něj k severu (po toku Lubiny) je vymezen regionální složený biokoridor č. 542 s vloženými lokálními biocentry. V severovýchodní části obce je vymezeno regionální biocentrum č Nemovitá kulturní památka - Mošnov Na území Mošnova se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - kostel sv. Markéty, v centru obce, č.r kamenná křtitelnice, která je uložena v depozitáři Muzea Novojičínska, č.r / ÚAN 20 Středověké a novověké jádro obce Mošnov - II. kat /3 HVS 07 AC 36 Podél komunikace III/4808 Skotnice Petřvald. Kostel sv. Markéty V Mošnově byl vybudován kostel v letech a zasvěcen sv. Markétě. Před ním zde stával dřevěný kostelík. Kaple vlevo od komunikace III.tř. do Petřvaldu na konci obce CH Letiště Leoše Janáčka, Ostrava Jedná se o mezinárodní letiště s jednou vzletovou a přistávací dráhou délky 3500 m a šířky 63 m. Kapacita letiště umožňuje cca vzletů a přistání za hodinu. Ostatní hodnoty: Orgán ochrany přírody eviduje na k.ú. Mošnov 13 významných krajinných prvků. Na území obce Mošnov je 124 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 10,3 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 196

203 Petřvald EVL 03 PO CHKO Poodří CZ Evropsky významná lokalita Poodří CZ o rozloze ha souvisí s CHKO Poodří. Její hranice však na rozdíl od hranice CHKO Poodří prochází téměř všude mimo zastavěné území Petřvaldíku. Poodří CZ Ptačí oblast Poodří CZ souvisí s CHKO Poodří, jejich hranice jsou totožné a zasahují podstatně do zastavěného území Petřvaldíku. Ptačí oblast je západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky a má rozlohu 8042,6 ha. CHKO Poodří Na katastrální území Petřvaldík zasahuje okrajově Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Územní systém ekologické stability Nadregionální biocentrum Oderská niva č. 92, regionální biocentrum Petřvaldská Lubina č. 196 a regionální biokoridory č. 542, 543, 544, 545). Lokální úroveň: 2 LBC v nivě řeky Lubiny, 3 LBC spojené LBK ve východní části k.ú. Petřvald u Nového Jičína. Nemovitá kulturní památka - Petřvaldík Na území obce Petřvald se nachází jediná nemovitá kulturní památka venkovský dům, č.p. 29 v k.ú. Petřvaldík, č.r / ÚAN 21 Středověké a novověké jádro obce Petřvaldu - II. kat /2 Podél komunikace III/4808 Skotnice Petřvald. ÚAN 22 Středověké a novověké jádro obce Petřvaldík - II. kat /2 HVS 08 HVS 09 Podél komunikace Petřvald Košatka. Kostel sv. Mikuláše Roku 1564 byl v Petřvaldě založen první (dřevěný) kostel uprostřed vesnice na levém břehu řeky Lubiny. V letech 1793 až 1795 byl vystavěn nový kostel z kamene na pozemku Františka Jakoubka. Kostel byl zbudován tak chatrně, že již roku 1846 musel být přestavěn. Nový kostel zůstal nevysvěcen až do roku Roku 1896 byla na věž vytažena nová báň. Fojtství v Petřvaldíku Budova fojtství, kde se později nacházela i hospoda a obecní vězení (arest), má zachovalé klenuté sklepy. AC 10 Kaple v Petřvaldíku, p.č. 72 AC 11 Kudielkova kaple u obecního úřadu, p.č. 390 Kapli nechali postavit v roce 1896 manželé Teresie a Arnošt Kudielkovi (odtud název Kudielkova kaple). Manželé Kudielkovi byli majitelé velkostatku a MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 197

204 pivovaru v Petřvaldě, a v tomto památném roce si jejich rodina připomněla několik výročí, tak se rozhodli, že v obci zanechají památku pro budoucí pokolení. Plány kaple kreslil pan Zapletal, správce a hlavní architekt Pražského hradu. Kaple je postavena v novogotickém slohu. Na její výstavbě a následné výzdobě se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Majetkově kaple vždy patřila k velkostatku. Nyní je kaple ve vlastnictví obce. Poslední opravy malby, vitráže a vstupních dveří proběhly v roce AC 12 Kaple na Dvorku, p.č. 147/1 AC 13 Pomník obětem války (Juráň), u DPS v Petřvaldíku v zatáčce Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň ( ), který je autorem mnoha pomníků v okolí Příbora. Ostatní hodnoty: V Petřvaldíku u č.p. 44 stojí pískovcový kamenný podstavec, který nesl sochu sv. Antonína. Přesněji dnes už jenom jeho spodní část s nápisem, který byl vyryt jako dík sv. Antonínovi - patronu znovunalezených věcí. Nechal jej tu postavit sedlák na památku významné události, kdy se mu jako zázrakem vrátili ukradení koně i s povozem. Na území Petřvaldu a Petřvaldíku je registrováno 53 významných krajinných prvků. Na území obce Petřvald je 68 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 5,4 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 198

205 Příbor PS 09 PS 10 PS 11 PPP PP 02 Lípa v parku (lípa velkolistá) Parc.č. 1414/1 k.ú. Příbor. Liliovník u muzea (liliovník tulipánokvětý) Parc.č. 1383/1 k.ú. Příbor. Lípy u Mutinova statku (skupina stromů) Parc.č a 3076 k.ú. Příbor. Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Přírodní památka Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci přes Prchalov výhledy od severu k jihu, tj. od Mošnova, Skotnice, přes Hukvaldy, Červený kámen, Bílou horu, Závišickou hůrku, Libhošť. Nejvyšší bod na místní komunikaci podél I/48 - rozhled jižním směrem na Červený kámen, Kopřivnici, Bílou horu a dále směrem k Novému Jičínu a na Příbor. Nejvyšší bod na polní cestě severně od bývalého statku (u polního letiště) výhledy na všechny světové strany, tj. např. na Příbor, Kopřivnici a v pozadí na Červený kámen, Bílou horu, Beskydy, Prchalov. Severně od zahrádkářské osady Orinoko výhled na samotné město Příbor a dále západním až severním směrem. Severovýchodní roh katastru Hájov výhledy na všechny světové strany, Hájov, Příbor, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, dále na Beskydy či západně na Moravskou bránu a Oderské vrchy. Jihovýchodní roh katastru Hájov výhled na vodní nádrž Větřkovice, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, Hukvaldy. Územní systém ekologické stability Regionální úroveň je zastoupena: 16. částí regionálního biokoridoru 540, mezofilní hájový, hydrofilní a hygrofilní v severozápadním okraji území Příbora, 17. částí regionálního biokoridoru 546, nivní a vodní, podél toku Lubiny, 18. částí regionálního biocentra 127 Helenské údolí, vodní a nivní Lokální úroveň je zastoupena: 19. napojením lokálního ÚSES od regionálního biokoridoru 546 proti toku MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 199

206 potoka Klenos a dále do k.ú. Větřkovice u Lubiny, 20. napojením lokálních biocenter a biokoridorů od RBK 546 proti toku Kopřivničky a s propojením na tok Sedlnice. Nemovitá kulturní památka - Příbor Na území Příbora se nachází celkem 64 nemovitých kulturních památek z toho 52 je na území městské památkové rezervace a 12 jich leží mimo území MPR. ÚAN 23 ESA 19, Hončova hůrka - I. kat /7 ÚAN 24 Území poblíž hranice s k.ú. Skotnice. Nejbližší okolí Hončovy hůrky - II. kat. - bez čísla Okolí lokality Hončova hůrka. ÚAN 25 ESA 13 - I. kat /4 Jihozápadní část k.ú. Prchalov, na hranici s k.ú. Příbor. ÚAN 26 ESA 14 - I. kat /5 Na hranici mezi k.ú. Prchalov a k.ú. Příbor. ÚAN 27 ESA 15, Skotnické pohraniční pole - I. kat /3 Území mezi zástavbou Hájova a komunikací I/48. ÚAN 28 ESA 16, Borovec - I. kat /10 Západní část hranice mezi k.ú. Příbor a k.ú. Hájov. ÚAN 29 Vodojem - I. kat /6 Severozápadní okraj zástavby města Příbora u komunikace I/48. ÚAN 30 Borovec - I. kat /4 Území mezi rybníky a komunikací I/48. ÚAN 31 Jánský sloup - I. kat /3 Zemědělský lán mezi novou trasou komunikace I/58 a boroveckými rybníky. ÚAN 32 Sedlnička - I. kat /6 Jižně od boroveckých rybníků. ÚAN 33 Statek - I. kat /7 Paseky mezi Příborem a Závišicemi, poblíž hranice s k.ú. Závišice. ÚAN 34 ESA 158, Bažantnice - I. kat /2 Zemědělský lán mezi novou trasou komunikace I/58 a zástavbou města Příbora. ÚAN 35 Středověké jádro obce - I. kat /1 ÚAN 36 Centrum města Příbora. Nejbližší okolí středověkého jádra obce - II. kat. - bez čísla MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 200

207 Okolí této lokality. ÚAN 37 Nad soutokem 2 vodotečí - I. kat /5 Na hranici mezi k.ú. Příbor a k.ú. Klokočov u Příbora poblíž komunikace do Hájova. ÚAN 38 ESA 45, SZ obce Hájov - I. kat /4 Mezi komunikací I/48 a západním okrajem obce Hájov. ÚAN 39 Středověké a novověké jádro Klokočova - II. kat /6 Severně od komunikace I/48 a východně od toku řeky Lubiny. ÚAN 40 Pískovna - I. kat /6 Lokalita mezi komunikací Příbor Hájov a zástavbou Hájova ve svahu nad Hájovským potokem, blíže ke komunikaci. ÚAN 41 Hájov 3 - I. kat /7 Lokalita mezi komunikací Příbor Hájov, potok Klenos a zástavbou Hájova, blíže k zástavbě Hájova. ÚAN 42 Novověké jádro obce Hájov - II. kat /5 Zástavba podél komunikace vedoucí přes Hájov. ÚAN 60 ESA 156 I. kat /14 V lánu cca 250 m od bažantnice západně od Příbora ÚAN 61 ESA 157, Na farském I. kat /15 V lánu mezi Příborem a novou trasou komunikace I/58 ÚAN 62 ESA 41 I. kat /9 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora ÚAN 63 ESA 42 I. kat /10 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora ÚAN 64 ESA 43 I. kat /11 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora ÚAN 65 ESA 44 - I. kat /12 V lánu severně od komunikace I/48 v k.ú. Klokočov u Příbora ÚAN 66 ESA 46 I. kat /10 V lánu severně od Lubiny v k.ú. Příbor ÚAN 67 ESA 47 I. kat /11 V lánu východně od obce Hájov ÚAN 68 Novověké jádro obce II. kat /2 Jádro místní části Prchalov MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 201

208 MPR 01 OP MPR HVS 10 AC 14 AC 15 AC 16 AC 17 AC 18 Městská památková rezervace Příbor Městská památková rezervace o rozloze 8,5 ha byla prohlášena nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace. MPR zahrnuje centrum města a jeho nejbližší okolí (Piaristický klášter, náměstí, kostel Narození Panny Marie atd.). Ochranné pásmo MPR Příbor Zahrnuje především původní zástavbu Příbora a území podél toku řeky Lubiny na sever od centra města. Ochranné pásmo má výměru 48,4 ha a bylo vymezeno za účelem ochrany nenahraditelné kulturně historické hodnoty MPR Příbor. Jde o část města s rozptýlenou zástavbou, na většině území přízemních až jednopodlažních domků, tvořících přirozený nástupní prostor kolem městského vrchu s dominantou farního kostela. Rodný dům Sigmunda Freuda Volně stojící dvoukřídlý jednopatrový dům, kde se 6. května 1856 narodil světoznámý psychiatr a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Tuto skutečnost připomíná bronzová pamětní deska na pravé straně východního průčelí Kostel Narození Panny Marie Románsko - gotický farní kostel ležící ve výrazné poloze na hraně svahu nad řekou Lubinou ve východní části historického jádra města. Kostel, jemuž dominuje vysoká štíhlá věž, je velmi složitou stavbou. Prodělal stavební úpravy od dob románských, přes gotické a renesanční, až po barokní úpravy. Jádro stavby vzniklo patrně již před rokem 1251, kdy je kostel jmenován v listině budoucího krále Přemysla II. Otakara. V roce 2001 prošel celý kostel náročnou památkovou rekonstrukcí, která mu dala opět jeho důstojný vzhled. Areál kostela, ohrazený mohutnou kamennou zdí s opěráky, je volně přístupný a naskýtá se z něj nádherný výhled do údolí řeky Lubiny i dalekého kraje. Kostel sv. Valentina Bývalý piaristický, nyní filiální, kostel tvoří barokní neorientovaná jednolodní stavba. Na západní straně byla přistavěna hranolová jednopatrová věž. V roce 1996 byla dokončena celková rekonstrukce. Piaristická kolej (klášter) Barokní trojkřídlá jednopatrová budova v nárožní poloze poblíž kostela sv. Valentina. Jedná se o dílo architekta Giovanniho Pietra Tencally o dvou podlažích na půdorysu písmene L. Budova byla rozšířena roku 1875 přístavbami na severní a východní straně, podle plánů architekta Kašpara Karlsedera. Kostel sv. Kříže Jednolodní kostel se nachází poblíž náměstí na místě bývalého hřbitova. Budova radnice Funkcionalistická dvoupatrová budova v nárožní poloze západní fronty MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 202

209 AC 21 AC 22 AC 23 náměstí. Jedná se o železobetonový skelet z roku 1938 s převýšenou nárožní věžicí s hodinami. Kaple na Prchalově Kaple Božského srdce Páně se nachází v centru zástavby a byla postavena v roce 1936 z darů a sbírek občanů. Kaple Nanebevzetí Panny Marie na Hájově Kaple se nachází v centru zástavby, byla postavena v roce Kaple byla v letech přestavěna, byly dovezeny varhany a kostelík byl po rekonstrukci opět posvěcen. Kaple v Pasekách Kaple se nachází mezi Příborem a Kopřivnici, byla postavena v roce Byla postavena ke cti Panny Marie. V roce 2005 proběhla generální renovace kaple. AC 24 RD na ul. Šmeralově č.p. 716 Vila z období od Lubomíra a Čestmíra Šlapety se dvěma byty nad sebou. Dům je orientovaný k výhledu na jih, na severní straně komunikační a servisní místnosti. AC 25 RD na ul. B.Němcové č.p Vila z období od Lubomíra a Čestmíra Šlapety ve svažitém terénu. Garáž je vespod, byt je ve zvýšeném přízemí. AC 26 Vily v bývalém areálu Lonky, p.č. 171 a 179/5 AC 27 Zlatá hvězda na ul. Místecké p.č.1588 Objekt navrhl a postavil v roce 1898 významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o bývalé sídlo kloboučnického továrníka Ignáce Flusse. AC 28 Lexures na ul. Místecké p.č Dům má zajímavou historii. Od roku 1800 to byl obecní majetek. V letech a možná až do roku 1866 zde byla malá posádka italských vojáku. Od roku 1862 tu měla spolkovou místnost Občanská beseda, první český spolek v Příboře; v letech hasičská zbrojnice, část dívčí školy. Kolem roku 1875 hostinec. V roce 1888 koupil dům I. Fluss a na počátku první republiky p. Antonín Hradil (železárství). AC 29 Činžovní dům na ul. Místecké p.č AC 30 ZŠ Jičínská, p.č. 952/1 Budova postavena jako chlapecká a dívčí měšťanská škola v roce 1891 stavitelem Josefem Rýšavým a v letech rozšířená o křídla, která navrhl Bedřich Karlseder je v historizujícím a secesním slohu. Stavba školy je trojboká postavena na půdoryse tvaru U s otevřeným nádvořím směrem do MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 203

210 přilehlé zahrady. AC 31 Gymnázium p.č. 134/1 Tento objekt v historizujícím a secesním slohu navrhl a postavil v letech významný příborský rodák Bedřich Karlseder, který patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku na přelomu 19. a 20. století. V objektu jsou umístěny čtyři alegorické sochy z roku 1904 významného českého sochaře Františka Úprky ( ). AC 32 Hvězdárna, p.č. 1284/1 Třípatrový nárožní dům situovaný na rohu ulic Jičínská a Štefánikova. Nároží je akcentováno nízkou hranolovou věží s kopulí hvězdárny. Objekt má pravoúhlý obdélný půdorys kopírující ulici Jičínskou. Dle mapových historických materiálů jde o významný objekt, zachycený již na indikační skice města z roku 1833 jako objekt zděný. V rámci města Příbora se jedná o architektonicky výraznou stavbu, která zcela zásadním způsobem dotváří urbanismus dané části města. Budova dnešní hvězdárny vytváří významnou pohledovou a zároveň urbanistickou dominantu při současném hlavním dopravním průtahu městem a z širokého okolí města. Fasáda objektu je členěná profilovanou korunní římsou, soklovou částí a vertikálními lizénovými pásy. Fasáda je dále prolomena okenními osami dvoukřídlých oken členěnými poutcem. Poprvé byla hvězdárna otevřena v roce V sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Sledovat oblohu je možno dvěma dalekohledy. AC 33 Pošta, p.č. 131/5 Budova byla postavena ve 30. letech 20. století dle návrhu brněnského architekta Stanislava Kučery. Dvoupatrový objekt je dobře zachovanou architekturou z období tzv. první republiky a k jeho hodnotám patří hmotové uspořádání, tektonika, použitá materiálová skladba i stavební technologie. AC 34 Socha osvobození, p.č. 994 Autorem příborského památníku padlých je známý místní sochař František Juraň ( ). Původně byl Památník v roce 1928 umístěn před sokolovnou. Ideově byl koncipován jako vděk obyvatel Příbora svým občanům, kteří padli v řadách čs. legií v boji za vznik Československé republiky. Byl však také chápán jako památník všem padlým občanům Příbora, kteří v l. světové válce položili své životy. Koncem roku 1938 musel být památník odstraněn a po rozebrání byl uložen v atelieru sochaře Juraně. Po osvobození a obnovení Československa v roce 1945 byl pomník opět sestaven a umístěn na dnešním místě vedle ZŠ na Jičínské ulici. Památník byl doplněn jmény občanů Příbora, kteří položili své životy za obnovu ČSR jak v zahraničním, tak v domácím odboji, jmény popravených, těch, kteří zahynuli ve věznicích a v nacistických koncentračních táborech i těch, kteří na následky tohoto věznění krátce po návratu domů zemřeli. Jsou na něm uvedena i jména těch, kteří při osvobozování města zahynuli. Památník tak dostal všeobecný charakter padlých příborských občanů. AC 35 Flussova továrna, p.č. 167, 176/2, 176/3, 176/4, 112 Areál továrny na klobouky firmy Fluss vznikl koncem 19. století dle plánů Kašpara a Bedřicha Karlsedera. Celý tovární komplex zahrnoval plochu MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 204

211 AC 63 AC 64 AC 65 UH 03 vymezenou okolními komunikacemi, ul. Místeckou, Kašnicí, Úzkou a Smetanovou. Výroba klobouků ustala již za 1. světové války a za okupace po r byla zbořena většina staveb této továrny. Městský dům s prodejnou, č.p. 29 náměstí S. Freuda Novostavba obchodního domu firmy Baťa z meziválečného období. Dvorní přístavba skladů byla realizována v 80. letech 20. století. V rámci náměstí je na výše uvedené parcele umístěna typizovaná funkcionalistická stavba, která svými proporcemi a měřítkem respektuje historický prostor náměstí a vhodně doplňuje siluetu severní fronty náměstí. Jedná se o skelet konstrukčního jednotraktu. V přízemí je sálový prodejní prostor a vzadu skladovací prostory. Příslušenství je uprostřed dispozice domu. Všechny místnosti jsou plochostropé. Hlavní průčelí domu má stojatě obdélný půdorys, je dvoupatrové se čtyřmi do pásu sdruženými okenními osami. V parteru domu je kovový velkoplošný výkladec se vstupem do prodejny. Novodobá přízemní dvorní přístavba skladů naprosto likviduje dvorní prostor historického městiště. Výše uvedený městský dům je nedílnou součástí cenného urbanistického souboru MPR Příbor. Městský dům, č.p. 34 náměstí S. Freuda Třípodlažní dům situovaný v řadové zástavbě severní strany náměstí. Objekt s tradiční hloubkovou dispozicí má hlavní průčelí v přízemí prolomeno trojdílnými vstupními dveřmi umístěnými v pravé části domu a dvěmi okenními otvory. Patra 1. a 2. NP jsou tříosá. Třetí patro je členěno šesti okenními otvory. Průčelní fasáda obrácená do náměstí byla v nedávné době rehabilitována. Fasáda je nepravidelně členěna čtyřmi osami oken. Městský dům, č.p. 118 Sklípek Samostatně stojící dvoupodlažní dům pravoúhlého půdorysu zastřešený valbovou střechou krytou plechovou střešní krytinou. Uliční fasáda domu je šestiosá. Současné okenní otvory jsou osazeny druhotně, jsou zde osazena zdvojená výklopná okna bílé barevnosti. V přízemí v pravém rohu domu jsou prolomeny vstupní dveře do domu. Fasáda domu je hladká břízolitová zakončená profilovanou korunní římsou. Barevnost fasády je realizovaná v červených tónech. Z boční fasády domu orientované do ulice Čs. Armády je dům rozšířen o pravoúhlou přístavbu zastřešenou rovnou střechou. Jedná se o předměstský dům postavený na místě původního mlýnského náhonu, kde stával dřevěný pivovar. Od 19. století byl v domě umístěn hostinec Na sklípku, který byl místem mnoha významných událostí a četných divadelních představení v Příboře. Historický charakter města Město Příbor si do současnosti uchovalo svůj historický charakter se středověkou kompozicí a rozložením ulic a pravoúhlým náměstím. Jako středověké město měl Příbor kolem svého obvodu i kamenné hradby, které se částečně dochovaly do současnosti. Ostatní hodnoty: Na území městské památkové rezervace i mimo ni je chráněno 64 nemovitých kulturních památek. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 205

212 Místo významné události - k různým místům v Příboru a okolí se váže řada pověstí např. ke kapli v Pasekách. V Příboře je 70 registrovaných významných krajinných prvků. Na správním území města Příbor je 185 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 8,4 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 206

213 Skotnice PP 02 ÚAN 24 Přírodní památka Sedlnické sněženky Přírodní památka se rozprostírá na katastrálních územích Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Jedná se o rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě Sedlnice, propojené víceméně souvislými břehovými porosty, jejichž druhová skladba odpovídá stanovišti. Významná je bohatá populace sněženky podsněžníku. Významné vyhlídkové body Hončova hůrka výhledy na všechny světové strany: na Skotnici, Mošnov, Příbor, Kateřinice, Trnávku, Kopřivnici a dále na Beskydy, Červený kámen, Bílou horu, Moravskou bránu, Oderské vrchy. Komunikace Skotnice Kateřinice výhledy na Beskydy, Kopřivnici, Červený kámen, Bílou horu, na Skotnici, Mošnov, Moravskou bránu. Územní systém ekologické stability Regionální biocentrum Sýkořinec č. 222, Mošnovská Lubina č. 178 a regionální biokoridory č. 540, 546, 549 a 629. Prvky ÚSES lokální úroveň: - trasa podél Lubiny. Nemovitá kulturní památka - Skotnice Na území Skotnice se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - boží muka, po pravé straně cesty z Mošnova do Příbora, č.r /8-1672, - kaple sv. Jana Sarkandera, studánka, kaple, kříž, č.r Nejbližší okolí Hončovy hůrky - II. kat. - bez čísla Okolí této lokality. ÚAN 43 Středověké a novověké jádro obce II.kat /2 Jedná se o původní obec Skotnici ležící západně od řeky Lubiny. ÚAN 44 Středověké a novověké jádro obce Skorotín II. kat /1 HVS 11 HVS 12 HVS 19 Jedná se o původní obec Skorotín, která byla následně sloučena se Skotnicí, ležící východně od řeky Lubiny. Třípatrová zděná boží muka Jedná se o ojedinělý typ božích muk pocházejících z 1. poloviny 19. století. Vodní mlýn Vodní mlýn se nachází na náhonu řeky Lubiny a obsahuje unikátní intaktně dochované a provozuschopné zařízení mlýna ze 30. let 20. století. Náves Zastupitelstvo obce se rozhodlo zařadit lokalitu návsi s přilehlou budovou obecního úřadu a parku (pozemky p.č. 473/6, 473/3 a 473/9) jako kulturní prvek vesnice a krajiny, jež patří do kulturního dědictví obce Skotnice. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 207

214 Ostatní hodnoty: Hončova hůrka je významnou mineralogickou a archeologickou lokalitou, je k ní vztažena pověst o jejím vzniku. Místo významné události - ke kapli na Dolách, se vztahuje pověst o zázračně se přemísťujícím obraze Panny Marie; jiná pověst je ke kapli sv. Jana Sarkandra. Ve Skotnici je 16 registrovaných významných krajinných prvků. Na správním území obce Skotnice je 89 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 9,7 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 208

215 Štramberk PS 12 PS 13 EVL 02 PPP CHRŽ NPP PP 03 Javor Adolfa Jaška (javor babyka) Parc.č k.ú. Štramberk. Lípa Panny Marie (lípa srdčitá) Parc.č k.ú. Štramberk. Štramberk CZ Evropsky významná lokalita Štramberk CZ o rozloze 129,3575 ha se rozkládá na katastrálních územích Kopřivnice a Štramberk. Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Kamenárka a NPP Šipka Místa výskytu kriticky ohroženého druhu denního motýla - jasoně červenookého (Parnassius apollo). Národní přírodní památka Šipka Je vyhlášena na severním úbočí a ve vrcholové části vrchu Kotouče a zahrnuje prakticky jeho celou dochovanou část. Ze své jižní strany přímo hraničí s dobývacím prostorem a stávající horní hranou vápencového lomu. Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě. Přírodní památka Kamenárka PP Kamenárka se nachází necelých 500 m východně od centra města. Byla vyhlášena v roce 2001 a je řazena mezi poslední volně přístupná místa s možností vidět bloky tithónských štramberských vápenců. Významné vyhlídkové body Štramberská Trúba - výhled z vyhlídkové plošiny hradní věže ve výšce cca 495 m n.m. je bez omezení do všech světových stran. Pod Štramberskou Trúbou (453 m n.m.) výhled z hradeb pod Trúbou je omezen pouze ze severovýchodu. Vrchol Kotouče (517 m n.m.) a horní hranice lomu - výhled je možný ve směru jihovýchodním, jižním a jihozápadním. Jihozápadní roh katastrálního území na kraji libotínského lesa (cca 405 m n.m.) - z tohoto místa se naskýtá pohled na odtěženou část Kotouče z jihu. Ráz krajiny je narušen a změny jsou nevratné. Západní hranice katastru nad areálem Podzemního zásobníku plynu (380 m n.m.) - výhledy z luk stoupajících na severní hřeben Libotína východním směrem umožňují sledovat Bílou horu včetně vrcholové části rozhledny, severovýchodně západní část Kopřivnice včetně oblasti lesa Benčák, severně MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 209

216 Závišickou hůrku, Závišice a dále Příbor a Ostravsko. Pohled ze západu ze silnice od Rybího - tento pohled umožňuje obdivovat nádhernou scenérii Bílé hory, Štramberské Trúby a Kotouče. Na svazích Zámeckého vrchu pod Trúbou se nad střechami valašských chalup bělá vápencový skalní výchoz. Tento pohled je úžasný a zde pochopíme, čím Štramberk každoročně přitahuje tolik návštěvníků. Rozhledna Bílá hora (557 m n.m.) - z vyhlídkové plošiny této rozhledny je výhled do všech světových stran. U sochy Panny Marie Hostýnské (z r. 1861) nad Kamenárkou (cca 480 m n.m.) - ze sedla pod Bílou horou je výhled jihovýchodním směrem na hrad Hukvaldy, východní část Kopřivnice, jižní část Štramberka, nad nimi Červený kámen, v dálce hřeben Beskyd. Pohledu na severozápad dominuje Štramberská Trúba, pod ní náměstí a vlevo od něj Kotouč. Jeskyně Šipka (455 m n.m.) - od cesty k jeskyni, od jeskyně či výše od zvoničky se otevírají výhledy severovýchodním, severním a severozápadním směrem na štramberské náměstí, Trúbu, Bílou horu, či Závišice. Územní systém ekologické stability Nadregionální biokoridor K144. Regionální biocentra Kotouč č. 151 a Libotín č. 159 a regionálních biokoridor č Prvky ÚSES lokální úroveň: - trasa z NRBK 144 do RBC 151, - trasa po toku Sedlnice, - trasa od východu Závišic, po hranici se Závišicemi k západu dále na Rybí. Nemovitá kulturní památka - Štramberk Na území Štramberka se nachází celkem 120 nemovitých kulturních památek z toho 95 je na území městské památkové rezervace a 25 jich leží mimo území MPR. ÚAN 45 ESA 49 (severozápadní úbočí Bílé hory) I. kat /10 Kopec nad bývalou oční léčebnou. ÚAN 46 Kostel sv. Kateřiny + ZVS Tamovice - I. kat /2 ÚAN 47 Území jižně od komunikace Štramberk Rybí, bývalá obec Tamovice. Nejbližší okolí kostela sv. Kateřiny II. kat. - bez čísla Okolí této lokality. ÚAN 48 Město, hrad I. kat /3 Centrum města, náměstí, Trúba. ÚAN 49 Kotouč jeskyně Šipka, hradisko, hrádek I. kat /4 ÚAN 50 Území na severní, netěžené straně kopce Kotouče. Území mezi hradem a Kotoučem II. kat. - bez čísla Území mezi Trúbou a Kotoučem. ÚAN 69 ESA 159, Rybnická I. kat /11 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 210

217 V lánu mezi komunikaci Štramberk Závišice a bezejmenným potokem ÚAN 70 Kotouč lom IV. kat /5 MPR 02 HVS 13 HVS 14 AC 37 Jižní část Kotouče výrazně dotčená těžbou MPR Štramberk MPR Štramberk o výměře 29 ha byla prohlášena výnosem ministra kultury ČSR dne č.j. 8372/69 - II/2 o prohlášení historického jádra města Štramberka za památkovou rezervaci. Památková rezervace nemá vyhlášené ochranné pásmo. Hrad Trúba Je významnou stavební dominantou. Vznikl koncem 13. století patrně jako středisko zbylé zeměpanské državy na severu Moravy. První doložená zmínka o hradu pochází až z privilegia ze Od roku 1899 získává hradní zříceninu Klub českých turistů, který přichází s plánem přebudování hradní věže na rozhlednu. Zbytky hradních zdí jsou podrobeny důkladné konzervaci. Kostel sv. Kateřiny Kostelík sv. Kateřiny ze 14. století se nachází na konci východního svahu vrchu Holivák, v místech zaniklé vsi Tamovice nad potokem Sedlnicí. Kostelík si do dnešních dnů zachoval některé původní architektonické prvky - gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu. Fara na náměstí Jedná se o domy v severozápadním rohu náměstí s č.p. 1 a 2 a sousedící areál letní amfiteátr, parc.č. 25, 26, 27, 28 a 29 k.ú. Štramberk. AC 38 Měšťanský dům č.p. 3 Dům na náměstí, který není přímo v uliční frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 22 k.ú. Štramberk. AC 39 Měšťanský dům č.p. 8 AC 40 AC 41 Dům v jihozápadním rohu náměstí, který byl upraven na hotel Štramberk, parc.č. 17/1 k.ú. Štramberk. Radnice Dům sousedí s č.p. 8 a tvoří nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 16 k.ú. Štramberk. Kino, hostinec Stavba tvoří druhé nároží u příjezdu na náměstí, parc.č. 14 k.ú. Štramberk. AC 42 Měšťanský dům č.p. 11 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, který není přímo v uliční frontě, ale v zadní části zástavby náměstí, parc.č. 10/1 k.ú. Štramberk. AC 43 Měšťanský dům č.p. 13 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 11 k.ú. Štramberk. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 211

218 AC 44 Měšťanský dům č.p. 15 AC 45 Dům v jihovýchodním rohu náměstí, parc.č. 6 k.ú. Štramberk. Stará škola Dům v jihovýchodním rohu náměstí, nyní provozována jako penzion, parc.č. 5 k.ú. Štramberk. AC 46 Měšťanský dům č.p. 32 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 48 k.ú. Štramberk. AC 47 Měšťanský dům č.p. 35 Dům v severovýchodním rohu náměstí, parc.č. 44 k.ú. Štramberk. AC 48 Hotel č.p. 37 Dům v horní řadě zástavby na náměstí, provozován jako hotel, parc.č. 39 k.ú. Štramberk. AC 49 Měšťanský dům č.p. 38 Dům sousedící s hotelem, parc.č. 37 k.ú. Štramberk. AC 50 Měšťanský dům č.p. 39 Dům v severozápadním rohu náměstí, parc.č. 34 k.ú. Štramberk. AC 51 Měšťanský dům č.p. 40 Dům v severozápadním nároží náměstí, parc.č. 30 k.ú. Štramberk. AC 52 Měšťanský dům č.p. 109 Dům v lokalitě Kopec, parc.č. 82 k.ú. Štramberk. AC 53 Rodinný dům č.p. 245 Dům na ulici Zauličí, vytváří nároží při příjezdu k náměstí, parc.č. 986 k.ú. Štramberk. AC 54 Rodinný dům č.p. 277 Dům na Horní Baště, parc.č k.ú. Štramberk. AC 55 Radnice č.p. 310 Dům na Horní Baště, vytváří nároží, parc.č. 989 k.ú. Štramberk. Původní radní dům stál na náměstí (čp. 12). Roku 1721 regens P. K. Pfefferkorn nechal vystavět uprostřed náměstí nad sladovnou novou radnici. Ta byla spolu s pivovarem r zbořena a jako radní dům upravili starou školu při dolní bráně. Roku 1895 byla přestavěna do dnešní podoby. U radnice stojí Boží muka AC 56 Vila č.p. 203 Vila v ulici Dolní, parc.č. 604 k.ú. Štramberk. AC 62 Rodinný dům č.p. 169 Dům na ulici Zauličí, parc.č. 458 k.ú. Štramberk. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 212

219 AC 57 AC 58 Hostinec Libotín Koupaliště Libotín - stylový objekt koupaliště s hospůdkou v krásném prostředí pod lesem byl slavnostně otevřen 21. srpna V blízkosti se nalézá železitý pramen. Požární zbrojnice Funkcionalistická stavba na ulici Zauličí, parc.č. 206 k.ú. Štramberk. AC 59 Bytový dům č.p. 666 AC 60 AC 61 UH 04 Stavba na ulici Nádražní, parc.č. 453 k.ú. Štramberk. Křížová cesta Historická křížová cesta, jejíž kořeny sahají do 18. století, vedla z Nového Jičína do Štramberka. Do dnešní doby se zachovalo pouze 7 zděných kaplí. Pivovarská studna Pivo se ve Štramberku vařilo již od r V století stál na náměstí pivovar, který byl následně zbourán a z něhož se dochovala pouze pivovarská studna, která byla poblíž dnešní kašny. Historický charakter města Historické centrum Štramberka si do dnešní doby zachovalo původní urbanistickou strukturu. Soubor středověkého gotického hradu s dochovanou strážní věží (Trúba), kostela a zachovalých úseků hradeb doplňují roubené maloměstské domy. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Kolorit města je doplněn řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů se vzácnými sedlovými střechami. Právě toto členění na hrad, město a Horní a Dolní Předměstí a vzájemné urbanistické uspořádání jednotlivých rázovitých roubených i pevných staveb je urbanistickou hodnotou. PMV Mariánský sloup u č.p. 97 Ulice Jaroňkova, parc.č k.ú. Štramberk. PMV Socha sv. Jana Nepomuckého u č.p. 92 Ulice Kopec, parc.č. 81 k.ú. Štramberk. PMV Studna u č.p. 170 PMV PMV PMV Ulice Zauličí, parc.č. 422/1 k.ú. Štramberk. Křížek u pěšiny do Kopřivnice Parc.č k.ú. Štramberk. Křížek nad Kamenárkou Parc.č k.ú. Štramberk. Socha sv. Václava Socha v Národním sadu nad jeskyní Šipkou, parc.č. 1483/7 k.ú. Štramberk. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 213

220 PMV PMV PMV PMV PMV PMV PMV Kaplička Kaplička naproti kostelu sv. Kateřiny, parc.č. 2696/2 k.ú. Štramberk. Křížek u tzv. Očního Parc.č. 2897/3 k.ú. Štramberk. Křížek u Jednoty Parc.č. 853/1 k.ú. Štramberk. Boží muka Stavba před obci Rybí u komunikace Štramberk - Rybí, parc.č. 2692/11 k.ú. Štramberk. Obrázek P.Marie Na hranici katastrálního území na okraji lesního porostu na Libotíně, parc.č. 2554/2 k.ú. Štramberk. Svaté obrázky na stromech Na okraji lesního porostu Kotouče nad hotelem Roubenka, parc.č. 1483/1 k.ú. Štramberk. Kříž nad jeskyní Šipka Kříž v Národním sadu, parc.č. 1483/7 k.ú. Štramberk. Ostatní hodnoty: Na území městské památkové rezervace i mimo ni je chráněno 125 nemovitých kulturních památek. Místo významné události - nejznámější pověst, která se ke Štramberku váže, je o vpádu Tatarů na jeho území a o tom, jak je místní obyvatelé přemohli. Řada pověstí se váže rovněž k hoře Kotouč. Ve Štramberku je registrováno 33 významných krajinných prvků. Na území obce Trnávka je 210 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 22,5 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 214

221 Trnávka PR Přírodní rezervace Rybníky v Trnávce Přírodní rezervace o rozloze 14,2 ha byla vyhlášena v r Jedná se o území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci do Brušperku výhled západním a severozápadním směrem na Trnávku, část Kateřinic, dále pak na lázně Klimkovice, kopce nad Bílovcem, Ostravsko. Nejvyšší bod na komunikaci do Petřvaldu výhled východním a jihovýchodním směrem na Trnávku, Kateřinice, v dáli na Beskydy. Územní systém ekologické stability Regionální biocentrum Sýkořinec č. 222, U Chabičova č. 243 a regionální biokoridory č. 544 a 549. Prvky ÚSES lokální úroveň LBC v trase RBK č Nemovitá kulturní památka - Trnávka Na území Trnávky se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: - zámek, č.p. 1, sídlo obecního úřadu, č.r / smírčí kříž, před č.p. 31, č.r / ÚAN 51 Tvrz, zámek, středověké a novodobé jádro obce Trnávka - I. kat /1 ÚAN 52 Zámek v obci a jeho nejbližší okolí. Střed obce podél komunikace Hájov Trnávka - II. kat. - bez čísla Území severozápadně od zámku. ÚAN 71 ESA 99 I. kat /03 HVS 15 AC 20 V lánu poblíž západní hranice katastru (Na Zadním poli) Zámek Barokní zámek z 18. století v Trnávce stojí na návrší nad rybníkem v blízkosti silnice do Brušperku. Zámek je tvořen jednopatrovou obdélnou budovou, krytou mansardovou střechou. V objektu zámku se zčásti zachovala hodnotná interiérová výbava z 1. a 2. poloviny 19. století jako např. dveřní výplně, kachlová kamna aj. Zámek, jehož současná pozdně barokní podoba pochází z doby kolem roku 1780, postavil ve 20. letech 18. století na místě malé středověké tvrze pravděpodobně Josef Viktorín z Harasova. Kostel sv. Kateřiny Kostel se připomíná od r. 1452, v roce 1932 byl přestavěn (regotizován). Má tři oltáře, varhany vysvěcené v r. 1934, 3 zvony (Marie, Metoděj a Jan Sarkander). Kolem kostela se rozkládá hřbitov pro zemřelé občany Trnávka i Kateřinic. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 215

222 Ostatní hodnoty: V Trnávce je registrováno 11 významných krajinných prvků. Na území obce Trnávka je 149 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 24,4 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 216

223 Závišice PPP Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Významné vyhlídkové body Nejvyšší bod na komunikaci do Sedlnic výhled východním a jihovýchodním směrem na Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Nad zahrádkami na Závišické hůrce výhled východním směrem od severu až na jih na Příbor, Závišice, Kopřivnici, Štramberk, Bílou horu, Červený kámen a dále na Beskydy. Územní systém ekologické stability Prvky ÚSES lokální úroveň: 3 biocentra a 6 biokoridorů. Nemovitá kulturní památka - Závišice Kostel sv. Kateřiny a ohradní zeď, v centru obce, č.r / ÚAN 03 Kopřivnice I a II I. kat /8 Území na hranici katastrálního území Kopřivnice a Závišice poblíž lesa Benčák. ÚAN 53 Tvrz, dvůr - I. kat /5 V jižní části zastavěného území na levém břehu Sedlničky. ÚAN 54 Závišice I, II, III - I. kat /9 ÚAN 55 Severozápadní část zastavěného území. Střed obce podél komunikace - II. kat. - bez čísla Původní jádro obce. ÚAN 72 ESA 17 I. kat /9 V lánu východně od křižovatky Rybí Závišice - Štramberk ÚAN 73 ESA 18 I. kat /13 V lánu východně od křižovatky Rybí Závišice - Štramberk ÚAN 74 ESA 50 I. kat /8 HVS 16 UH 05 V lánu východně od křižovatky Rybí Závišice - Štramberk Dolní mlýn Na říčce Sedlnici v Závišicích stávaly dva mlýny horní a dolní. Horní mlýn se do dnešní doby nedochoval. Dolní mlýn najdeme již na mapách stabilního katastru (1836). V dnešní době je využíván jako zemědělská usedlost. Bývalá tvrz V jižní části obce Závišice, nad levým břehem výrazného meandru Sedlnice, na MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 217

224 Ostatní hodnoty: vyvýšené terase, stávala bývalá závišická tvrz, poprvé uváděná v písemných pramenech z roku V současnosti zde najdeme jen shluk čtyř domků, na jejichž místě byla někdy ve 14. století tvrz vystavěna, a které z části zdivo tvrze pohltily a z části narušily a zničily. Domky dva v jižní části a dva v severní části, kopírují přibližný rozsah středověké stavby. Přístup do tvrze byl veden od západu, kde se také v kamenné hradbě nádvoří nacházela vstupní brána. Od mírně stoupajícího terénu na západě byl areál tvrze vydělen obloukem příkopu. Náznak oblouku širokého příkopu je dodnes v terénu lehce patrný, i když je celý srovnán a zavezen a na jeho místě se nacházejí zahrady. V místě bývalého nádvoří se dnes nacházejí dva kamenné pilíře, u nichž je souvislost s tvrzí ne zcela jistá. Místo významné události - K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali "Závěšice". Jiná verze této pověsti dává zánik Tamovic do souvislosti s vpádem Tatarů v roce Proboření hrází rybníků u Ženklavy způsobilo zaplavení tatarského tábora a vesnice Tamovice, kterou níže zavěsily po proudu. V Závišicích je registrováno 49 významných krajinných prvků. Na území obce Závišice je 97 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 15,3 %. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 218

225 Ženklava PS 13 EVL 04 PPP Lípa Kristiána Davida (lípa malolistá) Ženklavská lípa, parc.č. ZE 2033 díl 1 k.ú. Ženklava. Libotín CZ Evropsky významná lokalita Libotín o rozloze 78,4109 ha se rozkládá na katastrálních územích Rybí, Ženklava, Žilina u Nového Jičína, Životice u Nového Jičína, z nichž pouze Ženklava je součástí ORP Kopřivnice. Přírodní park Podbeskydí Součást Štramberské vrchoviny, jeho ženklavská část se rozkládá na k.ú. Kopřivnice, Mniší, Vlčovice a dále Příbor, Závišice, Štramberk, Ženklava. Významné vyhlídkové body Vzhledem k morfologii území je vyhlídkových bodů více. Na východní straně území je z míst na loukách krásný výhled na lesní porosty na Libotíně a také na kopec Kotouč, který je z velké části vytěžen, což je právě v pohledech od Ženklavy vidět nejvíce. Ze západní strany, z míst pod libotínskými lesními porosty je zase výhled na Ženklavu, Štramberk, Červený kámen a dále na Beskydy. Územní systém ekologické stability Nadregionální biokoridor K 144, regionální biocentra Libotín č. 159 a Na Peklech č. 181 Prvky ÚSES lokální úroveň: 5 biocenter a 2 biokoridory. Nemovitá kulturní památka Ženklava Kostel Navštívení Panny Marie, v centru obce, č.r ÚAN 56 Středověké a novověké jádro obce - II. kat /1 HVS 17 HVS 18 Intravilán obce Ženklava Rodný dům Kristiána Davida Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako "moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova". Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské. Postupně se mu podařilo obnovit Jednotu bratrskou na Moravě. Věnoval se i misionářské činnosti. Kostel Navštívení Panny Marie Kostel je situován přibližně v centru obce. Jedná se o jednolodní neorientovaný kostel s hranolovou věží, sedlovou střechou doplněnou sanktusní vížkou s makovicí a křížkem. Kostel stojí na místě staršího chrámu Všech svatých a byl vystavěn po polovině 19. století v historizujícím stylu. Kostel v sobě zahrnuje starší věž zvonici renesančního založení. Ostatní hodnoty: Orgán ochrany přírody eviduje v Ženklavě celkem 23 významných krajinných prvků. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 219

226 Na území obce Ženklava je 231 ha lesních pozemků, zalesněnost území je tedy 21,6 %. Koeficient ekologické stability je 1,0. Tato hodnota poukazuje na to, že se krajina ženklavská blíží krajině vyvážené, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 220

227 2.3 Limity využití území Při činnostech v ORP Kopřivnice respektovat limity využití území ve vazbě na řešenou plochu, kterými jsou: Kulturní památky - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; - objekty památkové ochrany: nemovité kulturní památky, památkové rezervace vč. ochranného pásma, území s archeologickými nálezy; Územní systém ekologické stability - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - prvky ÚSES: nadregionální, regionální a lokální biocentra a biokoridory; Příroda a krajina - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - prvky ochrany přírody a krajiny: památné stromy, NATURA 2000 Evropsky významná lokalita, NATURA 2000 Ptačí oblast, přírodní park, výskyt chráněných rostlin a živočichů, chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka, přírodní památka, přírodní rezervace, vzdálenost 50 m od okraje lesa (dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů); - vyhodnocení vlivů na zemědělský půdní fond: zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů - odvodňovací zařízení, odvodněná plocha, BPEJ; Geologie a zátěže v území - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů; - chráněné jevy: dobývací prostor, výhradní ložisko, chráněné ložiskové území; - poddolovaná území - k vymezení ploch, na kterých existuje nebezpečí plynoucí z poddolování, podle vyhlášky č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, vydalo MŽP ČR grafickou a datovou část registru poddolovaných území (zprac. Geofond ČR, rok , aktualizace 2005); - sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydává prostřednictvím České geologické služby, podle 13 zákona č. 62/1988, ve znění pozdějších předpisů, grafickou část registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací; - jevy sesuvných území: sesuv bod, plocha, sesuv aktivní, potencionální, - další jevy: území zvláštních zásahů do zemské kůry; MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 221

228 - zátěže území ekologických rizik, území zatížené imisemi; Vodní hospodářství - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů: zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: - do průměru 500 mm vč. - 1,5 m od líce potrubí, - nad průměr 500 mm - 2,5 m od líce potrubí. - zařízení na vodovodní síti: automatická tlaková stanice, vodní zdroj, čerpací stanice, vodojem, vodovodní řad dálkový, místní, vodovodní řad užitkové vody; - zařízení na kanalizační síti: čistírna odpadních vod, přečerpávací stanice, jednotná kanalizace, tlaková kanalizace, splašková kanalizace, dešťová kanalizace; - záplavová území: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů - aktivní zóna záplavového území, stanovené záplavové území, protipovodňová hráz, zvláštní povodeň pod vodním dílem; Energetika - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo plynovodů a regulačních stanic ve smyslu 68 a 69 energetického zákona. Ochranná pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu): NTL, STL plynovod, přípojky v zastavěném území 1 m ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4 m technologické objekty 4 m Bezpečnostní pásma plynových zařízení (vzdálenost od půdorysu) RS VTL: do 40 barů vč. 10 m nad 40 barů 20 m VTL plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně: do DN 100 vč. 10 m nad DN 100 do DN 300 vč. 20 m nad DN 300 do DN 500 vč. 30 m nad DN 500 do DN 700 vč. 45 m nad DN m VTL plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů: do DN 100 vč. 80 m nad DN 100 do DN 500 vč. 120 m nad DN m sondy zásobníku plynu od jejich ústí: s tlakem do 100 barů 80 m s tlakem nad 100 barů 150 m - ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 222

229 a) u napětí nad 1 kv a do 35 kv včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m b) u napětí nad 35 kv do 110 kv včetně 12 m c) u napětí nad 110 kv do 220 kv včetně 15 m d) u napětí nad 220 kv do 400 kv včetně 20 m e) u napětí nad 400 kv 30 m f) u závěsného kabelového vedení 2 m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m - ochranná pásma podzemních vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kv včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách od krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kv činí 3 m po obou stranách od krajního kabelu; - ochranná pásma zařízení na výrobu či rozvod tepla: dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, 2,5 m po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie a u předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, 2,5 m; Spojové služby - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů; - základnová stanice, rádiová stanice, telefonní ústředna, sdělovací síť, radioreléová trasa; Dopravní infrastruktura - ochranné pásmo silnic I. třídy v šířce 50 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - druhy komunikací: komunikace I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, cyklostezky, pěší stezky, vlečka, železniční trať, vzletová a přistávací plocha, letiště; Ostatní jevy - objekt civilní ochrany, objekt požární ochrany, objekt Policie ČR, zóna havarijního plánování; - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo hřbitova se stanovuje územním rozhodnutím, a to zpravidla 100m; - ochrana územních zájmů ČR Ministerstva obrany viz jev MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 223

230 Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Pro ORP Kopřivnice z ní vyplývají tyto limity: - respektovat koridor pro úpravy silnice R48 Rybí - Rychaltice na čtyřpruhovou, směrově dělenou rychlostní komunikaci; - respektovat koridor pro severozápadní obchvat Kopřivnice na silnici II/482; - respektovat koridor pro úpravy a obchvaty na silnici I/58; - respektovat koridor pro železniční napojení žst. Sedlnice dopravna letiště Ostrava - Mošnov (jednokolejná elektrizovaná trať); - stávající vodojemy a přívodní řad z OOV; - hranice NATURA 2000; - vymezení prvků ÚSES regionálního a nadregionálního charakteru; - produktovod DN vymezení ORP Kopřivnice, mimo obec Ženklava, jako součást Rozvojové oblasti Ostrava OB2. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 224

231 2.4 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území V následujících tabulkách pro jednotlivé obce v ORP Kopřivnice a dále ve výkrese záměrů jsou uvedeny konkrétní údaje o jednotlivých záměrech včetně jejich označení, charakteristiky, zdroje a lokalizace. KATEŘINICE Označení záměru ve výkrese K01 Charakteristika Likvidace OV, kanalizace a ČOV v Trnávce (společná pro Kateřinice a Trnávku). VH03 Návrh poldrů pro zachycení přívalových srážek na západní straně katastru u tzv. Střelnice a na tzv. Černé straně, tj. na pravostranném přítoku Trnávky na severním okraji obce. Zdroj Lokalizace Dotčené obce Dotčená k.ú. obec Kateřinice, Kateřinice, Trnávka Trnávka u Nového Jičína obec Kateřinice Kateřinice OP20 RBK 549 ZÚR Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka SOC01 Záměr vybudovat domov pro seniory řešení problematiky stárnutí populace. soukr. invest. Kateřinice Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Kateřinice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 225

232 KOPŘIVNICE Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce D01 Obchvat Severu přeložka silnice II/482. D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice D09 Upravit cyklostezku č. 502 obec Štramberk, VH02 z Kopřivnice kolem Očního Revitalizace Lubiny - výhled po r revitalizace nevhodné morfologie koryta. Dotčená k.ú. ZÚR Kopřivnice Kopřivnice Plán oblasti povodí Odry Kopřivnice Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Štramberk, Kopřivnice Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice K02 Odkanalizování místních částí Mniší a Vlčovice obec Kopřivnice Mniší, Vlčovice OP01 NRBC 97 Hukvaldy ZÚR Kopřivnice Mniší OP03 NRBK K 144 ZÚR Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava OP04 RBC 115 Červený kámen ZÚR Kopřivnice Kopřivnice, Pískovna Vlčovice OP09 RBC 265 Větřkovická Lubina ZÚR Kopřivnice Větřkovice u L. OP05 RBC 127 Helenské údolí ZÚR Příbor, Kopřivnice Příbor, Drnholec n.l., Větřkovice u L. OP15 RBK 547 ZÚR Kopřivnice Vlčovice OP16 RBK 630 ZÚR Kopřivnice Drnholec n.l., Větřkovice u L. OP17 RBK 550 ZÚR Kopřivnice Drnholec n.l., Větřkovice u L. SP01 Záměr na modernizaci areálu sjezdovky. obec Kopřivnice Kopřivnice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 226

233 MOŠNOV Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, D04 Kolejové napojení letiště železniční trať Sedlnice výpravna Mošnov. D05 Koridor územní rezervy pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Dotčená k.ú. Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Skotnice ZÚR Mošnov Mošnov ZÚR Petřvald Mošnov Petřvaldík, Harty, Mošnov K03 Odkanalizování obce. obec Mošnov Mošnov V01 Zásobování letiště vodou. ZÚR Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor R01 VH02 Rozvojová zóna Mošnov - plocha pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace Lubiny - výhled po r revitalizace nevhodné morfologie koryta. ZÚR Plán oblasti povodí Odry Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice OP11 RBC 178 Mošnovská Lubina ZÚR Mošnov, Skotnice OP12 RBC 196 Petřvaldská Lubina ZÚR Mošnov, Petřvald OP13 RBC 222 Sýkořinec ZÚR Mošnov, Skotnice, Trnávka OP21 RBK 544 ZÚR Mošnov, Petřvald, Trnávka OP24 RBK 542 ZÚR Mošnov, Petřvald OP10 RBK 629 ZÚR Mošnov, Skotnice Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Mošnov, Skotnice Mošnov, Petřvald u NJ, Harty Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ Mošnov, Petřvald u NJ Mošnov, Skotnice SP02 Záměr modernizace plochy pro soukr. Mošnov, Mošnov, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 227

234 sportovní létající zařízení - vybudování hangáru a klubovny invest. Trnávka Trnávka u NJ MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 228

235 PETŘVALD Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, D05 Koridor územní rezervy pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. D06 Rekonstrukce mostu na silnici Petřvald Petřvaldík dle Studie odtokových poměrů řeky Lubiny. ZÚR Skotnice Petřvald Mošnov Dotčená k.ú. Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Petřvaldík, Harty, Mošnov studie Petřvald Petřvald u Nového Jičína V01 Zásobování letiště vodou. ZÚR Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor K04 Odkanalizování obce obec Petřvald Petřvald u NJ, R01 VH01 VH02 Rozvojová zóna Mošnov - plocha pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace nevhodné morfologie koryta Trnávky. Revitalizace Lubiny - výhled po r revitalizace nevhodné morfologie koryta. VH04 Rekonstrukce ČOV Petřvald - doplnění o biologickou jednotku, bez navýšení počtu EO ZÚR Plán oblasti povodí Odry Plán oblasti povodí Odry Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice SmVaK Petřvald Petřvaldík Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u Nového Jičína Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Petřvald u NJ OP02 NRBC 92 Oderská niva ZÚR Petřvald Petřvaldík OP12 RBC 196 Petřvaldská Lubina ZÚR Mošnov, Petřvald OP21 RBK 544 ZÚR Mošnov, Petřvald, Trnávka Mošnov, Petřvald u NJ, Harty Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ OP24 RBK 542 ZÚR Mošnov, Mošnov, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 229

236 Petřvald Petřvald u NJ OP25 RBK 543 ZÚR Petřvald Petřvald u NJ OP22 RBK 545 ZÚR Petřvald Petřvald u NJ, Petřvaldík MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 230

237 PŘÍBOR Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce PR01 Produktovod Loukov Sedlnice. ZÚR Příbor, Skotnice Dotčená k.ú. Příbor, Prchalov, Skotnice D02 Rychlostní komunikace R48. ZÚR Příbor Příbor, Klokočov u P. D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice V01 Zásobování letiště vodou. ZÚR Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor VH02 Revitalizace Lubiny - výhled po r revitalizace nevhodné morfologie koryta. Plán oblasti povodí Odry Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice OP05 RBC 127 Helenské údolí ZÚR Příbor, Kopřivnice OP19 RBK 546 ZÚR Příbor, Skotnice OP20 RBK 549 ZÚR Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka E01 VTL plynovod DN Libhošť - Třanovice NET4GAS Příbor, Kateřinice Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Příbor, Drnholec n.l., Větřkovice u L. Příbor, Klokočov u Př., Skotnice Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ Klokočov u Př., Kateřinice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 231

238 SKOTNICE Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce D03 Přeložka silnice I/58. ZÚR Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice PR01 Produktovod Loukov Sedlnice. ZÚR Příbor, Skotnice V01 Zásobování letiště vodou. ZÚR Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor R01 VH02 Rozvojová zóna Mošnov - plocha pro rozvoj letiště a průmyslovou zónu. Revitalizace Lubiny - výhled po r revitalizace nevhodné morfologie koryta. ZÚR Plán oblasti povodí Odry Mošnov, Skotnice, Petřvald Petřvald, Mošnov, Skotnice, Příbor, Kopřivnice OP11 RBC 178 Mošnovská Lubina ZÚR Mošnov, Skotnice OP13 RBC 222 Sýkořinec ZÚR Mošnov, Skotnice, Trnávka OP19 RBK 546 ZÚR Příbor, Skotnice OP20 RBK 549 ZÚR Příbor, Skotnice, Kateřinice, Trnávka Dotčená k.ú. Vlčovice, Mošnov, Petřvald u NJ, Příbor, Skotnice Příbor, Prchalov, Skotnice Petřvald u Nového Jičína, Mošnov, Skotnice, Prchalov, Příbor Mošnov, Skotnice, Harty Petřvald u NJ, Mošnov, Skotnice, Klokočov u Př., Příbor, Drnholec n. L., Větřkovice u L., Vlčovice Mošnov, Skotnice Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ Příbor, Klokočov u Př., Skotnice Klokočov u Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ OP26 RBK 540 ZÚR Skotnice Skotnice OP10 RBK 629 ZÚR Mošnov, Skotnice Mošnov, Skotnice OP23 Revitalizace Hončovy hůrky obec Skotnice Skotnice (přípojka NN, oprava komunikace, odstranění náletových dřevin, výsadba původních dřevin, vyčištění jezírek a mokřadů). MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 232

239 K05 Odkanalizování obce s konečným stupněm čištění na ČOV v Mošnově. obec Skotnice Skotnice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 233

240 ŠTRAMBERK Označení záměru ve výkrese D08 Charakteristika Nové komunikační napojení areálu fy Kotouč Štramberk na silniční síť mimo hustě osídlené území. Zdroj soukr. invest. Lokalizace Dotčené obce Štramberk D09 Upravit cyklostezku č. 502 z Kopřivnice kolem Očního. V02 Zkapacitnění vodovodního přivaděče Štramberk Ženklava. V03 Napojení lokality Libotín na vodovodní řad. OP03 NRBK K 144 ZÚR Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Dotčená k.ú. Štramberk obec Štramberk, Kopřivnice Štramberk, Kopřivnice SmVaK Štramberk, Štramberk, Ženklava Ženklava obec Štramberk Štramberk Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava OP06 RBC 151 Kotouč ZÚR Štramberk Štramberk OP07 RBC 159 Libotín ZÚR Štramberk, Ženklava Štramberk, Ženklava OP18 RBK 539 ZÚR Štramberk Štramberk K06 Odkanalizování lokality Libotín. obec Štramberk Štramberk K07 Zvýšení kapacity ČOV Kanada. obec Štramberk Štramberk MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 234

241 TRNÁVKA Označení záměru ve výkrese D10 Charakteristika Zdroj Lokalizace Dotčené obce Dotčená k.ú. Vymezit a realizovat plochu pro obec Trnávka Trnávka u NJ odstavování autobusů K01 Likvidace OV, kanalizace a ČOV obec Kateřinice, Kateřinice, v Trnávce (společná pro Trnávka Trnávka u Kateřinice a Trnávku). Nového Jičína OP13 RBC 222 Sýkořinec ZÚR Mošnov, Skotnice, Trnávka Mošnov, Skotnice, Trnávka u NJ OP14 RBC 243 U Chabičova ZÚR Trnávka Trnávka u NJ OP20 RBK 549 ZÚR Příbor, Klokočov u Skotnice, Kateřinice, Trnávka Př., Skotnice, Kateřinice, Trnávka u NJ OP21 RBK 544 ZÚR Mošnov, Petřvald, Trnávka SP02 Záměr modernizace plochy pro sportovní létající zařízení - vybudování hangáru a klubovny. soukr. invest. Mošnov, Trnávka Mošnov, Petřvald u NJ, Trnávka u NJ Mošnov, Trnávka u NJ MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 235

242 ZÁVIŠICE Označení Charakteristika záměru ve výkrese D07 Zrušení rezervy pro obchvat Závišic - přeložku silnice II/482. K08 Odkanalizování obce a společná ČOV pro Závišice a Rybí. OP27 Výsadba krajinné zeleně jako prvku protierozní ochrany. Zdroj Lokalizace Dotčené obce Dotčená k.ú. ZÚR Závišice Závišice obec Závišice Závišice obec Závišice Závišice MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 236

243 ŽENKLAVA Označení Charakteristika Zdroj Lokalizace záměru ve výkrese Dotčené obce Dotčená k.ú. V02 Zkapacitnění vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava SmVaK Štramberk, Ženklava Štramberk, Ženklava OP03 NRBK K 144 ZÚR Kopřivnice, Štramberk, Ženklava Mniší, Vlčovice, Kopřivnice, Štramberk, Ženklava OP07 RBC 159 Libotín ZÚR Štramberk, Ženklava Štramberk, Ženklava OP08 RBC 181 Na peklech ZÚR Ženklava Ženklava MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 237

244 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V rámci zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území jsou uvedeny slabé a silné stránky řešeného území v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou infrastrukturu - občanskou vybavenost, dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. 3.1 Vyhodnocení udržitelného rozvoje v území Horninové prostředí a geologie V ORP Kopřivnice jsou vymezena 3 chráněná ložisková území pro zemní plyn, 2 pro černé uhlí a zemní plyn a jedno pro vápenec a slín. Je vymezeno chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Štramberk III. Dobývací prostory těžené jsou tři pro zemní plyn, černé uhlí a zemní plyn (těžen zemní plyn), vápenec a cementářskou korekční sialitickou surovinu (velkolom Kotouč). Netěžený dobývací prostor je pro zemní plyn a hořlavý zemní plyn. V ORP Kopřivnice je vymezeno 9 výhradních ložisek 4 černého uhlí (dosud netěženo), 1 dřívější ložisko zemního plynu (dnes podzemní zásobník plynu), 2 černého uhlí a zemního plynu, 1 vápence a cementářské korekční sialitické suroviny a 1 cementářské korekční sialitické suroviny. V jižní části území se nacházejí dvě poddolovaná území po středověké těžbě železné rudy s ojedinělým rozsahem. Území ORP Kopřivnice je charakteristické relativně vysokým počtem aktivních a potenciálních sesuvů. V oblasti se nachází 3 aktivní sesuvy, 28 potenciálních plošných sesuvů a 6 stabilizovaných, a to po celém ORP. Pro posuzovanou oblast je typická maximální intenzita zemětřesení podle MSK-64 daná hodnotou 6 7 (z 12-tistupňové makroseismické stupnice). Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké či střední kategorie radonového indexu geologického podloží. Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 238

245 Silné stránky - nadregionálně významný zdroj vápence ve Štramberku, - nadregionálně významný podzemní zásobník plynu ve Štramberku, - 6 chráněných ložiskových území, - ložiska černého uhlí, dosud netěžená Příležitosti Slabé stránky - několik aktivních sesuvů především v jižní části území, - potencionální sesuvy na celém území, včetně zastavěného území (Mošnov, Kopřivnice), Hrozby - zajištění zaměstnanosti v těžebním průmyslu či při provozu podzemního zásobníku MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 239

246 3.1.2 Vodní režim Obce ve správním území ORP Kopřivnice jsou napojeny na ostravský oblastní vodovod, přičemž 8 z nich má navíc vlastní zdroje pitné vody. V roce 2010 byla provedena podrobná měření a ukázalo se, že přivaděč DN 100 ze Štramberka nepojme dostatečné množství vody potřebné pro zásobování obce Ženklava s ohledem na její plánovaný rozvoj. Částečně byla tato situace vyřešena vybudováním automatické tlakové stanice v jižní části obce, ale do budoucnosti je nutno zkapacitnit přivaděč Štramberk Ženklava alespoň na DN 150 tak, aby bylo možno pokrýt potřeby obyvatelstva, resp. budoucího obyvatelstva Ženklavy. Podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění, patří mezi zranitelné oblasti celé území ORP mimo k.ú. Kopřivnice, Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice, Mniší a Hájov. ORP Kopřivnice protéká řeka Lubina číslo hydrologického pořadí , která je pravostranným přítokem řeky Odry. Lubina patří podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, mezi významné vodní toky. Dle Plánu oblasti povodí Odry je výhledově (po r. 2015) uvažováno s revitalizací nevhodné morfologie koryta Lubiny. Vodní tok Sedlnice (hydrologické povodí Sedlnice, č.h.p ) protéká západní částí ORP Kopřivnice přes obce Ženklava, Štramberk, Závišice a dále pak mimo území ORP přes Sedlnice a Albrechtičky přímo do Odry. Sedlnice patří rovněž mezi významné vodní toky. Vodní tok Trnávka protéká východní částí ORP Kopřivnice přes obce Kateřinice, Trnávka a Petřvald, kde se na okraji katastrálního území Petřvald u Nového Jičína vlévá do Lubiny. Plán oblasti povodí Odry počítá do budoucna s revitalizací nevhodné morfologie koryta Trnávky. Dalšími drobnějšími vodními toky v ORP jsou např. Kopřivnička, Tichávka, Klenos, Svěcený potok, Lubinka, Mlýnský potok, Sýkoreček, Mlýnský náhon a další. V území je vybudováno 9 větších rybníků, 2 vodní nádrže (Větřkovice a Libotín), jeden suchý poldr a významná je soustava rybníků v Trnávce, která je zároveň chráněna jako přírodní rezervace. Pod vodním dílem Větřkovice je vymezeno území zvláštní povodně. Záplavové území včetně aktivní zóny je stanoveno na řece Lubině, Sedlnici a částečně do k.ú. Petřvaldík zasahuje záplavové území řeky Odry. Území určené k rozlivům povodní není vodohospodářským orgánem vymezeno. V Kateřinicích je na ochranu před přívalovými dešti vybudován suchý poldr. Na ochranu proti povodni jsou na řece Lubině vybudovány protipovodňové hráze. Úpravy koryta Lubiny skýtají vesměs okolní zástavbě povodňovou ochranu alespoň na 20-letou vodu, ochrana města Příbora je zabezpečena na vodu 50 až 100-letou.Na Sedlnici je v obci Závišice provedena stavba Úprava toku Sedlnice k zajištění kapacity dvacetileté vody Q20. Dle Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti Povodí Odry za období (Ostrava, 2012) je jakost vody v Lubině hodnocena ve dvou profilech - pod Bystrým potokem a v závěrném profilu Košatka-ústí. Organické znečištění podle BSK5 v prvním profilu odpovídá II. třídě, ve druhém profilu III. třídě jakosti vody, podle CHSKCr jsou oba MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 240

247 profily hodnoceny třídou jakosti III. Znečištění vody dusíkem představované ukazatelem NNO3 odpovídá v prvním profilu I. třídě a ve druhém profilu II. třídě jakosti vody, obsah amoniakálního dusíku je v obou profilech nízký a odpovídá I. třídě jakosti vody. Podle celkového fosforu ve vodě, jehož obsah je mírně vyšší, je tok zařazen v prvním profilu do II. a v závěrném profilu do IV. třídy jakosti vody. Konduktivita vody je nízká, v prvním profilu odpovídá I. třídě a ve druhém profilu II. třídě jakosti vody. Legislativou dané přípustné hodnoty pro povrchové vody jsou v obou sledovaných profilech dodrženy ve všech vybraných ukazatelích s výjimkou celkového fosforu, který je v závěrném profilu překročen. Z těžkých kovů sledovaných v závěrném profilu jsou měď, kadmium, zinek a nikl hodnoceny II. třídou jakosti vody, zbývající olovo, rtuť a chrom se ve vodě vyskytují ve velmi nízkých koncentracích a odpovídají I. třídě jakosti vody. Přípustné hodnoty pro povrchové vody jsou ve všech uvedených kovech dodrženy. Hodnocené specifické organické látky kromě PAU se v závěrném profilu vyskytují v koncentracích pod mezí stanovitelnosti a odpovídají I. třídě jakosti vody, vyšší obsah PAU vodu řadí do III. třídy jakosti a přípustné hodnoty pro povrchové vody dle platné legislativy jsou ve všech hodnocených specifických organických látkách dodrženy. Jakost vody v Sedlnici sleduje Povodí Odry v jednom profilu Sedlnice - ústí. Organické znečištění podle BSK5 bylo v letech na úrovni II. tř., podle CHSKCr spadá do II. třídy jakosti vody. Dusíkaté znečištění představované ukazatelem N-NH4 je hodnoceno I. třídou jakosti vody, dle ukazatele N-NO3 je Sedlnice ve II. třídě jakosti vody. Podle obsahu fosforu je tok zařazen do III. jakostní třídy. Imisní limity pro povrchové vody jsou dodrženy u všech vybraných ukazatelů. Reakce vody, tj. ph, imisnímu limitu těsně nevyhovuje. Specifické organické látky ani těžké kovy nejsou v toku sledovány. Na území ORP Kopřivnice se nachází pět pozorovacích vrtů ČHMÚ s ochranným pásmem 250 m kolem vrtu. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu musí být předem projednána s příslušnou pobočkou ČHMÚ. Silné stránky - vlastní vodní zdroje a současně napojení na ostravský oblastní vodovod, - zdroje technologické vody pro firmu Kotouč Štramberk a Tatra a.s. Kopřivnice, - několik vodních nádrží a rybníků vhodných pro rybaření i rekreaci, - soustava rybníků v Trnávce Slabé stránky - téměř celé území (kromě Kopřivnice) je vyhlášeno jako zranitelná oblast, - retenční kapacita území je omezena vlivem vysokého procenta zornění půdy a nově vymezených a postupně zastavovaných ploch výrobních a podnikatelských (PZ Kopřivnice a PZ Mošnov), - záplavová území vodních toků Lubina a Sedlnice, která zasahují do zastavěných území, - výskyt místních záplav při silných deštích, - zatížení vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy, - nadměrné znečištění Lubiny v důsledku nedokonalého čištění odpadních vod MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 241

248 Příležitosti - realizace protipovodňových opatření na řece Lubině, - postupná revitalizace vodních toků, budování poldrů, míst pro řízené rozlivy povodní v krajině a jiná opatření přispívající ke zvětšení retenční kapacity území, - zlepšení kvality vod ve vodních tocích důsledným čištěním odpadních vod Hrozby - zmenšování podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně, a tím snižování retenční kapacity území, - realizací plavebního kanálu D-O-L může dojít k narušení vodního režimu, MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 242

249 3.1.3 Hygiena životního prostředí Ve správním území ORP Kopřivnice je evidováno orgány ochrany přírody a v databázi Cenia relativně velké množství skládek a starých zátěží, část z nich pochází (zejména v Kopřivnici) z průmyslové výroby (Tatra, s.p.) a jsou potenciálně nebezpečné. V zájmovém území ORP Kopřivnice se nenachází řízená skládka odpadu, ani skládka nebezpečného odpadu. Odpad z měst a obcí nevhodný k využití je předáván k odstranění na řízených skládkách odpadů, a to především na skládku SKLADEKO, s.r.o., Staříč nebo ASOMPO, a.s. v Životicích u Nového Jičína. Tříděný odpad je předáván k využití zpracovatelům jednotlivých druhů odpadů jako tzv. druhotná surovina, odpad ze zeleně je předáván ke zpracování na kompostárnu. V Kopřivnici je provozován sběrný dvůr, v Příboře kompostárna. Nebezpečný odpad odvážejí mobilní sběrny nebezpečných odpadů ke zpracování mimo území ORP. Koncový stupeň čištění odpadních vod mají města Kopřivnice, Příbor a Štramberk, částečně jsou odpadní vody čištěny v Petřvaldu a Mošnově. Ostatní obce vypouštějí nečištěné vody (nebo částečně předčištěné) do místních vodotečí. Správní území obce s rozšířenou působností Kopřivnice bylo na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004), a opakovaně v následujících letech, vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Při detailnějším zaměření na správní území stavebních úřadů v ORP Kopřivnice zjistíme, že zde došlo k překročení imisních limitů na 100 % území. Jednalo se o překročení imisního limitu suspendované částice PM10, tj. povoleného počtu překročení imisní koncentrace 50 µg/m3 více jak 35 x ročně. Dále se jednalo o překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, jenž je stanoven ve výši 1 ng/m3. K překročení imisního limitu, ale již ne na 100 % území, došlo také pro roční koncentrace suspendované částice PM10, která je stanovena na 40 µg/m3. Na území Stavebního úřadu Kopřivnice byl limit překročen na 20,8 % jeho plochy, na území Stavebního úřadu Příbor na 91,2 % jeho plochy a na území Stavebního úřadu Městského úřadu Štramberk překročen nebyl. Měřící stanice Studénka zaznamenala v roce 2010 překročení imisního limitu pro roční koncentrace PM10, která je 40 µg/m3, o 3,8 µg/m3. Cílový imisní limit u benzo(a)pyrenu je překračován na 88,1 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Příbor, na 56,6 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Kopřivnice a pouze na 3,6 % plochy ve správním obvodu Stavebního úřadu Štramberk (údaje z Věstníku MŽP, duben 2010). Největší množství emisí všech základních znečišťujících látek produkují v celém území ORP Kopřivnice souhrnně velké zdroje znečištění REZZO 1 a malé zdroje REZZO 3 (lokální topeniště). Největší emise z dopravy (REZZO 4) jsou okolo silnice I/58 v Petřvaldu, Mošnově a Skotnici. V období leden 2009 leden 2010 byl v Kopřivnici umístěn manuální vzorkovač suspendovaných částic, který měřil denní (24-hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, obsah polyaromatických uhlovodíků (benzo(a)pyrenu) a vybraných těžkých kovů (kadmium, arzen, nikl) v suspendovaných částicích frakce PM10. Výsledkem měření je zjištění, že v roce 2009 nebyl překročen roční imisní limit suspendovaných částic frakce PM10 a cílové roční imisní limity kadmia, arzenu a niklu. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 243

250 Došlo ale k překročení povoleného počtu výskytu nadlimitních denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 a k překročení cílového ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu. Silné stránky - třídění odpadů na celém území, - podle mapy radonového indexu geologického podloží náleží ORP Kopřivnice do oblasti s nízkým až přechodným rizikem Příležitosti - zvýšení podílu čištěných odpadních vod, - postupná realizace opatření zlepšujících kvalitu ovzduší, - vybudování přeložek komunikace I/58 v Příboře, Vlčovicích, Skotnici a Mošnově Slabé stránky - staré zátěže území v Kopřivnici, Příboře a ve Skotnici, - staré skládky v území, - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 a benzo(a)pyren, - emise všech základních znečišťujících látek z velkých zdrojů znečištění REZZO 1 a malých zdrojů REZZO 3 (lokální topeniště)., - emise z dopravy (REZZO 4) především okolo silnice I/58 v Petřvaldu, Mošnově a Skotnici - vysoká hluková zátěž z dopravy, - častý výskyt inverzních situací v území, - okolí měst a průmyslových parků je dotčeno světelným smogem Hrozby - znečištění vodních toků vypouštěním nečištěných nebo špatné čištěných odpadních vod v obcích (koncový stupeň čištění odpadních vod (ČOV) je vybudován pouze v Kopřivnici, Příboře a Štramberku), - předpokládané zvýšení intenzity silniční dopravy při rozšiřování průmyslové zóny v Mošnově, - přechod na tuhá paliva vlivem vývoje cen plynu a elektřiny, spalování odpadu, - rozšíření těžby vápence = potenciální zhoršení životního prostředí obyvatel Štramberku i okolních obcí, - zahájení těžby černého uhlí = potenciální zhoršení životního prostředí obyvatel MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 244

251 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny Koeficient ekologické stability, který je uveden na webových stránkách Českého statistického úřadu v prosinci 2014 v ORP Kopřivnice je 0,53 (na stupnici od 0 do 3). Tato hodnota vypovídá o skutečnosti, že se jedná o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Koeficient ekologické stability (dále jen KES) je podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní). Zdrojem dat pro výpočet je ČÚZK, a to na základě metodického návodu k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Rozděleno na jednotlivé obce, je koeficient ekologické stability následující: obec KES Kateřinice 0,82 Kopřivnice 0,68 Mošnov 0,32 Petřvald 0,29 Příbor 0,33 Skotnice 0,27 Štramberk 0,95 Trnávka 0,80 Závišice 0,57 Ženklava 1,01 Hodnoty koeficientu KES jsou klasifikovány následovně: 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00 1,00 < KES < 3,00 KES > 3,00 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 245

252 V ORP Kopřivnice jsou zastoupeny všechny úrovně územního systému ekologické stability lokální, regionální i nadregionální. ÚSES je z velké části funkční, zejména v jižní části ORP. Nově budovány jsou zejména interakční prvky. Na katastrální území Petřvaldík zasahuje svým okrajem Chráněná krajinná oblast Poodří. Jedná se však o podstatnou část Petřvaldíku západně od komunikace z Albrechtiček do Košatky, tj. o většinu zastavěného území. Na k.ú. Petřvaldík rovněž zasahují území soustavy Natura 2000 evropsky významná lokalita Poodří a ptačí oblast Poodří. Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 jsou od roku 2009 vyhlášeny i ve Štramberku, Ženklavě a Kopřivnici, a to EVL Červený kámen (k.ú. Kopřivnice, Vlčovice), EVL Libotín (k.ú. Ženklava) a EVL Štramberk (k.ú. Kopřivnice, Štramberk). V ORP Kopřivnice je vyhlášena přírodní rezervace Rybníky v Trnávce - území rybníků, mokřadů a přirozeně meandrujícího toku, významný biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve Štramberku je vyhlášena národní přírodní památka Šipka. Hlavním předmětem ochrany NPP Šipka je ekosystém geomorfologicky významného bradla, budovaného jurským vápencem a zasazeného do flyšových sedimentů. Význam NPP je rovněž kulturní, historický a archeologický - nejstarší archeologické naleziště neandrtálského člověka na severní Moravě. V ORP Kopřivnice jsou vyhlášeny tři přírodní památky Váňův kámen (k.ú. Kopřivnice), Kamenárka (k.ú. Štramberk), Sedlnické sněženky (k.ú. Příbor, Prchalov, Skotnice). Na správním území ORP Kopřivnice je registrováno orgány ochrany přírody 464 významných krajinných prvků. V ORP je vyhlášeno 14 památných stromů. Jižní část území ORP (k.ú. Ženklava, Štramberk, Závišice, a části k.ú. Kopřivnice, Vlčovice, Mniší, Příbor) je součástí Přírodního parku Podbeskydí. Kamenárka a NPP Šipka jsou místem výskytu kriticky ohroženého druhu denního motýla jasoně červenookého (Parnassius apollo). Silné stránky - krajina s výraznými přírodními a krajinnými hodnotami (CHKO Poodří, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní park, přírodní památky, lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem), - z velké části zachovaná údolní niva Lubiny, - evropsky významné lokality Natura 2000, ptačí oblast Natura 2000, - 14 památných stromů, - relativně zachovalý krajinný ráz harmonické krajiny, zejména v jižní části ORP Ženklava, Štramberk, Mniší Slabé stránky - nízký stupeň ekologické stability, - není zcela funkční ÚSES, - databáze registrovaných VKP je zastaralá a neúplná, - velká část VKP je vymezena v rámci plochy PZ Mošnov a ploch vymezených ÚPD pro bydlení MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 246

253 Příležitosti - rozvoj pěší turistiky, cyklo a hipoturistiky, - zvyšování podílu lesů realizací nefunkčních prvků ÚSES, - obnova doprovodné zeleně cest, realizace zeleně v průmyslových zónách a v zastavitelných územích, - snižování zornění zakládáním TTP, - zachování nezastavěné nivy řeky Lubiny, - revize VKP spojená s registrací nových významných krajinných prvků Hrozby - znehodnocení přírody a krajiny, např. tlak na z krajinářského hlediska nevhodné vymezení nových zastavitelných ploch, nevhodné stavby, či nešetrné hospodaření v lesích atd., - tlak rozšiřovat výstavbu na plochy VKP MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 247

254 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Podíl zemědělské půdy z celkové výměry území ORP Kopřivnice je 65,5 %, podíl lesních pozemků z celkové výměry území ORP Kopřivnice je 14,4 %; - největší podíl zemědělské půdy je ve Skotnici (79,9 %), nejmenší ve Štramberku (44,4 %), - největší podíl lesních pozemků je v Kateřinicích (26,4 %), nejmenší v Petřvaldě (5,5 %), - největší podíl zastavěných a ostatních ploch je v Mošnově (33,7 %), nejmenší v Kateřinicích (6,4 %) Výměry jednotlivých druhů pozemků (ha) Kateř. Kopř. Mošn. Petř. Příb. Skotn. Štr. Trn. Záviš. Ženk. celkem orná p. 267,6 968,3 506,0 727,1 1318,7 638,0 191,1 295,6 351,0 458,9 5722,2 zah., sad 24,1 214,9 29,2 66,3 151,2 34,9 97,8 34,2 55,8 54,4 762,9 travní p. 74,3 390,0 127,1 118,1 172,5 56,6 125,8 81,3 70,0 242,8 1458,5 lesní p. 145,8 444,3 124,1 68,4 185,7 89,1 211,0 148,9 97,6 230,7 1745,5 vodní pl. 4,6 60,3 14,1 28,2 46,7 14,4 21,5 6,1 6,7 7,3 210,0 zast. pl. 13,2 155,2 29,9 31,0 78,3 16,7 35,0 13,3 14,1 14,6 401,4 ostat.pl. 21,8 516,3 376,9 210,8 262,0 63,6 251,1 30,7 37,4 58,4 1829,0 Celkem 551,4 2749,2 1207,2 1249,9 2215,2 913,3 933,3 610,1 632,6 1067, ,5 Podíl jednotlivých druhů pozemků v % Kateř. Kopř. Mošn. Petř. Příb. Skotn. Štr. Trn. Záviš. Ženk. celkem orná p. 48,53 35,22 41,91 58,17 59,53 69,85 20,48 48,45 55,48 43,00 47,18 zah., sad 4,37 7,82 2,42 5,31 6,83 3,82 10,48 5,60 8,82 5,10 6,29 travní p. 13,47 14,19 10,53 9,45 7,79 6,20 13,48 13,32 11,07 22,75 12,02 lesní p. 26,44 16,16 10,28 5,48 8,39 9,75 22,60 24,40 15,43 21,62 14,39 vodní pl. 0,84 2,19 1,16 2,26 2,11 1,58 2,30 1,00 1,07 0,69 1,73 zast. pl. 2,40 5,64 2,48 2,48 3,53 1,83 3,75 2,19 2,23 1,37 3,31 ostat.pl. 3,95 18,78 31,22 16,86 11,83 6,96 26,90 5,04 5,91 5,47 15,08 Celkem ,00 80,00 70,00 60,00 % 50,00 40,00 30,00 zem.půda les.poz. vod.pl. zast. a ost.pl. 20,00 10,00 0,00 Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 248

255 V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do všech pěti tříd ochrany. Území v nížinných partiích ORP Kopřivnice je tvořeno hodnotnými, vysoce kvalitními půdami I. a II. třídy ochrany. Pozemky horších kvalit zemědělské půdy se vyskytují v kopcovitých oblastech na jihu území ORP Kopřivnice. Většina lesů v ORP Kopřivnice jsou lesy hospodářské. Nacházejí se zde rovněž lesy zvláštního určení, a to příměstský les na Pískovně (80 ha) a les na území přírodní památky Váňův kámen (oba v k.ú. Kopřivnice). Vysvětlivky: 1: <10 %; 2: %; 3: >20 % Nařízením vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě, jsou mezi oblasti se specifickými omezeními typu S (ustanovení 2 odst. 1 písm. e) zařazeny také katastrální území Mniší, Klokočov u Příbora, Štramberk a Ženklava. Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie bližší podmínky poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 249

256 Silné stránky - na většině území příznivé klimatické a půdní podmínky pro zemědělskou výrobu Příležitosti - snižování zornění zatravňováním orné půdy, - zvyšování podílu lesů realizací nefunkčních prvků ÚSES, - realizace komplexních pozemkových úprav, - dotace na údržbu luk a pastvin, na zalesňování pozemků, - pastevní chov skotu a ovcí v jižní kopcovité části území Slabé stránky - vysoký podíl orné půdy ze zemědělské půdy, - zábor vysoce bonitní zemědělské půdy pro průmyslové zóny v Kopřivnici a Mošnově Hrozby - tlak na další zábory kvalitní zemědělské půdy pro podnikání a bytovou zástavbu, - znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 250

257 3.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ORP Kopřivnice má výborné dopravní napojení na krajské město Ostravu, téměř v celé délce ve směru severojižním ji protíná silnice I. třídy č. 58. Ve směru východ západ přetíná ORP silnice I. třídy č. 48. Územím ORP prochází 4 silnice II. třídy a 14 silnic III. třídy. V jednotlivých obcích funguje síť místních a účelových komunikací. Územím ORP Kopřivnice prochází regionální jednokolejná železniční trať č. 325 Studénka Veřovice se zastávkami ve Skotnici, Příboře, Kopřivnici, Štramberku a Ženklavě. Před dokončením (v 1. pololetí 2015) je železniční napojení letiště Leoše Janáčka v Mošnově. V obci Mošnov se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které zajišťuje pravidelný i nepravidelný mezinárodní i vnitrostátní provoz a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu s dispozicí velkých skladovacích kapacit. Letištní budova je schopna odbavit za rok 1 milion cestujících. Letiště zajišťuje služby při odbavování letů všech leteckých společností. V blízkosti letiště se nachází cargo terminál, ve výstavbě je logistické centrum. Pro cyklistickou rekreaci je vymezeno 7 cyklotras a několik lokálních okruhů, pro pěší turistiku je vyznačeno rovněž několik pěších tras. Všechny obce v ORP Kopřivnice mají napojení na veřejný vodovod, případně zásobování ze studní (Štramberk Libotín, Kopřivnice - Paseky). Vzhledem k častým záplavám v posledních letech, při kterých dochází ke znečištění vody ve studních, a na druhou stranu ke snižování hladiny spodní vody v lokalitě Štramberk Libotín, je nutno vyřešit napojení této části na veřejný vodovod. Koncový stupeň čištění odpadních vod mají města Kopřivnice, Příbor a Štramberk, částečně jsou odpadní vody čištěny v Petřvaldu a Mošnově, nově jsou odváděny odpadní vody z části zástavby v místní části Kopřivnice Lubina na ČOV v Kopřivnici. V ostatních obcích jsou znečištěné nebo částečně čištěné vody odváděny nesoustavnou místní kanalizací do vodotečí. Silné stránky - území protíná silnice I/48 a silnice I/58, - dobré dopravní napojení na krajské město, - mezinárodní letiště Leoše Janáčka, - železniční napojení na nadregionální trať prostřednictvím regionální trati, - atraktivní prostředí pro cykloturistiku, - ve všech městech a obcích je veřejný vodovod a realizována plynofikace Slabé stránky - vedení průjezdné dopravy zastavěným územím měst a obcí, - špatný technický stav a nedostatečné šířkové uspořádání některých místních komunikací, - neúplné napojení obcí na železniční dopravu, - nedostatečné odkanalizování obcí, - chybějící koncový stupeň čištění odpadních vod u většiny obcí MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 251

258 Příležitosti - realizace obchvatů na silnici I/58 v Příboře, Skotnici, Mošnově a Vlčovicích, - realizace železničního napojení Sedlnice výpravna Mošnov, - využití dotačních titulů na zlepšení veřejné infrastruktury, - vybudování tras rekreační dopravy (cyklotrasy, hipostezky, lyžařské běžecké trasy) Hrozby - odklad realizace obchvatů na silnici I/58, - zvyšování dopravního zatížení na průtahových komunikacích, - absence záchytných parkovišť v turisticky exponovaných městech, - rozvojem ploch pro výstavbu se bude do doby realizace splaškových kanalizací v jednotlivých obcích zvyšovat počet staveb pro individuální likvidaci odpadních vod, - znemožnění rozvoje části Štramberka Libotín v případě nemožnosti napojení na veřejný vodovod MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 252

259 3.1.7 Sociodemografické podmínky Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve SO ORP Kopřivnice (sledováno od r. 1869) je charakteristický růst až do počátku 90. let 20. století, kdy započala stagnace až mírný pokles počtu obyvatel. V SO ORP Kopřivnice bylo k evidováno obyvatel. Vývoj počtu obyvatel podle pohlaví a věku mezi lety je uveden v následujících tabulkách a grafech (zdroj ČSÚ): Tab: Historický lexikon počet obyvatel podle sčítání lidu (přepočet na územní strukturu obcí 2005) Obec Sčítání v roce Kateřnice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Pozn.: Počet obyvatel: obyvatelstvo přítomné civilní; 1880 až obyvatelstvo přítomné; 1961 až obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu); obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) Graf: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Kopřivnice dle sčítání lidu mezi lety MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 253

260 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích za posledních 10 let je zřejmý z tabulky a hlavně pak z grafů. Ve městech převážně pokles, v obcích nárůst, celkově za ORP nárůst až o 400 obyvatel a následně pokles o 438 obyvatel, tj. pod úroveň roku Tab: Počty obyvatel údaje z MVČR stav k Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava celkem Kopřivnice Kopřivnice Příbor Příbor MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 254

261 Štramberk Štramberk Petřvald Petřvald Závišice Ženklava MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 255

262 Kateřinice Mošnov Skotnice Trnávka Graf: Počet obyvatel v SO ORP Kopřivnice k v letech Řada2 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 256

263 Graf: Podíl mužů a žen v populaci v letech muži ženy MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 257

264 Z následující tabulky je patrný nárůst podílu obyvatelstva ve věku 65 a více let a zvyšování průměrného věku obyvatelstva. Tab: Index stáří a průměrný věk v letech Index stáří (65+ / 0 14) v % 58,5 60,7 63,9 67,5 70,7 74,8 80,6 84,7 89,3 92,1 94,6 97,0 102,6 Průměrný věk (stav k ) 36,5 36,8 37,2 37,5 37,8 38,1 38,5 38,9 39,2 39,5 39,8 40,1 40,5 Tab: Rozložení obyvatelstva k a podle obcí a věkového složení obyvatel Obec Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Celkem 2011 Celkem (2011) 0-14 (2013) (2011) (2013) (2011) 65+ (2013) Index 65+/ ,0 92,3 87,7 101,4 104,7 105,9 119,0 123,1 110,3 115,2 96,5 99,2 124,6 125,3 98,1 106,2 81,8 85,1 76,5 83, Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 258

265 Níže uvedený graf je převzatý ze Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Přílohy č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé ORP, kterou zpracoval Ing. Lubor Hruška Tvrdý, Ph.D. a kolektiv v říjnu Z grafu, jehož součástí je také prognóza roku 2030, je zřejmý nárůst podílu obyvatelstva ve věku 65 a více let: Ve správním území ORP Kopřivnice je nejvyšší podíl obyvatel nad 15 let s nejvyšším ukončeným vzděláním vyučen a střední odborné bez maturity (38,1%), což je větší než podíl v rámci celé ČR i v rámci Moravskoslezského kraje. Podíl obyvatel s nejvyšším stupněm vzdělání vysokoškolským (11,2 %) je nižší než v celé ČR, kde je 12,4 %, ale je téměř shodný s podílem v rámci Moravskoslezského kraje (11,4 %). Údaje ze SLDB 2001 obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Kopřivnice v procentech: ČR MSK Rozdíl Základní včetně neukončeného vzdělání 17,4 19,3 21,9 17,6-4,4 Vyučen a střední odborné bez maturity 32,8 34,7 41,4 38,1-3,3 Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 30,9 29,3 29,0 32,8 3,8 Vysokoškolské 12,4 11,4 7,5 11,2 3,7 Bez vzdělání 0,5 0,6 0,2 0,4 0,1 Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec Kateřinice Kopřivnice Základní včetně neukončeného Vyučen a sřední odborné bez maturity Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání ,2 17,1-6,2 49,8 43,5-6,3 21,1 29,4 8,3 5,9 9,7 3,8 0 0,4 21,1 17,6-3,5 40,6 37,9-2,8 30,2 33,3 3,1 7,9 10,9 3,0 0,2 0, ,4 0,2 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 259

266 Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava 25,1 18,6-6,5 51,5 45,6-5,9 21,3 29,3 8,0 1,7 6,0 4,2 0,3 0,5 25,2 18,1-7,2 40,2 38,3-1,8 25,9 30,5 4,6 8,3 12,7 4,4 0,3 0,4 21,0 16,6-4,4 39,6 36,2-3,4 31,3 34,4 3,1 7,7 12,5 4,8 0,3 0,3 28,5 17,3-11,1 47,6 47,3-0,3 19,5 26,6 7,1 4,2 7,9 3,7 0,2 0,9 23,8 18,6-5,1 43,2 38,1-5,1 25,8 31,0 5,2 7,1 11,9 4,8 0,2 0,4 26,7 16,4-10,3 46,8 45,5-1,3 19,3 26,8 7,5 6,7 11,1 4,4 0,5 0,2 23,4 17,0-6, 44,1 34,7-9,4 27,0 35,2 8,2 5,3 12,9 7,6 0,3 0,3 27,6 23,4-4,2 48,0 41,5-6,5 20,6 26,8 6,2 3,2 7,7 4,5 0,6 0,6 0,2 0,1 0,0 0,7 0,2-0,4-0,1 0,0 MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 260

267 Míra nezaměstnanosti v SO ORP Kopřivnice je stabilně vysoká, přesto však došlo v roce 2011 k jejímu nepatrnému poklesu na hodnotu 8,9 %. Nezaměstnanost je ve všech obcích ORP zhruba na stejné úrovni a pohybuje se v rozmezí 7,1 9,8 %. Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec Míra nezaměstnanosti [%] Kateřinice 7,5 4,0 8,0 9,5 7,1 Kopřivnice 6,7 4,9 12,7 12,4 9,0 Mošnov 8,0 4,2 7,4 8,9 8,6 Petřvald 6,5 3,9 6,9 8,4 6,8 Příbor 7,7 5,6 11,5 11,3 8,9 Skotnice 9,5 5,6 11,3 13,5 9,0 Štramberk 7,0 4,5 11,5 12,1 9,8 Trnávka 8,4 5,7 10,2 10,4 9,2 Závišice 6,3 3,7 9,4 8,9 7,2 Ženklava 6,1 4,9 13,8 14,0 9,2 SO ORP Kopřivnice 7,0 4,9 11,9 11,9 8,9 Moravskoslezský kraj 11,8 9,1 11,7 12,6 12,0 Zdroj dat: MPSV; GIS0 statistika Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kopřivnice v procentech: Obec Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Kateřinice 2,1 1,1 0,9 1,5 1,0 Kopřivnice 3,0 1,5 1,6 4,0 3,7 Mošnov 2,7 0,9 1,7 2,7 3,0 Petřvald 2,1 1,3 1,0 1,6 2,0 Příbor 3,5 2,0 2,1 3,7 3,7 Skotnice 2,7 1,6 0,9 3,1 2,6 Štramberk 2,7 1,4 1,5 3,8 3,6 Trnávka 2,5 0,8 1,0 2,9 3,0 Závišice 2,5 1,2 1,8 1,8 2,2 Ženklava 2,4 0,9 1,5 4,3 2,6 SO ORP Kopřivnice 3,0 1,5 1,7 3,7 3,5 Moravskoslezský kraj 5,9 4,2 3,6 4,7 5,0 Zdroj dat: GISO statistika Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje Kopřivnice 2,4 2,6 24,3 21,7 12,0 Moravskoslezský kraj 7,5 4,3 21,4 23,8 17,1 Zdroj dat: GISO statistika, roční průměry Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstanání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 261

268 dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný Bruntál 11,0 10,1 8,2 6,9 10,0 11,1 11,4 11,9 13,0 Frýdek-Místek 9,1 8,3 6,5 4,5 6,1 6,7 6,0 6,1 7,1 Karviná 13,1 12,5 10,7 8,6 10,0 10,5 10,2 10,3 11,8 Nový Jičín 8,1 7,3 5,2 3,8 8,0 8,5 7,0 6,6 7,6 Opava 7,8 7,6 6,4 5,1 6,8 7,5 7,5 7,3 8,1 Ostrava-město 11,5 10,1 8,2 6,1 7,9 8,7 8,5 9,0 10,9 Moravskoslezský kraj 10,4 9,6 7,8 6,0 8,1 8,7 8,3 8,5 9,8 Celkem ČR 6,6 6,1 5,0 4,1 6,1 7,0 6,7 6,8 7,7 Zdroj dat: Podíl nezaměstnaných osob, zdroj MPSV 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Moravskoslezský kraj Celkem ČR 2,0 0, Graf: Podíl nezaměstnaných osob, zdroj MPSV 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Moravskoslezský kraj Celkem ČR 2,0 0,0 V.13 VI.13 VII.13 VIII.13 IX.13 X.13 XI.13 XII.13 I.14 II.14 III.14 IV.14 V.14 VI.14 VII.14 VIII.14 IX.14 X.14 Graf: Podíl nezaměstnaných osob (%), zdroj MPSV MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 262

269 Silné stránky Slabé stránky - vysoká míra nezaměstnanosti, - relativně vysoký poměr obyvatel s nižším vzděláním - nízký podíl obyvatel s nejvyšším vzděláním vysokoškolským (oproti ČR) - nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku - vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku Příležitosti - nové pracovní příležitosti v rozvíjející se průmyslové zóně Mošnov Hrozby - nedostatek místních kvalifikovaných sil pro práci v průmyslových podnicích průmyslových zón MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 263

270 3.1.8 Bydlení Ve správním území obce s rozšířenou působností Kopřivnice bylo v roce 2001 (SLDB 2001) celkem 6154 domů, z toho 686 domů bytových. Trvale obydlených bylo 5405 domů. Z výsledků SLBD 2011 vyplývá, že v ORP Kopřivnice bylo celkem 5993 obydlených domů. Historický vývoj počtu domů je patrný z následující tabulky a grafu: Obec Sčítání v roce Kateřinice Kopřivnice Mošnov Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Pozn.: Počet domů: 1869 až celkový počet domů; 1961 až počet domů trvale obydlených; 1991 a celkový počet domů; 2011 počet obydlených domů Podle období výstavby tvoří (dle údajů ze SLDB 2001) v SO ORP Kopřivnice 50,1 % domy postavené mezi lety 1946 a 1980, přičemž všechny obce ve správním území jsou odkanalizovány a plynofikovány. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 264

271 Období výstavby Počet domů abs. Počet domů % do , , , , ,6 Výstavba bytů v rodinných domech v jednotlivých obcích od roku 2006 do roku 2009 rostla a v dalších letech vlivem ekonomické situace celé společnosti klesla téměř na polovinu: Tabulka a graf: Počet dokončených bytů v rodinných domech (podle ČSÚ): Kateřinice Kopřivnice Mošnov MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 265

272 Petřvald Příbor Skotnice Štramberk Trnávka Závišice Ženklava Celkem Ženklava Závišice Trnávka Štramberk Skotnice Příbor Petřvald Mošnov Kopřivnice Kateřinice Následující tabulka je převzata z Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů, kterou jako podklad pro Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje zpracoval RNDr. Milan Poledník v červnu Z této tabulky je zřejmé, že v následujících létech dojde v Moravskoslezském kraji k poklesu počtu obyvatel. Následně jsou uváděny potřeby nových bytů pro jednotlivé obce náležející do ORP Kopřivnice pro variantu optimistickou. Varianta reálná počítá s větším poklesem počtu obyvatel a tím i s menší potřebou nových bytů. V součtu za všechny obce ORP Kopřivnice se jedná v optimistické variantě o 1143 nových bytů, ve variantě reálné pouze o 713 bytů. MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 266

273 Potřeba bytů varianta optimistická (pokles obyvatel o 58 tis. v MSK) a reálná (pokles obyvatel o cca 90 tis. v MSK) Obec Kateř. Kopř. Mošnov Petř. Příbor Skot. Štram. Trnáv. Záviš. Ženk. ORP Počet obyvatel s obvyklým pobytem (2011) Obyvatel v bytech (2011) Byty celkem (2011) Obydlené byty (2011) Zalidněnost bytů - os/byt 2,63 2,39 2,78 2,60 2,46 2,92 2,51 2,70 2,80 3,00 2,47 (2011) Zalidněnost bytů - os/byt 2,45 2,23 2,59 2,43 2,29 2,72 2,34 2,52 2,61 2,80 2,30 (2025) Obyvatelé ve stávajících 578, ,8 639, , ,3 647, ,8 667,7 833,7 903, bytech (2025) Obyvatelé v nových bytech 41, ,2 46,3 117,2 558,7 46,8 223,2 48,3 60,3 65, při stagnaci obyvatel (2011) Potřeba nových bytů do r vlivem poklesu zalidněnosti ( ) Potřeba bytů vlivem odpadu bytů ( ) Celkem nové byty do roku při stagnaci počtu obyvatel ( ) Změna počtu obyvatel v bytech ( ) Změna počtu obyvatel v bytech opt./r. ( ) / Potřeba bytů vlivem změny počtu obyvatel opt./r. ( ) / -785 Celkem potřeba optimist./reálná ( ) / 713 Počet obydlených bytů (2025) MĚSTSKÝ ÚŘAD KOPŘIVNICE 267

274 Pro pohodu bydlení je velice důležitá přítomnost a kvalita občanského vybavení v obci. Všechny obce ve správním území mají základní občanskou vybavenost v obci. Centry s vyšší občanskou vybaveností jsou města Příbor a Kopřivnice. Více o občanské vybavenosti je obsaženo v kapitole 3. Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Silné stránky - převažující typ bydlení v RD se zahradou - většina domů napojená na základní technickou infrastrukturu - základní občanská vybavenost v obcích - výborná dostupnost vyšší občanské vybavenosti Slabé stránky - chátrající a neobydlené domy 268

275 Příležitosti - oprava chátrajících domů - obydlení opuštěných budov Hrozby - tlak developerů na vytváření suburbií - v případě nadměrného vymezení ploch pro obytnou zástavbu: - ohrožení sociální stability území - zhoršení kvality bydlení - nepřipravenost území z hlediska technické infrastruktury a občanského vybavení 269

276 3.1.9 Rekreace Rekreace je forma odpočinku nebo činnosti ve volném čase, která je nezbytná pro existenci a rozvoj fyzické a psychické energie člověka. Největší význam má však zdravotně preventivní funkce rekreace kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu, nevhodného životního prostředí a dalších vlivů životního stylu dnešní společnosti. Rekreace má rovněž ekonomický význam, který spočívá v realizaci kupní síly obyvatelstva a v rozvoji řady hospodářských odvětví (dodavatelská sféra). V ORP Kopřivnice se realizuje převážně rekreace každodenní (v pracovní dny po práci) a rekreace krátkodobá (ve dnech pracovního volna min. 1 den, max. 4 dny). Rekreace pobytová (o dovolené) se realizuje především ve Štramberku, který, jako historické město s malebným okolím, je turisticky přitažlivý. Rekreace každodenní: Pro každodenní rekreaci, sloužící ke zotavení po skončení zaměstnání a školní výuky, jsou v ORP Kopřivnice příznivé podmínky. Ve všech obcích je dostatečné zázemí pro aktivní pobyt v přírodě i pro sportovní činnost. Všechny obce mají vybudovaná hřiště na fotbal, příp. volejbal, nohejbal a další sporty. Tenisové kurty jsou v Kopřivnici, Příboře, Vlčovicích, Štramberku, Mošnově, Petřvaldu, Trnávce, Závišicích a Ženklavě. Ve všech obcích jsou tělocvičny, příp. sokolovny, často spojené s fitcentrem či saunou. Koupaliště jsou v Trnávce, Kopřivnici, Štramberku a Příboru. Krytý bazén je v Kopřivnici. K rekreaci je využívána rovněž vodní nádrž Větřkovice. V zimním období jsou hřiště v Závišicích, Petřvaldu, Skotnici a Štramberku využívány jako kluziště. Ve Štramberku, Kopřivnici, Příboru, Skotnici a Mošnově fungují kynologická cvičiště, v Příboře sportovní střelnice. Velká víceúčelová sportovní centra jsou v Kopřivnici a Příboře, v Kopřivnici je zimní stadion s tělocvičnami a lezeckou stěnou, na Červeném kameni lyžařský areál. Mezi činnosti náležející do každodenní rekreace patří rovněž zahrádkaření, chovatelství, rybaření a myslivost. Zahrádkářské osady jsou v Kopřivnici, Příboru, Štramberku, Závišicích a Ženklavě. V ORP Kopřivnice jsou základní organizace různých zájmových spolků, jako např. Český rybářský svaz, Český svaz včelařů, Český svaz chovatelů poštovních holubů, Český zahrádkářský svaz, Českomoravská myslivecká jednota a další. V obcích fungují jednotky Sboru dobrovolných hasičů. V ORP Kopřivnice je kvalitně vybudovaná síť cyklotras a pěších turistických tras. Rekreace krátkodobá: Jedná se o formu krátkodobého zotavení, které je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního klidu s max. rozpětím 4 dnů souvislého volna. Náplní je opět aktivní pobyt ve volné přírodě spojený s turistikou, sportovní činností, zahrádkaření, chovatelství, rybaření, myslivost, chataření, návštěva pamětihodností, pasivní odpočinek ve volné přírodě a ve městech. Pro tento druh rekreace je vhodný Příbor s historickými památkami, zajímavým okolím, muzeem Sigmunda Freuda a relativně širokou možností ubytování. V Kopřivnici je Technické muzeum, Muzeum Fojtství a Muzeum v Šustalově vile, a možnost ubytování ve dvou hotelech a několika penzionech a dalších ubytovacích zařízeních. Lyžařský areál na Červeném kameni je pro krátkodobou rekreaci rovněž zajímavým cílem. Ke zvýšení jeho 270

277 atraktivnosti by přispěla modernizace a rozšíření areálu, především výměna stávajících vleků za sedačkovou lanovku vedoucí až na vrchol Červeného kamene a úpravu sjezdových tratí. Ve Štramberku je část historických domů používána jako chalupy, jsou zde dvě muzea a možnost ubytování v penzionech či v soukromí. Rekreace pobytová: V tomto ohledu není ORP Kopřivnice často vyhledávaným cílem. Pro pobytovou rekreaci je uzpůsoben Štramberk autokemp s chatami a možností stanování na koupališti Libotín, a Příbor autokemp s chatami a možností stanování na koupališti Ricco. Ve Štramberku je rostoucí trend pronajímání chalup pro pobytovou rekreaci letní i zimní. Silné stránky - pestrý a zajímavý ráz krajiny, - množství historických památek, muzeí a zajímavostí, - dobré podmínky pro turistiku a zvláště cykloturistiku, - vybavenost sportovišti, především na Kopřivnicku, - tradiční akce ve všech obcích a městech (poutě, slavnosti, trhy apod.), - bohatý spolkový život, - kvalitní a pestrá nabídka aktivit pro každodenní rekreaci Příležitosti - růst zájmu o domácí turistiku, - modernizace lyžařského areálu na Červeném kameni - rozšíření nabídky ubytování, - zkvalitňování služeb pro turisty, - dotační tituly na budování cyklistických stezek a tras Slabé stránky - poloha mimo hlavní oblasti cestovního ruchu, - málo značených a vybavených cyklostezek, - ubytování návštěvníků oblasti, - nízký potenciál pro pobytovou rekreaci Hrozby - zhoršení podmínek pro rekreaci rozšiřováním ploch pro průmysl 271

278 Hospodářské podmínky Na správním území ORP Kopřivnice se nachází mnoho firem, které zaměstnávají většinou obyvatelé jednotlivých obcí ORP Kopřivnice. Nejvíce pracovních míst je přímo v Kopřivnici, další jsou v Příboře a nově v podnikatelské zóně v Mošnově. Problémem pro udržení ekonomické stability území je jednostranné zaměření průmyslových podniků na automobilový průmysl a strojírenství. V případě příchodu krize do těchto odvětví by ekonomická aktivita území poklesla. Zásah krize již v minulých letech pocítil celý region a její dopady se můžou v budoucnu opakovat. Klíčem zachování ekonomické stability na celém správním území ORP Kopřivnice je podpora malého a středního podnikání, které sníží zranitelnost při dopadech ekonomické recese. Důležité je také nabídnutí pracovních příležitostí pro méně kvalifikovanou pracovní sílu, v tomto pohledu je možné využít sociálního podnikání. Tabulka 5.2 ze SLDB 2011: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Zaměstnaní Z toho zaměstnanci Z toho zaměstnavatelé Z toho OVČ Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní MSK ORP Kopřivnice Tabulka 13 ze SLDB 2011: Vybrané údaje podle obcí Obec Obyvatelstvo (počet obyv.) Ekonomicky aktivní (počet obyv.) Ekonomicky aktivní (%) Z toho zaměstnaní (počet zam.) Z toho zaměstnaní (%) Kateřinice , ,9 Kopřivnice , ,0 Mošnov , ,5 Petřvald , ,7 Příbor , ,6 Skotnice , ,7 Štramberk , ,3 Trnávka , ,2 Závišice , ,4 Ženklava , ,9 Z uvedených údajů lze usoudit, že obyvatelé Kateřinic, Trnávky a Petřvaldu využívají kratší dojezdové vzdálenosti do Ostravy a obyvatelé Závišic a Ženklavy blízkosti Nového Jičína pro své pracovní uplatnění. V těchto centrech se nabízí více pracovních příležitosti než v centru správního území ORP Kopřivnice. 272

279 Dalšími údaji, které dokreslují hospodářské podmínky je míra podnikatelské aktivity a počet obsazených pracovních míst v jednotlivých obcích SO ORP Kopřivnice: Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Kateřinice 174,5 164,6 176,6 Kopřivnice 151,7 154,2 160,9 Mošnov 160,4 169,1 152,5 Petřvald 160,5 171,7 175,9 Příbor 144,5 153,3 158,3 Skotnice 165,9 176,0 184,4 Štramberk 139,1 140,0 160,0 Trnávka 118,7 129,1 148,6 Závišice 134,7 134,0 140,2 Ženklava 158,0 149,7 156,1 SO ORP Kopřivnice 149,5 153,5 160,7 Moravskoslezský kraj 153,4 156,1 161,5 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku Počet obsazených pracovních míst Obec Absolutní změna Relativní změna [%] Kateřinice ,7 Kopřivnice ,8 Mošnov ,6 Petřvald ,4 Příbor ,9 Skotnice ,6 Štramberk ,4 Trnávka ,5 Závišice ,0 Ženklava ,6 SO ORP Kopřivnice ,8 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Zlepšování hospodářských podmínek představuje širokou oblast, která přesahuje možnosti územního plánování. Jedná se o makroekonomické činitelé, jako např. zdanění příjmů, regulace trhu práce, omezení pohybu za prací, a dále pak regionální problematika, jako např. místní podpora podnikání, příprava ploch pro podnikání. Ve správním území ORP Kopřivnice je vymezena řada ploch pro funkci výroby a podnikání. Největší plochy jsou v Mošnově a Kopřivnici, významné plochy jsou také v Příboře, Kateřinicích a Petřvaldě. Jisté rezervy jsou v již nevyužívaných prostorách některých bývalých výrobních provozoven, o které však není zájem pro velké finanční nároky na jejich modernizaci a případně i na odstranění starých ekologických zátěží. V následující tabulce jsou uvedeny firmy v ORP Kopřivnice s počtem zaměstnanců větším než 100: 273

280 Název firmy Obec Počet zaměstnanců Brose CZ spol. s r.o. Kopřivnice TATRA TRUCKS a.s. Kopřivnice Tawesco s.r.o. Kopřivnice Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. Kopřivnice Primus CE s.r.o. Příbor MAHLE Behr Ostrava s.r.o. Mošnov PLAKOR CZECH s.r.o. Mošnov Tafonco a.s. Kopřivnice Erich Jaeger, s.r.o. Kopřivnice Bang&Olufsen, s.r.o. Kopřivnice BIKE FUN Intermational s.r.o. Kopřivnice Taforge a.s. Kopřivnice CROMODORA WHEELS s.r.o. Mošnov KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. Štramberk Město Kopřivnice si nechalo v roce 2013 zpracovat firmou BermanGroup Profil města Kopřivnice, jehož součástí jsou Vybrané socioekonomické analýzy jako podklad pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města. Z těchto analýz jsou pro účel územně plánovacích podkladů převzaty např. tyto: 274

281 Lokalizace firem automobilového průmyslu a následná hospodářská specializace Kopřivnice a Frenštátu p.r. je dána především blízkosti velkých výrobců automobilů, jako jsou např. Tatra Trucks v Kopřivnici, Hyundai Motor Europe v Nošovicích, Hyundai Motor Group v Žilině, FIAT S.p.A. v Bialsko-Biale a General Motors Europe v Gliwicích. Právě geografická blízkost, dostupnost kvalifikované arelativně levné pracovní síly a tradice výroby automobilů činí z Kopřivnice velmi atraktivní místo pro firmy působící v automobilovém průmyslu. Podle základních údajů o podnikatelské aktivitě je Kopřivnice městem s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity, která v čase vykazuje mírně rostoucí tendenci, zejména u právnických osob. 275

282 Podle údajů o spádové oblasti Finančního úřadu Kopřivnice, kam kromě 10 obcí ORP Kopřivnice patří také Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice a Veřovice, dochází od roku 2005 k rostoucímu počtu fyzických osob i výnosů z daně z příjmů fyzických osob. Obdobné platí i pro právnické osoby, což signalizuje rostoucí aktivitu firemního sektoru. Při porovnání dojížďkových a vyjížďkových proudů lze identifikovat tři hlavní hospodářská centra okresu Nový Jičín samotný Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a Kopřivnice. Ačkoliv okres jako celek má záporné dojížďkové saldo, tato tři města dojížďkou zaměstnance získávají, naopak ostatní města, např. Příbor a Studénka, mají spíše funkci obytnou a nekoncentruje s ev nich větší počet pracovních příležitostí viz následující graf: 276