Nová řešení pro komfortní práci s EIZ: správa online přístupů, vzdálený přístup a přístup k periodikům

Transkript

1 Nová řešení pro komfortní práci s EIZ: správa online přístupů, vzdálený přístup a přístup k periodikům Vladimír Karen * Vladimir.Karen@aip.cz 1 Úvod Abstrakt: Především díky grantovým programům MŠMT (LI, 1N) jsou na akademických a výzkumných pracovištích v ČR již pátým rokem poměrně velmi dobře dostupné přední elektronické informační zdroje. Úroveň jejich využití však často není považována za dostatečnou. K tomu, aby se tato situace změnila, mohou posloužit nadstavbové nástroje, které umožňují snazší a tím efektivnější využívání elektronických informačních zdrojů. K takovým řešením patří nástroje pro správu přístupů k online informačním zdrojům umožňující např. práci na dálku a uživatelsky přívětivá řešení pro přístup k periodickým titulům. Klíčová slova: elektronické informační zdroje, vzdálený přístup, OpenURL resolver, linking, metavyhledávač Především díky grantovým programům MŠMT (LI, 1N) jsou na akademických a výzkumných pracovištích v ČR již pátým rokem poměrně velmi dobře dostupné přední elektronické informační zdroje. Úroveň jejich využití však často není považována za dostatečnou. K tomu, aby se tato situace změnila, mohou posloužit nadstavbové nástroje, které umožňují snazší a tím efektivnější využívání elektronických informačních zdrojů. K takovým řešením patří nástroje pro správu přístupů k online informačním zdrojům umožňující např. práci na dálku a uživatelsky přívětivá řešení pro přístup k periodickým titulům. 2 Současná situace využití EIZ v praxi 2.1 EIZ z pohledu uživatelů Za hlavní faktory ovlivňující míru využití EIZ z pohledu uživatelů považujeme: u cizojazyčných zdrojů jazykovou bariéru, psychologické překážky v používání počítačů, Internetu apod., míru obeznámenosti s EIZ dostupnými na pracovišti a s jejich výhodami oproti volnému Internetu (tzv. googlemánie), snadnost orientace v nabídce dostupných EIZ, omezení dostupnosti EIZ na fyzické pracoviště (resp. konkrétní IP adresy sítě). První dva faktory leží mimo působnost knihoven, ačkoli v případě psychologických bariér používání výpočetní techniky pořádají některé knihovny kurzy počítačové gramotnosti pro čtenáře [2, 3]. Míru obeznámenosti lze ovlivnit především aktivní prací s uživateli, pořádáním školení a především propracovanou komunikační a marketingovou strategií knihovny vůči uživatelům [4]. V případě poslední dvojice faktorů je lze již dnes situaci zlepšit technickými prostředky, o nichž bude řeč v tomto příspěvku. * Albertina icome Praha s.r.o., Štěpánská 16, Praha 1 [1] 1

2 2.2 EIZ z pohledu knihovníků K problémům souvisejícím s boomem elektronických zdrojů z pohledu knihovníků patří mj. koordinace akvizice zdrojů v různých formátech, chybějící informace pro kvalifikovaná rozhodnutí o nákupech časopisů, problematické začleňování EIZ do katalogů, oblast autorizace/autentifikace pro přístup k EIZ (měnící se IP adresy apod.), problematika statistického vyhodnocování využití EIZ. Knihovny nakupují elektronické seriály z různých zdrojů a přistupují k nim různým způsobem především na serverech u původních vydavatelů (Elsevier, AMS, ACS ), jako k agregovaným databázím (ProQuest, EBSCO, Gale ) a na serverech zprostředkovatelů předplatného (EBSCO, Suweco, Minerva ). 2.3 Důsledky tohoto stavu uživatelé přehlížejí významné elektronické zdroje, využití EIZ je nižší než očekávané, knihovníci a uživatelé ztrácejí čas hledáním časopisů, dochází k duplicitám a naopak k výpadkům v akvizici seriálů, katalog knihovny je (co se týče EIZ) nekompletní uživatelé dostávají chybné odpovědi, využívají se služby MVS, MMVS a DDS, aby uživatel získal článek, který je k dispozici v nabídce místní knihovny. V souvislosti s využitím zdrojů je na místě podotknout, že EIZ vůbec poprvé umožňují knihovníkům udělat si úplnější obrázek o skutečném využití fondů. Absenční a částečně prezenční výpůjčky byly sledovatelné vždy, ale volný výběr do studovny, který se většinou týká nejzajímavější a nejaktuálnější části fondu, bylo možno dosud hodnotit pouze subjektivně. A to už vůbec nehovoříme o těch periodikách a monografiích, které sice knihovna (v lepším případě) katalogizovala, ale byly trvale vypůjčeny důležitými osobnostmi instituce a tudíž pro ostatní uživatele prakticky nedostupné. Knihovníci si tento nepříznivý stav uvědomují, proto vznikají různé aktivity a projekty s cílem vyřešit alespoň některé problémy [5]. V principu však často nejsou dlouhodobě udržitelné knihovníci nemají čas ani prostředky na vývoj a především údržbu vlastních řešení. V tomto příspěvku se soustředím na představení produktů a služeb společností Serials Solutions a H+H Software. 3 Serials Solutions řešení pro práci s e-seriály a jejich management Služby společnosti Serials Solutions [6] představují komplexní sadu nástrojů pro řešení práce s e-seriály a jejich management. Společnost založil v USA knihovník s cílem nabídnout ostatním knihovníkům řešení problémů, s nimiž se setkával ve své každodenní práci. Dnes je společnost součástí ProQuest International & Learning a její hlavní služby jsou: E-Journal A.M.S. (Access & Management Suite), Article Linker, Full MARC Records, Central Search. 2

3 Všechny tyto služby jsou online na serverech Serials Solutions a nevyžadují proto na straně zákazníka žádné investice do hardware nebo software. 3.1 E-Journal A.M.S. (Access Management Suite) Srdcem služby E-Journal A.M.S. je klientské centrum, ale z pohledu uživatelů je nejdůležitější E-Journals Portal a A-to-Z Title Lists. Obr. 1. E-Journals Portal: ukázka implementace E-Journals Portal představuje jednotný vstupní bod pro vyhledání časopisu nebo článku. Jeho vzhled lze kompletně přizpůsobit grafickému stylu stránek knihovny. Implementace portálu je velmi snadná na zákazníkovi je pouze údržba seznamu databází a časopisů, které předplácí, o vše ostatní se stará provozovatel. Data o titulech dostupných v agregovaných databázích a odkazy na plné texty jsou aktualizovány každou noc. V portálu lze vyhledávat v názvech časopisů a v předmětových heslech, která vycházejí z hesel databáze Ulrich s Periodicals Directory (ulrichsweb.com), s níž je služba E-Journal A.M.S. oboustranně propojena. Toto propojení lze využít za předpokladu, že zákazník má aktivní předplatné obou služeb naráz. Součástí předplatného E-Journal A.M.S. je i jednoduchý OpenURL Link Resolver Journal Linker, který poskytuje odkazy na úroveň časopisu (bohužel nikoli až na úroveň článků, k tomu slouží služba Article Linker viz dále). Akvizičním pracovníkům je určena služba Overlap analysis, která umožňuje analýzu duplicitních titulů dostupných v různých službách. 3

4 Obr. 2. Overlap Analysis: přehled pokrytí konkrétního časopisu v předplácených službách Obr. 3. Overlap Analysis: ukázka analytického výstupu Poslední součástí služby E-Journal A.M.S. jsou Usage Stats, které zpřístupňují statistiky využití jednotlivých zdrojů v rámci E-Journals A.M.S. Shrnutí výhod E-Journal A.M.S.: NEJAKTUÁLNĚJŠÍ data na trhu, nástroje pro management, vč. Overlap Analysis, Journal Linker link resolver na úrovni časopisů, flexibilní možnosti přizpůsobení, technická podpora, snadná implementace a údržba, jedno předplatné řada služeb, online služba nevyžaduje žádný hardware ani software na straně zákazníka. 3.2 Article Linker Typický uživatel pracující s bibliografickou databází nalezne abstrakt nebo bibliografický záznam, který ho zajímá, a potřebuje vyhledat plný text článku. V tom je mu potřeba pomoci, protože většinou neví kde začít nabízí se mu často několik databází nebo online služeb, je pro něj poměrně složité dostat se až k cílovému článku a tato cesta ne vždy musí skončit úspěchem, čímž vzniká tzv. frustrace ze slepých uliček. Pokud článek není v elektronickém fondu knihovny, vše začíná znovu je třeba objednat MVS, DDS, hledat v souborném katalogu apod. Vydavatelé bibliografických databází tento problém znají již léta a nabízejí proto prolinkovávací služby průkopníkem na tomto poli byl již v roce 1997 SilverLinker společnosti SilverPlatter. Na první pohled se může zdát, že tedy není co řešit, ale v praxi je 4

5 situace mnohem složitější. Typicky totiž knihovna předplácí bibliografické zdroje od různých vydavatelů a úroveň těchto služeb na jednotlivých platformách je značně nevyvážená. Především ale údržba všech propojení v různých systémech je velmi náročná. Proto vznikla řešení typu OpenURL Link Resolver, tedy vyhledávač propojení na bázi OpenURL. Obr. 4. Princip OpenURL Link Resolveru Article Linker je OpenURL Link Resolver od Serials Solutions. Je to robustní a vyzkoušené řešení, jehož hlavní výhody jsou: snadno použitelné rozhraní, snadná přizpůsobitelnost, nejpřesnější a nejaktuálnější data na trhu, nejrychlejší a nejsnadnější implementace, trvalá údržba, nejvyšší procento nalezení podle názvu a ISSN, příznivá cena, může pokrývat i tištěné fondy a mikroformáty, online služba nevyžaduje žádný hardware ani software na straně zákazníka. Předpokladem implementace link resolveru do prostředí konkrétního vydavatele je schopnost předat a přijmout data pomocí OpenURL. Tuto podmínku dnes již většina renomovaných vyhledávacích prostředí splňuje. Vedle nalezeného bibliografického odkazu je pak zobrazen odkaz na link resolver, po kliknutí na něj se zobrazí nabídka dostupných zdrojů. Tato nabídka je plně přizpůsobitelná požadavkům zákazníka a vedle odkazů na plné texty může obsahovat např. odkazy na MVS, DDS i volně dostupné www služby (vč. Google). Pořadí a podmínky zobrazení jednotlivých odkazů jsou nastavitelné. 5

6 Obr. 5. Article Linker: ukázka zobrazení nabídky odkazů 3.3 Full MARC Records Dalším problémem je implementace nakupovaných e-časopisů do katalogu knihovny. Je pochopitelně žádoucí, aby se e-zdroje v katalogu objevily a aby jejich záznamy obsahovaly funkční odkazy. Knihovny proto nakupují nebo získávají záznamy v Marcu zdarma od různých poskytovatelů, ale různí poskytovatelé používají různé typy záznamů v Marc a různí zákazníci mají různé OPACy. Upload takto posbíraných záznamů do OPACu je proto velmi časově náročný a hlavně vyžaduje průběžnou údržbu mění se časopisy zahrnuté v jednotlivých online službách i jejich URL. Výsledkem je frustrace na straně katalogizátorů i uživatelů, kteří po nalezení časopisu v OPACu narážejí na nefunkční odkazy. Hlavní výhody Full MARC Records: snížení pracnosti v knihovnách, jednoduchá a efektivní metodu pro začlenění e-seriálů do knihovního katalogu, všechna správa fondů a katalogizace je na straně Serials solutions, noví předplatitelé mohou systém využít během několika dnů. Full MARC Records používají např. společnosti Innovative Interfaces, Endeavor, SIRSI, Ex Libris, Dynix, VTLS a další. 6

7 3.4 Central Search Řešení typu metavyhledávač (federated search engine, meta searching) jsou určena především ke snížení bariér pro nacházení požadovaných záznamů při velkém množství dostupných zdrojů. Odlišnost tohoto přístupu od dříve popsaného portálového řešení lze charakterizovat následovně: E-Journal A.M.S. / E-Journals Portal umožňuje hledání známých položek na základě předmětové kategorie, názvu časopisu, jména autora a ISSN, metavyhledávač Central Search umožňuje vyhledávání neznámých položek prostřednictvím klíčových slov. Můžeme si trochu postesknout, že uživatelé metavyhledávačů přicházejí o řadu fines jednotlivých vyhledávacích rozhraní, na nichž vydavatelé strávili roky vývoje a které umožňují významně efektivnější vyhledávání. Na druhou stranu i za tuto cenu je vhodné uživatele nalákat k využívání předplácených zdrojů. Je potom věcí další propagace a školení, abychom uživatele seznámili s pokročilými technikami a možnostmi. Při vývoji služby Central Search, která byla na trh uvedena v letošním roce, museli vývojáři Serials Solutions vyřešit celou řadu zásadních problémů. K těm patří např. nutnost prezentovat srozumitelnou formou obrovské množství informací, jednotlivé databáze poskytují různé množství a kvalitu metadat a pracují s různými komunikačními protokoly (Z39.50, XML, HTTP). Propojení na konkrétní služby bylo vyvinuto na základě technologie překladačů (translator) společně Serials Solutions a WebFeat TM. Seznam kompatibilních lužeb zahrnuje plnotextové databáze, agregované a bibliografické databáze, OPAC, katalogy a tradiční www vyhledávače. Jedním z hlavních cílů byla rovněž snadná a rychlá implementace u zákazníka a snadná administrace. Obr. 6. Central Search: základní (jednoduché) vyhledávací rozhraní 7

8 Vyhledávací prostředí Central Search umožňuje uživatelům rychle dosáhnout výsledků. Důraz je kladen na možnost volby výběr zdrojů, zadání dotazu, indikace stavu, zobrazení citací, možnosti řazení a filtrace, ukládání a export. Pokročilí uživatelé mohou používat booleovské operátory ke zpřesnění výsledků. Obr. 7. Central Search: detail pokročilého vyhledávací rozhraní Obr. 8 Central Search: zobrazení/export výsledků s odkazy na Article Linker Po vyhledání jsou odstraněny duplicity a výsledky jednotně zobrazeny. Uživatel má možnost výsledky třídit a filtrovat podle různých prvků metadat a nabízí se i několik možností pro export a ukládání. Do přehledu nalezených záznamů lze přímo integrovat odkazy na Link Resolver (Article Linker) pro snadné propojení na plné texty v případě, kdy zdrojová data pocházejí z bibliografického zdroje. Vzhledem k tomu, že Central Search běží online na serveru Serials Solutions, ušetří zákazník náklady na hardware a software. Správa Central Search je společná s ostatními službami Serials Solutions, které navzájem sdílí informace o nastavení a není proto třeba je zadávat několikrát. Výsledkem je hladký start během několika málo týdnů, nikoli měsíců, jak 8

9 tomu bývá u konkurenčních služeb. Řešení je ideální pro jednotlivé knihovny i pro implementaci na více místech naráz (konsorcia). Důležitými prvky jsou opět snadné přizpůsobení vzhledu aplikace www stránkám knihovny a statistiky využití. Předplatné Central Search automaticky zahrnuje kompletní E-Journals A.M.S.! 4 HAN řešení pro řízení přístupu k e-zdrojům a internetu Hlavní problémy, které pomáhá řešit server pro správu přístupů: přístup žádný/omezený/problematický přístup k EIZ mimo pracoviště (kampus), bezpečnost problematická distribuce přístupových hesel, komfort zapamatování si individuálních hesel pro každý e-časopis/e-službu, autorská práva vyhovění požadavkům vydavatelů EIZ ohledně kontroly přístupu. Řešení těchto problémů představuje softwarový produkt HAN (Hidden Automatic Navigator) společnosti H+H Software [7] z Goettingenu v SRN. Tato společnost byla založena v roce 1989 a postupně se stala předním poskytovatelem technických řešení pro správu informačních zdrojů a aplikací pro knihovny a velké podniky na německy mluvícím trhu. Její produkt Virtual CD je však známý po celém světě a používá jej více než dva milióny zákazníků. Obr. 9. HAN (Hidden Automatic Navigator) základní schéma HAN poskytuje tyto hlavní výhody: přístup k online zdrojům odkudkoli z celého světa, přístupové údaje/hesla jsou pro uživatele neviditelné a nemohou tak být zneužity, tzv. Single Sign-On systém přístup přes standardní síťové heslo, standardizované statistiky pomáhají optimalizovat nákup licencí podle skutečných potřeb uživatelů (kdo, jak dlouho, jak často). Z pohledu vydavatelů/provozovatelů online služeb vystupuje HAN jako jediný člen vašeho kampusu u poskytovatelů stačí registrovat IP adresu serveru HAN, všichni uživatelé pak vůči poskytovatelům vystupují IP adresou HAN. Z pohledu uživatelů se HAN může tvářit jako megavydavatel všech e-časopisů a zdrojů. Z pohledu systémového administrátora je pak HAN integrovaný pomocník ve většině úkolů souvisejících se správou EIZ a internetových zdrojů. 9

10 Obr. 10 HAN: schéma autorizace vůči poskytovatelům EIZ Přístupová práva k jednotlivým zdrojům mohou být založena na uživatelských jménech, skupinách uživatelů anebo na konkrétních IP adresách. HAN je propojen s lokálním systémem pro správu síťových účtů, resp. s knihovním systémem. HAN podporuje a kontroluje všechny licenční modely (max. počet uživatelů současně, omezení na konkrétní pracoviště nebo fyzická PC, omezení na konkrétní osoby). Pokud by např. došlo k překročení max. počtu současně pracujících uživatelů, HAN nejčerstvěji připojeného uživatele o tomto stavu informuje a zařadí jej do fronty. Jakmile se některý z dalších uživatelů odpojí, HAN automaticky umožní přístup čekajícímu uživateli. HAN umožňuje správci automatizovat navigační sekvence umí zaznamenat cestu od výchozí (login) k cílové stránce pomocí systému internet makro recording. Tak je možno vytvářet odkazy na přesná místa (např. na konkrétní jednotlivé databáze nebo časopisy) v rámci komplexních online služeb. HAN rovněž umožňuje modifikovat charakteristiky různých zdrojů naráz (např. všech časopisů jednoho vydavatele). Umožňuje správci rovněž zadání a kontrolu období předplatného, řazení fondu podle různých kritérií. HAN vytváří jednotné standardizované statistiky o využití každého zdroje ve formátu kompatibilním s ICOLC. Nejdůležitější vlastností je zde schopnost identifikace využití jednotlivými konkrétními uživateli resp. jejich skupinami, což umožňuje detailní statistické vyhodnocování činnosti jednotlivců, které žádný provozovatel nesleduje, a přitom je z pohledu efektivity vložených prostředků velmi důležité. Na závěr uveďme jako zajímavost symbiózu HAN se službou EZB Univerzity v Regensburgu, která je v německy mluvících zemích hojně využívána a kterou již používají i některé knihovny u nás. HAN umožňuje přímý import záznamů o fondech z EZB a řeší také jejich aktualizaci. 10

11 5 Obr. 11. Schéma symbiózy HAN a EZB (EJL) Regensburg K předním uživatelům systému HAN patří např. BAYER AG, BASF, Bayerische Staatsbibliothek, University of Graz nebo Credit Suisse. Systém HAN je nabízen jako softwarový produkt, který se instaluje na server na bázi Windows XP s www serverem Apache. HAN je k dispozici samostatně anebo jako volitelná součástí systému NetMan od stejné firmy. NetMan umožňuje mj. řešit také sdílení aplikací a CD-ROM/DVD-ROM disků v lokálních sítích a na Internetu. Závěr Důležitost elektronických informačních zdrojů stále stoupá. E-časopisy postupně začínají tvořit větší část časopiseckého fondu větších knihoven, jsou tedy příliš důležité na to, aby nebyly plně využívány. Nárůst počtu e-časopisů způsobuje dramatický růst velikosti fondu, který je pro knihovny těžké zvládnout. Prvořadým úkolem už není růst fondu, ale řízení a přístup k němu je třeba znát, řídit a co nejlépe využívat hodnotu fondu. Jelikož e-zdroje jsou dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, má smysl podniknout taková opatření, aby je uživatelé mohli plně využívat bez ohledu na to, zda jsou momentálně na svém pracovišti, na služebním pobytu nebo pracují z domova. Technická řešení od Serials Solutions a H+H Software spolu s technickou podporou od AiP nabízejí prostředky k tomu, jak tyto obtížné úkoly efektivně a spolehlivě zvládnout. A pokud na tato pokročilá řešení momentálně ještě nemáte prostředky, pak pro vás máme dobrou zprávu stále je zde ještě služba Infozdroje.cz [8], která poskytuje vám i vašim uživatelům elementární přehled o zdrojích, které máte k dispozici a to zcela zadarmo. 11

12 Použitá literatura a WWW odkazy 1. Albertina icome Praha s.r.o.: 2. Quinn, Brian. Overcoming psychological obstacles to optimal online search performance. Electronic Library, 2003, vol. 21, issue 2, p. 142 (12 pages). 3. TKAČÍKOVÁ Daniela. Online přístup k obrovskému množství zdrojů problém dostupnosti informací je vyřešen Máme však dostatečně gramotné uživatele? In Inforum 2002 : 8. konference o profesionálních informačních zdrojích : května 2002 [online]. Praha : Albertina icome Praha, Dostupné na World WWW: < 4. TICHÁ, Ludmila. Jak přinutit uživatele k využívání elektronických informačních zdrojů. INFORUM 2000 konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 2000 [online]. Dostupné na WWW: < 5. FOWLER, David C. E-serials collection management : transitions, trends, and technicalities. New York : Haworth Press, s. ISBN Serials Solutions: 7. H+H Software: 8. InfoZdroje.cz: 12