1.1 Za klady. PDF byl vytvoren zkusebnıverzıfineprint pdffactory 1.2 Prihra va nıa chyta nımıc e

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1.1 Za klady. PDF byl vytvoren zkusebnıverzıfineprint pdffactory http://www.fineprint.cz. 1.2 Prihra va nıa chyta nımıc e"

Transkript

1 1 1. Za klady 1.1 Za klady Tato kapitola popisuje za kladnıprvky korfbalu. Jednotlive dovednosti, vs ak jes tž nenaucıkorfbal jako takovy. Zvla dnutıtž chto dovednostıjes tž nezarucuje dobreho korfbalistu. Je vıce nez zrejme, ze nž kterıneholands tınebo belgictıkorfbaliste, navzdory tomu, ze dobre bž hajı, ska cıa ovla dajımıcovou techniku nejsou schopnıposkytnout primž reny protiklad holandsky m a belgicky m souperum. U mlady ch korfbalistu a zaca tecnıku by se mž l kla st duraz na chyta nıa prihra va nımıce. Dokonce i u zkus eny ch korfbalistu by tyto prvky mž ly by t pri treninku vidž t. Pozdž ji je souca stıtematu i kondicnıaspekt (rychlost, sıla atd.) a zautomatizova nımıcove techniky. 1.2 Prihra va nıa chyta nımıc e Ve dvojicıch, jeden asistuje, druhy prova dıcvicenı Rozlicna cvicenıhodu a chyta nıve dvojicıch. Je mozno pouzıt k ucenınovy ch, nebo procvicova nı stary ch technik i jako kondicnıtrenink. Jeden mıc ve dvojici a jeden nebo dva kuzely. Je zde vzdy jeden asistent, ktery se nepohybuje a jeden cvicıcı. Po sec. se vystrıdajı. a) Cvicıc ı hraca asistent stojıod sebe 10 metru (kuzel muze byt umıstž n blız e k tomu kdo prova dıcvicenı. Hracbžzıve smž ru asistenta a dosta va mıc. Chyta mıc v bž hu jednou rukou a vracımıc asistentovi pred obratem a na vratem do vy chozıpozice. Na sleduje stejny pohyb, ale hra cprihra va druhou rukou. Pozn.: Toto cvic enıuc ızastavit se po obdrzenıprihravky pred zpe tnou prihravkou asistentovi. b) Jeden z hracu je vzda len zhruba 10 metru. Hrac, ktery prova dıcvicenıbžzısmž rem k asistentovi a dosta va mıc do vyse hlavy. Hrac musıchytit mıca vra tit ho asistentovi ve vy skoku (vyskocit pred obdrzenım mıce a dopadnout na zem az po odehra nımıce). c) Jako b) ale cvicıc ıhracdosta va a vracıprihra vku v nejvyssım bodž. d) Jako b) ale cvicıcıhra cdosta va mıc50 cm nad hlavou. Prihra vku odehra va nad hlavou. Pozn. Pri cvic enıch uzıvat co nejc aste ji pouze jednu ruku. e) Kuzel je umıstž n 6 metru pred asistentem, cvicıc ıhracbžzıaz ke kuzelu a tam provede V ú pohyb ("vecko"). Asistent prihra va mıcdo vnž js ıruky tak, aby ho mohl chytit jednou rukou. Cvicıcıhra cvracımıcasistentovi. Hra cbž zızpž t ke kuzelu prova dı"vecko" na druhou stranu,tzn. ze mıcchyta a vracızpž t druhou rukou. f) Jako e), ale mıcje odehra n zpž t natazenou rukou (vrchem). g) Jako e), ale mıcje odehra n zpž t natazenou rukou (spodem). h) Jako e), ale mıc by mž l by t odehra n zpž t jednou z nasledujıcıch moznostı: s odrazem o zem, za hlavou, nebo za za dy. Varianty: 1. cvicenıe) az h), ale nynına vž tsıvzda lenost. Zde je kladen vž tsıduraz na sılu. 2. cvicenıe) az h), ale nynıkazdemu "vecku" predcha zınahra vka obouruc. 3. cvicenıe) az h), ale namısto "vecka" bž ha cvicıc ıhracrovnž (jen vlevo a vpravo). Dra ha cvicıc ıho hrace a mıce je vıce menž stejna a prihra vka je tım obtız n ž jsı. i) Cvicıcıhracse pohybuje 4m pred asistentem v obrannem pohybu s pokrceny mi koleny (s nızky m tž zistž m). Cvicıcıhracchyta a hazı mıc jednou rukou a pak se presunuje na druhou stranu pribliznž 5 metru daleko. Chyta me a hazıme i druhou rukou, vzdy v obranne pozici. Toto cvicenıje zvlastž zamžreno na posılenıstehennıho svalstva. j) Asistent a cvicıcıhra cstojıod sebe asi 4 m. Asistent nahra va mıcnad hlavu, cvicıcıhra cvyskakuje a odehra va co nejrychleji je to mozne. k) Jako j), ale asistent nahra va mıc nad hlavu cvicıcıho hra ce, ktery musıvyskocit a "odpinknutım" vra tit mıc (bez ňplneho chycenı) obž ma rukama. l) Cvicıcıhra clezına zemi se vzpazeny ma rukama. Asistent je nž kolik metru daleko. Hra c vracımıc asistentovi z lehu. Cılem tohoto cvicenıje posılenırukou. m) Cvicıcıhra csedınebo lezına zemi. Asistent stojı 8 metru daleko a nahra va mıc, cvicıcıhra cco nejrychleji vsta va a vracızpž t. Pozn. Cvic enıi) az m) jsou hlavne kondic nı. n) cvicıc ıhraczacın a od kuzelu B a bžzıke kuzelu C, kde dosta va mıc od asistenta A. Po chycenımıce cvicıc ı hracvyskakuje a s v otocce o 90 o nahra va jednou rukou asistentovi. Pak se vracızpž t do B atd. o) Stejnž jako n), ale nynınabıha hra c od kuzelu D, chyta a nahra va druhou rukou. p) cvicıc ıhraczacın a u B, bžzık D, chyta a nahra va mıc po vy skoku, ve kterem se obracıo 180 o, nahra va asistentovi pravou rukou. Po navratu k B a stejnem obratu nahra va levou rukou.

2 2 q) Asistent odehra va mıc vysoky m obloukem. Cvicıc ıhracchyta mıc ve vy skoku v nejvyssım bodž a odehra va ho zpž t. r) Asistent hraje mıcnad hlavou hra ce, ktery bž zıpozadu,chyta mıcjednou rukou a co nejrychleji nahra va zpž t (levou i pravou). s) Cvicıc ıhracbž ha dokola kolem kuzelu B a D, na C dosta va vzdy prihra vku a odehra va zpž t "zadovkou" (kuzely C a A by nemž ly by t prılis daleko od sebe). "Hrac" pouzıva levou i pravou ruku. t) Jako s), ale hra cnahra va natazenou rukou pres hlavu. Pozn. Tato cvic enım se pouzıvajıvıce v kondic nısekci, kdy jiz hrac i ovladajımıcovou techniku. Pokud trenš r zvysuje tempo, neprovadı individualnıopravy. Idealne by strıdanıme lo nasledovat jedno za druhym. Varianty: 1. ve cvicenıch, kde cvicıc ıhracbž ha pred asistentem, k nž mu a od nž ho (napr. kolem kuzelu), muze cvicıc ıhracjednodus eji bž hat kolem asistenta. S ohledem na za vratž mžnte smž r obıha nı. 2. vs echna cvicenızıskajına obtız nosti, jestlize se asistent bude pohybovat. Vhodne strıda nıby mž l mıt trener na pamž ti, zvlastž pri narocnem kondicnım treninku Prihra va nı a na sledova nımıce Za klady prihra va nıa chyta nımıce v ctyrclenny ch skupina ch. 4 hraci ve skupinž, jeden mıc, dva kuzely zhruba 10 metru od sebe. Hraci cıslo 1 a 2 jdou k jednomu kuzelu a c. 3 a 4 ke druhemu. Cvicenılze prova dž t i se tremi hraci, ale mıc musızacınat na stranž kde jsou dva. a) C.1 prihra va c.3 obouruc a bžzıza mıcem za cıslo 4. 3 nahra va 2 a bžzına druhou stranu atd. b) Jako a), ale nynıktera skupina prihraje drıve 25 prihra vek. Pro tymy vyssıch kvalit zvysit pocet na 50 nebo 100. Jestlize se mıc dotkne podlahy, zacıt pocıtat znovu od nuly (v tomto cvicenıby se chyby nemž ly vyskytovat). c) Jako a), ale nahra vat jednou rukou. d) Jako a), ale nahra vat druhou rukou. e) Jako a), ale chytat mıcjednou rukou (hra ci mohou naznacit zvednutım ruky, na kterou stranu chtž jıprihra vku dostat. f) Jako e), ale chytat do druhe ruky. g) Jako a), ale chytat i nahra vat jednou rukou. h) Jako a), ale chytat i nahra vat druhou rukou. Pozn.: Tato cvic enılze pouzıt i formou soute zıpri urc enıpoc tu prihravek. Tento druh poc ıtanınenı dobrš pouzıvat ve skupinach s nizsı technickou urovnı. Varianty: Pred odehra nım muze hra c dosta vajıcımıc udž lat pohyb doprava nebo doleva (mıc je tak nahra va n do pohybu coz je obtıznžjs ı). Toto strıda nıje podobne hernısituaci Za kladnıcvicenıve dvojicıch Prihra va nıa chyta nımıce ve dvojici. Dva hraci stojıproti sobž ve vzda lenosti 8 metru (vzda lenost zavisına kvalita ch hracu ) a jeden hracma mıc. Oba stojına pevnž na jednom mıstž. Vzda lenost muze byt vyznacena kuzely nebo znackami na podlaze. Jestlize nenı spra vny pocet hra cu, utvorte skupiny po trech. Je to leps ıres enı, nez aby jeden hra ctrenoval sa m nebo netrenoval vubec. a) Hraci si v pa ru nahra vajıdvž ma rukama. Po chvıli zaradit vıce vzrus ujıcıcvicenı: ktera skupina si drıve 25x nahraje ktera dvojice si bude dele nahra vat bez spadnutımıce b) Jako a), ale nahra vat jednou rukou. c) Jako a), ale nahra vat druhou rukou. d) Nahra vat obouruc, chytat do jedne ruky (dosta vajıcıhra cnaznacı, do ktere ruky ma prihra vka smž rovat). e) Jako d), ale chytat druhou rukou. f) Hra ci si mıckuta lejı. g) Hra ci jsou blız a prihra vajısi odrazem. h) Prvnıhracha zıpravou rukou na druheho hrace, ktery chyta pravou rukou, prenda si mıc do leve a nahra va ho prvnımu hraci do leve ruky, ktery si da va do prave ruky atd. i) Hraci si da vajı obtız n ž jsı prihra vky, tak aby mž l partner problemy s chyta nım. Pozn.: 1. Ac koli jsou tato cvic enıstacionarnı, nenechavejte hrac e nehybnš : pohyb by me l byt uvolne ny a relaxac nı. 2. Uc elem te chto cvic enıje vstıpenıoprav techniky, ktera by se me la zautomatizovat se zvysujıcım poc tem opakovanı. Varianty: 1. stejna cvicenı, ale s vž ts ıvzda lenostımezi hra ci. 2. strıdanılze zacıt s obž ma hraci blızko sebe a po 6 prihra vka ch kazdeho hrace udž lajıoba krok dozadu. Budou se vzdalovat, az dojdou na maxima lnıvzda lenost, ze ktere jsou schopni si prihra t (nechat kazdeho hrace pokusit se prihra t z jeho maxima). 3. stejna cvicenı, ale nynıjsou oba hraci v neusta lem pohybu a prihra vky jsou tak obtız n ž jsı.

3 3 4. prova dž jte cvicenıs medicinbaly nebo s velmi lehky mi mıci (volejbalovy mi). Nejsem si vž dom presneho ňcinku cvicenıs lehcımi a tžzsımi mıci (mohl bych to samozrejmž vyzkoumat). Pokud ja sam vım, tak pra ce s lehcımi a tžzsımi mıci zvys uje sılu/rychlost a zleps uje techniku. Pro skupiny, kde je trenink casovž omezen toto naradıaz na vy jimky nepouzıvejte. 5. Stejna cvicenı, ale nynıs obra nci. Obra nce bra nıjen pasivnž, bra nıprihra vajıcıho, ne vs ak aby dž lal prihra vku prılis na rocnou Sloz ite jsıcvicenıve dvojicıch Jine (na rocnž jsı) prihra vky a chyta nıve dvojicıch Viz. kapitola za kladnıcvicenıv pa ru a) Mıc si nahra vajımezi sebou natazenou rukou (pro leva ky: prava noha je vpredu a tžlo v pozici, ze prave rameno je ve smž ru dopredu, a mıcopous tıruku nad hlavou). b) Jako a), ale nynıse zkuste cvicenı"tocit". Prvnıhrachazımıc na druheho hrace, ktery chyta "spodem" (s prsty zespoda mıce) a v plynulem pohybu zveda mıc natazenou rukou a prihra va ho nad hlavou zpž t na prvnıho hra ce. Chyta nıtak zacne pohyb, ktery pokracuje neprerus en az do odhozenımıce. c) Jako b), ale nynı"spodem". Mıcbyl chycen nahore a ruku opous tıdole v plynulem pohybu. d) Hra ci si nahra vajı"zadovkou". Pro odhozenınatazenou rukou se musıtž lo natocit na stranu. Dodrzujte malou vzda lenost. e) Hra ci si nahra vajıve chvıli, kdy jsou ve vzduchu. Drıve, nez hra c mıc chytı, vyskocı, chytıa prihra va nez dopadne. Toto je velmi na rocne cvicenıa proto ho nedž lat dlouho. C asta chyba je predcasny vyskok. Tım se ztra cıcas na zpž tnou prihra vku. Toto cvicenı nenıdoporuceno pro mlade hrace, kterıjes tž nemajıvyvinutou sılu pro vy skok. f) Jako e), ale nynıchytat a nahra vat jednou rukou (mıcmusıby t prihra n presnž na levou nebo pravou stranu). g) Jako e), ale mıc je chyta n a prihra va n nad hlavou. h) Hraci k sobž stojızady. Hracc.1 drzımıc v obou rukou. Udž la rukama takovy pohyb, ze leva ruka se dostane dolu a prava ruka je nynıvlevo (ruce jsou vıce menž prekrız ene). Jinak rec eno kdyby byl mıc volant, jednali by se o otoc enıdo leva, kdy prava ruka se dostane do pozice "za deset cela" a leva do pozice "za deset p l" Mıc je tedy nahra va n na druheho hrace pravou rukou takovy m zpusobem, ze tžlo nasleduje mıc ve smž ru partnera: tento druh prihra vky je k vidž nıv hazene. Ja sam nema m tento hod pojmenova n, navrhuji proto rıkat mu zadem natazenou pazı Cvicenıv kruhu s ne kolika asistenty Ruzne formy chyta nıa prihra va nımıce v kruhu. Pouzıt skupinu zhruba o 12 hracıch. 5 asistentu v kruhu s mıci. Zbytek skupiny stojıv zastupu 10 m od asistenta c. 1. a) Prvnıze za stupu vybıha proti asistentovi c. 1, dosta va prihra vku a ihned ji vracı. Chyta nıi nahra vky se prova dı obouruc. Hracbžzık asistentovi c. 2, dosta va mıc a vracıho zpž t. Tak pokracuje pres vs echny asistenty. Asistenty mž nit po 90 sek. Pozn.: Toto cvic enıje sme rem doleva. Sme r se vsak m ze me nit a je moznš pouzıvat i jednu ruku. b) Jako a), ale nynıprihra va asistent drıve - na vž tsıvzda lenost. c) Jako a), ale asistent prihra va o zem. d) Jako a), ale asistent mıckuta lı. e) Jako a), ale hracnahra va zpž t jednou rukou. Asistent musınahra vat vzdy na vnž jsıruku (ven z kruhu). f) Jako e), ale hracchyta i nahra va jednou rukou. g) Asistent nahra va mıcobloukem, takze hra cchyta i nahra va mıcv nejvys s ım bodž. h) Asistent kombinuje ruzne prihra vky. i) Asistent hracu m mıc jen poda va a hracho vracıpo pulobratu.(vy skok o 180 o ) j) Hra ci obdrzımıc, jakmile bž zıkolem asistent a odehra vajıho zpž t "zadovkou". k) Hraci bž hajıve dvojicıch a jeden z nich bra nı. Hracse pred prihra vkou musıuvolnit. Po odehra nımıce pocka hracna obra nce. Varianty: 1. Vzda lenost muze by t vž tsıi mensı. 2. Asistenti mohou by t v pohybu (rozumnž ), aby ztžzovali zpž tnou prihra vku hracu m. 3. Uplatnujte tocenına obž strany, aby se hra ci ucili nahra vat na obž strany a obž ma rukama.

4 Cvicenıve ctverci Chyta nıa prihra va nıpro skupinu ctyr hracu s hodnž bž ha nım. C tyri hraci vytvorıctverec o stranž zhruba 10 metru (s ohledem na vykonnost). Jeden mıcna ctverici hracu. Jestlize nenıpocet hracu džlitelny ctyrmi, vytvorit skupinu pž ti, ktera stojıv pž tiňhelnıku. HracA nahra va hraci B, bžzırychle za prihra vkou, dosta va rychle zpž t mıc a nahra va ho na C. C mu mıc vracıa A ho nahra va na D. D prihra va zpž t a A, prihra va krız em na B a vracıse do vy chozıho postavenı. Mezitım vybıha hra cb. Na sledujıcıcvicenızarazujeme po napr. trech obž zıch kazdeho hra ce. Varianty: 1. Hraci bž hajına druhou stranu. 2. Asistenti se pomalu pohybujıdo stran. 3. Soutžz - ktera ze skupin bude mıt drıve 3 obž hy. Trener da va pozor na dodrzova nıvzda lenostı. 4. Lze mž nit vzda lenosti mezi hraci. 5. A nahra va po diagona le na C, obıha, dosta va zpž t a nahra va na D. Dosta va zpž t a jes tž jednou nahra va na B (ponž kud obtız n ž jsı varianta). 6. Jako 5, ale nynına opacnou stranu a tım pa dem prihra vky levou rukou Ne ktera cvicenıpro trıclennč skupiny Chyta nıa prihra va nıpro trıclenne skupiny. Vsechna predchozıcvicenıpro ctyri hra ce se dajıuplatnit i pro 3, ale budou o nž co obtıznžjs ı: ve skupina ch trech hra cu je mozna kladen prılis velky duraz na bžhanıa ne tolik na techniku. Jeden mıc pro kazdou skupinu. c. 1 a c. 2 stojıasi 12m od c. 3, c. 1 zacın a s mıcem. a) c. 1 da va dlouhy pas c. 3 a bžzıza mıcem. dosta va mıc zpž t nahra va jes tž jednou na c. 3, ale z pohybu. c. 3 vracıhraci c. 1 mıc podruhe (tentokra t vs ak na malou vzda lenost) c. 1 chyta a nahra va po pulobratu (otocka o 180 o ) na c. 2 a znovu bžzıza mıcem. hracc. 2 prihra va zpž t c. 1 c.1 chyta mıc, opž t se otacıo 180 o, nahra va na c. 3 a tento hracpote prebıra funkci hrace c. 1. c.1 zaujme pozici hrace c.3 Kazdy hra c tedy odehra va 4 prihra vky: jednu dlouhou a jednu kra tkou stejnemu hra ci, jednu dlouhou druhemu a poslednıopž t prvnımu. b) C. 2 a c. 3 dž lajı45 sek sta le asistenty. Hracc. 1 nahra va dlouhy pas hraci c. 3 bžzıza mıcem a dosta va zpž t v blızkosti hrace c.3 otacıse, nahra va hraci c. 2, znovu na sleduje prihra vku a dosta va ji zpž t blızko c.1 otacıse a nahra va c.3 atd Hracse tedy sta le pohybuje mezi asistenty a obracıse vlevo o 180 o. c) Jako b), ale nynıse obracıdoprava. Nejen, aby se vyhnul za vrati, ale taky aby mohl nahra vat levou rukou. d) Jako b) a c), ale nynısi hra ca asistent vymž nıjes tž jednu prihra vku navıc. e) Hra cobıha kolem asistentu "osmicku" a ota cıse strıdavž k asistentum levou a pravou stranou.tzn. jednou nahra va pravou a jednou levou. f) Jako b), ale mıc chyta jen jednou rukou a otacıse k prihra vce v jednom pohybu. g) Jako f), ale hracse snazıchytat mıc ve vzduchu (ve vy skoku). Ve vy skoku ho tez i odhazuje. Toto cvicenıje na rocne na kondici CtyrclennČ skupiny a asistentem na strane Chyta nıa prihra va nımıce v ctyrclenny ch skupina ch, kde je ňkolem prihra va nıstranou v pohybu. Viz obra zek.hracc. 1 ma mıc. Funkce se mž nıpo 1-2 min.

5 5 a) C. 1 nahra va c. 4 a bžzıprımo proti c. 3. ( Da vejte pozor, protoze zaca tecnıci casto bž hajıchybnž k c. 4.) Hracc. 4 nahra va zpž t c. 1 prımo pred sebe tak, ze c. 1 dosta va mıc ze strany. C. 1 nahra va c. 3, ktery opakuje cvicenıpo hraci c. 1 v opacnem smž ru. Pozn.: Pripomente zac atec nık m, ze asistent musınahravat pred pohybujıcıho se hrac e. b) Asistent kuta lımıcpo zemi a bž zıcıhra cmusımıcco nejrychleji zvednout a nahra t. c) Asistent da va vysokou prihra vku tak, ze mıc je chyta n ve vy skoku a odehra nďco nejrychleji po dopadu. d) Jako c), ale hraci se snazıchytit i odehra t mıc ve vy skoku Chyta nıa prihra va nıse ctvrt a pulobratem (s obra tkou o 90 o resp.180 o ) Cvicenıprocvicujıcıchyta nıa nahra va nıse ctvrt a pulobratem. Jeden mıc pro kazdou skupinu pžti hracu se dvž ma sta ly mi asistenty A a B. Je mozno prova dž t i ve skupina ch o ctyrech hracıch. Funkce mžnte po 1-2 min. a) Asistent A ma mıc. Hracc. 1 bžzıproti A, ktery nahra va tak, ze mıc je chyta n na ňrovni asistenta B. Hracc. 1 chyta a ve obra tce o 90 o nahra va mıc k asistentovi B (Asistent B nahra va mıc asistentovi A) Potom se c.1 zaradızpž t do za stupu dalsıch hracu a vybıha hracc. 2. b) Jako a), ale nynıponž kud "elegantnž jsım" zpusobem: mıc je chyta n ve vzduchu a odehra va n jednou rukou. Na obra zku je situace, kdy hra ci pouzıvajılevou ruku k chycenıa prihra vce, a pravou nohu k odrazu. c) Jako b), ale asistent stojına druhe stranž a nahra va na pravou ruku. Pozn.: Na toto tš ma se r znınazory, jak opravovat chyby v provade nıcvic enıb) a c). Ja osobne preferuji techniku, kde je maly krok vykonan ihned pred vyskokem, ale nenıabsolutne nutny, jelikoz mnoho korfbalist to nede la a stejne dosahuje uvade nš ho vysledku. Je pozoruhodnš, ze zadny korfbalista neprovadıoba zp soby stejne dobre. Je takš pozoruhodnš, ze hrac i jsou c asto lepsı, kdyz hazejıslabsırukou. d) Asistent B stojıblız e k nabıhajıcımu hraci. Asistent A pouze prihra va c. 1, kdyz je blızko a tım ho nutık pulobratu (obra tce o 180 o ) pred nahra vkou na B. Jinak jako cvicenıa). e) Jako d), ale hraci se snazıodehra t mıc pri pulobratu ve vy skoku. f) Jako d), ale asistent B stojına opacne stranž, tzn, ze mıc nahra va na druhou ruku. g) Nynıs obra nci, kterıstž zujıprova dž nıcvicenı. Ma me tri asistenty (c. 3, 4, 5), (viz obr.) kterıstojına vrcholech trojňhelnıku o stranž 15 m. Uprostred je hrac c. 1 s obra ncem (c. 2). Hracc.1 dosta va v bž hu mıc od c. 3 a odehra va mıc s obratem (prıpadnž ve vzduchu) hraci c. 4 resp. c. 5 nebo c. 3. Obra nce se snazı"preka zet", ale neznemoznuje prova dž nıcvicenı. Funkce mž nte po 45 sek. (c. 2 je cvicıc ıhrac, c. 3 jde bra nit a by valy cvicıc ıhracjde na asistenci) do doby nez se vs ichni vystrıdajıobž funkce. h) Jako g), ale obrana je nynıpreciznž js ı. Pro ulehcenımuze cvicıcıhra cnahra t asistentovi, ktereho si sa m vybere, ne vs ak stejnemu asistentovi, od ktereho mıc dostal. i) Jako h), ale nynısi jiz hra cnemuze vybırat asistenta. (musınahra vat v stanovenem poradı) j) Jako i), ale hracpouzıva druhou ruku Cvicenıv kruhu Procvicova nıchyta nıa prihra vek v kruhu. Kruh s esti hracu vzda leny ch od sebe 5-15 metru (dle kvality hracu ). Jeden mıc na skupinu a hraci jsou ocıslova ni podle postavenıv kruhu za sebou. Pozn.: Organizace v kruhu je velmi spolehliva a specialne vhodna pro mladš hrac e. a) Mıc je hra n po kruhu bez doteku zemž. Po uplynutıcasoveho limitu zaradit malou hru - napr. ktera skupina bude mıt drıve pžt okruhu. b) Hracc. 1 nahra va c. 2, nasleduje mıc, dosta va zpž t a nehra va c. 3, atd. Kdyz hracc. 1 obž hne cely okruh, vra tıse do sve vychozı pozice. Pote nahra va mıcc. 2, ktery opakuje stejne cvicenı. (soutž z, kdo bude mıt drıve kompletnıcvicenı) c) Vs ichni stojına svy ch mıstech, nahra vajısi bez poradı, ale bez dotyku zemž. d) Jako c), ale 1 az 2 hraci jsou v kruhu a snazıse mıc zachytit.("bago")

6 6 e) Jako c), ale nynına sleduje svou prihra vku kazdy hrac. f) Varianta na e). Nahra vka musıbyt davana horsırukou, musıbyt chyta na jednou rukou, nebo hazena obž ma rukama na velkou vzda lenost. g) Dva hraci, c. 1 a c. 2 zacınajı, stojıv kruhu. C. 1 je "nahra vac" a c. 2 je "obra nce". Hracc. 1 nahra va komu chce a dosta va mıc zase zpž t. Cvicenıprobıha 30 sek. a obra nce se snazıvypıchnout mıc. Dals ıdvojice dž la stejne cvicenı. h) Jako g), ale nynı"nahra vacc" nahra va v kruhu ostatnım postupnž. (Toto je na rocnž js ı, jelikoz obra nce vıkam bude smž rovat prihra vka.) Pozn.: Poslednıdve cvic enıkladou d raz na zautomatizovanıuvolnovanı, hledanıvolnš ho prostoru k obdrzenıprihravky, atd. Tip pro cvic enıg) m ze byt nasledujıcı: Zkouset udrzet si obrance dale za zady, stale se od ne ho otac et pryc. K dosazenızminovanš ho je d lezitš byt schopen prihrat obe ma rukama. i) Hracc. 1 stojıuprostred kruhu, c. 2 ma mıc. C. 2 nahra va c. 1, bžzıza prihra vkou a zaujıma mısto hrace c. 1. Hracc. 1 nahra va c. 3 a bžzına pozici hrace c.3. Hracc.3 nahra va hraci c.2 (ktery je teú uprostred kruhu) a bž zına jeho mısto. Dvojka nahra va ctyrce atd. Je mozno soutžzit, ktery kruh "udž la " tri kola. j) "Hon na mıc" je vlastnž varianta cvicenıi). Udž lejte velky kruh, ve kterem jsou vsichni hraci. C. 1 a c. 7 jsou v kruhu a mıc majı hraci c. 2 a c. 8. Da le je to jiz jako ve cvicenıi), dostihne jeden mıc druhy? Zna ma varianta i). V kruhu jsou dva mıce. Zacınajıu c.1 a 4. Hraci si nahra vajıpo obvodu postupnž a soutžzı, kdo drıve dostihne druheho Kriz nč be ha nı Bž ha nı, chyta nıa prihra va nı, pricemz se hraci krızı. C tyri hraci ocıslovanı1 az 4, stojıcıvedle sebe v jedne radž po 6 metrech. Krajnıhracma mıc. Pro kazdou skupinu je dostacujıcıprostor 20x20m. Je mozno pouzıt tri i pž t hracu. Hraci vybıhajısoucasnž stejny m smž rem. Mıc je prihra va n od c. 1 az po c. 4. Kdyz dostane mıc hracc. 4, c. 3 se obracıa bžzı(v opacnem smž ru) krız em na dra hu hrace c. 4. C. 4 prihra va c. 3 ( prihra vka s pulobratem) a take prebıha krız em na mısto c. 3. C. 3 a 4 jsou nynıvymž nž ni. Kdyz se obracıc. 4, c. 1 a 2 take mž nısmž r tak, ze vsichni ctyri hraci bžzıstejnou cestou proti puvodnımu smž ru. Mıc je jes tž jednou prehra va n (od 3 pres 4 a 2 k c. 1) a c. 2 a 1 se krızı. Pote zacın a cvicenıznovu. Viz obr. Toto je vy borne cvicenıvyzadujıcımnoho mıcovy ch dovednostı: prihra vky musıby t levou a pravou rukou, v pohybu, se ctvrt a pulobratem a vs echny prihra vky jdou vzduchem. Je to tez velmi dobre kondicnıcvicenı TrıclennČ skupiny s obra ncem Prihra va nıa chyta nıs bra nıcım hracem. Kazdy skupina ma cıslo a mıc. Prostor zhruba 10x10 metru vyznaceny ca rami nebo kuzely. a) C. 1 a 2 si nahra vajı. Prostrednıhracc. 3 se jim ho snazıvypıchnout v omezenem prostoru. Hrac, jehoz prihra vku obra nce tecuje jde bra nit. b) C. 1 a 2 stojıod sebe 10 metru. C. 3 bra nıc. 1, ktere ma mıc. C. 1 musıdat c.2 dobrou prihra vku. C. 3 pak znovu bra nı2, ktere se pokous ıprihra t c.1. Pozn.: Je to cvic enı, kterš zahrnuje korfbalovš prvky a je proto velmi potrebnš. Kolik je korfbalist, kterıneume jı(nebo se bojı) prihrat spoluhrac i, protoze pred sebou majıvysokš ho obrance? Varianty: 1. Natazenou rukou nad obra ncem. 2. Natazenou rukou pod rukama obra nce (je oblıbena zvlastž u maly ch hracu ). 3. Prihra vka o zem jednou rukou. 4. Je mozne take kuta let mıc po zemi, ale to se nepouzıva.

7 7 5. Pivotova nım. Tım je mınžn pohyb jednou nohou dopredu a dozadu (nebo do stran) a donucenıobra nce k pohybu mimo stabilnı pozici. Napr. hracs mıcem ukrocılevou nohou dozadu. Jestlize obra nce nena sleduje jeho pohyb, ma ňtocnık dostatek mısta na leve stranž pro prihra vku pres obra nce. Mnoho obra ncu se proto snazıby t tž snž u sveho soupere. Toto je moment, kdy ňtocnık ceka na: s mıcem v prave ruce levou nohu vpredu tak, ze tžlo je mezi obra ncem a mıcem (obra nce je udrzova n "na zadech") a tam je prostor pro prihra vku spoluhra ci. Jestlize to neudž la napoprve, pokracovat ve stejnem pohybu a obra nce napr. s patnž pres la pne. Tento pohyb casto pouzıvajıdž ti. c) C.1 a 2 hrajıspolecnž a c.3 bra nı1. Rozdıl od minuleho cvicenıje v tom, ze se hra ci mohou pohybovat volnž bez prostoroveho omezenı. Funkce mž nit po 45 s. d) Varianta na c), ale kondicnı. C.3 bra nıprve c.1 po dobu 30 s. a pak c.2. Pak bra nıc. 1 a nakonec c. 2. e) Jako c), ale obtız n ž ji pro c. 1, protoze c. 2 stojına mıstž a obra nce vıkam pujde prihra vka Cvicenıpodle ca ry Prihra va nıa chyta nına dž lıcıcare (pulka, aut,...). Jeden mıcpro ctyri hrace. Kazda skupina pracuje na care dlouhe 15 m. Proc tato cvicenı? Korfbalova pravidla rıkajı, ze mıc musıbyt odehra n uvnitr hristž nebo mimo hristž, jestlize se hracnedotkne zemž mimo hristž. Mıc, ktery zda nlivž smžruje ze hristž muze byt tedy udrzen ve hre. Na to nenıpotreba specia lnıtechnika, ale cit pro spra vny moment. Je treba to natrenovat. a) Cvicenı, jak zachra nit mıc, ktery smžruje z hristž. Mıc je hazen mimo hris tž sta ly m asistentem A. Hra cbž zıpodel ca ry, vyskakuje, vracımıc na pravou stranu asistentovi drıve nez dopadne. Asistent hazımıc trochu dal od ca ry. Brzy bude zrejme, ze hracje schopen zıskat mıc, ktery je jiz metr za carou. Je to ota zka spra vneho nacasova nı a kousku odvahy. b) Stejne cvicenı, ale hra cnynıvracımıc druhemu asistentovi (je treba ctvrtobrat ve vzduchu mimo hris tž ). c) Ve cvicenıch a) a b) bžhajıhraci podel ca ry. Nynıpobžzıkolmo k care. Asistent opž t nahra va vnž hris tž. Hraci musejıbuú: 1. udrzet mıcve hre, pricemz neza lezına tom, kde mıcskoncı. 2. Odehra t mıc na A. 3. Odehra t mıc na B. 4. Odehra t mıc na C. Pozn.: Ve vyse uvedenych cvic enıch je mıc vzdy odehravan pravou rukou. Po c ase je nutnš zkouset mıc chytat a nahravat takš levou rukou. d) Cvicenı, jak vra tit mıc kuta lejıcıse ven z hristž. Je dobre trenovat ve dvojicıch, nebo se dvž ma mıci ve skupinž ctyrech hracu. Oba asistenti i hracstojı10 m od ca ry. Asistent kuta lımıc smž rem k care a hracse ho snazızachytit a vra tit do hry. Je mozne, aby hrac mıc sebral a odehra l ho z vy skoku, ale to musıby t mıc posla n tak, aby se to dalo stihnout. Ucel je ten, aby hraczastavil mıc rukou, zatımco sprintuje. Hra c nynımusızkusit zajistit, aby mıc zastavil pred ca rou nebo, jestlize to nenımozne, nechat mıc bž zet a zastavit ho az u ca ry a pak ho jen zvednout.

8 8 e) Vypıchnutıprihra vky pres pulıcıca ru. U tocnık A1 nahra va spoluhra ci A2, ktery stojıza ca rou. Obra nce B2 musızkusit skocit pred A2, odrazit se nejda le na care, chytit mıc a jes tž ve vzduchu se ho snazit prihra t. f) Jako e), ale s vıce rozdılny mi nahra vkami (vyssı, nizsı, z vž tsıvzda lenosti,...). g) Cvicenı, ktere vıc priblizuje realitu. U tocnık A2 se bude vzdy pokous et chytat mıc a tım imitovat hernısituaci. Je treba davat pozor na to, aby se cvicenınestalo nebezpecny m. Nenıňcelem vzıt mıc za kazdou cenu a zranit pri tom hrace. V nž ktery ch prıpadech je to idea lnıcvicenı, jak naucit hrace bojovat o mıc, kdyz muze by t tž lesny kontakt nevyhnutelny Ha zenına terc a jina cvicenıpro presnč prihra va nı Cvicenı(hry) pracujıcına presnosti prihra vek. Dvojice, mıca libovolny terc(mısto, kuzel, tenisovy mıc,...). Cılem tž chto cvicenıje zajistit presnost prihra vek. Fakt, ze prihra vka na spoluhra ce byla nepresna nenıtak evidentnı, jako pri tžchto cvicenıch. Zde je dobra ci s patna prihra vka mnohem viditelnž js ı. a) Nahra va nına pozici: kvuli bezpecnosti ha zejıvs ichni najednou na povel trenera. (Nž kdo by mohl ha zet tak tvrdž, ze by cıl "odstrelil"). Cıle jsou vyznaceny napr. provazem.. V kazde dvojici stojıhraci proti sobž oba 8 m daleko od cıle. Vsechny c. 1 majı mıc. Na treneruv signa l vs ichni najednou ha zejıa snazıse zasa hnout cıl. Kazdy ha zıjen jednou. Kdyz majımıcvs echna c. 2, ha zejı opž t na povel. Ktery pa r bude mıt drıve 10 za sahu? b) Rovinne vodorovne terce zamž nıme za kuzely. Pro zpestrenımuze byt na vrcholu kuzelu umıstž n tenisa k. Hraci od 12 do 18 let da vajıcasto prednost prostorovy m tercum, jelikoz jsou ve vy s ce norma lnıprihra vky, nez kuzely, ktere jsou prılis nızko. c) Hra s lahvemi. Nenıto hra do haly, ale je to dobra hra/sport na odpoledne. Kazdy par ma dvž lahve naplnž ne vodou. Stojı10 m od sebe. Hra ci stojıza vlastnımi lahvemi a snazıse zasa hnou la hev protihra ce. Jestlize se tak stane, hra cmusınejdrıve zvednou mıca pak la hev. Kdo ma drıve pra zdnou la hev prohra va. Pouzıvejte pokud mozno plastove la hve Manipulace s mıc em Cvicenımanipulace s mıcem pro zleps enıhracova citu pro mıc. Kazdy hracma mıc a libovolny prostor k pohybu. Jestlize nenık dispozici dostatek korfbalovy ch mıcu. lze pouzıt i jine. a) Hraci bž hajıa driblujıs mıcem o zem. b) Driblujıstrıdavž levou a pravou rukou. c) Vyhazujımıcvysoko a chytajımıcve vy skoku. Nejdrıve to zkous ejına mıstž a pak v pohybu. d) Jako c), ale chytajımıcjen jednou rukou. Strıdat levou a pravou. Toto cvicenıje lepsıdž lat v pohybu. e) Hraci drzımıc pred sebou a maly m obloukem si ho prehazujıza hlavu a zkous ejıho chytit za za dy. f) Jako e), ale nynıpri chuzi nebo v klusu. g) Mıc je vyhazova n do vzduchu a chyta n po vy skoku, pri kterem se hracotocıo 360 stupnu. h) Mıc je vyhazova n do vzduchu, hracsi seda a okamzitž se zveda a chyta mıc. i) Hraci stojına mıstž. Pravou natazenou rukou si mıcprehazujıobloukem pres hlavu a chytajıho levou natazenou rukou. Je mozne prova dž t i v bž hu. j) Obtacenımıce kolem tž la. Ruce si poda vajımıc kolem tž la, ktery se tž la nedoty ka. k) Hraci si mıcobtacejıvy vrtkovity m pohybem. Zacınajıu hlavy a koncıu chodidel. l) Prova dž t ota civy pohyb pokrceny mi pazemi. Zacınat pravou rukou kolem hlavy, kde mıc prebıra leva ruka, pokracuje dolu ke kolenum, tam prebıra prava ruka atd. m) Pravou rukou si poda vat mıc do leve pod zdvizenou pravou nohou. Z leve se dosta va opž t do prave a je poda va n znovu do leve, ale pod levou nohou. To same v opacnem smž ru. U tohoto cvicenıje treba dba t na prova dž nıs rovny mi za dy. n) Rozkrocene nohy a poda vat si mıcosmickou mezi nimi Cvicenıproti zdi Varianty prihra va nıa chyta nıproti zdi. Kazdy hracma mıca prostor na zdi. Mozno pouzıt i nekorfbalove mıce. a) Mıc je ha zen ze vzda lenosti 3 m obž ma rukama proti zdi a zpž t chyta n. Pozdž ji mozno pouzıt soutžz. b) Nynıvzda lenost trochu zvž ts it, aby ruce s mıcem spra vnž "pumpovaly". Z jake vzda lenosti je hracschopen si nahra t mıc a opž t ho chytit aniz by mu upadl na zem? c) Jako a), ale nynıjednou rukou. Strıdat ruce. d) Nahra t mıclevou rukou a chytat do leve. Stejnž tak i obra cenž atd. Kazdy hra csi stanovıvzda lenost sa m.

9 9 e) Ha zenıpropnutou (natazenou) rukou (spodem, vrchem nebo stranou). Pouzıvat obž ruce. Pozn.: Toto cvic enıprovade t v maximalnım poc tu opakovanı. Slouzıpro zajiste nıspravnš techniky nahravky. Toto cvic enıdovoluje hrac m hazet prudc eji nez normalne. V malš hale vsak m ze byt nebezpec nš pro spoluhrac e. f) Mıcje nahra va n zadovkou. g) Hra cha zımıcproti zdi a pred chycenım dž la cely obrat. h) Toto cvicenı, pouze je-li dostatek mısta (zhruba 10 m zdi pro jednoho hrace). Hraci stojı2 m od zdi a nahra vajısi oni v pohybu podel stž ny. Pri zmž nž pohybu pouzıvajıdruhou ruku Honicka Honicka pomocımıce. Dulezita presna strelba. Vs ichni hraci jsou rozmıstž ni na plos e 15x20 m. Dva hraci majımıce. Oba hraci hrajıs mž kky mi mıci a pokous ejıse dotknout mıcem ostatnıch hra cu. Kolika hra cu se honicdotkne? Hra cmuze mıcem ha zet. Mž nit po 45 sec. Pozn.: Davat pozor, aby honıcıhrac nehazel prılis tvrde. Jestlize chceme ztızit cvic enı, m zou platit doteky pouze bez hozenımıce nebo odrazem o zem. 2. INDIVIDUALNI KORFBALOVA TECHNIKA V teto kapitole se zamž rıme na za kladnıdovednosti, ktere musıkorfbalista zıskat. Prvnıca st pojedna va o uvolnova nıproti jednomu protivnıkovi s prihlednutım na prechod z obrany do ňtoku. Samozrejmž to musıby t poda no soucasnž s kolektivnıhrou. Ve druhe ca sti se podıva me na individua lnıobranu. Od jednoho osobnıho protihra ce je pozadova no pouze zachyta va nımıce. V pododdıle ctvrte ca sti si posvıtıme na za klady ňtocenı. Ta zahrne vs echny druhy strelby a zajis tž nıstrelby - co nejleps ıdoskok. Nakonec se dostaneme k individua lnımu ňtoku a jak muze ňtocnık prekonat leps ıho obra nce. 2.1 Uvolnova nıse a kolektivnıhra Hra bez protihra cu Cvicenıve hre, zamž rene na pohyb a nahra vky. Skupiny po ctyrech s jednım mıcem a dostatkem prostoru. a) Hraci si nahra vajı, pricemz se vs ichni pohybujı. Co nejrychleji odehra vat mıce. Dba t na to, aby mıce nepadaly na zem. b) Jeden z hra cu (hlavnıcvicenec) se po dobu 30 sec pohybuje vy raznž rychleji nez ostatnı. Po kazde prihra vce, kterou dostane musı mıcopž t vra tit stejnemu hra ci. Strıdat po 30 sec. Ktere skupinž nespadne mıcna zem? c) Jako a), ale nynımuze byt mıc nahra n pouze hraci, ktery kra tce zasprintuje k nahra vajıcımu. Je treba ujasnit hracu m, ze je treba tyto pohyby dž lat i v za pase, cım z snızıme s anci obra nci zıskat mıc. d) Hra ci pokracujıve "hre", ale nynımohou dostat prihra vku pouze po pohybu od mıce. e) Kombinace c) a d). Prihra vku muze dostat pouze ten hrac, ktery udž la zretelny pohyb k mıci nebo od mıce. f) Jako d), ale nynıs V - pohybem (veckem). Hraci se nejdrıve pohybujık mıci, po nž kolika krocıch zastavujıa bžzıdo jineho smž ru, kam dosta vajınahra vku. Pozn.: U poslednıho cvic enınesmıbyt mıc prihravan prılis brzo, protoze by bylo prılis mnoho spatnych prihravek. Ne kdy m ze byt cvic enıvıce funkc nıpri pouzitıvıce mš ne pasivnıch obranc. Varianty: Vs echna uvedena cvicenımohou by t prova dž na s obra nci. Dals ımoznostıje da t za ňkol obra ncum zachytit co nejvıce prihra vek. g) Cvicenıa) az e), ale nynınema kazde druzstvo svuj vymezeny prostor. Hraci jsou promıcha ni mezi sebou, coz klade vyssınaroky na orientaci a koncentraci.

10 Uvolnova nıse ve pe ticlennych skupina ch Cvicenı, ve ktery ch je duraz na pohyb od obra nce. Jeden mıcna pž t lidı. Kazda skupina ma k dispozici 20x20 m. Hra ci jsou ocıslova ni. a) C. 1 je ňtocnık, c. 2 obra nce a c. 3, 4 a 5 asistujıňtocnıkovi. Kazdy ma moznost volneho pohybu v prostoru. U tocnık dosta va vzdy mıc zpž t od sveho spoluhrace. Obra nce se pokousızachytit mıc. Funkce se mž nıpo 30 sec. Cvicenıkoncıaz si vsichni vystrıdajı vs echny posty. Mıc se nedoty ka zemž. b) Jako a), ale nynıse musıňtocnık otocit vzdy za dy od obra nce, aby si ulehcil jak nahra vku tak i jejıprijetı. c) Jako a), ale nynıstojıasistenti na stejny ch mıstech v trojňhelnıku 15 m od sebe. Nynıje to pro ňtocnıka na rocnž jsı. d) Jes tž na rocnž js ıcvicenıje, kdyz musıňtocnık nahra vat asistentum v urcenem poradı. U tocnık musınynıobıhat kruh a obra nce vı, kam pujde nahra vka a kam se bude pohybovat protihrac. Nynıbude ňspžsnost ňtocnıka mnohem mensı. e) Jes tž jednou c), ale ňtocnık je poucen zkus enostız d) a otacıse od obra nce a vytvarısi tım tak vıce prostoru Tenbal ("Prihra vana ") Zna ma hra, kde je za kladem uvolnž nıjeden na jednoho. Dva tymy 3-5 hracu v prostoru 20x20 m. Jeden tym ma mıc a musısi mezi sebou 10x nahra t aniz by jim druhy ty m mıc sebral. Jestlize chybujı, zıska va mıc druhy ty m. Za kazdy ch 10 prihra vek zıska va ty m 1 bod. Pozn.: Tato hra je mnohdy zajımavž js ıpro trenery nez pro hra ce, pro ktere nenıprılis na rocna. Ruzna doplnujıcıcvicenıji vs ak ztızı. a) Obra ncum postacık zıska nımıce pouze dotyk mıce. b) Zmens it hris tž na 10x10 m. c) Zkous et provest co nejvıce prihra vek. Pro starsıhrace by nemž lo by t problemem udž lat 50 prihra vek. d) Mıc se nesmınahra t zpž t stejnemu hraci, od ktereho nahra vka pris la Uvolnova nıse v ctyrclennych skupina ch Cvicenıs ota cenım od obra nce. Jeden mıcpro ctyri. Dva sta lıasistenti 12 m od sebe, jeden z nich ma mıc. a) U tocnık stojı mezi dvž ma asistenty bra nž n obra ncem. U tocnık hraje nepretrzitž mezi dvž ma asistenty, kterı jsou sta le na svy ch mıstech. Nahra va jim tım zpusobem, ze kazdemu da vıce jak jednu prihra vku za sebou. Obra nce se pokousızachytit mıc. Mž nit funkce po 45 sec. b) Jako a), ale nynısi nemuze ňtocnık prihra t dvakra t se stejny m asistentem. Obra nce se snazızachyta vat pouze mıce smž rujıcık ňtocnıkovi. Podstata tohoto cvicenıje v tom, ze ňtocnık se musıdostatecnž dobre uvolnit, aby mohl prihra vku dostat. Upozornž te ňtocnıka, aby vyuzıval zmž n rychlosti pohybu a celeho prostoru. c) Cvicenıje obdobne jako a), ale jinak organizovane. U tocnık musızustat ve vzda lenosti 5 m od asistentu.(viz obr.) Varianty: Cvicenıc) je pro mnoho hracu velmi fyzicky narocne. Lze to usnadnit buú tım, ze dame mıc obž ma asistentum, nebo umoznit asistentum prihra vku mezi sebou, aby obra nce nemohl predvıdat prihra vku. d) Jako ve cvicenıc) pouzijeme ca ru 5 metru od asistentu a k nıprida me dalsı, vzda lenou od nı3 metry. U tocnık ma nynık dispozici prostor pouze 3 metry s iroky. Je skutecnž nutne džlat ostre zmž ny rychlosti a smž ru, protoze jiz nejsou mozne kra tke a dlouhe prihra vky. Obra nce dovolıňtocnıkovi nahra t mıcasistentovi. e) Jako d), ale nynıobra nce bra nıprihra vku asistentovi. U tocnık musıpouzıvat ruzne druhy prihra vek, pivotovat, pripravovat si dobrou pozici pro nahra vku (zas la pnout obra nce).

11 CtvercovČ cvicenıve trojicıch ("doplnova nı") Tri hraci musıhra t mıc do ctverce. Je to ňnavne cvicenı, protoze je vıc stanovisž nez hracu. Tri hra ci stojıv rozıch imagina rnıho ctverce o stranž 8 metru. Jeden roh je neobsazen. Prostrednıhra cc.2 ma mıc. Z a kladem cvicenıje nahra vka po stranž ctverce. Jinak receno, Hracs mıcem musımıt vzdy dvž moznosti prihra vky (vlevo a vpravo). Nelze pouzıt prihra vku krız em. Hracc.2 ma moznost vy bž ru nahra vky buú c.1 nebo c.3. Zvolısi naprıklad c.3. V tomto prıpadž musıc.1 sprintovat do volneho rohu. Nynıma c.3 na vy bž r dvž varianty smž ru prihra vky (obr.2). Predpokla dejme, ze c.1 dostane mıc. C.2 musı sprintovat na mısto kde zacınal hracc.1, takze hracc.1 ma opž t na vy bž r ze dvou hracu. Pozn.: Hraci c.1 a c.3 si mohou nahra vat mezi sebou a nutit tak bž hat pouze hrace c.2 tam a zpa tky, ale to nenıidea tohoto cvicenı. Je proto nutne limitovat pocet zpž tny ch prihra vek stejnemu hraci. Cılem je mys lenka, ze korfbalista musımıt vzdy dvž moznosti prihra vky. Bude to asi vs ak pouzıvano trenery (i hraci) jako kondicnıtrenink. Pri ruzny ch varianta ch muze by t pouzito prihra vek jednou rukou, atd "Monokorfbal s kuz ely" Ruzne hry, v nichz je cılem dosazenıkolektivnıspolupra ce. Dva tymy cıtajıcı3-8 hracu. Vytycte nejmenž 20x12 metru prostoru (lepe vıce). Namısto kos e pouzijme jako cıl napr. kuzel. Okolo kuzelu je vyznacen 4 metrovy kruh. Cılem tohoto cvicenıje zasa hnout souperuv terc. Vyzaduje to kolektivnıhru nebož nenıdovoleno bžhat s mıcem. Za dny hracnesmıvystoupit do kruhu. Ve skutecnosti je to vlastnž monokorfbal, pricemz jsou kos e nahrazeny kuzely na zemi. Je to idea lnıhra na zleps ova nıkolektivnıhry, uvolnova nıse jednomu obra nci. Varianty: 1. Kuzely mohou by t zamž nž ny cımkoli, napr. korfbalovy mi kos i a cılem muze by t dotknutıcıle s mıcem v ruce. 2. Pro zvy senıobtıznosti si mohou oba ty my zvolit strazceó cıle, ktery ma moznost strezit cıl (muze vstoupit do kruhu) 3. Cıl muze by t korfbalovy stojan. Obra nce hraje s ostatnımi. Mıc musızasa hnout stojan kos e. Nynınenıtak obtız n e trefit cıl, kdyz nenı tak tž snž bra nž n. 4. Pro velkou skupinu zavest dž lenıse strıda nım funkcıpo kazdy ch dvou bodech. 5. Ha zena, ale dribling s mıcem je zaka za n. Cıl je umıstž n na kazdem konci hris tž. Prostor pro obra nce cıle je pulkruh. 6. Monokorfbal s pravidly ragby. Lze uzıvat jako rekreacnısport nebo jako nahrada serioznıho treninku, pokud je s patne pocası. Tento zpusob je idea lnına zahra tı. Lze vyrazet mıc, chytat protivnıka a bž hat s mıcem. Tato hra nenıurcena pro dž ti Pohyb pri prihra vce ve ctyrech ctvercıch. Cvicenına uvolnova nıve ctyrclenny ch skupina ch. Kazda skupina ma k dispozici prostor 20x20 metru rozdž leny na 4 dıly. Kazda skupina ma jeden mıc. a) Hra ci si mezi sebou libovolnž prihra vajıa stojıkazdy ve svem ctverci. Mıc se nedoty ka zemž! Pred obdrzenım prihra vky udž la kazdy hrac"v" pohyb. b) Mıc je prihra va n jednım smž rem. "Vecko" je treba prova dž t pred obdrzenım mıce, ale pohyb by mž l smžrovat k hraci s mıcem. c) Mıc je prihra va n druhy m smž rem, a take druhou rukou. d) Jako b), ale nynıje "vecko" prova dž no smž rem od mıce. Mıc se jiz pohybuje obž ma smž ry. e) Kazdy hrac ma obra nce. U tocnıci prihra vajımıc dokola aniz by opustili vlastnı ctverec. Obra nci ztž zujıobdrzenımıce, ale nechytajıprihra vky. Mž nte funkce kazde 2 az 3 minuty. f) Jako c), ale nynıse obra nci snazıo zachycenımıce. g) Jako c), ale nynımohou ňtocnıci prihra vat jen hraci, ktery udž la "vecko" od mıce. h) Jako c), ale nynıjde nahra vka hraci, jenz dž la "vecko" smž rem k mıci i) Jako c), ale ňtocnıci dosta vajıbod za kazdy ch 10 prihra vek bez chyby. Jestlize obra nci zıskajımıc, mž nıse funkce Uvolnova nına ca re Cvicenına uvolnova nıu stredove ca ry.

12 12 Skupina trıhracu s mıcem na care. a) Asistent A ma mıc. HracW se musıuvolnit, aby mohl dostat prihra vku. Obra nce D se mu to snazızneprıjemnit, jak je to jen mozne. Kdyz dostane hracw mıc, nahra va ho zpž t asistentovi A. Mžnte funkce kazdou minutu. b) Hra c W nynınestojıu ca ry, ale bž zık nıasi z osmi metru. Toto cvicenıma zduraznit vyhodu ňtocnıka W, pokud nestojısta le u ca ry. Pokud by cekal na mıc blızko u ca ry, nema mısto na uvolnž nıa obra nce ho muze preskocit a zıskat mıc. c) Jestlize ňtocnık nenıvolny, musıakcelerovat rychleji. Pokud se to sta le nedarı, je treba mž nit strany pohybu. U tocnık se musıuvolnovat od obra nce. d) Jina cesta, jak se uvolnit je bžzet napr. doprava pak zmž nit smž r doleva. Jestlize bžzı obra nce za nami, je lepsıdostat mıc pred sebe. Dokud obra nce bžzıpred nami musıme dž lat zmž ny smž ru pohybu. 2.2 Individua lnıobrana Bra ne nıve dvojicıch Cvicenına sledova nıjednoho protihra ce. Dvojice stojına dels ıcare haly, hris tž, Jeden ve dvojici je ňtocnık, druhy obra nce. a) U tocnıci bž zı volny m tempem na druhou stranu. U kolem obra nce je sledovat ňtocnıka co nejtž snž ji. Pri tomto pohybu se snazıobra nci mıt sta le obž nohy na zemi. Kdyz dobž hnou na druhou stranu, vymž nısi funkce a bžzızpž t. b) U tocnıci bžzırychleji, ale sta le ne sprintem. Obra nci jiz nemohou "soupat" nohama po zemi, ale musejıbž zet norma lnž. Nedž lat prılis velke kroky. c) U tocnıci zkous ejıobcas vybocovat obra ncum do stran. Rychlost sta le nenımaxima lnıa obra nci bž hajıvzdy pred ňtocnıkem. Obra nci se musejıotacet vzdy tak, aby byli tvarıv tvar ňtocnıkum. Musejıtedy zmž nit svou "prednı" nohu. d) Jako c), ale ňtocnıci mžnırychlost pohybu. C as od casu se mohou i zastavit a ztžzovat tak obra ncum tž sne sledova nı. e) Jako c), ale nynıňtocnıci skutecnž zkous ejıobcha zet obra nce. Dejte na sledujıcıinstrukce: - obra nce se musıdrzet maxima lnž 1 m od ňtocnıka - ňtocnıci musejıcasto prova dž t znatelne zmž ny v rychlosti - ňtocnıci zkous ejı vybocovat obra ncum vzdy do te strany, na kterou majı predsunutou jednu "prednı" nohu (ňnik za za dy) f) U tocnıci mohou jıt i dozadu. Obra nci si sta le udrzujıodstup 1 m. U tocnıci sta le nebž hajı naplno. g) Jako e), ale nynıse obra nci pohybujık ňtocnıkum bokem.(cvalem stranou) h) Jako g), ale ňtocnıci mohou sprintovat Utok a obrana Cvicenıobrany jeden na jednoho s pouzitım kos e. Skupina trıhra cu s mıcem a kos em. Jsou da ny funkce ňtocnık, obra nce a asistent (doskok). Funkce mž nit kazdy ch sec. Cvicenıse da prova dž t i ve ctyrech, ale s mensıintenzitou. a) U tocnık ňtocı jak nejlepe umı, podporova n asistentem. Obra nce bra nı tak, aby znemoznil dona s ku. Muze obra nce zabra nit skorova nı? b) Jako a), ale nynıobra nce nesmıdovolit za dnou strelbu ze vzda lenosti mens ınez 6 m. c) Obra nce bra nıvs echnu strelbu. Pozn.: Pro mnoho korfbalist je to neprirozenš poc ınanı, ale musejısledovat utoc nıka i daleko od kose, kde tım riskujıunik na donasku. Toto cvic enıucıobrance zıskat cit a odhad, kam si az m ze dovolit jıt branit svš ho utoc nıka. d) Norma lnıňtok a obrana. Obra nce se snazıco nejefektivnž ji zabra nit jakemukoliv skorova nı. Varianta: Mž nit casto protihrace. Hra proti ruzny m protihracum pripravuje sama mnoho ruzny ch situacı.

13 13 e) U tocnıci pokracujıjako doposavad, ale nynıse jim snazıobra nci vzıt mıc. Toho lze dosa hnou pozicırukou (zustanou nahore nebo stranou) - zveda nım, rozdılny mi pozicemi (sledovat ňtocnıka i asistenta najednou) nebo dokonce sledovat pouze asistenta. To je ale velmi riskantnı. f) Jako d), ale nynıse obra nci snazızachytit mıc ObrannČ pohyby Obranna cvicenıve dvojicıch Vytvorte dvojice ňtocnık - obra nce. Na jeden kos ú jeden mıca tri, nebo ctyri dvojice. Jedna dvojice stojıpod kos em a ma mıc. Ostatnıdvojice stojıve vzda lenosti 15 m pred kos em. a) U kolem ňtocnıku je donaska. Obra nci to vž dıa snazıse tomu zabra nit. U tocnıci stojı10-15 m pred kos em a jejich obra nci jsou od nich 1-2 m. Strıda nıdvojic je na sledujıcı: Jakmile se skoncıdvojice c. 1, asistuje ňtocnıkovi z dvojice c. 2 atd. Po asistenci se zaradı dvojice do skupiny ňtocnıku a obra ncu. V kazde dvojici se mž nıposty. b) Jako a), ale nynıňtocnıci ňtocıstrelbou z pohybu. Pozn.: V obou prıpadech je ukolem obrance koncentrace pouze na jednu c innost, kterou zna predem a snazıse jıprımo branit. Pokud to provadıspravne, ma utoc nık jen malou sanci na zakonc enı. c) Nynısi muze ňtocnık zvolit mezi donaskou a strelbou z pohybu. Ma vs ak pouze jednu moznost. Jestlize se rozhodne jıt na donasku a neuvolnıse, pokus tım koncı. Tento ňkol je nepatrnž tž zs ıpro obra nce, ale sta le nebude mnoho ňtocnıku schopno vystrelit. d) U tocnıci majınynıtri moznosti. Po naznacenıstrelby z pohybu mohou zkusit jıt na donasku. Nynıje to jiz narocne pro obra nce a je dulezite poznat, jaky pohyb chce ňtocnık opravdu provest. e) Mala hra: ňtocnık i obra nce mohou skorovat a pocıtajısi body Zaprve za skorova nı, za druhe za zabra nž nıstrelby. Kazdy strıdavž ňtocıa bra nı. Ostatnıjako d). f) Jako e), ale ňtocnık muze 3Ř vymž nit mıc Zıska va nımıce v obrane Cvicenına zıska va nımıce v obranž. Skupiny trıhracu s mıcem a kos em. a) Asistent A1 nahra va ňtocnıkovi A2, ktereho bra nıobra nce D. Obra nce se snazı zabra nit prihra vce od asistenta. Obra nce zkousıodhadnout smž r, ktery m poletı mıc z pohybu ňtocnıka, nebo sledova nım jeho ocı. Zveda nım jedne, nebo obou rukou se snazızablokovat mıc. Po deseti prihra vka ch zmž nit funkce. V teto fazi nenıkos potreba. b) Jako a), ale nynıse obra nce otacı, kdyz ma pocit, ze mıc uz letıa snazıse ho chytit. Tato metoda je velmi riskantnıa proto je jejıuzitımenž vhodne, ale korfbaliste, kterıdokazıteto techniky vyuzıt zpusobujısvy m souperum casto velke potız e. c) Jako a), ale nynıdž la ňtocnık A2 male pohyby dopredu a dozadu. Jak casto obra nce chytınebo tecuje mıc? d) Jako c), ale obra nce si vybıra stranu, kterou sleduje. Naprıklad se castokra t dıva na zlomek vteriny pres leve rameno jestli byl mıc odehra n a kudy letı. Pozn.: Asistent A1 a utoc nık A2 musıspolupracovat: zvlasď na zacatku musıdovolit obranci (jestlize je provade nıcvic enıspravnš ) jednu c i vıce sancıza zachycenımıce. e) Jako d), ale nynısleduje obra nce mıcpres prave rameno. f) Jako d), ale obra nce mž nıpostupnž strany. g) Nynıvyuzijeme i kos e. A1 asistuje z pod kos e. A2 stojıokolo osmi metru pred kos em (ale ve strelecke vzda lenosti) Obra nce D bra nı A2. A1 nahra va A2, ktery /a pokud obdrzımıc, tak strılı. U kolem obra nce D je buú zıskat mıc, nebo zabra nit tomu, aby ho A2 v klidu chytil. h) Jako g), ale ňtocnık se pohybuje vıce dopredu a dozadu a da va tak mensısanci obra nci na zıska nımıce. i) Jako h), ale provedeme ze cvicenımalou hru. Asistent s ňtocnıkem hrajıspolecnž a snazıse dat co nejvıce kosu. Kazdy kos je bod pro ňtocnıka, chyceny mıcbod pro obra nce. Pozn.: Cvic enıse hodne podoba hre. Hodne obranc bude preferovat obranu pouze svš ho utoc nıka. Toto je vsak zakazano, protoze ukolem cvic enıje nauc it obrance zachytavat mıc. j) V i) muze ňtocnık A2 tžzit z obra ncova sledova nımıce a tım padem muze prılezitostnž jıt na donasku. Nynıto udž la me slozitž jsıv tom, ze chvıli bude obra nce sledovat a vypichovat mıc a chvıli bude bra nit jedna-jedna pouze ňtocnıka. Ostatnıjako v i). Kolikra t da ňtocnık kos a kolikra t zıska obra nce mıc? Pozn.: Pri moznosti vybžru mezi obranou hrace a vychyta va nım prihra vek se ňtocnık sta va menž jisty m. Malokdo vı, jak celit teto obranne taktice, nenı-li si vž dom jak vyuzıt obra ncovo riskova nıpri sledova nımıce. Zakoncete trenink cvicenım ctyr hra cu proti ctyrem a obra ncum dejte moznost vy bž ru zpusobu obrany.

14 Blokova nıstrelby Cvicenıpro obra nce na vy uku blokova nıstrelby. Tri hraci s mıcem na kos. Dva sta lıňtocnıci a jeden obra nce. Pokud mozno da t k sobž stejnž vysoke hrace. a) Asistent A1 nahra va ňtocnıkovi A2, ktery strılı. Obra nce stojı 1 metr od ňtocnıka, takze v tomto momentž nenıstrelba bra nž na. U kolem obra nce je snazit se zablokovat strelu, coz vyzaduje nacasova nı. Obra nce nemuze ska kat prılis pozdž, ale ani prılis brzo, protoze ňtocnık by si pockal az obra nce dopadne. Po deseti strela ch mžnit funkce. Jakmile kazdy zablokuje aspon jednu strelu, prejdeme ke cvicenıb). Pozn.: Ne kterıhrac i nepouzijıblokovanınikdy v zivote. Toto cvic enıby jim prave me lo dat zkusenosti s tımto druhem obrany. Utoc nıci jim proto cvic enıusnadnujı pomalejsıstrelbou a takš strelbu z brane nš pozice. b) U tocnık A2 nynıdž la male pohyby dosta va mıc od A1 a rovnou strılı. Obra nce se sta le snazıspra vny m zpusobem zablokovat strelu. Asistent s ňtocnıkem spolupracujıa umoznujıobra nci blokovat nebo znemoznit pa r strel. Mž nte po 10 strela ch. c) Jako b), ale nynıbez spolupra ce. U tocnık strılıi kdyz vidı, ze bude mıcblokova n (toto je cvicenıhlavnž pro obra nce). d) U tocnık A2 muze jıt na donasku. Naznakem strelby dostane A2 obra nce do vyskoku. Obra nce se snazısta le blokovat, ale nesmı ska kat naplno pri kazde strele. Pozn.: Toto je jiz mnohem slozite jsıpro obrance. V minulš m cvic enımohl obrance predvıdat strelbu po prihravce. Nynımusıbrat v uvahu moznost uniku na donasku. Tım vsak ztracıc as a prıpadnš blokovanıstrely m ze prijıt pozde. e) sek. Obrana jeden na jednoho. U tocnık A2 ňtocıjak chce, ale musıalespon 3x vystrelit. Pridž lovat body za kazdy kos a za zablokovany mıc Na sledova nıtrenčra Cvicenına obranu, kde vs ichni dž lajıto co trener. Hra ci se rozestoupıdo prostoru na vzda lenost 4 metry od sebe. Vs ichni jsou celem k trenerovi. a) Trener bž zıpomalu proti skupinž. Hraci bž zıpozadu a udrzujısi stejne rozestupy. Podle prostoru trener zastavuje a bž zıpozadu zpž t. Hraci ho na sledujınorma lnım bž hem. Trener uda va tempo a bž ha dopredu a dozadu. b) Jako a), ale nynıbž ha trener do stran. Trener postupnž zvys uje tempo a hraci si udrzujırozestupy. c) Jako a), ale nynıje kladen duraz na co nejrychlejs ıreakce skupiny. Udrzovat rychle tempo. d) Jako b), ale rychleji. Trener muze poma hat slovnž (vlevo, vpravo, rychleji,...). Obcas je mozne zaradit "zkous ku" koncentrace hra cu pokyn na druhou stranu, nez je skutecny pohyb. U kolem je naucit hrace reagovat na zmž nu pohybu a ne ostatnıvjemy. e) Trener nynıbž ha ve vs ech smž rech a v rychlem tempu. Ve skutecnosti by to mž lo by t za kladnıcvicenıpro na cvik obrany. f) Jako e), ale trener dž la zmž ny v rychlosti pohybu Komplikova nıprihra vky Cvicenı pro komplikova nısouperovi prihra vky. Jeden mıcna tri stejnž vysoke hra ce. Dva ňtocnıci a jeden obra nce. a) Dva ňtocnıci si nahra vajıjednou rukou na vzda lenost cca 8 metru. Obra nce stojıblız e k jednomu z nich a snazıse dovoleny m zpusobem zablokovat mıc. U tocnık se nesnazıvyhnout se blokova nı, ale spolupracuje s obra ncem. Mžnte funkce po 20 prihra vka ch. b) Jako a), ale nynıňtocnık nahra va druhou rukou. c) Jako a) a b), ale s rozdılny mi protihraci. Pozn.: Blokovanıprihravky je stejnš, jako blokovanıstrelby - je to otazka citu. Cvic enıje zajımavš tım, ze je pouzıvano r znych protihrac. d) Jako a), ale nynısi ňtocnıci prihra vajıpreciznž ji. Pokud to budou prova dž t dobre, bude obra nce tecovat jen velmi malo prihra vek a mısto blokova nıbude tvorit pouze preka zku. e) Jeden ňtocnık A2 se pohybuje ze strany na stranu. V bodž 1 a 2 dosta va mıc od spoluhrace a vracımu ho zpž t. Obra nce se snazıprekazit zpž tnou prihra vku. Kolikra t se podarıobra nci tecovat mıc ve 30 sek.? U tocnık A2 spolupracuje a nesnazıse na 100 % vyhnout blokova nı. f) Jako e), ale ňtocnık A2 bž ha do "vecka", jako na strelbu z pohybu a na vrcholu pohybu dosta va prihra vku. g) Jako f), ale ňtocnık nynıprihra va vrchem.

15 15 h) Mnohem obtıznžjs ıcvicenıpro obra nce. U tocnık A2 si muze vybrat jak prihraje mıca1. Ostatnıjako f). 2.3 STRELBA Za kladnıcvicenıpro tri hra ce Za kladnıcvicenıtrojclenny ch skupin. Jeden kos a mıc pro tri hrace. Cvicenıvzdy zacın a s jednım hracem na doskoku a dvž ma hraci pred kos em. Strıdajı se tak, ze hrac, ktery strılel, jde doskakovat nasledujıcı strelbu a asistuje dalsımu strelci. Cvicenı muze byt praktikova no i pro ctyri hrace, ale potom pripada menž strelby na kazdeho hrace. Nž kdy muze byt dobre vyznacit mısto strelby kuzelem. a) Dona s ka "spodem" ze vzda lenosti 10 metru. Pouzijte kuzely. b) Jako a), ale "vrchem". Je nutne prihra vat vys a pozdž ji. c) Jako a), ale mıc je nejprve nahra n od kos e. Strelec vracımıc asistentovi a jde na donasku. d) Strelba z mısta z 8 m. Po strele doskok. e) Strelba po pohybu doleva nebo doprava ze 7 m. f) Strelba z pohybu (veckem) doleva. Start od kuzelu 10 m od kos e a 5 az 6 m od kos e udž lat ostry pohyb doleva a strılet. g) Jako f), ale doprava. h) Penalty. Pozn.: Predchazejıcı cvic enı jsou zakladem pro veskerou streleckou techniku. D raz je kladen na nasledujıcı faze: Nauc enı techniky,zlepsovanı techniky,zvysenı rychlosti,zlepsenı d slednosti strelby (oprava po nespravnš m hodu atd.).ve tsinou je cvic enı zajımave jsıformou soute ze,ktera skupina nastrılıdrıve x kos.mimoto je vhodnš toto cvic enıpouzıt na zac atku trš ninku jako rozcvic ku nebo v pr be hu trš ninku kdy chceme zlepsit, nebo udrzovat kondici. V poslednım prıpade je lepsıpouzıt kuzely. Varianty: Toto cvicenıje mozne ruznž rozlis ovat a mž nit Rozsırenıza kladnıch cvicenıpro tri hra ce Ruzna strelecka cvicenıve trech. Viz predcha zejıcıcvicenı. a) Strelec strılız mısta, potom bž zıdo strany dokud nenımıcdoskocen a pote sprintuje na donas ku. Varianty: U tocnık sprintuje na dona s ku ihned po strelbž a dosta va mıcpozdž a strılı "vrchem". b) U tocnık jde na donasku,ale zastavuje prudce 3 m pred kos em (nebo prımo pred kos em) a doufa, ze obra nce ho predbž hne, dosta va mıc a strılı. c) U tocnık dž la "V" pohyb, dosta va mıc, ale mısto strelby z pohybu jde na donasku. Ma mnoho moznostıjak nahra t mıc ke kos i: vnž jsı rukou (pokud jde doprava, tak pravou) o zem, jednou rukou "spodem", jednou rukou vrchem, nebo si prehodımıca nahra va vnitrnı rukou.toto jsou moznosti rozhodnutı, ktera z metod je nejlepe pouzitelna v te ktere chvıli a dobry korfbalista musıovla dat vıcero variant. d) U tocnık jde do "V" pohybu a predstıra chyta nınahra vky (asistent muze dokonce naznacovat prihra vku), ale pritom jde prımo na dona s ku (stejne jako c), ale bez prihra vky). e) U tocnık jde na donasku,ale po nž kolika metrech mž nıpohyb a "V" ú pohyb, ale tento pohyb take nenıdokoncen a potom vsem na sleduje dona s ka. Pozn.: Utoc nš pohyby b) az e) jsou relativne lehce zvladnutelnš, ale spravnš nac asovanıje mnohem obtızn ejsı. Podle mšho je to nejlš pe nauc itelnš pri pouzitıobranc (v nasl. kapitole). f) C.1 a 2 jsou pod kos em. C.3 ma mıc a je pred kos em. C.1 bžzıod kos e,dosta va mıc,dž la pulobrat a strılı. C.2 doskakuje, nahra va c.1 a bžzıdopredu, otacıse a strılı, c.3 doskakuje atd. Pozn.: Pohyb od kose m ze sme rovat r znym sme rem. Buóte opatrnı, protoze obrat nenıve vsech prıpadech stejny. Strelba je mnohem obtıznejsı, kdyz strelec be zıprımo proti asistentovi. V ostatnıch prıpadech je strelba jednodusı, ale presna strelba je vzdy naroc na. g) U tocnık dž la ostry pohyb doprava, dosta va mıc, vracıho zpž t ke kos i a sa m se vracıdo vy chozıpozice, kde opž t dosta va mıc a strılı. Pozn.: Cvic enıg) je ukazkou kombinace dvou standardnıch pohyb. Je zde ale mnohem vıc moznostı, kterš je treba vzıt v uvahu. Naprıklad vyrazit od kose, ale pri prijetımıce ho nahrat pod kos jako na donasku, nebo "všcko" doprava, chytit mıc, nahrat zpe t pod kos a nasleduje "všcko" do leva.

16 Ctyrclenna skupina se sta lym obra ncem Praktikova nıruzny ch typu strelby s obra ncem C tyri hraci na kos s jednım sta ly m asistentem, jednım sta ly m obra ncem a zbyly mi dvž ma strıdajıcımi se ve strelbž. Vs echny mozne druhy strelby byly jiz zmınž ny a v teto ca sti budou praktikova ny s obra ncem. Cılem cvicenıs obra ncem muze byt (pro strelce): - prova dž t cvicenı v plne rychlosti (napr. zde nenımoznost zastavit a zamırit pred strelbou z vž ts ıvzda lenosti) - podobnost s hernımi situacemi (strelba s obra ncem na spra vnem mıstž je v mnohem rozdılna od strelby z klidu bez zadneho tlaku.). - zıska nıcitu pro nacasova nı(prova dž nı"v" pohybu s na slednou donaskou v "pravy cas": toto vsechno je potreba prizpusobit presnemu casu, kdy je obra nce ve s patne pozici.). - Zıskat dovednost, urcit idea lnıprostor pro zaca tek pohybu (napr.odkud zacıt dona s ku nebo kde a jak "veckovat".) Mnoho korfbalistu nema rado cvicenıs obra ncem na tž sno. U tocnık by vsak mž l byt sta le pod tlakem, aby nemž l sklony k lajda ckemu prova dž nıcvicenı. V tom prıpadž mu obra nce svou hrou zablokuje, nebo sebere mıc. Pouz itıcvicenı Zde ukazeme jeden z prıkladu uzitıstrelby po pohybu do "V". Asistent stojıs mıcem u kos e. Dva ňtocnıci stojı10m od kos e s jednım obra ncem u jednoho z nich. Bra nž ny ňtocnık bžzısmž rem ke kos i a nutıobra nce ustupovat, džla "vecko", uvolnuje se od obra nce, dosta va mıc a strılı. Obra nce se sta le snazıbra nit ňtocnıka, ale pokud ňtocnık provedl dobre pohyb, pribıha obra nce jiz pozdž. Obra nce okamzitž precha zık druhemu ňtocnıkovi, ktery prova dıstejne cvicenı. Po 1 min nebo 10 strela ch, vymž nte funkce. Varianty: Dva ňtocnıci stojı6metru pred kos em a 4metry od sebe. Asistent stojıpred kos em. Obra nce nynıbra nıoba ňtocnıky soucasnž. Ti si mohou mezi sebou prihra vat, ne vs ak vıce nžz dvakra t. Pak musıjeden vystrelit Obtızne jsıdruhy strelby Prova dž nıruzny ch typu strelby v obtıznych situacıch Dvojice na kos, vzdy jeden asistent a jeden strelec. Funkce mž nit po jedne az dvou minuta ch. a) Asistent nahra va 1metr od strelce na levou stranu. Ten musıpriskocit k mıci a strılet z tohoto pohybu. b) Jako a), ale nynına pravou stranu. c) Jako a), ale nynıasistent vybıra zda nahraje doleva, nebo poprava. Pozn.: Cvic enıa), b) a c) jsou prıpravou na moznost spatnš prihravky a z nınasledujıcıstrelby. d) Asistent dava prıme prihra vky z pod kos e. Tž snž pred obdrzenım prihra vky udž la ňtocnık stojıcı6metru od kos e jeden krok dozadu a pak strılız na sledujıcıho pohybu na jedne noze.to umoznuje ňtocnıkovi vytvorit si vıce mısta na strelbu, ale vyzaduje to znacnou da vku techniky a sıly. e) Stejne cvicenıjako d), ale nynıma strelec obra nce. Asistent nahra va i nada le co nejpresnž ji. Strelec se nakla nıa džla pohyb dozadu drıve. Tento pohyb prova dž t pouze pred chycenım mıce a okamzitž na sleduje strelba. f) Asistent je pod kos em, strelec s obra ncem jsou 8 metru od kos e. Asistent nahra va strelci, ktery po chycenımıce dž la krok smž rem ke kos i a naznacıpohyb na donasku (zacne pohyb ke kos i), jakmile obra nce zareaguje na jeho pohyb, ňtocnık okamzitž dava nohu zpž t a strılı. Pozn.: Ve cvic enıch d), e) a f) se utoc nık uvolnuje jednoduchym pohybem, jehoz spravnš provedenıvyzaduje mnoho technickych dovednostı(a proto je potreba trš novat) Druhy strelby pro asistujıcıhra ce Ruzne druhy strelby z pozice asistenta. Dvojice na kos, jeden je pod kos em, jeden pred kos em. Strıdejte po 1 minutž. a) Asistent je 6metru od kos e a strelec je pod kos em. Strelec vybıha rychle za kos, dosta va mıc a okamzitž strılı. Asistent doskakuje. b) Jako a), ale strelec naznacuje strelbu ze vzda lenosti, domnž ly obra nce ska ce do strely a ňtocnık strılıjakoby penaltu pod rukou obra nce asi z 5 metru. Asistent doskakuje. c) Organizace je stejna, ale nynıje obra nce skutecny (dejte dvž dvojice dohromady). U lohou obra ncu je rozhodnout se jakou moznost poskytne ňtocnıkovi. Jestlize reaguje prılis pozdž, ňmyslnž, da tım prostor ňtocnıkovi. Pokud jde prudce k ňtocnıkovi, tak ten strılıvyse popsany m hodem pod rukou obra nce. Pozn.: Tato cvic enıjsou zakladem pro vytvarenısancıokolo kose (napr. jako reakce na predobranu). d) Cvicenıb), ale ňtocnık vybıha do strany a je nucen se pred strelbou otocit o stupnu. Ve fazi vyuky lze toto cvicenı prova dž t staticky se strelcem stojıcım 5 metru od kos e, ktery dosta va nahra vky z mısta nž kolik metru pred kos em. Mıc je nahra va n na vnž js ıruku a ňtocnık strılıvrchem (norma lnž ). e) Jako d), ale nynıma ňtocnık obra nce, ktery ho branıtž snž a proto je nynıstrelba pod rukou.("penalta")

17 17 f) U tocnık stojıv idea lnıpozici asistenta asi 1metr od kos e. Obra nce je mezi ňtocnıkem a kos em, ale ve skutecnosti nebra nı(ruku ma dole a neatakuje mıc). Strelec ha zıobž ma rukama pres hlavu do kos e. Pozn.: Toto lze uplatnit, pokud obrance na chvilku prestane davat pozor a proto to musıbyt provedeno nenapadne. Utoc nık nem ze me nit pozici, nebo se pred strelbou ohlızet. g) Strelec stojıpul metru za kos em s obra ncem pred sebou. Obra nce bra nıspra vnž s rukou nahore a celem k ňtocnıkovi. U tocnık, jenz ma mıc, džla klamny pohyb, jako by prihra val za zada obra nce nžkomu pred kos em. Obra nce reaguje na tento pohyb otocenım a pohledem po smž ru prihra vky a dıky tomu jeho ruka jiz nenıve spra vne obrane pozici. Jakmile se tak stane, ňtocnık okamzitž strılı. h) Asistent stojı5m pred kos em. Strılı, ale schva lnž az za kos. Strelec, ktery je pod kos em doskakuje mıc, dž la rychly krok dozadu a z tohoto pohybu strılı. i) Jako h), ale nynıňtocnık strılı uz z vy skoku pod kos em. Nacasova nıje v tomto prıpadž velmi dulezite. Je take lepsıkdyz je fingovana strela o nž co dels ı, nez v predes lem cvicenı. Je to podobne jako volejbalove odbitı. j) Asistent stojı7 metru pred kos em a jes tž jednou strılıhodnž za kos. U tocnık na doskoku vı, ze je strela dlouha a vybıha za tımto mıcem a strılız pulobratu. Pozn.: Situace popsanš v h, i) a j) jsou v zapasech c asto pouzıvanš, specialne tehdy, kdyz obrance strelce dava vıce pozor na to, co se de je kolem. Cvic enıje vhodnš pro ty hrac e, kterımajıdobry doskok Kruhova cvicenıs vıce kosi Cvicenıstandardnıstrelby v kruhu okolo vs ech kos u. Kazdy kos ma sta leho asistenta s mıcem. Zby vajıcıhraci (strelci) se rozsırıvhodnž do prostoru. Jsou mozne i jine typy organizace: viz 4 obra zky pokazde strele se strelci automaticky premıstık dalsımu kos i. Nynıprova dıme vs echna cvicenıuzıvana pri standardnım cvicenı trıclenny ch skupin. Strıda nı funkcı muze probž hnout naprıklad po dvou nebo trech okruzıch, nebo kdyz nžktery z hracu da 10 kosu. Dalsızpusob strıda nı funkcı je, kdyz strelec zkazı donasku (nebo neda kos zda lky), tak se hra c sta va asistentem a ostatnıpokracujı norma lnž. Na sledujıcıcvicenızahrnujıjine formy okruhu a strıda nı funkcı. - Strelec udž la "vecko". Asistent prihraje mıc, okamzitž odbž hne od kos e, dostane zpa tky mıc a strılı. Druhy hracdoskocımıc a stane se asistentem. Hra c, ktery pra vž vystrelil, prebıha k dalsımu kos i. - "Prebıra nı": Strelec se snazı o dona s ku, ale predstavme si, ze je bra nž ny. Balon se prihraje zpž t k asistentovi, ktery rychle prebž hl pa r kroku v diagona lnım smž ru za kos. Tento hracstrılıa prebıha k dalsımu kos i (snazıse o donasku atd.). Pozn.: Tato popsana cvic enı jsou urc ena k provade nı strelby a jestlize vzdalenosti a mnozstvıkos jsou dost velkš, tak slouzıke zlepsenıstrelby a be zeckš kondice. Jestlize se d raz klade na kondici, rekni strelc m, aby nede lali vsechno pri jednom tempu, ale aby vzdy zrychlili pri kazdš m novš m pohybu. Jestlize se ma pracovat na vytrvalosti, nemen asistenty tak c asto.

18 Strelba ve dvojicıch Procvicova nıvs ech forem strelby ve dvojicıch u kos e. Idea lnıpro ucenınebo zleps ova nıtechniky. Jeden kos a mıcna kazdy pa r. Muzeme pouzıt kuzely. Po 1-2 minuta ch vystrıdejte funkce. a) Donaska spodem, prvnıze predu, potom zezadu apod. Strelec tudız obıha osmicku. b) Jako a), ale donaska vrchem, donaska ve vzduchu (s vyskokem), nebo donaska z delsıvzda lenosti (kde asistent prihraje prılis brzo). c) Strelba z da lky z pohybu. d) Strelba zblızka, nebo z velke vzda lenosti. e) Strelba za sta leho strıda nıpozic (smž r a vzda lenost), strelec je vzdy v pohybu kolem kos e. f) Strelba s po "vecku" doprava, doleva, strıda nıstran, zblızka, zda lky atd. Pozn.: Dıky tomu, ze hernısituace nehraje hlavnıroli a tım, ze strelec nede la nic jinš ho, nez ze minutu c i dš le strılı, je umozne na plna koncentrace na strelbu a tudız se m zeme starat o vyuzitıspravnš techniky a opravovat chyby ve vzdalenosti nebo sme ru. A nad to, kazdy hrac se dostatec ne procvic ı. Jednoduse, cvic enızlepsujıstrelbu. Vhodnš jsou takš komentare a opravy od trenš ra. Varianty: Jestlize je ma lo kosu, na jednom kos i muzou by t dvž dvojice Diagona lnıasistence ze ctyrmetru pred kosem Procvicova nıvs ech typu strelby, kde asistence je postavena ze ctyrech metru diagona lnž pred kos em. C tyrclenna skupina na jeden kos. Jeden sta ly asistent, ktery stojızhruba ctyri metry diagona lnž pred kos em. Zby vajıcıtri nepretrzitž rotujı. a) Dona s ka: C ıslo 3 prihra va cıslu 1 a bž zına jeho mısto. C ıslo 1 prihra va asistentovi cıslo 2 a bžzına donasku. Cıslo 4 doskakuje. b) Jako a) asistent prihra va prılis pozdž, aby provedenıstrelby bylo obtıznžji (pro jine moznosti viz obtıznč dona sky nıze). Pozn.: Asistent je jasne v mš ne idealnıpozici, ale ta je v zapasech vıce pravidlem nez vyjimkou. Je tudız treba tuto situaci trš novat. Skorovanıze strelby, ktera z tš to situace vyplyva, je obtızne jsı, zvlaste kdyz je zaveden obrance. Varianty: Cıslo 4 se stane sta ly m obra ncem pro cıslo 1 a 3, ktera se strıdajıv donaskach. c) Cıslo 3 prihraje cıslu 1 a bžzıdopredu. Cıslo 1 nahraje cıslu 2 a vystrelıpo "vecku". Cıslo 4 doskakuje a cıslo 1 jde ke kos i. d) Jako c), ale nynı"vecko" na druhou stranu. e) Jako c), ale cıslo 1 hraje mıc na cıslo 2 a vybıha k cıslu 2, dosta va mıc zpž t a strılıse ctvrtobrat. Cıslo 4 doskakuje. Cıslo 1 bžzıke kos i. f) Jako e), ale cıslo 2 drzımıc dokud cıslo 1 neudž la ostry pohyb ve smž ru kos e, aby udž lal donasku Asistence z 10 metru pred kosem Procvicova nıstrelecky ch prılezitostıvyply vajıcıch z asistence 10 metru pred kos em. Skupiny po 3 nebo 4 na 1 kos. Sta ly asistent stojı10 metru pred kos em. Ostatnı2 nebo 3 hraci se strıdajı. a) Cıslo 1 prihra va cıslu 4 (asistent) a bžzıdiagona lnž dopredu, 8 metru od kos e obdrzıod asistenta c.4 prihra vku zpa tky a nahra va mıc zpž t na cıslo 2 a jde na donasku. b) Jako a), ale cıslo 1 vystrelıpo "vecku" c) Jako a), ale cıslo 4 hraje mıc prımo na cıslo 2 pod kos em, jakmile je c.1 osm metru pred kos em. Cıslo 1 potom prova dıdonasku bez nahra vky. d) Jes tž jednou jako a), ale cıslo 2 odbıha od kos e ve chvıli, kdy cıslo 1 dosta va mıc. Cıslo 1 hraje na cıslo 2, ktere strılı. Tato situace se muze objevit ve hre, kdyz je obra nce cısla 2 zainteresova n pohybem cısla 1. e) Cıslo 1 prihra va cıslu 4 a vybıha k cıslu 4, dosta va mıc a strılıs pulobratem. Tento pohyb ma vž tsısanci na ňspž ch, jestlize cıslo 1 okamzitž nena sleduje svou prihra vku, ale ceka, dokud cıslo 4 neprihraje mıc. Cıslo 1 potom rychle bžzı, skace po mıci, otacıse pred tım, nez strılı.

19 19 f) Cıslo 1 a 2 (a dle moznostıi 3) stojıvedle asistenta ve vzda lenosti do 5 metru. Z teto pozice dž lajıdonasky, s prihra vkou od cısla 4. Kazdy hra cdoskakuje svoji vlastnıstrelu a prihra va mıczpž t cıslu Trio Druh hry, kdy kazdy strelec dostane 3 ruzne typy strelby, jednu po druhe. Ve dvojicıch (podle moznostıve trech) na 1 kos. Kazdy zacına od kos e. Cıslo 1 vybıha od kos e, okamzitž dostane mıc a strılız kra tke vzda lenosti. Cıslo 2 doskakuje a hraje mıc zpž t na cıslo 1, ktere se mezitım premıstilo da le od kos e. Cıslo 1 strılız da lky. C ıslo 2 doskakuje a prihra va cıslu 1, ktere dž la dona s ku, aby doplnilo trio. Potom je na radž cıslo 2. Kos dany z da lky je za 2 body, z ostatnıch strel za 1 bod, ktery pa r (trıclenna skupina) se nejdrıve dostane k 25 bodum vyhra va. Varianty: a) Trio se strelbou z da lky, strelbou po vecku a dona skou vrchem (doskakovana strelcem). b) Vs echnu strelbu prova dž jte za kos em c) Kvartet: nynıse 4 strelami, zaha jit strelbou po vecku (nebo strelou po pohybu do strany), po strelbž z da lky v triu Pozn.: Toto cvic enıje vhodnš jako zahrıvacıpri zac atku trš ninku Obtızn Č dona sky Procvicova nıdona sek v obtıznych situacıch. Trıclenne nebo ctyrclenne skupiny na 1 kos. 1 nebo 2 pod kos em a 2 vepredu. Strıda nıtak, aby se dž lala donaska po asistenci atd. a) Dona ska, asistence s prihra vkou o zem. b) Asistence je prılis pozdž, donaska vrchem. c) Asistence je prılis pozdž, takze strelec bžzına stranu od kos e a strılıvıce menž stranou, nebo dokonce mırnž dozadu. Jestlize se strelec odrazız prave nohy, strela letıpresnž ji do leva od kos e (strelcova prava ). d) Asistence je prılis pozdž, takze strelec opž t bž zına stranu, ale strılıjednou rukou vrchem pres hlavu. e) Asistence je prılis pozdž, takze se strela provede ve vzduchu (ve vy skoku.) f) Asistence je prılis brzo, takze se dona ska provede z velke vzda lenosti. g) Mıc se nehodı, ale kuta lı(muze se to take sta t pri za pasu, jestlize je blokovana prihra vka, nebo se zkazıprihra vka o zem). h) Muj oblıbeny uka zkovy kousek: Asistence je prılis brzo, to umoznı, ze muzeme obtocit mıc kolem tžla (naprıklad chytıme mıc pravou rukou,prenda me a zady do leve ruky a poda me si dopredu, abychom mohli vystrelit) a strılet. Nepouzıvat v nerozhodnem za pase. Pozn.: Tato cvic enınepouzıvejte ve streleckych soutezıch, protoze prihravky zac nou byt brzy mš ne obtızn š. Jestlize je cılem zlepsit nebo nauc it jistou techniku nepracujte na vsech cvic enıch najednou, protoze, zkusenost ukazuje, ze hrac i pak ztracejıkoncentraci. Varianty: Asistence nenıpod kos em, ale ve nž kde v prostoru, naprıklad v 5 metrech diagona lnž pred kos em, kde asistence je obtıznžjs ı, ale dona s ka jde perfektnž provest. Je to obtıznžjs ı, jestlize se asistent vzda lıtreba 12 metru nebo i vıce, kdyz si predstavıme, ze prihra vka pricha zız obrany. Mnoha hracu m se lıbıdlouha asistence z 20 metru od kos e "Ukolova " strelba Strelecka cvicenı, kdy se sta le mž nıtyp strelby. 2,3 nebo 4 hraci na kos, hraci strılejıpo radž. Po kazdem cvicenıse hraci premıstık dalsımu kos i. Kos e jsou volnž rozprostrene a kazda skupina si vybere jeden. Rozdılny pocet lidıv kazde skupinž nenıproblem. Trener vzdy stanovy nžjaky ňkol (viz prıklady dole). Skupina, ktera prvnısplnıňkol, dostane bod. Potom se cela skupina premıstı k dalsımu kos i. Je to zejmena vhodne venku, kde se muzeme prizpusobit ruzny m faktorum jako je vıtr, slunce, atd. Vıtž zem se sta va ta skupina, ktera zıska nejvıce bodu naprıklad po 15 minuta ch. Vhodne ňkoly jsou na sledujıcı(pro menž zkus ene skupiny by se mohli snızit). V kazdem prıkladu cıslo odpovıda mnozstvıpozadovany ch kosu: - 20 dvojtaktu - 20 "s ancı" (strelba z blızkosti kos e, kdyz se doskocımıc) - 10 strel ze 6 metru - 20 dlouhy ch strel zezadu kos e - 6 "vecek" doleva - 6 "vecek" doprava - 20 penalt - 10 po sobž jdoucıch dona s ek (to znamena, ze kdyz se zkazıdona s ka, skore se vynuluje - 8 strel z pohybu od kos e "Hloupe" ňkoly jsou take dobre pro tuto organizaci:

20 20-5 penalt se zavreny ma ocima - 10 donasek s 1 rukou - 5 kosu v sedž - 10 dona s ek, kdyz se mıckuta lıke strelci - 10 kosu strıleny ch pres hlavu ze vzda lenosti pul metru pred kos em Velmi dulezity je soutž zivy prvek, takze tato cvicenınejsou prılis vhodna ke zleps ova nıtechniky Dva kose proti sobe Procvicova nırozdılny ch druhu strelby,kos e jsou umıstž ny proti sobž. Kos e jsou umıstž ny metru od sebe. Kazdy kos ma 3,4 nebo 5 hracu a 1 mıc. a) Cıslo 1 od kazdeho kos e bžzık druhemu kos i, da donasku (ruzne formy: spodem, vrchem, s vy skokem, atd.). Asistence je cıslo 2, ktere potom bžzına druhou stranu a strılı. b) Jako a), ale s nž jaky m klamavy m pohybem pred donaskou. c) Jako a), ale cıslo 1 zastavı3 metry pred kos em a strılız klidu. d) Jako c), ale s "veckem" doleva nebo doprava e) Jako a), ale pote, co cıslo 1 dosta va mıc, prihra va cıslu 2, ktere rychle odbıha od kos e a strılı("prebıra nı"). Pozn.: S velkou vzdalenostımezi kosi a neprılis velkym poc tem hrac na 1 kos jsou tato cvic enıdobra pro bezeckou kondici. f) C ısla 1 vybıhajıve smž ru druheho kos e, ale uprostred obıhajıkolem sebe, aby strılela do sveho kos e (obž zatacejıdoleva nebo doprava). g) Jako f), ale nynıse cısla 1 ve stredu dotknou pred tım, nez budou strılet na svuj kos. Zastavenıve stredu by se mžlo prova dž t strıdavž levou a pravou nohou. Pozn.: Cvicenıf) a g) take pokracujıv procvicova nızatacenı, zastavova nıa zrychlova nız pevne pozice. Cvicenıf) zpoca tku vede ke spoustž legrace, zvlastž kdyz prida me cvicenıh). h) Hraci se otocıň plnž kolem sebe a strılejıjako ve cvicenıa) - e) do protž jsıho kos e Vyuzıvanıucebnıch pomucek Vyuzıva nıpomucek jako jsou ca ry nebo kuzely k ucenıstrelecky ch technik nebo k opravova nıchyb. viz. dole. a) Abychom se naucili donas ky s "fintou" (jasny pohyb do strany rads i nez zatacenı), umıstıme kuzel 7 metru od kos e. "finta" se prova dıu tohoto kuzele. b) Jestlize nenıcvicenıprova dž no pora dnž, muzeme pouzıt druhy kuzel tak, aby hra ci museli obıhat kolem obou. "fintovy pohyb" je tudız nevyhnutelny. Za chvıli dejte kuzele pryc. Pohyb musızustat stejny. c) Stejny m zpusobem umıstž nıkuzelu muze zajistit to, ze strela po "vecku" je vystrelena ze spra vneho mısta. Pozn.: Kuzely jsou pri trš ninku opravdu nezbytnš, jsou to velmi potrebnš pom cky zvlaste pri trš nincıch venku. Cary vevnitr se mohou pouzıt za stejnym uc elem. d) Hraci, kterıskacıve smž ru strely si toho casto nejsou vž domi. Primž jte je, aby strıleli za ca rou (nebo lepe za kuzelem) a aby vidž li (nebo cıtili), jak daleko se dostali dopredu. e) Stejnž jako d), je to take mozne pro hrace, kterıpri strelbž spadnou dozadu nebo do strany. Umıstž te je ke kuzelu nebo k care.

21 21 f) Jestlize chtž jıňtocnıci dostat prihra vku na strelu z da lky zpod kos e, musıvybž hnout s linie svy ch obra ncu. ( tzn. asistent obra nce a ňtocnık nesmıby t v jedne linii) Mnoho ňtocnıku casto kricına asistenta "hoú to horem". Abyste prinutili ňtocnıky ucit se uvolnž nı, vyzadujte na nich, aby hra li mezi dvž ma paralelnımi carami, reknž me 3 metry od sebe. Prihra vka horem pres obra nce je nynı nemozna. g) Jednoducha je taky tato lahudka. I kdyz to nenıňplnž ucebnıpomucka. Mnoho lidı tlacıó mıc smž rem ke kos i, nž kterıpouze nata hnou paze, ostatnı jdou za mıcem cely m tž lem. V ani jednom prıpadž nenıpouzito zapž stı. Abych procvicil pouzıvanızapž stı, pozadal jsem hrace, aby si sedli na zem a strıleli na norma lnıkos 3,5 metru vysoky. Ucıtı, ze tlacenımıce nestacıa kdyz zkous ınž co jineho, automaticky zacnou pouzıvat za pž stı. h) Kvuli stejnemu problemu jako g) pozadejte hrace, aby strıleli z 20 cm pred kos em. Bez pohybu za pž stınebudou skorovat Strelba s kombinacemi Ve skupina ch po ctyrech, nahrajte mıcve skupinž a strılejte ve spra vne chvıli. Skupiny po ctyrech (mohou by t tri) na 1 kos, s 1 mıcem. a) Hraci hrajıkolem kos e (norma lnıňtok s doskoky a asistencemi, ale bez obra ncu) a strılejıve spra vne chvıli. Chvıle je "spra vna " tehdy, kdyz ňtocnık ma mıc pevnž ve svy ch rukou a spoluhraci jsou v takove pozici, ze mohou provest doskok. Takze se hraci nemohou jen soustredit na strelbu, ale musıtake premyslet o tom, co dž lajıostatnıhraci. To poslednıje nejdulezitž jsız tohoto streleckeho cvicenı b) Jako a), ale nynıje take dovolena donaska. To je dokonce pro strelce obtız n ž jsı. I presto, ze ňtocnık je v dobre pozici, aby mohl strılet z da lky, mozna bude muset nahra t mıc na spoluhrace, ktery se uvolnil do donasky. Pozn.: Prihravanımusızabrat cely prostor. Takš davej pozor na to, ze se nevytvorızadnš okruhy tam, kde skupiny zac nou strılet nebo po rade de lat donasku. Strelec uz by me l posoudit, jestli ma nebo nema strılet, kdyz dostane mıc. Zamırenıa potom rozhlızenı, jestli nenıne kdo jiny v lepsıpozici, tš mer vzdy vede ke zkazenš strelbe. Varianty: Jeden ze ctyr bra nıty ostatnı3. Po sekunda ch se zmž nıobra nci, ktery z obra ncu pustınejmenž kosu? Vs echno zalezına rychlem rozhodnutıňtocnıku. Kdo ma nejlepsıpozici ke strelbž? Ca rovč strılenı Strelecka hra z ruzne stupnovitž vzrustajıcıvzda lenosti od kos e Dvojice na kos. Jestli je to mozne, 6 znacek na kos (norma lnž se mohou pouzıt ca ry v tž locvicnž ). Prvnıstrelec v kazde skupinž zacın a 2 metry od kos e. Jestli da kos, dalsıstrelby je ze 3 metru. Dalsıkos? Potom dalsıstrelba je ze 4 metru. Jakmile strelec zkazı, jde ne radu dalsıhrac. Ktery strelec prvnınastrılıkos e ze vs ech znacek vyhra va. Pozn.: Pro trš ninky v hale je tento navod - strılejte ze 2 metr, potom postupne k dalsıcare,potom k dalsıatd. Kdo da prvnı6 kos? Strelba s mrkvıa prutem Hra se strelbou z dalky s velky m poctem lidıkolem kos e s cılem nechodit pod kos doskakovat nebo asistovat 4-7 lidına kos s mıcem. Jeden hracstojıpod kos em, zbytek je v pulkruhu ve vzda lenosti 7 metru. Hraci po radž strılejı. Jestlize strelec strılıtak s patnž, ze ani nedosa hne dotyku kos e, musıpotom jıt pod kos. Zabavna hra, pri ktere s patny strelec dostane proutkem a dobremu strelci je nabıdnuta mrkev. Varianty: Jako strelecke cvicenıpred hrou dobre zahrnuje cely ty m. Uzıvej 2 mıce a 2 doskoky Hon na kos Legracnıstrelecke cvicenıse spoustou bž ha nı Kos e jsou rozmıstž ny do velkeho kruhu. Kazdy kos ma asistenta s mıce m. Ostatnıhraci stojıuprostred kruhu, ktery musıby t snadno rozeznatelny (pouzij kuzel). Pocet kosu musıby t presny. 2 kos e na 5 hracu. a) Hracu m uprostred reknž te, aby dž lali donasky na jednom z kosu. Je jedno na kterem. Hracu je vıc nez volny ch kosu, hra ci si musı rychle vybrat volny kos. Kazdy, kdo nenıdost rychly, musıcekat. A jestlize Honza je na cestž na kos a v poslednıchvıli ho predbž hne Jana, musıse Honza vra tit zpž t doprostred a hledat jinou prılezitost. Kazdy hra c si doskakuje sa m svou dona s ku. Po asistenci bž zıdoprostred a snazısi najıt nž jaky volny kos, co nejrychleji.

22 22 Pozn.: Ve tsina korfbalist povazuje toto zabavnš cvic enıvhodnš pro zahratı, protoze kazdy hrac m ze vyvinout usilı, jakš si preje. Tak jsou vsichni pripraveni zac ıt pracovat intenzivne ji, pokrac uj na b). b) Jako a), ale teú s cılem dat 10 kosu. Ti, kterısi predtım mysleli "po tobž, jsi rychlejsınez jaó, se budou teú vıc snazit, aby se dostali ke kos i prvnı. Zajisti, aby se hraci vzdy vra tili zpž t doprostred. c) Jako b), ale nynı"kdo da prvnıkos na kazdem kos i?" d) Jako b), ale nynıs dvojtaktem vrchem. e) Jako b), ale na sleduje situace "prebıra nı". Hra cvybıhajıcıze stredu dostane prihra vku, ale vra tıji pž t asistentovi, ktery odbž hl od kos e. Tento hracse musısnazit skorovat. Kdo da prvnı5 kos u? f) Jako b), ale hracstrılıpo "vecku" (doleva nebo doprava, ale ne prıliz velka vzda lenost). Asistent sbıra a dava mıc strelci (ktery okamzitž bž zel ke kos i) predtım, nez sprintuje doprostred,aby se snazil nalezt streleckou prılezitost. Kdo da prvnı5 kos u? g) Jako f), ale po "vecku" nena sleduje strelba. Mıc dostane asistent, ktery vybž hl od kos e. Strılıse ctvrtecnı/polovicnıobra tkou, strelec bžzıdoprostred a druhy hracdoskakuje. Varianty: Toto cvicenıje take mozne s obra nci, kterımajınevdžcny ňkol, protoze ňtocnık si muze vybrat ktery koli kos. Ktery ňtocnık da prvnı10 dvojtaktu nebo 5 strel po "vecku"? Abychom to udž lali atraktivnž jsıpro obra nce, ňtocnıci musıskorovat na kazdem kos i (i obra nci i ňtocnıci musıvzdy bžzet doprostred). Pamatuj, ze cım menž hracu strılı, tım uz nejsou nž ktere kos e da le potrebne Strelba s pozice asistenta Procvicova nıruzny ch typu strelby z pozice asistenta. Trojice na kos s mıcem. Cıslo 1 drzımıc 10 metru od kos e. Cıslo 2 je asistent pred kos em, cıslo 3 ho bra nı. Naprıklad po 5 strela ch zmž na funkcı. a) Cıslo 1 prihra va cıslu 2 a jde na donasku. Cıslo 3 se snazıpredejıt asistentovi tım, ze se naklonıpres cıslo 2. Cıslo 2 z toho tžzıa rychle se ota cıke strelbž. Obra nce strelu pustı. Pozn.: Toto cvic enım zeme provade t jen se 2 hrac i. Dokonce to jde dobre s 1 hrac em. Podle mš zkusenosti to jde opravdu smysluplne jen s obrancem, ktery uplne spolupracuje. V mnoha tymech se tento typ strelby pouzıva, jen kdyz nenıvolny zadny jiny hrac. Technika tš to otac ivš strely je otevrena diskusi. Ujiste te se, ze hrac nebezıs mıcem a pri otac enısi musıdrzet obrance za svymi zady. b) Cıslo 2 dostane mıc od cısla 1, cıslo 3 bra nı, ale ne 100%, tj.zapomına pouzıvat ruce nebo stojıprılis daleko (ne prılis chytra volba). Jiny mi slovy, cıslo 2 nenıbra nž no a muze strılet, ackoli zady ke kos i to nenısnadne. Nejbžznžjsıtechnika je, ze se mıc zvedne vysoko pred tž lo jako pri penaltž, ale drzıse dele, aby mohl by t hozen pres hlavu ve smž ru kos e. Dost divna technika, ale ňspžsna v za pasech. c) Jako b), ale cıslo 2 je 3 metry diagona lnž pred kos em ve slabs ıpozici asistenta. C ıslo 1 prihra va a jde na dona s ku. C ıslo 2 predstıra, ze prihra va, cım z se cıslo 3 snazızablokovat mıc (nebo mozna prebıra, aby ubra nilo cıslo 1). Cıslo 2 neprihra va, ale odstoupıod kos e, aby bylo ňplnž volne, otacıse a strılı. Zde je take dulezite jako v a), ze dobre vyuzitıtohoto cvicenıvyzaduje obra ncovu spolupra ci. d) "ANNO ú BALL" (viz take asistence 10 metru pred kosem). Cıslo 1 prihra va cıslu 2. Pra vž kdyz letıprihra vka, cıslo 2 ukrocı krok, nebo 2 kroky vpred, chytımıc a otocıse ke strelbž. Prekvapiva s ance blızko kos e Strelecka kruhova cvicenı System, kdy jsou procvicova ny ruzne strelecke techniky za roven. Za visına vybranem streleckem okruhu.(viz diagramy dole ). Shodny m znakem je to, ze hra ci pokracujıpostupnž v ruzny ch strelecky ch cvicenıch. Strelecke okruhy jsou vhodne pro procvicova nızna my ch technik, ale neslouzık jejich ucenıani k opravova nıchyb ve strelecky ch pohybech. Je zde silnž zastoupena soutž ziva stra nka, jestlize pouzıva me na sledujıcıskorovacısystem: 1. Kazdy hracsi scıta vlastnıskore. Na konci se trener zepta kdo ma nejvıc. 2. Trener se zepta, kolik kdo dal kosu, kdyz se mž nıkazde cvicenı. 3. U kazdeho kos e nechejte tuzku a papır, kde si hraci muzou zapsat kolik dali kosu po kazdem cvicenı. Potom muzeme snadno rozeznat, kdo byl dobry a kdo s patny v kazdem cvicenı. 4. Kazdy hracma u sebe tuzku a kartu na ktere jsou zapsa na ruzna cvicenı. Po kazdem cvicenısi zapıseme skore. Je to uzitecne, jestlize dž la me okruh nž kolikra t. Potom muzeme sledovat dosazeny pokrok. Kazda metoda ma sve vyhody a nevy hody. Ad 1, muze byt udž la no mnoho chyb (zapomnž tlivost). Ad 2, je trener spıse pocıtac nez trener, zatımco Ad 3 a 4 je potreba vıce casu, aby mohly by t zapisova ny body (coz je s koda, jestlize je cas treninku omezeny ). Je dost mozne zahrnout do streleckeho okruhu i kondicnıstra nku (viz naprıklad c), ktere je velmi fyzicky narocne). Je take mozne okruhy kombinovat, vedle strelecky ch okruhu mohou byt zahrnuta jina cvicenı. S nız e uvedeny mi prıklady je mozno provest mnoho kombinacı. a) Okruh pro ctyrclenne skupiny na 1 kos i, vhodny pro male sportovnıhaly s pouzitım malo kosu. Jsou potreba 4 kos e (viz obra zek pro umıstž nı) a 4 mıce. Vzdy jsou 2 hraci pod kos em a 2 pred nım. Tocıse tak, ze po strelbž jdou na doskok atd.. R eknž me asi po 3 minuta ch si skupiny vymž nıňkoly, hraci z kos e 1.jdou na kos 2.atd. Takze okruh trva 4x3 minuty a s malou chvılına vy mž nu je celkova doba asi 15 minut.

23 23 Cvicenı: 1. Donasky 2. Strelba po pohybu doleva nebo doprava 3. "vecka" 4. Penalty, po kazdem doskoku bžz ke zdi pred tım, nez budes znovu strılet b) Strelecky okruh pro 6 dvojic (takze max.12 hracu ). Prvnız kazde dvojice pracuje 45 sekund (trener ma stopky), zatımco druhy doskakuje a asistuje. Az kazdy pa r dokoncıcvicenı, vymžn kos e. Ktery pa r dal nejvıce kosu? Cvicenı: 1. Donasky 2. Penalty 3. "vecka" 4. Strelba z da lky 5. "vecka" za kos em 6. Rychla strelba c) Okruh vyuzıvajıcıvelky prostor, cımz nenıopomıjena kondicka. C as na kazde cvicenıje omezen dobou vyhrazenou na cvicenı8. Jedna dvojice na kazde cvicenı, ale jakmile ma dojıt k vy mž nž, tak na dalsıstanovitž jde pouze jeden ze dvojice (ten, ktery prova dž l cvicenı). Druhy z dvojice (ten, ktery asistoval) bude na puvodnım stanovis ti prova dž t vlastnıcvicenı(asistovat mu bude nž kdo z predchozıho stanovis tž ) Takze dvojice nepracujıvzdy pohromadž, ackoli je jinak bžzne. Vy hodou je ze na kazdem kos i je nž kdo, kdo dž lal predcha zejıcıcvicenı, takze vy mž na zabere menž casu. Cvicenı: 1. Donaska vrchem 2. Strelba z da lky 8 metru, po kazde strele obž hni kos, nez budes strılet znovu. 3. Bž h ze strany na stranu pred kos em, strelba od kuzelu 4. Donaska spodem 5. "vecka", strıdavž zleva a zprava 6. Strelba z da lky 8 metru za kos em, po kazde strele obž hni kos, nez budes znovu strılet. 7. Zacni u kos e, vybž hni, dostanes mıc a strılej. Potom bžz k pulıcıcare a zpž t pred tım, nez budes znovu strılet.

24 24 8. C asovž - omezujıcıcvicenı. Hraci musıdat 5 kosu z blızka, potom bžzına druhou stranu tž locvicny a zpž t, dajıdalsıch 5 kosu, bžzı ke zdi a zpž t a potom zapıskej, ze je cas na vy mž nu. Pozn.: Protoze hrac i, kterıde lajıcvic enı8 rozhodujı, kdy bude zme na, trenš r se m ze soustredit na sledovanıprace skupin. 2.4 Asistence Cvic enıv trıclennych skupinach Cvicenıasistence pro donasku blızko u kos e 3 na 1 kos s 1 mıcem a kuzelem. Pri tocenıten, kdo jde na donasku, doskakuje svoji strelbu a asistuje dalsımu hraci. a) 1 hracpod kos em s mıcem, dalsıdva stojıu kuzelu 10 metru od kos e. Dž lajıse donasky s durazem na asistenci. Mıc by se mž l prihra vat co nejsnadnž ji pro strelce. Mıcby se nemž l hra t prılis vysoko, prılis rychle a prılis mž kce. Cvicenıneslouzık tomu, abychom zjistili, kdo nejrychleji skoruje, a proto z nž ho nedž lejte soutž z. b) Jako a), ale nynıdona s ka "s prihra vkou". Po doskoku se mıcprihraje strelci, ktery ho vra tıa sprintuje ke kos i, aby strılel. Cvicenı vyzaduje, aby asistent hbitž asistoval. c) Jako b), ale nynıpremıstıme kuzel pa r metru blız. Je zrejme, ze asistent ma prılis ma lo casu, aby chytil mıc a potom prihra l. Mıc musıby t tudız strelci "pinknuty ". d) Nynıje asistent bra nž n, takze pred kos em je jenom jeden hrac. Jinak jako a). Obra ncuv ňkol je zkomplikovat souperi prihra vku a tudız zde urcitž bude maly tž lesny kontakt. Po strelbž se z asistenta stane strelec, z obra nce asistent a ze strelce obra nce. Pozn.: Podle pravidel je zakazano dotknout se protihrac e, ale podle mš zkusenosti je takovy kontakt spıse pravidlem nez vyjimkou, zvlaste v situaci jako je d). Asistent musızajistit, ze se obrance nedotkne mıce. Proto je potreba umıstit te lo pevne mezi mıc a svš ho protihrac e. Vsechny jinš metody (jako drzenınebo odstrkovanıobrancovy paze, ukvapenš hranımıce, strkanıdozadu, atd.) jsou fauly, nebo prinejlepsım mš ne efektivnımetody. Nenıspatnš ude lat pohyb te lem dopredu pri prihravce. Dalsımoznosti jsou uvedeny v e). e) Jako d), ale nynıprihra vka s odrazem o zem (vhodne jen v hale nebo na tvrdem hris ti). f) Jako d), ale nynıobra nce dost riskuje. Jakmile se uka ze prılezitost, asistent se chopıs ance a strılı. g) Hra ci pred kos em dž lajıdona sku nebo "vecko", a sledujıvcasny asistentuv signa l. Asistent se nepokous ıstrılet. Po 1 minutž zmžnte funkce hracu. h) Jako g), ale nynıma asistent obra nce Asistence z ve tsıvzda lenosti od kose. Cvicenıasistence pro dona sku da l od kos e. 4 na 1 kos s mıcem a kuzelem. Tocıse doskok, asistence, strelba, atd. a) Kuzel je umıstž n 6 metru diagona lnž od kos e. Asistence pro donasku se prova dıvzdy z teto pozice. b) Jako a), ale nynıje kuzel o 5 metru da l.

25 25 Pozn.: V b) nenısnadnš presne prihrat mıc. Strelec by me l rychle be hat. c) Jako b), ale nynıje kuzel na druhe stranž kos e, a mž lo by se prihra vat druhou rukou. d) Jako c), ale nynıby se mž lo prihra vat horem s napnutou pazı. e) Jako d), ale nynız druhe strany kos e druhou rukou. f) Nynıma asistent obra nce, ktery mu prihra vku ztž zuje, ale neznemoznuje. Jinak jako a). Varianty: Procvicujte s obra ncem prihra vky ruzny mi zpusoby a z ruzny ch pozic. g) Jako f), ale nynıobrana na 100% (maly tž lesny kontakt nenınezadoucı) h) Situace "prebıra nı": Obra nce ma predejıt skorova nı. Jde ke strelci, ale to umoznuje asistentovi uvolnit se ke strelbž. i) Obra nce se nynısnazıubra nit oba ňtocnıky. Muze by t tudız pouzito "blafova nı" ke zmatenıňtocnıku. Asistent se musırychle rozhodovat, protoze je mozna jen jedna strelecka s ance: BuÚ prihra t na donasku, nebo strılet sa m. j) Jako i), ale nynımuzeme hra t mıc mezi dvž ma ňtocnıky. Asistent se muze pohybovat a tudız ten, kdo jde na donasku nevıpresnž, kam ma hra t mıc. Pozn.: V tomto cvic enıprichazıme k jinš mu typu asistence. Jestlize "prebıranı" vede k tomu, ze je brane n strelec, potom se musıprihrat za pohybu, pravde podobne se c tvrt, nebo polovic nıotoc kou. Kazdopadne prihravka probe hne po vyskoku - tezka technika! Asistovanıpri strelbe z dalky Procvicova nıdobre asistence pri "vecku" a v jine strelbž z da lky 3 hraci na 1 kos s 1 mıcem. a) Dva hraci pred kos em dž lajı"vecko". Duraz se klade na dobrou prihra vku od asistenta, ktery za roven i doskakuje. Po 20 asistencıch nebo 3 kosıch zmžnte funkce. Pozn.: Dobra prihravka na "vš c ko" nenıtak snadna. Mnoho utoc nık potrebuje dostat mıc spravnš rychlosti, ve spravny c as a na spravnš m mıste. Jakmile chybıjeden ze 3 element, strelba obvykle ztracına presnosti. Je tudızukolem postupne zd raznovat hodnotu dobrš asistence. Je obtıznš napsat kritš ria spravnš asistence, protoze hodne zalezına utoc nıkovi. Ne kterıchte jırychle prımš prihravky, jinımajıradi vysokš mıce, tretıskupina se velmi rychle pohybuje do stran, zatım co c tvrty typ tš mer vzdy pri strılenıstojı. Zkratka existuje spousta moznostı. Je vhodnš, kdyz asistent dostane zpe tnou prihravku od utoc nıka, kterš mu prihrava mıc. Jedina platna rada, kterou m zes jako trenš r dat, je hrat prımš prihravky do vne jsıruky. b) Jako a), ale nynıasistent schva lnž s patnž prihra va ú prılis pomalu, nebo s patnž mırıú takze je pro strelce obtızne chytit mıca tudız spra vnž vystrelit. U celem je demonstrovat dulezitost dobreho asistenta. Varianty: Sami dž lejte cvicenıa nž kolikra t s patnž prihra vejte, aby ostatnıpocıtily, jake je to strılet po s patne asistenci. c) Strelci pasivnž bra nıjeden druheho. Asistence je nynıobtıznžjs ı, protoze se mıcmusıhra t vedle nebo nad obra ncem. d) Jako c), ale nynıprihra vka nad hlavou (je mozne obž ma rukama). Tato metoda je efektivnž jsıpod kos em, protoze je menž pravdž podobne, ze se obra nce dostane do cesty mıci. Dalsıargument pro tuto prihra vku je ten, ze je rychlejsı, naprıklad po doskoku. e) Jako a), ale asistent stojıza dy ke strelci. Kdyz strelec udž la "vecko", zakricı, nacez se asistent otocıa prihraje. f) Oba strelci jsou pevnž asi 6 metru za kos em. Asistent stojıpod kos em za dy k nim. Jakmile strelec zakricı, mıc se prihraje pres hlavu, zpž t, aby byla mozna strelba z da lky. Je to extremnž obtızne, ale take velmi prekvapujıcı. Z tohoto cvicenıvzejdou dobre strelecke s ance. g) Asistent je asi 6 metru diagona lnž pred kos em. Pod kos em je doskok a pred kos em strelec, ktery dž la "vecko" strıdavž doleva a doprava. Duraz je na dobre asistenci. Za chvıli vymžnte funkce. h) Jako g), ale asistent je bra nž n hracem, ktery v g) dž lal doskok. Asistent doskakuje kazdou strelu za pohybu. i) Asistent je znovu pod kos em. Dva strelci bž hajıv rovne linii asi 8 metru od kos e (strıda nımezi levy m a pravy m) a strılejıse ctvrt otockou. Asistence, jestlize se hra c pohybuje rychle, je ota zkou nacasova nı. Samozrejmž to nenısnadne. Po 3 kos ıch vymžnte funkce.

26 26 j) Asistent je asi 10 metru pred kos em. Oba strelci stojıvedle kos e, strıdavž bž hajına stranu od kos e, aby dostali prihra vku ke strelbž s temžr polovicnıotockou. k) Jako j), ale nynıstrelci mohou bžzet ktery mkoliv smž rem od kos e. Asistent musıteú rychle premy s let, aby prihra l kra tkou prihra vku, rychlou dlouhou prihra vku, prihra vky na kteroukoli stranu kos e, atd. Cım dele se prihra vka odkla da, tım dele ňtocnık odbıha od kos e Zıska va nıpozice asistenta Cvicenına zıska va nıdobre pozice asistenta 4 na 1 kos s mıcem. Vs echna tato cvicenıse mohou prova dž t take ve trech. Pozn.: Vsimne te si v nasledujıcım textu, ze vysledkem je tš mer vzdy asistence pri donasce. Cvic enıse takš mohou pouzıvat pri strelbe z dalky za pohybu, nebo pri strelbe z dalky zacınajıcıpod kosem. a) Dva strelci jsou pred kos em. Pod kos em je asistent s obra ncem. Obra nce pouze asistentovi zneprıjemnuje zivot. Strelec cıslo 1 strılı z da lky. Asistent doskakuje a nahra va cıslu 2 pred kos em. Potom bžzıpa r kroku dopredu kolem obra nce, aby se zastavil prımo pred kos em. Cıslo 2 jde na donasku s mıcem. Asistent se rychle otocı, doskakuje a prihra va cıslu 1, ktere strılız da lky. Po minutž vymžnte ňkoly. Pozn.: Velmi snadny zp sob jak zıskat dobrou pozici asistenta, ale kdyby to v praxi bylo tak snadnš, nasledujıcıcvic enıby nebyla potreba. b) Asistent stojıs obra ncem asi 10 metru od kos e. Strelci jsou pred kos em. Asistent bžzırychle prımo pred kos, obra nce ho trochu bra nı. Jeden ze strelcu hraje mıc dovnitr hris tž a druhy jde na donasku. c) Jako b), ale nynıje obra nce vıce aktivnı, ztž zuje asistentovi pra ci: najednou vybž hne, udž la matoucıpohyb, apod. Pozn.: Jestlize obrance zna utoc nıkovy zame ry, je zıskanıpozice asistenta za pouzitıa) nebo b) vıce mš ne nemoznš. Ve standardnı utoc nš hre, nebo se silnym protihrac em jsou potreba jinš metody. d) Jako b), ale nynıasistent predstıra, ze jde na donasku, strelci pred kos em mohou dokonce predstırat prihra vku. Co nejblıze u kos e asistent zastavıa obra tıse celem ke strelcum: Nynıstojıspra vnž pred obra ncem. Jeden ze dvou strelcu jde na donasku. e) Jako d), ale obra nce nynıpredejde pohybu asistenta a bra nıpredobranu. Asistent uz nenıdele bra nž n a jde na donasku s asistencıod jednoho ze strelcu. Varianty: Asistence na donasku je extremnž obtızna. R eknž te hraci, ktery se snazızıskat pozici asistenta, aby odbž hl, kdyz se dostane ke kos i. Vzda lenost mezi nım a obra ncem bude tudız vž tsıa asistence bude snadnž jsı. f) Jako d), ale nynıasistent zacına z jine pozice, napr. 10 metru diagona lnž pred kos em. g) Jako b), ale asistent nynıbž zızadem kolem tyce pred tım, nez ostre zahne, aby se dostal pred kos do pozice asistenta (tzv. "orıznutıo kos "). V za pase je tu i doskok, ktery muze by t pouzit k oreza vacımu manevru. Varianty: Obra nce muze buú sledovat asistenta, nebo bž zet pred kos a tudız bra nit predobranu. Jestlize si obra nce vybere druhou variantu, asistent by mž l odbž hnout od kos e a dostat prihra vku na strelbu z tž sne vzda lenosti za kos em. h) Asistent stojıs obra ncem pod kos em. Mıcmajıstrelci vpredu. Asistent bž zına stranu a strelec s mıcem predstıra prihra vku, takze ji obra nce musına sledovat. Obra nce bžzıblızko k asistentovi, ten se najednou rozbž hne zpž t ke kos i, aby zıskal idea lnıpozici asistenta. Jeden ze strelcu jde nynına donasku. Varianty: Mısto toho, aby asistent bžzel do strany, muze take bžzet za kos. Jakmile ho obra nce na sleduje, asistent bžzırychle zpž t, aby zıskal pozici pred kos em.

27 27 Za vž recne pozna mky: Je zde napsa no nž kolik metod zıska va nıpozice asistenta, ale existuje jich mnohem vıce. Jednu metodu si vyberte pro trenink a pracujte na nıtak dlouho, dokud ji hraci dokonale nezvla dnou. Dobry korfbalista by mž l mıt v ruka vu nž kolik moznostı "Zdvojova nı" asistence Cvicenıasistence se dvž ma asistenty 5 na kos s mıcem. Jeden ňtocnık je 10 metru pred kos em, dva jsou blızko u kos e v pozici asistenta s obra nci. Toto cvicenıje na asistenci dvou hra cu, kterıse sta le strıdajı. Jakmile jeden prijde do predu a odehraje mıcňtocnıkovi pred kos em (nebo nedostal mıc, protoze byl ze predu bra nž n), otocıse a bžzına doskok za kos. Potom druhy hracbžzıdo predu na asistenci. Tito dva asistenti, kterıtake doskakujı, sta le obıhajıjeden kolem druheho. a) Tito dva pomocnıhra ci se pohybujıtak, jak jiz bylo popsa no a jejich obra nci spolupracujı. Jakmile jeden z asistentu dobž hne ve spra vny cas a na spra vne mısto (tj. ne moc daleko od kos e) do pozice asistenta, dostane mıc a ňtocnık strılıpo "vecku". Pravidelnž mžnte funkce. Pozn.: R znıtrenš ri, se kterymi jsme mluvil, se neshodujıv tom, kdo je nejvhodne jsıpro doskok hrac za kosem, nebo hrac ktery asistuje a m ze rychle dobe hnout na doskok. Podle mš ho nazoru to zalezına pozici obranc, kterıurcı, kdo p jde na doskok. b) Jako a), ale obrana na pracuje na 100%. Nynıje to pro hlavnıhrace mnohem obtız nž jsı, ale jestlize obıhajıtž snž kolem sebe a svy ch protihracu, mohou pravidelnž asistovat Asistence v hernıch situacıch Zleps ova nıasistence v hernısituaci. Pra ce ve 4 -clenny ch skupina ch, nejdrıve bez a potom s obra nci. a) C tyri hrajıkolem kos e. C as od casu muze hracnabž hnout na pozici asistenta. Tento hracby mžl okamzitž dostat mıc a jeden z ostatnıch hracu jde na donasku. Pozn.: Hrac i musıdavat pozor na to, ze dva hrac i nejdou na asistenci stejnym zp sobem. Navıc bys me l zjistit, ze bude poradne proveden pohyb k tš to pozici. Ne kterš prıklady jsou popsany v kapitole zıska va nıpozice asistenta. b) Cıslo 1 bra nıcıslo 2. Cıslo 3 a 4 jsou potenciona lnıasistenti. Cıslo 2 je hlavnıňtocnık. V presnem momentž, kdy cıslo 2 dostane mıc, cıslo 1 by mž lo prılezitostnž udž lat chybu, aby dalo cıslu 2 s anci jıt na donasku. Cıslo 3 a 4 musıokamzitž reagovat a zıskat pozici asistenta blızko u kos e. Pozn.: Pri tomto zp sobu, hrac i chodına donasku. Zde je d lezitš nac asovanı. Cıslo 3 a 4 se vzdy nemohou pohybovat v blızkosti kose a tudız musıpribe hnout z ve tsıdalky. Pravidelne me nte funkce. c) Cısla 1 a 2 jsou ti dva ňtocnıci, kterıchtž jıjıt cas od casu na donasku. Cıslo 3 bra nıcıslo 4, ktere dž la asistenta. Obra nce mu to ztž zuje, ale neznemoznuje. Je dulezite, ze tito dva strelci ujasnı, kdy chtž jıprorazit. V teto chvıli cıslo 4 zıska pozici asistenta. Po minutž zmžnte funkce. d) Jako c), ale nynıobra nce odva dıco nejlepsıpra ci, ale cıslo 4 muze take strılet. Ujistit se, ze cıslo 4 zusta va viditelnž v pozici asistenta. e) Tyto dvž skupiny po ctyrech se skombinujı, aby se vytvorila situace jako pri za pase ctyrech proti ctyrem. Bra nıcıdruzstvo dostane na sledujıcıinstrukce: - nedopustit, aby se prova dž la strelba z da lky (cım z dostanou ňtocnıci prostor pro donasky). - zabra nit asistenci pod kos em, zde nebra nit ňplnž na 100%. U tocnıkum je receno, aby mıcnepretrzitž obıhal, aby se snazili dostat do pozice asistenta spra vny m zpusobem a odtud kvalitnž asistovali ňtocnıkum na dona s ku, nebo ke strelbž z da lky. f) Jako e), ale nynıse obra nci snazıjak nejlepe dovedou zabra nit pozici asistenta. To vytvorınove moznosti pro ňtocnıky blızko u kos e. g) Udrzenımıce. Kdyz dostal asistent mıcblızko u kos e, nemž l by ho okamzitž hra t, pokud nž kdo nepujde hned na donas ku. Asistent by mžl par sekund pockat, aby dal ňtocnıkum cas zbavit se obra ncu. Je s koda, jestlize asistent investuje energii, aby si udrzel dobrou pozici a potom hraje mıc okamzitž pryc. Jinak jako f). h) Dvojita asistence. Jako f), ale nynıdvakra t prihraje, jednu prihra vku po druhe. Takze zıskej hlavnıpozici, chyž mıca hraj ho novu ven, potom jestli je to nutne, udž lej par kroku dopredu pred tım, nez dostanes mıc zpž t k asistenci na donasku nebo strelbž z da lky. i) "zdvojova nı" asistence. U tocıcımu druzstvu je receno, aby zdvojovalo asistenci.(viz nahore) Za vž recne pozna mky: Ke cvicenıe) - i) se pravidelnž vracej, abys zjistil, jestli je prova dž na dobre funkce asistenta. Na konci treninku pouzij hru, abys da le zduraznil tuto dovednost.

28 DOSKOK Doskok be hem streleckych cvicenı Soustredž nıse na doskok ve strelecky ch cvicenıch. Nenıdulezita. Dobry doskok bž hem strelecky ch cvicenıa hry muze by t stimulova n tresta nım s patneho doskoku a odmžnova nım dobreho doskoku. Nž ktere moznosti: a) Ve cvicenıch, v nichz je cılem da t jisty pocet kosu, stanovte pravidlo, ze se po kazdem dotyku mıce zemž odecte 1 kos. b) Kazdy dobry doskok = kos navıc. c) Jestlize se mıcdotkne zemž, pocıta nımusızacıt znovu od nuly. d) V cvicenıch ve dvojicıch, kde hraci soutžzıv tom, kdo da prvnıx kosu, ma doskakujıcıhracsanci strılet tehdy, kdyz 3Ř nebo 5Ř za sebou doskocımıc, aniz by se dotknul zemž. Pozn.: Tato cvic enıjen podporujıpozornost pri doskoku, ale nesoustredıse na spravnou techniku doskoku TrČnink spra vnčho nacasova nıa sledova nı Cvicenına posuzova nıcesty mıce. 1 mıca kos na dvojici. a) Predvıda nı. Hracpred kos em strılız da lky. Hracna doskoku musıpred tım, nez mıc dosa hne kos e,kricet "moc kra tka ", "nalevo", "kos " atd. Tım, ze musıkricet brzo, musıtake brzo posoudit cestu mıce. Jiny mi slovy, doskok musıpredvıdat. Po 10 strela ch zmžn role. Pozn.: Mam zkusenost, ze ve tsina korfbalist si netroufne predvıdat, radsi c ekajıa dıvajıse, kam mıc priletı. Avsak to znamena, ze protihrac i majıve tsısanci dostat se prvnık mıci. b) Jeden krok da l, doskok nynımusı(pred tım,nez mıcpriletı): - Krok pred kos, jestlize strela je prılis kra tka - Krok doleva, jestlize mıcpriletıpravdž podobnž doleva - Zustat pod kos em, jestlize usoudı, ze mıcpriletıdo kos e Predvıda nımusıby t doprova zeno akcı. Pozn.: Nechejte hrac e, aby delali chyby v usudku. Mozna, ze to vzdy nenıpravda, ale v tomto prıpade je lepsıude lat vcasny, mozna chybny usudek, nez c ekat prılis dlouho. c) Jako b), ale hracna doskoku nesmıpustit zadny mıc na zem. Vy jimku muzeme udž lat jen v prıpadech, kdy mıc pristane na vrchu kos e. V tomto druhem prıpadž vy sledek za visına trajektorii strely, typu kos e a mıstž, na kterem mıc na kos i pristane. d) Jako c), ale nynıby se mıc mž l chytit co nejdrıve je to mozne tj. v jeho nejvyssım bodž. Hracna doskoku musıpro mıc vyskocit. e) Nynımusıhra cna doskoku chytit kazdy mıc,i ten, ktery doskakuje mimo kos. Nejobtıznžjs ıstrely jsou norma lnž ty, ktere doletına prednıstranu kos e a odrazıse daleko pred kos. Pri nich musıjıt doskakujıcıhracpred kos jes tž pred tım, nez mıc priletı. Jestlize se mıc neoceka vanž odrazıza kos (coz se muze sta t), hracna doskoku nema s anci. To je smula. f) Udž lej z toho hru. Hracna doskoku, ktery doskocı5 nebo 10 mıcu za sebou se sta va strelcem. Kdo da prvnı5 kosu, nebo kdo doskocıza sebou nejvıce strel? Jestlize hracna doskoku mine strelu, druhy hracprebere jeho funkci Souperenıpod kosem Cvicenına souboje o mıcpod kos em. Mıc a kos pro kazde 3 hra ce zhruba stejne vysky. Vyskova rovnomž rnost nenıvzdy striktnž vyzadova na,jak je uka za no v e) a) Strelec stojıasi 8 metru pred kos em a nepretrzitž strılı. Dalsıdva hraci se dž lıo pozice pod kos em a snazıse doskakovat. Ktery z nich zıska vıce mıcu? Po 10 strela ch zmžnte funkce. b) Jako a), ale nynıreknž te hra cum, aby se soustredili na zıska nıdobre pozice, ale nedovolte za dny strka nı. Obecnž platıpro souboj mezi dvž ma hraci s jednım strelcem, ze nejlepsıpozice je prımo za kos em. Hraci na doskoku by nemž li sta t tak blızko kos e, protoze se tak nemohou snadno pohybovat do stran. Pozn.: K pravidl m popsanym nahore existuje spousta vyjimek. Celš roky jsem strılel prılis kratkš strely, nebo skoroval, takze hrac i, kterı doskakovali mš strely zaujali mısto pred kosem a jejich protihrac em. A nejlepsıpozice, kdyz jsme brane ni predobranou je pred kosem, spravne za protihrac em, kterš ho se snazıme dostat od kose. Je to vypracovanš v c). c) Jeden ze dvou pod kos em bra nıpredobranou druheho. Kdyz je strela na cestž, predobra nce se otocıa snazıse zıskat mıc. Jestlize ostatnıhraci dobre blokujı, predobra nce by nemž l mıt zadnou s anci zıskat mıc. Pravidelnž mžn ňlohy. d) Jako b), ale nynıje pro zıska nınejleps ıpozice dovolen maly "boj". K zıska nıspra vne pozice pro zıska nımıce je to vskutku nezbytne. U tocnık, ktery zıska nejlepsıpozici se musısnazit, aby si ji udrzel.

29 29 Pozn.: V poslednım cvic enıto dopadne tak, ze hrac i velice malo doskakujıpro mıc, protoze se mnohem vıc soustredına dobrou pozici. Pro hrac e priblizne stejnš vysky je dobra pozice hrozne d lezita (souc asne s predvıdanım). e) Co by mžl clovž k džlat, jestlize se dostane do s patne doskokove pozice? Prijmout porazku? Ne, samozrejmž, ze ne. Prijmout s patnou pozici, ale potom se soustredit na mıce, ktere je snadnž js ısbırat a doskakovat. Naprıklad, jestlize tvuj protihrac zıska silnou pozici za kos em a nedovolıti sta t vedle sebe, postav se prımo pred nž j. Zıskej vsechny mıce, ktere jsou kra tke, i kdyz tvuj protihracje o hlavu a ramena vyssınez ty. Pozn.: Toto poslednıcvic enıse m ze pouzıt pro hrac e r znš vysky a schopnosti skakat. Jestlize se soustredına konkrš tnıvysledek, mohou malıhrac i takš "doskoc it" sv j podıl na strelbe Doskok z pozice predobrany Cvicenına doskok z pozice predobrany. Viz. popisy ruzny ch cvicenı a) Ve dvojicıch, strelec pred kos em a hracna doskoku. Doskok stojıasi metr pred kos em zady ke strelci. Dıva se pres rameno, aby vidž l kdy a kudy se strılıa doskakuje ze sve pozice. C as od casu zmžnte funkce. b) Ve trech. Jako a), ale nynı s predobra ncem vedle doskoku. Doskok musı blokovat obra nce a doskocit vs echny strely (jestlize se mıc neodrazı, kdyz je zasazen kos ). c) Ve trech. Dva ňtocnıci (strelec a asistent) a 1 obra nce. Obra nce si musınepretrzitž vybırat mezi zıska nım dobre pozice pro doskok, nebo predobranou, aby znemoznil donasku. Doskok musı spolupracovat s ňtocnıkem, aby reagoval co nejlepe. Takze jestlize chce obra nce doskakovat, asistent pribž hne, aby predal mıc strelci a ten zakoncil dona s kou. Jestlize je predobrana, asistent blokuje, aby doskocil strelu z da lky. Strıdavž mž nte ňkoly. d) Dva ňtocnıci a dva obra nci. R eknete obra ncum aby nepovolili za dnou dona s ku. Vyzaduje to duslednou predobranu a za dne riskova nıpod kos em. U tocnıci se musısnazit strılet z da lky jak nejcastž ji je to mozne v dobž, kdy je zajis tž n doskok (kdyz doskok blokuje obra nce). Po pa r minuta ch zmžnte ňkoly. e) Mala hra dva proti dvž ma bez specia lnıch instrukcı, ale reknž te hra cum, ze nejleps ızpusob, jak udrzet pozici je strılet, zatımco doskok je bra nž n predobranou Doskok da l od kose (dobıhany doskok) Ruzna cvicenına doskok da l od kos e. Viz ruzne prıklady. a) 1 dvojice na kos,1 mıc, kuzel 5 metru za kos em. Doskok stojıvedle kuzelu. Kdyz strelec hodımıc, doskok bž zıke kos i, aby sebral mıc. Po deseti strela ch zmž nte funkce. Toto je za kladnıcvicenına doskok z pohybu. b) Kuzel je umıstž n trochu dal. Chytı doskok mıc pred tım, nez dopadne na zem? c) Kuzel je umıstž n 5 metru nalevo od kos e, jinak jako a). d) Jako c), ale nynıje kuzel umıstž n 5 metru napravo od kos e. Pozn.: Pri doskoku za pohybu je velmi d lezitš sledovat mıc. Nenısnadnš odhadnout drahu mıce, zvlasď kdyz je na stejnš urovni jako draha doskakujıcıho hrac e.

30 30 Varianty: Nasledujıcı rozestavž nı je dobre, kdyz je nedostatek kosu. Hraci pracujı ve ctvericıch, 2 doskoky, 2 strelci, kterıstrıdavž strılı. V prvnım prıpadž je doskok diagona lnıa v druhem prıpadž je doskok tak, ze strelec i hracna doskoku jsou na jedne stranž. e) Pra ce ve ctverici. 2 strelci, 1 doskok a 1 obra nce vedle doskoku. Obra nce nasleduje doskok (nedıva se na mıc). Doskok se spojıse 2 strelci a majıza ňkol sebrat vsechny strelby v pohybu. Pravidelnž mžn ňkoly. f) Jako e), ale nynıse dvž ma ňtocnıky a dvž ma obra nci. Obra nci na sledujıňtocnıky, nedıvajıse na mıca dovolujıstrelbu z da lky. g) Znovu 2 ňtocnıci a 2 obra nci, ale obra nci se take mohou snazit doskakovat. U tocnıci musıvzıt v ňvahu, jestlize je obra nce ke kos i blız e nez ňtocnık, ktery chce doskakovat, doskok musırychle odbž hnout, aby zıskal mıcse strelbou, ktera je nynımozna. Hra c, ktery chtž l puvodnž strılet, nynı rychle bž zı ke kos i na doskok. Obra nci umoznıstrelbu z da lky. h) Hra 2 proti 2 bez zvlastnıch instrukcı. Pozn.: Se hrou 2 proti 2 jsem me l dobrš zkusenosti. Utoc nıci musıdavat pozor na sebe navzajem a na praci obranc. Pri hre 4 proti 4 si mohou utoc nıci vzdy vybrat specifickou roli (doskok nebo hlavnıutoc nık napr.), zatımco pri hre 2 proti 2 je to nemoznš. 2 proti 2 je skve lš cvic enına zakladnıfunkce. 2.6 INDIVIDUALNI UTOK Za kladnıcvicenıve trojicıch Cvicenına "obehra va nı" osobnıho protivnıka. 1 mıc a kos na 3 hrace. 1 asistent pod kos em a hlavnıňtocnık s obra ncem. Po minutž zmžnte funkce. a) Hlavnıňtocnık stojı8metru pred kos em. Obra nce mu da asi dvoumetrovy prostor. Asistent nahraje na strelbu z da lky. Kdyz mıc letı kolem obra nce, muze vybž hnout, aby vyvinul na tlak na strelce, ktery tudız musırychle strılet. b) Jako a), ale obra nce se postavıjes tž trochu blız tak, aby strelec musel strılet jes tž rychleji, nebo ukrocit dozadu, kdyz chyta mıca potom strılet. c) Jako a), ale nynıse strelec pohybuje pred kos em. d) Kdyz mıc mıjıobra nce, obra nce ho prebž hne a ňtocnık jde na donasku. Pozn.: Utoc nık bezıkolem obrancovych zad, nebo jinymi slovy kolem nohy ve predu. Mozna se to zda delsı, ale obrance ho nem ze sledovat moc rychle. Nebo se musıotoc it, coz zabere c as, nebo nebude moci sledovat utoc nıka, ktery pak m ze ude lat jiny pohyb. e) Obra nce si nynı vybere, buú dovolı ňtocnıkovi strelbu z da lky, nebo mu to znemoznı a tım dovolı ňtocnıkovi dona sku. U tocnık musıspra vnž zareagovat. f) Obra nce se snazı zabra nit obž ma moznostem. Muze si jes tž ňtocnık vytvorit streleckou s anci? Pravdž podobnž ne, takze je dovolena tretımoznost. g) U tocnık muze jıt na donasku aniz by musel prvnıdostat mıc. Takze jestlize obra nce stojıblızko nž j, ňtocnık muze okamzitž bžzet, mozna by mohl udž lat matoucı pohyb. Existuje mnozstvı casto pouzıvany ch matoucıch pohybu, ktere by mohly by t procvicova ny: 1. Udž lej jeden nebo dva kroky do strany nebo dozadu, pockej, dokud obra nce nena sleduje pohyb a potom vybž hni. 2. Udž lej pohyb jednou rukou, jako kdybys mž l dostat mıc, a kdyz obra nce zareaguje, bžz na donasku. 3. Zaklon hlavu a hornıca st tž la, jako kdyby mıc letž l nad obra ncovou hlavou, takze se obra nce priblızı. 4. Cele "vecko". Nejdrıve nž kolik kroku smž rem ke kos i, potom se otoc, jako bys dž lal "vecko". Jakmile obra nce zareaguje na tento druhy pohyb, bžz ke kos i na donasku. Pozn.: Ujisti se, ze tyto pohyby budou dobre provedeny. Mnozıhrac i je vyrıdıprılis rychle. Matoucıpohyb nenıten nejlepsıvyraz, davam prednost slovu "pred-pohyb". Tzn. ne jaky korfbalovy pohyb, ktery predchazıpohybu, jenz ma hrac v umyslu provš st Utok / obrana Cvicenına ňtocenıv pohybu. 3 nebo 4 na kos s mıcem. 1 nebo 2 asistenti vedle kos e a hlavnıňtocnık s obra ncem. Po 45 sekunda ch zmžn funkce. a) Hlavnıňtocnık se snazıvytvorit co nejvıc strelecky ch prılezitostı. Jsou povoleny vs echny druhy strelby. Obra nce pouze na sleduje a neblokuje ani asistenta ani strelbu. b) Obra nce nedovolıstrelbu z da lky. U tocnık toho muze vyuzıt tak, ze chodına donasky. Jestlize obra nce nenıdost blızko, buú ňtocnık pocka, az prijde blız, nebo strılız da lky.

31 31 Pozn.: V tomto a nasledujıcım cvic enıje role obrance velmi d lezita. Na zaklade jeho pohyb, je utoc nık nucen jistym zp sobem reagovat. Dbejte na to, aby si obrance uve domil d lezitost svš c innosti. c) Obra nce nepovolıdona s ku, cımz prinutıňtocnıka ke strelbž z da lky. d) "Hleda nıprotihrace": Ve cvicenıza c) se casto sta va, ze se ňtocnık dostane tak daleko od kos e, ze ani nemuze ňspžsnž skorovat. Proti logice musıňtocnık nejprve bžzet smž rem k obra nci (hledat si obra nce). Kdyz je strelecka vzda lenost dost mala, muze udž lat "vecko" z blizsıvzda lenosti. Jestlize obra nce prılis rychle sleduje tento pohyb, je samozrejmž mozna donaska. "Hleda nıprotihrace" je snadnž jsı, jestlize vede k donasce. Rychlost bž hu by mž la zustat vysoka. e) Obra nce se snazızabra nit kazde strelbž. U tocnık by mž l dostat spoustu prılezitostıa proti obra nci zhruba stejne ňrovnž skorovat jednım nebo dvž ma kos i v 45 sekunda ch. f) U tocnık spolupracuje s obž ma asistenty a ma 30 sekund na to, aby vytvoril jednu nebo 2 dobre s ance. Cılem je uka zat ňtocnıkum, ze by nemž li strılet pokazde, kdyz majımoznost, ale mž li by obcas vytvorit lepsısanci. g) U tocnık ma 30 sekund na to, aby skoroval - jak, nenıdulezite. h) V predcha zejıcıch cvicenıch se obra nce snazına sledovat ňtocnıka aniz by blokoval asistenta. Nynıse obra nce snazıprerus it hru ( viz zadrz enımıc e v obrane ) a ňtocnık musıco mozna nejlepe zareagovat. U tocnık se snazıasistentum nabıdnout "volnou linii" k prihra vce (uvolnit se tak, aby obra nce nesta l v linii mezi nım a asistentem) a mıt dostatek prostoru k norma lnıstrelbž. Pozn.: "Volna linie k prihravce" nenımoc obtızn a, kdyz je utoc nık vyssınez obrance, protoze se pres nej mıc dobre hraje. Kdyz je utoc nık mensı, je to obtızn ejsıa mıc se m ze hrat jen velkym obloukem, takze se dostane mnohem dal od kose. Je lepsı, kdyz si utoc nık vytvorıprostor ukroky nebo "všcky". V tomto prıpade je velmi d lezitš be hat za zada obrance (kolem jeho prednınohy), jak nejc aste ji je to moznš. Nejhorsıve c, kterou m ze utoc nık ude lat proti obranci, ktery se snazızıskat mıc, je z stat nehybne ve volnš pozici. Tyto instrukce jsou jasne podobnš te m v "hleda nıprotihra ce" ( viz bod d) nahore). i) Opravdovy ňtok/obrana: U tocnık se snazıskorovat, jak nejrychleji je to mozne. Sa m obra nce se rozhodne jak bra nit: "jeden na jednoho", zıskavat mıce, nebo strıdavž mezi tž mito dvž ma. U tocnık musıpotom spra vnž zareagovat Skorova nız jednč sance Cvicenıkde ňtocnık strılıpo jedne akci. 3 nebo 4 dvojice na jeden kos s mıcem. Dvojice stojıu kos e, aby asistovala, ostatnıdvojice jsou asi 12 metru pred kos em. Jeden z kazde dvojice je obra nce a stojı1 metr pred ňtocnıkem. Hra ci se pravidelnž strıdajı. a) U tocnık ma dvž moznosti, buú bž zıza obra nce, nebo se snazıudž lat "vecko". Obra nce si vybere, bez toho, aby to rıkal ňtocnıkovi, kterou z moznostıse bude snazit bra nit. Za bž hu musıňtocnık odhalit obra ncovu volbu a snazıse o druhou moznost. Po tomto kole prvnıpa r asistuje a dals ıdvojice pokracuje ve cvicenı. b) Jako a), ale obra nce se snazıubra nit oba typy strelby. c) U tocnık dostane tretımoznost. Po "vecku" je take dovolena dona ska po prihra vce. Obra nce se snazıco nejlepe bra nit. d) Hra kazdy proti kazdemu: Jestlize ňtocnık skoruje, dostane bod, v ostatnıch prıpadech dostane bod obra nce. e) Jako c), ale ňtocnık muze pokracovat dokud nevystrelı. Muze se to take provest v d). Upozornž te, ze ňtocnıkovi je sta le dovoleno strılet jen jednou. Varianty: Vedle cvicenıc) jsou pro ňtocnıka mozne ruzne alternativy, napr. : "vecko" doleva, dostane mıc, prihraje zpž t asistentovi a "vecko" doprava, potom strelba Standardnı tocnč pohyby Cvicenıvelkeho mnozstvı"standardnıch" ňtocny ch pohybu. Trıclenne skupiny na kos s mıcem. Hlavnıňtocnık ma obra nce a je zde i asistent. Kazdou minutu zmž nte funkce. U celem tž chto cvicenınenıhodnž strılet, nebo dodrzovat spra vnou dra hu uvolnž nı, ale uvolnž nıve spra vnou dobu. Rozhodujıcıje nacasova nı. Ve spoustž tymu pomalejsıňtocnık zıska lepsı sance k donasce, protoze ma lepsınacasova nı. Druhy m dulezity m hlediskem pro trenera ke sledova nıje rychlost, kterou je pohyb proveden. V zapase nenıv 90% donaska dostatecnž dobra. Protoze vž tsina tž chto cvicenımusı probıhat ve velke rychlosti, rychlost mezi jednotlivy mi akcemi nemuze byt velka. V tomto cvicenıje obra nce nepostradatelny. Obra nce zna pohyb ňtocnıka a musınejen bra nit, ale i poma hat ňtocnıkovi. Obra nce muze po strelbž ňtocnıkovi rıci, jestli opravdu nemohl ubra nit ňtocny pohyb. Kdyz je pohyb pomaly nebo nejasny, obra nce by nemž l nechat ňtocnıka projıt nebo by mž l strelbu blokovat. Cvicenıvzdy probıha na sledovnž : Mıcje pod kos em s asistentem. U tocnık se pohybuje pred kos em (a muze take sta t). Obra nce nasleduje v norma lnıvzda lenosti. Po provedenı zamy s lene akce ňtocnık dostane mıca strılı. Asistent doskakuje. Zde jsou standardnıňtocne pohyby: a) donaska b) strelba po pohybu smž rem doleva c) strelba po pohybu smž rem doprava d) strelba z "vecka" doleva e) strelba z "vecka" doprava

32 32 f) donaska po pohybu smž rem doleva g) donaska po pohybu smž rem doprava h) donaska po "vecku" doleva i) donaska po "vecku" doprava j) donaska po prerus enem "vecku"doleva k) donaska po prerus enem "vecku" doprava l) donaska po prerus enem pokusu o dvojtakt (zastavte) m) strelba z "vecka" doleva po "vecku" doprava n) strelba z "vecka" doprava po "vecku" doleva o) strelba z "vecka" doleva po "vecku" doleva p) strelba z "vecka" doprava po "vecku" doprava q) strelba po prerus ene donasce Varianty: Vsechny tyto pohyby se mohou kombinovat. V tomto prıpadž ňtocnık hraje po jednom pohybu mıczpž t asistentovi a potom udž la ten samy nebo dalsıpohyb, po kterem nasleduje strelba. Prvnı pohyb funguje jako matoucıpohyb, nebo lepe receno jako "pred-pohyb". Pro ňtocnıka je take mozne udž lat 3 nebo vıce pohybu za sebou, ale to je za lezitost jen nejleps ıch ňtocnıku Ctyri proti dve ma U tocny vzorec se 4 ňtocnıky a 2 obra nci U kos e jsou dva pomocnıhraci, kterıkombinujıs 2 hlavnımi ňtocnıky, jejichz ňkolem je skorovat. Oba tito ňtocnıci majıobra nce. 4 ňtocnıci "volnž " ňtocıvs emi povoleny mi variantami. Strılet mohou jen ňtocnıci, kterımajıobra nce. Takze si musıvytva ret s ance. Pravidelnž mžnte ňlohy. Hlavnırozdıl mezi predcha zejıcım cvicenım a tımto je ten, ze tady jsou 2 hlavnıňtocnıci namısto jednoho. Nacasova nıspra vneho momentu pro ňtocny pohyb je teú obtıznžjs ı. U tocnık musıprvnıvidž t, jestli ostatnıhra ci predpokla dajı, ze zalozıňtocnou akci a provest ji presnž v tu chvıli, kdy jeho osobnıprotihracbude prekvapen. Nenıto k nicemu, jestlize ňtocnık prorazı, pra vž kdyz je mıc prihra va n jinemu hraci. V praxi musıprobıhat pozorova nıostatnıch hracu a osobnıho protihrace nena padnž. Hracu m, kterızacınajıpohyb vzdy prılis pomalu, mohou pomoci pozna mky jako "zacni pohyb jakmile druhy ňtocnık hraje mıc na asistenci" nebo jednodus e "jdi, kdyz je mıcpod kos em". Druhy bod, na ktery si musıte da vat pozor - jestli ňtocnık prova dıpohyb rychle nebo pomalu. Rychlost bž hu se musımž nit. Hra ci, kterı nepretrzitž bž zı, se snadnž ji dajı ubra nit. Hra ci, kterı bž zı pomalu jisty m smž rem a potom ostre zrychlı, kdyz zaha jı jeden ze standardnıch ňtocny ch pohybu, se dajıubra nit obtıznžji. Varianty: Mısto toho, abychom dovolili hracum "volnž " ňtocit, prikazeme jim, aby pouzıvali jeden nebo dva ňtocne pohyby Zame stna va nı Cvicenına zamž stna nısveho prımeho protihra ce. Skupiny po 4 s mıcem na kos. Jeden hracv kazde skupinž ma obra nce, ktereho musızamž stna vat. Obra ncuv ňkol je sledovat tž snž protihrace. Ale jestli obra nce vycıtımoznost zachytit prihra vku, mž l by to udž lat. Za nž jakou dobu zmžnte funkce. a) Tri ňtocnıci spolecnž hrajı. U tocnıka, ktery ma obra nce povazujeme za hlavnıho. Nehraje v okolıkos e a strılı, kdyz ma sanci. Dokaze obra nce zachytit nž jaky mıc? Pozn.: V tš to situaci mohou obranci zachytit mıc dve ma zp soby - buó utoc nık nebyl ve spravnš volnš pozici, kdyz prihraval mıc, nebo strılıprılis blızko kose, cımz dovoluje obranci, aby se po strelbe otoc il (stahnul) a me l sanci zıskat mıc. b) Jako a), ale nynıs uvedeny mi pozna mkami: Hlavnıňtocnık se musıujistit, ze zvolil dobrou prihra vku a nesmıstrılet prılis blızko u kos e. c) Proti obra ncum, kterıse snazımıt doskok po strelbž, ňtocnık musı"bž zet za strelou" a tak projıt kolem obra nce. d) TeÚ mohou strılet vsichni 3 ňtocnıci. U tocnık s obra ncem taky muze hra t v blızkosti kos e. Udrzet obra nce zamž stnaneho je teú mnohem obtız nž jsı. e) Jako a), ale reknž te hracu m tyto informace: Aby se dal obra nce zamž stna vat, je dulezite, aby mu ňtocnık stale hrozil skorova nım. Jestlize hrozıdonaska, obra nce norma lnž zustane s ňtocnıkem. Obecnž stacı k upouta nıpozornosti technika "hleda nıprotihrace (viz vyse)". f) Stejnž tak je ňtocnık nebezpecny, kdyz bž ha volnž v prostoru, protoze ma moznost strılet. V prıpadž, ze obra nce opustıňtocnıka a zustane v okolıkos e, pak nenımozne obra nce zamž stna vat. Mısto toho musıtuto ňlohu prevzıt ňtocnıkovi spoluhraci. Nemohou strılet (jestlize neskorujı), ale musıhra t mıcvolnemu ňtocnıkovi a bž zet ke kos i na doskok. g) Jako d). Jediny obra ncuv ňkol je zachytit mıc. Opustıňtocnıka, ktery potom samozrejmž muze strılet, jak se mu zachce. Ale co by mž l dž lat tym, jestli mu nejde strelba? Jednou moznostıpro ňtocnıka by bylo mıt pomocnou roli pod kos em, ale tak by se sem dostal obra nce, ktery by mohl vıce zıska vat mıc. Ale stejnž by to mž l ňtok zkusit. Jestli to nejde, ňtocnık ma spatny den a mž l by by t vystrıda n. h) Dva proti dvž ma. Instrukce pro obra nce je: Nedovolit skorovat, ale take co nejrychleji zıskat mıc. U tocnıci musıdavat pozor na sebe navza jem a na pra ci obra ncu. Vs echny vy s e uvedene informace mohou by t uzitecne. Bez pochyby je nezbytna spousta "dvojicek": Jeden ňtocnık muze by t volny, aby strılel, ale obra nce druheho ňtocnıka se dostal ke kos i na doskok. Tento ňtocnık by mž l potom prihra t mıc svemu spoluhraci a bžzet ke kos i, aby doskocil moznou strelbu.

33 33 3.KORFBAL Korfbal je ty movy sport. Dobry ty m netvorıpodle definice 8 dobry ch korfbalistu. V teto kapitole jsou cvicenızamž rena na trenink hracu ke kolektivnıhre. V prvnıca sti se podıva me na kolektivnıobranu zahrnujıcıpredobranu, sledova nımıce a na tlakovou obranu. V ca sti 2 se podıva me na ňtocny system. Vedle dobre zna my ch systemu jako 3-1, 4-0 atd. se zamžrıme na nž kolik res enı, jak celit predobranž. V oddž lene ca sti se budeme vž novat volny m prihra vka m a kapitolu uzavreme ruzny mi zpusoby hranıkorfbalu, coz muze by t pouzito na konci treninku. 3.1 Kolektivnıobrana Obrana jeden na jednoho Cvicenızamž rena na obranu jeden na jednohoó 4 ňtocnıci proti 4 obra ncum,na jedne pulce jeden ty m ňtocıvzdy po dobu asi 3 minut. Jestlize obrana zıska mıc, vra tıho ňtocnıkum. Novy ňtok vzdy zacın a ze predu kos e. Po 3 minuta ch vystrıdejte ňlohy. a) U tocıcıty m volnž ňtocı. Obra nci musısledovat sve osobnıprotihra ce jak nejtž snž ji je to mozne, tudız presnž jeden na jednohoó. b) S presnou obranou jeden na jednohoó obra nci nezıskajımıcmoc casto. Tudız musıhodnž mluvit. Jestli se strılı, musızakricet strelbaó nebo doskokó. Kazdy obra nce, ktery je blızko kos e, se musıotocit, aby vidž l, kam letımıc. Je tedy potreba rychle se rozhodnout, jestli bude nebo nebude mozne zıskat mıc. Jestli ano, obra nce sprintuje ke kos i, aby ho zıskal. Jestli ne, obra nce se rychle vra tı, aby sledoval sveho osobnıho protihra ce. c) Jako a), ale nynıdostanou obra nci dals ıinstrukce, aby znemoznili asistenci pro dona s ku. Vyzaduje to predobranu. Obra nci musıco nejvıce bra nit, aby co nejvıce ztız ili prihra vky na donasku. d) Bez vž domıobra ncu reknž te ňtocnemu ty mu, ze 1 nebo 2 z nich by nemž li strılet. Budou jen asistovat druhy m ňtocnıkum. U kolem obra ncu je co nejlepe bra nit. Jejich cılem je rozumž t zpusobu hry ňtocıc ıho ty mu a prizpusobit se jemu. Obra nci doplnujıcıch ňtocnıku by si postupnž mž li uvž domit, ze mohou vž novat menž pozornosti svy m prımy m protihracum a vıce pozornosti hlavnım ňtocnıkum. e) Mluvenı: U kolem obra ncu je navza jem se varovat pred nebezpecnou situacı. Tato varova nımusıby t rychla a strucna. Naprıklad nızka asistenceó (tj. blızko kos e), mısto spoluhraci podıvejte, muj protihracje prede mnou blızko u kos e". Pozn.: Mnoho hrac nerado mluvıa mnoho hrac ma problš my s mluvenım pri hre.m j nazor je, ze mluvenıma velky smysl. 1. Varovat, ze mıc je na pozici asistenta 2. Varovat, ze se mıc ne hraje na nebezpec nš ho strelce, takze obrance se m ze snazit prerusit drahu mıce (nahravku) mavanım nebo blokovanım rukou. Mozna d lezite jsıje, ze se m ze obrance dostat blız k utoc nıkovi, a tak kdyz je mıc na ceste, neriskuje dvojtakt. 3. Poradit, ze tv j osobnıprotihrac te minul a ze tv j kolega musıprebrat tvš ho obrance. f) Cvicenına prebıra nıó. Obra nci musısledovat protihra ce, aby kolem nich cas od casu probž hl. Jestli se to stane, musızavolat na druheho obra nce, aby prebral. Prvnıobra nce se snazıpriblızit k ňtocnıkovi druheho obra nce co nejrychleji. U tocnıci se snazit co nejvıce tžzit ze situace Brane nınebezpec nš ho hlavnıho utoc nıka Cvicenı, kde cele oddž lenıspolupracuje, aby ubra nilo nebezpecneho hlavnıho ňtocnıka. 4 ňtocnıci ňtocıproti 4 obra ncum. Jestlize obra nci zıskajımıc, vra tıho ňtocıcımu ty mu, ktery zacına novy ňtok ze predu kos e. Po 3 minuta ch se vymž nıňlohy. a) U tocnıci se dohodnou, kdo bude hlavnıňtocnık. Tento hra cbude vž ts inou strılet, ostatnıbudou vypoma hat, ale nebudou ňplnž ignorovat sve strelecke s ance. Obra nci nevž dı, kdo je hlavnıňtocnık a musıto zjistit bž hem hry. Jinak nema obrana zadne zvlastnı instrukce. b) Jako a), ale obra nci vž dı, kdo je hlavnıňtocnık a musıho pevnž bra nit. Osobnıprotihra chraje prısnž obranu jeden na jednoho a ostatnıhra ci se snazıhra t predobranu blızko u kos e. c) Jako a), ale nynıhlavnıho ňtocnıka hlıdajı2 obra nci. Predpokla dejme, ze si ňtok za hlavnıho ňtocnıka vybral dıvku. Potom jejıprımy protihracbude hra t obranu jeden na jednoho. Druhy obra nce ú dıvka necha sveho protihrace volneho, jestlize nenıasi 4 az 5 metru od kos e, aby mohla sledovat hlavnıho ňtocnıka a jeho obra nce. Jestlize hlavnıňtocnık prorazı, druhy obra nce pak muze prebırat. To znamena, ze prımy obra nce muze vıce riskovat a hra t velmi blızko hlavnıho ňtocnıka, aby nepovolil strelbu z da lky. Oba muzi bra nıjako v b). U tocny ty m hraje sta le mıc na tu samou dıvku ú hlavnıho ňtocnıka, i kdyz je dobre bra nž na a nedostane s anci strılet (je to cvicenına obranu). d) Jako c), ale nynımuze ňtok vyuzıt druheho ňtocnıka, ktery je obvykle volny. e) Jako c), ale nynıhlavnıho ňtocnıka bra nıvs ichni 4 obra nci. Oba chlapci nechajıvolne sve ňtocnıky, jestlize se nepriblızıke kos i na 6 metru a hrajıpredobranu blızko u kos e. Snazıse zachytit mıc. U tok hraje pres hlavnıho ňtocnıka. f) Jako e), ale nynımuze ňtok vıce vyuzıt 3 ňtocnıky, kterıjsou menž bra nž ni. Obra nci musıtedy sta le posuzovat, jestli se priblızıke svy m osobnım protihra cum, anebo se budou drzet strategie proti hlavnımu ňtocnıkovi. Pomoc obra nci hlavnıho ňtocnıka je jasnž riskantnı.

34 Obrana "sledovanımıce" Cvicenına sledova nımıce v obranž (s cılem co nejrychleji mıczıskat) viz. ruzna cvicenı a) 3 ňtocnıci proti 2 obra ncum. Vs ichni hraci jsou rozestavž ni do 5 metru od kos e. Vs ichni 3 ňtocnıci mohou strılet a obra nci musı obdrzet co nejmenž kosu, vs e asi v 1 minutž. Pak na sleduje zmž na funkcı(jeden ňtocnık pokracuje v ňtoku) Pozn.: Cılem tohoto cvic enıje, ze by se obranci neme li omezovat pri sledovanıosobnıho protihrac e. Musıbyt v takovš pozici, aby vide li mıc. Kdyz ma mıcutoc nık, normalne branı (utoc nık s mıcem by me l mıt vzdy obrance). Druhy obrance se snazıumıstit tak, aby zıskal mıc, a aby byl stale schopny rychle se premıstit k obrane jednoho ze dvou ostatnıch utoc nık. b) jako a), ale nynı4 ňtocnıci a 3 obra nci. c) jako b), ale nynıňtocnıci uz nemusızustat v okruhu 5 metru od kos e. d) 4 proti 4. Jestlize obra nci zıskajımıc, vra tıho ňtocnıkum. Za nž kolik minut na sleduje zmž na funkcı. U tok nahra va mıc kolem kos e, nestrılı. Obra nci bra nı sve osobnıprotihrace, ale jsou v takove pozici, ze vzdy vidına mıca snazıse ho zachytit. Nejvž ts ıs anci majıpri dlouhy ch prihra vka ch (vzda lenost mezi ňtocnıky je prılis velka ). e) Jako d), ale nynıňtocnıci norma lnž ňtocı. f) Zonova obrana: Jako e), ale nynıkdyz jsou obra nci da le nez 6 metru od kos e, da vajıňtocnıkum vıce prostoru. Obra nce ma pouze jeden ňkol ú zıskat mıc. Sta le se snazısledovat mıc, zachyta vat prihra vky a vyhra vat doskok. Obra nci mohou bra nit take takovy m zpusobem, ze na tž sno bra nıňtocnıka jakmile se priblızıke kos i. Pozn.: Tento typ obrany je pro mnoho utoc nık dost frustrujıcı. Majıhodne prostoru, ale mohou zrıdka kdy strılet, protoze kdyby jednou vystrelili, ztratili by mıc. Pro utok jsou jen 2 resenı: Umıstit ne koho hodne vysokš ho pod kos, aby vyhral doskok, anebo prome nit kazdou strelbu Predobrana blızko kose Procvicova nıpredobrany v hernısituaci. 4 ňtocnıci proti 4 obra ncum na jedne pulce. a) U tocnıci se snazıuniknout na dona s ku. Obra nci musıuzıvat predobrany, aby zabra nili asistenci. b) R eknž te ňtocnıkum, jak majızabezpecit nejleps ıasistenci (viz. cvicenıv ca sti Asistence ú kapitola 2), aby mž li obra nci obtıznžjs ı pra ci. Jinak jako a). c) R eknž te obra ncum, ze mezi sebou musımluvit. Musırıct svy m spoluhra cum, ze asistence nenımozna, a ze musıvyvinout velky na tlak, aby zabra nil strelbž z da lky. Tımto zpusobem je take obtız n e skorova nıze strelby z da lky. Pozn.: Mam velkš zkusenosti, ze mnoho tym hraje dobrou predobranu blızko kose, ale jeste utoc nık m poskytuje spoustu prostoru pred kosem. To umoznuje mnozstvıstrelby a utok si m ze udrzet dobrou pozici, protoze prednıobrance je ve slabš pozici na doskoku. d) U tok nynımuze tžzit ze silne predobrany tım, ze se premıstıza kos, aby zıskal dobrou streleckou prılezitost blızko u kos e. Obra nci by nemž li dovolit zadnou s anci a mž li by co nejrychleji sledovat ňtocnıka, ktery se vzdaluje od kos e. Ale musısta le hra t predobranu. e) AŽ ňtok hraje se silny m hracem na doskoku pod kos em, ktery umoznıňtoku udrzet si postavenı. Obrana si musıvybrat, jak se prizpusobit takove situaci. Pozn.: M zeme si predstavit r zna resenı. Jestlize je strelba slaba, obrana m ze postupovat, jak bylo uvedeno. Jinak se obrana m ze premıstit do zonovš obrany nebo m ze pokrac ovat v predobrane u kose, ale takš vyhrat doskok Hra Zamž renına obranu v hernısituaci. Nž jaky druh korfbaloveho za pasu (viz varianty na konci teto kapitoly). Je nezbytne hra t nejmenž 15 minut. Obcas hru prerus te, abyste mohli komentovat. Jsou mozne vs echny druhy pozna mek, jak individua lnı, tak pro celou skupinu hracu. Je mozno vydat specia lnıinstrukce. Ujasnž te obra ncum, jak bra nı, a jak muzou bra nit lepe. Tımto zpusobem ma trener velkou vy hodu - muze prerus it hru, na jak dlouho je to nutne. Hra musıby t dost dlouha, aby umoznovala tato prerus enı.

35 Prerusova nımıce Hernıforma k podnıcenıprerus ova nımıce. Nž jaka forma korfbaloveho za pasu. Vž ts ina obra ncu je tak vys kolena k sledova nısveho osobnıho protihrace, ze je nenapadne prerus it mıc. Muze to byt podnıceno specia lnım systemem skorova nıú kazdy obra nce dostane bod za prerus enımıce. Povolenıpadnutıkos e znamena ztra tu bodu. Ktery obra nce zıska bž hem hry nejvıce bodu? Na tlakova obrana Cvicenına na tlakovou obranu. 4 proti 4 na jedne pulce. Na tlakovou obranou se rozumıagresivnızpusob bra nž nı, ktery velmi ztž zuje ňtocnıkum nahra va nımıce mezi sebou. U tocnıci, kterı nejsou zvyklına tento typ obrany, budou dž lat spoustu chyb, ktery mi umoznıobranž rychle zıskat mıc. Slabostınatlakove obrany je risk donasky z asistence daleko od kos e. Predobrana po cele zonž je dulezita pro na tlakovou obranu. a) 4 ňtocnıci stojıv kruhu kolem kos e a hrajımıc ve smž ru hodinovy ch rucicek kolem kos e. Obra nci se umıstıtak, aby byli mezi hracem s mıcem a svy m osobnım protihracem, a za roven mezi svy m osobnım protihracem a kos em. Stojıtak blızko sveho osobnıho protihrace, ze muze zıskat mıc jen tak, ze odbž hne da l od kos e. b) Jako a), ale nynıhrajıňtocnıci mıcproti smž ru hodinovy ch rucicek. Obra nci stojına druhe stranž od ňtocnıku, majıpravou nohu ve predu. c) U tocnıci majımıc kolem kos e. Jestlize nž kdo muze hra t mıc doprava, hraje ho do leva. Obra nci se sta le musıpohybovat z jedne strany ňtocnıka na druhou a sta le mž nit nohu ve predu. Obra nci sta le tlacına ňtocnıky, snazıse je sta le dostat da l od kos e. d) R eknž te ňtocnıkum, ze musıneznacit pohyb na donasku pred tım, nez se znovu vzda lıod kos e. Tento pohyb dovnitr ú ven jim usnadnuje hra t mıc. Tato technika dokonce neumoznuje ňtoku dostat se blız ke kos i. Obra nci se musısta le snazit zıskat mıc. Jinak jako c). e) Jako a), ale nynıse ňtocnıci snazıbžzet ke kos i a jıt na donasku. Pozn.: Prirozene by obranci neme li dovolit zadnou donasku. Presto by me li na utoc nıky vyvinout co nejve tsınatlak, takze z stanou velmi blızko svych protihrac. Nebezpecıdonasky je velice realnš, ale obranci majıvyhodu, protoze ve dı, ze je to jedina prılezitost pro skorovanı, kterou utoc nıci majı. Dale obranci znajıstranu, na kterou bude utoc nık be zet (protoze svou pozicıznemoznıbe h na stranu druhou). Takze m ze obrance velmi rychle reagovat na akci utoc nıka, cımz ztezuje utoc nıkovi moznost uvolnit se. f) jako e), ale nynıobra nci ztızısvy m osobnım protihra cum prihra vku, tım ze na nž vyvinou na tlak. Dona s ka je nynıprakticky nemozna, protoze i kdyz se ňtocnık uvolnı, jeho prihra vky je dost obtız n a, kdyz se mezi nž j a druheho ňtocnıka postavıobra nce a kdyz na druheho ňtocnıka jeho prımy protihra cvyvıjına tlak. g) U tocnıci se nynıvzdajısve fixovane pozice kolem kos e a mohou volnž hra t za podmınky, ze nebudou mıt sta leho hrace na doskoku. Jestlize jsou ňtocnıci da le nez 4 metry od kos e, jsou bra nž ni, jak uz bylo receno (Velmi blızko sveho osobnıho protihrace, a vzdy mezi nım a hracem s mıcem. Obra nce stojıs pravou nohou ve predu, jestlize je mıc na jeho prave stranž a naopak. Pod kos em obra nci bra nıpredobranu. Obra nci se snazıco nejrychleji zıskat mıc. Jestli uspž jı, zmž nte funkce. h) Sta le hrozınebezpecıdona s ky. Naprıklad muze obra nce zkazit pokus o zachycenımıce. Aby byl risk minima lnı, obra nce, jehoz ňtocnık je nejda le od mıce, opustısveho osobnıho protihrace a sleduje mıc. Jeho ňkolem je zachytit mıc, kdyz se hraje na ňzemı okolo kos e. Na tomto prıstupu je obtız n e, ze kdyz se mıc hraje na jineho ňtocnıka, musısledovat mıc jiny obra nce a obra nce, ktery pred tım sledoval mıc, se musırychle vra tit ke svemu osobnımu protihra ci. Pozn.: Natlakova obrana je velmi uc inna, kdyz utok hraje pomalu a takticky. Pred par lety se podarilo nic, (m j klub) natlakovou obranou zblaznil ne kolik protihrac. Obc as se tym m nepodarilo po pe ti minutach v utoku vystrelit. Pro utok existujıresenı, ale nenı snadnš je rychle najıt, kdyz je tym poprvš konfrontovany s tımto typem. Pa r res enına predobranu: 1. Pouzijeme fixovaneho hrace pod kos em, kombinujeme s mnozstvım strelby z da lky. Kdyz je mıc casto pod kos em, obra nci ho nevidı, a nevıjak se majıumıstit. 2. Rychla hra se sta ly mi zmž nami pozic. Nynıobra nci nemajıcas zabrat dobrou pozici.

36 UtocnČ systčmy VolnČ kombinace U tocny system bez presneho systemu. Skupina 4 hracu s mıcem na jeden kos. a) Volnouó kombinacıse rozumı, ze trener rekne hracum bž zte a ňtocteó, takze si hraci sami vyberou jak ňtocit: asistencı, jıt na doskok, uvolnova nıse od imagina rnıho protihra ce, strılet, atd. Nejdulezitž js ım cılem tohoto cvicenıje naucit se nacasova nı, kdy zaha jit kazdou akci. Nacasova nıje ňstrednı. Jestlize se provede dobre, tempo, a zvlastž tempo mıce, je velmi vysoke (tempo zde odpovıda rytmu). b) Volnaó kombinace muze by t omezena, jestlize trener zada hracu m jiste cıle: - jıt na donasku s asistencıdaleko od kos e - pravidelnž mž nit tempo ňtoku - hodnž strılet a na slednž odbıhat od kos e Trener se take muze ujistit, ze technika pouzita ve cvicenı, je spra vna. Pozn.: V a) a v b) je mnoho hrac, kterımohou svou tvorivostıa energiıprispıvat k te mto cvic enı. Ostatnıse po 30 sekundach nudı. Tudız je dobrš pouzıt toto cvic enına zac atku trš ninku. Volna kombinace se da pravde podobne nejlš pe pouzıt nasledujıcım zp sobem. Na zac atku trš ninku procvic ujeme dril jako donaska s asistencıdaleko od kose. Dalsım krokem je volna kombinace bez obranc a s komentarem chci vide t pravidelnš (ale ne ojedine lš ) donasky s asistencıdaleko od kose. Po par minutach mohou obranci pasivne branit. c) Volnaó kombinace s instrukcemi. Komentar v b) se nynısta va instrukcı. Nž ktere prıklady: - hra bez hrace fixovaneho u kos e - doskok na kazdou strelbu musıby t v pohybu - kdykoli nž kdo pribž hne ke kos i, dosta va prihra vku, a v tu samou chvıli jeden ze dvou ňtocnıku musıjıt na donasku Varianty: Jako a), b), nebo c), ale s pasivnınebo vıce aktivnıobranou "Roztahova nıv prostoru". Cvicenına vyuzitıceleho prostoru v ňtocnem oddž lenı. 4 hraci v oddž lenıs mıcem a kos em. Oddž lenıje rozdž leno do 4 kvadrantu (mohou by t oznaceny kuzelem nebo ca rami). V kazdem kvadrantu je 1 hrac. a) Hraci jsou sta le v pohybu, kazdy zusta va ve svem kvadrantu a libovolny m zpusobem si mezi sebou prihra vajı b) Jako a), ale nynıse mıchraje presny m smž rem. Jiny mi slovy mıccirkuluje. c) Jako b). Hraci musıvzdy dž lat pohyby dovnitr ú ven. Pohybujıse jako by s li na donasku, ale kdyz jsou na radž dostat mıc, odbž hnou od kos e, aby chytili mıc a prihrajıdalsımu hraci. d) Pitka: Je to varianta c). Hraci se nepohybujıjen vnž ú dovnitr, ale take kolem kos e tak, ze v kazdem kvadrantu je vzdy jeden hrac. Mıc se pohybuje v opacnem smž ru k obra ncum ú takze kdyz se hra ci pohybujıdo leva, mıcse prihra va doprava. Pozn.: Zmıne na cvic enınemajıopravdu co de lat s utoc nıkem, protoze se nekonajızadnš streleckš pokusy. Takze cılem nenıutoc enı, ale vyuzıvajıprostoru a cirkulace mıce. e) Hraci hrajıjako v a). Kazdy hraczusta va ve svem kvadrantu a prihra va mıc podle sveho uvazenı. Na treneruv signa l hracs mıcem strılı, doskakuje hra cpostaveny diagona lnž ke strelci. Cvicenıse neusta le opakuje. Trener da va signa l pro strelbu pravidelnž (napr. kazdy ch 10 sekund) Pozn.: Jako cvic enıa), cvic enıe) je urc eno zejmš na zacatec nık m. Zkusene jsıhrac i nepotrebujıtrenš r v signal, ale jinak je systš m 4-0 to samš.

37 37 f) Cvicenıa) je znovu poca tecnıbod. Na treneruv signa l jde libovolny hra cna dona s ku. Doskakuje hra c, ktery prihra va. Potom se kazdy hra cvra tıdo sveho kvadrantu a prihra vajıcıkombinace pokracujı. g) Jako f), ale nynıstrelba s obra tky. h) Jako f), ale nynıpo kazde donasce hraci zmž nıkvadranty. Hrac, ktery strılı, opustıctverec, ktery musıby t zaplnž n jednım z ostatnıch hracu. Je to trochu jako hra: Po ňtocnem pohybu musıkazdy hracpro sebe najıt ňtocne mısto. Pozn.: Po tomto cvic enılogicky nasleduje volna kombinace. Zd razne te, ze mısto v odde lenıby me lo byt co nejlš pe vyuzito. Varianty: ProveÚte vs echna zmınž na cvicenıs obra nci System 4-0 Mnozstvıňtocny ch cvicenı, kde ňzemıkolem kos e je ňplnž volne. 4 ňtocnıci a 4 obra nci s mıcem na jeden kos. a) Poca tecnım bodem je organizace nastınž na na obra zku. Instrukcıpro ňtocnıky je hra t dohromady, snazıse uvolnit se, ale nevstupovat na ňzemıkos e. Pohybuj se dobre dovnitr ú ven, aby ses uvolnil od obra nce. Obrana je pasivnı. b) Jestlize je ňtocnık volny, muze strılet. Nejblizsıhrac doskakuje. Potom kazdy hra czaujme poca tecnıpozici a prihra va nıpokracuje. c) C as od casu jdou ňtocnıci na donasku. Protoze nenınikdo u kos e, asistence se musıdž lat v prostoru. d) Hracprılezitostnž zaujme pozici pred kos em, aby dostal mıc. Ostatnıtri dž lajı ňtocne pohyby, po nichz na sleduje strelba, kterou za pohybu sbıra 1ze 3. Potom je osvojena poca tecnıorganizace 4-0. e) U tocnıci si mohou vybrat mezi b,c,d. Obra nci bra nına 100%, ale nesnazıse zachytit mıc. f) V systemu 4-0 se mıc obvykle prihra va rovnobžznž s hranicıoddž lenı. NynıaŽ hraci prihra vajıdiagona lnž. Jinak jako cvicenıb), se spoustou strelby z da lky. Pozn.: Toto cvic enıje obtıznejsı, nez se zda, zvlaste presnš diagonalnıprihravky. Nejen protoze jsou prihravky delsı, ale takš protoze v draze prihravky stojıdva obranci. g) R es enıproti predobranž. Jako f), pravidelne diagona lnıprihra vky. Hra ca, ktery prihra val dlouhou prihra vku hra ci B, sleduje prihra vku a zaujme pozici pred kos em. HracB muze nahra t mıc hraci A, ktery je nynıv takove pozici, aby dostal mıc. HracB na to muze reagovat donaskou nebo strelbou z obra tky. Za vž recne pozna mky: Pro system 4-0 je mozne mnozstvıvariant. Ta hlavnıje, ze zadny ze 4 ňtocnıku nemuze stra vit vıc nez pa r sekund u kos e: V principu se ňzemı kolem kos e udrzuje volne. Je urceny jako poca tecnısystem pro neňplne ty my Rotace: U tocny system kde kazdy hra cprova dıruzne funkce. 4 hraci na kos. V ňvodnısituaci 4 hraci zformujıy: Pod kos em je pomocny hraca1, jeden za kos em A4, a dva A2 a A3 pred kos em. Rotace je na sledujıcı: Az A1 odehraje mıc, zaujme pozici A2, A2 bžzık A3, A3 a A4 k poca tecnımu bodu A1. a) A2 ma mıc (ve hre by ho zıskal z oddž lenıobrany). Mıc se hraje na A1, ktery odbž hnul od kos e. A4 pribž hne ze zadu kos e a dostane mıc na na sledujıcısilnou asistencnıpozici pred kos em. A3 jde na donasku. A4 po asistenci rychle prebž hne na doskok. Rotace probıha tak, jak byla popsa na. Varianty: A3 strılız obra tky do leva, jde s mıcem na dvojtakt, atd. b) Situace prebıra nı: Jestlize A3 a A4 jsou stejneho pohlavı, mohou prebırat, jestlize A3 jde na donasku. Po asistenci A4 odbž hne od kos e, dostane zpž t mıc od A3 a strılı. c) Cvicenıfunguje jako a), ale mısto donasky A3 dž la obra tku. V tomto cvicenıse predpokla da, ze se A3 neuvolnı, a tak hraje mıc A2, ktery je pred kos em. A2 strılız dalky. Potom probıha rotace.

38 38 d) Strılenıpo odbž hnutı: jestlize A1 hned nena sleduje jeho obra nce, pak je volny a muze strılet s polovicnıotockou. Takze A2 hraje na A1, ktery se otacıa strılı. A4 doskakuje mıca kazdy bžzına dalsıpozici. Varianty: Da le se muze cvicenıprova dž t s obra nci nebo v kombinaci s ňtocnıky, kterısi vyberou mezi a,b,c,d. Nezapomen, ze se ma cvicenıprova dž t na obou strana ch oddž lenı. De facto konecna pozice mıce v oddž lenıurcuje, jestli bude rotace do leva nebo doprava Za kladnıprincip systemu 2-2 U tocny system s dany m rozdž lenım funkcı: dva pomocnıa dva ňtocnıhraci. Skupiny po 4 na jeden kos. Poca tecnıpozice je na obra zku. 2 dıvky ve predu a 2 hos i v zadu nebo naopak. a) A1 ma mıc, ktery prihraje A3. A3 strılız dalky, A1 se otocıa zaujme pozici za kos em.doskok zabezpecıa2, ktery hraje na A4 a potom se vra tıdo sve puvodnı pozice. A4 strılız da lky a strelbu doskocıa1. Procvicujeme nž kolikra t. b) jako a), ale ňtocnıci pred kos em se take pohybujı(strelba z obra tky, atd.). Pomocnı hra ci jsou take aktivnıtım, ze zamž stna vajıobra nce. Pozn.: Kdyz odde lenıhraje tak stereotypnım zp sobem, utoc nık m se nikdy uplne nepodarı udrzet pozornost utoc nık. c) Nynıtake donasky: Po doskoku hraje A1 na A3 a postoupıkousek k nž mu. A1 dostane mıc od A3, ktery jde na donasku. A2 doskakuje, A3 bžzızpž t pred kos a A1 jes tž jednou zaujme pozici za kos em. Potom A2 a A4 dž lajıto same. Varianty: A1 doskakuje, hraje mıca3 a okamzitž se otocı, aby zaujal pozici za kos em. A2 prijde rychle do predu a dostane mıcod A3, ktery jde na donas ku. A2 doskakuje, hraje mıca4 arychle zaujme pozici v prostoru za kos em. A1 sprintuje atd. d) Nynısi ňtocnıci vyberou, jestli budou strılet z da lky nebo pujdou na donasku. Je to ota zka vza jemneho porozumž nı. Varianty: ProveÚ cvicenıs obra nci, buú 2 na asistenty, nebo 2 na ňtocnıky, nebo obra nci na vs echny 4 hrace. Jinak je cvicenıstejne, jak bylo popsa no. Bude dynamictž jsıa prekvapivž jsı, kdyz A3 a A4 budou pravidelnž mž nit pozice pred kos em a A1 a A2 budou pracovat na obou strana ch kos e Rozvoj systemu 2-2 U tocny system se stabilnım rozdž lenım funkcı: 2 pomocnıa 2 ňtocıcıhraci. Skupina po 4 na kos. Poca tecnıpozice viz.obra zek. a) A3 dž la pred kos em obra tku. A1 hraje mıc na A3. Za dna strelba nena sleduje: A1 odbıha od kos e, dostane mıc od A3 a strılıs polovicnıotockou. A2 dž la doskok. A1 zaujme pozici za kos em a A3 se vracına puvodnıpozici. To same se kona na druhe stranž kos e. A2 hraje mıc na A4, odbıha a strılı, A1 doskakuje a vracına s zpž t do puvodnısituace. b) Jako a), ale po odbž hnutıa1 nestrılı, ale vracımıc na A3, ktery strılız da lky. A2 doskakuje a cvicenıse potom prova dına druhe stranž kos e. c) Jako b), ale pokazde se nastrılı: cas os casu ňtocnık (treba A3) hraje mıcdruhemu ňtocnıkovi (v tomto prıpadž A4), ktery potom strılı. Takze se mıchraje kolem dvakra t: nejdrıve od A1 k A3 a potom k A4. d) A3 dž la obra tku pred kos em a dostane mıc od A1. A1 obıha od kos e a dostane mıc od A3. Mısto strelby jde A1 na dvojtakt (A2 zatım zaujme pozici asistenta). Potom A2 a A4 dž lajıto same na druhe stranž kos e. e) Situace prebıra nı: A1 hraje pred kos em mıc A3. A1 bžzıdo zadu a A2 do predu. A3 hraje mıc A2 a jde na donasku. A3 dostane mıc od A2, ale my predpokla da me, ze obra nce A2 zacne bra nit A3, takze nenımozna strelba. A2 odbıha od kos e, dostane mıc od A3 a strılı. Pozn.: V principu systš mu 2-2 se pracuje nejlš pe se 2 chlapci ve predu a 2 dıvkami v zadu, nebo opac ne.. Situace prebıranı je potom nemozna. Ale tak prısnš rozde lenıfunkcıomezuje vyznamne hrac e a umoznuje predvıdatelny utok, ktery je snadnš ubranit. Protoze se ze situace prebıranı dava hodne kos, osobne nejsem zastancem principu 2 dıvky ve predu, 2 chlapci za kosem.

39 39 Varianty: K ňtocnıkum pridejte obra nce. Dals ıvariantou je procvicova nı2-2 do strany nebo za kos em. U tok muze take pracovat ze stany. Za silneho vž tru pri hre venku to muze by t i nutne Pa rova nı(vy mř na asistenta s doskokem) Zvlastnıforma asistence se 2 pomocnımi hraci. Pro zaca tek 4 na kos. Pri za kladnıorganizaci zacınajı2 ňtocnıci v prostoru pred kos em a druzıdva jsou blızko u kos e. Pozdž ji jsou potreba 2. pozdž ji 4 obra nci. a) A1 stojı2 metry pred kos em (hodımıc A3 a bžzıprımo pryc, aby zaujal pozici napravo za kos em). A2 bžzırychle pa r kroku do predu, aby poskytnul dra hu prihra vce a A3 prihra va A2 a jde na donasku. Potom to same s A4. A2 prihra va A4 a rychle se otacı, cım z A1 bžzıpred kos, aby asistoval A4 b) Jak bylo popsa no, ale s obra tkou pro A1 a A2 Pozn.: Uc elem parovanıje prekonat prednıobranu. V poc atec nısituaci je A1 brane no ze predu, a tak mu A3 nem ze dat mıc. A2 by neme lo byt brane no ze predu, protoze c eka na doskok. Jestli A1 rychle odbe hne a A2 rychle pribe hne, A2 se stava prıstupny, takze jestli A3 hraje okamzite mıc, m ze nasledovat donaska. c) Jako b), ale A3 ceka s mıcem, takze A2 musıjes tž jednou odbž hnout a A1 pribž hnout. Je to za kladnıpohyb, protoze se oba hra ci nepretrzitž a rychle ota cejıkolem sebe. Ve spra vnou chvıli hraje A3 mıc a na sleduje donaska. d) Jako c), ale A3 a A4 mısto donasky strılız obra tky potom, co prihra li mıc ke kos i. Asistenti by mž li uspž t pri zıska nıvž ts iny doskoku, protoze jestli je cvicenıdobre provedeno, mž li by mıt vzdy lepsıpozici na doskoku. Kdyz se otocızpž t, pomocnıhraci prerus ujıjeden po druhem, takze znemoznujıobra ncum sledovat hra ce a povolujı ňtocnıkum zaujmout nejlepsıpozici. e) Nynımajıtake druzıdva ňtocnıci obra nce a mohou si vybrat mezi dona s kou a strelbou z obra tky Pravo helnıkova hra: Cvicenına udrzenırotace pri systemu hra ci na kos, viz. obra zek pro za kladnıorganizaci a) A1, A2 jsou pomocnıhraci, A3 a A4 jsou ňtocnıci. A2 ma mıc, ktery potom hraje A3, ktery predtım udž lal pohyb dovnitr ú ven. Mıc se potom hraje na A4 a potom na A1, ktery odbž hl do strany prycod kos e. A2 se snazıdostat pred kos, ale zjistıme, ze je to nemozne, a tak se mıc vra tıopacny m smž rem: od A1 k A4 k A3 a jes tž jednou k A2. ktery znovu odbž hl od kos e. Takze se mıc pohybuje kolemó kos e (ackoli se nikdy nehraje za kos em). b) Jako a), ale A4 a A3 strılıprılezitostnž z da lky. Strelbu A4 doskakuje A2 a strelbu A3 doskakuje A1. c) Zaca tek je jes tž jednou jako a). Mıc jde od A2 k A3 k A4 k A1. Potom A2 pribž hne pred kos. A1 hraje mıc na A2. A3 prova dıňtocnou akci (buú donaska nebo strelbu z obra tky) a dostane mıc od A2, ktery take doskakuje. Hraci zpž t zaujmou poca tecnıpozici a mıc se znovu pohybuje kolem. Pokazde, kdyz se A1 nebo A2 podarıdostat pred kos, na sleduje ňtocna akce. d) Jako c), ale A2 odbıha znovu od kos e potom, co dž la asistenci. Nynıma me 2 moznosti: A3 muze strılet, nebo se mıchraje na A2, ktery muze strılet s polovicnıotockou. V obou prıpadech A1 doskakuje. Varianty: ProveÚte cvicenıs obra nci (jsou zvlastž dulezitıpro asistenty). Jinak muze by t cirkulace mıce prerus ena prılezitostnımi diagona lnımi prihra vkami, nebo hranım mıce kolem zadnıca sti kos e (od A1 k A2 nebo naopak). Mohou se snadno vytvorit jine varianty pro ňtocnıky SystČm 3-1 U tocny system s jednım pomocny m hracem. 4 na kos, viz. obra zek Strana 109 pro za kladnıorganizaci. Pro kazde cvicenıje potreba vıce obra ncu. a) Hraci pred kos em hrajıjeden na druheho mıc. Pohybem dovnitr ú ven mohou uniknout svy m smys leny m obra ncum. Prılezitostna strelba. Doskok zajis Žuje hra cu kos e, ktery okamzitž hraje mıcjednomu hraci pred kos em. b) Mıc se hraje dokola pred kos em. V jistou chvıli hracu kos e udž la najednou nž kolik kroku vpred. Okamzitž dosta va mıc a na sleduje donaska. Muzeme souhlasit s tım, ze ta osoba, ktera prihra va, jde na donasku, ale stejnž dobre to muze by t i nž kdo z ostatnıch. c) Jeden ze trıňtocnıku bra nıhra ce u kos e. Dva zby vajıcıňtocnıci si muzou vybrat mezi strelbou z da lky nebo dvojtaktem. De facto je to obra nce, ktery urcuje, jaka akce je mozna : Predobrana

40 40 umoznuje strelbu z da lky, zatımco boj o pozici na doskoku umoznuje asistenci na dvojtakt. d) Vs ichni 4 ňtocnıci majıobra nce. Obra nce u kos e bra nına 100%, ostatnıjsou pasivnž jsı. Jinak jako c), jak strelba z dalky, tak donasky. e) Jako d), ale obra nce u kos e bra nı predobranu, takze je nemozna asistence pod kos em. Hracu kos e z toho tžzıtak, ze cas od casu odbıha od kos e. Mž la by se da t dlouha prihra vka, ktera umoznıhraci u kos e strılet. Strelbu sbıra ten hrac, ktery da va dlouhou prihra vku, po nız se zaujmou znovu poca tecnıpozice. f) Jako e), ale nynıpo pohybu prycod kos e nena sleduje strelba. Mısto toho se mıc hraje na spoluhrace a na sleduje donaska. Pozn.: Systš m 3-1 vede k velmi statickš hre. Nicmš ne m ze byt velmi uspesny, jestlize ma hrac u kose silnou vyhodu nad svym protihrac em a strelci mohou strılet. Jestli nejsou tyto podmınky uspokojivš, utok by me l radsi procvic ovat systš mem 3-1 s "nabıhanım na asistenci" SystČm 3-1 s "nabıha nım na asistenci" U tocny system se sta ly m hracem na doskoku a vzdy s jiny m asistentem. 4 na kos. Sta ly hracpod kos em na doskoku viz. obra zek pro organizaci ostatnıch 3 hracu. a) A1 ma mıc a prihra va A2, ktery se otacıa hraje mıc na A3. Tito hraci sta le dž lajı pohyb smž rem ke kos i pred tım, nez se vra tızpž t, aby dostali mıc. Presnž ve chvıli, kdy se mıchraje na A3, A1 sprintuje do idea lnıasistencnıpozice (nabıha nına asistenta). Potom dostane mıc od A3, A2 dž la ňcinny pohyb. Strelbu z da lky (nebo donasku) doskakuje A4. A1 odbıha od kos e a cvicenımuze znovu zacıt. b) Jako a), ale nynıvıce "podobne hre". Nabıha nejen A1, ale take A3. Teoreticky muze take A2, ale je to menž vhodne. Kromž toho hraci sta le obıhajıkolem kos e. c) A1 nabıha, dostane mıc a hraje ho zpž t A3, ktery udž la "vecko". A1 bžzıdo predu, dostane mıc a strılıs polovicnıotocky. d) A1 nabıha, dostane mıc od A3 a prihra va A4, ktery v tu chvıli odbž hl od kos e. A4 strılı, A1 doskakuje a opž t se postavıdo poca tecnıpozice. e) Jako d), ale nynıse ctyrmi (ne prılis fanaticky mi) obra nci. f) V e) je nabıha nıobtız n ž jsı: Obra nci mohou bra nit predobranu, kdyz se ňtocnıci blızı do zony u kos e. Existujıruzne zpusoby jak tuto situaci prekonat a dostat se na nejlepsımısto: U tocnık se muze "orezat" o kos, nebo muze predstırat, ze jde na donasku pred tım, nez se na poslednıchvıli zastavı, aby se otocil a zaujal pozici asistenta. Mž lo by se da vat pozor, aby byla zabezpecena nejleps ıasistence. g) Kombinace vs ech predcha zejıcıch cvicenı: Po nabıha nısi mohou ňtocnıci vybrat mezi donaskou, strelou z "vecka", strelbou z polovicnıotocky, nebo strelbou od hrace na doskoku. Obrana je nynıplnž aktivnı. Varianty: Do teú se system hra l s fixovany m hracem na doskoku. U tocne ctyrka muze tohoto hrace take mž nit bž hem ňtoku. V tomto prıpadž by doskok nemž l opustit svou pozici prılis rychle. Naprıklad by se mž li stanovit prinejmensım 3 doskoky. Jestlize se zmž na doskoku prova dıcasnž ji, system uz nenı3-1, ale je to system rotace.

41 Hra s hlavnım tocnıkem (systčm 3-1) U tocny system s hlavnım ňtocnıkem C tyri hraci na jeden kos (resp. osm hracu, chceme li trenovat i s obra nci) Jedina podmınka tohoto systemu je ta, ze ves kerou ňtocnou iniciativu bere na sebe jeden hrac. Tento system ma smysl tehdy, pokud onen hra cje vynikajıcıstrelec. Hra muze mıt v ruzny ch systemech nž kolik variant. Zde na sleduje nž kolik prıkladu: a) Muzeme trenovat ve dvojicıch, stejnž jako system 2-2 (viz vy s e). Jeden ze dvojice pred kos em je hlavnıňtocnık. Druhy z dvojice se take nabızık prihra vce, ale neprebıra za dnou ňtocnou iniciativu. U tocnık strılı, nebo se uvolnuje. b) Stejnž jako a, ale se ctyrmi (mırnž pasivnımi) obra nci c) U tocnık je nynımırnž bra nž n, takze nemuze pokazde vystrelit. Dals ıdva pomocnıhra ci se snazı zajistit, aby mž l ňtocnık moznost druhe resp. tretıasistence po sobž a uvolnil se tak ke strelbž, nebo k donasce. Pokud nenımozno prihra t pod kos, pouzije se ctvrty ňtocnık. d) Stejnž jako cvicenıc, ale obcas prihraje hlavnıňtocnık balon k druhemu ňtocnıkovi: hl.ňtocnık si vytvoril prostor, ale vidı, ze dalsıspoluhracje v lepsıpozici a muze strılet z klidu (druhy ňtocnık bude take pravdž podobnž menž unaven). e) Nynıstavıme asistenta stejnž jako u systemu 3 ú 1 ( z obou krıdel )a hlavnıňtocnık vyuzıva libovolneho spoluhra ce, ktery mu zrovna asistuje. V podstatž hl.ňtocnık strılız da lky, ale muze take zkusit utect do donas ky. f) Stejnž jako cvicenıe, ale se ctyrmi pasivnımi obra nci. g) Stejnž jako cvicenıc, ale hl.ňtocnık se snazızejmena o donas ku. Pokud se naskytne s ance utect do donasky, jeden z obra ncu se sta hne pred asistenta, aby zabra nil nahra vce. Hl. ňtocnık nynımusıprihra t volnemu spoluhra ci, ktery strılı. Za vž recne pozna mky: Hra na hlavnıho ňtocnıka je mozna i pri systemu 4 ú 0. Hl. ňtocnık potom na sebe bere vž ts inu ňtocny ch iniciativ, strılıvıce nez ostatnı, a stara se menž o ostatnıňtocne funkce Zpusoby hry proti predobrane. Souhrn moznostıpro ňtok proti predobranž. C tyri na ctyri v jedne skupinž a) Styl "Oost Arnhem" neboli: Hra s dlouhy mi diagona lnımi nahra vkami. 4 ú 0 a ňtocnıci nemajı s anci postavit dobreho asistenta. Obcas se jeden z ňtocnıku pokusıpostavit asistenci, ale obra nce mu to predobranou znemoznı.(ňtocnık dovolızabra nit asistenci) V ten moment se ňtocnık rychle uvolnıpryca dostane pres obra nce dlouhou diagona lnıprihra vku a strılı. b) Stejnž jako a, ale ňtocnık nestrılı. Mısto strelby utece do donasky. (je to mozne, protoze obra nce v panice prezene reakci na ňtocnıkuv pohyb). Asistuje hra c, ktery diagona lnž nahra val (nebo i jiny ňtocnık) Poznamka: Vyse zmıne nš zp soby vypadajısnadne, ale zas tak jednoduchš nejsou, protoze diagonalnı nahravka je vcelku obtızna. c) hraje se 3 ú 1, jeden ňtocnık ma pevnž danou roli asistenta, ale je bra nž n predobranou. Dalsı ňtocnık postavıasistenci z krıdla, dosta va mıc. Hra cs rolıasistenta udž la pohyb zpž t a strılı. d) Stejnž, jako c, ale namısto strelby utece do donasky, nebo vystrelı az pote, co ho preskocı obra nce, ktery se pokous ıblokovat strelu. e) hraje se 3 ú 1, bra nž ny asistent se otocıa bžzızpž t, jakmile ho obra nce na sleduje, znovu se otocıa stavıasistenta. f) Nehledat res enıproti predobranž je take res enı. Asistent umoznıpredobranu nejlepe aspon dva metry od kos e. Ostatnıhraci se snazıuvolnit ke strele. Pokud je asistent bra nž n predobranou, ma idea lnıdoskokovou pozici. Tımto zpusobem se da velice jednodus e strılet, ale toto res enıje ňcinne spıs v hale. Je tak ňcinne, ze hodnž top ty mu v poslednıch letech upustilo od predobrany.

42 VolnČ hody. Procvicova nıruzny ch druhu volny ch hodu C tyri hraci na jeden kos (nejlepe ti, kterıspolu hrajı) Urcete zakoncovatele, asistenta a doskok. Ackoliv to nenı nezbytne, je mozne po nž jakem case role vymž nit. Ve hre je dobre, aby byl vzdy jeden strelec a jeden stabilnı asistent. K dobremu na cviku volny ch hodu jsou uzitecne tyto body: a) Volny hod se procvicuje tak dlouho dokud nenıdokonale zvla dnut. b) Jeden ze ctyrky by mž l plnit roli obra nce (buú strelce, nebo asistenta ú v za vislosti na typu volneho hodu) c) Druhy volny hod se procvicuje take dokud nenıdokonale zvla dnut. d) Procvicova nıs obra nci. e) Dvž skupiny trenujıproti sobž. Obra nci bra nına 100%, ňtocnıci se rozhodnou, ktery z volny hod pouzijı. f) Na za vž r treninku na sleduje hra pri ktere se bude pıskat hodnž volny ch hodu. Poznamka: Vž ts ina korfbalistu nema trpž livost, nebo nevidısmysl v procvicova nıvolny ch hodu. C asto rıkajı:" Uz to umıme, pojúme trenovat nž co jineho!" Nikdy!! Volne hody majıs anci na ňspž ch jen tehdy, jsou li zvla dnuty na 100%. Pa r rad pro trenery proti netrpž livy m hracu m: 1. Netrenujte volne hody dlouho vkuse. Organizujte trenink tak, aby se volny m hodu vž novalo asi 5 min a ve zby vajıcım case trenujte nž co jineho 2. Hraci nejsou vzdy presvž dceni o spra vnosti procvicova nıvolneho hodu. Trener se musınaucit vidž t kdy je hod prova dž n dobre a kdy ne. Naprıklad kdyz exekutor volneho hodu chce nahra vku zleva a na prsa a dostane ji na prsa zprava. Nebo kdyz je s patna ňspž s nost skorova nı. 3. Bž hem treninku procvicujte maxima lnž dva nebo tri volne hody. Poslednıpozna mka zahrnuje celou radu volny ch hodu: Volny hod skoncıkos em jen tehdy, pokud asistent i exekutor predem presnž vı, co ten druhy udž la. Idea lnıa postacujıcıje kra tky pohled z ocıdo ocı. Ve vž ts inž prıpadu je treba tyto signa ly nacvicit. Princip signa lu je to, ze ňtocnıci na rozdıl od obra ncu presnž vıco budou dž lat. Signa ly ale nesmıby t prılis "okate". Zde je pa r moznostısigna lu, ktere muzete potom pouzıt: - Volny hod oznacit cıslem. Je to jednoduchy system, ale nž komu muze dž lat problem, vzpomenout si, co ktere cıslo znamena. C ıslo ukazuje exekutor v dobž, kdy ma mıc. Poslednıvarova nı: Muze se sta t, ze souper za chvıli pozna, co ktere cıslo znamena. - Volny hod pojmenovat. V podstatž je to totez co predchozımetoda, ale vhodnž zvolene jmeno muze pomoct zapamatovat si co dany volny hod znamena. - Ke kazdemu volnemu hodu priradit signa l. Nž jaky pohyb rukou, hlavou, nebo mıcem muze nž co znamenat. Bouchnutımıce o zem muze znamenat, ze exekutor chce po nahra vce utect do dona s ky. Pro obra nce je mnohem obtıznžjs ıprokouknout signa ly.

43 43 Ne kolik prıkladu volnych hodu. 1. Exekutor stojıcelem ke kos i, prihra va mıc asistentovi, udž la pa r kroku zpž t (nez opž t obdrzımıc) a strılı. Toto je za kladnıvolny hod. Pokud ty m nenıschopen z tohoto hodu skorovat a souper to pozna, potom ty m nebude z volny ch hodu skorovat nikdy. Asistentovi rovnžz komplikuje zivot to, ze jeho obra nce se snazıasistenci vs emoznž zabra nit. 2. Pokud je prihra vka pro volny hod c.1 obtızna (obra nce se snazıprihra vku vypıchnout), existuje na sledujıcımoznost: Asistent udž la pa r kroku vpred, hra cz mıcem naznacıprihra vku a v momentž, kdy obra nce asistenta zareaguje na jeho pohyb, asistent zmž nısmž r, dosta va prihra vku a jde do donasky. 3. Dalsımoznost asistence. Asistent stojınž kde v prostoru daleko od mısta volneho hodu. Jakmile rozhodcıpıskne rozbž hne se prımo ke kos i. Na ňrovni 2,5m od mısta volneho hodu udž la "vecko" a asistuje. 4. Pokud obra nce asistenta v predcha zejıcım prıpadž nestihne dobž hnout vcas, strılıasistent z klidu. 5. Jestlize obra nce u predchozıch prıpadu oceka va asistenci a stojımezi exekutorem a asistentem, potom asistent pokracuje ve sprintu ke kos i, dostane mıc a jde do donasky. 6. Jako hod c.1, ale exekutor nenıňplnž volny. C asto je mozne nahra t zpž t asistentovi, protoze jeho obra nce ceka, ze bude strılet exekutor a nebra nına 100%. Asistent strılı. 7. Jako hod c.1, ale obra nce exekutora preskocı. Exekutor si nahra va s asistentem a bžzıdo donasky. Je treba, aby byl nž kdo ve spra vny cas pod kos em volny k asistenci. Nenıto snadne. 8. Moznost proti neprılis chytremu obra nci. Exekutor nahraje asistentovi jako u hodu c.1, ale ten mu ho nevra tızpž t a prihraje ho pod kos. Exekutor dž la, jako ze dosta va balon zpž t, zmž nısmž r a bžzıdo donasky. 9. Dalsımoznost asistence. Asistent stojına protž jsıstranž nez exekutor. Jakmile rozhodcıpıskne asistent se "oreze " pomocıkos e a stavıjednodus e asistenci. Jediny problem je, ze ne vzdy ma exekutor asistenta na sve "oblıbene" stranž. Nas tž stıdobrıstrelci nemıvajıpouze jednu stranu, ze ktere umıstrılet. 10. Predcha zejıcıvolny hod nabızıstreleckou s anci i pro asistenta. Napr. asistent vybž hne na asistenci vlevo pred kos, ale je bra nž n predobranou, prudce zmž nı smž r na druhou stranu a strılıze dvou ú trımetru. Toto nenıprohres ek proti pravidlum (oreza nı), protoze obra nce mohl bra nit norma lnž. 11. Pri organizova nına cviku volny ch hodu jsem hovoril o rozdž lenırolıexekutora, asistenta a doskoku. To znamena, ze jeden hracnema zadnou roli. Norma lnž ma tato osoba za ňkol sta t nž kde v prostoru, aby se jıdalo nahra t v prıpadž, ze volny hod nevyjde. Obra nce teto osoby vž ts inou vž nuje pozornost tomu, co se dž je pod kos em. To dovoluje na sledujıcımoznost: exekutor nahra va prımo tomuto hra ci, ktery okamzitž strılı. Existujıdvž situace, kde se da tato varianta volneho hodu casto pouzıt: - rozehra va li se volny hod prımo pod kos em, asistujıcı hracnahraje balon ke strelbž z da lky a zaujme dobry doskok - Je li silny vıtr a norma lnıvolny hod je prılis riskantnı. 12. Varianta predcha zejıcıho hodu. Exekutor nahra va prımo ctvrtemu hra ci, jeho obra nce je prekvapen a reaguje moc rychle ú exekutor stavıasistenci a hracjde do donasky. 13. Rozestavenıdoskoku, exekutora a asistenta je stejne jako u hodu c.1. C tvrty hracstojı2,5 m za exekutorem. Po hvizdu rozhodcıho jde mıc asistentovi, ctvrty hracutıka do donasky, dosta va mıc a skoruje. 14. Postavenıhra cu jako u hodu c.1. Exekutor nahra va asistentovi, ten se prudce otocı, nahra va mıcpod kos a jde do donasky. Muze nahra t mıc za za dy. 15. Poslednıze serie. Postavenıhra cu jako u hodu c.1. Exekutor nahraje mıchra ci pod kos em. Obra nce je prekvapen a otacıse, aby se podıval co se dž je. Mıc je prihra n zpž t a strelec strılız klidu. Poznamka: Volne hody po ktery ch nasleduje donaska se rozehra vajıspıse dal od kos e, z blızke vzda lenosti se vž ts inou strılı. Obra nci to dobre vıa zarıdıse podle toho. Za vž recne pozna mky: Vidž l jsem mnoho kosu docıleny ch tž mito volny mi hody, dokonce i kdyz se zda li by t snadno bra nitelne. Rozhodujıcıje vyvest obranu z rovnova hy. Jak obraznž (vsugerovat jı, ze budeme hra t jiny hod), tak doslova (nž jaky m klamavy m pohybem). A znovu zduraznuji provedenımusı by t dokonale.

44 Druhy korfbalu Korfbal pro tri ty my s prebıha nım Norma lnıkorfbal pro 12 hra cu. Ty m A ňtocıproti ty mu B. Kdyz ty m B zıska mıc, jde na druhou pulku hris tž ňtocit proti ty mu C. Jinak se hraje podle norma lnıch pravidel Monokorfbal Korfbal bez zon. Hris tž 20 Ř 12 m, dvž druzstva po ctyrech hracıch, kos e jsou okolo pž ti metru od zadnıca ry. Vy hoda monokorfbalu je ta, ze vs ichni hraci jsou pora d v akci. Nevy hoda je ta, ze tımto zpusobem nenımozno procvicovat ňtocne systemy. Take se ma lo vyuzıva prostor za kos em. Varianty: Monokorfbal ve trech. Tato varianta klade vž tsına roky na fyzickou kondici hracu, ale da ve dobre pouzıt, je li na treninku napr. 9, nebo 12 hracu. V tom prıpadž, po nž jakem case (reknž me 3 min) se jedno resp. obž druzstva vymž nı. Zmž na muze nastat taky po skorova nı. Ty m, ktery obdrzel kos opous tıhru a je vidž t, kdo vydrzına hris ti nejdelsıdobu. Monokorfbal ve dvojicıch. Toto je velice na rocna varianta. Nenıdobre hra t dele nez pa r minut, potom hrace vymžnte. Je to dobre cvicenıpro souhru asistenta a ňtocnıka. Obra nce se musırozhodovat, zda bra nit predobranu, nebo bojovat o doskok Korfbal na jedne polovinř s jednım kosem Treninkova hra na jedne polovinž. 4 obra nci a 4 ňtocnıci na hris ti 20 Ř 20 m Tato hra je casto pouzıvana v treninkove sezonž. Existuje nž kolik variant, z nichz kazda ma sve vy hody. Varianty znamenajızpusob zmž ny obrany a ňtoku. a) U tok trva sta le, i kdyz obra nci zıskajımıc. Po nž jake dobž (cca 5 min) se role vymž nı. Tato pruprava je idea lnık nacvicenıurciteho zpusobu hry. Jestlize byl trenink zamžren na predobranu, klade se na ni duraz i ve hre. Hernıprvek je v tomto systemu oslaben. b) Role se strıdajı, jakmile obra nci zıskajımıc. Ale pred strelou je treba si vymž nit tri prihra vky. Toto vıc priblizuje hernısituaci. U tok nenıjes tž dobre postaven a vs ichni jsou pred kos em. c) Po zıska nımıce ho hraci musıvyvest k pulıcıcare a az potom mohou zacıt novy ňtok Korfbal s hracıkostkou Korfbalova hra, kde hraje velkou roli s tž stı. Jaka koliv forma korfbalu, trener ma hracıkostku. Je to spıse odpocinkova forma korfbalu. Hodnota vstreleneho kos e je za visla na tom, kolik bodu padne na hracıkostce.

45 Monokorfbal se ctyrmi kosi Korfbalova hra pro dva ty my, kde kazdy ty m muze skorovat na dva kos e. Hraje se na hris ti min 12 Ř 20 m ale radž ji 20 Ř 40. Kos e jsou rozestaveny podle obra zku. Hrajıdva ty my z nichz kazdy ma ctyri az osm hracu. T y m A ňtocına kos e 1 a 2, ty m B se snazıskorovat na kos e 3 a 4. Jinak platınorma lnıkorfbalova pravidla. Tento styl hry ma za ňkol zleps it orientaci v prostoru. Pozna mka: Na utoc nıky je kladen narok ve novat svou pozornost vıce kos m. Obranci nemohou branit jednoduse "jeden na jednoho", stojıli obrance mezi utoc nıkem a jednım kosem, dava tak sanci skorovat na druhy kos. V tš to hre se kladou naroky na dalsıdovednosti napr. dlouhš prihravky apod Trojuhelnıkovy monokorfbal Monokorfbal se tremi kos i a tremi ty my. Tri ty my s cca ctyrmi hra ci. Organizaci hry zna zornuje obra zek. Ty m A bra nıkos 1 a ňtocına kos e 2 a 3. Ty m B bra nıkos 2 a muze skorovat na kos e 1 a 3. Zatımco ty m C bra nıkos 3 a snazıse skorovat na kos e 1 a 2. Jinak platınorma lnıkorfbalova pravidla. Tento styl hry klade na roky na orientaci v prostoru. Zkuste se podıvat na MONOKORFBAL SE C TYR MI KOSI. Varianty: Korfbal "do ctverce", kde kazdy ty m bra nıjeden a ňtocına dva kos e. Muzeme take hra t se dvž ma mıci a ty my mohou by t pocetnž jsı. Ty my si v ra mci druzstva patrnž rozdž lıňlohy napr. jeden, nebo dva budou bra nit a zbytek ňtocit Korfbal, kde ty my majır zny pocet hra c Cvicenı, kde ty my s ruzny m poctem hracu procvicujıspecificke cinnosti. Viz na sledujıcıcvicenı. V kazdem z nich zmž nte po nž jakem case role. a) Tri ňtocnıci proti ctyrem obra ncum na jednom kos i. Tato situace ve hre obcas nastane a je pro ňtocnıky velmi tžzke se s tım vyrovnat. Zvlastž zıskat mıc po strele.u tok se musıtakticky snazit dostat dlouheho hrace pod kos, nebo dlouho drzet mıc a cekat na idea lnıs anci. b) C tyri ňtocnıci proti trem obra ncum na jednom kos i. Tato situace take muze ve hre nastat. Vž ts ina ty mu se snazıdostat volneho hrace pod kos a strılet z da lky. Na treninku muzete dovolit strılet vs em ňtocnıkum a obra nci mohou bra nit kazdeho. U tocnıci mohou vytvaret hezke s ance vyzadujıcıkolektivnıhru, dobry prehled po hris ti, zatımco obra nci musızkous et jaky si druh zonove obrany. c) C tyri ňtocnıci proti dvž ma obra ncum. Obra nci se snazıubra nit vs echny ňtocnıky. Cvicenıje dobre jak pro obra nce ú zıskajıcit pro zonovou obranu, tak pro ňtocnıky, kterımusırychle strılet.

46 Zensky nebo muz sky korfbal Korfbal, kde hrajıbuú muzi, nebo zeny Nž ktera forma korfbalove hry Pravidlo, ktere zabranuje bra nit opacne pohlavızde ztra cısmysl. Vž ts ıduraz je kladen ne obrannou stra nku. Kazdy muze bra nit kazdeho. Smysl teto hry je donutit hrace, aby vytvareli takove s ance, kde nž nımoznost prebıra nı. Naprıklad hra t bez doskoku a s asistentem z krıdla. Pravidla mohou by t upravena tak, ze je mozne bra nit pouze sveho hrace. Hra se zmž nıjak pro obra nce (obrana jeden na jednoho nabude na dulezitosti), tak pro ňtocnıky (prehra t sveho soupere je teú taky mnohem dulezitž js ı) Korfbal ve dvojicıch Hra v pa rech Nž jaky typ korfbalove hry, kde druzstvo netvorıjednotlivci, ale pa ry, ktere se musıdrzet za ruku. Hraje se podle pravidel dane hry (napr.monokorfbal). Hraci se sta le musıdrzet za ruku. Musıruku v ruce chytat i prihra vat, pouze ke strelbž je mozno pouzıt ruce obž. Varianty: Pro zpestrenıje mozno dvojice sva zat, nebo spojit cyklistickou pneumatikou. Nynıuz se nemusıdrzet za ruce. Bžznž to vede k mnoha komicky m situacım Vsechno s Korfbalove hry s omezenım techniky prihra vky. Nž jaka hra, napr. monokorfbal a) hra ci mohou prihra vat pouze obž ma rukama. Smysl je procvicit tyto prihra vky intenzivnž. Zvla stnıduraz je kladen na dlouhe prihra vky. Pokud jsou hraci, pro ktere je tento pozadavek neprimžreny, muze mu trener dovolit prihra vat norma lnž. b) hraci mohou prihra vat pouze jednou rukou (take chytat mohou jen jednou rukou) Smysl je stejny jakou u bodu a. c) hraci mohou prihra vat pouze svou slabsırukou. Toto nevede k rea lne hre, ale muze to by t za bavne. 3.5 Ostatnı Rozehra t ı Ruzna cvicenına zahra tı. Viz na sledujıcıcvicenı. Kazdy korfbalista by si mž l by t vž dom dulezitosti rozehra tı. Zde je nž kolik moznostı, ktere lze pouzıt. a) Atleticka abeceda. Bž ha nıod ca ry k care se zveda nım kolen, pat, zakopa va nım apod. Ucelem je zvysit tž lesnou teplotu a rozproudit krevnıobž h. Intenzita za tžze je za visla na fyzicke kondici hracu a okolnıteplotž. Cım vž tsıkondice a chlad, tım vž tsıintenzita. Varianty: Mnoho korfbalistu nema ra do tento typ cvicenı. Situace se diametra lnž zmž nı, pouzijeme li modernırytmickou hudbu. Nema te li cit pro hudbu, jistž se najde nž kdo, kdo se o tuto ca st postara. b) Hra na honž nou. Velmi popula rnımezi dž tmi a zaca tku treninku. Muze se pouzıt jaka koliv jina hra. Nejsem si ale jist, zda je to nejvhodnž jsızpusob rozcvicky pro dospž le. c) Donasky a dalsıkorfbalova cvicenı. Pro prıznivce systemu SPO (strelba, prıprava ňtoku, obrana) viz vyse, je mozno pouzıt celou radu korfbalovy ch pohybu. Dona s ky jsou pro zahra tıvelmi vhodne. Je leps ıtato cvicenıprılis nekomentovat. V mem klubu je velmi oblıbene TRIO (viz vyse) a kombinace strelby z pohybu, z pod kos e, z dalky a donasek. d) Kombinova nı: ve dvojicıch, trojicıch, nebo ctvericıch. Hra ci bž hajıpodel cele haly (nebo venku) ruznž si prihra vajı, mž nırychlost bž hu apod. e) Kombinova nı kolem kos e. C tverice na jeden kos bez obra ncu. Rychlost se pravidelnž mž nı. Trener ukaze, jak by mž la hra vypadat, hlavnž hodnž dona s ek, prakticky bez strel z da lky. f) Strecink. Pred dvaceti lety byli hra ci, kterıprova dž li strecink povazova ni za podivıny, dnes je tomu naopak. O dulezitosti strecinku pred (a po!!) tžzkem treninku nenıpochyb. Strecink snizuje riziko ňrazu a poma ha relaxaci po na maze. Trener si musıby t jist, ze vs echny "korfbalove" svaly byly do strecinku zapojeny.

47 47 g) Uvolnovacıcviky. Kmita nıpazemi, krouzenıboky atd. Vs echny klouby by mž ly by t zapojeny. Spra vnž by mž l kazdy trenink zacıt patna ctiminutovy m rozcvicenım. Prılis dlouho na hodinovy trenink? Ne!! Zvlastž z pohledu vztahu mezi dobry m rozcvicenım a treninkovy m vy konem. Ma li trener nedostatek casu, mž l by pouzıt jako rozcvicenıdonasky a kombinace okolo kos e. Nebo zacıt trenink, jakmile jsou hraci jiz zahra ti. Ve sportovnıch hala ch jsou vž ts inou prostory, kde se hraci mohou rozcvicit pred treninkem Fitness (fyzicka kondice) Pa r specificky ch kondicnıch cvicenı. Viz na sledujıcıprıklady Vž ts ina korfbalistu si myslı, ze kondicnıtrenink znamena dlouhe bž ha nı, cım dels ıtım leps ı. Treneri jsou taky vinni pokud majıtendenci spojovat kondici s rychlostıa vytrvalostı. Spatnž, protoze kondice kromž rychlosti a vytrvalosti zahrnuje take sılu a pruznost. Nezapomınejte rovnžz na psychologicke aspekty jako je sebevž domıa vule. Musıme si uvž domit, ze mezi pozadavky na korfbalovou fyzickou kondici patrıtaky napr. dobry vy skok z mısta, potom pochopıme, ze kondice je nž co jineho, nez tri rychle okruhy na hris ti. Ve skutecnosti se vs echna cvicenıpopsana v teto knize dajıpouzıt pro trenova nıkondice. V kazdem cvicenıje alespon jeden z vy se jmenovany ch faktoru zahrnut. Stejnž tak, ale ne vs echna cvicenıjsou vhodna pro trenink fyz.kondice. Napr. chce li hraczleps it svuj vy skok, muze trenovat donasky s dlouhy m vy skokem. Ale to je tak slozite, ze hracvlozıves kerou svou energii do techniky a vy sledkem bude, ze nijak zvlasž vys ska kat nebude. V kapitole za kladnıch dovednostıma mnoho cvicenıvztah k fyz.kondici. Kos e padajırychleji, skace se vys zleps uje se reakcnıcas atd. Pro pokrocile korfbalisty je mozno pouzıt cvicenıpro jednoduche ca sti individua lnıch dovednostı, s durazem na fyz.kondici. Nynı na sleduje pa r cvicenızleps ujıcıch specifickou korfbalovou kondici. a) Bž ha nımezi kuzely. Rozmıstž te devž t kuzelu (nebo vıc, je li vıce nez 12 hracu ) podle obra zku. Kuzely jsou od sebe cca 7 m daleko. Kazdy hracstojımezi dvž ma kuzely. 1) Hraci bž hajıvkuse 30 vterin tam a zpž t mezi kuzely. U jednoho kuzelu se otacıostre vpravo, u druheho vlevo. Je mozne se kuzelu doty kat rukou. Po triceti vterina ch odpocinku se startuje znova. 2) Jako u cvicenı1, ale k prvnımu kuzelu bžzıvpred a k druhemu pozpa tku.. Po triceti vterina ch odpocinku se startuje znova. 3) Jako u cvicenı1, ale cval stranou celem vpred. 4) Jako u cvicenı1, ale dž lat kra tke kroky a vysoko zvedat kolena. Smyslem cv. Je zvysit frekvenci nohou. Poznamka: Toto jsou cvicenına start a zastavenı, ale rozestavıme li kuzely do ctverce, davame cvicenı jiny rys. b) Ve dvojicıch, jeden asistuje, druhy cvicı. Viz popis cvicenıv kapitole 1.2. Velka ca st tž chto cvicenı je vhodna pro trenink fyz.kondice. Ale technika musı by t taky dokonale zvla dnuta.pro mlade hra ce a dorostence tudız tato forma zvys ova nıkondice nenıprılis vhodna. Kdyz pouzıvame tato cvicenına kondicnım treninku, nestarejme se prılis o techniku, ale spıs o rychlost startu a zastavenıa rychlost prihra vek. c) ruzna cvicenıve trojicıch 1. A a B stojıosm metru od sebe. Nahra vajısi jednou rukou co mozna nejrychleji. C zatım kolem nich pž t kra t obž hne. Kolikra t si stihnou nahra t bž hem te doby? Pote se role vymž nı. 2. Jako minule cvicenı, ale A a B stojıblız k sobž a nahra vajısi obž ma rukama. 3. A a B stojı12 metru od sebe. C obıha dle obra zku. HracA nahra va hraci C v momentž, kdy je v bodž P. C nahra va B a bžzı. V bodž Q dostane mıc od B a nahra va zpž t hraci A atd. Kolikra t se podarıhraci obž hnout bž hem 45 sec? 4. A a B stojı10 metru od sebe.c bž ha ve vzda lenosti 10 m od nich. U kuzelu P dosta va mıc od hrace A a nahra va (treba levou) hraci B. Potom sprintuje ke kuzelu Q, dosta va mıc od B, nahra va (pravou) hraci A. Po 45 sec. se role vymž nı.

Lifting, skiping, zakopávání, křížení nohou, odpichy

Lifting, skiping, zakopávání, křížení nohou, odpichy Příprava do Didaktiky sportovních her (házená - přihrávání) didaktický výstup 4min Honička s míčem Vymezené území: 9m a branková čára. Na začátku se snaží dotekem míče jeden hráč dotknout dalšího hráče.

Více

PŘIHRÁVKY, PŘÍJEM MÍČKU A HRY SE STŘELBOU

PŘIHRÁVKY, PŘÍJEM MÍČKU A HRY SE STŘELBOU PŘIHRÁVKY, PŘÍJEM MÍČKU A HRY SE STŘELBOU Kromě přesných přihrávek pomocí různých technik, dobré kontroly míče forhendem i bekhendem má zásadní význam jak byla provedena přihrávka od spoluhráče ke spoluhráči:

Více

ŽS/4 Odbití jednoruč spodem

ŽS/4 Odbití jednoruč spodem Odbití jednoruč spodem jako prvek techniky vybírání Podrobný rozbor problematiky je v kapitole o vybírání ŽS/11. Zásady správné techniky odbití jednoruč spodem (F 1.0) Základní technika (1.0.1) F 1.0.1.1

Více

GRAPE SC IPTV. více než televize

GRAPE SC IPTV. více než televize GRAPE SC IPTV více než televize Uz ivatelska pr i rucka TELEVIZE IPTV je digita lni televize, ktera je vzdy o krok napred. Tato televize Va m prina s i nadstandartni funkce a ten nejve ts i komfort pri

Více

1 Příprava na sportovní specializaci fotbal (řešení herní situace 1:1) 4min Úvodní část seznámení žáky s náplní hodiny + docházka 6min Honička s míčem

1 Příprava na sportovní specializaci fotbal (řešení herní situace 1:1) 4min Úvodní část seznámení žáky s náplní hodiny + docházka 6min Honička s míčem Obrázky byly vypracovány pomocí programu Easy Sports-Graphics, který byl zakoupen z grantu FRVŠ 584/2013. 1 Příprava na sportovní specializaci fotbal (řešení herní situace 1:1) 6min Honička s míčem Vymezené

Více

Driblér 18/11. Obsah:

Driblér 18/11. Obsah: Driblér 18/11 Obsah: - Steve Jordan : špatné návyky (poznámky kouče) - Dril: hra 4na4na4 - Video: drily dribling - Rozhovor s: Don Kelbick - Poznámka k trénování drilů- mch - Glen Wilkes: speciální strategie

Více

ŽS/16 Rozvoj koordinace

ŽS/16 Rozvoj koordinace Obsah: Nespecifická volejbalová cvičení pro rozvoj koordinačních schopností (KK 1) Specifická volejbalová cvičení pro rozvoj koordinačních schopností (KK 2) 475 Nespecifická volejbalová cvičení pro rozvoj

Více

CVIK 1 Odložení vsedě ve skupině po dobu 30 sek., psovod v dohledu [Koef. 3]

CVIK 1 Odložení vsedě ve skupině po dobu 30 sek., psovod v dohledu [Koef. 3] I CVIKY A KOEFICIENTY Zkouška OB-Z - základní vstupní zkouška pro účast na soutěžích Obedience v ČR. Splnění této zkoušky min. na dobře opravňuje k postupu do vyšší soutěžní třídy OB1. Zvláštní směrnice

Více

BASKETBALL SERVIS František Rón. ve spolupráci se. SDRUŽENÍM BASKETBALOVÝCH TRENÉRŮ České basketbalové federace

BASKETBALL SERVIS František Rón. ve spolupráci se. SDRUŽENÍM BASKETBALOVÝCH TRENÉRŮ České basketbalové federace BASKETBALL SERVIS František Rón ve spolupráci se SDRUŽENÍM BASKETBALOVÝCH TRENÉRŮ České basketbalové federace CVIČENÍ PRO ROZVOJ ČINNOSTI PŘED STŘELBOU A TECHNIKY STŘELBY listopad 2005 Uvedené příklady

Více

Oficiální výklad pravidel FIBA. platné od 1.10.2008

Oficiální výklad pravidel FIBA. platné od 1.10.2008 Oficiální výklad pravidel FIBA platné od 1.10.2008 Zpracoval: Mgr. Robert Vyklický národní instruktor FIBA Oficiální výklad FIBA 2008 1 Čl. 5 Hráči zranění Ustanovení 1 Jestliže hráč je zraněný nebo vypadá,

Více

N Novinky. News AGILITY DŮLEŽITÁ DOVEDNOST HRÁČE AGILITY IMPORTANT SKILL OF PLAYER. Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 4, p.

N Novinky. News AGILITY DŮLEŽITÁ DOVEDNOST HRÁČE AGILITY IMPORTANT SKILL OF PLAYER. Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 4, p. Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 4, p. 112 118 N Novinky Z ČOV News FROM COV AGILITY DŮLEŽITÁ DOVEDNOST HRÁČE AGILITY IMPORTANT SKILL OF PLAYER V následující analýze si rozebereme zásadní význam

Více

PROPOZICE pro starší a mladší přípravky v roč. 2014-2015

PROPOZICE pro starší a mladší přípravky v roč. 2014-2015 PROPOZICE pro starší a mladší přípravky v roč. 2014-2015 Systém soutěže: OP - starší: OP - mladší: turnajově turnajově Starší: 4 skupiny A-B-C-D dvoukolový systém turnajů (podzim) Mladší: 6 skupin A-B-C-D-E-F

Více

# 18 / ' / Obrtatnost, výbušnost, střela - Hra Hráč provádí přechod do jízdy vzad, vybruslí kolem brány s pohledem nahoru.

# 18 / ' / Obrtatnost, výbušnost, střela - Hra Hráč provádí přechod do jízdy vzad, vybruslí kolem brány s pohledem nahoru. PŘÍPRAVA NA TRÉNINKOVOU JEDNOTKU HČJ, práce s pukem, se zakončením Datum: Kdykoliv Čas: Cca 7 min. cvičení Soubor cvičení pro zdokonalení práce s pukem, střelby. Není provedena korektura popisů ke cvičením.

Více

Všeobecné a specializované rozcvièení na I. stupni ZŠ

Všeobecné a specializované rozcvièení na I. stupni ZŠ TV-003.9 I. st. OSV VDO EGS MKV ENV MED Všeobecné a specializované rozcvièení na I. stupni ZŠ Využití: Klíèové pojmy: Pomùcky a potøeby: Vytváøení správného pohybového stereotypu a jeho upevnìní. Smìøujeme

Více

Běhám, běháš, běháme

Běhám, běháš, běháme metodická PŘÍLOha ČaSOPISU ČaSPV POhyB Je život 1/2008 Příloha č. 43 Běhám, běháš, běháme Bc. Antonín Morávek Grafická úprava Olga Pokorná pohyb_2_08_priloha.indd 1 19.5.2008 13:59:42 Pohyb je život www.caspv.cz

Více

Kapitola VII - popisy cviků pro krasojízdu dvojic

Kapitola VII - popisy cviků pro krasojízdu dvojic Kapitola VII - popisy cviků pro krasojízdu dvojic 8.5.003 Cviky na dvou kolech 2001-2004 sed v sedle Jezdci sedí v sedle, čelem k řidítkům. Každá noha na pedále. 2005 obrácený sed v sedle Jezdci sedí v

Více

Pravidla volejbalu upravená pro soutěže AVL *

Pravidla volejbalu upravená pro soutěže AVL * Pravidla volejbalu upravená pro soutěže AVL * * Pravidla AVL vycházejí z oficiálních mezinárodních pravidel platných od 1.1.2015 UPOZORNĚNÍ: Tento výklad slouží pouze pro potřeby soutěží AVL a není možné

Více

Technika. Útočné herní činnosti jednotlivce. 1. Podání (kin. 1)

Technika. Útočné herní činnosti jednotlivce. 1. Podání (kin. 1) Úvod Fotbal tenis je velmi mladý sport mezinárodní asociace IFTA (International FootballTennis Association) byla ustavena teprve v roce 1987 ve Švýcarsku. Fotbaltenis je přímo ideální jako sport pro všechny

Více

Hry našich babiček a dědečků

Hry našich babiček a dědečků Hry našich babiček a dědečků Hry jsou určeny pro děti 1. stupně základních škol. Pro menší děti, tj. děti v 1. a 2. třídě, vybíráme jednodušší hry, například Panáka, případně můžeme u dalších her zjednodušit

Více

Fotbal. Počet hráčů v přihlášeném týmu: Pravidla. Hrací doba 1 x 15 minut

Fotbal. Počet hráčů v přihlášeném týmu: Pravidla. Hrací doba 1 x 15 minut Fotbal Hrací doba 1 x 15 minut Počet hráčů v přihlášeném týmu: Minimální počet hráčů v týmu je 5 (viz pravidla), maximální počet je 9. Maximum je zde z důvodu omezeného počtu medailí (9ks/oceněný tým).

Více

COMENIUS S. Sport ohne Grenzen -- Sport bed hranic - Sports without frontiers. - Peilstein. Oberviechtach. Pobězovice.

COMENIUS S. Sport ohne Grenzen -- Sport bed hranic - Sports without frontiers. - Peilstein. Oberviechtach. Pobězovice. COMENIUS COM ENIU S Oberviechtach - Peilstein Pobězovice Sport ohne Grenzen - Sport hranic - Sports without frontiers Oberviechtach - - - bez - Peilstein - - - Pobezovice Sport ohne Grenzen -- Sport bed

Více

FUTSAL 3х3 a 4х4 (Mikrofutsal)

FUTSAL 3х3 a 4х4 (Mikrofutsal) ČESKÁ FEDERACE MICROFUTSALU z.s. ČESKÁ REPUBLIKA FUTSAL 3х3 a 4х4 (Mikrofutsal) Pravidla 2015 Obsah 1 Pravidlo 1- Hrací plocha... 3 1.1 Tvar hrací plochy... 3 1.2 Rozměry... 3 1.3 Dispozice... 3 1.4 Brankoviště...

Více

4.1.3. Kategorie 12 let a mladší

4.1.3. Kategorie 12 let a mladší 4.1.3. Kategorie 12 let a mladší Hra hráči proti brankáři Pět nebo i více hráčů kolem branky utvoří kruh s jedním hráčem mezi kruhy, který je střelec. Střelec se pokouší vstřelit branku, zatímco ostatní

Více

SOUBOR. protahovacích cviků. Soubor protahovacích cviků - ŽELVA. Úvod: Přesně dodržuj instrukce! Ozve-li se při protahování bolest - PŘESTAŇ!

SOUBOR. protahovacích cviků. Soubor protahovacích cviků - ŽELVA. Úvod: Přesně dodržuj instrukce! Ozve-li se při protahování bolest - PŘESTAŇ! Před cvičením se poraď se svým doktorem! Nikdy se neprotahuj za hranice bolesti! Když to bolí - PŘESTAŇ! SOUBOR protahovacích cviků Úvod: V průběhu protahování se uvolni a vydechuj! A nikdy nezadržuj dech!

Více

MINIHÁZENÁ. Průpravné pohybové hry. Dobití hradu

MINIHÁZENÁ. Průpravné pohybové hry. Dobití hradu Dobití hradu MINIHÁZENÁ Průpravné pohybové hry Stručná charakteristika hry: cvičení zaměřené na střelbu, přesnost Počet dětí: 6-12 Doba trvání: 15 min. Prostředí: tělocvična, hřiště Pomůcky: míč, kužel

Více

Edice 2013/2014. Pravidla RFL

Edice 2013/2014. Pravidla RFL Edice 2013/2014 Pravidla RFL Pravidla RFL (zkrácená a zjednodušená verze)... 4 1 Herní specifikace... 4 1.1 Hrací plocha... 4 1.1.1 Rozměry hřiště... 4 1.1.2 Brány... 4 1.1.3 Prostor pro střídání... 4

Více

pohybovat se do nechráněné strany obránce a míček si stínit (chránit) svým tělem,

pohybovat se do nechráněné strany obránce a míček si stínit (chránit) svým tělem, 23. HRA 1 : 1 VE ČTVERCI O STRANĚ 5 METRŮ Vyznačte čtverce o straně 5 metrů pomocí kuželů. Vytvořte z hráčů dvojice s určením, kdo je útočník a kdo obránce. Před zahájením akce stojí oba hráči v protilehlých

Více

Krok za krokem basket balem

Krok za krokem basket balem Krok za krokem basket balem Pro všechny rodiče, učitele a trenéry, kteří mají zájem o sestavení řízeného, bezpečného a hlavně zábavného basketbalového programu pro naše děti. Hry na zahřátí Hry na zahřátí

Více

5 cviků jógy, které vyformují i to nejnepodařenější břicho

5 cviků jógy, které vyformují i to nejnepodařenější břicho 5 cviků jógy, které vyformují i to nejnepodařenější břicho Tuk na břiše umí být častokrát velmi nepoddajný. V podstatě, ze všech tělesných partií, se nejhůře formuje právě tato oblast. Pokud se vám to

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

E. ZKOUŠKY ZÁKLADNÍHO MINIMA MALÝCH PLEMEN - ZMMP. Článek 67. Náplň zkoušky ZMMP dosažitelné body : 1. S t o p a - podle ZM 50 ( 35 )

E. ZKOUŠKY ZÁKLADNÍHO MINIMA MALÝCH PLEMEN - ZMMP. Článek 67. Náplň zkoušky ZMMP dosažitelné body : 1. S t o p a - podle ZM 50 ( 35 ) E. ZKOUŠKY ZÁKLADNÍHO MINIMA MALÝCH PLEMEN - ZMMP Článek 66. Kritéria pro zkoušku ZMMP : 1. Stáří psa nejméně 12 měsíců. 2. Účast na zkoušce nepodmiňuje splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky. 3. Povelovou

Více

Nohy a kotníky. Došlap na patu

Nohy a kotníky. Došlap na patu Nohy a kotníky Druhá kapitola vám vysvětlila, jak dopad nohy ovlivní výběr správných bot. Správný došlap (dokrok) je však ještě důležitější než boty, a proto se teď pojďme věnovat jeho správné formě. Hlavní

Více

Varianty: - brání i C1 - situace 2 na 2 - povinná 3 překřížení A1 s B1 - D1 brání opačným držením hole Změníme orientaci cvičení

Varianty: - brání i C1 - situace 2 na 2 - povinná 3 překřížení A1 s B1 - D1 brání opačným držením hole Změníme orientaci cvičení cv. 308 Situace 2 na 1 Útočník A1 si naráží míček do běhu s útočníkem A2, kříží se a střílí na bližší branku. Mezitím obránci C1 a D1 vybíhají a střílí na druhou branku, poté C1bere volný míček, přihrává

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

Varování! Hry jsou nevhodné pro děti do 3 let. Výrobce: BEX Sport AB, Švédsko. Dovozce: STOA-Zahradní minigolf s.r.o.

Varování! Hry jsou nevhodné pro děti do 3 let. Výrobce: BEX Sport AB, Švédsko. Dovozce: STOA-Zahradní minigolf s.r.o. Výrobce: BEX Sport AB, Švédsko Dovozce: STOA-Zahradní minigolf s.r.o. Údržba: Skladujte na suchém místě uložené ve vaku/boxu, který je součástí balení. Výrobky odpovídají normě EN-71. Distributor: Varování!

Více

Název: O co nejvyšší věž

Název: O co nejvyšší věž Název: O co nejvyšší věž Výukové materiály Téma: Pevnost, stabilita, síly Úroveň: 1. stupeň ZŠ Tematický celek: Jak se co dělá Věci a jejich původ (Suroviny a jejich zdroje) Předmět (obor): prvouka a přírodopis

Více

DOBA KAMENNÁ: Styl je cíl

DOBA KAMENNÁ: Styl je cíl DOBA KAMENNÁ: Styl je cíl S herním materiálem pro 5. hráče Rozšíření musí být hráno s hrou Doba kamenná Příprava Obsah: 1 herní plán 1 deska hráče (pro 5. hráče) 10 dřevěných figurek (černé) 3 černé dřevěné

Více

# 6 / ' / Bogna po přeskoku - Hra Hůl leží na ledě cca 1 m před překážkou. Po přeskoku následuje bogna.

# 6 / ' / Bogna po přeskoku - Hra Hůl leží na ledě cca 1 m před překážkou. Po přeskoku následuje bogna. PŘÍPRAVA NA TRÉNINKOVOU JEDNOTKU Obratnostní bruslení Datum: Kdykoliv Čas: Cca 7 min. cvičení Soubor cvičení pro zdokonalení bruslení, obratnosti, stability. Nácvik dynamiky. Není provedena korektura popisů

Více

Fotbal - zaseknutí míče, klička, stahovačka

Fotbal - zaseknutí míče, klička, stahovačka Fotbal - zaseknutí míče, klička, stahovačka Zaseknutí míče: hráč vedoucí míč vzdálenější nohou od soupeře se náhle otočí o 180, zastaví míč vnitřní nebo vnější částí nohy a po přeběhnutí protihráče pokračuje

Více

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Pravidla miniházené. www.molten.cz

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Pravidla miniházené. www.molten.cz ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ Pravidla miniházené www.molten.cz 2007 Rozhodčí Pravidla miniházané Na utkání bude jmenován jeden oficiální hlavní rozhodčí, který má práva a povinnosti jako při běžném mistrovském utkání

Více

PŘÍLOHA K PROPOZICÍM SPORTTOUR SPORTOVNÍM REGULÍM PRO SOUTĚŽ SPORTTOUR

PŘÍLOHA K PROPOZICÍM SPORTTOUR SPORTOVNÍM REGULÍM PRO SOUTĚŽ SPORTTOUR PRAVIDLA PŘÍLOHA K PROPOZICÍM SPORTTOUR SPORTOVNÍM REGULÍM PRO SOUTĚŽ SPORTTOUR BEACH VOLEJBAL Vydáno 27.7.2004 Pravidla platná pro SPORTTOUR od ročníku 2004 s případnými budoucími dodatky nebo změnami

Více

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit.

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit. Pro 2 až 6 hráčů od 10 let Určitě víte, kde leží Sněžka, Snad také víte, kde pramení Vltava, kde leží Pravčická brána, Černé jezero nebo Prachovské skály. Ale co třeba Nesyt, jeskyně Šipka, Pokličky nebo

Více

CHYTRÝ FOTBAL. fotbal.indd 1 22.5.2012 15:16:03

CHYTRÝ FOTBAL. fotbal.indd 1 22.5.2012 15:16:03 CHYTRÝ FOTBAL 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 fotbal.indd 1 22.5.2012 15:16:03 Chytrý fotbal Stolní logická hra inspirovaná fotbalem Pravidla a situace této hry vychází ze skutečného fotbalu. Vyhraje ten, kdo

Více

Pravidla KORFBALU. Povinné signály rozhodčích Tato část je nedílnou součástí pravidel korfbalu ČKS. Část C. Český korfbalový svaz

Pravidla KORFBALU. Povinné signály rozhodčích Tato část je nedílnou součástí pravidel korfbalu ČKS. Část C. Český korfbalový svaz Pravidla KORFBALU Povinné signály rozhodčích Tato část je nedílnou součástí pravidel korfbalu ČKS Část C Český korfbalový svaz Platnost pravidel od 1.7.2010 1 POZNÁMKY : Tato pravidla jsou překladem anglického

Více

Play book aneb jak hrát základní věci ženy jaro 2015

Play book aneb jak hrát základní věci ženy jaro 2015 Play book aneb jak hrát základní věci ženy jaro 2015 Děvčata, když následující prvky budete znát v každodenní životní situaci, před spaním, po sprše, při vaření, po napínavém seriálu v televizi, bude to

Více

Školní kolo soutěže Mladý programátor 2016, kategorie A, B

Školní kolo soutěže Mladý programátor 2016, kategorie A, B Doporučené hodnocení školního kola: Hodnotit mohou buď učitelé školy, tým rodičů nebo si žáci, kteří se zúčastní soutěže, mohou ohodnotit úlohy navzájem sami (v tomto případě doporučujeme, aby si žáci

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy ZÁKLADY SPORTOVNÍCH HER PRO 1. STUPEŇ ZŠ HANA KLIMTOVÁ 2006 Recenzentovali: RNDr. Pavel Ludva RNDr. PaedDr. Eva Volná, Ph.D. PaedDr. Hana

Více

PŘÍPRAVA NA TRÉNINKOVOU JEDNOTKU HČJ, práce s pukem, bez zakončení Datum: Kdykoliv Čas: Cca 7 min. cvičení Soubor cvičení pro nácvik práce s pukem.

PŘÍPRAVA NA TRÉNINKOVOU JEDNOTKU HČJ, práce s pukem, bez zakončení Datum: Kdykoliv Čas: Cca 7 min. cvičení Soubor cvičení pro nácvik práce s pukem. PŘÍPRAVA NA TRÉNINKOVOU JEDNOTKU HČJ, práce s pukem, bez zakončení Datum: Kdykoliv Čas: Cca 7 min. cvičení Soubor cvičení pro nácvik práce s pukem. Není provedena korektura popisů ke cvičením. Případné

Více

Zahrajeme si kopanou 1

Zahrajeme si kopanou 1 Zahrajeme si kopanou 2 3 5 6 7 8 9 0 Fotbal Stolní hra na logickém základu inspirovaná fotbalem Pravidla a situace této hry vychází ze skutečného fotbalu. Vyhraje ten, kdo prokáže více opravdového fotbalového

Více

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. ÚVOD Cvičení pro uvolnění ruky jsou určeny pro vzdělávání žáků v základní škole speciální a plně respektují

Více

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

Okrsková kola ve vybíjené pro hochy a dívky základních škol

Okrsková kola ve vybíjené pro hochy a dívky základních škol Středisko volného času Domeček Valašské Meziříčí, ZŠ Masarykova Val. Meziříčí a ZŠ Šafaříkova Val. Meziříčí pořádají Okrsková kola ve vybíjené pro hochy a dívky základních škol Pořadatel: Termín: ZŠ Masarykova

Více

Pravidla badminton, squash

Pravidla badminton, squash Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Pravidla badminton, squash PŘÍLOHA METODICKÉ PŘÍRUČKY Martina Bernacíková, Zora Svobodová Brno 2011 Publikace byla zpracována v rámci realizace projektu

Více

OFICIÁLNÍ PRAVIDLA INTERKROSU

OFICIÁLNÍ PRAVIDLA INTERKROSU OFICIÁLNÍ PRAVIDLA INTERKROSU Český Svaz interkrosu verze r.2002 Obsah 1) Hrací plocha 2) Výzbroj a výstroj 3) Účastníci hry 4) Hrací doba 5) Všeobecná pravidla hry 6) Standardní situace 7) Tresty 8) Branky

Více

Pravidla kickballu organizace Český kickball

Pravidla kickballu organizace Český kickball Pravidla kickballu organizace Český kickball Český překlad oficiálních pravidel WAKA Kickball & Social Sports 2012 www.kickball.com verze 1.1 V tomto dokumentu naleznete první verzi překladu pravidel WAKA

Více

Sportovní pravidla ringa

Sportovní pravidla ringa Sportovní pravidla ringa Platná od 1.1.2002 Schváleno Českým klubem ringa Pravidlo 1 Pravidlo 2 Pravidlo 3 Pravidlo 4 Pravidlo 5 Pravidlo 6 Pravidlo 7 Pravidlo 8 Pravidlo 9 Pravidlo 10 Pravidlo 11 Pravidlo

Více

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. U stav matematiky a deskriptivnı geometrie Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz,

Více

STREČINK PRO NOHEJBALISTY. 1.) Svaly krku a šíje. 2.) Svaly horní části trupu. 3.) Prsní svaly

STREČINK PRO NOHEJBALISTY. 1.) Svaly krku a šíje. 2.) Svaly horní části trupu. 3.) Prsní svaly STREČINK PRO NOHEJBALISTY Jednotlivé cviky provádějte opakovaně, minimálně 3x, POMALU a vždy s výdechem. Při cvičeních ve dvojicích dávejte pozor a respektujte svého partnera. Toto cvičení je vhodné doplnit

Více

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni)

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni) 1. Sprint na 60 m Z nízkého startu, podle pravidel atletiky platných od 1. 1. 2010, startování jako ve vícebojích, tj. po prvním chybném startu musí být varováni všichni závodníci v daném běhu. Kdo zaviní

Více

FOTBAL herní činnosti

FOTBAL herní činnosti FOTBAL herní činnosti Hrací plocha - tvar obdélníku, pomezní čára je delší než branková. Délka hřiště 90-120m a šířka 45-90m. Branka má rozměry 7,32 x 2,44m. Hra rukou - žádný hráč kromě brankáře nesmí

Více

PODROBNÁ PRAVIDLA HRY PRO LORD CUP 2016 RÝMAŘOV

PODROBNÁ PRAVIDLA HRY PRO LORD CUP 2016 RÝMAŘOV PODROBNÁ PRAVIDLA HRY PRO LORD CUP 2016 RÝMAŘOV Neděle 19.6.2016 kategorie U13 Základní organizační ustanovení 1) Hráči 7+1 2) Hřiště 61x48m 2 minihřiště na ploše velkého hřiště 3) Branka 2x5 m 4) Čas

Více

Stupeň vzdělání: II. st. - 8., 9. tř. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví

Stupeň vzdělání: II. st. - 8., 9. tř. Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Téma: Posilovací cviky - břišní, hýžďové svaly, svaly zad Anotace: Materiál, který slouží k podpoře praktické části. Popisuje cviky, které posilují zanedbané oslabené svaly, a tím zajišťuje správné držení

Více

Metodický dopis č. 14/2014 Enrique Pisani: Mini volejbal, 2. část

Metodický dopis č. 14/2014 Enrique Pisani: Mini volejbal, 2. část Metodický dopis č. 14/2014 Enrique Pisani: Mini volejbal, 2. část Často bohužel vidím, že se u začínajících hráčů moc rychle zaměřujeme na konečnou podobu technického gesta. Příkladem může být odbití spodem

Více

TEST Z GOLFOVÝCH PRAVIDEL A GOLFOVÉ ETIKETY PRO ZISK GOLFOVÉ ZPŮSOBILOSTI (HCP 54)

TEST Z GOLFOVÝCH PRAVIDEL A GOLFOVÉ ETIKETY PRO ZISK GOLFOVÉ ZPŮSOBILOSTI (HCP 54) PGA OF CZECH REPUBLIC TEST Z GOLFOVÝCH PRAVIDEL A GOLFOVÉ ETIKETY PRO ZISK GOLFOVÉ ZPŮSOBILOSTI (HCP 54) ETIKETA: 1/ Kterým směrem smějí být prováděny cvičné švihy? a Nezáleží na tom, kterým směrem. b

Více

Kapitola 3. Volej. Kapitola 3 Volej 39

Kapitola 3. Volej. Kapitola 3 Volej 39 Kapitola 3 Volej Kapitola 3 Volej 39 Když spolu dva nebo více hráčů hraje od zadní čáry přes síť a jednomu se povede získat výhodu v podobě kontroly nad sítí po sérii dlouhých úderů, kdy pávě ten jeden,

Více

ný fo Anton Toreck Anton Toreck

ný fo Anton Toreck Anton Toreck Už zase prohráli další fotbalový zápas! Olda, Týna a Miki jsou naštvaní. Pěkně naštvaní. O poháru si Malé kopačky můžou nechat jen zdát. Jenže pak dostanou tajemný dárek: kouzelný fotbalový míč. Míč, se

Více

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY (BZ)

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY (BZ) ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY (BZ) BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY BZ Jsou zkouškami, jejichž absolvováním získá pes loveckou upotřebitelnost pro honitby s odstřelem spárkaté zvěře.

Více

Míčové hry. Přehazovaná - pravidla

Míčové hry. Přehazovaná - pravidla Míčové hry Přehazovaná - pravidla http://www.oknet.cz/jiki/sport/site/prehaz.htm Pravidla jsou stejná jako u volejbalu (počítání, střídání, změny postavení, hráči přední a zadní řady atd.), ale míč se

Více

Před samotnou tvorbou ještě pár rad.

Před samotnou tvorbou ještě pár rad. Účel tohoto dokumentu a mé práce je ten, naučit vás jak zacházet s textovou hrou a jejím vytvářením. Doufám tedy, že popis a dokumentace k tomu postačí. Pro tento případ si ovšem zvolím jen jednoduchý

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Anketa pro rodiče dětí

Anketa pro rodiče dětí Anketa pro rodiče dětí Příloha I. Vážení rodiče, pro účely své diplomové práce bych Vás ráda požádala, zda odpovíte na několik otázek, předem děkuji za Vámi věnovaný čas. Cílem mé práce je zjistit, zda-li

Více

Pøíprava: Cvik: Pozor:

Pøíprava: Cvik: Pozor: Zahajovací cvièení Monnica Hackl 27 Pøíprava: Postavte se rovně s nohama u sebe tak, aby se kotníky zlehka dotýkaly. Ruce visí volně v přirozené poloze podél těla. Jsou uvolněné, prsty zlehka rozevřeny,

Více

P r a V I d l a. C Esk A Pr Av i dla

P r a V I d l a. C Esk A Pr Av i dla Cˇ e s k á P r a V I d l a C Esk A Pr Av i dla Obsah 20 figurek průzkumníků ve 4 různých barvách 1 zeď s hieroglyfy 1 herní deska 7 destiček podlahy ``kámen a písek`` 16 skarabů 6 malých karet prokletí

Více

- různé způsoby nahrávek. Změníme orientaci cvičení. Pravidelně střídáme nahrávače Změníme orientaci cvičení. Změníme orientaci cvičení

- různé způsoby nahrávek. Změníme orientaci cvičení. Pravidelně střídáme nahrávače Změníme orientaci cvičení. Změníme orientaci cvičení cv. 25 "Čtverec" Hráči vybíhají současně pozadu, ve stejný moment si při přeběhu vymění nahrávkami míčky. Přihrávají: 1-4, 4-3, 3-2, 2-1, důležitý je timing. 1-2, 2-3, 3-4, 4-1 - přihrávky křížem (1-3,

Více

Pravidla Indiánské stezky

Pravidla Indiánské stezky sout ěž za měřená na ochran u přírod y a pa máte k, na tábor n ic ké a turistic ké d o vednosti pra v i d la soutěže soutěžní řád Pravidla Indiánské stezky Stezka je určena dětem, mládeži i dospělým ve

Více

Křížový úder kros. Jak dokonale zvládnout Squash. Forhendový kros

Křížový úder kros. Jak dokonale zvládnout Squash. Forhendový kros Křížový úder kros Tento úder slouží k přenesení hry z levé části kurtu do pravé a naopak. Dá se hrát jak z přední, tak i ze zadní části kurtu. Tento úder má tu výhodu, že je při něm vysoká pravděpodobnost

Více

I nohy si chtějí hrát! (cvičení nejen pro děti)

I nohy si chtějí hrát! (cvičení nejen pro děti) I nohy si chtějí hrát! (cvičení nejen pro děti) Máte doma děti a nevíte, čím je motivovat, přitáhnout ke cvičení a zapojit některé aktivity do jejich dne? Mám pro vás sadu cvičení, které se dají velmi

Více

PRAVIDLA BADMINTONU (platná od 1. srpna 2002, změny 20. listopadu 2003 zvýrazněny červeně)

PRAVIDLA BADMINTONU (platná od 1. srpna 2002, změny 20. listopadu 2003 zvýrazněny červeně) PRAVIDLA BADMINTONU (platná od 1. srpna 2002, změny 20. listopadu 2003 zvýrazněny červeně) DEFINICE Hráč Zápas Dvouhra Čtyřhra Podávající strana Přijímající strana Výměna Jakákoliv osoba hrající badminton

Více

MANUÁL. Rozhodčí třída C

MANUÁL. Rozhodčí třída C MANUÁL Rozhodčí třída C Organizace dne 8h00 8h50 9h00 10h00 10h45 10h55 12h30 13h15 14h45 15h00 16h50 17h00 17h30 - Úvod do hry - Přivítání - Představení účastníků a lektorů - Časový harmonogram - Představení

Více

DDC - Double Disc Court

DDC - Double Disc Court DDC - Double Disc Court 201. Komentář Účelem následujících pravidel je poskytnout instrukce k hraní této hry. Hry s létajícím talířem tradičně spoléhají na sportovního ducha, který vkládá zodpovědnost

Více

1. BAZILIŠEK. (Původní název AMÉBA ) Dvůr, hřiště, lesní prostranství, louka. Cíle

1. BAZILIŠEK. (Původní název AMÉBA ) Dvůr, hřiště, lesní prostranství, louka. Cíle 1. BAZILIŠEK (Původní název AMÉBA ) Žádný Žádné Dvůr, hřiště, lesní prostranství, louka 20 minut Hráči vytvoří 2 skupiny (vymyslet názvy viz Harry Potter). Každá skupina tvoří buňku. Stěnu vytvoří hráči,

Více

Hobby westernové závody pořádáné dne 31.7./1.8.2010 JK Elisabeth Cheb, o.s.

Hobby westernové závody pořádáné dne 31.7./1.8.2010 JK Elisabeth Cheb, o.s. Hobby westernové závody pořádáné dne 31.7./1.8.2010 JK Elisabeth Cheb, o.s. Akce je spolufinancována městem Cheb Srdečně Vás zveme na 1.ročník hobby závodů pořádaných na Sorkově. Pokud budete mít zájem

Více

RINGO. Průpravná cvičení. Na osla

RINGO. Průpravná cvičení. Na osla RINGO Průpravná cvičení Na osla Zaměření: -fair-play chování - technika a taktika přihrávek -pohyb a orientace v prostou -pohotovost -rychlost -manipulace-rychlá aktuální reakce Pomůcky: ringo kroužek

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) a ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 44

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Směrnice k Pravidlům hry ICCF Turnaje jednotlivců a družstev (platné od 1. 1. 2016)

Směrnice k Pravidlům hry ICCF Turnaje jednotlivců a družstev (platné od 1. 1. 2016) Směrnice k Pravidlům hry ICCF Turnaje jednotlivců a družstev (platné od 1. 1. 2016) Směrnice k Pravidlům hry ICCF Turnaje jednotlivců a družstev Klasická pošta Článek 1a Pravidla šachu FIDE se nacházejí

Více

Bilance aktiv a kapitálu podniku

Bilance aktiv a kapitálu podniku KAPITOLA 5 Bilance aktiv a kapitálu podniku Bi lanč ní prin cip, jak jsme již na zna či li v mi nu lé ka pi to le, umož ňu je za chy tit ma je tek (ak ti va) pod ni ku a sou čas ně i zdroj (ka pi tál),

Více

CVIKY PARTERNÍ GYMNASTIKY

CVIKY PARTERNÍ GYMNASTIKY Obsah ÚVOD...9 Poloha uvolnění...12 Změření velikosti krčního zakřivení páteře...14 Změření velikosti bederního zakřivení páteře...16 Izometrické cvičení...18 Formujeme svalový korzet páteře...21 Nebezpečné

Více

ZLATO ELFŮ. od Alana R. Moona

ZLATO ELFŮ. od Alana R. Moona ZLATO ELFŮ. od Alana R. Moona Idea hry Zlato elfů je rozšíření Elfenlandu a nedá se hrát samostatně. Přídavek peněz, dražby a magie dělá Elfenland mnohem taktičtější a zajímavější. Herní materiál 65 zlatých

Více

Gorka Morka 2013 07042016 PS Marie Sedláčkové. Gorka Morka

Gorka Morka 2013 07042016 PS Marie Sedláčkové. Gorka Morka Prostředí: louka, hřiště Počet hráčů v družstvu: 6 20 (turnaj: 10 + 4 náhradníci) Gorka Morka Tato hra vychází z pravidel hry Russkaja lapta (Zapletal; Velká encyklopedie her 3). Na našich táborech jsme

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice! Matika I ja Když za čí ko ná hra ní, ma ti ka, to ne ní žád hle na ná še pa ni ka, po čí tá vy pa dá ní. to 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!.

Více

METODIKA TESTŮ. Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů.

METODIKA TESTŮ. Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů. METODIKA TESTŮ Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů. Pořadí testů: SCM: 1. den: 1. Klidová srdeční frekvence 2. V předklon 3. Dotyk prstů za zády 4. Člunkový běh 4x10m 5. Kliky 6.

Více

mezinárodní pohárovou soutěž mladých hasičů

mezinárodní pohárovou soutěž mladých hasičů Sbor dobrovolných hasičů Havířov Město vás zve na mezinárodní pohárovou soutěž mladých hasičů Pořadatel: SDH Havířov Město za finanční podpory Mezinárodního Visegradského fondu, Termín konání: sobota 14.

Více

PRAVIDLA PRO VYBAVENÍ ZÁVODIŠTĚ

PRAVIDLA PRO VYBAVENÍ ZÁVODIŠTĚ PRAVIDLA PRO VYBAVENÍ ZÁVODIŠTĚ FR 1 FR 1.1 FR 1.2 FR 1.3 PLAVECKÁ ZAŘÍZENÍ Normy FINA pro olympijské bazény Všechna mistrovství světa (kromě mistrovství světa v kategorii Masters) a olympijské hry se

Více

SKOK DO VÝŠKY PRO DĚTI

SKOK DO VÝŠKY PRO DĚTI SKOK DO VÝŠKY PRO DĚTI aneb www.atletikaprodeti.cz Milí příznivci Atletiky pro děti, rádi bychom vám představili atraktivní atletickou disciplínu SKOK DO VÝŠKY a možnosti jejího nácviku pro malé atlety

Více

Kolektivní logopedické cvičení pro hlásku L. Malujeme jaro

Kolektivní logopedické cvičení pro hlásku L. Malujeme jaro Kolektivní logopedické cvičení pro hlásku L Malujeme jaro Jana Dřímalová, DiS. Cíl: rozvoj sluchového vnímání a fonematického sluchu, slovní zásoby, správné motoriky mluvidel, artikulace, zapojení jemné

Více